text
stringlengths 1.24k
7.88k
| text_adlam
stringlengths 1.25k
7.88k
|
---|---|
Korintu Aranol 10
To on caafee tooruuje
Banniraaɓe, mii yiɗi paamon ɗum ɗo: ɓaawo no kaakiraaɓe meeɗen wurtii Misira, der wakkati Muusa, ɓe fu ɓe gonake ley duulere ardanii ne ɓe, ɓe fu bo, ɓe jolii maayo.
Ɓe fu ɓe gaɗanaama batisi der duulere e der maayo sabbu kawtal maɓɓe e Muusa.
Kade bo, ɓe fu ɓe nyaamii nyaamdu ruuhunkewol gootol, ɓe fu ɓe jarii jaram ruuhunkejam gootam, burtiiɗam e tepaare ruuhunkeere, jaadannoore e maɓɓe.
Tepaare nen woni *Almasiihu.
Amma e non fu, ɗuuɓɓe maɓɓe, Alla yerdaaki ɗum.
Ɓe baraama der ladde.
Huune ɗum fu, laatanake en misaalu gam to en tokkee jiɗaaɗi yonki meeɗen, hande no maɓɓe.
To on laatee saafooɓe tooruuje hande no woɓɓe maɓɓe waɗi, hande no winnaa: «Himɓe jooɗii nyaami yari, den ɓe ummii gam ɓe pija fijo jaayŋo.»
To on naatee jeenu hande no woɓɓe maɓɓe waɗi.
Faa himɓe ujune laso e tato maayi nyalaane woore.
To on jarbee Joomiraawo hande no woɓɓe maɓɓe waɗi, ko bolle halki ɓe.
To on dumbitee hande no woɓɓe maɓɓe waɗi, go malaykaajo maayde halki ɓe.
Huune ɗum fu, tawii ɓe gam keɓen misaalu.
Ɗum winnaama bo gam keɓen hakkillo, enen wonuɓe der wakkatiiji cakitiiɗi.
Gam majjum, miiluɗo e darii fu, waɗa hakkillo to yanu.
Jarbeeji walaa ɗi keɓuɗon, ɗi woɓɓe heɓayno.
Alla e laatii koolaaɗo, o accataa jarbeɗon ɓura semme mon.
To ɗi garii bo, o hokkan on laawol no munyirton, e no burtortoɗon e majji.
Gam majjum, banniraaɓe am yiɗaaɓe, boɗɗodee caafol tooruuje.
Mii badda on hande wooduɓe hakkillo, onon e ko'e mooɗon biɗitee ko batumi.
Jarirgel hiraane seniine ŋel jetteten Alla gam mum, ŋel hollitintaa en kawtii e ƴiiƴam *Almasiihu na?
Peen ceenneten een nyaama, ŋa hollitintaa en kawtii e ɓannu Almasiihu na?
Peen ŋan laati nun goota, nun nun enen bo, no ɗuuɗirɗen fu, en laati nun ɓannu gooton, gam en fu, een keɓa geɗu meeɗen e peen goota ŋan.
Daaree Isira'iilaaɓe: himɓe maɓɓe nyaamooɓe sadakaaji cakkanaaɗi Alla, ɓe goodaa kawtal e Alla cakkanteeɗo sadakaaji ɗin na?
Ko jiɗum wi'ugo woni: Tooruure e tew ko ne saafiranaa e laatii goɗɗum?
Aawo!
Amma, ko heeferɓe saafirta, ginnaaji ɓe caafanta ɗum, Alla bane.
Nani bo mi yiɗaa oon goodi kawtal e ginnaaji.
On baawataa ko yariri jarirgel Joomiraawo, jariron bo ŋel ginnaaji, on baawataa ko nyaamidi e Joomiraawo, nyaamidon e ginnaaji bo.
Naa en jiɗu nun ummingo nawniraagu Joomiraawo?
Een ɓuri mo semme na?
Teddinee Alla der huune fu
Gooŋa nun: «Huune fu e dagii».
Amma huune fu bane nafata.
«Huune fu e dagii,» amma huune fu bane yaarata eklesiya yeeso.
To goɗɗo mooɗon daartu ko nafata ɗum kan tan, amma ko nafata woɓɓe bo.
Ko sippetee der luumo fu, on baawan ko nyaami ɗum, to on daartee annugo to ɗum ƴiwi, gam ɓerɗe mon e gaccoo on.
Gam: «Leydi e ko woni e mayri fu, Joomiraawo jey.»
To mo goonɗinay noddinii on nyaamɗe, go nootiɗon noddoore makko, nyaamee ko o resani on fu e jam, to on biɗitee ɗum gam ɓerɗe mooɗon e gaccoo on.
Amma to goɗɗo wi'ii on: «Tew ɗum ɗo caafiranaaɗum tooruure nun,» den kan, to on nyaamee gam sabbu ceedinɗo on, e gam sabbu cuuɗiiɗum ɓerne.
Mi batantaa ɗo miilooji ɓerɗe mon, amma ɗi oya.
E gooŋa, gam ume miilooji ɓerne goɗɗo hiitotoo dimaaku am?
To mi yettii Alla dow nyaamdu am, gam ume gacceteemi dow nyaamdu nu jettumi Alla gam mum?
Gam majjum, on nyaaman nun, on jaran nun, ko gaɗoton fu de, gaɗee ɗum gam teddinon Alla.
To on laatanee *Yahuduuɓe e Yunaninkeeɓe e eklesiya Alla fergere.
Laatee hande am, gam dow huune fu, mii darta fottango himɓe fu, mi dartataa ko nafatammi min tan, ko nafata himɓe fu dartanmi, gam ɓe kisa. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑𞥐
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤫𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮: 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤤𞤫𞤴 𞤣𞤵𞥅𞤤𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤪𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤲𞤫 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤤𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢.
𞤑𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤪𞤢𞤥 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞤶𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢𞤥⹁ 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅𞤯𞤢𞤥 𞤫 𞤼𞤫𞤨𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤣𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤚𞤫𞤨𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤫𞤪𞤣𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫.
𞤖𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤫𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄: «𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤶𞤢 𞤬𞤭𞤶𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤴𞤽𞤮.»
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭.
𞤊𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤵𞤶𞤵𞤲𞤫 𞤤𞤢𞤧𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤪𞤦𞤫𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭 𞤩𞤫.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤲'𞤦𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭 𞤩𞤫.
𞤖𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵.
𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤵⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤼𞤮 𞤴𞤢𞤲𞤵.
𞤔𞤢𞤪𞤦𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤯𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤴𞤲𞤮.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤪𞤦𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤢 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤦𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫.
𞤃𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤭𞤯𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤥𞤭.
𞤔𞤢𞤪𞤭𞤪𞤺𞤫𞤤 𞤸𞤭𞤪𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤽𞤫𞤤 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤽𞤫𞤤 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤢؟
𞤆𞤫𞥅𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤽𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤢؟
𞤆𞤫𞥅𞤲 𞤽𞤢𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤨𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢 𞤽𞤢𞤲.
𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫: 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲 𞤲𞤢؟
𞤑𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭: 𞤚𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤼𞤫𞤱 𞤳𞤮 𞤲𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥؟
𞤀𞥄𞤱𞤮!
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤌𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤴𞤢𞤪𞤭𞤪𞤭 𞤶𞤢𞤪𞤭𞤪𞤺𞤫𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤪𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤽𞤫𞤤 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞤣𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤮.
𞤐𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮؟
𞤉𞥅𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤲𞤢؟
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵
𞤘𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲: «𞤖𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤣𞤢𞤺𞤭𞥅».
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢.
«𞤖𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤣𞤢𞤺𞤭𞥅⹁» 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤵 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮.
𞤑𞤮 𞤧𞤭𞤨𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤵𞥅𞤥𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥: «𞤂𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤴𞤪𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤫𞤴.»
𞤚𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤫 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤭𞤯𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲: «𞤚𞤫𞤱 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁» 𞤣𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫.
𞤃𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤯𞤭 𞤮𞤴𞤢.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤢𞤥؟
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤲𞤵 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥؟
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤫𞤪𞤫.
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤢. |
Korintu Aranol 11
Yemminee am hande no min e hoore am yemminiranmi *Almasiihu.
Ekkkitinol dow fiilaago
Mii yetta on gam oon ciwtorammi wakkati fu, e kade bo gam oon joggii ekkitinooje hande no ekkitinirmi on.
Mii yiɗi bo paamon no *Almasiihu nun woni hooreejo dow gorko fu, gorko bo woni hooreejo dow debbo, Alla bo woni hooreejo Almasiihu.
To gorko e du'oo, ɗum bo e waɗa annabaaku, go e suddii hoore mum, o teddinay hooreejo makko.
Amma to debbo kan e du'oo, ɗum bo e waɗa annabaaku, go fiilaaki, o teddinay hooreejo makko, oo nandi e pemmiiɗo laaɓune.
Gam to debbo fiilaaki, sey o hesa gaasa makko.
Amma to hesugo gaasa, ɗum bo femmugo ka e sentinoo mo, den fu, o fiiloo.
Gorko haanay sudda hoore mum gam o laati nun nandi Alla e tedduŋal mum.
Amma debbo, laati nun tedduŋal gorko.
Gam gorko bane ƴiwi e debbo, debbo nun ƴiwi e gorko, gorko bane tagaa gam debbo, debbo nun tagaa gam gorko.
Gam daliila malaykaaɓe, debbo fiiloo gam hollita baawɗe mum.
Hande no Joomiraawo resiri, debbo wonataako to gorko walaa, gorko bo wonataako to debbo walaa.
Gam hande no debbo ƴiwiri e gorko, non non nun gorko bo rimiraa e debbo.
Amma ɗum fu, to Alla ɗum ƴiwi.
Miilee onon e ko'e mooɗon: E wooɗi debbo e du'oo, o fiilaaki na?
Tawaaŋal hollataa to gorko yoofitii gaasa mum, femmay ka, eɗum sentinii na?
Amma to debbo, tedduŋal muuɗum nun, gam o hokkaama gaasa juutuka hande fiilaanu.
Jiɗɗo yeddugo ka fu, baa minon, baa eklesiya Alla, en goodaa tawaaŋal ŋal ɗon.
Hiraane Joomiraawo seniine
Woodi ko jiɗum batugo on kade dow haala no kawritirton.
Dow majjum mi waawataa ko mani on, gam no kawritirton laataaki gam yaarugo on yeeso, amma gam wittingo on ɓaawo.
Taw, mi nanii to on kawtii, hunnuko wooto walaa hakkune mon, mi hoolake bo haala kan gokka mum, gooŋa nun.
Haani du ceenniigu laatoo caka mooɗon, gam heɓa gooŋaaɓe wurtoo e mooɗon.
To on kawritii, hiraane Joomiraawo bane nyaamoton.
Gam to on kawritii oon nyaama, moy mooɗon fu, e yawɗanoo nyaamugo nafa mum, den tawaa woɓɓe e rafaa, woɓɓe bo bagi e doƴƴi ɗum.
E gooŋa on goodaa cuuɗi to haani nyaamon, jaron na?
Naa on jawu nun eklesiya Alla?
On jiɗu nun sentingo talakaaɓe na?
Ume bi'anmi on?
Mi yetta on na?
Mi waawataa ko yetti on dow majjum.
Min, diga Joomiraawo nun keɓumi ko jottimmi on: Jemmaare ne der muuɗum Joomiraawo meeɗen Yeesu jammaa, o etti peen, o yetti Alla, o ŋappiti ŋa, o wi'i: Ɗum ɗo woni ɓannu am kokkaaŋol gam mooɗon.
Gaɗee ɗum, oon ciwtorirammi.
No ɓe keennyi, o etti jarirgel innabojam, o wi'i: Jarirgel ŋel woni alkawal kesal tabbitiniraaŋal e ƴiiƴam am.
De jaroton ɗam fu, jaree ɗam, oon ciwtorirammi.
De nyaamoton peen oon jara der jarirgel ŋel fu, oon baajoo wa ɗon haala maayde Joomiraawo faa de o wittoy.
Gam majjum, neɗɗo fu ƴakkuɗo peen, yariri jarirgel Joomiraawo hande no haaniray, waɗii hakke dow ɓannu Joomiraawo e ƴiiƴam mum.
Gam majjum, moy fu wiɗitoo hoore mum go ƴakka peen, yara bo der jarirgel ŋel.
Gam neɗɗo ƴakkuɗo peen, yari der jarirgel ŋel, go suttontiray ko woni ɓannu Joomiraawo, o fooɗanan hoore makko kiita diga nyaamɗe e jarɗe makko.
Gam majjum waɗi ko ɗuuɓɓe mooɗon laatii nyawɓe e moofiɗinɓe, ɗuuɓɓe bo maayi.
To en biɗitake ko'e meeɗen, en kiitataake.
Amma Joomiraawo e hiitoo en gam o elta en, wara doƴƴideɗen kiita e himɓe duuniyaaru.
To non, banniraaɓe am, to on kawritii gam nyaamon hiraane Joomiraawo, keɗontiree.
To woodi e mooɗon mo rafo waɗata, joomum nyaama diga wuro mum, gam to kawtal mooɗon waddana on kiita.
Dow ko horii fu, to mi warii, mi laaɓinanan on ɗum. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑𞥑
𞤒𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤉𞤳𞥆𞤳𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤮𞤺𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤮𞤲.
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤦𞤮 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤺𞤮 𞤫 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤲 𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤺𞤮 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤨𞤫𞤥𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤲𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤸𞤫𞤧𞤢 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤸𞤫𞤧𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤬𞤫𞤥𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅.
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄.
𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤪𞤭𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤭.
𞤃𞤭𞥅𞤤𞤫𞥅 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲: 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤲𞤢؟
𞤚𞤢𞤱𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤬𞤫𞤥𞥆𞤢𞤴 𞤳𞤢⹁ 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤲𞤢؟
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤶𞤵𞥅𞤼𞤵𞤳𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤲𞤵.
𞤔𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤯𞤮𞤲.
𞤖𞤭𞤪𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤫
𞤏𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲.
𞤁𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤚𞤢𞤱⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤺𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲.
𞤖𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤣𞤵 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞥅𞤺𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤸𞤭𞤪𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤼𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤮𞥅𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤴𞤢𞤱𞤯𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤪𞤢𞤬𞤢𞥄⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤦𞤢𞤺𞤭 𞤫 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤢𞤪𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤐𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢؟
𞤌𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤢؟
𞤓𞤥𞤫 𞤦𞤭'𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲؟
𞤃𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤥𞤭 𞤳𞤮 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤮𞤲: 𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤨𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤽𞤢𞤨𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤽𞤢⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: 𞤍𞤵𞤥 𞤯𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤢𞤥 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤽𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤭𞤪𞤢𞤥𞥆𞤭.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭⹁ 𞤮 𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤪𞤭𞤪𞤺𞤫𞤤 𞤭𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: 𞤔𞤢𞤪𞤭𞤪𞤺𞤫𞤤 𞤽𞤫𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤢𞤥.
𞤁𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤯𞤢𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤯𞤢𞤥⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤭𞤪𞤢𞤥𞥆𞤭.
𞤁𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤨𞤫𞥅𞤲 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤢𞤪𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤪𞤭𞤪𞤺𞤫𞤤 𞤽𞤫𞤤 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤱𞤢 𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤫 𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤨𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤭𞤪𞤭 𞤶𞤢𞤪𞤭𞤪𞤺𞤫𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤢𞤴⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤱𞤭𞤯𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤺𞤮 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤨𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤢 𞤦𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤪𞤭𞤪𞤺𞤫𞤤 𞤽𞤫𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤨𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤪𞤭𞤪𞤺𞤫𞤤 𞤽𞤫𞤤⹁ 𞤺𞤮 𞤧𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤯𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤬𞤭𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭.
𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤯𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤫𞤤𞤼𞤢 𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤭𞤣𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤪𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤫𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅.
𞤚𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤪𞤢𞤬𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢.
𞤁𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥. |
Korintu Aranol 12
Dokke Ruuhu Ceniiɗo
Banniraaɓe, dow haala dokke *Ruuhu Ceniiɗo hokkata, mi yiɗaa dullon annal dow mum.
Ciwtoree, den ko on goonɗinayno, on pooɗeno far to tooruuje muume.
Gam majjum waɗi ko mii yiɗi paamon ɗum ɗo.
Walaa bi'oowo Yeesu laati nun naalaaɗo to Ruuhu Alla o batirta ka, kade bo walaa bi'oowo Yeesu laati nun Joomiraawo to joomum woodaa Ruuhu Ceniiɗo.
Dokke *Ruuhu Ceniiɗo feere feereeje nun woni, amma Ruuhu on gooto nun.
Golle feere feereeje nun woni, amma Joomiraawo majje laati nun gooto.
Baawal golle feere feereeje nun woni, amma Alla gooto on waɗata huune fu der moy fu.
Moy fu heɓii kokkal kollitoowal baawɗe Ruuhu, nafoowal himɓe fu.
Ruuhu hokkata oo ɗo dokkal batugo e hakkillo, o hokka oo to dokkal batugo e annal.
Ruuhu gooto on waɗata ɗum.
Kanko on hokkata oo ɗo goonɗinki, oo to nyawtugo nyawɓe, o hokka oo ɗo baawɗe waɗugo haaynaareeji, oo to baawɗe waɗugo annabaaku, oo ɗo baawɗe annitingo ko warata diga Ruuhu, oo to baawɗe batugo e ɗelle Ruuhu, goɗɗo bo o hokka ɗum baawɗe nantingo ɗelle ɗen.
Ruuhu gooto on tan waɗata ɗum ɗon fu, o seennirana moy fu dokkal hande no o yiɗiri.
Jokkule ɗuuɗɗe der ɓannu gootol
Hande no ɓannu laatorii gootol baa no jokkule ɗuuɗɗe ŋol woodi, nun bo, jokkule ɗuuɗɗe laatorii ɓannu gootol.
Non *Almasiihu bo wa'i.
Gam en fu, en keɓii batisi diga e *Ruuhu gooto gam laatoɗen ɓannu gootol, *Yahuduuɓe e Yunaninkeeɓe, maccuɓe e rimɓe, en fu en jarinaama Ruuhu gooto on.
Ɓannu neɗɗo laataaki jokkulal gootal, amma jokkule ɗuuɗɗe.
To koyŋal wi'i: «No mi junŋo bane, mi jeyaaka e ɓannu,» e nun fu ŋal jeyaaka e ɓannu na?
Naa to nowru wi'i: «No mi laataaki itere, mi jeyaaka e ɓannu,» ɗum haɗan ne jeyeego e ɓannu na?
To jokkule ɓannu fu laatake gite, noy neɗɗo nanirta?
Naa to ɗe fu ɗe laatake nowru, noy neɗɗo luuttirta?
Amma, Alla resii jokkulal baaŋale fu der ɓannu, hande no o yiɗiri.
To jokkule fu laatakeno gootal, noy ɓannu laatotonoo?
E gooŋa, jokkule e ɗuuɗi, amma ɗe fu, ɗe laati nun ɓannu gootol.
Itere waawataa ko wi'i junŋo: «Mi woodaa haaje maa».
Hoore bo waawataa ko wi'i koyɗe: «Mi woodaa haaje mooɗon».
Amma, jokkule ɓannu daaraaɗe e ɓuri tampugo, kanje bo ɗee nafa.
Jokkule ɗe daareten walaa tedduŋal, kanje ɓuruɗen teddingo.
Jokkule ɗe centirten bo kanje ɓuruɗen hakkilango.
Jokkule meeɗen goɗɗe en kaajaaka hakkilango ɗum.
Alla hawtii jokkule fu, hokki ɓuruɗe faanɗugo, tedduŋal, gam to ceennirgu waɗu der ɓannu, o acci jokkule fu e wallontira hakkune mum.
To jokkulal gootal e naawee, ɗe fu ɗe nana naawɗum e maggal.
To jokkulal gootal teddinaama, ɗe fu ɗe maata welwelo e maggal.
Onon, on laati nun ɓannu *Almasiihu, moy mooɗon fu laati nun jokkulal ɓannu makko.
Hande nun Alla resiri himɓe der eklesiya mum.
Aran, lilaaɓe, ɗiɗawre annabiiɓe, tatawre janŋinooɓe, ɓaawo majjum waɗooɓe haaynaareeji, e nyawtooɓe nyawɓe, e faabotooɓe, e ardiiɓe, e batooɓe ɗelle Ruuhu.
Himɓe ɓen fu laati nun lilaaɓe na?
Naa ɓe fu ɓee annabiiɓe nun?
Naa ɓe fu ɓee janŋinooɓe nun?
Himɓe fu nun waɗata haaynaareeji na?
Himɓe fu bane hokkaa baawɗe nyawtugo nyawɓe, ɓe fu bane hokkaa baawɗe batugo e ɗelle *Ruuhu, ɓe fu bane bo hokkaa baawɗe nantingo ɗelle ɗen.
To non, tinnee daartee dokke ɓuruɗe nafugo.
Jooni mi hollan on laawol ɓurŋol wooɗugo. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑𞥒
𞤁𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤵𞤥.
𞤕𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴𞤲𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲𞤮 𞤬𞤢𞤪 𞤼𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤥𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤭'𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤭'𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤁𞤮𞤳𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤲𞤵𞤲.
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮.
𞤄𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵.
𞤃𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤱𞤢𞤤 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤲𞤢𞤬𞤮𞥅𞤱𞤢𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤽𞤮𞤤 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤.
𞤐𞤮𞤲 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤦𞤮 𞤱𞤢'𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤪𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤮𞤲.
𞤇𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤳𞤮𞤴𞤽𞤢𞤤 𞤱𞤭'𞤭: «𞤐𞤮 𞤥𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁» 𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵 𞤽𞤢𞤤 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤲𞤢؟
𞤐𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤲𞤮𞤱𞤪𞤵 𞤱𞤭'𞤭: «𞤐𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁» 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤲𞤫 𞤶𞤫𞤴𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤲𞤢؟
𞤚𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢؟
𞤐𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤯𞤫 𞤬𞤵 𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤮𞤱𞤪𞤵⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤵𞥅𞤼𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢؟
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤭𞥅 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤢𞤤 𞤦𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤𞤫 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤚𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮𞤲𞤮𞥅؟
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤯𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤.
𞤋𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮: «𞤃𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤢𞥄».
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫: «𞤃𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲».
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤦𞤮 𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤢𞤬𞤢.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲'𞤺𞤮.
𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤫𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤯𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤲𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤺𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤫𞥅⹁ 𞤯𞤫 𞤬𞤵 𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤢𞤺𞥆𞤢𞤤.
𞤚𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢𞤤 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤯𞤫 𞤬𞤵 𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤱𞤫𞤤𞤱𞤫𞤤𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤺𞥆𞤢𞤤.
𞤌𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤢𞤤 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤪𞤢𞤲⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤦𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤢؟
𞤐𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲؟
𞤐𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲؟
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤢؟
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤦𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤵𞤺𞤮.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤵𞤪𞤽𞤮𞤤 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤺𞤮. |
Korintu Aranol 13
Yidde
Baa to mii waawi batugo ɗelle himɓe e ɗelle malaykaaɓe fu, to mi walaa yidde, mi laati nun hande lenŋuru piyeteenu, ɗum bo hande rimmo baggu.
To Alla hokkii am dokkal waɗugo annabaaku, to mi heɓii annal dow siiriiji e dow huune fu, ɗum bo to mii woodi goonɗinki faa mi sottina baalle, amma mi woodaa yidde, mi laataaki goɗɗum.
Baa to mi hokkii jawdi am fu talakaaɓe, mi sakka ɓannu am bo wuuɗee yiite, to mi woodaa yidde, ɗum nafataa am.
Gooduɗo yidde e woodi munyal, nee hebbi neɗɗaaku.
Yidde walaa nawniraagu, ne jurataako, ne woodaa manŋu hoore.
Gooduɗo yidde waɗataa ko sentinii, o dartataa ko nafata mo tan, o monnortaako goɗɗo, o jogataako hallande.
Gooduɗo yidde seyortaako ko halli, amma e seyoroo gooŋa.
Oo yaafoo huune fu, oo hoolo huune fu, oo heɗoo Alla der ko waroyta, oo munyana huune fu.
Yidde heennyataa faa abada.
Annabaaku heennyan, batugo e ɗelle feere feereeje heennyan, annal bo heennyan.
Annal meeɗen laaɓidaa, annabaaku meeɗen bo laaɓidaa.
Amma to huune fu laaɓinaama, ko laaɓaa fu majjitan.
No laatinoomi suka, mi batii hande suka, mi miijono hande suka, jiiɗe am bo hande jiiɗe suka.
Amma no mawnumi, mi accii golle sukaaku.
Jooni en ji'ataa taw huune fu e laaɓal, ɗum nandi hande daanorgal niɓɓuŋal nun daanortoɗen.
Amma wakkati waraan, en ji'an e gite meeɗen deydey.
Jooni taw annal am laaɓay, amma wakkati waraan de annanmi faa laaɓa, hande no Alla annirimmi.
Den, huune tati woni ko tabitii, goonɗingo, e heɗaago moƴƴere Alla, e yidde.
Amma yidde ɓuri ɗum ɗum fu mawnugo. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑𞥓
𞤒𞤭𞤣𞥆𞤫
𞤄𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤫𞤲𞤽𞤵𞤪𞤵 𞤨𞤭𞤴𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤪𞤭𞤥𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤺𞥆𞤵.
𞤚𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤤𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤄𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤢𞤥 𞤬𞤵 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤢𞤥 𞤦𞤮 𞤱𞤵𞥅𞤯𞤫𞥅 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤢𞤥.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤒𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵⹁ 𞤲𞤫 𞤶𞤵𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤮 𞤥𞤮𞤲𞥆𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤢𞤲'𞤣𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤌𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤮𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞥅 𞤸𞤫𞤯𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤮𞤴𞤼𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤒𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤲⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤦𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤲.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤣𞤢𞥄.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞥄 𞤬𞤵 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲.
𞤐𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤧𞤵𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤶𞤮𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢⹁ 𞤶𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤲𞤭𞤩𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤮𞤪𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤢𞤲 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤱 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤲 𞤣𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤸𞤫𞤯𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤵𞤺𞤮. |
Korintu Aranol 14
Gollirgo dokke Ruuhu Ceniiɗo
To non, daartee yidde.
Daartee bo dokke *Ruuhu Ceniiɗo, hakko du dokkal annabaaku.
Batoowo e ɗelle Ruuhu, Alla nun joomum baddata, himɓe bane.
Gam goɗɗo faamataa ka o batata, Ruuhu nun hokkata mo haalaaji Alla cuuɗiiɗi.
Amma gaɗoowo annabaaku wallan nun woɓɓe mawnugo der goonɗinki, e tiiɗina ɓe, e hokka ɓe semme.
Batoowo e ɗelle Ruuhu, semmiɗinan nun goonɗinki mum, gaɗoowo annabaaku bo e walla eklesiya yahugo yeeso.
Mii yiɗi on fu baton e ɗelle *Ruuhu, amma ko ɓurumi yiɗugo woni, gaɗon annabaaku.
Gaɗoowo annabaaku e ɓuri batoowo e ɗelle Ruuhu, gam batoowo e ɗelle Ruuhu mawnintaa eklesiya to jottinoowo ɗe walaa.
Banniraaɓe, hande jon bi'en, mi wara to mooɗon, mi yanta baddirgo on e ɗelle Ruuhu tan, laatoo mi janŋinay on ko Alla hollitimmi, mi waddanay on bo annal kesal, mi ekkitinay on bo, ume nafanmi on?
Daaree ji'en, baa huune jimirɗum, hande jon fuuraanu ɗum bo moolooru.
To puuroowo fuuraanu, ɗum bo piyoowo moolooru fiyay hande no haaniri, moy tintotoo ko fuuretee ɗum bo ko fiyetee?
Naa moy siriyanto konu to puuroowo walaldu konu fuuray hande no haani?
Hande non onon bo, to haala mooɗon laaɓay, moy faamata ko jiɗɗon wi'ugo?
On boppii haala mooɗon!
Ɗelle ɗuuɗɗe nun woni der duuniyaaru nu, ɗe fu, ɗee goodi ko ɗe bi'ata.
Amma to goɗɗo baddii am e ɗenŋal ŋal mi nanataa, mi laatake janano makko, kanko bo o laatake janano am.
Hande non, onon bo, no oon tinnii daartugo dokke Ruuhu, daartee aran dokke puy, jaarooje eklesiya yeeso.
Gam majjum, batoowo e ɗelle *Ruuhu fu, eela Alla walla ɗum nantingo ɗe.
Gam to mii du'oo e ɗenŋal Ruuhu, ruuhu am e du'oo, amma hakkillo am gollataako.
Den, noy gaɗanmi?
Mi du'oto e ruuhu am, mi du'oto bo e hakkillo am.
Mi yiman e ruuhu am, mi yiman bo e hakkillo am.
To hinaa nun, to aa yetta Alla e ruuhu, noy tawaaɗo caka hettiniiɓe, mo annaa ɗum, waawirta ko wi'i «aami» to a yettidii?
Gam joomum nanataa ko batataa.
Baa to yettoore maa e wooɗi hande noy, ɗum mawnintaa goonɗinki joomum.
Mii yetta Alla gam mii ɓuri on, on fu batugo e ɗelle Ruuhu.
Amma der eklesiya, mii ɓuri yiɗugo mi bata haalaaji joy paameteeɗi gam ekkitingo woɓɓe, ɓuri batugo haalaaji ujune sappo e ɗelle *Ruuhu ɗe faamataake.
Banniraaɓe, to on laatee hande sukaaɓe der hakkillo mooɗon.
Amma dow hallande laatee hande sukaaɓe, dow suttontirgo huune, laatee ɓe hakkillooji mum ɓenni hande mawɓe.
E winnaa der tawreeta:
Joomiraawo wi'i:
«Himɓe ɓee, e ɗelle *Ruuhu, e kunnuɗe hoɓɓe nun
baajortoomi ɓe.
Amma e nun fu, ɓe kettinantaako am.»
Hande non, batugo e ɗelle Ruuhu laati nun maane kiita dow ɓe goonɗinay.
Waɗugo annabaaku laati nun gam goonɗinɓe, hinaa gam ɓe goonɗinay.
Hande jon, to himɓe eklesiya fu hawritii, den moy maɓɓe fu e bata ɗelle *Ruuhu feere feere, to himɓe ɓe janŋinaaka, ɗum bo ɓe goonɗinay warii yi'ii ɗum, ɓe bi'ataa ko'e mon sottake na?
Naa bo, hande jon, mo goonɗinay, ɗum bo mo annaa ɗum, naati der juulirde mooɗon, go o tawi himɓe fu e waɗa annabaaku, ka o nanata hiitoto mo, o faama no oo woodi hakke.
Miilooji ɓerne makko cuuɗiiɗi wurtinte, den o jiccoo, o sujidana Alla, o wi'a: «E gooŋa, Alla e wondi e mooɗon.»
No haani huune fu waɗoroo der Eklesiya
Banniraaɓe, noy haani gaɗen?
To on kawritii, go oo ɗo e woodi jimol, oo to e woodi janŋinol, goɗɗo bo e woodi kollitol gom, goɗɗo bo e bata e ɗelle *Ruuhu, goɗɗo bo e nantina ɗe, sey huune fu waɗee gam goonɗinɓe mawna.
To ɗelle Ruuhu nun batete, sey himɓe ɗiɗo bata, to ɗum ɓuru tato, moy fu e wakkati mum.
Goɗɗo mooɗon nantina ɗe.
Amma to nantinoowo walaa, gooduɗo dokkal batugo e ɗelle Ruuhu jeeɗoo der eklesiya, bata der ɓerne mum, badda e Alla.
Dow waɗooɓe annabaaku, ɗiɗo ɗum bo tato etta haala, horiiɓe wiɗitoo haala maɓɓe.
To goɗɗo der jooɗiiɓe e woodi ka Alla holli ɗum bata, sey aranneejo batoowo jeeɗoo.
Hande nun, on baawan ko waɗi annabaaku gooto gooto, gam moy mooɗon fu ekkitoo, semmiɗina goonɗinki mum.
Waɗooɓe annabaaku sey waawa ko jogii ko'e mum, gam Alla laataaki Alla mo jiɓayeere, amma Alla mo jam.
Hande no ɗum laatii toy fu der eklesiyaaji Alla, sey rewɓe jeeɗoo der eklesiya, ɓe kokkaaka laawol ɓe bata.
Sey ɓe baawa jogaago ko'e maɓɓe ɓee ɗowtii hande no winniraa der tawreeta.
To woodi ko ɓe jiɗi faamineego, ɓe acca faa to ɓe kooti wuro, ɓe ƴama worɓe maɓɓe.
Gam to debbo batii haala der eklesiya, ɗum centiniiɗum.
Naa oon miili to mooɗon nun haala Alla ƴiwi?
Onon tan heɓi ka na?
To goɗɗo e miili e laati annabiijo, ɗum bo e miili heɓii *Ruuhu Ceniiɗo, e haani joomum annita ko binnanmi on laati nun umuroore Joomiraawo.
To goɗɗo salake ko jaɓi haala ka, eɗum hollita no kanko e hoore makko Alla jaɓay mo.
Gam majjum, banniraaɓe, tinnee daartee dokke annabaaku.
To on calee bo himɓe bata e ɗelle *Ruuhu, amma kakkilee, huune fu waɗoo e hakkillo, e no haaniri. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑𞥔
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤁𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤵 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤄𞤢𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤄𞤢𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤦𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤴𞤢𞤸𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤘𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤼𞤮 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤲 𞤦𞤭'𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤵𞤥𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲؟
𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤶𞤭'𞤫𞤲⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤶𞤭𞤥𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤲𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤤𞤮𞥅𞤪𞤵.
𞤚𞤮 𞤨𞤵𞥅𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤬𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤲𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤨𞤭𞤴𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤤𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤬𞤭𞤴𞤢𞤴 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤳𞤮 𞤬𞤭𞤴𞤫𞤼𞤫𞥅؟
𞤐𞤢𞥄 𞤥𞤮𞤴 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤼𞤮 𞤨𞤵𞥅𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞤤𞤣𞤵 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤬𞤵𞥅𞤪𞤢𞤴 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭؟
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤴⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤶𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮؟
𞤌𞤲 𞤦𞤮𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲!
𞤍𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵⹁ 𞤯𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤯𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤯𞤫 𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤫 𞤯𞤫𞤲𞤽𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤮 𞤢𞤥.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤲𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤨𞤵𞤴⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤣𞤵'𞤮𞥅 𞤫 𞤯𞤫𞤲𞤽𞤢𞤤 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤥𞤭؟
𞤃𞤭 𞤣𞤵'𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤣𞤵'𞤮𞤼𞤮 𞤦𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤢𞤥.
𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤢𞤲 𞤫 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤢𞤲 𞤦𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤢𞤥.
𞤚𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤭'𞤭 «𞤢𞥄𞤥𞤭» 𞤼𞤮 𞤢 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞤣𞤭𞥅؟
𞤘𞤢𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤄𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤴⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤶𞤮𞤴 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤵𞤶𞤵𞤲𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤯𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤲𞥆𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫.
𞤉 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢:
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭:
«𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅⹁ 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤵𞤲𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤸𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤵𞤲
𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤢𞤥.»
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴.
𞤏𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤢؟
𞤐𞤢𞥄 𞤦𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤳𞤢 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤮𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫.
𞤃𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤮 𞤶𞤭𞤷𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤧𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤢: «𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.»
𞤐𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤫𞤲؟
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤭𞤥𞤮𞤤⹁ 𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞤤 𞤺𞤮𞤥⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤯𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤢.
𞤚𞤮 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤫𞤼𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤼𞤮⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤯𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤁𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢⹁ 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤭𞤯𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤢𞤪𞤢𞤲𞥆𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤮𞥅.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥.
𞤏𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤧𞤫𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤳𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤶𞤭𞤩𞤢𞤴𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤥.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢.
𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢.
𞤚𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤼𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤢 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤐𞤢𞥄 𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤰𞤭𞤱𞤭؟
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤳𞤢 𞤲𞤢؟
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢⹁ 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴 𞤥𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤭. |
Korintu Aranol 15
Pintol Almasiihu
Banniraaɓe, mii yiɗi siwtorgo on *linjiila ka baajiimi on, jaɓuɗon ko oon darii dow makka e semme.
Diga e makka kisinteɗon to oon jogii ka hande no baajoriimi on.
To hinaa non, goonɗinki mooɗon laatoto baanji.
Aran, mi yottinii on ko keɓumi min e hoore am, kanjum woni.
*Almasiihu maayii gam hakkeeji meeɗen, hande no Dewtere wi'i.
O uwaama, o fintii nyalaane tatawre, hande no Dewtere batiri.
O hollitanake Piyer, ɓaawo majjum o hollitanii aahiiɓe sappo e ɗiɗo.
Ɓaawo majjum o hollitanii banniraaɓe ko ɓuri keme joyo de woore.
Ɗuuɓɓe maɓɓe e wuuri faa jooni, amma woɓɓe mum maayi.
Ɓaawo majjum, o hollitanake Yaakuuba, den go o hollitanii lilaaɓe fu.
Faa sakitiineere, o hollitanii am, min nanduɗo hande sukeel dimaaŋel lebbi mum hebbay.
Gam min ɓuri lilaaɓe fu faanɗugo, mi fotay du noddeego lilaaɗo, gam mi tooriino eklesiya Alla.
Gam moƴƴere Alla laatoriimi ko laatiimi.
Moƴƴere ne o waɗanimmi bo laataaki baanji, gam mi gollake ko ɓuri lilaaɓe fu.
Min bane waɗata ɗum, amma moƴƴere Alla wonne der am waɗata ɗum.
To non, min nun, kamɓe nun, haala goota kan men piinata, kanka nun bo goonɗinɗon.
Pintol maayɓe
To emen baajoo no *Almasiihu fintii e maayde, den noy woɓɓe mooɗon wi'irta maayɓe fintataa?
To pintol maayɓe walaa, *Almasiihu e hoore mum bo fintay, to Almasiihu fintay bo, waaji amen laatake baanji, goonɗinki mooɗon bo laatake baanji.
Ko ɓuri fu, to e gooŋa maayɓe fintataa, minon bo men laatake seedaniiɓe Alla fewre, gam emen ceedoo o fintinii Almasiihu, nani bo gooŋa bane, to maayɓe fintataa.
Gam to maayɓe fintataa, Almasiihu e hoore mum fintay.
To Almasiihu fintay, goonɗinki mooɗon laatake baanji, der hakkeeji mooɗon bo gonuɗon faa jooni, maayunooɓe e goonɗinki Yeesu bo halkii.
To der duuniyaaru ɗo tan miiluɗen heɓugo riiba gonuka der kawtal men e Almasiihu, enen ɓurannoo himɓe fu yurminaago.
Amma e gooŋa, *Almasiihu fintii, o laatake arano der maayɓe fintooɓe.
Hande no maayde naatiri der duuniyaaru diga neɗɗo, hande non bo pintol wariri diga e neɗɗo.
Hande no himɓe fu maayirta gam kawtal mum e Aadamu, hande non himɓe heɓirta yonki gam kawtal mum e Almasiihu.
Moy fu fintan e wakkati mum.
Almasiihu laatii arano, ɓaawo mum, goonɗinɓe mo tokkina der nyalaane garki makko.
Ɓaawo majjum, timmoode duuniyaaru waran.
Almasiihu halkan hooreeɓe e wooduɓe baawɗe e semmeeji kalluɗi fu, den o hokka Alla Baaba meeɗen laamaare.
Gam doole Almasiihu laamoo faa to Alla wattii wayɓe makko ley teppe makko.
Ganyo cakitorteeɗo halkeego woni maayde.
E winnaa: «Alla wattii huune fu ley koyɗe makko».
Amma to wi'aama, «huune fu» Alla gattuɗo huune fu ley koyɗe makko bane wondaa.
To Almasiihu laatake hooreejo dow huune fu, kanko Ɓiɗɗo bo, o hokkan Alla hoore makko, den Alla laamoo dow huune fu, e dow moy fu.
To non, riiba kaye waɗeteeɓe *batisi faa maayira woodi to maayɓe fintataa?
Ume waɗi ko himɓe e waɗee batisi faa maayira?
Enen e ko'e meeɗen bo, gam ume potteten wakkati fu kaliije maayde?
Banniraaɓe, nyalaane fu der hunnuko maayde nun gonumi.
Amma e nun fu mii juroro on gam daliila kawtal mooɗon e Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu.
To e miilooji heɓugo goɗɗum der duuniyaaru ɗo nun gaɗirmi duuro der wanŋarde Efesu, kaɓumi e bisaaji ladde kalluɗi, ume ɗum nafatammi to maayɓe fintataa?
Ɗum laatotono hande no ballool ŋol ɗo wi'i: «Nyaamen jaren, gam jaaŋo en maayan.»
To on jammee ko'e mooɗon: «Yaadugo e kalluɗo biisan jikku booɗuŋu.»
Pukkinee hakkillooji mooɗon hande no haani, to on gaɗee hakke.
Mi batii ka gam centon, gam woɓɓe mooɗon annaa Alla.
Amma, waɗoto goɗɗo ƴama: «Noy maayɓe fintirta?
Ɓannu iri ŋole ɓe bittiroyta?»
Onon ɓe galaa hakkillo!
To a aawi awdi, doole ni waata go ni fuɗa.
Awdi ni aawuɗaa fu, to gawri nun, ɗum bo awdi feereeri gom nun, gitel tan aawataa, puɗol e haako mum bane.
Ɓaawo mum, Alla nun hokkata awdi fu iri puɗol mum no o yiɗiri, awdi fu bo e puɗol muuɗum nun.
Kujje yonkinteeje fu bane woodi ɓannu gootol.
Himɓe e woodi ɓannu mum, bisaaji e ɓannu mum, pooli e ɓannu mum, liƴƴi bo e ɓannu mum.
E woodi ɓannu ŋol dow kammu, e ɓannu ŋol leydi.
Ɓannu ŋol dow e ŋari mum, ŋol leydi bo e ŋari mum.
Naaŋe e jayŋol mum, lewru e jayŋol mum, koode bo e jayŋol mum, baa koode ɗen jayŋol mum e suttontiri.
Hande non, pintol maayɓe bo laatii.
To ɓannu uwaama, ŋol nyola, to ŋol fintinaama, ŋol nyolataa.
To ŋol uwaama ŋol woodaa tedduŋal, ŋol fintinee, eŋol woodi tedduŋal.
To ŋol uwaama, ŋol tampuŋol, ŋol fintinee eŋol woodi semme.
To ŋol uwaama ɓannu leydinkewol, ŋol fintinee eŋol laatii ɓannu ruuhunkewol.
To ɓannu leydinkewol na'on, ɓannu ruuhunkewol bo na'on.
E winnaa: «Aadamu neɗɗo aranneejo laatake yonkinteejo».
Aadamu cakitiiɗo laatake *Ruuhu kokkoowo yonki.
Ruuhunkejum bane ardii, ɗum ɓannu nun ardii.
Ɓaawo mum ko ɗum Ruuhu tokkii.
Aadamu neɗɗo arandeejo e sollaare leydi nun tagiraa, e leydi o ƴiwi, neɗɗo ɗiɗaɓo bo, dow kammu ƴiwi.
No tagiraaɗo e sollaare leydi wa'i, hande non wooduɓe ɓannu leydinkewol bo wa'i.
No ƴiwuɗo dow kammu wa'i, hande non ɓe dow kammu bo waɗoyta.
Hande no nandirɗen e neɗɗo tagiraaɗo sollaare leydi, hande non bo nandiroyten e neɗɗo ƴiwuɗo dow kammu.
Banniraaɓe, ko jiɗum wi'ugo on nani: Ɓannu e ƴiiƴam waawataa ko roni *Laamaare Alla, kade bo, nyoloojum waawataa ko roni ko nyolataa.
Nani mi hollan on asiiri gom: en fu bane maayata, amma en fu en baylitinte, der wakkati gooti, der maƴƴande itere, to rimmo walaldu sakitiinewol nanaama.
To ŋol fuuraama, maayɓe artan finta e ɓannu ŋol nyolataa, enen horiiɓe en baylitinte.
Den fu, ɓannu nyoloowol ɓornoto ko nyolataa, ɓannu maayoowol bo ɓornoo ko maayataa.
To ɓannu nyoloowol ɓorninaama ko nyolataa, maayoowol bo ɓoorninaama ko maayataa, den haala annabaaku binnaaka ka hebban:
«Maayde jaalaama, moɗaa.
Maayde, toy jaalorgal maa woni?
Maayde, toy tooke maa woni?»
Hakke woni tooke maayde, baawɗe hakke bo woni tawreeta.
Yettoore laatanoo Alla kokkoowo en jaalaago diga e Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu.
Gam majjum banniraaɓe am yiɗaaɓe, laatee tabitiiɓe, ɓe dimmataako.
Wakkati fu kiinnee golle Joomiraawo, gam oon anni ko gaɗuɗon sabbu kawtal mooɗon e Joomiraawo yanataa baanji. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑𞥕
𞤆𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤺𞤮 𞤮𞤲 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤢𞤩𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤼𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤳𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭.
𞤀𞤪𞤢𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤥𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭.
*𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭.
𞤌 𞤵𞤱𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤪𞤭.
𞤌 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞥄𞤸𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤶𞤮𞤴𞤮 𞤣𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤍𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤺𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤊𞤢𞥄 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤫𞥅𞤤 𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤽𞤫𞤤 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢𞤴.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤬𞤢𞥄𞤲𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞤼𞤢𞤴 𞤣𞤵 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭.
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤃𞤭𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤭𞥅𞤲𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲.
𞤆𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫
𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤲𞤮𞤴 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄؟
𞤚𞤮 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤴⹁ 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤴 𞤦𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭.
𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤮𞥅 𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤴.
𞤚𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤴⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅.
𞤚𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤭𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤪𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤲 𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤤𞤫𞤴 𞤼𞤫𞤨𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤘𞤢𞤻𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤮𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤉 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄: «𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤫𞤴 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮».
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤱𞤭'𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ «𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵» 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤫𞤴 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢𞥄.
𞤚𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤳𞤢𞤴𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞤪𞤢 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄؟
𞤓𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞤪𞤢؟
𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤳𞤢𞤤𞤭𞥅𞤶𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫؟
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤥𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵 𞤥𞤭𞥅 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤚𞤮 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤪𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤲𞤽𞤢𞤪𞤣𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤩𞤵𞤥𞤭 𞤫 𞤦𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤵𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄؟
𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤪𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤢𞥄𞤽𞤮 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲.»
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲: «𞤒𞤢𞥄𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤢𞤲 𞤶𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤽𞤵.»
𞤆𞤵𞤳𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫.
𞤃𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤫𞤲𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤢: «𞤐𞤮𞤴 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢؟
𞤇𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤭𞤪𞤭 𞤽𞤮𞤤𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞤪𞤮𞤴𞤼𞤢؟»
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮!
𞤚𞤮 𞤢 𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤢𞤱𞤣𞤭⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤲𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤺𞤮 𞤲𞤭 𞤬𞤵𞤯𞤢.
𞤀𞤱𞤣𞤭 𞤲𞤭 𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤢𞤱𞤪𞤭 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤺𞤮𞤥 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤺𞤭𞤼𞤫𞤤 𞤼𞤢𞤲 𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤨𞤵𞤯𞤮𞤤 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤬𞤵 𞤭𞤪𞤭 𞤨𞤵𞤯𞤮𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤬𞤵 𞤦𞤮 𞤫 𞤨𞤵𞤯𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲.
𞤑𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤨𞤮𞥅𞤤𞤭 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤭𞤰𞥆𞤭 𞤦𞤮 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥.
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭.
𞤇𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤽𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤽𞤮𞤤 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤦𞤮 𞤫 𞤽𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤵𞤥.
𞤐𞤢𞥄𞤽𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤫𞤱𞤪𞤵 𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤧𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅.
𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤵𞤱𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤽𞤮𞤤 𞤻𞤮𞤤𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤽𞤮𞤤 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤽𞤮𞤤 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤚𞤮 𞤽𞤮𞤤 𞤵𞤱𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤽𞤮𞤤 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤽𞤮𞤤 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤫𞤽𞤮𞤤 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤.
𞤚𞤮 𞤽𞤮𞤤 𞤵𞤱𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤽𞤮𞤤 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤽𞤮𞤤 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤫𞤽𞤮𞤤 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤽𞤮𞤤 𞤵𞤱𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤽𞤮𞤤 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤫𞤽𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞤱𞤮𞤤.
𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤢'𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤮 𞤲𞤢'𞤮𞤲.
𞤉 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄: «𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲𞥆𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮».
𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅.
𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤧𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤭⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮 𞤦𞤮⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤰𞤭𞤱𞤭.
𞤐𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤧𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤱𞤢'𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤮 𞤱𞤢'𞤭.
𞤐𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤱𞤢'𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤦𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤮𞤴𞤼𞤢.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤧𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤮𞤴𞤼𞤫𞤲 𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭: 𞤇𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤪𞤮𞤲𞤭 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤻𞤮𞤤𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤪𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤺𞤮𞤥: 𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤰𞥆𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤪𞤭𞤥𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞤤𞤣𞤵 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢.
𞤚𞤮 𞤽𞤮𞤤 𞤬𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤢𞤪𞤼𞤢𞤲 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫.
𞤁𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤻𞤮𞤤𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤮𞤼𞤮 𞤳𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤮 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤻𞤮𞤤𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤪𞤲𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢𞤲:
«𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤮𞤯𞤢𞥄.
𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤴 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤲𞤭؟
𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤴 𞤼𞤮𞥅𞤳𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤲𞤭؟»
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤳𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢.
𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤥𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭. |
Korintu Aranol 16
Wallugo goonɗinɓe Urusaliima
Jooni, wallirgo goonɗinɓe wonɓe *Urusaliima e ceede nun batananmi.
Onon bo gaɗee hande no batumi eklesiyaaji leydi Galaatiya.
Alal fu, moy mooɗon fu resa wecco dow ko o heɓi.
To on keɗee mi wara go kawriton ɗe.
To mi warii, mi lilan ɓe cuɓoton ɓe jaara ballal mooɗon faa Urusaliima, e ɗereeji paaminooji haala ballal mooɗon.
To fotii mi yaha min e hoore am, ɓe jaadan e am.
Pol e miili witta to ɓe Korintu
Mi waran to mooɗon, amma mi ƴiwiran e leydi Maseduwaan, gam ton tokkiranmi.
Waɗoto to mi warii mi jooɗoo to mooɗon balɗe seɗɗa, ɗum bo mi dabba ton.
Den ballon am der jahaaŋal am mi yahira to jahanmi fu.
Gam e laawol ŋol ɗo, mi yiɗaa yaalugo on to mii yawta, to Joomiraawo e yiɗi mi jooɗoto to mooɗon balɗe seɗɗa.
Amma mi jooɗoto taw Efesu faa juulɗe Pantekosta yottoo, gam laawol manŋol maɓɓitanake am mi waɗa golle am, baa no wayɓe bo e ɗuuɗi.
To Timote warii to mooɗon, jaɓɓee mo, jogoɗon mo faa wooɗa, gam golle Joomiraawo nun o waɗata hande am.
Gam majjum, to goɗɗo yawoo mo.
Ballitee mo dow jahaaŋal makko.
O yaha e jam, o warta to amen.
Min e banniraaɓe emen keɗii mo.
Banniraawo meeɗen Apollos, mi tiiɗinii ɗum de ɗuuɗɗum o yaada e banniraaɓe to mooɗon, amma faa hanne o nootaaki.
Amma o waran to o heɓori.
Baynaaɗe
Kakkilee, daree e semme der goonɗinki, kollitee cuusal mon, goodee semme.
Ko gaɗoton fu, gaɗiree ɗum e yidde.
Banniraaɓe, ko eelanmi on woni, oon anni Estefanas e himɓe wuro mum, kamɓe nun arti goonɗini der leydi Akaya fu.
Ɓe tinnake gollanaago himɓe Alla.
Ɗowtanee himɓe iri maɓɓe, tinniiɓe e gollodoo e maɓɓe.
Ɓerne am weli e garki Estefanas e Fortunatus kan e Akaykus.
Ɓe gaɗanii am ko on baaway ko waɗanimmi gam oon boɗɗi.
Ɓe pukkinii ɓerne am e ɓerɗe mooɗon.
Gam majjum teddinee himɓe hande maɓɓe.
Himɓe eklesiyaaji leydi Asiya fu sannii on.
Akilas e Pirisikiila, e goonɗinɓe Yeesu hawritintooɓe der wuro maɓɓe fu e sanna on sanne e inne Joomiraawo.
Banniraaɓe fu e sanna on.
Moy mooɗon fu sanna banniraawo mum e yidde mawne.
Min Pol mi sannii on e binni junŋo am.
Neɗɗo fu mo yiɗaa Joomiraawo, o naalaaɗo!
Maranata, yaa Joomiraawo Yeesu, war!
Moƴƴere Joomiraawo meeɗen Yeesu wonda e mooɗon!
Mii yiɗi on on fu, gam kawtal meeɗen e Yeesu *Almasiihu. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑𞥖
𞤏𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤥𞤭 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢.
𞤀𞤤𞤢𞤤 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤪𞤫𞤧𞤢 𞤱𞤫𞤷𞥆𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤯𞤫𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤺𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞤲 𞤯𞤫.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤣𞤢𞤲 𞤫 𞤢𞤥.
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤰𞤭𞤱𞤭𞤪𞤢𞤲 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭.
𞤏𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤢 𞤼𞤮𞤲.
𞤁𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤭𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤱 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤆𞤢𞤲𞤼𞤫𞤳𞤮𞤧𞤼𞤢 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭.
𞤚𞤮 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤢𞤱𞤮𞥅 𞤥𞤮.
𞤄𞤢𞤤𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤌 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤼𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤃𞤭𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤼𞤮 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤮𞤪𞤭.
𞤄𞤢𞤴𞤲𞤢𞥄𞤯𞤫
𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤑𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤉𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞤲𞤢𞤧 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤬𞤵.
𞤇𞤫 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤍𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤣𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤫𞤤𞤭 𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤉𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞤲𞤢𞤧 𞤫 𞤊𞤮𞤪𞤼𞤵𞤲𞤢𞤼𞤵𞤧 𞤳𞤢𞤲 𞤫 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤳𞤵𞤧.
𞤇𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤭.
𞤇𞤫 𞤨𞤵𞤳𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲.
𞤀𞤳𞤭𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤆𞤭𞤪𞤭𞤧𞤭𞤳𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲.
𞤃𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫.
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤢𞤥.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮!
𞤃𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤴𞤢𞥄 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤱𞤢𞤪!
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲!
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵. |
Korintu Aranol 1
Sannoore
Min Pol e banniraawo men Sosteni winnani on ɗerewol ŋol.
Min Pol noddaaɗo gam laatoo lilaaɗo Yeesu *Almasiihu e muunyo Alla.
Emen canna eklesiya Alla gonuka Korintu.
Alla laaɓinii on gam on kawtii e Yeesu Almasiihu, onon noddaaɓe gam laatoɗon seniiɓe, noddooɓe inne Joomiraawo meeɗen Yeesu Almasiihu to gonuɗon fu.
Yeesu on laatii Joomiraawo maɓɓe, e Joomiraawo meeɗen.
Alla *Baaba e Joomiraawo meeɗen Yeesu Almasiihu waɗana on moƴƴere, hokka on jam!
Pol e yetta Alla gam ɓe Korintu
Wakkati fu mii yetta Alla gam mooɗon sabbu moƴƴere makko ne o holliti on.
O hollitii on ne gam on kawtii e Yeesu *Almasiihu.
Der kawtal e makko, on keɓii huune fu, ko ɓuri du, der haala, e der annal fu, eɗum hollita no on jaɓii seedaago amen haala Almasiihu no wooɗi.
Kanjum acci on dullay dokkal Alla baa gootal, oon keɗorii Joomiraawo meeɗen Yeesu Almasiihu wittaa.
Kanko semmiɗinta on faa heennyitirde, gam laatoɗon ɓe walaa gacce der nyalaane wittoygo makko.
Gam Alla laati nun koolaaɗo, kanko nodduɗo on kawton e Ɓiyiiko Yeesu Almasiihu, Joomiraawo meeɗen.
Hawre caka goonɗinɓe
Banniraaɓe, mii eela on e inne Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu, batee haala goota, to on ceenniree, gaɗee hakkillo wooto e miilo wooto.
Banniraaɓe am, mi nanii diga e getti wuro Kolowe, kaɓe tawaaɗe caka mooɗon.
Ko jiɗum wi'ugo woni mi nanii moy mooɗon e wi'a min, mo Pol nun, goɗɗo bo e wi'a: «Min, mo Apollos nun,» goɗɗo feere kade e wi'a: «Min, mo Piyer nun,» faa hanne goɗɗo e wi'a: «Min, mo Almasiihu nun.»
Almasiihu seennu nun na?
Pol nun maayi gam mon dow *leggal palaaŋal na, naa e inne Pol nun gaɗiraɗon *batisi?
Mi yettii Alla gam mi waɗay baa gooto mooɗon *batisi, to hinaa Kirispus e Gayus.
Non non, goɗɗo mooɗon waawataa ko wi'i waɗaama batisi e inne am.
Ee, gooŋa, mi waɗii getti wuro Estefanas batisi.
Baka ɗon, mi annaa naa mi waɗii goɗɗo kade batisi.
*Almasiihu du lilay am gam mi waɗa batisi.
Ko o lilanimmi woni, mi waajoo *linjiila.
To emi waajoo ka bo, mi waɗirtaa ɗum e baawal haala, gam to maayde Almasiihu dow *leggal palaaŋal laatoo baanji.
Baawɗe Alla e annal mum
Haala maayde Yeesu dow *leggal palaaŋal laati nun haaŋaare dow gite halkooɓe, amma dow meeɗen enen hisinaaɓe, ka laati nun baawɗe Alla.
Eɗum winnaa der dewtere:
«Mi halkan faamu faamuɓe,
mi jirgitan annal annuɓe»
Den, toy wooduɓe faamu woni?
Toy moodiɓɓe tawreeta woni?
Toy waawuɓe jeddi der jamaanuuru nuu ɗo woni?
Alla bane wayliti annal himɓe duuniyaaru nuu waɗi ŋal haaŋaare na?
Himɓe duuniyaaru nuu e faamu mum fu, annitay Alla no o holliti faamu makko.
Ɗum laatake nun nun gam Alla e yiɗi hisingo goonɗinɓe ɗum fu diga e waaji amen ɗi woɓɓe daari haaŋaare.
Gooŋa nun, *Yahuduuɓe e ƴama haaynaareeji, Yunaninkeeɓe bo e darta annal.
Amma enen, habaru tiggol *Almasiihu dow *leggal palaaŋal baajotoɗen.
Yahuduuɓe e daari ɗum ko ferginta ɓe, Yunaninkeeɓe bo e daari ɗum haaŋaare.
Amma ɓe Alla noddi, baa ɓee Yahuduuɓe, ɗum bo ɓee Yunaninkeeɓe, ɓee anni no Almasiihu laati nun baawɗe e annal Alla.
Gam haaŋaare Alla e ɓuri annal neɗɗo, kade bo, tampere Alla e ɓuri semme neɗɗo.
Onon banniraaɓe, daaree no Alla noddiri on onon e ko'e mooɗon, caka mooɗon, wooduɓe annal dow gite himɓe, ɗum bo semmenteeɓe, maa bo ɓe lenyi laamiiɓe, ɗuuɗaa.
Amma Alla suɓii kaaŋal duuniyaaru gam o sentina wooduɓe annal, o suɓii tampuɓe gam o sentina wooduɓe semme.
O suɓii ko walaa tedduŋal e jawniiɗum, e ko wattiraaka der duuniyaaru nuu, gam o yawna ko teddi, gam to goɗɗo heɓu juraago yeeso Alla.
Kanko hawti en e Yeesu *Almasiihu, go Yeesu laatanii en annal Alla, der makko keɓuɗen gooŋaaku e laaɓineego e rinɗineego diga hakke.
To non «jurotooɗo fu, juro gam kawtal mum e Joomiraawo», hande no winniraa. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤅𞤮𞤧𞤼𞤫𞤲𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤.
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤻𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤳𞤢 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥!
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤮𞤲.
𞤌 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤣𞤵⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤢𞤴 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢𞤤⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤖𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤫𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤑𞤮𞤤𞤮𞤱𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤑𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤭'𞤢 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧 𞤲𞤵𞤲⹁» 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤲𞤵𞤲⹁» 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲.»
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤢؟
𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤲𞤢⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞤯𞤮𞤲 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭؟
𞤃𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤑𞤭𞤪𞤭𞤧𞤨𞤵𞤧 𞤫 𞤘𞤢𞤴𞤵𞤧.
𞤐𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤢𞤥.
𞤉𞥅⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤉𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞤲𞤢𞤧 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤄𞤢𞤳𞤢 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
*𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤵 𞤤𞤭𞤤𞤢𞤴 𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤑𞤮 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤳𞤢 𞤦𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭.
𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫:
«𞤃𞤭 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤲 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤩𞤫⹁
𞤥𞤭 𞤶𞤭𞤪𞤺𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤩𞤫»
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮𞤴 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭؟
𞤚𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭؟
𞤚𞤮𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤵𞤩𞤫 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤥𞤢𞥄𞤲𞤵𞥅𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅 𞤯𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭؟
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤽𞤢𞤤 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤢؟
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅 𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤯𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤮𞤤 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲.
𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤩𞤫𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢𞥄.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤌 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤢𞤱𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤵 𞤶𞤵𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤪𞤭𞤲𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲 «𞤶𞤵𞤪𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤵𞤪𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮»⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄. |
Korintu Aranol 2
No Pol waajorii ɓe Korintu
Banniraaɓe, no garunoomi waajaago on haala Alla cuuɗiika, mi waajoraaki on e annal, ɗum bo e baawal batu.
Mi yiɗayno waajaago on goɗɗum feere to hinaa Yeesu *Almasiihu e no o tiggiraa dow *leggal palaaŋal.
Mi wonakeno to mooɗon e tampere, e kulol, mii diwna puy.
Haala am e waaji am daraaki dow baawal haala e annal himɓe.
Eɗum darii dow ko *Ruuhu Ceniiɗo hollitinta e baawɗe, gam to goonɗinki mooɗon daroo dow annal himɓe, amma dow baawɗe Alla.
E nun fu, emen baajoo annal lugguŋal yeeso ɓe goonɗinki mum semmiɗi.
Amma annal himɓe duuniyaaru nuu ɗo bane men baajotoo, ɗum bo annal himɓe halkooɓe wooduɓe baawɗe.
Annal Alla kaayniiŋal, cuuɗaniiŋal himɓe men baajotoo, ŋal o siriyanii en diga duuniyaaru tagaaka, gam tedduŋal men.
Baa gooto der semmenteeɓe duuniyaaru nuu annaano ŋal, gam to ɓee annunoo ŋal, ɓe tiggataano Joomiraawo mo tedduŋal dow *palaaŋal.
Amma hande no winnaa:
«Ko itere meeɗay ko yi'i, noppi bo meeɗay ko nani,
ko hakkillo goɗɗo yahay dow mum abada,
kanjum Alla siriyanii yiɗuɓe ɗum.«»
Amma enen, Alla hollitii en ɗum diga e *Ruuhu mum.
Ruuhu on e wiɗitoo huune fu, faa e lugguɗum Alla.
Moy waawata ko anni neɗɗo to hinaa yonki gonuki der joomum?
Hande nun Alla bo, walaa annuɗo mo to hinaa Ruuhu gonɗo der makko.
Enen kan, ruuhu duuniyaaru bane keɓuɗen, Ruuhu Alla nun, gam annen ko Alla waɗani en e moƴƴere nun.
Men batirtaa ɗum bo e boliiɗe ɗe himɓe duuniyaaru janŋinta, amma e boliiɗe ɗe Ruuhu janŋinta.
Hande non men paaminirta heɓuɓe Ruuhu, kujje ruuhunkeeje.
Mo heɓay *Ruuhu Alla waawataa ko jaɓi kujje Ruuhu, gam ɗe laatani mo nun haaŋaare.
O waawataa ko anni ɗe, gam e ballal Ruuhu tan ɗe annitirtee.
Gooduɗo Ruuhu Alla e suttontira huune fu, amma kanko e hoore makko, walaa cuttontiroowo haala makko.
Eɗum winnaa der Dewtere:
«Moy anni miilooji Joomiraawo?
Moy tintinta mo gokka?»
Amma enen, *Ruuhu *Almasiihu na'on der meeɗen. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥒
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮 𞤺𞤢𞤪𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞤲 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤵.
𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞤴𞤲𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤.
𞤃𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤱𞤲𞤢 𞤨𞤵𞤴.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅 𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅𞤽𞤢𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤽𞤢𞤤 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤫𞤲.
𞤄𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 *𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄:
«𞤑𞤮 𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤭⹁ 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤦𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭⹁
𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤴 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤵𞤥 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢⹁
𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥.«»
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤵𞤥.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤭𞤯𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤮𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤳𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥؟
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤵𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤼𞤢.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤩𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤫.
𞤃𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤴 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤌 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤧𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤷𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫:
«𞤃𞤮𞤴 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮؟
𞤃𞤮𞤴 𞤼𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤳𞥆𞤢؟»
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. |
Korintu Aranol 3
Gollantooɓe Alla
Banniraaɓe, mi waaway ko baddi on hande heɓuɓe *Ruuhu Ceniiɗo, doole mi badda on hande himɓe duuniyaaru, e hande sukahon petton der goonɗinki *Almasiihu.
Gam majjum baajiimi on hande yarooɓe kosam, hinaa nyaamdu tekkuŋol kokkumi on, gam on potanay ŋol taw.
Faa jooni bo, on potanay ŋol, gam jikku duuniyaaru nun jogii on taw.
To nawniraagu e kaɓe e woni hakkune mooɗon, ɗum hollitintaa no jikku duuniyaaru nun jogii on na?
Ɗum hollitintaa no ɓalli mooɗon nun jaalii on na?
To oon ceenniri hakkune mooɗon faa moy mooɗon fu e wi'a: «Min mo Pol nun,» oya bo e wi'a: «Min mo Apollos nun,» ɗum hollataa no onon e ɓe duuniyaaru fu on gootum nun na?
Moy nun Apollos laatii?
Moy nun Pol laatii?
Men laati nun gollantooɓe Alla, ɓe diga e muuɗum goonɗinɗon, jaka no Joomiraawo hokkiri moy maɓɓe fu.
Min, mi aawi, go Apollos misi diyam, amma Alla mawnini.
Hande non, aawuɗo e misuɗo diyam fu laataaki goɗɗum, Alla mawninɗo tan laatii goɗɗum.
Aawuɗo e misuɗo diyam fu laati nun gootum, moy maɓɓe fu heɓan riiba jaka golle mum.
Gam minon men gollidooɓe e Alla, onon laatii deme makko, e suudu makko maheteeŋol.
Dow moƴƴere ne Alla waɗanimmi, daɗɗumi daɗɗa suudu, hande mahoowo annanaaɗo.
Jooni goɗɗo feere e maha dow makka.
Amma sey moy fu waɗa hakkillo dow no mahirta.
Gam goɗɗo waawataa ko daɗɗi daɗɗa gokka to hinaa arana, kanka woni Yeesu *Almasiihu.
Woɓɓe e maha dow daɗɗa kan e kanŋeeri, woɓɓe e cardi, woɓɓe bo e kaaƴe dime, woɓɓe bo e mahira leɗɗe e fuɗo e ƴomme.
Nyalaane darŋal, Almasiihu sumpitan golle moy fu, gam moy fu yiite foonnan golle mum, gam yiite hollan no golle moy fu wa'i.
Mo golle mum jaɓay yiite dow daɗɗa, joomum heɓan riiba golle mum.
Amma mo golle mum yiite nyaami, dullan riiba mum, kanko o hisan, amma o nandan hande cuttaaɗo e yiite.
Faa jooni on annitay onon nun laatii suudu Alla na?
On annaa *Ruuhu Alla na'on der mooɗon na?
To goɗɗo halkii suudu Alla, Alla halkan joomum.
Gam suudu Alla laati nun seniinu, onon nun bo laatii suudu makko.
To goɗɗo jammoo hoore mum.
Miiluɗo e mooɗon e woodi faamu der jaamanuuru nuu ɗo, sey o laatoo taw kaaŋaaɗo, gam o heɓa faamu gooŋawu.
Gam annal duuniyaaru nuu laati nun haaŋaare yeeso Alla.
E winnii der dewtere: «Alla nanŋiran annuɓe e dabareeji maɓɓe.»
E winnii kade: «Joomiraawo e anni miilooji annuɓe, ɗi laati nun baanji.»
Gam majjum, to goɗɗo juroro himɓe, gam huune fu onon woodi.
Pol e Apollos e Piyer, ko woni der duuniyaaru, yonki e maayde, hanne e jaaŋo fu, onon woodi.
Onon, *Almasiihu jey on, Almasiihu bo, Alla woodi ɗum. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥓
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤩𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞤸𞤮𞤲 𞤨𞤫𞤼𞥆𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤧𞤢𞤥⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤼𞤫𞤳𞥆𞤵𞤽𞤮𞤤 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤽𞤮𞤤 𞤼𞤢𞤱.
𞤊𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤱.
𞤚𞤮 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵 𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤶𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤍𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤚𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤃𞤭𞤲 𞤥𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤵𞤲⹁» 𞤮𞤴𞤢 𞤦𞤮 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤃𞤭𞤲 𞤥𞤮 𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧 𞤲𞤵𞤲⹁» 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤢؟
𞤃𞤮𞤴 𞤲𞤵𞤲 𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅؟
𞤃𞤮𞤴 𞤲𞤵𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅؟
𞤃𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵.
𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞥄𞤱𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧 𞤥𞤭𞤧𞤭 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤭.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤭𞤧𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤀𞥄𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤭𞤧𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤥𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤫𞤼𞤫𞥅𞤽𞤮𞤤.
𞤁𞤮𞤱 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤣𞤢𞤯𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤯𞥆𞤢 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤭𞤪𞤼𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤯𞥆𞤭 𞤣𞤢𞤯𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤢𞤯𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤫 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅𞤪𞤭⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤷𞤢𞤪𞤣𞤭⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫 𞤣𞤭𞤥𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤭𞤪𞤢 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤬𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤰𞤮𞤥𞥆𞤫.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤧𞤵𞤥𞤨𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤱𞤢'𞤭.
𞤃𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤢𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭⹁ 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤢𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤷𞤵𞤼𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫.
𞤊𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤢؟
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞥅𞤤𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅 𞤯𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤱 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞤱𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫: «𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭𞤪𞤢𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.»
𞤉 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤣𞤫: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭.»
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭.
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧 𞤫 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤽𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭.
𞤌𞤲𞤮𞤲⹁ *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤶𞤫𞤴 𞤮𞤲⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤦𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥. |
Korintu Aranol 4
Lilaaɓe Almasiihu
Min Pol e Appolos, daaree men hande gollantooɓe *Almasiihu, yowanaaɓe haala Alla cuuɗiika.
Ko yiɗaa yi'ee dow yowaanaaɓe golle woni ɓe gaɗa golle ɗe ɓe jowanaa e hoolaare.
Mi faalaaka baa to on kiitake am, ɗum bo to woɓɓe hiitake am.
Min e hoore am bo, mi hiitataako hoore am.
Baa to ɓerne am gaccaaki am, ɗum yiɗay wi'ugo mii poonnitiiɗo.
Joomiraawo woni kiitotooɗo am.
Gam majjum, to on kiitee goɗɗo ko wakkati yottoo, keɗee faa Joomiraawo wara.
Kanko wurtinta ko suuɗii der niwre, o hollita ko woni der ɓerɗe himɓe.
Nyalaane majjum, moy fu heɓan yettoore kaananne mo to Alla.
Banniraaɓe, haalaaji ɗi batumi dow am e Apollos fu, gam mooɗon batumi ɗi.
Men jiɗu nun tokkitoɗon koyɗe amen, golliron haala bi'uka to neɗɗo ƴartoo ko winnaa.
To on mawnitoree janŋinoowo oo ɗo, jawoɗon oo to.
Den moy ɓurnu maa dow woɓɓe?
Ume gooduɗaa ko a hokka ɗum bane?
To laatake a hokka ɗum nun, ume waɗi go aa mawnitoroo ɗum hande a hokka ɗum bane?
On kaarii ko, on keɓii ko jawdi, on puɗɗii laamaago, men laamodaaki e mon!
Kay, emen jiɗi laamoɗon, gam men laamodoo e mooɗon minon bo!
Gam eɗum nandi hande minon lilaaɓe, Alla laatinii men sakitiiɓe.
O nandinii men hande hiitaaɓe waree, ko duuniyaaru e malaykaaɓe e himɓe e daara men.
Minon men kaaŋaama gam *Almasiihu, amma onon oon goodi annal gam kawtal mon e Almasiihu.
Minon men galaa semme, amma onon oon cemmiɗi.
On teddinaaɓe, amma minon men jawaaɓe.
Faa e jooni, minon men dafaaɓe e ɗonɗaaɓe, funtu men goni, emen piyee, emen jiiloo toy fu.
Emen golloo e ko'e amen hande maayooɓe gam nyaannugo ko'e amen.
To men jennaama, men barkiɗina, emen tooree emen munyi, to men batanaama kalluka, men toonto geeta.
Men laatake buuri duuniyaaru, e tuuni ni himɓe fu woppata.
Mi winnanay on gam mi sentina on, amma gam mi waggina on, hande sukaaɓe am yiɗaaɓe.
E nun fu, baa to oon goodi ekkitinooɓe ujune sappo der goonɗinki mon *Almasiihu, on goodaa baabiraaɓe ɗuuɓɓe kan.
Gam der kawtal mooɗon e Almasiihu, min on laatii baaba mooɗon diga e waaji *linjiila.
Gam majjum mii eela on, yemminee am.
Kan waɗi lilumi Timote ɓiyam jiɗaaɗo to mooɗon, koolaaɗo der kawtal mum e Joomiraawo.
O siwtoran on no tokkirmi Almasiihu, e ko baajotoomi nokku fu der eklesiyaaji.
E woodi mawnitiiɓe caka mooɗon, ɓee miiji mi warataa kade to mooɗon.
Amma ɓooyataa ko mi wara to mooɗon, to Joomiraawo e yiɗi.
To mi warii, mi yiɗaa nanugo haala mawnitiiɓe ɓen tan, amma baawɗe maɓɓe.
Gam *Laamaare Alla, hollitintaako e haala tan, amma e baawɗe.
Ume ɓuruɗon yiɗugo?
Mi warida to mooɗon e sawru na?
Naa e yidde e ɗiggere? | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥔
𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤀𞤨𞥆𞤮𞤤𞤮𞤧⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤳𞤢.
𞤑𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤭'𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤮𞤱𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤃𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤥.
𞤃𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤦𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥.
𞤄𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤢𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞤴 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤢𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤫𞤯𞤫𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥 𞤫 𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤥𞤭 𞤯𞤭.
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤦𞤭'𞤵𞤳𞤢 𞤼𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤰𞤢𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤮𞥅 𞤯𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤱𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤮𞥅 𞤼𞤮.
𞤁𞤫𞤲 𞤥𞤮𞤴 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫؟
𞤓𞤥𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤫؟
𞤚𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤮 𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤫؟
𞤌𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤣𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞤲!
𞤑𞤢𞤴⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤣𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮!
𞤘𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤌 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤥𞤫𞤲.
𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭.
𞤌𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤊𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤬𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤯𞤮𞤲𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤬𞤵𞤲𞤼𞤵 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤫𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴 𞤬𞤵.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤚𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢.
𞤃𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤲𞤭 𞤲𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤨𞥆𞤢𞤼𞤢.
𞤃𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤉 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤵𞤶𞤵𞤲𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤢𞤥.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤵𞤥𞤭 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤌 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤘𞤢𞤥 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫.
𞤓𞤥𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤺𞤮؟
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤣𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤢𞤱𞤪𞤵 𞤲𞤢؟
𞤐𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤫 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤫𞤪𞤫؟ |
Korintu Aranol 5
Ko sentinii caka goonɗinɓe Korintu
Men nanii huune centiniiɗum waɗii caka mooɗon.
Iri majjum meeɗay ko waɗii baa caka heeferɓe.
Men nanii gooto mooɗon e yiɗi debbo baaba mum!
Go oon juroro ɗum!
Ko haanuno ɓerɗe mooɗon biisoo, burtinon gaɗuɗo iri baadi bonni nii caka mooɗon.
Min, mii woɗɗodii on e ɓannu, amma miilooji am e wondi e mon.
Mi hiitake gaɗuɗo baadi ni hande mi na'on to mooɗon.
De kawritiɗon fu, hakkillo am e wondi e mooɗon, gaɗee ɗum ɗo e baawɗe Joomiraawo meeɗen Yeesu: gattee neɗɗo on der juuɗe Seyɗan, gam suunooji ɓannu makko halka, amma yonki makko hisa der nyalaane garki Joomiraawo.
E gooŋa, on goodaa laawol juraago!
On annaa no *ƴuufinirɗum seɗɗa ƴuufinan conni peen laawaani fu na?
Laaɓinee ko'e mooɗon, ikkinee ƴuufinirɗum kiiɗɗum hakkune mooɗon, heɓa laatoɗon conni laawaani keyri, on galaa ƴuufinirɗum.
Oon laaɓi ko, gam *Almasiihu jawgiiri *Paska meeɗen hiisaama.
Gam majjum, en nyaamee juulɗe Paska hinaa e ƴuufinirɗum kiiɗɗum ɗum hallande e ganyaani.
Amma nyaamen ɗe e conni peen ni walaa ƴuufinirɗum, laatiini alaama laaɓal e gooŋa.
Mi winnaniino on der ɗerewol am bi'umi, to on kawtee e waɗooɓe jeenu.
Himɓe duuniyaaru jeenooɓe bane batananmi, to ɗum bo suunaaɓe, maa bo wuyɓe, to ɗum bo saafooɓe tooruuje, gam to kamɓe nun batananmi, doole sey burtoɗon duuniyaaru.
Ko binnumi woni, to on kawtee e goɗɗo noddeteeɗo goonɗinɗo, go emo laatii jeenoowo, to ɗum cuunaaɗo, maa bo caafoowo tooruuje, maa bo nyo'oowo himɓe, ɗum bo jaroowo bagi, to ɗum bo gujjo, baa nyaamɗe to on kawtee e iri makko.
Ume faalii am e hiitaago himɓe ɓe goonɗinay?
Onon yowanaa hiitaago wonɓe caka mooɗon.
Himɓe ɓe goonɗinay, Alla nun hiitotoo ɗum.
Gam e winnaa: «Burtinee neɗɗo kalluɗo caka mooɗon.» | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥕
𞤑𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵
𞤃𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤋𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫.
𞤃𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤵𞤥!
𞤘𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤮 𞤯𞤵𞤥!
𞤑𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤵𞤲𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤮𞥅⹁ 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤭𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤃𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤁𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵: 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤶𞤵𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮!
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤮 *𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤷𞤮𞤲𞥆𞤭 𞤨𞤫𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤬𞤵 𞤲𞤢؟
𞤂𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤭𞤳𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤭𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤷𞤮𞤲𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤳𞤫𞤴𞤪𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥.
𞤌𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭 𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤶𞤢𞤱𞤺𞤭𞥅𞤪𞤭 *𞤆𞤢𞤧𞤳𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤭𞥅𞤧𞤢𞥄𞤥𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤆𞤢𞤧𞤳𞤢 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤭𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤺𞤢𞤻𞤢𞥄𞤲𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞤲 𞤯𞤫 𞤫 𞤷𞤮𞤲𞥆𞤭 𞤨𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤲𞤭 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤃𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤦𞤭'𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤧𞤫𞤴 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤑𞤮 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤮 𞤫𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤵𞥅𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤻𞤮'𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤶𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤺𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤯𞤫 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤓𞤥𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴؟
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄: «𞤄𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.» |
Korintu Aranol 6
Gaccontirgo hakkune goonɗinɓe
To goɗɗo mon e woodi haala gom e banniraawo mum, o suusan o yaara ka to hiitotooɓe ɓe duuniyaaru, ɓe goonɗinay, o acca himɓe Alla na?
E gooŋa on annaa no seniiɓe nun hiitoytoo himɓe duuniyaaru na?
Den, to onon nun hiitoyto himɓe duuniyaaru, noy tampirɗon ko hiiti haalaaji petti?
On annaa enen nun hiitoyto malaykaaɓe na?
Gam ume tampeten ko hiiti haalaaji goonki ki jooni?
Den, to haala gom waɗii caka mooɗon, himɓe ɓe eklesiya daaray goɗɗum cuɓoton ɓe kiitoo ka!
Mii bata ka gam centon!
E gooŋa on goodaa mo hakkillo baa gooto caka mooɗon, baawoowo ko hiiti haala caka banniraaɓe na?
Goonɗinɗo e yaara goonɗinɗo bannu kiita to ɓe goonɗinay!
Maa to oon gaccontira, eɗum hollita no on tampii.
Ume waɗi on jaɓataa gaɗaneɗon ko wooɗaa?
Ume waɗi on munyantaa nyaameego amaana?
Amma onon, oon parkana woɓɓe, oon nyaama ɓe amaana, banniraaɓe mooɗon bo gaɗanton ɗum.
On annaa ɓe fonnitaaki naatataa der *Laamaare Alla na?
To on jammee ko'e mooɗon: Soɓuɓe, e saafooɓe tooruuje e jeenooɓe e luudiiɓe, e wuyɓe e suunaaɓe e yarooɓe bagi, e nyo'ooɓe, e pasotooɓe, ɓe fu ɓe naatataa Laamaare Alla.
Woɓɓe mooɗon laatakeno hande non, amma jooni on lootaama, cenaɗon, on laatinaama foonnitiiɓe e baawɗe inne Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu, e *Ruuhu Alla meeɗen.
Teddiniree Alla ɓalli mooɗon
Oon bi'a, oon goodi laawol waɗugo huune fu.
Gooŋa nun, amma huune fu bane nafata on.
Mii woodi laawol waɗugo huune fu, amma mi nootataako mi laatoo jeyaaɗo majjum.
Oon bi'a, nyaamdu waɗaaka maa gam reedu, reedu bo gam nyaamdu.
Gooŋa nun, amma Alla halkan ɗum ɗum fu ɗiɗum.
Ɓannu ɓii aadama tagaaka gam waɗugo jeenu, ŋol laatani nun Joomiraawo, Joomiraawo bo gam maggol.
Hande nun, Alla pintinɗo Joomiraawo meeɗen e maayde, fintinan en enen bo e baawɗe mum.
E gooŋa, on annaa ɓalli mooɗon laati nun jokkulal gootal der ɓannu *Almasiihu na?
Den, e haani mi etta jokkulal Almasiihu mi laatina jokkulal jeenoowo na?
Waɗataako!
E gooŋa on annaa kawtuɗo e debbo jeenoowo fu, laatake ɓannu gootol e makko na?
E winnaa: «Ɓe fu ɗiɗo, ɓe laatoto ɓannu gootol.»
Amma kawtuɗo e Joomiraawo laatoto ruuhu gootu e makko.
Boɗɗodee haala jeenu fu.
Hakke ɗe neɗɗo waɗata fu, meemataa ɓannu mum, amma gaɗuɗo jeenu, waɗii hakke der ɓannu mum.
On annaa ɓalli mooɗon laati nun suudu *Ruuhu Ceniiɗo gonɗo der mooɗon, mo Alla hokki on na?
On jeyaa ko'e mooɗon, gam Alla soodirii on e huune tedduɗum.
Gam majjum, teddinee mo e ɓalli mooɗon. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥖
𞤘𞤢𞤷𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤧𞤢𞤲 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤳𞤢 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴⹁ 𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤢؟
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤢؟
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤨𞤫𞤼𞥆𞤭؟
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤢؟
𞤘𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭؟
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤷𞤵𞤩𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤢!
𞤃𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤫𞤲𞤼𞤮𞤲!
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤢؟
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴!
𞤃𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞥅.
𞤓𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄؟
𞤓𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤢𞤥𞤢𞥄𞤲𞤢؟
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤨𞤢𞤪𞤳𞤢𞤲𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥.
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤬𞤮𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤢؟
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲: 𞤅𞤮𞤩𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤤𞤵𞥅𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤴𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤺𞤭⹁ 𞤫 𞤻𞤮'𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤨𞤢𞤧𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤷𞤫𞤲𞤢𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲
𞤌𞥅𞤲 𞤦𞤭'𞤢⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤘𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲.
𞤃𞤭𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥.
𞤌𞥅𞤲 𞤦𞤭'𞤢⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤥𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵.
𞤘𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤵𞤥.
𞤇𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤩𞤭𞥅 𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤽𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤺𞥆𞤮𞤤.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤫𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤢؟
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤢𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤢𞤤 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤲𞤢؟
𞤏𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮!
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤢؟
𞤉 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄: «𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤.»
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤄𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤬𞤵.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥.
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤌𞤲 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. |
Korintu Aranol 7
Toonti ƴanɗe dow teegal
Jooni kan mii yiɗi toontaago on ƴanɗe ɗe binnanɗon am.
E gooŋa, e ɗum wooɗi to gorko meemay debbo.
Amma, gam to on gonee der jeenu, e haani gorko fu e woodi debbo mum, debbo moy fu bo, e woodi gorko mum.
Gorko huntana debbo haaje mum, debbo bo hande nun.
Debbo jeyaa ɓannu mum, gorum jey ŋol.
Gorko bo hande non, jeyaa ɓannu mum, debbo mum jey ŋol.
To on calontiree dow kawtal ɓalli mooɗon, sey to on nannantiri dow majjum der wakkati seɗɗa gam du'aago.
Ɓaawo majjum, kawtee kade gam to *Seyɗan jarboo on dow tampere jogaago ko'e mon.
Ka batumi on ɗo, doole bane, saawari nun.
Mii yiɗi himɓe fu laatoo hande am, amma moy fu bane Alla hokki ɗum.
Moy fu e dokkal muuɗum non, oo ɗo hande nii, oya bo hande nun.
Mii yiɗi wi'ugo ɓe ɓaŋay e ɓe ɓaŋaaka, e gowniiɓe, eɗum wooɗi ɓe jooɗoo hande am.
Amma to ɓe baawataa ko jogii ko'e maɓɓe, ɓe ɓaŋontira.
Ɓaŋontirgo e ɓuri wonaago der suunooji.
Ɓaŋontirɓe, mii hokka ɓe dooka, to am bane ka ƴiwi, amma to Joomiraawo: debbo haanay saloo gorum.
To o salake bo, sey o jooɗoo nun nun, maa bo o naara e goriiko.
Nunnun gorko bo, haanay seera debbo mum.
Amma dow horiiɓe, min nun batata kaa ɗo, Joomiraawo bane.
To goonɗinɗo e woodi debbo mo goonɗinay, go debbo on nootii wondugo e makko, to o seeru mo.
Non non nun bo, to debbo goonɗinɗo e woodi gorko mo goonɗinay, to gorko on nootake wondugo e makko, to o saloo mo.
Gam gorko mo goonɗinay senaama gam debbo mum, nun bo debbo mo goonɗinay senaama gam gorko mum.
To hinaa nun, ɓiɓɓe maɓɓe laatataako seniiɓe, nani bo ɓee ceniiɓe.
Amma mo goonɗinay, to e yiɗi seerugo goonɗinɗo, o seera.
Den fu goonɗinɗo, debbo, to ɗum bo gorko, doolaaka jooɗoo der teegal mum, Alla noddu en nun gam gonoɗen der jam.
Debbo, aa anni naa a hisinan gorko maa na, nun bo gorko, aa anni naa a hisinan debbo maa na?
Moy fu wonoo hande no Joomiraawo noddiri ɗum
To non, moy fu wonoo hande no Joomiraawo hokkiri ɗum, moy fu wonoo der goonki ki wonuno go Alla nodda ɗum.
Kanjum umuranmi der eklesiyaaji fu.
Juulniiɗo go Alla noddi ɗum, wonoroo nun nun, mo juulnaakino bo go Alla noddi ɗum, wonoroo nun nun.
Juulnaago e dullere juulnaago fu, laataaki goɗɗum, sey tokkugo umurooje Alla.
Moy fu wonoro hande no laatinoo go Alla nodda ɗum.
To jeyaaɗo nun laatinoɗaa go Alla noddu maa, taa accu ɗum ɓillee.
Amma to a heɓii laawol no dimɗirtaa, taa yeeba ɗum.
Gam jeyaaɗo mo Joomiraawo noddi, laatake dimo gam Joomiraawo.
Dimo mo Alla noddi bo, laatake jeyaaɗo *Almasiihu.
On coodiraama e huune ko teddi.
Gam majjum, to on laatinee ko'e mon jeyaaɓe himɓe.
Banniraaɓe, moy fu wonoro yeeso Alla, hande no laatinoo go o noddee.
Ɓaŋugo ɗum bo jooɗaago nun nun
Dow himɓe ɓe meeɗay ɓaŋugo, ɗum bo ɓaŋeego, mi woodaa umuroore gom ƴiwne to Joomiraawo, amma mi batan ko miilumi, min mo Joomiraawo yurmii, waɗimmi koolaaɗo.
Mii miila to neɗɗo wonake non, ɗum ɓuran wooɗugo, sabbu tooraaji ɗi jooni.
Ɓaŋuɗo, to seeru, mo ɓaŋay bo to daartu ɓaŋugo.
Amma ɓaŋuɗo waɗay gacce, gatol bo to ɓaŋaama, waɗay gacce.
Amma annee no ɓaŋuɓe e woodi ɓillaaje der goonki mum.
Kanji bo woni mi yiɗanaa on.
Banniraaɓe, ko jiɗum batugo on nani: Wakkati juutaa, gam majjum, ɓaŋuɓe laatoo hande ɓe ɓaŋay, wullooɓe laatoo hande ɓe bullataa, seyotooɓe waɗa hande ɓe ceyataako, soodooɓe bo waɗa hande ɓe goodaa goɗɗum, seyortooɓe jawdi duuniyaaru, wonoo hande ɓe ceyataako, gam duuniyaaru nuu ɗo faanake heennyugo.
Ko jiɗumi woni, burtoɗon e sugullaaji.
Mo ɓaŋay e hiinnitano golle Joomiraawo, ko fottanta Joomiraawo tan o dartata.
Amma ɓaŋuɗo, hakkillo mum, to kujje duuniyaaru wonoto, ko welata debbo makko o dartata, hakkillo joomum seennake.
Hande non bo, mo ɓaŋaaka, hakkillo mum to kujje Joomiraawo wonoto, gam ɓannu e yonki makko fu laatoo ko senaa.
Amma ɓaŋuɗo, hakkillo mum to kujje duuniyaaru wonoto, ko welata goriiko o dartata.
Mi batay ka, gam mi fergina on, amma gam wallugo on batanmi ka.
Mii yiɗi gonoɗon der goonki kaanuki, tokkoɗon bo Joomiraawo e ɓerɗe goote.
To goɗɗo e woodi ɗaɓɓere mum, go o yiɗaa sentingo mo diga o ɓaŋay mo, o waɗa ko o yiɗi.
O ɓaŋa mo, o farkay to o ɓaŋii mo.
Amma to gorko waɗi niiya der ɓerne mum, hinaa e doole, laatoo bo o waawan ko jogii hoore makko, o ɓaŋay, o waɗii ko wooɗi.
Ɓaŋuɗo ɗaɓɓere mum waɗii ko wooɗi, amma mo ɓaŋay mo, waɗii ko ɓuri wooɗugo.
Debbo ɓaŋaaɗo laati nun kaɓɓaaɗo to goriiko e wuuri.
Amma to goriiko wuuraa, o rinɗii, o waawan ko etti mo o yiɗi fu, amma tawee der laawol Joomiraawo nun.
Dow miilo am, to debbo jooɗake ɓaŋaaka, o ɓuran heɓugo seyo.
Miilooji am nun batanmi ɗon, mii miila bo mii woodi *Ruuhu Alla. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥗
𞤚𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤰𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤫𞥅𞤺𞤢𞤤
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤲 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤰𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤥.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤢𞤴 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤦𞤮⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤸𞤵𞤲𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲.
𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤵𞤥 𞤶𞤫𞤴 𞤽𞤮𞤤.
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤶𞤫𞤴 𞤽𞤮𞤤.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞥆𞤢𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤺𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤶𞤢𞤪𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤑𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤮⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤧𞤢𞥄𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤲𞤵𞤲.
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤫 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤮𞤴𞤢 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲.
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤽𞤢𞤴 𞤫 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤽𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤽𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢.
𞤇𞤢𞤽𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭.
𞤇𞤢𞤽𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤳𞤢 𞤰𞤭𞤱𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮: 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤭𞥅𞤳𞤮.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤮⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤧𞤫𞥅𞤪𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴⹁ 𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤥𞤮.
𞤐𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅 𞤥𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴⹁ 𞤼𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤪𞤢.
𞤁𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵 𞤫𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤲𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤥.
𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤢𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤢𞥄 𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤲𞤢⹁ 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤢𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤢𞥄 𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤲𞤢؟
𞤃𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮 𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤵.
𞤔𞤵𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮 𞤦𞤮 𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲.
𞤔𞤵𞥅𞤤𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤪𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤢𞤷𞥆𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤮 𞤣𞤭𞤥𞤯𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤦𞤢 𞤯𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤭𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤁𞤭𞤥𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤯𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤌𞤲 𞤷𞤮𞥅𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤪𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤺𞤮 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞥅.
𞤇𞤢𞤽𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲
𞤁𞤮𞤱 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤩𞤢𞤽𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤲𞤫 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤃𞤭𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤼𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭.
𞤇𞤢𞤽𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤪𞤵⹁ 𞤥𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤢𞤴 𞤦𞤮 𞤼𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤵 𞤩𞤢𞤽𞤵𞤺𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤢𞤽𞤵𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤼𞤮𞤤 𞤦𞤮 𞤼𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤭 𞤦𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤮𞤲.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭: 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤢𞤽𞤵𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤽𞤢𞤴⹁ 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤱𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅 𞤯𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤵𞤺𞤮.
𞤑𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤵𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤃𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤢𞤴 𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤢𞤽𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤢𞤳𞤫.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤢𞤽𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞤪𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢.
𞤃𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤴 𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤳𞤢.
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤵𞤳𞤭⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤫.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤢𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭.
𞤌 𞤩𞤢𞤽𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤬𞤢𞤪𞤳𞤢𞤴 𞤼𞤮 𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤭𞥅𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤦𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤢𞤴⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤇𞤢𞤽𞤵𞤯𞤮 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤢𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤺𞤮.
𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤩𞤢𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤫 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤪𞤭𞤲𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤵𞤲.
𞤁𞤮𞤱 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤢𞤽𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤴𞤮.
𞤃𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤦𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢. |
Korintu Aranol 8
Toonti ƴanɗe dow tew caafiranaaɗum tooruuje
Jooni faa mi toontoo ƴanɗe mooɗon dow tew caafiranaaɗum tooruuje.
Gooŋa nun, en fu, een goodi annal.
Annal e wadda manŋu hoore, amma yidde woni ko yaarata eklesiya yeeso.
Neɗɗo miijuɗo e anni, joomum annaa taw no haani anniree.
Amma neɗɗo fu jiɗuɗo Alla, Alla e anni ɗum.
Dow ƴakkugo tew caafiranaaɗum tooruuje, een anni tooruure laataaki goɗɗum der duuniyaaru, Alla gooto tan woni.
Himɓe e saafa tooruuje ɗe dow e ɗe ley.
E gooŋa, saafeteeɓe ɗuuɓɓe e wi'eteeɓe joomiraaɓe ɗuuɓɓe na'on.
Amma e nun fu, enen kan, Alla gooto tan woni, Baaba taguɗo huune fu, mo gam mum buuruɗen.
Kade bo Joomiraawo gooto tan woni, Yeesu *Almasiihu mo huune fu laatorii e mum, e mo gam mum keɓuɗen yonki.
Amma himɓe fu bane anni gooŋa kaa ɗon.
Woɓɓe woowunooɓe tooruuje, e ƴakka tew caafiranaaɗum tooruuje, go miilooji ɓerɗe maɓɓe tampuɗi e hiitoo ɓe.
Nyaamdu ɓeydantaa en goɗɗum to Alla.
To en nyaamii, ɗum nafataa en goɗɗum, to en nyaamay bo, ɗum ɓuytataa en goɗɗum.
Amma kakkilee to dimaaku mooɗon doƴƴa ɓe goonɗinki mum semmiɗaa.
An gooduɗo annal, to goɗɗo yi'ii maa aa nyaama to tooruure saafetee, hakkillo makko tampuŋo hokkan mo o nyaama kanko bo.
Den fu, der cuuɗiiɗum ɓerne makko, nafa caafiranaaka tooruure bane o nyaami na?
Den banniraawo tampuɗo halkan gam annal maa, kanko mo *Almasiihu maayi gam muuɗum halka gam annal maa.
To oon gaɗa hakke dow banniraaɓe mooɗon ɓe goonɗinki mum semmiɗay hande nun, oon nawna miilooji ɓerɗe maɓɓe, hakke nun gaɗoton ɗon dow Almasiihu.
Gam majjum to nyaamdu nun doƴƴata banniraawo am, mi ƴakkataa kade tew abada, gam to mi doƴƴu mo. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥘
𞤚𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤰𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤫𞤱 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤰𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤫𞤱 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤶𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤱 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤁𞤮𞤱 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤫𞤱 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤯𞤫 𞤤𞤫𞤴.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤢'𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲.
𞤑𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤱𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤫 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤼𞤫𞤱 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤫.
𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴 𞤦𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤴𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤢𞥄.
𞤀𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤼𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤫𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤽𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮.
𞤁𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤲𞤢؟
𞤁𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄.
𞤚𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤢𞤴 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤼𞤫𞤱 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤵 𞤥𞤮. |
Korintu Aranol 9
Ko haanani lilaaɗo
Mi jeyaa hoore am na?
Mi laataaki lilaaɗo na?
Mi yi'ay Joomiraawo meeɗen Yeesu na?
Diga golle ɗe gollaniimi Joomiraawo bane goonɗinirɗon na?
Baa to woɓɓe daaray am hande lilaaɗo, to mooɗon kan, mi lilaaɗo nun, gam onon laati ko hollitinta no Joomiraawo nun lilimmi.
Daa ko bi'anmi yiɗuɓe gaccaago am: Men kaanaa nyaamugo e yarugo der golle amen na?
Men kaanaa woositaago e rewɓe goonɗinɓe hande no lilaaɓe woɓɓe, e miiraaɓe Joomiraawo, e Kefas waɗata na?
Min e Barnabbas tan nun haani golloo gam nyaannugo ko'e amen na?
Soogeeru nuye haɓata konu e nyaanna hoore mum bo?
Demoowo moy woni mo nyaamataa ɓiɓɓe gesa mum?
Moy woni duroowo mo yarataa kosam darne mum?
Ka batanmi ɗo, dow miilooji himɓe bane ɗum ƴiwi, tawreeta bo batii ɗum.
E winnaa der tawreeta: «Taa haɓɓu hunnuko gaari gollotooni der nafa.»
Ga'i demooji nun Alla batani ka na?
E gooŋa enen bane batanaa ka na?
Enen nun batanaa haala ka, gam demoowo e duggoowo fu waɗa golle muuɗum e miiliri heɓugo geɗu mum.
Men aawii der mooɗon kujje ruuhunkeeje.
To men duggii jawdi ni gooduɗon, ko mawni nun na?
To woɓɓe e woodi laawol dow mooɗon, minon, men ɓuraa ɓe woodugo ŋol na?
Amma minon, men nafitoraaki baawɗe amen.
Men munyanii huune fu gam to men paddoo *linjiila *Almasiihu yahugo yeeso.
E gooŋa, on annaa gollotooɓe der suudu Alla e heɓa nyaamdu mum der ko sakketee na?
On annaa bo no gollotooɓe der wuuɗirde sadakaaji, der ɗon nun heɓata geɗu mum na?
Hande non bo, Joomiraawo batii waajotooɓe linjiila, heɓa nyaamdu mum diga waaji linjiila.
Amma min, mi nafitoraaki kujje ɗee fu, to mi winnii ka bo, gam mi heɓa ɗe bane.
Gomma mi maaya, mi nootataako goɗɗo haɗanmi juraago dow majjum.
Gam waajaago *linjiila laatanaaki am juro, doole nun mi waajoo ka.
Bone woodanimmi to mi waajaaki ka!
To e anniya ɓerne am nun gaɗiranmi golle ɗen, mi heɓan riiba am.
Amma min bane suɓi, mi yowana ɗe nun.
Den fu, ume woni riiba am?
Riiba am woni waajaago linjiila hinaa gam joddi.
Mi dartay nafitoraago ko haani mi heɓa gam gollal ŋal.
Mii dimo dow himɓe fu, amma mi laatinii hoore am jaggantooɗo himɓe fu, gam mi heɓana *Almasiihu ɗuuɓɓe maɓɓe.
To mi na'on caka *Yahuduuɓe, mi waɗa hoore am hande Yahuduujo, gam mi heɓa ɓe.
To mi yahii to tokkuɓe tawreeta, mii waɗa hoore am hande tokkuɗo tawreeta, gam mi heɓa ɓe, baa to mi tokkay tawreeta.
Hande nun bo to mi yahii to ɓe annaa tawreeta, mii waɗa hoore am hande mo annaa tawreeta, gam mi heɓa ɓe, ɗum yiɗay wi'ugo mi tokkay tawreeta Alla, gam der umuroore Almasiihu gonumi.
To mi yahii to goonɗinɓe tampuɓe, mii waɗa hoore am hande tampuɗo, gam mi heɓa ɓe.
Walaa fu no mi laatinay hoore am dow himɓe fu gam mi hisinira woɓɓe maɓɓe, baa no waɗi fu.
Ɗum fu, mi waɗii ɗum gam *linjiila, gam mi heɓa geɗu am der barke makka.
E gooŋa, on annaa himɓe fu nun doggata der jayri, to waɗooɓe daɗontiro doggata na?
Amma e non fu, gooto maɓɓe tan nun heɓata ko resaa on.
Gam majjum, doggee gam keɓal.
Jiɗɗo daɗugo der doggudu fu, sey elta ɓannu mum der huune fu.
Kamɓe, ɓee gaɗa ɗum gam heɓugo keɓal meetalol ɗayloowol, amma enen, een tammi heɓugo meetalol ŋol ɗaylataa.
Gam majjum to emi dogga, gam baanji bane dogganmi, to emi lukka bo, dow hennu bane lukkanmi.
Amma mii gollina ɓannu am e naawɗum faa mi jaaloo ŋol, gam mii hula mi dulla heɓugo yetteego ɓaawo baajiimi woɓɓe *linjiila. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥙
𞤑𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮
𞤃𞤭 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤲𞤢؟
𞤃𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲𞤢؟
𞤃𞤭 𞤴𞤭'𞤢𞤴 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤢؟
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤄𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤴 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤁𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤦𞤭'𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤢𞤥: 𞤃𞤫𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤴𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢؟
𞤃𞤫𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤧𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤫 𞤑𞤫𞤬𞤢𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤢؟
𞤃𞤭𞤲 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞥆𞤢𞤧 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢؟
𞤅𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤲𞤵𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤮؟
𞤁𞤫𞤥𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤮𞤴 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤫𞤧𞤢 𞤥𞤵𞤥؟
𞤃𞤮𞤴 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤵𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤴𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤧𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥؟
𞤑𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤯𞤮⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤭⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤦𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥.
𞤉 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢: «𞤚𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤵 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤺𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤢𞤬𞤢.»
𞤘𞤢'𞤭 𞤣𞤫𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢 𞤲𞤢؟
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤲𞤢؟
𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤥𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤣𞤵𞤺𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤥𞤵𞤥.
𞤃𞤫𞤲 𞤢𞥄𞤱𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤫.
𞤚𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤵𞤺𞥆𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤲𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤢؟
𞤚𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤽𞤮𞤤 𞤲𞤢؟
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤬𞤭𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤢𞤣𞥆𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤲𞤢؟
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞥅𞤯𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤢؟
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤬𞤭𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤢 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤯𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤘𞤮𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤶𞤵𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤢𞤥 𞤶𞤵𞤪𞤮⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤳𞤢.
𞤄𞤮𞤲𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤢!
𞤚𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤢𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤧𞤵𞤩𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢 𞤯𞤫 𞤲𞤵𞤲.
𞤁𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤢𞤥؟
𞤈𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤮𞤣𞥆𞤭.
𞤃𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤴 𞤲𞤢𞤬𞤭𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤.
𞤃𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤳𞤢 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤩𞤫.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤴 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞤴 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤴 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤥𞤭.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤩𞤫.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤵 𞤲𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤬𞤵.
𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤪𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤮 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤢؟
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤢𞥄 𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤤.
𞤔𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤵𞤣𞤵 𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤫𞤤𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤼𞤢𞤤𞤮𞤤 𞤯𞤢𞤴𞤤𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤼𞤢𞤤𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤢𞤴𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤤𞤵𞤳𞥆𞤢 𞤦𞤮⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤤𞤵𞤳𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞥅 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤵𞤤𞤢 𞤥𞤭 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢. |
Yuhaana Aranol 1
Haala ka yonki
Emen binnana on haala neɗɗo gom gonuɗo .
Men nanii daane makko, men ji'ii mo e gite amen, men daarii mo, men meemi mo e juuɗe amen.
Kanko woni haala kokkoowa himɓe yonki.
Yonki kin hollitaama, men ji'ii ki, emen ceedanoo ki.
Emen baajoo on haala yonki tabitiiki gonunooki to Alla *Baaba, kanki men kollitaa.
Ko men ji'i, e ko men nani, kan men batata on onon bo, gam laatoɗon gootum e amen hande no laatoriɗen gootum e Baaba e *Ɓiɗɗo mum Yeesu *Almasiihu.
Kanka men binnanta on, gam belɗum ɓerne meeɗen hebba.
Alla laati nun jayŋol
Habaru ko men nani e Yeesu *Almasiihu, kan men batata on haala mum, Alla laati nun jayŋol, niwre walaa e makko.
To en bi'ii een laatii gootum e makko, ko een tawaa der niwre, en pewii, gooŋa walaa der gaɗu meeɗen.
Amma to een jaha der jayŋol hande no kanko e hoore makko o wonori der jayŋol, den kan een laatii gootum hakkune meeɗen, kade bo ƴiiƴam *Ɓiɗɗo makko Yeesu e laaɓina en diga hakkeeji men fu.
To en bi'ii en galaa hakke, en pewanii ko'e men, gooŋa walaa e meeɗen.
Amma to en tuubanii Alla hakke meeɗen, o yaafoto en, o laaɓina en e tuuni fu.
Gam kanko, o kooliniiɗo, o poonnitiiɗo.
To en bi'ii en gaɗay hakke, en laatinii Alla pewoowo, haala makko bo walaa der meeɗen. | 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞤥 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤮 .
𞤃𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤒𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭𞤲 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤭𞥅 𞤳𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤳𞤭.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮𞥅𞤳𞤭 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄.
𞤑𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤭⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤫 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤫 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤
𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤨𞤫𞤱𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤫𞥅𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤪𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲 𞤫𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢 𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤵.
𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤨𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤮𞤼𞤮 𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢 𞤫𞤲 𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤲𞤭 𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤨𞤫𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. |
Yuhaana Aranol 2
Almasiihu nun laatii balloowo meeɗen
Onon sukaaɓe am, mi winnanii on ɗum, gam to on gaɗee hakke.
Amma to goɗɗo mooɗon waɗii hakke, een goodi balloowo to *Baaba, kanko woni Yeesu *Almasiihu, poonnitiiɗo.
Kanko, o sakki yonki makko gam hakkeeji meeɗen yaafee, hakkeeji meeɗen tan bane, amma hakkeeji himɓe duuniyaaru fu.
Ko hollitinta no een anni Alla woni, ɗowtanaago oodaaji makko.
Bi'uɗo «emi anni mo,» go ɗowtanaaki oodaaji makko, joomum laati nun pewoowo, gooŋa walaa der joomum.
Amma ɗowtaniiɗo haala Alla e gooŋa, yidde Alla hebbii dow joomum.
Nunnun annitirten een kawti e makko.
Bi'uɗo e hawti e makko, e haani wonoo hande no Almasiihu wonirnoo.
Ooda kesa
Banniraaɓe am yiɗaaɓe, ko binnanmi on hinaa ooda kesa , ooda ɓooyuka nun, ka nanuɗon diga fuɗɗoode.
E nun fu ooda kesa nun binnanmi on, gooŋa makka hollitake der *Almasiihu, ka hollitake der mooɗon bo.
Gam niwre e yawta, jayŋol gooŋawol fuɗɗii yaynugo.
Miiluɗo na'on der jayŋol, ko e wanyi banniraawo mum, faa hanne der niwre joomum woni taw.
Jiɗɗo banniraawo mum der jayŋol woni, goɗɗum walaa ko ferginta mo.
Amma banyuɗo banniraawo mum, der niwre woni, oo yaha der niwre, o annaa toy o yahata, gam niwre wuminii mo.
To on jiɗee kujje duuniyaaru
Sukaaɓe am, mii winnana on gam hakkeeji mooɗon yaafaama gam inne Yeesu.
Baabiraaɓe, mii winnana on gam oon anni gonuɗo diga fuɗɗoode.
Gojankeeɓe, mii winnana on gam on jaalake Kalluɗo.
Sukaaɓe am, mi winnanii on, gam oon anni *Baaba.
Baabiraaɓe, mi winnanii on, gam oon anni gonuɗo diga fuɗɗoode.
Gojankeeɓe, mi winnanii on gam oon goodii semme, haala Alla bo e semmiɗi der mooɗon, kade bo on jaalake Kalluɗo.
To on jiɗee duuniyaaru e ko woni e mayru fu.
Gam jiɗɗo kujje duuniyaaru, yidde *Baaba walaa e mum.
Gam huune ko woni e duuniyaaru, hande jon ko neɗɗo suunete, e ko gite yi'ata, suunee, e jawdi ni o mawnitorto, kujje ɗe fu ƴiway e Baaba, e duuniyaaru ɗe ƴiwi.
Duuniyaaru e suuno mum fu heennyan, amma gaɗoowo ko Alla yiɗi, taboto faa abada.
Ganyo Almasiihu
Sukaaɓe am, duuniyaaru ɓadake heennyugo.
On nanii *ganyo Almasiihu waran, jooni du wayɓe *Almasiihu ɗuuɓɓe yottake.
Kanjum annitirɗen no wakkati ɓadake.
Caka men ɓe ƴiwi, amma e gooŋa ɓe laataaki ɓe meeɗen.
Gam to ɓee laatino ɓe men, ɓe gondanno e meeɗen.
Amma ɓe accii en gam ɗum hollita no ɓe fu, ɓe laataakino ɓe meeɗen.
Amma onon, *Almasiihu hokkii on *Ruuhu Ceniiɗo, on fu oon anni gooŋa.
Mi winnanay on gam on annaa gooŋa.
Amma gam oon anni ka.
Oon anni bo fewre walaa der gooŋa.
Den kan, moy woni pewoowo?
Jedduɗo Yeesu laati nun *Almasiihu, Paabotooɗo mo Alla liloy, kanko woni pewoowo, kanko woni ganyo Almasiihu, o yeddii *Baaba e *Ɓiɗɗo mum.
Jedduɗo Yeesu laati nun Ɓiɗɗo, walaa Baaba, jaɓuɗo Ɓiɗɗo, e woodi Baaba bo.
Onon kan haala ka nanuɗon diga fuɗɗoode, tinnee jogee ka der ɓerɗe mooɗon.
To haala ka nanuɗon diga fuɗɗoode tabitake der ɓerɗe mooɗon, den kan, oon goodi kawtal e *Ɓiɗɗo e *Baaba.
*Almasiihu haɓɓanii en alkawal, alkawal ŋal woni yonki tabitiiki.
Mi winnanii on ɗum gam sabbu himɓe yiɗuɓe majjingo on.
Onon kan, no *Ruuhu Ceniiɗo mo *Almasiihu hokki on e tabitii der mooɗon, on bukaaka janŋineɗon.
Gam Ruuhu janŋinan on huune fu, o janŋinan on gooŋa, hinaa fewre.
Den kan, kawtee e Almasiihu hande no Ruuhu janŋiniri on.
Jooni kan onon sukaaɓe am, tabitee der kawtal mon e *Almasiihu, gam keɓen cuusal daraago yeeso makko nyaanne o suppitoy, heɓa daɗen senteene nyalaane garki makko.
No oon annii Alla laati nun gooŋaajo, annee bo mo gaɗu mum foonnitii fu, laati nun ɓiyiiko. | 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥒
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤼𞤮 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤫𞥅⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵.
𞤑𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤄𞤭'𞤵𞤯𞤮 «𞤫𞤥𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁» 𞤺𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤨𞤫𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤄𞤭'𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭𞤪𞤲𞤮𞥅.
𞤌𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤫𞤧𞤢
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤫𞤧𞤢 ⹁ 𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤵𞤳𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫.
𞤉 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵 𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤫𞤧𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤫𞤪 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤫 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤢⹁ 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞤱𞤮𞤤 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤵𞤺𞤮.
𞤃𞤭𞥅𞤤𞤵𞤯𞤮 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤳𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤻𞤭 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤱.
𞤔𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤥𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤻𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮𞤴 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤱𞤵𞤥𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵
𞤅𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫.
𞤘𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮.
𞤅𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢.
𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫.
𞤘𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤴𞤪𞤵 𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤶𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤫𞤼𞤫⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤲𞤭 𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮⹁ 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤬𞤵 𞤰𞤭𞤱𞤢𞤴 𞤫 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤭.
𞤁𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤼𞤢𞤦𞤮𞤼𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢.
𞤘𞤢𞤻𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤅𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤵𞤺𞤮.
𞤌𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 *𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤣𞤵 𞤱𞤢𞤴𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫.
𞤕𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤢𞤲𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲⹁ *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤃𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤳𞤢.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤦𞤮 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤁𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤨𞤫𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮؟
𞤔𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤆𞤢𞥄𞤦𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤨𞤫𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭𞥅 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤫 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥.
𞤔𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤶𞤢𞤩𞤵𞤯𞤮 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤦𞤮.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤶𞤮𞤺𞤫𞥅 𞤳𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢.
*𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤⹁ 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭.
𞤃𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤲𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤫 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤦𞤵𞤳𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤫𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫.
𞤁𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤲 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤮 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤣𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤩𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮. |
Yuhaana Aranol 3
Ɓiɓɓe Alla
Daaree no Alla *Baaba yiɗiri en, faa noddaɗen ɓiɓɓe makko.
Een ɓiɓɓe makko e gooŋa.
Ko acci duuniyaaru annaa en woni gam nu annaa mo.
Yiɗaaɓe am, jooni en laatake ɓiɓɓe Alla.
Ko laatoytoɗen laaɓay taw.
Amma een anni to *Almasiihu wittoy holliti hoore mum, en nandan e makko, gam en ji'an mo hande no o wa'i.
Gooduɗo tammuwe nen dow Almasiihu, laaɓinan hoore mum hande no kanko Almasiihu o laatori laaɓuɗo.
Gaɗoowo hakke fu, ƴartake sariya Alla.
Gam waɗugo hakke laati nun ƴartaago sariya Alla.
Oon anni *Almasiihu wari gam moytugo hakkeeji, kanko mo walaa hakke.
Kawtuɗo e makko fu waɗataa hakke.
Gaɗoowo hakke fu, yi'ay mo, annaa mo bo.
Sukaaɓe am, to on accee goɗɗo majjina on!
Gaɗoowo ko goonɗi fu laati nun gooŋaajo, hande no *Almasiihu laatori gooŋaajo.
Gaɗoowo hakke fu laati nun neɗɗo *Ibiliisa, gam Ibiliisa e waɗa hakke diga fuɗɗoode.
Gam majjum *Ɓiɗɗo Alla wari gam halka golle Ibiliisa.
Laatiiɗo ɓinŋel Alla fu, waɗataa hakke, gam awdi Alla na'on der makko.
Joomum waawataa ko tokkii waɗugo hakke, gam Alla laatii baaba makko.
Ko seennontirta ɓiɓɓe Alla e ɓiɓɓe *Ibiliisa nani: mo waɗay ko goonɗi fu, neɗɗo Alla bane.
Mo yiɗaa banniraaɓe mum bo, laataaki mo Alla.
En jiɗontiree hakkune men
Habaru nanuɗon diga fuɗɗoode nani: Jiɗontiren hakkune meeɗen.
Haanay gaɗen hande no Kayiinu waɗi kanko laatiiɗo mo *Ibiliisa, o warii minnyiiko.
Gam ume waɗi o wari minnyiiko?
O warii mo gam golle makko wooɗay, go ɗe minnyiiko laatii goonɗuɗe.
Banniraaɓe, to on kayɗinee to himɓe duuniyaaru wanyii on.
No een jiɗi banniraaɓe meeɗen, een anni en ƴartake maayde, en naatii der yonki.
Mo yiɗaa banniraawo mum, der maayde woni.
Banyuɗo banniraawo mum fu, laati nun baroowo himɓe.
Oon anni walaa baroowo baa gooto woodi yonki tabitiiki der mum.
No annitirɗen ko woni yidde nun, *Almasiihu hokkitirii yonki mum gam meeɗen.
To nun enen bo, e haani kokkitiren yonkiiji meeɗen gam banniraaɓe men.
To jom jawdiijo yi'ii banniraawo mum e talakiɗi, ko yurmaaki mo, noy yidde Alla waawirta ko woni e makko?
Sukaaɓe am, haanay yidde meeɗen laatoo e haala belka tan, sey ka laatoo e gaɗu gooŋawu.
Daraago yeeso Alla
Kanjum hollata, en na'on der gooŋa, en deƴƴitinan ɓerɗe meeɗen yeeso Alla.
To ɓerɗe meeɗen gaccake en, Alla e ɓuri ɓerɗe meeɗen, emo anni huune fu.
Banniraaɓe am yiɗaaɓe, to ɓerɗe meeɗen gaccaaki en, en daroto yeeso Alla e hoolaare.
O hokkan en ko eeluɗen mo fu, gam en tokkii ooda makko, een gaɗa ko fottani mo.
Ooda ka o hokki en woni, goonɗinen inne Yeesu *Almasiihu, *Ɓiɗɗo makko, kade bo jiɗontiren hakkune meeɗen hande no o ƴamiri en.
Ɗowtaniiɗo ooda Alla fu e hawti e Alla, Alla bo e hawti e joomum.
*Ruuhu mo o hokki en, kanŋu anninta en oo hawti e meeɗen. | 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥓
𞤇𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢
𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤉𞥅𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤑𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤵 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤮.
𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤑𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤴 𞤼𞤢𞤱.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤼𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤢'𞤭.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤮.
𞤘𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤰𞤢𞤪𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤰𞤢𞤪𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤴𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫.
𞤑𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫.
𞤘𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤴𞤭'𞤢𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤦𞤮.
𞤅𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲!
𞤘𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤶𞤮.
𞤘𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 *𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢.
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤭𞤲𞤽𞤫𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤑𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 *𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭: 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤃𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲
𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭: 𞤔𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤖𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤺𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤑𞤢𞤴𞤭𞥅𞤲𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 *𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤻𞥆𞤭𞥅𞤳𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤭𞤻𞥆𞤭𞥅𞤳𞤮؟
𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞤴⹁ 𞤺𞤮 𞤯𞤫 𞤥𞤭𞤻𞥆𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤵𞤯𞤫.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤴𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤱𞤢𞤻𞤭𞥅 𞤮𞤲.
𞤐𞤮 𞤫𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤰𞤢𞤪𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤃𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭.
𞤄𞤢𞤻𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞤥.
𞤐𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤚𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤲.
𞤚𞤮 𞤶𞤮𞤥 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮؟
𞤅𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤳𞤢 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞤱𞤵.
𞤁𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤲 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤚𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮.
𞤌𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤢 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤫𞤲 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲.
𞤍𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥.
*𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤵 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. |
Yuhaana Aranol 4
Ruuhu gooŋa e ruuhu fewre
Banniraaɓe am yiɗaaɓe, to on goonɗinee wi'ooɓe e woodi *Ruuhu Alla fu, amma biɗitee ɓe, heɓa anniton naa to Alla ɓe ƴiwi.
Gam annabiiɓe fewooɓe ɗuuɓɓe e sankitii der duuniyaaru.
No annitirten gooduɗo Ruuhu Alla woni, to o seedake Yeesu *Almasiihu warii, laatii neɗɗo, oo ɗon e woodi Ruuhu Alla.
Mo annitay kaa ɗon dow Yeesu fu, woodaa Ruuhu Alla.
Ruuhu ŋu o woodi ƴiwii diga *ganyo Almasiihu.
On nanii garki ganyo Almasiihu batanaama, o na'on ko der duuniyaaru.
Sukaaɓe am, onon on himɓe Alla, on jaalake annabiiɓe fewooɓe, gam *Ruuhu gonɗo der mooɗon e ɓuri gonɗo der duuniyaaru semme.
Kamɓe himɓe duuniyaaru ɓe laati.
Gam majjum, ɓe batata haalaaji duuniyaaru, himɓe duuniyaaru bo e hettinanoo ɓe.
Enen, een himɓe Alla, annuɗo Alla fu hettinanto en.
Mo laataaki neɗɗo Alla hettinantaako en.
Nun ceennontirten Ruuhu gooŋa e ruuhu fewre.
Alla laati nun yidde
Banniraaɓe am yiɗaaɓe, jiɗontiree, gam yidde ƴiwi e Alla.
Gooduɗo yidde fu laati nun ɓinŋel Alla, e anni Alla bo.
Mo walaa yidde annaa Alla, gam Alla laati nun yidde.
No Alla hollitiri en yidde mum nani, o lili *Ɓiɗɗo makko bajjo der duuniyaaru, gam keɓen yonki diga e makko.
Daaru ko woni yidde, enen bane yiɗi Alla, kanko yiɗi en, liloy Ɓiɗɗo mum wari laatii sadaka gam hakkeeji meeɗen yaafee.
Banniraaɓe am, to nii Alla yiɗiri en, enen bo, e haani jiɗontiren.
Walaa meeɗuɗo yi'ugo Alla abada.
Amma to en jiɗontirii hakkune men, Alla e hawti e meeɗen, yidde makko e hebbi der men.
Noy annirten een kawti e makko, kanko bo oo hawti e meeɗen?
Diga e *Ruuhu makko ŋu o hokki en nun.
Menen men ji'ii, emen ceedo bo no Alla *Baaba liloy *Ɓiɗɗo mum gam wara hisina himɓe duuniyaaru.
Ceediiɗo Yeesu laati nun Ɓiɗɗo Alla fu, Alla e hawti e joomum, joomum bo e hawti e Alla.
Enen kan, een anni yidde Alla yiɗi en, een koolii ne bo.
Alla e hoore mum laati nun yidde, gooduɗo yidde fu, e hawti e Alla, Alla bo e hawti e joomum.
Gam to yidde makko hebbii der meeɗen, en keɓan cuusal daraago nyalaane darŋal.
Gam no *Almasiihu wa'i, hande nun enen bo ga'uɗen der duuniyaaru ɗo.
Kulol walaa der yidde, yidde hebbune e riiwa kulol, gam kulol ƴiwii diga yaggingo.
Kuloowo fu, yidde Alla woni hebbay der joomum.
Enen een jiɗi Alla gam kanko arti yiɗi en.
Bi'uɗo e yiɗi Alla, go e wanyi banniraawo mum laati nun pewoowo.
Gam mo yiɗay banniraawo mum ji'eteeɗo, waawataa ko yiɗi Alla mo yi'ataake.
Daaru ooda ka *Almasiihu accani en: jiɗuɗo Alla fu, sey yiɗa banniraawo mum bo. | 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥔
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤫 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤱𞤭'𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤭𞤯𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤐𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤮𞥅 𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤬𞤵⹁ 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤽𞤵 𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 *𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤌𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤅𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤦𞤮 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫.
𞤉𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤫𞤲.
𞤃𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤫𞤲.
𞤐𞤵𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤫 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤩𞤭𞤲𞤽𞤫𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮.
𞤃𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤐𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤶𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤁𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤫𞥅.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞤲.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞤲.
𞤐𞤮𞤴 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲؟
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤽𞤵 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤲𞤵𞤲.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤭𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤮 𞤦𞤮 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤕𞤫𞥅𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤲𞤫 𞤦𞤮.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤽𞤢𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤢'𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤺𞤢'𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤮.
𞤑𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤫 𞤪𞤭𞥅𞤱𞤢 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤴𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮.
𞤑𞤵𞤤𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢𞤴 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥.
𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤲.
𞤄𞤭'𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤻𞤭 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤨𞤫𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞤴 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤶𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫.
𞤁𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲: 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤴𞤭𞤯𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤮. |
Yuhaana Aranol 5
Goonɗinki jaalotooki
Goonɗinɗo Yeesu woni *Almasiihu fu laati nun *Ɓiɗɗo Alla.
Jiɗuɗo baaba fu, e yiɗi ɓiɗɗo bo.
A yiɗataa baaba, banyaa ɓiɗɗo.
No annirten een jiɗi ɓiɓɓe Alla woni jiɗen Alla, den tokken oodaaji makko.
Tokkugo oodaaji makko woni yiɗugo mo.
Oodaaji makko laataaki doongal, gam laatiiɗo mo Alla fu, jaaloto kujje duniyaaru.
E goonɗinki meeɗen jaalortoɗen kujje duniyaaru.
Moy waawata ko jaali duniyaaru?
Walaa, to hinaa goonɗinɗo Yeesu nun woni Ɓiɗɗo Alla.
Ko Yeesu Almasiihu seedanaa
Kanko, Yeesu *Almasiihu, o wari e diyam e ƴiiƴam .
E diyam tan bane o wardi, o wardii e diyam e ƴiiƴam fu.
*Ruuhu e hoore mum seedake ɗum, gam Ruuhu on woni gooŋa.
Seedeeɓe tato woni, Ruuhu e diyam e ƴiiƴam, seedaaku maɓɓe fu laatii gootu.
Een jaɓa seedaaku himɓe, amma seedaaku Alla ɓuri semme, seedaaku ŋun non Alla seedanii Ɓiɗɗo mum.
Goonɗinɗo *Ɓiɗɗo Alla fu, heɓii seedaaku ŋu der ɓerne mum.
Mo goonɗinay Alla, laatinii mo pewoowo, gam o jaɓay seedaaku Alla seedanii Ɓiɗɗo mum.
Nani ɗo seedaaku ŋu: Alla hokkii en yonki tabitiiki, yonki kin der Ɓiɗɗo makko ki woni.
Gooduɗo Ɓiɗɗo e woodi yonki.
Mo walaa Ɓiɗɗo Alla woodaa yonki.
Heennyitoode ɗerewol ŋol
Onon goonɗinɓe inne *Ɓiɗɗo Alla, mi winnanii on ɗum gam anniton on keɓii yonki tabitiiki.
Hoolaare ne gooduɗen nani: To en eelii mo huune e sago makko, oo nanana en.
No een anni oo nanana en ko eeluɗen mo, een anni en keɓii ɗum.
To goɗɗo yi'ii banniraawo mum e waɗa hakke ɗe yaarataa ɗum der maayde, o eelana joomum Alla, Alla bo hokkan mo yonki.
Haala ka nafan dow waɗooɓe hakke ɗe yaarataa ɗum der maayde.
Amma e woodi hakke jaarooje der maayde.
Mi wi'ay eelon Alla gam iri hakke ɗe.
Kujje kalluɗe fu laati nun hakke, amma hakke fu bane yaarata der maayde.
Een anni laatiiɗo ɓinŋel Alla tokkataako waɗugo hakkeeji, amma *Ɓiɗɗo Alla e reeni mo, *Ibiliisa kalluɗo meemataa mo.
Een anni en himɓe Alla, go duuniyaaru fu e woni der junŋo Ibiliisa.
Een anni bo *Ɓiɗɗo Alla wari, hokkii en hakkillo annitingo Alla gooŋaajo, jooni kanko woodi en, gam en kawti e Ɓiɗɗo makko Yeesu *Almasiihu.
Yeesu Almasiihu on woni Alla gooŋaajo, kanko woni yonki tabitiiki bo.
Sukaaɓe am, kakkilanee ko'e mooɗon e caafi tooruuje. | 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥕
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤼𞤮𞥅𞤳𞤭
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤔𞤭𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮.
𞤀 𞤴𞤭𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤦𞤢𞤻𞤢𞥄 𞤩𞤭𞤯𞥆𞤮.
𞤐𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤭𞤯𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞤲 𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤚𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮.
𞤌𞥅𞤣𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤼𞤮 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤣𞤵𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤣𞤵𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤃𞤮𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤣𞤵𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵؟
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤑𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤢𞥄
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 .
𞤉 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤬𞤵.
*𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤅𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥⹁ 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵.
𞤉𞥅𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤢 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤽𞤵𞤲 𞤲𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤽𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤃𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤨𞤫𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥.
𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤽𞤵: 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤳𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤃𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤖𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭.
𞤖𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭: 𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤫 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤫𞤲.
𞤐𞤮 𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤢𞤲𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤃𞤭 𞤱𞤭'𞤢𞤴 𞤫𞥅𞤤𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤫.
𞤑𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤉𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤭𞤲𞤽𞤫𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ *𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤮.
𞤉𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢.
𞤉𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤦𞤮 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤦𞤮.
𞤅𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫. |
Piyer Aranol 1
Sannoore
Min Piyer lilaaɗo Yeesu *Almasiihu winnani on, onon ɓe Alla suɓi laatiiɓe hoɓɓe e sankitii der leyɗe ɗee ɗo: Pontus e Galaatiya e Kapadosiya e Asiya e Bitiniya.
Alla *Baaba suɓii on hande no o resirnoo, o seni on e *Ruuhu makko, gam ɗowtanoɗon Yeesu Almasiihu, mo ƴiiƴam mum laaɓini on.
Alla ɗuuɗinana on moƴƴere e jam!
Tammuwe gooŋaare
En jettee Alla, *Baaba Joomiraawo men Yeesu *Almasiihu, dimitoriiɗo en e enɗam mum mawɗam.
E pintol Yeesu Almasiihu diga maayɓe, o hokkiri en tammuwe gooŋaare.
Een goodi tammuwe heɓugo donŋu ŋu nyolataa, ŋu biisataako, ŋu ɗaylataa bo.
Kanŋu Alla resani on dow kammu.
O reenirii on e baawɗe makko gam on goonɗinii mo.
O reenii on gam o hokka on kisidam ciriyiiɗam hollitaago der wakkati cakitiiki.
Oon ceyorii ɗum, baa no jooni doole tooraaji feere feere e tampina on der wakkati seɗɗa.
Tooraaji ɗin nun foonnata goonɗinki mon.
Hande no kanŋeeri ni tabitintaako lootirtee der yiite, hande non goonɗinki mon ɓuruki kanŋeeri saman faa to woɗɗi, foonnirtee, ki heɓan maanteego, e tedduŋal, e manŋu, nyaanne Yeesu *Almasiihu suppitoytoo.
Yeesu on, baa no on ji'ay mo, oon jiɗi mo, baa no on ji'ataa mo jooni, e nun oon goonɗini mo.
Ɗum hebbinii ɓerɗe mooɗon seyo ŋo tedduŋal, ɓuruŋo bataneego.
On keɓan riiba goonɗinki mon, kan woni kisidam yonkiiji mon.
Annabiiɓe waɗii annabaaku dow moƴƴere ne desanaɗon, ɓe dartii, ɓe biɗitii gam faamugo haala kisidam ɗam.
*Ruuhu *Almasiihu gonɗo der maɓɓe, hollii ɓe ɗum diga wakkati majjum waray, o sappake ɓe tooraaji Almasiihu, e tedduŋal ɗi ŋal waddata.
Annabiiɓe ɓen dartii faamugo dey ɗum waɗata, e no ɗum waɗirta.
Alla hollii ɓe no habaruuji ɗi ɓe baajotoo, ko'e maɓɓe bane ɓe baajantoo, amma onon ɓe baajantoo.
Jooni, waajotooɓe *linjiila ɓen yottinii on habaru diga e baawɗe Ruuhu Ceniiɗo, ƴiwuɗo dow kammu.
Malaykaaɓe e hoore mum bo dartii faamugo ɗum no wooɗi.
Jogaago hoore mum der laaɓal
Gam majjum accee hakkillo mon e fini, jogee ko'e mon, jowee tammuwe mooɗon fu dow moƴƴere ne Alla hokkata on nyaanne Yeesu *Almasiihu suppitoytoo.
Laatee hande sukaaɓe ɗowtiiɓe, to on tokkee suunooji mon ɗi gonnoɗon der muuɗum wakkati on annaano Almasiihu.
Amma laatee seniiɓe der yaadu mon fu, hande no Alla nodduɗo on oo Ceniiɗo, gam Alla wi'i der dewtere: «Laatee seniiɓe gam min mii Ceniiɗo .»
Der du'aaje mon, oon nodda Alla «*Baaba» mon, kanko woni kiitotooɗo moy fu deydey gaɗu muuɗum, o suttontirtaa himɓe, gam majjum nyaamee goonki mooɗon der duuniyaaru ɗo e kulol Alla.
Oon anni on cooditaama diga e goonki baanjahi ki donunoɗon diga e kaakiraaɓe mooɗon.
On cooditiraaka e huune ko heennyata, hande cardi maa bo kanŋeeri.
On cooditiraama e ƴiiƴam *Almasiihu tedduɗam, Almasiihu nanduɗo e jawgiiri ni walaa elande, ni walaa tuuni.
Alla suɓii mo diga duuniyaaru tagaaka, amma o hollitii mo der jaamanuuji cakitiiɗi gam mooɗon.
Diga e makko goonɗinɗon Alla, pintinɗo mo diga e maayde, hokki mo tedduŋal, gam goonɗinki mon e tammuwe mon fu daroo dow Alla.
Jooni no ɗowtaniɗon gooŋa, on cenii ko'e mooɗon, on jiɗii banniraaɓe e yidde ne walaa munaafitaare.
Gam majjum, jiɗontiree e yidde gooŋaare, e ɓerɗe mon fu.
On dimitaaɓe de ɗiɗawre, hinaa e awdi nyoloori, amma e awdi ni nyolataa, e haala Alla yonkinteha, tabitiika.
E winnaa:
«Ɓii-Aadama e nandi hande fuɗo,
Tedduŋal maɓɓe nandi hande pinni fuɗo,
to fuɗo yoori pinni mum saaman,
amma haala Joomiraawo tabitinto faa abada .»
Kanka woni *linjiila ka baajaɗon | 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤮: 𞤆𞤮𞤲𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤑𞤢𞤨𞤢𞤣𞤮𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤄𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤴𞤢.
𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤭𞤪𞤲𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤮 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥!
𞤚𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫
𞤉𞤲 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤣𞤭𞤥𞤭𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫𞤲 𞤫 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤢𞤥.
𞤉 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤉𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤲𞤽𞤵 𞤽𞤵 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤽𞤵 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤽𞤵 𞤯𞤢𞤴𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤮.
𞤑𞤢𞤲𞤽𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤌 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤌 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅𞤯𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭.
𞤌𞥅𞤲 𞤷𞤫𞤴𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤚𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤧𞤢𞤥𞤢𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤳𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤵⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤭'𞤢𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮.
𞤍𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤽𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤽𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮.
𞤌𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞤲.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤣𞤫𞤧𞤢𞤲𞤢𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤯𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥.
*𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤴⹁ 𞤮 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤯𞤭 𞤽𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤼𞤢.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤩𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤃𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤔𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤶𞤮𞤺𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤮𞤱𞤫𞥅 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅.
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤯𞤭 𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤮𞥅 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤭'𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫: «𞤂𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭𞥅 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 .»
𞤁𞤫𞤪 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 «*𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢» 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤧𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤮 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤷𞤮𞥅𞤣𞤭𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤌𞤲 𞤷𞤮𞥅𞤣𞤭𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤷𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅𞤪𞤭.
𞤌𞤲 𞤷𞤮𞥅𞤣𞤭𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤢𞤥⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤺𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤫𞤤𞤢𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤵𞥅𞤲𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤢𞤪𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤲𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵.
𞤌𞤲 𞤣𞤭𞤥𞤭𞤼𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤣𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤮𞥅𞤪𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤲𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞤲𞤼𞤫𞤸𞤢⹁ 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢.
𞤉 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄:
«𞤇𞤭𞥅-𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢 𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞤯𞤮⹁
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤨𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤬𞤵𞤯𞤮⹁
𞤼𞤮 𞤬𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤨𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤧𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲⹁
𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢 .»
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤢𞤯𞤮𞤲 |
Piyer Aranol 2
Gam majjum boppee ko boni fu, hande jamma, fewre, munaafitaare, nawniraagu, e nyoore, hande no sukahon keccon yiɗiri kosam ɗam jillontiraaka, nun haani onon bo jiɗiron haala Alla, gam mawnon der makka, kison.
Hande no Binni Ceniini wi'i: «On mettii no Joomiraawo weliri ».
Hayre yonkinteere e himɓe seniiɓe
Ɓattee Joomiraawo, laatiiɗo hayre yonkinteere, ne himɓe woppi, goodune saman, ne Alla suɓi.
Onon bo, on laati nun hande kaaƴe ɗe yonki, garee mahireɗon suudu ruuhunkewol, gam laatoɗon waalde *limaamiiɓe seniiɓe, yaaranooɓe Alla sadakaaji ruuhunkeeji ɗi o jaɓata diga e Yeesu *Almasiihu.
Gam e winnaa der dewtere:
«Mi yowan dow Siyoona hayre gooraare, suɓaane, ne saman.
Goonɗinɗo ne fu sentintaake.»
Onon goonɗinɓe, hayre nee e woodi tedduŋal dow mooɗon, amma dow ɓee ɗo goonɗinay, Dewtere wi'i dow maɓɓe:
«Hayre ne mahooɓe woppi
Kayre laatii ɓurune fottugo der gooraare suudu,
Kayre ferginta himɓe, kayre bo doƴƴata ɓe»
Saliiɓe goonɗingo haala kan, fergoto dow mayre, kanjum Alla resani ɓe.
Amma onon, on laati nun lenyol cuɓaaŋol, on limaamiiɓe gollantooɓe Laamiiɗo, on himɓe lenyol ceniiŋol, on himɓe ɓe o suɓani hoore makko, gam baajoɗon haala golle makko geete.
Kanko woni nodduɗo on, wurtini on der niwre, yaari on der jaygol mum kayniiŋol.
Aran, on laataakino himɓe Alla, amma jooni on laatake himɓe makko, on keɓayno enɗam makko, amma jooni on keɓii ɗam.
Goonki gollantooɓe Alla
Banniraaɓe am yiɗaaɓe, on laati nun hoɓɓe e jananɓe.
Gam majjum mii eela on, boɗɗodee jiɗaali ɓannu dartooji halka yonkiiji mooɗon.
Accee joonne mooɗon e wooɗi yeeso himɓe ɓe goonɗinay, gam baa to ɓe gaccake on, e wi'ugo on, on halluɓe, ɓe ji'a golle mooɗon booɗuɗe, ɓe teddina Alla nyaanne o hollitanii ɓe.
Gam sabbu Joomiraawo, ɗowtanee mawɓe fu, ɗowtanee laamiiɗo leydi bo, gam kanko ɓuri ɓe.
Ɗowtanee mawɓe genni bo, gam kamɓe laatii lilaaɓe makko, gam ɓe pooɗa noppi waɗooɓe ko halli, ɓe jetta waɗooɓe ko wooɗi.
Gam ko Alla yiɗi woni, gaɗon ko wooɗi, muɓɓiron kunnuɗe himɓe batooɓe ko ɓe annaa.
Laatee rinɗinaaɓe, to on coomee ko halli der dimaaku mooɗon, gonee hande maccuɓe Alla.
Teddinee himɓe fu, jiɗee banniraaɓe goonɗinɓe, kulee Alla, teddinee laamiiɗo.
Yemmingo Almasiihu
Onon jaggiiɓe, ɗowtanee joomiraaɓe mooɗon, hinaa yeeɗɗuɓe e ɗigguɓe tan, amma e saɗuɓe fu.
To on munyanii tooraaji ɗi kaandaa heɓugo on, gam daliila Alla, on gaɗii ko wooɗi.
To on munyanii piiɗe ɗe piyeteɗon gam on gaɗii ko wooɗaa, toy tedduŋal mon woni?
Amma to on munyanii tooraaji ɗi keɓoton gam sabbu gaɗu mon geetu, eɗum fottani Alla, gam kanjum Alla noddani on, *Almasiihu e hoore mum toorake, gam mooɗon bo o toorii.
O hollii on laawol gam tokkon koyɗe makko.
Daɗey o waɗay hakke, goɗɗo meeɗay ko nani fewre der hunnuko makko.
No ɓe jennata mo, o yennitaaki ɓe, de ɓe kollata mo bone, o wattaaki ɓe.
Amma o yowanii hoore makko Alla, kiitotooɗo e gooŋaaku Almasiihu roonake hakkeeji meeɗen dow ɓannu mum dow *leggal palaaŋal, gam laatoɗen maayuɓe wecco hakke, amma laatoɗen foofooɓe der ko foonniti.
On joofake sabbu looci ɗi o fiyaa.
Gam on laatino nun hande baali majjuɗi, amma jooni on bittoy to duroowo, deenoowo yonkiiji mooɗon. | 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥒
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤦𞤮𞤨𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵⹁ 𞤫 𞤻𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤧𞤵𞤳𞤢𞤸𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤷𞥆𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤮𞤧𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥 𞤶𞤭𞤤𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤭𞤧𞤮𞤲.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤄𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤭 𞤱𞤭'𞤭: «𞤌𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤭𞤪𞤭 ».
𞤖𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫
𞤇𞤢𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤲𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤨𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤫 𞤧𞤢𞤥𞤢𞤲⹁ 𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫 𞤯𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤸𞤭𞤪𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤣𞤫 *𞤤𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫:
«𞤃𞤭 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤅𞤭𞤴𞤮𞥅𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤲𞤫⹁ 𞤲𞤫 𞤧𞤢𞤥𞤢𞤲.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫.»
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤲𞤫𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴⹁ 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫:
«𞤖𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤨𞥆𞤭
𞤑𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤲𞤫 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵⹁
𞤑𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤫»
𞤅𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤴𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤷𞤵𞤩𞤢𞥄𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤫.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤴𞤲𞤭𞥅𞤽𞤮𞤤.
𞤀𞤪𞤢𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤴𞤲𞤮 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤯𞤢𞤥.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤩𞤫.
𞤍𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤫𞤲𞥆𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤢 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤥𞤵𞤩𞥆𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤲𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄.
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤪𞤭𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤷𞤮𞥅𞤥𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤵𞤤𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤒𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤯𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤧𞤢𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤨𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤫𞤼𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮𞤴 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭؟
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤥𞤮𞤲 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵⹁ 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲⹁ *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤭𞥅.
𞤌 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤁𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤪𞤮𞥅𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤵𞤩𞤫 𞤱𞤫𞤷𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭.
𞤌𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤬𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤤𞤮𞥅𞤷𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤬𞤭𞤴𞤢𞥄.
𞤘𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤼𞤮 𞤣𞤵𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. |
Piyer Aranol 3
Joonne der teegal
Onon rewɓe bo, moy mooɗon fu ɗowtanoo gorko muuɗum.
Gam to woɓɓe maɓɓe goonɗinay haala Alla, jikku mon waawa ko wayliti ɓe, baa to on batay woliine.
Gam ɓe ji'an ko gaɗoton no laaɓiri, e no teddinirton Alla.
To on dartee ŋari ki yaasi, diga e moorɗi, ɗum bo kanŋeeri, maa bo gineeji ŋariiɗi.
Accee ŋari mooɗon ƴiwa diga der ɓerɗe, ŋari ki heennyataa, kan woni hakkillo ɗigguŋo, e deƴƴuŋo, kanjum laatii ko teddi yeeso Alla.
Hande nun rewɓe seniiɓe ɓe diga den, yowuɓe tammuwe mum dow Alla, wooɗiniri ko'e mum.
Ɓee ɗowtanii worɓe maɓɓe.
Nun Saratu ɗowtoranii Iburahiima, faa o noddi mo joomiraawo.
Onon woni ɓiɓɓe makko, to on gaɗii ko wooɗi, laatoo on kulay goɗɗum.
Onon worɓe bo, jooɗodee moy mon fu e debbo mum, der gondal pottuŋal.
Annitee no rewɓe hewtay worɓe semme.
Teddinee ɓe, gam kamɓe bo ɓe donidan e mon, yonki ki Alla hokkata der moƴƴere mum, heɓa to goɗɗum haɗu du'aaje mon.
Tooraago gam gooŋaaku
Ɓaawo majjum, on fu laatee wooduɓe miilo wooto, jurmontiree, jiɗontiree hande mawniraaɓe e miiraaɓe, enɗontiree, leesinee ko'e mon.
To goɗɗo waɗanii on ko wooɗaa, to on battee mo, jennuɗo on bo to on jennitee ɗum: Amma barkiɗinee joomum, kanjum Alla noddani on gam donon barke.
Hande no Binni Ceniini wi'i:
«Jiɗɗo wuurugo guurnam geetam, yi'a nyalaaɗe geete,
sey waawa ɗenŋal mum dow ko halli, hunnuko mum acca batugo pewe.
O acca ko halli, o waɗa ko wooɗi,
o darta jam e semme makko fu.
Gam Joomiraawo e hakkilani foonnitiiɓe,
oo nana du'aaje maɓɓe.
Amma oo hokka waɗooɓe ko halli ɓaawo.»
Moy toorata on to oon tinnii waɗugo ko wooɗi?
Amma baa to on tooraama gam waɗugo ko foonnitii, on barkiɗinaaɓe.
To on kulee himɓe, to on accee hakkillooji mooɗon jiɓoo!
Teddinee *Almasiihu Joomiraawo der ɓerɗe mooɗon.
Wakkati fu ciriyee toontaago ƴamuɗo on daliila tammuwe mooɗon.
Amma toontee ɓe e ɗiggere, e hakkillo fukkiiŋo.
Goodee miilooji ɓerɗe laaɓuɗi, den gaccotooɓe on, e yenna on, gam joonne mooɗon wooɗune der kawtal mon e *Almasiihu senta.
Tooreego dow waɗugo ko wooɗi to nun Alla yiɗiri, e ɓuri tooreego dow waɗugo ko halli.
Gam Almasiihu e hoore mum maayi de woore, sabbu hakkeeji ɓiɓɓe Aadama.
Kanko poonnitiiɗo, o maayanii en enen woofuɓe gam o yaara en to Alla.
Himɓe warii mo, amma *Ruuhu Ceniiɗo fintinii mo.
E Ruuhu on Yeesu yahi waajoroy baa e yonkiiji maɓɓaaɗi der kasu.
Kanji woni ruuhuuji himɓe ɓe ɗowtanaakino Alla der jaamanu Nuuhu, baa no o munyanii ɓe.
De Nuuhu seɓunoo laana diyam mum, himɓe seɗɗa tan naati ŋa, kamɓe jeetato daɗi diyam ɗam.
Diyam ɗam laati nun misaalu *batisi kisinan on ɗum jooni, hinaa batisi moytoojum tuuni ɓannu, amma haɓɓidingo e Alla alkawal e ɓerɗe laaɓuɗe nun, diga e pintol Yeesu Almasiihu.
Kanko, o eencii dow kammu, oo jooɗi nyaamo Alla.
Malaykaaɓe e mawɓe, e wooduɓe baawɗe fu, e ɗowtanii mo. | 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥓
𞤔𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞥅𞤺𞤢𞤤
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤶𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤮𞤲 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤴 𞤱𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤽𞤢𞤪𞤭 𞤳𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤪𞤯𞤭⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅𞤪𞤭⹁ 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤽𞤢𞤪𞤭𞥅𞤯𞤭.
𞤀𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤽𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤰𞤭𞤱𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫⹁ 𞤽𞤢𞤪𞤭 𞤳𞤭 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤵𞤽𞤮⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤵𞤽𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤫𞤲⹁ 𞤴𞤮𞤱𞤵𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤇𞤫𞥅 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤐𞤵𞤲 𞤅𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤤𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤢𞤤 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤.
𞤀𞤲𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤸𞤫𞤱𞤼𞤢𞤴 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤲𞤭𞤣𞤢𞤲 𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤯𞤵 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤚𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤳𞤵
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤶𞤵𞤪𞤥𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤲𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥: 𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤫.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤄𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤭 𞤱𞤭'𞤭:
«𞤔𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤵𞥅𞤪𞤲𞤢𞤥 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢𞤥⹁ 𞤴𞤭'𞤢 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤫⹁
𞤧𞤫𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤯𞤫𞤲𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤨𞤫𞤱𞤫.
𞤌 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁
𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤶𞤢𞤥 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫⹁
𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮.»
𞤃𞤮𞤴 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭؟
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤤𞤫𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤭𞤩𞤮𞥅!
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤫𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤬𞤵𞤳𞥆𞤭𞥅𞤽𞤮.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤫𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤴𞤫𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤲𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤢.
𞤚𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤼𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤣𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤬𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤫𞤲 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤉 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤮𞤴 𞤦𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵 𞤐𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫.
𞤁𞤫 𞤐𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤧𞤫𞤩𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤽𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤣𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥.
𞤁𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤥𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤵𞥅𞤲𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤮𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮. |
Piyer Aranol 4
Goonki kesi
*Almasiihu yarii bone der ɓannu muuɗum, onon bo goodee iri miilooji ɗin.
Jaruɗo bone der ɓannu muuɗum seedi e hakke.
Diga jooni faa balɗe mooɗon koriiɗe der duuniyaaru, sey goniron hande no Alla yiɗiri, ceedon e suunooji ɓannu.
Goonki mon ki nyaamunoɗon naane, gaɗuɗon hande heeferɓe, ki heƴi, on gonakeno der hallumaru, e suunooji e jarɗe bagi, e fijooji kalluɗi, e jaamanuuji jarɗe bagi, caafuɗon tooruuje karmuɗe.
No caliɗon hawtugo e maɓɓe der fijooji kalluɗi, kanjum haaynii ɓe jooni, go ɓee biisa inɗe mon.
Amma ɓe daroyto yeeso Alla, ciriyiiɗo hiitaago wuuruɓe e maayɓe, ɓe toontoto mo.
Kanjum waɗi maayɓe bo waajaa *linjiila, ɓe kiitaa dow ko ɓe gaɗi, hande no himɓe fu hiitortee der ɓannu, heɓa ɓe buurda e Alla der ruuhu.
Huune fu ɓadake heennyugo, gam majjum gaɗee hakkillo, jogee ko'e mon gam gaɗon du'aaje.
Ko ɓuri fu, jiɗontiree e yidde hebbune, gam yidde e yaafoo hakkeeji ɗuuɗɗi .
Beernontiree hakkune mon, hinaa e dumbitaago.
Baamoy mon heɓii dokkal Alla.
Golliree ŋal gam nafon woɓɓe.
Hande nun kollitirton oon gollira dokke moƴƴere feere feereeje ɗe Alla hokki on.
Baajotooɗo fu, sey waajoo haala Alla.
Jaggotooɗo bo, jaggoo e semme ne Alla hokki ɗum, gam der huune ko gaɗoton fu, teddinon Alla diga e Yeesu *Almasiihu, mo tedduŋal e baawɗe wonani faa abada!
Aami
Yarugo bone gam Almasiihu
Banniraaɓe am yiɗaaɓe, to on accee tooraaji buluɗi keɓanɗi on gam foonnugo on haaynoo on, hande huune koɗum.
Amma to oon kawti e *Almasiihu der toora mum, ceyee oon belbelta booɗum to tedduŋal makko suppitoyke.
To on jennaama gam inne Almasiihu, barke laatanto on, gam *Ruuhu tedduɗo, laatiiɗo Ruuhu Alla e wondi e mooɗon.
To goɗɗo e mooɗon yaru bone gam oo laatii baroowo himɓe, ɗum bo gam emo laatii gujjo, maa bo gaɗoowo ko halli, to ɗum bo dow naatugo haala ka yaalay ɗum.
Amma to o tooraama gam oo tokkii Almasiihu, to o sentir ɗum, o yetta Alla gam oo noddee goonɗinɗo Almasiihu.
Gam wakkati kiita faanake, Alla fuɗɗiran hiitaago himɓe muuɗum, to ka fuɗɗirii en enen, noy ɗum laatantoo himɓe ɓe jaɓay *linjiila Alla?
Binni Ceniini wi'i:
«To poonnitiiɗo hisiri no boni,
ume laatantoo kalluɗo e gaɗoowo hakke?»
Gam ɗum ɗon fu, tooreteeɓe no Alla yiɗiri, yowa yonkiiji mum dow Alla tagoowo, koolaaɗo, ɓe tokka waɗugo ko wooɗi. | 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥔
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤭
*𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤴𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲.
𞤔𞤢𞤪𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤳𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤲𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤭 𞤸𞤫𞤰𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤢𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤥𞤢𞤪𞤵⹁ 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤯𞤫 𞤦𞤢𞤺𞤭⹁ 𞤫 𞤬𞤭𞤶𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤶𞤢𞤪𞤯𞤫 𞤦𞤢𞤺𞤭⹁ 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤳𞤢𞤪𞤥𞤵𞤯𞤫.
𞤐𞤮 𞤷𞤢𞤤𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤬𞤭𞤶𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤢 𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤴𞤼𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤣𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵.
𞤖𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤶𞤮𞤺𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫.
𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤵𞤲𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 .
𞤄𞤫𞥅𞤪𞤲𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤣𞤵𞤲'𞤦𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮.
𞤄𞤢𞥄𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤽𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲.
𞤄𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤔𞤢𞤺𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤮𞥅 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢!
𞤀𞥄𞤥𞤭
𞤒𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤵𞤤𞤵𞤯𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤷𞤫𞤴𞤫𞥅 𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤫𞤤𞤦𞤫𞤤𞤼𞤢 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴𞤳𞤫.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤪𞤵 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮⹁ 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤢𞤴 𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤪 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤬𞤢𞥄𞤲𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤢𞤲 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤳𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢؟
𞤄𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤭 𞤱𞤭'𞤭:
«𞤚𞤮 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤭⹁
𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫؟»
𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤴𞤮𞤱𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭. |
Piyer Aranol 5
Hiinnaago baali Alla
Jooni emii badda *dottiiɓe eklesiya wonɓe caka mon, gam min bo mii dottiijo hande maɓɓe.
Mi seedake tooraaji *Almasiihu, mi wonoto der tedduŋal ŋal o hollitoyta.
Duree himɓe Alla ɓe jowanaɗon.
To on gaɗee ɗum e doole, amma e ɓerɗe goote, hande no Alla yiɗiri, to on duree ɓe gam heɓugo joddi kalluni, amma gam oon jiɗi ɗum puy.
To on kollee himɓe ɓe Alla yowani on semme, amma laatanee ɓe misaalu.
To Duroowo mawɗo yottake, on meelete meetalol tedduŋal ŋol hiiɗɗataa.
Onon gojankeeɓe ɗowtanee *dottiiɓe.
On fu, ɓornee yakkinaare hande toggoore hakkune mon, gam e winnaa der Dewtere Ceniine: «Alla e haɓida mawnitiiɓe, amma ɓuytuɓe ko'e mum oo hokka ɓe moƴƴere makko.»
Gam majjum ɓuytee ko'e mon yeeso Alla mo semme, heɓa o mawnina on to wakkati yottake.
Doontiree sugullaaji mooɗon fu dow makko, gam emo hakkilani on.
Kakkilee, oon deeni!
Gam ganyo mooɗon *Ibiliisa e yiilito hande jaggere kalɓoore, dartoore mo ne ƴakkata.
Kaɓidee e makko, tiiɗee der goonɗinki, gam oon anni banniraaɓe mooɗon sankitiiɓe der duuniyaaru nu, e woodi iri tooraaji ɗii kanun bo.
Amma to on jarii bone der wakkati seɗɗa, Alla mo moƴƴere nodduɗo on gam naaton der tedduŋal mum tabitiiŋal e *Almasiihu, kanko o tiiɗinan on, o semmiɗina on, o hebbina on, o darna on.
Baawɗe wonana mo faa abada!
Aami.
Cannooje
Silaasi banniraawo men koolaaɗo wallii am winnango on ɗereyel pettel ŋel, gam tiiɗingo on e seedanaago on no habaru moƴƴere Alla ne dariɗon dow mum laati nun gooŋa.
Eklesiya gonuka Babiila ka Alla suɓi sannii on.
Marku ɓiyam bo e sanna on.
Cannontiree cannooje ɗe yidde.
Jam wona dow mooɗon onon hawtuɓe der *Almasiihu. | 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥕
𞤖𞤭𞥅𞤲𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤃𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴𞤼𞤢.
𞤁𞤵𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤪𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤶𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤨𞤵𞤴.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵.
𞤚𞤮 𞤁𞤵𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤤𞤫𞤼𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤼𞤢𞤤𞤮𞤤 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤸𞤭𞥅𞤯𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤌𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤳𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤮𞤺𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤫: «𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤩𞤭𞤣𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤵𞤴𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.»
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤴𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫.
𞤁𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤧𞤵𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲.
𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤭!
𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 *𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤤𞤭𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤩𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤮 𞤲𞤫 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢.
𞤑𞤢𞤩𞤭𞤣𞤫𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤽𞤢𞤤 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤢 𞤮𞤲.
𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢!
𞤀𞥄𞤥𞤭.
𞤕𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫
𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤴𞤫𞤤 𞤨𞤫𞤼𞥆𞤫𞤤 𞤽𞤫𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤳𞤢 𞤄𞤢𞤦𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲.
𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤦𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲.
𞤕𞤢𞤲𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤔𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵. |
Tesalonika Aranol 1
Sannoore
Min Pol, e Silaasi, e Timote, men kawtii men binni ɗerewol ŋol, emen kiinna jama'aare goonɗinɓe Yeesu ɓe Tesalonika, wonɓe der Alla *Baaba e Joomiraawo Yeesu *Almasiihu.
Moƴƴere e jam wonda e mooɗon.
Goonɗinki ɓe Tesalonika e no ɓe goniri
Emen jetta Alla wakkati fu gam mooɗon on fu, emen ciwtora on bo dow du'aaje.
Emen ciwtora on yeeso Alla *Baaba meeɗen e golle mooɗon ɗe gaɗuɗon gam goonɗinki mooɗon.
Emen ciwtora bo no tinnoriɗon gam yidde, e no munyirɗon der tammuwe mooɗon der Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu.
Banniraaɓe yiɗaaɓe Alla, emen anni Alla suɓi on gam laatanoɗon mo.
Gam *linjiila ka men gaddani on laataaki e haala tan, amma ka wardii e baawɗe, e ballal *Ruuhu Ceniiɗo, e hoolaare mawne.
Oon anni no men jahiri, no men gondunoo e mooɗon gam nafuwe mon.
On yemminii men, on yemminii Joomiraawo bo gam no jaɓuɗon haala Yeesu, on tooraama sanne, e nun fu, on jaɓii ka e seyo ŋo *Ruuhu Ceniiɗo hokkata.
Kan waɗi goonɗinɓe fu der leydi Maseduwaan e Akaya yi'i on potii yemmineego, diga to mooɗon haala Joomiraawo sankitii hinaa der leydi Maseduwaan e Akaya tan.
Amma habaru goonɗinki mooɗon dow Alla sankitake toy fu, faa doole bane men batana ki.
E batee toy fu no jaɓɓoriiɗon men e no accirɗon tooruuje, baylitiɗon, tokkuɗon Alla mo yonki, gooŋaajo, e no kettinoriɗon gartol Ɓiyiiko ƴiwoowo diga kammu.
Kanko woni Yeesu mo o fintini e maayde, kanko hisinta en kiita garoowa. | 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤩𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢⹁ 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤩𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤫 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤭
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢 𞤦𞤮 𞤲𞤮 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤮𞤪𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮.
𞤘𞤢𞤥 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤵𞤱𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤌𞤲 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤽𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤴𞤭'𞤭 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤼𞤢𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮𞤴 𞤬𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤭.
𞤉 𞤦𞤢𞤼𞤫𞥅 𞤼𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤲𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤮𞤪𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤼𞤮𞤤 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤺𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤢. |
Tesalonika Aranol 2
Golle ɗe Pol waɗi der Tesalonika
Banniraaɓe, onon e ko'e mon oon anni garki amen to mooɗon laataaki baanji.
Oon anni ko men gara to mooɗon, men tooraama, men jennaa der Filippi.
Amma baa e tooraaji ɗin, Alla hokkii men cuusal waajaago on *linjiila mum .
Waaji amen tiggaaki dow boofi, to ɗum bo dow miilooji kalluɗi, men dartataa bo ƴoyrugo himɓe.
Amma no Alla yerdike men, o yowanii am linjiila, nun nun men baajortoo ka.
Men baajataako gam fottango himɓe, amma gam fottango Alla daaroowo ɓerɗe amen.
Hande no annuɗon men meeɗay baddugo on e belal ɗenŋal.
Daɗey waaju amen suuɗay suuno der ɓerɗe amen.
Alla woni seedeejo amen.
Men dartay teddineego to himɓe naa bo to mooɗon naa to woɓɓe bo.
Men baawanno ko holli on manŋu amen gam men lilaaɓe *Almasiihu.
Amma men gardii e ɗiggere.
No men gondunoo e mooɗon, men kiinnake on hande no inna hiinnortoo ɓiɓɓe muuɗum.
Men jiɗii on sanne faa men gaddani on linjiila Alla.
Hinaa habaru on tan, amma men jiɗiino hokkugo on yonkiiji amen bo, gam oon ɓurani men huune fu.
Banniraaɓe, on jeggitay no men baajotonoo on linjiila Alla, men gollikeno sanne faa men comi.
Men gollike jemma e nyalooma men nyaanniri ko'e amen, gam to men teddana goɗɗo mooɗon.
Onon woni seedeeɓe amen, Alla bo e seedanoo men.
Onon goonɗinɓe, men jooɗike caka mooɗon e laaɓal, men gaɗii ko fotti, men galaa gacce dow mooɗon.
Oon anni men kiinnake baamoy mon fu hande no baaba hiinnortoo ɓiɓɓe mum.
Men baajike on, men cemmiɗinii on, men eeli on jahiron hande no fottanta Alla nodduɗo on naaton laamaare mum, ji'on tedduŋal mum.
E woodi ko waɗi emen jetta Alla kade wakkati fu.
No nanuɗon haala ka men baajii on, on jaɓay ka hande haala neɗɗo, amma hande haala Alla.
Nunnun ka laatii e gooŋa ko e ka golla der mooɗon, onon goonɗinɓe.
Banniraaɓe, on munyanii tooraaji hande ɗi jama'aare Alla heɓi *Yahuudiya e juuɗe Yahuduuɓe.
Ko laatanii goonɗinɓe Yeesu *Almasiihu der Yahudiya fu, ɗum laatanike on bo diga e himɓe lenyol mooɗon.
Yahuduuɓe ɓen wari Yeesu Joomiraawo e annabiiɓe.
Kamɓe nun toori men bo.
Eɓe gaɗa ko welataa Alla, go ɓee banyi himɓe fu.
Eɓe darta haɗugo men waajaago jananɓe gam to ɓe kisu.
Nunnun ɓe kebbiniri hakkeeji ɗi ɓe gaɗata.
Amma mone Alla non hippake dow ko'e maɓɓe.
Pol e yiɗi yi'itaago himɓe Tesalonika.
Banniraaɓe, men ceennirii e mooɗon wakkati seɗɗa, amma ceennol e ɓerɗe bane, ŋol ɓannu nun.
Emen goodunoo kumpa mon, emen kaaɓi yi'ugo on gooŋa e gooŋa.
Men gaɗiino anniya wittoygo to mooɗon.
Min, Pol, mi dartii faa de ɗiɗi yahugo to mooɗon, amma *Seyɗan haɗii men.
Ume woni tammuwe amen, e seyo amen, e meetalol ŋol men jurorto?
Onon bane laatii ɗum yeeso Joomiraawo meeɗen Yeesu to mo wittoy na?
E gooŋa onon woni tedduŋal amen e seyo amen. | 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥒
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤢𞥄 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤵𞤥 .
𞤏𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤫𞤪𞤣𞤭𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤢.
𞤃𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤢𞤤 𞤯𞤫𞤲𞤽𞤢𞤤.
𞤁𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤵 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤴 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮.
𞤃𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲𞥆𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤵 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤫𞤪𞤫.
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤖𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤮𞤥𞤭.
𞤃𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤳𞤫 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤫𞤲.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞤳𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤃𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞤳𞤫 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤶𞤭'𞤮𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥.
𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵.
𞤐𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴 𞤳𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤳𞤮 𞤫 𞤳𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫.
𞤑𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤮.
𞤉𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤻𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤉𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤵.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤮𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤨𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮𞤤 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤽𞤮𞤤 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤲𞤵𞤲.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤳𞤵𞤥𞤨𞤢 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤩𞤭 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤃𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤸𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲.
𞤓𞤥𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤼𞤢𞤤𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤼𞤮؟
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤼𞤮 𞤥𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤲𞤢؟
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲. |
Tesalonika Aranol 3
Ɗum ɗon fu acci no men baaway ko munyi, men kocci niiya jooɗaago Ateena menen tan, ko men lili Timote banniraawo amen, gollantooɗo Alla e amen, baajotooɗo *linjiila *Almasiihu.
Men lilii mo o semmiɗina on, o tiiɗina on der goonɗinki mooɗon.
Gam to goɗɗo mooɗon dimmo sabbu tooraaji keɓoton.
Gam oon anni kanjum desanaɗen.
No men gondunoo e mon, men ceedinii on men bi'i en keɓan tooraaji.
Kanjum bo yottii, oon anni ka no wooɗi.
Gam majjum no mi waaway ko munyi, kan acci lilumi Timote to mon o daara no goonɗinki mon woniri.
Mi hulii to jarbotooɗo jarboo on, golle amen fu laatoo baanji.
Timote wartirii habaru belɗo dow ɓe Tesalonika
Amma jooni, Timote wartii diga to mon.
O wartiranii men habaru belɗo dow goonɗinki mooɗon e dow yidde mooɗon.
O batii men bo no faa hanne oon ciwtori men no wooɗi, oon jiɗi yi'ugo men hande no menen bo men jiɗiri yi'ugo on.
Banniraaɓe, baa to men keɓii ɓillaaje e tooraaji, ɓerɗe amen e weli dow mooɗon gam goonɗinki mooɗon.
Jon kan yonkiiji amen wittoy gam oon darii no wooɗi der Joomiraawo.
Jaka noy men jettirta Alla gam mooɗon e seyo ŋo ceynuɗon ɓerɗe amen yeeso makko?
Jemma e nyalooma fu, emen eela mo sanne o hokka men laawol yi'ugo on kade, gam men ɓeydana on ko jacci der goonɗinki mooɗon.
Pol barkiɗinii jama'aare goonɗinɓe Tesalonika
Alla *Baaba men e hoore mum, e Joomiraawo meeɗen Yeesu, maɓɓitana men laawol yi'ugo on.
Joomiraawo mawnina yidde mon, ɗuuɗina ne hakkune mon yaago e himɓe, ne laatoo hande no yidde amen laatorii dow mooɗon!
O hokka ɓerɗe mooɗon semme, o sena ɗe faa ɗe galaa gacce yeeso Alla Baaba men faa nyalaane Joomiraawo men Yeesu jippoytoo e malaykaaɓe mum.
Wonaago hande no fottanta Alla | 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥓
𞤍𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤲𞤭𞥅𞤴𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤥𞥆𞤮 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤼𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤧𞤢𞤲𞤢𞤯𞤫𞤲.
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭'𞤭 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤳𞤢 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤵𞤥𞤭 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞤲 𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭𞤪𞤭.
𞤃𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤶𞤢𞤪𞤦𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤢𞤪𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭.
𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞤲.
𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤌 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤲𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤔𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤔𞤢𞤳𞤢 𞤲𞤮𞤴 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤽𞤮 𞤷𞤫𞤴𞤲𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮؟
𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤮 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤆𞤮𞤤 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢
𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤲𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤴𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲!
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤢 𞤯𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤏𞤮𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 |
Tesalonika Aranol 4
Ko horii wi'ugo on banniraaɓe, on ekkitake diga e amen no jahirton ko pottanon Alla.
Nunnun jahirton bo.
Amma jooni, emen eela on emen eelitoo gam sabbu kawtal mon e Joomiraawo Yeesu, ɓeydee yahugo yeeso yeeso.
Oon anni ekkitinooje ɗe Joomiraawo Yeesu holli men men ekkitina on.
Ko Alla yiɗi nun laaɓal mooɗon, accon waɗugo jeenu.
Haani baamoy mon fu ekkitoo jogaago ɓannu mum e laaɓal e neɗɗaaku .
To on ɗowtanee ko welata ɓalli mooɗon hande no heeferɓe ɓe annaa Alla waɗata.
To goɗɗo mooɗon woofan bannun der haala kan, gam Joomiraawo yoɓan gaɗoowo boofi bonɗi iri ɗii ɗon.
Men batii on ka diga ko ɓooyi, men tabbitini.
Gam Alla nodday en laatoɗen soɓuɓe, amma laatoɗen seniiɓe.
Gam majjum mo jaɓay ekkitinooje ɗe men ekkitini on, neɗɗo bane o salii, Alla kokkuɗo on *Ruuhu muuɗum Ceniiɗo woni o jaɓay.
Dow haala yidde banniraaɓe, doole bane men binnana on ɗum, gam Alla e hoore mum ekkitinii on jiɗontiron.
Nunnun gaɗoton bo e banniraaɓe mooɗon fu der leydi Maseduwaan, amma emen eela on, banniraaɓe, ɓeydee yahugo yeeso yeeso.
Tinnee gondon e jam, moy fu e mooɗon hiinnoo ko hiinnii ɗum, golla e juuɗe mum hande no men batunoo on.
Den kan, himɓe ɓe jaɓay Alla teddinan on, on laatantaako bo goɗɗo doongal.
Wittoygo Yeesu Joomiraawo
Banniraaɓe, emen jiɗi paamon haala maayɓe gam to ɓerɗe mooɗon biisoo hande himɓe ɓe walaa tammuwe.
Enen kan, een koolii bo to Yeesu e wittaa, goonɗinɓe Alla go maayi, ɓe bittidaan e makko.
Nani ka men batata on hande no Joomiraawo wi'i: Enen wuuruɓe, horiiɓe e yonki faa nyaanne Joomiraawo wittoyta, en ardataako maayunooɓe sam.
Gam to Joomiraawo umurii e semme, to daane mawɗo malaykaaɓe nanaama, walaldu Alla bo fuuraama, den Joomiraawo e hoore mum jippoyto diga kammu.
Maayɓe goonɗinnooɓe *Almasiihu artan fintugo.
Ɓaawo majjum, enen wuuruɓe horiiɓe e yonki, en ettidinte jaarideɗen e maɓɓe der duule, potten e Joomiraawo dow kammu, gonden e makko faa abada.
Gam mum haani baamoy mon fu deƴƴitina bannun e haala ka. | 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥔
𞤑𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲.
𞤑𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵.
𞤖𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤 𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤵 .
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤬𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤮𞤩𞤢𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤦𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤴 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤮𞤩𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴.
𞤁𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤮𞤲.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤮𞤲 𞤫 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲.
𞤁𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤏𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫.
𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤦𞤮 𞤼𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞤣𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭: 𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤲 𞤢𞤪𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞤤𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤬𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤴𞤼𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤃𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤢𞤪𞤼𞤢𞤲 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤵𞤺𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤵𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫𞤲 𞤫𞤼𞥆𞤭𞤣𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭𞤣𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤤𞤫⹁ 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢. |
Tesalonika Aranol 5
Banniraaɓe, doole bane men binnana on wakkatiiji e nyalaane de huune ɗum laatoto.
Onon e ko'e mon oon anni e laaɓal, nyalaane Joomiraawo waran hande no gujjo warirta jemma.
Wakkati himɓe wi'ata: «Too, jam e deƴƴere waɗii.»
E wakkati mum halkere juhata ɓe, hande no ŋatawre juhirta gaanɗo.
Ɓe baawataa ko ruttii ne.
Amma onon banniraaɓe, on galaa der niwre hakko nyalaane nen juha on, hande no gujjo juhirta.
On fu on himɓe jayŋol, on himɓe nyalooma.
En laataaki himɓe niwre, yahooɓe jemma.
Gam majjum to en ɗaane hande no woɓɓe ɗaanorii, amma en pinee, jogoɗen ko'e meeɗen.
Ɗaanotooɓe, jemma nun ɗaanotoo.
Yarooɓe bo, jemma ɓe jarata.
Amma enen laataniiɓe nyalooma, en jogee ko'e meeɗen.
En ɓornee goonɗinki e yidde hande sulke.
Kuunoɗen tammuwe kisidam hande huuneere janni.
Alla nodday en gam o hiitoo en, amma o noddii en gam keɓen faabuwe diga e Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu, maayuɗo gam buurden e makko to o wittoy o tawi en e yonki, naa bo een maayɓe.
Gam majjum, kokkontiree semme, ballontiree hakkune mooɗon der goonɗinki, hande no gaɗirton ko.
Kiinnooje e haalaaji cakitiiɗi
Banniraaɓe, emen eela on teddinon gollooɓe e anniya hakkune mon, ardaniiɓe on der laawol Joomiraawo e waggina on.
Teddinon ɓe, jiɗon ɓe, gam golle maɓɓe.
Gondee e jam hakkune mooɗon.
Emen eela on banniraaɓe, bagginon ciiwankeeɓe, cuusinon hulooɓe, balliton ɓe galaa semme, munyanon himɓe fu.
Tinnee, gaɗaaɗo ko halli fu, to wattoo, amma wakkati fu dartee waɗugo ko wooɗi hakkune mooɗon e himɓe fu.
Ceyee wakkati fu, to on accee waɗugo du'aare.
Jettee Alla der huune fu.
Kanjum laatii ko Alla yiɗi gaɗon, onon hawtuɓe e Yeesu *Almasiihu.
To on kaɗee *Ruuhu Ceniiɗo golla e mooɗon.
To on jawee annabaaku, amma liinyee huune fu, jogoɗon ko wooɗi.
Boɗɗodee iri kalluɗum fu.
Alla e hoore mum, kokkoowo en jam, laaɓina on mammam, reena laaɓal yonki e beelu e ɓannu mon fu, ɗum walaa gacce faa nyalaane garki Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu.
Alla nodduɗo on e laatii koolaaɗo, o waɗanan on ɗum.
Onon banniraaɓe, du'anee men.
Kiinnanon men banniraaɓe fu e yidde mawne.
Emen eela on sanne e inne Joomiraawo, janŋanon banniraaɓe fu ɗerewol ŋol.
Moƴƴere Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu wonda e mooɗon. | 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥕
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤣𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤⹁ 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤭'𞤢𞤼𞤢: «𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤶𞤢𞤥 𞤫 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅.»
𞤉 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤶𞤵𞤸𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤽𞤢𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤶𞤵𞤸𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤺𞤢𞥄𞤲𞤯𞤮.
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤪𞤵𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤲𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤶𞤵𞤸𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮 𞤶𞤵𞤸𞤭𞤪𞤼𞤢.
𞤌𞤲 𞤬𞤵 𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢.
𞤉𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤮𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲 𞤨𞤭𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤍𞤢𞥄𞤲𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤮𞤼𞤮𞥅.
𞤒𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤺𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤉𞤲 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤤𞤳𞤫.
𞤑𞤵𞥅𞤲𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤶𞤢𞤲𞥆𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤴 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞥅 𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄𞤦𞤵𞤱𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤵𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤼𞤮 𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤳𞤮.
𞤑𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤪𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤘𞤮𞤲'𞤣𞤫𞥅 𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤷𞤭𞥅𞤱𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤵𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤕𞤫𞤴𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤔𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤯𞤫𞥅 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤫𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤄𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤥𞥆𞤢𞤥⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤦𞤫𞥅𞤤𞤵 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤫𞤲.
𞤑𞤭𞥅𞤲𞥆𞤢𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤.
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. |
Timote Aranol 1
Sannoore
Ɗerewol ŋol ƴiwii e am min Pol lilaaɗo Yeesu *Almasiihu.
Alla Kisinoowo en e Yeesu Almasiihu laatiiɗo tammuwe men, yowanimmi ɗum junŋo.
Emi sannee Timote, ɓiyam gooŋaajo, mo dimumi dow laawol goonɗinki.
Alla *Baaba meeɗen, e Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu enɗee, hokkee moƴƴere e jam.
Ekkitinol fewrekuwol
Wakkati jahannoomi Maseduwaan, mi batiino maa jooɗoɗaa Efesu.
Himɓe woɓɓe na'on ɗon e janŋina ekkitinol feerewol.
Haɗu ɓe ɗum.
Batu ɓe ɓe acca hakkilango taalaaji e inɗe kaakiraaɓe ɗe walaa kaddi.
Jeddi tan ɗum waddata, ɗum nafataa laawol ŋol Alla hisinirta himɓe e goonɗinki.
Ka batanmi ɗo laati nun gam mawningo yidde ƴiwune diga ɓerne laaɓune, e miilooji laaɓuɗi, e goonɗinki ki walaa munaafitaare.
Woɓɓe seekake e majjum, ɓe majjii der haalaaji baanji baanji.
Ɓee jiɗi laataago moodiɓɓe tawreeta, amma ɓe paamataa ka ɓe batata, e ka ɓe tabbitinta.
Een anni tawreeta e wooɗi, to kaa golliree hande no haani.
Een anni no tawreeta waɗaaka gam foonnitiiɓe.
Amma ka waɗaama gam halluɓe, e nanaruuɓe, e ɓe hulataa Alla, e hakkeeɓe, e ɓe teddintaa ko senii, e yawiiɓe Alla, e warooɓe baabiraaɓe e inniraaɓe mum, e reƴƴitooɓe ƴiiƴam himɓe.
Ka waɗaama bo gam jeenooɓe, e waɗooɓe jeenu gorko e gorko, non bo debbo e debbo, e sippooɓe maccuɓe, e fewooɓe, e hunortooɓe fewre, e huune ɗuuɗɗum, luudontirɗum e ekkitinol gooŋawol.
Ekkitinol ŋol e yaada e *linjiila ka jowanaami.
Eka hollita tedduŋal Alla maanteteeɗo.
Yettoore gam enɗam Joomiraawo
Mii yetta Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu, kokkuɗo am semme.
Mii yetta mo gam o daarii am koolaaɗo, o yowanimmi golle makko.
Mii laatino batoowo kalluka dow makko.
Mii toorannoo himɓe makko, mi holliino mo gite boɗeeje.
Amma Joomiraawo meeɗen enɗike am.
Mi annaano ko gaɗannoomi, gam mi goonɗinayno.
Moƴƴere Joomiraawo ɗuuɗanii am puy.
O hokkii am goonɗinki e yidde ƴiwune diga e Yeesu Almasiihu.
Haala kooliniika nani, kaanuka himɓe fu jaɓa: Yeesu Almasiihu warii e duuniyaaru gam hisingo hakkeeɓe.
Mii laatii arano caka maɓɓe.
Amma Alla enɗake am gam Yeesu Almasiihu hollita munyal mum dow am, min laatiiɗo arano caka hakkeeɓe.
Yeesu on waɗii ɗum gam mi laatanoo goonɗinooɓe mo, heɓooɓe yonki tabitiiki fu misaalu.
Alla gooto woni, laamiiɗo tabitiiɗo, mo maayataa, mo yi'ataake bo.
Daraja e tedduŋal woodani mo faa abada abadin.
Aami!
Ɓiyam Timote, saawari kokku maa mi nun ɗon, jaadooki e annabaakuuji gaɗanooɗi dow maa.
Accu ɗi laatanee gineeji gaɗiraa konu geetu.
Joga goonɗinki e cuuɗiiɗum ɓerne geetum.
Woɓɓe hakkilanay ɗum, go goonɗinki maɓɓe halki.
Himeneyus e Aleksandire na'on caka maɓɓe.
Mi wattii ɓe e junŋo *Seyɗan gam ɓe annita no haanay ɓe bata kalluka dow Alla. | 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤍𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤑𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮.
𞤉𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤥𞤵𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫𞤲𞤯𞤫𞥅⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥.
𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞤱𞤮𞤤
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤.
𞤖𞤢𞤯𞤵 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥.
𞤄𞤢𞤼𞤵 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤼𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤣𞥆𞤭.
𞤔𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤑𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤲𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤲𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤳𞤢𞤳𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭.
𞤇𞤫𞥅 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤢 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢.
𞤉𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤳𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭.
𞤉𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤪𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤫 𞤸𞤵𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤫 𞤴𞤢𞤱𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤪𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤑𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤫 𞤧𞤭𞤨𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤵𞤲𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤵𞥅𞤣𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞤱𞤮𞤤.
𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤫 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤭.
𞤉𞤳𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮.
𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤃𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤃𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤦𞤮𞤯𞤫𞥅𞤶𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫𞤲𞤯𞤭𞤳𞤫 𞤢𞤥.
𞤃𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴𞤲𞤮.
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤨𞤵𞤴.
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤲𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤵𞤳𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤶𞤢𞤩𞤢: 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤩𞤫.
𞤃𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤩𞤫.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤬𞤵 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤦𞤮.
𞤁𞤢𞤪𞤢𞤶𞤢 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤭𞤲.
𞤀𞥄𞤥𞤭!
𞤇𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤧𞤢𞥄𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤣𞤮𞥅𞤳𞤭 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄.
𞤀𞤷𞥆𞤵 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵.
𞤔𞤮𞤺𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵𞤥.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭.
𞤖𞤭𞤥𞤫𞤲𞤫𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞥆𞤢. |
Timote Aranol 2
Du'anaago himɓe fu
Ka batanmi on aran nani: Eelee, eelitee.
Du'ee, jettee Alla gam himɓe fu.
Du'anee laamiiɓe, e mawɓe leydi fu.
Du'ee gam gonoɗen e jam, e deƴƴere der kulol Alla, heɓa himɓe ɗowtanoo neɗɗaaku men.
Kanjum wooɗi, eɗum fottani Alla kisinoowo en.
Oo yiɗi himɓe fu hisa, heɓa ɓe jottoo annal gooŋa.
Alla gooto nun woni.
Tawaaɗo hakkune makko e himɓe bo gooto nun, kanko woni Yeesu *Almasiihu, laatiiɗo neɗɗo.
O hokkitirii hoore makko gam sooditaago himɓe fu.
Non Alla hollitiri laawol ŋol o suɓi no wakkati mum waɗi.
Gam mi batana ɗum, Alla waɗimmi baajotooɗo e lilaaɗo.
O yowanii am mi janŋina himɓe ɓe lenyi janani haala goonɗinki e gooŋa.
Gooŋa batammi, mi fewataa.
Gam majjum, mii yiɗi worɓe du'oo nokku fu, ɓe ɓanta juuɗe maɓɓe.
Ɓe gaɗa ɗum e ɓerɗe laaɓuɗe, hinaa e tikkere, hinaa e jeddi.
Rewɓe kan ɓornoo gineeji pottuɗi.
Ɓe gooda neɗɗaaku e senteene.
To ɓe mooroo moorɗi ɗi gidi e kanŋeeri, e bannaaje ɗe cardi.
To ɓe ɓorna gineeji ɗi ceede puy.
Amma ŋari maɓɓe laatoo waɗugo gaɗu geetu.
Hande nun haanirani rewɓe batooɓe no e teddini Alla.
To e janŋinee, sey rewɓe jeeɗoo, e hettinii e ɗowtaare.
Mi hokkay laawol, debbo janŋina, ɗum bo laatoo hooreejo dow gorko.
Ko haani nun o jeeɗoo.
Gam Aadamu nun artaa tagaa, ko Hawwa tokki.
Kade bo Aadamu bane *Seyɗan jarbii, debbo nun jarbaa, go o ƴaartii sariya Alla.
Amma debbo hisinte diga e ɓeyŋu mum, to emo tabbitii e goonɗinki e yidde, e laaɓal, e jogaago hoore mum. | 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥒
𞤁𞤵'𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵
𞤑𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭: 𞤉𞥅𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤫𞥅𞤤𞤭𞤼𞤫𞥅.
𞤁𞤵'𞤫𞥅⹁ 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤁𞤵'𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤬𞤵.
𞤁𞤵'𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤲𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤫𞤲.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲.
𞤌𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤸𞤭𞤧𞤢⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭.
𞤚𞤢𞤱𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮.
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤐𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤌 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤘𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤬𞤫𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞥅 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤼𞤭𞤳𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭.
𞤈𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤲 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤵𞤯𞤭.
𞤇𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫.
𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮𞥅𞤪𞤯𞤭 𞤯𞤭 𞤺𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅𞤪𞤭⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤷𞤢𞤪𞤣𞤭.
𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤢 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤨𞤵𞤴.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤽𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤚𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤃𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮.
𞤑𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤮𞥅.
𞤘𞤢𞤥 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤢𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤮 𞤖𞤢𞤱𞥆𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭.
𞤑𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤶𞤢𞤪𞤦𞤭𞥅⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤪𞤦𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤰𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤽𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤⹁ 𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥. |
Timote Aranol 3
Hooreeɓe Eklesiya
Haala kooliniika nani: Jiɗɗo laataago hooreejo eklesiya fu, yiɗii golle booɗuɗe.
Den, sey ardiiɗo eklesiya fu laatoo mo walaa gacce.
O laatoo gooduɗo debbo gooto, nantiiɗo, mo hakkillo, gooduɗo neɗɗaaku, cilminoowo hoɓɓe, baawuɗo ekkitingo.
Taa o laatoo jaroowo bagi, ɗum bo kaɓaaɗo.
Amma o laatoo munyuɗo, daartoowo jam, mo suunaaka ceede.
O laatoo ardaniiɗo saare makko no wooɗiri.
O elta ɓiɓɓe makko faa ɓe ɗowtanoo mo, ɓe teddina mo.
Gam to goɗɗo waaway ko ardanii saare mum, noy o waawirta ko hiinnii eklesiya Alla?
Haanay hooreejo eklesiya e laatii goonɗinɗo keso.
To oo laatii keso, o mawnitinto, o doƴƴee kiita hande no *Ibiliisa doƴƴiraa kiita.
E haani joomum e batanee geeta yeeso himɓe ɓe goonɗinay.
Den ɓe jawataako mo, o yantataa bo der pitti Ibiliisa.
Wallooɓe der golle Eklesiya
Wallooɓe der golle eklesiya bo, e haani laatoo fotuɓe teddineego.
Ɓe galaa munaafitaare, ɓe jarataa bagi jiiloojam.
To ɓe laatoo daartooɓe ceede e laabi kalluɗi.
Sey ɓe jogoo gooŋa goonɗinki ka Alla holliti.
Ɓe jogoo ka e cuuɗiiɗum ɓerne laaɓuɗum.
Sey ɓe poonnee taw.
To ɓe galaa gacce, ɓe puɗɗa golle maɓɓe.
Hande non rewɓe bo, sey ɓe laatoo fotuɓe teddineego.
Haanay ɓe laatoo nyo'ooɓe himɓe, amma ɓe laatoo nantiiɓe, hooliniiɓe der huune fu.
Laatiiɗo balloowo eklesiya fu, sey joomum e woodi debbo gooto.
O waawa bo dawrango ɓiɓɓe makko, e wuro makko hande no haani.
To wallooɓe der eklesiya waɗii golle mum no wooɗiri, ɓe keɓan joonne teddune.
Ɓe keɓan bo semme der goonɗinki maɓɓe Yeesu *Almasiihu.
Asiiri kollitaaki
Mi winnanii maa ɗerewol ŋol ɗo, amma mii miila warugo to maaɗa, yeeso seɗɗa.
Amma to ɓooyii mi waray, ɗerewol ŋol ɗo anninte no haani goniraa der saare Alla, laatiine eklesiya Alla yonkinteejo.
Eklesiya kan laatii darŋanal, e to gooŋa darii.
Seko fu walaa, asiiri diina meeɗen e mawni:
Alla hollitake e ɓannu neɗɗo,
*Ruuhu seedanike gooŋaaku makko,
malaykaaɓe yi'ii mo,
lenyi fu waajaama haala makko,
o goonɗinaama der lenyi janani,
o heɓii tedduŋal dow kammu. | 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥓
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭: 𞤔𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤯𞤫.
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤷𞤭𞤤𞤥𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮.
𞤚𞤢𞥄 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤺𞤭⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤩𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤵𞤻𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤢𞤪𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤌 𞤫𞤤𞤼𞤢 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤢𞤪𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢؟
𞤖𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤳𞤫𞤧𞤮.
𞤚𞤮 𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤫𞤧𞤮⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮⹁ 𞤮 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 *𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢.
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴.
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤨𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢.
𞤏𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢
𞤏𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤮⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤬𞤮𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮.
𞤇𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤺𞤭 𞤶𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤢𞤥.
𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭.
𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭.
𞤇𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤮𞥅 𞤳𞤢 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤵𞤥.
𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤼𞤢𞤱.
𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤬𞤮𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮.
𞤖𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤻𞤮'𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮.
𞤌 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤦𞤮 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭.
𞤚𞤮 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲𞤫.
𞤇𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤦𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭
𞤃𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤴⹁ 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮.
𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤽𞤢𞤲𞤢𞤤⹁ 𞤫 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅.
𞤅𞤫𞤳𞤮 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭:
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁
*𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤭𞤳𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁
𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁
𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁
𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭⹁
𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵. |
Timote Aranol 4
Ekkitinooɓe pewe
*Ruuhu Ceniiɗo batii e laaɓuɗum wi'i: Der jaamanuuji cakitiiɗi, woɓɓe woppan goonɗinki.
Ɓe ɗowtanto ruuhuuji majjinooji, e ekkitinooje ginnaaji.
Ɓe accan ekkitinooɓe munaafitiiɓe e fewooɓe majjina ɓe.
Cuuɗiiɗum ɓerɗe ekkitinooɓe pewe ɗen maanaama e fewre, nandi hande cumaaɗum e janni boɗeeri.
Ɓee kaɗa himɓe ɓaŋontirgo, e nyaamugo nyaamduuji goɗɗi.
Amma Alla tagi nyaamduuji ɗin.
Goonɗinɓe, annuɓe gooŋa fu, waawan ko yetti Alla, nyaama ɗi.
Ko Alla tagi fu e wooɗi.
Walaa ko woppetee e majjum, to en jaɓii ɗum e yettoore.
Gam haala Alla, e du'aare, e laaɓina huune fu.
Gollantooɗo Yeesu geeto
Ekkitin banniraaɓe huune ɗum.
Den a laatoto gollantooɗo Yeesu *Almasiihu geeto.
A nyaannan hoore maa e haala goonɗinki, e ekkitinol poonnitiiŋol ŋol tokkuɗaa e tinnaare.
Haalaaji ɗi walaa hoore, e taalaaji ɗi himɓe tafi, ɗi jaadataa e goonɗinki, sala ɗi.
Amma an, eltu hoore maa aa takkii Alla.
Eltugo ɓannu e nafa seɗɗa dow kujje goɗɗe.
Amma takkaago Alla e nafa dow huune fu.
Eɗum woodi alkawal der goonki duuniyaaru ɗo, e der goonki garoowi yeeso.
Kanka woni haala kooliniika, kaanuka himɓe fu jaɓa!
Gam sabbu ɗum ɗon fu, emen golloo emen duura, gam men jowii hoolaare amen fu dow Alla yonkinteejo.
Kanko laatii Kisinoowo himɓe fu, accu du goonɗinɓe mo.
Kanjum haani bataa himɓe, ekkitinaa ɓe ɗum.
Taa accu goɗɗo yawee gam aa laatii gojankeejo.
Amma laatana goonɗinɓe misaalu diga e haala maa, e gaɗu maa, e yidde maa e goonɗinki maa, e laaɓal maa.
Go mi wara, tinna aa janŋana goonɗinɓe dewte ceniiɗe, aa tiiɗina ɓe, aa ekkitina ɓe.
Taa yeeba dokkal moƴƴere ŋal keɓuɗaa.
A heɓii ŋal diga e annabaaku, wakkati *dottiiɓe eklesiya yowi juuɗe mum dow maa.
Tinna e golle ɗen, kokkaa hoore maa e majje, gam himɓe fu yi'a no ɓeydortoɗaa yeeso yeeso.
Hakkilan hoore maa.
Reenu bo janŋinol maa, tinna dow majjum.
To a waɗii ɗum, den aa hoolii a hisan, an e hettinaniiɓe maa fu. | 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥔
𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤱𞤫
*𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭'𞤭: 𞤁𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤨𞥆𞤢𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤇𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤇𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫.
𞤕𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤱𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤷𞤵𞤥𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤦𞤮𞤯𞤫𞥅𞤪𞤭.
𞤇𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤽𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤯𞤭.
𞤑𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤭 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤨𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤮
𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥.
𞤁𞤫𞤲 𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤮.
𞤀 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤽𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤼𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤬𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤶𞤢𞥄𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤧𞤢𞤤𞤢 𞤯𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤢𞤲⹁ 𞤫𞤤𞤼𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉𞤤𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤵𞤳𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤶𞤢𞤩𞤢!
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤵𞥅𞤪𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤱𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤑𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤵 𞤣𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤮.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥.
𞤚𞤢𞥄 𞤢𞤷𞥆𞤵 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄.
𞤘𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫⹁ 𞤢𞥄 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤢𞥄 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫.
𞤚𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤦𞤢 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤽𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤢𞥄.
𞤀 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤽𞤢𞤤 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤴𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄.
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤴𞤭'𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞤪𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄.
𞤈𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤦𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤲 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤵. |
Timote Aranol 5
Pol e hokka Timote saawari
Taa falmu *dottiijo e semme, amma tiiɗin mo hande baaba maa.
Gojankeeɓe bo, baddu ɓe hande mawniraaɓe maa, e miiraaɓe maa.
Rewɓe manŋusuuɓe, baddu ɗum hande inniraaɓe maa, saaŋooɓe bo, hande sakikiraaɓe maa.
Waɗu ɗum e miilooji laaɓuɗi.
Teddin rewɓe gowniiɓe, ɓe woodaa wallanɓe ɗum.
Amma to debbo gowniijo e woodi sukaaɓe, ɗum bo taaniraaɓe, e haani ɓe ekkitoo taw golloraago kulol Alla der saareeji maɓɓe.
Ɓe joɓa saareeji maɓɓe barjaari booɗuni.
Kanjum fottani Alla.
Debbo gowniijo, mo walaa kiinnotooɗo ɗum, go e woni kan tan, yowii hoolaare mum dow Alla.
Jemma e nyalooma, oo tinnii, oo eela ballal Alla.
Amma gowniijo daartoowo welwelo, laati nun maayɗo baa to emo foofa.
Kanjum haani bataa ɓe, gam ɓe laatoo ɓe walaa gacce.
Mo hiinnaaki getti wuro mum, accu du himɓe saare mum, joomum yeddii goonɗinki, oo ɓuri mo goonɗinay jaasugo.
Ko inne gowniijo winnee e ɗerewol, sey oo woodi jaka duuɓi lasoy tati, tawee o laatanakeno goriiko koolaaɗo.
O laatoo anniraaɗo waɗugo ko wooɗi, hande jon: ummingo sukaaɓe mum hande no haani, oo laatii bernuɗo hoɓɓe, e lootuɗo koyɗe goonɗinɓe, e balluɗo toorotooɓe.
Laatoo bo o waɗii gaɗuuji geeti ɗuuɗɗi.
Amma taa winnu inɗe rewɓe saaŋooɓe, laatiiɓe gowniiɓe.
Gam to suunooji maɓɓe ummake, ɓe jiɗan hooweego kade, ɓe acca gollanaago *Almasiihu.
Ɓe keɓan gacce, gam ɓe accii alkawal gollanaago Alla ŋal ɓe kaɓɓuno.
Ko ɓuri ɗum, no ɓe galaa gaɗaaŋal, ɓe ettan wakkati maɓɓe, ɓee boositoo wuro e wuro.
Dullere gaɗaaŋal tan bane, amma ɓee nyo'a himɓe.
Ɓee naata haalaaji ɗi yaalay ɓe, ɓee una batu.
Sabbu majjum, mii yiɗi saaŋooɓe, laatiiɓe gowniiɓe, hoowitee.
Ɓe dima sukaaɓe, ɓe kiinno wuro maɓɓe.
Den ɓe kokkataa wayɓe men laawol no biisiri inɗe meeɗen.
Woɓɓe maɓɓe selii ko laawol, tokkii *Seyɗan.
Debbo goonɗinɗo, mo rewɓe gowniiɓe woni e wuro mum, o walla ɓe, gam to ɓe laatana eklesiya doongal.
Eklesiya kan, hiinno rewɓe gowniiɓe, ɓe goodaa goɗɗo kiinnotooɗo ɗum.
*Dottiiɓe ardaniiɓe Eklesiya deydey, e haani heɓa joddi golle mum de ɗiɗi.
Accu du tinniiɓe e waaji e janŋinol.
Gam Dewtere wi'i: «Taa haɓɓu hunnuko gaari corɓoori gawri.»
Ne wi'i kade bo: «Gollotooɗo fu e haani joddi mum.»
To goɗɗo waddanii maa gacce dow dottiijo eklesiya, taa jaɓu, to hinaa ɓe gaɗii seedeeɓe ɗiɗo, ɗum bo tato.
Waɗooɓe hakke, felu ɗum yeeso himɓe fu, gam heɓa horiiɓe hula.
Mi eelii maa yeeso Alla, e Yeesu *Almasiihu, e malaykaaɓe suɓaaɓe, ɗowtana haalaaji ɗii, tawee a suttontiray himɓe, a ɓurontiray ɓe bo.
Taa yawɗa jowaa juuɗe maa dow hoore goɗɗo.
Taa naannu hoore maaɗa der hakkeeji woɓɓe.
Reenu hoore maa aa laaɓi .
Taa yaru diyam ɓalam tan.
Yaru innabojam seɗɗa gam reedu maa, e gam aa nyawi de ɗuuɗɗum.
Hakkeeji woɓɓe wurtitinto diga ɓe kiitaaka, ɗi woɓɓe bo wurtitoo ɓaawo ni.
Hande nun bo golle booɗɗe hollitortoo, ɗe hollitaaki bo, tabitintaako e suuɗi. | 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥕
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤱𞤢𞤪𞤭
𞤚𞤢𞥄 𞤬𞤢𞤤𞤥𞤵 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭𞤲 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤢𞥄.
𞤘𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤵 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄.
𞤈𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤵𞤧𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄.
𞤏𞤢𞤯𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤭.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤼𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤱 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫 𞤶𞤮𞤩𞤢 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤲𞤭.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤴𞤮𞤱𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤮𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤱𞤫𞤤𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤯𞤮 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫.
𞤃𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤵 𞤣𞤵 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤶𞤢𞥄𞤧𞤵𞤺𞤮.
𞤑𞤮 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤲: 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤪𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫.
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤦𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤵 𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤢𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤱𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤇𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤽𞤢𞤤 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤵𞤲𞤮.
𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤯𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤫𞤼𞥆𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅𞤧𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮.
𞤁𞤵𞤤𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫𞥅 𞤻𞤮'𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤇𞤫𞥅 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤢𞤴 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤵𞤲𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤵.
𞤅𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤧𞤢𞥄𞤽𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤱𞤭𞤼𞤫𞥅.
𞤇𞤫 𞤣𞤭𞤥𞤢 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤮 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭𞤪𞤭 𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤧𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲.
𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤯𞤵𞤥.
*𞤁𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤪𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤶𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤀𞤷𞥆𞤵 𞤣𞤵 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤵 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤺𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤷𞤮𞤪𞤩𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤺𞤢𞤱𞤪𞤭.»
𞤐𞤫 𞤱𞤭'𞤭 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮: «𞤘𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤶𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤵𞤥.»
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤩𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤼𞤢𞤼𞤮.
𞤏𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤬𞤫𞤤𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤵𞤤𞤢.
𞤃𞤭 𞤫𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤢 𞤧𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢𞤴 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢 𞤩𞤵𞤪𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢𞤴 𞤩𞤫 𞤦𞤮.
𞤚𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤱𞤯𞤢 𞤶𞤮𞤱𞤢𞥄 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮.
𞤚𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄𞤲𞥆𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫.
𞤈𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭 .
𞤚𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤪𞤵 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤩𞤢𞤤𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤲.
𞤒𞤢𞤪𞤵 𞤭𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮𞤶𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤱𞤭 𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤭.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭. |
Timote Aranol 6
Maccuɓe laatiiɓe goonɗinɓe, daara joomiraaɓe mum hande fotuɓe teddineego.
Den mum, goɗɗo heɓataa laawol bata kalluka dow inne Alla, e ekkitinol men.
Maccuɓe wooduɓe joomiraaɓe goonɗinɓe, to wi'u gam ɓee laatii banniraaɓe, ɓe teddintaa ɓe.
Amma, ɓe jagganoo ɓe ɓura, gam goonɗinɓe yiɗaaɓe nun ɓe jaggantoo.
Waajotooɓe fewooɓe e suuno jawdi
Kanjum haani janŋinaa, baajoɗaa.
Woɓɓe e ekkitina ekkitinol feerewol.
Ɓe tokkay haala Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu laaɓuka, e ekkitinol jaadoowol e kulol Alla.
Himɓe ɓen laati nun mawnitiiɓe, ɓe annaa goɗɗum.
Ɓee nyawi jeddi e biɗitiri haalaaji.
Diga e majjum nawniraagu, e kaɓe, e jennooje, e biisugo bannun ƴiwata.
Eɗum wadda jeddi ɗi walaa kaddi, hakkune himɓe ɓe hakkillo mum wuurii.
Ɓe joofii gooŋa, ɓee miili goonɗinki laati nun laawol keɓal.
E gooŋa, goonɗinki laati nun laawol keɓal manŋal, to neɗɗo e seyorii ko woodi.
En gadday goɗɗum der duuniyaaru.
En baawataa bo ko hoori goɗɗum.
Gam majjum to een goodi nyaamdu e kolte, ɗum heƴii en.
Amma suunaaɓe jawdi, jarbeeji waranan ɓe.
Ɓe jantan pitti *Seyɗan e suunooji ɗi nafataa, jaarooji der majjere e halkere.
Gam suuno ceede woni ɗaɗol kalluɗum.
Woɓɓe suunake ɗe, go ɓe ceeki diga goonɗinki, den ɓe gaddani ko'e maɓɓe tooraaji ɗuuɗɗi.
Joga ko bataɗaa
Amma, an neɗɗo Alla, woɗɗoda kujje ɗen.
Daartu foonnitaare e takkaago Alla, e goonɗinki, e yidde, e tinnaare, e ɗiggere.
Haɓu hawre goonɗinki wooɗune, jaɓaa yonki tabitiiki.
Gam sabbu yonki kin Alla noddu maa, gaɗuɗaa seedaaku maaɗa booɗuŋu yeeso seedeeɓe ɗuuɓɓe.
Mii batee kaa ɗo yeeso Alla buurinoowo huune fu.
Mii batee ka bo yeeso Yeesu *Almasiihu gaɗuɗo seedaaku booɗuŋu yeeso Ponsu Pilaatu.
Joga ko bataɗaa faa wooɗa.
Laata mo walaa tuuni ɗum bo gacce faa nyalaane Joomiraawo meeɗen Yeesu Almasiihu suppitoyto.
Garki makko laatoto wakkatiire ne Alla resi, Alla maanteteeɗo.
Kanko tan woodi baawɗe, Laamiiɗo laamiiɓe, Joomiraawo joomiraaɓe.
Kanko tan woni mo maayataa, jooɗiiɗo der jayŋol ŋol goɗɗo waawataa ko ɓattii.
Walaa mo meeɗi yi'ugo mo, walaa baawoowo ko yi'i mo bo.
Tedduŋal e baawɗe tabitiiɗe woodani mo faa abada abadin.
Aami.
Haalaaji cakitiiɗi
Batu wooduɓe jawdi der duuniyaaru ɗo, to ɓe mawnito.
To ɓe kooloo jawdi ni tabitintaako, amma ɓe kooloo Alla.
Kanko nun hokkata en huune fu, faa heƴa, gam ceyoroɗen ɗum.
Batu ɓe ɓe gaɗa ko wooɗi.
Waɗugo geetum laatoo jawdi maɓɓe.
Ɓe laatoo hokkitirooɓe, siriyiiɓe wallugo woɓɓe e jawdi maɓɓe.
Hande nun ɓe cuuɗiranta ko'e maɓɓe jawdi booɗuni, tabitintooni, gam nyalaaɗe garooje, ɓe keɓa bo yonki gooŋahi.
Timote, hakkilan ko kalfinaɗaa, woɗɗoda haalaaji baanji baanji ɗi yaadataa e goonɗinki.
Hakkilan bo jeddi dow ko woɓɓe wi'ata annal lugguŋal.
Woɓɓe mawnitorake annal ŋal, go ɓe acci goonɗinki.
Moƴƴere Alla wonda e mooɗon. | 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤀𞤪𞤢𞤲𞤮𞤤 𞥖
𞤃𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤮𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮.
𞤁𞤫𞤲 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤥𞤫𞤲.
𞤃𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤱𞤭'𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅.
𞤏𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢𞥄⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤯𞤢𞥄.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤.
𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤴 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤳𞤢⹁ 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤶𞤢𞥄𞤣𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤇𞤫𞥅 𞤻𞤢𞤱𞤭 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤫 𞤦𞤭𞤯𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤫 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤰𞤭𞤱𞤢𞤼𞤢.
𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭𞥅.
𞤇𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤬𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤤.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭.
𞤉𞤲 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤉𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤰𞤭𞥅 𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭⹁ 𞤶𞤢𞤪𞤦𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤩𞤫.
𞤇𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤼𞤢𞤲 𞤨𞤭𞤼𞥆𞤭 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤢𞤯𞤮𞤤 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭.
𞤔𞤮𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤯𞤢𞥄
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤢𞤲 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤢 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲.
𞤁𞤢𞥄𞤪𞤼𞤵 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤫𞤪𞤫.
𞤖𞤢𞤩𞤵 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤲𞤫⹁ 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤽𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫.
𞤃𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤃𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤢 𞤦𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤽𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤆𞤮𞤲𞤧𞤵 𞤆𞤭𞤤𞤢𞥄𞤼𞤵.
𞤔𞤮𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢.
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤵𞥅𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮.
𞤘𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤭⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤥𞤮 𞤦𞤮.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤭𞤲.
𞤀𞥄𞤥𞤭.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭
𞤄𞤢𞤼𞤵 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮.
𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤫𞤰𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤫𞤴𞤮𞤪𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥.
𞤄𞤢𞤼𞤵 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤏𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤲𞤭⹁ 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤦𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞤸𞤭.
𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤢𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲 𞤦𞤮 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. |
Korintu ɗiɗaɓol 10
Pol toontake feluɓe ɗum
Min Pol, mii eela on e ɗiggere, e geetaaku *Almasiihu.
E wi'ee mii ɗiggi to mi na'on caka mon, amma mii suusi to mii woɗɗodii on.
Cawree, to on doolee am hollugo on cuusal to mi waroy to mooɗon.
Emi miili hollitingo cuusal am dow wi'ooɓe e ɓannu nun men jahirta.
E gooŋa, himɓe men laatii, amma men kaɓataa hande no himɓe haɓirta.
Gam kaɓirɗum amen laataaki ɗum ɓannu, kaɓirɗum Alla semmentejum nun, doƴƴoojum bombooji.
Emen doƴƴa miilooji himɓe leliiɗi, e mawnitaare fu, haɗoore himɓe annugo Alla.
Emen baylita miilooji himɓe fu, men bittinaa ɗi, ɗi ɗowtanoo Almasiihu.
To ɗowtaare mooɗon hebbii, men ciriyake fooɗugo noppi neɗɗo fu, mo ɗowtaaki.
Daaree huune hande no ɗum laatorii.
To goɗɗo e hoolii laati nun mo *Almasiihu, o faama kaa ɗo: To oo laatii mo Almasiihu, menen bo, emen laatii ɓe Almasiihu.
Ɗum sentintaako am baa to mi jurorake puy baawɗe ɗe Joomiraawo hokki men.
O hokkii men ɗe, gam mawningo goonɗinki mon, hinaa gam halkugo ki.
Mi yiɗaa miilon mi hulnan on nun e ɗereeji am.
Gam woɓɓe e wi'a «Ɗereeji am e teddi, e woodi semme.
Amma to mi na'on caka mooɗon, mii laatii tampuɗo, batu am e yawnii.»
Batoowo hande non, e haani ɗum laaɓana ɗum no ko men binnata der ɗereeji amen to emen boɗɗi, kanjum men gaɗata bo, to emen gondi e mooɗon.
Men cuusataa fotingo, naa bo foonnugo ko'e amen e woɓɓe batanooɓe ko'e mum geeta.
Kamɓe, ɓee poonna ko'e maɓɓe e poonnirɗum maɓɓe.
Ɓee nandina ko'e maɓɓe e ko'e maɓɓe!
Ɓe galaa hakkillo.
Menen, men jiɗaa juroraago ko'e amen faa yawta jaka.
Amma emen juroro kaddi golle ɗe Alla yowani men faa men jottorii to mooɗon.
To men jottaakino to mooɗon, den men ƴartikeno kaddi.
Amma men ƴartaaki kaddi, gam e haanuno men jaha to mooɗon, menen bo arti waddango on *linjiila *Almasiihu.
Men jurortaako golle woɓɓe faa yawta.
Amma emen koolii, to goonɗinki mooɗon e ɓeydoo, golle amen bo ɓeydoto yaajugo caka mooɗon tawee men ƴartaaki jaka to Alla resani men.
Ɓaawo mum, men baawan ko waajii linjiila der nokkuuje gonɗe yeeso mon.
Men jurortaako golle ɗe woɓɓe waɗi der nokkuure mum.
E winnii: «Jurotooɗo fu, juroro Joomiraawo.»
Gam hinaa manoowo hoore mum woni jaɓaaɗo, amma mo Joomiraawo mani. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥑𞥐
𞤆𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤬𞤫𞤤𞤵𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤉 𞤱𞤭'𞤫𞥅 𞤥𞤭𞥅 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤧𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤮𞤲.
𞤕𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫𞥅 𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤮𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤉𞤥𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤭'𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤪𞤼𞤢.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤩𞤭𞤪𞤼𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤩𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤩𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞤶𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤮𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤶𞤭.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤤𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤯𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤚𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭.
𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮: 𞤚𞤮 𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤍𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤨𞤵𞤴 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲.
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤭.
𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢 «𞤍𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤴𞤢𞤱𞤲𞤭𞥅.»
𞤄𞤢𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤲𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤬𞤮𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢.
𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫𞥅 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫!
𞤇𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤶𞤢𞤳𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤮 𞤳𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤰𞤢𞤪𞤼𞤭𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤣𞥆𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤰𞤢𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤢𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤵𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤶𞤵𞤺𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤰𞤢𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤉 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅: «𞤔𞤵𞤪𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.»
𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤭. |
Korintu ɗiɗaɓol 11
Pol felii lilaaɓe fewrekuuɓe
Mii yiɗi munyanon am dow kaaŋal am seɗɗa.
Mii anni oon munyanimmi.
Mii woodi yidde ne nawniraagu ƴiwune to Alla dow mooɗon.
Mi ɗaɓɓanii on gorko gooto, kanko woni *Almasiihu.
Mii yiɗi yaarugo on to makko hande gatol ŋol annaa gorko.
Amma mii woodi kulol to hakkillo mooɗon waylitoo, accon yiɗugo Almasiihu e ɓerɗe goote, laaɓuɗe, nandon hande Hawwa, mo boddi ƴoyri.
To goɗɗo warii waajii on Yeesu feereejo, mo men baajaaki on, oon jaɓana mo.
Oon jaɓa bo, ruuhu feerewu, ŋu on jaɓayno, ɗum bo *linjiila feereha ka men baajaaki on.
Amma mii miila, lilaaɓe mooɗon ɓe daaruɗon mawɓe ɓen, ɓuraa am der goɗɗum.
Baa to mi laataaki baawuɗo batu, mi dullay annal, men kollii on ɗum e laabi ɗuuɗɗi, e der huune fu.
No leesinmi hoore am gam mawnineɗon, baajiimi on *linjiila Alla on joɓay, gacce nun gaɗumi ɗon na?
Mi jaɓirii eklesiyaaji goɗɗi ko woodi, nootiimi ɗi joɓammi gam mi jagganoo on.
No gonunoomi to mooɗon, baa no kaajanoomi goɗɗum, mi laatanaaki goɗɗo mon dongal.
Gam banniraaɓe ƴiwɓe Maseduwaan waddanii am ko kaajaami.
Der huune fu, mii hakkili to mi laatana goɗɗo doongal, mi hakkilanan ɗum bo.
E gooŋa *Almasiihu gonuka der am, batiranmi on batu kaa: Der leydi Akaya ɗo, goɗɗo haɗataa am juroraago no mi laatanaaki on dongal.
Gam ume gaɗumi ɗum?
Gam mi yiɗaa on na?
Alla e anni mii yiɗi on!
Ko gaɗanmi, mi waɗan ɗum kade, gam mi maɓɓa laawol jurotooɓe e wi'a, ɓee golla hande no men gollirta.
Himɓe ɓen laati nun lilaaɓe fewrekuuɓe, gollotooɓe jammotooɓe, nandinɓe ko'e mum hande lilaaɓe *Almasiihu.
Ɗum haaynaaki, gam baa *Seyɗan e nandina hoore mum hande malaykaajo mo jayŋol.
To non non, ɗum haaynaaki to gollantooɓe mo e nandina ko'e mum hande gollantooɓe foonnitaare.
Amma heennyitirde maɓɓe laatoto hande golle maɓɓe.
Tooraaji ɗi Pol heɓi
Mii batitoo kade: To goɗɗo daarammi hande kaaŋaaɗo.
Amma to oon jiɗi, jaɓee am hande kaaŋaaɗo, gam min bo mi juro seɗɗa.
Ka batanmi jooni, mi batataa ka hande no Joomiraawo yiɗiri.
Amma mii bata hande kaaŋaaɗo, gam mi hoolo mi heɓan ko jurortoomi.
No ɗuuɓɓe e juroro kujje duuniyaaru, min bo, mi waawan ko jurorii ɗe.
Onon wooduɓe hakkillo, oon munyana haaŋaaɓe e seyo.
Onon ɓe Korintu, oon munyana lilaaɓe fewrekuuɓe laatina on maccuɓe, nyaama on, teeta jawdi mooɗon, yawoo on, fiya on meeƴe.
Senteene nun batiranmi ka.
Asee tampere nun men kolliti ɗon!
To goɗɗo suusan juroraago goɗɗum, min bo mi suusan juroraago ɗum.
Hande kaaŋaaɗo nun batanmi ɗo.
Ɓe Iburaninkeeɓe nun?
min bo mi Iburaninkeejo.
Ɓe Isira'iilaaɓe nun?
min bo mi Isira'iilaajo.
Ɓe lenyol Iburahiima nun?
min bo mo lenyol Iburahiima nun.
Ɓe laati nun gollantooɓe *Almasiihu?
Mii laatii ɗum ɓuri ɓe, mii bata hande kaaŋaaɗo.
Mii ɓuri ɓe gollaago, mii ɓuri ɓe maɓɓeego, mii ɓuri ɓe fiyeego.
De ɗuuɗɗum gonumi der kaliire maayde.
De joyi *Yahuduuɓe fiyimmi looci lasoy ɗiɗi gootol walaa.
De tati piyaami cabbi, de woore paɗɗaami kaaƴe.
Laabi tati jooliimi der maayo e laana diyam, mi wonake jemmaare woore e nyaloomaare woore der maayo.
Mi waɗii jahaale ɗuuɗɗe.
De ɗuuɗɗum mi wonake der kaliije maayo e wuyɓe.
Himɓe lenyol am e himɓe lenyi janani laatanake am kaliire.
Mi wonake der kaliije der wanŋarde e der ladde, e der maayo ɓalewo, e caka banniraaɓe fewrekuuɓe!
Mi gollake faa comumi.
De ɗuuɗɗum mi ɗaanaaki, rafo e ɗonka waɗii am, mi suumake de ɗuuɗɗum.
Jaaŋol waɗii am, goniimi der dullere.
Mi batanay du ko horii.
Ko jogii am de weeti fu, kan woni batu eklesiyaaji fu.
Moy tampi ko mi tampay?
Moy yani go ɗum mettinay yonki am?
To mi juroto, tampere am jurortoomi.
Alla laatiiɗo *Baaba Yeesu Joomiraawo meeɗen e anni mi fewataa.
Yettoore laatanoo mo faa abada.
No gonunoomi Damas, kakkilanoowo wuro laamiiɗo bi'eteeɗo Aretas, acciino himɓe reena dammuɗe siire nen, gam ɓe nanŋammi.
Amma mi wurtiniraama e yulande birniwol e killaal.
Nun nun daɗirmi e juuɗe makko. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥑𞥑
𞤆𞤮𞤤 𞤬𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤩𞤫
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤮𞤲 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤃𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤃𞤭𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤫 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤲𞤫 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤭 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤼𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤖𞤢𞤱𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤭.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮.
𞤌𞥅𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤢 𞤦𞤮⹁ 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞤱𞤵⹁ 𞤽𞤵 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴𞤲𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞤸𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤄𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤢𞤴 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤐𞤮 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤭𞤲𞤥𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤫𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤶𞤮𞤩𞤢𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤃𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤯𞤭 𞤶𞤮𞤩𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲.
𞤐𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤶𞤢𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤩𞤫 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤥𞤭.
𞤁𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤳𞤢𞥄: 𞤁𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥؟
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲!
𞤑𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤍𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤚𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤸𞤫𞤩𞤭
𞤃𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤣𞤫: 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤶𞤢𞤩𞤫𞥅 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤭 𞤶𞤵𞤪𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤑𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭.
𞤐𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤮 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤫.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤴𞤢𞤱𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤭𞤴𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤰𞤫.
𞤅𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤳𞤢.
𞤀𞤧𞤫𞥅 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤯𞤮𞤲!
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤧𞤢𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤧𞤢𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤯𞤮.
𞤇𞤫 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲؟
𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤭 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮.
𞤇𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲؟
𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤭 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤶𞤮.
𞤇𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲𞤵𞤲؟
𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲𞤵𞤲.
𞤇𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵؟
𞤃𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤃𞤭𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤴𞤫𞥅𞤺𞤮.
𞤁𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤤𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤁𞤫 𞤶𞤮𞤴𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤴𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤤𞤮𞥅𞤷𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄.
𞤁𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤷𞤢𞤦𞥆𞤭⹁ 𞤣𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤨𞤢𞤯𞥆𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫.
𞤂𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮.
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫.
𞤁𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤤𞤭𞥅𞤶𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤫 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤤𞤭𞥅𞤪𞤫.
𞤃𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤤𞤭𞥅𞤶𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤲𞤽𞤢𞤪𞤣𞤫 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤩𞤢𞤤𞤫𞤱𞤮⹁ 𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤩𞤫!
𞤃𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤷𞤮𞤥𞤵𞤥𞤭.
𞤁𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤪𞤢𞤬𞤮 𞤫 𞤯𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤥𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤔𞤢𞥄𞤽𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤮𞤲𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤫𞤪𞤫.
𞤃𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤣𞤵 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅.
𞤑𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤣𞤫 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤵.
𞤃𞤮𞤴 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤢𞤴؟
𞤃𞤮𞤴 𞤴𞤢𞤲𞤭 𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥؟
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤭 𞤬𞤫𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢.
𞤐𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧⹁ 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤪𞤫𞤼𞤢𞤧⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢𞤥𞥆𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤴𞤵𞤤𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤪𞤲𞤭𞤱𞤮𞤤 𞤫 𞤳𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤤.
𞤐𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤢𞤯𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮. |
Korintu ɗiɗaɓol 12
Kayniiɗum ɗum Alla holliti Pol
Doole mi juro baa to ɗum nafataa.
Amma e non, mi batanan ko ji'umi e ko Joomiraawo hollitimmi.
Mii anni goonɗinɗo gom, ɗum waɗii duuɓi sappo e naay, diga ko o eencinaa dow kammu to ɓuri towugo.
Mi annaa naa e ɓannu makko nun o eenciniraa, hinaa e ɓannu, Alla tan anni.
Mii anni neɗɗo on eencinaama faa aljanna.
E ɓannu makko nun o eenciniraa, naa Joomiraawo nun yi'ini mo ɗum, mi annaa, Alla tan anni.
Ton o nani batu ka neɗɗo waawataa ko bati, ka goɗɗo fotay batugo.
Mi jurorto iri neɗɗo oo, amma mi jurortaako hoore am, sey tampere am.
Baa to mii yiɗuno juraago, mi kaaŋaaɗo bane, gam gooŋa nun batanmi.
Amma mi haɗii hoore am juraago, gam to goɗɗo miilu mii ɓuri ko o yi'ata mii waɗa, e ko o nanata mii bata.
Ko ji'umi e mawni.
Amma gam to mi mawnito, Alla wattanii am goɗɗum der ɓannu, hande gi'al.
Eŋal laatii hande lilaaɗo *Seyɗan.
Eŋal fiyammi, gam haɗugo am mawnitaago.
De tati eelumi Joomiraawo o woɗɗinanammi ŋal.
Amma o wi'i: «moƴƴere am heƴii maa, gam baawɗe am e hebba der dullere semme.»
Gam majjum mi jurorto tampe am, gam baawɗe *Almasiihu wonoo der am.
Kanjum acci mii seyoroo tampe, e jennooje, e caɗeele e tooraaji e ɓillaaje fu, gam Almasiihu.
Gam wakkati tampumi, den nun keɓammi semme.
Toora ɓerne Pol gam ɓe Korintu
Mii bata hande kaaŋaaɗo, amma onon nun doolimmi.
Onon nun haanunoo bata geeta am.
Baa to mi laataaki goɗɗum, lilaaɓe ɓe daaruɗon mawɓe, mi jaccay ɓe dow goɗɗum.
Maaneeji kollitooji mi lilaaɗo hollitaama caka mooɗon.
Mi munyanii tooraaji, mi waɗii maaneeji kaayniiɗi e golle kollitooje baawɗe.
Ume woni on gaɗanaaka ko eklesiyaaji goɗɗi waɗanaa ɗum?
Boofol nun gaɗumi ɗon no mi laatanaaki on dongal na?
Cawranee am ŋol!
Jooni, mii siriyii warugo to mooɗon de tatawre, mi laatantaako on bo dongal.
Gam jawdi mooɗon bane dartanmi, onon e ko'e mooɗon dartanmi.
Gam sukaaɓe bane hawritanta baabiraaɓe jawdi, baabiraaɓe nun haani hawritana ni sukaaɓe mum.
Min, e seyo kokkanmi ko goodumi fu.
Mi hokkan on du baa e hoore am, gam mi walla on.
To emii ɓeyda yiɗugo on, onon on ɓuytan yiɗugo am na?
Mi laatanaaki on dongal, amma wi'aama mi ƴoyrii on, jammiimi on.
Mi nyaamii jawdi mooɗon diga e lilaaɓe am gooto mum na?
Mi eelii eelitiimi Titus e banniraawo goɗɗo yaha to mooɗon.
Titus nyaamii on na?
Miilo amen e laawol amen laataaki gootol na?
Oon miila diga ɗum ɓooyii men laaɓinan nun ko'e amen yeeso mooɗon.
Amma yeeso Alla men batata, hande no *Almasiihu yiɗiri.
Banniraaɓe yiɗaaɓe, ko men gaɗata fu laati nun gam yaadu mon yeeso.
To mi warii to mooɗon, mii hula to mi tawu on nandaa hande no jiɗirmi.
Onon bo tawiron am no on jiɗiraa.
Mii hula kade to mi tawu on der jeddi e nawniraagu e mone e kaɓe e jennooje e nyoore e mawnitaare e dullere potal.
To mi yottake to mooɗon, mii hula to Alla am leesinammi caka mooɗon kade, mi wulla dow woɓɓe waɗunooɓe hakke ko ɓe tuubay ɓe acci coɓuɗum, e jeenu e baadiiji baanjaaji ɗi ɓe gaɗi. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥑𞥒
𞤑𞤢𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤆𞤮𞤤
𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭 𞤶𞤵𞤪𞤮 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤶𞤭'𞤵𞤥𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤃𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤮 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤼𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤼𞤮𞤱𞤵𞤺𞤮.
𞤃𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭.
𞤃𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤤𞤶𞤢𞤲𞥆𞤢.
𞤉 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤴𞤭'𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭.
𞤚𞤮𞤲 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤳𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤳𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤢𞤴 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮.
𞤃𞤭 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤼𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤥.
𞤄𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮 𞤶𞤵𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤶𞤵𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤵 𞤥𞤭𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢.
𞤑𞤮 𞤶𞤭'𞤵𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤭'𞤢𞤤.
𞤉𞤽𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲.
𞤉𞤽𞤢𞤤 𞤬𞤭𞤴𞤢𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮.
𞤁𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤫𞥅𞤤𞤵𞤥𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤽𞤢𞤤.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤰𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.»
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤴𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫⹁ 𞤫 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤫 𞤷𞤢𞤯𞤫𞥅𞤤𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤚𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵
𞤃𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤢𞤥.
𞤄𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤃𞤢𞥄𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤭 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫.
𞤓𞤥𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤳𞤮 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥؟
𞤄𞤮𞥅𞤬𞤮𞤤 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲𞤢؟
𞤕𞤢𞤱𞤪𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤢𞤥 𞤽𞤮𞤤!
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤲𞤭 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤳𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤥𞤭 𞤬𞤵.
𞤃𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤣𞤵 𞤦𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤩𞤵𞤴𞤼𞤢𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤥 𞤲𞤢؟
𞤃𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤭'𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤥𞤭 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲.
𞤃𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤢؟
𞤃𞤭 𞤫𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤃𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤 𞤲𞤢؟
𞤌𞥅𞤲 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤥𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤵𞤤𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤵 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤭𞤪𞤥𞤭.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭𞤪𞤢𞥄.
𞤃𞤭𞥅 𞤸𞤵𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤵 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤫 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵 𞤫 𞤥𞤮𞤲𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤫 𞤫 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤻𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤨𞤮𞤼𞤢𞤤.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤵𞤤𞤢 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤥 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤭𞤲𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢𞤴 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤷𞤮𞤩𞤵𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤣𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭. |
Korintu ɗiɗaɓol 13
Haalaaji cakitiiɗi e cannooje
Mii wara to mooɗon de tatawre.
Den «batu gaɗuka fu, moƴƴinto dow seedaaku himɓe ɗiɗo, ɗum bo tato» hande no Dewtere wi'i.
Mi baddiino waɗunooɓe hakke no jahunoomi to mooɗon de ɗiɗawre.
Jooni bo, baa no mi walaa ɗon, mii bata ɓe ka kade, kamɓe e horiiɓe fu: To mi warii, mi yurmataako goɗɗo maɓɓe.
Oon jiɗi yi'ugo ko hollitinta no *Almasiihu nun batata diga e am, on ji'an ɗum bo.
Almasiihu laataaki tampuɗo hakkune mooɗon, amma oo hollita baawɗe makko caka mooɗon.
E gooŋa nun, o tiggaama dow *leggal palaaŋal gam tampere makko, amma oo wuuri sabbu baawɗe Alla.
Menen bo, der kawtal amen e makko, men tampuɓe, amma men buurdan e makko gam baawɗe Alla, on ji'an ɗum bo.
Liinyee ko'e mooɗon, daaron to oon goonɗini.
Poonnee ko'e mooɗon.
On annitay no Yeesu *Almasiihu na'on der mon na?
To o walaa der mon, den on janii.
Amma mii miili on annitan men tampay poonnol ŋol.
Emen eela Alla to on gaɗee kalluɗum baa seɗɗa.
Hinaa gam hollitingo emen goodi gooŋa.
Amma emen jiɗi gaɗon ko wooɗi, baa to e nandi hande men galaa gooŋa.
Gam men galaa baawɗe haɓidingo e gooŋa.
Ko men baawata woni, gollanaago ka.
Emen goodi seyo to emen laatii tampuɓe, go onon oon cemmiɗi.
Ko men eelata Alla der du'aaje amen woni, laatoɗon hebbuɓe.
Gam majjum mii winnana on ɗum diga mi waray taw, gam to mi warii, to mi sattana on e baawɗe ɗe Joomiraawo hokkimmi.
O hokkii am ɗe gam mawningo on, hinaa gam doƴƴugo on.
Banniraaɓe, ko horii wi'ugo on woni jooɗodee e seyo.
Laatee hebbuɓe, cemmiɗinontiree, goodee miilo wooto, jooɗodee e jam.
Den Alla mo yidde e jam wondan e mooɗon.
Cannontiree e yidde.
Himɓe Alla fu e sanna on.
Moƴƴere Joomiraawo Yeesu *Almasiihu, e yidde Alla, e kawtal *Ruuhu Ceniiɗo, wonda e mooɗon, on fu! | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥑𞥓
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤫 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫
𞤃𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫.
𞤁𞤫𞤲 «𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤳𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤼𞤢𞤼𞤮» 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭.
𞤃𞤭 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤸𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤱𞤪𞤫.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤢 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵: 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤌𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤭'𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤮 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞥅 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤣𞤢𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤭'𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮.
𞤂𞤭𞥅𞤻𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭.
𞤆𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤌𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴 𞤲𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤲 𞤲𞤢؟
𞤚𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤭𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤢𞤴 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤖𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤢𞤩𞤭𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤑𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤢.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭.
𞤑𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤵𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤴 𞤼𞤢𞤱⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤼𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮.
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤫𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤫 𞤶𞤢𞤥.
𞤁𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢𞤲 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤕𞤢𞤲𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲.
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵! |
Korintu ɗiɗaɓol 1
Sannoore
Ɗerewol ŋol ɗo ƴiwii e am, min Pol, e banniraawo meeɗen Timote.
Mii lilaaɗo Yeesu *Almasiihu e sago Alla.
Emen canna eklesiya Alla gonuka Korintu, e himɓe Alla wonɓe leydi Akaya fu.
Alla Baaba meeɗen e Yeesu Almasiihu Joomiraawo, waɗana on moƴƴere, hokka on jam!
Pol yettii Alla
Barke laatanoo Alla *Baaba Yeesu *Almasiihu Joomiraawo meeɗen.
Oo laatii Baaba enɗotooɗo, Alla deƴƴitinoowo ɓerɗe der huune fu.
Kanko deƴƴitinta ɓerɗe meeɗen der ɓillaaje fu, gam enen bo, baawen ko deƴƴitini ɓerɗe wonɓe der ɓillaaje feere feere, diga deƴƴitinki ki o deƴƴitini en.
No tooraaji ɗi keɓeten gam Almasiihu ɗuuɗiri, non non bo deƴƴitinki men ɗuuɗiri diga e makko.
To men tooraama, ɗum laati nun gam ɓerɗe mooɗon deƴƴita e gam kisidam mon.
To men deƴƴitinaama, ɗum laati nun gam deƴƴitinki mon, gam baawon munyango iri tooraaji ɗi men tooretee.
Emen goodi hoolaare dow mooɗon puy.
Emen anni no goodirɗon geɗu e tooraaji amen, non non bo goodirɗon geɗu der deƴƴitinki ki men goodi.
Banniraaɓe, emen jiɗi anningo on tooraaji ɗi men keɓi der leydi Asiya.
Tooraaji ɗin sattii faa yiɗi ɓura semme amen.
Men miilayno du wonaago e yonki.
Laaɓanii men, der ɓerɗe amen, men kiitaamaa men baree.
Ɗum laatake gam to men kooloo ko'e amen, amma men kooloo Alla pintinoowo maayɓe.
Kanko hisini men e kaliire maayde iri nee ɗon, o hisinan men kade bo.
Emen koolii mo, o hisinan men kade.
Onon bo, oon ballita men e du'aaje mon.
Ɗuuɓɓe e du'anoo men.
Alla bo jaɓan du'aaje ɓe gaɗanta men, den ɗuuɓɓe yetttan mo sabbu amen.
Pol firtii jahaaŋal mum
Ko laatii juro amen nani: miilooji ɓerɗe amen e seedanoo men, men gonorake der duuniyaaru e laaɓal ɓerɗe, e gooŋa, ɓurna mum hakkune mon.
Men gaɗiray ɗum e faamu himɓe, amma e moƴƴere Alla.
Ko men binnanta on, goɗɗum suuɗaaki der ɗon, to hinaa ko janŋoton e ko paamoton.
Mii miili bo, on paaman ɗum faa heennyitirde.
On puɗɗii faamugo no menen nun laatii juro mon, onon bo laatii juro amen nyaanne Joomiraawo meeɗen Yeesu wittoy.
Mi hoolake on puɗɗii faamugo ɗum.
Gam majjum jiɗunoomi warugo to mooɗon aran, gam keɓon moƴƴere de ɗiɗi.
Ko jiɗunoomi woni, mi yaala to mooɗon to emi yaha leydi Maseduwaan, den mi wartira to mooɗon, ballon am mi yaha leydi Yahudiya.
No bi'umi mi waran to mooɗon, mi miilay batirmi ka na?
Naa bo ko miilumi mi waɗa, e miilo duuniyaaru gaɗiranmi ɗum na, faa laatoo mii wi'a «ee» e «aawo» sannu?
Alla e laatii koolaaɗo, oo anni mi fewataa.
Haala ka men bati on laataaki «ee» e «aawo» sannu.
Yeesu *Almasiihu *Ɓii Alla, mo men baajii on batu mum, min e Silaasi e Timote, o laataaki ''ee'' e ''aawo'', amma ''ee'' tan woni der makko.
Yeesu nun laatii «ee» alkawalji ɗi Alla haɓɓi fu.
To non, diga e makko bi'eten aami, gam Alla teddinee.
Alla nun woni cemmiɗinoowo kawtal men e Almasiihu, menen e mooɗon.
Kanko suɓi en.
Kanko maanii en e maanorɗum makko, o wattii *Ruuhu makko der ɓerɗe meeɗen, gam tabbitingo o hokkan en moƴƴereeji ɗi o resani en.
Alla e laatii seedeejo am, gam to mi sattana on woni mi wittay Korintu.
Men jiɗaa laamanaago goonɗinki mooɗon.
Gollodaago on gam seyo mon men jiɗi, gam goonɗinki mon e semmiɗi. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤍𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫.
𞤃𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤳𞤢 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤬𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥!
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢
𞤄𞤢𞤪𞤳𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤌𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤫𞤲𞤯𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤮 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤫𞤲.
𞤐𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤚𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤨𞤵𞤴.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤚𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲 𞤧𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤢 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤢𞤴𞤲𞤮 𞤣𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤂𞤢𞥄𞤩𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅.
𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤮𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤫𞥅 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤫.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤍𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤫𞤲.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤲 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤼𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤆𞤮𞤤 𞤬𞤭𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥
𞤑𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤵𞤪𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭: 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤢 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤑𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤮𞤼𞤮𞤲.
𞤃𞤭𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤣𞤫.
𞤌𞤲 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤵𞤪𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴.
𞤃𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤪𞤢𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤣𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤑𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢.
𞤐𞤮 𞤦𞤭'𞤵𞤥𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤢𞤴 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤳𞤢 𞤲𞤢؟
𞤐𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤵𞤥𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢⹁ 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤭'𞤢 «𞤫𞥅» 𞤫 «𞤢𞥄𞤱𞤮» 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤵؟
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤭 𞤬𞤫𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 «𞤫𞥅» 𞤫 «𞤢𞥄𞤱𞤮» 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤵.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 *𞤇𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 ''𞤫𞥅'' 𞤫 ''𞤢𞥄𞤱𞤮''⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 ''𞤫𞥅'' 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 «𞤫𞥅» 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤬𞤵.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤢𞥄𞤥𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤫𞤲.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤮𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤫𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤼𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢𞤴 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵.
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤮𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤥𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭. |
Korintu ɗiɗaɓol 2
Gam majjum desumi mi wittataa to mooɗon gam to mi biisu ɓerɗe mooɗon.
Gam to mi biisii ɓerɗe mon, moy welinta ne am, to hinaa onon ɓe biisumi ɓerɗe mum?
Mi winnaniino on hande no binnirmi ɗo, gam to mi yottake to mooɗon, to mi heɓu biisere ɓerne diga e onon haanunooɓe seyina ɓerne am.
Mii hoolii, seyo am e laatii seyo mooɗon on fu.
Gam majjum e toora mawka, e ɓerne biisiine, e gonɗi ɗuuɗɗi nun binniranmi on.
Mi winnay gam mi biisa ɓerɗe mooɗon, amma gam anningo on yidde mawne ne jiɗumi on.
Pol yaafake boofuɗo
To goɗɗo mooɗon laatike daliila biisere ɓerne, min bane o biisi ɓerne.
Onon nun o biisi ɓerne, naa bo mi wi'a woɓɓe mooɗon, gam to mi batu mi yawtina jaka.
Kiita ka ɗuuɓɓe mooɗon hiitii joomum, heƴii.
Jooni, ko ɓuri wooɗugo nun, jaafoɗon mo, deƴƴitinon mo, gam to biisere ɓerne mawne jaaloo mo.
Gam majjum, mii eela on, kollee mo yidde.
Mi winnanii on bo, gam mi foonna on, mi daara naa oon ɗowtanii am der huune fu.
Mo jaafiɗon fu, min bo mi yaafake ɗum.
Min bo, to emi yaafoo to e woodi ko haani mi yaafoo, mi yaafoto ɗum gam mooɗon, yeeso *Almasiihu, heɓa to *Seyɗan jaaloo en, gam een anni dabareeji makko no wooɗi.
No jottiimi Torowas gam mi waajoo *linjiila *Almasiihu, baa no Joomiraawo maɓɓitanii am laawol, hakkillo am fukkaaki, gam mi taway ton Titus banniraawo am.
Den bayniimi ɓe, jawtirmi leydi Maseduwaan.
Jaalaago e Almasiihu
Yettoore laatanoo Alla, gam oo hokka en wakkati fu jaalaago, gam kawtal meeɗen e *Almasiihu.
Alla e gollira men gam sankitingo habaru Almasiihu nokku fu, hande luunŋol belŋol.
Men laatani nun Alla luunŋol Almasiihu belŋol, caka hisinteeɓe, e caka halkooɓe.
Caka halkooɓe, men laati nun luunŋol maayde, jaaroowol e maayde.
Caka hisinteeɓe, men laati nun luunŋol yonki, jaaroowol e yonki.
Moy foti waɗugo ɗum?
Men laataaki dartirooɓe batu Alla jawdi hande no ɗuuɓɓe waɗata.
Men laati nun lilaaɓe Alla, emen bata e ɓerɗe laaɓuɗe yeeso makko, gam emen kawti e Almasiihu. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥒
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤧𞤵𞤥𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤵 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤱𞤫𞤤𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤲𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤵𞤥𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥؟
𞤃𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤵 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥.
𞤃𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤢𞤥 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤢⹁ 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅𞤲𞤫⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲.
𞤃𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤴 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤮𞤲.
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤵𞤯𞤮
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤳𞤫 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤮 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤭'𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤶𞤢𞤳𞤢.
𞤑𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤳𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤫𞤰𞤭𞥅.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤬𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞥅 𞤥𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤃𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤲𞤢𞥄 𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤃𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤬𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤮𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤼𞤮 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞥅 𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤐𞤮 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤢𞤥 𞤬𞤵𞤳𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤴 𞤼𞤮𞤲 𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥.
𞤁𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤴𞤲𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲.
𞤔𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤵𞥅𞤲𞤽𞤮𞤤 𞤦𞤫𞤤𞤽𞤮𞤤.
𞤃𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤵𞥅𞤲𞤽𞤮𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤦𞤫𞤤𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤩𞤫.
𞤕𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤵𞥅𞤲𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤕𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤵𞥅𞤲𞤽𞤮𞤤 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤃𞤮𞤴 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥؟
𞤃𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢.
𞤃𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵. |
Korintu ɗiɗaɓol 3
Gollantooɓe alkawal kesal
Men puɗɗii hollitingo ko'e amen na?
Emen kaajaa yaarango on ɗereeji anninooji ko men laatii, naa bo men jaɓa ɗi to mooɗon, hande no woɓɓe waɗata na?
Onon laatii ɗerewol amen, binnaaŋol der ɓerɗe amen.
Himɓe fu e anni ŋol, e janŋa ŋol.
E laaɓi, no on laati nun ɗerewol *Almasiihu ŋol golle amen winni.
Ŋol winniraaka e dawa, amma e *Ruuhu Alla yonkinteejo.
Ŋol winnaaka bo dow alluwaaje ɗe kaaƴe, amma der ɓerɗe mon.
Emen bata ka gam emen koolii Alla diga e *Almasiihu.
Menen e ko'e amen, men goodaa baawɗe waɗugo goɗɗum.
Baawɗe amen, to Alla ƴiwi.
Kanko waɗi men fotuɓe gollanaago alkawal kesal.
Alkawal ŋal daraaki dow sariya binnaaka, amma dow *Ruuhu Ceniiɗo.
Gam sariya binnaaka e yaara himɓe to maayde, amma Ruuhu e hokka yonki.
Sariya binnaaka e karfeeje dow alluwaaje kaaƴe yaari to maayde.
Wakkati mum tedduŋal Alla hollitii.
Den, yeeso Muusa gollantooɗo sariya kan e jalbitoo, faa himɓe Isira'iila waaway ko daari mo, sabbu tedduŋal ŋal, baa no ŋal ɓooyoowal bane.
To sariya gaddoowa maayde e woodi tedduŋal hande ni, noy golle *Ruuhu ɓurirtaa non tedduŋal!
To golle doƴƴooje neɗɗo kiita e woodi tedduŋal, noy golle kokkooje himɓe foonnitaare yeeso Alla ɓurirtaa ni tedduŋal?
En baawan ko wi'i, goodunooɗum tedduŋal arande, foonnataake e gooduɗum tedduŋal ŋal jooni.
To keennyoojum heɓii tedduŋal, noy tedduŋal ko heennyataa fotata?
Gam men goodi hoolaare acci emen bata e cuusal.
Men gaɗataa hande Muusa, cudduɗo yeeso mum e suddaare, gam to himɓe Isira'iila yi'a heennyitirde tedduŋal jalboowal ŋal.
Amma, hakkillo maɓɓe waaway faamugo.
Gam faa hanne, to ɓee janŋa Alkawal Kiinŋal, suddaare nen e wirni hakkillo maɓɓe, ne sottintaako sey to goɗɗo hawtii e *Almasiihu .
Faa e hanne, to dewte Muusa e janŋee, suddaare nen e wirni hakkillo maɓɓe.
Hande no winniraa, to neɗɗo wittoy to Joomiraawo, den suddaare nen sottintoo.
Noddeteeɗo Joomiraawo ɗo, *Ruuhu non, to Ruuhu Joomiraawo woni fu, ɗon nun jeyde hoore mum woni.
En fu, enen ɓe geese mum suddaaki, een daara tedduŋal Joomiraawo hande der daanorgal.
Oo waylita en, faa nanden e makko, tedduŋal makko ɓeydoo dow meeɗen.
Kanjum woni golle Joomiraawo, laatiiɗo Ruuhu. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥓
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤
𞤃𞤫𞤲 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢؟
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤢 𞤯𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤢؟
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤽𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢 𞤽𞤮𞤤.
𞤉 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭⹁ 𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭.
𞤛𞤮𞤤 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤫 𞤣𞤢𞤱𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮.
𞤛𞤮𞤤 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤤𞥆𞤵𞤱𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤰𞤭𞤱𞤭.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤮𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤.
𞤀𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤅𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞤪𞤬𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤤𞥆𞤵𞤱𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅.
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤫 𞤶𞤢𞤤𞤦𞤭𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤽𞤢𞤤 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤮𞥅𞤱𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤚𞤮 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤮𞥅𞤱𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤭⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤩𞤵𞤪𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤!
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤵𞤪𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤؟
𞤉𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤭'𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭.
𞤚𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤻𞥆𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤬𞤮𞤼𞤢𞤼𞤢؟
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤.
𞤃𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤷𞤵𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤴𞤭'𞤢 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤶𞤢𞤤𞤦𞤮𞥅𞤱𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢 𞤀𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤑𞤭𞥅𞤲𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤭𞤪𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤫 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 .
𞤊𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅⹁ 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤭𞤪𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅.
𞤐𞤮𞤣𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤮⹁ *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤫𞤴𞤣𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭.
𞤉𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤧𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤.
𞤌𞥅 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤢 𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵. |
Korintu ɗiɗaɓol 4
Jawdi der payanɗe loopeeje
Alla hokkii men golle ɗen sabbu enɗam mum.
Gam majjum ɓerɗe amen biisaaki.
Men calake kujje cuuɗiiɗe e centiniiɗe.
Men ƴoyrataa himɓe, men baylitintaa bo batu Alla.
Ko men gaɗata woni, emen kollita gooŋa.
Neɗɗo liinyoowo ɓerne mum fu yeeso Alla annitan gooŋa nun men batata.
To *linjiila ka men baajotoo e suuɗii, halkooɓe nun ka suuɗanii.
Kamɓe, ɓe goonɗinay, gam Seyɗan wuminii hakkillo maɓɓe.
O waɗii ɗum gam to ɓe ji'u jayŋol linjiila kolloowa tedduŋal *Almasiihu, laatiiɗo nandi Alla.
Haala amen bane men baajotoo, ko men baajotoo woni batu Yeesu Almasiihu, Joomiraawo meeɗen.
Menen, men laatake maccuɓe mooɗon sabbu makko.
Alla bi'uɗo: «Jaayŋol yayna der niwre,» kanko yaynini jayŋol mum der ɓerɗe amen, gam kolliten annal tedduŋal makko ji'eteeŋal dow yeeso Almasiihu.
Menen wooduɓe jawdi mawni nin, men laati nun hande payanɗe loopeeje.
Den annitinte no baawɗe mawɗe ɗen, to Alla ƴiwi, e amen bane.
Emen ɓillee der laabi fu, amma men kalkay.
Emen jiɓii wakkati fu, amma ɓerɗe amen biisaaki.
Emen tooree, amma Alla accay men, emen doƴƴee, amma men maayay.
Wakkati fu, maayde Yeesu e tawaa der ɓalli amen, gam yonki makko bo yi'ee der majji.
Menen wuuruɓe, wakkati fu der hunnuko maayde men gonii gam Yeesu, heɓa yonki makko yi'ee der ɓalli amen maayooji.
To non, maayde e golloo der amen, go yonki e golloo der mon.
Dewtere batii wi'i: «Mi goonɗinii Joomiraawo, kanjum waɗi batumi ka».
Menen bo, iri goonɗinki kin men goodi, kan waɗi emen bata.
Emen anni pintinɗo Yeesu Joomiraawo diga maayde, fintinan men e makko, darna men e mon yeeso makko.
Huune ɗum fu laatake gam mooɗon, gam moƴƴere Alla ɓeydoo sankitaago caka himɓe ɗuuɓɓe.
Nun nun jettooje ɗuuɓɓe ɓeydortoo heɓa Alla teddinee.
Tedduŋal tabitiiŋal
Gam daliila majjum acci ɓerɗe amen biisaaki.
Baa to ɓalli amen e halka, yonkiiji amen e laatoo kesi nyalaane fu.
Tooraaji amen ɗi jooni e hoyi, jawtooji nun.
Eɗii ciryanoo men tedduŋal manŋal, tabitiiŋal, ŋal fonnataako e tooraaji ɗi jooni.
Der ko yi'etee bane hakkillo amen woni, amma der ko yi'ataako.
Gam ko yi'etee, yawtan, amma ko yi'ataako, tabitinto faa abada. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥔
𞤔𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤨𞤢𞤴𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤤𞤮𞥅𞤨𞤫𞥅𞤶𞤫
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤢𞥄𞤳𞤭.
𞤃𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫.
𞤃𞤫𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤑𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢.
𞤚𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤢 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅.
𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤱𞤵𞤥𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤵 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤭'𞤵𞤯𞤮: «𞤔𞤢𞥄𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫⹁» 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤭𞤲𞤭 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤶𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤽𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭 𞤲𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤨𞤢𞤴𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤤𞤮𞥅𞤨𞤫𞥅𞤶𞤫.
𞤁𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤰𞤭𞤱𞤭⹁ 𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤢𞤴.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤩𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤢𞥄𞤳𞤭.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤴.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤴𞤭'𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤴𞤭'𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤶𞤭.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤲.
𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤥𞤭 𞤳𞤢».
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤭𞤪𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤖𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫.
𞤐𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤽𞤢𞤤
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤢𞥄𞤳𞤭.
𞤄𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢⹁ 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤫𞤧𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤚𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤯𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤫 𞤸𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤵𞤲.
𞤉𞤯𞤭𞥅 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤽𞤢𞤤 𞤬𞤮𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭.
𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢. |
Korintu ɗiɗaɓol 5
Een anni ɓalli men leydiiji, nanduɗi e cuuɗi, pusete.
To ɗi pusaama, Alla e siriyanii en cuuɗi goɗɗi dow kammu, ɗi junŋo neɗɗo mahay, tabitintooɗi faa abada.
Jooni, een uuma der ɓalli ɗii ɗo.
Een kaaɓi naatugo suudu men ŋol dow kammu.
To en naatii ŋol, en tawataake funtu.
Gam de gonuɗen der suudu ŋol ɗo, een uuma, een ɓillii.
En jiɗaa accugo ŋol, amma heɓugo gonŋol dow maggol, gam yonki moɗa ko maayata.
Alla nun siriyanii en ɗum.
O hokkii en *Ruuhu makko gam tabbitingo ko keɓoyten jaaŋo.
Gam majjum gooduɗen tinnaare wakkati fu, een anni to en na'on der ɓannu ŋol ɗo, een boɗɗidi e Joomiraawo.
Gam e goonɗinki jahirten, en jahataa dow ko yi'etee.
Een goodii tinnaare, amma ko jiɗuɗen ɓuri woni, eggugo ɓannu ŋol ɗo, gonden e Joomiraawo.
Gam majjum tinniɗen fottango mo, baa to een goni der ɓalli ɗii ɗo, ɗum bo to en accii ɗi.
Doole en fu daroɗen yeeso hiitorde *Almasiihu, moy fu heɓa riiba ko waɗunoo der duuniyaaru, geetum naa bo kalluɗum.
Yeesu weldinii en e Alla
Emen anni ume woni ɗowtanaago Joomiraawo.
Gam majjum men dartata faamingo ɗum himɓe.
Alla e anni men.
Mii miili onon bo, oon anni men der cuuɗiiɗum ɓerɗe mooɗon.
Men jiɗaa hollitingo on, e ko'e amen ko men laatii, amma hokkugo on daliila juroraago men.
Den on keɓan no toontortoɗon jurortooɓe kujje yaasiije, ɓe jurortaako gonɗe der ɓerɗe.
To men laatike ɓe walaa hakkillo, gam Alla nun.
To men laatike wooduɓe hakkillo bo, gam mooɗon nun.
Yidde *Almasiihu nun jogii men, menen annitinɓe no gooto maayanii himɓe fu, den himɓe fu nun maayi ɗon.
O maayanii himɓe fu, gam wuuruɓe acca wuurango ko'e mum, amma ɓe buurana maayanɗo ɓe, go finti gam maɓɓe.
Gam majjum, diga jooni, men annaa kade goɗɗo dow laawol ɓannu.
Baa to men anniino *Almasiihu dow laawol ɓannu, jooni, nun nun bane men anniri mo.
To neɗɗo hawtii e Almasiihu, o laatake tagudi keyri.
Kujje kiiɗɗe yawtii, jooni huune fu laatake kesum.
Ɗum fu diga Alla ɗum ƴiwi.
Kanko weldini en e makko, diga e Almasiihu, o yowanii men golle weldingo himɓe e makko.
Alla wonunoo der Almasiihu e weldina duuniyaaru e makko.
O limanay ɓe boofi maɓɓe, o yowani men batu weldingo himɓe e makko.
To non, lilaaɓe gollantooɓe *Almasiihu men laatii.
Alla nun waajotoo on diga e kunnuɗe amen.
Emen eela on e inne Almasiihu: Jaɓee Alla weldina on e mum!
Almasiihu meeɗay waɗugo hakke.
Amma Alla yowii hakkeeji meeɗen fu dow makko, gam laatoɗen, foonnitiiɓe yeeso Alla diga e kawtal men e makko. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥕
𞤉𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤨𞤵𞤧𞤫𞤼𞤫.
𞤚𞤮 𞤯𞤭 𞤨𞤵𞤧𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤯𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤴⹁ 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤵𞥅𞤥𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤮.
𞤉𞥅𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤩𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤫𞤲 𞤽𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤬𞤵𞤲𞤼𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤵𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤭𞥅.
𞤉𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤢𞤷𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤽𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤺𞥆𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥.
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤴𞤼𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤽𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅.
𞤉𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤫𞤺𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤭.
𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤪𞤣𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤫𞤤𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲.
𞤃𞤭𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤫𞤲.
𞤁𞤫𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤧𞤭𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫.
𞤚𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤳𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲.
𞤚𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤳𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲.
𞤒𞤭𞤣𞥆𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤯𞤮𞤲.
𞤌 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤵𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵.
𞤄𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮.
𞤚𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤢𞤺𞤵𞤣𞤭 𞤳𞤫𞤴𞤪𞤭.
𞤑𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤫𞤧𞤵𞤥.
𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤭.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤌 𞤤𞤭𞤥𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤱𞤫𞤤𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤳𞤵𞤲𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵: 𞤔𞤢𞤩𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤫𞤤𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤵𞤥!
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤱𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮. |
Korintu ɗiɗaɓol 6
Menen, men gollidooɓe e Alla.
Gam majjum emen eela on, to on accee moƴƴere Alla ne jaɓuɗon laatoo baanji.
Gam Alla wi'i:
«Mi jaɓii du'aare maa der wakkati pottuki.
Nyalaane kisidam, mi faabake maa.»
Jooni woni wakkati pottuki, hanne woni nyalaane kisidam.
Men jiɗaa doƴƴugo goɗɗo baa der noy, gam to goɗɗo heɓu laawol felugo golle amen.
Amma der huune fu, emen kolla no men laati nun gollantooɓe Alla.
Kan acci emen tinnii, emen munyani tooraaji e caɗeele e jiɓayeere.
Men piyaama, men gattaa der kasu.
Ɓe umminii fitinaaji dow amen, men gollike men comi, men ɗaanaaki, men nyaamay.
Emen kolla men laati nun gollantooɓe Alla diga e *laaɓal amen, e annal, e munyal, e neɗɗaaku, e ballal *Ruuhu Ceniiɗo, e yidde ne walaa munaafitaare.
Emen baajoo batu gooŋaha, e baawɗe Alla.
Kaɓirɗum amen ɗum men diiwirta wayɓe, e ɗum men paddortoo ko'e amen woni foonnitaare.
Woɓɓe e teddina men, woɓɓe e yawoo men.
Woɓɓe e batana men geeta, woɓɓe e batana men kalluka.
Emen daaree fewooɓe, baa no gooŋa men batata.
Ɓee daari men hande men annaaka, amma men annaaɓe.
Ɓee daari men hande maayooɓe, amma emen poofa.
Ɓee piya men, amma ɓe baray men.
Ɓee biisa ɓerɗe amen, amma emen ceyii.
Emen nandi hande talakaaɓe, amma emen laatina ɗuuɓɓe jom jawdiiɓe.
Emen daaree hande ɓe walaa goɗɗum, amma menen woodi huune fu.
Onon Korintuuɓe, men laaɓinanii on batu, men maɓɓitanii on ɓerɗe amen jaajuɗum.
Men cuuɗanay on ɓerɗe amen, amma onon on maɓɓanii men ɓerɗe mooɗon.
Jooni mii badda on hande sukaaɓe am: Onon bo, gaɗanee men hande no men gaɗani on.
Maɓɓitanee men ɓerɗe mooɗon jaajuɗum.
Enen woni suudu Alla yonkinteejo
To on piɓontiree e ɓe goonɗinay, gam ɗum nandi hande on kawtii dabbaaji ɗiɗi ɗi nandaa der demal.
Ume hawti foonnitaare e hallande?
Naa bo ume hawti jayŋol e niwre?
Ume hawti *Almasiihu e *Seyɗan?
Ume hawti goonɗinɗo e mo goonɗinay?
Kawtal ŋale woni hakkune suudu Alla e tooruuje?
Enen nun laatii suudu Alla yonkinteejo, hande no o wi'i:
«Mi jooɗoto caka maɓɓe, mi yahan caka maɓɓe,
mi laatoo Alla maɓɓe, ɓe laatoo himɓe am.»
Gam majjum Joomiraawo wi'i kade:
«Burtee caka maɓɓe!
Ceenniree e maɓɓe!
To on meemee ko soɓi!
Den, mi jaɓan on.
Mi laatanto on *Baaba,
Onon bo on laatanto am ɓiɓɓe worɓe e rewɓe.»
Joomiraawo Jom baawɗe bati ka . | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥖
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤭'𞤭:
«𞤃𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤵𞤳𞤭.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤦𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤢𞥄.»
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤵𞤳𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥.
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤮𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤬𞤫𞤤𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤑𞤢𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤷𞤢𞤯𞤫𞥅𞤤𞤫 𞤫 𞤶𞤭𞤩𞤢𞤴𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤃𞤫𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵.
𞤇𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤮𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤⹁ 𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞤸𞤢⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤑𞤢𞤩𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤭𞥅𞤱𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤱𞤢𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤢𞤣𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤴𞤢𞤱𞤮𞥅 𞤥𞤫𞤲.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤬𞤫𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢.
𞤇𞤫𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤇𞤫𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤢.
𞤇𞤫𞥅 𞤨𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤢𞤴 𞤥𞤫𞤲.
𞤇𞤫𞥅 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞤴𞤭𞥅.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤶𞤮𞤥 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤵⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤶𞤵𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤫𞤲 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤥𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥: 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲.
𞤃𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤶𞤵𞤯𞤵𞤥.
𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤨𞤭𞤩𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤥𞤢𞤤.
𞤓𞤥𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤢𞤲'𞤣𞤫؟
𞤐𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤵𞤥𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤫 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫؟
𞤓𞤥𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲؟
𞤓𞤥𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴؟
𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫؟
𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤭'𞤭:
«𞤃𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤲 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁
𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥.»
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤳𞤢𞤣𞤫:
«𞤄𞤵𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫!
𞤕𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫!
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤧𞤮𞤩𞤭!
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤲 𞤮𞤲.
𞤃𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤮𞤲 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢⹁
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫.»
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤔𞤮𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤳𞤢 . |
Korintu ɗiɗaɓol 7
Banniraaɓe am yiɗaaɓe, enen nun alkawalji ɗii fu laatanii.
Gam majjum en laaɓinee ko'e meeɗen e tuuni ɓannu, e jiɗaaɗe yonki fu.
En kebbinee senaare men een ɗowtoranii Alla.
Ɓerne Pol seyake gam ɓe Korintu tuubii
Jaɓee men!
Men parkanay goɗɗo, men talakiɗinay goɗɗo, men nyaamay goɗɗo amaana.
Mi batay ka gam gaccaago on.
Gam mi batiino diga naane, bi'umi: emen jiɗi on, walaa ko seennata en, baa guurnam, baa maayde.
Mii hoolii on puy, mii juroro on bo.
Ɓerne am e hebbi jam, mii seyii bo sanne der tooraaji amen fu.
Diga men jottii leydi Maseduwaan, men ciwtaaki baa seɗɗa.
Men keɓii tooraaji diga toy fu, woɓɓe e haɓida men, kulol bo na'on der ɓerɗe amen.
Amma Alla deƴƴitinoowo ɓe ɓerɗe mum biisii, deƴƴitinii ɓerɗe amen e garki Titus.
Garki makko tan bane waɗi ɗum, amma no deƴƴitinirɗon ɓerne makko, fukkinii hakkillo amen.
O batii men jaka no jiɗirɗon yi'ugo am.
O batii men bo no bullirɗon, e no tinnoriɗon gam am.
Ɗum ɗon fu hebbinii seyo am.
To ɗerewol am biisiino ɓerɗe mon, ɗum ɓillay am kade.
Ɗum ɓilliino am, gam mi yi'ii ɗerewol ŋol biisiino ɓerɗe mooɗon, wakkati seɗɗa.
Ɓerne am welii jooni, hinaa gam ɓerɗe mooɗon biisii acci ne am weli.
Amma biisere ɓerne mon accii tuubuɗon, baylitiɗon.
Gam biisere ɓerɗe mon laatake no Alla yiɗiri.
To non, walaa ko men biisani on.
Biisere ɓerne hande no Alla yiɗiri e wadda tuubu, tuubu bo wadda kisidam.
Biisere ɓerne hande nee ɗon woodaa to mii annunoo.
Amma biisere ɓerne ƴiwune e duuniyaaru, maayde nun waddata.
Daaree ko biisere ɓerne hande no Alla yiɗiri waddani on: Ne waddanii on gaɗuɗon law ko haani gaɗon, eeluɗon yaafuye.
Ɗum ellinake on, ɗum hunnii on, on kaaɓii yi'ugo am.
Ɗum waddanii on anniya hiitaago boofuɗo on.
Der huune fu, on kollii oon laaɓi dow batu kan.
To mi winnanii on, hinaa gam boofuɗo, hinaa bo gam boofanaaɗo.
Amma, heɓa tinnaare mon gam amen hollitoo caka mooɗon yeeso Alla.
Gam majjum ɓerɗe amen deƴƴitii.
Amma ɓaawo deƴƴitinki ɓerɗe amen, men ceyake sanne gam seyo Titus, mo pukkinɗon hakkillo muuɗum, on fu.
Mi jurorake on yeeso makko, amma on centinay am.
Wakkati fu, gooŋa men batata on, hande nun bo juro amen dow mooɗon yeeso Titus laati nun gooŋa.
Ɓerne makko ɓeydake yiɗugo on, de o miilata no ɗowtoraniɗon am, on fu, e no jaɓɓoriiɗon mo e kulol e diwnugo.
Mii seyii gam mi waawan hoolaago on dow huune fu. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥗
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤲𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤬𞤵.
𞤉𞤲 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤇𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤧𞤫𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭𞥅
𞤔𞤢𞤩𞤫𞥅 𞤥𞤫𞤲!
𞤃𞤫𞤲 𞤨𞤢𞤪𞤳𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤥𞤢𞥄𞤲𞤢.
𞤃𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤴 𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤲𞤢𞥄𞤲𞤫⹁ 𞤦𞤭'𞤵𞤥𞤭: 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤲⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤵𞥅𞤪𞤲𞤢𞤥⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤃𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤨𞤵𞤴⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤮.
𞤇𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤴𞤭𞥅 𞤦𞤮 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤵.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤦𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤃𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤼𞤮𞤴 𞤬𞤵⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤩𞤭𞤣𞤢 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤦𞤮 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅⹁ 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧.
𞤘𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤬𞤵𞤳𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤌 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤲𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤥.
𞤌 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤲𞤮 𞤦𞤵𞤤𞥆𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤮𞤪𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤥.
𞤍𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤢𞤥.
𞤚𞤮 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞤴 𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤣𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤇𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤫𞤤𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤵𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲.
𞤄𞤭𞥅𞤧𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤵⹁ 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤦𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥.
𞤄𞤭𞥅𞤧𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤫𞥅 𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤲𞤫 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢.
𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲: 𞤐𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞤱 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞥅𞤤𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤵𞤴𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤫𞤤𞥆𞤭𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤩𞤭𞥅 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤥.
𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲.
𞤁𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤳𞤢𞤲.
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤮 𞤨𞤵𞤳𞥆𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵.
𞤃𞤭 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤢𞤥.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤶𞤵𞤪𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤇𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤫 𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤫 𞤣𞤭𞤱𞤲𞤵𞤺𞤮.
𞤃𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤴𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵. |
Korintu ɗiɗaɓol 8
Wallugo goonɗinɓe Urusaliima
Banniraaɓe, emen jiɗi anningo on no moƴƴere Alla hollitorii der eklesiyaaji leydi Maseduwaan.
Ɓe poonnaama e ɓillaaje ɗuuɗɗe.
Amma seyo maɓɓe e mawni puy.
Gam majjum ɓe kokki dokke ɗuuɗɗe e ɓerɗe goote baa no ɓee talakiɗi puy.
Mii seedanoo ɓe ɗum, ɓe kokkii jaka no ɓe baawi, ɗum ɓurii du baawɗe maɓɓe, e yidde ɓerɗe maɓɓe ɓe kokkiri.
Ɓe eelii men sanne gam ɓe gatta juuɗe maɓɓe der wallugo goonɗinɓe *Urusaliima.
Ɓe gaɗii ɓuri ko men miili.
Ɓe kokkii aran Joomiraawo ko'e maɓɓe, den e sago Alla, ɓe kokkii men ko'e maɓɓe, menen bo.
Gam majjum men eeli Titus, o heennyita gollal moƴƴere ŋal to mooɗon hande no o fuɗɗirnoo ŋal.
On keɓii huune fu faa faanti: Goonɗinki e baawal batu, e annal, e tinnaare dow huune fu, e yidde gam amen.
Gam majjum, tinnee bo der golle moƴƴere ɗen.
Mi batay ka gam mi hokka on umuroore, amma, mii holla on tinnaare woɓɓe, gam gooŋaaku yidde mon hollitoo.
Oon anni moƴƴere Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu.
Kanko jom jawdiijo, o laatinii hoore makko talakaajo gam mooɗon, gam laatoɗon jom jawdiiɓe diga e talakaaku makko.
Miilo am kollumi dow majjum.
Kanjum haanani on: Rowani, onon arti yiɗi wallugo ɓe, onon bo arti fuɗɗi golle ɗen.
Jooni keennyitee ɗe, hande no jiɗirnoɗon ko puɗɗuɗon ɗe, keennyitiree ɗe hande non, jaka no baawɗe mon foti.
To neɗɗo e yiɗi waɗugo geetum, Alla jaɓanan mo dow ko o woodi, hinaa dow ko o woodaa.
Mi wi'ay naaton der ɓillaare gam woɓɓe fowta, mi yiɗu nun himɓe fu e foti.
Jooni, no oon goodi ko ɗuuɗi, e wooɗi balliton ɓe woodaa.
Ɓaawo ni, to onon bo on dulloy, ɓe balla on e ko ɓe goodi.
Nun nun himɓe fotirta.
Dewtere wi'ii:
«Kawritinnooɗo puy, ɓurinay,
kawritinnooɗo seɗɗa bo, jaccinay .»
Titus e yaadiiɓe mum
Yettoore laatanoo Alla gattuɗo der ɓerne Titus iri anniya ka men goodi gam mon.
Titus nootake ka men bi'i ɗum, o tinnake, o waɗi anniya e sago makko, o yahi to mooɗon.
Men lilii mo, kanko e banniraawo mo eklesiyaaji fu seedantoo geeta, sabbu golle ɗe o waɗi gam *linjiila.
Kanjum tan bane.
Eklesiyaaji bo suɓii mo gam o yahida e amen der golle moƴƴere ɗe men jowanaa.
Emen gaɗa golle ɗen gam teddingo Joomiraawo e gam hebbingo miilooji amen geeti.
Emen kakkili to goɗɗo nyo'u men der jogaago jawdi ɗuunni ni men jowanaa.
Gam hinaa yeeso Joomiraawo tan men dartata ko wooɗi, amma yeeso himɓe bo.
Emen lilida banniraawo meeɗen e maɓɓe.
Men poonni tinnaare makko de ɗuuɗɗum, der laabi ɗuuɗɗi.
Faa jooni bo oo tinnii gam oo hoolii on puy.
Titus kan laati nun gonduɗo e am, gollodintooɗo e am caka mooɗon.
Banniraaɓe meeɗen wonduɓe e makko bo e laatii lilaaɓe eklesiyaaji, ɓee teddina *Almasiihu.
To non, kollee ɓe yidde.
Den eklesiyaaji annitan no emen goodi daliila juroraago on. | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥘
𞤏𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲.
𞤇𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤧𞤫𞤴𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭 𞤨𞤵𞤴.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤫 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤵𞤴.
𞤃𞤭𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤵 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭.
𞤇𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤢 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤇𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭.
𞤇𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤽𞤢𞤤 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤽𞤢𞤤.
𞤌𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤬𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄𞤲𞤼𞤭: 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤵⹁ 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤫 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤯𞤫𞤲.
𞤃𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤴 𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤶𞤮𞤥 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤮𞤥 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤃𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲: 𞤈𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤳𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤭𞤪𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤫⹁ 𞤳𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤯𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤮𞤼𞤭.
𞤚𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄.
𞤃𞤭 𞤱𞤭'𞤢𞤴 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤮𞤱𞤼𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤬𞤮𞤼𞤭.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤲𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤮𞤴⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭.
𞤐𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤮𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢.
𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭𞥅:
«𞤑𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤨𞤵𞤴⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤭𞤲𞤢𞤴⹁
𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤦𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤷𞥆𞤭𞤲𞤢𞤴 .»
𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥
𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧 𞤭𞤪𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤲.
𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭'𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤵 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤥 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤭.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤭 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤻𞤮'𞤵 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄.
𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤃𞤫𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭.
𞤊𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤦𞤮 𞤮𞥅 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤨𞤵𞤴.
𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧 𞤳𞤢𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤣𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤢𞤥 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤁𞤫𞤲 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤮 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲. |
Korintu ɗiɗaɓol 9
Alla e yiɗi kokkoowo e ɓerne woore
Doole bane mi winnana on dow batu wallugo himɓe Alla wonɓe *Urusaliima.
Gam mii anni oon jiɗi wallugo ɓe sanne.
Mi jurorake on yeeso himɓe Maseduwaan, bi'umi: «Himɓe Akaya siriyake wallugo diga rowani.»
Tinnaare mooɗon finninii ɗuuɓɓe maɓɓe.
Mii lila e mooɗon banniraaɓe, gam ko men jurorii on dow batu ka, to laatoo baanji, laatoɗon siriyiiɓe hande no batumi.
To ɓe Maseduwaan waridii e amen, tawi on ciriyaaki, den hoolaare ne men goodunoo dow mooɗon laatanto men senteene, amma ne mooɗon ɓurata.
Gam majjum, tawumi e haani mi eela banniraaɓe ɓen ardoo am, yaha to mooɗon, ɓe kawrita ballal ŋal kaɓɓuɗon alkawal on kokkan.
Den to mi warii, mi tawan eŋal resii, ŋal laatoo ballal kokkaaŋal e ɓerɗe goote, doole walaa der majjum.
Annitee kaa ɗo: Aawuɗo seɗɗa, seɗɗa nun ruggata, aawuɗo puy, puy nun ruggata.
Moy fu hokka jaka no ɓerne mum resiri, hinaa e biisere ɓerne, hinaa e doole, gam Alla e yiɗi kokkoowo e seyo.
Alla e woodi baawɗe ɗuuɗinango on moƴƴe feere feere, gam goodon wakkati fu ko bukaɗon faa horoo, gaɗiron golle geete fu, hande no winnaa :
«Emo seennana talakaaɓe huune ko wooɗi,
geetaaku makko e tabitii faa abada.»
Alla kokkoowo aawoowo awdiiri, e nyaamdu, o hokkan on onon bo awdiiri.
O ɗuuɗinan ni, o ɓeyda ɓikkon geetaaku mooɗon.
O laatinan on jom jawdiiɓe der huune fu, gam baawon waɗugo geetum feere feere.
Ɗum accan ɗuuɓɓe yetta Alla gam ballal mon ŋal men jaaranta ɓe.
Ballal mon, hinaa himɓe Alla tan ŋal nafata, amma eŋal ɗuuɗinana bo Alla jettooje.
To ɓe daarii no ballal mooɗon teddiri, ɓe teddinan Alla gam on kollii oon ɗowtanii *linjiila *Almasiihu.
Ɓe teddinan mo bo, gam oon ceenna jawdi mooɗon e maɓɓe, e woɓɓe bo.
Ɓe du'anto on, ɓe kollitira yidde maɓɓe gam moƴƴere mawne ne Alla waɗani on.
Yettoore laatanoo Alla gam dokkal makko ɓuruŋal bataneego! | 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥙
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤃𞤭 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤦𞤭'𞤵𞤥𞤭: «𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤪𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭.»
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤭𞤲𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤃𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤳𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤥𞤭.
𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤮𞤲 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤼𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤵𞤥𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤢𞤪𞤣𞤮𞥅 𞤢𞤥⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲.
𞤁𞤫𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤲 𞤫𞤽𞤢𞤤 𞤪𞤫𞤧𞤭𞥅⹁ 𞤽𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥.
𞤀𞤲𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮: 𞤀𞥄𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤪𞤵𞤺𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤨𞤵𞤴⹁ 𞤨𞤵𞤴 𞤲𞤵𞤲 𞤪𞤵𞤺𞥆𞤢𞤼𞤢.
𞤃𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤪𞤫𞤧𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤦𞤵𞤳𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤮𞤪𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 :
«𞤉𞤥𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁
𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢.»
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞥄𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤱𞤣𞤭𞥅𞤪𞤭⹁ 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤢𞤱𞤣𞤭𞥅𞤪𞤭.
𞤌 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤶𞤮𞤥 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲 𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤩𞤫.
𞤄𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤽𞤢𞤤 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤽𞤢𞤤 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫.
𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤇𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮.
𞤇𞤫 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲.
𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮! |
Yuhaana Ɗiɗaɓol 1
Sannoore
Min *dottiijo, winni ɗerewol ŋol, mi winnanii maa an debbo mo Alla suɓi.
Mi sannii maa an e ɓiɓɓe maa fu, onon ɓe jiɗum der gooŋa.
Min tan bane yiɗi on, annuɓe gooŋa fu e yiɗi on, gam sabbu gooŋa tabitiika der meeɗen, gonotooka der meeɗen faa abada.
Alla *Baaba, e *Ɓiɗɗo mum Yeesu *Almasiihu hokka en moƴƴere e enɗam e jam, ɓeydana en gooŋa e yidde.
Gooŋa e yidde
Ɓerne am welii sanne, no nanumi ɓiɓɓe maa woɓɓe e yaha der gooŋa hande no *Baaba ƴamiri.
Jooni, an yeeraajo, ko gonum emi winnanee hinaa ooda kesa, ooda ka keɓuɗen diga fuɗɗoode nun, mi eelii maa, accu jiɗontiren hakkune meeɗen.
Ko woni yidde nun, jahen der ooda Alla.
Kanka woni ooda ka nanuɗen diga fuɗɗoode, kaanuka jahen dow mun.
Hakkilango ekkitinooɓe fewrekuuɓe
Majjinooɓe ɗuuɓɓe sankitake e duuniyaaru.
Ɓe jaɓay Yeesu *Almasiihu warii laatii neɗɗo.
Ga'uɗo nun fu, majjinoowo nun, *ganyo Almasiihu nun bo.
Kakkilanee ko'e mooɗon, gam to on majjin riiba golle amen heɓa keɓon joddi kebbuni.
Mo daraaki dow kollitol *Almasiihu ko ƴaartii ŋol, walanaa Alla.
Dariiɗo e maggol fu, e wonani *Baaba e *Ɓiɗɗo mum.
To goɗɗo wari caka mooɗon go waajaaki kollitol ŋol, to on jaɓee mo der wuro mooɗon, to on cannee mo bo.
Gam cannuɗo mo, hawti e makko der golle makko kalluɗe.
Cannooje
Ko Haani mi bata on e ɗuuɗi, amma mi yiɗaa winnango on ɗum ɗum fu der ɗerewol e dawa.
Amma mi miili warugo to mooɗon, gam keɓen badden hunnuko e hunnuko, gam belɗum ɓerɗe meeɗen hebba.
Sukaaɓe miiraawo maa mo Alla suɓi sannii maa. | 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤃𞤭𞤲 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞤲 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭.
𞤃𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞤲 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤃𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤬𞤵 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤲𞤮𞤼𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢.
𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤫 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤫𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤥 𞤫 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫
𞤇𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤰𞤢𞤥𞤭𞤪𞤭.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤫𞤧𞤢⹁ 𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤢 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤫𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤵 𞤶𞤭𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤑𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤶𞤢𞤸𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤵𞤳𞤢 𞤶𞤢𞤸𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤵𞤲.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤩𞤫
𞤃𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤇𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮.
𞤘𞤢'𞤵𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ *𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮.
𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤶𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤵𞤲𞤭.
𞤃𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞤤 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤳𞤮 𞤰𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤁𞤢𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤺𞥆𞤮𞤤 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤲𞤭 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤫 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤦𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫.
𞤕𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫
𞤑𞤮 𞤖𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤫 𞤣𞤢𞤱𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤫𞤲 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢.
𞤅𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄. |
Piyer Ɗiɗaɓol 1
Sannoore
Ɗerewol ŋol ƴiwii e am min Simon Piyer.
Mii laatii jaggiiɗo e lilaaɗo Yeesu *Almasiihu.
Mi sannii on, onon heɓuɓe goonɗinki geeti hande ki amen, gam sabbu foonnitaare Alla men, tawaane der Yeesu Almasiihu, kisinoowo.
Alla ɗuuɗinana on moƴƴere e jam gam oon anni mo, kanko e Joomiraawo meeɗen Yeesu.
Hulugo Alla
Baawɗe Alla hokkii en huune fu ko haanani en buuriren, e no haani goniren e kulol Alla.
Baawɗe ɗen wallii en annugo Alla nodduɗo en kawten der tedduŋal mum, e geetaaku mum.
Diga e baawɗe ɗen keɓuɗen moƴƴereeji mawɗi, tedduɗi, ɗi gaɗanaɗen alkawal mum.
O waɗii ɗum gam kawton e makko, nandon mo, gam daɗon suunooji duuniyaaru kalkooji.
Gam huune ɗum, tinnee, ɓeydee dow goonɗinki mooɗon geetaaku, dow geetaaku, annal, dow annal, nantaare, dow nantaare, tinnaare, dow tinnaare, kulol Alla, dow kulol Alla, banniraagu, dow banniraagu, yidde.
To huune ɗum fu oon jogii ɗum no wooɗi, ko e ɗum ɓeydo der mooɗon, ɗum wallan on ɓeydaago yeeso yeeso der annugo mooɗon Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu.
Neɗɗo mo huune ɗum jacci, laati nun bumɗo, o yi'ataa, gam o yeggitii no Alla laaɓini mo diga e hakkeeji makko jawtuɗi.
Gam majjum banniraaɓe am, tinnee no baawirɗon fu, gam tabbitinon noddoore ne Alla noddi on, e cuɓol ŋol o suɓi on.
Gam to on gaɗii ɗum on janataa der ko halli abada!
Hande non Alla maɓɓitiranta on mammam dammugal *Laamaare tabitiine, ne Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu kisinoowo en.
Kanjum acci wakkati fu mii siwtora on huune ɗum, baa no oon anni ɗum, heɓa cemmiɗon der gooŋa ka jaɓuɗon.
Mii miili, eɗum foonnitii, mi finnina hakkillooji mooɗon faa ciwtoron ɗum to emii wuuri.
Gam mii anni mi ɓooyataa e duuniyaaru ɗo kade, hande no Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu anninirinmi ɗum.
Amma mi waɗan ko baawumi fu, gam to mi yawti, baawon ko siwtori kujje ɗee wakkati fu.
Tedduŋal Almasiihu
E haalaaji ɗi himɓe tafi bane men anniniri on wittoygo Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu e baawɗe, amma men ceedike e gite amen manŋu makko!
Alla *Baaba hokkii mo tedduŋal wakkati daane ne tedduŋal seedanii mo wi'i: «Oo ɗo nun laatii Ɓiyam jiɗaaɗo, mo belirmi ɓerne.»
Menen e ko'e amen men nanii daane nen diga dow kammu, gam emen gondunoo e makko dow waanne seniine.
Ɗum ɗon fu ɓeydanii men tabbitingo ko annabiiɓe batunoo.
On gaɗii ko wooɗi no gattuɗon hakkillooji mooɗon dow makka, gam haala maɓɓe e nandi hande fitilleel jalboowel der niwre, e hande hoodere fajiri jalboore der ɓerɗe mooɗon faa de fajiri waɗi, Aran, annitee no walaa baawoowo ko faamini ko winnaa der dewte annabiiɓe e annal hoore mum.
Hande non, walaa mo meeɗi ko heɓi haala annabaaku e sago hoore mum, amma *Ruuhu Ceniiɗo nun waɗata himɓe e bata haala Alla. | 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤍𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪.
𞤃𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤖𞤵𞤤𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢
𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤭𞤪𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤵𞤥.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤭⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤮𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤶𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅⹁ 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵⹁ 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤷𞥆𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤵𞤥𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢!
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤥𞥆𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲𞤫⹁ 𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤥𞤭𞥅 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤳𞤢 𞤶𞤢𞤩𞤵𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤭𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭⹁ 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤬𞤭𞤲𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤭 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭𞤲𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤵𞤥𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤭 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤬𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤭𞤳𞤫 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮!
𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤌𞥅 𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤇𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤦𞤫𞤤𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫.»
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤲𞤮𞥅.
𞤌𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤲𞤮 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅𞤤 𞤶𞤢𞤤𞤦𞤮𞥅𞤱𞤫𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤬𞤢𞤶𞤭𞤪𞤭 𞤶𞤢𞤤𞤦𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤫 𞤬𞤢𞤶𞤭𞤪𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤀𞤪𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢. |
Piyer Ɗiɗaɓol 2
Janŋinooɓe fewrekuuɓe
Hande no annabiiɓe fewrekuuɓe wonirno caka *Isira'iilaaɓe, non bo janŋinooɓe fewrekuuɓe wonortoo caka mooɗon.
Ɓe naannan janŋinol fewrekuwol, kalkoowol, caka mon.
Ɓe jeddan Joomiraawo cooditiiɗo ɓe.
Hande non ɓe pooɗiranta ko'e maɓɓe halkere yaawune.
Himɓe ɗuuɓɓe tokkan laabi maɓɓe kalluɗi, sabbu maɓɓe, himɓe batanan laawol gooŋa kalluka.
Suunooji maɓɓe waddanan ɓe batugo haalaaji fewrekuuji gam ɓe jammoo on, amma ɓe doƴƴaamaa kiita diga ɗum ɓooyii, halkere e nyuɗanoo ɓe.
Baa malaykaaɓe waɗunooɓe hakke, Alla accay ɗum, o haɓɓii ɓe e callalluuji, o faɗɗi der niwre jahannama, faa nyalaane darŋal.
Alla accay duuniyaaru naane, amma o halkii yedduɓe Alla e ilam tufaana, sey Nuuhu baajotooɗo foonnitaare Alla, e himɓe jeeɗiɗo woɓɓe hisi.
Alla accay ci'e Sodoma e Gomora, o hiitake, o halki ɗe e yiite faa ɗe laatii dooni, gam ɗum laatanoo yeddooɓe Alla fu misaalu.
O daɗinii Luudu, neɗɗo poonnitiiɗo, mo ɓerne mum biisii puy sabbu baadiiji himɓe bonɓe.
Neɗɗo poonnitiiɗo jooɗiiɗo caka maɓɓe on, ɓerne mum laaɓune naawi dow ko yi'ata, e ko nanata nyalaane fu, sabbu baadiiji bonɗi ɗi himɓe halluɓe waɗata.
Eɗum holla en no Joomiraawo e anni no reenirta ɗowtantooɓe ɗum der tooraaji mum.
Oo anni bo no o resirta himɓe halluɓe gam ɓe kiitee nyaanne darŋal, accu du tokkuɓe suunooji ɓalli mum, e waɗa jiɗaaɗi yonki mum, ko e yawii baawɗe Joomiraawo.
Janŋinooɓe fewrekuuɓe ɓen ɓerɗe mum e yoori, ɓee goodi manŋu hoore, ɓee bata kalluka dow tedduɓe wonɓe dow kammu.
Nani bo, baa malaykaaɓe ɓee ɗo ɓuri ɓe semme e baawɗe, batataa kalluka dow maɓɓe yeeso Joomiraawo.
Amma himɓe ɓen e laatii hande bisaaji ɗi galaa hakkillo, tagaaɗi gam nanŋee, waree.
Ɓee bata kalluka dow ko ɓe annaa, gam majjum ɓe kalkiran hande no bisaaji halkirta.
Ɓe duggan riiba golle maɓɓe kalluɗe.
Ɓee ceyoroo waɗugo ko wooɗaa caka nyalooma.
Ɓee laatii coɓuɓe e nyidduɓe.
To ɓe jooɗike gam ɓe nyaamda e mooɗon der juulɗe, ɓee ceyoroo jammaago on.
Gite maɓɓe sawtataa daarugo rewɓe e suuno, ɓe comataa waɗugo hakke, ɓee pooɗa ɓe goonɗinki mum walaa semme der pitti maɓɓe.
Ɓerɗe maɓɓe e hebbi suuno keɓal, bone laatanto ɓe.
Ɓe accii laawol poortiiŋol, ɓe majjii, ɓe tokki laawol Balaama, jiɗuɗo heɓa ceede diga waɗugo kalluɗum.
O felaama gam boofol makko.
Babba makko muuma bati e daane neɗɗo, haɗi mo waɗugo golle haaŋare makko.
Janŋinooɓe fewrekuuɓe ɓen laati nun hande ɓulli ɗi galaa diyam, e duule ɗe hennu semmentewol soggata, niwre ɓurne niɓɓugo nun Alla resani ɓe.
Ɓee bata haalaaji mawnitiiɗi, ɗi galaa hoore.
Ɓee ƴoyra himɓe e haalaaji suuno ɓannu.
Himɓe ɓen wurtikeno ɗum ɓooyay diga majjuɓe.
Ɓee kaɓɓana ɓe alkawal no ɓe dinɗan, amma kamɓe e ko'e maɓɓe ɓee laatii maccuɓe suunooji kalluɗi.
Gam moy fu laati nun maccuɗo ko jaalii ɗum.
Wurtiiɓe e huune coɓuɗum ɗum duuniyaaru, go ɓe anniti Joomiraawo e Kisinoowo men Yeesu *Almasiihu, den ko ɓe bittitii der majji kade faa ɗi jaalii ɓe, heennyitirde maɓɓe ɓuran fuɗɗoode jaasugo.
To ɓe annitayno laawol foonnitaare, ɗum ɓurananno ɓe, e annitingo ŋol, witta totta umuroore ceniine ne ɓe kokkaa ɓaawo.
Ko tawi ɓe e tabbitina haala ballool ŋol ɗo: «Rawaanu wittii e nyaamito tuure mum.»
E wi'ee bo kade: «Afaaru lootaanu wittii e talloo der loope.» | 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥒
𞤔𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤩𞤫
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭𞤪𞤲𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 *𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤇𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞤲.
𞤇𞤫 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤢𞤲 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤷𞤮𞥅𞤣𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤫.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤭𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤱𞤵𞤲𞤫.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢.
𞤅𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭𞥅⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤻𞤵𞤯𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫.
𞤄𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤮 𞤬𞤢𞤯𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲𞥆𞤢𞤥𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤽𞤢𞤤.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤢𞥄𞤲𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤭𞤤𞤢𞤥 𞤼𞤵𞤬𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤐𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤭𞤧𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤷𞤭'𞤫 𞤅𞤮𞤣𞤮𞤥𞤢 𞤫 𞤘𞤮𞤥𞤮𞤪𞤢⹁ 𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭 𞤯𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵.
𞤌 𞤣𞤢𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤂𞤵𞥅𞤣𞤵⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅 𞤨𞤵𞤴 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤦𞤢𞥄𞤣𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮𞤲𞤩𞤫.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤲𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤦𞤢𞥄𞤣𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢.
𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥.
𞤌𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤦𞤮 𞤲𞤮 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤵 𞤣𞤵 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤫 𞤴𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤔𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤴𞤮𞥅𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤫𞥅.
𞤇𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤭𞤪𞤢𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞤪𞤼𞤢.
𞤇𞤫 𞤣𞤵𞤺𞥆𞤢𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫.
𞤇𞤫𞥅 𞤷𞤫𞤴𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢.
𞤇𞤫𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤷𞤮𞤩𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫.
𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞤳𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤷𞤫𞤴𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲.
𞤘𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤧𞤢𞤱𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤮𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤢 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤨𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤤⹁ 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤩𞤫.
𞤇𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤨𞤮𞥅𞤪𞤼𞤭𞥅𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤄𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥.
𞤌 𞤬𞤫𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤄𞤢𞤦𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤥𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤔𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤤𞤫 𞤯𞤫 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤧𞤮𞤺𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤫 𞤲𞤭𞤩𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫.
𞤇𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤇𞤫𞥅 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤢𞤴 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤩𞤫.
𞤇𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤲𞤯𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥.
𞤏𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤷𞤮𞤩𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤑𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤭 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤧𞤵𞤺𞤮.
𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢 𞤼𞤮𞤼𞥆𞤢 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤑𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮: «𞤈𞤢𞤱𞤢𞥄𞤲𞤵 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞤼𞤮 𞤼𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥.»
𞤉 𞤱𞤭'𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤫: «𞤀𞤬𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤢𞥄𞤲𞤵 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤼𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤮𞥅𞤨𞤫.» |
Piyer Ɗiɗaɓol 3
Wittoygo Joomiraawo meeɗen Yeesu
Banniraaɓe am yiɗaaɓe, ɗerewol ŋol ɗo nun laatii ɗiɗaɓol ŋol binnanmi on.
Der ɗereeji ɗiɗi ɗii fu, mii yiɗi finningo hakkillooji mooɗon gam wallugo on miilon no wooɗiri, ciwtoron ko ekkitinoɗon.
Ciwtoree haalaaji ɗi annabiiɓe seniiɓe batunoo diga ko ɓooyi, e umuroore Joomiraawo meeɗen kisinoowo, ne lilaaɓe mon annini on.
Aran, annitee ɗum ɗo: Der nyalaaɗe cakitiiɗe, himɓe jaancooɓe, tokkuɓe jiɗaaɗi yonki mum waran.
Ɓe jaancan on, ɓe bi'a: «O haɓɓii alkawru o wittaan, toy mo?
Diga ko kaakiraaɓe meeɗen maayi walaa ko waylitii, no ɗum laatinoo diga fuɗɗoode duuniyaaru, non ɗum laatii faa jooni.»
Ɓe jeggitii e yidde maɓɓe no diga ko ɓooyi, Alla tagi kammu e leydi e haala muuɗum.
O wi'i leydi wurtoo diga diyam, go o tagiri ni e diyam, e diyam gootam ɗam kade, duuniyaaru halkiraa e ilam tufaana.
E haala makko goota kan, o jogorii kammu e leydi, ɗum ji'eten jooni faa nyalaane darŋal yottoo, o halka ɗum der yiite e yedduɓe Alla.
Banniraaɓe am yiɗaaɓe, to on jeggitee no to Joomiraawo, nyalaane woore e wa'i hande duuɓi ujuneere, duuɓi ujuneere bo e wa'i hande nyalaane woore.
Joomiraawo ɓooyataa go hebbina alkawru mum, hande no woɓɓe miili, o munyan on nun tan, gam o yiɗaa baa gooto halka.
Ko o yiɗi nun, himɓe fu wittaa to makko tuuba.
Nyalaane Joomiraawo waran hande gujjo.
Nyalaane nen, kammu majjitan e rimmo manŋo.
Ko woni dow kammu fu halkete e yiite.
Leydi e golle gaɗaaɗe dow mayri fu, hiitete.
To huune fu halkete hande non, sey annon no nyaamirton goonki mon der laaɓal, oon kuliri Alla!
Onon heɗiiɓe nyalaane Alla wara, gaɗee no ne warirta law!
Nyaanne mum kammu halkan, huune ko woni dow kammu fu taayan e yiite.
Amma enen, een keɗii hande no Alla haɓɓirani en alkawru, kammu keso e leydi keyri, to foonnitaare tawetee.
Gam majjum, onon banniraaɓe am yiɗaaɓe, tinnee laatoɗon ɓe galaa gacce, e tuuni yeeso Alla.
Goodee jam der kawtal mon e makko, oon keɗorii nyalaane nen.
Paamee no munyal Joomiraawo meeɗen maɓɓitanii on laawol kisidam.
Kanka banniraawo meeɗen Pol, jiɗaaɗo, winnani on der ɗereeji mum hande no Alla hokkiri mo hakkillo majjum.
Non o winniri ɗum der ɗereeji makko fu.
Der majji e woodi nokkuuje goɗɗe to saɗi faamugo, himɓe ɓe annaa goɗɗum, e ɓe ɓennay der goonɗinki e waylita miilooji makko, hande non ɓe gaɗata e nokkuuje goɗɗe der Dewtere Ceniine.
Ɓe gaddanan ko'e maɓɓe halkere.
Amma onon banniraaɓe yiɗaaɓe, on keɓii seedineego, to non kakkilee to himɓe yedduɓe Alla majjina on, sottina on diga darande mon.
Mawnee der moƴƴere e annugo Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu kisinoowo en!
Tedduŋal laatanoo mo diga jooni faa abada!
Aami! | 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥓
𞤏𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲.
𞤁𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤭𞤲𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲.
𞤕𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭⹁ 𞤫 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤲𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲.
𞤀𞤪𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮: 𞤁𞤫𞤪 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤲𞤷𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲.
𞤇𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤲𞤷𞤢𞤲 𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤢: «𞤌 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤪𞤵 𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤼𞤮𞤴 𞤥𞤮؟
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭.»
𞤇𞤫 𞤶𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤭 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤌 𞤱𞤭'𞤭 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤭 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤫 𞤭𞤤𞤢𞤥 𞤼𞤵𞤬𞤢𞥄𞤲𞤢.
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤽𞤢𞤤 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤫 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤱𞤢'𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤵𞤶𞤵𞤲𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤵𞤶𞤵𞤲𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤮 𞤫 𞤱𞤢'𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤺𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤪𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭⹁ 𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢.
𞤑𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤫 𞤪𞤭𞤥𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤮.
𞤑𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤬𞤵 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤼𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫.
𞤂𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤴𞤪𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤫𞤼𞤫.
𞤚𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤼𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤢𞤲𞥆𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤵𞤤𞤭𞤪𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢!
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤤𞤢𞤱!
𞤐𞤴𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤬𞤵 𞤼𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤳𞤫𞤧𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤳𞤫𞤴𞤪𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤫𞤼𞤫𞥅.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤲𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤮𞥅𞤣𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲.
𞤆𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥.
𞤐𞤮𞤲 𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵.
𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤼𞤮 𞤧𞤢𞤯𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲𞥆𞤢𞤴 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤫.
𞤇𞤫 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤃𞤢𞤱𞤲𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲!
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢!
𞤀𞥄𞤥𞤭! |
Tesalonika Ɗiɗaɓol 1
Sannoore
Ɗerewol ŋol ƴiwii diga e Pol, e Silaasi, e Timote.
Emen canna eklesiya Tesalonika, kawtuka e Alla *Baaba meeɗen, e Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu.
Alla Baaba, e Yeesu Almasiihu Joomiraawo, hokka on moƴƴere e jam!
Goonɗinki ɓe Tesalonika
Banniraaɓe, e haani men jetta Alla wakkati fu gam mooɗon.
Eɗum fotti, gam goonɗinki mooɗon e ɓeydoo yeeso yeeso, kade bo yidde ne goodontirɗon hakkune mooɗon e ɓeydoo der moy mooɗon.
Kanjum acci emen juroro on der eklesiyaaji Alla.
Emen juroro munyal mooɗon, e goonɗinki mooɗon, der tooraaji ɗi tooreteɗon, e ɓillaaje ɗe munyanton.
Tooraaji ɗin laati nun ko hollitinta kiita Alla poonnitiika, gam laatoɗon fotuɓe naatugo der *Laamaare Alla, ne gam mum tooreteɗon.
Gam eɗum foonnitii yeeso Alla, o yoɓa tooranɓe on, toora.
Onon toorootooɓe, o hokkan on siwtaare e amen.
Ɗum laatoto to Joomiraawo meeɗen Yeesu gonuɗo dow kammu suppitoyke e malaykaaɓe mum ɓe baawɗe.
Nyalaane majjum, o suppitinto der ɗenŋal yiite, gam o fooɗa noppi ɓe annaa Alla, e ɓe ɗowtanaaki *linjiila Joomiraawo men Yeesu.
Pooɗol maɓɓe noppi e foonnitii, halkere tabitiine nun, ɓe boɗɗodinto e Joomiraawo e tedduŋal baawɗe mum.
Ɗum laatoto der nyalaane ne o wittoyta.
Den himɓe makko teddinan mo, goonɗinɓe mo fu haaynee gam makko.
Onon bo, on gonoto caka maɓɓe, gam on goonɗinii waaji men baajii on.
Gam majjum emen du'anoo on wakkati fu.
Emen eela Alla meeɗen laatina on fotuɓe noddoore ne o noddi on.
Baawɗe makko hokka on semme hebbingo golle booɗuɗe ɗe jiɗuɗon waɗugo fu, gam on goonɗinii mo.
Hande nun inne Joomiraawo meeɗen Yeesu teddinirtee der mooɗon, onon bo, teddineɗon gam makko.
Ɗum fu, gam moƴƴere Alla meeɗen, e Yeesu *Almasiihu Joomiraawo. | 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤍𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵𞤳𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥!
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤩𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤪𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞤼𞤫𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤼𞤮𞤲.
𞤚𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤮𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞤼𞤫𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤮𞤩𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴𞤳𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤲𞤽𞤢𞤤 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤢 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤆𞤮𞥅𞤯𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤼𞤢.
𞤁𞤫𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤬𞤵 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤮𞤼𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤬𞤮𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲.
𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. |
Tesalonika Ɗiɗaɓol 2
Nyalaane Joomiraawo
Banniraaɓe, dow garki Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu, e no kawritirteɗen e makko, nani ɗo ko men eelata on: To on accee hakkillo mooɗon jiɓoo law.
To on accee bo goɗɗo huunna on der annabaaku mum, ɗum bo der haala mum, ɗum bo goɗɗo wi'a, men binnii ka der ɗerewol amen no nyalaane Joomiraawo warii ko.
To on accee goɗɗo ƴoyra on baa dow laawol ŋole.
Gam nyalaane nen warataa to hinaa himɓe ɗuuɓɓe yeddi Alla, neɗɗo kalluɗo, laatiiɗo ɓii halkere suppitoo.
Ganyo on mawnitinto dow huune fu ko saafetee e noddee Alla, o yahan faa o jooɗoo der suudu Alla, o wi'a hoore makko, kanko woni Alla.
Mi batiino on ka wakkati gonnoomi to mooɗon, on ciwtoray na?
Jooni kan oon anni ko faddii mo warugo.
Amma o hollitinto to wakkati makko waɗii.
Gam baawɗe hakke cuuɗiiɗe e golloo ko diga jooni.
Amma paddiiɗo ɗe na'on taw.
To o yawtii, den neɗɗo kalluɗo on suppitinto.
Amma Yeesu Joomiraawo waran mo e foofaaŋo hunnuko mum, halka mo e jayŋol garki mum.
Neɗɗo kalluɗo on waridan e baawɗe *Seyɗan, o waɗan kaayeefiiji, e maaneeji, e kaayeefiiji fewrekuuji.
O eytan halkooɓe e hakkeeji ɗiye fu.
Ɓe majjan, gam ɓe jiɗay gooŋa kaa ɗo hisinta ɓe.
Gam majjum Alla lildanoyta ɓe baawɗe majjinooje, heɓa ɓe goonɗina fewre.
O waɗan ɗum gam o hiitoo ɓe goonɗinay gooŋa, go ɓee ceyoroo ko foonnitaaki.
Semmiɗingo der goonɗinki
Banniraaɓe, yiɗaaɓe Joomiraawo, menen, doole men jetta Alla wakkati fu gam mooɗon.
Alla suɓii on diga fuɗɗoode, gam kison diga e *Ruuhu Ceniiɗo laaɓinɗo on, gam on goonɗinii gooŋa.
Kanjum Alla noddani on diga e *linjiila ka men baajii on, gam keɓon tedduŋal Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu.
Gam majjum banniraaɓe, tabitee wakkati fu, jogee ko men ekkitini on e haala, ɗum bo e ɗereeji amen.
Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu e hoore mum, e Alla *Baaba meeɗen, jiɗuɗo en, hokkii en moƴƴere mum e jam tabitiiɗo, e tammuwe wooɗune.
Ɓe deƴƴitina ɓerɗe mooɗon, ɓe tiiɗina on waɗugo, e batugo ko wooɗi. | 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥒
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲: 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤭𞤩𞤮𞥅 𞤤𞤢𞤱.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤭'𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤮.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅.
𞤘𞤢𞤻𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤴 𞤲𞤢؟
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤲 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤳𞤮 𞤬𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅.
𞤘𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤨𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤯𞤫 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤱.
𞤚𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤽𞤮 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤣𞤢𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤳𞤵𞥅𞤶𞤭.
𞤌 𞤫𞤴𞤼𞤢𞤲 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤴𞤫 𞤬𞤵.
𞤇𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤢𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤢𞤴 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞤲𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤷𞤫𞤴𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭.
𞤅𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤭𞤧𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤮𞤺𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤲𞤫.
𞤇𞤫 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭. |
Tesalonika Ɗiɗaɓol 3
Du'anee men
Banniraaɓe, ko horii woni, du'anoɗon men gam haala Joomiraawo sankitoo law, ka teddinee bo hande to mooɗon.
Du'ee gam men daɗa himɓe ɓe walaa ko'e, bonɓe.
Gam himɓe fu bane goonɗini.
Amma Joomiraawo e laatii koolaaɗo, o semmiɗinan on, o reena on e ganyo.
Gam daliila Joomiraawo, emen koolii on, oon tokki umurooje ɗe men umuri on, on tokkoto ɗe bo yaago.
Joomiraawo acca ɓerɗe mooɗon yiɗa Alla, munyon hande no *Almasiihu munyiri!
Moy fu golloo
Banniraaɓe, emen eela on e inne Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu, boɗɗodee banniraaɓe ɓe walaa gaɗaaŋal, ɓe tokkay ko men ekkitini on.
Onon e ko'e mooɗon, oon anni no haani yemminiron men, gam men gonday e mooɗon der dullere gaɗaaŋal.
Walaa mo men nyaami nafa mum baanji.
Jemma e nyalooma fu, men gollike e comuri, gam to men laatano goɗɗo mon doongal.
Men baawanno ko eeli on nyaamdu, amma men gaɗay ɗum.
Men gollike e ko'e amen gam men laatanoo on misaalu, gam yemmenen men.
Gam wakkati men gonunoo to mooɗon, men batiino on, men bi'i: «Mo yiɗaa gollaago fu, to nyaamu bo.»
Gam men nani woɓɓe caka mon yiɗaa gaɗaaŋal, sey naatugo haalaaji ɗi yaalay ɗum.
Emen eela iri himɓe ɓen, emen bata ɓe e inne Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu, ɓe golloo e jam, gam ɓe nyaanna ko'e maɓɓe.
Amma onon banniraaɓe, to on comee waɗugo ko wooɗi.
To goɗɗo salike ko ɗowtanii ko men binni der ɗerewol ŋol, maanee joomum, boɗɗoɗon mo, gam o senta.
Amma, to on daaree mo hande ganyo, bagginee mo hande banniraawo.
Cannooje
Joomiraawo mo jam e hoore mum hokka on jam wakkati fu, e der noy fu.
Joomiraawo wonda e mooɗon, on fu.
Min Pol winni e junŋo am sannoore ne, hande non boowirmi wattirgo ɗereeji am fu junŋo.
Moƴƴere Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu wonda e mooɗon, on fu! | 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥓
𞤁𞤵'𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤫𞤲
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤤𞤢𞤱⹁ 𞤳𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤁𞤵'𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮'𞤫⹁ 𞤦𞤮𞤲𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤢𞤻𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤼𞤮 𞤯𞤫 𞤦𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤺𞤮.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤵𞤻𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤵𞤻𞤭𞤪𞤭!
𞤃𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤯𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤢𞤴 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭.
𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤳𞤫 𞤫 𞤷𞤮𞤥𞤵𞤪𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞤲 𞤣𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤.
𞤃𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲𞥆𞤮 𞤳𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤳𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭'𞤭: «𞤃𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤦𞤮.»
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤯𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤢𞤴 𞤯𞤵𞤥.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤫 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤫 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤷𞤮𞤥𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤭𞤳𞤫 𞤳𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤻𞤮⹁ 𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤕𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤮𞤴 𞤬𞤵.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵.
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤱𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤬𞤵 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮.
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵! |
Timote Ɗiɗaɓol 1
Sannoore
Ɗerewol ŋol ƴiwii diga e am, min Pol, lilaaɗo Yeesu *Almasiihu e sago Alla.
Mi lilaama gam mi fiina haala dow yonki ki Alla haɓɓani en alkawal, sabbu kawtal men e Yeesu Almasiihu.
Mi sannii maa, an Timote ɓiyam jiɗaaɗo.
Alla *Baaba meeɗen, e Joomiraawo meeɗen Yeesu Almasiihu enɗee, hokkee moƴƴere e jam!
Pol e semmiɗina Timote
Mii yetta Alla mo cujidananmi e cuuɗiiɗum ɓerne laaɓuɗum, hande no kaakiraaɓe am waɗunoo.
Emi siwtoree jemma e nyalooma fu der du'aaje am.
Mii siwtora gonɗi maa.
Mii woodi kumpa yi'itaago maa puy, gam mi seyoo puy.
Mii siwtora goonɗinki maa ki walaa munaafitaare.
Maama maa Loyis e inna maa Enis e artu maa woodugo ki.
Mii hoolii an bo aa woodi ki.
Gam majjum mii hattinee, accu dokkal ŋal Alla hokku maa no jowumi juuɗe am dow maa ɓeydoo.
Gam *Ruuhu ŋu Alla hokki en, laatintaa en hulooɓe.
Amma Ruuhu kokkoowo en semme, e yidde, e nantaare o hokki en.
Gam majjum taa sentu seedanaago Joomiraawo meeɗen.
Taa sentu bo seedanaago am, min maɓɓaaɗo der kasu gam makko.
Hawtu e am der tooraaji gam *linjiila, jaka baawɗe ɗe Alla hokku maa.
Kanko hisini en, noddi en gam laatanoɗen mo.
Hinaa gam gaɗu meeɗen o hisiniri en, amma gam nun nun o yiɗiri ɗum e moƴƴere makko.
Moƴƴere nen o waɗani en diga e Yeesu *Almasiihu, diga hanne bane.
Jooni, moƴƴere nen hollitake e garki kisinoowo meeɗen Yeesu Almasiihu.
Kanko halki baawɗe maayde.
Diga e linjiila o holliti yonki tabitintooki.
Gam sabbu *linjiila kan, Alla waɗimmi baajotooɗo, lilaaɗo e janŋinoowo.
Sabbu majjum tooreteemi tooraaji ɗii ɗo, amma mi sentiray ɗum.
Gam mii anni mo goonɗinmi.
Mii hoolii bo o waawan ko reeni ko o halfinimmi faa nyalaane darŋal yottoo.
Joga haala gooŋaha ka nanuɗaa diga e am.
Gollir ka e goonɗinki, e yidde ne keɓuɗen gam een kawti e Yeesu *Almasiihu, ka laatanee misaalu.
Joga geetum ɗum kalfinaɗaa e ballal *Ruuhu Ceniiɗo gonuɗo der meeɗen.
Aa anni, himɓe leydi Asiya fu accii am, Figelus e Hermogenes na'on der maɓɓe.
Joomiraawo enɗoo himɓe saare Onesifor, gam o deƴƴitinii am.
O sentiray bo nanŋoode am der kasu, accu du no o wari Roma, o dartii am e tinnaare mawne faa o yiitimmi.
Alla Joomiraawo hokka mo enɗam nyaanne darŋal.
An e hoore maa aa anni no wooɗi, golle ɗe o waɗanimmi der siire Efesu. | 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤍𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤬𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫𞤲𞤯𞤫𞥅⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥!
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤷𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅.
𞤉𞤥𞤭 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤢𞤥.
𞤃𞤭𞥅 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤥𞤢𞥄.
𞤃𞤭𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤵𞤥𞤨𞤢 𞤴𞤭'𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤨𞤵𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤴𞤮𞥅 𞤨𞤵𞤴.
𞤃𞤭𞥅 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤃𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤥𞤢𞥄 𞤂𞤮𞤴𞤭𞤧 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤥𞤢𞥄 𞤉𞤲𞤭𞤧 𞤫 𞤢𞤪𞤼𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤭.
𞤃𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤢𞤲 𞤦𞤮 𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤵 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤶𞤮𞤱𞤵𞤥𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅.
𞤘𞤢𞤥 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤽𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤸𞤵𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤵 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤚𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤵 𞤦𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤖𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤫 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤢𞤥 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤮.
𞤖𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤳𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮.
𞤅𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢𞤴 𞤯𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤥𞤭.
𞤃𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤦𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤽𞤢𞤤 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤮𞥅.
𞤔𞤮𞤺𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞤸𞤢 𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤢𞤥.
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪 𞤳𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵.
𞤔𞤮𞤺𞤢 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤢𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤀𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥⹁ 𞤊𞤭𞤺𞤫𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤖𞤫𞤪𞤥𞤮𞤺𞤫𞤲𞤫𞤧 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫𞤲𞤯𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤌𞤲𞤫𞤧𞤭𞤬𞤮𞤪⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥.
𞤌 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢𞤴 𞤦𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤵 𞤣𞤵 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤈𞤮𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤫 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤽𞤢𞤤.
𞤀𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵. |
Timote Ɗiɗaɓol 2
Gollantooɗo Yeesu kooliniiɗo
Gam majjum ɓiyam, accu moƴƴere ne keɓuɗen sabbu kawtal men e Yeesu *Almasiihu semmiɗinee.
Ko nanuɗaa diga e am yeeso seedeeɓe ɗuuɓɓe, halfin ɗum himɓe hooliniiɓe, waawooɓe ko janŋini woɓɓe.
Jaɓu geɗu toora maa hande soogeeru Yeesu *Almasiihu yeeru.
To soogeeru jahooru konu e yiɗi fottango mawɗo mum, hakkilantaa haajuuji duuniyaaru.
Nun nun bo, to gaɗoowo doggudu yawtontire ɗowtanaaki sariyaaji doggudu, heɓataa meetalol.
Demoowo golliiɗo puy, kan nun haani arta nyaama ɓiɓɓe deme mum.
Miija ka batu maa mi faa wooɗa, Joomiraawo faaminte huune fu.
Siwtor Yeesu *Almasiihu mo lenyol Dawda.
O fintii e maayde, hande no *linjiila ka baajootomi bati.
Linjiila kan nun acci mii tooree faa kaɓɓaami e callalluuji, hande gaɗuɗo kalluɗum.
Amma haala Alla haɓɓaaka.
Gam majjum munyanmi huune fu, sabbu suɓaaɓe Alla heɓa kamɓe bo, Yeesu Almasiihu hisina ɓe, ɓe keɓa tedduŋal makko tabitiiŋal.
Daa ɗo haala kooliniika:
To en maaydii e makko, en buuridan e makko bo.
To en munyanii tooraaji, en laamodoto e makko bo,
to en calike mo, kanko bo o saloto en.
To en laataaki hooliniiɓe, kanko o tabitinto oo kooliniiɗo,
gam o waawataa ko yeddi hoore makko.
Gollotooɗo mo Alla yerdii
Kanjum haani ciwtoraa goonɗinɓe, eelaa ɓe yeeso Alla ɓe acca jeddi dow haalahon.
Jeddi iri ɗii ɗon nafataa goɗɗum, sey majjingo hettiniiɓe.
Tinna daroɗaa yeeso Alla aa koolaaɗo.
Laata gollotooɗo mo sentintaake der golle mum.
Laatoɗaa bo janŋinoowo haala gooŋaha, hande no fotti.
Seedu e haalaaji baanji baanji, centiniiɗi.
Batooɓe ɗi e ɓeydoo woɗɗodaago Alla.
Haala maɓɓe e nandi hande ɓuure kokkollaare, layoore.
Himeneyus e Filetus na'on caka maɓɓe.
Ɓe celii laawol gooŋa.
Ɓe accii woɓɓe woppi goonɗinki mum e wi'ugo pintol maayɓe waɗii yawtii.
Amma Alla daɗɗii daɗɗa ka dimmataako.
Nani ɗo ko winnaa dow makka: «Joomiraawo e anni laataniiɓe ɗum.»
Nunnun bo: «Noddoowo inne Joomiraawo fu, woɗɗoo waɗugo ko halli.»
Der suudu manŋol, keeɗe gaɗiraaɗe janɗe geete e kanŋeeri tan bane woni ɗon.
Keeɗe gaɗiraaɗe leɗɗe e loope na'on ɗon.
Goɗɗe, gollirte golle ɗe tedduŋal, goɗɗe bo golliree golle ɗe walaa tedduŋal.
To goɗɗo laaɓinii hoore mum e kujje ɗee fu, joomum laatoto hande heeɗo gollirteeŋo golle tedduɗe.
O laatoto, cenaaɗo, nafoowo joomum, ciriyiiɗo waɗugo golle booɗɗe fu.
Doggu suunooji gojankaaku.
Dartu foonnitaare e goonɗinki, e yidde, e jam, an e noddooɓe inne Joomiraawo e ɓerɗe laaɓuɗe fu.
Amma an, woɗɗoda haalaaji ɗi walaa hoore, e jeddi baanji baanji.
Aa anni ɗi umminan nun kaɓe.
Gollantooɗo Joomiraawo haaniraa e hawre.
Amma o laatoo ɗigguɗo yeeso himɓe fu, o laatoo bo baawuɗo janŋingo, e munyuɗo.
E haani o foorta yeddooɓe mo e jam.
Waɗoto Alla walla ɓe, ɓe tuuba, ɓe paama gooŋa.
Den hakkilooji maɓɓe wittaan, ɓe daɗa pitti *Seyɗan nanŋunooɗo ɓe, e waɗina ɓe sago mum. | 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥒
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤵 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅.
𞤑𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫.
𞤔𞤢𞤩𞤵 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤥𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤪𞤵.
𞤚𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤶𞤢𞤸𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤶𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤐𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤵𞤣𞤵 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤵𞤣𞤵⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤫𞥅𞤼𞤢𞤤𞤮𞤤.
𞤁𞤫𞤥𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤨𞤵𞤴⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤥𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞥅𞤶𞤢 𞤳𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤅𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢.
𞤌 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅𞤼𞤮𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤭.
𞤂𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤫 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤽𞤢𞤤.
𞤁𞤢𞥄 𞤯𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢:
𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤫𞤲 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤭𞤣𞤢𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤮.
𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤮⹁
𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤭𞤳𞤫 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤮𞤼𞤮 𞤫𞤲.
𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤮𞥅 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁
𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤫𞤪𞤣𞤭𞥅
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤫𞥅𞤤𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞤸𞤮𞤲.
𞤔𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞤸𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭.
𞤅𞤫𞥅𞤣𞤵 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭⹁ 𞤷𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭.
𞤄𞤢𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤭 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤤𞤢𞤴𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤖𞤭𞤥𞤫𞤲𞤫𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤫𞤼𞤵𞤧 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫 𞤷𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤇𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤢𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤯𞥆𞤢 𞤳𞤢 𞤣𞤭𞤥𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥.»
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤦𞤮: «𞤐𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭.»
𞤁𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤳𞤫𞥅𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤮𞤲.
𞤑𞤫𞥅𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤮𞥅𞤨𞤫 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤼𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤽𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤫.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤷𞤫𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤲𞤢𞤬𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤬𞤵.
𞤁𞤮𞤺𞥆𞤵 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤁𞤢𞤪𞤼𞤵 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤲 𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤫 𞤬𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤢𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭.
𞤀𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤢𞤩𞤫.
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤦𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤵𞤯𞤮.
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤪𞤼𞤢 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤥.
𞤏𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤁𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤯𞤢 𞤨𞤭𞤼𞥆𞤭 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤵𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤥𞤵𞤥. |
Timote Ɗiɗaɓol 3
Jaamanuuru sakitiineeru
Annu der jaamanuuji cakitiiɗi, wakkatiiji caɗuɗi waran.
Himɓe laatoto yiɗuɓe ko'e mum tan, suunaaɓe ceede, ɓe laatoto jurotooɓe e mawnitintooɓe, ɓe jennan haala Alla.
Ɓe ɗowtantaako saareeji maɓɓe, ɓe annaa gaɗu, ɓe teddintaa ko senii.
Ɓe laatoto ɓe ɓerɗe mum yoori, ɓe cawrantaako goɗɗo, nyo'ooɓe himɓe, ɓe galaa nantaare, ɓe yonki bonki, ɓe banyan ko wooɗi.
Ɓe laatoto jammotooɓe, dulluɓe hakkillo, ɓe jiɗan welwelo duuniyaaru ɓura Alla.
Ɓe nandinan ko'e maɓɓe hande hulooɓe Alla, amma ɓee jedda baawɗe mum.
Woɗɗoda iri himɓe ɓen.
Woɓɓe maɓɓe e naata e wurooji, ɓee ƴoyra rewɓe ɓe galaa hakkillo, ɓe hakkeeji nyoƴƴi, go suunooji feere feere e wifita ɗum.
Rewɓe ɓen e ekkitoo wakkati fu, amma abada ɓe baawataa ko yottii annal gooŋa.
Hande no Yannes e Yamberes haɓidiri Muusa, nunnun himɓe ɓen haɓidirta e gooŋa.
Hakkillo maɓɓe wuurake, goonɗinki maɓɓe walaa nafuwe.
Amma ɓe keɓataa saa'a, gam haaŋaare maɓɓe laaɓanan himɓe fu, hande no ɗum laatii e Yannes e Yamberes.
Haalaaji cakitiiɗi
Amma an Timote, a yi'i no janŋinirmi.
A yi'ii jikku am, e anniya am, e goonɗinki am, e munyal am, e yidde am, e tinnaare am.
Aa anni tooraaji am, e boneeji am.
A yi'ii ko heɓimmi Antiyokiya e Ikoniya, e Listira fu.
A yi'i bo no munyirmi dow tooraaji ɗi keɓumi.
Amma Joomiraawo wurtinii am e majji ɗi fu.
Hawtuɓe e Yeesu *Almasiihu, go e yiɗi hulugo Alla, ɓe toorete.
Amma halluɓe e hiilooɓe, ɓeydoto e halla.
Ɓe majjinan woɓɓe, gam kamɓe bo ɓee majji.
Amma an, joga ko ekkitiɗaa, e ko kooliiɗaa e semme.
Aa anni moy ekkitin maa ɗum.
Diga sukaaku maa, aa anni Dewte ceniiɗe.
Kanje ɗe baawan ko hokku maa faamu, jiitiraa kisidam keɓeteeɗam diga e goonɗingo Yeesu *Almasiihu.
Binni ceniini fu ƴiwii diga e kollitinki Alla.
Nafuwe majje woni, janŋingo gooŋa, e hollugo boofi, e moƴƴingo ɗi, e ekkitingo wonaago no fottiri.
Nunnun neɗɗo Alla fu laatortoo kebbuɗo, ciriyiiɗo waɗugo golle geete. | 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥓
𞤔𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤪𞤵 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲𞤫𞥅𞤪𞤵
𞤀𞤲𞥆𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤯𞤵𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤢𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤇𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤯𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅.
𞤇𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤴𞤮𞥅𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤱𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤻𞤮'𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤦𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤻𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤇𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤢𞤲 𞤱𞤫𞤤𞤱𞤫𞤤𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤩𞤵𞤪𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤵𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤏𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤢 𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤢 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤻𞤮𞤰𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤱𞤭𞤬𞤭𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥.
𞤈𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤒𞤢𞤲𞥆𞤫𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤲'𞤦𞤫𞤪𞤫𞤧 𞤸𞤢𞤩𞤭𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤩𞤭𞤣𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤬𞤵𞤱𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤧𞤢𞥄'𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤒𞤢𞤲𞥆𞤫𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤲'𞤦𞤫𞤪𞤫𞤧.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤢𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤢 𞤴𞤭'𞤭 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤭𞤪𞤥𞤭.
𞤀 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤶𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤢𞤥.
𞤀𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤦𞤮𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥.
𞤀 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤋𞤳𞤮𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤬𞤵.
𞤀 𞤴𞤭'𞤭 𞤦𞤮 𞤲𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤥𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤬𞤵.
𞤖𞤢𞤱𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞤼𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤢.
𞤇𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤢𞤲⹁ 𞤶𞤮𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤀𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤮𞤴 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤢𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤶𞤭𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤢𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤄𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤭 𞤬𞤵 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤐𞤢𞤬𞤵𞤱𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭⹁ 𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭𞤪𞤭.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤫. |
Timote Ɗiɗaɓol 4
Tinna aa waajoo
Mii eelee yeeso Alla e yeeso Yeesu *Almasiihu, kiitotooɗo wuuruɓe e maayɓe.
Mii eelee bo sabbu wittoygo makko e *Laamaare makko: Waaja haala Alla, waajita ka wakkati fu, baa ɗum fottanii ɓe, baa ɗum fottanay ɓe.
Felu ɓe, semmiɗin ɓe e munyal, aa janŋina ɓe.
Gam wakkati waran de himɓe salotoo nanugo ekkitinol poortiiŋol.
Ɓe tokkoto suunooji maɓɓe.
Ɓe dartanan ko'e maɓɓe janŋinooɓe ɗuuɓɓe, janŋinanɓe ɓe ko ɓe jiɗi nanugo.
Ɓe cukkan noppi maɓɓe gam to ɓe nanu gooŋa, ɓe baylitinto far to taalaaji.
Amma an, nantu hoore maa der huune fu.
Munyan tooraaji, waɗu golle baajotooɗo *linjiila, heennyitin golle maa faa wooɗa.
Amma min, mi ɓadike laataago sadaka, hande kiriseteeɗi, wakkati yawtugo am ɓadake.
Mi haɓii hawre wooɗune, mi yottinii doggudu am, mii joggii goonɗinki.
Diga jooni, Joomiraawo kiitotooɗo e gooŋaaku, e resanimmi riiba kokketeeka poonnitiiɗo nyaanne darŋal.
Min tan bane hokketee ka.
Amma, min e hettiniiɓe, yiɗuɓe wittoygo makko fu, o hokkata ka.
Ka Pol bati dow ɓe o gollodii
Tinna garaa to am law.
Gam Demas accii am, sabbu yidde duuniyaaru, o yahii Tesalonika.
Kereskes yahii Galaatiya, Titus bo yahii Dalmatiya.
Luka tan nun wondi e am.
Waddu Marku to aa wara, o nafan am sanne der golle am.
Tikikus, mi lilii ɗum Efesu.
To aa wara, gaddanaa am gulunfaare am ne accumi Torowas, wuro Karpus.
Gaddanaa am bo dewte am, ko jogii am ɓuri woni, dewte am ɗe guri.
Aleksandire bahillo waɗanii am ko halli puy.
Joomiraawo yoɓan mo ko o waɗi.
An bo, hakkilan mo, gam o salake waaji amen e semme.
Nyalaane arandeere ne darinaami yeeso kiitoowo gam mi toontano hoore am, baa gooto wallay am, ɓe fu ɓe accii am.
To Alla liman ɓe ɗum gacce!
Amma Joomiraawo wallii am, semmiɗinimmi.
Kan acci keennyitimmi golle waaji am.
Himɓe lenyi janani fu nanii waaji ɗin.
Nunnun daɗirmi diga e hunnuko jaggere.
Joomiraawo daɗinan am ko halli fu, o yottinammi jam to *Laamaare makko ne kammu.
Tedduŋal laatanoo mo faa abada.
Aami!
Heennyitirde e cannooje
Mi sannii Pirisilla e Akilas, mi sannii getti wuro Onesifor.
Erastus darake Korintu, Torofimus bo, mi accii ɗum Miletus oo nyawi.
Tinna garaa go dabbune waɗa.
Ebulus e Pudes e Linus e Kalawdiya e sakikiraaɓe wonɓe ɗo fu, sannii maa.
Joomiraawo wonda e maa!
Moƴƴere Alla wonda e mooɗon. | 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤍𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥔
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤢𞥄 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅
𞤃𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤫𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫.
𞤃𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮: 𞤏𞤢𞥄𞤶𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞤼𞤢 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤩𞤫.
𞤊𞤫𞤤𞤵 𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲 𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤⹁ 𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤣𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤤𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤨𞤮𞥅𞤪𞤼𞤭𞥅𞤽𞤮𞤤.
𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤼𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤺𞤮.
𞤇𞤫 𞤷𞤵𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤬𞤢𞤪 𞤼𞤮 𞤼𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤢𞤲⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤃𞤵𞤻𞤢𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤩𞤢𞤣𞤭𞤳𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤭𞤪𞤭𞤧𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤥 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫.
𞤃𞤭 𞤸𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤵𞤲𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤵𞤣𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤶𞤮𞤺𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤫 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤳𞤢 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤽𞤢𞤤.
𞤃𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢.
𞤑𞤢 𞤆𞤮𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤫 𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤣𞤭𞥅
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤪𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤤𞤢𞤱.
𞤘𞤢𞤥 𞤁𞤫𞤥𞤢𞤧 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢.
𞤑𞤫𞤪𞤫𞤧𞤳𞤫𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤚𞤭𞤼𞤵𞤧 𞤦𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤁𞤢𞤤𞤥𞤢𞤼𞤭𞤴𞤢.
𞤂𞤵𞤳𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤢𞤥.
𞤏𞤢𞤣𞥆𞤵 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵 𞤼𞤮 𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤲 𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥.
𞤚𞤭𞤳𞤭𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵.
𞤚𞤮 𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤺𞤵𞤤𞤵𞤲𞤬𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤲𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧⹁ 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤑𞤢𞤪𞤨𞤵𞤧.
𞤘𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤦𞤮 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤢𞤥 𞤯𞤫 𞤺𞤵𞤪𞤭.
𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫 𞤦𞤢𞤸𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤨𞤵𞤴.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤮𞤩𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭.
𞤀𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞤲𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢𞤴 𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥.
𞤚𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤭𞤥𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫!
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤑𞤢𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤳𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤬𞤵 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤣𞤢𞤯𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤫𞤪𞤫.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤢𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤥 𞤼𞤮 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤫 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢.
𞤀𞥄𞤥𞤭!
𞤖𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤫 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫
𞤃𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤆𞤭𞤪𞤭𞤧𞤭𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤀𞤳𞤭𞤤𞤢𞤧⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤌𞤲𞤫𞤧𞤭𞤬𞤮𞤪.
𞤉𞤪𞤢𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤬𞤭𞤥𞤵𞤧 𞤦𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤃𞤭𞤤𞤫𞤼𞤵𞤧 𞤮𞥅 𞤻𞤢𞤱𞤭.
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤪𞤢𞥄 𞤺𞤮 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢.
𞤉𞤦𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤆𞤵𞤣𞤫𞤧 𞤫 𞤂𞤭𞤲𞤵𞤧 𞤫 𞤑𞤢𞤤𞤢𞤱𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄!
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. |
Yuhaana Tataɓol 1
Sannoore
Min *dottiijo , winni ɗerewol ŋol.
Mii winnanee an banniraawo am Gayus, jiɗaaɗo der gooŋa.
Banniraawo am jiɗaaɗo, mii eela huune fu yahanee yeeso, ɓannu maa yanɗa hande no yonki maa yanɗiri.
Ɓerne am weli sanne no banniraaɓe woɓɓe wari seedanii am no tinnoriɗaa der gooŋa, e no jahirtaa der gooŋa bo.
Walaa ko ɓuri welingo ɓerne am, to hinaa nanugo no ɓikkol am e yaha der gooŋa.
Manoore Gayus
Banniraawo am jiɗaaɗo, golle geete ɗe gaɗataa e wallugo banniraaɓe baa to ɓee hoɓɓe e hollita aa kooliniiɗo .
Ɓe ceedake yidde maa yeeso jama'aare goonɗinɓe ɗo.
Wallu ɓe hande no fottiranta Alla der jahaaŋal maɓɓe, den a waɗii ko wooɗi.
Gam inne *Almasiihu ɓe gaɗi jahaaŋal maɓɓe, ɓe keɓay goɗɗum e juuɗe ɓe goonɗinay.
Gam majjum haani, balliten himɓe iri maɓɓe, gam golliden e maɓɓe der fiinugo gooŋa.
Feloore Diyoterefes
Mi winnanii jama'aare goonɗinɓe ɗerewol, amma Diyoterefes, jiɗɗo ardingo hoore mum jaɓay haala amen.
Gam majjum, to mi warii, mi hollan ko o waɗata e no o biisirta inne amen.
Kanjum tan bane: O jaɓɓataako banniraaɓe hoɓɓe, kade bo, yiɗuɓe jaɓɓaago ɓe, oo haɗa ɗum, oo riiwa ɓe diga e eklesiya.
Manoore Demeteriyus
Banniraawo am jiɗaaɗo, taa yemmin ko boni, yemmin ko wooɗi.
Gaɗoowo ko wooɗi fu, neɗɗo Alla nun.
Gaɗoowo ko halli bo, annaa Alla.
Demeteriyus kan, himɓe fu e seedanoo ɗum ko wooɗi, gooŋa e hoore mum bo e seedanoo mo ɗum.
Menen bo, emen ceedo ɗum, aa anni bo seedaaku amen e laatii gooŋa.
Cannooje
Ko haani mi winnanee e ɗuuɗi, amma mi yiɗaa winnugo ɗum ɗum fu der ɗerewol e dawa.
Mii haaɓi yi'ugo maa law, gam badden hunnuko e hunnuko.
Igooɓe maa wonɓe ɗo fu sannii maa.
Mi sannii banniraaɓe fu, gooto gooto.
Jam wona e maa. | 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤚𞤢𞤼𞤢𞤩𞤮𞤤 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤃𞤭𞤲 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤶𞤮 ⹁ 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤.
𞤃𞤭𞥅 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥 𞤘𞤢𞤴𞤵𞤧⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤲𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤲𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤇𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤫𞤤𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤮𞤪𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤦𞤮.
𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤫𞤤𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤮 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤃𞤢𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤘𞤢𞤴𞤵𞤧
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤫 𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤸𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 .
𞤇𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮.
𞤏𞤢𞤤𞥆𞤵 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤭𞤲𞥆𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤼𞤫𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤬𞤭𞥅𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤊𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤴𞤮𞤼𞤫𞤪𞤫𞤬𞤫𞤧
𞤃𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤁𞤭𞤴𞤮𞤼𞤫𞤪𞤫𞤬𞤫𞤧⹁ 𞤶𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤪𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫: 𞤌 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤯𞤢 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞥅 𞤪𞤭𞥅𞤱𞤢 𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤃𞤢𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤁𞤫𞤥𞤫𞤼𞤫𞤪𞤭𞤴𞤵𞤧
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲 𞤳𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤘𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲.
𞤘𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤁𞤫𞤥𞤫𞤼𞤫𞤪𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤮 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤦𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤕𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫
𞤑𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤫 𞤣𞤢𞤱𞤢.
𞤃𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤩𞤭 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤤𞤢𞤱⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤫𞤲 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮.
𞤋𞤺𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮 𞤬𞤵 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄.
𞤃𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮.
𞤔𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄. |
Golle Lilaaɓe 1
Lilaaɓe waɗanaama alkawal Ruuhu Ceniiɗo
Teyofil day, der dewtere am artirde, mi winnii ko Yeesu fuɗɗiri waɗugo e ko o waajii fu, diga o fuɗɗi golle makko, faa nyalaane ne o safaa dow, ɓaawo o hokki lilaaɓe ɓe o suɓi, umrooje makko, e baawɗe *Ruuhu Ceniiɗo.
O wirnitanii ɓe hoore makko ɓaawo o tooraa, o hollitii ɓe e laabi ɗuuɗɗi oo wuuri.
O wirnitanii ɓe hoore makko balɗe lasoy ɗiɗi, oo waajoo ɓe haala *Laamaare Alla.
Nyalaane gom oo nyaamda e maɓɓe, o waajii ɓe o wi'i, to ɓe boɗɗoo e *Urusaliima, amma ɓe keɗoo alkawal ŋal *Baaba haɓɓani ɓe hande no ɓe nani o wi'uno: «Yuhaana, diyam nun waɗirannoo *batisi, amma onon der balɗe seɗɗa, on gaɗirte batisi e Ruuhu Ceniiɗo.»
Yeesu eencii dow kammu
Hawritiiɓe ley makko ƴami mo, wi'i: «Joomiraawo, jooni nun moƴƴitintoɗaa laamaare Isira'iila na?»
Yeesu toontii ɓe, wi'i: «Ka mon bane annon jaamanuuji e wakkatiiji ɗi *Baaba waɗi e baawɗe mum.
Amma to *Ruuhu Ceniiɗo jippake e mooɗon, on keɓan semme makko, on laatoto seedeeɓe am der *Urusaliima e der leydi Yahudiya fu, e Samariya, e faa keeddin leydi.»
No o batidi haalaaji ɗin, o safaa dow, eɓe tiggitii, eɓe daara faa duule wirni mo.
Wakkati ɓe gonii eɓe tiggitii dow tii, tawi oo safee, worɓe ɗiɗo ɓe kaddule daneeje wari darodii e maɓɓe, wi'i: «Galilinkeeɓe, gam ume dariɗon, oon daara dow?
Yeesu koccaaɗo e mooɗon, safaa dow kammu on, wittiraan hande no ji'irɗon oo safiree dow kammu.»
Matiyas suɓaama wattiri Yahuuda
Den ɓe bittoy diga waanne bi'eteene «waanne Jaytuuje», ɓe bittii *Urusaliima.
Nokkuure nen e Urusaliima waɗan kilo gootel.
No ɓe jottii, ɓe eencoy suudu dowrowol ŋol ɓe boowunoo hawritaago der mum.
Lilaaɓe ɓen woni: Piyer, Yuhaana, Yaakuuba, Andere, Filippu, Toma, Bartolome, Matiye, Yaakuuba ɓii Alfee, Simon tinniiɗo gam Alla, e Yahuuda ɓii Yaakuuba.
Ɓe fu ɓe gaɗi hunnuko wooto, eɓe du'oo e tinnaare kamɓe e rewɓe woɓɓe, e Mariyama inna Yeesu e miiraaɓe Yeesu.
Der balɗe ɗen goonɗinɓe hawruɓe ɗon waɗii jaka hewre e laso.
Piyer ummii, darii caka maɓɓe, wi'i: «Banniraaɓe, haani ko *Ruuhu Ceniiɗo batuno der dewte diga e hunnuko Dawda hebba: O batiino haala Yahuuda, tintinɗo nanŋuɓe Yeesu laawol.
Gam Yahuuda laatinooɗo gooto caka meeɗen heɓii geɗu mum e golle meeɗen.
O soodii gesa e ceede ɗe o heɓiri e golle makko bonɗe.
Ton o waritoyii, reedu makko futti, tetekki makko fu waylii.
Himɓe *Urusaliima fu nanii ɗum, kan waɗi ko ɓe innitiri gesa ŋaa ‟Akeldama”, der haala maɓɓe, ɗum wi'ay maa ‟gesa ƴiiƴam”.
Gam e ɗum winnii der dewtere Jabuura:
‟Wuro makko laatoto winne,
to goɗɗo jooɗoo ɗon”.
Kade bo ɗum winnaama:
‟Goɗɗo hocca golle makko ”.
Sey cuɓen gooto e wonduɓe e meeɗen diga ko ɓooyi, diga Yeesu Joomiraawo wonduno e meeɗen, diga Yuhaana waɗata *batisi faa nyalaane Yeesu safaa dow kammu, gam joomum laatoo seedeejo pintol makko e men.»
Ɓe darni worɓe ɗiɗo: Yusufu noddeteeɗo Barsabbas, innitirteeɗo Yustus, kanko e Mattiyas.
Ɓe du'ii, ɓe bi'i: «Joomiraawo, an annuɗo ɓerɗe himɓe fu, faamin men mo cuɓuɗaa der ɗiɗo ɓee ɗo, joomun etta golle e lilal ŋal Yahuuda acci yawtiri to haanani mo.»
Den ɓe piɗani ɓe tete go Mattiyas nyaami.
O hawtaa e lilaaɓe sappo e go'o ɓen. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑
𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮
𞤚𞤫𞤴𞤮𞤬𞤭𞤤 𞤣𞤢𞤴⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤬𞤵⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤮 𞤧𞤢𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭⹁ 𞤵𞤥𞤪𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤌 𞤱𞤭𞤪𞤲𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤮𞥅 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭.
𞤌 𞤱𞤭𞤪𞤲𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤮𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤮 𞤱𞤭'𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤮𞥅 𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤯𞤮𞥅 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤮 𞤱𞤭'𞤵𞤲𞤮: «𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤼𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.»
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵
𞤖𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤲𞤢؟»
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤑𞤢 𞤥𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤮𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤅𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞥅𞤣𞥆𞤭𞤲 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭.»
𞤐𞤮 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤣𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲⹁ 𞤮 𞤧𞤢𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤵𞥅𞤤𞤫 𞤱𞤭𞤪𞤲𞤭 𞤥𞤮.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤬𞤫𞥅⹁ 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤣𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤣𞤢𞤲𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤘𞤢𞤤𞤭𞤤𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤣𞤮𞤱؟
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤳𞤮𞤷𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤶𞤭'𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤬𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.»
𞤃𞤢𞤼𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 «𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤢𞤴𞤼𞤵𞥅𞤶𞤫»⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤐𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤳𞤭𞤤𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤫𞤤.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤮𞤴 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤣𞤮𞤱𞤪𞤮𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤱𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞤥.
𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭: 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤀𞤲'𞤣𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵⹁ 𞤚𞤮𞤥𞤢⹁ 𞤄𞤢𞤪𞤼𞤮𞤤𞤮𞤥𞤫⹁ 𞤃𞤢𞤼𞤭𞤴𞤫⹁ 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤢 𞤩𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤬𞤫𞥅⹁ 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤩𞤭𞥅 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤢.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞥅 𞤫 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤃𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢𞤥𞤢 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤁𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤵𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞤧𞤮.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤳𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤲𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢: 𞤌 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢⹁ 𞤼𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤌 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤺𞤫𞤧𞤢 𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤫 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤯𞤫.
𞤚𞤮𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤼𞤮𞤴𞤭𞥅⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵𞤼𞥆𞤭⹁ 𞤼𞤫𞤼𞤫𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞥅.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤺𞤫𞤧𞤢 𞤽𞤢𞥄 ‟𞤀𞤳𞤫𞤤𞤣𞤢𞤥𞤢”⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭'𞤢𞤴 𞤥𞤢𞥄 ‟𞤺𞤫𞤧𞤢 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥”.
𞤘𞤢𞤥 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤔𞤢𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢:
‟𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤫⹁
𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤯𞤮𞤲”.
𞤑𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢:
‟𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 ”.
𞤅𞤫𞤴 𞤷𞤵𞤩𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤧𞤢𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤫𞤲.»
𞤇𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮: 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤢𞤪𞤧𞤢𞤦𞥆𞤢𞤧⹁ 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤵𞤧𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤃𞤢𞤼𞥆𞤭𞤴𞤢𞤧.
𞤇𞤫 𞤣𞤵'𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤢𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤮 𞤷𞤵𞤩𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤯𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤲 𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮.»
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤼𞤫 𞤺𞤮 𞤃𞤢𞤼𞥆𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭.
𞤌 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤢𞥄 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤺𞤮'𞤮 𞤩𞤫𞤲. |
Golle Lilaaɓe 2
Garki Ruuhu Ceniiɗo
No juulɗe bi'eteeɗe Pantekosta yottii, goonɗinɓe fu hawritii nokkuure woore.
Ɗon maa ɗon rimmo nanduŋo hande hennu mawkol ƴiwi dow kammu, hebbi suudu to ɓe jooɗii ɗon fu.
Den goɗɗum ko wa'i hande ɗelle yiite suppitanii ɓe, ɗe ceennii, ɗe jowii e moy maɓɓe fu.
Ɓe fu ɓe keewi *Ruuhu Ceniiɗo, ɓe puɗɗi batugo batuuji feere feereeji hande no Ruuhu hokkiri ɓe ɓe batira.
Foti den, *Yahuduuɓe hulɓe Alla, ƴiwoyno leyɗe fu, wari Urusaliima.
No iido waɗata, jama'aare fu hawritii, ko ɓe jiɓii, gam moy fu nanii ɗenŋal mum e batee.
Ɓe fu ɓe jiɓii, haaynaare waɗi ɓe, ɓe bi'ontiri: «Batooɓe ɗo fu, hinaa ɓe Galilinkeeɓe bane?
Noy nanirten eɓe bata batu moy meeɗen fu?
Een Partiyankeeɓe e Mediyankeeɓe e Elamiyankeeɓe, en jooɗiiɓe Mesopotamiya e Yahudiya e Kapadosiya, Pontus e Asiya, Firigiya e Panfiliya, Misira e weccoore Sirene der leydi Libiya.
Woɓɓe meeɗen ƴiwii Roma, Yahuduuɓe e tuubuɓe naati diina Yahuduuɓe.
Woɓɓe kade ƴiwii Kereta e Arabiya, en fu een nana bo eɓe bata e batu meeɗen haala golle mawɗe ɗe Alla waɗi!»
Ɓe fu ɓe jiɓii sanne, ɓe ƴamontiri: «Ume ɗum ɗon fillitii?»
Woɓɓe e jaanca goonɗinɓe, e wi'a: «Ɓe jaru nun bagi!»
Waaju Piyer
Piyer darii caka lilaaɓe sappo e go'o horiiɓe, bati e daane towne, wi'i jama'aare: «Onon *Yahuduuɓe tawaaɓe *Urusaliima fu, kettinee nanee haala am gam paamon ko waɗata.
Himɓe ɓee ɗo buusay hande no miiloton, gam yanne jeenay subaka tawaɗen taw.
Kanka nun annabi Yoo'el bati:
‟Alla wi'i: Der nyalaaɗe cakitiiɗe mi waanjan Ruuhu am dow himɓe fu.
Ɓiɓɓe mooɗon worɓe e rewɓe waɗan annabaaku
gojankeeɓe mooɗon yi'an jiiki.
Nayeeɓe mooɗon hoyɗan,
e gooŋa, mi waanjan *Ruuhu am dow maccuɓe am,
worɓe e rewɓe der nyalaaɗe ɗen,
ɓe gaɗan annabaaku
Mi waɗan haaynaareeji dow kammu,
mi waɗan maaneeji dow leydi,
Ƴiiƴam e yiite e cucculle wanŋan.
Hakko nyalaane Joomiraawo mawne teddune warata,
naaŋe niɓɓan, lewru wojjan.
Den neɗɗo fu nodduɗo inne Joomiraawo hisan ”.»
Onon Isira'iilaaɓe, kettinee haalaaji am ɗii: Yeesu mo Nasaratu laati nun mo Alla yerdii, kan waɗi o hokki mo baawɗe waɗugo haaynaareeji e kaayeefiiji caka mooɗon, hande no onon e ko'e mooɗon annirɗon ɗum.
Neɗɗo on, mo jowanaɗon juuɗe, nunnun Alla resirnoo ɗum e annal mum manŋal, ko accuɗon heeferɓe tiggi mo e palaaŋal, baruɗon mo.
Amma Alla fintinii mo, firti mo diga ɓoggi maayde, gam waɗataako maayde waawa ko jogii mo der baawɗe mum.
Nani bo Dawda batii haala makko, wi'i:
‟Mii yi'a Joomiraawo wakkati fu yeeso am,
oo woni nyaamo am, heɓa to mi dimmoo.
Kan waɗi ɓerne am weli, mii bata e welwelo, ɓannu am bo siwtoto e hoolaare,
gam a accataa yonki am der joonne maayɓe,
a accataa Ceniiɗo maa nyola.
A hollii am laabi gurnam,
a welniran ɓerne am e wondugo maa e am ”.»
Onon banniraaɓe, accee mi bata on laaɓuka: «Kaaka meeɗen Dawda maayii, o uwaama, saabeere makko na'on hakkune meeɗen faa hanne.
O laatino nun Annabiijo, oo anni Alla haɓɓanii mo alkawal, hunii gooto e taaniraaɓe makko, burtiiɗo e makko, jooɗoto e gurol laamaare makko .
O artii o yi'i pintol *Almasiihu, kanŋol o batani o wi'i yonki makko accataake der joonne maayɓe, ɓannu makko nyolaataa.
Yeesu on, Alla fintinii ɗum, men fu men ceedake ɗum bo.
Nyaamo Alla ettii mo, teddinii mo, o heɓii e *Baaba *Ruuhu Ceniiɗo hande no alkawal mum haɓɓirano, o waanji mo e meeɗen.
Jooni oon ji'a ɗum, oon nana ɗum.
Nani bo Dawda meeɗay ko eenci dow kammu, amma o wi'ii:
‟Joomiraawo bati Joomam wi'i:
jooɗa nyaamo am,
faa mi waɗa jowaa koyɗe maa dow wayɓe maa ”.
Gam majjum, sey himɓe Isira'iila fu anna laaɓina, Yeesu mo tigguɗon dow palaaŋal, Alla waɗii mo Joomiraawo e *Almasiihu.»
No ɓe nani ka, ɓerɗe maɓɓe taƴi, ɓe ƴami Piyer e lilaaɓe horiiɓe, ɓe bi'i: «Banniraaɓe, noy men gaɗata?»
Piyer toontii ɓe, wi'i: «Tuubee, moy mooɗon fu waɗanee *batisi e inne Yeesu *Almasiihu, gam keɓon yaafuye hakkeeji mon, den on keɓan dokkal Alla, kanŋal woni *Ruuhu Ceniiɗo.
Gam alkawal Alla e laatanii on, onon e ɓiɓɓe mooɗon e woɗɗuɓe fu, ɓe Alla Joomiraawo men noddoyta, no ɓe ɗuuɗiri fu.»
E haalaaji goɗɗi ɗuuɗɗi kade, o seedini ɓe, o eeli ɓe o eelitii, o wi'i: «Ceennee ko'e mon e himɓe oonyiiɓe gam kison.»
Jaɓuɓe haala makko waɗanaa *batisi.
Nyalaane nee ɗon, himɓe ujune tato ɓeydaa e maɓɓe.
Ɓe kaɓɓi anniya nanugo janŋinol lilaaɓe janŋinta ɓe, ɓe kawti, ɓe laatii gootum, eɓe ceenna peen eɓe gaɗa du'aaje .
Joonne hakkune goonɗinɓe
Kulol nanŋi moy fu gam haaynaareeji e kaayeefiiji ɗuuɗɗi ɗi lilaaɓe waɗanno.
Goonɗinɓe ɓen fu waɗi hunnuko wooto, ɓe kawti ko ɓe goodi fu.
Ɓee cootta jawdi maɓɓe e ko ɓe goodi fu, ɓe kokki moy fu jaka ko haajaa.
Nyalaane fu eɓe kaɓɓi anniya, eɓe kawritoo der suudu Alla, ɓe gaɗi hunnuko wooto, eɓe ceenna peen, eɓe nyaamda der cuuɗi maɓɓe e belɗum ɓerne, munaafitaare walaa.
Eɓe maanta Alla, ko himɓe fu yiɗi ɓe.
Nyalaane fu Joomiraawo e ɓeydana eklesiya hisuɓe. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒
𞤘𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮
𞤐𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 𞤆𞤢𞤲𞤼𞤫𞤳𞤮𞤧𞤼𞤢 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤪𞤭𞤥𞥆𞤮 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤽𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵.
𞤁𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤱𞤢'𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤯𞤫 𞤶𞤮𞤱𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞥅𞤱𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤪𞤢.
𞤊𞤮𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤲⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤵𞤤𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤲𞤮 𞤤𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤐𞤮 𞤭𞥅𞤣𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤬𞤵 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤩𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤲𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤫𞥅.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤩𞤭𞥅⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭: «𞤄𞤢𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤘𞤢𞤤𞤭𞤤𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫؟
𞤐𞤮𞤴 𞤲𞤢𞤲𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤫𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵؟
𞤉𞥅𞤲 𞤆𞤢𞤪𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤃𞤫𞤣𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤉𞤤𞤢𞤥𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤃𞤫𞤧𞤮𞤨𞤮𞤼𞤢𞤥𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤑𞤢𞤨𞤢𞤣𞤮𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤆𞤮𞤲𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤊𞤭𞤪𞤭𞤺𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤆𞤢𞤲𞤬𞤭𞤤𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤱𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤅𞤭𞤪𞤫𞤲𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤂𞤭𞤦𞤭𞤴𞤢.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤈𞤮𞤥𞤢⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤵𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤑𞤫𞤪𞤫𞤼𞤢 𞤫 𞤀𞤪𞤢𞤦𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤮 𞤫𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭!»
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤩𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭: «𞤓𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤭𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅؟»
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤲𞤷𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤇𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤺𞤭!»
𞤏𞤢𞥄𞤶𞤵 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤺𞤮'𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤼𞤮𞤱𞤲𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫: «𞤌𞤲𞤮𞤲 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤦𞤵𞥅𞤧𞤢𞤴 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤢𞤴 𞤧𞤵𞤦𞤢𞤳𞤢 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤱.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 𞤒𞤮𞥅'𞤫𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤭:
‟𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤭'𞤭: 𞤁𞤫𞤪 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤢𞤲 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤇𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵
𞤺𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭'𞤢𞤲 𞤶𞤭𞥅𞤳𞤭.
𞤐𞤢𞤴𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤴𞤯𞤢𞤲⹁
𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤢𞤲 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁
𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁
𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁
𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭⹁
𞤎𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤫 𞤷𞤵𞤷𞥆𞤵𞤤𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤲𞤽𞤢𞤲.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢⹁
𞤲𞤢𞥄𞤽𞤫 𞤲𞤭𞤩𞥆𞤢𞤲⹁ 𞤤𞤫𞤱𞤪𞤵 𞤱𞤮𞤶𞥆𞤢𞤲.
𞤁𞤫𞤲 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤢𞤲 ”.»
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤯𞤭𞥅: 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤐𞤢𞤧𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤫𞤪𞤣𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫⹁ 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤭𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤦𞤢𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤬𞤭𞤪𞤼𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤳𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭:
‟𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭'𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤢𞤥⹁
𞤮𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤣𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤫𞤤𞤭⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤱𞤫𞤤𞤮⹁ 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤢𞤥 𞤦𞤮 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫⹁
𞤺𞤢𞤥 𞤢 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁
𞤢 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤻𞤮𞤤𞤢.
𞤀 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤺𞤵𞤪𞤲𞤢𞤥⹁
𞤢 𞤱𞤫𞤤𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤢𞤥 ”.»
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤳𞤢: «𞤑𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤵𞤱𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤧𞤢𞥄𞤦𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤⹁ 𞤸𞤵𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤺𞤵𞤪𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 .
𞤌 𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤮𞤤 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮.
𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤫 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤢𞤲𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤭'𞤢 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤯𞤵𞤥.
𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤱𞤭'𞤭𞥅:
‟𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤢𞤥 𞤱𞤭'𞤭:
𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮 𞤢𞤥⹁
𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤶𞤮𞤱𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄 ”.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤵 𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.»
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤰𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢؟»
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤵𞥅𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤵𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤢𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞤴𞤼𞤢⹁ 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤬𞤵.»
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤕𞤫𞥅𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤮𞥅𞤻𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤭𞤧𞤮𞤲.»
𞤔𞤢𞤩𞤵𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞥅 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤵𞤶𞤵𞤲𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤢 𞤨𞤫𞥅𞤲 𞤫𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 .
𞤔𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫
𞤑𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞥆𞤮.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤵.
𞤇𞤫𞥅 𞤷𞤮𞥅𞤼𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤢 𞤨𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫⹁ 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄.
𞤉𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤫.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤵𞤩𞤫. |
Golle Lilaaɓe 3
Nyawtol moofo
Piyer e Yuhaana e yaha suudu Alla wakkati juura gam waɗugo du'aare.
Tawi gorko gom, dindaaɗo e moofaaku, e roonaa.
Nyalaane fu himɓe makko e jooɗina mo to Dammugal suudu Alla bi'eteeŋal «Dammugal booɗuŋal» gam o eela naatooɓe ton sadaka.
No o yi'i Piyer e Yuhaana e naata, o eeli ɓe sadaka.
Ɓe tiggi mo gite, go Piyer wi'i: «Daaru men!»
O daari ɓe, oo miili heɓugo goɗɗum e maɓɓe.
Piyer wi'i: «Mi walaa ceede, naa bo kanŋeeri, amma mi hokkete ko goodumi: E inne Yeesu *Almasiihu mo Nasaratu, umma, yahu!»
O nanŋi junŋo makko nyaamo, o darni mo.
Ɗon maa ɗon koyɗe makko e kolɓuli makko firtii.
O fitti, o darii, oo yaha.
O naatidi e maɓɓe der suudu Alla, oo yaha, oo fitta, oo maanta Alla.
Himɓe fu yi'i mo, oo yaha, oo yetta Alla.
Ɓe anniti, kanko woni jooɗotonooɗo to Dammugal Booɗuŋal oo eela sadaka.
Haynaare e jiɓayeere nanŋi ɓe sanne gam ko o waɗanaa.
Waaju Piyer
Gorko on salii wittugo ɓaawo Piyer e Yuhaana, himɓe fu ɓe ɗum haaynii ɗon doggoy fotti e maɓɓe ley danki bi'eteeki «danki Suleymaanu».
No Piyer yi'i ɗum, wi'i himɓe: «Onon Isira'iilaaɓe, ko waɗi e ɗum haaynoo on?
Ko waɗi oon pattina gite mooɗon dow amen hande baawɗe amen naa bo kulol Alla amen waɗi gorko on e yaha e koyɗe muuɗum?
Alla Iburahiima e Isiyaaku e Yaakuubu, Alla kaakiraaɓe meeɗen, teddini jaggiiɗo muuɗum Yeesu mo gattuɗon e juuɗe mawɓe leydi go jedduɗon mo yeeso Pilaatu, jiɗunooɗo yoofitingo mo.
Amma onon, on jeddii Ceniiɗo, Poonnitiiɗo, on daartii yoofitaneego baroowo himɓe.
Jom gurnam nun baruɗon ko Alla fintini mo.
Emen ceedoo ɗum.
Inne Yeesu nen e goonɗingo ne, kan nyawti neɗɗo mo daaroton, mo annuɗon on.
Goonɗinki Yeesu on nun hokki mo jamu yeeso mooɗon on fu.»
«Jooni, onon banniraaɓe, ko onon e hooreeɓe mooɗon gaɗuɗon mo, mii anni der bundan nun.
Amma, hande nun Alla hebbiniri ko o batunoo e hunnuko annabiiɓe mum fu o wi'i *Almasiihu makko tooroto.
To non tuubee, bittoon to Alla, heɓa hakkeeji mooɗon moytee, gam Joomiraawo wadda wakkatiiji belɗi, lildaa on Almasiihu, waato Yeesu mo o suɓani on diga ko ɓooyi.
Doole Yeesu on e woni dow kammu faa to Alla laatinii kujje fu kese hande no annabiiɓe seniiɓe fu batunoo diga den.
Gam Muusa wi'ii: ‟Joomiraawo Alla mooɗon lildaan on Annabiijo hande am, ƴiwoowo e mooɗon.
Jaɓon huune fu ko o batata on.
Neɗɗo fu mo jaɓay ka Annabiijo on, ikkinte e himɓe mum ”.
Diga Samuyila faa e annabiiɓe tokkuɓe, ɓe fu ɓe bataniino nyalaaɗe ɗen.
Onon on ɓiɓɓe annabiiɓe, alkawal ŋal Alla haɓɓani kaakiraaɓe meeɗen e laatanii on hande no o wi'unoo Iburahiima: ‟Kookiragel maa barkiɗiniranmi lenyi duuniyaaru fu ”.
Onon Alla arti lildanoy jaggiiɗo muuɗum, o artii lilugo mo, gam o barkiɗina on, o waylita moy mon fu diga baadi mon bonni.» | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥓
𞤐𞤴𞤢𞤱𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤬𞤮
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤚𞤢𞤱𞤭 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤥⹁ 𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤫 𞤪𞤮𞥅𞤲𞤢𞥄.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤁𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤽𞤢𞤤 «𞤁𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤽𞤢𞤤» 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢.
𞤐𞤮 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢⹁ 𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢.
𞤇𞤫 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤭𞤼𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤭'𞤭: «𞤁𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤥𞤫𞤲!»
𞤌 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅𞤪𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤳𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤥𞤭: 𞤉 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤮 𞤐𞤢𞤧𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤵!»
𞤌 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤥𞤮.
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤳𞤮𞤤𞤩𞤵𞤤𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤭𞤪𞤼𞤭𞥅.
𞤌 𞤬𞤭𞤼𞥆𞤭⹁ 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢.
𞤌 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤬𞤭𞤼𞥆𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤴𞤭'𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤇𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤁𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤄𞤮𞥅𞤯𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤮𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢.
𞤖𞤢𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤭𞤩𞤢𞤴𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄.
𞤏𞤢𞥄𞤶𞤵 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤮𞤴 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤫𞤴 𞤣𞤢𞤲𞤳𞤭 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤳𞤭 «𞤣𞤢𞤲𞤳𞤭 𞤅𞤵𞤤𞤫𞤴𞤥𞤢𞥄𞤲𞤵».
𞤐𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤴𞤭'𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫: «𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲؟
𞤑𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮𞥅𞤲 𞤨𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥؟
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤺𞤮 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤆𞤭𞤤𞤢𞥄𞤼𞤵⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤆𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤭𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤔𞤮𞤥 𞤺𞤵𞤪𞤲𞤢𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥.
𞤋𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤲𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤥𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵.»
«𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤵𞤲'𞤣𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤮𞤼𞤮.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤴𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤭⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭.
𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤳𞤫𞤧𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤫𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤱𞤭'𞤭𞥅: ‟𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞥄𞤲 𞤮𞤲 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤰𞤭𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤔𞤢𞤩𞤮𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴 𞤳𞤢 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤭𞤳𞥆𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 ”.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤅𞤢𞤥𞤵𞤴𞤭𞤤𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤭'𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢: ‟𞤑𞤮𞥅𞤳𞤭𞤪𞤢𞤺𞤫𞤤 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵 ”.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞤲𞤮𞤴 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤢 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤭.» |
Golle Lilaaɓe 4
Piyer e Yuhaana yeeso dottiiɓe Yahuduuɓe
Wakkati Piyer e Yuhaana baddata e himɓe, *Limaamiiɓe e mawɗo reenooɓe suudu Alla e *Sadukiiɓe yotti to maɓɓe.
Ɓerɗe maɓɓe biisi gam Piyer e Yuhaana e janŋina himɓe, e bata ɓe no Yeesu fintii, maayɓe bo fintan e Yeesu.
Ɓe nanŋi ɓe, ɓe maɓɓi e kasu faa weeta, gam tawii kiikiiɗe waɗii.
Ɗuuɓɓe der nanuɓe waaju ɓen laatii goonɗinɓe, limgal maɓɓe waɗi hande himɓe ujune joyo.
Fini mum, hooreeɓe maɓɓe e *dottiiɓe e *moodiɓɓe tawreeta, hawritoy *Urusaliima, kamɓe woni Annas, hooreejo *Limaamiiɓe, e Kayafas e Yuhaana e Aleksandire e lenyol hooreeɓe Limaamiiɓe fu.
Ɓe darni Piyer e Yuhaana yeeso maɓɓe, ɓe ƴami ɗum: «E baawɗe ɗey naa e inne moy gaɗirɗon ɗum?»
Den Piyer, hebbi *Ruuhu Ceniiɗo, wi'i ɓe: «Onon hooreeɓe e dottiiɓe, to oon ƴama men hanne geetum ko moofo on waɗanaa, e no o yooforii, oon kaani annineego ɗum on fu, onon e Isira'iilaaɓe fu.
E inne Yeesu *Almasiihu, mo Nasaratu, mo onon tigguɗon dow palaaŋal, go Alla fintini mo e maayde, e barke makko nun neɗɗo dariiɗo yeeso mooɗon on nyawtiraa.
Kanko woni hayre ne onon mahooɓe boppuɗon,
kayre heennyi laatii jogiine maadi .
Kisidam walaa e goɗɗo feere.
Gam inne gom walaa e duniyaaru, kokkaane gam himɓe hisiniree.»
No *dawrooɓe ɓen yi'i cuusal Piyer e Yuhaana, ɗum haaynii ɓe, gam ɓe annitii himɓe tedduɓe bane, ɓe janŋay bo.
Ɓe annitii bo eɓe goondunoo e Yeesu.
Amma no ɓe ji'i gorko nyawtaaɗo on e darodii e maɓɓe, walaa fu ko ɓe baawi wi'ugo.
Ɓe bi'i Piyer e Yuhaana wurto e hawriine nen, no ɓe burtii, go ɓe dawri, ɓe bi'i: «Noy gaɗeten worɓe ɓen?
Laaɓanii himɓe *Urusaliima fu ɓe gaɗii kaayniiɗum, en baawataa bo ko yeddi ɗum.
Amma en bagginee ɓe, kaɗen ɓe to ɓe batu kade goɗɗo haala neɗɗo on, gam to ka yahu eka sankitoo der himɓe.»
Den ɓe nodditii ɓe, ɓe baggini ɓe, ɓe kaɗi ɓe to ɓe baajoo, to ɓe janŋin bo haala Yeesu.
Amma Piyer e Yuhaana toontii ɓe, wi'i: «Daaree onon e ko'e mon to e foonnitii yeeso Alla, laawol mon tokkee ŋol makko accee!
Menen kan, men baawataa ko acci batango ko men ji'i e ko men nani.»
Ɓe baggini ɓe kade.
Ɓaawo majjum, ɓe joofiti ɓe, tawi ɓe keɓay laawol no ɓe kiitortoo ɓe, gam jama'aare e teddina Alla gam ko waɗii.
Gam nyawtiraaɗo kaayeefi on, duuɓi muuɗum e ɓuri lasoy ɗiɗi.
Goonɗinɓe e du'oo heɓa cuusal
No ɓe joofaa, Piyer e Yuhaana witti to himɓe muuɗum, fillanii ɓe ko hooreeɓe *Limaamiiɓe e *dottiiɓe wi'i ɓe fu.
No ɓe nani ka, ɓe fu ɓe gaɗi hunnuko wooto, ɓe eeli Alla e daane towne, ɓe bi'i: «Joomiraawo, taguɗo kammu e leydi e maayo e ko woni e muuɗum fu, an bati e *Ruuhu Ceniiɗo, diga e Dawda maama amen,
laatiiɗo golloowo maa, bi'uɗaa:
‟Gam ume lenyi ummini haalaaji?
Gam ume himɓe miili miilooji baanjaaji?
Laamiiɓe leydi ummake,
ardiiɓe hawriti gam haɓa e Joomiraawo e *Almasiihu muuɗum .”
E gooŋa, der siire nee ɗo, *Eroodu e Ponsu Pilaatu nannantirii e lenyi goɗɗi e himɓe Isira'iila gam haɓa e Yeesu, golloowo maa Ceniiɗo mo gaɗuɗaa *Almasiihu, gam ɓe gaɗa ko desunoɗaa e baawɗe maa e sago maa diga law.
Jooni Joomiraawo, daaru bagginol maɓɓe kalluŋol ŋol ɓe gaɗi men, den kokkaa gollooɓe maa waajoraago haala maa e cuusal manŋal, foortu junŋo maa, nyawtu nyawɓe, waɗu kaayeefiiji e haaynaareeji e inne Yeesu, golloowo maa ceniiɗo.»
No ɓe du'odii, nokkuure to ɓe kawritinnoo, dimmii.
Ɓe fu ɓe kebbinaa *Ruuhu Ceniiɗo, go ɓee baajoroo haala Alla e cuusal.
Goonɗinɓe hawtii jawdi mum
Jama'aare goonɗinɓe foti, waɗi hunnuko wooto e hakkillo wooto.
Ɓe kawti ko ɓe goodi fu, goɗɗo e maɓɓe wi'ataa jawdi muuɗum kan nun jey.
E baawɗe mawɗe lilaaɓe ɓen seedortonoo pintol Yeesu Joomiraawo, go moƴƴere mawne e woni e maɓɓe ɓe fu.
Goɗɗo e maɓɓe talakiɗaa, gam wooduɓe jayriiji e wurooji fu, sippan ɗi nun, wadda ceede mum, hokka ɗe lilaaɓe.
Den moy fu hokkee jaka haaju mum.
Lewinkeejo bi'eteeɗo Yusufu, mo lilaaɓe innitiri Barnabas (ɗum wi'ay maa kokkoowo semme), ƴiwuɗo Kipurus, e woodunoo gesa, sippi ŋa, waddi ceede mum, hokki ɗe lilaaɓe. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥔
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 *𞤅𞤢𞤣𞤵𞤳𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤢𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤭𞥅𞤳𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅.
𞤍𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤩𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤵 𞤩𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤤𞤭𞤥𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤵𞤶𞤵𞤲𞤫 𞤶𞤮𞤴𞤮.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 *𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞤴 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤧⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤢𞤬𞤢𞤧 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫 𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤇𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥: «𞤉 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤴 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤮𞤴 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥؟»
𞤁𞤫𞤲 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫: «𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤰𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤬𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤮𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤉 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤮 𞤐𞤢𞤧𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵⹁ 𞤥𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤸𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞤨𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲⹁
𞤳𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤣𞤭 .
𞤑𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤫 𞤣𞤵𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅.»
𞤐𞤮 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤴𞤭'𞤭 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢𞤴 𞤦𞤮.
𞤇𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤮 𞤫𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤭 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮.
𞤇𞤫 𞤦𞤭'𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤐𞤮𞤴 𞤺𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲؟
𞤂𞤢𞥄𞤩𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤳𞤢 𞤴𞤢𞤸𞤵 𞤫𞤳𞤢 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.»
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅!
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭.»
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤣𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤬𞤭𞤼𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅.
𞤘𞤢𞤥 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄⹁ 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤬𞤭𞤤𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤼𞤮𞤱𞤲𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤼𞤢𞤺𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁
𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤦𞤭'𞤵𞤯𞤢𞥄:
‟𞤘𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭؟
𞤘𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤶𞤭؟
𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤢𞤳𞤫⹁
𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤩𞤢 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 .”
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞥅 𞤯𞤮⹁ *𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵 𞤫 𞤆𞤮𞤲𞤧𞤵 𞤆𞤭𞤤𞤢𞥄𞤼𞤵 𞤲𞤢𞤲𞥆𞤢𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤩𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤢𞥄 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤣𞤫𞤧𞤵𞤲𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤤𞤢𞤱.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤽𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤬𞤮𞥅𞤪𞤼𞤵 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.»
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞤣𞤭𞥅⹁ 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤣𞤭𞤥𞥆𞤭𞥅.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤵𞤥
𞤔𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤮𞤼𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮.
𞤇𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤫𞤴.
𞤉 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤮𞤪𞤼𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤮 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤭𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤪𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤭𞤨𞥆𞤢𞤲 𞤯𞤭 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤯𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤁𞤫𞤲 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤶𞤵 𞤥𞤵𞤥.
𞤂𞤫𞤱𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 (𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭'𞤢𞤴 𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫)⹁ 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤑𞤭𞤨𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤺𞤫𞤧𞤢⹁ 𞤧𞤭𞤨𞥆𞤭 𞤽𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. |
Golle Lilaaɓe 5
Ananiyas e Safiira
Amma gorko bi'eteeɗo Ananiyas, e debbo mum Safiira, sootti leydi mum, suuɗi ceede ɗen goɗɗe mum e annaŋal debbo makko, go o yaari koriiɗe, o hokki lilaaɓe.
Piyer wi'i mo: «Ananiyas, ko waɗi accuɗaa *Seyɗan naati e ɓerne maa faa pewanɗaa *Ruuhu Ceniiɗo, cuuɗuɗaa ceede leydi nin goɗɗe mum?
Ko cippaa ni, an bane jeynoo ni?
No cippuɗaa ni, an bane woodi baawɗe dow ceede ɗen na?
Ko tawu maa ko gaɗuɗaa ɗum?
Himɓe bane pewanɗaa, Alla nun pewanɗaa.»
No Ananiyas nani haala kan, yani maayi.
Ɗum laatanake nanuɓe ka fu kulol manŋol.
Gojankeeɓe ummii, suddi mo yaari mo yaasi, uwoy.
Hakkune janɗe tati, debbo makko naati, tawi o nanay ko waɗi.
Piyer wi'i mo: «Batam, jaka ni coottuɗon leydi mooɗon na?»
O wi'i: «Ee, nunnun.»
Den Piyer wi'i mo: «Noy an e gorko maa nannantirɗon poonnon Ruuhu Joomiraawo?
Munyu, uwoyɓe gorko maa e wara, ɓe jaaree, an bo!»
Ɗon maa ɗon, kanko bo, o yani yeeso Piyer, o maayi.
Gojankeeɓe naati, tawi o maayii, ɓe kocci mo, ɓe uwoy takkol goriiko.
Kulol manŋol nanŋi eklesiya e nanuɓe ka fu.
Haaynareeji ɗuuɗɗi
Lilaaɓe e waɗa kaayeefiiji e haaynaareeji ɗuuɗɗi hakkune himɓe.
Ɓe fu ɓe kawritii ley danki Suleymaanu, ɓe gaɗi hunnuko wooto.
Baa feereejo suusay hawtugo e maɓɓe.
Amma e nun fu, jama'aare e teddina ɓe sanne.
Goonɗinɓe Joomiraawo, worɓe e rewɓe e ɓeydo der maɓɓe yaago yaago, faa ɓee gadda nyawɓe, ɓee burtina ɓe e laabi, ɓee pukkinee dow leece e daage, heɓa to Piyer warii, baa belbeldi muuɗum meema woɓɓe mum.
Himɓe ɗuuɓɓe ƴiwi e ci'on piiltitiikon *Urusaliima, waddi nyawɓe e ɓe ginnaaji bonɗi toorata, ɓe fu ɓe nyawtaa.
No lilaaɓe tooriraa
Den hooreejo *Limaamiiɓe e wondaaɓe mum, woniiɓe der waalde *Sadukiiɓe, hebbi nawniraagu.
Ɓe nanŋi lilaaɓe, ɓe maɓɓi ɓe der kasu yeeso himɓe fu.
Amma jemmaare mum, malaykaajo Joomiraawo maɓɓiti dammuɗe kasu, wurtini ɓe, wi'i: «Jahee oon gonii der suudu Alla, oon baajoo himɓe haalaaji gurnam kesam fu.»
No ɓe nani ka, ɓe naati suba subaka der suudu Alla ɓee janŋina.
Hooreejo *Limaamiiɓe wari e wonduɓe e mum, ɓe noddi dawranooɓe *Yahuduuɓe, *dottiiɓe Isira'iila fu, ɓe bi'i lilaaɓe waddee diga kasu.
No reenooɓe yottii taway ɓe der kasu, ɓe bitti, ɓe jahi to *dawrooɓe ɓe bi'i: «Men tawii kasu e maɓɓii e feɗii no wooɗi, reenooɓe e darii e dammuɗe, amma no men maɓɓiti, men taway goɗɗo der ɗon.»
No mawɗo reenooɓe suudu Alla e *Limaamiiɓe nani ka, ɓe jiɓii sanne go ɓee ƴama no haala kan laatoytoo.
Den goɗɗo wari, bati ɓe, wi'i: «Worɓe ɓe maɓɓunoɗon e kasu ɓen, na'on der suudu Alla, e janŋina himɓe!»
Den, mawɗo reenooɓe yaadi e reenuɓe, waddoy lilaaɓe.
Amma e semme bane, gam ɓee kula to jama'aare faɗɗa ɓe kaaƴe.
No ɓe gaddoy ɓe, ɓe darni ɓe yeeso *dawrooɓe.
Hooreejo *Limaamiiɓe ƴami ɓe, wi'i: «Men calakeno fen fen janŋinon haala gorko on.
Amma onon on cankitii janŋinol mooɗon der *Urusaliima.
Kade bo, oon jiɗi yowango men gacce neɗɗo on.»
Piyer e lilaaɓe toontii, wi'i: «Gomma neɗɗo nanana Alla e nanana himɓe.
Alla kaakiraaɓe meeɗen fintinii Yeesu mo tigguɗon e palaaŋal, baruɗon.
Kanko nyaamo Alla etti, waɗi mo hooreejo e kisinoowo, gam o waɗa himɓe Isira'iila tuuba, ɓe keɓa yaafuye hakkeeji.
Menen woni seedeeɓe habaruuji ɗin, menen e *Ruuhu Ceniiɗo mo Alla hokki nananɓe ɗum.»
No ɓe nani ka, mone waɗi ɓe sanne, faa ɓe jiɗi warugo lilaaɓe ɓen.
*Farisaajo, bi'eteeɗo Gamaliyel, janŋinoowo tawreeta Muusa, tedduɗo e yeeso himɓe fu, ummii darii hakkune *dawrooɓe wi'i lilaaɓe wurtiinee seɗɗa.
Den o wi'i ɓe: «Onon himɓe Isira'iila, kakkilee e ko jiɗuɗon waɗugo himɓe ɓen.
Ɓooyay ko Tewdas ummii, mawnini hoore mum, ko waɗata himɓe keme nayo e tokkunoo mo.
O waraama, tokkuɓe mo fu sankitii, goɗɗo horaaki.
Ɓaawo makko, Yahuuda Galilinkeejo wari wakkati limgal himɓe, o waɗii himɓe ɗuuɓɓe tokki mo.
O halkii kanko bo, tokkuɓe mo fu sankitii.
Jooni, mii bata on: To on kiinnanee himɓe ɓen, accee ɓe jawta.
Gam to gaɗu e golle maɓɓe ƴiwu nun e himɓe, ɗe kalkan.
Amma to e gooŋa to Alla ɗum ƴiwi, on baawataa ko halki ɗum.
Kakkilee, to on kaɓe e Alla!»
*Dawrooɓe jaɓi haala makko, ɓe nodditii lilaaɓe, ɓe piyi ɓe, ɓe kaɗi ɓe batugo haala Yeesu, go ɓe joofiti ɓe.
Lilaaɓe wurtii caka dawrooɓe e ɓerne welne, gam Alla daarii ɓe, ɓe potii tooreego gam inne Yeesu.
Nyalaane fu ɓe accay waajaago e janŋingo *linjiila der suudu Alla e der cuuɗi no Yeesu laatii *Almasiihu. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥕
𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤢𞤬𞤭𞥅𞤪𞤢
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤅𞤢𞤬𞤭𞥅𞤪𞤢⹁ 𞤧𞤮𞥅𞤼𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤽𞤢𞤤 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤢𞥄 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤨𞤫𞤱𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤲𞤭𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥؟
𞤑𞤮 𞤷𞤭𞤨𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤶𞤫𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤲𞤭؟
𞤐𞤮 𞤷𞤭𞤨𞥆𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤢؟
𞤑𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥؟
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤨𞤫𞤱𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤨𞤫𞤱𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄.»
𞤐𞤮 𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤴𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭.
𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤩𞤫 𞤳𞤢 𞤬𞤵 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤮𞤤.
𞤘𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤵𞤱𞤮𞤴.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤄𞤢𞤼𞤢𞤥⹁ 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤲𞤭 𞤷𞤮𞥅𞤼𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢؟»
𞤌 𞤱𞤭'𞤭: «𞤉𞥅⹁ 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲.»
𞤁𞤫𞤲 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤐𞤮𞤴 𞤢𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤲𞥆𞤢𞤲𞤼𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤮𞤲 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮؟
𞤃𞤵𞤻𞤵⹁ 𞤵𞤱𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤲 𞤦𞤮!»
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭.
𞤘𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤵𞤱𞤮𞤴 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤺𞤮𞤪𞤭𞥅𞤳𞤮.
𞤑𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤩𞤫 𞤳𞤢 𞤬𞤵.
𞤖𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭
𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤴 𞤣𞤢𞤲𞤳𞤭 𞤅𞤵𞤤𞤫𞤴𞤥𞤢𞥄𞤲𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤼𞤮.
𞤄𞤢𞥄 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤧𞤢𞤴 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤨𞤵𞤳𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤫𞥅𞤷𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤺𞤫⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤼𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤦𞤫𞤤𞤦𞤫𞤤𞤣𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤫 𞤷𞤭'𞤮𞤲 𞤨𞤭𞥅𞤤𞤼𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤮𞤲 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤢𞥄.
𞤐𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤭𞤪𞤢𞥄
𞤁𞤫𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤮𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤣𞤫 *𞤅𞤢𞤣𞤵𞤳𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵.
𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤵⹁ 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤔𞤢𞤸𞤫𞥅 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤵𞤪𞤲𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤥 𞤬𞤵.»
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤧𞤵𞤦𞤢 𞤧𞤵𞤦𞤢𞤳𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢.
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤢𞤧𞤵.
𞤐𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤴 𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤃𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤬𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤮𞤲.»
𞤐𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤩𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤰𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅.
𞤁𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤏𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤵𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤩𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫!»
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤮𞤴 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞥅 𞤳𞤵𞤤𞤢 𞤼𞤮 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤬𞤢𞤯𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤮𞤴 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫.
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤬𞤫𞤲 𞤬𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤑𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲.»
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤘𞤮𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤦𞤢𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫𞤼𞥆𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤵𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥.»
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤮𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲.
*𞤊𞤢𞤪𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤘𞤢𞤥𞤢𞤤𞤭𞤴𞤫𞤤⹁ 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤭'𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤁𞤫𞤲 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫: «𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅 𞤫 𞤳𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲.
𞤇𞤮𞥅𞤴𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤚𞤫𞤱𞤣𞤢𞤧 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮.
𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤬𞤵 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤘𞤢𞤤𞤭𞤤𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤤𞤭𞤥𞤺𞤢𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮.
𞤌 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤬𞤵 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲: 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤵 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤢𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤩𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢!»
*𞤁𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤬𞤭𞤼𞤭 𞤩𞤫.
𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤲𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲'𞤺𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤲𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵. |
Golle Lilaaɓe 6
Worɓe jeeɗiɗo suɓaama gam walla lilaaɓe.
Der balɗe ɗen, tawi goonɗinɓe e ɓeydoo ɗuuɗugo, batooɓe yunaninkeere gaccii Iburaninkeeɓe, gam gowniiɓe maɓɓe yeebete nun to nyaamdu e seennee nyalaane fu.
Lilaaɓe sappo e ɗiɗo ɓen noddi jama'aare goonɗinɓe, wi'i: «Haanay men acca waajaago haala Alla, men kiinnoo jagganaago nyaamdu.
Gam majjum banniraaɓe, cuɓee hakkune mooɗon worɓe jeeɗiɗo ɓe kooliɗon, hebbuɓe *Ruuhu Ceniiɗo e faamu, gam men jowana ɓe golle ɗen.
Amma menen, accon men men kiinnoo du'aago e jagganaago haala Alla.»
Haala kan welii jama'aare fu.
Den, ɓe cuɓi Etiyen, gorko kebbuɗo goonɗinki e *Ruuhu Ceniiɗo, kanko e Filippu e Porokorus e Nikanor, e Timon, e Parmenas e Nikolawus jeyaaɗo Antiyokiya, naatuɗo diina *Yahuduuɓe.
Ɓe jaari ɓe yeeso lilaaɓe, ɓe jowi juuɗe dow maɓɓe, ɓe du'anii ɓe.
Haala Alla e sankitoo yaago yaago, goonɗinɓe e ɓeydoo sanne der *Urusaliima.
Kade bo *Limaamiiɓe ɗuuɓɓe laatake goonɗinɓe.
Nanŋoore Etiyen
Etiyen, kebbuɗo moƴƴere e baawɗe Alla, e waɗannoo haaynaareeji e kaayeefiiji mawɗi hakkune himɓe.
Amma woɓɓe der waajorde wi'eteene waajorde rinɗinaaɓe, e ƴiwɓe Sirene e Aleksandiriya e Silisiya e Asiya, ummii e yeddontira e Etiyen, amma ɓe baaway jaalaago mo gam o batan nun e faamu e baawɗe *Ruuhu.
Den ɓe baddi e himɓe gam ɓe bi'a ɓe nanii oo yenna Muusa e Alla.
Nunnun ɓe umminiri hakkillo himɓe e *dottiiɓe e *moodiɓɓe tawreeta.
Den ɓe jottii e juhanma, ɓe nanŋi Etiyen, ɓe jaari mo to *dawrooɓe, ɓe gaddi seedeeɓe fewfewɓe, ɓe bi'a: «Gorko oo accay yennugo nokkuure seniine nee ɗo e tawreeta Muusa.
Men nanii oo wi'a Yeesu Nasaratuujo pusan nokkuure nen, waylita tawaaŋal ŋal Muusa hokki en.»
*Dawrooɓe jooɗiiɓe ton fu fattinani Etiyen gite, yi'i yeeso makko e wa'i hande yeeso malaykaajo. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥖
𞤏𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤁𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤦𞤫𞤼𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤼𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤩𞤫𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤖𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤷𞤵𞤩𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤵𞤩𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.»
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤬𞤵.
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤭 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤫 𞤆𞤮𞤪𞤮𞤳𞤮𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤐𞤭𞤳𞤢𞤲𞤮𞤪⹁ 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤆𞤢𞤪𞤥𞤫𞤲𞤢𞤧 𞤫 𞤐𞤭𞤳𞤮𞤤𞤢𞤱𞤵𞤧 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫.
𞤇𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤑𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤐𞤢𞤲𞤽𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲
𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤱𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤪𞤭𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤩𞤫 𞤅𞤭𞤪𞤫𞤲𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵.
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤢 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞥅 𞤴𞤫𞤲𞥆𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 *𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢.
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞤸𞤢𞤲𞤥𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤮 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤬𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤢: «𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤴𞤫𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤲𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢.
𞤃𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞥅 𞤱𞤭'𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤐𞤢𞤧𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤨𞤵𞤧𞤢𞤲 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤢 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲.»
*𞤁𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤬𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲 𞤺𞤭𞤼𞤫⹁ 𞤴𞤭'𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤢'𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮. |
Golle Lilaaɓe 7
Etiyen e waajoo dottiiɓe Yahuduuɓe
Den hooreejo *Limaamiiɓe ƴami: «Ka ɓe bati, nunnun ka laatii na?»
Etiyen toontii, wi'i: «Banniraaɓe e baabiraaɓe, accee hakku, kettinee!
Alla tedduɗo holliti hoore mum Iburahiima no o wonnoo leydi Mesopotamiya, go o yaha o jooɗoo Haran, Alla wi'i mo: ‟Eggu leydi maa accaa saareeji maa, jahaa leydi ni kollan maa mi .”
Den Iburahiima wurti leydi Kaldiya, yahi jooɗoy Haran.
Ɓaawo maayde baabiiko, Alla eggini mo diga ɗon, waddi mo e leydi ni tawaɗon e muuɗum jooni.
Alla hokkay mo jeyde e leydi nin baa yaaɓande koyŋal, amma o haɓɓii alkawal no ni laatoto halal makko, kanko e lenyol makko, baa no o woodaano ɓiɗɗo .
Nani ɗo ka Alla wi'i: ‟Taanirakon maa feran hoota leydi jananni, ɓe laatoo maccuɓe, ɓe tooree duuɓi keme naay.”
Amma lenyol ŋol ɗo laatini ɓe maccuɓe, mi hiitoto ɗum.
Ɓaawo majjum ɓe burtoto, ɓe cujidanammi e ley nokkuure nee ɗo .
Den Alla haɓɓidi e Iburahiima alkawal juulnol.
Juulnol laatii maane alkawal ŋal.
Hande nun, Iburahiima rimi Isiyaaku, juulni mo nyaanne jeetatawre, Isiyaaku juulni Yaakuubu, Yaakuubu bo juulni ɓiɓɓe muuɗum sappo e ɗiɗo, laatiiɓe lenyi sappo e ɗiɗi.
Ɗon kaakiraaɓe men ɓen waɗani Yusufu miiraawo mum nawniraagu, ɓe cippi mo Misira.
Amma Alla e wondi e makko, wurtini mo e tooraaji makko fu, hokki mo moƴƴere e hakkillo yeeso Fiirawna, laamiiɗo Misira.
Fiirawna on waɗi mo dawranoowo Misira e saare makko fu.
Den rafo waɗi der Misira e Kanaana fu.
Ɓillaare mawni faa kaakiraaɓe meeɗen dulli nyaamdu.
No Yaakuubu nani nyaamdu na'on Misira, o lili ton kaakiraaɓe men aran.
No ɓe jahi ɗiɗawre Yusufu acci rindaaɓe mum anniti ɗum.
Diga ɗon nun Fiirawna anniti lenyol Yusufu.
Den Yusufu lili, baaba mum Yaakuubu waddee kanko e saareeji makko fu.
Limgal maɓɓe fu waɗan himɓe lasoy tato e sappo e joyo.
Yaakuubu yahi Misira, o maayi ton kanko e kaakiraaɓe meeɗen.
Ɓe kooraa Sikem, ɓe uwaa der saabeere ne Iburahiima soodunoo to ɓiɓɓe Kamor der leydi Sikem.
No alkawal ŋal Alla haɓɓannoo Iburahiima ɓadii hebbugo, himɓe meeɗen ɗuuɗi, heewi Misira.
Wakkati mum laamiiɗo goɗɗo mo annaano Yusufu laamii leydi Misira.
Laamiiɗo on ƴoyri lenyol meeɗen, toori kaakiraaɓe meeɗen, o dooli ɓe ɓe acca sukahon maɓɓe maaya.
Der wakkati on nun Muusa rimaa, laatii suka booɗuɗo, pottanɗo Alla.
O umminaa lebbi tati e wuro baabiiko.
No o woppaa, ɓii Fiirawna debbo hocci mo, ummini mo hande ɓiyum.
Nunnun Muusa janŋiri annal Misirankeeɓe fu, o laatii gooduɗo baawɗe der haalaaji e gaɗuuji makko.
No Muusa waɗi duuɓi lasoy ɗiɗi, miilo warani mo o yaha o daara banniraaɓe makko, ɓiɓɓe Isira'iila no woniri.
O yi'i Misirankeejo e toora gooto maɓɓe, o jaɓani neɗɗo makko, o fiyi Misirankeejo, o wari.
Oo miilunoo banniraaɓe makko faaman no Alla yiɗi hisingo ɓe diga e makko, amma ɓe paamay.
Fini mum o fotti ɗiɗo maɓɓe e haɓa.
O yiɗi seennugo ɓe, o wi'i: ‟Igooɓe am, onon, oon banniraaɓe!
Ko waɗi oon kaɓa?”
Amma tooroowo banniraawo muuɗum yeeƴi Muusa, wi'i: ‟Moy waɗu maa ardiiɗo naa bo kiitantooɗo men?
Naa a yiɗu nun warugo am hande no barirɗaa Misirankeejo keenya ?”
No Muusa nani haala kan, feri, yahi leydi Madiyam.
O rimi ton ɓiɓɓe worɓe ɗiɗo.
Duuɓi lasoy ɗiɗi ɓaawo mum, malaykaajo Joomiraawo holliti hoore mum Muusa takkol waanne Sinayi der haro, der nyoomoore jaɓoore yiite der baafirdi.
No Muusa yi'i ɗum, haaynaare nanŋi ɗum.
Oo ɓattoo o daara, den daane Joomiraawo wi'i: ‟Min woni Alla kaakiraaɓe maa, Alla Iburahiima e Isiyaaku e Yaakuubu.”
Muusa darii e diwna, huli daarugo.
Joomiraawo wi'i mo: ‟Ɓortu paɗe maa, gam to dariɗaa ɗo laati nun nokkuure seniine.
Gam mi daarii, mi yi'ii toora himɓe am wonɓe Misira, mi nanii bojji maɓɓe, mi jippake rinɗingo ɓe.
Jooni, war, mi lilee Misira .”
Muusa mo ɓe calinoo ɓe bi'i: ‟Moy waɗu maa ardiiɗo naa kiitotooɗo men?”
Kanko Alla lili, waɗi ɗum ardiiɗo e paabotooɗo, diga e malaykaajo birnitaniiɗo mo der nyoomoore.
Kanko wurtini ɓe, o waɗi haaynaareeji e kaayeefiiji der leydi Misira e der maayo Maliya, e der haro duuɓi lasoy ɗiɗi.
Muusa on bati ɓiɓɓe Isira'iila wi'i: ‟Alla umminanan on Annabiijo caka banniraaɓe mooɗon hande am .”
Wakkati ɓe kawti der haro, kanko laatii dariiɗo hakkune kaakiraaɓe meeɗen e malaykaajo baddunooɗo mo dow waanne Sinayi.
Kanko jaɓi haalaaji gurnam, gam o hokka en ɗi.
Amma kaakiraaɓe meeɗen yiɗay nanango mo.
Ɓe calii mo, hakkillooji maɓɓe witti Misira, ɓe bi'i Haruuna: ‟Waɗan men tooruuje ardotooɗe men, Muusa burtinɗo men leydi Misira on, men annaa ko waɗi mo .”
Nyaanne mum, ɓe gaɗi tooruure nandune e ga'el, ɓe caafi ne, ɓe belbelti sabbu golle juuɗe maɓɓe.
Alla totti ɓe ɓaawo, acci ɓe ɓe caafa naaŋe e lewru, e koode, hande no winnaa e dewtere annabiiɓe:
‟Himɓe Isira'iila!
Duuɓi lasoy ɗiɗi ɗi gaɗuɗon der haro,
min gaɗanɗon sadakaaji kirsaaɗi na?
On doonake bukaaru tooruure Moloko ,
e hoodere tooruure mooɗon Refan ,
tooruuje ɗe gaɗuɗon gam caafon ɗe
Kan waɗi mi egginan on mi yaara on gaɗa Babiila .”
Kaakiraaɓe meeɗen e woodunoo bukaaru seedaaku der haro.
Muusa waɗii nu hande no Alla batiri mo, o waɗa nu hande no o yi'iri nu .
Bukaaru nun kaakiraaɓe meeɗen roni, eggidi e mayru wakkati Yosuwa ardii ɓe, naanni ɓe leydi ni ɓe teeti to lenyi ɗi Alla riiwi.
Ton nu woni faa jaamanu Dawda.
Dawda heɓii moƴƴere Alla, ƴami heɓa laawol mahana Alla mo Yaakuubu suudu.
Amma Suleymaanu nun mahani mo ŋol.
E nun fu, Alla mo dow jooɗataako der cuuɗi ɗi himɓe mahi, hande no Annabiijo bati wi'i: «Joomiraawo wi'i:
‟Kammu laatii gurol laamorde am,
leydi bo jaaɓirɗum koyɗe am.
Suudu ŋole mahanton am?
E nokkuure ney ciwtotoomi?
Junŋo am bane tagi kujje ɗee fu na?”»
Onon turtooɓe, ɓe ɓerɗe joorɗe e taaɗuɓe noppi, wakkati fu oon caloo nanango *Ruuhu Ceniiɗo.
On laati nun hande kaakiraaɓe mooɗon.
Annabiijo moy woni mo kaakiraaɓe mooɗon tooray?
Ɓe barii artunooɓe batugo haala garki Gooŋaajo, kanko jammiɗon baruɗon ɗum jooni.
Onon nun heɓi tawreeta Muusa ka malaykaaɓe waddi, go on tokkay ka.
Maayde Etiyen
No ɓe nani haalaaji ɗin, ɓe kebbi mone Etiyen faa ɓee kirƴontira nyiiƴe.
Amma Etiyen hebbi *Ruuhu Ceniiɗo, tiggitii dow yi'i tedduŋal Alla, yi'i Yeesu bo e darii nyaamo Alla.
O wi'i: «Daa!
mii yi'a kammu e maɓɓitii, *Ɓii neɗɗo e darii nyaamo Alla.»
Ɓe fu ɓe kalɓi e semme, ɓe cukki noppi maɓɓe, ɓe mogganii mo, ɓe burtini mo siire, go ɓe janti faɗɗugo mo kaaƴe.
Seedeeɓe ɓoorti gineeji mum, reenini ɗi gojankeejo gom bi'eteeɗo Sol.
No Etiyen faɗɗetee kaaƴe, oo du'oo oo wi'a: «Joomiraawo am Yeesu, jaɓu yonki am!»
Den o jiccii, o halɓi e semme, o wi'i: «Joomiraawo, taa yowan ɓe hakke ɗee ɗo!»
No o bati ka, o maayi. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥗
𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫
𞤁𞤫𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭: «𞤑𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤢؟»
𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵⹁ 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅!
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤫𞤧𞤮𞤨𞤮𞤼𞤢𞤥𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤖𞤢𞤪𞤢𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: ‟𞤉𞤺𞥆𞤵 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞤷𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤲𞤭 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 .”
𞤁𞤫𞤲 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤑𞤢𞤤𞤣𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤴 𞤖𞤢𞤪𞤢𞤲.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞥅𞤳𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤴 𞤥𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤣𞤫 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤲𞤭𞤲 𞤦𞤢𞥄 𞤴𞤢𞥄𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤮𞤴𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲𞤮 𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤩𞤭𞤯𞥆𞤮 .
𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤮 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤭'𞤭: ‟𞤚𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤢𞤳𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤪𞤢𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤼𞤢 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤴.”
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤴 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞥅 𞤯𞤮 .
𞤁𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤮𞤤.
𞤔𞤵𞥅𞤤𞤲𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤪𞤭𞤥𞤭 𞤋𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤼𞤢𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤋𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤭 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵⹁ 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤦𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤍𞤮𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤩𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵 𞤥𞤭𞥅𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤭𞤨𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤊𞤭𞥅𞤪𞤢𞤱𞤲𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢.
𞤊𞤭𞥅𞤪𞤢𞤱𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵.
𞤁𞤫𞤲 𞤪𞤢𞤬𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤑𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤬𞤵.
𞤇𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵.
𞤐𞤮 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤪𞤢𞤲.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤪𞤭𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤊𞤭𞥅𞤪𞤢𞤱𞤲𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵.
𞤁𞤫𞤲 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵 𞤤𞤭𞤤𞤭⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤵𞤥 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵.
𞤂𞤭𞤥𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤶𞤮𞤴𞤮.
𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤇𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄 𞤅𞤭𞤳𞤫𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤵𞤱𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤢𞥄𞤦𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤑𞤢𞤥𞤮𞤪 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤅𞤭𞤳𞤫𞤥.
𞤐𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤸𞤫𞥅𞤱𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢.
𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤭 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤳𞤢𞤸𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢.
𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤪𞤭𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤵𞤳𞤢 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤌 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞥅𞤳𞤮.
𞤐𞤮 𞤮 𞤱𞤮𞤨𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤩𞤭𞥅 𞤊𞤭𞥅𞤪𞤢𞤱𞤲𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤭𞤴𞤵𞤥.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤪𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤮 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭𞤪𞤭.
𞤌 𞤴𞤭'𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤲𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤴𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭.
𞤌𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤩𞤢.
𞤌 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: ‟𞤋𞤺𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫!
𞤑𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤩𞤢؟”
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤰𞤭 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤱𞤭'𞤭: ‟𞤃𞤮𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤫𞤲؟
𞤐𞤢𞥄 𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤭𞤪𞤯𞤢𞥄 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤻𞤢 ؟”
𞤐𞤮 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤬𞤫𞤪𞤭⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥.
𞤌 𞤪𞤭𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮.
𞤁𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤅𞤭𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤪𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤮𞥅𞤥𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤣𞤭.
𞤐𞤮 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤴𞤭'𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤌𞥅 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤮𞥅 𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭: ‟𞤃𞤭𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵.”
𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤭𞤱𞤲𞤢⹁ 𞤸𞤵𞤤𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤵𞤺𞤮.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: ‟𞤇𞤮𞤪𞤼𞤵 𞤨𞤢𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤶𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤪𞤭𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤪⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤫𞥅 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢 .”
𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤤𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: ‟𞤃𞤮𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤫𞤲؟”
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤦𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤦𞤭𞤪𞤲𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤮𞥅𞤥𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤃𞤢𞤤𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤪𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤱𞤭'𞤭: ‟𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 .”
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤪𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤅𞤭𞤲𞤢𞤴𞤭.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤵𞤪𞤲𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤫𞤲 𞤯𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤢𞤴 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮.
𞤇𞤫 𞤷𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭 𞤖𞤢𞤪𞤵𞥅𞤲𞤢: ‟𞤏𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤢𞤪𞤣𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤮 .”
𞤐𞤴𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤫 𞤫 𞤺𞤢'𞤫𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭 𞤲𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤦𞤫𞤤𞤼𞤭 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤢 𞤲𞤢𞥄𞤽𞤫 𞤫 𞤤𞤫𞤱𞤪𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫:
‟𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢!
𞤁𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤪𞤮⹁
𞤥𞤭𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤭𞤪𞤧𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤲𞤢؟
𞤌𞤲 𞤣𞤮𞥅𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤵𞤳𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤃𞤮𞤤𞤮𞤳𞤮 ⹁
𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤈𞤫𞤬𞤢𞤲 ⹁
𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤮𞤲 𞤯𞤫
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭 𞤫𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤄𞤢𞤦𞤭𞥅𞤤𞤢 .”
𞤑𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤦𞤵𞤳𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤪𞤮.
𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤲𞤵 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤲𞤵 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤵 .
𞤄𞤵𞤳𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤪𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤫𞤺𞥆𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤴𞤪𞤵 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤒𞤮𞤧𞤵𞤱𞤢 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞥅𞤼𞤭 𞤼𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤭𞥅𞤱𞤭.
𞤚𞤮𞤲 𞤲𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢.
𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤅𞤵𞤤𞤫𞤴𞤥𞤢𞥄𞤲𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤽𞤮𞤤.
𞤉 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤱𞤭'𞤭: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭:
‟𞤑𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤵𞤪𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤢𞤥⹁
𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤦𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤩𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤢𞤥.
𞤅𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤽𞤮𞤤𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤲𞤼𞤮𞤲 𞤢𞤥؟
𞤉 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤴 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭؟
𞤔𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤼𞤢𞤺𞤭 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅 𞤬𞤵 𞤲𞤢؟”»
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤪𞤯𞤫 𞤫 𞤼𞤢𞥄𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤌𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤮𞤴 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤴؟
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤢𞤪𞤼𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤘𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤴 𞤳𞤢.
𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤥𞤮𞤲𞤫 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫𞥅 𞤳𞤭𞤪𞤰𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤻𞤭𞥅𞤰𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤭'𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤴𞤭'𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤦𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤌 𞤱𞤭'𞤭: «𞤁𞤢𞥄!
𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤭'𞤢 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ *𞤇𞤭𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.»
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤩𞤭 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤳𞥆𞤭 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤮𞤺𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤬𞤢𞤯𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫.
𞤅𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤮𞥅𞤪𞤼𞤭 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭𞤲𞤭 𞤯𞤭 𞤺𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤺𞤮𞤥 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤮𞤤.
𞤐𞤮 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲 𞤬𞤢𞤯𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤣𞤵'𞤮𞥅 𞤮𞥅 𞤱𞤭'𞤢: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤶𞤢𞤩𞤵 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥!»
𞤁𞤫𞤲 𞤮 𞤶𞤭𞤷𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤩𞤭 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤮!»
𞤐𞤮 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭. |
Golle Lilaaɓe 8
Sol bo nootake barki Etiyen.
Sol e toora Eklesiya
Nyaanne mum toora mawka tawi eklesiya *Urusaliima.
Ɓe fu ɓe cankitii der leyɗe Yahudiya e Samariya, lilaaɓe tan horii.
Himɓe hulɓe Alla uwi Etiyen, ɓe bulli maayde makko sanne.
Amma Sol e tinnii e halka eklesiya.
Oo naata cuuɗi, oo nanŋa worɓe e rewɓe, oo wurtina ɓe oo maɓɓaa der kasu.
Filippu e waajoo der leydi Samariya.
Cankitinooɓe ɓen e woosoo e waajoo *linjiila.
Filippu yahi siire Samariya gom, e waajoo haala *Almasiihu.
Jama'aare fu e hettinii e hakkillo ko Filippu waajotoo, ɓe ji'ii kaayeefiiji ɗi o waɗi.
Ginnaaji e wurtoo e ɗuuɓɓe e kalɓaali mawɗi, moofooɓe ɗuuɓɓe e laƴooɓe yoofake.
Ɗum laatii belɗum ɓerne der siire nen.
Gorko bi'eteeɗo Simon e tawanoo der siire nen.
Oo waɗa dobo dobo kaaynotooɗum Samariyaaɓe sanne, oo daari hoore makko tedduɗo.
Ɓe fu ɓee kettinanii mo, diga famarɓe faa mawɓe, ɓe bi'i: «Gorko oo ɗo woni baawɗe Alla bi'eteeɗe ‟Mawɗe”.»
Ɓee kettinanoo mo, gam diga ko ɓooyi oo haaynoo ɓe e dobo dobo makko.
Amma no Filippu waajii ɓe *linjiila *Laamaare Alla e haala Yeesu *Almasiihu, ɓe goonɗini, worɓe e rewɓe fu waɗanaa *batisi.
Simon e hoore muuɗum goonɗini kanun bo.
O waɗanaa batisi, o tokkini Filippu, ɗum haaynii mo sanne no o yi'i kaayeefiiji e haaynaareeji mawɗi e waɗee.
Lilaaɓe wonɓe *Urusaliima nani Samariyaaɓe goonɗinii haala Alla.
Ɓe lildani ɓe Piyer e Yuhaana.
No ɓe jottii ton, ɓe du'anii ɓe, heɓa ɓe keɓa *Ruuhu Ceniiɗo, gam Ruuhu Ceniiɗo jippaakino taw e goɗɗo maɓɓe, e inne Yeesu Joomiraawo nun ɓe gaɗiranaa *batisi.
Den Piyer e Yuhaana yowi juuɗe mum dow maɓɓe go ɓe keɓi Ruuhu Ceniiɗo.
No Simon yi'i ɓe keɓii *Ruuhu Ceniiɗo no lilaaɓe yowi juuɗe mum dow maɓɓe, o waddani ɓe ceede, o wi'i: «Kokkee am min bo baawɗe ɗen gam mo jowammi juuɗe fu heɓa Ruuhu Ceniiɗo.»
Amma Piyer toontii mo, wi'i: «Alla halkee, an e ceede maa, gam a miilii dokkal Alla ceede nun soodirtee!
A walaa geɗu, naa bo kawtal der haala kan, gam ɓerne maa foonnitanaaki Alla.
Gam majjum tuubu e kalluɗum maa, du'a Joomiraawo yaafee ko miijotoɗaa der ɓerne maa, to waɗoto.
Gam mi yi'ii kaaɗuɗum e hebbu maa, kalluɗum e haɓɓu maa.»
Simon toontii, wi'i: «Du'anee am Joomiraawo, gam to goɗɗum e ko bi'uɗon heɓanmi.»
Ɓaawo no Piyer e Yuhaana seedi, ko ɓe baajii haala Joomiraawo, ɓe bittiri *Urusaliima.
E laawol ɓe baajii ci'e Samariyaaɓe ɗuuɗɗe linjiila.
Filippu fottii e semmenteejo Etiyopiya gom
Malaykaajo Joomiraawo wi'i Filippu: «Umma, yahu hoore fuɗo, laawol ƴiwuŋol *Urusaliima e foonni Gaaja, laawol ŋol, laddewol nun.»
O ummii o yahi.
Den o tawi gorko Etiyopiyankeejo semmenteejo, ɓujaaɗo, kanko nun suuɗata ceede Kandake, laamiiɗo Etiyopiya debbo.
O yahiino Urusaliima sujidanoygo Alla.
No o hootata, oo jooɗii e laana pucci makko, oo janŋa der dewtere annabi *Esaaya.
*Ruuhu wi'i Filippu: «Yahu, ɓatta laana ŋan.»
Filippu doggi, hewtii mo, nani oo janŋa dewtere annabi Esaaya, wi'i: «Aa faama e gooŋa ko janŋataa na?»
Gorko on toontii, wi'i: «Noy baawiranmi faamugo to goɗɗo faantinay am?»
O eeli Filippu eenca, jooɗoo ley makko.
Daa aayaaje ɗe o janŋanno e dewtere nen:
«Oo yaaree hande baala kiisoyteeŋa.
hande jawgiyel deƴƴuŋel yeeso kesanɗo ɗum,
Nunnun o jeeɗorii
O yawnaama, o hiitanaaka e gooŋaaku.
Moy waawata ko bati haala himɓe wakkati makko?
Gam yonki makko ikkinaama e duuniyaaru.»
Semmenteejo on wi'i Filippu: «Mii eelee, bataa am, moy Annabiijo on batanta, hoore makko nun naa goɗɗo?»
Filippu fuɗɗi haala diga aayaaje ɗen, waajii mo *linjiila Yeesu.
Ɓe tokki laawol maɓɓe faa ɓe jottii diyam.
Semmenteejo on wi'i: «Diyam nani!
Ko haɗatanmi waɗeego *batisi?»
[ Filippu wi'i: «To a goonɗinii e ɓerne maa fu, walaa ko haɗetee waɗeego batisi.»
O toontii, o wi'i: «Mii goonɗini Yeesu *Almasiihu woni *Ɓii Alla.»]
O waɗi laana ŋan darii.
Ɓe fu ɓe jippii, ɓe naati e diyam.
Filippu waɗi mo *batisi.
No ɓe burtii e diyam, Ruuhu Joomiraawo safi Filippu.
Semmenteejo on yi'ay mo kade, tokki laawol muuɗum e belɗum ɓerne.
Filippu tawi na'on Ajotus.
Diga ɗon faa Kaysariya, siire ne o yahi fu, oo waajoo *linjiila. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥘
𞤅𞤮𞤤 𞤦𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲.
𞤅𞤮𞤤 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢
𞤐𞤴𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤢 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤅𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤵𞤤𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤵𞤱𞤭 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤅𞤮𞤤 𞤫 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤌𞥅 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵.
𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤅𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢.
𞤕𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤧𞤮𞥅 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤅𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤮𞤥⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤔𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤳𞤮 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤭𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭.
𞤘𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤩𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤭⹁ 𞤥𞤮𞥅𞤬𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞤰𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤢𞤳𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲.
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲.
𞤌𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤦𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤅𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫𞥅 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤢𞤥𞤢𞤪𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 ‟𞤃𞤢𞤱𞤯𞤫”.»
𞤇𞤫𞥅 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭 𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤮𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤦𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤩𞤫 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤭 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅.
𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤅𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤇𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮 𞤼𞤢𞤱 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤁𞤫𞤲 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤴𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤐𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤴𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤑𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮 𞤶𞤮𞤱𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.»
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤲 𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅!
𞤀 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤫𞤯𞤵⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤣𞤵'𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤶𞤮𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤯𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄.»
𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤁𞤵'𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤫 𞤳𞤮 𞤦𞤭'𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲𞤥𞤭.»
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞤪𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤉 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤷𞤭'𞤫 𞤅𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤮𞤨𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤮𞤥
𞤃𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵: «𞤓𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤽𞤮𞤤 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭 𞤘𞤢𞥄𞤶𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤵𞤲.»
𞤌 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭.
𞤁𞤫𞤲 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤮𞤨𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤩𞤵𞤶𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤑𞤢𞤲'𞤣𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤮𞤨𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮.
𞤌 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤧𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤐𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤼𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤨𞤵𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 *𞤉𞤧𞤢𞥄𞤴𞤢.
*𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤭'𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵: «𞤒𞤢𞤸𞤵⹁ 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤽𞤢𞤲.»
𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤭⹁ 𞤸𞤫𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 𞤉𞤧𞤢𞥄𞤴𞤢⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀𞥄 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤢؟»
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤐𞤮𞤴 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤢𞤥؟»
𞤌 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤢⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤁𞤢𞥄 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢𞤲𞥆𞤮 𞤫 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲:
«𞤌𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤭𞥅𞤧𞤮𞤴𞤼𞤫𞥅𞤽𞤢.
𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤺𞤭𞤴𞤫𞤤 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤵𞤽𞤫𞤤 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤯𞤵𞤥⹁
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤮 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅
𞤌 𞤴𞤢𞤱𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤃𞤮𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮؟
𞤘𞤢𞤥 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤭𞤳𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.»
𞤅𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵: «𞤃𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮؟»
𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤥𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥.
𞤅𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤭: «𞤁𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤭!
𞤑𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅𞤺𞤮 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭؟»
[ 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤮 𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤵⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.»
𞤌 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤇𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢.»]
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤽𞤢𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥.
𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤮 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤢𞤬𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵.
𞤅𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤴𞤭'𞤢𞤴 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫.
𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤀𞤶𞤮𞤼𞤵𞤧.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢. |
Golle Lilaaɓe 9
No Sol tuubiri
Wakkati mum Sol accay wi'ugo tooran aahiiɓe Joomiraawo, wara ɓe.
O yahi to hooreejo *Limaamiiɓe, o eeli ɓe binnana mawɓe juulirɗe Damas, to o tawii tokkuɓe laawol Joomiraawo ton, worɓe naa bo rewɓe, o nanŋa ɓe, o haɓɓa, o yaara *Urusaliima.
No o yahata, o ɓadii Damas, ɗon de woore jayŋol ƴiwi dow kammu fiiltitii mo.
O yani e leydi, go o nani daane e wi'a mo: «Sol, Sol, gam ume ko aa toorammi?»
O ƴami: «An nun moy, Joomiraawo?»
Go o toontaa: «Min nun, Yeesu mo toorataa.
Amma umma naatu der siire, a batete ko haani gaɗaa.»
Worɓe yaadooɓe e makko, nani daane amma ɓe ji'ay goɗɗo ko ɓee gonii ɗon, ɓee jeeɗii.
Sol ummii e fattini gite o yi'ataa bo goɗɗum.
Den o jogaa junŋo o yaaraa Damas.
O waɗi balɗe tati o yi'ataa, o nyaamay o yaray.
Goonɗinɗo bi'eteeɗo Ananiyas e wonnoo Damas.
Joomiraawo noddi mo der koyɗool, wi'i mo: «Ananiyas!»
O toontii, o wi'i: «Mi nani Joomiraawo.»
Joomiraawo wi'i mo: «Umma, yahu tokku laawol bi'eteeŋol Poonnitiiŋol, naataa wuro Yahuuda, ƴamanaa gorko bi'eteeɗo Sol, mo Tarsus, o na'on du'oo.
O yi'i der koyɗool gorko bi'eteeɗo Ananiyas e naata, e yowana mo juuɗe heɓa o wunta.»
Ananiyas toontii, wi'i: «Joomiraawo, himɓe ɗuuɓɓe batanii am habaru gorko on e tooraaji ɗuuɗɗi ɗi o toori seniiɓe wonɓe *Urusaliima.
O wardii ɗo e ɗereeji hooreeɓe *Limaamiiɓe, gam o haɓɓa noddooɓe inne maa fu.»
Joomiraawo wi'i mo: «Yahu, gam gorko on laati nun gollirɗum ɗum cuɓumi gam o annina lenyi janani e laamiiɓe, e ɓiɓɓe Isira'iila inne am.
Mi hollan mo min e hoore am jaka o toorortoo gam am.»
Den, Ananiyas yahi, naatoy suudu ŋol, yowani mo juuɗe muuɗum, wi'i: «Banniraawo am Sol, Yeesu Joomiraawo birnitaniiɗo maa dow laawol ŋol tokkoyɗaa, lili am gam bumtaa, keewaa *Ruuhu Ceniiɗo.»
Ɗon nun de woore goɗɗum hande koɓitaaje yani e gite Sol, o wunti, o ummii, o waɗanaa *batisi.
O nyaami, go semme makko wittoy.
Sol e waajoo der Damas
O jooɗodii e goonɗinɓe wonɓe Damas balɗe seɗɗa.
Ɗon maa ɗon o fuɗɗi waajaago haala Yeesu der baajorɗe, oo wi'a: «Yeesu woni lalley Ɓii Alla.»
Hettinaniiɓe mo fu haaynaare nanŋi ɗum, e wi'a: «Kanko bane wonnoo e halka noddooɓe inne Yeesu wonɓe der *Urusaliima na?
Hinaa gam o haɓɓa ɓe o yaara to hooreeɓe *Limaamiiɓe waddi mo ɗo na?»
Sol e ɓeydoo semme dow waaji, faa ɗum wemmi *Yahuduuɓe wonɓe Damas fu, o laaɓinani ɓe Yeesu woni *Almasiihu.
No balɗe ɗuuɗɗe yawti *Yahuduuɓe dawridi ɓe bara Sol.
Sol anniti dabare maɓɓe.
Jemma e nyalooma ɓe kakkilani dammuɗe siire nen to oo wurtoo, gam ɓe keɓa ɓe bara mo.
Jemmaare gom goonɗinɓe etti Sol, watti e killaal, haɓɓi e ɓoggol, ƴartini birniwol piiliiŋol siire nen.
Sol der Urusaliima
No Sol yottii *Urusaliima, o yiɗi hawtugo e goonɗinɓe Yeesu, amma ɓe fu ɓe kuli mo, ɓe koolaaki naa e gooŋa o laatake aahiijo Yeesu.
Den Barnabas hocci mo to makko, go o yaari mo to lilaaɓe, o bati ɓe no Sol yi'iri Joomiraawo e badda e mum dow laawol, e no o waajorii haala Yeesu der Damas e cuusal.
Ɓaawo mum Sol wondi e maɓɓe, e naata e wurtoo der Urusaliima, e waajoo haala Joomiraawo e cuusal.
Kade, oo badda e *Yahuduuɓe batooɓe yunaninkeere, oo yeddontira e maɓɓe, amma kamɓe ɓee daarta warugo mo.
No banniraaɓe nani ka, ɓe jaari mo Kaysariya, go ɓe jawtini mo Tarsus.
Den eklesiya heɓi jam der Yahudiya e *Galili e Samariya fu.
Ka semmiɗi, kaa yaha der kulol Joomiraawo, kaa ɓeydoo ɗuuɗugo gam ballal *Ruuhu Ceniiɗo.
Nyawtugo Ayneyas
Piyer e woositoo der leydi nii fu, go o yahi daaroygo himɓe Alla wonɓe Lidda.
O tawi ton gorko nyawɗo mo ɓannu muuɗum fu waati, bi'eteeɗo Ayneyas.
Ɗum waɗii duuɓi jeetati oo fukkii.
Piyer wi'i mo: «Ayneyas, Yeesu *Almasiihu nyawtii maa!
Umma, moƴƴin banni maa!»
Ɗon maa ɗon o ummii.
Wonɓe siire Lidda e weccoore leydi Saron fu yi'i mo, tuubi, goonɗini Joomiraawo.
Dorkas fintinaama
Der siire Yoppe, e woodunoo debbo goonɗinɗo bi'eteeɗo Tabita.
(E yunaninkeere ɗum wi'ay maa Dorkas, waato Taakawre.)
Oo waɗa golleeji ɗuuɗɗi booɗɗi, oo walla talakaaɓe sanne.
Der balɗe ɗen o yontaa, o maayi, go o lootaa, o fukkinaa der suudu dowrowol.
Lidda woɗɗidaa e Yoppe, goonɗinɓe nani Piyer na'on ton, ɓe lili worɓe ɗiɗo to makko ɓe eela mo o yottoo lallaw.
Piyer ummii, yaadi e maɓɓe law.
No o yottii, ɓe eencini mo suudu dowrowol.
Rewɓe gowniiɓe fu wari to makko e wulla e holla mo gineeji e jabbaaje ɗe Dorkas nyo'unoo de o woodunoo yonki.
Piyer wurtini himɓe fu, diccii, du'ii.
Den o waylitii to maayɗo on, o wi'i: «Tabita, umma!»
Tabita omti gite muuɗum, yi'i Piyer, ummii jooɗii.
Piyer nanŋi junŋo makko, ummini mo.
Ɓaawo majjum o noddi goonɗinɓe e gowniiɓe, o holli ɓe Tabita o buurɗo.
Ka sankitii der Yoppe fu, ɗuuɓɓe goonɗini Joomiraawo.
Piyer waɗi balɗe der Yoppe e wuro kunkunɗo bi'eteeɗo Simon. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥙
𞤐𞤮 𞤅𞤮𞤤 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭𞤪𞤭
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤅𞤮𞤤 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤲 𞤢𞥄𞤸𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤩𞤫.
𞤌 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤭𞤪𞤯𞤫 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧⹁ 𞤼𞤮 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤐𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤮 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧⹁ 𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤼𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤌 𞤴𞤢𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢 𞤥𞤮: «𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤢𞥄 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤥𞥆𞤭؟»
𞤌 𞤰𞤢𞤥𞤭: «𞤀𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤮𞤴⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮؟»
𞤘𞤮 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞥄: «𞤃𞤭𞤲 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤵𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤫𞤼𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤢𞥄.»
𞤏𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞥅.
𞤅𞤮𞤤 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤬𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤁𞤫𞤲 𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢𞥄 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴 𞤮 𞤴𞤢𞤪𞤢𞤴.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤮𞥅𞤤⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧!»
𞤌 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.»
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤓𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤵 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤽𞤮𞤤 𞤆𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢⹁ 𞤰𞤢𞤥𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤮 𞤚𞤢𞤪𞤧𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤵'𞤮𞥅.
𞤌 𞤴𞤭'𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤮𞥅𞤤 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢⹁ 𞤫 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤮 𞤱𞤵𞤲𞤼𞤢.»
𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤯𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤵.»
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤒𞤢𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤵𞤩𞤵𞤥𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤢𞤥.
𞤃𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤥.»
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤮𞤴 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥 𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤭𞤪𞤲𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤴𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤵𞤥𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤫𞥅𞤱𞤢𞥄 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.»
𞤍𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤮𞤩𞤭𞤼𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤴𞤢𞤲𞤭 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤱𞤵𞤲𞤼𞤭⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤌 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴.
𞤅𞤮𞤤 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧
𞤌 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤯𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤱𞤭'𞤢: «𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤢𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤇𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢.»
𞤖𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤬𞤵 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲𞤢؟
𞤖𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤯𞤮 𞤲𞤢؟»
𞤅𞤮𞤤 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤫𞤥𞥆𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤐𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤭𞤣𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤢 𞤅𞤮𞤤.
𞤅𞤮𞤤 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤼𞤮 𞤮𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤢 𞤥𞤮.
𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤫 𞤳𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤤⹁ 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤫 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤮𞤤⹁ 𞤰𞤢𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤦𞤭𞤪𞤲𞤭𞤱𞤮𞤤 𞤨𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅𞤽𞤮𞤤 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲.
𞤅𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢
𞤐𞤮 𞤅𞤮𞤤 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤢𞥄𞤸𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤁𞤫𞤲 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤅𞤮𞤤 𞤴𞤭'𞤭𞤪𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤅𞤮𞤤 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤.
𞤑𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮.
𞤐𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤚𞤢𞤪𞤧𞤵𞤧.
𞤁𞤫𞤲 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤶𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤫 *𞤘𞤢𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤫 𞤅𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵.
𞤑𞤢 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞥄 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤐𞤴𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤴𞤲𞤫𞤴𞤢𞤧
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤧𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤲𞤭𞥅 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤂𞤭𞤣𞥆𞤢.
𞤌 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤻𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤭⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤴𞤲𞤫𞤴𞤢𞤧.
𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤶𞤫𞥅𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤮𞥅 𞤬𞤵𞤳𞥆𞤭𞥅.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤀𞤴𞤲𞤫𞤴𞤢𞤧⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄!
𞤓𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤭𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤢𞥄!»
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅.
𞤏𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤂𞤭𞤣𞥆𞤢 𞤫 𞤱𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤅𞤢𞤪𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤴𞤭'𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤁𞤮𞤪𞤳𞤢𞤧 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢
𞤁𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤒𞤮𞤨𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤢𞤦𞤭𞤼𞤢.
(𞤉 𞤴𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤭'𞤢𞤴 𞤥𞤢𞥄 𞤁𞤮𞤪𞤳𞤢𞤧⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤚𞤢𞥄𞤳𞤢𞤱𞤪𞤫.)
𞤌𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤤𞤢𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤁𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲 𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤬𞤵𞤳𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤣𞤮𞤱𞤪𞤮𞤱𞤮𞤤.
𞤂𞤭𞤣𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤒𞤮𞤨𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤮 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤮𞥅 𞤤𞤢𞤤𞥆𞤢𞤱.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞤱.
𞤐𞤮 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤣𞤮𞤱𞤪𞤮𞤱𞤮𞤤.
𞤈𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤶𞤢𞤦𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤁𞤮𞤪𞤳𞤢𞤧 𞤻𞤮'𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤫 𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤣𞤵'𞤭𞥅.
𞤁𞤫𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤯𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤢𞤦𞤭𞤼𞤢⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤢!»
𞤚𞤢𞤦𞤭𞤼𞤢 𞤮𞤥𞤼𞤭 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤴𞤭'𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞤱𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤚𞤢𞤦𞤭𞤼𞤢 𞤮 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤯𞤮.
𞤑𞤢 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤒𞤮𞤨𞥆𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤒𞤮𞤨𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤳𞤵𞤲𞤳𞤵𞤲𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲. |
Golle Lilaaɓe 10
No Korney tuubiri
Gorko bi'eteeɗo Korney e wonnoo Kaysariya, mawɗo waalde konunkeeɓe bi'eteene Italiire.
O laati nun kulɗo Alla, kanko e himɓe wuro makko fu ɓe kulɓe Alla.
Oo sakka *Yahuduuɓe sadakaaji ɗuuɗɗi, oo du'oo wakkati fu.
Kiikiiɗeere gom wakkati juura, o yi'i e laaɓuɗum malaykaajo Alla naati der suudu makko, wi'i mo: «Korney!»
O fattinani mo gite sabbu kulol, o wi'i: «Joomiraawo, ume nun?»
Malaykaajo on wi'i mo: «Alla jaɓanii maa du'aaje maa e sadakaaji maa, o yeggitanay maa bo.
Jooni lilu himɓe faa siire Yoppe, ɓe noddanee bi'eteeɗo Simon, innitirteeɗo Piyer.
O na'on weeri wuro kunkunɗo bi'eteeɗo Simon, mo wuro muuɗum woni takkol maayo.»
No malaykaajo baddannooɗo e makko yawti, o noddi jaggiiɓe makko ɗiɗo e soogeeru wooru kulnu Alla, takkiiɗo mo.
O fillanii ɓe ko malaykaajo on wi'i fu, den o lili ɓe siire Yoppe.
No weeti, ɓee gonii e laawol, ɓe paanii siire nen, tawi Piyer eencii dow werdude muuɗum caka nyalooma oo du'oo.
Rafo waɗi mo go oo yiɗi nyaamugo.
No ɓe gaɗanta mo nafa, Alla holli mo ko haayni.
O yi'i kammu maɓɓitii, go huune nandune e wudere mawne, e haɓɓaa e gawarɗe mum naay e jippoo foonnaago e leydi.
Der mayre e woodi bisaaji feffeereeji ɗi koyɗe naay e ladoojum e pooli.
Daane gom wi'i mo: «Piyer, umma, hiisu, nyaamaa!»
Piyer wi'i: «Aawo, Joomiraawo!
Abada, mi nyaamay ko harmi naa bo ko laaɓaa.»
Daane nen wi'i mo kade: «Taa harmin ko Alla laaɓini.»
Non ɗum waɗi faa laabi tati.
Den wudere nen safaa dow kammu.
Wakkati Piyer jiɓii dow ko jiiki mum kin yiɗi wi'ugo, wakkati den himɓe ɓe Korney liloy ɓen, e ƴamana wuro Simon faa ɓe gari ley dammugal.
Ɓe noddi wonɓe ɗon, ɓe ƴami ɗum to ɗon nun Simon noddeteeɗo Piyer weeri.
No Piyer miijoto dow ko yi'i, Ruuhu wi'i mo: «Nani himɓe tato e daartee.
Amma umma, jippa, jaahidaa e maɓɓe taa waɗu seko, gam min nun liloy ɓe.»
Piyer jippii, wi'i himɓe ɓen: «Mi nani, min woni mo daartoton.
Ume waddi on?»
Ɓe toonti ɓe bi'i: «Korney mawɗo waalde konunkeeɓe nun liloy men.
Gorko on gooŋaajo nun, kulɗo Alla, mo lenyol *Yahuduuɓe fu seedantoo geeta.
Malaykaajo ceniiɗo holli mo o waɗa men gara men noddee, garaa suudu makko, gam heɓa o nana waaju maa.»
Piyer naanni ɓe, werni ɓe.
No weeti, o ummii, o yaadi e maɓɓe.
Woɓɓe goonɗinɓe tawaaɓe Yoppe yaadi e makko.
No weetitii, ɓe jottii Kaysariya.
Tawi Korney noddiino getti e igooɓe mum ɓadiiɓe ɗum, e hettinii ɓe.
No Piyer yottii, Korney taɓɓoy mo, diccanii mo.
Piyer bati mo, wi'i: «Umma, gam min bo mi tagaaɗo nun.»
Piyer e badda e makko, faa ɓe naati e suudu, ɓe tawi ton himɓe ɗuuɓɓe e hawritii.
O wi'i ɓe: «Oon anni laawol hokkay *Yahuduujo tokkontira mo laataaki Yahuduujo, naa bo naatugo suudu muuɗum.
Amma Alla hollii am to mi daaru goɗɗo tuunuɗo naa bo karmuɗo.
Kan waɗi no lilanɗaa am, garumi, mi salaaki.
Jooni, batee am, ko noddirɗon am.»
Korney toontii, wi'i: «Hanne waɗi balɗe naay, mii du'oo der suudu am, wakkati juura ɗon maa ɗon, gorko mo gineeji jalbooji wari darii yeeso am, wi'i am: ‟Korney, Alla jaɓanii maa du'aare maa, o yeggitanay sadakaaji maa.
To non lilu e siire bi'eteene Yoppe, noddaneɗaa gorko bi'eteeɗo Simon, innitirteeɗo Piyer.
O na'on weeri wuro kunkunɗo bi'eteeɗo Simon, mo wuro muuɗum woni takkol maayo.”
Kan waɗi lilumi law noddeɗaa.
No garɗaa, a woonnii sanne.
Jooni en fu en nani yeeso Alla gam kettinoɗen ko Joomiraawo batu maa baajoɗaa men.»
Waaji Piyer der wuro Korney
Den Piyer fuɗɗi waajaago, wi'i: «Mi faamii e gooŋa Alla daaray maa himɓe fu gootum.
Neɗɗo kulɗo mo, poonnitiiɗo, o yiɗan ɗum baa to lenyol ŋole nun o laati.
Alla lildi ɓiɓɓe Isira'iila haala, o waajii ɓe habaru jam diga e Yeesu *Almasiihu, laatiiɗo Joomiraawo himɓe fu.
Oon anni ko waɗii leydi Yahudiya fu, diga *Galili ɗum fuɗɗi ɓaawo Yuhaana waajii himɓe waɗee *batisi.
Oon anni no Alla suɓiri Yeesu Nasaratuujo, no o jippiniri e makko *Ruuhu Ceniiɗo, e baawɗe, no Yeesu woositorii nokkuuje fu e golla golle booɗɗe, e nyawta wonuɓe e jeyaagu *Seyɗan fu gam Alla e wondi e makko.
Menen men seedeeɓe ko o waɗi der leydi *Yahuduuɓe e der *Urusaliima fu.
Ɓe ɓilii mo e *palaaŋal, ɓe bari mo, amma Alla fintinii mo nyalaane tatawre, hokki mo baawɗe hollitingo men hoore mum.
Himɓe fu bane o wirnitanii, amma seedeeɓe ɓe Alla arti suɓugo, menen nyaamduɓe e makko, yardi e makko ɓaawo pintol makko, o wirnitanii.
O yowanii men men baajoo himɓe, men ceedoo kanko woni mo Alla waɗi hiitoo wuuruɓe e maayɓe.
Annabiiɓe fu batii haala makko, ‟wi'i goonɗinɗo mo fu heɓan yaafuye hakkeeji muuɗum sabbu inne makko”.»
Lenyi janani heɓii Ruuhu Ceniiɗo
No Piyer batata haalaaji ɗi, *Ruuhu Ceniiɗo jippii dow nanooɓe waaji makko fu.
*Yahuduuɓe goonɗinɓe, wardunooɓe e Piyer, haaynaa no dokkal Ruuhu Ceniiɗo sankitorii der lenyi janani bo.
Gam eɓe nana himɓe ɓen e bata e ɗelle goɗɗe, e maanta Alla.
Den Piyer bati, wi'i: «Himɓe ɓen heɓii Ruuhu Ceniiɗo hano meeɗen.
Moy waawata ko haɗi ɓe waɗeego *batisi e diyam?»
O wi'i ɓe gaɗanee *batisi e inne Yeesu *Almasiihu.
Ɓaawo mum, ɓe eeli mo o jooɗodo e maɓɓe balɗe seɗɗa. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥐
𞤐𞤮 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤴 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭𞤪𞤭
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤴 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤣𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤋𞤼𞤢𞤤𞤭𞥅𞤪𞤫.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤌𞥅 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤢 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤣𞤵'𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵.
𞤑𞤭𞥅𞤳𞤭𞥅𞤯𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤪𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤴!»
𞤌 𞤬𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤵𞤥𞤫 𞤲𞤵𞤲؟»
𞤃𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤵 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤒𞤮𞤨𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪.
𞤌 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤱𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤳𞤵𞤲𞤳𞤵𞤲𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮.»
𞤐𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭⹁ 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤳𞤵𞤤𞤲𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮.
𞤌 𞤬𞤭𞤤𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤒𞤮𞤨𞥆𞤫.
𞤐𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤲𞤭𞥅 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤲𞤭𞥅 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤫𞤪𞤣𞤵𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤮𞥅 𞤣𞤵'𞤮𞥅.
𞤈𞤢𞤬𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤮 𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭.
𞤌 𞤴𞤭'𞤭 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤫 𞤫 𞤱𞤵𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤺𞤢𞤱𞤢𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞥅 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭.
𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞤬𞥆𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤤𞤢𞤣𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤤𞤭.
𞤁𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤭𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄!»
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮!
𞤀𞤦𞤢𞤣𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤪𞤥𞤭 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞥄.»
𞤁𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤫: «𞤚𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤪𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤭.»
𞤐𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭.
𞤁𞤫𞤲 𞤱𞤵𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤶𞤭𞤩𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤶𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤳𞤭𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤴 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴 𞤩𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤤𞤫𞤴 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤.
𞤇𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤫𞥅𞤪𞤭.
𞤐𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤥𞤭𞥅𞤶𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤭⹁ 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤵𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤸𞤭𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤧𞤫𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴 𞤩𞤫.»
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲: «𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤮𞤼𞤮𞤲.
𞤓𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲؟»
𞤇𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤣𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴 𞤥𞤫𞤲.
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢.
𞤃𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤪𞤢𞥄 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤵 𞤥𞤢𞥄.»
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤲𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤫𞤪𞤲𞤭 𞤩𞤫.
𞤐𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤒𞤮𞤨𞥆𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢.
𞤚𞤢𞤱𞤭 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤴 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤫 𞤭𞤺𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫.
𞤐𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤴 𞤼𞤢𞤩𞥆𞤮𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤓𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲.»
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅.
𞤌 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫: «𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤴 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤵𞥅𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤪𞤥𞤵𞤯𞤮.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤪𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤫𞥅 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤥.»
𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤴 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤖𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤣𞤵'𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤶𞤢𞤤𞤦𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤢𞤥: ‟𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤴⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤵 𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤒𞤮𞤨𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤲𞤫𞤯𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪.
𞤌 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤱𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤳𞤵𞤲𞤳𞤵𞤲𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮.”
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤵𞤥𞤭 𞤤𞤢𞤱 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞤯𞤢𞥄.
𞤐𞤮 𞤺𞤢𞤪𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤢 𞤱𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲.»
𞤏𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤴
𞤁𞤫𞤲 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤴 𞤥𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥.
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤶𞤢𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 *𞤘𞤢𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭𞤪𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤐𞤢𞤧𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤲𞤮 𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤲𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞥅𞤧𞤭𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤺𞤵 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵.
𞤇𞤫 𞤩𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤫 *𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤮 𞤱𞤭𞤪𞤲𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤧𞤵𞤩𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤭𞤪𞤲𞤭𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅.
𞤌 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞥅 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫.
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ ‟𞤱𞤭'𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤵𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮”.»
𞤂𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮
𞤐𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭⹁ *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵.
*𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤫𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞥆𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤁𞤫𞤲 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤲𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤃𞤮𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅𞤺𞤮 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥؟»
𞤌 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤥𞤮 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. |
Golle Lilaaɓe 11
Piyer der eklesiya der Urusaliima
Lilaaɓe e banniraaɓe wonuɓe Yahudiya nani lenyi janani bo jaɓii haala Alla.
Piyer yahi *Urusaliima, no o yottii sikan, *Yahuduuɓe goonɗinɓe wooltani mo, wi'i: «A naati caka himɓe ɓe juulnaaka, a nyaamdii e maɓɓe!»
Den Piyer bati ɓe ko waɗi diga fuɗɗoode faa heennyitoode, wi'i:
«Siire Yoppe gonunoomi, mii du'oo, den Alla hollitimmi goɗɗum ko wa'i hande wudere mawne ne gawarɗe muuɗum naay haɓɓaa, e deentoy diga e kammu e foonnoy am.
No daarumi ne faa wooɗi, ji'umi bisaaji, ɗi koyɗe naay e tewuuji ladde e ladoojum e pooli.
Go nanumi daane e wi'ammi: ‟Piyer, umma, hiisu, nyaamu!”
Bi'umi: ‟Aawo, Joomiraawo!
Abada mi nyaamay ko harmi naa bo ko laaɓaa.”
Daane nen toontitii am kade diga kammu, wi'i: ‟Taa harmin ko Alla laaɓini.”
Ɗum waɗi nun faa laabi tati.
Ɓaawo mum kujje ɗee fu safaa dow kammu.
E wakkati mum nun, worɓe tato lilaaɓe to am ƴiwoyɓe Kaysariya wari e wuro to gonumi.
*Ruuhu Ceniiɗo wi'i am mi yaada e maɓɓe, to mi waɗu seko.
Den banniraaɓe jeego'o ɓee ɗo yaadi e am, men naatidi suudu gorko on.
O bati men no o yi'iri malaykaajo darinooɗo suudu makko e wi'a mo: ‟Lilu noddaneɗaa Simon innitirteeɗo Piyer, gonɗo e siire Yoppe.
O waajete ko hisintee, an e saare maa fu.”
No puɗɗumi waajaago, Ruuhu Ceniiɗo jippii e maɓɓe hande no o jipporinoo e meeɗen arande.
Den, ciwtormi ka Joomiraawo wi'uno: ‟Yuhaana waɗii *batisi e diyam, amma onon, on gaɗirte batisi e Ruuhu Ceniiɗo”.
To Alla hokkii ɓe dokkal iri ŋal o hokkunoo en, no goonɗinɗen Yeesu *Almasiihu Joomiraawo, den kan, ume laatiimi ko mi haɗa Alla?»
No ɓe nani ka, ɓe jeeɗii, eɓe teddina Alla, eɓe bi'a: «Alla hokkii lenyi janani bo laawol tuubugo gam ɗi keɓa yonki.»
Eklesiya wonɓe Antiyokiya
Woɓɓe der sankitiiɓe sabbu tooraaji garuɗi gam maayde Etiyen, yahi faa Finikiya, Kipurus e Antiyokiya, ɓe baajaaki goɗɗo sey *Yahuduuɓe tan.
Amma woɓɓe maɓɓe laatiiɓe ɓe Kipurus e Sirene yahi Antiyokiya e waajoo *linjiila Yeesu Joomiraawo hakkune Yunaninkeeɓe.
Baawɗe Joomiraawo e wondi e maɓɓe.
Himɓe ɗuuɓɓe goonɗini, tuubi, wittoy to Joomiraawo.
Eklesiya tawaaka *Urusaliima nani habaru ko waɗi Antiyokiya, ɓe lili ton Barnabas.
No o yottii o yi'i moƴƴere Alla, ɓerne makko weli, o waajii, o semmiɗini ɓe ɓe fu ɓe tinnoo, ɓe tabbitoo der Joomiraawo e ɓerne woore.
Barnabas laati nun gorko geeto, kebbinaaɗo *Ruuhu Ceniiɗo e goonɗinki.
Jama'aare ɗuunne goonɗini Joomiraawo.
Ɓaawo mum, Barnabas yahi Tarsus daartoygo Sol.
No o yiiti mo, o yaari mo Antiyokiya.
Ɓe jooɗii ton ɓe gaɗi duuɓol eɓe golla caka eklesiya, ɓe janŋini himɓe ɗuuɓɓe.
Goonɗinɓe wonɓe Antiyokiya artaa noddeego Yeesuuɓe.
E balɗe ɗen, annabiiɓe ƴiwoyɓe Urusaliima warii Antiyokiya.
Gooto maɓɓe, bi'eteeɗo Agabus, ummii, darii, bati e Ruuhu, wi'i rafo manŋo waɗan e duuniyaaru fu.
Ŋo waɗii bo der laamaare Kalawdiyus .
Goonɗinɓe haɓɓi anniya hawritingo ballal, moy fu no waawata, gam ɓe lilda banniraaɓe wonɓe Yahudiya.
Ɓe gaɗi ɗum, ɓe lildani dottiiɓe eklesiya ballal ŋal e juuɗe Barnabas e Sol. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥑
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢
𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤴𞤢𞤸𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤧𞤭𞤳𞤢𞤲⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤤𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫!»
𞤁𞤫𞤲 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭:
«𞤅𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤒𞤮𞤨𞥆𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤣𞤵'𞤮𞥅⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤱𞤢'𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤵𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤱𞤢𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤮𞤴 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤮𞤴 𞤢𞤥.
𞤐𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤵𞤥𞤭 𞤲𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤶𞤭'𞤵𞤥𞤭 𞤦𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤼𞤫𞤱𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞤣𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤤𞤭.
𞤘𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢𞤥𞥆𞤭: ‟𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤭𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵!”
𞤄𞤭'𞤵𞤥𞤭: ‟𞤀𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮!
𞤀𞤦𞤢𞤣𞤢 𞤥𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤪𞤥𞤭 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞥄.”
𞤁𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤱𞤭'𞤭: ‟𞤚𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤪𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤭.”
𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅 𞤬𞤵 𞤧𞤢𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤉 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤥𞤭.
*𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤧𞤫𞤳𞤮.
𞤁𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤺𞤮'𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭𞤣𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲.
𞤌 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤭'𞤢 𞤥𞤮: ‟𞤂𞤭𞤤𞤵 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤲𞤫𞤯𞤢𞥄 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤒𞤮𞤨𞥆𞤫.
𞤌 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤫𞤼𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤲 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤬𞤵.”
𞤐𞤮 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤪𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫.
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤥𞤭 𞤳𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤵𞤲𞤮: ‟𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤼𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮”.
𞤚𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤭𞤪𞤭 𞤽𞤢𞤤 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤯𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢؟»
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤢: «𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.»
𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤵𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤊𞤭𞤲𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤑𞤭𞤨𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤧𞤫𞤴 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤑𞤭𞤨𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞤪𞤫𞤲𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫.
𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭⹁ 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤳𞤢 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧.
𞤐𞤮 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤔𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤚𞤢𞤪𞤧𞤵𞤧 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤅𞤮𞤤.
𞤐𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢.
𞤇𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤮𞤤 𞤫𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵𞥅𞤩𞤫.
𞤉 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢.
𞤘𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤢𞤦𞤵𞤧⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤪𞤢𞤬𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵.
𞤛𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤦𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤑𞤢𞤤𞤢𞤱𞤣𞤭𞤴𞤵𞤧 .
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢.
𞤇𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤮𞤤. |
Golle Lilaaɓe 12
Toora goonɗinɓe ɓeydake
Wakkati mum laamiiɗo *Eroodu fuɗɗi e toora woɓɓe caka eklesiya.
O wari Yaakuuba, mawniraawo Yuhaana e kaafahi.
No o yi'i ɗum fottaani mawɓe *Yahuduuɓe, o nanŋi Piyer bo.
Wakkati on fotti e juulɗe peen ko *ƴuufinaaka .
No o nanŋunoo mo, o maɓɓi mo, o waɗi ukke soogeeji naay reena mo.
Ukkere baaney fu e woodi soogeeji naay.
Oo wattuno ɓerne hiitaago mo yeeso himɓe to juulɗe *Paska yawtii.
Ɗon Piyer e reenaa der kasu, amma eklesiya accay eelango mo Alla.
Piyer yoofaama
No *Eroodu yiɗi hiitaago mo yeeso himɓe, jemma oo ɗaani hakkune soogeeji ɗiɗi, oo haɓɓiraa callalluuji ɗiɗi.
Reenuɓe dammugal kasu bo e reeni.
Ɗon nun malaykaajo Joomiraawo wari to makko, suudu ŋol fu laaɓi, o fiyi wuttudu makko, o finnini mo, o wi'i: «Umma law!»
Go callalluuji ɗin fittii e juuɗe makko.
Malaykaajo on wi'i mo: «Haɓɓu ɓelɓelol maa, faɗa paɗe maa.»
Piyer waɗi nunnun.
Malaykaajo wi'i mo: «Waana waanaare maa, tokkaa am.»
Piyer wurtii, tokki mo.
O annaa ko malaykaajo waɗata ɗon naa gooŋa nun, e wa'ani mo hande hollitiru nun.
Ɓe ƴartii ukkere reenooɓe arandeere, e ɗiɗawre, ɓe jottii dammugal janni daaruŋal far siire.
Ŋal maɓɓitii e hoore maggal yeeso maɓɓe, ɓe burtii, ɓe tokki laawol maɓɓe.
Ɗon de woore malaykaajo acci mo.
Hakkillo Piyer wittoy, o wi'i: «Jooni mi annitii Joomiraawo lili malaykaajo muuɗum, o faaboo am e junŋo *Eroodu e ko *Yahuduuɓe yiɗuno mi waɗanee»
No o faami ɗum, o yahi wuro Mariyama, inna Yuhaana innitirteeɗo Marku, to himɓe ɗuuɓɓe hawritii e du'oo.
No Piyer tappi dammugal wuro, korɗo bi'eteeɗo Rooda wari maɓɓitingo.
No o anniti daane Piyer, o maɓɓitay dammugal ŋal kade sabbu no ɓerne makko weliri, o doggi o batoy ɓe Piyer nun darii e dammugal yaasi.
Ɓe bi'i mo: «A haaŋa nun!»
Amma kanko o tabbitini no Piyer nun.
Ɓe bi'i kade: «To nun, malaykaajo makko nun.»
Amma Piyer accay tappugo.
No ɓe maɓɓiti ɓe ji'i mo, haaynaare waɗi ɓe sanne.
O ɓantani ɓe junŋo gam ɓe deƴƴa, o fillanii ɓe no Joomiraawo wurtiniri mo e kasu, go o wi'i: «Batee ɗum Yaakuuba, kanko e banniraaɓe horiiɓe.»
Ɓaawo muuɗum o wurtii, o yawti nokkuure wonne.
No weeti, soogeeji e ƴamontira: «Noy Piyer waɗi?»
Ɗum laatanii ɓe jiɓayeere mawne.
No *Eroodu ƴamani mo yiitay o wiɗitii haala mum caka reenooɓe, den o wi'i ɓe baree.
Ɓaawo mum o ummii diga Yahudiya, o yahi Kaysariya, o jooɗoy ton.
No Eroodu maayiri
*Eroodu e tikkani himɓe Tirus e Sidon.
Ɓe kawri, ɓe baddi ɓe gari to makko.
Ɓe artiri Bilastus, doogariijo makko, ɓe beldi e mum.
Den ɓe daarti beldal Eroodu gam nyaamdu maɓɓe ƴiwataa maa e leydi makko.
No nyalaane resaane yottii, *Eroodu ɓornii kaddule laamiiɗo, jooɗii e kittaal laamu, o baddi ɓe.
Himɓe bati e daane towne, wi'i: «Daane Alla nun, daane neɗɗo bane!»
Ɗon malaykaajo Joomiraawo fiyi mo gam o teddinay Alla.
Gilɗi nyaami mo, o maayi.
Amma haala Alla witti e yaha yeeso, e ɓeydoo sankitaago.
No Barnabas e Sol heennyi golle mum der *Urusaliima, ɓe kootidi e Yuhaana innitirteeɗo Marku. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥒
𞤚𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤢𞤳𞤫
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 *𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤬𞤢𞤸𞤭.
𞤐𞤮 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤦𞤮.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤨𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤮 *𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 .
𞤐𞤮 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤵𞤳𞥆𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤮.
𞤓𞤳𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤲𞤫𞤴 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤴.
𞤌𞥅 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤵𞤲𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 *𞤆𞤢𞤧𞤳𞤢 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅.
𞤍𞤮𞤲 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤫𞥅𞤤𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢
𞤐𞤮 *𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤮𞥅 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤈𞤫𞥅𞤲𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤦𞤮 𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭.
𞤍𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤴𞤭 𞤱𞤵𞤼𞥆𞤵𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤲𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤤𞤢𞤱!»
𞤘𞤮 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲 𞤬𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤃𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤖𞤢𞤩𞥆𞤵 𞤩𞤫𞤤𞤩𞤫𞤤𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤬𞤢𞤯𞤢 𞤨𞤢𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄.»
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲.
𞤃𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤏𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤢𞤥.»
𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮.
𞤌 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤵 𞤲𞤵𞤲.
𞤇𞤫 𞤰𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤵𞤳𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤶𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤬𞤢𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫.
𞤛𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤍𞤮𞤲 𞤣𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤮.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤦𞤮𞥅 𞤢𞤥 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 *𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵 𞤫 𞤳𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅»
𞤐𞤮 𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤃𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢𞤥𞤢⹁ 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞥅.
𞤐𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤼𞤢𞤨𞥆𞤭 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤵𞤪𞤮⹁ 𞤳𞤮𞤪𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮.
𞤐𞤮 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤲𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤮 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤮𞤴 𞤩𞤫 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤴𞤢𞥄𞤧𞤭.
𞤇𞤫 𞤦𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤀 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲!»
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤲𞤮 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤲𞤵𞤲.
𞤇𞤫 𞤦𞤭'𞤭 𞤳𞤢𞤣𞤫: «𞤚𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲.»
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤼𞤢𞤨𞥆𞤵𞤺𞤮.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤌 𞤩𞤢𞤲𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤤𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤄𞤢𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫.»
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤫.
𞤐𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢: «𞤐𞤮𞤴 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤯𞤭؟»
𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤩𞤢𞤴𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫.
𞤐𞤮 *𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵 𞤰𞤢𞤥𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤢𞤴 𞤮 𞤱𞤭𞤯𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞤥 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤴 𞤼𞤮𞤲.
𞤐𞤮 𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞤪𞤭
*𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵 𞤫 𞤼𞤭𞤳𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤚𞤭𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞤣𞤮𞤲.
𞤇𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤇𞤫 𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤄𞤭𞤤𞤢𞤧𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤣𞤢𞤤 𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤪𞤫𞤧𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ *𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤣𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤫 𞤳𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤮 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤩𞤫.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤼𞤮𞤱𞤲𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤁𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤫!»
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤭𞤴𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤭𞤤𞤯𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮.
𞤐𞤮 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤮𞤤 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤼𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵. |
Golle Lilaaɓe 13
Barnabas e Sol lilaama
Annabiiɓe e janŋinooɓe e wonno der eklesiya Antiyokiya.
Kamɓe woni Barnabas e Simeyon innitirteeɗo ɓaleejo e Lusiyus mo Sirene e Manahen, mawnidinɗo e *Eroodu hooreejo leydi, e Sol.
Nyalaane gom eɓe cujidana Joomiraawo eɓe cuumorii, go *Ruuhu Ceniiɗo wi'i ɓe: «Accanee am Barnabas e Sol gam golle ɗe noddanmi ɓe.»
Ɓaawo ɓe cuumii, ɓe du'ii, ɓe jowi juuɗe maɓɓe dow maɓɓe, ɓe acci ɓe ɓe jawti.
Barnabas e Sol e waajoo himɓe Kipurus
Nunnun *Ruuhu Ceniiɗo liliri Barnabas e Sol, ɓe jahi Selewkiya, diga ɗon ɓe naati laana diyam ɓe jahi Kipurus.
No ɓe jottii siire Salamis, ɓe baajii haala Alla der *baajorɗe Yahuduuɓe.
Yuhaana-Markus, balloowo ɓe e wondi e maɓɓe.
No ɓe joli dunne ɓe jottii Pafos, ɓe tawi ton gaɗoowo dobo dobo, annabiijo pewoowo, *Yahuduujo, inne makko nun Bar-Yeesu, O wondi e Segiyus Pol hooreejo dunne nen, neɗɗo mo annal.
O noddi Barnabas e Sol gam oo yiɗi nanugo haala Alla.
Amma Elimas e daarta haɗugo laamiiɗo on goonɗingo (maana Elimas woni mo dobo dobo.)
Den Sol, bi'eteeɗo kade Pol, kebbinaaɗo *Ruuhu Ceniiɗo, tiggi mo gite, wi'i: «An kebbuɗo jamma e baadi jaayni, ɓii *Seyɗan e ganyo ko wooɗi fu!
A accataa lelugo laabi Joomiraawo poonnitiiɗi na?
Jooni kiita Joomiraawo warante, a wuman, a yi'ataa naaŋe faa wakkati gom waɗa.»
Ɗon maa ɗon niwre yanti mo, o wumi, oo mema nokku fu oo daarta jogotooɗo mo.
No hooreejo on yi'i ko waɗi, o goonɗini, haaynaare waɗi mo e janŋinol Joomiraawo ŋol.
Waaju Pol der siire Antiyokiya der leydi Pisidiya
Pol e jaadiraaɓe muuɗum naati laana diyam der siire Pafos, e foonnii Perge der leydi Panfiliya.
Ton Yuhaana acci ɓe, wittii *Urusaliima.
Amma kamɓe ɓe ummii diga Perge, ɓe gari Antiyokiya der leydi Pisidiya.
Ɓe jahi der *waajorde, *nyalaane siwteteene, ɓe jooɗii.
Ɓaawo no ɓe janŋanaa der tawreeta Muusa e der dewte annabiiɓe, hooreeɓe waajorde nen lili e maɓɓe, wi'i: «Banniraaɓe, to oon goodi ka kokkirton himɓe semme, batee.»
Pol ummii darii, ɓanti junŋo muuɗum, wi'i: «Onon Isira'iilaaɓe e onon hulɓe Alla, kettinee.
Alla mo himɓe Isira'iila suɓii kaakiraaɓe meeɗen, ɗuuɗini lenyol maɓɓe no ŋol hoɗoy leydi Misira, kade o wurtiniri ɓe ton e baawɗe makko.
O hakkilanii ɓe faa duuɓi lasoy ɗiɗi der haro .
Ɓaawo o halki lenyi jeeɗiɗi der leydi Kanaana, o seennani ni himɓe makko ɓe jeya ni, jaka duuɓi keme naay e laasooji ɗiɗi e sappo.
Ɓaawo mum, o hokki ɓe alkaaliiɓe faa jaamanu annabi Samuyila.
Ɓaawo mum, ɓe ƴami Alla hokka ɓe laamiiɗo.
O hokki ɓe Sawulu, ɓii Kis, ƴiwuɗo der lenyol Benyamin.
O laamanii ɓe duuɓi lasoy ɗiɗi.
Den Alla wurtini mo laamaare, laamini Dawda, mo o bati haala muuɗum o wi'i: ‟Mi heɓii Dawda, ɓii Yesa, gorko mo fottani ɓerne am , gaɗoowo ko jiɗumi .”
E lenyol makko Alla yaarani Isira'iila Kisinoowo hande no o haɓɓunoo alkawal mum, kanko woni Yeesu.
Go o wara, Yuhaana waajakeno lenyol Isira'iila fu tuuba, ɓe gaɗanee *batisi.
Kade, no Yuhaana heennyata golle muuɗum, o wi'ii: “Mi laataaki mo miiloton.
Amma goɗɗo e wara ɓaawo am mo mi fotay baa fittugo ɓoggi paɗe muuɗum”.»
«Banniraaɓe, onon ɓe lenyol Iburahiima e onon bo hulɓe Alla!
Enen lildaa habaru faabuwe oo ɗo.
Gam wonɓe *Urusaliima e hooreeɓe mum fu annitay Yeesu on.
No ɓe kiitii mo, ɓe tabbitini haalaaji annabiiɓe janŋetenooɗi *nyalaane siwteteene fu.
Baa no ɓe keɓay gacce baa goote ɗe ɓe barirta mo, ɓe eeli Pilaatu wara mo.
No ɓe kebbini ko Dewte wi'uno dow makko fu, ɓe jippini mo e *palaaŋal, ɓe gatti mo der saabeere.
Amma Alla fintinii mo.
Balɗe ɗuuɗɗe oo holla hoore makko wardunooɓe e makko diga *Galili faa Urusaliima.
Kamɓe nun woni seedantooɓe mo jooni yeeso himɓe Isira'iila.
Menen bo emen bata on *linjiila dow alkawal gaɗanaaŋal kaakiraaɓe meeɗen, Alla hebbinanii en ŋal, enen ɓiɓɓe maɓɓe, no o fintini Yeesu, hande no winniraa e jimol Jabuura ɗiɗaɓol:
‟An, a ɓiyam, hanne mi rimii maa ”.
Dow haala pintol caka maayɓe gam to o nyolu, ninni nun o wi'i:
‟Mi barkiɗinan on barkaaji ceniiɗi,
laaɓuɗi, koolaaɗi,
ɗi alkawal mum kaɓɓanmi Dawda ”.
Kan waɗi o wi'i e nokkuure gom:
‟A accataa Ceniiɗo maa nyola ”.
Gam Dawda waɗii yidde Alla e jaamanu muuɗum.
Ɓaawo mum o maayi, o hawraa e kaakiraaɓe makko, o nyoli.
Amma mo Alla fintini nyolay.
Banniraaɓe, annee gam makko nun baajaɗon yaafuye hakkeeji. tawreeta Muusa waaway ko waɗi neɗɗo laatoo poonnitiiɗo, amma der kawtal e makko, goonɗinɗo mo fu, laaɓinte e hakke mum.
Gam majjum, gaɗee hakkillo, ko annabiiɓe batunoo e annabaaku mum to tawu on:
‟Daaree onon yawiiɓe Alla, kayɗinee, majjitee!
Gam mi waɗan gollal der wakkati mooɗon,
gollal ŋal on goonɗintaa baa to neɗɗo batiino on ”.»
No Pol e Barnabas wurtoto e *waajorde, jama'aare eeli ɓe kade ɓe bittitoo *nyalaane siwteteene waroore, gam ɓe baajitoo haala kan.
Ɓaawo hawriine nen, *Yahuduuɓe ɗuuɓɓe e naatuɓe diina maɓɓe tokki Pol e Barnabas.
Kamɓe bo eɓe badda e maɓɓe eɓe cemmiɗina ɓe ɓe tabitoo der moƴƴere Alla.
*Nyalaane siwteteene tokkune, ɓurna siire nen fu hawritii gam hettinoo haala Alla.
No *Yahuduuɓe yi'i jama'aare, nawniraagu maɓɓe ummii, ɓe jeddi ka Pol waajotoo, ɓee jenna mo.
Den Pol e Barnabas bati e cuusal, wi'i: «Doole men arta batugo on haala Alla, amma no boppuɗon ka, kiitiɗon ko'e mooɗon on kaananaa yonki tabitiiki, jooni men jahan to lenyi janani.
Gam ɗum ɗo nun Joomiraawo resani men men gaɗa, o wi'i:
‟Mi darnii maa gam laatanoɗaa lenyi ɗii jayŋol,
gam jaaraa faabuwe faa heennyitorde duuniyaaru ”.»
No himɓe lenyi janani nani haalaaji ɗin, ɓerɗe maɓɓe welii, ɓe teddini haala Joomiraawo.
Ɓe yonki tabitiiki resanaa fu goonɗinii.
Haala Joomiraawo sankitii toy fu e leydi nin.
Amma *Yahuduuɓe ummini rewɓe saafooɓe Alla, tedduɓe, e mawɓe siire.
Ɓe gaddi toora mawka dow Pol e Barnabas, ɓe diiwi ɓe e leydi maɓɓe.
Lilaaɓe bo fiɗɗani ɓe collaaje koyɗe mum, yawtiri Ikoniya.
Goonɗinɓe Antiyokiya hebbi belɗum ɓerne e *Ruuhu Ceniiɗo. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥓
𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤮𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢.
𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞤥𞤫𞤴𞤮𞤲 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤢𞤤𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤂𞤵𞤧𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤥𞤮 𞤅𞤭𞤪𞤫𞤲𞤫 𞤫 𞤃𞤢𞤲𞤢𞤸𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤣𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤫 *𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭⹁ 𞤫 𞤅𞤮𞤤.
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤫𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫𞤩𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤥𞤮𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫: «𞤀𞤷𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤢𞤥 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤩𞤫.»
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤥𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤵'𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤭.
𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤮𞤤 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤑𞤭𞤨𞤵𞤪𞤵𞤧
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭𞤪𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤅𞤫𞤤𞤫𞤱𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤑𞤭𞤨𞤵𞤪𞤵𞤧.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤅𞤢𞤤𞤢𞤥𞤭𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 *𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫.
𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢-𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤤𞤭 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤆𞤢𞤬𞤮𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤮𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤦𞤮⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤨𞤫𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤄𞤢𞤪-𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤌 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤅𞤫𞤺𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤆𞤮𞤤 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤.
𞤌 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤉𞤤𞤭𞤥𞤢𞤧 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 (𞤥𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤉𞤤𞤭𞤥𞤢𞤧 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤦𞤮.)
𞤁𞤫𞤲 𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤭𞤼𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀𞤲 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤶𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭⹁ 𞤩𞤭𞥅 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤫 𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵!
𞤀 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤤𞤫𞤤𞤵𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤲𞤢؟
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲𞤼𞤫⹁ 𞤢 𞤱𞤵𞤥𞤢𞤲⹁ 𞤢 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄𞤽𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤺𞤮𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢.»
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤴𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤥𞤫𞤥𞤢 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤬𞤵 𞤮𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮.
𞤐𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤴𞤭'𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤽𞤮𞤤.
𞤏𞤢𞥄𞤶𞤵 𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤆𞤭𞤧𞤭𞤣𞤭𞤴𞤢
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤆𞤢𞤬𞤮𞤧⹁ 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤆𞤫𞤪𞤺𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤆𞤢𞤲𞤬𞤭𞤤𞤭𞤴𞤢.
𞤚𞤮𞤲 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤆𞤫𞤪𞤺𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤆𞤭𞤧𞤭𞤣𞤭𞤴𞤢.
𞤇𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤣𞤫𞤪 *𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫⹁ *𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤫𞥅.»
𞤆𞤮𞤤 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤵𞤤𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤽𞤮𞤤 𞤸𞤮𞤯𞤮𞤴 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤌 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤪𞤮 .
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤑𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤲𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤫𞤴𞤢 𞤲𞤭⹁ 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤧𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤢𞤤𞤳𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 𞤅𞤢𞤥𞤵𞤴𞤭𞤤𞤢.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤅𞤢𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤩𞤭𞥅 𞤑𞤭𞤧⹁ 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤄𞤫𞤻𞤢𞤥𞤭𞤲.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤁𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲𞤭 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢⹁ 𞤥𞤮 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: ‟𞤃𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢⹁ 𞤩𞤭𞥅 𞤒𞤫𞤧𞤢⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 ⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭 .”
𞤉 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤑𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤘𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤵 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤑𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤮 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭𞥅: “𞤃𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞤼𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥 𞤥𞤮 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞤼𞤢𞤴 𞤦𞤢𞥄 𞤬𞤭𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤨𞤢𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥”.»
«𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤸𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤸𞤵𞤤𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢!
𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤬𞤢𞥄𞤦𞤵𞤱𞤫 𞤮𞥅 𞤯𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮𞤲.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤫𞤼𞤫𞤲𞤮𞥅𞤯𞤭 *𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤄𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤆𞤭𞤤𞤢𞥄𞤼𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤥𞤮.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤱𞤭'𞤵𞤲𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤫 *𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤢𞥄𞤦𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 *𞤘𞤢𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮 𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤭𞤥𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤:
‟𞤀𞤲⹁ 𞤢 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤭 𞤪𞤭𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 ”.
𞤁𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤵⹁ 𞤲𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤱𞤭'𞤭:
‟𞤃𞤭 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭⹁
𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤭⹁
𞤯𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 ”.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤫 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤥:
‟𞤀 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤻𞤮𞤤𞤢 ”.
𞤘𞤢𞤥 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤴.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤵𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭. 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤵 𞤮𞤲:
‟𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤱𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤴𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅!
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁
𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤮𞤲 ”.»
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤫 *𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅 *𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧.
𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤫𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
*𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤢 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤐𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤭'𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤳𞤢 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤢 𞤥𞤮.
𞤁𞤫𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤦𞤮𞤨𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲 𞤼𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭:
‟𞤃𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤⹁
𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄𞤦𞤵𞤱𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 ”.»
𞤐𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤇𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤬𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤲𞤭𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫.
𞤇𞤫 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤱𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤬𞤭𞤯𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤷𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤋𞤳𞤮𞤲𞤭𞤴𞤢.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. |
Golle Lilaaɓe 14
Pol e Barnabas der siire Ikoniya
Der siire Ikoniya bo Pol e Barnabas naati der waajorde *Yahuduuɓe, ɓe baajii faa Yahuduuɓe e ɓe lenyi janani ɗuuɓɓe laatii goonɗinɓe.
Amma Yahuduuɓe woɓɓe saliiɓe goonɗingo ummini ɓe lenyi janani, laawi ɓerɗe maɓɓe gam ɓe banya banniraaɓe goonɗinɓe.
Ɗum ɗon haɗay ɓe ɓooyugo ton.
Ɓe baajake e cuusal gam hoolaare maɓɓe e woni dow Joomiraawo kokkuɗo ɓe baawɗe waɗugo haaynaareeji e kaayeefiiji diga e juuɗe maɓɓe.
Nunnun o hollitiri ka ɓe baajotoo dow moƴƴere makko, gooŋa nun.
Himɓe siire nen seenniri: Woɓɓe darii ɓaawo Yahuduuɓe, woɓɓe bo daranii lilaaɓe.
Den *Yahuduuɓe e ɓe lenyi janani e ardiiɓe mum dawri toora ɓe, warira ɓe e kaaƴe.
No ɓe paami ka, ɓe doggi far Listira e Derbe, ci'e leydi Ikoniya, e ko fiiltitii ɗe, ɓee baajoo ton *linjiila.
Pol e Barnabas der siire Listira
Gorko gom, dimdaaɗo moofaaku e jooɗii, meeɗay daraago e koyɗe mum, e wonnoo Listira.
Oo hettinii waaju Pol.
Pol daari mo tititi, yi'i goonɗinki makko fotii ko nyawti mo, O bati dow dow, o wi'i: «Umma, dara e koyɗe maa!»
Gorko on fitti, darii, e yaha.
No jama'aare yi'i ko Pol waɗi, ɓe bati dow e likoniyankeere, ɓe bi'i: «Saafeteeɓe nanduɓe e himɓe, jippake e meeɗen!»
Ɓe innitiri Barnabas ‟Jewus”, Pol bo ‟Hermes”, gam kanko wonnoo batoowo .
Jewus mo suudu mum wonnoo ley naatirde siire, *Limaamiijo mum waddi ga'i e pinni ley dammuɗe.
O yiɗuno waɗango Barnabas e Pol sadaka, kanko e jama'aare.
Amma no lilaaɓe ɓen nani ɗum, ɓe cerkiti gineeji maɓɓe, ɓe doggani jama'aare ɓee bata dow dow, Ɓee bi'a: «Onon worɓe, gam ume go oon gaɗa ɗum ɗo?
Menen bo men himɓe nun hande mooɗon.
Emen baajoo on *linjiila gam tuubon, accon gaɗuuji mon baanjaaji, bittoon e Alla buuruɗo, taguɗo kammu e leydi e maayo e ko woni e muuɗum fu.
E jaamanuuji jawtuɗi o accii lenyi fu e tokki laabi muuɗum.
Amma o accay hoore makko seedaaku walaa, oo waɗa ko wooɗi, oo toɓinana on diyam diga dow.
Oo hokka on dugge geete der wakkatiiji mum.
Oo hokka on nyaamdu e belɗum ɓerɗe.»
Baa no ɓe bati kaa ɗon fu, e toora mawka nun ɓe kaɗiri jama'aare waɗango ɓe sadaka.
Ɓaawo mum *Yahuduuɓe woɓɓe ƴiwoy Antiyokiya e Ikoniya.
Ɓe ummini hakkillooji jama'aare, ɓe paɗɗi Pol kaaƴe, ɓe daasi mo faa ɓaawo siire, gam ɓee miilii o maayi.
Amma no goonɗinɓe wari, fiiltitii mo, o ummii, o naati der siire.
Fini mum, o yaadi e Barnabas siire bi'eteene Derbe.
Wittugo Antiyokiya der leydi Siriya
Ɓe baajii der Derbe ton *linjiila, ɓe keɓi goonɗinɓe ɗuuɓɓe.
Ɓaawo muuɗum ɓe bitti Listira e Ikoniya, e Antiyokiya, ɓee cemmiɗina ɓerɗe goonɗinɓe, ɓe baajii ɓe ɓe daroo der goonɗinki, ɓe bi'i: «Sey e tooraaji ɗuuɗɗi naatirten *Laamaare Alla.»
Eklesiya fu, ɓe cuɓanii ɗum *dottiiɓe, ɓe du'ii, ɓe cuumii, ɓe kalfini ɓe Joomiraawo mo ɓe goonɗini.
No ɓe palti Pisidiya, ɓe jottii Panfiliya.
Ɓe baajii der siire Perge.
Ɓaawo muuɗum ɓe jottii Attaliya.
Ton ɓe naati laana diyam, ɓe bitti Antiyokiya to ɓe kalfinaa moƴƴere Alla gam golle ɗe ɓe gayni jooni.
No ɓe jottii, ɓe kawriti eklesiya, ɓe bati ɓe ko Alla waɗi diga e maɓɓe fu, no o maɓɓitirani ɓe lenyi janani dammugal goonɗinki.
Ɓe gondi ton e goonɗinɓe faa ɓooyi. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥔
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤋𞤳𞤮𞤲𞤭𞤴𞤢
𞤁𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤋𞤳𞤮𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤻𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤩𞤫 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮𞤲.
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤢𞤳𞤫 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤫𞥅𞤬𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭: 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤁𞤫𞤲 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤫 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤪𞤢 𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤬𞤢𞤪 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤁𞤫𞤪𞤦𞤫⹁ 𞤷𞤭'𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤋𞤳𞤮𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤼𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤲 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤥⹁ 𞤣𞤭𞤥𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢.
𞤌𞥅 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤵 𞤆𞤮𞤤.
𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤭𞤼𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤴𞤭'𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤌 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤓𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄!»
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤬𞤭𞤼𞥆𞤭⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢.
𞤐𞤮 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤴𞤭'𞤭 𞤳𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤭𞤳𞤮𞤲𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤅𞤢𞥄𞤬𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲!»
𞤇𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 ‟𞤔𞤫𞤱𞤵𞤧”⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤦𞤮 ‟𞤖𞤫𞤪𞤥𞤫𞤧”⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮 .
𞤔𞤫𞤱𞤵𞤧 𞤥𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤴 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫⹁ *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤺𞤢'𞤭 𞤫 𞤨𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤴 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫.
𞤌 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤳𞤭𞤼𞤭 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤇𞤫𞥅 𞤦𞤭'𞤢: «𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤵𞤥𞤫 𞤺𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮؟
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤮𞤲 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤢𞤺𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵.
𞤉 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤭 𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤬𞤵 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤩𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤮𞤱.
𞤌𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤺𞥆𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥.
𞤌𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫.»
𞤄𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤮𞤴 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤋𞤳𞤮𞤲𞤭𞤴𞤢.
𞤇𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤯𞥆𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤼𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤁𞤫𞤪𞤦𞤫.
𞤏𞤭𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤅𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤁𞤫𞤪𞤦𞤫 𞤼𞤮𞤲 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤋𞤳𞤮𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤅𞤫𞤴 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.»
𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤵'𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤥𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤤𞤼𞤭 𞤆𞤭𞤧𞤭𞤣𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤆𞤢𞤲𞤬𞤭𞤤𞤭𞤴𞤢.
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤆𞤫𞤪𞤺𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤼𞥆𞤢𞤤𞤭𞤴𞤢.
𞤚𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤴𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤲𞤮 𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤇𞤫 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭. |
Golle Lilaaɓe 15
Hawriine waɗaane Urusaliima
Himɓe woɓɓe ƴiwi Yahudiya, wari Antiyokiya e janŋina banniraaɓe, e wi'a: «To on juulnaaka hande no tawaaŋal Muusa batiri, on kisataa.»
Pol e Barnabas fooɗontiri, yeddontiri e maɓɓe faa ɗum juuti.
Den ɓe cuɓi ɓe lila Pol e Barnabas e banniraaɓe woɓɓe faa *Urusaliima, to lilaaɓe e *dottiiɓe gam haala kan.
No eklesiya siriyanii ɓe, ɓe palti Finikiya e Samariya, ɓee bata no ɓe lenyi janani tuubiri.
Ɗum laatanake banniraaɓe fu belɗum ɓerne ko mawni.
No ɓe jottii *Urusaliima, eklesiya e lilaaɓe e *dottiiɓe jaɓɓii ɓe, go Pol e Barnabas bati ɓe ko Alla waɗi fu diga e maɓɓe.
Amma goonɗinɓe woɓɓe ƴiwuɓe diga *Farisaaɓe ummii, wi'i: «Sey ɓe juulnee, ɓe batee ɓe tokka tawreeta Muusa.»
Den lilaaɓe e *dottiiɓe hawritii, ɓe daara haala kan.
Ɓaawo jeddi ɗuuɗɗi Piyer ummii, wi'i ɓe: «Banniraaɓe, oon anni Alla suɓi am caka mooɗon diga ko ɓooyi, gam mi waajoo *linjiila hakkune lenyi janani, gam ɓe nana, ɓe laatoo goonɗinɓe.
Alla annuɗo ɓerɗe himɓe, seedanake ɓe, no o hokki ɓe *Ruuhu Ceniiɗo hande no o hokkiri en.
O waɗay cuttontirol gom hakkune meeɗen e maɓɓe, gam o laaɓinii ɓerɗe maɓɓe e goonɗinki.
Jooni, ko waɗi oon poonna Alla, oon jowana goonɗinɓe doongal ŋal enen e kaakiraaɓe meeɗen, en baaway ko roonii?
To on gaɗee nun nun, een koolii e moƴƴere Yeesu Joomiraawo tan nun, kisirɗen, hande nun kamɓe bo.»
Hawtuɓe ton fu deƴƴi, e hettinanii Barnabas e Pol bati ɓe no Alla waɗiri haaynaareeji hakkune lenyi janani diga e maɓɓe.
Ɓaawo no ɓe jeeɗii, Yaakuuba hocci haala, wi'i: «Banniraaɓe, kettinanee am!
Simon batii no Alla suɓiri diga aran lenyi janani gam o heɓana inne makko himɓe.
Ɗum ɗon yaadi e haalaaji annabiiɓe, hande no winnaa,
‟Joomiraawo wi'i: Ɓaawo mum, mi wittaan,
mi mahitoo suudu Dawda januŋol,
mi umminan bille maggol,
mi darnan ŋol kade,
gam himɓe horiiɓe daarta Joomiraawo,
nunnun bo himɓe lenyi janani laataniiɓe am,
nun Joomiraawo kollitinɗo kujje ɗee
diga fuɗɗoode, wi'i ”.»
«Gam majjum min kan ko ji'umi, to en tooru himɓe ɓe lenyi janani tuubooɓe e wittaa to Alla.
Amma en binnanee ɓe, ɓe acca nyaamugo ko harmi ƴiwuɗum e tooruuje, e jeenu, e nyaamugo caaɗuɗum e nyaamugo ƴiiƴam.
Gam diga jaamanuuji ɓooyuɗi, himɓe e waajoo dooka Muusa der siire fu, gam *nyalaane siwteteene fu Sariya makko e janŋee der baajorɗe .»
Goonɗinɓe ɓe lenyi janani lildaama ɗerewol
Den lilaaɓe e *dottiiɓe e eklesiya fu dawridi ɓe cuɓi woɓɓe der maɓɓe ɓe kawta e Pol e Barnabas, ɓe jahida Antiyokiya.
Ɓe cuɓi hooreeɓe ɗiɗo der banniraaɓe, Yahuuda, bi'eteeɗo Barsabbas, kanko e Silaasi.
Ɓe kokki ɓe ɗerewol bi'uŋol: «Menen banniraaɓe mooɗon lilaaɓe e dottiiɓe, emen canna on, onon banniraaɓe amen ɓe lenyi janani tawaaɓe Antiyokiya, Siriya e Silisiya.
Men nanii himɓe ƴiwi to amen laawi on e haalaaji, jiɓi hakkillooji mooɗon.
Men batay ɓe waɗugo ɗum.
Men dawrii, men poti, ko men cuɓi himɓe men lila ɓe to mooɗon, ɓe jahida e yiɗaaɓe amen Barnabas e Pol, hokkitirɓe yonkiiji mum gam Joomiraawo men Yeesu *Almasiihu.
Gam majjum men lilii Yahuuda e Silaasi, ɓe paamina on hunnuko e hunnuko ko men binni.
Kanjum fottani *Ruuhu Ceniiɗo, e menen bo, to men jowan on doongal gom to hinaa ko haani tan.
To on ƴakkee tew caafiraaɗum tooruuje, to on nyaamee ƴiiƴam e ko saaɗi, accee jeenu.
To on deenii ko'e mooɗon no wooɗi e majjum, on gaɗii ko wooɗi.
Jam wonana on!»
Ɓe kokkaa laawol, ɓe jahi Antiyokiya.
No ɓe jottii, ɓe kawriti eklesiya, ɓe kokki ɓe ɗerewol ŋol.
No ɓe janŋi ŋol, ɓerne maɓɓe weli gam haalaaji ɗin semmiɗinii ɓe.
Yahuuda e Silaasi, kanun bo laati nun annabiiɓe, ɓe baajii banniraaɓe waajuuji ɗuuɗɗi, ɓe cemmiɗini ɓe.
No ɓe gaɗi ton balɗe, banniraaɓe waynii ɓe ɓe bitta jam to lilunooɓe ɓe.
[ Amma Silaasi, kan ɗum fottanii ɗum jooɗoo ton .]
Pol e Barnabas jooɗii Antiyokiya e janŋina, e waajoo haala Joomiraawo e woɓɓe ɗuuɓɓe.
Pol seennirii e Barnabas
Ɓaawo balɗe seɗɗa Pol wi'i Barnabas: «En bittee e ci'e to baajinoɗen haala Joomiraawo fu, daaren banniraaɓe meeɗen ji'en no ɓe gontiri.»
Barnabas e yiɗunoo ɓe jahida e Yuhaana bi'eteeɗo Marku.
Amma Pol miili ɗum fottay hoccugo mo gam o accuno ɓe nun Panfiliya o yaadayno e maɓɓe ɓe gollida.
Ɓe jeddontiri sanne faa ɓe ceenniri.
Barnabas yaadi e Marku, naati laana diyam ɓe jahi Kipurus.
Pol suɓi Silaasi, yaadi e makko ɓaawo banniraaɓe eelani ɓe moƴƴere Joomiraawo.
O falti Siriya e Silisiya, oo semmiɗina eklesiyaaji. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥕
𞤖𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤢𞤼𞤢𞥄.»
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤵𞥅𞤼𞤭.
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤭 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲.
𞤐𞤮 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤤𞤼𞤭 𞤊𞤭𞤲𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤅𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭𞤪𞤭.
𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤬𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 *𞤊𞤢𞤪𞤭𞤧𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢.»
𞤁𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤆𞤭𞤴𞤫𞤪 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤢𞤥 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤷𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤮𞤤 𞤺𞤮𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮𞥅𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤪𞤮𞥅𞤲𞤭𞥅؟
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮.»
𞤖𞤢𞤱𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭⹁ 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤢 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤢𞤥!
𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭𞤪𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲𞤢 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄⹁
‟𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭: 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄𞤲⹁
𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤸𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤶𞤢𞤲𞤵𞤽𞤮𞤤⹁
𞤥𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤦𞤭𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤺𞥆𞤮𞤤⹁
𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤢𞤲 𞤽𞤮𞤤 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁
𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁
𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁
𞤲𞤵𞤲 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅
𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭 ”.»
«𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤶𞤭'𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤪𞤥𞤭 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤯𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 *𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤅𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤯𞤫 .»
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤
𞤁𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤭𞤣𞤭 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤣𞤢 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢.
𞤇𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤢𞤪𞤧𞤢𞤦𞥆𞤢𞤧⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭.
𞤇𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤭'𞤵𞤽𞤮𞤤: «𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤅𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤃𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤼𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤶𞤭𞤩𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤴 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥.
𞤃𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤵𞤩𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢 𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤭.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤮𞤥 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤲.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤼𞤫𞤱 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤫 𞤳𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤔𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲!»
𞤇𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫.
𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫.
[ 𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤲 .]
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫.
𞤆𞤮𞤤 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭'𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧: «𞤉𞤲 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤫 𞤷𞤭'𞤫 𞤼𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞤲𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭.»
𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤆𞤮𞤤 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤴 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤵𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤆𞤢𞤲𞤬𞤭𞤤𞤭𞤴𞤢 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤢𞤴𞤲𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤣𞤢.
𞤇𞤫 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭.
𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵⹁ 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤑𞤭𞤨𞤵𞤪𞤵𞤧.
𞤆𞤮𞤤 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤌 𞤬𞤢𞤤𞤼𞤭 𞤅𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭. |
Golle Lilaaɓe 16
Timote yaadi e Pol e Silaasi
Pol yahi faa Derbe, ɓaawo mum o yottoy Listira.
Aahiijo bi'eteeɗo Timote na'onno ton.
Inniiko laati nun *Yahuduujo goonɗinɗo, amma baabiiko mo lenyol jananol nun.
Banniraaɓe wonɓe Listira e Ikoniya e mana mo.
Pol yiɗi yaadugo e Timote, o juulni mo, gam Yahuduuɓe wonɓe ton fu e anni baabiiko mo lenyol jananol nun.
Der ci'e ɗe ɓe palti fu, ɓee jottina goonɗinɓe sariya ka lilaaɓe e *dottiiɓe wonɓe *Urusaliima resunoo ɓe tokka.
Hande nun, eklesiyaaji heɓiri semme der goonɗinki, e ɓeydoo ɗuuɗugo nyalaane fu.
Goɗɗo mo Maseduwaan der koyɗool
*Ruuhu Ceniiɗo haɗi ɓe waajaago haala Alla der Asiya, gam majjum ɓe palti e leydi Firigiya e Galaatiya.
No ɓe paanii Misiya, ɓe daarti yahugo Bitiniya, amma Ruuhu Yeesu nootaaki ɓe naata.
Gam majjum ɓe palti Misiya, ɓe jahi siire bi'eteene Torowas.
Jemmaare muuɗum Pol yi'i der kollitol Alla, gorko gom mo Maseduwaan e darii, e eela ɗum e wi'a: «Jolu, garaa Maseduwaan paaboɗaa men!»
No Pol hoyɗi, ɗon maa ɗon men daarti yahugo Maseduwaan, emen koolii Joomiraawo nun noddi men men baajoo ɓe *linjiila.
Pol der siire bi'eteene Filippi
Men naati laana diyam diga Torowas, men jahi Samotaras.
Fini muuɗum, men jahi Neyapolis.
Men ƴiwi ɗon, men poonnii Filippi, siire arandeere der weccoore leydi Maseduwaan der jeyde Romankeeɓe.
Men gaɗi ton balɗe.
*Nyalaane siwteteene, men burtii siire men jahi ley maayo, to *Yahuduuɓe woowunoo du'aago.
Men jooɗii, men baajii rewɓe hawritiiɓe ton.
Debbo kulɗo Alla, bi'eteeɗo Liidiya, cippoowo gude boɗeeje, mo siire Tiyatira, e hettinii waaju amen.
Joomiraawo maɓɓiti ɓerne makko gam o goonɗina ko Pol waajotoo.
Kanko e saare makko fu ɓe gaɗanaa *batisi.
Ɓaawo mum o eeli men, o wi'i: «To on daarii am mii goonɗinɗo Joomiraawo, garee beeron wuro am.»
O eyti men puy.
Pol e Silaasi der kasu
Nyalaane gom emen jahanno nokkuure to du'aare waɗetee.
Korɗo debbo, gooduɗo ginnool batoowol ko warata, fotti e amen.
Joomiraaɓe makko e heɓano ceede ɗuuɗɗe e dobo dobo makko.
O tokki men, menen e Pol, oo bata e semme oo wi'a: «Himɓe ɓee ɗo laati nun gollanooɓe Alla mo dow, ɓee baajoo on laawol kisinoowol.»
Balɗe ɗuuɗɗe oo waɗa nunnun faa Pol somi, yeeƴitii, wi'i ginnool ŋol: «E Inne Yeesu *Almasiihu, wurta e makko!»
Ɗon maa ɗon ŋol wurti.
No joomiraaɓe korɗo on yi'i laawol keɓal maɓɓe maɓɓake ɓe nanŋi Pol e Silaasi, ɓe daasi ɓe faa jaayri to himɓe hawritintoo, yeeso hiitotooɓe.
No ɓe jaari ɓe to hooreeɓe Romankeeɓe, ɓe bi'i: «Worɓe ɓee ɗo wonu wa e jiɓa siire men, ɓe laati nun *Yahuduuɓe.
Ɓee baajoo tawaaŋal ŋal daganaaki en jaɓugo naa bo tokkugo enen Romankeeɓe.»
Jama'aare ummanii ɓe.
Hooreeɓe ɓorti kolte maɓɓe, wi'i ɓe piyee cabbi.
No ɓe piyaa piiɗe naawɗe, ɓe maɓɓaa der kasu.
Hooreeɓe wi'i deenoowo kasu reena ɓe no wooɗi.
No kanko bo o bataa kaa ɗon, o watti ɓe der suudu kasu cakawol o gamii koyɗe maɓɓe e leɗɗe.
No caka jemma waɗi, Pol e Silaasi e du'oo, e maanta Alla.
Nanŋaaɓe horiiɓe e hettinanii ɓe.
Ɗon maa ɗon leydi dimmi e semme faa daɗɗa suudu kasu ŋol dimmii.
Dammuɗe fu maɓɓitii law, callalluuji nanŋaaɓe fu firtii.
No deenuɗo fini, yi'i dammuɗe kasu e maɓɓitii, o solti tabugaahi makko o yiɗi waritaago, gam oo miili nanŋaaɓe doggii.
Pol falmi e semme, wi'i: «Taa waɗu hoore maa ko boni, men fu men na'on ɗon!»
O eeli jayŋol waddee, o naati e doggudu der kasu to Pol e Silaasi woni, o diccii yeeso maɓɓe, oo diwna.
Ɓaawo mum, o wurtini ɓe, o wi'i: «Joomiraaɓe, ume gaɗanmi go mi hisa?»
Ɓe toontii mo, ɓe bi'i: «Goonɗin Yeesu Joomiraawo, a hisan, an e himɓe wuro maa.»
Ɓe baaji mo haala Joomiraawo, kanko e getti makko fu.
Der wakkatiire jemmaare nen, o yaari ɓe, o lootoy ɓuuwe maɓɓe.
Ɗon maa ɗon, o waɗanaa *batisi, kanko e saare makko fu.
O yaari Pol e Silaasi suudu makko, o hokki ɓe nyaamdu.
Kanko e himɓe wuro makko fu ɓerne maɓɓe weli sanne gam ɓe goonɗinii Alla.
No weeti, hooreeɓe Romankeeɓe lili doogariiɓe ɓe bi'a deenoowo yoofa worɓe ɓen.
Deenoowo batoy Pol, wi'i: «Hooreeɓe liloy joofeɗon.
Jooni burtee, jawton e jam.»
Pol wi'i: «Ɓe acci men piyaa yeeso himɓe tawi men kiitaaka, ɓe gatti men e kasu, menen Romankeeɓe.
Jooni ɓe burtina men e cuuccukka na?
Waɗataako!
Kamɓe e ko'e maɓɓe, ɓe gara ɓe burtina men!»
Doogariiɓe witti batoy ka hooreeɓe, go ɓe kuli no ɓe nani Pol e Silaasi laati nun Romankeeɓe, ko ɓe jahi, ɓe cawrinoy ɓe.
Den ɓe burtini ɓe e kasu, ɓe eeli ɓe ɓe burtoo siire nen.
No Pol e Silaasi wurtii e kasu, ɓe naati wuro Liidiya.
Ɓe ji'i banniraaɓe, ɓe cemmiɗini ɓe.
Ɓaawo mum ɓe jawti. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥖
𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤁𞤫𞤪𞤦𞤫⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢.
𞤀𞥄𞤸𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤲𞤢'𞤮𞤲𞥆𞤮 𞤼𞤮𞤲.
𞤋𞤲𞥆𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤮𞤤 𞤲𞤵𞤲.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤋𞤳𞤮𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮.
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤮𞤤 𞤲𞤵𞤲.
𞤁𞤫𞤪 𞤷𞤭'𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤤𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞤪𞤭 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤮𞥅𞤤
*𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤤𞤼𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤊𞤭𞤪𞤭𞤺𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤲𞤭𞥅 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤵𞤺𞤮 𞤄𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤤𞤼𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧.
𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤭'𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤥 𞤥𞤮 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤔𞤮𞤤𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤪𞤢𞥄 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤦𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲!»
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤸𞤮𞤴𞤯𞤭⹁ 𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤵𞤺𞤮 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤩𞤫 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤭
𞤃𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤅𞤢𞤥𞤮𞤼𞤢𞤪𞤢𞤧.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤐𞤫𞤴𞤢𞤨𞤮𞤤𞤭𞤧.
𞤃𞤫𞤲 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤭⹁ 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤴𞤣𞤫 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫.
𞤃𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫.
*𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤤𞤫𞤴 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤼𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤱𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤺𞤮.
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲.
𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤂𞤭𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤷𞤭𞤨𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤵𞤣𞤫 𞤦𞤮𞤯𞤫𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤥𞤮 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤚𞤭𞤴𞤢𞤼𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤵 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤦𞤫𞥅𞤪𞤮𞤲 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤢𞤥.»
𞤌 𞤫𞤴𞤼𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤵𞤴.
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵
𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲𞥆𞤮 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞥅.
𞤑𞤮𞤪𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤣𞤮𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤦𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤌 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤮𞥅 𞤱𞤭'𞤢: «𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤.»
𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤆𞤮𞤤 𞤧𞤮𞤥𞤭⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤰𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤤 𞤽𞤮𞤤: «𞤉 𞤋𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮!»
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤽𞤮𞤤 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭.
𞤐𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤴𞤭'𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤢𞥄𞤴𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤏𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤵 𞤱𞤢 𞤫 𞤶𞤭𞤩𞤢 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫.
𞤇𞤫𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤣𞤢𞤺𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫.»
𞤔𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫.
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤮𞤪𞤼𞤭 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤫𞥅 𞤷𞤢𞤦𞥆𞤭.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄 𞤨𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵.
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤭'𞤭 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤐𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤷𞤢𞤳𞤢𞤱𞤮𞤤 𞤮 𞤺𞤢𞤥𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫.
𞤐𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤐𞤢𞤲𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫.
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤣𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤯𞥆𞤢 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤣𞤭𞤥𞥆𞤭𞥅.
𞤁𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤬𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤢𞤱⹁ 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤬𞤭𞤪𞤼𞤭𞥅.
𞤐𞤮 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤴𞤭'𞤭 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤧𞤮𞤤𞤼𞤭 𞤼𞤢𞤦𞤵𞤺𞤢𞥄𞤸𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤭𞥅.
𞤆𞤮𞤤 𞤬𞤢𞤤𞤥𞤭 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤲!»
𞤌 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤫 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤵𞤣𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤼𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤣𞤭𞤱𞤲𞤢.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤵𞤥𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤺𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤢؟»
𞤇𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤲 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄.»
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵.
𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤮𞤴 𞤩𞤵𞥅𞤱𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵.
𞤌 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤭 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤐𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤢 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤢 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲.
𞤁𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤮𞤴 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴 𞤶𞤮𞥅𞤬𞤫𞤯𞤮𞤲.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤶𞤢𞤥.»
𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭'𞤭: «𞤇𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤵⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤷𞥆𞤵𞤳𞥆𞤢 𞤲𞤢؟
𞤏𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮!
𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤫𞤲!»
𞤁𞤮𞥅𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤮𞤴 𞤳𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤭 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤱𞤪𞤭𞤲𞤮𞤴 𞤩𞤫.
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲.
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤂𞤭𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢.
𞤇𞤫 𞤶𞤭'𞤭 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤭. |
Golle Lilaaɓe 17
Pol e Silaasi der siire bi'eteene Tesalonika
Pol e Silaasi falti Anfipolis e Apolloni, yottii Tesalonika to *waajorde *Yahuduuɓe woni.
Pol naati der waajorde hande no woowuno.
Balɗe tati *ciwteteeɗe, oo yeddontira e maɓɓe dow Dewte.
O faamini ɓe, o holli ɓe sey *Almasiihu tooree, fintinee e maayde.
O wi'i ɓe: «Yeesu mo baajotoomi on haala muuɗum on, kanko woni Almasiihu.»
Woɓɓe e maɓɓe jaɓi ka, tokki Pol e Silaasi, nunnun bo e Yunaninkeeɓe sujidanooɓe Alla ɗuuɓɓe, e rewɓe ɗuuɓɓe tedduɓe jaɓii ka.
Nawniraagu *Yahuduuɓe ummii, ɓe kawriti wala hooreeɓe tawaaɓe e laabi, ɓe laawi siire.
Ɓe jahi e wuro Yason, ɓee daarta Pol e Silaasi ɓe jaara ɗum yeeso himɓe.
No ɓe jiitay ɓe, ɓe pooɗi Yason e banniraaɓe woɓɓe faa to mawɓe genni, ɓee bata e semme ɓee bi'a: «Laawuɓe duuniyaaru ɓee, ɓe garii ɗo bo, go Yason werni ɓe!
Ɓe fu ko ɓe gaɗata e suttontiri e sariya laamiiɗo Roma, ɓee bi'a e woodi laamiiɗo goɗɗo, bi'eteeɗo Yeesu.»
Haalaaji ɗin jiɓii jama'aare e mawɓe genni.
Ɓe joofay ɓe sey no ɓe joɓini Yason e horiiɓe mum ceede.
Pol der siire bi'eteene Bereya
E wakkati on, jemma muuɗum banniraaɓe lildi Pol e Silaasi Bereya.
No ɓe jottii, ɓe jahi *waajorde *Yahuduuɓe.
Ɓee ton e ɓuri Yahuduuɓe wonɓe Tesalonika neɗɗaaku.
Ɓe jaɓii haala kan e ɓerɗe belɗe, ɓee biɗitoo Dewte nyalaane fu, gam ɓe daara to ka Pol waajii ɓe e laatii gooŋa.
Ɗuuggal maɓɓe laatake goonɗinɓe kamɓe e rewɓe Yunaninkeeɓe tedduɓe e worɓe ɗuuɓɓe.
No Yahuduuɓe ɓe Tesalonika nani Pol e waajoo haala Alla der Bereya bo, ɓe jahi, ɓe ummini ton bo himɓe, ɓe laawi jama'aare.
E wakkati on banniraaɓe lildi Pol o yaha far maayo, amma Silaasi e Timote kan e tawaa ɗon.
Ɗottuɓe Pol yaadi e makko faa Ateena.
No ɓe gartata, Pol lili ɓe ɓe bata Silaasi e Timote ɓe kewtoo mo law.
Pol der siire bi'eteene Ateena
No Pol e hettininoo ɓe Ateena, ɓerne makko biisii sanne no o yi'i siire nen heewiri tooruuje.
Gam majjum o fuɗɗi oo badda e *Yahuduuɓe e hulooɓe Alla woɓɓe der *waajorde, nunnun bo e ɓe o fottata e mum nyalaane fu der jaayri to himɓe hawritintoo.
Janŋinooɓe woɓɓe wi'eteeɓe Epikuriiɓe e Sitoykooɓe e yeddontira e makko.
Woɓɓe e wi'a: «Kaye ɗuuɗa-haalaajo oo batata?»
Woɓɓe bo e wi'a: «O batanan nun saafeteeɓe jananɓe.»
Ɓe batay ka maa gam haala Yeesu e pintol muuɗum o waajinoo ɓe.
Ɓe jaari mo to hayre bi'eteene Areyopagus , ɓe bi'i: «Emen jiɗi annugo ekkitinol kesol ŋol ekkitintaa.
Gam a batii men haalaaji ɗi men annaa baa seɗɗa.
Emen jiɗi annugo paantinol majji.»
Ɓe Ateena fu e hoɓɓe jooɗiiɓe ton waɗataa goɗɗum sey ɓee bata naa bo ɓee kettinii huune kesum.
Den Pol darii hakkune Areyopagus, wi'i: «Onon ɓe Ateena, mi yi'i, on himɓe diina nun sanne, gam no boosotonoomi e siire mooɗon, mi yi'ii cuuɗi caafirɗi mooɗon, mi tawii e winnaa dow hiisirde woore: ‟Saafeteeɗo mo annaaka ”.
Den kan, mo caafoton ko on annaa, kanko baajotoomi on.
Alla taguɗo duuniyaaru e ko woni e mayru fu, kanko woni joomun kammu e leydi, o jooɗataako der cuuɗi ɗi himɓe mahi.
O bukaaka himɓe waɗana mo goɗɗum, gam kanko hokkata tageefu fu gurnam e fowtaaŋo e huune fu.
E neɗɗo gooto Alla tagiri lenyi himɓe fu, joonni ɓe der duuniyaaru fu, o taƴani ɓe wakkatiiji e jaamanuuji e kaddi to ɓe jooɗotoo, Alla waɗii ɗum gam ɓe daarta mo, ɓe memitoo naa ɓe jiitan mo baa no o woɗɗidaa e goɗɗo.
Gam der makko keɓuɗen gurnam, dimmaago e goonki, hande no yimooɓe mooɗon wi'i: ‟Enen en lenyol makko nun.”
Gam majjum no lenyol Alla laatiɗen, haanay miilen oo nandi e tooruure gaɗiraane kanŋeeri naa bo cardi naa bo hayre, ko junŋo neɗɗo e hakkillo mum waɗi.
Alla munyanii himɓe wakkati ɓe gonnoo e majjere.
Jooni, oo ƴama himɓe fu tuuba to ɓe tawaa fu, gam o resii nyalaane ne o hiitotoo duuniyaaru e poonnitaaki, o hiitodoo nu e neɗɗo mo o suɓi.
O hollii himɓe fu ɗum laati nun gooŋa no o fintini neɗɗo on e maayde.»
No ɓe nani Pol e waajoo haala pintol maayɓe, woɓɓe e jaanca mo, woɓɓe e wi'a: «Men kettinante dow haala kan nyalaane wonne.»
Den Pol wurtii hakkune maɓɓe.
Amma woɓɓe tokkii mo, ɓe laatii goonɗinɓe.
Der maɓɓe, bi'eteeɗo Diyonisiyus, Areyopagiijo, kanko e debbo bi'eteeɗo Damaris, e woɓɓe kade. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥗
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤬𞤢𞤤𞤼𞤭 𞤀𞤲𞤬𞤭𞤨𞤮𞤤𞤭𞤧 𞤫 𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤼𞤮 *𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭.
𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤱𞤵𞤲𞤮.
𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 *𞤷𞤭𞤱𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫.
𞤌 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤴 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤌 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫: «𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.»
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤫 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤢.
𞤐𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫.
𞤇𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤒𞤢𞤧𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞥅𞤼𞤢𞤴 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤒𞤢𞤧𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤫𞤲𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤭'𞤢: «𞤂𞤢𞥄𞤱𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤩𞤫𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤮 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤮 𞤒𞤢𞤧𞤮𞤲 𞤱𞤫𞤪𞤲𞤭 𞤩𞤫!
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤧𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞤥𞤢⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤭'𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.»
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲 𞤶𞤭𞤩𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤫𞤲𞥆𞤭.
𞤇𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤬𞤢𞤴 𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤩𞤭𞤲𞤭 𞤒𞤢𞤧𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫.
𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤄𞤫𞤪𞤫𞤴𞤢
𞤉 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤄𞤫𞤪𞤫𞤴𞤢.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 *𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫.
𞤇𞤫𞥅 𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤇𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤭𞤯𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤳𞤢 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤍𞤵𞥅𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫.
𞤐𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤄𞤫𞤪𞤫𞤴𞤢 𞤦𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤉 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤬𞤢𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤳𞤢𞤲 𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲.
𞤍𞤮𞤼𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤱𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞤱.
𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤱𞤭𞤪𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤵𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 *𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤫 𞤩𞤫 𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤴𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅.
𞤔𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤉𞤨𞤭𞤳𞤵𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤅𞤭𞤼𞤮𞤴𞤳𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤑𞤢𞤴𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢-𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢؟»
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤌 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫.»
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤴 𞤳𞤢 𞤥𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫.
𞤇𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤀𞤪𞤫𞤴𞤮𞤨𞤢𞤺𞤵𞤧 ⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄.
𞤘𞤢𞤥 𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤨𞤢𞥄𞤲𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭.»
𞤇𞤫 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤫𞤧𞤵𞤥.
𞤁𞤫𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤀𞤪𞤫𞤴𞤮𞤨𞤢𞤺𞤵𞤧⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤧𞤮𞤼𞤮𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤯𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤫 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤭𞥅𞤧𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫: ‟𞤅𞤢𞥄𞤬𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢 ”.
𞤁𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤴𞤪𞤵 𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤵𞤲 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤭.
𞤌 𞤦𞤵𞤳𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤫𞥅𞤬𞤵 𞤬𞤵 𞤺𞤵𞤪𞤲𞤢𞤥 𞤫 𞤬𞤮𞤱𞤼𞤢𞥄𞤽𞤮 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤉 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤭 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤼𞤢𞤰𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤥𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤵𞤪𞤲𞤢𞤥⹁ 𞤣𞤭𞤥𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤭: ‟𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤫𞤲 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲.”
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤫𞤲 𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭𞤪𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤷𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞤴𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤪𞤫.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤰𞤢𞤥𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤭𞥅 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤣𞤮𞥅 𞤲𞤵 𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭.
𞤌 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤮 𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.»
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤲𞤷𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤃𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤼𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤫.»
𞤁𞤫𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤁𞤭𞤴𞤮𞤲𞤭𞤧𞤭𞤴𞤵𞤧⹁ 𞤀𞤪𞤫𞤴𞤮𞤨𞤢𞤺𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭𞤧⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤣𞤫. |
Golle Lilaaɓe 18
Pol der siire bi'eteene Korintu
Ɓaawo mum, Pol ummii Ateena, yottii Korintu.
O tawi ton *Yahuduujo bi'eteeɗo Akilas, neɗɗo leydi bi'eteeni Pontus.
Ɓooyay gorko on e debbo muuɗum Pirisilla ƴiwi Itali, gam Kalawdiyus laamiiɗo resiino Yahuduuɓe fu wurto Roma .
Pol yahi to maɓɓe.
O jooɗi to maɓɓe ɓee gollida, gam o laati nun gaɗoowo jinkaaji ɗi gude hande maɓɓe.
*Nyalaane siwteteene fu, Pol e yaha der *waajorde e yeddontira e Yahuduuɓe e Yunaninkeeɓe, gam ɓe goonɗina Yeesu.
No Silaasi e Timote ƴiwnoo Maseduwaan yottii Korintu, Pol wittini hakkillo muuɗum fu der waajaago, oo seedanoo *Yahuduuɓe Yeesu nun woni *Almasiihu.
Amma ɓe calii haala makko, ɓee jenna mo, go o fiɗɗi sollaare gineeji makko, o wi'i: «To on kalkii, ka am bane, ka mooɗon nun!
Mii laaɓi e mooɗon.
Diga jooni mi yahan to ɓe lenyi janani.»
O ƴiwi ɗon, o yahi to gorko kulɗo Alla, bi'eteeɗo Titiyus Yustus, mo wuro muuɗum takkii *waajorde.
Kirispus, hooreejo *waajorde, e getti mum goonɗini Joomiraawo.
Korintuuɓe hettinaniiɓe Pol ɗuuɓɓe goonɗini, waɗanaa *batisi.
Jemmaare gom Joomiraawo wi'i Pol e koyɗool: «Taa hulu, waaja, taa jeeɗa, gam mii wondi e maa.
Goɗɗo waawataa ko yowi junŋo mum dow maa, hakko o waɗanee ko halli, gam himɓe am e hebbi der siire nen.»
Pol jooɗodii e maɓɓe duuɓol e feccere, oo janŋina ɓe haala Alla.
De Galliyon laatii gomna leydi Akaya, *Yahuduuɓe hawri baddi, nanŋi Pol, yaari mo hiitorde, wi'i: «Gorko oo ɗo batan nun himɓe ɓe cujidana Alla e laawol luudontirŋol e sariya.»
No Pol yiɗi batugo, Galliyon wi'i *Yahuduuɓe: «To tawii boofol gom nun, naa bo kalluɗum gom o waɗi, mi hettinanto on, onon Yahuduuɓe.
Amma no haala dow boliiɗe e inɗe, e haala sariya mon nun, ka mooɗon nun.
Mi yiɗaa laataago kiitantooɗo kujje ɗee ɗon!»
Den o riiwi ɓe e hiitorde.
Ɗon, ɓe fu ɓe nanŋi Sosteni, hooreejo *waajorde Yahuduuɓe, ɓe piyi ɗum yeeso hiitorde, amma Galliyon faalaaka.
Pol wittii Antiyokiya
Pol jooɗii der Korintu balɗe ɗuuɗɗe.
Ɓaawo mum ɓe baynontiri e banniraaɓe o naati laana diyam, o foonnanii Siriya, kanko e Pirisilla e Akilas.
Tawi o femmii hoore makko der siire bi'eteene Kenkereya gam o haɓɓiino alkawal.
Ɓe jottii Efesu, Pol acci ɗon Pirisilla e Akilas, kanko o naati der waajorde *Yahuduuɓe oo yeddontira e maɓɓe.
Ɓe eeli mo o ɓooya to maɓɓe, amma o jaɓay.
No o waynotoo ɓe, o wi'i: «To Alla jaɓii, mi wittaan to mooɗon.»
O naati laana diyam o dilli diga Efesu, o yottii Kaysariya, o yaali *Urusaliima o sanni eklesiya.
Ɓaawo mum, o yahi Antiyokiya.
No o waɗi ton balɗe seɗɗa, o witti o woosoy leydi Galaatiya e leydi Firigiya, oo semmiɗina goonɗinɓe fu.
Apollos e waajoo der Efesu e Korintu
*Yahuduujo bi'eteeɗo Apollos, dimaaɗo Aleksandiriya, yottii Efesu.
Gorko baawuɗo haala nun, oo anni bo Dewte e laaɓal, o janŋinaama laawol Joomiraawo.
Oo waajoo e belɗum ɓerne, oo janŋina deydey gooŋa dow haala Yeesu.
Amma *batisi Yuhaana tan nun o anni.
Oo waajoo e cuusal der *waajorde.
No Pirisilla e Akilas hettinanii mo, ɓe jaari mo to maɓɓe, ɓe kolli mo laawol Alla faa laaɓi.
Apollos yiɗunoo yahugo leydi Akaya go banniraaɓe tiiɗini mo, ɓe binnani goonɗinɓe tawaaɓe ton ɗerewol ɓe jaɓɓoo mo faa wooɗa.
No o yottii ton, o wallii goonɗinɓe sanne e moƴƴere Alla.
E haala semmenteha o jaalorii Yahuduuɓe yeeso himɓe fu, oo holla diga e Dewte Yeesu nun woni *Almasiihu. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥘
𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢⹁ 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵.
𞤌 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤼𞤮𞤲 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤳𞤭𞤤𞤢𞤧⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤭 𞤆𞤮𞤲𞤼𞤵𞤧.
𞤇𞤮𞥅𞤴𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤆𞤭𞤪𞤭𞤧𞤭𞤤𞥆𞤢 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤋𞤼𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤑𞤢𞤤𞤢𞤱𞤣𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮 𞤈𞤮𞤥𞤢 .
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤌 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤭𞤣𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤭𞤲𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤺𞤵𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
*𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤫𞤪 *𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤫 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤐𞤮 𞤅𞤭𞤤𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤲𞤮𞥅 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤮𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤬𞤭𞤯𞥆𞤭 𞤧𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤢 𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲!
𞤃𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤲 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭.»
𞤌 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤭𞤼𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤒𞤵𞤧𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 *𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫.
𞤑𞤭𞤪𞤭𞤧𞤨𞤵𞤧⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤫 𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭.
𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤮𞥅𞤤: «𞤚𞤢𞥄 𞤸𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄.
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲.»
𞤆𞤮𞤤 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤮𞤤 𞤫 𞤬𞤫𞤷𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤁𞤫 𞤘𞤢𞤤𞥆𞤭𞤴𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤥𞤲𞤢 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤢⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤤𞤵𞥅𞤣𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤽𞤮𞤤 𞤫 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢.»
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤘𞤢𞤤𞥆𞤭𞤴𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫: «𞤚𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤮𞤤 𞤺𞤮𞤥 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤮𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤭𞤲𞤯𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲.
𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤮𞤲!»
𞤁𞤫𞤲 𞤮 𞤪𞤭𞥅𞤱𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤪𞤣𞤫.
𞤍𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤅𞤮𞤧𞤼𞤫𞤲𞤭⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤘𞤢𞤤𞥆𞤭𞤴𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤳𞤢.
𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢
𞤆𞤮𞤤 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤴𞤲𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤅𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤆𞤭𞤪𞤭𞤧𞤭𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤀𞤳𞤭𞤤𞤢𞤧.
𞤚𞤢𞤱𞤭 𞤮 𞤬𞤫𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤑𞤫𞤲𞤳𞤫𞤪𞤫𞤴𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤.
𞤇𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤯𞤮𞤲 𞤆𞤭𞤪𞤭𞤧𞤭𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤀𞤳𞤭𞤤𞤢𞤧⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤮𞥅 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤥𞤮 𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤴.
𞤐𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤴𞤲𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.»
𞤌 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤮 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵⹁ 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤮 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤴𞤮𞤳𞤭𞤴𞤢.
𞤐𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤧𞤮𞤴 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤊𞤭𞤪𞤭𞤺𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵
*𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧⹁ 𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵.
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤦𞤮 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤⹁ 𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤌𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭.
𞤌𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤣𞤫𞤪 *𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫.
𞤐𞤮 𞤆𞤭𞤪𞤭𞤧𞤭𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤀𞤳𞤭𞤤𞤢𞤧 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭.
𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤵𞤺𞤮 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢.
𞤐𞤮 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞤸𞤢 𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵. |
Golle Lilaaɓe 19
Pol der siire bi'eteene Efesu
No Apollos woni Korintu, Pol falti nokkuuje baalle, yottii Efesu.
O tawi ton goonɗinɓe woɓɓe, o ƴami ɓe, o wi'i: «On keɓii *Ruuhu Ceniiɗo no goonɗinɗon na?»
Ɓe toontii mo ɓe bi'i: «Men nanay du naa Ruuhu Ceniiɗo na'on.»
O ƴami ɓe, o wi'i: «*batisi iri moy keɓuɗon?»
Ɓe toontii, ɓe bi'i: «batisi Yuhaana.»
Pol wi'i: «batisi tuubu nun Yuhaana waɗannoo, e wi'a himɓe goonɗina garoowo ɓaawo mum, waato Yeesu.»
No ɓe nani ka, ɓe gaɗanaa *batisi e inne Yeesu Joomiraawo.
No Pol yowi juuɗe mum dow ko'e maɓɓe, *Ruuhu Ceniiɗo jippii e maɓɓe, ɓee bata haalaaji janani, ɓee gaɗa annabaaku.
Ɓe gaɗan kamɓe himɓe sappo e ɗiɗo.
Pol naati der waajorde *Yahuduuɓe e waajoo ɓe e cuusal jaka lebbi tati, oo yeddontira e maɓɓe, oo tinnii faamingo ɓe haala *Laamaare Alla.
Amma woɓɓe sattini ko'e mum, salii goonɗingo, e jaanca laawol Joomiraawo yeeso himɓe fu.
Kan waɗi Pol acci ɓe, hocci goonɗinɓe yawtidi ɓe feere, e waajoo nyalaane fu der suudu janŋirde bi'eteeɗo Tirannus.
Ɗum waɗii nunnun duuɓi ɗiɗi, faa wonɓe Asiya, diga Yahuduuɓe e ɓe lenyi janani fu, nani haala Joomiraawo.
Ɓiɓɓe Sikewas
Alla waɗii haaynaareeji mawɗi e juuɗe Pol.
Faa lincon naa bo gineeji meemuɗi ɓannu makko e yaaree, e yowee e nyawɓe.
Den nyawuuji maɓɓe e heennya, ginnaaji bonɗi e wurtoo e maɓɓe.
*Yahuduuɓe woɓɓe woositintooɓe e riiwa ginnaaji, daarti wurtinirgo ɗi e inne Yeesu Joomiraawo, wi'i: «E inne Yeesu mo Pol waajoto haala muuɗum, burtee!»
Gooto e hooreeɓe *Limaamiiɓe *Yahuduujo bi'eteeɗo Sikewas, ɓiɓɓe muuɗum worɓe jeeɗiɗo nun waɗata ɗum.
Ginnool bonŋol toontii ɓe, wi'i: «Mii anni Yeesu, mii anni Pol, amma onon, ɓey laatiɗon?»
Neɗɗo gooduɗo ginnool fitti yanti ɓe, jaalii ɓe, toori ɓe faa ɓe doggi, ɓe burtorii suudu funtu, ɓee nawnii.
Habaru majjum sankitii hakkune *Yahuduuɓe e ɓe lenyi janani jooɗiiɓe Efesu fu.
Kulol nanŋi ɓe ɓe fu, go inne Yeesu Joomiraawo teddinaa.
Ɗuuggal der goonɗinɓe wari tuubi, bati ko ɓe gaɗuno.
Ɗuuɓɓe waɗunooɓe dobo dobooje waddii dewte mum, wuli ɗe yeeso himɓe fu.
Ceede majje liisaa tawaa foti ceede cardi ujunaaji lasoy ɗiɗi e sappo .
Hande nun haala Joomiraawo sankitortoo yaago yaago, go baawɗe makka e ɓeydoo.
Fitina e siire Efesu
Ɓaawo kujje ɗee, Pol miilii tokka e Maseduwaan e Akaya o yaha *Urusaliima.
O wi'i: «To mi yottake ton, sey mi yaha Roma bo.»
O lili wallooɓe mo ɗiɗo, Timote e Erastus, yaha Maseduwaan.
Kanko, o jooɗii Asiya balɗe seɗɗa.
E wakkati on, fitina mawka ummii sabbu laawol Joomiraawo.
Bahillo gom bi'eteeɗo Demetiriyus e tafa cuuron cardi nandukon e saafirde baawɗe bi'eteeɗe Artemis.
Eɗum waddana mo riiba mawka kanko e gollotooɓe makko.
O hawriti ɓe e waɗooɓe iri golle ɗen, o wi'i ɓe: «Onon himɓe, oon anni e golle ɗee ɗo nun keɓirten nyaamdu men.
Oon ji'a, oon nana bo no Pol majjiniri himɓe ɗuuɓɓe, hinaa der Efesu ɗo tan, e der leydi Asiya fu nun.
Oo wi'a ɓe tooruuje ɗe himɓe waɗiri juuɗe mum laataaki caafeteeɗe e gooŋa.
To eɗum yahira ninni golle meeɗen biisoto.
Kanjum tan bane du, amma bo himɓe accan teddingo saafirde Artemis, tedduŋal baawɗe meeɗen mawɗe ɗe Asiya e duuniyaaru fu saafata heennyan.»
No ɓe nani haalaaji ɗin, mone maɓɓe ummii, go ɓee bi'a e semme: «Artemis mo Efesunkeeɓe laati nun mawɗo!»
Siire nen fu jiɓii.
Ɓe fu ɓe doggani jayri fijirde.
Ɓe pooɗi Gayus e Aristarkus ɓe Maseduwaan, yaaduɓe e Pol.
Pol yiɗii naatugo hakkune jama'aare, amma goonɗinɓe haɗii mo ɗum.
Non bo woɓɓe der hooreeɓe leydi Asiya, beldiiɓe makko, lili o batee to o naatu e jayri fijirde nen.
Der ɗon woɓɓe e bata kaa ɗo, woɓɓe kaa to, gam jiɓe waɗii faa ɗuuɓɓe annaa ko hawriti ɗum.
Woɓɓe der jama'aare fillanii gorko bi'eteeɗo Aleksandire mo *Yahuduuɓe woni e yeeƴa yeeso.
Aleksandire ɓanti junŋo mum gam faamina ɓe haala kan.
Amma no ɓe anniti o Yahuduujo nun, ɓe fu ɓee boola, faa ko waɗata janɗe ɗiɗi, ɓee bi'a: «Artemis Efesunkeeɓe laati nun mawɗo!»
Den binnoowo mo siire nen deƴƴitini jama'aare, wi'i: «Onon Efesunkeeɓe, moy woni mo annaa siire Efesu nun woni deenoore saafirde Artemis mawɗo, kanko e foto makko janoyɗo diga kammu?
Goɗɗo waawataa ko yeddi ɗum, gam majjum pukkinee hakkillooji mooɗon to on gaɗee huune fu e yawɗella.
Worɓe ɓe gadduɗon ɓen, ɓe bujjay goɗɗum e saafirde meeɗen, ɓe jennay bo tooruure men.
To Demetiriyus e gollooɓe wonduɓe e muuɗum e woodi ko ɓe jiɗi gaccoraago goɗɗo, nyalaane kiita e hiitotooɓe na'on.
Ɓe noddontira kiita.
Amma to oon goodi gokka, moƴƴinee ka der hawriine mawɓe genni.
Ɓe baawan weefaago en e ko waɗi hanne, gam fitina gaɗuka ɗo walaa daliila.»
Ɓaawo haalaaji ɗin, o sankiti jama'aare. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥙
𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵
𞤐𞤮 𞤀𞤨𞤮𞤤𞥆𞤮𞤧 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤑𞤮𞤪𞤭𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤬𞤢𞤤𞤼𞤭 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤤𞥆𞤫⹁ 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵.
𞤌 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤌𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢؟»
𞤇𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤃𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤣𞤵 𞤲𞤢𞥄 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤢'𞤮𞤲.»
𞤌 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «*𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮𞤴 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤮𞤲؟»
𞤇𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢.»
𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭'𞤭: «𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤒𞤵𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤱𞤭'𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.»
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤇𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮.
𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤣𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤮𞥅 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤧𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤲𞤷𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭𞤣𞤭 𞤩𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤭𞤪𞤢𞤲𞥆𞤵𞤧.
𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤇𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤅𞤭𞤳𞤫𞤱𞤢𞤧
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤭 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤆𞤮𞤤.
𞤊𞤢𞥄 𞤤𞤭𞤲𞤷𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤵𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤫 𞤴𞤮𞤱𞤫𞥅 𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫.
𞤁𞤫𞤲 𞤻𞤢𞤱𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
*𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤧𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤭𞥅𞤱𞤢 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤯𞤭 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤉 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤫𞥅!»
𞤘𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤳𞤫𞤱𞤢𞤧⹁ 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥.
𞤘𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤤 𞤦𞤮𞤲𞤽𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤯𞤮𞤲؟»
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤤 𞤬𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤬𞤵𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞥅.
𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤬𞤵.
𞤑𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤮 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄.
𞤍𞤵𞥅𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤲𞤮.
𞤍𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤦𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤵𞤤𞤭 𞤯𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤕𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫 𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤷𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤵𞤶𞤵𞤲𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 .
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤫 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞥅.
𞤊𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤫 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤌 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤈𞤮𞤥𞤢 𞤦𞤮.»
𞤌 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤫 𞤉𞤪𞤢𞤧𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤉 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤢 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤄𞤢𞤸𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤺𞤮𞤥 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤁𞤫𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤼𞤢𞤬𞤢 𞤷𞤵𞥅𞤪𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤵𞤳𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧.
𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤢 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤌 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫: «𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤥𞤫𞤲.
𞤌𞥅𞤲 𞤶𞤭'𞤢⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤮 𞤲𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵 𞤲𞤵𞤲.
𞤌𞥅 𞤱𞤭'𞤢 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤚𞤮 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤢𞤸𞤭𞤪𞤢 𞤲𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤮𞤼𞤮.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤣𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤲.»
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤮𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤭'𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫: «𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧 𞤥𞤮 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮!»
𞤅𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤶𞤭𞤩𞤭𞥅.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤶𞤢𞤴𞤪𞤭 𞤬𞤭𞤶𞤭𞤪𞤣𞤫.
𞤇𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤘𞤢𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤀𞤪𞤭𞤧𞤼𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤩𞤫 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤆𞤮𞤤.
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤯𞤵𞤥.
𞤐𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤦𞤫𞤤𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵 𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤪𞤭 𞤬𞤭𞤶𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤲𞤫𞤲.
𞤁𞤫𞤪 𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞥄 𞤼𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤭𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤬𞤭𞤤𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫 𞤥𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤰𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤶𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤭'𞤢: «𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮!»
𞤁𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤬𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵؟
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤨𞤵𞤳𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤴𞤢𞤱𞤯𞤫𞤤𞥆𞤢.
𞤏𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤶𞥆𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤢𞤴 𞤦𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤫𞤲.
𞤚𞤮 𞤁𞤫𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤢'𞤮𞤲.
𞤇𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤳𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤫𞤲𞥆𞤭.
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤱𞤫𞥅𞤬𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤳𞤢 𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢.»
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲⹁ 𞤮 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫. |
Golle Lilaaɓe 20
Pol der leydi Maseduwaan e leydi Yunaniya
No fitina kan deƴƴi, Pol hawriti goonɗinɓe, semmiɗini ɓe.
Ɓaawo mum, o waynii ɓe, o dilli Maseduwaan.
O falti e leydi nin, oo semmiɗina goonɗinɓe e haalaaji ɗuuɗɗi.
Ɓaawo mum o yottoy Yunaniya.
O waɗi ton lebbi tati.
Wakkati o yiɗi naatugo laana diyam o yaha Siriya, den *Yahuduuɓe dawri ɓe jammoo mo ɓe bara, go o resi o wittira laawol Maseduwaan.
Ɗottuɓe mo nani: Sopater, ɓii Pirrus Bereyankeejo, Aristarkus e Sekundus Tesalonikiiɓe, Gayus Derbenkeejo, Timote, e Tikikus e Torofimus Asiyankeeɓe.
Ɓe ardii men, ɓe keɗoyii men Torowas.
Menen, men naati laana diga Filippi ɓaawo juulɗe peen ko ƴuufinaaka .
Ɓaawo balɗe joy men tawoy ɓe Torowas, men gaɗi ton balɗe jeeɗiɗi.
Pol fintinii Ewtikus der Torowas
Nyaanne alal, tawii emen kawritii gam men nyaama kirtaari, Pol e waajoo himɓe, gam oo yiɗi yawtugo fini mum.
O tokki oo waajoo faa caka jemma.
Fitillaaji ɗuuɗɗi e wonnoo der suudu dowrowol ŋol men kawriti e muuɗum.
No Pol juutinta waaju muuɗum, ko oo ŋoŋa.
No o ɗaani ɗoyŋol lugguŋol, O ɗaggitoy diga dow suudu tataɓol.
No ɓe etti mo, ɓe tawi o maayii.
Amma Pol jippii, takkii mo, etti mo e juuɗe muuɗum, wi'i: «To on bullee!
Yonki makko na'on!»
Den o eencitii, o ŋappiti peen, o ƴakki.
Ɓaawo mum, o tokki haala makko faa fajiri den o yawti.
Suka gojankeejo on hooraa e wuuri.
Ɗum laatanii ɓe belɗum ɓerne ko mawni.
Yaadu Pol diga Torowas faa Miletus
Menen, men ardii, men naati laana diyam men jahi Assos.
Ɗon nun men koccata Pol, gam o yiɗiino yahirgo ton e koyɗe.
No o hewtoy men Assos, men naanni mo, men poonnanii Mitilene.
Men ummii diga ɗon e laana, men jottoyii fini mum yeeso dunne Kiyos.
Finti mum men jottii Samos, balɗe mum tatawre men jottii Miletus.
Gam Pol haɓɓii niiya yawtugo Efesu, gam o yiɗaa neeɓugo e leydi Asiya, oo haaɓi yottaago *Urusaliima nyaanne Pantekosta, to ɗum waɗoto.
Pol e badda e dottiiɓe eklesiya Efesu
No Pol wonnoo Miletus, o noddini *dottiiɓe eklesiya Efesu.
No ɓe gari, o wi'i ɓe: «Oon anni no gontirmi e mooɗon diga nyalaane koyŋal am arti naatugo e leydi Asiya faa hanne.
Mi gollanake Joomiraawo e leesingo hoore e gonɗi ɗuuɗɗi, caka tooraaji e jammaaji bonɗi ɗi *Yahuduuɓe soomaanimmi.
Oon anni no baajotoomi on, mi suuɗay on huune fu ko nafata on, mi janŋinii on hakkune himɓe, e der wurooji mooɗon.
Mi seedinii Yahuduuɓe e ɓe lenyi janani fu, ɓe tuubana Alla, ɓe goonɗina Joomiraawo meeɗen Yeesu Almasiihu.
Nani *Ruuhu Ceniiɗo e doolammi, go mii yaha *Urusaliima hande no Ruuhu Ceniiɗo wi'immi, mi annaa ko heɓatammi ton, huune gootum tan annumi: Ruuhu Ceniiɗo e laaɓinanammi der ci'e fu e wi'a callalluuji e tooraaji e heɗii am.
Amma mi daaray yonki am hande kii laatanii am tedduki, mi heɓa ni yottinoygo e welwelo golle ɗe Yeesu Joomiraawo halfinimmi, kanje woni waajaago *linjiila ka moƴƴere Alla.
Jooni, mii anni on on fu, on ji'ataa am kade, onon ɓe gondunoomi e mum mii waajoo on haala *Laamaare Alla.
Kan waɗi mii seedina on hanne: To goɗɗo mooɗon halkii, gacce am bane.
Gam mi waajake on anniyaaji Alla fu, mi suuɗay on goɗɗum.
Kakkilanee ko'e mooɗon, kakkilonon hoggo ŋo *Ruuhu Ceniiɗo yowani on, laatoɗon durooɓe eklesiya Alla ŋa o heɓiri e ƴiiƴam makko .
Mii anni ɓaawo am caafaali bonɗi naatan hakkune mooɗon, ɗi accataa hoggo.
Diga der mooɗon nun woɓɓe ummoto e bata haalaaji fewreeji gam fooɗa goonɗinɓe, tokka ɓaawo mum.
Gam majjum, kakkilanee ko'e mooɗon, ciwtoron, ɗum waɗii duuɓi tati, jemma e nyalooma, mi accay seedingo moy mooɗon fu e gonɗi.
«Jooni, mi halfinii on e juuɗe Alla, mi halfinii on e der haala moƴƴere makko baawoowa mawningo on, hokka on geɗu, caka cuɓaaɓe makko fu.
Daɗey mi suunaaka ceede goɗɗo naa bo kanŋeeri mum naa bo gineeji mum.
Onon e ko'e mooɗon, oon anni juuɗe am ɗee ɗo nyaannirmi hoore am e goondaaɓe am.
Mi hollii on der huune fu e haani golloɗon no wooɗi gam keɓon balliton tampuɓe.
Ciwtoron haala Yeesu Joomiraawo ka o bati e hoore makko, o wi'i: “Hokkugo e ɓuri barke dow jaɓugo”.»
No Pol batidi kaa ɗon fu, o diccii o du'odii e maɓɓe.
Ɓe fu ɓe bulli bojji mawɗi, ɓe jogii daane Pol, ɓe mammilii mo.
Ko ɓuri biisugo ɓerɗe maɓɓe nun gam o wi'i ɓe ji'ataa mo kade.
Ɓaawo mum ɓe ɗotti mo faa to laana diyam. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥐
𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢
𞤐𞤮 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲.
𞤌 𞤬𞤢𞤤𞤼𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤲𞤭𞤲⹁ 𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤒𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤅𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤣𞤫𞤲 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤭 𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲.
𞤍𞤮𞤼𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭: 𞤅𞤮𞤨𞤢𞤼𞤫𞤪⹁ 𞤩𞤭𞥅 𞤆𞤭𞤪𞥆𞤵𞤧 𞤄𞤫𞤪𞤫𞤴𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤀𞤪𞤭𞤧𞤼𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤫𞤳𞤵𞤲'𞤣𞤵𞤧 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤘𞤢𞤴𞤵𞤧 𞤁𞤫𞤪𞤦𞤫𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤫 𞤚𞤭𞤳𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤫 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤬𞤭𞤥𞤵𞤧 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫.
𞤇𞤫 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤯𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤨𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤮 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 .
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤮𞤴 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤮𞤴 𞤩𞤫 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤆𞤮𞤤 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤉𞤱𞤼𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤣𞤫𞤪 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧
𞤐𞤴𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤢𞤤𞤢𞤤⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥.
𞤌 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢.
𞤊𞤭𞤼𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤣𞤮𞤱𞤪𞤮𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤶𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤮𞥅 𞤽𞤮𞤽𞤢.
𞤐𞤮 𞤮 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤯𞤮𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤌 𞤯𞤢𞤺𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤩𞤮𞤤.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤆𞤮𞤤 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤵𞤤𞥆𞤫𞥅!
𞤒𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤢'𞤮𞤲!»
𞤁𞤫𞤲 𞤮 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤽𞤢𞤨𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤨𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤭.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤬𞤢𞤶𞤭𞤪𞤭 𞤣𞤫𞤲 𞤮 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭.
𞤅𞤵𞤳𞤢 𞤺𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭.
𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭.
𞤒𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧 𞤬𞤢𞥄 𞤃𞤭𞤤𞤫𞤼𞤵𞤧
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤀𞤧𞥆𞤮𞤧.
𞤍𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤷𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫.
𞤐𞤮 𞤮 𞤸𞤫𞤱𞤼𞤮𞤴 𞤥𞤫𞤲 𞤀𞤧𞥆𞤮𞤧⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤃𞤭𞤼𞤭𞤤𞤫𞤲𞤫.
𞤃𞤫𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤬𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤑𞤭𞤴𞤮𞤧.
𞤊𞤭𞤲𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤅𞤢𞤥𞤮𞤧⹁ 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤃𞤭𞤤𞤫𞤼𞤵𞤧.
𞤘𞤢𞤥 𞤆𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤲𞤭𞥅𞤴𞤢 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤩𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤆𞤢𞤲𞤼𞤫𞤳𞤮𞤧𞤼𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮.
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤫 𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤃𞤭𞤤𞤫𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫: «𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤳𞤮𞤴𞤽𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤃𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤶𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤯𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤥𞤢𞥄𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤌𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤃𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤐𞤢𞤲𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤢𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤭'𞤭𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤥𞤭: 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭'𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤭'𞤢 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤸𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤢𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤴 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤳𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤲𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤱𞤫𞤤𞤮 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫: 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤺𞥆𞤮 𞤽𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤽𞤢 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 .
𞤃𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤦𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤭 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤮𞤺𞥆𞤮.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭.
«𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞥅𞤱𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤫𞤯𞤵⹁ 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤷𞤵𞤩𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵.
𞤁𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥 𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥.
𞤃𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤩𞤫.
𞤕𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: “𞤖𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤶𞤢𞤩𞤵𞤺𞤮”.»
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤣𞤭 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤣𞤵'𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤦𞤮𞤶𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤥𞥆𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥. |
Golle Lilaaɓe 21
Pol yahii Urusaliima
No men ceenniri e maɓɓe, men naati laana diyam, men jahi Kos.
Fini mum, men jottii dunne Rodos, men ƴiwi ɗon, men jahi Patara.
Men keɓi laana diyam jahoowa Finikiya, men naati ŋa, men jawti.
No men kolliri Kipurus men acci ni nano amen, go men poonnanii Siriya, men darii Tirus.
Ɗon nun laana kan jippini dolle mum.
Men tawi ɗon goonɗinɓe, go men gaɗi ɗon balɗe jeeɗiɗi.
Goonɗinɓe ɓen bati Pol e *Ruuhu Ceniiɗo to yahu *Urusaliima.
Ɓaawo balɗe jeeɗiɗi ɗen, men jawti.
Ɓe fu ɓe ɗotti men faa men burti siire, kamɓe e rewɓe e sukaaɓe.
Men diccii fonŋo maayo, men du'ii.
No men baynontiri, menen, men naati laana diyam, kamɓe bo ɓe kooti.
Go men keennyita yaadu amen, men naati laana diyam diga Tirus, men jahi Potolemayis.
Men kiinni banniraaɓe, men baali nyalaane woore.
Fini mum, men nanŋi laawol men jottoy Kaysariya, men naati suudu Filippu baajotooɗo *linjiila, gooto der jeeɗiɗo suɓaaɓe *Urusaliima, men beerani mo .
Neɗɗo on e woodi gati naay ɗi annaa worɓe, ɗii gaɗa annabaaku.
No men gaɗi ɗon balɗe, Annabiijo bi'eteeɗo Agabus ƴiwi Yahudiya.
No o wari to amen, o hocci ɓelɓelol Pol, o haɓɓi koyɗe e juuɗe mum, o wi'i: «*Ruuhu Ceniiɗo wi'i: ‟*Yahuduuɓe wonɓe Urusaliima haɓɓan jom ɓelɓelol ŋol, wattan ɗum e juuɗe heeferɓe.”»
No men nani ɗum, menen e wonɓe ɗon fu, men eeli Pol to o yahu Urusaliima.
Pol toontii, wi'i: «Koni bullanton am, oon tampinammi?
Min, mi siriyake, hinaa haɓɓeego tan, amma mi maaya *Urusaliima gam inne Yeesu Joomiraawo.»
No o salii ka amen, men acci mo, men bi'i: «Ko Joomiraawo yiɗi laatoo.»
Ɓaawo balɗe ɗen, men ciriyii, men jahi Urusaliima.
Woɓɓe der goonɗinɓe ɓe Kaysariya yaadi e amen, yaari men wuro gorko bi'eteeɗo Manason, mo Kipurus, goonɗinɗo diga ko ɓooyi ciriyiiɗo weernugo men.
Pol yahii to Yaakuuba
No men jottii *Urusaliima, banniraaɓe jaɓɓorii men e welwelo.
Fini mum men jaadi e Pol to Yaakuuba.
*Dottiiɓe eklesiya fu e tawanoo ton.
Ɓaawo o sanni ɓe, o bati ɓe huune fu ko Alla waɗani ɓe lenyi janani diga e golle makko.
No ɓe nani ɗum, ɓe maanti Alla.
Ɓe bi'i Pol: «Banniraawo, a yi'ii *Yahuduuɓe ujuneeje ɗuuɗɗe goonɗini, ɓe fu ɓee tinnii tokkugo tawreeta Muusa.
Ɓe bataama a na'on janŋina Yahuduuɓe wonɓe hakkune lenyi janani ɓe joofa tawreeta Muusa, bi'uɗaa to ɓe juulnu sukaaɓe maɓɓe, to ɓe tokku tawaaŋal bo.
Jooni noy gaɗeten?
Gam ɓe nanan e gooŋa a warii.
Waɗu ko men bi'etee.
Emen goodii ɗo worɓe nayo haɓɓanɓe Alla alkawal.
Hawtu e maɓɓe, cenidoɗaa e maɓɓe, den joɓaa ko haani ɓe joɓa, gam ɓe pemmoo.
To a waɗii ɗum himɓe ɓen fu annan ka batanteɗaa fu, gooŋa bane, ɓe annitan bo an e hoore maa, aa tokki tawreeta Muusa.
Goonɗinɓe ɓe lenyi janani kan, men dawrii men binnani ɓe to ɓe ƴakku tew kiisanaaɗum tooruuje, to ɓe nyaamu ƴiiƴam, to ɓe ƴakku ko saaɗi, ɓe acca bo teele centiniiɗe.»
Pol yaadi e worɓe ɓen.
Fini mum o senodii e maɓɓe.
O naati suudu Alla, o bati *Limaamiiɓe nyalaane de senuki ko'e maɓɓe heennyata e nyalaane ne moy maɓɓe fu waɗantee sadaka.
Nanŋoore Pol
No balɗe jeeɗiɗi ɗen faanii hebbugo, *Yahuduuɓe ɓe leydi Asiya yi'i Pol der suudu Alla, ɓe ummini himɓe fu, ɓe nanŋi mo.
Ɓee boola: «Isira'iilaaɓe, paabee men!
Gorko oo ɗo nun janŋinta himɓe nokku fu ko luudontiri e himɓe amen e tawreeta Muusa e suudu Alla, ko ɓuri du, o naanni heeferɓe der suudu ŋol, o soɓini nokkuure ceniine!»
Ko acci ɓe bi'i ka walaa maa gam ɓe ji'iino Torofimus Efesunkeejo e wondi e Pol der siire, go ɓe miili Pol naannu mo nun der suudu Alla.
Siire nen fu laawontirii, himɓe e wurtoo nokku fu.
Ɓe nanŋi Pol, ɓe pooɗi ɗum ɓe burtini e suudu Alla, ɓe maɓɓi dammuɗe law.
No ɓe jiɗi ɓe bara mo, habaru mum yottii hooreejo soogeeji, o bataa *Urusaliima fu na'on laawontira.
Ɗon maa ɗon, o hocci soogeeji e mawɓe mum, o tinnii e doggudu.
No himɓe yi'i mo e soogeeji, ɓe acci fiyugo Pol.
O ɓattii mo, o nanŋi mo o wi'i o haɓɓiree callalluuji ɗiɗi, o ƴami ɓe kanko woni moy, ume o waɗi.
Der jama'aare nen, woɓɓe e woola kaa ɗo, woɓɓe kaa to.
No o waaway ko nani deydey kaye nun, gam hannaare, o waɗi o yaaree far suudu soogeeji.
No Pol yottii eencirde suudu ŋol, soogeeji hocci mo dow sabbu cattal jama'aare, gam himɓe ɗuuɓɓe e tokki mo e wi'a: «Baree mo!»
Ko Pol toontii ɓe Urusaliima
No ɓe naannata mo e suudu soogeeji, Pol wi'i hooreejo on: «Mi waawan ko baddi e maa na?»
O wi'i mo: «Aa nana yunaninkeere?
An bane Misirankeejo umminnooɗo fitina ɓooyay, yaari fasotooɓe ujune nayo der haro na?»
Pol toontii, wi'i: «Min, mi *Yahuduujo nun, mo Tarsus der leydi Silisiya, e siire annanaane.
Mii ƴamee kokkaa am laawol mi badda e himɓe.»
O nootanii mo.
Pol darii dow eencirde, ɓanti junŋo.
No ɓe deƴƴi, o bati e Iburaninkeere, o wi'i: | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥑
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤑𞤮𞤧.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤈𞤮𞤣𞤮𞤧⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤆𞤢𞤼𞤢𞤪𞤢.
𞤃𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤸𞤮𞥅𞤱𞤢 𞤊𞤭𞤲𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤽𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤭.
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤑𞤭𞤨𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤲𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤅𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤚𞤭𞤪𞤵𞤧.
𞤍𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤃𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤵 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤭.
𞤇𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤃𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤬𞤮𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤵'𞤭𞥅.
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤴𞤲𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤼𞤭.
𞤘𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤚𞤭𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤆𞤮𞤼𞤮𞤤𞤫𞤥𞤢𞤴𞤭𞤧.
𞤃𞤫𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤭 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞤴 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞥆𞤵 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤫𞥅𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 .
𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤢𞤼𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵.
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫⹁ 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤢𞤦𞤵𞤧 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢.
𞤐𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤩𞤫𞤤𞤩𞤫𞤤𞤮𞤤 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «*𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤭'𞤭: ‟*𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲 𞤶𞤮𞤥 𞤩𞤫𞤤𞤩𞤫𞤤𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫.”»
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤼𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤵 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤆𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤑𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤵𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞤲 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞤲𞤢𞤥𞥆𞤭؟
𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.»
𞤐𞤮 𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤳𞤢 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭'𞤭: «𞤑𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅.»
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤢𞤲𞤢𞤧𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤑𞤭𞤨𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤪𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤫𞤲.
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤢
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤱𞤫𞤤𞤮.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤼𞤮 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤢.
*𞤁𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵 𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤲.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤇𞤫 𞤦𞤭'𞤭 𞤆𞤮𞤤: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤢 𞤴𞤭'𞤭𞥅 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤵𞤶𞤵𞤲𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫𞥅 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢.
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤢 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤬𞤢 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤦𞤭'𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤵 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤦𞤮.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤲𞤮𞤴 𞤺𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞤲؟
𞤘𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅.
𞤏𞤢𞤯𞤵 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤯𞤮 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤.
𞤖𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤷𞤫𞤲𞤭𞤣𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤩𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤩𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤥𞥆𞤮𞥅.
𞤚𞤮 𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤲 𞤳𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤼𞤫𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤮 𞤢𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤢𞥄 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤵 𞤼𞤫𞤱 𞤳𞤭𞥅𞤧𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤵 𞤳𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤯𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤼𞤫𞥅𞤤𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫.»
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤌 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤣𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤵𞤳𞤭 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤫𞥅 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢.
𞤐𞤢𞤲𞤽𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤆𞤮𞤤
𞤐𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤵𞤺𞤮⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤴𞤭'𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤥𞤮.
𞤇𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅𞤤𞤢: «𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤨𞤢𞥄𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤫𞤲!
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤤𞤵𞥅𞤣𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤣𞤵⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤧𞤮𞤩𞤭𞤲𞤭 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲𞤫!»
𞤑𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤬𞤭𞤥𞤵𞤧 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤢𞥄𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤅𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤬𞤵.
𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤤𞤢𞤱.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢.
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤵𞤣𞤵.
𞤐𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤴𞤭'𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤬𞤭𞤴𞤵𞤺𞤮 𞤆𞤮𞤤.
𞤌 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤥𞤮 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮𞤴⹁ 𞤵𞤥𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭.
𞤁𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞥄 𞤼𞤮.
𞤐𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤴𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤬𞤢𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭.
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤷𞤢𞤼𞥆𞤢𞤤 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤄𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤮!»
𞤑𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭'𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞤲: «𞤃𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤲𞤢؟»
𞤌 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤀𞥄 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤴𞤵𞤲𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫؟
𞤀𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤢𞤴⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤬𞤢𞤧𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤵𞤶𞤵𞤲𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤪𞤮 𞤲𞤢؟»
𞤆𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤚𞤢𞤪𞤧𞤵𞤧 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤅𞤭𞤤𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲𞤫.
𞤃𞤭𞥅 𞤰𞤢𞤥𞤫𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.»
𞤌 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤩𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭⹁ 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: |
Golle Lilaaɓe 22
«Banniraaɓe, e baabiraaɓe, kettinee ka batanmi on mi teetira hoore am.»
No ɓe nani oo badda ɓe e Iburaninkeere, ɓe jeewi so.
O wi'i: «Mi *Yahuduujo nun, mi dimaaɗo Tarsus der leydi Silisiya.
Amma der siire *Urusaliima ɗo nun mawnumi.
Gamaliyel janŋinimmi sariya kaakiraaɓe meeɗen faa laaɓi.
Mii wooduno tinnaare gam Alla hande no on fu laatiɗon hanne.
Mi toorii tokkuɓe Laawol ŋol ɗo, faa woɓɓe maayi.
Mi nanŋii worɓe e rewɓe, maɓɓumi ɓe e kasu.
Hooreejo *Limaamiiɓe e *dottiiɓe Yahuduuɓe fu e seedanoo am ɗum.
Diga e maɓɓe keɓumi ɗereeji ɗi ɓe binnani banniraaɓe wonɓe Damas, go jahumi, mi haɓɓaa wonɓe ton, mi wadda ɓe Urusaliima gam ɓe kiitee.»
Pol e bata no tuubiri
«No jahanmi faa paaniimi Damas, caka nyalooma, ɗon nun jayŋol manŋol ƴiwi dow kammu, yaayni, filtitii am.
Den janumi e leydi, go nanumi daane gom e wi'ammi: “Sol, Sol, ko waɗi aa toorammi?”
Toontiimi, bi'umi: “An nun moy Joomiraawo?”
O wi'immi: “Min woni, Yeesu Nasaratuujo mo toorataa.”
Wonduɓe e am yi'ii jayŋol, amma ɓe paamay daane baddanɗo am .
Den, bi'umi: “Joomiraawo, ko gaɗanmi?”
Joomiraawo wi'immi: “Umma, yahu Damas, ton nun bateteɗaa ko desanaɗaa gaɗaa fu.”
Semme jayŋol acci mi yi'ay, wonduɓe e am nun jogii am e junŋo faa Damas.
Gorko gom bi'eteeɗo Ananiyas, gorko kulɗo Alla, tokkuɗo tawreeta Muusa, mo *Yahuduuɓe Damas fu batanta geeta, wari, darii yeeso am, wi'immi: “Sol, banniraawo, wuntu!”
Ɗon maa ɗon bumtumi, daaru moo mi.
O wi'i: “Alla kaakiraaɓe meeɗen suɓi maa gam annaa ko o yiɗi, ji'aa Poonnitiiɗo, nanaa haala makko.
Gam an seedantoo mo yeeso himɓe fu ko ji'uɗaa e ko nanuɗaa.
Jooni, ko keɗiɗaa?
Umma, gaɗaneɗaa *batisi, laaɓineɗaa diga hakkeeji maa diga e noddugo inne Joomiraawo .”
No bittumi *Urusaliima, mii du'oo der suudu Alla, Alla hollimmi ko haaynii, ji'umi Joomiraawo, o wi'immi: Yawɗa, wurta law Urusaliima, gam ɓe jaɓataa seedaaku mo ceedantoɗaa am.
Bi'umi: Joomiraawo, ɓee anni mii maɓɓannoo, mii fiyannoɗo bo goonɗinɓe maa der baajorɗe fu.
Ko Etiyen, ceedantooɗo maa waretenoo, mi na'onno ɗon, e welimmi bo, min reenunoo gineeji waruɓe mo.”
O wi'immi: ‟Yahu, mi lilee to woɗɗi, to ɓe lenyi janani.”»
Ɓe kettinanii mo faa o yottii dow haala kaa ɗon.
Den ɓe bati dow dow, ɓe bi'i: «Kalkee iri neɗɗo oo ɗo!
Haanay o wuura!»
Ɓee kuuɓa, ɓee paɗɗa kaddule maɓɓe dow, ɓee ummina sollaaje dow.
Gam majjum hooreejo soogeeji hokki laawol Pol yaaree der suudu, o fiyee faa o bata gooŋa, gam ɓe anna ko waɗi jama'aare e huuɓa mo nunnun.
No ɓe kaɓɓi mo ɓee piya mo, o wi'i mawɗo gonɗo ɗon: «Oon goodi laawol piyon Romankeejo tawe o hiitaaka na?»
No mawɗo on nani ka, batoy hooreejo konu, wi'i: «Aa anni ko gaɗataa ɗon?
Gorko on Romankeejo nun!»
Den hooreejo konu yahi to Pol, ƴami mo, wi'i: «Batam, a Romankeejo nun e gooŋa na?»
O toontii, o wi'i: «Ee, nunnun.»
Hooreejo on wi'i: «Min, ceede ɗuuɗɗe joɓumi go keɓumi romankaaku.»
Pol wi'i mo: «Min, nun nun dimiraami.»
Ɗon maa ɗon yiɗunooɓe fiyugo mo, wurti.
Hooreejo huli, gam o nanii Pol laati nun Romankeejo, o haɓɓiino ɗum bo.
Pol e yeeso dottiiɓe Yahuduuɓe
Fini mum, no o yiɗunoo annugo deydey ko *Yahuduuɓe gaccantoo Pol, o firti mo, o noddini hooreeɓe *Limaamiiɓe e *dawrooɓe fu, ɓe kawritoo.
Den o waddi Pol, o darni ɗum yeeso maɓɓe. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥒
«𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤢 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤼𞤫𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥.»
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤫 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤱𞤭 𞤧𞤮.
𞤌 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤚𞤢𞤪𞤧𞤵𞤧 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤅𞤭𞤤𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤵𞤥𞤭.
𞤘𞤢𞤥𞤢𞤤𞤭𞤴𞤫𞤤 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭.
𞤃𞤭𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤮 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤃𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤂𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭.
𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤵.
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤥𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧⹁ 𞤺𞤮 𞤶𞤢𞤸𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤫𞥅.»
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭𞤪𞤭
«𞤐𞤮 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤨𞤢𞥄𞤲𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧⹁ 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭⹁ 𞤬𞤭𞤤𞤼𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤥.
𞤁𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤫 𞤱𞤭'𞤢𞤥𞥆𞤭: “𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤢𞥄 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤥𞥆𞤭؟”
𞤚𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤦𞤭'𞤵𞤥𞤭: “𞤀𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤮𞤴 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮؟”
𞤌 𞤱𞤭'𞤭𞤥𞥆𞤭: “𞤃𞤭𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤐𞤢𞤧𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄.”
𞤏𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤢𞤥 .
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤦𞤭'𞤵𞤥𞤭: “𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤥𞤭؟”
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭𞤥𞥆𞤭: “𞤓𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤵 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧⹁ 𞤼𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤫𞤼𞤫𞤯𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤣𞤫𞤧𞤢𞤲𞤢𞤯𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤵.”
𞤅𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤢𞤴⹁ 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧.
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤥 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤥𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤭'𞤭𞤥𞥆𞤭: “𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤵𞤲𞤼𞤵!”
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤵𞤥𞤼𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤥𞤮𞥅 𞤥𞤭.
𞤌 𞤱𞤭'𞤭: “𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤥𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤶𞤭'𞤢𞥄 𞤆𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤲 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤶𞤭'𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤢𞥄.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤳𞤫𞤯𞤭𞤯𞤢𞥄؟
𞤓𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞤯𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤫𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 .”
𞤐𞤮 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤵𞤥𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤣𞤵'𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤶𞤭'𞤵𞤥𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭𞤥𞥆𞤭: 𞤒𞤢𞤱𞤯𞤢⹁ 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤢 𞤤𞤢𞤱 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤢𞤥.
𞤄𞤭'𞤵𞤥𞤭: 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤬𞤭𞤴𞤢𞤲𞥆𞤮𞤯𞤮 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤬𞤵.
𞤑𞤮 𞤉𞤼𞤭𞤴𞤫𞤲⹁ 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤼𞤫𞤲𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢'𞤮𞤲𞥆𞤮 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮.”
𞤌 𞤱𞤭'𞤭𞤥𞥆𞤭: ‟𞤒𞤢𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭.”»
𞤇𞤫 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲.
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤑𞤢𞤤𞤳𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅 𞤯𞤮!
𞤖𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤮 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤢!»
𞤇𞤫𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤩𞤢⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤨𞤢𞤯𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤣𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤧𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤣𞤮𞤱.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤴𞤫𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤩𞤢 𞤥𞤮 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤨𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤯𞤮𞤲: «𞤌𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤨𞤭𞤴𞤮𞤲 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤫 𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤲𞤢؟»
𞤐𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤮𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤳𞤮𞤲𞤵⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲؟
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤲𞤵𞤲!»
𞤁𞤫𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤄𞤢𞤼𞤢𞤥⹁ 𞤢 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤢؟»
𞤌 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤉𞥅⹁ 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲.»
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤶𞤮𞤩𞤵𞤥𞤭 𞤺𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤥𞤭 𞤪𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵.»
𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤭𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤭.»
𞤍𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤴𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭.
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤸𞤵𞤤𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤆𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮.
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤳𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤪𞤼𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞥅.
𞤁𞤫𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. |
Golle Lilaaɓe 23
Pol daari *dawrooɓe ɓen, wi'i: «Banniraaɓe, e ɓerne laaɓune nun tokkirmi Alla faa yottaago hanne.»
Hooreejo *Limaamiiɓe, bi'eteeɗo Ananiyas hokki dariiɓe takkol Pol laawol ɓe piya mo e hunnuko.
Den, Pol wi'i mo: «Alla fiyete, an bombooru rawninaaŋol!
Aa jooɗii gam kiitanoɗaa am e tawreeta Muusa go aa ƴartoo sariya kan, aa wi'a mi fiyee!»
Darinooɓe ɗon wi'i: «Hooreejo *Limaamiiɓe Alla nun jennataa?»
Pol toontii, wi'i: «Banniraaɓe, mi annaa hooreejo Limaamiiɓe nun, gam mii anni e winnaa: “Taa huna hooreejo lenyol maa !”»
Pol e annunoo woɓɓe e *dawrooɓe laati nun *Sadukiiɓe, woɓɓe bo *Farisaaɓe, o bati e semme, o wi'i: Banniraaɓe, min mi Farisaajo nun, ɓii Farisaajo.
Gam mii woodi tammuwe dow pintol maayɓe waɗi ko mii hiitanee.
No o bati ka, Farisaaɓe e Sadukiiɓe nanŋontiri jeddi, kawtal ŋal seenniri ɗiɗi.
Gam Sadukiiɓe e wi'a pintol walaa, malaykaaɓe walaa, ruuhuuji walaa, amma Farisaaɓe e goonɗini ɗum ɗum fu.
Woolo manŋo ummii darii.
*Moodiɓɓe tawreeta woɓɓe der waalde Farisaaɓe ummii e yeddontira e semme, e wi'a: Walaa fu ko boni ko men ji'i e gorko oo.
Waɗoto ruuhu nun naa bo malaykaajo baddi mo!
Jeddi ɗii mawni puy faa hooreejo soogeeji huli to Pol serkitee.
Kan waɗi o hokki laawol soogeeji wara der hawriine nen, teeta Pol e juuɗe himɓe, hoora mo wuro maɓɓe.
Jemma muuɗum, Joomiraawo darii yeeso Pol, wi'i mo: Taa hulu!
No ceedanoriɗaa am der *Urusaliima, nunnun bo ceedanortoɗaa am der Roma.»
Dawriine Yahuduuɓe gam ɓe bara Pol
No weeti, *Yahuduuɓe baddi e cuuɗiiɗum, hunii nyaamataa, jarataa sey to ɓe barii Pol.
Badduɓe ka ɓuran worɓe lasoy ɗiɗo.
Ɓe jahi to hooreeɓe *Limaamiiɓe e *dottiiɓe, ɓe bi'i: «Men kunake men mettataa goɗɗum sey to men barii Pol.
Jooni, onon e *dawrooɓe, bi'ee hooreejo soogeeji waddana on Pol, bi'on mo on jiɗu nun daaritaago haala makko.
Menen emen ciriyii warugo mo diga o yottaaki.»
Baaɗiraawo Pol nani haala pitti ɗe o falantee, yahi wuro soogeeji, naati, bati ka Pol.
Pol noddi gooto der mawɓe soogeeji, wi'i mo: «Yaaru suka gorko oo ɗo to hooreejo, gam oo woodi ka o yiɗi batugo.»
Mawɗo soogeeji yaari mo to hooreejo, wi'i mo: «Nanŋaaɗo bi'eteeɗo Pol noddimmi, ƴamimmi mi wadda gojankeejo oo ɗo to maa, gam oo woodi ka o yiɗi batugo maa.»
Hooreejo nanŋi junŋo makko, yaari mo sera, wi'i: Kaye gooduɗaa bataa am?»
O wi'i mo: *Yahuduuɓe baddi, gam waɗa gaddanaa ɓe Pol jaaŋo yeeso *dawrooɓe, ɓe gaɗa hande ɓe jiɗu nun daaritaago haala makko.
Taa nootana ɓe!
Gam ko ɓuri worɓe lasoy ɗiɗo na'on fukkanii mo laawol, ɓe kunii ɓe nyaamataa, ɓe jarataa to ɓe baray mo.
Ɓe na'on siriyii, an ɓe kettinanii.»
Hooreejo wi'i suka gorko on: «Taa batu goɗɗo naa a wujjanii am ka.»
Den o acci mo o yawti.
Pol lildaama to Felikus
Den o noddi mawɓe soogeeji makko ɗiɗo, o wi'i ɓe: Kawritee soogeeji keme ɗiɗo e waɗɗiiɓe pucci lasoy tato e sappo, e jogiiɓe labbe keme ɗiɗo.
On fu, ciriyee jahon Kaysariya janɗe jeenay jemma.
Kirkinee pucci, jaaron Pol jam to Felikus, gomnaajo.
Hooreejo winnii ɗerewol, o wi'i:
Min, Kalawdiyus Lisiyas, mii sannee, an Felikus, gomnaajo tedduɗo.
Gorko mo lildu maa mi oo, *Yahuduuɓe nanŋi mo, yiɗi warugo mo.
No nanumi o Romankeejo nun, jaadumi e soogeeji, teetu moo mi.
No jiɗumi faamugo ko ɓe gaccantoo mo, gaddumoomi yeeso *dawrooɓe maɓɓe.
Tawumi dow jeddi sariya maɓɓe tan ɓe gaccotoo mo, amma ko o gaccaa e muuɗum, waawataa ko waddani mo wareego naa bo maɓɓeego.
Ɓaawo mum, gattanaami der nowru no Yahuduuɓe dawrii wara mo.
Kan waɗi ko lildu maa mi mo law, bi'umi gaccotooɓe mo yaha to maa.
Soogeeji waɗi ko wi'aa, hocci Pol jemma, yaari mo siire Antipateris.
Fini mum, soogeeji jahirannooɗi e koyɗe wittii wuro, acci waɗɗiiɓe pucci yottinaa Pol.
No ɓe jottii Kaysariya, ɓe kokki gomnaajo ɗerewol, ɓe kolli mo Pol.
No gomnaajo janŋi ɗerewol, ƴami toy o jeyaa.
No o nani Silisiya Pol jeyaa, o wi'i mo: «To gaccotooɓe maa warii, mi nanan haala maa.»
O wi'i o reenee der laamorde *Eroodu. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥓
𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤲𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫.»
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤆𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤮 𞤫 𞤸𞤵𞤲𞥆𞤵𞤳𞤮.
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤭𞤴𞤫𞤼𞤫⹁ 𞤢𞤲 𞤦𞤮𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤪𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢𞥄𞤽𞤮𞤤!
𞤀𞥄 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤺𞤮 𞤢𞥄 𞤰𞤢𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤢𞥄 𞤱𞤭'𞤢 𞤥𞤭 𞤬𞤭𞤴𞤫𞥅!»
𞤁𞤢𞤪𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤭'𞤭: «𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄؟»
𞤆𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤫 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄: “𞤚𞤢𞥄 𞤸𞤵𞤲𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄 !”»
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 *𞤅𞤢𞤣𞤵𞤳𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 *𞤊𞤢𞤪𞤭𞤧𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: 𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭 𞤊𞤢𞤪𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤩𞤭𞥅 𞤊𞤢𞤪𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅.
𞤐𞤮 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤊𞤢𞤪𞤭𞤧𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤅𞤢𞤣𞤵𞤳𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤅𞤢𞤣𞤵𞤳𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤊𞤢𞤪𞤭𞤧𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵.
𞤏𞤮𞥅𞤤𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅.
*𞤃𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤣𞤫 𞤊𞤢𞤪𞤭𞤧𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅.
𞤏𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮!
𞤔𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭 𞤨𞤵𞤴 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤭 𞤼𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤧𞤫𞤪𞤳𞤭𞤼𞤫𞥅.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤥𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: 𞤚𞤢𞥄 𞤸𞤵𞤤𞤵!
𞤐𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞤪𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤦𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞤪𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤈𞤮𞤥𞤢.»
𞤁𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤢 𞤆𞤮𞤤
𞤐𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤭⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤵𞤲𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤆𞤮𞤤.
𞤄𞤢𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤳𞤢 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤮.
𞤇𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤃𞤫𞤲 𞤳𞤵𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤆𞤮𞤤.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤦𞤭'𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭.»
𞤄𞤢𞥄𞤯𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤨𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤯𞤫 𞤮 𞤬𞤢𞤤𞤢𞤲𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤳𞤢 𞤆𞤮𞤤.
𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤒𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤧𞤵𞤳𞤢 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤢 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮.»
𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤐𞤢𞤲𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤰𞤢𞤥𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤢 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄.»
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤢⹁ 𞤱𞤭'𞤭: 𞤑𞤢𞤴𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤢𞤥؟»
𞤌 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤶𞤢𞥄𞤽𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤚𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫!
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤬𞤵𞤳𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤢𞤴 𞤥𞤮.
𞤇𞤫 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤭𞥅⹁ 𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅.»
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤧𞤵𞤳𞤢 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲: «𞤚𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤢 𞤱𞤵𞤶𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤳𞤢.»
𞤁𞤫𞤲 𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭.
𞤆𞤮𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤼𞤮 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧
𞤁𞤫𞤲 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫: 𞤑𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤷𞥆𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮⹁ 𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤢𞤦𞥆𞤫 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮.
𞤌𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤷𞤭𞤪𞤭𞤴𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤸𞤮𞤲 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤶𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤢𞤴 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢.
𞤑𞤭𞤪𞤳𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤨𞤵𞤷𞥆𞤭⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤮𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤶𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤺𞤮𞤥𞤲𞤢𞥄𞤶𞤮.
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭:
𞤃𞤭𞤲⹁ 𞤑𞤢𞤤𞤢𞤱𞤣𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤂𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢𞤧⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤲 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤺𞤮𞤥𞤲𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮.
𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤮𞥅⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮.
𞤐𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤮 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤣𞤵𞤥𞤭 𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤼𞤫𞥅𞤼𞤵 𞤥𞤮𞥅 𞤥𞤭.
𞤐𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤵𞤥𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤚𞤢𞤱𞤵𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤮 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤮𞤱𞤪𞤵 𞤲𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤥𞤮.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞤱⹁ 𞤦𞤭'𞤵𞤥𞤭 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄.
𞤅𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤭'𞤢𞥄⹁ 𞤸𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤨𞤢𞤼𞤫𞤪𞤭𞤧.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤶𞤢𞤸𞤭𞤪𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤫 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤱𞤢𞤯𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤷𞥆𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤆𞤮𞤤.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤥𞤲𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤆𞤮𞤤.
𞤐𞤮 𞤺𞤮𞤥𞤲𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤴 𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄.
𞤐𞤮 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤅𞤭𞤤𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤆𞤮𞤤 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤚𞤮 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞥄.»
𞤌 𞤱𞤭'𞤭 𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤪𞤣𞤫 *𞤉𞤪𞤮𞥅𞤣𞤵. |
Golle Lilaaɓe 24
Pol yeeso Felikus
Balɗe joy ɓaawo muuɗum, Ananiyas, hooreejo *Limaamiiɓe, yottii Kaysariya e dottiiɓe woɓɓe, kanko e kiitotooɗo annuɗo sariya Romankeeɓe bi'eteeɗo Tertullus.
Ɓee kolla laamiiɗo gacce Pol.
No Pol noddaa, Tertullus yanti takkugo mo gacce e wi'a:
«An Felikus, gomnaajo tedduɗo, laamaare maa waddanii men jam mawɗo, jiiki maaɗa waylitii lenyol men sanne.
Ɗum fu gam maa men keɓiri ɗum, toy fu e wakkati fu men jaɓii ɗum, men jettii maa bo sanne.
Mi yiɗaa mi jogitee puy, amma mii eelee gam moƴƴere maa, kettinanoɗaa men seɗɗa.
Men ji'ii gorko oo kalluɗo nun sanne, oo wadda fitina hakkune *Yahuduuɓe wonɓe e duuniyaaru nuu fu.
O laati nun hooreejo diina Nasaratuuɓe.
O daartii du soɓingo suudu Alla, ɗon nun men nanŋi mo.
[Men jiɗi hiitaago mo e sariya amen, amma Lisiyas hooreejo soogeeji teeti mo e juuɗe amen e semme, go o wi'i gaccotooɓe mo wara yeeso maa.]
An e hoore maa, ƴamu mo, a faaman ko men gaccortoo mo fu gooŋa nun.»
*Yahuduuɓe e tabbitina ka, e wi'a nunnun ɗum laatii.
Pol e jaaboo ka mum yeeso Felikus
No gomnaajo hokki Pol haala, o toontii o wi'i: «Mii anni waɗii duuɓi aa hiitanoo lenyol ŋol.
Gam majjum e hoolaare mawne batiranmi mi teetira hoore am.
Ɓuraa balɗe sappo e ɗiɗi ko garmi* Urusaliima mi sujidana Alla.
To a ƴamii, a tawan nun ɗum laati.
Ɓe taway am mii yeddontira e goɗɗo naa bo mii ummina jama'aare der suudu Alla, naa der baajorɗe, naa bo nokkuure gom der siire.
Ɓe baawataa ko tabbitini ko ɓe gaccortoo am jooni.
Amma, mi nootake yeeso maa mii sujidana Alla baabiraaɓe amen der laawol ŋol ɓe bi'ata diina fewreha.
Mii goonɗini ko winnaa der sariya fu e ko winnaa der dewte annabiiɓe fu.
Mii hoolii Alla mo ɓe kooli kamɓe bo, fintinan foonnitiiɓe e ɓe foonnitaaki fu diga maayɓe.
Kan waɗi mii tinnii heɓa mii woodi ɓerne laaɓune nyalaane fu yeeso Alla e yeeso himɓe.
Ɓaawo duuɓi ɗuuɗɗi gartumi gam mi waddana himɓe am dokkal, mi waɗa sadakaaji.
Der majjum ɓe tawimmi der suudu Alla ɓaawo mi senaama, mi naatay e jama'aare, mi naatay e woolo.
Amma *Yahuduuɓe ɓe leydi Asiya wonnooɓe ɗon, kamɓe haanunoo wara gaccoo am yeeso maa, to ɓee goodi ko ɓe gaccortoo am.
Naa bo ɓe bata gacce ɗe gaɗumi no dariimi yeeso *dawrooɓe, to hinaa haala goota ka haalumi e daane towne no dariimi caka maɓɓe, bi'umi: “Gam pintol maayɓe kiitotoɗon am hanne!”»
Tawii Felikus e annuno e laaɓuɗum haala laawol goonɗinɓe, kan waɗi o bati ɓe o wi'i: «To Lisiyas hooreejo konu warii, mi daaran haala mon.»
O hokki laawol mawɗo soogeeji reena Pol, o hoynana mo, to o haɗu himɓe makko wara nafa mo.
Pol yeeso Felikus e Durusiila
Ɓaawo balɗe seɗɗa Felikus waridi e debbo muuɗum *Yahuduujo bi'eteeɗo Durusilla.
O lili Pol waddee, o hettinanii mo oo batana haala goonɗinki dow Yeesu *Almasiihu.
Amma no Pol yanti e batana haala foonnitaare e nantaare, e haala kiita garoowa, Felikus huli, wi'i: Yawtu taw!
To mi heɓii jayri fu mi nodditinte.
O miilii Pol hokkan mo ceede.
Kan waɗi oo nodda ɗum oo nodditoo, ɓe badda.
Ɓaawo duuɓi ɗiɗi, Porkiyus Festus wattiri Felikus, o laamii.
Felikus e yiɗuno waɗugo ko waddanta ɗum moƴƴere *Yahuduuɓe, acci Pol der kasu. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥔
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧
𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤮𞤴 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤲𞤢𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤫𞤪𞤼𞤵𞤤𞥆𞤵𞤧.
𞤇𞤫𞥅 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤆𞤮𞤤.
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤚𞤫𞤪𞤼𞤵𞤤𞥆𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢:
«𞤀𞤲 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤺𞤮𞤥𞤲𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤶𞤭𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤶𞤮𞤺𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤨𞤵𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤭'𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅 𞤬𞤵.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤐𞤢𞤧𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵𞥅𞤩𞤫.
𞤌 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤵 𞤧𞤮𞤩𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭 𞤥𞤮.
[𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤂𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤼𞤫𞥅𞤼𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞥄.]
𞤀𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤰𞤢𞤥𞤵 𞤥𞤮⹁ 𞤢 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲.»
*𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤢⹁ 𞤫 𞤱𞤭'𞤢 𞤲𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅.
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤢 𞤥𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧
𞤐𞤮 𞤺𞤮𞤥𞤲𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤢𞥄 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤥𞤭 𞤼𞤫𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥.
𞤇𞤵𞤪𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤪𞤥𞤭* 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤚𞤮 𞤢 𞤰𞤢𞤥𞤭𞥅⹁ 𞤢 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭.
𞤇𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤴 𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤥𞤭𞥅 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤯𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫.
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤢𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅 𞤧𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫𞤸𞤢.
𞤃𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤃𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤬𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞥅 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤲𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤼𞤵𞤥𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭.
𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤴 𞤫 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤴 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤤𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤢𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤢𞤥.
𞤐𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤥𞤭 𞤲𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤣𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢 𞤳𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤵𞤥𞤭 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤼𞤮𞤱𞤲𞤫 𞤲𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤦𞤭'𞤵𞤥𞤭: “𞤘𞤢𞤥 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫!”»
𞤚𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤲𞤮 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤮 𞤂𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤮𞤲.»
𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤴𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤵 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤥𞤮.
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤫 𞤁𞤵𞤪𞤵𞤧𞤭𞥅𞤤𞤢
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤁𞤵𞤪𞤵𞤧𞤭𞤤𞥆𞤢.
𞤌 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤺𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤢⹁ 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤸𞤵𞤤𞤭⹁ 𞤱𞤭'𞤭: 𞤒𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤼𞤢𞤱!
𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤴𞤪𞤭 𞤬𞤵 𞤥𞤭 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫.
𞤌 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤆𞤮𞤤 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮𞥅 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤮𞥅 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤆𞤮𞤪𞤳𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅.
𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤵𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵. |
Golle Lilaaɓe 25
Pol yeeso Festus
No Festus yottii der leydi, ɓaawo balɗe tati, o ummii diga Kaysariya, o yahi *Urusaliima.
Ɗon nun, hooreeɓe *Limaamiiɓe e mawɓe *Yahuduuɓe wari to makko gaccii Pol, ɓe eeli mo o waɗana ɓe moƴƴere, Pol wittinee Urusaliima.
Ɓe desu nun ɓe bara mo e laawol.
Festus toontii ɓe wi'i: «Pol e maɓɓii der Kaysariya, kanko e hoore makko bo o neeɓataa go o witta ton.»
O wi'i: «Mawɓe mooɗon wara men jaada Kaysariya, ɓe gaccoo gorko on to o waɗii ko wooɗaa.»
Festus waɗay e maɓɓe ko ɓuri balɗe jeetati naa sappo, ɓaawo mum o witti Kaysariya.
Fini mum, o jooɗoy faadaare, o ƴami Pol waddee.
No Pol yottii, *Yahuduuɓe ƴiwɓe *Urusaliima tummi ɗum e takka ɗum gacce bonɗe ɗuuɗɗe ɗe ɓe baawataa tabbitingo.
Pol bati ka mum, wi'i: «Mi woofanay sariya Yahuduuɓe, naa bo suudu Alla naa bo laamiiɗo Roma.»
No Festus e yiɗi welnugo ɓerne *Yahuduuɓe, o ƴami Pol, o wi'i: «Aa yiɗi jahaa *Urusaliima kiitaneɗaa ton yeeso am na?»
Pol wi'i: «Aawo, hiitorde laamiiɗo Roma gonumi, ɗo kaanumi hiitaneego.
Mi woofanay Yahuduuɓe hande no an e hoore maa annirɗaa ɗum e gooŋa.
To tawii min woodi gacce, to mi waɗii ko foti maayde, mi salataako wareego.
Amma ko ɓe gaccortoo am to gooŋa bane, goɗɗo waawataa ko watti am e juuɗe maɓɓe.
To laamiiɗo Roma nun sariya am yaaretee.»
Den no Festus baddi e himɓe muuɗum, o toontii, o wi'i: «To laamiiɗo Roma jiɗuɗaa sariya maa yaaree, a yahan to lammiiɗo Roma!»
Pol yeeso Agirippa e Berenisi
Ɓaawo balɗe seɗɗa Agirippa , laamiiɗo, e Berenisi wari Kaysariya hiinnugo Festus.
No ɓe gaɗata ton balɗe, Festus bati laamiiɗo on haala Pol, wi'i: «Gorko gom na'on ɗo mo Felikus maɓɓi e kasu.
No jahumi *Urusaliima, hooreeɓe *Limaamiiɓe e *dottiiɓe *Yahuduuɓe batii am haala makko, eelimmi mi hiitanoo ɓe mo o waree.
Toontiimi ɓe: ‟Romankeeɓe woowaa hiitaago neɗɗo tawee o jooɗodaaki e gaccotooɓe mo, o bata ka makko.”
No ɓe garii ɗo, mi ɓooyinay ka.
Fini mum jooɗiimi faadaare, ƴamumi gorko on waddee.
Gaccotooɓe mo no ummii bati ɓe gadday gacce ɗe miilunoomi.
Ɓe jeddontiran nun e makko dow haalaaji diina maɓɓe, e dow goɗɗo bi'eteeɗo Yeesu, maayuɗo, mo Pol wi'ata e wuuri.
Min bo mi heɓay no biɗitortoomi haala ka, go ƴamu moo mi to o noototo hiitaneego Urusaliima.
Amma o ƴamu nun haala makko wattee e juuɗe Kaysara laamiiɗo, kan waɗi bi'umi o reenee der kasu faa to mi heɓii lildugo mo to Kaysara.»
Agirippa wi'i Festus: «Mii yiɗi hettinanaago gorko on, min e hoore am.»
Festus wi'i: «A hettinanto mo jaaŋo.»
Fini mum Agirippa e Berenisi wari e tedduŋal manŋal, naati der faadaare, kamɓe e hooreeɓe soogeeji e mawɓe siire.
Festus hokki laawol Pol waddee.
Festus wi'i: «An Agirippa laamiiɗo e kawtal mooɗon, onon jooɗiiɓe!
On ji'ii gorko oo ɗo.
*Yahuduuɓe fu nun gaccotoo mo diga *Urusaliima faa ɗo, ɓee boola, ɓee bi'a haanaa oo wuuri.
Min e hoore am, tawumi o waɗay goɗɗum ko foti warugo mo.
Amma kanko e hoore makko o ƴamii haala makko yaaree to Kaysara laamiiɗo, mi resii lildugo mo to Kaysara.
Mi annaa deydey ko binnanammi Kaysara dow makko.
Kan waɗi darin moo mi yeeso mooɗon, yeeso maaɗa du an Agirippa laamiiɗo, gam to haala makko daaraama mi heɓa ka binnumi.
Gam ɗum foonnitanaaki am lildugo nanŋaaɗo den mi hollay laamiiɗo ko o nanŋanaa.» | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥕
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧
𞤐𞤮 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤍𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤥𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤇𞤫 𞤣𞤫𞤧𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤢 𞤥𞤮 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤.
𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤱𞤭'𞤭: «𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤮 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤺𞤮 𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤢 𞤼𞤮𞤲.»
𞤌 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄.»
𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤲𞤢𞥄 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤮 𞤱𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤴 𞤬𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅.
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤰𞤭𞤱𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤼𞤵𞤥𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤦𞤮𞤲𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮.
𞤆𞤮𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤳𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤃𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤬𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞤥𞤢.»
𞤐𞤮 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤫𞤤𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤳𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲𞤫𞤯𞤢𞥄 𞤼𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤢𞤥 𞤲𞤢؟»
𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞤥𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤯𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮.
𞤃𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤬𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤢𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤯𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤚𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞥅𞤺𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤥 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞤥𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤥 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅.»
𞤁𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞤥𞤢 𞤶𞤭𞤯𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤢 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤲 𞤼𞤮 𞤤𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞤥𞤢!»
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤫 𞤄𞤫𞤪𞤫𞤲𞤭𞤧𞤭
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 ⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤄𞤫𞤪𞤫𞤲𞤭𞤧𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫⹁ 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤥 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤵.
𞤐𞤮 𞤶𞤢𞤸𞤵𞤥𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 *𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤫𞥅𞤤𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞥅.
𞤚𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤩𞤫: ‟𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤱𞤢𞥄 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.”
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤳𞤢.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤰𞤢𞤥𞤵𞤥𞤭 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅.
𞤘𞤢𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤲𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤴 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭.
𞤇𞤫 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭.
𞤃𞤭𞤲 𞤦𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤲𞤮 𞤦𞤭𞤯𞤭𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤵 𞤥𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤭'𞤵𞤥𞤭 𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤢.»
𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤱𞤭'𞤭 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧: «𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥.»
𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤽𞤮.»
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤫 𞤄𞤫𞤪𞤫𞤲𞤭𞤧𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤬𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫.
𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅.
𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀𞤲 𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫!
𞤌𞤲 𞤶𞤭'𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅 𞤯𞤮.
*𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤭'𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄 𞤮𞥅 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭.
𞤃𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤵𞤥𞤭 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤪𞤫𞤧𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤢.
𞤃𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤭𞤲 𞤥𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤣𞤵 𞤢𞤲 𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤢 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤵𞤥𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤢𞤥 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤲 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢𞤲𞤢𞥄.» |
Golle Lilaaɓe 26
Pol e bata haala mum yeeso Agirippa
Agirippa wi'i Pol: «A hokkaama haala, batu ka maa.»
Den, Pol ɓanti junŋo, bati, saloroo hoore mum, wi'i: «Agirippa laamiiɗo, ɓerne am welii no yeeso maa calortoomi hoore am hanne dow ko *Yahuduuɓe gaccortoo am fu.
Gam aa anni e laaɓuɗum tawaaŋal Yahuduuɓe e jeddi maɓɓe fu.
Gam majjum mii eelee, munyaa, kettinanoɗaa am.
«*Yahuduuɓe fu e anni goonki am diga gojankaaku am.
Ɓee anni no gonirmi caka himɓe am e der *Urusaliima.
Ɓee annimmi diga fuɗɗoode, ɓe baawan ko seedii ɗum to ɓee jiɗi.
Mi tokkuno nun laawol diina amen ɓurŋol tiiɗugo, ŋol *Farisaaɓe.
Jooni, mii hiitee gam mii woodi tammuwe dow alkawal Alla ŋal o waɗani kaakiraaɓe amen.
Alkawal ŋal nun lenyi amen sappo e ɗiɗi tammihii ɓee caafira Alla jemma e nyalooma.
Agirippa laamiiɗo, gam tammuwe nen gacceteemi, Yahuduuɓe bo gaccotoo am!
Ko waɗi onon Yahuduuɓe on goonɗinay Alla waawan fintina maayɓe?
«Min e hoore am, mi miiliino mi haɓida inne Yeesu Nasaratuujo e laabi feffeere.
Kanjum gaɗumi *Urusaliima.
Hooreeɓe *Limaamiiɓe hokkiino am baawɗe mi maɓɓa himɓe Alla ɗuuɓɓe der kasu.
To ɓee baree bo, junŋo am na'on der.
Mi toorii ɓe de ɗuuɗɗum der baajorɗe fu, mi doolii ɓe, ɓe bata kalluka dow Joomiraawo.
Mone am dow maɓɓe mawnii sanne faa toorunoo mi ɓe der ci'e jananɗe.
Kanjum nun jahananmi Damas, hooreeɓe *Limaamiiɓe hokkimmi laawol e baawɗe mum.
Agirippa laamiiɗo, mii woni e laawol caka nyalooma, ko ji'umi jayŋol ƴiwi dow kammu fiiltitii am, min e yahidooɓe am.
Jaayŋol ŋol e ɓuri naaŋe jalbugo.
Men fu, men jani e leydi, nanumi daane e wi'ammi e Iburaninkeere: “Sol, Sol, ko waɗi aa toorammi?
Ɗum saɗante latugo tufirgel.”
Ƴamumi: “An moy nun?”
Joomiraawo wi'i: “Min woni Yeesu mo toorataa.
Umma dara, mi hollu maa nun hoore am gam mi laatinee jaggiiɗo e seedeejo ko ji'uɗaa, e ko kollitan maa mi yeeso.
Mi hisinte e juuɗe *Yahuduuɓe e juuɗe himɓe lenyi janani.
Caka maɓɓe nun lilan maa mi gam bumtinaa ɓe, kogitaa ɓe e niwre, ɓe gara der jayŋol, ɓe burtoo e junŋo Ibiliisa, ɓe gara to Alla, ɓe keɓa yaafeego hakkeeji, ɓe keɓa joonne maɓɓe e himɓe Alla gam ɓe goonɗinii am.”»
Pol e batana golle muuɗum
«Laamiiɗo Agirippa, kan waɗi mi salaaki nanango ko ji'umi ƴiwani am diga kammu.
Mi artii taw baajiimi himɓe Damas den ɓe *Urusaliima e ɓe Yahudiya fu.
Ɓaawo mum tokkitiimi e himɓe ɓe lenyi janani, ɓe tuuba, ɓe bittaa to Alla, ɓe gaɗa golle kollitooje ɓe tuubii.
Gam majjum nun *Yahuduuɓe nanŋimmi der suudu Alla, daarti warugo am.
Amma faa hanne, Alla e reenimmi.
Mii seedanoo mawɓe e sukaaɓe, mi waajataako goɗɗum sey ko annabiiɓe e tawreeta Muusa wi'unoo laatoyto, waato *Almasiihu tooroto, arta maayɓe fintugo.
Ɓaawo mum o waajoto haala jayŋol, hinaa himɓe meeɗen tan o waajotoo, amma bo e ɓe lenyi janani.»
Pol e bata Agirippa o goonɗina
No Pol batata e saloro hoore mum, Festus bati dow dow, wi'i: «Pol, a haaŋa nun!
Annal maa manŋal haaŋii maa!»
Pol toontii, wi'i: «An Festus tedduɗo, mi haaŋaaka.
Ko bi'anmi, laati nun haalaaji goonɗuɗi, poonnitiiɗi.
Agirippa laamiiɗo, e anni kujje ɗe.
Kan waɗi mi hulay batugo ɗum yeeso makko.
Gam mii anni goɗɗum mum suuɗanaaki mo, gam ɗum waɗay e cuuccukka.
Laamiiɗo Agirippa!
Aa goonɗini annabiiɓe na?
Mii anni aa goonɗini!»
Agirippa wi'i Pol: «Law hande ninni nun miiluɗaa laatinaa am Yeesuujo!»
Pol toontii, wi'i: «Law nun, law bane, mii eela Alla, hinaa an tan, amma an e hettinaniiɓe am ɗo hanne, laatoɗon no laatiimi baka e callalluuji ɗi kaɓɓiraami.»
Laamiiɗo, e gomnaajo, e Berenisi, e jooɗodiiɓe e maɓɓe fu ummii.
No ɓe burtii e suudu, ɓee bi'ontira: «Gorko oo waɗay ko foti warugo ɗum naa bo ko foti maɓɓugo ɗum.»
Agirippa wi'i Festus: «En baawanno yoofugo mo to o wi'ayno sariya makko yaaree to laamiiɗo.» | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥖
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢
𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤱𞤭'𞤭 𞤆𞤮𞤤: «𞤀 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤵 𞤳𞤢 𞤥𞤢𞥄.»
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤩𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤧𞤢𞤤𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤤𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤢𞤥 𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤢𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤥𞤵𞤻𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤢𞤥.
«*𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤺𞤮𞤶𞤢𞤲𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤢𞤥.
𞤇𞤫𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤇𞤫𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤭𞤯𞤭.
𞤃𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤲𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤽𞤮𞤤 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤽𞤮𞤤 *𞤊𞤢𞤪𞤭𞤧𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤭𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤽𞤢𞤤 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲.
𞤀𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞤸𞤭𞥅 𞤩𞤫𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤭𞤪𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢.
𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤢𞤥!
𞤑𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫؟
«𞤃𞤭𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤩𞤭𞤣𞤢 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤐𞤢𞤧𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤬𞤫𞤬𞥆𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤥𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵.
𞤚𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤦𞤮⹁ 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤢𞤥 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪.
𞤃𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤃𞤮𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭'𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤯𞤫.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤂𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤻𞤢𞤤𞤮𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤭'𞤵𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤼𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤭𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤥.
𞤔𞤢𞥄𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤽𞤫 𞤶𞤢𞤤𞤦𞤵𞤺𞤮.
𞤃𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤫 𞤋𞤦𞤵𞤪𞤢𞤲𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫: “𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤅𞤮𞤤⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤢𞥄 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤥𞥆𞤭؟
𞤍𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤫 𞤤𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤵𞤬𞤭𞤪𞤺𞤫𞤤.”
𞤎𞤢𞤥𞤵𞤥𞤭: “𞤀𞤲 𞤥𞤮𞤴 𞤲𞤵𞤲؟”
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤭'𞤭: “𞤃𞤭𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤳𞤮 𞤶𞤭'𞤵𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮.
𞤃𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭.
𞤕𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤵𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞤺𞤭𞤼𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤫 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥.”»
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥
«𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤶𞤭'𞤵𞤥𞤭 𞤰𞤭𞤱𞤢𞤲𞤭 𞤢𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤃𞤭 𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤢𞤱 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤁𞤢𞤥𞤢𞤧 𞤣𞤫𞤲 𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭𞥅.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤃𞤭𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤱𞤭'𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤵𞤺𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭.»
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤧𞤢𞤤𞤮𞤪𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲!
𞤀𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤢𞤤 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄!»
𞤆𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤀𞤲 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤳𞤢.
𞤑𞤮 𞤦𞤭'𞤢𞤲𞤥𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭.
𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤢𞤴 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤵𞤥 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤷𞥆𞤵𞤳𞥆𞤢.
𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢!
𞤀𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤢؟
𞤃𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭!»
𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤱𞤭'𞤭 𞤆𞤮𞤤: «𞤂𞤢𞤱 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵𞥅𞤶𞤮!»
𞤆𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤂𞤢𞤱 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤤𞤢𞤱 𞤦𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤢𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤢𞤲 𞤫 𞤸𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤳𞤢 𞤫 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤭.»
𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞤥𞤲𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤫 𞤄𞤫𞤪𞤫𞤲𞤭𞤧𞤭⹁ 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤭'𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢: «𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥.»
𞤀𞤺𞤭𞤪𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤱𞤭'𞤭 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧: «𞤉𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲𞥆𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤮 𞤱𞤭'𞤢𞤴𞤲𞤮 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮.» |
Golle Lilaaɓe 27
Pol lildaama Roma
No ɗum tabbitini men naatan nun laana diyam men jaha Itali, Pol e nanŋaaɓe woɓɓe wattaa e junŋo mawɗo soogeeji bi'eteeɗo Yuliyus, gooto der mawɓe ukkere soogeeji wi'eteene ne Kaysara laamiiɗo.
Men naati laana ƴiwuka Adaramitiya jahoowa jipporɗe laanaaji diyam, der leydi Asiya, men jawti.
Emen gondi e Aristarkus gorko Maseduwaan tawaaɗo Tesalonika.
Fini mum men jottii Sidon.
Yuliyus e jogorii Pol e enɗam, o acci mo oo yaha to igooɓe makko, ɓee kiinnoo mo.
No men ummi ɗon, men takkii fonŋo dunne Kipurus, waato to hennu toorirtaa men, gam men pottan ŋol nun.
Men joli maayo jahuŋo Silisiya e Panfiliya, men jottii Mira der leydi Lisi.
Ɗon nun mawɗo soogeeji heɓani men laana ƴiwuka Aleksandiriya e yaha Itali, watti men der makka.
Balɗe ɗuuɗɗe laana amen waɗi e yaha seese seese.
E toora mawka men jottorii Kinidus.
No hennu haɗi men yahugo yeeso men tokkiri to keni semmenteeji walaa, takkol Salmoni.
Men ŋabbiri ɗon toora mawka, men gari nokkuure bi'eteene «Jipporde Booɗune», woɗɗidaa e siire Laseya.
Men neeɓi ɗon faa nyalaane juulɗe moytuki hakkeeji yawti, yaadu yeeso bo laatake kaliire.
Gam majjum Pol e bata ɓe e wi'a: «Banniraaɓe, mi yi'ii yaadu ŋol waɗataako bone mawne waɗay.
Laana e gineeji tan bane halkata, amma e yonkiiji meeɗen bo.»
Amma mawɗo soogeeji e hooli haala awƴoowo e ka jom laana ɓuri ka Pol.
No darorde laanaaji ne ɓe goni e muuɗum wooɗaa jippaago wakkati dabbune, ɗuuɓɓe maɓɓe wi'i ɓe jaha ɓe daarta yottaago Fenika, darorde laanaaji Kereta ɓattiine gorgal hoore fuɗo e lokere gorgal soɓɓiire, ɓe dabba ton .
Hennu semmentewol e wifa caka maayo
Kenel hoore fuɗoyel wifata seɗɗa seɗɗa, ɓe miili ɓe baawan ko yahi no ɓe jiɗiri.
Ɓe ɗoofi tigge darnirɗe, ɓe takkii fonŋo Kereta.
Amma ɓaawo seɗɗa, hennu mawkol bi'eteeŋol Erakilon ummoy e semme diga dunne.
Laana e dillidee, men baaway daringo ka gam hennu, go men acci hennu ŋol e dillira laana to ŋol yiɗiri.
No men takkii dunnel pettel bi'eteeŋel Kawda, to keni semmenteeji walaa, ɗon men baawi ko naatini, laanayel pettel, e toora mawka.
No ɓe naanni ŋel, ɓe kaɓɓi laana mawka e ɓoggi.
Den ɓe pirti gude makka gam ɓee kulanno to ɓe caggino Sirta, go hennu e dillida ɓe.
No hennu wifi men e semme, go fini mum ɓe puɗɗi faɗɗugo gineeji ɗi laana roonii der diyam.
No weetitii, ɓe cutti gineeji jaarooji laana, ɓe paɗɗi ɗi der diyam e juuɗe maɓɓe.
Balɗe ɗuuɗɗe naaŋe e koode fu yi'ataake, hennu semmentewol e wippa, kan waɗi men miilay kade daɗugo.
Goɗɗo nyaamay diga balɗe ɗuuɗɗe, den Pol darii hakkune maɓɓe, wi'i: «To on jaɓiino haala am, on jawtayno diga Kereta, asaara e halkere nee ɗo heɓataano en.
Amma, mii bata on: Deƴƴinee ɓerɗe mon gam yonki goɗɗo mon halkataa, laana tan nun halkata.
Malaykaajo Alla, Joomiraawo mo laataniimi, mo cujidananmi, hollitanake am jemmaare nee ɗo, wi'i am: Pol, taa hulu, a daroyto yeeso laamiiɗo Roma, Alla hokkii maa yaadooɓe e maa ɓe fu.
Gam majjum deƴƴinee ɓerɗe mon, gam mii hoolii Alla, ɗum laatoto hande no o wi'immi.
Amma doole caggineɗen e dunne gom.»
Jemmaare sappo e nayawre nun ɗon ko hennu soggata men der Maayo Cakawo.
Caka jemma gollooɓe der laana miili men paanake leydi.
Ɓe paɗɗi ɓoggol poonnirgol, ɓe tawi luggugo mum laati nun meetiri laso e sappo e jeeɗiɗi.
Ɓe jahi yeeso seɗɗa, ɓe poonni kade, ɓe tawi luggugo mum e laatii meetiri laso e jeetati.
Ɓe kuli to ɓe tulloo kaaƴe, go ɓe jippini tigge darnirɗe naay ɓaawooje, ɓe keɗii faa weeta.
Den gollooɓe der laana yiɗi doggugo, ɓe jippini laanayel pettel e diyam go ɓe gaɗi ƴoyre hande ɓe jippinan nun darnirɗe yeesooje.
Pol wi'i mawɗo on e soogeeji mum: «To himɓe daraaki seese der laana, on daɗataa.»
Den soogeeji taƴi ɓoggi laanayel pettel, yoofi ŋel ŋel yanti e diyam.
Wakkati ɓe keɗii faa weeta, Pol eeli ɓe ɓe fu ɓe nyaama, o wi'i: «Hanne waɗi balɗe sappo e naay oon keɗii, on nyaamay goɗɗum.
Gam majjum mii eela on nyaamon, gam faabuwe mon, gam baa gaasa gooto mon solataa halka.»
No Pol heennyi batugo ka, o etti peen, o yetti Alla yeeso maɓɓe ɓe fu, o ŋappiti, o fuɗɗi ƴakkugo.
Den ɓe fu ɓalli maɓɓe firtii, kamɓe bo, ɓe etti ɓe ƴakki.
Menen wonɓe der laana kan, men gaɗii himɓe keme ɗiɗo e lasoy tato e sappo e jeego'o.
No ɓe nyaami ɓe kaari, ɓe kocci alkamaari ɓe paɗɗi der diyam gam laana huyfa.
Laana diyam pusii
No weeti, ɓe annitay leydi nin, amma ɓe kollirii nokkuure to jaaneeri woni, go ɓe miili ɓe jaara ton laana ka daro, to waɗoto.
Ɓe taƴi tigge darnirɗe, ɓe joofi ɗe der diyam.
Ɓe pirti bo ɓoggi awƴirkon.
Ɓaawo mum, ɓe ɓanti lince yeesooje, eɓee jahana to ɓe daroto.
Amma no ɓe jottii to diyam luggaa, ɗon ŋa giƴƴi jaaneeri, yeeso magga jogii din din, go galmaaji diyam e fiya ɓaawo magga e semme e pusa.
Soogeeji yiɗii warugo nanŋaaɓe, gam to baa gooto maɓɓe wuulu dogga.
Amma mawɗo maɓɓe e yiɗi hisingo Pol, haɗi ɓe waɗugo ɗum, o wi'i waawuɓe buulal arta yanta diyam, ŋabba.
Horiiɓe, woɓɓe nanŋa cirte laana, woɓɓe bo nanŋa ŋappe makka.
Nunnun ɓe fu ɓe jottorii e leydi joorni e jam. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥗
𞤆𞤮𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤈𞤮𞤥𞤢
𞤐𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤋𞤼𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤵𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤵𞤳𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤃𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤳𞤢 𞤀𞤣𞤢𞤪𞤢𞤥𞤭𞤼𞤭𞤴𞤢 𞤶𞤢𞤸𞤮𞥅𞤱𞤢 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤀𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤭.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤀𞤪𞤭𞤧𞤼𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤃𞤢𞤧𞤫𞤣𞤵𞤱𞤢𞥄𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞤲𞤭𞤳𞤢.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤅𞤭𞤣𞤮𞤲.
𞤒𞤵𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤼𞤮 𞤭𞤺𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤳𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤥𞤮.
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭 𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤬𞤮𞤲𞤽𞤮 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤑𞤭𞤨𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤼𞤮 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲 𞤽𞤮𞤤 𞤲𞤵𞤲.
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤤𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤶𞤢𞤸𞤵𞤽𞤮 𞤅𞤭𞤤𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤆𞤢𞤲𞤬𞤭𞤤𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤃𞤭𞤪𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤂𞤭𞤧𞤭.
𞤍𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤳𞤢 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤋𞤼𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢.
𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤧𞤫𞥅𞤧𞤫 𞤧𞤫𞥅𞤧𞤫.
𞤉 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤑𞤭𞤲𞤭𞤣𞤵𞤧.
𞤐𞤮 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤸𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤳𞤫𞤲𞤭 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤅𞤢𞤤𞤥𞤮𞤲𞤭.
𞤃𞤫𞤲 𞤽𞤢𞤦𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 «𞤔𞤭𞤨𞥆𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤄𞤮𞥅𞤯𞤵𞤲𞤫»⹁ 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤂𞤢𞤧𞤫𞤴𞤢.
𞤃𞤫𞤲 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤭 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤴𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤦𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤭𞥅𞤪𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤭'𞤢: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤴.
𞤂𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤫 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤼𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤦𞤮.»
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤢𞤱𞤰𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤳𞤢 𞤶𞤮𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤳𞤢 𞤆𞤮𞤤.
𞤐𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤵𞤲𞤫⹁ 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤊𞤫𞤲𞤭𞤳𞤢⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤑𞤫𞤪𞤫𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤤𞤮𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤧𞤮𞤩𞥆𞤭𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤢 𞤼𞤮𞤲 .
𞤖𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤫 𞤱𞤭𞤬𞤢 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮
𞤑𞤫𞤲𞤫𞤤 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤵𞤯𞤮𞤴𞤫𞤤 𞤱𞤭𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤇𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭𞤪𞤯𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤬𞤮𞤲𞤽𞤮 𞤑𞤫𞤪𞤫𞤼𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤮𞤤 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤽𞤮𞤤 𞤉𞤪𞤢𞤳𞤭𞤤𞤮𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤮𞤴 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫.
𞤂𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤫 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤣𞤫𞥅⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤴 𞤣𞤢𞤪𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵⹁ 𞤺𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤫 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤼𞤮 𞤽𞤮𞤤 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫𞤤 𞤨𞤫𞤼𞥆𞤫𞤤 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤽𞤫𞤤 𞤑𞤢𞤱𞤣𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤳𞤫𞤲𞤭 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴𞤫𞤤 𞤨𞤫𞤼𞥆𞤫𞤤⹁ 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤢.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭 𞤽𞤫𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤳𞤢 𞤫 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭.
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤪𞤼𞤭 𞤺𞤵𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞥅 𞤳𞤵𞤤𞤢𞤲𞥆𞤮 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮 𞤅𞤭𞤪𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤮 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤫 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤣𞤢 𞤩𞤫.
𞤐𞤮 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤱𞤭𞤬𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤬𞤢𞤯𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤪𞤮𞥅𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥.
𞤐𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤼𞥆𞤭 𞤺𞤭𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤯𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤽𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤬𞤵 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫⹁ 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤫 𞤱𞤭𞤨𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤢𞤴 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤣𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮.
𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤢𞤴𞤲𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤑𞤫𞤪𞤫𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤧𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤫𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲: 𞤁𞤫𞤰𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤼𞤢.
𞤃𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤮 𞤷𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭⹁ 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤥 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤫𞥅 𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭 𞤢𞤥: 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤴𞤼𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞤥𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤭'𞤭𞤥𞥆𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤷𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤺𞤮𞤥.»
𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤧𞤮𞤺𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤕𞤢𞤳𞤢𞤱𞤮.
𞤕𞤢𞤳𞤢 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭.
𞤇𞤫 𞤨𞤢𞤯𞥆𞤭 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤮𞤤 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤇𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤤𞤢𞤧𞤮 𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤼𞤢𞤼𞤭.
𞤇𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤭 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭𞤪𞤯𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤢.
𞤁𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴𞤫𞤤 𞤨𞤫𞤼𞥆𞤫𞤤 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭𞤪𞤯𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫.
𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭'𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥: «𞤚𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤧𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄.»
𞤁𞤫𞤲 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤼𞤢𞤰𞤭 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴𞤫𞤤 𞤨𞤫𞤼𞥆𞤫𞤤⹁ 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤽𞤫𞤤 𞤽𞤫𞤤 𞤴𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭: «𞤖𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄𞤦𞤵𞤱𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤥𞤮𞤲 𞤧𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢.»
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤢⹁ 𞤮 𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤨𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤽𞤢𞤨𞥆𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮.
𞤁𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤭𞤪𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤳𞥆𞤭.
𞤃𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤳𞤢𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤫 𞤤𞤢𞤧𞤮𞤴 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤺𞤮'𞤮.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤷𞥆𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤯𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤸𞤵𞤴𞤬𞤢.
𞤂𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤨𞤵𞤧𞤭𞥅
𞤐𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞤴 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤲𞤭𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤲𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤼𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤳𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮.
𞤇𞤫 𞤼𞤢𞤰𞤭 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭𞤪𞤯𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤯𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥.
𞤇𞤫 𞤨𞤭𞤪𞤼𞤭 𞤦𞤮 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤢𞤱𞤰𞤭𞤪𞤳𞤮𞤲.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤼𞤭 𞤤𞤭𞤲𞤷𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲𞤢 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤯𞤮𞤲 𞤽𞤢 𞤺𞤭𞤰𞥆𞤭 𞤶𞤢𞥄𞤲𞤫𞥅𞤪𞤭⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤺𞥆𞤢 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤣𞤭𞤲 𞤣𞤭𞤲⹁ 𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤤𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤬𞤭𞤴𞤢 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤺𞥆𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤫 𞤨𞤵𞤧𞤢.
𞤅𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤵𞥅𞤤𞤵 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤸𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤵𞤩𞤫 𞤦𞤵𞥅𞤤𞤢𞤤 𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤴𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤽𞤢𞤦𞥆𞤢.
𞤖𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢 𞤷𞤭𞤪𞤼𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢 𞤽𞤢𞤨𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤪𞤲𞤭 𞤫 𞤶𞤢𞤥. |
Golle Lilaaɓe 28
Pol der dunne Malta
No men daɗi, men nani dunne nen wi'etee Malta.
Himɓe ton jaɓɓii men e yidde mawne.
Wakkati mum diyam e toɓa, jaaŋol bo e waɗa, go ɓe kuɓɓi yiite, ɓe noddi men men fu men aytinoo.
Pol hawriti leɗɗe, watti e yiite, go purdi wurtoy sabbu gulɗum, taarii junŋo makko.
No himɓe dunne nen yi'i boddi e jimmitii e junŋo Pol, ɓe bi'ontiri: «Seko walaa, gorko oo ɗo laati nun baroowo himɓe, baa no o daɗi diga maayo, tooruure meeɗen wi'eteene gooŋaaku accataa mo e yonki.»
O fiɗɗi boddi nin e yiite, ɗum tooray mo baa seɗɗa.
Ɓee miili o ɓuutan naa bo o yanan ɗon maa ɗon o maaya.
Amma no ɓe keɗii faa ɓooyi, ɓe ji'i goɗɗum tooray mo, den hakkillooji maɓɓe waylitii, ɓe bi'i: «Caafeteeɗo nun.»
Ɓattii nokkuure nen nun jeyde hooreejo dunne bi'eteeɗo Pubiliyus wonnoo.
O jaɓɓake men faa wooɗi, o werni men wuro makko faa balɗe tati.
Wakkati mum baaba Pubiliyus e fukkii yanɗaa, oo yontaa, reedu makko e dogga ƴiiƴam.
Pol yahi to makko, du'ii, yowi juuɗe muuɗum e makko, nyawti mo.
Ɓaawo mum, nyawɓe horiiɓe wonɓe e dunne nen wari, ɓe nyawtaa.
Ɓe teddini men tedduŋal manŋal.
No men naati laana emen jawta, ɓe jooɓini men ko men bukaa fu.
Pol yottake Roma
Ɓaawo lebbi tati, men naati laana ƴiwuka Aleksandiriya, dabbunooka e dunne nen, men jawti.
Inne ne ŋa takkanaa woni «Tooruuje ciwte .»
Men jottii siire Sirakus, men gaɗi ɗon balɗe tati.
Diga ɗon men piili, men gari Regiyus.
Fini mum no hennu hoore fuɗo wifi, der balɗe ɗiɗi men jottii Potiyoli.
Men tawi ton banniraaɓe goonɗinɓe ɓe eeli men beerana ɓe balɗe jeeɗiɗi.
Nunnun jahaaŋal amen waɗiri men jottoroy Roma.
Banniraaɓe goonɗinɓe wonɓe Roma nananii garki amen, wari luumo Appiyus e nokkuure wi'eteene Cuuɗi Hoɓɓe Tati taɓɓitaago men.
No Pol yi'i ɓe, o yetti Alla, o semmiɗini hoore makko.
No men jottii Roma, Pol hokkaa laawol weerugo feere muuɗum, kanko e soogeeru deenunu mo.
Pol e waajoo der Roma
Balɗe tati ɓaawo muuɗum, Pol noddini mawɓe *Yahuduuɓe wonɓe Roma.
No ɓe kawriti, o wi'i ɓe: «Banniraaɓe!
Mi waɗanay himɓe meeɗen naa bo tawaaŋal kaakiraaɓe men goɗɗum, amma mi nanŋaama *Urusaliima, gattaami e juuɗe Romankeeɓe.
No ɓe ƴamimmi haalaaji, ɓe jiɗiino yoofugo am, gam ɓe taway gacce e am baa goote potuɗe mi wariree.
Amma Yahuduuɓe salake mi yoofitee, kanjum doolimmi ƴamugo sariya am yawtinee, yaaree to Kaysara laamiiɗo, mi woodaa bo miilo gaccaago lenyol am.
Kan waɗi ko noddumi on gam mi yi'a on, mi badda e mon.
Gam tammuwe Isira'iilaaɓe kaɓɓaami callalluwol ŋol ɗo.»
Ɓe bi'i mo: «Men keɓay ɗerewol diga Yahudiya kolloowol haala maa.
Kade bo goɗɗo der banniraaɓe waray bati men haala maa kalluka.
Amma emen jiɗi bataa men ka miiluɗaa, gam emen anni diina ka tokkuɗaa ɗo yeddete nun nokku fu.»
Ɓe taƴani mo nyalaane ɓe bittoyta.
No nyalaane nen yottii, ɗuuɓɓe wari, hawriti wuro to o weeri.
Diga subaka faa kiikiiɗe oo waajoo ɓe haala *Laamaare Alla.
Tawreeta Muusa e dewte annabiiɓe o etti o durwiri no o waawiri fu gam ɓe goonɗina Yeesu.
Woɓɓe maɓɓe jaɓii ka o bati, woɓɓe bo goonɗinay.
No ɓe jeddontirta eɓee cankitoroo, Pol ɓeydi haala goota kaa ɗo, wi'i: «*Ruuhu Ceniiɗo batii gooŋa no o badduno kaakiraaɓe mooɗon diga e annabi *Esaaya, o wi'i:
“Yahu to himɓe ɓee ɗo bi'aa ɓe:
On kettinto faa wooɗaa, amma on paamata.
On daaran faa laaɓa, amma on ji'ataa.
Gam himɓe ɓen ɓerne mum e yoori,
ɓe cukkii noppi maɓɓe, ɓe munni gite maɓɓe,
gam to ɓe ji'u e gite maɓɓe, to ɓe nanu e noppi maɓɓe,
to hakkillooji maɓɓe faamu, hakko ɓe baylitoo
mi nyawta ɓe .”»
Pol wi'i kade: «Gam majjum, annee, faabuwe Alla lildaama ɓe lenyi janani, kamɓe ɓe kettinto!»
[ No Pol bati haalaaji ɗin, *Yahuduuɓe dilli e yeddontira hakkune mum e semme.]
Pol waɗii duuɓi ɗiɗi mam mam der suudu ŋol o waɗi haya.
Ɗon nun o jaɓɓotonoo warannooɓe daarugo mo fu.
Oo waajoo haala *Laamaare Alla, oo janŋina habaru Yeesu *Almasiihu Joomiraawo e hoolaare mawne, walaa kaɗuɗo mo. | 𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥘
𞤆𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤃𞤢𞤤𞤼𞤢
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤃𞤢𞤤𞤼𞤢.
𞤖𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤼𞤮𞤩𞤢⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤽𞤮𞤤 𞤦𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤩𞥆𞤭 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤴𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅.
𞤆𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤺𞤮 𞤨𞤵𞤪𞤣𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞤴 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤺𞤵𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤴𞤭'𞤭 𞤦𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤫 𞤶𞤭𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭: «𞤅𞤫𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤮 𞤣𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭.»
𞤌 𞤬𞤭𞤯𞥆𞤭 𞤦𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤲𞤭𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤴 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤇𞤫𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤮 𞤩𞤵𞥅𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞤲𞤢𞤲 𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤲 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤦𞤭'𞤭: «𞤕𞤢𞥄𞤬𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲.»
𞤇𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤫𞤴𞤣𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤆𞤵𞤦𞤭𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅.
𞤌 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤫𞤪𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤆𞤵𞤦𞤭𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤬𞤵𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤮𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤢 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥.
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤣𞤵'𞤭𞥅⹁ 𞤴𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤥𞤮.
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤢𞥄.
𞤇𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤢𞤤.
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤩𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤵𞤳𞤢𞥄 𞤬𞤵.
𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤈𞤮𞤥𞤢
𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤳𞤢 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤫 𞤣𞤵𞤲𞥆𞤫 𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤭.
𞤋𞤲𞥆𞤫 𞤲𞤫 𞤽𞤢 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤲𞤭 «𞤚𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤫 .»
𞤃𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤧𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤅𞤭𞤪𞤢𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤭 𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤭𞥅𞤤𞤭⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤈𞤫𞤺𞤭𞤴𞤵𞤧.
𞤊𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤲𞥆𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤵𞤯𞤮 𞤱𞤭𞤬𞤭⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤆𞤮𞤼𞤭𞤴𞤮𞤤𞤭.
𞤃𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤫𞥅𞤤𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤫𞥅𞤪𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭.
𞤐𞤵𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞤪𞤮𞤴 𞤈𞤮𞤥𞤢.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤈𞤮𞤥𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤤𞤵𞥅𞤥𞤮 𞤀𞤨𞥆𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤕𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤖𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤚𞤢𞤼𞤭 𞤼𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤫𞤲.
𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤴𞤭'𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤈𞤮𞤥𞤢⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤱𞤫𞥅𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤺𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤵𞤲𞤵 𞤥𞤮.
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤈𞤮𞤥𞤢
𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤈𞤮𞤥𞤢.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭 𞤩𞤫: «𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫!
𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞤴 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢𞥄𞤥𞤢 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤈𞤮𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤩𞤫.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤴 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤫 𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤫 𞤨𞤮𞤼𞤵𞤯𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞤪𞤫𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤭𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤰𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤧𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤥 𞤴𞤢𞤱𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤢𞤥.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮.»
𞤇𞤫 𞤦𞤭'𞤭 𞤥𞤮: «𞤃𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤴 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞥄.
𞤑𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤴 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤲 𞤳𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤵𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤳𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤯𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤲𞤵𞤲 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤬𞤵.»
𞤇𞤫 𞤼𞤢𞤰𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤼𞤢.
𞤐𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤯𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤼𞤮 𞤮 𞤱𞤫𞥅𞤪𞤭.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤧𞤵𞤦𞤢𞤳𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤭𞥅𞤳𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤮𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤮 𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤮 𞤣𞤵𞤪𞤱𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭𞤪𞤭 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵.
𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤢 𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴.
𞤐𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤫𞤩𞤫𞥅 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅⹁ 𞤆𞤮𞤤 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤭'𞤭: «*𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤮 𞤮 𞤦𞤢𞤣𞥆𞤵𞤲𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤳𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 *𞤉𞤧𞤢𞥄𞤴𞤢⹁ 𞤮 𞤱𞤭'𞤭:
“𞤒𞤢𞤸𞤵 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅 𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤢𞥄 𞤩𞤫:
𞤌𞤲 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢.
𞤌𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤶𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄.
𞤘𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤴𞤮𞥅𞤪𞤭⹁
𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁
𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭'𞤵 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤵 𞤫 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁
𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤮𞥅
𞤥𞤭 𞤻𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤩𞤫 .”»
𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤭'𞤭 𞤳𞤢𞤣𞤫: «𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤫𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄𞤦𞤵𞤱𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤼𞤮!»
[ 𞤐𞤮 𞤆𞤮𞤤 𞤦𞤢𞤼𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭 𞤫 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.]
𞤆𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤴𞤢.
𞤍𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞤼𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤬𞤵.
𞤌𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤮. |
Koloosi 1
Sannoore
Min Pol, mii laatii lilaaɗo Yeesu *Almasiihu e sago Alla.
Min e banniraawo meeɗen Timote, men cannii on onon himɓe Alla wonuɓe Koloosi, banniraaɓe men hoolaaɓe der kawtal mum e Almasiihu.
Alla *Baaba meeɗen waɗana on moƴƴere, hokka on jam!
Pol e yetta Alla gam ɓe Koloosi
Wakkati fu, emen du'anoo on, emen jetta Alla, *Baaba Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu.
Men nanii habaru goonɗinki mooɗon dow Yeesu Almasiihu e batane, e yidde ne gooduɗon dow himɓe Alla fu.
Oon goodi ɗum gam oon keɗii ko Alla resani on dow kammu.
Oon keɗii ko Alla resani on gam on nanii haala gooŋakuwa, ƴiwuka e *linjiila.
Linjiila kan yottake on, e rima ɓikkon, e sankitoo, e laya der duuniyaaru fu.
Hande non ɗum laatii to mooɗon onon bo, diga nyaanne nanuɗon, ko paamuɗon moƴƴere Alla e gooŋa.
Epafaras banniraawo amen jiɗaaɗo, gollodintooɗo e amen, waajike on haala moƴƴere nen.
Oo laatii koolaaɗo, gollantooɗo Almasiihu caka mooɗon.
O batii men bo yidde ne *Ruuhu Ceniiɗo watti der ɓerɗe mooɗon.
Gam majjum, menen bo, diga men nani ka, men accay du'anaago on.
Emen eela Alla hokka on hakkillo fu e faamu ƴiwuŋu diga e *Ruuhu mum.
Den on kebban annal sago makko faa wooɗa.
Hande non, on buuran der goonki pottananki Joomiraawo der huune fu.
On tabitinto waɗugo ko wooɗi feere feere, on ɓeydoto annugo Alla.
Emen eela Alla hokka on semme, e baawɗe mum tedduɗe, gam baawon tinnaago, e munyango huune fu.
Jettee Alla *Baaba e seyo, gam o waɗii on fotuɓe heɓugo geɗu der moƴƴereeji ɗi o resani himɓe makko, gonuɗi der jayŋol.
Kanko teeti en e baawɗe niwre, naanni en der *Laamaare Ɓiyiiko jiɗaaɗo.
O sooditake en, o yaafii hakkeeji meeɗen.
Tedduŋal Almasiihu
*Ɓiɗɗo on nun laatii nandi Alla mo yi'ataake.
Kanko woni afo, ɓuruɗo huune ko tagaa fu.
E makko Alla tagiri huune fu, ko woni dow kammu, e ko woni e leydi, ko yi'etee, e ko yi'ataake fu, laamuuji, e baawɗeeji, e semmeeji, e hoorejum fu, diga e makko ɗum fu ɗum tagaa, e gam makko bo.
*Almasiihu na'on diga huune fu tagaaka, huune ko woni fu, diga e makko ɗum woni.
Kanko woni hooreejo Eklesiya laatiika ɓannu makko.
Kanko woni fuɗɗoode, oo laatii arano dow fintooɓe diga maayde, gam o laatoo arano dow huune fu.
Gam ɗum fottanii Alla ko woni der mum fu wonoo der Almasiihu.
E *Almasiihu nun o weldiniri huune fu e makko, ko woni dow kammu, e ko woni der leydi fu.
O waddii jam, sabbu ƴiiƴam Almasiihu deƴƴitiiɗam dow *leggal palaaŋal.
Naane, oon boɗɗodinoo e Alla, oon laatinoo wayɓe makko, gam miilooji mooɗon kalluɗi, e golle mooɗon bonɗe.
Amma jooni, Alla weldinii on e muuɗum diga e maayde Ɓiyiiko laatiiɗo neɗɗo, gam daroɗon yeeso makko oon laatii seniiɓe, laaɓuɓe, ɓe walaa gacce.
Amma, sey tiiɗon, daroɗon e semme der goonɗinki, laatoɗon ɓe dimmataako.
To on boɗɗodee e *linjiila, laatiika tammuwe meeɗen.
*Linjiila ka nanuɗon, waajaama der duuniyaaru ɗo.
Min Pol, kanka nun laatiimi gollotooɗo mum.
Golle Pol caka goonɗinɓe Yeesu
Jooni, ɓerne am e weli gam tooraaji ɗi keɓammi gam mooɗon.
Hande non, kebbiniranmi ko horii der tooraaji *Almasiihu gam ɓannu mum, laatiiŋol eklesiya makko.
Eklesiya kan nun laatiimi gollotooɗo mum.
Alla yowanii am golle waajaago on haala mum deydey no ka wa'i.
Kanjum woni asiiri cuuɗaninooɗo himɓe diga den, der jaamanuuji ɗuuɗɗi, amma jooni, Alla hollitii ɗum himɓe mum.
Gam Alla e yiɗi anningo himɓe ɓe lenyi janani manŋu asiiri mum tedduɗo.
Asiiri on woni, Almasiihu na'on der mooɗon.
Kanko hokki on tammuwe heɓugo geɗu der tedduŋal Alla.
Almasiihu on nun men piinata haala mum.
Emen baajoo himɓe fu, emen janŋina ɓe e hakkillo fu, gam men jottina moy fu yeeso Alla e hebbi der kawtal mum e Almasiihu.
Kanjum acci mii golloo, mii haɓa diga e baawɗe Almasiihu gollotooɗe e semme der am. | 𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤭𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤵𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥!
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤫⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵.
𞤌𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤌𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢𞤳𞤵𞤱𞤢⹁ 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤳𞤢 𞤫 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤂𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤪𞤭𞤥𞤢 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤤𞤢𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤉𞤨𞤢𞤬𞤢𞤪𞤢𞤧 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤣𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤢𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫𞤲.
𞤌𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤌 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤫𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤽𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤵𞤥.
𞤁𞤫𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤢𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤢𞤲𞤳𞤭 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤌𞤲 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤴𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤔𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤬𞤮𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤼𞤫𞥅𞤼𞤭 𞤫𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤌 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
*𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤬𞤮⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄 𞤬𞤵.
𞤉 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞤶𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤦𞤮.
*𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤉 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤣𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤬𞤵.
𞤌 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤.
𞤐𞤢𞥄𞤲𞤫⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤴𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤲𞤯𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤫𞤤𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤥𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤫 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
*𞤂𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤮.
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤆𞤮𞤤 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤽𞤮𞤤 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤲𞤮 𞤳𞤢 𞤱𞤢'𞤭.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤫𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤵 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮.
𞤀𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤱𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤥𞤫𞤲 𞤨𞤭𞥅𞤲𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞤥.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤩𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥. |
Koloosi 2
Mii yiɗi anningo on hawre mawne ne kaɓammi gam mooɗon, e gam banniraaɓe meeɗen wonuɓe Lawdikiya, e woɓɓe ɓe meeɗay yi'ugo am e gite muuɗum fu.
Mii waɗa ɗum, gam ɓe keɓa cuusal, ɓe kawta der yidde, ɓe keewa hakkillo hebbuŋo, ɓe paama asiiri Alla cuuɗiiɗo, kan woni *Almasiihu.
Der makko nun jawdi ni faamu e annal fu suuɗii.
Mi batii ka, gam to goɗɗo majjin on e haalaaji belɗi.
Ɓannu am e woɗɗodii on, amma hakkillo am e wondi e mooɗon.
Ɓerne am e weli gam foonnitaare tawaane caka mooɗon, kade bo oon darii dow goonɗingo *Almasiihu e semme.
Wonaago goonki kesi e Almasiihu
Jooni, no on jaɓii Yeesu *Almasiihu laatoo Joomiraawo mooɗon, tokkee mo.
Gaɗee ɗaɗi der makko, mahee goonki mon bo dow makko.
Cemmiɗee der goonɗinki hande no janŋiniraɗon, jettee Alla puy.
Kakkilee gam to goɗɗo ƴoyra on e annal lugguŋal.
Kakkilanee bo haalaaji majjinooji, ƴiwuɗi e tawaaŋal himɓe, naa bo e semmeeji duuniyaaru.
E *Almasiihu bane ɗum ƴiwi.
Gam ko woni der Alla fu e yi'oo der ɓannu Almasiihu.
Onon bo, on keɓii huune fu der kawtal mooɗon e makko, kanko laatii hooreejo laamuuji, e baawɗeeji fu.
Der kawtal mooɗon e *Almasiihu, on keɓii juulneego.
Amma juulnol ŋol himɓe waɗata bane.
Juulnol ƴiwuŋol e Almasiihu nun.
Ŋol laati nun hande moytugo baawɗe hakke jaaliiɗe ɓalli mooɗon.
Diga e *batisi, on uwidaama e Almasiihu, on pintidinaama bo e makko, gam on goonɗinii baawɗe Alla pintinɗe mo e maayde.
Onon, on maayiino gam boofi mooɗon, e gam on juulnaaki.
Amma Alla wuuridinii on e Almasiihu, yaafi boofi meeɗen fu.
O moytii ɗerewol nyamaane men, gaccotonoo ŋol en.
O ikkinii ŋol, o tiggi dow *leggal palaaŋal.
O ɓortii laamuuji, e baawɗeeji fu, o sentinii ɗi yeeso himɓe fu.
Non Alla jaalorii ɗi e maayde Almasiihu.
Gam majjum, to on nootee goɗɗo gaccoo on dow ko nyaamoton e ko jaroton, ɗum bo dow hakkilango nyalaaɗe juulɗe, e lebbi, maa bo dow nyalaaɗe ciwteteeɗe.
Ɗum fu, kollitoojum ko waroyta nun, gooŋa majjum fu der *Almasiihu nun woni.
To on accee waɗooɓe hande e ɓuyti ko'e mum, ko ɓee caafa malaykaaɓe majjina on.
Koyɗaali maɓɓe ɓe tokkii, ɓee mawnito dow baanji, gam miilooji maɓɓe ɓe tokkii.
Ɓe kawtay e Almasiihu laatiiɗo hoore.
Kanko nun hokkata ɓannu fu ko haajaa, kanko acci jokkule e ɗaɗi fu e hawti.
Kanko bo acci ɓannu e mawna no Alla yiɗiri.
Maayidingo e wuuridingo e Almasiihu
On maayidii e *Almasiihu, burtiɗon e baawɗeeji duuniyaaru.
Den, ume waɗi ko oon nyaama goonki mon hande woniiɓe der baawɗeeji duuniyaaru?
Ume waɗi ko oon nooto ɗowtanaago boɗaaji himɓe resanta on: «Taa ettu ɗum ɗo, taa mettu ɗum to, taa meemu ɗum ɗo?»
Boɗaaji ɗii fu laati nun nyolooji, janŋinol himɓe tan nun.
Alla tagii kujje fu gam nafitoroɗen ɗe.
Gooŋa nun, sujidango baawɗeeji, e ɓuytugo hoore mum, e toorugo ɓannu mum puy, e nandi ko wooɗi.
Amma, ɗum ɗon fu nafataa goɗɗum, suuno ɓannu tan ɗum deƴƴitinta. | 𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭 𞥒
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫 𞤲𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤵𞤩𞤫 𞤂𞤢𞤱𞤣𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤴𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤥 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵.
𞤃𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞥅𞤱𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤵𞤽𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤬𞤵 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅.
𞤃𞤭 𞤦𞤢𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲 𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤭.
𞤇𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤇𞤫𞤪𞤲𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤫𞤤𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤦𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫.
𞤏𞤮𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤭 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮.
𞤘𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤥𞤢𞤸𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤕𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤨𞤵𞤴.
𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤.
𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤉 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤭𞤱𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵 𞤫 𞤴𞤭'𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤵.
𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤔𞤵𞥅𞤤𞤲𞤮𞤤 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤽𞤮𞤤 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲.
𞤛𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞤴𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤵𞤱𞤭𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤭𞤣𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤥𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤌𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵.
𞤌 𞤥𞤮𞤴𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤻𞤢𞤥𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤽𞤮𞤤 𞤫𞤲.
𞤌 𞤭𞤳𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤭 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤.
𞤌 𞤩𞤮𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤐𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫⹁ 𞤫 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭⹁ 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫.
𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤬𞤵 𞤣𞤫𞤪 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤩𞤵𞤴𞤼𞤭 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤢 𞤥𞤢𞤤𞤢𞤴𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲.
𞤑𞤮𞤴𞤯𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅.
𞤇𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤴 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤬𞤵 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤫 𞤯𞤢𞤯𞤭 𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤢 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤃𞤢𞥄𞤴𞤭𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤱𞤵𞥅𞤪𞤭𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤌𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞤣𞤭𞥅 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵؟
𞤓𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤦𞤮𞤯𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲: «𞤚𞤢𞥄 𞤫𞤼𞥆𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮⹁ 𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮؟»
𞤄𞤮𞤯𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤻𞤮𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤭𞥅 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤭𞤼𞤮𞤪𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤯𞤫.
𞤘𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤧𞤵𞤶𞤭𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤩𞤵𞤴𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤨𞤵𞤴⹁ 𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢. |
Koloosi 3
Onon, on pintidinaama e *Almasiihu.
Gam majjum, daartee kujje gonuɗe dow kammu to Almasiihu jooɗii nyaamo Alla.
Miilanee kujje gonuɗe dow kammu, to on kakkilanee kujje ɗe leydi.
Gam on maayi, yonki mooɗon na'on suuɗi e Almasiihu to Alla.
To Almasiihu laatiiɗo yonki mooɗon suppitoyke, on cuppitinto e makko onon bo e tedduŋal.
Goonki kesi e kiikki
Gam majjum, baree suunooji duuniyaaru gonuɗi der mooɗon, hande jon, baadi jayni, e coɓuɗum, e yidde baanjaare, e suunooji kalluɗi, e suuno woodugo huune fu.
Ɗum ɗon fu, laati nun caafol tooruuje.
Kanjum waddata mone Alla dow saliiɓe ko ɗowtanii mo.
Onon bo, hande non nyaamirnoɗon goonki mon naane, de gonunoɗon der hakkeeji mon.
Amma jooni, boppee kujje ɗee ɗo: mone, e ɓernugo, e haaɗugo reedu, e jennooje, e batugo kalluka.
To on pewontiree hakkune mooɗon, gam on boppii jikku mon kiinŋu, e golle mum fu.
On laatike himɓe heyɓe.
Alla taguɗo huune kesum der mooɗon, accataa waylitingo ɗum, faa ɗum nanda e makko, gam keɓon annal kebbuŋal.
To non, walaa ko suttontiri *Yahuduujo e mo laataaki Yahuduujo, juulniiɗo e mo juulnaaki, janŋuɗo e mo janŋay, maccuɗo e dimo, gam *Almasiihu nun laatii huune fu, e der moy fu.
Alla suɓii on laatini on himɓe mum yiɗaaɓe.
Gam majjum, goodee yurmeene mawne, e neɗɗaaku, e ɓuytugo hoore, e ɗiggere, e munyal.
Munyontiree hakkune mon.
To goɗɗo woofanii bannun, jaafontiree hande no Joomiraawo yaaforanii on.
Ko ɓuri ɗum fu, accee ɓerɗe mooɗon hebba yidde, gam yidde e hawta himɓe no wooɗi.
Accee jam *Almasiihu laamanoo miilooji mooɗon, kanjum Alla noddani on, gam laatoɗon ɓannu gootol.
To non, jettee mo.
Accee haala Almasiihu hebba e mooɗon faa wooɗa.
Janŋinontiree, tiiɗinontiron e hakkillo.
Jimanee Alla e ɓerɗe mooɗon fu, jettee mo e jimi jabuuraaji, e maantooje, e jimi ɗi *Ruuhu Ceniiɗo hokkata on.
Ko batoton e ko gaɗoton fu, gaɗee ɗum e inne Yeesu Joomiraawo.
Jettee Alla *Baaba meeɗen diga e makko.
No haani goonɗinɓe Almasiihu wonoro
Onon rewɓe, ɗowtanee worɓe mooɗon, hande no haani rewɓe tokkuɓe Joomiraawo wonira.
Onon worɓe, jiɗee rewɓe mooɗon, to on monnanee ɓe.
Onon sukaaɓe, ɗowtanee saareeji mooɗon dow huune fu, gam kanjum fottanta Joomiraawo.
Onon saareeji bo, to on monninee sukaaɓe mooɗon, gam to ɓerɗe maɓɓe biisoo.
Onon maccuɓe, ɗowtanee joomiraaɓe mooɗon ɓe duuniyaaru ɗo, dow huune fu, hinaa yeeso maɓɓe tan, gam himɓe yetta on.
Ko haani nun, jagganoɗon ɓe e ɓerɗe laaɓuɗe, der kulol Joomiraawo.
Ko gaɗoton fu, gaɗee ɗum e ɓerɗe goote, gam Joomiraawo nun jaggantoɗon, himɓe bane.
Annitee Joomiraawo hokkan on riiba ka o resani himɓe makko.
Gam Joomiraawo mo jaggantoɗon woni *Almasiihu.
Gaɗoowo ko halli fu, heɓan riiba golle mum kalluɗe, gam Alla ɓurontirtaa himɓe. | 𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭 𞥓
𞤌𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤭𞤲𞤼𞤭𞤣𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤭𞥅𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢'𞤮𞤲 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤚𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴𞤳𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤷𞤵𞤨𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤.
𞤘𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤭 𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤳𞥆𞤭
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤶𞤢𞤴𞤲𞤭⹁ 𞤫 𞤷𞤮𞤩𞤵𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤍𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤶𞤫.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤲𞤫⹁ 𞤣𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤦𞤮𞤨𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤵𞤶𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤮: 𞤥𞤮𞤲𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵⹁ 𞤫 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤨𞤫𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤶𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤮𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤲𞤽𞤵⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤵.
𞤌𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤳𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤫𞤴𞤩𞤫.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤫𞤧𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢𞤴⹁ 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤣𞤭𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤫𞥅 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤫 𞤩𞤵𞤴𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤.
𞤃𞤵𞤻𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤬𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤵𞤲⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤬𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤮𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲.
𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤀𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤥 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮.
𞤀𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢.
𞤔𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭𞤲𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮.
𞤔𞤭𞤥𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤭𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤫 𞤶𞤭𞤥𞤭 𞤯𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲.
𞤑𞤮 𞤦𞤢𞤼𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤔𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤪𞤮
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭𞤪𞤢.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤲𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤲𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤮𞥅.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤮⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤮𞤲.
𞤑𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲𞤵𞤲⹁ 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤑𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤀𞤲𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤳𞤢 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤵𞤪𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫. |
Koloosi 4
Onon joomiraaɓe, gaɗanee maccuɓe mooɗon ko wooɗi, ko foonnitii.
Annee onon bo oon goodii joomiraawo dow kammu.
Haalaaji cakitiiɗi
Tinnee der du'aare, deenee, oon jetta Alla.
Du'anee men menen bo, gam Alla maɓɓitana men laawol fiinugo haala mum, gam mi waawa ko waajii asiiri *Almasiihu.
Sabbu majjum nun acci jooni, mii maɓɓaa der kasu.
Eelee Alla gam mi waajoo asiiri on hande no haaniri.
Kakkilanee gondal mon e himɓe ɓe goonɗinay.
De keɓuɗon wakkati fu, nafitoree ki.
Sey wakkati fu haala mooɗon e laatii belka, nafoowa.
Annee bo no toontortoɗon moy fu.
Baynaaɗe
Tikikus, banniraawo meeɗen jiɗaaɗo, humpitan on no gonirmi fu.
O laati nun koolaaɗo, gollodintooɗo men der golle Joomiraawo.
Mi lilii mo to mon gam majjum, heɓa annon no men goniri, hakkillo mooɗon fukkoo.
Mi lilidii mo e banniraawo meeɗen Onesimu jiɗaaɗo, koolaaɗo, neɗɗo leydi mooɗon.
Ɓe batan on ko waɗotoo ɗo fu.
Aristarkus mo maɓɓidaami e sanna on, e Marku denɗiraawo Barnabbas mo bi'umi to warii to mooɗon, jaɓɓoɗon ɗum no wooɗi.
Yeesu noddeteeɗo Yustus bo e sanna on.
Kamɓe tan laatii *Yahuduuɓe gollodiiɓe e am der *Laamaare Alla.
Ɓe cemmiɗinii am sanne.
Epafaras, neɗɗo leydi mooɗon, gollantooɗo Yeesu *Almasiihu, e sanna on.
Wakkati fu, o accay haɓugo gam mooɗon der du'aaje makko.
O eela heɓa cemmiɗon der goonɗinki, kebbinon sago Alla.
Mii seedanoo mo ɗum, oo hiinnanii on sanne, onon e ɓe Lawdikiya, e ɓe Hiyerapolis fu.
Luka lokotoroojo men jiɗaaɗo, e Demas sannii on.
Emen canna banniraaɓe meeɗen wonuɓe Lawdikiya.
Emen canna bo Nimfa, e goonɗinɓe hawritintooɓe wuro makko fu.
To on janŋii ɗerewol ŋol, gaɗee no gaɗoton fu, faa himɓe eklesiya Lawdikiya bo janŋa ŋol.
Onon bo, janŋee ɗerewol ŋol ɓe lildanoyta on diga Lawdikiya.
Batee Arkippus tinnoo waɗa golle ɗe Joomiraawo yowani ɗum no wooɗi.
Min Pol, mi winnanii on sannoore ne e junŋo am.
To on jeggitee e callalluuji nun gonumi.
Moƴƴere Alla wonoo e mooɗon! | 𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭 𞥔
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅.
𞤀𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤁𞤵'𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤫𞤲 𞤥𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤬𞤭𞥅𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤅𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵.
𞤉𞥅𞤤𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞥅 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤭.
𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞤴.
𞤁𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤲𞤢𞤬𞤭𞤼𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤭.
𞤅𞤫𞤴 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤳𞤢⹁ 𞤲𞤢𞤬𞤮𞥅𞤱𞤢.
𞤀𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤦𞤮 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵.
𞤄𞤢𞤴𞤲𞤢𞥄𞤯𞤫
𞤚𞤭𞤳𞤭𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤸𞤵𞤥𞤨𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤬𞤵.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤣𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤃𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞤳𞥆𞤮𞥅.
𞤃𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤭𞤣𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤌𞤲𞤫𞤧𞤭𞤥𞤵 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤇𞤫 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤯𞤮 𞤬𞤵.
𞤀𞤪𞤭𞤧𞤼𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤥𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤭𞤣𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵 𞤣𞤫𞤲𞤯𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞥆𞤢𞤧 𞤥𞤮 𞤦𞤭'𞤵𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤵𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤦𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲.
𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤪 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤇𞤫 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫.
𞤉𞤨𞤢𞤬𞤢𞤪𞤢𞤧⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤸𞤢𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤌 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤭𞥅 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞥅 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤫 𞤂𞤢𞤱𞤣𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫 𞤩𞤫 𞤖𞤭𞤴𞤫𞤪𞤢𞤨𞤮𞤤𞤭𞤧 𞤬𞤵.
𞤂𞤵𞤳𞤢 𞤤𞤮𞤳𞤮𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤁𞤫𞤥𞤢𞤧 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤵𞤩𞤫 𞤂𞤢𞤱𞤣𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢.
𞤉𞤥𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤲𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤐𞤭𞤥𞤬𞤢⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤵.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤂𞤢𞤱𞤣𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤢 𞤽𞤮𞤤.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤫𞥅 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤢𞤲𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤂𞤢𞤱𞤣𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢.
𞤄𞤢𞤼𞤫𞥅 𞤀𞤪𞤳𞤭𞤨𞥆𞤵𞤧 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭.
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤢𞤥.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤥𞤭.
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲! |
Efesu 1
Sannoore
Ɗerewol ŋol ɗo ƴiwii e am min Pol, lilaaɗo Yeesu *Almasiihu e yidde Alla.
Mii winnana himɓe Alla wonɓe Efesu, goonɗinɓe Yeesu Almasiihu.
Alla *Baaba meeɗen, e Yeesu Almasiihu Joomiraawo, waɗana on moƴƴere, hokka on jam.
Barke Alla waɗanta himɓe diga Almasiihu
Yettoore laatano Alla, laatiiɗo *Baaba Yeesu *Almasiihu Joomiraawo meeɗen.
Gam kawtal meeɗen e Almasiihu, o barkiɗinii en e hokkugo en barke ruuhunkeeje feere feereeje, ƴiwuɗe dow kammu.
Diga duuniyaaru tagaaka, Alla suɓii en sabbu Almasiihu, gam laatoɗen seniiɓe, ɓe walaa gacce yeeso makko.
O suɓii en diga aran, gam laatoɗen ɓiɓɓe makko diga e Yeesu Almasiihu.
Non non o yiɗiri ɗum sabbu geetaaku makko.
Non ɗum fottirani mo bo.
Gam majjum, en maantee, teddinen Alla gam moƴƴere makko ne o waɗani en, diga hokkugo en Ɓiyiiko jiɗaaɗo.
Moƴƴere Alla e mawni: Diga e kawtal men e *Almasiihu, en pirtaama, jaafaɗen, sabbu ƴiiƴam makko deƴƴitiiɗam.
O ɗuuɗinanii en moƴƴere makko, o hokki en hakkillo e faamu kebbuŋu.
Geetaaku makko acci o annini en asiiri sago makko, ko o resuno waɗugo diga fuɗɗoode diga e Almasiihu.
To wakkati warii, Alla hebbinan ko resuno waɗugo, o hawritan ko woni dow kammu e dow leydi fu, o waɗa Almasiihu laatoo hooreejo majjum.
Der kawtal men e *Almasiihu, Alla hokkii en geɗu ŋu o haɓɓannoo en alkawal mum, e suɓugo en diga law, hande no o resirno.
O waɗii ɗum, gam non o suɓirno e sago makko, gam maanten Alla, teddinen mo, enen artaaɓe suɓaa, watti hoolaare mum dow Almasiihu.
Onon bo, no kawtuɗon e *Almasiihu, on nanii haala gooŋa, kanka woni *linjiila kaa ɗo hisinta on.
No goonɗinɗon, Alla maanake on.
Maane nen woni *Ruuhu Ceniiɗo mo o haɓɓuno alkawal mum o hokkan.
Ruuhu Ceniiɗo on nun laatii hande torma barke ɗe desanaɗen.
En keɓan ɗe to nyalaane kisidam men hebbidii.
To non en maantee Alla, teddinen mo.
Pol e du'anoo goonɗinɓe Efesu
Gam majjum, min bo, no nanumi habaru no goonɗinirɗon Yeesu Joomiraawo, e no jiɗirɗon banniraaɓe goonɗinɓe, mi accay yettugo Alla gam mooɗon.
De du'otoomi fu, emi siwtora on.
Mii eela Alla Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu, *Baaba mo tedduŋal, hokka on *Ruuhu mum kokkoowo hakkillo.
Ruuhu on hollita on Alla hande no o laati.
Mii eela Alla yaynina ɓerɗe mooɗon, heɓa paamon ko heɗii on der noddoore ne o noddi on, paamon bo no barke ɗe desanaɗon onon e himɓe makko teddiri.
On paaman bo baawɗe mawɗe, semmenteeje, ɗe o holliti dow meeɗen, enen goonɗinɓe.
E baawɗe ɗen, e semme makko, o fintiniri Almasiihu diga e maayde.
O jooɗini mo wecco junŋo makko nyaamo, dow kammu.
Hande non Almasiihu laatorii ɓuruɗo laamuuji e baawɗeeji e semmeeji e mawɓe fu.
Kanko nun laatii hooreejo dow ko woodi inne fu, hinaa der duuniyaaru nuu ɗo tan, amma e der duuniyaaru nu yeeso bo.
Alla wattii huune fu ley koyɗe Almasiihu.
O waɗii mo Joomiraawo dow huune fu, o laatini mo hooreejo Eklesiya.
Eklesiya kan woni ɓannu Almasiihu.
E makka Almasiihu hebbi, kanko mo Alla hebbi der mum. | 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞥑
𞤅𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫
𞤍𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤽𞤮𞤤 𞤯𞤮 𞤰𞤭𞤱𞤭𞥅 𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤃𞤭𞥅 𞤱𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥.
𞤄𞤢𞤪𞤳𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵
𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤫 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤷𞥆𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤌 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤐𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤲 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤐𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤦𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫𞤲 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮.
𞤃𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭: 𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤨𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤬𞤢𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤢𞤥.
𞤌 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤵𞤽𞤵.
𞤘𞤫𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤵𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤚𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤵𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥.
𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤽𞤵 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤫𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤧𞤵𞤩𞤵𞤺𞤮 𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤤𞤢𞤱⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤭𞤪𞤲𞤮.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤮𞤲 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭𞤪𞤲𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤢𞤪𞤼𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄⹁ 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲.
𞤐𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲.
𞤃𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤵𞤲𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤲.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤥𞤢 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤫 𞤯𞤫 𞤣𞤫𞤧𞤢𞤲𞤢𞤯𞤫𞤲.
𞤉𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤯𞤫 𞤼𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤲 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤣𞤭𞥅.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞤲 𞤥𞤮.
𞤆𞤮𞤤 𞤫 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤶𞤭𞤯𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤴 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤁𞤫 𞤣𞤵'𞤮𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤧𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢 𞤮𞤲.
𞤃𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭.
𞤃𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤯𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤫 𞤯𞤫 𞤣𞤫𞤧𞤢𞤲𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭.
𞤌𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲 𞤦𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞤲𞤼𞤫𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤯𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
𞤉 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫.
𞤌 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤱𞤫𞤷𞥆𞤮 𞤶𞤵𞤲𞤽𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵𞥅 𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤦𞤮.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤤𞤫𞤴 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤉 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞤥. |
Efesu 2
Almasiihu woni Kisinoowo
Onon, on maayiino gam boofi mooɗon e hakkeeji mooɗon.
Kanji tokkunoɗon, hande no duuniyaaru yahirta, ɗowtaniɗon hooreejo ruuhuuji kalluɗi, tawaaɗi hakkune dow e ley.
Ruuhuuji ɗin nun gollotoo faa e hanne caka himɓe yedduɓe Alla.
En fu, hande no maɓɓe laatinoɗen.
Suunooji meeɗen tokkunoɗen.
Ko miilooji meeɗen kalluɗi, e jikku meeɗen yiɗi gaɗetenno.
Gam sabbu jikku meeɗen ŋu, mone Alla nun haandannoo en hande no maɓɓe.
Amma enɗam Alla walaa kaddi, o yiɗii en e yidde mawne.
Gam majjum, enen maayunooɓe sabbu boofi men, o fintidinii en e *Almasiihu.
E gooŋa, gam moƴƴere Alla kisuɗon.
No een kawti e Yeesu Almasiihu, Alla fintidinii en e makko, jooɗidini en e makko dow kammu.
O waɗii ɗum gam o hollita en geetaaku makko.
Jaamanuuji garooji fu yi'an manŋu moƴƴere makko ne foonnirtaake goɗɗum.
O waɗanii en ne gam een kawti e Yeesu Almasiihu.
Gam sabbu moƴƴere Alla kisuɗon, e gam on goonɗinii Almasiihu.
Kisidam mooɗon laati nun dokkal Alla, golle mooɗon bane.
Kisidam mon ƴiway diga e mon, gam to goɗɗo heɓu juraago.
Alla nun waɗi en, kanko tagi en diga e kawtal men e Yeesu Almasiihu, gam golle booɗɗe.
Golle booɗɗe ɗen, Alla siriyake ɗe diga aran gam gaɗen ɗe.
Almasiihu laatinii en gootum
*Yahuduuɓe e woodunoo maane juulnol e ɓalli mum, ɓee jiɗi bo noddeego «juulniiɓe.»
Onon ɓe laataaki *Yahuduuɓe, on goodaa hande maane nen e ɓalli mon, go ɓee nodda on «heeferɓe.»
To non ciwtoree ko laatinoɗon.
Wakkati mum, on goodaano *Almasiihu, on kawtaano e Isira'iilaaɓe, on galaano der alkawalji ɗi Alla haɓɓuno.
On keɗaakino goɗɗum yeeso, on goodaano bo Alla der duuniyaaru.
Amma jooni, no kawtuɗon e Yeesu Almasiihu, onon woɗɗinooɓe, on ɓattinaama diga e ƴiiƴam makko deƴƴitiiɗam.
Gam Almasiihu nun laatii jam meeɗen.
O waɗii laatiiɓe Yahuduuɓe e ɓe lenyi janani laatii gootum, diga e hokkugo yonki makko dow *leggal palaaŋal.
Hande non o pusiri bombooru gayŋu ŋuu ɗo seennunoo ɓe.
Almasiihu moytii Sariya e umurooje mum, e kakkilanol mum fu.
Non non o waɗiri Yahuduuɓe e ɓe lenyi janani fu laatii lenyol kesol, gam ɓee kawti e makko.
Hande non o joonniri jam hakkune maɓɓe.
Diga e maayde makko dow leggal palaaŋal o weldiniri ɓe e Alla.
O hawtii ɓe ɓe laatii ɓannu gootol diga e maayde makko.
Diga e palaaŋal ŋal, o sottiniri gayŋu tawanooŋu hakkune maɓɓe.
Almasiihu warii fiinii habaru jam caka mooɗon, onon ɓe lenyi janani woɗɗinooɓe, e onon Yahuduuɓe ɓadinooɓe.
Gam sabbu Almasiihu, en fu, en keɓii laawol yottaago to *Baaba, e ballal *Ruuhu gooto.
Hande non, on laataaki kade hoɓɓe, ɗum bo jananɓe.
On laatodake ɓe genni goori e himɓe Alla, oon himɓe wuro Alla.
On mahaama dow suudu ŋol daɗɗa mum laatii lilaaɓe e annabiiɓe.
Yeesu *Almasiihu e hoore mum woni hayre jogiine maadi.
Kanko nun jogii maadi nin fu, eni mawnira, faa ni towa, ni laatoo suudu Alla Joomiraawo ceniiŋol.
No kawtuɗon e makko, on laatake mahirɗum to Alla wonoto diga e *Ruuhu mum. | 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞥒
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤑𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮
𞤌𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤭𞤪𞤼𞤢⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞤴.
𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤢𞤲𞥆𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞤯𞤫𞤲.
𞤅𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤲𞤮𞤯𞤫𞤲.
𞤑𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤶𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞤲𞥆𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤶𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤽𞤵⹁ 𞤥𞤮𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤣𞥆𞤭⹁ 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤉 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤵𞤯𞤮𞤲.
𞤐𞤮 𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤔𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤵 𞤴𞤭'𞤢𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤵 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤲𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤵𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤑𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤑𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤲 𞤰𞤭𞤱𞤢𞤴 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤵 𞤶𞤵𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤭 𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫.
𞤘𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤫 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤯𞤫.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥
*𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤮𞤤 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤶𞤭𞤯𞤭 𞤦𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 «𞤶𞤵𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫.»
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤮 𞤩𞤫𞥅 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢 𞤮𞤲 «𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫.»
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲 𞤷𞤭𞤱𞤼𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤵𞤲𞤮.
𞤌𞤲 𞤳𞤫𞤯𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤦𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤰𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤢𞤥.
𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤥 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤮 𞤨𞤵𞤧𞤭𞤪𞤭 𞤦𞤮𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤺𞤢𞤴𞤽𞤵 𞤽𞤵𞥅 𞤯𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤲𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤮𞤴𞤼𞤭𞥅 𞤅𞤢𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤮𞤤 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤵.
𞤐𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤶𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤫𞤺𞥆𞤢𞤤 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤮 𞤱𞤫𞤤𞤣𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤌 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤨𞤢𞤤𞤢𞥄𞤽𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤮 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤺𞤢𞤴𞤽𞤵 𞤼𞤢𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤽𞤵 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤭𞥅𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤶𞤢𞤥 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤣𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤼𞤮 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤸𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫.
𞤌𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤫𞤲𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤌𞤲 𞤥𞤢𞤸𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤽𞤮𞤤 𞤣𞤢𞤯𞥆𞤢 𞤥𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫.
𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅𞤲𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤣𞤭.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤲𞤭𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤲𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲𞤭 𞤼𞤮𞤱𞤢⹁ 𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤽𞤮𞤤.
𞤐𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤵𞤥. |
Efesu 3
Pol, lilaaɗo caka ɓe lenyi janani
Min Pol, mii maɓɓaaɗo der kasu gam golle Yeesu *Almasiihu caka mooɗon, onon ɓe lenyi janani.
Seko walaa, on nanii habaru golle ɗe Alla yowanimmi e moƴƴere mum, mi waɗa gam mon.
O hollitanake am, o faaminimmi asiiri ko o resi o waɗa.
Kanjum nun binnanmi on e haala seɗɗa.
To on janŋii ɗerewol am, on annan no paamirmi asiiri dow Almasiihu.
Asiiri on, himɓe hollaakano ɗum der jaamanuuji jawtuɗi.
Amma jooni, diga e *Ruuhu Ceniiɗo, Alla hollitii ɗum lilaaɓe e annabiiɓe ɓe o suɓi ɓe gollanoo mo.
Nani ɗo no asiiri on laatori: Diga e *linjiila, ɓe lenyi janani heɓi geɗu mum der moƴƴereeji desaaɗi, hande no *Yahuduuɓe heɓiri.
Ɓe laatake jokkule ɓannu gootol, ɓee goodi alkawal gootal gam ɓe kawtii e Yeesu Almasiihu.
*Linjiila kan nun laatiimi gollotooɗo mum, sabbu moƴƴere ne Alla waɗanimmi e golle baawɗe mum.
Min ɓuri goonɗinɓe fu faanɗugo.
E non, mi heɓii moƴƴere waajaago ɓe lenyi janani habaru jawdi gonuni der Almasiihu, ni faamataako.
Mi heɓii bo dokkal faamingo no Alla taguɗo huune fu hebbinirta ko o resuno o waɗa, cuuɗinooɗum diga den.
Hande non Eklesiya anninirta wooduɓe baawɗe e semme dow kammu, no faamu Alla ɗuuɗiri.
Non o resunoo o waɗa diga ɓooyɗum, ko o hebbini ɗum diga e Joomiraawo meeɗen Yeesu Almasiihu.
En kawtii e Almasiihu, en goonɗinii mo, to non, en baawan ko ɓattii Alla e hoolaare.
Kanjum waɗi mii eela on, to on accee ɓerɗe mooɗon biisoo sabbu tooraaji ɗi keɓammi gam mooɗon.
Tooraaji ɗin laati nun tedduŋal mooɗon.
Yidde Almasiihu yiɗi en
Gam sabbu ɗum ɗon fu, mii jiccanoo *Baaba.
Diga e makko lenyi gonuɗi dow kammu e leydi fu heɓi inne mum.
Mii eela Alla mo tedduŋal manŋal semmiɗina ɓerɗe mon e baawɗe *Ruuhu mum Ceniiɗo.
Mii eela *Almasiihu wonoo der ɓerɗe mooɗon, diga e goonɗingo mo.
Mii eela mo kade, cemmiɗee der yidde, gaɗee ɗaɗi der mayre.
Hande non paamirton, onon e himɓe Alla fu, no yidde Almasiihu foti yaajugo e juutugo e luggugo e towugo.
Mii eela Alla annina on yidde Almasiihu ɓurune faamu fu, gam laatoɗon hebbuɓe, Alla bo hebba der mooɗon.
Alla gollotooɗo der meeɗen e baawɗe mum, waɗana en ɓura ko eeleten, e ko miileten fu.
Tedduŋal laatanoo mo der Eklesiya, diga e Yeesu *Almasiihu, der jaamanuuji fu, faa abada abadin!
Aami. | 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞥓
𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭
𞤃𞤭𞤲 𞤆𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭.
𞤅𞤫𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞤲.
𞤌 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤭 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤪𞤫𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤲 𞤲𞤮 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤀𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤶𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮.
𞤐𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤮 𞤲𞤮 𞤢𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭: 𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤫𞤧𞤢𞥄𞤯𞤭⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞤣𞤵𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤭𞤪𞤭.
𞤇𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
*𞤂𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞤥𞥆𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤬𞤢𞥄𞤲𞤯𞤵𞤺𞤮.
𞤉 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮.
𞤃𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤦𞤮 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤵𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢⹁ 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤣𞤫𞤲.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤲𞤮 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞤪𞤭.
𞤐𞤮𞤲 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤩𞤮𞥅𞤴𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤉𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤲 𞤳𞤮 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤧𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤚𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤒𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤲
𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤶𞤭𞤷𞥆𞤢𞤲𞤮𞥅 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵 𞤫 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤃𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤽𞤢𞤤 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤥𞤵𞤥 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤃𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮.
𞤃𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤫⹁ 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤴𞤪𞤫.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤶𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞤱𞤵𞤺𞤮.
𞤃𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤩𞤵𞤪𞤵𞤲𞤫 𞤬𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤢 𞤳𞤮 𞤫𞥅𞤤𞤫𞤼𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤬𞤵.
𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤭𞤲!
𞤀𞥄𞤥𞤭. |
Efesu 4
Laataago gootum der goonɗinki
Mii eela on, min maɓɓaaɗo der kasu gam Joomiraawo, goniree no fottiri hande no Alla noddiri on.
Ɓuytee ko'e mon, laatee ɗigguɓe e munyuɓe.
Munyanee himɓe e yidde.
Tinnee oon laatii gootum hakkune mon, diga e jam mo *Ruuhu Ceniiɗo hokkata on.
Ɓannu gootol nun woni, e Ruuhu gooto, non bo gootum woni ko tammihiɗon yeeso, ɗum Alla noddani on.
Joomiraawo gooto nun woni, e goonɗinki gooti, e *batisi gooti.
Alla gooto nun woni, laatiiɗo *Baaba himɓe fu, laamaniiɗo himɓe fu, gollotooɗo diga e himɓe fu, gonuɗo der himɓe fu.
Moy meeɗen fu heɓii dokkal moƴƴere, jaka no *Almasiihu yiɗirani ɗum.
Dewtere wi'ii:
«O eencii dow, o yaarii nanŋaaɓe,
o hokkii himɓe dokke .»
Ume nun «o eencii dow» yiɗi fillitaago?
Ko ɗum fillitii woni, o artii o jippii der nokkuure to ɓuri luggugo der leydi.
Jippiiɗo on woni, «eencuɗo» faa dow kammu, gam o hebba duuniyaaru fu.
Kanko nun hokki woɓɓe ɓe laatoo lilaaɓe, woɓɓe annabiiɓe, woɓɓe waajotooɓe, woɓɓe bo durugo himɓe, e janŋingo ɓe.
O waɗii ɗum gam o siriyoo himɓe Alla gam golle, ɓe mawninira ɓannu *Almasiihu.
Hande non tinnortoɗen keɓen goonɗinki gooti, e annal *Ɓiɗɗo Alla gootal, laatoɗen mawɓe, jottoɗen to Almasiihu woni laatoɗen hande no o wa'i.
Den, en laatataako kade sukaaɓe wifitinteeɓe nokku fu, hande laanayel diyam ŋel galmaaji diyam yaarata to yiɗi.
Den bo, janŋinooɓe pewe majjintaa en e ƴoyre mum.
Amma to een bata gooŋa e yidde, en mawnan der huune fu, een poonnorii Almasiihu laatiiɗo hooreejo.
Diga e makko nun jokkule ɓannu fu jogontirii.
To jokkulal fu e waɗa golle mum, den ɓannu mawnan, yaha yeeso der yidde.
Almasiihu laatinii en heyɓe
Mii bata on, mii batitoo e inne Joomiraawo, to on nyaamee goonki mon hande heeferɓe, ɓe miilooji mum majjinta ɗum.
Hakkillo maɓɓe niɓɓii, ɓee boɗɗodii yonki ki Alla hokkata.
Ɓe galaa annal, ko ɓerɗe maɓɓe e yoori.
Ɓe annaa suttontirgo ko wooɗi e ko halli, ɓee nyaama goonki maɓɓe no ɓe pakkiri fu, ɓee gaɗa ko ɓerɗe maɓɓe yiɗi.
Amma onon, kanjum bane janŋinaɗon e *Almasiihu.
On nanii habaru makko, on janŋinaama gooŋa gonuka e makko.
To non, ɓortee jikku mooɗon ŋu gonunoɗon e muuɗum.
Kanjum woni suunooji ɓannu kalkooji yonkiiji mooɗon.
Accee *Ruuhu Alla laatina yonki mooɗon e hakkillo mooɗon kesum.
Ɓornee jikku kesu ŋu Alla tagi dow nandi mum heɓa gonoɗon no foonnitorii e no laaɓiri, ƴiwuɗum diga e gooŋa.
Ton non, accee batugo fewre, moy mon fu bata bannun gooŋa, gam en fu, en laati nun jokkule ɓannu gootol.
To mone waɗii on, to on gaɗee hakke.
To on accee mone waɗa on faa naaŋe yana.
To on kokkee *Seyɗan laawol der mooɗon baa seɗɗa.
Bujjannooɗo acca guyka mum, waɗa golle geete e semme ɓannu mum, gam heɓa ko wallirta wooduɓe haaje.
Haanay haalaaji bonɗi e wurtoo diga e kunnuɗe mooɗon.
Ko haani gaɗon woni, baton haalaaji nafooji, cemmiɗinooji goonɗinki woɓɓe, gam kettinaniiɓe on nana ko nafata ɗum.
To on mettinee ɓerne *Ruuhu Ceniiɗo mo Alla maanorii on, gam o rinɗina on nyalaane darŋal.
Ikkinee ko haaɗi e gayŋu, e mone, e palmooje, e jennooje e huune ko halli fu caka mooɗon.
Gaɗontiree ko wooɗi hakkune mon.
Jurmontiree, moy fu yaafanoo bannun, hande no Alla yaaforanii on, sabbu kawtal mon e Yeesu *Almasiihu. | 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞥔
𞤂𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭
𞤃𞤭𞥅 𞤫𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲.
𞤇𞤵𞤴𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤭𞤺𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤵𞤩𞤫.
𞤃𞤵𞤻𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤫𞥅 𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤥𞤮 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲.
𞤇𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤫 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮⹁ 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞤸𞤭𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲.
𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤫 *𞤦𞤢𞤼𞤭𞤧𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤭.
𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵.
𞤃𞤮𞤴 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤶𞤢𞤳𞤢 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥.
𞤁𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭𞥅:
«𞤌 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫⹁
𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤳𞥆𞤫 .»
𞤓𞤥𞤫 𞤲𞤵𞤲 «𞤮 𞤫𞥅𞤲𞤷𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱» 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤭𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮؟
𞤑𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤭𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤴𞤣𞤭.
𞤔𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ «𞤫𞥅𞤲𞤷𞤵𞤯𞤮» 𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮 𞤣𞤵𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤭𞤴𞤮𞥅 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤢𞤤⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤢'𞤭.
𞤁𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤭𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴𞤫𞤤 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤽𞤫𞤤 𞤺𞤢𞤤𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤴𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭.
𞤁𞤫𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤱𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤫𞥅𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤢𞤲 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞥅𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤲𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮.
𞤁𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤬𞤵 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅.
𞤚𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤢𞤤 𞤬𞤵 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤲 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤢𞤲⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫.
𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤸𞤫𞤴𞤩𞤫
𞤃𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥.
𞤖𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤭𞤩𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢.
𞤇𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤴𞤮𞥅𞤪𞤭.
𞤇𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤵𞤼𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤌𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤽𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤳𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤮𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤶𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤽𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤷𞥆𞤫𞥅 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤧𞤵𞤥.
𞤇𞤮𞤪𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤳𞤫𞤧𞤵 𞤽𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤥𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤰𞤭𞤱𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢.
𞤚𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤵𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤.
𞤚𞤮 𞤥𞤮𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮𞤲𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄𞤽𞤫 𞤴𞤢𞤲𞤢.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
𞤄𞤵𞤶𞥆𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤢 𞤺𞤵𞤴𞤳𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤶𞤫.
𞤖𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤭𞤺𞤢 𞤫 𞤳𞤵𞤲𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤑𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲𞤢𞤬𞤮𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤷𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲𞤫 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤪𞤭𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤽𞤢𞤤.
𞤋𞤳𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤫 𞤺𞤢𞤴𞤽𞤵⹁ 𞤫 𞤥𞤮𞤲𞤫⹁ 𞤫 𞤨𞤢𞤤𞤥𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤫 𞤶𞤫𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤬𞤵 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤘𞤢𞤯𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤮𞤲.
𞤔𞤵𞤪𞤥𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤥𞤮𞤴 𞤬𞤵 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤵𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤢𞥄𞤬𞤮𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵. |
Efesu 5
Wonaago der jayŋol
Jooni on laatike ɓiɓɓe Alla yiɗaaɓe, gam majjum, yemminee mo.
Yidde ardanoo goonki mon, hande no ɗum laatii e *Almasiihu.
O yiɗii en, faa o hokki yonki makko gam meeɗen.
O laatake sadaka e kiisaaɗum pottanɗum Alla.
On laatike himɓe Alla.
Gam majjum haanay jeenu, e coɓuɗum fu, e suuno, batanee caka mon.
Hande non bo, haanay haalaaji centiniiɗi, ɗi walaa hoore, e haalaaji baanji baanji, nanee caka mooɗon.
Ko haani wurtoo e kunnuɗe mooɗon woni, jetton Alla.
E haani paamon faa wooɗa: Jeenooɓe e soɓuɓe e suunaaɓe, gam suuno laati nun saafugo tooruure, ɓee ɗon fu walaa geɗu der *Laamaare *Almasiihu e Alla.
To on accee goɗɗo majjina on e haalaaji baanji baanji, gam iri majjum nun waddata mone Alla dow saliiɓe ɗowtanaago mo.
Sabbu majjum, to on kawtee e himɓe iri maɓɓe.
Aran, der niwre gonunoɗon, amma jooni, gam kawtal mooɗon e Joomiraawo, on naati e jayŋol.
To non, buuree hande ɓiɓɓe jayŋol.
Gam ko jayŋol rimata woni: geetaaku e foonnitaare e gooŋa fu.
Liinyee ko fottanta Joomiraawo.
To on gattee juuɗe mon e golle gaɗeteeɗe der niwre, ɗe walaa nafuwe, amma cumpitee ɗe.
Ko himɓe ɓen waɗata e suuɗe, baa batugo ɗum e sentinii.
Amma to huune sumpitaama, jayŋol hollitan no ɗum laatii.
Huune ko wurtii fu, laatoto jayŋol.
Gam majjum acci e wi'ee:
«Finu e ɗoyŋol maa, an ɗaaniiɗo!
Umma hakkune maayɓe,
*Almasiihu yaynante jayŋol mum.»
Gam majjum, kakkilanee yaadu mon dow no gonirton, to on laatee hande ɓe galaa hakkillo, amma laatee hakkilɓe.
To on majjinee wakkati, gam nyalaaɗe ɗe gonuɗen e mum jooni e halli.
Gam majjum, to on laatee ɓe walaa hakkillo, amma paamee ko Joomiraawo yiɗi.
To on accee bagi doƴƴa on, gam eɗam watta himɓe der hallumaru, amma, kebbee *Ruuhu Ceniiɗo.
Cemmiɗinontiree e jimi jabuuraaji e jettooje, e jimi ruuhunkeeji.
Jimanee Joomiraawo, maantee mo e ɓerɗe mon fu.
Jettee Alla *Baaba wakkati fu e gam huune fu, e inne Joomiraawo meeɗen Yeesu *Almasiihu.
Moy mooɗon fu ɗowtano banniraawo mum gam teddingo Almasiihu.
Joonne ɓaŋontirɓe
Onon rewɓe, ɗowtanee worɓe mooɗon hande no ɗowtorantoɗon Joomiraawo.
Gam gorko nun laatii hooreejo dow debbo muuɗum, hande no *Almasiihu laatorii hooreejo dow Eklesiya.
Kanko woni kisinoowo Eklesiya, laatiika ɓannu makko.
Hande no Eklesiya ɗowtorantoo Almasiihu, hande non debbo fu, haani ɗowtorano gorko mum, dow huune fu.
Onon worɓe bo, jiɗee rewɓe mooɗon hande no *Almasiihu yiɗiri eklesiya.
O yiɗii ka, faa o hokki yonki makko gam makka, gam o loota ka e diyam, o laaɓina ka e haala makko.
O waɗii ɗum, heɓa o darina ka yeeso makko e tedduŋal, ka laatoo ceniika, ka walaa aybe, ɗum bo tuuni, maa bo boofol gom, e huune ko nandi e mum fu.
Hande non, haani worɓe yiɗira rewɓe mum, hande no ɓe jiɗiri ɓalli maɓɓe.
Jiɗuɗo debbo mum, yiɗii hoore mum.
Daɗey, goɗɗo meeɗay ko wanyi ɓannu mum.
Amma oo nyaanna ŋol, oo hiinnoo ŋol, hande no *Almasiihu waɗanta Eklesiya, gam enen nun laatii jokkule ɓannu makko.
Kan waɗi dewtere wi'i: «Gorko accan baaba mum e inna mum, takkontira e debbo mum, ɓe fu ɗiɗo, ɓe laatoo ɓannu gootol .»
Asiiri mawɗo nun ɗon.
Amma, Almasiihu e Eklesiya mum nun batananmi.
Amma onon ko yaali on woni, gorko fu yiɗa debbo mum, hande no yiɗiri hoore mum.
Debbo bo teddina gorum. | 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞥕
𞤏𞤮𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤
𞤔𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤳𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤮.
𞤒𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤢𞤪𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤌 𞤴𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢 𞤫 𞤳𞤭𞥅𞤧𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤌𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤳𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤫 𞤷𞤮𞤩𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮⹁ 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞤲.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤴 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤷𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤑𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤳𞤵𞤲𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤢: 𞤔𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤮𞤩𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤲𞤵𞤲 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤪𞤵𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅 𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤫𞤯𞤵 𞤣𞤫𞤪 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮𞤲𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮.
𞤅𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤀𞤪𞤢𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤲𞤮𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤼𞤭 𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤵𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤪𞤭𞤥𞤢𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭: 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤬𞤵.
𞤂𞤭𞥅𞤻𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤬𞤵𞤱𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤷𞤵𞤥𞤨𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤫.
𞤑𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤧𞤵𞤥𞤨𞤭𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅.
𞤖𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤢𞤷𞥆𞤭 𞤫 𞤱𞤭'𞤫𞥅:
«𞤊𞤭𞤲𞤵 𞤫 𞤯𞤮𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤲 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮!
𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁
*𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤢𞤲𞤼𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤽𞤮𞤤 𞤥𞤵𞤥.»
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤣𞤵 𞤥𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤩𞤫.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤲𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭.
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤺𞤭 𞤣𞤮𞤰𞥆𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤼𞥆𞤢 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤥𞤢𞤪𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤫𞥅 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
𞤕𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤶𞤭𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤶𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤫 𞤶𞤭𞤥𞤭 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭.
𞤔𞤭𞤥𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤲𞤼𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞤲 𞤬𞤵.
𞤔𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤃𞤮𞤴 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤔𞤮𞥅𞤲𞥆𞤫 𞤩𞤢𞤽𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤩𞤫
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮.
𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤬𞤵.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤶𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢.
𞤌 𞤴𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤢 𞤳𞤢 𞤫 𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤽𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤴𞤦𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤼𞤵𞥅𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤮𞤤 𞤺𞤮𞤥⹁ 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤵𞤥 𞤬𞤵.
𞤖𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤢 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
𞤔𞤭𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤁𞤢𞤯𞤫𞤴⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞤴 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤻𞤭 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤵𞤥.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤮𞥅 𞤸𞤭𞥅𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤽𞤮𞤤⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤮.
𞤑𞤢𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤫𞤱𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤭'𞤭: «𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤢𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤵𞤥 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤢𞤲𞥆𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮𞤤 .»
𞤀𞤧𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤫 𞤉𞤳𞤤𞤫𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤵𞤥 𞤲𞤵𞤲 𞤦𞤢𞤼𞤢𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤬𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞤥.
𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞤪𞤵𞤥. |
Efesu 6
Sukaaɓe e saareeji mum
Onon sukaaɓe, ɗowtanee saareeji mooɗon, gam sabbu Joomiraawo, kanjum laatii ko fotti.
«Teddin baaba maa e inna maa.»
Kanka woni umuroore arandeere, goodune alkawal.
Den: «a heɓan barke, balɗe maa juuta der duuniyaaru,» kan woni alkawal ŋal .
Onon saareeji, to on mettinee ɓerɗe sukaaɓe mooɗon, amma, eltee ɓe, oon ekkitina ɓe laawol Joomiraawo hande no haani.
Maccuɓe e joomiraaɓe mum
Onon maccuɓe, ɗowtanee joomiraaɓe mooɗon ɓe duuniyaaru ɗo, e kulol e diwnugo, e ɓerɗe laaɓuɗe, hande no ɗowtorantoɗon *Almasiihu.
Ɗowtanee ɓe, hinaa yeeso maɓɓe tan, gam fottango ɓe.
Amma ɗowtanee ɓe gam on maccuɓe Almasiihu, waɗooɓe ko Alla yiɗi e ɓerɗe goote.
Jagganee ɓe e seyo, hande Joomiraawo nun jaggantoɗon, himɓe bane.
Gam oon anni neɗɗo fu gaɗuɗo ko wooɗi, heɓan riiba majjum to Joomiraawo, baa to oo dimo, ɗum bo maccuɗo.
Onon joomiraaɓe bo, jogoree non maccuɓe mooɗon.
Accee nyaasitaago ɓe.
Annitee, onon e maɓɓe fu, Joomiraawo gooto gooduɗon dow kammu, o ɓurontirtaa bo himɓe.
Kaɓirɗum goonɗinɗo
Ko horii wi'ugo on woni: Accee baawɗe Joomiraawo mawɗe semmiɗina on.
Ettee kaɓirɗum ɗum Alla hokki on fu, gam baawon daraago yeeso dabareeji *Seyɗan.
Gam e himɓe bane kaɓidinten, amma e ruuhuuji kalluɗi, tawaaɗi dow kammu, gooduɗi baawɗe e semme, e laamanii duuniyaaru nu niwre.
Gam majjum, ettee kaɓirɗum ɗum Alla fu, gam baawon ko darii to nyalaaɗe kalluɗe warii, keɓon semme ɓaawo to hawre heennyii.
To non, ummee daree.
Kaɓɓee gooŋa hande ɓelɓelol e punŋuli mooɗon.
Ɓornee foonnitaare hande toggoore janni ne konu.
Tinnaare waajaago *linjiila ka jam laatoo paɗe mooɗon.
Wakkati fu, jogee goonɗinki hande taɓɓorɗum kure.
E makki nyifirton kure Ibiliisa ɗe yiite.
Kuunee kisidam hande huuneere janni, jogee haala Alla hande kaafahi ki *Ruuhu Ceniiɗo hokkata.
Wakkati fu gaɗee du'aaje feere feere.
Eelee ballal Alla hande no Ruuhu Ceniiɗo hollitirta on.
Deenee e tinnaare!
To on accee du'anaago himɓe Alla.
Du'anee am min bo, gam Alla hokkammi boliiɗe pottuɗe, mi anninira e cuusal, gooŋa cuuɗiika der linjiila.
Kanka nun laatiimi lilaaɗo mum, mii haɓɓiraa callalluuji.
Du'anee am, gam mi waawa ko waajii ka e cuusal, hande no haaniri.
Baynaaɗe
Mii yiɗi onon bo, annon no gonirmi e ko gaɗanmi.
Gam majjum, Tikikus banniraawo meeɗen jiɗaaɗo, gollantooɗo Joomiraawo e hoolaare, humpitan on habaru am fu.
Mii lila mo e mooɗon, gam annon no men goniri, o fukkina hakkillo mooɗon.
Banniraaɓe, Alla *Baaba, e Yeesu *Almasiihu Joomiraawo, hokka on jam e yidde, o hokka on goonɗinki bo.
Yiɗuɓe Joomiraawo meeɗen Yeesu Almasiihu fu, e yidde ne heennyataa, moƴƴere Alla laatanoo ɗum. | 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞥖
𞤅𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞤥
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞥆𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭.
«𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤥𞤢𞥄.»
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤵𞤥𞤵𞤪𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤲𞤫 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤.
𞤁𞤫𞤲: «𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤫⹁ 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤶𞤵𞥅𞤼𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁» 𞤳𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤽𞤢𞤤 .
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤧𞤵𞤳𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤫𞤤𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭.
𞤃𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤥
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤫 𞤣𞤭𞤱𞤲𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵.
𞤍𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫.
𞤀𞤥𞥆𞤢 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤫.
𞤔𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤴𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤵𞤲 𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤯𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤦𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮𞥅 𞤣𞤭𞤥𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮.
𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤦𞤮⹁ 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤀𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤧𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤩𞤫.
𞤀𞤲𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵⹁ 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫.
𞤑𞤢𞤩𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮
𞤑𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤭'𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭: 𞤀𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲.
𞤉𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤩𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 *𞤅𞤫𞤴𞤯𞤢𞤲.
𞤘𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤭𞤣𞤭𞤲𞤼𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤪𞤵𞥅𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤢𞤥𞥆𞤵⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤣𞤵𞤯𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤵 𞤲𞤭𞤱𞤪𞤫.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤩𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤥𞥆𞤫 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤭𞥅.
𞤚𞤮 𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤫𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤫𞥅.
𞤑𞤢𞤩𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫𞤤𞤩𞤫𞤤𞤮𞤤 𞤫 𞤨𞤵𞤲𞤽𞤵𞤤𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤇𞤮𞤪𞤲𞤫𞥅 𞤬𞤮𞥅𞤲𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤮𞤺𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤶𞤢𞤲𞥆𞤭 𞤲𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤵.
𞤚𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 *𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤶𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤨𞤢𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵⹁ 𞤶𞤮𞤺𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤩𞥆𞤮𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤵𞤪𞤫.
𞤉 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤭 𞤻𞤭𞤬𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤪𞤫 𞤋𞤦𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤢 𞤯𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫.
𞤑𞤵𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤭𞤧𞤭𞤣𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤶𞤢𞤲𞥆𞤭⹁ 𞤶𞤮𞤺𞤫𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤬𞤢𞤸𞤭 𞤳𞤭 *𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢.
𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤼𞤭 𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤣𞤵'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫.
𞤉𞥅𞤤𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤈𞤵𞥅𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤮𞤲.
𞤁𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤫 𞤼𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫!
𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤣𞤵'𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢.
𞤁𞤵'𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤦𞤮𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤽𞤢 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤭𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤤𞤢.
𞤑𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤲𞤵𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭.
𞤁𞤵'𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭𞥅 𞤳𞤢 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤧𞤢𞤤⹁ 𞤸𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤭.
𞤄𞤢𞤴𞤲𞤢𞥄𞤯𞤫
𞤃𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮⹁ 𞤢𞤲𞥆𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤯𞤢𞤲𞤥𞤭.
𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤚𞤭𞤳𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤦𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤤𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤵𞤥𞤨𞤭𞤼𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤢𞤥 𞤬𞤵.
𞤃𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢 𞤥𞤮 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤮 𞤬𞤵𞤳𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
𞤄𞤢𞤲𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤦𞤮.
𞤒𞤭𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤔𞤮𞥅𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤸𞤵 𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤻𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.