text
stringlengths
1.35k
8.71k
text_adlam
stringlengths
1.39k
8.81k
1 Korontu'en 10 To' on tokku gumkiiji Banndiraaɓe, emi yiɗi pahamon ko laataninoo maamiraaɓe meeɗen jaamaniiru *Muusa. Ɓe fuu ɓe nduugake lees ɗowdi ruuldere , ɓe kuultii maayo jam. Nder kawtal maɓɓe e Muusa, ɓe fuu ɓe keɓii waɗaneego *baptisma nder ruuldere e maayo ngoon. Kadimaa ɓe fuu ɓe nyaamii nyaamdu wo'oru ivoyndu to Allah, ɓe fuu ɓe njarii ndiyam ngo'otam iɓɗam asama, ɓe njarii ɗam e haayre ruhunkeere yahadunde e maɓɓe, haayre ndeen woni Almasiifu. Ammaa e noon fuu, Allah nanaay belɗum ɗuuɗɓe maɓɓe, kanjum waɗi ɓe maayi nder ladde hawgaare. Ku'uje ɗeen fuu laatanake en misaalu, gam to' en tokku giɗaaɗi yonki kalluɗi kama maɓɓe. To' en laato tokkooɓe gumkiiji noon no woɓɓe maɓɓe mbaɗi, kama no ɗum vinndiraa : « Yimɓe njooɗii nyaami njari, ndeen ɓe ummii gam ɓe ngama. » To' en mbaɗ njeenu kama no woɓɓe maɓɓe mbaɗi, faa yimɓe dubuuje aciriin e tato (23 000) maayi nyalaande wo'ore. To' en ngodo *Almasiifu kama no woɓɓe maɓɓe mbaɗi, faa bo'ole mbari ɓe. To' on mboyto kama no woɓɓe maɓɓe mbaɗi, faa malaa'ikaajo maayde halki ɓe. Ku'uje ko heɓi ɓe fuu laatake misaalu, ɗum vinndaama gam ɗum vaggina en, enen wonɓe timmoode jaamaniiru. Gam ma'ajum tammiiɗo e darii fuu, waɗa hakkiilo gam to' do''o. Walaa jarrabeeji keɓɗi on ɗi meeɗaay heɓgo yimɓe. Allah no koolniiɗo, o woorataa jarrabeeji ɓurɗi semmbee mooɗon keɓa on. Ammaa nder jarrabeeji ɗiin fuu, o hokkey on laawol no mburtortooɗon ɗi, e semmbee munyango ɗi. Gam ma'ajum yiɗaaɓe am, ngoɗɗee sujjidango gumkiiji. Mi vi'ii on ɗum gam on yimɓe ɓe hakkiilo, onon e ko'e mooɗon nyumee dow ko mbi'imi on. Horde *kiirtaari ceniindi nde ngetteten Allah gam muuɗum, to en njardii nde, wanaa ende hawta en e ƴiiƴam Almasiifu naa ? Buroodi ndi cenndeten, to en nyaamii ndi, wanaa endi hawta en e ɓanndu Almasiifu naa ? E woodi buroodiiwol go'otol tan, no ɗuuɗruɗen fuu en ɓanndu wo'oru, gam eɗen cennda buroodiiwol go'otol. Ndaaree boo habaru lenyol Isiraa'iila : yimɓe maɓɓe nyaamooɓe teewu cakkaangu e ngoodi kawtal e Allah gada e sakkirde seniinde. Koo emi yiɗi vi'igo teewu cakkanaangu gumkiiji no goɗɗum naa ? Nakay gumki e hoore muuɗum no goɗɗum ? Naa noon sam ! Ko ngiɗmi vi'igo on woni, ko heeferɓe kirsata, eɓe kirsana *ginnaaji, wanaa Allah ɓe kirsanta. Mi yiɗaa kawton e ginnaaji ɗiin. On mbaawataa yardugo horde Jawmiraawo, ndeen njardon horde ginnaaji. On mbaawataa nyaamgo e le'al Jawmiraawo, ndeen nyaamon e le'al ginnaaji. Nakay en ngiɗi ummingo huunƴere Jawmiraawo ? Nakay en tammii en ɓurii mo semmbee ? Mbaɗee koo ɗume fuu gam teddingo Allah Woɓɓe e mbi'a : « Fii fuu no dagiiɗum. » Ee, ammaa naa ɗum fuu nafata. Goonga, koo ɗume fuu no dagiiɗum, ammaa naa ɗum fuu semmbiɗinta goonɗinɓe. To' on ngillo ko nafata on tan, ammaa ngillee faa e ko nafata woɓɓe. Nyaamee teewu coodaangu e luumo, naa e ƴamgo to ngu ivoyi, gam to' *nyumooji ɓerɗe mooɗon pel on. Ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde : « Lesdi e ko woni dow ma'ari fuu, Jawmiraawo jeyi ɗum. » To neɗɗo mo goonɗinaay noddii on nyaamdon e muuɗum, to on njaɓii yahago, nyaamee ko o hokki on fuu, naa e ƴamgo to ɗum ivoyi, gam to' nyumooji ɓerɗe mooɗon pel on. Ammaa to goɗɗo vi'i on : « Teewu nguun sakkanaama gumkiiji », ndeen to' on nyaam ngu, gam oon anndinɗo on e gam nyumooji ɓernde ma'ako. Mi vi'aay ka dow nyumooji ɓerɗe mooɗon, ammaa ɗum dow nyumooji ɓernde oon biiɗo on ka. Ammaa noye nyumooji ɓernde goɗɗo cerniranta ndimaaku am ? To emi yetta Allah dow nyaamdu am, ko jeyi goɗɗo felantanmi dow nyaamdu ndu ngettumi Allah gam muuɗum ? Gam ma'ajum, to on ɗoon nyaama, koo on ɗoon njara, e ko mbaɗoton fuu, mbaɗee ɗum gam teddingo Allah. To' on laato daliila fergere *Yahuudu'en, koo *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en, koo *ikiliisiya Allah. Mbaɗee noon no mbaɗnoomi, gam emi yilloo velgo yimɓe nder koo ɗume fuu. Mi raarataa ko nafata yam miin tan, ammaa faa e ko nafata yimɓe ɗuuɗɓe, gam ɓe keɓa kisndam.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥐 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢. 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤺𞤢𞤳𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤯𞤮𞤱𞤣𞤭 𞤪𞤵𞥅𞤤𞤣𞤫𞤪𞤫 ⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤤𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤶𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤪𞤵𞥅𞤤𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤢𞤥 𞤭𞤩𞤯𞤢𞤥 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤑𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤫𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤚𞤮' 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄 : « 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤥𞤢. » 𞤚𞤮' 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤢𞤷𞤭𞤪𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 (𞥒𞥓 𞥐𞥐𞥐) 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤚𞤮' 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤣𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤦𞤮'𞤮𞤤𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤭 𞤩𞤫. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤴𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭 𞤩𞤫. 𞤑𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤣𞤮''𞤮. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤪𞥆𞤢𞤦𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤪𞥆𞤢𞤦𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤪𞥆𞤢𞤦𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫𞥅 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤮𞤲. 𞤖𞤮𞤪𞤣𞤫 *𞤳𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤄𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤫𞤼𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮𞤤 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤢 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮𞤤. 𞤐'𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 : 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤵 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫. 𞤑𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 ؟ 𞤐𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤥 ! 𞤑𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤪𞤧𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤪𞤧𞤢𞤲𞤢 *𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤪𞤧𞤢𞤲𞤼𞤢. 𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲. 𞤌𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤣𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤌𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 𞤫 𞤤𞤫'𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤤𞤫'𞤢𞤤 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ؟ 𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 ؟ 𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : « 𞤊𞤭𞥅 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤣𞤢𞤺𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥. » 𞤉𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤣𞤢𞤺𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫. 𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤷𞤮𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤵 𞤫 𞤤𞤵𞥅𞤥𞤮⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤲'𞤺𞤵 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' *𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤨𞤫𞤤 𞤮𞤲. 𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤂𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤯𞤵𞤥. » 𞤚𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤨𞤫𞤤 𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤮𞤲 : « 𞤚𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 »⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥 𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤢𞤥 ؟ 𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞤤𞤢𞤲𞤼𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 ؟ 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤫𞤪𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥.
1 Korontu'en 11 Njemminee yam, noon no njemminirmi *Almasiifu. Ekkitinol dow huurayeere Emi mana on gam on kiimtoo yam nder koo ɗume fuu, eɗon tokki ekkitinol ngol ekkitinmi on. Ammaa e woodi ko ngiɗmi pahamon : *Almasiifu woni hooreejo gorko fuu, gorko kam woni hooreejo koree muuɗum, Allah boo kam woni hooreejo Almasiifu. To gorko huufnake wakkaci o waɗata do'aare koo annabaaku, ndeen o semtinii Almasiifu hooreejo ma'ako. Ammaa to debbo e waɗa do'aare koo annabaaku huuraaki, ndeen o semtinii hooreejo ma'ako, o laatake kama pemmbuɗo hoore muuɗum. Kul debbo huuraay hoore muuɗum, sey o femmba gaasa ma'ako. Ammaa ɗum cemtuɗum debbo femmba hoore muuɗum, gam ma'ajum sey o huura hoore ma'ako. Gorko haanaay huura hoore muuɗum, gam emo holla nanndi Allah e darajja muuɗum. Ammaa debbo e holla darajja gorko. Gam naa gorko ivi e debbo, ammaa debbo ivi e gorko. Daahir, gorko tagaaka gam debbo, ammaa debbo tagaama gam gorko. Gam daliila malaa'ika'en, debbo e haani huura hoore muuɗum kama alaama baawɗe ma'ako. Ammaa nder kawtal meeɗen e Jawmiraawo, debbo e takkii e gorko, gorko boo e takkii e debbo. Kama no debbo iɓri e gorko, noon boo gorko danyaama gada e debbo. Ammaa ɗum fuu to Allah ɗum ivi. Nyumee e ko'e mooɗon : koo ɗum booɗɗum debbo waɗa do'aare, o huuraaki ? Koo finaatawaaji e kolla on to gorko yoofii gaasa muuɗum faa ka juuti, ay ɗum cemtuɗum. Ammaa to debbo e woodi gaasa njuutka, ɗum darajja muuɗum. Sabu o hokkaama gaasa njuutka kaan, gam ka sudda hoore ma'ako. To goɗɗo e yiɗi yeddugo ka'a haala, sey o annda minon e *ikiliisiyaaji Allah fuu, min ngalaa finaatawaa feere. Kiirtaari Jawmiraawo E woodi ko ngiɗmi vi'igo on dow haala hawriinde mooɗon. Mi manataa on, gam hawriinde mooɗon yaharataa on yeeso, sey to halli tan. Aran fuu, mi nanii to on kawritii e woodi ceedal hakkunde mooɗon, faa maa mi jaɓii ngoɗka muuɗum. Doole cennditooɗon, gam dariiɓe e goonga wonɓe nder mooɗon mbannga. Nde kawritɗon fuu, wanaa gam nyaamgo *kiirtaari Jawmiraawo kawritoton. Gam koo moye mooɗon fuu e nyaama kiirtaari muuɗum, woɓɓe ngoordee e veelo, woɓɓe boo njarii faa ngiiltake. Koo on ngalaa gure to haani nyaamon njaron naa ? Nakay on yaviiɓe *ikiliisiya Allah ? Na on ngiɗi semtingo sooyɓe ? Ɗume ngiɗɗon mi vi'a on ? Mi mana on naa ? Mi waawataa mango on dow ma'ajum sam. Gam ko nanmi e Jawmiraawo ngecciimi on : nder jemmaare nde Jawmiraawo meeɗen Yeesu hokkitiranoo, o hooƴi buroodi, o yetti Allah, o fecci ndi, o vi'i : « Ɗu'um woni ɓanndu am hokkaandu gam mooɗon. Mbaɗee ɗum gam hiimtaago yam. » Ɓaawo ɓe nyaamii kiirtaari boo, o hooƴi jardugel *innaboojam, o vi'i : « Nge'el jardugel woni *alkawal kesal tabbitiniraangal e ƴiiƴam am. Nde njaroton e jardugel ngeel fuu, kiimtee yam. » Nde nyaamɗon buroodi ɗuum fuu, njarɗon e jardugel innaboojam ɗaam boo, eɗon nga'ajina habaru maayde Jawmiraawo faa o vittoya. Gam ma'ajum, nyaamɗo buroodi Jawmiraawo, yardi jardugel ma'ako, kul yardaay ɗum no haani, o waɗii hakke dow ɓanndu Jawmiraawo e ƴiiƴam muuɗum. Sey koo moye fuu liinya hoore muuɗum ko hokka nyaama buroodi, yara e jardugel ngeel. Gam neɗɗo nyaamɗo buroodi ɗuum, yari e jardugel ngeel, to faa o fahamaay teddungal ɓanndu Jawmiraawo, o nyaamanii hoore ma'ako ceri'a. Kanjum tampini ɗuuɗɓe mooɗon, woɓɓe nyawi, woɓɓe boo maayi. Kul en liinyii ko'e meeɗen, Allah sernantaa en. Ammaa Jawmiraawo no sernaney en, o elta en, gam to' o sernidan en e duuniyaaru. Gam ma'ajum banndiraaɓe am, to on kawritii gam nyaamgo *kiirtaari Jawmiraawo, ndeenndeentiree. To e woodi dolɗo nder mooɗon, sey o aarta o nyaama e wuro ma'ako tawo, gam to' hawriinde mooɗon fooɗonoy on ceri'a Allah. Ammaa dow haalaaji koriiɗi, to mi warii mi fahaminey on ɗi.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥑 𞤐'𞤔𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤶𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤥𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢𞤴𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤉𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 : *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤬𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤨𞤫𞤥𞤦𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤵𞤤 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤬𞤫𞤥𞤦𞤢 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤬𞤫𞤥𞤦𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤭𞤾𞤭 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤭𞤾𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮. 𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤭𞤩𞤪𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤭. 𞤐𞤴𞤵𞤥𞤫𞥅 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 : 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 ؟ 𞤑𞤮𞥅 𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤭𞥅 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤶𞤵𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤢𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤵𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤲'𞤶𞤵𞥅𞤼𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤅𞤢𞤦𞤵 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞥄𞤧𞤢 𞤲'𞤶𞤵𞥅𞤼𞤳𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤢'𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤑𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤲. 𞤀𞤪𞤢𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤤 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞤳𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤭𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤲𞤺𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 *𞤳𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤣𞤫𞥅 𞤫 𞤾𞤫𞥅𞤤𞤮⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤭𞥅𞤤𞤼𞤢𞤳𞤫. 𞤑𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤾𞤭𞥅𞤩𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 ؟ 𞤐𞤢 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤩𞤫 ؟ 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤢 𞤮𞤲 ؟ 𞤃𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲 : 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤬𞤫𞤷𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤍𞤵'𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥. » 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤳𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 *𞤭𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮𞥅𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤐'𞤘𞤫'𞤫𞤤 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤤 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥. » 𞤐'𞤁𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤭𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮𞥅𞤶𞤢𞤥 𞤯𞤢𞥄𞤥 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤯𞤮 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤴𞤢𞤪𞤣𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤅𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤤. 𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤯𞤮 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤭 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤣𞤵𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤤⹁ 𞤼𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞤲𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤭⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭. 𞤑𞤵𞤤 𞤫𞤲 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤫𞤤𞤼𞤢 𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤭𞤣𞤢𞤲 𞤫𞤲 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 *𞤳𞤭𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅. 𞤚𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤮𞤤𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲𞤮𞤴 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤯𞤭.
1 Korontu'en 12 Kokke Ruhu Ceniiɗo Jo'oni banndiraaɓe, emi yiɗi volvango on haala kokke ɗe *Ruhu Ceniiɗo hokkata, gam emi yiɗi pahamon ɗe booɗɗum. Nde laatinooɗon heeferɓe, ɓerɗe mooɗon e pooɗeynoo on tokkon gumkiiji ɗi mbolvataa. Gam ma'ajum emi yiɗi pahamon : walaa baawɗo vi'igo « Yeesu no la'anaaɗo », to Ruhu Ceniiɗo e nder ma'ako. Kadimaa walaa baawɗo vi'igo « Yeesu no Jawmiraawo », to Ruhu Ceniiɗo walaa nder ma'ako. E woodi kokke feere-feere, ammaa Ruhu go'oto hokkata ɗe. E woodi kuuɗe feere-feere, ammaa Jawmiraawo go'oto huwantee ɗe. E woodi laabi huwango Jawmiraawo feere-feere, ammaa Allah go'oto hokkata koo moye baawɗe huurugo ɗi. Koo moye fuu hokkaama kokkal banngineyngal Ruhu Ceniiɗo nder muuɗum, gam ɗum nafa goonɗinɓe. Ruhu go'oto oon hokkata goɗɗo kokkal ekkitingo e anndal. O hokka goɗɗo boo anndal bolle. Ruhu go'oto oon hokkata goɗɗo goonɗinki cemmbiɗki, goɗɗo boo kokkal yamɗitingo ɓe njamɗaa. O hokka goɗɗo waɗgo kaayniiɗumji, goɗɗo boo waɗgo annabaaku, goɗɗo feere kokkal senndindirgo ruhuuji kalluɗi e Ruhu goonga, goɗɗo feere volvugo nder ɗemɗe ɗe anndaaka, goɗɗo boo baawal fassaraago ɗe. Ruhu go'oto tan huwata ɗum, ɗum fuu, kanko senndanta koo moye fuu kokkal muuɗum noon no o yiɗiri. Ɓanndu wo'oru, jokkule ɗuuɗɗe Noon no ɓanndu woorri jokkule ɗuuɗɗe, noon boo jokkule ɗuuɗɗe e laatii ɓanndu wo'oru. Noon boo *Almasiifu laatii. *Yahuudu'en e *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en e maccuɓe e rimɓe, en fuu en mbaɗanaama *baptisma, gam laatooɗen ɓanndu wo'oru gada e Ruhu go'oto. En fuu en njarnaama Ruhu go'oto. Ɓanndu laataaki jokko wo'oto, ammaa ndu jokkule ɗuuɗɗe. To kosngal vi'i : « Gam mi laataaki junngo, mi walaa nder ɓanndu », ɗum senndataa ngal e ɓanndu. Koo boo to nofru vi'i : « Gam mi laataaki yitere, mi walaa nder ɓanndu », ɗum senndataa ndu e ɓanndu. To ɓanndu fuu laatake yitere, noye ɓanndu nduun nanrata ? Koo boo to ndu fuu ndu laatake nofru, noye ɓanndu nduun luuɓtirta ? Allah e huutinira jokkule ɗeen fuu nder ɓanndu wo'oru noon no o yiɗiri. To ɓanndu fuu laatake jokko wo'oto, naa ɗum ɓanndu. Ammaa e woodi jokkule ɗuuɗɗe nder ɓanndu wo'oru. Yitere fotaay vi'igo junngo nafataa ɗum. Hoore boo fotaay vi'igo kosɗe nafataa ɗum. Ammaa jokkule ɓanndu ɗe ndaareten kama ɗe ngalaa semmbee, kanje ngoni ɓurɗe nafgo. Jokkule ɓanndu ɗe nyumeten ngalaa teddungal, kanje ɓureten teddingo. Ɗe ɓurɗen semtirgo boo, kanje ɓureten reengo. Jokkule meeɗen booɗɗe ngalaa bukaata reeneego. Ammaa Allah hawtii jokkule ɓanndu fuu gada e mawningo jokkule ɓurɗe famɗugo, sabu to' luhural nattu nder ɓanndu, ammaa gam ɗe fuu ɗe mballindira. To jokko wo'oto naawii, koriiɗe fuu no naawdey e ma'ago, to jokko wo'oto teddinaama, koriiɗe fuu no nandey belɗum e ma'ago. Onon on laatii ɓanndu Almasiifu, koo moye mooɗon fuu no jokko ɓanndu nduun. Noon Allah darniri *ikiliisiya : aran o jo''ini *lilaaɓe, ndeen o tokkini annabo'en, o tokkini ekkitinooɓe. Ɓaawo ma'ajum, waɗooɓe kaayniiɗumji, e yamɗitinooɓe nyawɓe, e vallooɓe, e aardotooɓe goonɗinɓe, e volvooɓe ɗemɗe ɗe anndaaka. Wanaa ɓe fuu ngoni lilaaɓe, koo annabo'en, koo ekkitinooɓe, koo waɗooɓe kaayniiɗumji. Wanaa yimɓe fuu kokkaa yamɗitingo ɓe njamɗaa, koo volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka, koo fassaraago ɗemɗe ɗeen. E noon fuu, ti'inee yillaago kokke ɓurɗe manngu. Jo'oni mi holley on laawol ɓurngol vooɗgo.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥒 𞤑𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤫𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 : 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 « 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤮 𞤤𞤢'𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮 »⹁ 𞤼𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 « 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 »⹁ 𞤼𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤫. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤫. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤭. 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫. 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤪𞤵𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤫. 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭. 𞤇𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵⹁ 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮𞥅𞤪𞥆𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅. *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮. 𞤉𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮. 𞤇𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤵 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫. 𞤚𞤮 𞤳𞤮𞤧𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 »⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵. 𞤑𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤲𞤮𞤬𞤪𞤵 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤴𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 »⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵. 𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤪𞤢𞤼𞤢 ؟ 𞤑𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤮𞤬𞤪𞤵⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤤𞤵𞥅𞤩𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 ؟ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭. 𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵. 𞤒𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥. 𞤖𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤯𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤺𞤮. 𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤯𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮. 𞤍𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮. 𞤔𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤵𞤳𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤼𞤮' 𞤤𞤵𞤸𞤵𞤪𞤢𞤤 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢. 𞤚𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤫𞤴 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤮. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭𞤪𞤭 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 : 𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤮 𞤶𞤮''𞤭𞤲𞤭 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲. 𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤺𞤮.
1 Korontu'en 13 Manngu yiɗde To mi volvii ɗemɗe yimɓe e malaa'ika'en fuu, kul mi walaa yiɗde, mi laatake kama lennguru senƴooru e mehere, koo mbaggu iidoowu e mehere. To emi waɗa annabaaku, emi anndi sirriiji Allah, to emi woodi anndal fuu, koo emi woodi goonɗinki cemmbiɗki, faa emi waawi sottingo baamle, ammaa kul mi walaa yiɗde, mi laatake mehere. To mi hokkii sooyɓe ko ngoonmi fuu, faa e yonki am, ammaa kul mi walaa yiɗde, ɗum nafataa yam koo ɗume. Goonɗo yiɗde e woodi munyal e yehere. O walaa nalwiiru, o mantataako, o walaa mawnitaare. Goonɗo yiɗde waɗataa ko semtini, o yillataako ko nafata mo kanko tan, o huunƴilawta, o jogitataako layfi goɗɗo boo. Goonɗo yiɗde nanataa belɗum halleende, ammaa emo nana belɗum goonga. Goonɗo yiɗde no munyaney koo ɗume fuu, goonɗinki ma'ako e tammunde ma'ako e munyal ma'ako tampataa sam. Yiɗde re'ataa faa abadaa. Annabaaku no timmey, volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka no majjey, anndal boo no majjey. Gam anndal meeɗen e annabaaku meeɗen ŋakki, ammaa to keeɓɗum wari, ko ŋakki ɗuum no majjey. Nde laatinoomi ɓinngel, mi volvirii kama no ɓinngel volvirta, mi nyumrii kama no ɓinngel nyumrata, hakkiilo am laatake kama ngo ɓinngel. Ammaa nde mawnumi, mi woorii gikku mbilkaaku. Ko ngi'eten jo'oni laaɓaay, kama daartiiɗo daarorgal kefiingal. Ammaa wakkaci no warey nde ngi'eten Allah gite e gite. Jo'oni anndal am e ma'ako no pamaral, ammaa wakkaci no warey nde anndeymoomi booɗɗum, noon no o anndiri yam. Jo'oni e woodi ku'uje tati tabbitooje : goonɗinki e tammunde e yiɗde. Ammaa ɗe fuu tati, yiɗde ɓurii ɗe manngu.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥓 𞤃𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤤𞤫𞤲𞤺𞤵𞤪𞤵 𞤧𞤫𞤲𞤰𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤵 𞤭𞥅𞤣𞤮𞥅𞤱𞤵 𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫. 𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤳𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤥𞤤𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫. 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤫 𞤴𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫. 𞤌 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤤𞤱𞤭𞥅𞤪𞤵⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤭𞤤𞤢𞤱𞤼𞤢⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤧𞤢𞤥. 𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤪𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤲𞤮 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤫𞤴⹁ 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤴⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤴. 𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤽𞤢𞤳𞥆𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤽𞤢𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤴. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤼𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤻𞤵𞤥𞤪𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤭𞤤𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵. 𞤑𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤬𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤢𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤫𞤴𞤥𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤢𞤥. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤶𞤫 : 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵.
1 Korontu'en 14 Huutinirgo kokke Ruhu Ceniiɗo Ti'inee yillaago yiɗde, ngillee boo kokke *Ruhu Ceniiɗo, ko ɓuri ɗum fuu woni waɗgo annabaaku. Gam bolvoowo ɗemɗe ɗe anndaaka, Allah volidata, wanaa yimɓe. Walaa pahameyɗo ko o vi'ata, gam emo volva bolle sirriije nder baawɗe Ruhu. Ammaa baɗoowo annabaaku e volida e yimɓe, gam o yahara ɓe yeeso nder goonɗinki, o semmbiɗina ɓe, o waaltina ɓerɗe maɓɓe. Bolvoowo ɗemɗe ɗe anndaaka, hoore muuɗum tan nafata, ammaa baɗoowo annabaaku e nafa *ikiliisiya fuu. Emi yiɗi on fuu mbolvon ɗemɗe ɗe anndaaka, ammaa ko ɓurani yam woni mbaɗon annabaaku. Gam baɗoowo annabaaku ɓurii bolveyɗo ɗemɗe ɗe anndaaka, to naa e woodi baawɗo fassaraago ɗe, gam ɗum nafa ikiliisiya. To noon banndiraaɓe, to mi warii to mooɗon emi volvirana on ɗemɗe ɗe anndaaka, ɗume ɗum nafata on ? Walaa ko ɗum nafata on kul mi fahaminaay on ko Allah vannginani yam : koo anndal, koo annabaaku, koo ekkitinol haala Allah. Ndaaremma misaalu ku'uje gimi kama duudaandu koo moolooru. To ɗi piyaaka laaɓɗum, noye anndirten gimol ngol duudaandu koo moolooru nduun vi'ata ? Koo boo to puufoowo luwal konu fuufaay ngal booɗɗum, moye siryantoo konu nguun ? Noon boo ɗum laatii e mooɗon, to on mbolvii ɗemɗe ɗe anndaaka, walaa pahamuɗo ko mbi'oton, on mbolvii e mehere ! E woodi ɗemɗe feere-feere nder duuniyaaru, koo ngale fuu e woodi ma'ana muuɗum. Ammaa to neɗɗo volvanii yam e ɗemngal ngal mi nanataa, mi laatanake mo jananno, kanko boo o laatanake yam jananno. Noon boo, nde laatii on ngiɗi heɓgo kokke Ruhu, ti'inee yillaago kokke cemmbiɗineyɗe ikiliisiya. Gam ma'ajum, bolvoowo ɗemɗe ɗe anndaaka fuu, sey toroo Allah baawal fassaraago ɗe. Gam to emi waɗa do'aare nder ɗemngal ngal anndaaka, ruhu am waɗata do'aare, hakkiilo am nafataa koo ɗume. To noon noye mbaɗeymi ? Mi waɗey do'aare e ruhu am e hakkiilo am fuu. Mi yimey gimi yettoore e ruhu am e hakkiilo am fuu. To naa noon, to a maaltii Allah e ɗemɗe ɗe anndaaka, noye gewaniiɗo ma mo fahamaay vi'irata « Aamiin » e maaltoore maaɗa ndeen ? Sabu o nanaay ko mbiiɗaa. Koo to do'aare maaɗa ndeen e vooɗi korey, nde nafataa neɗɗo oon sam. Emi yetta Allah, sabu mi ɓurii on, on fuu volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka. Ammaa nder ikiliisiya, mi ɓurii yiɗgo mi volva bolle jovi pahameteeɗe, gam ɗe ekkitina yimɓe, dow e volvugo bolle dubuuje sappo ɗe pahamataake. Banndiraaɓe, to' nyumooji mooɗon laato kama ɗi bilki'en. Nder halleende, laatee ɓe ngalaa semmbee kama bilki'en, ammaa nder hakkiilooji mooɗon laatooɗon mawɓe. Raa ko vinndaa nder *Deftere : « Mi volidey e yimɓe am nder ɗemɗe ɗe anndaaka, gada e konnduɗe jananɓe. Ammaa e noon fuu, ɓe ngewantaako yam. » Noon Jawmiraawo vi'i. Noon boo, kokkal volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka, ɗum alaama gam ɓe ngoonɗinaay, naa ɗum gam goonɗinɓe. Waɗgo annabaaku boo, ɗum alaama gam goonɗinɓe, wanaa ɗum gam ɓe ngoonɗinaay. Gam ma'ajum, to yimɓe goonɗinɓe fuu kawritii, koo moye e volva ɗemɗe ɗe anndaaka, to yimɓe ɓe ngoonɗinaay ngarii to kawritɗon, ɓe mbi'ataa on haaŋaaɓe naa ? Ammaa to goɗɗo mo goonɗinaay warii, tawii goonɗinɓe fuu e mbaɗa annabaaku, bolle maɓɓe no pahaminey mo hakkeeji ma'ako. Bolle ɗeen no cernaney mo, nyumooji ɓernde ma'ako cuuɗiiɗi fuu no mbanngintee, faa o diccoo o sujjidana Allah, o vi'a : « Goonga, Allah e nder mooɗon. » No haani koo ɗume wa'aree nder ikiliisiya Too banndiraaɓe, noye mbaɗoton ? To on kawritii gam sujjidango Allah, kokkaaɗo gimol, e kokkaaɗo ekkitinki, e kokkaaɗo waɗgo annabaaku, e kokkaaɗo volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka, e kokkaaɗo fassaraago ɗe, sey ɗum fuu ɗum waɗee gam semmbiɗingo goonɗinɓe. To' volvooɓe ɗemɗe ɗe anndaaka ɓur ɗiɗo koo tato, ɓe mbolva e tokkindirki. Goɗɗo boo fassaroo ko ɓe mbi'i. Ammaa to passarotooɗo walaa, sey o de''a nder hawriinde, o volida e Allah nder ɓernde ma'ako. Waɗooɓe annabaaku boo, sey ɗiɗo koo tato mbolva, ndeen yewiiɓe boo liinya bolle maɓɓe. To e woodi ko Allah vannginani goɗɗo nder jooɗiiɓe, sey bolvoowo arano de''a. On fuu on mbaawi waɗgo annabaaku go'oto-go'oto, gam koo moye fuu heɓa anndal e semmbee goonɗinki. Waɗooɓe annabaaku e kaani mbaawta ko'e mu''en, gam Allah naa o Allah gaddoowo jiɓayeere, ammaa o Allah gaddoowo jam. Noon no ɗum laatii nder kawtal seniiɓe fuu, e haani rewɓe nde''a nder hawriinde goonɗinɓe, gam ɓe ngalaa laawol volvugo ɗoon. Ɓe laatoo ɗowtiiɓe noon no *Tawreeta Muusa vi'i. To e woodi ko ɓe ngiɗi fahamugo, sey ɓe ngoora faa ɓe koota, ndeen ɓe ƴama worɓe maɓɓe. Gam ɗum cemtuɗum debbo volva nder *ikiliisiya. Nakay on tammii voliinde Allah ndeen to mooɗon nde fuɗɗiri ? Na onon tan keɓi nde ? To goɗɗo e tammii o annabiijo, koo emo tammii o keɓɗo kokkal *Ruhu Ceniiɗo, sey o annda dooka ka mbinndanmi on, to Jawmiraawo ka ivoyi. Ammaa mo jaɓaay ka fuu, Allah jaɓataa ɗum. Gam ma'ajum banndiraaɓe am, ngillee waɗgo annabaaku, to' on kaɗ yimɓe volvugo ɗemɗe ɗe anndaaka. Ammaa sey koo ɗume fuu wa'aree noon no haani e laawol booɗngol.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥔 𞤖𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭𞥅𞤶𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤄𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 ؟ 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥 : 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤺𞤭𞤥𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞥅𞤤𞤮𞥅𞤪𞤵. 𞤚𞤮 𞤯𞤭 𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤺𞤭𞤥𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞥅𞤤𞤮𞥅𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤢𞤼𞤢 ؟ 𞤑𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤨𞤵𞥅𞤬𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤤𞤵𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤬𞤵𞥅𞤬𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮𞤲𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 ؟ 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤮𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫 ! 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤮. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴𞤥𞤭 ؟ 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤫𞤴 𞤺𞤭𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤚𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤭'𞤭𞤪𞤢𞤼𞤢 « 𞤀𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲 » 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 ؟ 𞤅𞤢𞤦𞤵 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞥅𞤯𞤢𞥄. 𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤥𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤯𞤫 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮' 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤯𞤭 𞤦𞤭𞤤𞤳𞤭'𞤫𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤦𞤭𞤤𞤳𞤭'𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫. 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 : « 𞤃𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤴𞤢𞤥. » 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤏𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤄𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤮 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤢 : « 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. » 𞤐𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤚𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 ؟ 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤺𞤭𞤥𞤮𞤤⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤚𞤮' 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤩𞤵𞤪 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤳𞤭. 𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤨𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤣𞤫''𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤏𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤴𞤫𞤱𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤚𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤣𞤫''𞤢. 𞤌𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮-𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭. 𞤏𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤼𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞥄 𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤭𞤩𞤢𞤴𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤥. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲. 𞤇𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤾𞤭'𞤭. 𞤚𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤢 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤭 ؟ 𞤐𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤲'𞤣𞤫 ؟ 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤯 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤮𞤤.
1 Korontu'en 15 Ummitaaki Almasiifu Banndiraaɓe, emi yiɗi hiimtingo on *Habaru Belɗum ɗum ngaddanmi on, njaɓɗon, tokkuɗon. Gam e Habaru ɗuum kisnirteeɗon, to on njogorake ɗum noon no nga'ajinirmi on ɗum. To naa noon, goonɗinki mooɗon laatake mehere. Mi waddanii on habaru ɓurduɗum fuu ɗum keɓmi, binndaaɗum nder *Deftere Seniinde, waato : *Almasiifu maayii gam hakkeeji meeɗen, o waɗaama nder yenaande, o ummitake nyannde tataɓre noon no Deftere Seniinde vi'inoo. O vannganii Biiturus. Ɓaawo ma'ajum, o vanngani *almaajiri'en sappo e ɗiɗo. Ɓaawo ɗoon o vanngani ko ɓuri banndiraaɓe keme njovo (500) wakkaci go'otum. Ɗuuɗɓe maɓɓe e poofa faa jo'oni, ammaa woɓɓe maɓɓe cooytii. Ɓaawo ɗoon kadimaa o vanngani Yaakuubu e lilaaɓe fuu. Faa timmoode, o vannganii yam miin laatiiɗo kama ɓinngel ngel hebbidinaaka. Gam miin ɓuri lilaaɓe fuu famɗugo, mi fotaay noddireego koo *lilaaɗo, gam mi torriino goonɗinɓe Allah. Ammaa gam yiɗde Allah laatoriimi no laatiimi. Yiɗde nde o waɗani yam laataaki mehere, gam mi ɓurii lilaaɓe horiiɓe fuu kuugal. To goonga kam, naa miin huwata, ammaa yiɗde Allah wonnde nder am huwata. Ammaa koo miin, koo kamɓe, ko min nga'ajini on no go'otum, noon boo njaɓruɗon ɗum. Ummitineeki maayɓe To emin nga'ajina on ummitineeki *Almasiifu nder maayde, noye woɓɓe mooɗon mbi'irata maayɓe ummitataako ? Kul ummitaaki maayɓe walaa, ndeen Almasiifu e hoore muuɗum ummitinaaka. To nii Almasiifu ummitinaaka, wa'aji amin laatake mehere, goonɗinki mooɗon boo laatake mehere. Ko ɓuri ɗum fuu, ndeen min laatake caaydu'en feɓnooɓe Allah, gam min mbi'ii Allah ummitinii Almasiifu, ammaa kul ɗum laatino goonga maayɓe ummitataako, ndeen Allah ummitinaay mo. Gam kul maayɓe ummitataakono, Almasiifu e hoore muuɗum ummitaaki. Kul Almasiifu ummitaakino, goonɗinki mooɗon laatake mehere, faa jo'oni eɗon ngondi e hakkeeji mooɗon. To ɗum noon, maayɓe nder goonɗinki Yeesu ɓeen kalkii. To tammunde meeɗen e Almasiifu e laatinoo nafuuda foofaango meeɗen jo'oniwo tan, daa en ɓurii yimɓe fuu yurminaago. Ammaa daahir Almasiifu ummitinaama nder maayɓe, o laatake arano nder ɓeen ummitoytooɓe. Noon no neɗɗo go'oto waddiri maayde, noon kadimaa neɗɗo go'oto waddiri ummitineeki maayɓe. Noon no yimɓe fuu maayrata gada e hawtugo e Aadamu, noon kadimaa yimɓe fuu keɓrata yonki gada e hawtugo e Almasiifu. Ammaa koo moye fuu no ummitinte e tokkindirki. Almasiifu woni arano e ummitineego, ndeen laatiiɓe ɓe ma'ako ummitinee nyannde bittoyki ma'ako. Ndeen timmoode duuniyaare wara, Almasiifu no halkey laamuuji e baawɗeeji niɓre e semmbeeji fuu, o hokkita Allah *Baabiraawo laamu. Gam doole Almasiifu laamoo, faa Allah waɗa o yaaɓa wanywanyɓe ma'ako fuu. Ganyo cakitotooɗo halkeego oon ɗum maayde. Ɗum vinndaama nder *Deftere : « Allah waɗii koo ɗume fuu lees laamu ma'ako. » Ammaa to vi'aama noon, ɗum laaɓɗum Allah baɗɗo koo ɗume fuu lees laamu ma'ako walaa nder. Nde laatii koo ɗume fuu heedii lees *Ɓiɗɗo, sey Ɓiɗɗo e hoore muuɗum heeda lees Allah baɗɗo koo ɗume lees ma'ako, gam Allah laamoo dow koo ɗume e koo moye. En nyumtu dow waɗanteeɓe *baptisma gam maayɓe. To maayɓe ummitataako, ɗume woni nafuuda waɗaneego baptisma gam maayɓe ? Minon e ko'e amin, ko jeyi min njahanta nder jootee wakkaci fuu ? Goonga mbi'eymi on banndiraaɓe, nyalaande fuu emi nder jootee maayde. Ammaa e noon fuu, emi mantoroo on nder kawtal mooɗon e Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu. Nde kaɓnoomi e yimɓe nannduɓe e diiwe ladde nder si'ire Efesu, ɗume ɗum nafi yam kul maayɓe ummitataako ? To maayɓe ummitataako, ndeen mbaɗemma ko vi'ano : « Nyaamen, njaren, gam jahango en maayey. » To' on ƴoynee : « Yahadugo e kalluɗo no bonney gikku mbooɗngu. » Ngartiree hakkiilooji mooɗon dow nyumooji kaanduɗi, ngooree waɗgo hakke. Woɓɓe mooɗon anndaa Allah. Mi vi'ii on ka gam cemton. No ɓalli ummitinteeɗi mba'i Ammaa woɓɓe no ƴamey : « Noye maayɓe ummitortoo ? Noye ɓalli maɓɓe mba'ata ? » Aan mo ƴoƴaa ! Aawdi ndi aawɗaa, to naa ndi waati, ndi fuɗata. Aawdi ndi aawɗaa fuu, koo gawri koo alkamaari koo aawdi feere, ndi nanndaa e ko fuɗata. Allah e hokka aawdi fuu siifa ma'ari noon no o yiɗiri, koo ndiye aawdi e no va'i. Wanaa ɓalli fuu no nannduɗi : yimɓe e ɓalli mu''en, bisaaji e ɓalli mu''en, colli e ɓalli mu''en, liƴƴi boo e ɓalli mu''en. E woodi ɓalli asamankeeji e ɓalli lesdinkeeji. Asamankeeji e ŋari mu''en, lesdinkeeji boo e ŋari mu''en. Naange e ɗelkol muuɗum, lewru e ɗelkol muuɗum, koode boo e ɗelkol mu''en, hoodere fuu e ɗelkol muuɗum. Noon ummitineeki maayɓe wontiri. Ko uvaa no nyoley, ko ummitotoo nyolataa. Ko uvaa walaa teddungal, ko ummitotoo e woodi teddungal, ko uvaa walaa semmbee, ko ummitotoo e woodi semmbee. Ko uvaa no ɓanndu lesdinkeeru, ko ummitotoo no ɓanndu ruhunkeeru. E woodi ɓalli lesdinkeeji, e woodi ɓalli ruhunkeeji. Ɗum vinndaama nder Deftere : « Aadamu arandeejo laatake mo yonki. » Aadamu cakitiiɗo boo, no Ruhu kokkoowo yonki. Wanaa ruhunkeejo aarti wargo, ammaa lesdinkeejo aarti wargo, ɓaawo ɗoon ruhunkeejo wari. Neɗɗo arano oon e lesdi ivoyi, gam e mbulmbuldi o tagiraa. Neɗɗo ɗiɗaɓo boo, dow ivoyi. Noon no ivoyɗo e mbulmbuldi va'i, noon ivoyɓe e mbulmbuldi mba'i. Noon no ivoyɗo asama va'i, noon ivoyɓe asama mba'i. Noon no nanndirɗen e ivoyɗo e lesdi, noon boo nanndirten e ivoyɗo asama. Banndiraaɓe, raa ko ngiɗmi vi'igo on : ɓe ɓanndu ndu teewu e ƴiiƴam mbaawataa rongo *laamu Allah, kadimaa nyoleyɗo waawataa rongo ko nyolataa. Ngewee mi vannginana on ko suuɗi : wanaa en fuu maayata, ammaa en fuu en ngaylitetee wakkaci go'otum kama maƴƴannde yitere, to luwal timmoode jaamaniiru fuufaama. To ngal fuufaama, maaynooɓe no ummodoto e ɓalli ɗi nyolataa, ndeen enen boo ngayliteeɗen. Gam doole ɓalli nyolooji ɓornoo ɓalli ɗi nyolataa, ɓalli maayooji boo ɓornoo ɓalli ɗi maayataa. To ɓalli nyolooji ɓornake ɗi nyolataa, maayooji ɓornake ɗi maayataa, ndeen ko vinndaa nder *Deftere Seniinde no goonɗey : « Jaalorgal moɗii maayde. » « Maayde, toye jaalorgal maaɗa woni ? Maayde, toye semmbee tooke maaɗa woni ? » Baawɗe maayde ivii e hakke, baawɗe hakke boo ivii e *Tawreeta. Ammaa yettoore laatanoo Allah kokkuɗo en jaalorgal gada e Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu. Gam ma'ajum banndiraaɓe am yiɗaaɓe, laatee dariiɓe ɓe ndimmbataako, ti'inee yahago yeeso nyalaande fuu nder kuugal Jawmiraawo, sabu on anndi ko kuwoton nder kawtal mooɗon e Jawmiraawo laataaki mehere.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥕 𞤓𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤫 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥. 𞤚𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫. 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤩𞤵𞤪𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤥𞤭⹁ 𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 : *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤫𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤩𞤪𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅. 𞤌 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 *𞤢𞤤𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭𞤪𞤭'𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤮 (𞥕𞥐𞥐) 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥. 𞤍𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤮𞥅𞤴𞤼𞤭𞥅. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤊𞤢𞥄 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤣𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭. 𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥. 𞤓𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 ؟ 𞤑𞤵𞤤 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤚𞤮 𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫. 𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤬𞤫𞤩𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮𞤲𞤮⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭. 𞤑𞤵𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅. 𞤚𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤬𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤭𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤳𞤭. 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤩𞤢 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤻𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 : « 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. » 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤤𞤫𞥅𞤧 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞥅𞤣𞤢 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫. 𞤉𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤼𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫. 𞤚𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲𞤢𞤬𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 ؟ 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 ؟ 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲'𞤦𞤭'𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤱𞤫 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 ؟ 𞤚𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞤲𞤮 : « 𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤫𞤴. » 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤫𞥅 : « 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤲𞤮 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤫𞤴 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤵. » 𞤐'𞤘𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤮𞤲. 𞤐𞤮 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫𞥅𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤢'𞤭 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤫𞤴 : « 𞤐𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 ؟ 𞤐𞤮𞤴𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤼𞤢 ؟ » 𞤀𞥄𞤲 𞤥𞤮 𞤰𞤮𞤰𞤢𞥄 ! 𞤀𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤢𞥄𞤱𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤭 𞤬𞤵𞤯𞤢𞤼𞤢. 𞤀𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤢𞥄𞤱𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤱𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤬𞤵𞤯𞤢𞤼𞤢. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤧𞤭𞥅𞤬𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤫 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤫 𞤲𞤮 𞤾𞤢'𞤭. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤭 : 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤦𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤷𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤤𞤭𞤰𞥆𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭. 𞤀𞤧𞤢𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤽𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤽𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤐𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤫 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤫𞤱𞤪𞤵 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤮𞤤 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭. 𞤑𞤮 𞤵𞤾𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤫𞤴⹁ 𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤑𞤮 𞤵𞤾𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮 𞤵𞤾𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅. 𞤑𞤮 𞤵𞤾𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤪𞤵. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭. 𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 : « 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. » 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤣𞤭 𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤢𞥄. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤣𞤭 𞤾𞤢'𞤭⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤲'𞤦𞤵𞤤𞤣𞤭 𞤲'𞤦𞤢'𞤭. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤢'𞤭⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤲'𞤦𞤢'𞤭. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤪𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 : 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤪𞤮𞤲'𞤺𞤮 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤻𞤮𞤤𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤪𞤮𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤐'𞤘𞤫𞤱𞤫𞥅 𞤥𞤭 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭 : 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤰𞥆𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤼𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤤𞤵𞤱𞤢𞤤 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢. 𞤚𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤬𞤵𞥅𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤮𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤚𞤮 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤫𞤴 : « 𞤔𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤮𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. » « 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 ؟ 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤳𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 ؟ » 𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤭𞤾𞤭𞥅 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤭𞤾𞤭𞥅 𞤫 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤥𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫.
1 Korontu'en 16 Vallugo banndiraaɓe wonɓe Urusaliima Jo'oni emi yiɗi toontaago on dow haala hawritgo ceede gam yimɓe Allah wonɓe *Urusaliima. Mbaɗee noon no mbi'inoomi *ikiliisiyaaji gonɗi lesdi Galaatiya. *Nyannde alat fuu, koo moye mooɗon no hawrit ko waawi, to' on ndeentu faa mi wara, ndeen kawriton ballal ngaal. To mi warii, mi liley ɓeen ɓe cuɓoton e ɗereeji anndinooji, ɓe njahara ballal mooɗon Urusaliima. To e haani miin boo mi yaha, mi yahadey e maɓɓe. Anniyaaji Bulus To mi yaaloyii lesdi Makedooniya mi warey to mooɗon, gam mi anniyake yaaldoygo toon. Kiila mi jooɗoo to mooɗon wakkaci seɗɗa, koo maa mi dabba to mooɗon, gam mballon yam nder jahaangal am to njaheymi fuu. To mi warii to mooɗon mi yiɗaa dillugo jaawɗum. Emi yiɗi jooɗaago to mooɗon wakkaci seɗɗa, to Jawmiraawo jaɓii. Ammaa mi jooɗoto si'ire Efesu faa *juulɗe Pentekos ngara, gam mi heɓii laawol huugo kuugal nafoowal, koo nde laatii wanywanyɓe ɗuuɗanii yam. To Timote warii to mooɗon, njaɓɓee mo booɗɗum, faa o veddito, gam kanko boo o kuwanoowo Jawmiraawo kama am. To' koo go'oto mooɗon yavo mo. Ammaa mballee mo nder jahaangal ma'ako, faa o vittoya to am jam, gam miin e banndiraaɓe emin ndeenti garol ma'ako. Dow e banndii en Apolos, mi torake mo korey o yahada e banndiraaɓe to mooɗon, ammaa o jaɓaay wargo jo'oni, yeeso seɗɗa o warey to mooɗon to o heɓii laawol. Kinnooje cakitiiɗe Ti'inee semmbiɗingo goonɗinki mooɗon, cemmbiɗinee ɓerɗe mooɗon, laatee worɓe. Ko mbaɗoton fuu, mba'aree ɗum e yiɗde. Eɗon anndi Istefaanus e wuro muuɗum aartii laataago goonɗinɓe nder lesdi Aakaya fuu, eɓe ti'inii boo huwango goonɗinɓe. Emi toroo on : ɗowtanee iri yimɓe ɓeen e huudiɗɗaaɓe maɓɓe ti'iniiɓe. Mi nanii belɗum garki Istefaanus e Fortunaatus e Akaykus. Ɓe mbaɗanii yam ko onon on mbaawaay waɗango yam, gam on ngalaa ɗo'o. Ɓe mbaaltinii ɓernde am e ɓerɗe mooɗon fuu. Gam ma'ajum, mawninee iri yimɓe ɓeen. Ikiliisiyaaji gonɗi lesdi Aasiya fuu e kinna on. Akiilas e Piriisiila e goonɗinɓe hawrooɓe wuro maɓɓe e kinna on korey nder innde Jawmiraawo. Banndiraaɓe fuu e kinna on. Onon boo kinnindiree e hinnoore yiɗde. Miin Bulus vinndi nde'e hinnoore e junngo am. Mo yiɗaa Jawmiraawo fuu, la'anoore e dow muuɗum ! War, aan Jawmiraawo amin Yeesu ! Yiɗde Jawmiraawo meeɗen Yeesu wondu e mooɗon ! Emi yiɗi on, on fuu, nder kawtal meeɗen e Yeesu *Almasiifu.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥖 𞤜𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤺𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢. *𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤢𞤤𞤢𞤼 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤. 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤫𞤴 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤚𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤀𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤣𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤑𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤬𞤢𞥄 *𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤆𞤫𞤲𞤼𞤫𞤳𞤮𞤧 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲𞤢𞤬𞤮𞥅𞤱𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤚𞤮 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤫𞤣𞥆𞤭𞤼𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤥. 𞤚𞤮' 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤾𞤮 𞤥𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤢 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤁𞤮𞤱 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤. 𞤑𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫. 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 : 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫. 𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤫 𞤊𞤮𞤪𞤼𞤵𞤲𞤢𞥄𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤀𞤳𞤢𞤴𞤳𞤵𞤧. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤯𞤮'𞤮. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲. 𞤋𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲. 𞤀𞤳𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤆𞤭𞤪𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫'𞤫 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤢𞤥. 𞤃𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤤𞤢'𞤢𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 ! 𞤏𞤢𞤪⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 ! 𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 ! 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
1 Korontu'en 1 Miin Bulus noddaaɗo laatii *lilaaɗo Yeesu *Almasiifu gada e nyumo Allah, e Sostenes banndii en mbinndani on ngo'ol ɗereewol. Emin kinna *ikiliisiya Allah ngonka nder si'ire Korontu, ɓe Allah noddi laatoo yimɓe muuɗum seniiɓe. Allah senii on gada e kawtal mooɗon e Yeesu Almasiifu, onon e noddooɓe innde ma'ako wonɓe koo toye fuu. Kanko woni Jawmiraawo meeɗen, enen e maɓɓe fuu. Allah Baaba meeɗen e Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu kokku on jam e barkaa. Bulus yettii Allah gam Korontu'en Wakkaci fuu emi yetta Allah gam mooɗon dow caahu ngu o hokki on gada e Yeesu *Almasiifu. Waato nder kawtal e Almasiifu keɓruɗon ko vooɗi fuu, on keɓii baawal bolle e anndal. Kama no habaru Almasiifu ɗum min caaydini jooɗorii nder ɓerɗe mooɗon, noon keɓruɗon kokke Allah fuu. Nder deentuki nyalaande bannguki Yeesu Almasiifu Jawmiraawo meeɗen, on keppaay koo go'otal. Allah semmbiɗinta on faa timmoode, gam laatooɗon ɓe ngalaa feloore nyannde bittoyki Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu. Kanko nodduɗo on nattuɗon nder kawtal e *Ɓiyiiko Yeesu Almasiifu Jawmiraawo meeɗen, o koolniiɗo. Jokkirgol nder ikiliisiya Banndiraaɓe, emi toroo on nder innde Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu : to' jokkirgol laato nder mooɗon, ammaa potee, laatee ɓe hakkiilo wo'oto e nyumo wo'oto. Banndiraaɓe am, yimɓe wuro Kolowe mbi'ii yam e woodi jokkirgol hakkunde mooɗon. Mi nanii woɓɓe mooɗon e mbi'a : « Miin, Bulus tokkumi », woɓɓe boo e mbi'a « Miin, Apolos tokkumi », woɓɓe e mbi'a « Miin, Biiturus tokkumi », kadimaa woɓɓe e mbi'a « Miin, Almasiifu tokkumi ». Koo Almasiifu sennditake geɓe feere-feere naa ? Nakay Bulus maayani on dow *gaafagal, na e innde Bulus mba'aranaaɗon *baptisma ? Mi yettii Allah gam mi waɗanaay koo go'oto mooɗon baptisma, to naa Kirispus e Gaayus. Noon boo, walaa koo go'oto mooɗon waawi vi'igo e innde am wa'aranaa baptisma. (Kay, mi hiimtake, asee mi waɗanii Istefaanus e wuro muuɗum baptisma. Ammaa ɓaawo maɓɓe, mi anndaa koo mi waɗanii goɗɗo feere baptisma.) Almasiifu lilaay yam gam mi waɗana yimɓe baptisma, ammaa o lilii yam gam mi wa'ajina yimɓe *Habaru Belɗum, naa e huutinirgo anndal yimɓe, gam to' mi meheriɗin habaru maayde ma'ako dow gaafagal. Almasiifu woni baawɗe e anndal Allah Habaru maayde Yeesu dow *gaafagal e laatanii ɓeen halketeeɓe vemmbere, ammaa enen hisnaaɓe, eɗen ndaari ɗum baawɗe Allah. Ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde : « Mi bonney anndal ɓeen tammiiɓe e ngoodi anndal, mi majjiney fahamu ɓeen tammiiɓe no ƴoyɓe. » Ndeen annduɓe e *moodiɓɓe *Tawreeta e ɓeen tammiiɓe no annduɓe nder ndu'u jaamaniiru wakkaci maɓɓe re'i, gam Allah waylitii anndal duuniyaaru laatoo vemmbere. Yimɓe e anndal mu''en fuu, mbaawaay yi'igo Allah toon to o vanngini anndal ma'ako. Gam ma'ajum Allah siryii hisnirgo goonɗinɓe gada e ko min nga'ajinta, ko yimɓe ndaari kama vemmbere. *Yahuudu'en e ngiɗi yi'igo alaamaaji kaayniiɗi, *Helenankoo'en boo e ndaara anndal. Ammaa minon, emin nga'ajina habaru *Almasiifu ɓilanooɗo dow gaafagal. Habaru ɗuum e laatii daliila fergere to Yahuudu'en. *Leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en boo, e ɗum laatanii ɓe kama vemmbere. Ammaa noddaaɓe Allah, koo ɓe Yahuudu'en, koo ɓe laataaki Yahuudu'en, Almasiifu e laatii baawɗe Allah e anndal muuɗum. Gam kuugal Allah ngal yimɓe ndaari kama vemmbere, e ɓuri anndal yimɓe. Ko ɓe ndaari kama ciya semmbee Allah boo, e ɓuri semmbee neɗɗo. Banndiraaɓe am, kiimtee no laatinooɗon ko Allah noddi on. Dow e giiɗe neɗɗo kam, woonɓe ƴoyre e woonɓe baawɗe e ɓiɓɓe laamu ɗuuɗaa nder mooɗon. Ammaa Allah suɓii ko yimɓe mbi'ata ciya anndal, gam o semtina annduɓe duuniyaaru. O suɓii ko yimɓe mbi'ata semmbiɗaa boo, gam o semtina semmbiɗɓe. O suɓii ko famɗi e ko yamni e ku'uje pamare laatiiɗe mehere yeeso yimɓe, gam o meheriɗina ko duuniyaaru raari mawɗum. O waɗii ɗum, gam to' koo moye mawnin hoore muuɗum yeeso ma'ako. O waɗii on nder kawtal e Yeesu Almasiifu. Yeesu laatanake en anndal ivoyngal to Allah. Gada e ma'ako keɓruɗen yerduye Allah e laɓɓineeki e cootteeki, kama ko *Deftere Seniinde vi'i : « Mantotooɗo fuu, sey mantoroo kuugal Jawmiraawo. »
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫 𞤅𞤮𞤧𞤼𞤫𞤲𞤫𞤧 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤏𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤. 𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵𞤳𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤺𞤵𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤨𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤢𞤤. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 *𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤔𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 : 𞤼𞤮' 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤨𞤮𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤑𞤮𞤤𞤮𞤱𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : « 𞤃𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 »⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 « 𞤃𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 »⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 « 𞤃𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 »⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 « 𞤃𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 ». 𞤑𞤮𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤫𞤩𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤢 𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮𞤲 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 ؟ 𞤃𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤑𞤭𞤪𞤭𞤧𞤨𞤵𞤧 𞤫 𞤘𞤢𞥄𞤴𞤵𞤧. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. (𞤑𞤢𞤴⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤢𞤧𞤫𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢.) 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤭𞤯𞤭𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤. 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤃𞤭 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤫𞤴 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤰𞤮𞤴𞤩𞤫. » 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 *𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤪𞤫'𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫. *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤩𞤭𞤤𞤢𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤. 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤫𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. *𞤂𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤑𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲. 𞤁𞤮𞤱 𞤫 𞤺𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤌 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤩𞤫. 𞤌 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤲𞤭 𞤫 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤵𞤥. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤫𞤪𞤣𞤵𞤴𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤫 𞤷𞤮𞥅𞤼𞥆𞤫𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤢𞤲𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. »
1 Korontu'en 2 Wa'aji Bulus nder si'ire Korontu Banndiraaɓe am, miin kam nde ngarmi to mooɗon gam mi wa'ajina on goonga Allah cuuɗiika, mi yeccoraaki on ka e anndal duuniyaaru, koo boo e anndal ɓurngal fahamu mooɗon. Nde ngondunoomi e mooɗon, mi jaɓaay wa'ajingo on goɗɗum feere, to naa Yeesu *Almasiifu e maayde muuɗum dow *gaafagal. Ko ngarnoomi to mooɗon mi walaa semmbee, emi diwna korey gam kulol. Ekkitinol am e wa'aji am daraaki dow baawal bolle am, koo dow anndal yimɓe. Eɗum darii dow kuuɗe kolleyɗe baawɗe *Ruhu Allah, gam to' goonɗinki mooɗon daro dow anndal yimɓe, ammaa ki daroo dow baawɗe Allah. E noon fuu, emin ɗoon nga'ajina anndal luggungal nder goonɗinɓe semmbiɗɓe nder goonɗinki, ammaa wanaa anndal duuniyaaru min nga'ajinta, koo anndal laamiiɓe ndu'u jaamaniiru halketeeɓe. Ammaa emin nga'ajina anndal Allah cuuɗaninoongal yimɓe, ngal Allah siryii teddinirgo en ila duuniyaaru tagaaka. Laamiiɓe ndu'u jaamaniiru pahamaay anndal ngaal, gam kul ɓe pahamuno ngal, daa ɓe ɓilataano Jawmiraawo jawmu teddungal dow gaafagal. Ammaa ɗum laatake kama ko *Deftere Seniinde vi'i : « Ko neɗɗo meeɗaay yi'igo, meeɗaay nango, e ko neɗɗo meeɗaay nyumgo abadaa, kanjum Allah siryanii yiɗɓe ɗum. » Ammaa enen, Allah anndinii en sirri muuɗum gada e Ruhu Allah. Ruhu oon liinyata koo ɗume fuu, faa e nyumooji Allah lugguɗi. Walaa annduɗo nyumo neɗɗo, to naa ruhu ma'ako. Noon boo, walaa annduɗo nyumooji Allah, sey *Ruhu Allah tan. Kanko oon njaɓɗen. En njaɓaay ruhu duuniyaaru, ammaa en njaɓii Ruhu ivoyɗo to Allah. Gam ma'ajum en mbaawi fahamugo caahu ngu Allah waɗani en. Min mbolvanaay on bolle ma'ajum e anndal ngal min ekkitii gada e ɓiɓɓe-aadama. Ammaa emin mbolvana on bolle ɗe min ekkitii gada e Ruhu Allah, faa min pahamina ku'uje ruhu e ɓeen woonɓe Ruhu. Neɗɗo mo walaa Ruhu Allah waawataa jaɓgo ku'uje Ruhu, gam e ɗum laatanii mo kama vemmbere. O waawataa fahamugo ɗum sam, gam sey gada e ballal Ruhu tan ɗum fahamirtee. Neɗɗo goonɗo Ruhu Allah e waawi senndindirgo koo ɗume fuu, ammaa kanko walaa baawɗo fahamugo mo. Ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde : « Moye anndi nyumo Jawmiraawo ? Moye waawi hokkugo mo caawara ? » Ammaa enen, nyumooji Almasiifu ngoonɗen.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥒 𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞤲 𞤳𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤. 𞤑𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤣𞤭𞤱𞤲𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤. 𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤤 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭𞤲𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤫𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞥄𞤴 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤩𞤭𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤑𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤻𞤵𞤥𞤺𞤮 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥. » 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤵𞤯𞤭. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤧𞤫𞤴 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤯𞤫𞤲. 𞤉𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫-𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤩𞤺𞤮 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫. 𞤌 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤴 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ؟ 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤱𞤢𞤪𞤢 ؟ » 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤫𞤲.
1 Korontu'en 3 Allah hokkii koo moye kuugal muuɗum Banndiraaɓe am, mi waawaay volvirango on kama no mboliraneymi heeɓɓe *Ruhu Ceniiɗo. Ammaa mi volviranii on kama yimɓe tokkuɓe duuniyaaru, kama ɓikkon keccon nder goonɗinki *Almasiifu. Ɓiraaɗam njarnumi on, naa nyaamdu tekkundu, gam on potaay nyaamgo ndu. Faa jo'oni boo, on potaay nyaamgo ndu, gam faa hannde on ngoodi gikku yimɓe duuniyaaru nder ɓerɗe mooɗon. On ngoodi nawta e jokkirgol. Kanjum hollata eɗon nder duuniyaaru, on ɗoon kuwa kuuɗe yimɓe duuniyaaru. To goɗɗo mooɗon vi'ii Bulus tokki, goɗɗo feere boo vi'ii Apolos tokki, naa e ɗum holla eɗon tokki kuuɗe duuniyaaru naa ? Apolos no moye ? Bulus boo no moye ? Min fuu min huwanooɓe Allah tan, ɓe ngoonɗinɗon Allah gada e mu''en. Koo moye amin fuu e huwa ko Jawmiraawo hokki ɗum. Miin Bulus mi aawi, Apolos yarni, ammaa Allah woni puɗnoowo aawdi ndiin. To noon, aawɗo e jarnuɗo fuu laataaki koo ɗume, sey Allah puɗnoowo aawdi ndiin tan jeyi teddungal. Aawɗo e jarnuɗo fuu e pota, koo moye maɓɓe fuu no heɓey biya deydey e kuugal muuɗum. Gam minon min huudooɓe e Allah, onon ngoni ngesaa Allah e nyiɓdi ma'ako. Dow e caahu ngu Allah waɗani yam, mba'arumi fuɗɗoode nyiɓki noon no baawɗo nyiɓki fuɗɗirta, goɗɗo e maha dow ma'are. Ammaa sey koo moye mahoowo dow fuɗɗoode ndeen hakkila no maharata. Gam walaa baawɗo waɗgo fuɗɗoode nyiɓki feere, to wanaa fuɗɗoode arande ndeen, waato Yeesu Almasiifu. Woɓɓe e ɗoon mahara dow ma'are e jiinaariya e ajurfaari e kaaƴe dime, woɓɓe boo e ɗoon mahara e leɗɗe e ƴommbe e geene. Kuugal koo moye fuu no vanngey *nyannde-darngal, gam ngal godorte yiite. Yiite no holley koo moye kuugal ngal huwi. Mo mahadi muuɗum wulaay dow fuɗɗoode ndeen fuu, no heɓey biya. Mo yiite ngeen wuli mahadi muuɗum fuu heɓataa biya. Kanko o hisey, ammaa o nandey kama punngitɗo nder yiite. Faa jo'oni on anndaa onon ngoni *Suudu Allah naa ? *Ruhu Allah boo e ɗoon jooɗii nder mooɗon. Bonnuɗo Suudu Allah fuu, Allah no halkey mo. Gam Suudu Allah no seniindu. Ay onon ngoni suudu nduun. To' on ƴoynu ko'e mooɗon. To goɗɗo mooɗon nyumii e woodi anndal iri ngal yimɓe ndu'u duuniyaaru, sey o laatina hoore ma'ako bemmbo tawo, gam o heɓa anndal goongawal. Gam anndal ndu'u duuniyaaru e laatii vemmbere yeeso Allah. Ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde : « Allah no nanngirey annduɓe ƴoyre mu''en. » Kadimaa nde vi'i : « Jawmiraawo e anndi nyumooji vi'eteeɓe annduɓe no mehereeji. » Gam ma'ajum, to' goɗɗo mantoro neɗɗo. Gam onon njeyi koo ɗume fuu : koo Bulus, koo Apolos, koo Biiturus, koo duuniyaaru, koo yonki, koo maayde, koo hanndejum, koo ko warata yeeso fuu, onon njeyi ɗum. Ammaa onon Almasiifu jeyi on, Almasiifu boo Allah jeyi ɗum.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥓 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤭𞤪𞤢𞤲𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤸𞤫𞥅𞤩𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤷𞥆𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤇𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤢𞤥 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤼𞤫𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤵. 𞤊𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤲𞤮 𞤥𞤮𞤴𞤫 ؟ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤥𞤮𞤴𞤫 ؟ 𞤃𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤥𞤭 𞤢𞥄𞤱𞤭⹁ 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤴𞤢𞤪𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤨𞤵𞤯𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤨𞤵𞤯𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤀𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤪𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤨𞤮𞤼𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤻𞤭𞤩𞤣𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤁𞤮𞤱 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤵𞤥𞤭 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤻𞤭𞤩𞤳𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤻𞤭𞤩𞤳𞤭 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤻𞤭𞤩𞤳𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫 𞤣𞤭𞤥𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤰𞤮𞤥𞤦𞤫 𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤲𞤫. 𞤑𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤫𞤴 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤣𞤢𞤪𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤮𞤣𞤮𞤪𞤼𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫. 𞤒𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤸𞤵𞤱𞤭. 𞤃𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤵𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤦𞤭𞤴𞤢. 𞤃𞤮 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤵𞤤𞤭 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤭𞤴𞤢. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤫𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤨𞤵𞤲𞤺𞤭𞤼𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫. 𞤊𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 *𞤅𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞥄 ؟ *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤄𞤮𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤅𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤴 𞤥𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤅𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤵. 𞤀𞤴 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤵 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤫𞤥𞤦𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤱𞤢𞤤. 𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞤪𞤫𞤴 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. » 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭. » 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 : 𞤳𞤮𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤯𞤵𞤥.
1 Korontu'en 4 Kuugal lilaaɓe Almasiifu Ndaaree min huwanooɓe *Almasiifu, halfinaaɓe sirriiji Allah. Dow ma'ajum boo, ko ɗum yiɗi e halfinaaɓe woni ɓe laatoo hoolaaɓe. Miin kam, koo onon, koo sernanooɓe yimɓe duuniyaaru cernani yam, ɗum waannataa yam. Koo miin boo, mi sernantaa hoore am. Ɓernde am feldaay yam layfi, ammaa e noon fuu ɗum laatintaa yam gerdaaɗo. Jawmiraawo kam sernanta yam. Gam ma'ajum, to' on cernan yimɓe ila wakkaci ceri'a waraay. Ndeentee faa Jawmiraawo vittoya. O suuɗtey ko suuɗii nder niɓre, o wadda ɗum nder jayngol, o vannginey anniyaaji yimɓe. Nyannde ndeen, koo moye fuu no heɓey manoore Allah deydey ko haani heɓgo. Banndiraaɓe, bolle ɗe mbi'imi on fuu, mi volvaay ɗe gam min mana ko'e amin, miin e Apolos, ammaa gam min laatanoo on misaalu, faa pahamon ɗe'e bolle : To' on kuultu ko vinndaa, to' on mantoro jannginoowo mooɗon, njavooɗon mo woɓɓe. Moye tammiɗaa a laatii ? Wanaa ko ngoonɗaa fuu Allah hokku maa ɗum naa ? To Allah hokku maa ɗum caahu, ko jeyi mantortoɗaa ɗum ? Ay onon on haarɓe, riskuɓe, faa ngu heƴii on. On laatake laamiiɓe, naa e ballal amin ! Kul on laatino laamiiɓe e goonga, daa min laamodake e mooɗon ! Ammaa minon lilaaɓe, emi tammii Allah laatinii min ɓaawo'en, kama taƴanaaɓe ceri'a maayde, wareteeɓe yeeso koo moye. Min laatake jaltinirɓe yeeso malaa'ika'en e yimɓe duuniyaaru fuu. Minon emin laatii vemmbuɓe gam Almasiifu, ammaa onon on hakkilɓe nder kawtal mooɗon e Almasiifu. Minon min ngalaa semmbee, onon on semmbiɗɓe. Minon min yavaaɓe, onon on mawninaaɓe. Faa hannde min veelaaɓe, min ɗomɗuɓe, min holɓe, emin piyee, min ngalaa gure, min kuurii juuɗe amin faa min tampi, gam min nyaamna ko'e amin. To yimɓe la'anii min, min mbarkiɗiney ɓe, to ɓe torrii min, min munyaney ɓe, to yimɓe njaasnii min, min toontorto ɓe haala mbelka. Faa hannde emin ndaaree kama mbuubri duuniyaaru, e tuhundi ndi yimɓe ndufoyta. Mi vinndanaay on ɗum gam mi semtina on, ammaa gam mi vaggina on, onon ɓiɓɓe am yiɗaaɓe. Koo to on keɓii jannginooɓe dubuuje-dubuuje ekkitineyɓe on tokkugo Almasiifu, anndee baaba go'oto tan ngoonɗon. Gam nder kawtal mooɗon e Almasiifu kam, miin woni baaba mooɗon gada e *Habaru Belɗum ɗum nga'ajinmi on. Gam ma'ajum emi toroo on, ngemminee yam. Kanjum waɗi lildoymi on Timote ɓiyam giɗaaɗo, koolaaɗo nder kawtal e Jawmiraawo. O hiimtiney on no tokkirmi Yeesu Almasiifu, e ko ekkitinmi koo toye nder *ikiliisiyaaji. Woɓɓe mooɗon e mawnitoo, gam ɓe nyumii mi warataa to mooɗon. Ammaa to Jawmiraawo jaɓii, mi warey to mooɗon jaawɗum, mi yi'a baawɗe mawnitiiɓe ɓeen, naa bolle maɓɓe tan. Gam *laamu Allah naa ɗum e bolle woni, ammaa e kuuɗe kuuraaɗe e baawɗe *Ruhu Ceniiɗo. Ɗume ngiɗɗon mi warda to mooɗon, sawru, na yiɗde e ne'aare ?
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥔 𞤑𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤐'𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤁𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥. 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥. 𞤇𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤬𞤫𞤤𞤣𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤢𞤥 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤫𞤪𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤴𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤭𞤤𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲𞤼𞤫𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤢. 𞤌 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤼𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤯𞤫'𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 : 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤤𞤼𞤵 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤾𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫. 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 ؟ 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤚𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 ؟ 𞤀𞤴 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤵 𞤸𞤫𞤰𞤭𞥅 𞤮𞤲. 𞤌𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲 ! 𞤑𞤵𞤤 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 ! 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤼𞤢𞤰𞤢𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤶𞤢𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤩𞤫. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤢𞤾𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤊𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤾𞤫𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤮𞤥𞤯𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤮𞤤𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤫𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤵𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤚𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤢'𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤧𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤳𞤢. 𞤊𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲'𞤦𞤵𞥅𞤦𞤪𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤫 𞤼𞤵𞤸𞤵𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵𞤬𞤮𞤴𞤼𞤢. 𞤃𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫-𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤴𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤌 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤥𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲. 𞤘𞤢𞤥 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤪𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤱𞤪𞤵⹁ 𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤲𞤫'𞤢𞥄𞤪𞤫 ؟
1 Korontu'en 5 Kuuɗe cemtiniiɗe nder ikiliisiya Korontu Mi nanii e woodi waɗooɓe njeenu nder mooɗon. Iri njeenu nguun meeɗaay waɗeego koo nder heeferɓe, faa goɗɗo nder mooɗon laatinii debbo baaba muuɗum kama koree muuɗum ! Faa on ɗoon mantoroo ɗum ! Ko haani ɓerɗe mooɗon metta dow ma'ajum, mburtinon baɗeyɗo iri kuugal ngaal nder mooɗon. Miin kam, koo to mi waldaa e mooɗon nder ɓanndu, emi wondi e mooɗon nder ruhu. Gam ma'ajum mi aartii mi sernanii kuuɗo iri kuugal ngaal nder innde Jawmiraawo meeɗen Yeesu. Nde kawritɗon fuu, ruhu am e baawɗe Jawmiraawo meeɗen Yeesu e ngondi e mooɗon, kokkee iri neɗɗo oon nder junngo *Ceyɗaan, gam suunooji ɓanndu ma'ako kalkee, ammaa yonki ma'ako hisnee nyannde bittoyki Jawmiraawo. Ko mantortooɗon ɗuum vooɗaa ! On anndaa *ƴuufnirɗum seɗɗa ƴuufnata conndi buroodi faa ndi heeva naa ? Laɓɓinee ko'e mooɗon, ittee hakkeeji nannduɗi e ƴuufnirɗum kihiɗum gonɗi nder mooɗon, gam laatooɗon conndi kesri njiiɓaandi ndi walaa ƴuufnirɗum. Kayri laatiiɗon boo, gam lahiyaari meeɗen ndi *juulɗe Kuultol hirsaama, waato *Almasiifu. Gam ma'ajum, mbaɗemma juulɗe Kuultol ɗeen, naa e buroodi ɗum ƴuufnirɗum kihiɗum, waato nganyaandi e halleende, ammaa mba'aremma ɗe e buroodi ɗum walaa ƴuufnirɗum, waato senaare e goonga. Nder ɗereewol ngol mbinndannoomi on, mi vi'ii on to' on kawtu e waɗooɓe njeenu. Mi vi'aay ɗum dow waɗooɓe njeenu e ɓe koɗey e wuyɓe e sujjidanooɓe gumkiiji wonɓe nder duuniyaaru. To ɗum noonno, daa doole mburtooɗon duuniyaaru. Ammaa jo'oni raa ko ngiɗmi vi'igo on : to' on kawtu e yimɓe vi'ooɓe no goonɗinɓe, ammaa ɓe waɗooɓe njeenu, koo sujjidanooɓe gumkiiji, koo ɓe koɗey, koo huɗooɓe yimɓe, koo yarooɓe, koo wuyɓe. To' on nyaamdu e iri yimɓe ɓeen. Ɗume waanni yam e sernango yimɓe ɓe ngalaa nder *ikiliisiya ? Allah sernanta yimɓe ɓeen. Ammaa onon njowanaa sernango goonɗinɓe. Gam *Deftere Seniinde vi'i : « Ittee neɗɗo kalluɗo nder mooɗon. »
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥕 𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵 𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤋𞤪𞤭 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 ! 𞤊𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 ! 𞤑𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤪𞤵𞤸𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤫𞥅 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤑𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄 ! 𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 *𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤢𞤼𞤢 𞤷𞤮𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤂𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤭𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤭𞤸𞤭𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤷𞤮𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤪𞤭 𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤩𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤴𞤪𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞤸𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤭 *𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤑𞤵𞥅𞤤𞤼𞤮𞤤 𞤸𞤭𞤪𞤧𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤑𞤵𞥅𞤤𞤼𞤮𞤤 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤭𞤸𞤭𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤻𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤯𞤫 𞤫 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴 𞤫 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤚𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲𞥆𞤮⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤪𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 : 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤸𞤵𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲. 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 ؟ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤘𞤢𞤥 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤋𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. »
1 Korontu'en 6 To' goonɗinɓe ngullootir To goɗɗo mooɗon e yiɗi wullaago banndum, ko jeyi o semtaay wullaago mo to *yimɓe ɓe laataaki yimɓe Allah ? E haani o wulloyoo mo to yimɓe Allah. On anndaa yimɓe Alah cernanoyta ndu'u duuniyaaru naa ? To onon cernanoyta ndu'u duuniyaaru, ndeen on mbaawi sernango fii pamarum. Anndee, enen cernanoyta faa e malaa'ika'en, hakko fii duuniyaaru. To on luhurii hakkunde mooɗon dow fii duuniyaaru, gam ɗume ngullootirton to yimɓe ɓe laataaki goɗɗum yeeso *ikiliisiya ? Mi vi'ii on ɗum gam cemton. Asee, on ngalaa neɗɗo koo go'oto mo hakkiilo baawɗo sernugo hakkunde banndiraaɓe goonɗinɓe naa ? Ko jeyi goonɗinɗo yaharata banndum goonɗinɗo yeeso yimɓe ɓe ngoonɗinaay, gam ɓe cernana mo ? Gullootirki mooɗon e holla on ŋakki. Ko jeyi on mbaawaay munyango baɗanɗo on layfi e gujjuɗo on ? Ammaa onon e ko'e mooɗon on ɗoon mbaɗa ko halli, on ɗoon njammboo faa e banndiraaɓe mooɗon yimɓe Allah. On anndi daahir waɗooɓe ko halli nattataa *laamu Allah. To' on ƴoynee, gam halluɓe, e sujjidanooɓe gumkiiji, e waɗooɓe njeenu, e worɓe waaldeyɓe e worɓe, e wuyɓe, e ɓe koɗey, e yarooɓe, e huɗooɓe yimɓe, e te'etooɓe, koo go'oto nder yimɓe ɓeen nattataa laamu Allah. Noon woɓɓe mooɗon laatino, ammaa jo'oni on lootaama, on laɓɓinaama, on laatinaama yimɓe Allah gada e baawɗe innde Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu, kam e *Ruhu Allah meeɗen. Kuutiniree ɓalli mooɗon gam teddingo Allah Woɓɓe mooɗon e mbi'a : « Emi waawi waɗgo ko veli yam fuu. » Ee, ammaa wanaa ɗum fuu nafata. Ɗum goonga, emi waawi waɗgo koo ɗume fuu, ammaa mi jaɓataa laataago maccuɗo koo ɗume. Kadimaa eɗon mbi'a : « Nyaamdu e laatii gam reedu, reedu e laatii gam nyaamdu », ammaa Allah no halkey ɗum, ɗum fuu ɗiɗum. Ɓanndu neɗɗo tagaaka gam waɗgo njeenu, ammaa ndu tagaama gam teddingo Jawmiraawo, kanko jeyi ɓalli meeɗen. Noon no Allah ummitiniri Jawmiraawo meeɗen nder maayde, noon o ummitinirta ɓalli meeɗen enen boo, gada e baawɗe ma'ako. On anndaa ɓalli mooɗon ngoni jokkule ɓanndu *Almasiifu naa ? Kadin mi hooƴa jokkule ɓanndu Almasiifu mi yahara ɗe to furdu naa ? Ɗum waɗataako sam ! On anndaa baalduɗo e furdu laatake ɓanndu wo'oru e ma'ako naa ? Ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde : « Ɓe fuu ɗiɗo ɓe laatoto ɓanndu wo'oru. » Ammaa kawtuɗo e Jawmiraawo laatake ruhu go'oto e ma'ako. Nyaaree njeenu. Hakke ɗum neɗɗo waɗi fuu, ɗum nyiddintaa ɓanndu muuɗum, ammaa baɗɗo njeenu fuu nyiddinii ɓanndu muuɗum. Koo on anndaa ɓalli mooɗon laatii suudu *Ruhu Ceniiɗo gonɗo nder mooɗon mo Allah hokki on naa ? To noon, on njeyaa ko'e mooɗon, Allah soottorake on e fii caɗɗum. Gam ma'ajum teddiniree Allah ɓalli mooɗon.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥖 𞤚𞤮' 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 ؟ 𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤮 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤮𞤴𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤢𞤸 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤚𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤬𞤭𞥅 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤵𞤥. 𞤀𞤲𞤣𞤫𞥅⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤵𞤸𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 ؟ 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤮𞤲. 𞤀𞤧𞤫𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤑𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 ؟ 𞤘𞤵𞤤𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤽𞤢𞤳𞥆𞤭. 𞤑𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭 𞤫 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 ؟ 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤦𞤮𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤣𞤫𞤴𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴⹁ 𞤫 𞤴𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤵𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤼𞤫'𞤫𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤑𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : « 𞤉𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅. » 𞤉𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢. 𞤍𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : « 𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 »⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤭𞤯𞤵𞤥. 𞤇𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤲 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤢 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤯𞤫 𞤼𞤮 𞤬𞤵𞤪𞤣𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤥 ! 𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤤𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤬𞤵𞤪𞤣𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵. » 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵. 𞤖𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤮𞥅𞤼𞥆𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤫 𞤬𞤭𞥅 𞤷𞤢𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
1 Korontu'en 7 Toontol ƴamɗe dow koobgal Jo'oni kam mi toontoto on ƴamɗe ɗe mbinndonoyɗon yam, waato : « To gorko jooɗake hoovaaki ɗum booɗɗum, na ɗum vooɗaa ? » Ɗum booɗɗum, ammaa gam hulgo njeenu, ɗum ɓurii vooɗgo gorko hoovoo, debbo boo hoovee. Sey gorko jooɗodoo e koree muuɗum noon no haani, noon boo debbo jooɗodoo e koree muuɗum noon no haani. Gam debbo jeyaa ɓanndu muuɗum, gorko jeyi ndu. Gorko boo jeyaa ɓanndu muuɗum, debbo jeyi ndu. To' on calootir waaldugo, to naa on narrii dow ma'ajum gam wakkaci seɗɗa, faa keɓon de''ere gam waɗgo do'aare. Ammaa ɓaawo ma'ajum ɓesdee hawtugo, gam to' *Ceyɗaan heɓ laawol jarrabaago on gada e dullere waawtugo suunooji mooɗon. Ko mbi'imi on naa ɗum doole, ammaa ɗum caawara. Emi yiɗnoo yimɓe fuu laatoo ɓe koovaaki kama no laatiimi. Ammaa koo moye fuu e kokkal ngal Allah hokki ɗum, o'o e ngal muuɗum, on ɗaa'e e ngal muuɗum. Emi vi'a rewɓe e worɓe ɓe koovaaki, e ɓe koreeji mu''en maayi, ɗum ɓurii vooɗgo ɓe njooɗoo ɓe koovaaki kama am. Ammaa to ɓe mbaawataa reengo ko'e maɓɓe, e haani ɓe koovoo, gam to' suunooji koobgal waannu ɓe. Onon hoovotirɓe, emi hokka on dooka, ammaa naa to am ka ivi, to Jawmiraawo ka ivoyi. Kanka woni, to' debbo seed e koree muuɗum. Ammaa to o seedii e koree ma'ako, sey o jooɗoo o gowroojo, koo boo o fota e koree ma'ako. Gorko boo to' seer koree muuɗum. Ammaa dow e horiiɓe, miin e hoore am volidata e mu''en, wanaa Jawmiraawo. To goonɗinɗo Yeesu e woodi debbo mo goonɗinaay, to debbo jaɓii jooɗodaago e ma'ako, to o seer mo. To debbo goonɗinɗo e wondi e gorko mo goonɗinaay, to gorko jaɓii jooɗodaago e ma'ako, to' o seed e ma'ako. Gam gorko mo goonɗinaay e seniree kawtal e koree muuɗum goonɗinɗo, debbo mo goonɗinaay boo e seniree kawtal e koree muuɗum goonɗinɗo. To naa ɗum noon, daa ɓiɓɓe mooɗon cenaaki, ammaa jo'oni ɓe laatake senaaɓe. Ammaa to mo goonɗinaay e yiɗi seedgo e goonɗinɗo, o yoofee. Goonɗinɗo debbo koo gorko, naa ɗum doole jooɗodoo e mo goonɗinaay. Gam Allah noddii on njooɗooɗon jam. Aan debbo goonɗinɗo, a tammii a waawi hisnugo koree maaɗa naa ? Aan boo gorko goonɗinɗo, a tammii a waawi hisnugo koree maaɗa naa ? Daahir on anndaa. Njooɗoree noon no Jawmiraawo noddiri on E haani koo moye fuu jooɗoroo noon no Jawmiraawo hokkiri ɗum, e noon no laatinoo ko Allah noddi ɗum. Kanjum mbagginirmi *ikiliisiyaaji fuu. To neɗɗo no naadaaɗo wakkaci ko Allah noddi mo, to' o yillo laataago kama mo naadaaka. Neɗɗo mo naadaaka boo to Allah noddii mo, to' o yillo *naadeego. Naadeego e ciya naadeego fuu nafataa koo ɗume, sey tokkugo dookaaji Allah tan nafata. Sey koo moye jooɗoroo noon no wontirnoo wakkaci ko Allah noddi ɗum. To a maccuɗo ko Allah noddu ma, to' ɗum waannee. Ammaa to a heɓii laawol rimɗingo hoore maaɗa, sey naftoroɗaa ngol. Gam laatinooɗo maccuɗo ko Jawmiraawo noddi ɗum, laatake dimɗinaaɗo Jawmiraawo. Noon boo, laatinooɗo dimo ko Jawmiraawo noddi ɗum, laatake maccuɗo *Almasiifu. Jawmiraawo soottorake on e fii caɗɗum, gam ma'ajum to' on laatin ko'e mooɗon maccuɓe yimɓe. Banndiraaɓe am, sey koo moye fuu njooɗoo yeeso Allah noon no laatinoo ko o noddi ɗum. Ɓe koovaaki e ɓe koreeji mu''en maayi Dow yimɓe ɓe koovaaki, mi walaa dooka gada Jawmiraawo gam maɓɓe. Ammaa mi yeccoto ko nyummi, sabu Jawmiraawo laatinii yam koolaaɗo nder yurmeende muuɗum. Gam torraaji goonɗi hannde, mi nyumii ɗum ɓurii vooɗgo neɗɗo jooɗoroo noon no woni. To gorko e woodi koree, to' o raar seergo mo. To o walaa koree boo, to' o yillo koobgal. To a hoovake, a waɗaay hakke. To debbo boo hoovaama, waɗaay hakke. Ammaa torraaji no ngarey dow hooviiɓe e hoovaaɓe. Kanji ngiɗmi hisnugo on. Banndiraaɓe, raa ko ngiɗmi vi'igo on, wakkaci rammiti. Gada jo'oni, sey hooviiɓe laatoo kama ɓe ngalaa koobgal, voyooɓe to' mettam ɓeram jaalo ɓe, nanooɓe belɗum boo to' velvelo jaalo ɓe, waɗooɓe luumaaku laatoo kama ɓe njeyaa ngu, naftortooɓe ko woni nder ndu'u duuniyaaru, to' ɓe ngoonɗin ɗum nder ɓerɗe maɓɓe. Gam fii duuniyaaru e no ndu va'i fuu no buutoto. Emi yiɗi ngooron waannaago. Mo hoovaaki no hu'ucey e kuugal Jawmiraawo. Ko velata Jawmiraawo tan o yilloto. Ammaa kooviiɗo e waannoo dow fii duuniyaaru, ko velata koree ma'ako tan o yilloto, to noon, hakkiilo ma'ako senndake nde ɗiɗi. Debbo koovaaɗo boo e waannoo dow fii duuniyaaru, emo yilloo velgo koree ma'ako. Ammaa debbo mo walaa koobgal, koo debbo mo meeɗaay waaldugo e gorko, e waannii dow kuugal Jawmiraawo, gam o laatoo laaɓɗo nder ɓanndu e ruhu fuu. Emi vi'a on ɗum gam ɗum nafa on, naa gam mi ƴoyna on. Ammaa emi yiɗi kuwon ko haani, tokkon Jawmiraawo e ɓernde wo'ore. To goɗɗo e nder kayaaku muuɗum, ɗaɓɓii debbo hoovaaki mo tawo, ammaa e hula semtingo mo kul hoovaaki mo, sey o hoovoo mo. To o waɗii noon, o waɗaay hakke. Ammaa to gorko oon waɗii anniya nder ɓernde muuɗum hoovataako, wanaa ɗum doole o hoovoo ɗaɓɓaaɗo ma'ako, to faa emo waawti ɓernde ma'ako, ndeen o waɗii ko vooɗi. Gam ma'ajum, kooviiɗo ɗaɓɓaaɗo muuɗum waɗii ko vooɗi, ammaa mo hoovaaki mo ɓurii waɗgo ko vooɗi. Debbo koovaaɗo laatake kaɓɓaaɗo, to faa koree ma'ako e foofa. Ammaa to koree ma'ako sooytii, emo waawi hoovaago mo o yiɗi fuu, ammaa sey o hoovoo tokkuɗo laawol Jawmiraawo. Ammaa to o jooɗake o walaa koree, jo'onde ma'ako no ɓurey velgo. Kanjum woni nyumo am, kadimaa emi nyuma miin boo emi woodi *Ruhu Allah.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥗 𞤚𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤰𞤢𞤥𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮𞥅𞤦𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤰𞤢𞤥𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤮𞤲𞤮𞤴𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 : « 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄 ؟ » 𞤍𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤵𞤤𞤺𞤮 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤮𞥅⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤫𞥅. 𞤅𞤫𞤴 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤮𞥅 𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤮𞥅 𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤲'𞤣𞤵. 𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤲'𞤣𞤵. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤣𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤣𞤫''𞤫𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤸𞤫𞤩 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤶𞤢𞤪𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤱𞤢𞤪𞤢. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤲𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮'𞤮 𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤯𞤢𞥄'𞤫 𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤢 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤮𞥅𞤦𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤵 𞤩𞤫. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤮𞤼𞤭𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤳𞤢 𞤭𞤾𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤼𞤮' 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣 𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤮 𞤺𞤮𞤱𞤪𞤮𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮' 𞤧𞤫𞥅𞤪 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤪 𞤥𞤮. 𞤚𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤼𞤮' 𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮. 𞤚𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤺𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤫𞥅. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴. 𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥. 𞤀𞥄𞤲 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤢 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤀𞥄𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤢 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄. 𞤐'𞤔𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲 𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤥𞤭 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤚𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤼𞤮' 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤼𞤮' 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮 *𞤲𞤢𞥄𞤣𞤫𞥅𞤺𞤮. 𞤐𞤢𞥄𞤣𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢. 𞤅𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤚𞤮 𞤢 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵 𞤥𞤢⹁ 𞤼𞤮' 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤫𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤪𞤭𞤥𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤢𞤬𞤼𞤮𞤪𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤮𞤤. 𞤘𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤭𞤥𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞤥𞤮 𞤳𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤼𞥆𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤫 𞤬𞤭𞥅 𞤷𞤢𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤇𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤁𞤮𞤱 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮 𞤳𞤮 𞤻𞤵𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤺𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤮 𞤪𞤢𞥄𞤪 𞤧𞤫𞥅𞤪𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤚𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤦𞤺𞤢𞤤. 𞤚𞤮 𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤚𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤭 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤪𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤪𞤢𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅𞤦𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤾𞤮𞤴𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮' 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮' 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤵𞥅𞤥𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤲𞤢𞤬𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤣𞤵 𞤾𞤢'𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤦𞤵𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤮𞤲 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮. 𞤃𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤲𞤮 𞤸𞤵'𞤵𞤷𞤫𞤴 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤑𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭. 𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅𞤦𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤬𞤵𞥅. 𞤉𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤢 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤢 𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤳𞤵𞤱𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤴𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤵𞤤𞤢 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤳𞤵𞤤 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤮𞥅 𞤥𞤮. 𞤚𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤮𞥅 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤼𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭. 𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤳𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤫𞤴 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
1 Korontu'en 8 Haala teewu cakkanaangu gumkiiji Dow haala teewu cakkanaangu gumkiiji, en anndi en fuu « en ngoodi anndal. » Ammaa anndal no waddey mawnitaare, yiɗde tan semmbiɗinta *ikiliisiya. Neɗɗo tammiiɗo e anndi goɗɗum, o walaa anndal goongawal tawo. Ammaa giɗɗo Allah fuu, Allah e anndi mo. Dow e nyaamki teewu cakkanaangu gumkiiji, eɗen anndi « gumkiiji nder duuniyaaru fuu no mehereeji ». Eɗen anndi boo « Allah o go'oto, goɗɗo feere walaa. » E woodi ko yimɓe noddirta allaaji gonɗi dow e gonɗi nder duuniyaaru. Daahir e woodi ko noddirtee « allaaji » e « jawmiraaɓe » ɗuuɗɓe, ammaa enen kam, en anndi Allah no go'oto, *Baabiraawo Tagɗo koo ɗume mo poofeten gam muuɗum. Kadimaa Jawmiraawo no go'oto, kanko woni Yeesu *Almasiifu, mo hu'unde fuu ivoyi to muuɗum, gada e ma'ako boo keɓruɗen yonki. Ammaa wanaa yimɓe fuu ngoodi anndal ngaal. Woɓɓe vooɓnooɓe tokkugo gumkiiji, to eɓe nyaama ko sakkanaa gumkiiji, faa jo'oni eɓe tammii teewu nguun gumki jeyi ngu. Eɓe kula nyiddingo ko'e maɓɓe gada e *nyumooji ɓerɗe maɓɓe peleyɗi ɓe. Goonga, nyaamdu ɓattintaa en Allah. Nyaamki ɓesdataa en, ciya nyaamki boo ustataa en. Ammaa kakkilee to' ndimkaaku mooɗon laato ko fergata woɓɓe, ɓe goonɗinki mu''en famɗi. Gam aan annduɗo goonga, to goɗɗo mo goonɗinki muuɗum famɗi yi'ii ma eɗa nyaama nder suudu gumki, naa nyumo ɓernde ma'ako no semmbiɗiney mo, faa kanko boo o nyaama teewu cakkanaangu gumkiiji naa ? Noon boo, anndal maaɗa no laatoto daliila do''ere bannda tampuɗo, mo Almasiifu maayi gam muuɗum. Gada e waɗgo noon, on mbaɗii hakke dow banndiraaɓe mooɗon ɓe mbaawataa senndindirgo ko vooɗi e ko vooɗaa. Waɗgo hakke dow maɓɓe ɗum waɗgo hakke dow Almasiifu e hoore muuɗum. Gam ma'ajum to nyaamdu e do''a banndam mo goonɗinki muuɗum famɗi, ndeen mi ɓesdataa nyaamgo teewu kadin sam, gam to' mi do''u banndam.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥘 𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤁𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 « 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤. » 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤮. 𞤁𞤮𞤱 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤳𞤭 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 « 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 ». 𞤉𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅 « 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄. » 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤢𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅 « 𞤢𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 » 𞤫 « 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 » 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤚𞤢𞤺𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤥𞤮 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤮 𞤸𞤵'𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤾𞤮𞥅𞤩𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤲'𞤺𞤵. 𞤉𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤢 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 *𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤨𞤫𞤤𞤫𞤴𞤯𞤭 𞤩𞤫. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐𞤴𞤢𞥄𞤥𞤳𞤭 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲⹁ 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤳𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤵𞤧𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅 𞤼𞤮' 𞤲'𞤣𞤭𞤥𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤳𞤮 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤢𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤢𞥄𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤥𞤢 𞤫𞤯𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤣𞤮''𞤫𞤪𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤢 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄. 𞤏𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤣𞤮''𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤭 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 𞤼𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤲 𞤧𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤥𞤭 𞤣𞤮''𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤢𞤥.
1 Korontu'en 9 Ko haandani lilaaɗo Naa mi dimo naa ? Naa mi *lilaaɗo naa ? Naa mi yi'ii Jawmiraawo meeɗen Yeesu naa ? Naa onon laatii nafuuda kuugal am gam Jawmiraawo naa ? Koo to woɓɓe njaɓaay mi lilaaɗo, dow mooɗon onon kam mi lilaaɗo. Gam goonɗinki mooɗon kam hollata daahir Jawmiraawo liloyi yam. Raa ko toontortoomi felooɓe yam : wanaa emin kaani heɓgo yar e nyaam nder kuugal amin naa ? Wanaa emin kaani yahadugo e rewɓe amin goonɗinɓe kama no minyiraaɓe Jawmiraawo e Biiturus e lilaaɓe horiiɓe fuu mbaɗata naa ? Koo miin e Barnabas tan laatii lilaaɓe haanɓe huugo gam keɓa ko nyaami naa ? Moye nder mooɗon meeɗi yi'igo soojeeru nyaamneyndu hoore muuɗum ? Moye remata, mo nyaamataa ko taƴi nder ngesaa muuɗum ? Moye durata mo yarataa kosam sefre muuɗum ? Ko mbi'imi daraaki dow nyumooji yimɓe tan, ammaa faa e *Tawreeta volvii dow ma'ajum. Gam ɗum vinndaama nder Tawreeta *Muusa : « Ta'a suum honnduko ngaari corɓirdi gawri. » Wanaa gam Allah e waannaa, e ga'i tan o vi'i ka. Naa ɗum dow amin o volvi bolle ɗeen naa ? Daahir, dow amin o volvi bolle ɗeen, sey demoowo e corɓoowo gawri fuu kuwa dow tammunde heɓgo geɗal mu''en nder ma'ari. Min aawii barkaaji ruhunkeeji nder mooɗon. Kadin ɗum goɗɗum mawɗum to min taƴii fii duuniyaaru nder mooɗon naa ? To woɓɓe e kaani heɓgo nyaamdu e juuɗe mooɗon, minon min ɓuraay ɓe naa ? Ammaa minon, min kuutiniraay baawɗe amin. Min munyanii koo ɗume fuu, gam to' koo ɗume haɗ Habaru *Almasiifu Belɗum yahago yeeso. Eɗon anndi laaɓɗum, huwooɓe nder *Wuro Allah Seniingo e keɓa nyaamdu mu''en nder ko yimɓe ngaddata gam wuro ngoon. Noon boo sakkooɓe sadakaaji dow sakkirde e keɓa geɗal mu''en gada nder sadakaaji ɗiin. Noon Jawmiraawo vi'i : sey wa'ajinooɓe *Habaru Belɗum nyaamra e kuugal Habaru Belɗum ɗuum. Ammaa miin mi meeɗaay huutinirgo baawɗe ɗeen, kadimaa mi vinndaay ɗum gam mi heɓa ɗum. Mi ɓurii yiɗgo mi maaya dow e goɗɗo haɗammi mantoraago salaago jaɓgo biya gam kuugal am. Mi mantortaako wa'ajingo Habaru Belɗum, gam e ɗum laatanii yam doole mi wa'ajina ɗum. Kayco am kul mi wa'ajinaay Habaru Belɗum ɗuum ! To miin e hoore am suɓnoo huugo kuugal ngaal, daa mi heɓeyno biya. Ammaa naa ɗum kuugal ngal cuɓmi, emi huwa kuugal ngal kalfinaami. To noon, ɗume woni biya am ? Biya am woni wa'ajingo Habaru Belɗum caahu, mi yillataako heɓgo ko haani mi heɓa gam kuugal ngaal. Miin mi dimo, mi laataaki maccuɗo goɗɗo, ammaa mi waɗii hoore am maccuɗo yimɓe fuu, faa mi waddoya yimɓe ɗuuɗɓe to Almasiifu. Nder *Yahuudu'en, mi laatinii hoore am Yahuuduujo, gam mi fooɗoya ɓe. Koo nde laatii miin e hoore am mi laataaki maccuɗo Tawreeta. Nder tokkuɓe Tawreeta Muusa, mi laatiney hoore am tokkuɗo Tawreeta, gam mi fooɗoya ɓe. To emi nder ɓe anndaa Tawreeta Muusa boo, mi laatiney hoore am kama mo anndaa Tawreeta, gam mi fooɗoya ɓe. Kanjum ɗum hollataa mi tokkaay dookaaji Allah, gam emi tokki dookaaji Almasiifu. To emi wondi e tampuɓe nder goonɗinki boo, mi waɗey hoore am tampuɗo, gam mi fooɗoya ɓe. Walaa no mi laatinaay hoore am, gam no ɗum waɗi fuu woɓɓe keɓa kisndam. Ko mbaɗeymi fuu, mi waɗey ɗum gam Habaru Belɗum, faa mi heɓa geɗal am nder barkaaji wa'ajingo Habaru Belɗum ɗuum. Eɗon anndi ɗuuɗɓe e nyaara nder daɗootiro, ammaa go'oto tan daɗata, heɓa biya daɗki. Gam ma'ajum, nyaaree faa keɓon biya kaan. Daɗootirooɓe e elta ɓalli mu''en elto naawngo. Eɓe mbaɗa noon, gam ɓe keɓa biya nde'ooha jaawɗum, ammaa enen en keɓey biya tabbiteyka. Gam ma'ajum nyaardu am laataaki mehere, mi laatake kama lukkoowo mo voofataa ko lukkataa. Ammaa miin emi fooroo ɓanndu am e semmbee, faa mi darvana ndu, gam miin ga'ajinɗo woɓɓe, to' mi vurtinee.
𞥑 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥙 𞤑𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤐𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤣𞤭𞤥𞤮 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐𞤢𞥄 𞤥𞤭 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤢𞤬𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤴𞤢𞤥. 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤢𞤥 : 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤪 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞤻𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤼𞤢𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 ؟ 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤪𞤫𞤥𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤥𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤰𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢𞥄 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 ؟ 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤣𞤵𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤴𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤧𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤬𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 ؟ 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 : « 𞤚𞤢'𞤢 𞤧𞤵𞥅𞤥 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤷𞤮𞤪𞤩𞤭𞤪𞤣𞤭 𞤺𞤢𞤱𞤪𞤭. » 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤺𞤢'𞤭 𞤼𞤢𞤲 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤳𞤢. 𞤐𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤣𞤫𞤥𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤷𞤮𞤪𞤩𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤢𞤱𞤪𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤭. 𞤃𞤭𞤲 𞤢𞥄𞤱𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤰𞤭𞥅 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤚𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤸𞤢𞤯 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : 𞤧𞤫𞤴 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤪𞤢 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤯𞤵𞤥. 𞤃𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤺𞤮 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥. 𞤃𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤴𞤷𞤮 𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥 ! 𞤚𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤧𞤵𞤩𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴𞤲𞤮 𞤦𞤭𞤴𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤷𞤵𞤩𞤥𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤭. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤥 ؟ 𞤄𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤥𞤭 𞤣𞤭𞤥𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤮𞤴𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤮𞤴𞤢 𞤩𞤫. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤮𞤴𞤢 𞤩𞤫. 𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤮𞤴𞤢 𞤩𞤫. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤚𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤮𞤴𞤢 𞤩𞤫. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥. 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤢𞤯𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤣𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤢𞤯𞤳𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲. 𞤁𞤢𞤯𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤫𞤤𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤫𞤤𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤲'𞤺𞤮. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤣𞤫'𞤮𞥅𞤸𞤢 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤫𞤴𞤳𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤣𞤵 𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤤𞤵𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤤𞤵𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫𞤥𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤪𞤮𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤢𞤲𞤢 𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮' 𞤥𞤭 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅.
1 Yahayya 1 Voliinde hokkoore yonki Emin mbinndana on habaru goɗɗo bi'eteeɗo Voliinde, goonɗo ila fuɗɗam. Min nanii habaru ma'ako, min ngi'ii mo e gite amin, min ndaarii mo, min meemii mo e juuɗe amin. Kanko woni voliinde hokkoore yimɓe yonki. Yonki kiin vannginaama. Min ngi'ii ki, min caaydii dow ma'aki. Min caaydinii on kanki woni yonki ɗum faa abadaa, gonnooki to *Baabiraawo, bannginaaki e amin. Ko min ngi'i e ko min nani, kanjum min ngeccotoo on, gam onon boo kawton e amin, minon hawtuɓe e *Baabiraawo e Ɓiyum Yeesu *Almasiifu. Emin mbinndana on ɗum, gam faa velvelo meeɗen heeva. Allah o jayngol Habaru ɗum min nani to *Almasiifu, kanjum min ngeccotoo on, waato Allah o jayngol, niɓre walaa to ma'ako sam. To en mbi'ii en kawti e ma'ako, ammaa en njooɗii nder niɓre, en pevii, en tokkaay goonga. Ammaa to en njooɗii nder jayngol, noon no Allah e hoore muuɗum jooɗorii nder ma'agol, ndeen kam en laatoto hawtuɓe hakkunde meeɗen. Ƴiiƴam Ɓiyiiko Yeesu boo, no laɓɓiney en gada e hakkeeji meeɗen fuu. To en mbi'ii en ngalaa hakke, en pevanii ko'e meeɗen, goonga boo walaa nder meeɗen. Ammaa to en ngeccake Allah hakkeeji meeɗen, kanko o koolniiɗo, kebbinoowo *alkawal ma'ako, o ya'afanto en, o laɓɓina en gada e koo ndeye halleende meeɗen fuu. To en mbi'ii en mbaɗaay hakke, en laatinii Allah pevoowo, voliinde ma'ako boo walaa nder ɓerɗe meeɗen.
𞥑 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞥑 𞤜𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤜𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤭𞤤𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤢𞤥. 𞤃𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤒𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞥅 𞤳𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤭. 𞤃𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅𞤳𞤭 𞤼𞤮 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤦𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤑𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤫 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤇𞤭𞤴𞤵𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤢. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤼𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤥. 𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤨𞤫𞤾𞤭𞥅⹁ 𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤎𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤨𞤫𞤾𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤦𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤨𞤫𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
1 Yahayya 2 Almasiifu woni keedanoowo en Ɓikkon am, mi vinndanii on ɗum gam to' on mbaɗ hakke. Ammaa to goɗɗo waɗii hakke, en ngoodi keedanoowo en yeeso *Baabiraawo, waato Yeesu *Almasiifu goongaajo. Kanko sakki yonki ma'ako gam hakkeeji meeɗen nja'afee. Wanaa gam hakkeeji meeɗen tan, ammaa gam hakkeeji yimɓe duuniyaaru fuu. Dooka kesa To en ɗowtanake dookaaji Allah, kanjum hollata en anndi mo. Biiɗo e anndi Allah, ammaa ɗowtanaaki dookaaji ma'ako, o pevoowo, goonga walaa nder ma'ako. Ammaa to neɗɗo tokkii voliinde Allah, daahir yiɗde Allah heevii nder muuɗum. Noon anndirten en njooɗii nder kawtal e Allah. Biiɗo e wondi e Allah, sey jooɗoroo noon no *Almasiifu jooɗori. Banndiraaɓe am ɓe ngiɗmi, ko mbinndanmi on wanaa ɗum dooka kesa, ammaa ɗum dooka neeɓka ka annduɗon ilaa. Dooka neeɓka kaan woni habaru ɗum nannooɗon. Ammaa e noon fuu, dooka ka mbinndanmi on jo'oni e laatii kesa. Goonga dooka kaan vanngii nder Almasiifu, ka vannginaama nder mooɗon onon boo. Gam niɓre e dilla, jayngol goongawol fuɗɗii yaynaago. To goɗɗo vi'ii nder jayngol woni, ammaa e wanyi banndum, ndeen kam nder niɓre o woni faa jo'oni. Giɗɗo banndum nder jayngol jooɗii, o laatataako daliila fergere goɗɗo boo. Ganyɗo banndum nder niɓre jooɗii, nder niɓre boo o yahata, o anndaa to o fa'i, gam niɓre vumnii mo. Ɓikkon, mi vinndanii on gam hakkeeji mooɗon nja'afaama barkaa Almasiifu. Baabaaji, mi vinndanii on gam eɗon anndi goonɗo ila fuɗɗam. Kaye'en, mi vinndanii on gam on njaalake *Kalluɗo. Ɓikkon, mi vinndanii on gam eɗon anndi *Baabiraawo. Baabaaji, mi vinndanii on gam eɗon anndi goonɗo ila fuɗɗam. Kaye'en, mi vinndanii on gam on ngoodi semmbee, voliinde Allah e jooɗii nder mooɗon, kadimaa on njaalake Kalluɗo. To' on ngiɗ duuniyaaru To' on ngiɗ duuniyaaru, e ko woni nder ma'aru fuu. Gam giɗɗo duuniyaaru waawataa yiɗgo *Baabiraawo. Ko woni nder duuniyaaru, waato giɗaaɗi ɓanndu e giɗaaɗi gite e mantoraago ko woodi, ɗum fuu ɗum ivoyaay to Baabiraawo, to duuniyaaru ɗum ivi. Duuniyaaru e giɗaaɗi kalluɗi gonɗi nder ma'aru fuu no ngutoto, ammaa baɗoowo ko Allah yiɗi no tabbitey faa abadaa. Ganyo Almasiifu Ɓikkon am, timmoode ɓadake. On nanii *ganyo Almasiifu no warey. Too, jo'oni wanywanyɓe Almasiifu ɗuuɗɓe ngari. Kanjum anndinta en timmoode ɓadake. Wanywanyɓe *Almasiifu ɓeen, nder meeɗen ɓe ivi, ndeen maa ɓe laataakino ɓe meeɗen e goonga. Gam kul ɓe laatino ɓe meeɗen e goonga, daa ɓe njooɗodotono e meeɗen, ammaa burtaaki maɓɓe hollii ɓe laataaki ɓe meeɗen. Onon boo, Almasiifu hokkii on *Ruhu Ceniiɗo, kanjum waɗi on fuu annduɗon goonga. Wanaa gam on anndaa goonga mbinndanmi on, ammaa gam eɗon anndi ka. Kadimaa eɗon anndi fewre fuu ivataa nder goonga. Kadi, moye woni pevoowo ? Oon caliiɗo Yeesu woni Almasiifu, kanko woni pevoowo. Caliiɗo Allah *Baabiraawo e *Ɓiɗɗo boo, kam woni ganyo-Almasiifu. Koo moye salii Ɓiɗɗo waldaa e Baabiraawo, ammaa caaydinɗo Ɓiɗɗo e wondi e Baabiraawo. Ti'inee jogaago ko nanɗon ila arande nder ɓerɗe mooɗon. To bolle ɗe nanɗon ila arande e njooɗii nder ɓerɗe mooɗon, ndeen onon boo, on njooɗoto nder kawtal e Ɓiɗɗo e Baabiraawo fuu. Raa *alkawal ngal Almasiifu waɗani en, waato yonki ɗum faa abadaa. Ɗuum ko mbinndanmi on, mi vinndii ɗum dow majjinooɓe on. Onon boo, Ruhu Ceniiɗo mo Almasiifu hokki on, e jooɗii nder mooɗon. Gam ma'ajum on ndaarataa ekkitinoowo feere, gam Ruhu ma'ako e ekkitina on koo ɗume. Ko o ekkitinta on boo, no goonga, naa no fewre. Sey njooɗooɗon nder kawtal e Almasiifu, noon no Ruhu ma'ako ekkitiniri on. Ɓiɓɓe Allah Jo'oni ɓikkon am, njooɗee nder kawtal e *Almasiifu, ndeen en kulataa nyannde nde o vanngata, en cemtataa boo nyannde bittoyki ma'ako. To on anndi Almasiifu no goongaajo, anndee boo kuwoowo goonga fuu laatake ɓiɗɗo Allah.
𞥑 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞥒 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲 𞤇𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤫𞥅𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢'𞤢𞤬𞤫𞥅. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅. 𞤁𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤫𞤧𞤢 𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤮. 𞤄𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤨𞤫𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤄𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤭. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤫𞤧𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤭𞤤𞤢𞥄. 𞤁𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤳𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤫𞤧𞤢. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤫 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤱𞤮𞤤 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤢𞤻𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭. 𞤘𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤫𞤪𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤘𞤢𞤻𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮 𞤬𞤢'𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤾𞤵𞤥𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮. 𞤇𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢'𞤢𞤬𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤭𞤤𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤴𞤫'𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞤳𞤫 *𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮. 𞤇𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤭𞤤𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤴𞤫'𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤑𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤫 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤮 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤭. 𞤁𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤵𞤼𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤮 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤫𞤴 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤘𞤢𞤻𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤇𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫. 𞤌𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 *𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴. 𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫. 𞤏𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤭𞤾𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤮𞤼𞤮𞤲𞤮 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤢. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤭𞤾𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤑𞤢𞤣𞤭⹁ 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤨𞤫𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮 ؟ 𞤌𞥅𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤨𞤫𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮. 𞤕𞤢𞤤𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤻𞤮-𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤈𞤢𞥄 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤍𞤵𞥅𞤥 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤮𞤲. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤑𞤮 𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫. 𞤅𞤫𞤴 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲. 𞤇𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫𞤲 𞤳𞤵𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤵𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
1 Yahayya 3 Ndaaree manngu yiɗde nde *Baabiraawo yiɗi en, faa en noddaama ɓiɓɓe Allah. Noon boo laatiiɗen. Ndu'u duuniyaaru anndaa en, gam ndu anndaa Baabiraawo. Yiɗaaɓe am, jo'oni en laatii ɓiɓɓe Allah. Ko laatoytooɗen vannginaaka tawo. Ammaa eɗen anndi to *Almasiifu vanngii, en nanndey e ma'ako, gam en ngi'ey mo, noon no o va'i. Desɗo tammunde muuɗum to ma'ako fuu, sey laaɓna ɓernde muuɗum noon no Almasiifu laaɓri. Baɗɗo hakke fuu, voofii *Dooka Allah, gam waɗgo hakke woni voofgo Dooka Allah. Eɗon anndi Almasiifu vanngii faa itta hakkeeji meeɗen, gam kanko, hakke meemaay mo sam. Jooɗiiɗo nder Almasiifu fuu tokkataa waɗgo hakke. Baɗoowo hakke yi'ataa mo, anndataa mo boo. Ɓikkon am, ti'inee to' goɗɗo estu on ! Goongaajo woni kuwoowo goonga, kama no Almasiifu laatorii goongaajo. Baɗoowo hakke fuu no ɓii *Ceyɗaan, gam Ceyɗaan e waɗa hakke ila fuɗɗam. Kanjum waɗi *Ɓiɗɗo Allah wari, gam halkugo kuuɗe Ceyɗaan. Laatiiɗo ɓii Allah fuu yahataa yeeso e waɗgo hakke, gam Ruhu mo Allah waɗi nder ɓernde ma'ako oon e jooɗii nder ma'ako. O waawataa o tokka waɗgo hakke, gam emo laatii ɓii Allah. Mo huwataa goonga, e mo yiɗaa banndum fuu laataaki ɓiɓɓe Allah, kanjum senndindirta ɓiɓɓe Allah e ɓiɓɓe Ceyɗaan. Yiɗyiɗtirgo Habaru ɗum nanɗon ila fuɗɗam woni ngiɗngiɗtiren. To' en laato kama Kaayinu tokkuɗo *Ceyɗaan, faa o wari minyiiko. Gam ɗume o wari mo ? Kaayinu warii mo gam kuuɗe muuɗum no kalluɗe, ammaa kuuɗe minyiiko no goongaaje. Banndiraaɓe am, to duuniyaaru wanyii on, to' ɗum haayno on. Enen kam, yiɗde nde ngiɗɗen banndiraaɓe meeɗen e holla daahir en kuultii maayde, en nattii nder yonki. Mo yiɗaa banndum fuu e nder baawɗe maayde tawo. Ganyɗo banndum fuu waɗii war-hoore. Eɗon anndi baɗoowo war-hoore walaa yonki ɗum faa abadaa. Raa no anndirɗen ko woni yiɗde : *Almasiifu hokkii yonki muuɗum gam meeɗen. Gam ma'ajum enen boo, e haani kokken yonkiiji meeɗen gam banndiraaɓe meeɗen. To goɗɗo diskuɗo yi'ii banndum e nder ciya, ammaa hokkoraay mo, noye o vi'irata yiɗde Allah e nder ma'ako ? Ɓikkon am, to' yiɗde meeɗen laato nde konnduɗe tan, ammaa ngiɗremma yiɗde goongaare vanngeynde nder kuuɗe booɗɗe. Raa ko waɗata annden nder goonga ngonɗen. Koo to ɓerɗe meeɗen peldii en hakke, en kulataa daraago yeeso Allah, gam en anndi Allah ɓurii ɗe manngu. Kanko woni annduɗo koo ɗume fuu. Yiɗaaɓe am, kul ɓerɗe meeɗen peldaay en hakke, en kulataa daraago yeeso Allah. En keɓey ko toriiɗen mo fuu, gam en tokkii dookaaji ma'ako, eɗen kuwa ko veli mo. Dooka ma'ako woni goonɗingo Ɓiyiiko Yeesu Almasiifu, e yiɗyiɗtirgo noon no o vi'i en. Tokkuɗo dookaaji Allah e jooɗii nder Allah, Allah boo e jooɗii nder ma'ako. *Ruhu Ceniiɗo mo o hokki en, kam hollata en Allah e jooɗii nder meeɗen.
𞥑 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞥓 𞤐'𞤁𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤐'𞤁𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤵 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤑𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤼𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅⹁ 𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤾𞤢'𞤭. 𞤁𞤫𞤧𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤪𞤭. 𞤄𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤾𞤮𞥅𞤬𞤭𞥅 *𞤁𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤾𞤮𞥅𞤬𞤺𞤮 𞤁𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤭𞤼𞥆𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤮 𞤧𞤢𞤥. 𞤔𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤄𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤮⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤇𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫𞤧𞤼𞤵 𞤮𞤲 ! 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤵𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮. 𞤄𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤩𞤭𞥅 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤭𞤤𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲. 𞤂𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤃𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲. 𞤒𞤭𞤯𞤴𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤫𞤲. 𞤚𞤮' 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤑𞤢𞥄𞤴𞤭𞤲𞤵 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤭𞤻𞤭𞥅𞤳𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 ؟ 𞤑𞤢𞥄𞤴𞤭𞤲𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤭𞤻𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤫. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤱𞤢𞤻𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮' 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮 𞤮𞤲. 𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤫𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤤𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤃𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤘𞤢𞤻𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤪-𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪-𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤈𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 : *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤭𞤧𞤳𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤮𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 ؟ 𞤇𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤪𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫. 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤯𞤫𞤲. 𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤨𞤫𞤤𞤣𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤳𞤵𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤨𞤫𞤤𞤣𞤢𞥄𞤴 𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤳𞤵𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤉𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤭 𞤥𞤮. 𞤁𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤴𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤫𞤲. 𞤚𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲.
1 Yahayya 4 No cenndirten Ruhu goonga e ruhu fewre Yiɗaaɓe am, to' on ngoonɗin koo moye biiɗo e woodi *Ruhu Allah, ammaa ngodee mo, kul ɗum goonga Ruhu Allah e nder ma'ako, koo walaa nder ma'ako. Gam annabo'en fevooɓe ɗuuɗɓe cankitake nder duuniyaaru. Biiɗo Yeesu *Almasiifu warii laatake neɗɗo, oon kanyum woodi Ruhu Allah. Ammaa mo saaydiniraay Yeesu noon fuu, Ruhu Allah walaa nder muuɗum. Ruhu gonɗo nder ma'ako ivoyii gada ganyo Almasiifu. On nanii habaru garol ganyo-Almasiifu. Jo'oni emo nder duuniyaaru. Ɓikkon am, onon on yimɓe Allah, on njaalake fevooɓe ɓeen, gam Ruhu gonɗo nder mooɗon ɓuri ruhu gonɗo nder duuniyaaru semmbee. Fevooɓe ɓeen, ɗum ɓe duuniyaaru. Haala maɓɓe ɗum ka duuniyaaru, gam ma'ajum, duuniyaaru e yewanoo ɓe. Enen en yimɓe Allah, annduɗo Allah fuu no yewanto en. Mo laataaki neɗɗo Allah boo yewantaako en. Kama noon cenndindirten Ruhu goonga e ruhu fewre. Allah o yiɗde Yiɗaaɓe am, ngiɗngiɗtiremma gam yiɗde to Allah ivoyi. Goonɗo yiɗde e laatii ɓiɗɗo Allah, e anndi Allah boo. Mo walaa yiɗde anndaa Allah, gam Allah e hoore muuɗum o yiɗde. Raa no Allah holliri en yiɗde muuɗum : o liloyii Ɓiyiiko Bajjo nder duuniyaaru, gam keɓren yonki gada e ma'ako. Raa no yiɗde Allah va'i : naa enen ngiɗi Allah, ammaa kanko yiɗi en. Nder yiɗde ma'ako o liloyii Ɓiyiiko faa hokka yonki muuɗum sadaka gam hakkeeji meeɗen nja'afee. Yiɗaaɓe am, to noon Allah yiɗiri en, e haani enen boo ngiɗngiɗtiren kama noon. Walaa meeɗɗo yi'igo Allah sam. To en ngiɗngiɗtirii, Allah no jooɗoto nder meeɗen, faa yiɗde ma'ako heeva nder meeɗen. Allah hokkii en Ruhu muuɗum. Noon anndirɗen en njooɗii nder ma'ako, kanko boo emo jooɗii nder meeɗen. Min ngi'i *Baabiraawo liloyii Ɓiyum gam o hisna duuniyaaru, emin caaydina ɗum boo. Caaydiiɗo Yeesu woni *Ɓiɗɗo Allah fuu, Allah no jooɗoto nder ma'ako, kanko boo emo jooɗii nder Allah. Enen, en anndi yiɗde nde Allah yiɗi en, en ngoonɗinii nde. Allah o yiɗde. Jooɗiiɗo nder yiɗde fuu, nder Allah o jooɗii, Allah boo e jooɗii nder ma'ako. To yiɗde Allah heevii nder ɓerɗe meeɗen, en kulataa *nyannde-darngal. Gam kama no *Almasiifu jooɗorii nder duuniyaaru, noon enen boo njooɗoriiɗen nder ma'aru. Kulol walaa nder yiɗde, gam yiɗde goongaare no laggey kulol. Kulol e hawti e ceri'a, kulɗo boo, yiɗde Allah heevaay nder muuɗum. Enen, en ngoodi yiɗde, gam Allah aarti yiɗgo en. To goɗɗo vi'ii e yiɗi Allah, ammaa e wanyi banndum, o pevoowo. Gam mo yiɗaay banndum mo yi'ata, waawataa yiɗgo Allah mo meeɗaay yi'igo. Raa dooka ka keɓɗen to Almasiifu : giɗɗo Allah fuu, sey yiɗa banndum boo.
𞥑 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞥔 𞤐𞤮 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤦𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤄𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤻𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤌𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤢𞤪𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤻𞤮-𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤇𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅. 𞤊𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫. 𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤫𞤲. 𞤃𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤫𞤲. 𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅. 𞤃𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤈𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 : 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤄𞤢𞤶𞥆𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤈𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢'𞤭 : 𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢'𞤢𞤬𞤫𞥅. 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤫𞥅𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤢𞤥. 𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤇𞤭𞤴𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅. 𞤕𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤉𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤔𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤚𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤳𞤵𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤣𞤢𞤪𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤵. 𞤑𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞤺𞥆𞤫𞤴 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤. 𞤑𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢⹁ 𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤫𞤲. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤢𞤻𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤨𞤫𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤥𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮. 𞤈𞤢𞥄 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 : 𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤴𞤭𞤯𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅.
1 Yahayya 5 No goonɗinɓe njaalortoo duuniyaaru Koo moye goonɗini Yeesu woni *Almasiifu, o laatake ɓii Allah. Giɗɗo baaba fuu, no yiɗey ɓiyiiko boo. Raa ko anndinta en en ngiɗi ɓiɓɓe Allah : ngiɗen Allah, tokken dookaaji ma'ako. Yiɗgo Allah woni tokkugo dookaaji ma'ako. Donngal dookaaji ma'ako boo, teddantaa en, gam laatiiɗo ɓii Allah fuu, no jaaloto duuniyaaru. Gada e goonɗinki meeɗen njaalortooɗen duuniyaaru. Moye jaalotoo duuniyaaru ? Sey goonɗinɗo Yeesu woni *Ɓiɗɗo Allah. Saaydu'en Ɓiɗɗo Allah Yeesu *Almasiifu kam wardi e ndiyam e ƴiiƴam. Wanaa ndiyam tan o wardi, ammaa o wardii e ndiyam e ƴiiƴam fuu. *Ruhu Ceniiɗo boo saaydinii ku'uje ɗeen ɗum goonga, gam Ruhu woni goonga. Ku'uje tati e caaydina Yeesu woni Almasiifu, kanje ngoni : Ruhu e ndiyam e ƴiiƴam. Caaydaaku ma'aje boo no go'otum. En ɗoon njaɓa caaydaaku yimɓe, ammaa caaydaaku Allah e ɓuri semmbee, waato caaydaaku ngu o saaydini dow Ɓiyiiko. Goonɗinɗo *Ɓiɗɗo Allah fuu heɓii caaydaaku nguun nder ɓernde muuɗum. Mo goonɗinaay Allah boo, laatinii Allah pevoowo, gam o jaɓaay caaydaaku ngu Allah saaydini dow Ɓiyum. Raa caaydaaku nguun : Allah hokkii en yonki ɗum faa abadaa, yonki ɗuum o hokkirii en ɗum gada e Ɓiyiiko. Gonduɗo e Ɓiɗɗo Allah fuu e woodi yonki ɗuum. Mo waldaa e ma'ako boo, walaa yonki ɗuum. Yonki ɗum faa abadaa Mi vinndanii on ɗum, onon goonɗinɓe *Ɓiɗɗo Allah, gam tabbitinon on ngoodi yonki ɗum faa abadaa. En tabbitinii o naney ko toriiɗen mo fuu, ko foti deydey e no o yiɗi. Nde laatii emo nana do'aaje meeɗen, en tabbitinii en keɓey ko toriiɗen mo fuu. To neɗɗo yi'ii banndum e waɗa hakke ɗum yaharataa mo e maayde, sey o toranoo mo Allah, Allah boo no hokkey mo yonki. E woodi hakke jahareyɗum e maayde. Mi vi'aay torooɗon Allah gam baɗoowo iri hakke ɗuum. Kuuɗe kalluɗe fuu no hakke, ammaa wanaa hakke fuu yaharata neɗɗo e maayde. Eɗen anndi laatiiɓe ɓiɓɓe Allah fuu tokkataa waɗgo hakke. Ɓiɗɗo Allah e reeni ɓe, gam to' *Ceyɗaan heɓ baawɗe dow maɓɓe. Eɗen anndi en yimɓe Allah, koo nde laatii yimɓe duuniyaaru e nder junngo Ceyɗaan. Eɗen anndi boo, Ɓiɗɗo Allah warii hokkii en fahamu anndugo Allah goongaajo. Jo'oni en laatii hawtuɓe e Goongaajo oon gada e Ɓiyiiko Yeesu *Almasiifu. Kanko woni Allah goongaajo, kanko woni yonki ɗum faa abadaa. Ɓikkon am, ngoɗɗee gumkiiji !
𞥑 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞥕 𞤐𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤫𞤴 𞤩𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 : 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤫𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞤲 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤒𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤁𞤮𞤲𞤺𞤢𞤤 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 ؟ 𞤅𞤫𞤴 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤅𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅. *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤑𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 : 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥. 𞤕𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥. 𞤉𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤃𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤨𞤫𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤇𞤭𞤴𞤵𞤥. 𞤈𞤢𞥄 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 : 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮. 𞤘𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤃𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤒𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄 𞤃𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤉𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤚𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞤴𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤉𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤸𞤫𞤩 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤉𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲. 𞤉𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤇𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 !
1 Biiturus 1 Miin Biiturus *lilaaɗo Yeesu *Almasiifu vinndani on ngo'ol ɗereewol, onon suɓaaɓe Allah, laatiiɓe jananɓe, sankitiiɓe nder lesɗe Pontus e Galaatiya e Kapadookiya e Aasiya e Bitiniya. Allah *Baabiraawo meeɗen suɓii on dow anndaangal muuɗum. Ruhu ma'ako senii on, gam ɗowtanooɗon Yeesu Almasiifu, laaɓnireeɗon gada e ƴiiƴam ma'ako. Allah hokku on moƴƴere e jam ɗuuɗɗum ! Tammunde goongaare Maaltemma Allah, Baaba Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu gam o nanii yurmeende meeɗen korey, faa o hokki en yonki kesum gada e ummitineeki Yeesu Almasiifu nder maayɓe. Noon keɓruɗen tammunde goongaare. En ndeenti heɓgo barkaaji ɗi Allah resani yimɓe muuɗum toon dow, to ɗi mbonataa, ɗi nyolataa, ɗi ngaylataako. Gam on ngoonɗini Allah, o reenrey on baawɗe ma'ako, faa keɓon kisndam ɗam o siryii vannginango on *nyannde-darngal. Gam ma'ajum mbelmbeltee velvelo manngo, koo nde laatii ɗum kaanduɗum ɓerɗe mooɗon metta seɗɗa jo'oni, gam torraaji feere-feere ɗi torreteeɗon. Torraaji ɗiin ngarii gam godaago goonɗinki mooɗon, kul no goongaahi. Koo jiinaariya, fii gutotooɗum, e yiite godortee. Goonɗinki mooɗon boo ɓurii jiinaariya teddungal piw. Sey ki godoree e torraaji ɗi torreteeɗon, gam keɓon yetteego e teddungal e manngu nyannde Yeesu Almasiifu vanngata. Koo nde laatii on meeɗaay yi'igo Yeesu, eɗon ngiɗi mo. On ngi'ataa mo jo'oni, ammaa e noon fuu eɗon ngoonɗini mo. On keevii velvelo manngo ngo ɗiiftintaako, gam on puɗɗii hewtugo ko ndaaroton gada e goonɗinki mooɗon, waato kisndam yonkiiji mooɗon. *Annabo'en waɗnooɓe annabaaku caahu ngu Allah waɗani on *alkawal muuɗum, liinyi kisndam ɗaam, ndaarii ɗam e hakkiilo. Ɓe ndaari heɓtugo ndeye ɗum waɗata, e noye ɗum wa'arata. Ruhu Almasiifu gonɗo nder maɓɓe anndinii ɓe, doole Yeesu *Almasiifu torree ko hokka o heɓa teddungal. Allah hollii ɓe habaru ɗuum laataaki gam ko'e maɓɓe, ammaa ɗum gam mooɗon. Jo'oni boo, wa'ajotooɓe *Habaru Belɗum ngari, ngaddiranii on habaru ɗuum e baawɗe *Ruhu Ceniiɗo ivoyɗo gada dow. Faa e malaa'ika'en e ko'e mu''en e ngiɗi fahamugo habaru ɗuum korey. Jo'onde senaare Gam ma'ajum, sey ciryooɗon nyumooji mooɗon gam kuugal, peeron gite mooɗon, ndeson tammunde mooɗon fuu dow barkaa ka keɓoton nyannde bannguki Yeesu Almasiifu. Ɗowtanee Allah, to' on tokku suunooji ɗi ngonnooɗon nder muuɗum ila ko on anndaano goonga. Noon no Allah nodduɗo on o ceniiɗo, onon boo laatee seniiɓe nder ko kuwoton fuu. Gam ɗum vinndaama nder *Deftere Seniinde : « Laatee seniiɓe, gam miin mi ceniiɗo. » Nder do'aare eɗon noddira Allah Baaba, kanko sernanta koo moye fuu deydey e kuugal muuɗum, mo senndindirtaa yimɓe. Gam ma'ajum, timminee balɗe koɗaaku koraniiɗe on nder duuniyaaru e kulol Allah. Eɗon anndi on coottaama e finaatawaaji mehereeji ɗi tawɗon gada e maamiraaɓe mooɗon. On coottoraaka e fii de''oojum, kama ajurfaari koo jiinaariya, ammaa Yeesu Almasiifu soottorii on e ƴiiƴam muuɗum caɗɗam, kanko nannduɗo e njawdiri laaɓndi, ndi walaa liddaari koo go'otum. Allah siryake mo ila duuniyaaru tagaaka, ammaa o vannginii mo nder ɗe'e balɗe cakitiiɗe gam mooɗon. Gam ma'ako ngoonɗinɗon Allah, ummitinɗo mo gada maayde, mawninii mo boo. To noon, goonɗinki mooɗon e tammunde mooɗon fuu e ɗoon resii to Allah. Gada e tokkugo goonga cenruɗon ko'e mooɗon, faa mbaawɗon yiɗgo banndiraaɓe nder goonɗinki e yiɗde goongaare. Gam ma'ajum ngiɗngiɗtiree korey e ɓernde laaɓnde. On ndanyaama danyeeki kesi, wanaa gada e lenyol maayoowol, ammaa gada e lenyol ngol maayata, waato voliinde Allah nde yonki ɗum faa abadaa. Gam ma'ajum *Deftere Seniinde vi'i : Ɓiɓɓe-aadama fuu nanndi e huɗo, teddungal maɓɓe boo nanndi e pihindi. Huɗo e yo'ora, pihindi e saama, ammaa voliinde Jawmiraawo sottataa faa abadaa. Voliinde ndeen woni *Habaru Belɗum ɗum nga'ajinaaɗon.
𞥑 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞥑 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤆𞤮𞤲𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤑𞤢𞤨𞤢𞤣𞤮𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤄𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤴𞤢. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 ! 𞤚𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤃𞤢𞥄𞤤𞤼𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤉𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤮𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤯𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤯𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤪𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤣𞤢𞤪𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤼𞤫𞥅 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤸𞤭. 𞤑𞤮𞥅 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤬𞤭𞥅 𞤺𞤵𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤺𞤮𞤣𞤮𞤪𞤼𞤫𞥅. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤨𞤭𞤱. 𞤅𞤫𞤴 𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤣𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤼𞤢. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤮. 𞤌𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮. 𞤌𞤲 𞤳𞤫𞥅𞤾𞤭𞥅 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤭𞥅𞤬𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤫𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. *𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤭 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤯𞤢𞥄𞤥⹁ 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮. 𞤇𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢. 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱. 𞤊𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤔𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤨𞤫𞥅𞤪𞤮𞤲 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤺𞤵𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤍𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤤𞤢 𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤮 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤂𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤥𞤭 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. » 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤳𞤮𞤯𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤳𞤮𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤮𞤲 𞤷𞤮𞥅𞤼𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌𞤲 𞤷𞤮𞥅𞤼𞥆𞤮𞤪𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤫 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤫''𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤧𞤮𞥅𞤼𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤢𞤯𞥆𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤤𞤭𞤣𞥆𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤭𞤤𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫'𞤫 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤪𞤫𞤧𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤷𞤫𞤲𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫. 𞤌𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤢𞤻𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : 𞤇𞤭𞤩𞥆𞤫-𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤨𞤭𞤸𞤭𞤲'𞤣𞤭. 𞤖𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤴𞤮'𞤮𞤪𞤢⹁ 𞤨𞤭𞤸𞤭𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤜𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮𞤲.
1 Biiturus 2 Gam ma'ajum, kibinee koo iri ndeye halleende, e fewre, e munaafukaare, e nalwiiru, e nyo'ore fuu. Kama no ɓikkon keccon ngiɗiri kosam ɗam walaa jillo, noon onon boo haani ngiɗron voliinde Allah laaɓnde, gam faa nde mawnina on, njottooɗon e heɓgo kisndam. Gam *Deftere Seniinde vi'i : « On meeɗii mbooɗeenga Jawmiraawo. » Haayre nde yonki e yimɓe seniiɓe Ɓaditee Yeesu, gam kanko woni haayre nde yonki nde mahooɓe kibini, ammaa Allah suɓii nde, nde vooɗnde yeeso muuɗum. Onon boo, laatee kama kaaƴe ɗe yonki maharuɗe *Wuro Allah Seniingo, laatooɗon kawtal *aardiiɓe diina seniiɓe, waɗanooɓe Allah sadakaaji ruhu, ɗi o jaɓata gada e Yeesu *Almasiifu. Gam *Deftere Seniinde vi'i : « Mi suɓii haayre ɓurdunde, laatiinde fuɗɗoode mahadi wuro am. Mi resey nde nder si'ire *Siyoona. Goonɗinɗo haayre ndeen fuu semtintaake sam. » Haayre ndeen e laatii teddunde to mooɗon, onon goonɗinɓe. Ammaa ɓeen ɓe ngoonɗinaay nde, Deftere vi'ii ɓe : « Haayre nde mahooɓe kibini, kayre laatii haayre ɓurnde jogaago mahadi, ɗum haayre fergoore yimɓe, e haayre do''oore ɓe. » Yimɓe pergake nde, gam ɓe calake tokkugo bolle Allah, kanjum woni ko Allah siryaninoo ɓe. Ammaa onon ngoni jama'aare suɓaande, kawtal aardiiɓe diina Laamiiɗo, lenyol ceniingol, yimɓe ɓe Allah suɓani hoore muuɗum. O suɓii on gam nga'ajinon habaru kuuɗe ma'ako booɗɗe, kanko nodduɗo on nder niɓre, ngarɗon nder jayngol ma'ako kaayniingol ! Ndeenno wanaa on yimɓe Allah, ammaa jo'oni on laatake lenyol ma'ako. Ndeenno on keɓaayno yurmeende ma'ako, ammaa jo'oni on keɓii yurmeende ma'ako. Jo'onde goonɗinɓe nder ɓe ngoonɗinaay Yiɗaaɓe am, on laatii hoɗɓe e jananɓe nder ndu'u duuniyaaru. Gam ma'ajum emi toroo on ceedon e giɗaaɗi ɓerɗe mooɗon, gillotooɗi halkugo yonkiiji mooɗon dum. Kollee gikku mbooɗngu nder yimɓe heeferɓe, gam koo to ɓe noddirii on halluɓe, e noon fuu doole ɓe ngi'a kuuɗe mooɗon booɗɗe, ɓe teddina Allah nyannde o vanngani ɓe. Gam daliila Jawmiraawo, ɗowtanee aardiiɓe duuniyaaru : gada laamiiɗo ɓurɗo manngu, faa e gomna'en ɓe o liloyi, gam ɓe cernana waɗooɓe ko boni, ɓe mana waɗooɓe ko vooɗi. Gam nyumo Allah woni cuumon konnduɗe yimɓe ɓe ngalaa ƴoyre, volvooɓe bolle mehereeje, gada e kuuɗe mooɗon booɗɗe. Onon on rimɓe, ammaa to' on ngartir ndimaaku mooɗon laato hujja huugo halleende, sey njooɗooɗon jo'onde holleynde on maccuɓe Allah. Teddinee yimɓe fuu, ngiɗee banndiraaɓe goonɗinɓe, kulee Allah, teddinee mawɗo lesdi. Tokkugo misaalu Yeesu nder torraa Onon maccuɓe, ɗowtanee jawmiraaɓe mooɗon, teddinee ɓe. To' on ɗowtano ɓe gikku mbooɗngu, koo moƴƴuɓe tan, ammaa faa e sa'atuɓe boo. Jarɗo torraa wanaa gam layfi muuɗum, to o munyii gam Allah, o waɗii ko vooɗi. To on piyaama gam on mbaɗi layfi, koo to on munyi, ɗume mantortooɗon ? Ammaa to on munyii torraaji keɓɗi on nder kuugal mooɗon booɗngal, ndeen Allah no barkiɗiney on. Iri torraaji ɗiin Allah noddiri on, gam *Almasiifu boo torraama sabu mooɗon. O ɗalanii on misaalu gam tokkon kosɗe ma'ako. O meeɗaay waɗgo hakke, fewre boo meeɗaay vurtaago e honnduko ma'ako. Nde ɓe kuɗi mo, o huɗtaaki ɓe, nde ɓe torri mo, o wa'ataaki ɓe. Ammaa o halfini hoore ma'ako Allah, cerniroowo goonga. Almasiifu roondake hakkeeji meeɗen dow ɓanndu muuɗum wakkaci o ɓilaa dow *gaafagal, gam ceeden e hakke, poofen nder aadilaaku. « Gada e nawnanɗe ma'ako keɓɗon hoyneego. » On laatinoo kama baali kalkuɗi, ammaa jo'oni on ngartiraama to gaynaako, deeneyɗo yonkiiji mooɗon.
𞥑 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞥒 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤵𞤳𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤢𞤤𞤱𞤭𞥅𞤪𞤵⹁ 𞤫 𞤻𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤷𞥆𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤮𞤧𞤢𞤥 𞤯𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤶𞤭𞤤𞥆𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤪𞤮𞤲 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤥 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤌𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. » 𞤖𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤇𞤢𞤣𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫 𞤯𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤪𞤵𞤯𞤫 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤪𞤵𞤸𞤵⹁ 𞤯𞤭 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤘𞤢𞤥 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤭 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤣𞤵𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤢𞤥. 𞤃𞤭 𞤪𞤫𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 *𞤅𞤭𞤴𞤮𞥅𞤲𞤢. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤧𞤢𞤥. » 𞤖𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤩𞤫 : « 𞤖𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤣𞤮''𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤩𞤫. » 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤪𞤺𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤌 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤 ! 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤔𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤮𞤯𞤩𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤭𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤥. 𞤑𞤮𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 : 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤺𞤮𞤥𞤲𞤢'𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤷𞤵𞥅𞤥𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫⹁ 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤪𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪 𞤲'𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤸𞤵𞤶𞥆𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤫 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤵𞤤𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭. 𞤚𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤧𞤢'𞤢𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅. 𞤔𞤢𞤪𞤯𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭. 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤭⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 ؟ 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲. 𞤋𞤪𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌 𞤯𞤢𞤤𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤯𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤵𞤯𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤭𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤪𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤮 𞤩𞤭𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵. « 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤴𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮. » 𞤌𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤼𞤮 𞤺𞤢𞤴𞤲𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
1 Biiturus 3 Jo'onde koobgal Onon rewɓe ɗowtanee worɓe mooɗon, gam koo to ɓe tokkaay voliinde Allah, gikku mooɗon mbooɗngu e waawi waylitoygo ɓe, koo to on mbolvanaay ɓe voliinde Allah koo wo'ore, gam ɓe ngi'ey no kuuɗe mooɗon laaɓri e no teddinirton ɓe. To' mbooɗndam mooɗon laato ɗam ɓanndu tan, kama mooraago, e haɓɓugo koɗi jiinaariya, e ɓornaago kolte booɗɗe, ammaa ngooree mbooɗndam mooɗon laatoo ɗam ɓernde, waato ɓernde nde munyal e jam. Kanjam woni mbooɗndam tabbitoojam, ɓurɗam yeeso Allah. Bana nii rewɓe seniiɓe ndeenno kolliri mbooɗndam mu''en e resgo tammunde maɓɓe e Allah, ɓe ɗowtanii worɓe maɓɓe. Noon Saaratu ɗowtoranii koree muuɗum Ibraahim, faa o noddiri mo jawmiiko. Onon boo, on laatake ɓiɓɓe Saaratu, kul on kuwii ko vooɗi, on kulaay saaydingo goonɗinki mooɗon. Onon worɓe boo, njooɗodee e rewɓe mooɗon noon no haani. Anndee, semmbee debbo fotaa e ɗum gorko. Teddinee ɓe, gam onon e maɓɓe fuu on keɓii barkaa ngo'ota, waato yonki ɗum faa abadaa. Mbaɗee ɗum, gam to' goɗɗum haɗ do'aaje mooɗon. Jaɓgo torreego gam goonga Jo'oni kam, sey nyumo mooɗon laatoo wo'oto, njurmindiree, ngiɗngiɗtiree e yiɗde mbanndiraagu, mballindiree, leestinee ko'e mooɗon. To' on mba'atoro halleende e halleende, koo kuɗdi e kuɗdi, ammaa mba'atoree barkaa, gam ma'ajum Allah noddi on faa keɓon barkaa. Gam *Deftere Seniinde vi'i : « Giɗɗo foofaango vooɗngo, e velvelo nder balɗe muuɗum, sey o woora bolle kalluɗe, o woora fewre boo. O woora huugo ko halli, o waɗa ko vooɗi : o yillo jam, o yilloo ɗum e ɓernde ma'ako fuu. Gam gite Jawmiraawo e cutii goonga'en dum, emo yewanii do'aaje maɓɓe, ammaa emo wanyi waɗooɓe ko halli. » Moye torrata on kul on ti'inii huugo ko vooɗi ? Ammaa on barkiɗinaaɓe to yimɓe torrii on gam huugo ko vooɗi. To' on kul yimɓe ɓeen, to' hakkiilooji mooɗon njiiɓo ! Teddinee Almasiifu nder ɓerɗe mooɗon, gam o Jawmiraawo mooɗon. Sey wakkaci fuu ciryooɗon toontaago ƴamooɓe on daliila tammunde mooɗon. Ammaa toontoree ɓe e leestinki hoore, mawninee ɓe, to' *nyumooji ɓerɗe mooɗon pel on. Ndeen yimɓe ɓeen, hallinooɓe kuuɗe mooɗon booɗɗe ɗe kuwoton gam on tokkii laawol Almasiifu, no cemtey. Torreego gam kuugal booɗngal, to ɗum nyumo Allah, ɓurii torreego gam kuugal kallungal. Gam *Almasiifu e hoore muuɗum torraama, faa o maayi gam hakkeeji yimɓe fuu, nde wo'ore faa abadaa. Kanko mo walaa hakke, o maayanii yimɓe ɓe hakke, gam o ɓattina on to Allah. O waraama e ɓanndu ma'ako, o ummitinaama e Ruhu. E Ruhu oon Yeesu yahi, wa'ajiniroyi yonkiiji maayɓe omndaaɗi nder kaso. Yonkiiji ɗiin ngoni yimɓe salinooɓe tokkugo Allah nder jaamaniiru Nuhu. Wakkaci ɗuum, Allah munyanii ɓe faa Nuhu sehi akali makki. Ammaa yimɓe seɗɗa tan natti akali kiin, waato yimɓe njoveetato, kisi ndiyam ɗaam. Ndiyam ɗaam e laatii misaalu ko sappinta on *baptisma ila ɗum waraay. Gada e ma'ajum kisɗon jo'oni. Baptisma ɗuum laataaki gam ittugo tuhundi ɓanndu, ammaa gam waɗgo *alkawal tokkugo Allah e nyumo ɓernde laaɓngo. Gada e ummitineeki Yeesu *Almasiifu baptisma hisnirta on. Kanko ƴeentuɗo dow, emo jooɗii e junngo Allah nyaamo, malaa'ika'en e laamiiɓe e baawɗeeji asama fuu ɗowtanake mo.
𞥑 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞥓 𞤔𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤦𞤺𞤢𞤤 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤵 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤩𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞥅 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤴 𞤲𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤪𞤭 𞤫 𞤲𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤩𞤫. 𞤚𞤮' 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤯𞤢𞤥 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤯𞤭 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤯𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤫 𞤶𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤢𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤄𞤢𞤲𞤢 𞤲𞤭𞥅 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤫 𞤪𞤫𞤧𞤺𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤅𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤵 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞥅𞤳𞤮. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤵⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭. 𞤀𞤲𞤣𞤫𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤯 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤔𞤢𞤩𞤺𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤲'𞤶𞤵𞤪𞤥𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤺𞤵⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤵𞤯𞤣𞤭 𞤫 𞤳𞤵𞤯𞤣𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤼𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄. 𞤘𞤢𞤥 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤘𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅. 𞤌 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 : 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤷𞤵𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢'𞤫𞤲 𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤻𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭. » 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤤 𞤮𞤲 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 ؟ 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤼𞤮' 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤩𞤮 ! 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤅𞤫𞤴 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮' *𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤨𞤫𞤤 𞤮𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤲𞤮 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤫𞤴. 𞤚𞤮𞤪𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤘𞤢𞤥 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵. 𞤉 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤮𞥅𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤭⹁ 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞤪𞤮𞤴𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤒𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤤𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤐𞤵𞤸𞤵. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤐𞤵𞤸𞤵 𞤧𞤫𞤸𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤼𞤢𞤼𞤮⹁ 𞤳𞤭𞤧𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤯𞤢𞥄𞤥. 𞤐'𞤁𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤯𞤢𞥄𞤥 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤭𞤤𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤳𞤭𞤧𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭. 𞤄𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤵𞤸𞤵𞤲'𞤣𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤺𞤮. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮⹁ 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮.
1 Biiturus 4 Foofaango heso Nde laatii *Almasiifu torraama nder ɓanndu, onon boo sey ciryooɗon ɓerɗe mooɗon ndartanooɗon torraaji kama Almasiifu. Gam torriiɗo nder ɓanndu seedi e hakke. To noon, gada jo'oni faa timmoode balɗe mooɗon nder duuniyaaru, tokkee ko Allah yiɗi, ngooree tokkugo giɗaaɗi ɓanndu. Jo'onde nde njooɗinooɗon nder ko yimɓe heeferɓe kuwata heƴi. On njooɗakeno nder njeenu e tokkugo giɗaaɗi ɓanndu e yare-yare e pijirle kalluɗe e tokkugo gumkiiji, fii nyidduɗum. Jo'oni ɗum haaynake ɓe korey gam on ɗalii hawtugo e maɓɓe nder kuuɗe kalluɗe, kanjum waɗi eɓe njaasna on dum. Ammaa ɓe ndaroyto yeeso Allah, ɓe ngeccoo mo ko ɓe mbaɗi fuu, gam Allah siryake sernango maayɓe e foofooɓe fuu. Kanjum waɗi faa e maayɓe nga'ajinaa *Habaru Belɗum, koo nde laatii ɓe maayi, kama no yimɓe fuu maayrata, e noon fuu ɓe poofey noon no Allah foofrata. Huutinirgo kokke Allah Timmoode ku'uje fuu ɓadake. Gam ma'ajum, kakkilee, ndeenee ko'e mooɗon, gam mbaawon waɗgo do'aare. Ko ɓuri manngu fuu woni, ngiɗngiɗtiron e ɓernde wo'ore, gam yiɗde e ya'afoo hakkeeji ɗuuɗɗi. Njaɓɓee hoɗɓe nder gure mooɗon e velvelo, naa e hissa. Allah hokkii koo moye mooɗon fuu kokkal muuɗum. Kuutiniree kokke ɗeen gam nafron ɗe woɓɓe, ndeen on laatake reennaaɓe kokke Allah vooɗɓe. Ga'ajotooɗo, sey wa'ajina bolle Allah tan. Balloowo woɓɓe boo, sey vallira ɓe e semmbee ɗum Allah hokki ɗum. Gam Allah teddinee nder kuuɗe ɗeen fuu gada e Yeesu *Almasiifu. Teddungal e baawɗe laatanoo mo faa abadaa ! Aamiin ! Torreego gam Almasiifu Yiɗaaɓe am, to' torraa ngareyka to mooɗon gam godaago on, haayno on. Koo to ka naawri ba yiite, to' on ndaar ka kama ka haanaa heɓgo on. Ammaa nanee belɗum to on kawtii e Yeesu *Almasiifu nder torraaji, faa keevon velvelo ngo walaa keerol to teddungal ma'ako vanngi. Barkaa laatanto on, to yimɓe njaltinirii on gam innde Yeesu Almasiifu, gam e ɗum holla Ruhu tedduɗo, waato *Ruhu Allah, e wondi e mooɗon. To' koo go'oto nder mooɗon yar torraa gam o baɗoowo war-hoore, koo gujjo, koo kuwoowo ko vooɗaa, koo nattoowo ko walanaa ɗum. Ammaa to goɗɗo mooɗon torraama gam o tokkuɗo Yeesu, to' o nan cemtuɗum, ammaa sey o yetta Allah gam o raaraama tokkuɗo Almasiifu. Wakkaci Allah sernanta yimɓe ɓadake, o fuɗɗirey yimɓe ma'ako tawo. To o fuɗɗirii en, enen, ndeen ɗume laatanto ɓeen saliiɓe jaɓgo Habaru Allah Belɗum ? Gam *Deftere vi'i : « To kisndam saɗanii goongaajo, ndeen ɗume laatantoo yimɓe ɓe ngoonɗinaay Allah e waɗooɓe hakke ? » Gam ma'ajum, torraaɓe dow nyumo Allah fuu, sey ɓe ti'inoo waɗgo kuuɗe booɗɗe, nder halfingo ko'e maɓɓe e Allah tagoowo, kebbinoowo *alkawal muuɗum.
𞥑 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞥔 𞤊𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤫𞤧𞤮 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤴 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵. 𞤔𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤫𞤰𞤭. 𞤌𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤫 𞤴𞤢𞤪𞤫-𞤴𞤢𞤪𞤫 𞤫 𞤨𞤭𞤶𞤭𞤪𞤤𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤬𞤭𞥅 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤯𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤧𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤮𞤴𞤼𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞥄 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤪𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤫𞤴 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤪𞤢𞤼𞤢. 𞤖𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤚𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭. 𞤐'𞤔𞤢𞤩𞥆𞤫𞥅 𞤸𞤮𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤭𞤧𞥆𞤢. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤪𞤮𞤲 𞤯𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤩𞤫. 𞤘𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲. 𞤄𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄 ! 𞤀𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲 ! 𞤚𞤮𞤪𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤫𞤴𞤳𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮 𞤮𞤲. 𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤳𞤢 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤪𞤭 𞤦𞤢 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪 𞤳𞤢 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞥅𞤾𞤮𞤲 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤 𞤼𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭. 𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮' 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤪 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪-𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤵𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤼𞤮' 𞤮 𞤲𞤢𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤵𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤫𞤴 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤚𞤮 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 ؟ 𞤘𞤢𞤥 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤚𞤮 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 ؟ » 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤤𞤬𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤺𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
1 Biiturus 5 Reengo sefre Allah Miin Biiturus, emi toroo on, onon darvanooɓe goonɗinɓe, gam miin boo mi aardiiɗo goonɗinɓe, caayduujo torraaji Yeesu *Almasiifu. Kadimaa boo, ɗo'o yeeso mi heɓey geɗal nder teddungal ma'ako nyannde o vittoyi. Gam ma'ajum, emi toroo on : ndeenee *ikiliisiya ka Allah reenni on, kama no gaynaako reenrata baali muuɗum. To' on ndeenru ka doole, ammaa e ɓernde laaɓnde kama no Allah yiɗiri. To' on kuu ɗum gam heɓgo ceede e laabi leliiɗi, ammaa kuuree ɗum e ɓernde laaɓnde. To' on kollu manngu dow yimɓe ɓe Allah hokki on, ammaa laatanee ɓe misaalu ɗum ɓe tokkata. Ndeen to Gaynaako Mawɗo oon vanngi, on keɓey giifol manngu ngol waylataako faa abadaa. Onon boo kaye'en, ɗowtanee mawɓe. On fuu, kollindiree leestinaare nder kuuɗe mooɗon, gam *Deftere Seniinde vi'i : « Allah e wanyi mawnitiiɓe, ammaa emo hokka leestinɓe ko'e mu''en caahu ma'ako. » Gam ma'ajum leestinee ko'e mooɗon yeeso Allah Jawmu baawɗe, gam o ɓanta on nder wakkaci ɗum o suɓi. Kokkee Allah ɓillaaje mooɗon fuu, gam emo reeni on. Kakkilee, ndeenee ko'e mooɗon gam ganyo mooɗon *Ceyɗaan e ɗoon yiiloo kama mawndu veelaandu, o ɗoon yilloo mo o nyaami. Ndartee mo, cemmbiɗee nder goonɗinki mooɗon, gam eɗon anndi banndiraaɓe goonɗinɓe nder duuniyaaru fuu e ɗoon njara torraaji iri ɗi torreteeɗon. To on torraama wakkaci seɗɗa fuu, ndeen Allah mo yiɗde nodduɗo on, gam natton teddungal muuɗum tabbitngal nder kawtal e Yeesu *Almasiifu, kanko o laatiney on timmuɓe, o semmbiɗiney on, o tabbitina on, o waɗa ndarooɗon e semmbee. Baawɗe tabbitana mo faa abadaa ! Aamiin. Timmoode ngo'ol ɗereewol Siilas mo ndesmi no banndiraawo koolniiɗo, valli yam vinndango on ngo'ol ɗereewol damungol. Mi vinndii ngol gam mi holla on ko woni caahu Allah goongajum. Cemmbiɗee nder caahu nguun ! Jama'aare goonɗinɓe wonɓe lesdi Babiila, ɓe Allah suɓi noon no o suɓri on, kinnii on. Markus boo laatiiɗo ɓiyam nder goonɗinki hinnii on. Kinnindiree e hinnoore kama nde yiɗruɓe. Jam wondu e mooɗon, onon hawtuɓe e Yeesu *Almasiifu !
𞥑 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞥕 𞤈𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤬𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤮'𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 : 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤪𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤺𞤢𞤴𞤲𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤪𞤵 𞤳𞤢 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤤𞤫𞤤𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤘𞤢𞤴𞤲𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤺𞤭𞥅𞤬𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤴𞤫'𞤫𞤲⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫. 𞤌𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤢𞤻𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. » 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤵 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭. 𞤑𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭 𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤵 𞤾𞤫𞥅𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭. 𞤐'𞤁𞤢𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅. 𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄 ! 𞤀𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲. 𞤚𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤥𞤭 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤣𞤢𞤥𞤵𞤲'𞤺𞤮𞤤. 𞤃𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤶𞤵𞤥. 𞤕𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 ! 𞤔𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤄𞤢𞤦𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤪𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲. 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲. 𞤑𞤭𞤲𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤪𞤵𞤩𞤫. 𞤔𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 !
1 Tesaloonika'en 1 Miin Bulus e Siilas e Timote emin kinna *ikiliisiya gonka Tesaloonika, laatiika ka Allah *Baabiraawo meeɗen e Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu. Jam e barkaa Allah wonda e mooɗon. Bulus yettii Allah gam goonɗinki Tesaloonika'en Emin nyuma dow mooɗon nder do'aaje amin. Wakkaci fuu emin njetta Allah gam mooɗon. Emin kiimtoo on wakkaci fuu yeeso Allah *Baabiraawo meeɗen. Emin kiimtoo on gam kuuɗe ɗe kuuɗon sabu goonɗinki, e ti'inaare nde ti'iniiɗon nder yiɗde, e munyal gam tammunde mooɗon nder Yeesu *Almasiifu Jawmiraawo meeɗen. Banndiraaɓe amin ɓe Allah yiɗi, emin anndi Allah suɓii on, sabu *Habaru Belɗum ɗum min ngaddani on ɗuum laataaki bolle tan, ammaa ɗum wardii e baawɗe Allah e *Ruhu Ceniiɗo fuu. Kadimaa boo on tabbitinii habaru ɗuum ɗum goonga. Nde min ngondunoo e mooɗon, kuuɗe e gikku amin kollii daahir ɗum laataaki fewre. On ngemminii min, on ngemminii Yeesu Jawmiraawo meeɗen boo. Nde njaɓɗon bolle Yeesu on torraama korey, ammaa e noon fuu torraa kaan senndaay on e velvelo ngo Ruhu Ceniiɗo hokki on. Gam ma'ajum on laatake misaalu to goonɗinɓe Yeesu nder lesɗe Makedooniya e Aakaya fuu. Gada to mooɗon haala Yeesu Jawmiraawo meeɗen sankiti, naa nder lesɗe Makedooniya e Aakaya tan, ammaa habaru goonɗinki mooɗon e Allah nanaama nder lesɗe fuu. Gam ma'ajum naa doole min ɓesda yeccaago ɓe ɗum. Gam kamɓe e ko'e maɓɓe ɓe ngeccake min no njaɓruɗon min nde min ngarnoo to mooɗon. Eɓe caaydoo no kibinirɗon *gumkiiji mooɗon ngaylitiiɗon laatiiɗon maccuɓe Allah goongaajo mo yonki. Eɗon ndeenti bittoyki *Ɓiyiiko ivoyeyɗo gada dow. Kanko woni Yeesu mo Allah fintini nder maayde laatini mo mo yonki, kisneyɗo en gada e huunƴere Allah wareynde.
𞥑 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞥑 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤔𞤢𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫. 𞤌𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤲'𞤺𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤀𞥄𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤀𞥄𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤩𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 *𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 *𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤫.
1 Tesaloonika'en 2 Kuuɗe Bulus nder si'ire Tesaloonika Banndiraaɓe amin, onon e ko'e mooɗon eɗon anndi garki amin to mooɗon laataaki mehere. Eɗon anndi ila min ngaraay to mooɗon min torraama, min kuɗaama nder si'ire Filipi. Ammaa e noon fuu Allah meeɗen hokkii min ngorgu waddango on *Habaru Belɗum ivoyɗum to ma'ako. Gam wa'aji amin ivoyaay e boofi, koo e nyumooji kalluɗi. Min ndaarataa ƴoynugo on boo. Ammaa Allah godake min, goonɗinii min, tamndinii min Habaru muuɗum Belɗum, noon no min mbolvirta ɗum. Gam ma'ajum min ndaaraay velgo yimɓe. Allah godotooɗo ɓerɗe meeɗen tan min ndaarata velgo. Eɗon anndi min meeɗaay volvango on bolle belɗe tan. Min cuuɗaay koɗey nder ɓerɗe amin, Allah e saaydanii min ɗum. Min ndaaraay teddungal gada to yimɓe, koo to mooɗon, koo to woɓɓe feere. Emin mbaawnoo hollugo on teddungal amin, gam min *lilaaɓe *Almasiifu, ammaa nde min ngondunoo e mooɗon, min ndeenii on noon no inna reenrata ɓinngel muuɗum. Emin ngiɗi on korey, faa ɗum velii min waddango on Habaru Allah Belɗum. Naa habaru tan, ammaa emin ngiɗnoo hokkugo on faa e yonkiiji amin, sabu on laatake yiɗaaɓe amin korey. Banndiraaɓe, on njeggitaay nde min nga'ajotonoo on *Habaru Belɗum ivoyɗum to Allah, min kuwii korey, min tampii korey. Min kuwii jemma e nyalawma fuu gam min nyaamna ko'e amin, sabu to' min laatano on donngal. Onon on caaydu'en amin, Allah boo e saaydanii min, no min njooɗorii nder mooɗon e laaɓal, min kuwii ko foti, min ngalaa ko peldoton min. Eɗon anndi no min mbagginiri go'oto-go'oto mooɗon noon no baaba vagginirta ɓiyum. Min cemmbiɗinii on, min tiɗɗinii on, min torake on, mbaɗon jo'onde haandannde Allah nodduɗo on, gam natton nder laamu ma'ako, ngi'on teddungal ma'ako. Kadimaa e woodi ko waɗi min e yettugo Allah wakkaci fuu, nde nanɗon bolle Allah e konnduɗe amin, on njaɓraay ɗe kama bolle ɓii-aadama, ammaa kama bolle Allah. Goonga, ɗum bolle Allah, eɗe kuwa nder ɓerɗe mooɗon onon goonɗinɓe. Banndiraaɓe, on laatake kama *ikiliisiyaaji gonɗi nder lesdi *Yahuudiya. Goonga, on munyanii torraaji iri ɗi maɓɓe, on njarii bone e juuɗe lenyol mooɗon, noon no kamɓe maa ɓe njardi bone e juuɗe Yahuudu'en. *Yahuudu'en ɓeen mbarnoo Yeesu Jawmiraawo e *annabo'en. Kadimaa ɓe torrii min. Eɓe kuwa ko velataa Allah, ɓe laatake wanywanyɓe yimɓe fuu. Eɓe ngiɗi haɗgo min wa'ajingo *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en, gam to' ɗi keɓ kisndam. Noon ɓe kebbinirta eterde hakkeeji maɓɓe wakkaci fuu. Ammaa jo'oni huunƴere Allah jippake dow maɓɓe. Bulus e yiɗi yi'itoygo Tesaloonika'en Minon boo, banndiraaɓe amin, min ngeewnii on korey. Min ceedii e mooɗon wakkaci seɗɗa, ammaa ceedal ngaal naa ɗum ceedal ɓernde, ɗum ceedal ɓanndu tan. Emin kaaɓi yi'igo on korey. Gam ma'ajum min mbaɗii anniya yi'igo on. Gam miin Bulus, nde ɗuuɗɗum ndaarmi wargo to mooɗon, ammaa *Ceyɗaan haɗii yam. Ɗume woni daliila tammunde amin e velvelo amin ? Wanaa onon ngoni giifol laamu ngol min mantorto yeeso Yeesu Jawmiraawo meeɗen to o vittoyii naa ? Goonga, onon ngoni teddungal amin e velvelo amin !
𞥑 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞥒 𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤭𞤤𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤯𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤪𞤺𞤵 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤼𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮𞤣𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤵𞤥. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤐𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤼𞤮𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤃𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤼𞤮' 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤲𞤺𞤢𞤤. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤨𞤫𞤤𞤣𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮-𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤩𞤭𞤴𞤵𞤥. 𞤃𞤭𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤭𞤯𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤭'𞤮𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤩𞤭𞥅-𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫𞤯𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 *𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲. 𞤉𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤯𞤭 𞤳𞤫𞤩 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤫𞤼𞤫𞤪𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞤼𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤱𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤃𞤭𞤲 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤤 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤢𞤤 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤼𞤢𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤩𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤸𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲 ؟ 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤭𞥅𞤬𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤮 𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲 !
1 Tesaloonika'en 3 Gam ma'ajum, nde min mbaawaay munygo, emin tammii ɗum ɓurii vooɗgo min njooɗoo nder si'ire Ateena minon tan. Min lilii Timote to mooɗon. O banndiraawo amin kuwanoowo Allah e kuudoowo e amin gam wa'ajingo Habaru *Almasiifu Belɗum. Min lilii mo to mooɗon gam o semmbiɗina on, o tiɗɗina on nder goonɗinki mooɗon. Gam to' koo go'oto mooɗon vittu ɓaawo nder goonɗinki muuɗum, sabu torraaji keɓeyɗi ɗum. Eɗon anndi kanjum woni geɗal meeɗen nder ko Allah yiɗi. Ila nde min ngondunoo e mooɗon, min ngeccake on en njarey torraa. Eɗon anndi boo noon ɗum laatii. Gam ma'ajum, nde mi waawaay ɓesdugo munygo, mi liloyii Timote gam mi nana to eɗon ndarii nder goonɗinki mooɗon. Mi hulii to' *Ceyɗaan jarrabo on, o meheriɗina kuugal ngal min kuwi. Timote wartirii habaru Tesaloonika'en Ammaa jo'oni Timote wartii to amin. O wartiranii min habaru belɗum dow goonɗinki mooɗon e yiɗde mooɗon. O vi'ii min, faa hannde eɗon nyuma dow amin nder yiɗde. Noon no min ngeewniri on, noon onon boo ngeewnirɗon min. Gam ma'ajum banndiraaɓe, koo to torraa e ɓillaare nanngii min, ɓerɗe amin cemmbiɗii, gam min nanii habaru goonɗinki mooɗon. Jo'oni yomkiiji amin mbittoyii, sabu noon no ndaroriiɗon nder Jawmiraawo. Iri ndeye yettoore min ngettata Allah, sabu belɗum ɗum min nani yeeso ma'ako gam daliila mooɗon ? Jemma e nyalawma fuu emin toroo mo korey o hokka min laawol yi'igo on gite e gite, gam min kebbita ko horii nder goonɗinki mooɗon. Allah *Baabiraawo meeɗen e Yeesu Jawmiraawo meeɗen kokku min laawol wargo to mooɗon. Jawmiraawo ɓesdana on yiɗyiɗtirgo, ɗuɗɗina yiɗde mooɗon to yimɓe fuu, nde laatoo noon no min ngiɗiri on. Allah semmbiɗina ɓerɗe mooɗon, gam laatooɗon seniiɓe, ɓe ngalaa feloore yeeso Allah Baabiraawo meeɗen, faa nyannde nde Jawmiraawo meeɗen Yeesu jippodoytoo e seniiɓe muuɗum.
𞥑 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞥓 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤵𞤻𞤺𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤣𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤃𞤭𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤼𞤭𞤯𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤵 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴𞤯𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭. 𞤋𞤤𞤢 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤼𞤮 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤭𞥅 𞤼𞤮' *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤶𞤢𞤪𞥆𞤢𞤦𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤭. 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤱𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤱𞤲𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤮𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤭𞥅⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤋𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 ؟ 𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤴𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤯𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤣𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
1 Tesaloonika'en 4 Foofaango ngo Allah yiɗi Ɓaawo ma'ajum banndiraaɓe, min ekkitinii on no haani njooɗorooɗon jo'onde veleynde Allah, eɗon mbaɗa ɗum boo. Ammaa jo'oni, emin toroo on nder kawtal mooɗon e Yeesu Jawmiraawo, ti'inee yahago yeeso-yeeso. Eɗon anndi ekkitinooje ɗe min ekkitini on nder baawɗe Yeesu Jawmiraawo meeɗen. Ko Allah yiɗi woni laatooɗon seniiɓe, to' on mbaɗ njeenu. Sey koo moye nder mooɗon fuu ekkitoo no reenrata ɓanndu muuɗum nder senaare e teddungal. To' on tokku ko velata ɓalli mooɗon noon no heeferɓe ɓe anndaa Allah mbaɗata. Dow ma'ajum fuu, to' koo moye mooɗon selnu banndum, to' o ƴoynu banndiiko, gam Jawmiraawo no eltey baɗeyɗo iri ɗi'i hakkeeji kalluɗi fuu. Min mbi'ii on ɗum, ɗum fuu ilaa, min mbagginii on dow ma'ajum booɗɗum. Allah noddaay en gam laatooɗen nyidduɓe, ammaa gam laatooɗen seniiɓe. Gam ma'ajum caliiɗo ekkitinol amin naa neɗɗo o salii, ammaa Allah kokkuɗo on Ruhu muuɗum Ceniiɗo o salii. Dow e yiɗde hakkunde banndiraaɓe boo, naa doole min mbinndana on ɗum, gam onon e ko'e mooɗon Allah ekkitinii on yiɗyiɗtirgo. Emin anndi no ngiɗruɗon banndiraaɓe mooɗon wonɓe nder lesdi Makedooniya fuu. Ammaa banndiraaɓe, emin toroo on, ɓesdon yiɗde mooɗon yeeso-yeeso. Ti'inee jooɗaago nder jam. Sey koo moye huwa kuugal e juuɗe muuɗum, heɓa ko marorto. Kanjum min ngeccii on ilaa. Ndeen kam jo'onde mooɗon no laatoto haandunde yeeso yimɓe ɓe ngoonɗinaay Allah. Onon boo, on teddantaa koo moye. Bittoyki Yeesu Jawmiraawo Banndiraaɓe, emin ngiɗi pahamon habaru maayɓe, gam to' ɓerɗe mooɗon mettu kama yimɓe ɓe ngalaa tammunde. Enen kam, en tabbitinii Yeesu maayii fintii. Gam ma'ajum en tabbitinii maayɓe goonɗinɓe no mbittidoyey e Yeesu. Ko min ngeccotoo on, ɗum bolle Jawmiraawo, enen horiiɓe woonɓe yonki nyannde nde Jawmiraawo vittoyta, en aartataa maaynooɓe sam. Gam to Jawmiraawo e hoore muuɗum e ɗoon jippoo gada dow, noddaango semmbiɗngo e voliinde mawɗo malaa'ika'en no nanetee, luwal Allah boo no fuufetee. Ndeen maayɓe goonɗinooɓe *Almasiifu no aartey fintugo. Ɓaawo ma'ajum, enen horiiɓe woonɓe yonki nyanndeere ndeen, en ƴeftete kawritoyen e maɓɓe nder duule, gam potten e Jawmiraawo toon dow, ngonden e ma'ako faa abadaa. Gam ma'ajum, sey koo moye mooɗon semmbiɗina ɓernde banndum e ɗe'e bolle.
𞥑 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞥔 𞤊𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮-𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤑𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵. 𞤅𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢. 𞤁𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤤𞤲𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤮 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤵 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤫𞤤𞤼𞤫𞤴 𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤭'𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤭𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤷𞤢𞤤𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅. 𞤁𞤮𞤱 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤴𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮-𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤥. 𞤅𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤪𞤮𞤪𞤼𞤮. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤭𞤤𞤢𞥄. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫. 𞤄𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤵 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫. 𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞤣𞤮𞤴𞤫𞤴 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤑𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤲 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤤𞤵𞤱𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤬𞤵𞥅𞤬𞤫𞤼𞤫𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞤴 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤵𞤺𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤫𞤼𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤮𞤴𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤤𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤫 𞤯𞤫'𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫.
1 Tesaloonika'en 5 Banndiraaɓe, wanaa doole min mbinndana on dow wakkaciiji e nyalɗe gareyɗe. Gam onon eɗon anndi booɗɗum nyannde nde Jawmiraawo warata, nde warey kama no gujjo wardata nder jemma. Wakkaci nde yimɓe mbi'ata : « Jam tan woodi, torraa fuu walaa. » E wakkaci ɗuum bone yooftoto dow maɓɓe, kama no ŋatawre wardanta debbo caawɗo. Ɓe mbaawataa hisgo bone ɗuum. Ammaa onon banndiraaɓe on ngalaa nder niɓre hakko nyannde ndeen ruddoo on, kama no gujjo ruddorto. On fuu on ɓiɓɓe jayngol, on yimɓe nyalawma. Enen naa en ɓiɓɓe niɓre koo jemma. Gam ma'ajum to' en ɗaano noon no yimɓe horiiɓe ɗaanori. Pinemma, ndeenen ko'e meeɗen. Gam ɗaanotooɓe nder jemma ɗaanoto, yarooɓe boo nder jemma njarata. Ammaa enen en yimɓe nyalawma, sey ndeenen ko'e meeɗen. Ɓornooɗen goonɗinki e yiɗde Allah kama toggoore njamndi. Tammunde heɓgo kisndam boo laatanoo en huufneere njamndi. Allah suɓaay en gam huunƴana en, ammaa gam keɓen kisndam gada to Yeesu *Almasiifu Jawmiraawo meeɗen. O maayii gam meeɗen faa poofden e ma'ako, koo to en ngoodi yonki, koo to en maayɓe. Gam ma'ajum sey cemmbiɗindiron, mballindiron nder goonɗinki mooɗon, noon no mbaɗoton jo'oni. Kinnooje e bagginooje cakitiiɗe Banndiraaɓe, emin toroo on, teddinee huwooɓe hakkunde mooɗon, laatiiɓe aardiiɓe on e vagginooɓe on nder laawol Jawmiraawo. Teddinee ɓe korey, ngiɗee ɓe gam kuuɗe maɓɓe. Njooɗee jam hakkunde mooɗon. Emin toroo on banndiraaɓe, mbagginee yamniiɓe, cemmbiɗinee hulooɓe, mballitee ɓe ngalaa semmbee, munyanee yimɓe fuu. Kakkilee, to' goɗɗo mooɗon wa'ato baɗanɗo ɗum layfi, ammaa wakkaci fuu ndaaree waɗgo kuuɗe booɗɗe hakkunde mooɗon, onon e yimɓe fuu. Mbelmbeltee wakkaci fuu. To' on ngoor waɗgo do'aare. Ngettee Allah nder ko tawi on fuu, gam kanjum woni ko Allah yiɗi nder kawtal mooɗon e Yeesu *Almasiifu. To' on kaɗ *Ruhu Ceniiɗo huwa nder mooɗon. To' on njavo annabaaku, ammaa ngodee koo ɗume fuu, njogooɗon ko vooɗi nder ma'ajum. Ngoɗɗee koo iri ndeye halleende. Allah kokkoowo en jam e hoore muuɗum, sena on, reena laaɓal ɓerɗe e yonki e ɓalli mooɗon fuu, gam laatooɗon ɓe ngalaa feloore faa nyannde bittoyki Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu. Allah nodduɗo on o koolniiɗo, o waɗaney on ɗum. Banndiraaɓe, ndo'anee min minon boo. Kinnanee min banndiraaɓe fuu e yiɗde mawnde. Emi toroo on nder innde Jawmiraawo meeɗen, njannganon banndiraaɓe meeɗen fuu ngo'ol ɗereewol. Barkaa Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu wondu e mooɗon.
𞥑 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞥕 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤫𞤴𞤯𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤢𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 : « 𞤔𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄. » 𞤉 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤽𞤢𞤼𞤢𞤱𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤭𞤧𞤺𞤮 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤪𞤵𞤣𞥆𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮 𞤪𞤵𞤣𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮. 𞤌𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤮𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢. 𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤮' 𞤫𞤲 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤮𞤪𞤭. 𞤆𞤭𞤲𞤫𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤴𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤇𞤮𞤪𞤲𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤼𞤮𞤺𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭. 𞤚𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤫𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤬𞤲𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤢𞤲𞤢 𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤼𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤌 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤴 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭. 𞤑𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤫 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤔𞤮𞥅𞤯𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤵𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢'𞤢𞤼𞤮 𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤄𞤫𞤤𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤐'𞤘𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤯 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤾𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥. 𞤐'𞤘𞤮𞤯𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤮'𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅. 𞤑𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤫. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤. 𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
1 Timote 1 Ngo'ol ɗereewol ivii to am, miin Bulus laatiiɗo *lilaaɗo Yeesu *Almasiifu gada e dooka Allah kisnoowo en, e Yeesu Almasiifu laatiiɗo daliila tammunde meeɗen. Mi vinndii yahago to maaɗa, aan Timote, ɓiyam goongaajo nder goonɗinki. Allah *Baabiraawo meeɗen e Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu kokke barkaa e yurmeende e jam. Kakkilee e ekkitinooɓe fevooɓe Emi yiɗi njooɗoɗaa si'ire Efesu noon no mbi'inomaami wakkaci njaheynoomi Makedooniya, gam mbagginaa woɓɓe ekkitinooɓe ekkitinol fewre, mbi'aa ɓe ɓe ngoora. Yecca ɓe to' ɓe mbaɗ hakkiilooji maɓɓe dow habaruuji peve e liinygo defte asuli ɗe ngalaa keerol. Geddi tan ɗum umminta, ɗum nafataa hebbingo nyumo Allah ngo annduɗen gada e goonɗinki. Nafuuda vagginoore ndeen woni ɓesdugo yiɗde iɓnde e *nyumo ɓernde laaɓngo ngo walaa feloore, e goonɗinki ki walaa munaafukaare. Woɓɓe celii laawol goonga, ɓe majjii, eɓe ɗoon tokka bolle mehereeje. Eɓe njilloo laataago *moodiɓɓe Tawreeta, eɓe mbolva haalaaji ɗi ngalaa ma'ana, eɓe tabbitina ko ɓe anndaa. En anndi *Tawreeta no booɗɗum, to ka huutiniraama no haani. Kiimtee boo, Tawreeta waɗaaka gam goonga'en, ammaa ka waɗaama gam waɗooɓe ko halli, e saliiɓe tokkugo dooka Allah e dooka lesdi, e waɗooɓe hakke, e yimɓe yaviiɓe Allah e tagle muuɗum, e ɓe teddinaay mo, e warooɓe danyooɓe mu''en, e waɗooɓe war-hoore, e waɗooɓe njeenu, e worɓe waaldooɓe e worɓe, e soorrooɓe maccuɓe, e fevooɓe, e saaydotooɓe fewre, e koo ɗume ko tokkaay ekkitinol goonga. Ekkitinol ngool e hawti e *Habaru Belɗum ɗum kokkaami, kolleyɗum teddungal Allah maalteteeɗo. Yettoore gam yurmeende Jawmiraawo Mi yettii Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu, kokkuɗo yam semmbee huugo kuugal muuɗum. Mi yettii mo boo, gam o raarii yam koolaaɗo, o nattinii yam nder kuugal ma'ako. Koo nde laatii ndeenno mi huɗii mo, mi torriino yimɓe ma'ako, mi jaltinirii mo boo. Ammaa Jawmiraawo meeɗen nanii jurumɗum am, gam mi waɗiino ɗum nder ciya goonɗinki e anndugo ko kuweymi. Jawmiraawo meeɗen waɗanii yam yurmeende ɗuuɗnde. O hokkii yam goonɗinki e yiɗde ivoynde e kawtal meeɗen e Yeesu Almasiifu. Raa haala koolniika, ka haani yimɓe fuu njaɓa : Yeesu Almasiifu warii nder duuniyaaru gam o hisna waɗooɓe hakke. Nder maɓɓe boo miin ɓuri waɗgo hakke. Ammaa Allah enɗii yam, miin ɓurɗo koo moye hakke. Yeesu Almasiifu laatinii yam misaalu munyal muuɗum ɗuuɗngal, gam faa goonɗineyɓe mo ɗo'o yeeso keɓa yonki ɗum faa abadaa. Allah woni laamiiɗo tabbitoowo, mo maayataa, mo yi'ataake, kanko tan woni Allah. Teddungal e manngu laatanoo mo faa abadaa. Aamiin ! Aan ɓiyam Timote, mi tamndinii ma ekkitinol laatiingol fodde bolle annabaakuuji bolvanooɗi dow maaɗa ilaa. Bolle maɓɓe ɗeen laatano maa kaɓruɗum ɗum kaɓrataa haɓre vooɗnde. Joga goonɗinki e *nyumo ɓernde laaɓngo. Woɓɓe ngoorii yewanaago nyumooji ɓerɗe mu''en laaɓɗi. Gam ma'ajum goonɗinki maɓɓe majji kama akali ndiyam nuciiki. Nder maɓɓe e woodi Himeniyus e Aleksandir. Mi hokkii ɓe nder junngo *Ceyɗaan, faa ɓe annda haanaa ɓe mbonna innde Allah.
𞥑 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞥑 𞤐'𞤘𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤭𞤾𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤃𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤲𞤮𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤫𞤴𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢. 𞤒𞤫𞤷𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤨𞤫𞤾𞤫 𞤫 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫 𞤢𞤧𞤵𞤤𞤭 𞤯𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤. 𞤘𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭. 𞤐𞤢𞤬𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤭𞤩𞤲'𞤣𞤫 𞤫 *𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤵𞤳𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 *𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄. 𞤉𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤳𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭. 𞤑𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤫 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤴𞤢𞤾𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤼𞤢𞤺𞤤𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤪-𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤪𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤥𞤭⹁ 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮. 𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤃𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤃𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤶𞤵𞤪𞤵𞤥𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤫𞤴𞤥𞤭. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤫. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤈𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢 : 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫𞤲𞤯𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤯𞤮'𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤀𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲 ! 𞤀𞥄𞤲 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤬𞤮𞤣𞥆𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤭𞤤𞤢𞥄. 𞤄𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤩𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤩𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤩𞤪𞤫 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤫. 𞤔𞤮𞤺𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 *𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤺𞤮. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲𞤵𞤷𞤭𞥅𞤳𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤖𞤭𞤥𞤫𞤲𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪. 𞤃𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤲𞥆𞤢 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.
1 Timote 2 Ekkitinol dow do'aare Raa ko aarteymi vi'igo *ikiliisiya : mbaɗee do'aaje e torɗe gam yimɓe fuu, ngettee Allah gam maɓɓe. Ndo'anee laamiiɓe e aardiiɓe fuu, gam njooɗooɗen nder jam e de''ere e neɗɗaaku e tokkugo Allah e ɓernde wo'ore. Kanjum woni booɗɗum, ko velata Allah kisnoowo en, giɗɗo yimɓe fuu kisa, keɓa anndugo goonga. Allah o go'oto. E woodi boo go'oto hakkundeejo ma'ako e yimɓe, kanko woni Yeesu *Almasiifu laatiiɗo neɗɗo, kokkuɗo hoore muuɗum, gam soottoo yimɓe, kebbinɗo anniya Allah nder wakkaci ɗum Allah taƴi. Gam ma'ajum Allah laatinii yam lilaaɗo e ga'ajotooɗo *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en. O hokkii yam anndingo ɓe ko laatii goonɗinki e ko woni goonga. Ko mbi'imi ɗum goonga, mi fevataa. Emi yiɗi to worɓe kawriti gam waɗgo do'aare fuu, ƴefta juuɗe mu''en yeeso Allah e *ɓerɗe laaɓɗe, naa e huunƴere koo geddi. No haani rewɓe tokkira Allah Emi yiɗi rewɓe boo ɓornoroo kolte deydey no haani, ɓe laatoo semtooɓe, leestinɓe ko'e mu''en. To' ɓe cinngitoro doorɗi e jiinaariya e co'ole caɗɗe, koo ɓornaago kolte caɗɗe. Ammaa kuuɗe booɗɗe laatoo sinnga maɓɓe, gam noon haani rewɓe vi'ooɓe no teddinooɓe Allah mbaɗa. Sey rewɓe njaɓa ekkitinol nder de''ere e ɗowtaare. Mi jaɓaay rewɓe ekkitina worɓe koo ndarvana ɓe. Sey ɓe nde''a, gam Aadamu aartii Hawwa tageego. Wanaa Aadamu *Ceyɗaan ƴoyni, ammaa debbo o ƴoyni waɗi hakke. Ammaa rewɓe no kisnete barkaa danygol mu''en, to ɓe tabbitii nder goonɗinki e yiɗde e foofaango seniingo, ɓe laatake semtooɓe boo.
𞥑 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞥒 𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 : 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤮'𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤥 𞤫 𞤣𞤫''𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤭𞤧𞤢⹁ 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤮𞥅𞤼𞥆𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤰𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤬𞤫𞤾𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤢 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 *𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭. 𞤐𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤚𞤮' 𞤩𞤫 𞤷𞤭𞤲𞤺𞤭𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤪𞤯𞤭 𞤫 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤷𞤮'𞤮𞤤𞤫 𞤷𞤢𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤷𞤢𞤯𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤧𞤭𞤲𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢. 𞤅𞤫𞤴 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫''𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤃𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤾𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫. 𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤖𞤢𞤱𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞤫𞥅𞤺𞤮. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤀𞥄𞤣𞤢𞤥𞤵 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤮 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤫𞤼𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤻𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅.
1 Timote 3 Aardiiɓe ikiliisiya Raa haala koolniika : Gilliiɗo laataago aardiiɗo *ikiliisiya fuu, o yillake kuugal booɗngal. Sey aardiiɗo laatoo neɗɗo mo walaa feloore, mo debbo go'oto, mo walaa koɗey, kakkilɗo, ne'iiɗo, jaɓɓotooɗo hoɗɓe, baawɗo ekkitinol. To' o laato jaroowo koo kaɓeteeɗo, ammaa o laatoo moƴƴuɗo, giɗɗo jo'onde jam, mo walaa koɗey ceede. Sey o laatoo darvanɗo wuro ma'ako booɗɗum. O elta ɓiɓɓe ma'ako, faa ɓe ɗowtanoo mo, ɓe teddina mo. Gam to neɗɗo waawaay darvango wuro muuɗum, noye o waawrata darvirango ikiliisiya Allah ? To' o laato goonɗinɗo keso, gam ɗum baɗoojum kul o keso nder goonɗinki o mawnito, Allah sernana mo noon no sernirani *Ceyɗaan. Sey o laatoo mo innde vooɗnde, koo nder yimɓe ɓe ngoonɗinaay, gam to' ɓe keɓ ko ɓe njaɓrani mo, o do''oo nder teppinirgol Ceyɗaan. Vallooɓe nder ikiliisiya Vallooɓe nder *ikiliisiya boo, e haani laatoo vooɗa gikku'en. To' ɓe laato ɓe konnduɗe ɗiɗi, koo yarooɓe, koo suunaaɓe riiba kalluka. To' ɓe ngoɗɗo goonga ka ɓe njaɓnoo, ka Allah vannginani ɓe, ammaa ɓe njogoo ka e *nyumooji ɓerɗe ɗi ngalaa feloore. Kamɓe boo sey ikiliisiya aarta liinya ɓe, kul ɓe ngalaa feloore, ndeen kam eɓe mbaawi nattugo kuugal vallugo goonɗinɓe. Rewɓe vallooɓe boo sey laatoo ɓe gikku mbooɗngu. To' ɓe laato nyo'ooɓe yimɓe, ammaa ɓe laatoo reenɓe ko'e mu''en, hoolniiɓe nder koo ɗume fuu. Balloowo nder ikiliisiya sey laatoo mo debbo go'oto, darvanɗo ɓiɓɓe muuɗum e wuro muuɗum fuu booɗɗum. To ɓe kuwii kuugal maɓɓe booɗɗum, ndeen ɓe keɓaney ko'e maɓɓe innde vooɗnde. Noon ɓe keɓrata volvugo e ngorgu dow goonɗinki maɓɓe e Yeesu *Almasiifu. Ku'uje mawɗe ɗe Allah vanngini Koo nde laatii emi nyuma wargo to maaɗa jaawɗum, mi vinndanii ma haalaaji ɗiin tawo. Ammaa to mi waraay jaawɗum, ɗereewol ngool no anndinte no haani ɓiɓɓe *Wuro Allah poofra, waato *ikiliisiya Allah mo yonki, laatiika danngaral njogiingal goonga. Daahir sirri diina meeɗen no mawɗum : Mo vannginaama e siifa neɗɗo, Ruhu hollii o goongaajo, malaa'ika'en ngi'ii mo, habaru ma'ako ma'atinaama nder leƴƴi, yimɓe duuniyaaru ngoonɗinii mo, Allah ƴeentinii mo, hokkii mo teddungal manngal.
𞥑 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞥓 𞤀𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤈𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢 : 𞤘𞤭𞤤𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤅𞤫𞤴 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤥𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴⹁ 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤯𞤮⹁ 𞤲𞤫'𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤. 𞤚𞤮' 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤶𞤢𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤩𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫. 𞤅𞤫𞤴 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤌 𞤫𞤤𞤼𞤢 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤭𞤪𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 ؟ 𞤚𞤮' 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤳𞤫𞤧𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤮 𞤳𞤫𞤧𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲. 𞤅𞤫𞤴 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤣𞤮''𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲. 𞤜𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤜𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤢 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵'𞤫𞤲. 𞤚𞤮' 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢. 𞤚𞤮' 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤳𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤲𞤮𞥅⹁ 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤮𞥅 𞤳𞤢 𞤫 *𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤯𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫. 𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤴 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤈𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤵. 𞤚𞤮' 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤻𞤮'𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤄𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤧𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤪𞤺𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤭 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤪𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤣𞤢𞤲𞤺𞤢𞤪𞤢𞤤 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤵𞤥 : 𞤃𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤧𞤭𞥅𞤬𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤢𞤤.
1 Timote 4 Ekkitinooɓe fevooɓe *Ruhu Ceniiɗo vi'ii laaɓɗum : nder balɗe timmoode duuniyaaru, woɓɓe yimɓe no ngoorey goonɗinki mu''en, ɓe tokka ekkitinooje fewre ivoyɗe to *ginnaaji. Ɓe tokkey munaafukaare fevooɓe ɓe *nyumooji ɓerɗe mu''en mbaati, kama ɓerɗe cumraaɗe njamndi ngulndi jaw. Iri yimɓe ɓeen e kaɗa koobgal e nyaamgo goɗɗe ku'uje feere-feere. Ammaa Allah tagii ku'uje ɗeen gam faa goonɗinɓe Almasiifu annduɓe goonga njaɓa ɗe e yettoore. Ko Allah tagi fuu ɗum booɗɗum, walaa ko harmi, to ɗum jaɓraama e yettoore, gam voliinde Allah e do'aare no seney ɗum. Kuwanoowo Almasiifu booɗɗo To a ekkitinii goonɗinɓe ku'uje ɗeen, a laatoto kuwanoowo Yeesu *Almasiifu booɗɗo, gam a nyaamnaama bolle goonɗinki, e ekkitinol booɗngol ngol tokkuɗaa. Ammaa woɗɗa tahaleeji peve mehereeji, ɗi potaay e goonɗinki. Eltu hoore maaɗa dow kulol Allah. Gam eltugo ɓanndu no nafey seɗɗa, ammaa hulgo Allah e wadda nafuuda ɗuuɗka. E ma'ajum tabbitinirten dow foofaango meeɗen ngo jo'oni e wareyngo. Haala kaan ka tabbitka, potka jaɓeego e ɓernde wo'ore. Eɗen kuwa, eɗen kaɓda, gam en ndesii tammunde meeɗen e Allah geeto kisnoowo yimɓe fuu, ɓurna muuɗum goonɗinɓe mo. Yecca goonɗinɓe ku'uje ɗeen, ekkitin ɓe ɗe. To' goɗɗo yave gam a ndottiɗaay, ammaa laatana goonɗinɓe fuu misaalu nder bolle e foofaango e yiɗde e goonɗinki e senaare. Ti'ina janngango yimɓe *Deftere Seniinde, semmbiɗin ɓe, ekkitinaa ɓe ko ngarmi. Ta'a yeebo kokkal *Ruhu Ceniiɗo ngal kokkeɗaa nde *annabo'en mbolvi dow maaɗa, darvooɓe *ikiliisiya boo njowan maa juuɗe mu''en. Ti'ina huugo ku'uje ɗeen, gam yimɓe fuu ngi'a eɗa yaha yeeso-yeeso. Reen hoore maaɗa, reen ekkitinol maaɗa boo, semmbiɗ dow ma'ajum. Gam kul a waɗii noon, a hisey, aan e yewaniiɓe ma fuu.
𞥑 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞥔 𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥 : 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫𞤴 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤼𞤮 *𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤵𞤳𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 *𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤼𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤷𞤵𞤥𞤪𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞤲'𞤣𞤭 𞤶𞤢𞤱. 𞤋𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤳𞤢𞤯𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤦𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤺𞤭𞥅 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢 𞤯𞤫 𞤫 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫. 𞤑𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤺𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤪𞤥𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤩𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤮 𞤚𞤮 𞤢 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤢𞥄. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤸𞤢𞤤𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤨𞤫𞤾𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭. 𞤉𞤤𞤼𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤢𞤥 𞤫𞤤𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤫𞤴 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤸𞤵𞤤𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤲𞤢𞤬𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤳𞤢. 𞤉 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤮. 𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤳𞤢 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤳𞤢⹁ 𞤨𞤮𞤼𞤳𞤢 𞤶𞤢𞤩𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤉𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤢⹁ 𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤩𞤣𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤭𞥅 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤮 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤮. 𞤒𞤫𞤷𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲 𞤩𞤫 𞤯𞤫. 𞤚𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤢𞤾𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤢 𞤲'𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞤯𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤢 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲 𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤥𞤭. 𞤚𞤢'𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤦𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤯𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 *𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤭'𞤢 𞤫𞤯𞤢 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮-𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮. 𞤈𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤢 𞤸𞤭𞤧𞤫𞤴⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅.
1 Timote 5 Bagginooje Bulus gam goonɗinɓe Ta'a nyaaɗan ndottiijo, ammaa to a yiɗi felgo mo, volvan mo kama o baaba maaɗa. Kaye'en boo, volvan ɓe kama minyiraaɓe maaɗa. Raar yayri'en naye'en kama danyooɓe maaɗa. Raar surba'en boo e ɓernde laaɓnde, kama minyiraaɓe maaɗa rewɓe. Teddin rewɓe ɓe worɓe mu''en maayi, vallu ɓe kul ɓe ngalaa vallooɓe. Ammaa to debbo mo gorko muuɗum maayi e woodi ɓikkon koo taaniraaɓe, sey ɓe ekkitoo huwango danyooɓe maɓɓe kuuɗe diina, waato ɓe mballa ɓe. Noon ɓe mbiyortoo ko ɓe keɓnoo e danyooɓe maɓɓe koo maamiraaɓe maɓɓe, gam kanjum velata Allah. Debbo mo gorko muuɗum maayi, ɗalaaɗo kanyum tan, mo walaa balloowo, e ɗoon resa tammunde muuɗum e Allah, emo toroo mo ballal jemma e nyalawma fuu. Ammaa debbo mo gorko muuɗum maayi, daareyɗo ko velata ɗum tan, o laatake kama maayɗo, koo to emo foofa. Kanjum haani ngeccoɗaa rewɓe goonɗinɓe ɓe worɓe mu''en maayi, gam to' goɗɗo heɓ felgo ɓe. To goɗɗo vallaay banndiraaɓe muuɗum, ɓurna muuɗum ɓe hawti wuro, ndeen kam o yeddii ko o goonɗini, o ɓurii mo goonɗinaay hallugo. To' ɗum vinndu innde debbo mo gorko muuɗum maayi nder limgal inɗe rewɓe ɓe worɓe mu''en maayi, to naa o waɗi duuɓi settiin (60), o koovanooɗo boo nde wo'ore tan. Sey o laatoo anndiraaɗo waɗgo kuuɗe booɗɗe, waato o ekkitinii ɓiɓɓe ma'ako booɗɗum, o jaɓɓake hoɗɓe, o lootii kosɗe goonɗinɓe, o vallii ɓilliiɓe, o huwii kuuɗe booɗɗe feere-feere. Ammaa ta'a vinndu inɗe haɓɓe-rewɓe nder limgal inɗe rewɓe ɓe worɓe mu''en maayi. Gam kul suuno koobgal ummanake ɓe, ngo woɗɗiney ɓe e *Almasiifu, ɓe ndaara hooveego. Noon ɓe pooɗranta ko'e maɓɓe ceri'a, gam ɓe piɓtii alkawal maɓɓe aranal ngal ɓe mbaɗnoo. Dow ma'ajum, ɓe laatoto yamniiɓe, nattooɓe suudu yahago suudu. Ammaa ko ɓuri hallugo fuu, ɓe laatoto ɗuuɗa-haala'en, nyo'ooɓe, nattooɓe haala ka walanaa ɗum'en. Gam ma'ajum mi ɓurii yiɗgo haɓɓe-rewɓe ɓe worɓe mu''en maayi koovee, ɓe ndanya ɓikkon, ɓe ndeena gure maɓɓe, gam to' wanywanyɓe meeɗen keɓ laawol hallingo en. Woɓɓe maɓɓe aartii celii laawol goonga, tokki *Ceyɗaan. To debbo goonɗinɗo e woodi banndiraaɓe rewɓe ɓe worɓe mu''en maayi nder wuro muuɗum, sey o valla ɓe. To' o yowan *ikiliisiya donngal, gam faa ka waawa vallugo rewɓe ɓe worɓe mu''en maayi, ɓe ngalaa vallooɓe. To darvooɓe nder *ikiliisiya mbaɗii aardungal booɗngal, eɓe kaandi heɓgo biya maɓɓe covi ɗiɗi, ɓurna muuɗum ti'iniiɓe wa'ajingo e ekkitingo. Gam *Deftere vi'i : « Ta'a suum honnduko ngaari corɓirdi gawri. » Nde vi'i boo : « Kuwoowo e haani hokkeego biya muuɗum. » Ta'a jaɓ waddaneego wullaandu dow ko darvanoowo ikiliisiya waɗi, to naa keɓɗaa caaydu'en ɗiɗo koo tato. Fel waɗooɓe hakke yeeso yimɓe fuu, gam horiiɓe kula. Emi toro maa yeeso Allah e Yeesu Almasiifu e yeeso malaa'ika'en suɓaaɓe : ɗowtana ɗi'i haalaaji, naa e jinngango yimɓe koo ɓurdindirgo ɓe. Ta'a yawɗo yowango koo moye juuɗe maaɗa gam hokkugo mo kuugal nder *ikiliisiya. Ta'a waɗ hoore maaɗa nder hakkeeji woɓɓe, ammaa waɗ jo'onde laaɓnde. Ta'a yar ndiyam ɓaleejam tan, ammaa yar *innaboojam seɗɗa, gam waaltingo nyawu reedu ummantoongu ma. Hakkeeji woɓɓe yimɓe e njaayri ngoni, ko hokka ɗum sernana ɓe. Ammaa hakkeeji woɓɓe sey ɓaawo ɗoon ɗi mbannga. Noon boo kuuɗe booɗɗe e njaayri ngoni. Koo to eɗe cuuɗii wakkaci seɗɗa, ɗe mbanngey.
𞥑 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞥕 𞤄𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤚𞤢'𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤯𞤢𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤑𞤢𞤴𞤫'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤭𞤻𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤈𞤢𞥄𞤪 𞤴𞤢𞤴𞤪𞤭'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤴𞤫'𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤈𞤢𞥄𞤪 𞤧𞤵𞤪𞤦𞤢'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤭𞤻𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤴𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤯𞤢𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤻𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤪𞤫𞤧𞤢 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤫𞤩 𞤬𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤩𞤫. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮. 𞤚𞤮' 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤵 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤭𞤥𞤺𞤢𞤤 𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤧𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅𞤲 (𞥖𞥐)⹁ 𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤢𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤼𞤢𞤲. 𞤅𞤫𞤴 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤮𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤢'𞤢 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤵 𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤫-𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤭𞤥𞤺𞤢𞤤 𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤦𞤺𞤢𞤤 𞤵𞤥𞥆𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤾𞤫𞥅𞤺𞤮. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤩𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤲𞤮𞥅. 𞤁𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢-𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤻𞤮'𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥'𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤫-𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤫𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤻𞤢 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫𞤲. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤷𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲. 𞤚𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫. 𞤚𞤮' 𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤮𞤲𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫. 𞤚𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤮𞤾𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮. 𞤘𞤢𞤥 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤚𞤢'𞤢 𞤧𞤵𞥅𞤥 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤷𞤮𞤪𞤩𞤭𞤪𞤣𞤭 𞤺𞤢𞤱𞤪𞤭. » 𞤐'𞤁𞤫 𞤾𞤭'𞤭 𞤦𞤮𞥅 : « 𞤑𞤵𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. » 𞤚𞤢'𞤢 𞤶𞤢𞤩 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤢𞥄 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤮. 𞤊𞤫𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤢. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤩𞤫 : 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤯𞤭'𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤭𞤲𞤺𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤵𞤪𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤩𞤫. 𞤚𞤢'𞤢 𞤴𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤚𞤢'𞤢 𞤱𞤢𞤯 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫. 𞤚𞤢'𞤢 𞤴𞤢𞤪 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤩𞤢𞤤𞤫𞥅𞤶𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤪 *𞤭𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮𞥅𞤶𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤻𞤢𞤱𞤵 𞤪𞤫𞥅𞤣𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤵 𞤥𞤢. 𞤖𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤴𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤲𞤺𞤢. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤴𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭. 𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤫𞤯𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤯𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤲𞤺𞤫𞤴.
1 Timote 6 Goonɗinɗo Yeesu laatiiɗo maccuɗo mo goonɗinaay e haani o raara jawmiiko potɗo teddineego, gam to' ɗum hallin innde Allah e ekkitinol meeɗen. Kul jawmiiko no goonɗinɗo, to' o raar mo kama mo haanaay teddineego, gam ɓe kawtii diina. Ammaa sey o ɓura huwango mo e ti'inaare, gam jawmiiko mo o huwanta no goonɗinɗo Yeesu, giɗaaɗo Allah. Ekkitinol fewre e risku ngoongawu Fahamin ɓe ɗe'e ku'uje, nga'ajinaa ɓe ɗe. To goɗɗo wa'ajinii ekkitinol feere ngol tokkaay bolle Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu goongaaje, o jaɓaay ekkitinol diina meeɗen boo, neɗɗo oon o mawnitiiɗo, o anndaa koo ɗume. Walaa ko o anndi to naa geddi e jokkirgol dow bolle. Iri ma'ajum e wadda nalwiiru e jokkirgol e haalaaji kalluɗi e haadgo yimɓe e geddi ɗi nde'ataa nder yimɓe ɓe hakkiilooji mu''en majji. Yimɓe ɓeen celii goonga, eɓe tammii goonɗingo Allah ɗum laawol heɓgo risku. Daahir e woodi risku manngu nder goonɗingo Allah, kul neɗɗo yavaay ko woodi. En ngardaay e koo ɗume nder duuniyaaru, noon boo co''ortooɗen. Gam ma'ajum, to en ngoodi nyaamdu e kolte, ɗum heƴii en. Ammaa yillotooɓe risku, estooji no ngaraney ɓe, ɓe ndo''oo nder teppinirgol suunooji mehereeji kalluɗi, jahareyɗi yimɓe nder do''ere e halkere. Gam yiɗde ceede woni ɗaɗol koo iri ndeye halleende. Yiɗde ma'aje waɗi woɓɓe ngoori goonɗinki mu''en, ɓe pooɗani ko'e maɓɓe torraaji mettuɗi ɗuuɗɗi. Vagginoore gam Timote Aan neɗɗo Allah, woɗɗa ɗe'e ku'uje fuu, yillaa waɗgo ko vooɗi e ɗowtanaago Allah nder goonɗinki e yiɗde e munyal e de''ere ɓernde. Haɓ haɓre goonɗinki booɗki gam keɓanaa hoore maaɗa yonki ɗum faa abadaa. Allah noddii ma keɓaa yonki ɗuum, wakkaci caaydinɗaa goonɗinki maaɗa yeeso caaydu'en ɗuuɗɓe. Emi toro maa yeeso Allah kokkoowo koo ɗume yonki, e yeeso Yeesu *Almasiifu baɗɗo caaydaaku booɗɗum yeeso *Bilaatus gomnaajo : ɗowtana ko mbi'imaami e laaɓal, naa e feloore, faa nyannde nde Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu vanngata. O vanngey nder wakkaci ɗum Allah suɓi. Kanko go'oto, barkiɗinaaɗo, mo baawɗe, Laamiiɗo laamiiɓe, Jawmiraawo jawmiraaɓe. Kanko tan woni tabbitoowo, jooɗiiɗo nder jayngol ngol walaa baawɗo ɓadaago ɗum. Walaa meeɗɗo yi'igo mo, walaa baawɗo yi'igo mo boo. Teddungal e baawɗe ɗe nde'ataa laatanoo mo. Aamiin. Timmoode ngo'ol ɗereewol Vaggin riskuɓe nder duuniyaaru, to' ɓe mawnito, to' ɓe ndes tammunde maɓɓe dow jawdi ndi neeɓataa, ammaa ɓe ndesa goonɗinki maɓɓe e Allah kokkeyɗo en koo iri nguye caahu, gam nanen belɗum. Vi' ɓe, ɓe kuwa ko vooɗi, kuuɗe booɗɗe laatoo risku maɓɓe, ɓe laatoo saahiiɓe, ɓe mballira woɓɓe e jawdi maɓɓe. To ɓe mbaɗii noon, ɓe ndesanii ko'e maɓɓe risku tabbiteyngu, gam faa ɓe keɓa yonki goongajum. Timote, ta'a yeebo ko kokkeɗaa. Woɗɗa haalaaji mehereeji e geddi luhuruɗi e goonɗinki, ɗi woɓɓe mbi'ata « anndal », ammaa naa ɗum goonga. Woɓɓe e mantoroo anndal ngaal, gam ma'ajum ɓe celii goonɗinki maɓɓe. Yiɗde Allah wondu e mooɗon.
𞥑 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞥖 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤮 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤨𞤮𞤼𞤯𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤑𞤵𞤤 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤮' 𞤮 𞤪𞤢𞥄𞤪 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤢 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤥𞤮 𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤫 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤱𞤵 𞤊𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤫 𞤯𞤫'𞤫 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤯𞤫. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤫⹁ 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫. 𞤋𞤪𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤲𞤢𞤤𞤱𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤫 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤣𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤷𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤢𞤾𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭. 𞤉𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤣𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤷𞤮''𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤫 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤰𞤭𞥅 𞤫𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵⹁ 𞤫𞤧𞤼𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤮''𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞤴𞤯𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤮''𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤢𞤯𞤮𞤤 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫. 𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭. 𞤜𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤀𞥄𞤲 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤢 𞤯𞤫'𞤫 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤫 𞤣𞤫''𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫. 𞤖𞤢𞤩 𞤸𞤢𞤩𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢 𞤳𞤫𞤩𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤯𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤄𞤭𞤤𞤢𞥄𞤼𞤵𞤧 𞤺𞤮𞤥𞤲𞤢𞥄𞤶𞤮 : 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤼𞤢. 𞤌 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤩𞤢𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤫𞥅𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮. 𞤀𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲. 𞤚𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤜𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤮⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤧 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤵𞤴𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤜𞤭' 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤧𞤢𞥄𞤸𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤶𞤵𞤥. 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤼𞤢'𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤦𞤮 𞤳𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤯𞤢𞥄. 𞤏𞤮𞤯𞥆𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤤𞤵𞤸𞤵𞤪𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 « 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 »⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲.
2 Korontu'en 10 Bulus toontake felɓe ɗum Woɓɓe e mbi'a miin Bulus mi leestinɗo hoore to emi wondi e mooɗon, ammaa mi ca'atuɗo to mi waldaa e mooɗon. Emi tororoo on e munyal e mbooɗeenga *Almasiifu : to' on ndoolam hollugo semmbee am to mi warii to mooɗon. Emi siryii hollugo semmbee am dow ɓeen vi'ooɓe emi huwa gam heɓgo fii duuniyaaru. Goonga, min ɓiɓɓe-aadama, ammaa min kaɓrataa noon no ɓiɓɓe-aadama kaɓrata. Nder haɓre amin, min kaɓrataa e kaɓruɗum duuniyaaru, sey kaɓruɗum ɗum semmbee muuɗum ivoyi to Allah. E ma'ajum min njaalortoo wanywanyɓe Allah, min kalka nyumooji leliiɗi. Emin kalka nyumooji mawnitaare kaɗeyɗi yimɓe anndugo Allah. Emin kawrita nyumooji fuu, min laatina ɗi ɗowtaniiɗi *Almasiifu. To on kollii ɗowtaare timmunde, ndeen emin ciryii eltugo neɗɗo fuu mo ɗowtaaki. Njaɓee ko woni yeeso mooɗon. Nder mooɗon to e woodi tammiiɗo no neɗɗo Almasiifu, sey o fahama minon boo emin laatii yimɓe Almasiifu kama ma'ako. Koo to mi mantake ɗuuɗɗum, mi semtirtaa ɗum. Jawmiraawo meeɗen hokkii min baawɗe, faa min njahara on yeeso, naa gam min tampina on. Mi yiɗaa tammooɗon emi yiɗi hulnirgo on ɗereeji am. Gam woɓɓe e mbi'a ɗereeji am no ca'atuɗi, cemmbiɗɗi. Ammaa to emi wondi e mooɗon, mi ɗelemɗo, bolle am boo no jamniiɗe. Bi'eyɗo noon fuu, sey annda : ko min mbinndata to min ngaldaa e mooɗon, kanjum boo min mbaɗata to emin ngondi e mooɗon. Min potaay fotnugo ko'e amin e ɓeen mantortooɓe ko'e mu''en, min nanndaa e maɓɓe boo. Kamɓe eɓe potna ko'e maɓɓe e no ɓe poti, ɓe potnataa ko'e maɓɓe e woɓɓe. Eɗum holla ɓe ƴoƴaa ! Ammaa minon min mantortaako noon, min ƴaɓɓataako keerol to Allah darni min. O yottinii min e waddugo *Habaru Belɗum to mooɗon. Kanjum woni ko min mantorto. Kul min njahaayno to mooɗon, daa min ƴaɓɓake keerol to Allah darni min, min mbaɗaay ko o yiɗi. Ammaa min ƴaɓɓaaki keerol ngool, gam minon ngoni aramɓe e waddango on Habaru Almasiifu Belɗum. Min mantortaako kuugal woɓɓe ngal walanaa min. Emin tammii to goonɗinki mooɗon ɓesdake, kuugal amin boo no ɓesdoto nder mooɗon. Ammaa min ngiɗaa ƴaɓɓaago keerol to Allah darni min. Noon min keɓrata laawol yaharugo Habaru Belɗum nder goɗɗe lesɗe ɓurɗe woɗɗugo, to yimɓe ɓe meeɗaay nango Habaru Belɗum. E noon fuu, min mantortaako kuugal ngal woɓɓe aarti kuwi nder gese mu''en. *Deftere Seniinde vi'i : « Mantotooɗo fuu, sey mantoroo kuugal Jawmiraawo. » Wanaa maneyɗo hoore muuɗum woni gerdaaɗo, gerdaaɗo woni mo Jawmiraawo mani.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥐 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤬𞤫𞤤𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤥𞤭 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤷𞤢'𞤢𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 : 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞥅𞤤𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫-𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤩𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫-𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤢𞤩𞤪𞤢𞤼𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤩𞤪𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤩𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤩𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤉 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤢 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤤𞤫𞤤𞤭𞥅𞤯𞤭. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤢 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤢𞤯𞤫𞤴𞤯𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤯𞤭 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤫𞤤𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭. 𞤐'𞤔𞤢𞤩𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤷𞤢'𞤢𞤼𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞥆𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤯𞤫𞤤𞤫𞤥𞤯𞤮⹁ 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤥𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫. 𞤄𞤭'𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤢𞤲𞤣𞤢 : 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤼𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤬𞤮𞤼𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅. 𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫𞤩𞤫 𞤨𞤮𞤼𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞤼𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞤼𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫. 𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤰𞤮𞤰𞤢𞥄 ! 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤰𞤢𞤩𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲. 𞤌 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮. 𞤑𞤵𞤤 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤰𞤢𞤩𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤰𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤪𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤃𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤤𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤰𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤳𞤵𞤱𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤫𞤧𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤢𞤲𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. » 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤲𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤫𞤪𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤫𞤪𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤭.
2 Korontu'en 11 Bulus felii lilaaɓe fevooɓe Koo to mi laatake kama kaaŋaaɗo, emi yiɗi munyanon yam seɗɗa. Emi toroo on munyanee yam. Emi ha'aja on e ka'ajal ivoyngal to Allah, gam on laatii ɓe ɗaɓɓanmi gorko go'oto, waato *Almasiifu. Emi yiɗi yaharugo on to ma'ako kama surbaajo laaɓɗo mo anndaa gorko. On anndi no mbo'odi ƴoyniri Hawwa e ƴoyre ma'ari. Emi hula onon boo, nyumooji mooɗon mbonnoroo kama noon, faa ngooron tokkugo Almasiifu e ɓernde wo'ore laaɓnde. Mi hulii ɗum, gam to goɗɗo warii wa'ajinii on habaru Yeesu feere ɗum min nga'ajinaay on, on munyana mo e koyɗum. On njaɓey ruhu feere e *Habaru Belɗum feere ɗum on nanaayno to amin. Mi tammaaki ɓeen ɓe ndaaroton no « lilaaɓe mawɓe » ɓurii yam. Ɗum baɗoojum mi laataaki vela ɗemngaljo kama maɓɓe, ammaa miin boo mi dullaay anndal. Mi vannginanii on ngal laaɓɗum nder koo ɗume. Mi wa'ajinii on Habaru Allah Belɗum e caahu. Mi leestinii hoore am gam laatooɗon mawɓe. To noon, kanjum mba'aranmi on layfi naa ? Nde kuweynoomi nder mooɗon, mi jaɓii ceede to *ikiliisiyaaji feere, gam mi huwana on. Nde ngondunoomi e mooɗon, ɓillaare ceede heɓii yam, ammaa e noon fuu mi laatanaaki goɗɗo mooɗon donngal. Banndiraaɓe goonɗinɓe ivoyɓe Makedooniya ngaddanii yam ko ŋakkiri yam. Wakkaci ma'ajum mi yowanaay on donngal ngaal. Koo yeeso ɗo'o boo mi yiɗaa yowango on ngal. Gada e goonga Almasiifu ngonka nder am waɗi mbi'eymi on ɗu'um : nder lesdi Aakaya fuu walaa koo moye baawɗo haɗgo yam mantoraago ɗum. Gam ɗume mi yiɗaa laatanaago on donngal ? Gam mi yiɗaa on naa ? A'aa, Allah e anndi emi yiɗi on ! Mi yahey yeeso e huugo noon no kuureynoomi, gam to' mi hokku vi'eteeɓe « lilaaɓe mawɓe » laawol mantaago, eɓe mbi'a eɓe kuwa deydey e kuugal amin. Yimɓe ɓeen, ɓe laataaki *lilaaɓe goonga'en, ɓe fevooɓe. Ɓe laatinii ko'e maɓɓe kama lilaaɓe Almasiifu. Ɗum ɗoon haaynaaki, gam koo *Ceyɗaan e laatina hoore muuɗum malaa'ikaajo jayngol. Gam ma'ajum, ɗum haaynaaki to huwooɓe ma'ako laatinii ko'e mu''en huwooɓe goonga. Ammaa ɓe keɓey laada deydey e kuuɗe maɓɓe kalluɗe. Torraaji kewtiiɗi Bulus Ko mbi'imi on naane, mi ɓesdey vi'igo on ɗum : to' goɗɗo nyum mi kaaŋaaɗo. Ammaa to o nyumii noon, ndeen kam njaɓee yam kama kaaŋaaɗo, gam faa mi heɓa mantaago seɗɗa. Ko mbolvumi jo'oni naa ɗum ko Jawmiraawo yiɗi, gam to mi mantake, mi volvey kama kaaŋaaɗo, ammaa emi woodi ko mantortoomi. Nde laatii ɗuuɗɓe e mantoroo fii duuniyaaru, to noon miin boo mi mantoto. Onon tammiiɓe no hakkilɓe, eɗon nana belɗum munyango haaŋaaɓe. Lilaaɓe fevooɓe ɓeen e laatina on kama maccuɓe, eɓe nyaama jawdi mooɗon, eɓe ƴoyna on, eɓe njavii on, eɓe maaroo on, e noon fuu eɗon munyana ɓe. Emi semta vi'igo minon min tampuɓe nde min mbaɗaay iri ɗen ɗoon ku'uje. Jo'oni kam, to goɗɗo e woodi ngorgu mantoraago goɗɗum, miin boo emi woodi ngorgu mantoraago ɗum, koo to emi volva kama kaaŋaaɗo. To ɓe *Yahuudu'en, miin boo mi Yahuuduujo. To ɓe *Isiraa'iila'en, miin boo mi Isiraa'iilankeejo. To ɓe lenyol *Ibraahim, miin boo mi lenyol Ibraahim. Jo'oni kam, mi volvey kama kaaŋaaɗo. To ɓe huwanooɓe *Almasiifu, miin mi ɓurii ɓe. Mi ɓurii ɓe ti'inaare, e omndeego nder kaso, e fiyeego piiɗe ɗuuɗɗe, e nattugo nder jootee maayde. Nde jovi Yahuudu'en piyi yam buulaalaaji talaatiin e joveenayi (39). Nde tati *Roomankoo'en piiri yam cabbi. Mi ferdaama kaaƴe nde wo'ore. Nde tati emi natta akale ndiyam, eɗe njoolodoo e am nder maayo. Mi waɗii jemmaare wo'ore e nyalawmaare wo'ore nder maayo manngo. Nder jahaale am mi fottii e torraaji ɗuuɗɗi : torraaji nder maayo, wuyɓe torrii yam, lenyol am torrii yam, ɓe laataaki lenyol am boo torrii yam. Mi nattii torraa nder si'ire, e nder ladde hawgaare, e nder maayo manngo. Banndiraaɓe fewre'en boo torrii yam. Mi huwii faa mi tampi, nde ɗuuɗɗum mi ɗaanaaki. Mi nanii veelo e ɗomka, mi suumake nde ɗuuɗɗum. Kolndam e peewol torrii yam. E woodi ko mi limtaay. Nder ma'ajum fuu, ko ɓuri waannugo yam koo ndeye woni nyumgo dow *ikiliisiyaaji. To goɗɗo tampii nder laawol Jawmiraawo, ɗum laatanto yam kama miin tampi. To ɗum waɗii goɗɗo do''ake nder hakke boo, eɗum wula ɓernde am korey. To ɗum doole mi manto, sey mi mantoroo ko hollata tampere am. Allah Baaba Jawmiraawo meeɗen Yeesu e anndi mi fevaay. Maaltoore laatanoo mo faa abadaa. Nde ngonnoomi Dimaska, kaliifaajo laamiiɗo bi'eteeɗo Areetas reenni yimɓe dammuɗe si'ire, gam ɓe nannga yam. Ammaa goonɗinɓe mbaɗi yam nder sompoore, ɓe mburtiniri yam nder taagayel katanngaawol piltoyiingol si'ire. Noon kisrumi junngo kaliifaajo oon.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥑 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤬𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤸𞤢'𞤢𞤶𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤢'𞤢𞤶𞤢𞤤 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤯𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤧𞤵𞤪𞤦𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮. 𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤮'𞤮𞤣𞤭 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤖𞤢𞤱𞥆𞤢 𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤭. 𞤉𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤲𞥆𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫. 𞤃𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤫 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤵𞤥. 𞤌𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤫𞤴 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮 𞤼𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤃𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤲𞤮 « 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 » 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤍𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤾𞤫𞤤𞤢 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤶𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤣𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤. 𞤃𞤭 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤃𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵. 𞤃𞤭 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐'𞤁𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤫𞤴𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤼𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤲𞤺𞤢𞤤. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤽𞤢𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤢𞤥. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤲𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤. 𞤑𞤮𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤯𞤮'𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤭'𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤵'𞤵𞤥 : 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤲𞤺𞤢𞤤 ؟ 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤀'𞤢𞥄⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲 ! 𞤃𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤫𞤴 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤪𞤫𞤴𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 « 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 » 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫. 𞤇𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤍𞤵𞤥 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤼𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫. 𞤚𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤫𞤱𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤲𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤫𞤴 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 : 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤻𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤵𞤥𞤭 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤼𞤮. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤾𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫. 𞤉𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤢 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤫𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤪𞤺𞤵 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤪𞤺𞤵 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮. 𞤚𞤮 𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮. 𞤚𞤮 𞤩𞤫 *𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮. 𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 *𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮. 𞤚𞤮 𞤩𞤫 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤥𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫. 𞤃𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤫 𞤬𞤭𞤴𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤨𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤦𞤵𞥅𞤤𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤼𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤲𞤢𞤴𞤭 (𞥓𞥙). 𞤐'𞤁𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤨𞤭𞥅𞤪𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤷𞤢𞤦𞥆𞤭. 𞤃𞤭 𞤬𞤫𞤪𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤫𞤯𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤤𞤮𞤣𞤮𞥅 𞤫 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮. 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤤𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 : 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤱𞤵𞤴𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤃𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭. 𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤾𞤫𞥅𞤤𞤮 𞤫 𞤯𞤮𞤥𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤥𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤑𞤮𞤤𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤫 𞤨𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤥𞤼𞤢𞥄𞤴. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤱 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭. 𞤚𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤮''𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤵𞤤𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤚𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤭 𞤬𞤫𞤾𞤢𞥄𞤴. 𞤃𞤢𞥄𞤤𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤤𞤭𞥅𞤬𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢𞤧 𞤪𞤫𞥅𞤲𞥆𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤢 𞤴𞤢𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤮𞤥𞤨𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤢𞥄𞤺𞤢𞤴𞤫𞤤 𞤳𞤢𞤼𞤢𞤲𞤺𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤨𞤭𞤤𞤼𞤮𞤴𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤪𞤵𞤥𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤳𞤢𞤤𞤭𞥅𞤬𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲.
2 Korontu'en 12 Bulus yeccake ko Allah holli ɗum Doole mi manto, koo to ɗum nafataa. E noon fuu, mi volvey ko Jawmiraawo holli yam e ko o vannginani yam. Emi anndi goɗɗo neɗɗo gonɗo nder kawtal e *Almasiifu. O ƴeentinaama asama ɓurɗum towgo, ko waɗi duuɓi sappo e nayi, ndeen o warti. Koo o ƴeentinaama nder ɓanndu, koo naa nder ɓanndu, mi anndaa. Allah tan anndi. Emi anndi neɗɗo oon o nattinaama nder aljanna. Koo e ɓanndu o nattidina, koo naa e ɓanndu, mi anndaa, Allah tan anndi. Toon o nani bolle sirriije ɗe neɗɗo fotaay volvugo. Kanko oon mantortoomi. Mi mantortaako hoore am, to naa tampere am tan. Kul mi yiɗii mantaago, mi laatataako kaaŋaaɗo, gam ko mbi'eymi ɗum goonga. Ammaa mi mantataako, gam to' yimɓe ɓurnam dow ko ɓe ngi'i emi huwa, e ko ɓe nani e bolle am. Allah hollii yam kaayniiɗumji ɗi tindintaake. Ammaa gam to' mi mantoro ɗi, o waɗanii yam ko naawatammi nder ɓanndu kama gi'al. Eɗum laatanii yam kama lilaaɗo *Ceyɗaan piyeyɗo yam, gam haɗa yam mantaago. Nde tati toriimi Jawmiraawo faa o ittanam mi ɗum. Ammaa o toontii yam, o vi'i : « Yiɗde am heƴii ma. Nder tampere maaɗa baawɗe am ɓurata huugo. » Gam ma'ajum, mantoraago tampere am no ɓuraney yam, faa baawɗe Almasiifu njooɗoo nder am. Kanjum waɗi naneymi belɗum tampere am. Mi naney belɗum huɗeego e ɓilleego e torreego e hulneego gam daliila Almasiifu, gam nde tampumi fuu, ndeen ɓesdeymi heɓgo semmbee. Daamayeere Bulus gam ikiliisiya Korontu Mi volvii kama bemmbo. Ammaa onon haannooɓe jinngango yam ndooli yam volvirgo noon. Gam koo to mi laataaki goɗɗum, e noon fuu ɗum yiɗaay vi'igo ɓe mbi'oton « lilaaɓe mawɓe » ɓurii yam. Nde ngondunoomi e mooɗon, mi huurii munyal. Allah boo hokkii yam waɗgo alaamaaji kaayniiɗi feere-feere nder mooɗon. Kaayniiɗumji ɗiin e kolla mi *lilaaɗo goongaajo. E woodi ko kuumi nder goɗɗi *ikiliisiyaaji ko mi huwaay nder mooɗon naa ? E woodi fii go'otum ko mi huwaay nder mooɗon, mi toraaki on nyaamnon yam. Nja'afanee yam ɗuum ko mbaɗmi ! Jo'oni, emi siryii wargo to mooɗon garki tataɓi. To mi warii, mi yiɗaa laatanaago on donngal. Onon ngiɗmi, naa ceede mooɗon. Wanaa ɓiɓɓe nyaamnata danyooɓe mu''en, ammaa danyooɓe nyaamnata ɓiɓɓe mu''en. Miin kam, mi naney belɗum hokkugo on ko ngoonmi fuu, faa e yonki am, gam vallugo on. Kadi, onon on ustey yiɗgo yam, gam mi ɓesdii yiɗgo on naa ? On njaɓii mi teddanaay on naa ? Ee, on njaɓi, ammaa kiila woɓɓe no mbi'ey mi ƴoynii on, mi nanngirii on dabaree. Mi lilaay lilaaɓe am to mooɗon gam ɓe nyaama jawdi mooɗon. Mi torake Tiitus, kam e goɗɗo banndiraawo goonɗinɗo mo annduɗon njaha to mooɗon. Tiitus nyaami jawdi mooɗon naa ? A'aa, miin e Tiitus emin tokki laawol go'otol e nyumo wo'oto. Ɗum baɗoojum on nyumii emin ndaara laɓɓingo ko'e amin yeeso mooɗon, ammaa wanaa ɗum noon. Emin mbolva goonga yeeso Allah, noon no *Almasiifu yiɗiri. Banndiraaɓe yiɗaaɓe, ko min mbi'i fuu, min mbi'ii ɗum gam min cemmbiɗina goonɗinki mooɗon. Emi hula, to mi warii to mooɗon, mi tawrataa on no ngiɗmi. Onon boo, on tawrataa yam no ngiɗɗon. Emi hula mi tawa jokkirgol e nalwiiru e huunƴere e nganyaandi e kuɗdi e nyo'ore e mawnitaare e fitina nder mooɗon. Emi hula, to mi so''ake to mooɗon, Allah semtina yam dow ko mbaɗɗon, mi voya gam ɗuuɗɓe waɗooɓe hakke ɓe tuubaay, ɓe ngooraay waɗgo kuuɗe cemtiniiɗe ɗe ɓe mbaɗeynoo ilaa, njeenu e goɗɗe kuuɗe mehereeje.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥒 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤌 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞤱𞤺𞤮⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭. 𞤑𞤮𞥅 𞤮 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭. 𞤉𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤤𞤶𞤢𞤲𞥆𞤢. 𞤑𞤮𞥅 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤣𞤭𞤲𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭. 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭𞥅𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭. 𞤃𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤲. 𞤑𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤯𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤺𞤭'𞤢𞤤. 𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤯𞤢 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤭𞤼𞥆𞤢𞤲𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤰𞤭𞥅 𞤥𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤢𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮. » 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤥. 𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤵𞤯𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤩𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤸𞤵𞤤𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅. 𞤁𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵 𞤃𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤦𞤫𞤥𞤦𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤭𞤲𞤺𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤮𞥅𞤤𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤮𞤼𞤮𞤲 « 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 » 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤭 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤭𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥. 𞤐'𞤔𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤥𞤭 ! 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤩𞤭. 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤲𞤺𞤢𞤤. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞤣𞤭⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤵𞤧𞤼𞤫𞤴 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤌𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤉𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤫𞤴 𞤥𞤭 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅. 𞤃𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤀'𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮𞤤 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮. 𞤍𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤮𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤢 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤢 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 𞤫 𞤲𞤢𞤤𞤱𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤻𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤳𞤵𞤯𞤣𞤭 𞤫 𞤻𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤧𞤮''𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤴𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤭𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫.
2 Korontu'en 13 Vagginoore Bulus sakitiinde Jo'oni mi warey to mooɗon garki tataɓi. « Sey wullaandu fuu tabbitinee dow caaydaaku yimɓe ɗiɗo koo tato » , kama ko vinndaa nder *Deftere Seniinde. Mi vagginiino waɗnooɓe hakke nde ngarnoomi to mooɗon garki ɗiɗaɓi. Jo'oni nde mi waldaa e mooɗon, emi ɓesda vi'igo ɓe, kamɓe e horiiɓe fuu : to mi so''oyake, daahir mi yurmataako koo go'oto maɓɓe. Onon eɗon ngiɗi yi'igo alaama *Almasiifu e volva gada e honnduko am naa ? Too, on ngi'ey ɗum laaɓɗum. Almasiifu tampaay nder mooɗon, ammaa emo holla baawɗe ma'ako. Daahir, wakkaci Almasiifu ɓilaa dow *gaafagal, o laatake tampuɗo. Ammaa jo'oni emo foofa gada e baawɗe Allah. Nder kawtal amin e ma'ako, minon boo, min tampuɓe. Ammaa min kolley on emin poofda e ma'ako gada e baawɗe Allah. Liinyee ko'e mooɗon ngi'on, koo foofango mooɗon e nanndi e ngo goonɗinɓe. Ngodee ko'e mooɗon. On anndaa Almasiifu e nder mooɗon naa ? Goonga, emo nder mooɗon. To naa noon, on potaay laataago goonɗinɓe mo. Ammaa emi yiɗi anndon, minon min fotɓe. Emin toroo Allah gam mooɗon, tawee on mbaɗaay ko halli. Naa gam emin ngiɗi hollugo min goonga'en, ammaa gam onon kuwon ko vooɗi, koo to minon emin ndaaree kama ɓe potaay. Gam min mbaawataa yeddugo goonga. Ko min mbaawi woni huutinirgo ka. To on ngoodi semmbee dow laawol Allah, koo to minon min tampuɓe, ɗum veley min. Emin toroo Allah valla on gam laatooɗon timmuɓe. Raa ko waɗi mbinndanmi on ila mi waraay tawo. Gam to mi warii, mi yiɗaa sa'atango on e baawɗe ɗe Jawmiraawo hokki yam. O hokkii yam baawɗe ɗeen gam mi semmbiɗina on, naa gam mi tampina on. Kinnooje cakitiiɗe Jo'oni kam banndiraaɓe, mi accootirey e mooɗon. Ti'inee laatooɗon timmuɓe, njaɓee bolle am, laatee ɓe nyumo wo'oto, njooɗodee jam. Ndeen kam Allah mo yiɗde e jam no wondey e mooɗon. Kinnindiree e hinnoore yiɗde. Goonɗinɓe wonɓe ɗo'o fuu e kinna on. Barkaa Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu, e yiɗde Allah, e kawtal *Ruhu Ceniiɗo, ngondu e mooɗon on fuu !
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑𞥓 𞤜𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤩𞤭. « 𞤅𞤫𞤴 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤼𞤮 » ⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫. 𞤃𞤭 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤭. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 : 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤧𞤮''𞤮𞤴𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤥𞤭 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤢𞤥 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪⹁ 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤩𞤭𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤯𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤂𞤭𞥅𞤻𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤐'𞤘𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤮𞤼𞤩𞤫. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭. 𞤐𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤑𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤳𞤢. 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤫𞤴 𞤥𞤭𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤵𞤩𞤫. 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤧𞤢'𞤢𞤼𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲. 𞤑𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤷𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤫𞥅 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤑𞤭𞤲𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮'𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲. 𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 !
2 Korontu'en 1 Miin Bulus *lilaaɗo Yeesu *Almasiifu gada e nyumo Allah, e banndii en Timote mbinndani on ngo'ol ɗereewol. Emin kinna *ikiliisiya Allah ngonka Korontu e seniiɓe wonɓe nder lesdi Aakaya fuu. Allah *Baaba meeɗen e Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu mbarkiɗin on, kokka on jam nder ɓerɗe mooɗon. Bulus yettii Allah Maaltemma Allah Baaba Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu. Kanko woni *Baabiraawo keeɓɗo yurmeende, Allah de''itinoowo ɓerɗe dum. Kanko semmbiɗinta ɓerɗe meeɗen nder torraaji meeɗen fuu, gam enen boo mbaawen semmbiɗingo ɓerɗe wonɓe nder torraaji feere-feere, noon no Allah semmbiɗiniri ɓerɗe meeɗen. Noon no min njardi torraaji ɗuuɗɗi iri ɗi Almasiifu yari, noon boo Almasiifu de''itinirta ɓerɗe amin ɗuuɗɗum. To min torraama minon, ɗum gam ɓerɗe mooɗon nde''itinee kisneeɗon. To Allah de''itinii ɓerɗe amin minon, ɗum laatoto gam ɓerɗe mooɗon cemmbiɗa, mbaawon munyango torraaji iri ɗi min njarata. Emin koolii on korey, gam emin anndi noon no kawtirɗon e amin nder torraaji, noon kadimaa kawtirton e amin nder de''itineeki ki min keɓi. Banndiraaɓe, emin ngiɗi anndingo on torraaji ɗi min njari nder lesdi Aasiya. Torraaji ɗiin teddanii min korey, ɗi ɓadake ɓurgo semmbee amin, faa min ittii tammunde yonkiiji amin. Min nanii nder ɓerɗe amin kama min taƴanaaɓe ceri'a maayde. Kanjum ɗum laatake gam min ekkitoo hoolaago Allah ummitinoowo maayɓe, naa hoolaago baawɗe ko'e amin. Min ngoonɗinii kanko kisnuɗo min nde'e maayde hulniinde, o hisney min ɗo'o yeeso boo. Goonga, emin ngoonɗini o ɓesdey hisnugo min. Onon, do'aaje mooɗon e mballa min. Noon boo yimɓe ɗuuɗɓe e ndo''oo gam amin. Allah boo no jaɓey do'aaje maɓɓe. Ndeen yimɓe ɗuuɗɓe no ngettey Allah sabu barkaaji ɗi min keɓi gada e toontol do'aaje ɗeen. Bulus paasitake yi'itoygo Korontu'en Raa ko min mantorto : *nyumooji ɓerɗe amin boo e caaydanoo min, jo'onde amin nder duuniyaaru, ɓurna muuɗum nder mooɗon, e nde laatii laaɓnde, goongaare iɓnde to Allah. Min tokkaay anndal yimɓe duuniyaaru, ammaa yiɗde Allah tan ɗowi min. Nder ɗereeji amin min mbinndantaa on goɗɗum, to naa ko mbaawɗon janngugo e fahamugo. Jo'oni eɗon pahama ɗum seɗɗa tan, ammaa yeeso ɗo'o emi yiɗi pahamon ɗum booɗɗum. Ndeen on mbaawey mantoraago min, noon no minon boo min mantortoo on nyannde bittoyki Yeesu Jawmiraawo meeɗen. Mi tabbitinii dow ma'ajum, kanjum waɗi ngiɗnoomi wargo to mooɗon, gam keɓon barkaa nde ɗiɗi. Emi yiɗnoo yaalgo to mooɗon, ndeen mi wutoroo lesdi Makedooniya. To mi vittoyii gada Makedooniya boo, mi yaalta to mooɗon, gam mballon yam nder jahaangal am yahago lesdi *Yahuudiya. Nde mbi'inoomi mi warey to mooɗon, on tammii ɓerɗe ɗiɗi mbi'irumi ka naa ? Nakay on tammii mi vi'a « ee », ndeen kadimaa mi vi'a « a'aa », kama baɗoowo ko yiɗi ? Daahir Allah saaydanii min, ko min mbi'i on laataaki « ee » e « a'aa » fuu nde wo'ore. Gam Yeesu *Almasiifu *Ɓiɗɗo Allah, mo miin e Siilas e Timote min nga'ajini on habaru muuɗum, naa ɗum mo « ee » e « a'aa ». « Ee » tan woni nder ma'ako dum. Daahir alkawalji Allah fuu laatake « ee » nder Yeesu Almasiifu. Kanjum waɗi enen boo mbi'ireten « Aamiin » , faa Allah teddinee. Kanko tabbitini en nder kawtal e Almasiifu, minon e mooɗon fuu. Kanko boo suɓi en. O waɗanii en lammba, gam hollugo enen ɗum ɓe ma'ako. O waɗii *Ruhu ma'ako nder ɓerɗe meeɗen kama nannguru ko o siryii hokkugo en ɗo'o yeeso. Allah woni caayduujo am, mi maaya to mi fevii. Mi yiɗaa mettinango on ɓerɗe, kanjum haɗi yam so''oyaago Korontu. Wanaa darvango goonɗinki mooɗon min ngiɗi, gam on ɗoon tabbiti nder ma'aki. Ammaa emin ngiɗi huudugo e mooɗon gam velvelo mooɗon ɓesdoo.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥑 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵 𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲 𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤃𞤢𞥄𞤤𞤼𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤮 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤣𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤴𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤚𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤫𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤢⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤚𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤰𞤢𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫'𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤸𞤵𞤤𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤫𞤴 𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤮'𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤮 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤫𞤴 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲. 𞤌𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤭𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤣𞤮''𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤫𞤴 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤫𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤨𞤢𞥄𞤧𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤭'𞤭𞤼𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮 : *𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤭𞤩𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤃𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤭 𞤥𞤭𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤯𞤮'𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤃𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤲𞤮𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤭 𞤱𞤵𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢. 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤼𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤪𞤵𞤥𞤭 𞤳𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤢 « 𞤫𞥅 »⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤢 « 𞤢'𞤢𞥄 »⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 ؟ 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 « 𞤫𞥅 » 𞤫 « 𞤢'𞤢𞥄 » 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤥𞤮 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤮 « 𞤫𞥅 » 𞤫 « 𞤢'𞤢𞥄 ». « 𞤉𞥅 » 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤣𞤵𞤥. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 « 𞤫𞥅 » 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤪𞤫𞤼𞤫𞤲 « 𞤀𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲 » ⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤫𞤲. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞤥𞤦𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤵𞤪𞤵 𞤳𞤮 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫𞤲 𞤯𞤮'𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤬𞤫𞤾𞤭𞥅. 𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤧𞤮''𞤮𞤴𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞥅.
2 Korontu'en 2 Mi yiɗaa mettinango on ɓerɗe, kanjum waɗi paasitiimi wargo to mooɗon tawo. To mi mettinanii on ɓerɗe, moye velnantammi ɓernde, to naa onon ɓe mettinammi ɓerɗe ? Raa ko waɗi mbinndirmi no mbinndirannoomi on. Mi yiɗaa wargo to yimɓe haanɓe velnugo ɓernde am, ndeen kamɓe ɓe mettina ɓernde am. Mi tabbitinii to mi nanii belɗum, on fuu on naney belɗum. Goonga, nder torraa e mettam ɓeram e gonɗi ɗuuɗɗi mbinndannoomi on. Mi yiɗaay mettingo ɓerɗe mooɗon, ammaa emi yiɗi anndingo on no ngiɗrumi on korey. Ya'afuye gam baɗɗo hakke To goɗɗo nder mooɗon laatake daliila mettam ɓeram, wanaa miin tan ɗum mettata, ammaa on fuu. Mi vi'aay ka gam mi waanna on. Ceri'a ka ɗuuɗɓe mooɗon taƴani neɗɗo oon ka heƴi. Jo'oni ko ɓuri vooɗgo woni nja'afanooɗon mo, cemmbiɗinon mo, gam to' mettam ɓeram jaalo mo. Gam ma'ajum, emi toroo on, kollee on ngiɗi mo. Mi vinndaniino on gam mi liinya on, mi yi'a to on kuutinira ko mbi'imi on fuu. Mo nja'afaniiɗon, miin boo mi ya'afanto mo. To mi ya'afake mo, kul maa e woodi ko haani mi ya'afanoo mo, mi ya'afake mo yeeso *Almasiifu gam daliila mooɗon, sabu to' *Ceyɗaan jammbo en, gam en anndi dabareeji ma'ako. Jaalorgal Almasiifu Nde njottinoomi si'ire Toorowas gam mi wa'ajina Habaru *Almasiifu Belɗum, Jawmiraawo omtanii yam laawol waɗgo kuugal ngaal. Ammaa ɓernde am waaltaaki, gam mi tawaay banndam Tiitus toon. Kanjum waɗi accootirmi e maɓɓe, ndillirmi lesdi Makedooniya. Ammaa yettoore laatanoo Allah kokkeyɗo en jaalorgal dum nder kawtal meeɗen e Almasiifu. Allah huutinirii min gam sankitgo habaru Almasiifu koo toye, kama urdi ndi uureengol muuɗum sankitotoo koo toye fuu. Goonga, emin laatii kama urdi mbelndi ndi Almasiifu hokkata Allah, urdi ndiin uureengol ma'ari yottake hisneteeɓe e halkooɓe fuu. To hisneteeɓe, ɗum uureengol yonki kokkeyngol ɓe yonki. To halkooɓe boo, ɗum kacceengol maayde bareyngol ɓe. Moye foti sankitgo habaru ɗuum ? Minon kam, min luumortaako voliinde Allah, noon no woɓɓe mbaɗata. Ammaa minon emin mbolva yeeso Allah e ɓerɗe laaɓɗe, gam min yimɓe *Almasiifu ɓe Allah lili.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥒 𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤨𞤢𞥄𞤧𞤭𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫⹁ 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 ؟ 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤩𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥. 𞤃𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤪𞤵𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤒𞤢'𞤢𞤬𞤵𞤴𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲. 𞤕𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤳𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤰𞤢𞤲𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢 𞤸𞤫𞤰𞤭. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤶𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮 𞤥𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤮. 𞤃𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤢 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤮 𞤲'𞤶𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤮. 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤼𞤮' *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤶𞤢𞤥𞤦𞤮 𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤔𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤮𞥅𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮𞤥𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤢𞤥 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤢𞤷𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤫𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤣𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤵𞤪𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤵𞥅𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤵𞤪𞤣𞤭 𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤵𞤪𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤵𞥅𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤚𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤵𞥅𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤚𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤷𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤩𞤫. 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 ؟ 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤵𞥅𞤥𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤭𞤤𞤭.
2 Korontu'en 3 Huwanooɓe alkawal kesal Asee, minon ngeccotoo koo min ɓeye ? Na e haani min ndaara ɗereeji caaydineyɗi ko min laatii, noon no woɓɓe mbaɗata ? Nakay min njaɓey ɗereeji iri ma'aji to mooɗon, gam ɗi kolla woɓɓe min ɓeye ? Ay, onon e ko'e mooɗon ngoni ɗereewol amin binndaangol nder ɓerɗe amin, ngol yimɓe fuu mbaawi anndugo e janngugo. Ɗum laaɓɗum, onon ngoni ɗereewol ngol *Almasiifu vinndi hokki min. Ɗereewol ngool vinndiraaka binndirgel, ammaa ngol vinndiraama *Ruhu Allah mo yonki. Ngol vinndaaka dow alluwaaje kaaƴe, ammaa dow alluwaaje ɓerɗe yimɓe. Min mbi'ii noon, gam min ngoonɗinii Allah gada e Almasiifu. Minon e ko'e amin min ngalaa baawɗe huugo nga'al kuugal sam, ammaa baawɗe amin to Allah ivoyii. Kanko hokki min baawɗe laataago huwanooɓe *alkawal kesal. Alkawal ngaal daraaki dow dooka mbinndaaka, ammaa ɗum dow *Ruhu Ceniiɗo. Gam dooka mbinndaaka e yahara e maayde, ammaa Ruhu e yahara e yonki. Dookaaji mbinndaama dow alluwaaje kaaƴe. Wakkaci ma'ajum teddungal Allah yaynake dow yeeso *Muusa korey. Koo nde jayngol ngool no buutotoongol, e noon fuu Isiraa'iila'en mbaawaay du'umbaago yeeso ma'ako. Kul dooka ngaddeyka maayde vanngirii e iri nga'al teddungal manngal, ndeen kam kuugal Ruhu Ceniiɗo kokkeyngal yonki no vanngirey e teddungal ɓurngal manngu to woɗɗi ! To kuugal jahareyngal nder maayde heɓii iri nga'al teddungal, ndeen kuugal jahareyngal nder aadilaaku Allah no ɓurey heɓgo teddungal to woɗɗi. Goonga, alkawal aranal walaa darajja, to ngal fotnaama e teddungal alkawal kesal ɓurngal darajja. To alkawal aranal buutotoongal wardii e teddungal, ndeen kam alkawal kesal tabbiteyngal faa abadaa no ɓurey teddungal to woɗɗi. Gam min ndesi tammunde amin dow ɗe'e ku'uje, waɗi min mbolvata e ngorgu yeeso koo moye. Min mbaɗataa kama no *Muusa waɗi, cuddunooɗo yeeso muuɗum gudel, gam to' Isiraa'iila'en ngi' no ɗelkitaaki yeeso ma'ako ustortoo. Ammaa ɓerɗe maɓɓe mbumi, gam faa hannde eɓe nanndi e huuriiɓe gudel ngeel wakkaci ɓe njanngata alkawal neeɓngal. Ngel huurtaaka, gam sey nder kawtal e Almasiifu tan ngel huurtetee. Faa hannde, nde defte Muusa njanngetee fuu, gudel ngeel e ɗoon sudda ɓerɗe maɓɓe. Ammaa to neɗɗo tuubii tokkii Jawmiraawo, gudel cuddungel ɓernde muuɗum no sudditetee, noon no *Deftere Seniinde vi'i. Bi'eteeɗo Jawmiraawo ɗo'o ɗum Ruhu. To Ruhu Jawmiraawo woni fuu, toon rimɗineego woni. Enen ɓe geese mu''en cudditaa fuu, darajja Jawmiraawo e yi'itoo nder meeɗen kama daarorgal. Jawmiraawo waylitii en faa nannden e muuɗum, darajja ma'ako ɓesdoo nder meeɗen. Kanjum woni kuugal Jawmiraawo laatiiɗo Ruhu.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥓 𞤖𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤 𞤀𞤧𞤫𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤫𞤴𞤫 ؟ 𞤐𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤫𞤴𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 ؟ 𞤐𞤢𞤳𞤢𞤴 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤫𞤴 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤫𞤴𞤫 ؟ 𞤀𞤴⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤵𞤺𞤮. 𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤭𞤲. 𞤍𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤦𞤭𞤲𞤣𞤭𞤪𞤺𞤫𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤐'𞤘𞤮𞤤 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤤𞥆𞤵𞤱𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤤𞥆𞤵𞤱𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤤 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤧𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭𞥅. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤. 𞤀𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤁𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤤𞥆𞤵𞤱𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤 𞤲𞤮 𞤦𞤵𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤣𞤵'𞤵𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤑𞤵𞤤 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤫𞤴𞤳𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤤 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤲𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤪𞤫𞤴 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭 ! 𞤚𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤤 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤫𞤴 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤬𞤮𞤼𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢. 𞤚𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞤤 𞤦𞤵𞥅𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤢𞤤 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤯𞤫'𞤫 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤪𞤺𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤷𞤵𞤣𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤵𞤣𞤫𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭' 𞤲𞤮 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤵𞤧𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤫𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤵𞤣𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤤 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤺𞤢𞤼𞤢 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤐'𞤘𞤫𞤤 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤼𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤼𞤢𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤸𞤵𞥅𞤪𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅. 𞤊𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤺𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤵𞤣𞤫𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤤 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤵𞤣𞤫𞤤 𞤷𞤵𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤧𞤵𞤣𞥆𞤭𞤼𞤫𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭. 𞤄𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤮'𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤈𞤵𞤸𞤵. 𞤚𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤪𞤭𞤥𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭. 𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤫𞥅𞤧𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤷𞤵𞤣𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤴𞤭'𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵.
2 Korontu'en 4 Risku nder gaheeje loɓokke Allah hokkii min nga'al kuugal, sabu o enɗii min. Gam ma'ajum min ittataa tammunde amin. Emin caloo kuuɗe cuuɗiiɗe cemtiniiɗe. Min ƴoynataa yimɓe, min ngaylataa haala Allah boo, ammaa emin mbolva goonga ma'aka e njaayri, faa koo moye fuu saaydoo laaɓal *nyumooji ɓerɗe amin yeeso Allah nder ɓernde muuɗum. To *Habaru Belɗum ɗum min nga'ajinta laatake ko suuɗii maa, halkooɓe tan ɗum suuɗani. Ɓe ngoonɗinaay, gam *Ceyɗaan laamiiɗo ndu'u duuniyaaru vumnii ɓerɗe maɓɓe. O haɗii ɓe yi'igo jayngol ivoyngol to Habaru Belɗum, waato habaru teddungal *Almasiifu. Nder Almasiifu boo Allah e hoore muuɗum vanngata. Wanaa haala ko'e amin min nga'ajinta, ammaa emin nga'ajina haala Yeesu *Almasiifu Jawmiraawo meeɗen. Minon min maccuɓe mooɗon sabu Yeesu. Gam Allah biiɗo : « Jayngol yaynoo nder niɓre », kanko oon yaynii jayngol ma'ako nder ɓerɗe meeɗen, faa njaynooɗen gada e anndugo teddungal ma'ako. Teddungal ngaal e yaynoo dow yeeso Almasiifu. Ammaa minon heɓɓe risku ruhunkeewu nguun, emin nanndi e gaheeje loɓokke. Kanjum hollata baawɗe mawɗe ɗeen to Allah ɗe ivoyi, wanaa to amin. Min torraama torraaji feere-feere, ammaa min njaalaaka. Nyumooji amin njiiɓake korey, ammaa min ittaay tammunde. Nde ɗuuɗɗum yimɓe e torra min, ammaa Allah wooraay min. Eɓe ndo''a min e lesdi, ammaa min maayaay. Dum emin ndoondii maayde Yeesu dow ɓalli amin, gam faa foofaango ma'ako vannga nder ma'aji. To faa emin poofa fuu, nder jootee maayde min ngoni, gam daliila Yeesu. E noon fuu foofaango Yeesu no vanngey nder ɓalli amin maayooji. To noon, maayde e huwa nder amin, gam yonki huwa nder mooɗon. *Deftere Seniinde vi'i : « Mi goonɗinii, kanjum waɗi mbolvumi. » Minon boo emin ngoodi iri goonɗinki kiin, kanjum waɗi min ngoorataa wa'ajingo Habaru Belɗum. Emin anndi boo Allah ummitinɗo Jawmiraawo meeɗen Yeesu nder maayde, o ummitiney min minon boo, o darna min, minon e mooɗon fuu yeeso ma'ako. Ɗum ɗoon fuu laatake sabu mooɗon, gam faa caahu Allah ɓesda yottaago to yimɓe ɗuuɗɓe. Noon yettooɓe Allah boo ɓesdorto, ɓe teddina mo. Foofaango nder goonɗinki Gam ma'ajum en ittataa tammunde. Koo nde laatii ɓalli meeɗen e ustoo, ammaa yonki ɗum Allah hokki en e ɗoon hesɗita nyannde fuu. Daahir torraaji ɗi torreteeɗen jo'oni ɗi pamari, ɗi neeɓataa, ammaa ɗi njaharey en e teddungal manngal tabbitoowal, ɓurngal koo ɗume fuu. En tasaaki dow ko yi'etee, ammaa en ɗoon tasii dow ko yi'ataake. Ko yi'etee neeɓataa, ammaa ko yi'ataake ɗuum kam tabbitata faa abadaa.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥔 𞤈𞤭𞤧𞤳𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤢𞤸𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤤𞤮𞤩𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤤 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤮 𞤫𞤲𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤭𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤮𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤢 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤴𞤪𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤤 *𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤚𞤮 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤭. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤾𞤵𞤥𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤌 𞤸𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤼𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤼𞤢. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤭𞥅𞤯𞤮 : « 𞤔𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 »⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤶𞤢𞤴𞤲𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤫 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤩𞥆𞤫 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵 𞤪𞤵𞤸𞤵𞤲𞤳𞤫𞥅𞤱𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤺𞤢𞤸𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤤𞤮𞤩𞤮𞤳𞥆𞤫. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤯𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤐𞤴𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤩𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤭𞤲. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤮''𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤴. 𞤁𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤭. 𞤚𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤶𞤭. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤫 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤵𞤥𞤭. » 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤢 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤍𞤵𞤥 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤪𞤼𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤮. 𞤊𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤲 𞤭𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤵𞤧𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤫𞤧𞤯𞤭𞤼𞤢 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤭 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤫𞤲 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤢𞤤 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤱𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤉𞤲 𞤼𞤢𞤧𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤧𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫. 𞤑𞤮 𞤴𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤳𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄.
2 Korontu'en 5 En fuu en ndaroyto yeeso Almasiifu Eɗen anndi suudu laral ndu ngonɗen nder muuɗum jo'oni no sissitoto, waato ɓalli meeɗen. To suudu nduun sissitaama, Allah no hokkey en suudu toon asama ndu yimɓe nyiɓaay, tabbiteyndu faa abadaa. Jo'oni en ɗoon uuma, gam en kaaɓii nattugo cuuɗi meeɗen assamaaji, ɗi ɓornotooɗen kama koltal. Gam to en ɓornaama ɗi, en laatataako ɓe cuhuraaki yeeso Allah. Nde ngonnooɗen nder suudu laral lesdiiru, en ɗoon otta gam tedduɗum. Naa gam en ngiɗi ɓortaago ndu, ammaa en ngiɗi ɓornaago ɓanndu asama dow ma'aru, gam faa yonki jaaloo maayde. Allah e hoore muuɗum e huwa nder meeɗen, gam faa keɓen ɗum. O hokkii en Ruhu ma'ako kama nannguru barkaaji ɗi o hokkata en ɗo'o yeeso. Kanjum waɗi ɓerɗe meeɗen e tiiɗi wakkaci fuu. En anndi boo to faa en njooɗii nder ɗi'i ɓalli meeɗen, en ngoɗɗi e suudu meeɗen wondu to Jawmiraawo. Foofaango meeɗen e yahada e goonɗinki, naa e ko ngi'eten e gite. Gam ma'ajum en keevi ngorgu manngu. Ko ɓurɗen yiɗgo woni ceeden e ɗi'i ɓalli, kooten njooɗodooɗen e Jawmiraawo. Koo en ɗo'o nder duuniyaaru, koo en toon dow asama, ko ɓurɗen yiɗgo woni mbaɗen ko velata mo. Sabu doole en fuu ndaroyooɗen yeeso *Almasiifu, gam o sernana en, koo moye fuu heɓa biya kuugal muuɗum ngal huwi nder duuniyaaru, koo booɗngal koo ngal vooɗaa. Yeesu narrinii en e Allah Nde laatii emin anndi ko woni ɗowtanaago Jawmiraawo, gam ma'ajum emin ndaara nanngugo hakkiilooji yimɓe dow ma'ajum. Allah e anndi min booɗɗum, emi tammii onon boo on anndi min nder ɓerɗe mooɗon. Min ngiɗaa mango ko'e amin yeeso mooɗon, ammaa emin ngiɗi hokkugo on laawol mantoraago min, gam keɓon toontaago mantortooɓe ko yi'etee e gite tan, wanaa ko woni nder ɓerɗe. To yimɓe mbi'ii min haaŋaaɓe maa, ɗum gam Allah min laatii haaŋaaɓe. To min laatake ɓe hakkiilo boo, ɗum gam ɗum nafa on. Ko mbaɗeten fuu, gada e yiɗde *Almasiifu ɗum ivi. En tabbitinii to go'oto maayanii yimɓe fuu, ndeen yimɓe fuu laatake maayɓe. *Almasiifu maayanii yimɓe fuu, gam ma'ajum ɓeen heɓɓe yonki kesum njeyaa foofaango mu''en, ammaa ɓe poofey gam oon maayɗo ummitinaa gam maɓɓe. Gam ma'ajum, gada jo'oni min ɓesdataa raargo goɗɗo noon no yimɓe ndaardata. Koo to minon min meeɗiino raardugo Almasiifu e daarɗe ɗeen, jo'oni min ɓesdataa raardugo mo noon. To neɗɗo hawtii e Almasiifu o laatake tagitaaɗo keso. Ko o laatinoo fuu buutake, o hesɗitinaama. Ɗum fuu ɗum kuugal Allah liloyɗo Almasiifu, gam narrina en e ma'ako. O hokkii en boo kuugal narringo woɓɓe e ma'ako. Gada e Almasiifu, Allah narrini hoore muuɗum e yimɓe duuniyaaru, o limaay hakkeeji maɓɓe. O hokkii min boo wa'ajingo habaru narral ngaal. Gam ma'ajum emin laatii wakiili'en Almasiifu. E ɗum nanndi kama Allah e hoore muuɗum volvanta on gada e konnduɗe amin. Emin toroo on nder innde Almasiifu : narree e Allah ! Almasiifu meeɗaay waɗgo hakke sam, ammaa Allah yowii hakkeeji meeɗen fuu dow ma'ako, gam laatooɗen goonga'en yeeso Allah, sabu kawtal meeɗen e Almasiifu.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥕 𞤉𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤮𞤴𞤼𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤉𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤤𞤢𞤪𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤲𞤮 𞤧𞤭𞤧𞥆𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤚𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤧𞤭𞤧𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤫𞤲 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤵 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤻𞤭𞤩𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤵𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤩𞤭𞥅 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤧𞥆𞤢𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤢𞤤. 𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤯𞤭⹁ 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤸𞤵𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤤𞤢𞤪𞤢𞤤 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭𞥅𞤪𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤮𞤼𞥆𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥. 𞤐𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤮𞤪𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤵𞤪𞤵 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤯𞤮'𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤉𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤭'𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤊𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤲 𞤳𞤫𞥅𞤾𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤪𞤺𞤵 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵. 𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤯𞤭'𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤼𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤑𞤮𞥅 𞤫𞤲 𞤯𞤮'𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢⹁ 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮. 𞤅𞤢𞤦𞤵 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤮𞤴𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤸𞤵𞤱𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄. 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫. 𞤚𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤚𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤮𞤲. 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤭. 𞤉𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫. *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤫𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤵𞤥 𞤲'𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤫𞤴 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤯𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤣𞤢𞤼𞤢. 𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲. 𞤚𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤼𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤳𞤫𞤧𞤮. 𞤑𞤮 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤬𞤵𞥅 𞤦𞤵𞥅𞤼𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞤧𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢. 𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤮 𞤤𞤭𞤥𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤳𞤭𞥅𞤤𞤭'𞤫𞤲 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤉 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 : 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤫𞥅 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 ! 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤧𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤮𞤱𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢'𞤫𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
2 Korontu'en 6 Huwanooɓe Allah Minon min huudiɗɗaaɓe Allah, gam ma'ajum emin toroo on to' on meheriɗin caahu Allah ngu keɓɗon. Gam Allah vi'i : « Nder wakkaci kaanduɗum, mi jaɓii tornde mooɗon, nyalaande kisndam mi vallii on. » Rah, jo'oni woni wakkaci kaanduɗum, hannde woni nyalaande kisndam. Min ngiɗaa waɗgo ko fergata yimɓe, gam to' goɗɗo heɓ laawol felgo kuugal amin. Ammaa nder koo ɗume fuu emin ngiɗi hollugo min huwanooɓe Allah, emin ti'inii munyango torraaji e caɗeele e daamayeeje. Min piyaama, min omndaama nder kaso, ɗum umminii fitina dow amin, min kuwii faa min tampi, nde ɗuuɗɗum min ɗaanaaki, min ndoli. Min kollii min huwanooɓe Allah gada e ɓerɗe laaɓɗe e anndal e munyal e mbooɗeenga e *Ruhu Ceniiɗo e yiɗde goongaare, gada e volvugo goonga e jogaago baawɗe Allah. Goongaaku e laatanii min kaɓruɗum ɗum min njogii gam fiigo wanywanyɓe amin, e gam reengo ko'e amin. Woɓɓe e njaltinira min, woɓɓe e teddina min. Woɓɓe e kuɗa min, woɓɓe e mana min, woɓɓe e ndaara min fevooɓe, koo to goonga min mbi'ata. Emin ndaaree kama ɓe anndaaka, ammaa koo moye e anndi min. Emin ndaaree kama maayɓe, ammaa rah, emin poofa. Emin piyee, ammaa min mbaraaka. Eɓe mettina ɓerɗe amin, ammaa dum emin nana belɗum. Emin ndaaree min sooyɓe, ammaa emin ndiskina yimɓe ɗuuɗɓe. Emin ndaaree kama min ngalaa koo ɗume, ammaa emin ngoodi hu'unde fuu. Onon Korontu'en, min cuuɗaay on koo ɗume, min omtanii on ɓerɗe amin fuu. Minon, min njaajinanii on ɓerɗe amin, ammaa onon on paaɗnanii min ɗe mooɗon. Emi volvana on kama ɓikkon am : onon boo omtanee min ɓerɗe mooɗon ! To' on kawtu ko'e e ɓe ngoonɗinaay To' on kawtu ko'e e ɓe ngoonɗinaay. Noye aadilaaku hawtirta e halleende ? Na noye jayngol hawtirta e niɓre ? *Almasiifu e *Ceyɗaan mbaawataa narrugo. To noon kam, noye goonɗinɗo narrata e mo goonɗinaay ? Ɗume hawti *Wuro Allah Seniingo e gumkiiji ? Anndee, enen ngoni Wuro Allah mo yonki. Gam Allah vi'i : « Mi jooɗodoto e maɓɓe, mi wondey e maɓɓe, mi laatoto Allah maɓɓe, kamɓe boo ɓe laatoto yimɓe am. » Kanjum waɗi Jawmiraawo vi'i ɓe : « Mburtee nder ɓe ngoonɗinaay ! Ceedee e maɓɓe ! To' on meem ko nyiddi ! Ndeen mi jaɓey on. » « Mi laatanto on baaba, onon boo on laatanto yam ɓiɓɓe worɓe e rewɓe. » Noon Jawmiraawo mo baawɗe vi'i.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥖 𞤖𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤭𞤯𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤺𞤵 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲. » 𞤈𞤢𞤸⹁ 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤬𞤫𞤪𞤺𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤫𞤩 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤬𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤷𞤢𞤯𞤫𞥅𞤤𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢𞤴𞤫𞥅𞤶𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞤤𞤭. 𞤃𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤩𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤭𞥅𞤺𞤮 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤭𞤲. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤵𞤯𞤢 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤭𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤪𞤢𞤸⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤢. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤫𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤉𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤭𞤧𞤳𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤸𞤵'𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤮𞤥𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤶𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤨𞤢𞥄𞤯𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥 : 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤥𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 ! 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤳𞤮'𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤳𞤮'𞤫 𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴. 𞤐𞤮𞤴𞤫 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 ؟ 𞤐𞤢 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤫 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 ؟ *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤵𞤺𞤮. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 ؟ 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 ؟ 𞤀𞤲𞤣𞤫𞥅⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥. » 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : « 𞤐'𞤄𞤵𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 ! 𞤕𞤫𞥅𞤣𞤫𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 ! 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤥 𞤳𞤮 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤭 ! 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤫𞤴 𞤮𞤲. » « 𞤃𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫. » 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤾𞤭'𞤭.
2 Korontu'en 7 Yiɗaaɓe am, ɗi'i *alkawalji fuu e laatii ɗi meeɗen. Gam ma'ajum, sey laaɓnen ko'e meeɗen gada e ko nyiddinta ɓalli meeɗen, e ruhuuji meeɗen fuu, tabbitinen senaare meeɗen e kulol Allah. Velvelo Bulus gam tuubu Korontu'en Omtanee min ɓerɗe mooɗon. Walaa mo min mbaɗani layfi, walaa mo min majjini, walaa mo min njammbii boo. Mi vi'aay ɗum gam mi sernana on. Mi aartii mi vi'ii on : emin ngiɗi on korey. Walaa ko senndata en : koo nder maayde koo nder foofaango. Emi hoolii on booɗɗum, emi mantoroo on korey. Koo nder torraaji am fuu, mi heevii velvelo e semmbee ɓernde. Nde min njottii lesdi Makedooniya, min keɓaay fooftiinde, min pottii e torraaji feere-feere. Jokkirli yimɓe tummbii min, kulol nanngii ɓerɗe amin. Ammaa Allah cemmbiɗinoowo ɓerɗe torraaɓe, semmbiɗinirii ɓerɗe amin gada e garol Tiitus. Wanaa garol ma'ako tan semmbiɗini ɓerɗe amin, ammaa faa e nango no cemmbiɗinirɗon ɓernde ma'ako. O yeccake yam no ngeewnirɗon yam, e no ngoorruɗon mettam ɓeram gam am, e no ti'inoriiɗon jinngango yam. Kanjum ɗuum ɓuri velgo yam. Daahir ɗereewol ngol mbinndannoomi on mettiniino ɓerɗe mooɗon. Nde nanmi ɗum, mi voytii vinndugo ngol wakkaci seɗɗa. Ammaa jo'oni emi nana belɗum, wanaa gam mi mettinii ɓerɗe mooɗon, ammaa gam mettam ɓeram mooɗon yaharii on e tuubu. Mettam ɓeram mooɗon ɗaam ɗum fodde nyumo Allah, to noon, min mbaɗanaay on layfi. Gam mettam ɓeram fodde nyumo Allah e waɗa neɗɗo tuuba, tuubu boo no waddey kisndam. Iri ɗa'am mettam ɓeram voytaandu walaa. Ammaa mettam ɓeram fodde gikku duuniyaaru no yaharey nder maayde. Mettam ɓeram mooɗon velii Allah. Raa ko ɗam waddani on : ɗam hokkii on ti'inaare e yiɗde laaɓnugo ko'e mooɗon gada e hakke. Ɗam findinii ɓerɗe mooɗon, ɗam hulnii on. On ti'inake fooraago baɗɗo hakke, on ngeewnii yi'igo yam boo. E ma'ajum fuu, on kollii on laaɓɓe. Nde mbinndannoomi on ɗereewol, mi vinndaay ngol gam baɗɗo layfi, koo gam baɗanaaɗo layfi, ammaa mi vinndanii on gam faa yiɗde nde ngiɗɗon min vannga yeeso Allah. Kanjum semmbiɗini ɓerɗe amin. Belɗum ɗum Tiitus nani, kam ɓuri semmbiɗingo min, gam on fuu on cemmbiɗinii ɓernde ma'ako. Daahir, mi mantorake on yeeso Tiitus, onon boo on cemtinaay yam. Ko min mbi'ani on fuu ɗum goonga. Manoore nde min mani on yeeso Tiitus boo laatake goonga. Nde Tiitus hiimtii no njaɓɓoriiɗon mo e kulol e diwngol, e no tokkirɗon bolle ma'ako fuu, yiɗde nde o yiɗi on e ɓesdoo. Emi nana belɗum sabu emi waawi hoolaago on nder koo ɗume fuu.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥗 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤯𞤭'𞤭 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤𞤶𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲𞤫𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤮 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤪𞤵𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤜𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞤌𞤥𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤦𞤭𞥅 𞤦𞤮𞥅. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 : 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤲 : 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮. 𞤉𞤥𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤭𞥅 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤔𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤤𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤵𞤥𞤦𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤮𞤤 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤪𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤲𞤮 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤱𞤲𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤭𞤲𞤺𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤴𞤼𞤭𞥅 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤵. 𞤃𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤢𞥄𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤣𞥆𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤬𞤮𞤣𞥆𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞤴 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥. 𞤋𞤪𞤭 𞤯𞤢'𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤾𞤮𞤴𞤼𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤬𞤮𞤣𞥆𞤫 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤃𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤾𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤯𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 : 𞤯𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤍𞤢𞤥 𞤬𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤢𞤥 𞤸𞤵𞤤𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲. 𞤌𞤲 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤱𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅. 𞤉 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤴 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤲𞤢𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪⹁ 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤢𞤥. 𞤑𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤃𞤢𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤫 𞤣𞤭𞤱𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞥅. 𞤉𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅.
2 Korontu'en 8 No goonɗinɓe mballiri banndiraaɓe wonɓe Urusaliima Banndiraaɓe, emin ngiɗi anndingo on ko caahu Allah huwi nder *ikiliisiyaaji gonɗi lesdi Makedooniya. Ɓe njarii torraaji ɗuuɗɗi, ammaa ɓe nanii belɗum korey, faa ɓe mballirii banndiraaɓe maɓɓe e caahuuji ɗuuɗɗi, koo nde laatii eɓe nder cooyndam naawɗam. Emi saaydii ɓe kokkii ko ɓe mbaawi fuu, faa maa e ko ɓuri noon. Ɓe kokkirii ɗum boo e yiɗde maɓɓe naa e doole. Ɓe torake min korey gam min kokka ɓe laawol waɗgo juuɗe maɓɓe nder vallooɓe goonɗinɓe wonɓe *Urusaliima. Ɓe mbaɗii ko ɓuri ko min tammi, gam ɓe aartii ɓe kokkii ko'e maɓɓe Jawmiraawo, ndeen ɓe kokkirii min ko'e maɓɓe minon boo, fodde nyumo Allah. Kanjum waɗi min torii Tiitus valla on yottingo ballal ngaal, noon no puɗɗirɗon ngal e caahu. On riskuɓe e koo ɗume fuu, on keevii goonɗinki e bolle anndal e ti'inaare e yiɗde nde ngiɗɗon min. Nde laatii on keɓii ɗum ɗoon fuu, emin ngiɗi kuwon kuugal caahaaki kiin e ɓerɗe mooɗon fuu. Wanaa ɗum doole mbaɗeymi on, ammaa emi yiɗi mi hokka on habaru ti'inaare woɓɓe, gam faa ɗum hokka on laawol hollugo yiɗde mooɗon no goongaare. Gam eɗon anndi yiɗde nde Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu waɗani en. Kanko jawmu risku fuu, o laatinii hoore ma'ako cooyɗo, gam o laatina on riskuɓe gada e cooyndam ma'ako. Mi yeccoto on ko nyummi dow e vallugo goonɗinɓe wonɓe *Urusaliima, gam ɗum nafey on. Rowani onon ngoni aramɓe e nyumgo vallugo ɓe, on puɗɗii ɗum boo. Jo'oni sey njottiniron kuugal ngaal e iri ti'inaare nde anniyoriiɗon. Ti'inee huugo ɗum fodde baawɗe mooɗon. Gam to on ti'inake hokkugo, Allah no jaɓey kokkal mooɗon. O ƴamataa on ko on ngalaa, sey ko ngoonɗon. Mi vi'aay cooynon ko'e mooɗon, gam ndiskinon woɓɓe, ammaa emi yiɗi poton. Jo'oni on ngoodi ɗuuɗɗum ko mbaawoton vallirgo wonɓe nder ciya. Kamɓe boo, ɗo'o yeeso, to ɓe keɓii ɗuuɗɗum, ɓe mballey on to on keppi. Noon potal laatorto. Ɗum laatoto kama ko vinndaa nder *Deftere Seniinde : « Mooɓtuɗo ɗuuɗɗum ɓurnaay, mooɓtuɗo seɗɗa boo ɗum ŋakkiraay ɗum. » Habaru Tiitus e yahadiɗɗaaɓe muuɗum Yettoore laatanoo Allah baɗɗo ti'inaare iri nde amin nder ɓernde Tiitus gam vallugo on. O jaɓii tornde amin. Wanaa kanjum tan, ammaa gam daliila ti'inaare ma'ako, o anniyake wargo to mooɗon kanko e hoore ma'ako. Min liley mo, gam o ga'ajinoowo *Habaru Belɗum e goonga, kanko e banndii'en mo *ikiliisiyaaji fuu manata. Wanaa kanjum tan, ammaa ikiliisiyaaji cuɓii mo, gam o ɗofta min wakkaci min njaharata caahu nguun. Min kokkaama ngu, gam teddingo Jawmiraawo e hollugo ti'inaare amin, minon boo. Min mbaɗey ko min mbaawi fuu, gam to' goɗɗo fel kuugal amin dow e kokkal ceede ɗuuɗɗe ɗe min kokkaa. Emin ngiɗi huugo kuugal booɗngal, naa yeeso Jawmiraawo tan, ammaa faa e yeeso yimɓe. Min liloyey goɗɗo banndii'en boo yahada e maɓɓe. Min ngodake mo nde ɗuuɗɗum, min tawii o ti'iniiɗo. Ammaa jo'oni ti'inaare ma'ako ɓesdake, gam emo hoolii on korey. Tiitus boo e laatii kuudiɗɗaawo am. Miin e ma'ako emin kuuda gam vallugo on. Banndiraaɓe meeɗen wonduɓe e ma'ako boo no *lilaaɓe ikiliisiyaaji, huwooɓe gam teddingo *Almasiifu. Gam ma'ajum, kollee ɓe yiɗde, ndeen ikiliisiyaaji fuu no anndey daahir, min mantoraaki on e mehere.
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥘 𞤐𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤵𞤱𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢. 𞤇𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤮𞥅𞤴𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤯𞤢𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲. 𞤇𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫. 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤬𞤮𞤣𞥆𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵. 𞤌𞤲 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞥅𞤾𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤳𞤵𞤱𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤵 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤷𞤮𞥅𞤴𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤷𞤮𞥅𞤴𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤃𞤭 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤻𞤵𞤥𞥆𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤫𞤴 𞤮𞤲. 𞤈𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤪𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤺𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤣𞥆𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤫𞤴 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌 𞤰𞤢𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤷𞤮𞥅𞤴𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤭𞤧𞤳𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤨𞤮𞤼𞤮𞤲. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭𞤴𞤢. 𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤯𞤮'𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤨𞥆𞤭. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮. 𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤃𞤮𞥅𞤩𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤥𞤮𞥅𞤩𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤦𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤽𞤢𞤳𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤵𞤥. » 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤺𞤢𞤥 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲. 𞤌 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤃𞤭𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤫𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅'𞤫𞤲 𞤥𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤷𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤯𞤮𞤬𞤼𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞤤 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤫𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤮 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤫𞤴 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫.
2 Korontu'en 9 Vallugo goonɗinɓe Ɗum laataaki doole mi vinndana on dow vallugo seniiɓe wonɓe *Urusaliima, gam emi anndi on ngoodi anniya vallugo ɓe korey. Mi mantorake on yeeso yimɓe lesdi Makedooniya. Mi vi'ii ɓe onon yimɓe lesdi Aakaya on ciryake hokkugo ballal mooɗon ila rowani. Ti'inaare mooɗon umminii ɗuuɗma maɓɓe, faa ɓe mballa. Ammaa mi liloyey banndiraaɓe ɓeen to mooɗon, gam to' ko min mantortoo on laato mehere, ammaa tawee on ciryii vallugo, noon no mbi'inoomi. To naa noon, to mi wardii e yimɓe Makedooniya, min tawii on ciryaaaki hawritgo ballal, ndeen mi semtey dow ɗuum ko mbi'inoomi. Wanaa miin tan semtata, ammaa faa e onon on cemtey. Kanjum waɗi nyummi ɗum kaanduɗum mi toroo banndiraaɓe ɓeen aartammi yahago to mooɗon, gam ɓe kawrita kokkal ngal mbaɗɗon alkawal muuɗum. Ndeen to mi warii, mi tawey ɗum hawritaama. Kanjum hollata on kokkii e ɓerɗe laaɓɗe, naa e doole. Kiimtee ɗu'um : aawɗo seɗɗa no taƴey seɗɗa, aawɗo ɗuuɗɗum boo no taƴey ɗuuɗɗum. Koo moye fuu no hokku ko ɓernde muuɗum waawi, naa nder mettam ɓeram, naa e doole boo, gam Allah e yiɗi kokkiroowo e velvelo. Allah e waawi hebbingo on barkaaji feere-feere, gam keɓon ko heƴata on dum, faa tawee on mbaawi senndango woɓɓe. Kama ko *Deftere Seniinde vi'i : « Emo ye'eda caahuuji ma'ako nder sooyɓe, mbooɗeenga ma'ako e tabbiti faa abadaa. » Allah kokkoowo demoowo aawdi e nyaamdu, no hokkey on onon boo aawdi deydey e bukaata mooɗon. O fuɗna ndi ndi mawna, gam faa caahu mooɗon waɗa nafri ɗuuɗndi. O riskiney on nder koo ɗume, gam laatooɗon saahiiɓe dum. Ndeen yimɓe ɗuuɗɓe no ngettey mo, sabu ballal ngal lildoton ɓe gada e juuɗe amin. Ballal ngaal laataaki gam biyaago bukaata seniiɓe tan, ammaa e ngal ɓesdana Allah boo yetteego. Kokkal ngaal no vannginey goonɗinki mooɗon. Gam ma'ajum yimɓe ɗuuɗɓe no teddiney Allah, gam on ɗowtanake *Habaru Almasiifu Belɗum ɗum ngoonɗinɗon. Kadimaa ɓe ngettey mo gam on cenndii risku mooɗon e maɓɓe, faa e woɓɓe boo. Eɓe ngeewni on nder ɓerɗe maɓɓe, eɓe mbaɗa do'aare gam mooɗon, sabu barkaa makka ka Allah waɗani on. Yettoore laatanoo Allah, sabu caahu muuɗum ngu tindintaaku !
𞥒 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞥙 𞤜𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤃𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤮𞤲 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤪𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤫𞤴 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤮𞤲 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭. 𞤚𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤢𞥄𞤢𞤳𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤫𞤴 𞤣𞤮𞤱 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤫𞤴. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤻𞤵𞤥𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤫⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫. 𞤑𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤵'𞤵𞤥 : 𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤲𞤮 𞤼𞤢𞤰𞤫𞤴 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤼𞤢𞤰𞤫𞤴 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤳𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤰𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫. 𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤉𞤥𞤮 𞤴𞤫'𞤫𞤣𞤢 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. » 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤣𞤫𞤥𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵⹁ 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤢𞥄𞤱𞤣𞤭 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤦𞤵𞤳𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌 𞤬𞤵𞤯𞤲𞤢 𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤲𞤢𞤬𞤪𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤭. 𞤌 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤢𞥄𞤸𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤫𞤴 𞤥𞤮⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤄𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤭𞤴𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤦𞤵𞤳𞤢𞥄𞤼𞤢 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮. 𞤑𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤲𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤫𞤴 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤱𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲. 𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤵 𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵 !
2 Yahayya 1 Miin ndottiijo *ikiliisiya vinndi ngo'ol ɗereewol yahago to Inna wuro cuɓaaɗo Allah, e ɓiɓɓe muuɗum ɓe ngiɗmi e yiɗde goongaare. Wanaa miin tan yiɗi on, ammaa annduɓe goonga fuu e ngiɗi on, ko waɗi wanaa miin tan yiɗi on, gam goonga e jooɗii nder ɓerɗe meeɗen, ka jooɗodoto e meeɗen boo faa abadaa. Barkaa e yurmeende e jam ivoyɗum to Allah *Baabiraawo e Ɓiyum Yeesu *Almasiifu laatano en, faa njooɗooɗen nder goonga e yiɗde. Yiɗde Goongaare Mi nanii belɗum korey nde tawmi e woodi ɓiɓɓe maaɗa tokkuɓe goonga noon no *Baabiraawo vi'i mbaɗen. Jo'oni, Inna wuro giɗaaɗo, emi toro maa ngiɗngiɗtiree. Ko mbinndanmaami wanaa ɗum dooka kesa, ɗum dooka ka ngoonnooɗen ila arande. Yiɗde goongaare woni tokkugo dookaaji Allah. Kanka woni dooka ka nanɗon ila arande, waato njooɗooɗon nder yiɗde. Majjinooɓe yimɓe ɗuuɗɓe cankitake nder duuniyaaru. Ɓe calake saaydingo Yeesu *Almasiifu warii laatake neɗɗo. Ekkitinirɗo noon fuu o majjinoowo, o ganyo Almasiifu. Ndeenee ko'e mooɗon gam to' on majjin nafuuda kuugal meeɗen, faa keɓon biya mooɗon fuu. Mo jooɗaaki nder ekkitinol Almasiifu, ammaa ɓesdi goɗɗum dow ma'agol, waldaa e Allah. Jooɗiiɗo nder ekkitinol ngool fuu e wondi e Baabiraawo e *Ɓiɗɗo boo. To goɗɗo warii e wa'ajina on ekkitinol feere, to' on njaɓɓo mo nder gure mooɗon, to' on kinnu mo boo. Gam kinnuɗo mo fuu, hawtii e ma'ako nder kuugal ma'ako kallungal. Kinnooje cakitiiɗe Emi woodi ko ngiɗmi vi'igo on ɗuuɗɗum, ammaa mi yiɗaa vinndango on ɗum e ɗereewol. Emi yiɗi wargo to mooɗon, mboliden honnduko e honnduko, gam velvelo meeɗen heeva. Ɓiɓɓe bannda debbo mo Allah suɓi e kinnu maa.
𞥒 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞥑 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤶𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤋𞤲𞥆𞤢 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤷𞤵𞤩𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤇𞤭𞤴𞤵𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮 𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤥𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤲. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤋𞤲𞥆𞤢 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅. 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤫𞤧𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫. 𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤃𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤇𞤫 𞤷𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮. 𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤮 𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤬𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤔𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤑𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤉𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤢. 𞤇𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄.
2 Biiturus 1 Ngo'ol ɗereewol ivii to am, miin Simon Biiturus, maccuɗo Yeesu *Almasiifu e *lilaaɗo ma'ako. Emi hinna on, onon heɓɓe goonɗinki ki darajja iri ki min keɓi. En keɓrii goonɗinki kiin gada e aadilaaku Yeesu Almasiifu, Allah meeɗen e kisnoowo en. Anndal ngal annduɗon Allah e Yeesu Jawmiraawo meeɗen ɓesdan on barkaa e jam. Jo'onde goonɗinɓe Yeesu Allah hokkii en koo ɗume ko nafata en nder foofaango meeɗen iri ngo ɗowtaniiɓe mo. O hokkirii en ɗum e baawɗe ma'ako e anndugo mo, kanko nodduɗo en kawten e ma'ako teddungal e mbooɗirka. Noon o wa'arani en *alkawalji mawɗi booɗɗi. O waɗii ɗi gam laatooɗon hawtuɓe e ma'ako nder tabiya ma'ako, kison suunooji kalluɗi gonɗi nder duuniyaaru. Gam ma'ajum, ti'inee ɓesdon mbooɗirka dow goonɗinki mooɗon, dow mbooɗirka ɓesdon anndugo Allah, dow anndal ɓesdon reengo hoore, dow reengo hoore ɓesdon munyal, dow munyal ɓesdon ɗowtanaago Allah, dow ɗowtanaago Allah ɓesdon yiɗgo banndiraaɓe, dow yiɗgo banndiraaɓe boo, ɓesdon yiɗde goongaare. To faa iri ɗi'i gikkuuji e ngoodi nder mooɗon, to faa eɗi ɓesdoo nder mooɗon dum, ɗi laatiney on ti'iniiɓe, yahooɓe yeeso nder anndugo Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu. Ammaa mo walaa iri ngun ɗoon gikku fuu, laatake bumɗo mo yi'ataa to woɗɗi. O yeggitii Allah laɓɓiniino mo gada e hakkeeji ma'ako kihiɗi. Gam ma'ajum onon banndiraaɓe, ti'inee jogaago noddoore nde Allah noddi on, e cuɓol ngol o suɓi on. To on mbaɗii noon, on ndo''ataako sam ! Noon keɓroton laawol nattugo *laamu tabbitngu ngu Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu kisnoowo en. Mi tokkey hiimtingo on habaru ɗuum wakkaci fuu, koo nde laatii on anndi ɗum, on tabbitii boo nder goonga ka njaɓɗon. To faa emi foofa, mi nyumii e haani mi findina hakkiilooji mooɗon gada e hiimtingo on habaru ɗuum. Emi anndi mi ɓadake ɗalgo duuniyaaru, kama ko Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu anndinnoo yam. Gam ma'ajum mi waɗey ko mbaawmi fuu gam kiimtooɗon habaru ɗuum ɓaawo maayde am. Biiturus yi'ii teddungal Almasiifu Nde min anndini on garol Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu e baawɗe muuɗum, min anndiniraay on ɗum e tahaleeji yimɓe. Ammaa min ngi'ii teddungal ma'ako e gite amin. Daahir, Allah *Baabiraawo hokkii mo teddungal e manngu. Wakkaci ɗuum Allah mo teddungal manngal vi'i : « O'o woni Ɓiyam giɗaaɗo mo naneymi belɗum muuɗum. » Minon e ko'e amin, min nanii voliinde ndeen ivoynde dow, nde min ngondunoo e ma'ako dow vaamnde seniinde. Ɗum semmbiɗinii goonɗinki meeɗen dow ko annabo'en mbi'inoo ndeenno. E haani ngewanooɗon bolle maɓɓe, gam ɗe laatanoo on kama fitila njaynotooka nder niɓre. Tokkee ka faa veeta. Ndeen hoodere fajiri no ɗelkey nder ɓerɗe mooɗon. Emi yiɗi anndon laaɓɗum, walaa baawɗo fassaraago defte *annabo'en e hoore muuɗum noon no yiɗiri. Gam walaa annabaaku meeɗi iɓgo e nyumo neɗɗo, ammaa *Ruhu Ceniiɗo, kam hokki annabo'en baawɗe volvugo ko Allah vi'i ɓe.
𞥒 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞥑 𞤐'𞤘𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤭𞤾𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤉𞤥𞤭 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭. 𞤉𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲. 𞤀𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞤲 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤢𞤥. 𞤔𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤭𞤪𞤳𞤢. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤭. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤭𞤧𞤮𞤲 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤭𞤪𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤭𞤪𞤳𞤢 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤲 𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤚𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤭'𞤭 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤫𞤯𞤭 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤵𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤵𞤥𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭. 𞤌 𞤴𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤭𞤸𞤭𞤯𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤮𞤲. 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤮''𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤥 ! 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤲'𞤺𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲. 𞤃𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤳𞤢 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤬𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤭 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤢𞤤𞤺𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤢𞤥. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤼𞤢𞤸𞤢𞤤𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞥅 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤢𞤤 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤌'𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤇𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. » 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤣𞤫 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤾𞤢𞥄𞤥𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫. 𞤍𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮. 𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤤𞤢 𞤲'𞤶𞤢𞤴𞤲𞤮𞤼𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫. 𞤚𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤾𞤫𞥅𞤼𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤬𞤢𞤶𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤮 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤬𞤢𞤧𞥆𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫 *𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤭 𞤭𞤩𞤺𞤮 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫.
2 Biiturus 2 Ekkitinooɓe fevooɓe e halkere mu''en Noon no *annabo'en fevooɓe ngardunoo nder lenyol *Isiraa'iila ndeenno, noon boo ekkitinooɓe fevooɓe mbanngirta nder mooɗon. Ɓe ngaddaney on ekkitinol fewre kalkoowol, faa ɓe njedda Jawmiraawo coottiiɗo ɓe. Noon ɓe pooɗranta ko'e maɓɓe halkere yaawnde. Yimɓe ɗuuɗɓe no tokkey kuuɗe maɓɓe kalluɗe. Ɓe laatoto daliila hallingo laawol goonga. Koɗey ceede no waɗey ɓe ekkitina on habaruuji peve gam ɓe nyaamra on riiba. Ammaa ceri'a maɓɓe taƴaama ilaa, halkere boo e ɗoon reenti ɓe. Koo malaa'ika'en ndeenno waɗɓe hakke maa, Allah wooraay ɓe ɓe eltaaka. O ferii ɓe nder yiite jahannama. O haɓɓirii ɓe sarkaaji nder niɓre. Eɓe ndeenti nyannde ceri'a. Koo yimɓe duuniyaaru ndeenno boo, Allah wooraay ɓe, ɓe eltaaka. Ammaa o rufii ndiyam ƴufaana dow yedduɓe Allah, o hisni Nuhu ga'ajinoowo goonga, kam e yimɓe njoveeɗiɗo tan. Kadimaa Allah sernanii ci'e Sodoma e Gomora, halkirii ɗe yiite, ɗe laatii ndo'oka, gam halluɓe fuu ngi'a ko tammii heɓgo ɗum'en. O hisnii Luutu neɗɗo goongaajo, gam halleende yimɓe ci'e ɗeen mettinii ɓernde Luutu korey. Luutu goongaajo oon, jooɗake nder yimɓe halluɓe. Nyalaande fuu ɓernde ma'ako e naawa korey, gam kuuɗe maɓɓe kalluɗe ɗe o yi'ata e ɗe o nanata. To noon, Jawmiraawo e anndi no hisnirta ɗowtaniiɓe mo e torraaji mu''en. Emo anndi boo no o jogortoo halluɓe faa nyannde ceri'a, ɓurna muuɗum ɓeen tokkuɓe giɗaaɗi ɓalli mu''en e yaviiɓe manngu Jawmiraawo. Ɓe'e ekkitinooɓe fevooɓe, ɓe cemtataa sam, ɓe mawnitii ɓe, ɓe kulataa huɗgo koo mawɓe asama. Koo malaa'ika'en ɓurɓe ekkitinooɓe ɓeen semmbee e baawɗe, kuɗataa mawɓe ɓeen yeeso Jawmiraawo. Ammaa ɓe'e yimɓe, ɓe tokkii tabiya maɓɓe, ɓe ngalaa hakkiilo kama diiwe ladde dimaaɗe gam nanngee mbaree. Eɓe ɗoon kuɗa ɗuum ko ɓe pahamaay. Allah no halkey ɓe kama diiwe ladde. Ɓe mbiyorte halleende nde ɓe kallirannoo woɓɓe. Eɓe nana belɗum waɗgo giɗaaɗi ɓalli maɓɓe kalluɗi, faa e yeeso gite yimɓe. Eɓe nyaamda e mooɗon, eɓe nana belɗum majjingo on. Jo'onde maɓɓe e laatii semtunde. Raartugo rewɓe yeenooɓe tan woni nyumo maɓɓe dum, ɓe comataa waɗgo hakke sam. Eɓe majjina ɓe goonɗinki mu''en semmbiɗaa. Ɓerɗe maɓɓe keevii koɗey ceede. Daahir eɓe nder la'anoore Allah. Ɓe celii laawol goonga, ɓe kalki, ɓe tokkii laawol Balaama ɓii Beyor, giɗɗo waɗgo halleende gam heɓa ceede. Ammaa o felaama dow boofol ma'ako. Njaakiwa nga meeɗaay volvugo, volvanii mo e voliinde neɗɗo, nga haɗi mo waɗgo vemmbere ndeen. Ɓe'e ekkitinooɓe fevooɓee nanndi e ɓulli ɗi ngalaa ndiyam, e duule ɗe henndu soggata. Allah siryake niɓre ɓaleere kurum gam maɓɓe. Eɓe mantoroo bolle mehereeje. Eɓe ngilloo huutinirgo suunooji kalluɗi gam ɓe esta yimɓe vurtoynooɓe nder ɓe anndaa Allah ko neeɓaay. Eɓe mbi'a, ɓe'e yimɓe no laatoto rimɓe, ammaa kamɓe e ko'e maɓɓe ɓe maccuɓe hakke, gam ko jaalii neɗɗo fuu, laatinii mo maccuɗo ma'ajum. To goɗɗo e anndi Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu, faa o heɓii hisneego e baawɗeeji duuniyaaru kalkooji. Ndeen o vittii nder ma'aji, faa ɗi njaalii mo. Daahir timmoode ma'ako no ɓurey fuɗɗoode ma'ako hallugo. Kul iri ɓe'e yimɓe anndaayno laawol goonga maa, daa ɗum ɓuraniino ɓe, dow e anndugo ngol, ndeen vitta ɓaawo, woora tokkugo dooka ceniika ka ɓe kokkaa. Ko ɓe mbaɗi, fotii deydey e balndol bi'ingol : « Kareeru tuuti, so''ake tahii tuutam muuɗum. » E bi'ingol kadimaa : « Ngaduwa lootaanga so''ake tallake nder loɓokke. »
𞥒 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞥒 𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 *𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 *𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤲𞤺𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞤣𞥆𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤷𞤮𞥅𞤼𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤱𞤲'𞤣𞤫. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫. 𞤇𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤑𞤮𞤯𞤫𞤴 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤨𞤫𞤾𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤰𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤭𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤩𞤫. 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤫𞤤𞤼𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤌 𞤬𞤫𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲𞥆𞤢𞤥𞤢. 𞤌 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢. 𞤑𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤫𞤤𞤼𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤪𞤵𞤬𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤰𞤵𞤬𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭 𞤐𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤼𞤢𞤲. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤷𞤭'𞤫 𞤅𞤮𞤣𞤮𞤥𞤢 𞤫 𞤘𞤮𞤥𞤮𞤪𞤢⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤮'𞤮𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤭'𞤢 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥'𞤫𞤲. 𞤌 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭𞥅 𞤂𞤵𞥅𞤼𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤷𞤭'𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤂𞤵𞥅𞤼𞤵 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤂𞤵𞥅𞤼𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫. 𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤯𞤫 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤉𞤥𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤢𞤾𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤇𞤫'𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤧𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤵𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢. 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤳𞤵𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫'𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤣𞤭𞥅𞤱𞤫 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤫𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅. 𞤉𞤩𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤵𞤯𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞥄𞤴. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤣𞤭𞥅𞤱𞤫 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤴𞤮𞤪𞤼𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫. 𞤉𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤉𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲. 𞤔𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤵𞤲'𞤣𞤫. 𞤈𞤢𞥄𞤪𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤮𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤧𞤢𞤥. 𞤉𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤢𞥄. 𞤇𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤫𞥅𞤾𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢'𞤢𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤇𞤫 𞤷𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤄𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤩𞤭𞥅 𞤄𞤫𞤴𞤮𞤪⹁ 𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤬𞤫𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤔𞤢𞥄𞤳𞤭𞤱𞤢 𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤢 𞤸𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲. 𞤇𞤫'𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤩𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤤𞤫 𞤯𞤫 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤧𞤮𞤺𞥆𞤢𞤼𞤢. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤩𞤢𞤤𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤳𞤵𞤪𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤉𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤫𞤧𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤮𞤴𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤢𞥄𞤴. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢⹁ 𞤩𞤫'𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤪𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤮𞥅𞤶𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤫𞤴 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮. 𞤑𞤵𞤤 𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫'𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤢 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄. 𞤑𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤬𞤮𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞤲'𞤣𞤮𞤤 𞤦𞤭'𞤭𞤲'𞤺𞤮𞤤 : « 𞤑𞤢𞤪𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤼𞤵𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤧𞤮''𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤼𞤵𞥅𞤼𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. » 𞤉 𞤦𞤭'𞤭𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 : « 𞤐'𞤘𞤢𞤣𞤵𞤱𞤢 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢 𞤧𞤮''𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤢𞤤𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤮𞤩𞤮𞤳𞥆𞤫. »
2 Biiturus 3 Alkawal bittoyki Yeesu Yiɗaaɓe am, ngo'ol woni ɗereewol am ɗiɗaɓol ngol mbinndanmi on. Nder ɗereeji am ɗiɗi ɗiin fuu, mi raari hiimtingo on ko ekkitinooɗon, gam mi findina nyumooji mooɗon booɗɗi. Emi yiɗi kiimtooɗon bolle ɗe *annabo'en seniiɓe mbolvunoo ila ndeenno. Kiimtee boo ekkitinol Jawmiraawo meeɗen kisnoowo ngol lilaaɓe ngaddani on. Aran fuu emi yiɗi anndon : Nder balɗe timmoode duuniyaaru, tokkuɓe giɗaaɗi ɓalli mu''en no ngarey. Ɓe njaltinira on, ɓe mbi'ey : « Yeesu waɗaniino on alkawal no wartey, ee toye mo ? Goonɗinɓe aartuɓe en maayii ilaa, ammaa fii fuu e ɗoon noon no wontiri, ila fuɗɗam duuniyaaru faa hannde. » Yimɓe ɓeen calake anndugo ka'a goonga : Ndeenno, Allah tagirii dow e lees e voliinde muuɗum. O tagiri lesdi e ndiyam, o vurtini ndi e ndiyam. Gada e ndiyam ƴufaana boo, Allah halkirnoo duuniyaaru ndeenno. Jo'oni boo, dow e lees ko ngi'oton, voliinde Allah ndeen kam jogii ɗum tawo, faa nyannde ɗum wuletee e yiite, nyalaande nde ɗum sernanta halluɓe. Yiɗaaɓe am, to' on njeggit ɗu'um : to Jawmiraawo, nyalaande wo'ore e nanndani mo e duuɓi dubuu, duuɓi dubuu boo e nanndani mo e nyalaande wo'ore. Woɓɓe e ɗoon mbi'a Jawmiraawo neeɓii hebbinaay alkawal muuɗum, ammaa naa ɗum noon. O munyanii yimɓe, gam o yiɗaa koo go'oto halka, ammaa emo yiɗi yimɓe fuu tuuba. E noon fuu, Jawmiraawo no wartey daahir. O warey kama no gujjo wardata. Nyanndeere ndeen, assamaaji no majjey e olko semmbiɗngo. Ku'uje ko woni asama fuu no nguletee e yiite. Duuniyaaru e ko woni nder ma'aru fuu no majjey. Nde laatii ku'uje ɗe'e fuu no kalkirey kama nii, on anndi no haani njooɗorooɗon. Sey njooɗooɗon jo'onde seniinde, tokkon Allah e goonga nder koo ɗume fuu. Sey on laatoo reentuɓe nyalaande Allah. Ti'inee huugo ila nde waraay, gam nde wara jaawɗum. Nyalaande ndeen assamaaji no nguletee ɗi kalkee. Ko woni dow fuu no narkoto nder yiite. Ammaa, Allah waɗanii en alkawal no hokkey en asama kesa e lesdi kesri, toon to aadilaaku woni dum. Kanjum ndeentuɗen. Gam ma'ajum yiɗaaɓe am, nde laatii on ndeenti nyalaande bittoyki Jawmiraawo, ti'inee jooɗaago jo'onde laaɓnde, nde walaa feloore yeeso Allah, gam njooɗooɗon jam hakkunde mooɗon e ma'ako. To' on njeggit munyal ngal Jawmiraawo meeɗen waɗani en, ngal omtanii on laawol hisgo. Bulus, banndii'en giɗaaɗo boo, vinndani on haala kaan gada e hikima ka Allah hokki mo. Nder ɗereeji ma'ako ɗi o vinndi fuu, emo volva dow haala kaan. Ɗereeji ma'ako boo e ngoodi bolle caɗɗe heɓtaago. Yimɓe ɓe ngalaa anndal, ɓe goonɗinki mu''en cemmbiɗaa, e mbonna ma'ana ma'aje, kama noon no ɓe mboovi bonnirgo goɗɗe aayaaje Allah. Gam ma'ajum, eɓe pooɗana ko'e maɓɓe halkere. Ammaa onon yiɗaaɓe am, nde laatii on aartii on anndinaama ku'uje ɗeen, ndeenee ko'e mooɗon gam to' saliiɓe tokkugo Allah estir on peve mu''en, ɓe cottina on to ndarinooɗon e semmbee. Mawniree caahu e anndugo Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu kisnoowo en. Teddungal laatanoo mo gada jo'oni faa abadaa ! Aamiin !
𞥒 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞥓 𞤀𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤮𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤬𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤭. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 *𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤭𞤤𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮. 𞤑𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲. 𞤀𞤪𞤢𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤮𞤲 : 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤫𞤴. 𞤇𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤫𞤴 : « 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤫𞤴⹁ 𞤫𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮 ؟ 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅 𞤭𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤭𞥅 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤭𞤤𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤢𞤥 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫. » 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤢'𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 : 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤌 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤰𞤵𞤬𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤮𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤱𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤵𞤤𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫. 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼 𞤯𞤵'𞤵𞤥 : 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅⹁ 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲. 𞤌 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢. 𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤫𞤴 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪. 𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤢𞤼𞤢. 𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤢𞤧𞥆𞤢𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤴 𞤫 𞤮𞤤𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤮. 𞤑𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫. 𞤁𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤴. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫'𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤭𞤪𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤅𞤫𞤴 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤅𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤭𞤤𞤢 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥. 𞤐𞤴𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤢𞤧𞥆𞤢𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤭 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤫𞥅. 𞤑𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤪𞤳𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤫𞤲 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤫𞤧𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤪𞤭⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵𞤯𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤮𞤥𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤭𞤧𞤺𞤮. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅'𞤫𞤲 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤭𞤳𞤭𞤥𞤢 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤯𞤭 𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲. 𞤍𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤷𞤢𞤯𞥆𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤲𞥆𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤾𞤭 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫𞤧𞤼𞤭𞤪 𞤮𞤲 𞤨𞤫𞤾𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅. 𞤃𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄 ! 𞤀𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲 !
2 Tesaloonika'en 1 Ngo'ol ɗereewol ivii to am miin Bulus, e Siilas e Timote. Emin kinna *ikiliisiya ngonka si'ire Tesaloonika ka Allah *Baabiraawo meeɗen e Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu. Allah Baabiraawo meeɗen e Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu kokka on barkaa e jam. No Allah serniranta yimɓe wakkaci bittoyki Yeesu Banndiraaɓe, e haani min njetta Allah wakkaci fuu gam mooɗon. Eɗum haandi gam goonɗinki mooɗon e yaha yeeso-yeeso, yiɗde nde ngiɗngiɗtirɗon boo e ɓesdoo dum. Kanjum waɗi emin mantoroo on nder *ikiliisiyaaji fuu. Emin ngeccoo ɓe no njogoriiɗon goonɗinki mooɗon e no munyranɗon torraaji e caɗeele keɓɗe on fuu. Gada e torraaji ɗi torrotooɗon gam *laamu Allah, o laatiney on fotɓe nattugo laamu ma'ako. Torraaji ɗiin e kolla ceri'a ma'ako no goonga. Gam Allah o goongaajo, o biyorto torruɓe on ɓeen e torraa. Ammaa onon torriiɓe jo'oni, o fooftidiney on e amin. Ɗum laatoto nder wakkaciire nde Jawmiraawo meeɗen Yeesu vanngata gada dow, kanko e malaa'ika'en ma'ako ɓe baawɗe. O vanngey nder ɗemɗe yiite, gam o halka ɓe anndaa Allah, saliiɓe Habaru ma'ako Belɗum. Ɓe kalkete halkere nde faa abadaa, to woɗɗi e Jawmiraawo e darajja baawɗe muuɗum. Ɗum fuu ɗum laatoto nder nyalaande nde Jawmiraawo vittoyta. O vittoyey gam o teddinee nder seniiɓe ma'ako, goonɗinɓe mo fuu kaayɗina mo. Onon boo on ngondey e maɓɓe, gam on njaɓii caaydaaku amin. Gam ma'ajum emin toroo Allah wakkaci fuu gam mooɗon, faa o waɗa laatooɗon fotɓe heɓgo yonki ɗum o noddiri on. Emin toroo mo o vallira on baawɗe ma'ako, faa njottinon kuuɗe booɗɗe ɗe ngiɗɗon huugo fuu ivoyɗe e goonɗinki. Kama noon innde Jawmiraawo meeɗen Yeesu teddinirtee nder mooɗon. Onon boo teddineeɗon gam ma'ako, gada e barkaa ma'ako, kanko Allah meeɗen e Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu.
𞥒 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞥑 𞤐'𞤘𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤭𞤾𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤢𞤥. 𞤐𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮-𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞥅 𞤣𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤪𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤷𞤢𞤯𞤫𞥅𞤤𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤫 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤬𞤮𞤼𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤚𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤮 𞤦𞤭𞤴𞤮𞤪𞤼𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞤣𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫. 𞤌 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤇𞤫 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤫𞤼𞤫 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤼𞤢. 𞤌 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤫𞤴 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤮. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤮𞤼𞤩𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭. 𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
2 Tesaloonika'en 2 Ko aartata bittoyki Jawmiraawo Banndiraaɓe, emin ngiɗi yeccaago on habaru bittoyki Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu, e no kawritiroyten e ma'ako. Emin toroo on : to' hakkiilooji mooɗon njaaw jiɓaago, to' on kul boo to woɓɓe mbi'ii on nyalaande bittoyki Jawmiraawo warii. Koo to annabiijo vi'i ka, koo to on nanii ɗum e wa'ajotooɓe, koo boo to on mbi'aama minon mbinndi ɗum, to' on njaɓ. To' on njaɓ goɗɗo ƴoynira on e koo noye. Gam nyanndeere ndeen warataa sey to ɗum turtanii Allah turtol manngol, Neɗɗo *Kalluɗo ɓii halkere boo vanngi. Kalluɗo oon no yeddey ko vi'etee allah e ko sujjidantee fuu, o ɓurney hoore ma'ako dow koo ɗume, faa o jooɗoo nder *Wuro Allah Seniingo, o vi'a kanko woni Allah. Kiimtee, nde ngondunoomi e mooɗon, mi vi'iino on ɗum, ɗum fuu. On anndi ko faddii Neɗɗo Kalluɗo oon jo'oni, ammaa to wakkaci ma'ako yottake, o vanngey. Gam baawɗe turtango Allah e ɗoon kuwa e suuɗeefi nder duuniyaaru ila jo'oni, ammaa paddiiɗo ɗe oon e ɗoon tawo. Sey to o sottinaama, ndeen neɗɗo Kalluɗo oon vannga. Ammaa Jawmiraawo meeɗen Yeesu no wardey mo poofɗe honnduko muuɗum, halkira mo teddungal garol muuɗum. Neɗɗo Kalluɗo oon no wardey e baawɗe *Ceyɗaan. O huwey kuuɗe mawɗe kaayniiɗe e alaamaaji majjinooji e koo iri ndeye ƴoyre hallunde, faa o ƴoyna halketeeɓe, gam ɓe njaɓaay yiɗgo goonga kisnooha ɓe. Kanjum waɗi Allah lildi ɓe baawɗe esto, faa ɓe ngoonɗina fewre. Gam ma'ajum Allah no sernaney koo ɓeye saliiɓe jaɓgo goonga, nanɓe belɗum huugo kuuɗe kalluɗe. No haani goonɗinɓe njooɗoroo Banndiraaɓe amin ɓe Jawmiraawo yiɗi, e haani min njetta Allah wakkaci fuu gam mooɗon. Ila fuɗɗam Allah suɓii on gam kison, barkaa *Ruhu Ceniiɗo, laatinɗo on seniiɓe, e barkaa goonɗingo goonga. Kanjum o noddiri on gada e *Habaru Belɗum ɗum min nga'ajini on, faa keɓon geɗal nder teddungal Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu. Gam ma'ajum banndiraaɓe, ndaree e semmbee, njogee ko min ekkitini on gada e bolle amin e ɗereewol amin. Emi toroo Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu e Allah *Baabiraawo meeɗen giɗɗo en, gada e barkaa ma'ako o hokka en semmbee ɓerɗe ɗum re'ataa e tammunde vooɗnde, o de''itina ɓerɗe mooɗon, o hokka on semmbee huugo e volvugo ko vooɗi fuu.
𞥒 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞥒 𞤑𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞤪𞤮𞤴𞤼𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 : 𞤼𞤮' 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤱 𞤶𞤭𞤩𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤤 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅. 𞤑𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤲𞤮𞤴𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤵𞤪𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤵𞤪𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 *𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭. 𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤢𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤳𞤮 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤼𞤫𞥅 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤫𞤴 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤢 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤑𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤬𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤫𞤴. 𞤘𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤼𞤵𞤪𞤼𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤫𞥅𞤬𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤭𞤤𞤢 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤨𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤯𞤫 𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤅𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤮 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤫𞤴 𞤥𞤮 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤯𞤫 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞤪𞤢 𞤥𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤪𞤮𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲. 𞤌 𞤸𞤵𞤱𞤫𞤴 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤸𞤢 𞤩𞤫. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫𞤧𞤼𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤫𞤴𞤫 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫. 𞤐𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤋𞤤𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤭𞤧𞤮𞤲⹁ 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤪𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅.
2 Tesaloonika'en 3 Ndo'anee min Banndiraaɓe, ko sakitii woni, mbaɗanee min do'aare, gam faa voliinde Jawmiraawo sankitoo jaawɗum, kadimaa nde heɓa teddineego koo toye, noon no nde teddiniraa nder mooɗon. Toranee min boo, Allah hisna min e juuɗe yimɓe oonyiiɓe, halluɓe, gam wanaa yimɓe fuu ngoonɗini. Ammaa Jawmiraawo no koolniiɗo, o semmbiɗiney on, o reena on e *Kalluɗo oon. Jawmiraawo waɗi min koolii on, gam on tokkii ko min mbi'inoo on fuu, kadimaa on njahey yeeso e tokkugo ɗum. Jawmiraawo meeɗen hokku on fahamugo yiɗde nde Allah yiɗi en, o hebbina on ti'inaare iri nde *Almasiifu ! E haani koo moye fuu huwa Banndiraaɓe amin, emin ndoola on nder innde Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu, ngoɗɗee koo moye goonɗinɗo, jamniiɗo, mo ɗowtanaaki ko min ekkitini on. Onon e ko'e mooɗon, eɗon anndi e haani ngemminon min, gam nde min ngondunoo e mooɗon min kollaay on yamnaare. Walaa mo min nyaami nyaamdu muuɗum e mehere. Min kuwii jemma e nyalawma fuu gam to' min laatano on donngal. Daahir min potiino jaɓgo nyaamdu to mooɗon, ammaa min mbaɗaay noon, sabu emin ngiɗi laatanaago on misaalu ɗum tokkoton. Gam nde min ngondunoo e mooɗon min ndoolii on vi'igo : Caliiɗo huugo fuu, to' o nyaam. Min mbi'ii noon, gam min nanii woɓɓe mooɗon no yamniiɓe, ɓe kuwataa koo ngale, to naa nattugo ko walanaa ɗum'en. Emin toroo iri yimɓe ɓeen, emin ndoola ɓe boo nder innde Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu, sey ɓe nde''a ɓe kuwa gam ɓe nyaamna ko'e maɓɓe. Onon boo banndiraaɓe amin, to' on com huugo ko vooɗi. Kul e woodi caliiɗo tokkugo ko min mbi'i nder ngo'ol ɗereewol, ma'andee mo, nyaaree mo gam o semta. Ammaa to' on ndaar mo ganyo mooɗon, sey nii pelon mo kama banndii on. Accootiral Jawmiraawo jawmu jam, hokku on jam koo ndeye e koo noye. Jawmiraawo wondu e mooɗon, on fuu. Miin Bulus vinndi nde'e hinnoore e junngo am. Emi vinnda ɗu'um nder ɗereeji ɗi mbinndumi fuu gam ɗum holla miin vinndi ɗi. Noon mbinndireymi. Barkaa Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu wondu e mooɗon, on fuu !
𞥒 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞥓 𞤐'𞤁𞤮'𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮𞤪𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤮𞥅𞤻𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤫 *𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤫𞤴 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤮𞤲 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 ! 𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞥅𞤤𞤢 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤥𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤮𞤲. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤲𞤺𞤢𞤤. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤺𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤼𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 : 𞤕𞤢𞤤𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥'𞤫𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞥅𞤤𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤷𞤮𞤥 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭. 𞤑𞤵𞤤 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤷𞤢𞤤𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤥𞤢'𞤢𞤲'𞤣𞤫𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤭𞥅 𞤨𞤫𞤤𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤮𞤲. 𞤀𞤷𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤵 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤲𞤮𞤴𞤫. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫'𞤫 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤢𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤵𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤯𞤭. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤭𞤪𞤫𞤴𞤥𞤭. 𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 !
2 Timote 1 Miin Bulus *lilaaɗo Yeesu *Almasiifu gada e nyumo Allah vinndi ngo'ol ɗereewol. O hokkii yam anndingo yimɓe habaru yonki. Allah resanii en ɗum gada e Yeesu Almasiifu. Emi vinndan maa, aan Timote ɓiyam giɗaaɗo. Allah *Baabiraawo e Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu kokke barkaa e yurmeende e jam. Yettoore e semmbiɗingo Emi yetta Allah mo kuwammi e *nyumo ɓernde laaɓngo, noon no maamiraaɓe am kuurani mo. Jemma e nyalawma fuu emi hiimto maa nder do'aaje am. Emi hiimtoo gonɗi maaɗa. Mi yeewnii yi'igo ma korey, gam faa mi nana belɗum ɗuuɗɗum. Emi hiimtoo goonɗinki ki ngoonɗinɗaa Allah e ɓernde laaɓnde nde walaa munaafukaare, goonɗinki iri ki maama maaɗa debbo bi'eteeɗo Looyis, e inna maaɗa Enis ngoodi. Mi tabbitinii aan boo noon ngoonɗinirɗaa mo. Gam ma'ajum emi hiimtin ma : ɓesdaa huutinirgo kokkal ngal Allah hokku maa wakkaci nde njowanmaami juuɗe am. Allah hokkaay en Ruhu gam kulen yimɓe, ammaa gam keɓen semmbee e yiɗde e nantaare. Gam ma'ajum ta'a hul yeccaago yimɓe habaru Jawmiraawo meeɗen, ta'a semtiram miin boo omndaaɗo nder kaso gam ma'ako. Ammaa jaɓ torrodaago e am nder saaydingo *Habaru Belɗum gada e baawɗe Allah. Allah hisnii en, o noddii en laatooɗen yimɓe ma'ako seniiɓe. Wanaa gam en mbaɗii kuuɗe booɗɗe o hisni en, ammaa ɗum gam caahu ma'ako e nyumo ma'ako. O hokkii en caahu nguun gada e kawtal meeɗen e Yeesu *Almasiifu ila duuniyaaru tagaaka. Ammaa jo'oni caahu nguun vannganii en gada e garki Yeesu Almasiifu kisnoowo en. Kanko o halkii baawɗe maayde. O vannginanii en yonki ɗum re'ataa, gada e Habaru Belɗum. Allah laatinii yam ga'ajotooɗo e lilaaɗo e ekkitinoowo Habaru Belɗum ɗuum. Gam ma'ajum njareymi ɗi'i torraaji, ammaa mi semtaay, gam emi anndi mo ngoonɗinmi. Mi tabbitinii emo waawi reengo ko o hokki yam faa *nyannde-jahango. Tokku ekkitinooje goongaaje ɗe ekkitinmaami. Joga ɗe booɗɗum faa ɗe nafa goonɗinki e yiɗde meeɗen nde keɓɗen gada e kawtal meeɗen e Yeesu Almasiifu. Reen ekkitinol booɗngol ngol kokkeɗaa gada e ballal *Ruhu Ceniiɗo gonɗo nder meeɗen. A anndi yimɓe wonɓe lesdi Aasiya fuu kibinii yam. Nder maɓɓe e woodi Fayjelus e Hermojenes. Onesifoor boo, Jawmiraawo yurmoo wuro ma'ako, gam o de''itinii ɓernde am nde ɗuuɗɗum. O semtiraay boo kaɓɓeeki am nder kaso. Nde o yottii *Rooma, o yillake yam korey, faa o mooɓi yam. Jawmiraawo yurmoo mo nyannde-jahango. A anndi booɗɗum no o vallirnoo yam nder si'ire Efesu.
𞥒 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞥑 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤉𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥. 𞤒𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤫 *𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮. 𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤢𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤮𞥅 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤃𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤱𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤵𞤳𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤂𞤮𞥅𞤴𞤭𞤧⹁ 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤉𞤲𞤭𞤧 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭. 𞤃𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤢𞥄𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤸𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞤲 𞤥𞤢 : 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞥄 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤫𞤲 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢'𞤢 𞤸𞤵𞤤 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤢'𞤢 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤪𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤩 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤮𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤭𞤤𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤫𞤲. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤌 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤪𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤯𞤭'𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤥𞤭. 𞤃𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲'𞤺𞤮. 𞤚𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭. 𞤔𞤮𞤺𞤢 𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤈𞤫𞥅𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤯𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤀 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤊𞤢𞤴𞤶𞤫𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤖𞤫𞤪𞤥𞤮𞤶𞤫𞤲𞤫𞤧. 𞤌𞤲𞤫𞤧𞤭𞤬𞤮𞥅𞤪 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤮𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤌 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤩𞤭 𞤴𞤢𞤥. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲'𞤺𞤮. 𞤀 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤲𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵.
2 Timote 2 Soojeeru Yeesu Almasiifu goongaaru Ammaa aan ɓiyam Timote, semmbiɗ nder barkaa ka keɓɗen nder kawtal meeɗen e Yeesu *Almasiifu. Ko nanɗaa mi ekkitinii yeeso caaydu'en ɗuuɗɓe, tamndin ɗum yimɓe hoolaaɓe, waawɓe ekkitingo ɗum woɓɓe. Munyan geɗal torraaji maaɗa, kama soojeeru Yeesu Almasiifu goongaaru. Soojeeru yiɗndu velgo ɓernde mawɗo muuɗum waannataake e fii duuniyaaru. Walaa keɓeyɗo laada fijo, kul o tokkaay dookaaji fijo ngoon. Noon boo, demoowo kuuɗo faa tampi, kam haani aarta heɓgo laada ko taƴaa nder ngesaa. Nyum dow ko mbi'imaami. Jawmiraawo no hokkete fahamu nder koo ɗume fuu. Hiimta Yeesu Almasiifu mo lenyol *Dawda, ummitinaaɗo nder maayde, fodde *Habaru Belɗum ɗum nga'ajineymi. Gam daliila Habaru Belɗum ɗuum torrotoomi, kaɓɓiraami sarkaaji kama gujjo calorɗo, ammaa voliinde Allah haɓɓaaka. Gam ma'ajum emi munyana koo ɗume fuu, gam faa suɓaaɓe Allah boo keɓa kisndam ivoyɗam to Yeesu Almasiifu e teddungal ma'ako ngal faa abadaa. Raa haala koolniika : To en maaydii e Yeesu, en poofdey e ma'ako. To en munyanii torraaji, en laamodoto e ma'ako. To en mbi'ii en anndaa mo, kanko boo o vi'ey o anndaa en. To en laatanaaki mo hoolniiɓe, kanko o tabbitey o koolniiɗo, gam o waawataa yeddugo hoore ma'ako. Kuwoowo mo Allah jaɓi Kanjum haani kiimtinaa goonɗinɓe. Vaggin ɓe yeeso Allah, to' ɓe pooɗpooɗtir dow bolle. Ɗum nafataa koo ɗume, to naa bonnugo nanooɓe tan. Ti'ina ndaroɗaa yeeso Allah a koolaaɗo. Laatoɗaa kuwoowo mo semtintaake nder kuugal muuɗum, ekkitinoowo voliinde holleynde goonga, noon no haani. Woɗɗa haalaaji mehereeji ɗi tokkaay laawol Allah, gam eɗi ɓesda woɗɗingo yimɓe e Allah. Haalaaji fooɗfooɗtirooɓe ɓeen e laya kama jonnde nyaameynde laral ɓanndu. Nder maɓɓe boo, e woodi Himeniyus e Filetus. Ɓe ngoorii tokkugo goonga, eɓe mbi'a ummitineeki maayɓe aartii wutake, noon ɓe mbonniri goonɗinki woɓɓe. Ammaa caɓɓawal ngal Allah waɗi no tabbitngal. Raa ko vinndaa dow ma'agal : « Jawmiraawo e anndi yimɓe muuɗum. » Ɗum vinndaama boo : « Biiɗo e tokki Jawmiraawo fuu, sey woɗɗoo halleende. » Nder wuro diskuɗo e woodi gaheeje e taasaaje feere-feere. Wanaa ɗe fuu laatii ɗe ajurfaari e jiinaariya. E woodi boo ɗe leɗɗe e loɓokke. Ɗeen ɗe ajurfaari e jiinaariya e kuutiniree nyannde juulɗe tan. Ɗe leɗɗe e loɓokke boo e kuutiniree dum. To neɗɗo laaɓnii hoore muuɗum gada e kuuɗe kalluɗe ɗe mbi'imi, o laatoto kuutinirdi cuɓaandi cenaandi, nafoowo jawmum, ciryiiɗo gam huwa koo iri ngale kuugal booɗngal. Nyaar suunooji mbilkaaku kalluɗi. Yilla aadilaaku e goonɗinki e yiɗde e jam, aan e noddirooɓe innde Jawmiraawo e ɓerɗe laaɓɗe fuu. Ta'a nattin hoore maaɗa nder geddi majjere ɗi nafataa. A anndi haɓre tan ɗi ngaddata. To' kuwanoowo Jawmiraawo laato jokkirteeɗo, ammaa o laatoo kersoowo yimɓe fuu. O laatoo baawɗo ekkitingo, mo munyal. O laatoo pahaminoowo yeddooɓe ekkitinol ma'ako e leestinki hoore. Ɗum baɗoojum Allah hokka ɓe laawol tuubgo, ɓe annda goonga. Ndeen ɓe keɓtey hakkiilooji maɓɓe, ɓe kisa e teppinirgol *Ceyɗaan nannguɗo ɓe, laatini ɓe waɗooɓe ko o yiɗi.
𞥒 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞥒 𞤅𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤢𞥄𞤲 𞤩𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫. 𞤃𞤵𞤻𞤢𞤲 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤅𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤲'𞤣𞤵 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤫 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤬𞤭𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤭𞤶𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤣𞤫𞤥𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤰𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢𞥄. 𞤐𞤴𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤖𞤭𞥅𞤥𞤼𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 *𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤬𞤮𞤣𞥆𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤫𞤴𞤥𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮 𞤷𞤢𞤤𞤮𞤪𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤈𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢 : 𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤣𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤾𞤭'𞤫𞤴 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤫𞤲. 𞤚𞤮 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤫𞤴 𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤑𞤵𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤜𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤨𞤮𞥅𞤯𞤼𞤭𞤪 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫. 𞤍𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤢 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮. 𞤂𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤳𞤵𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭. 𞤏𞤮𞤯𞥆𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤭 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤬𞤮𞥅𞤯𞤼𞤭𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞤴𞤢 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤶𞤮𞤲𞤣𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞤪𞤢𞤤 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤖𞤭𞤥𞤫𞤲𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤫𞤼𞤵𞤧. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤵𞤼𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤲𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤩𞥆𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤮 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤢𞤤 : « 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. » 𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤮𞥅 : « 𞤄𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫. » 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤣𞤭𞤧𞤳𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤢𞤸𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤼𞤢𞥄𞤧𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤫 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤫 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤯𞤫 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤮𞤩𞤮𞤳𞥆𞤫. 𞤍𞤫𞥅𞤲 𞤯𞤫 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤫 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤲. 𞤍𞤫 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤮𞤩𞤮𞤳𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤣𞤵𞤥. 𞤚𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤣𞤭 𞤷𞤵𞤩𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤷𞤫𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤲𞤢𞤬𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤵𞤥⹁ 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤐𞤴𞤢𞥄𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤲'𞤦𞤭𞤤𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭. 𞤒𞤭𞤤𞥆𞤢 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤚𞤢'𞤢 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤪𞤫 𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤀 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤩𞤪𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤯𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢. 𞤚𞤮' 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤫𞤪𞤧𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤. 𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫. 𞤍𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤼𞤫𞤴 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤢 𞤫 𞤼𞤫𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮𞤤 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤵𞤯𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭.
2 Timote 3 Timmoode jaamaniiji Anndu, nder timmoode jaamaniiji, caɗeele no ngarey. Yimɓe no laatoto yiɗɓe ko'e mu''en e yiɗɓe ceede, mantotooɓe, mawnitiiɓe, bonnooɓe innde Allah, ɓe teddintaa danyooɓe mu''en, ɓe ngettataa, yaviiɓe ko seni, yo'ora ɓerɗe'en, ɓe ngalaa yurmeende, nyo'ooɓe, ɓe ngalaa nantaare, halluɓe, wanyɓe ko vooɗi fuu, jammbotooɓe, ɓe nyumataa ko ɓe mbaɗata, ƴuufeyɓe mawnitaare, ɓurɓe yiɗgo belɗum dow e Allah. Ɓe nanndiney ko'e maɓɓe e ɗowtantooɓe Allah, ammaa ɓe ngeddey baawɗe ma'ako. Woɗɗa iri yimɓe ɓeen ! Nder maɓɓe e woodi nattooɓe nder gure e ƴoyna rewɓe ɓe ngalaa ƴoyre, ɓe hakke nyo'i, ɓe suunooji laamani. Rewɓe ɓeen e ndaara ekkitaago dum, ammaa ɓe mbaawataa anndugo goonga sam. Noon no Jeenis e Jammberes ngeddirnoo *Muusa, noon worɓe ɓeen ngeddirta goonga. Nyumooji maɓɓe no leliiɗi, goonɗinki maɓɓe boo e laatii mehere. Ammaa ɓe njahataa yeeso, gam yimɓe fuu no annditey vemmbere maɓɓe, noon no ɗum annditiri nde Jeenis e Jammberes. Nafuuda Deftere Seniinde Ammaa aan Timote, a tokkii ekkitinol am e gikku am e anniya am e goonɗinki am e munyal am e yiɗde am e ti'inaare am. A yi'ii boneeji am e torraaji am. A yi'ii boo ko heɓi yam nder lesɗe Antaakiya e Ikooniya e Listira, e no munyrammi torraaji ca'atuɗi keɓɗi yam. Ammaa Jawmiraawo hisnii yam ɗi, ɗi fuu. Goonga, kawtuɗo e Yeesu *Almasiifu giɗɗo jooɗaago jo'onde iri nde Allah yiɗi fuu, o torrete. Ammaa yimɓe halluɓe e ƴoynooɓe woɓɓe no njahey yeeso-yeeso e waɗgo halleende mu''en. Eɓe ƴoyna woɓɓe, kamɓe e ko'e maɓɓe boo ɓe ƴoyneteeɓe. Ammaa aan yah yeeso e jogaago ko ekkitiɗaa, ko ngoonɗinɗaa e ɓernde wo'ore, gam a anndi jannginɓe maa. Ila a ɓinngel pamarel a anndi defte ceniiɗe. Kanje mbaawi fahamingo maa laawol kisndam keɓotooɗam gada e goonɗingo Yeesu Almasiifu. Ko vinndaa nder *Deftere Seniinde fuu e laatii ko fuufaa gada Allah. Nafuuda ma'are woni ekkitingo goonga, e felgo yimɓe, e vo''ingo boofi maɓɓe, e ekkitingo jo'onde nde Allah yiɗi. Ɗum fuu ɗum laatake gam kuwanoowo Allah laatoo timmuɗo, ciryiiɗo gam huugo koo iri ngale kuugal booɗngal.
𞥒 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞥓 𞤚𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤀𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤷𞤢𞤯𞤫𞥅𞤤𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤫𞤴. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤩𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤴𞤢𞤾𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭⹁ 𞤴𞤮'𞤮𞤪𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫'𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤻𞤮'𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤶𞤢𞤥𞤦𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤫𞤴𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤼𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤩𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤣𞥆𞤫𞤴 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤏𞤮𞤯𞥆𞤢 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 ! 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤢 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤻𞤮'𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭. 𞤈𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤧𞤢𞤥. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤔𞤫𞥅𞤲𞤭𞤧 𞤫 𞤔𞤢𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫𞤧 𞤲'𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭𞤪𞤲𞤮𞥅 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤐𞤴𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤫𞤤𞤭𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤫𞤴 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤫𞥅𞤲𞤭𞤧 𞤫 𞤔𞤢𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫𞤧. 𞤐𞤢𞤬𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤢𞥄𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫⹁ 𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤢𞤥 𞤫 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤥 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤 𞤢𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤢𞤥. 𞤀 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤥 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞤥. 𞤀 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤋𞤳𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤥𞤵𞤻𞤪𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤷𞤢'𞤢𞤼𞤵𞤯𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤯𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤼𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤫𞤴 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮-𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤉𞤩𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤢𞥄𞤲 𞤴𞤢𞤸 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄. 𞤋𞤤𞤢 𞤢 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅𞤬𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐𞤢𞤬𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫 𞤬𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤾𞤮''𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭. 𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤.
2 Timote 4 Vagginoore sakitiinde Emi toro maa yeeso Allah e Yeesu *Almasiifu cernaneyɗo ɓe yonki e maayɓe fuu, emi toroo boo gam bittoyki ma'ako e *Laamu ma'ako : wa'ajin yimɓe voliinde Allah, koo ɗum veli, koo ɗum metti, tindin ɓe, fel ɓe, semmbiɗin ɓerɗe maɓɓe, ekkitin ɓe e munyal. Wakkaci no warey nde yimɓe calotoo yewanaago ekkitinol goonga, ɓe tokka suunooji maɓɓe, ɓe cuɓana ko'e maɓɓe ekkitineyɓe ɓe ko noppi maɓɓe ngiɗi nango. Ɓe ngoorey yewanaago goonga, ɓe ngewanoo tahaleeji. Ammaa aan, nantu hoore maaɗa nder koo ɗume, munyan torraa, ti'inaa wa'ajingo *Habaru Belɗum, timmin kuugal ngal Allah hokku maa booɗɗum. Miin kam, ƴiiƴam am ɓadake laataago kama sadaka ndufeteeka, waato wakkaci waɗii nde ɗaleymi duuniyaaru. Mi haɓii haɓre vooɗnde nder kuugal ngal Yeesu hokki yam, mi heynii ngal, mi yoofaay goonɗinki am. Ila jo'oni laada daɗki e ɗoon reenti yam, waato giifol jaalorgal ngol ɗum hokkata waɗɓe jo'onde laaɓnde. Jawmiraawo cerniroowo goonga no hokkey yam laada kaan *nyannde-darngal. Wanaa miin tan o hokkata ka, ammaa o hokkey ka faa e reentirɓe bittoyki ma'ako e yiɗde. Yawɗa war to am jaawɗum. Gam Demas ɗalii yam sabu yiɗde fii duuniyaaru, o dillirii Tesaloonika. Kiresnas yahii Galaatiya, Tiitus boo dillirii Dalmaatiya. Luka tan wondi e am. Hooƴoy Markus ngardon, gam o valley yam korey nder kuugal Jawmiraawo. Mi lilii Tikikus si'ire Efesu. Nde ngarɗaa wargo fuu, waddanam burnus am ɗum ɗalmi e junngo Karbus toon Toorowas. Waddanam boo defte, ɓurna muuɗum defte lare taggaaɗe. Aleksandir bayillo waɗanii yam halleende ɗuuɗnde. Jawmiraawo boo, no wa'atoto mo deydey e kuugal ma'ako kallungal. Aan boo hakkil e ma'ako, gam o yeddii bolle meeɗen korey. Nyannde arande nde ndariimi yeeso cernoowo gam mi toontanoo hoore am, walaa balluɗo yam, ɓe fuu ɓe kibinii yam. Yala to' Allah sutoro ɓe ɗum ! Ammaa Jawmiraawo vallii yam, o hokkii yam semmbee, gam mi wa'ajina haala ma'ako nder *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en. Noon o hisniri yam e honnduko mawndu. Jawmiraawo no vurtiney yam kalluɗum fuu, o hisney yam faa mi natta nder laamu ma'ako. Teddungal laatanoo mo faa abadaa abadin. Aamiin ! Kinnooje cakitiiɗe Hinnanam Piriisiila e Akiilas, e Onesifoor e wuro muuɗum. Erastus darake Korontu, Torofimus boo mi ɗalii ɗum si'ire Miletus, gam o yamɗaa. Yawɗa ngaraa ila dabbunde waraay. Ewbulus e Puden e Laynus e Kalawdiya e banndiraaɓe goonɗinɓe fuu e kinnu maa. Jawmiraawo wondu e maaɗa ! Caahu ma'ako boo wondu e maaɗa, aan e ɓe ngonduɗaa fuu.
𞥒 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞥔 𞤜𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 *𞤂𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 : 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭⹁ 𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤲 𞤩𞤫⹁ 𞤬𞤫𞤤 𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲 𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤤𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫𞤴 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤼𞤢𞤸𞤢𞤤𞤫𞥅𞤶𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤭𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤢𞤥 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢 𞤲'𞤣𞤵𞤬𞤫𞤼𞤫𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤢𞤤𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤃𞤭 𞤸𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤩𞤪𞤫 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤴 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥. 𞤋𞤤𞤢 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤣𞤢𞤯𞤳𞤭 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤺𞤭𞥅𞤬𞤮𞤤 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤩𞤫 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤣𞤫. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤭𞤪𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤴𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤣𞤢𞤪𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤳𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞤪𞤩𞤫 𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤒𞤢𞤱𞤯𞤢 𞤱𞤢𞤪 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤁𞤫𞤥𞤢𞤧 𞤯𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤬𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤮 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢. 𞤑𞤭𞤪𞤫𞤧𞤲𞤢𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤁𞤢𞤤𞤥𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢. 𞤂𞤵𞤳𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤢𞤥. 𞤖𞤮𞥅𞤰𞤮𞤴 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤣𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤃𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤚𞤭𞤳𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤯𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢𞤥 𞤦𞤵𞤪𞤲𞤵𞤧 𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤢𞤤𞤥𞤭 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤑𞤢𞤪𞤦𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤚𞤮𞥅𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧. 𞤏𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤲𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫 𞤤𞤢𞤪𞤫 𞤼𞤢𞤺𞥆𞤢𞥄𞤯𞤫. 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪 𞤦𞤢𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤫. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤀𞥄𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤒𞤢𞤤𞤢 𞤼𞤮' 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 ! 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤵. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤫𞤴 𞤴𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤭𞤲. 𞤀𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲 ! 𞤑𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤖𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤢𞤥 𞤆𞤭𞤪𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤫 𞤀𞤳𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧⹁ 𞤫 𞤌𞤲𞤫𞤧𞤭𞤬𞤮𞥅𞤪 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤪𞤢𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤬𞤭𞤥𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤯𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤃𞤭𞤤𞤫𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄. 𞤒𞤢𞤱𞤯𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢𞥄 𞤭𞤤𞤢 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴. 𞤉𞤱𞤦𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤆𞤵𞤣𞤫𞤲 𞤫 𞤂𞤢𞤴𞤲𞤵𞤧 𞤫 𞤑𞤢𞤤𞤢𞤱𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 ! 𞤕𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅.
3 Yahayya 1 Miin ndottiijo *ikiliisiya vinndi ɗereewol ngo'ol yahago to higoo am Gaayus, mo ngiɗmi e goonga. Giɗaaɗo am, emi waɗa do'aare gam maaɗa, faa tawee a jooɗii jam nder koo ɗume fuu, waato a jamo nder ruhu e ɓanndu. Nde woɓɓe banndiraaɓe ngari, ngeccii yam no tokkirɗaa goonga, e no kuutinirɗaa ka, ɗum velii yam korey. Nango ɓikkon am e tokki goonga, kam ɓuri velgo yam. Yahayya manii Gaayus Giɗaaɗo am Gaayus, kuuɗe booɗɗe ɗe kuwanɗaa banndiraaɓe goonɗinɓe , ɓe annduɗaa e ɓe a anndaa fuu, eɗe kolla a koolniiɗo. Yimɓe ɓeen ngarii nder *ikiliisiya, ɓe ngeccake yiɗde nde kolluɗaa ɓe. Yah yeeso e vallugo iri yimɓe ɓeen nder jahaale maɓɓe, fodde ko velata Allah. Gam nde ɓe mbaɗata jahaangal maɓɓe dow wa'ajingo innde *Almasiifu, ɓe ndaaraay ballal e yimɓe ɓe ngoonɗinaay. Gam ma'ajum enen goonɗinɓe e haani njaɓɓooɗen iri yimɓe ɓeen, gam laatooɗen huudooɓe e maɓɓe nder anndingo goonga Allah. Diyooterefes e Demetiriyus Mi vinndanii *ikiliisiya ngonka to maaɗa ɗereewol, ammaa Diyooterefes jaɓaay bolle am sam, gam emo yiɗi laataago aardiiɗo dow mooɗon. Gam ma'ajum, to mi warii mi vannginey ko o waɗata, waato peve e bolle kalluɗe ɗe o volvi dow amin. Naa kanjum tan o waɗata : o jaɓɓataako banndiraaɓe hoɗɓe, kadimaa yiɗɓe jaɓɓaago ɓe maa, emo haɗa ɗum'en, o vurtina ɗum'en nder ikiliisiya. Giɗaaɗo am Gaayus, ta'a yemmin waɗgo halleende, ammaa huu ko vooɗi. Baɗoowo ko vooɗi fuu, no neɗɗo Allah, ammaa baɗoowo ko halli anndaa Allah. Demeetiriyus hollii o neɗɗo goongaajo, goonga boo e saaydina mo. Yimɓe fuu e caaydina ko vooɗi dow ma'ako. Minon boo, emin caaydanoo mo, eɗa anndi boo caaydaaku amin no goonga. Hinnoore sakitiinde Ko ngiɗmi vi'igo ma e ɗuuɗi, ammaa mi yiɗaa vinndugo ɗum dow ɗereewol. Emi yiɗi yi'igo ma ko ɓadii, gam mboliden honnduko e honnduko, to ɗum heɓake. Jam wondu e maaɗa. Yiɗaaɓe maaɗa wonɓe ɗo'o e kinnu maa. Hinnu higooɓe amin wonɓe ɗoon fuu, go'oto-go'oto maɓɓe.
𞥓 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞥑 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅𞤶𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤺𞤮𞥅 𞤢𞤥 𞤘𞤢𞥄𞤴𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤘𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤢 𞤶𞤢𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤯𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤢𞥄 𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤐𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤢𞤥 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥. 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤘𞤢𞥄𞤴𞤵𞤧 𞤘𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤢𞤥 𞤘𞤢𞥄𞤴𞤵𞤧⹁ 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 ⹁ 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤩𞤫 𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤯𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤩𞤫. 𞤒𞤢𞤸 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤤𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤬𞤮𞤣𞥆𞤫 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤭𞤲𞤣𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤭𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤁𞤭𞤴𞤮𞥅𞤼𞤫𞤪𞤫𞤬𞤫𞤧 𞤫 𞤁𞤫𞤥𞤫𞤼𞤭𞤪𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤃𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤁𞤭𞤴𞤮𞥅𞤼𞤫𞤪𞤫𞤬𞤫𞤧 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤨𞤫𞤾𞤫 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤐𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 : 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤢 𞤯𞤵𞤥'𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤯𞤵𞤥'𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤘𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤢𞤥 𞤘𞤢𞥄𞤴𞤵𞤧⹁ 𞤼𞤢'𞤢 𞤴𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤸𞤵𞥅 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭. 𞤄𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤁𞤫𞤥𞤫𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤮. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤫𞤯𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤖𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤑𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤢 𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤳𞤫. 𞤔𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤒𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮'𞤮 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄. 𞤖𞤭𞤲𞥆𞤵 𞤸𞤭𞤺𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮-𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
Kuuɗe Lilaaɓe 1 Yeesu hooyraama dow Tiyofilus, nder deftere am arande, mi vinndiino dow ko Yeesu fuɗɗi huugo e ekkitingo fuu, faa nyannde o ƴeenti dow. Ko hokka o ƴeenta dow, o ekkitinii lilaaɓe ɓe o suɓi nder baawɗe *Ruhu Ceniiɗo. Ɓaawo o torraama o waraama, sey o ummitii o vannginani ɓe hoore ma'ako. Kadimaa gada e alaamaaji ɗuuɗɗi o holli ɓe emo foofa. O waɗi balɗe arba'iin (40) emo vanngana ɓe, emo ekkitina ɓe dow *laamu Allah. Wakkaci o nyaamdata e maɓɓe o vi'i ɓe : — To' on ngoɗɗo *Urusaliima, ammaa ndeentee faa *Baabiraawo hebbina alkawal hokkugo on Ruhu Ceniiɗo ngal o waɗani on, ngal ngecciimi on habaru muuɗum. Yahayya waɗanii yimɓe *baptisma e ndiyam, ammaa nder balɗe seɗɗa onon on mba'arante baptisma e Ruhu Ceniiɗo. Sey ɓe fuu ɓe kawriti, ɓe ƴami mo, ɓe mbi'i : — Jawmiraawo, jo'oni ngartirtaa laamu Isiraa'iila naa ? Yeesu toontii ɓe vi'i : — On mbaawataa anndugo jaamanuuji e wakkaciiji ɗi *Baabiraawo siryii nder baawɗe muuɗum. Ammaa to Ruhu Ceniiɗo oon jippoyake dow mooɗon, on keɓey baawɗe, on laatoto caaydu'en am nder Urusaliima e nder lesdi *Yahuuda fuu, e lesdi *Samaariya, faa keerol duuniyaaru fuu. Nde o vi'i noon, o ƴeftiraama dow. Eɓe kooynoo ndaara mo faa duule cuddi mo. Wakkaci nde eɓe nder tijjaago dow, emo nder ƴeentineeki, sey worɓe ɗiɗo ɓe kolte daneeje ngari ndarii faro maɓɓe, mbi'i ɓe : — Onon yimɓe Gaaliili, ko jeyi ndariiɗon ɗo'o, eɗon kooynoo dow ? Yeesu kooƴaaɗo nder mooɗon, ƴeentinaa dow. Kanko e hoore ma'ako o wartey. Noon no ngi'iruɗon ƴeentineeki ma'ako, noon ngi'iroton co''oyaaki ma'ako boo. Maatiyas suɓaama Sey ɓe njippii vaamnde vi'eteende *Jaytun, ɓe kooti *Urusaliima. Hakkunde ma'ajum e *Urusaliima ɗum ɓuraay kiloomeetir go'otum. Nde ɓe njottii, ɓe ƴeenti wuro dow ngo ɓe mboovi hawritgo nder muuɗum. Lilaaɓe ɓeen ngoni : Biiturus e Yahayya e Yaakuubu e Anndaraawus e Filibus e Tooma e Bartalamaawus e Matta e Yaakuubu ɓii Alfayus e Simon daarɗo rimɗingo *Yahuudu'en e Yahuuda ɓii Yaakuubu. Ɓe fuu eɓe ti'inii waɗgo do'aare e ɓernde wo'ore, kamɓe e Maryaama inna Yeesu e minyiraaɓe Yeesu e woɓɓe rewɓe. Nder balɗe ɗeen goonɗinɓe njaharii kama yimɓe hemre e aciriin (120). Ndeen Biiturus ummii, darii yeeso maɓɓe vi'i : — Banndiraaɓe, *Ruhu Ceniiɗo volvii gada e honnduko *Dawda dow Yahuuda kolluɗo nannguɓe Yeesu laawol. E haani voliinde Allah ndeen heeva. Yahuuda limaanooma nder meeɗen, o heɓi geɗal kuugal ma'ako nder lilaaɓe. (E ceede ɗe o biyaa gam kuugal ma'ako ngal nyaamre amaana, o soodi ngesaa, o yahi o do''ii nder ma'aka. Reedu ma'ako seeki, tekekki ma'ako fuu ndufi e lesdi. Yimɓe Urusaliima fuu nanii ɗum. Kanjum waɗi ɓe tokani ngesaa kaan Akeldaama. Nder ɗemngal maɓɓe ma'ana innde ndeen woni « Ngesaa Ƴiiƴam. ») Gam ɗum vinndaama nder Jabuura : « Wuro ma'ako no laatoto vinnde, to' koo moye jooɗo nder ma'ago. » Kadimaa ɗum vinndaama : « Sey goɗɗo feere hooƴa kuugal ma'ako. » E haani cuɓen go'oto gada nder wondunooɓe e meeɗen wakkaci Yeesu Jawmiraawo jooɗodinoo e meeɗen. Cuɓen goɗɗo gondunooɗo e meeɗen ila wakkaci ko Yahayya waɗani yimɓe *baptisma, faa nyannde Yeesu hooƴaa nder meeɗen, gam o laatoo caaydodiiɗo e meeɗen ummitineeki Yeesu. Ɓe ndarni worɓe ɗiɗo : Yusufu bi'eteeɗo Barsabas ɓii Yustus, kanyum e Maatiyas. Ɓe ndo'ii ɓe mbi'i : — Jawmiraawo, aan annduɗo ɓerɗe yimɓe fuu, anndin min mo cuɓɗaa gada nder ɓe'e ɗiɗo, gam o hooƴa geɗal kuugal lilaaɗo ngal Yahuuda ɗali, nde o yahi yaayre to haanani mo. Ɓe mbaɗi cuɓol hakkunde maɓɓe. Cuɓol yani dow Maatiyas. O limaa nder lilaaɓe sappo e go'o.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤴𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤚𞤭𞤴𞤮𞤬𞤭𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤮 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤣𞤮𞤱. 𞤑𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤢 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤫𞤥𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐) 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤫𞥅 𞤬𞤢𞥄 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤢𞤲𞤼𞤫 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤌𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱. 𞤉𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤣𞤵𞥅𞤤𞤫 𞤷𞤵𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤭𞤶𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤣𞤢𞤲𞤫𞥅𞤶𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤘𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅𞤤𞤭⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤮'𞤮⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 ؟ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤳𞤮𞥅𞤰𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤫𞤴. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤷𞤮''𞤮𞤴𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤃𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤾𞤢𞥄𞤥𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 *𞤔𞤢𞤴𞤼𞤵𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤼𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤖𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤭𞤤𞤮𞥅𞤥𞤫𞥅𞤼𞤭𞤪 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤾𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 : 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤫 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤫 𞤀𞤲𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤱𞤵𞤧 𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤫 𞤚𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤼𞤢𞤤𞤢𞤥𞤢𞥄𞤱𞤵𞤧 𞤫 𞤃𞤢𞤼𞥆𞤢 𞤫 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤩𞤭𞥅 𞤀𞤤𞤬𞤢𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤣𞤢𞥄𞤪𞤯𞤮 𞤪𞤭𞤥𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤩𞤭𞥅 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵. 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤃𞤢𞤪𞤴𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤥𞤭𞤻𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤫𞤥𞤪𞤫 𞤫 𞤢𞤷𞤭𞤪𞤭𞥅𞤲 (𞥑𞥒𞥐). 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 *𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤. 𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤢. 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤤𞤭𞤥𞤢𞥄𞤲𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. (𞤉 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤫 𞤮 𞤦𞤭𞤴𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤪𞤫 𞤢𞤥𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤮 𞤣𞤮''𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤢. 𞤈𞤫𞥅𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤼𞤫𞤳𞤫𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤵𞤬𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞤢𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢𞥄 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤀𞤳𞤫𞤤𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 « 𞤐'𞤘𞤫𞤧𞤢𞥄 𞤎𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥. ») 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤔𞤢𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢 : « 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮' 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤮. » 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 : « 𞤅𞤫𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. » 𞤉 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤷𞤵𞤩𞤫𞤲 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤕𞤵𞤩𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤳𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤮𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤇𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 : 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤢𞤪𞤧𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤩𞤭𞥅 𞤒𞤵𞤧𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤳𞤢𞤻𞤵𞤥 𞤫 𞤃𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢𞤧. 𞤇𞤫 𞤲'𞤣𞤮'𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤮 𞤷𞤵𞤩𞤯𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫'𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤢 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤯𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤷𞤵𞤩𞤮𞤤 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤕𞤵𞤩𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤃𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢𞤧. 𞤌 𞤤𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤺𞤮'𞤮.
Kuuɗe Lilaaɓe 2 Garki Ruhu Ceniiɗo Nde juulɗe bi'eteeɗe *Pentekos ngari, goonɗinɓe fuu kawriti yaayre wo'ore. Ɗoon e ɗoon ɓe nani iido kama henndu mawndu ivoyndu gada dow, ndu heevi wuro to ɓe njooɗii fuu. Goɗɗum nannduɗum e ɗemɗe yiite vanngi. Ɗe cankitii ɗe koɗi dow hoore koo moye maɓɓe. Sey ɓe fuu ɓe keevi *Ruhu Ceniiɗo, ɓe puɗɗi volvugo nder ɗemɗe feere-feere noon no Ruhu hokkiri ɓe baawɗe volvugo. Nder si'ire *Urusaliima e woodi *Yahuudu'en hulɓe Allah ivoyɓe gada koo ɗeye lesɗe duuniyaaru fuu. Nde ɓe nani iido, yimɓe fuu kawriti. Hakkiilo maɓɓe ummii nde ɓe nani lilaaɓe e mbolva nder ɗemngal koo moye maɓɓe. Ɗum haaynii ɓe korey, ɓe ƴamƴamtiri : — Ɓe'e volvooɓe fuu wanaa no Gaaliilankoo'en naa ? Ndeen noye ɗum waɗi koo moye meeɗen fuu e nana ko ɓe mbi'ata nder ɗemngal muuɗum ? Rah nder meeɗen e woodi Partiyankoo'en e Madiyankoo'en e Elaamiyankoo'en, e woodi jooɗiiɓe Mesopotaamiya, woɓɓe gada nder lesɗe Yahuuda e Kapadookiya e Pontus e Aasiya e Firiigiya e Pamfiliya e *Misira e jaaje lesdi Libiya faro Sireene. Woɓɓe meeɗen ivoyii *Rooma, e woodi Yahuudu'en e tokkuɓe diina Yahuudu'en. Kadimaa woɓɓe meeɗen ivoyii Kereeta, woɓɓe no Laarabankoo'en. Ammaa en fuu en nana eɓe mbolva nder ɗemɗe meeɗen dow kuuɗe mawɗe ɗe Allah waɗi ! Ɓe fuu ɗum haaynii ɓe, ɓe njiɓii, ɓe ƴamƴamtiri : — Ɗume woni ma'ana ma'ajum ? Ammaa woɓɓe njaltiniri goonɗinɓe, ɓe mbi'i : — *Innaboojam ɓe njari, ɓe ngiilti ! Wa'aji Biiturus Sey Biiturus ummii kanko e lilaaɓe sappo e go'o, ɓe ndarii o towni voliinde o vi'i hawriinde ndeen : — Onon *Yahuudu'en e jooɗiiɓe nder *Urusaliima fuu, ngewanee yam gam pahamon habaru ɗu'um ko laatii. Ɓe'e yimɓe wanaa ɓe yiiltiiɓe kama ko tammiiɗon, gam jo'oni ɗum njamndi joveenayi ndi bimbi tawo, hakko neɗɗo yara goɗɗum. Kanjum woni ko annabi Jowel vi'inoo : « Allah vi'i : Nder balɗe cakitotooɗe, mi rufoyey Ruhu am dow ɓiɓɓe-aadama fuu. Ɓiɓɓe mooɗon worɓe e rewɓe, no mbaɗey annabaaku. Kaye'en mooɗon no kollete ko warata yeeso, ndotti'en mooɗon boo no koyɗey koyɗi. Mi rufoyey Ruhu dow maccuɓe am e horɓe am nder balɗe ɗeen, ɓe mbaɗey annabaaku. Mi holley ku'uje kaayniiɗe toon dow asama, dow lesdi boo, mi waɗey alaamaaji, ɗi laatoo ƴiiƴam e yiite e cuurga. Ko hokka nyalaande Jawmiraawo mawnde teddunde wara, naange no niɓɓey, lewru boo no vo'ojey kama ƴiiƴam. Ndeen nodduɗo innde Jawmiraawo fuu no hisnete. » Kadimaa Biiturus vi'i : — Onon *Isiraa'iila'en, ngewanee ɗe'e bolle : Yeesu mo Najaratu ɗum neɗɗo mo Allah holli jaɓi. O hollirii noon gada e hokkugo mo baawɗe waɗgo kuuɗe mawɗe e kaayniiɗumji e alaamaaji ɗi o huwi nder mooɗon. Onon e ko'e mooɗon eɗon anndi ɗum. On kokkitirii neɗɗo oon nder juuɗe halluɓe. On ɓilii mo dow *gaafagal, on mbarii mo, noon no Allah aarti siryori ɗum. Ammaa Allah ummitinii mo, vurtinii mo naawɗum maayde, sabu maayde waawataa jogaago mo. Gam annabi *Dawda volvii dow ma'ako vi'i : « Wakkaci fuu emi ɗoon yi'a Jawmiraawo, walaa ko dimmbata yam, sabu emo ɗoon e junngo am nyaamo. Gam ma'ajum ɓernde am e nana belɗum, emi velvelta korey, koo nde laatii mi neɗɗo maayoowo, ɓernde am no waaltoto gam tammunde ko warata, gam a ɗalataa yonki am nder Laahira, a woorataa Ceniiɗo maaɗa nyola. A holley yam laabi jahareyɗi yam e yonki, wondugo e maaɗa no hebbiney yam velvelo. » Biiturus ɓesdi vi'igo : — Banndiraaɓe, emi vi'a on goonga dow maama meeɗen *Dawda : O maayi, o uvaama, yenaande ma'ako e ɗoon to meeɗen faa hannde. O annabiijo, emo anndi Allah waɗanii mo alkawal goɗɗo gada nder taaniraaɓe ma'ako no roney laamu ma'ako. O haynake ko waroyta yeeso, o volvi dow ummitineeki *Almasiifu. Kanko woni mo yonki muuɗum woorataake nder Laahira, ɓanndu ma'ako boo nyolataa. Kanko woni Yeesu mo Allah ummitini, min fuu emin caaydii ɗum. Allah teddinii mo, jo''inii mo e junngo muuɗum nyaamo. Allah hokki mo *Ruhu Ceniiɗo kama no o waɗani mo alkawal. Kanko boo o rufoyi ɗum dow amin. Kanjum woni ko ngi'oton e ko nanoton jo'oni. Gam Dawda heɓaay ƴeentugo dow, ammaa o vi'i : « Jawmiraawo vi'ii Jawmam : Jooɗa e junngo am nyaamo, faa mi waɗa wanywanyɓe maaɗa laatoo jaaɓruɗum kosɗe maaɗa. » Gam ma'ajum e haani *yimɓe Isiraa'iila fuu tabbitina Allah waɗii Yeesu mo mbarɗon dow *gaafagal, o laatoo Jawmiraawo e *Almasiifu. Nde ɓe nani bolle ɗeen, ɗe tufi ɓerɗe maɓɓe korey, ɓe mbi'i Biiturus e lilaaɓe horiiɓe : — Banndiraaɓe, noye haani min mbaɗa ? Biiturus toontii ɓe vi'i : — Sey koo moye mooɗon tuuba, waɗanee *baptisma e innde Yeesu Almasiifu, gam keɓon ya'afuye hakkeeji mooɗon. Ndeen on kokkete Ruhu Ceniiɗo caahu. Gam Allah waɗanii on alkawal muuɗum, onon e ɓiɓɓe mooɗon, faa e yimɓe woɗɗuɓe e koo ɓeye ɓe Jawmiraawo Allah meeɗen noddi ngara to muuɗum. Ɓaawo ma'ajum, o vaggini ɓe e bolle ɗuuɗɗe, emo toroo ɓe, emo vi'a : — Cenndee ko'e mooɗon e yimɓe ndu'u jaamaniiru oonyiindu ! Ikiliisiya arana Nde ɓe nani wa'aji Biiturus, sey ɗuuɗɓe njaɓi mbaɗanaa *baptisma. Nyanndeere ndeen faro yimɓe dubuuje tato (3 000) ɓesdii nder *ikiliisiya. Eɓe ti'inii tokkugo ekkitinol lilaaɓe, eɓe sumpootira nder kawtal maɓɓe, eɓe nyaamda, eɓe mbaɗa do'aare. Kulol nanngi ɓernde koo moye, gam Allah e waɗa alaamaaji kaayniiɗi ɗuuɗɗi gada e juuɗe lilaaɓe. Goonɗinɓe fuu kawriti, kadimaa ɓe kawti ko ɓe ngoodi fuu. Ɓe coorri jawdi maɓɓe, ɓe cenndani koo moye maɓɓe fuu ko haani gam muuɗum. Nyanndeere fuu eɓe kawrita nder *Wuro Allah Seniingo e nyumo wo'oto. Eɓe nyaamda nder gure maɓɓe e ɓerɗe laaɓɗe e velvelo manngo, eɓe ngetta Allah. Yimɓe fuu e ngiɗi ɓe. Nyanndeere fuu Jawmiraawo e ɓesdana kawtal maɓɓe hisneteeɓe.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒 𞤘𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤐'𞤁𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 *𞤆𞤫𞤲𞤼𞤫𞤳𞤮𞤧 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤭𞥅𞤣𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤵 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤲'𞤣𞤵 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭. 𞤍𞤫 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤫 𞤳𞤮𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞥅𞤾𞤭 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤸𞤵𞤤𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤫𞤴𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤭𞥅𞤣𞤮⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭. 𞤖𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤍𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤰𞤢𞤥𞤼𞤭𞤪𞤭 : — 𞤇𞤫'𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤘𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 ؟ 𞤈𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤆𞤢𞤪𞤼𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤫 𞤃𞤢𞤣𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤫 𞤉𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞤴𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤃𞤫𞤧𞤮𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤥𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤫 𞤑𞤢𞤨𞤢𞤣𞤮𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤆𞤮𞤲𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤊𞤭𞤪𞤭𞥅𞤺𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤆𞤢𞤥𞤬𞤭𞤤𞤭𞤴𞤢 𞤫 *𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤂𞤭𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤅𞤭𞤪𞤫𞥅𞤲𞤫. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭𞥅 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤑𞤫𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤂𞤢𞥄𞤪𞤢𞤦𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭 ! 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤩𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤰𞤢𞤥𞤼𞤭𞤪𞤭 : — 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 ؟ 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — *𞤋𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮𞥅𞤶𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞥅𞤤𞤼𞤭 ! 𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤅𞤫𞤴 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤺𞤮'𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤮 𞤼𞤮𞤱𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅. 𞤇𞤫'𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤤𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤦𞤭𞤲'𞤦𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤴𞤢𞤪𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 𞤔𞤮𞤱𞤫𞤤 𞤾𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅 : « 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤭'𞤭 : 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤷𞤢𞤳𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤪𞤵𞤬𞤮𞤴𞤫𞤴 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫-𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤇𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵. 𞤑𞤢𞤴𞤫'𞤫𞤲 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤮𞤼𞥆𞤭'𞤫𞤲 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤫𞤴 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤭. 𞤃𞤭 𞤪𞤵𞤬𞤮𞤴𞤫𞤴 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵. 𞤃𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤪𞤺𞤢. 𞤑𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤫 𞤲𞤮 𞤲𞤭𞤩𞥆𞤫𞤴⹁ 𞤤𞤫𞤱𞤪𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤾𞤮'𞤮𞤶𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤫𞤼𞤫. » 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 *𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤯𞤫'𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 : 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤐𞤢𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤭. 𞤌 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭 𞤫 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤌𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫. 𞤌𞤲 𞤩𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤮𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 *𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤭'𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤣𞤭𞤥𞤦𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤫𞤥𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤼𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢 𞤯𞤢𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤂𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤢 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤻𞤮𞤤𞤢. 𞤀 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤴𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞤴𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤴𞤢𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮. » 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤢 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 *𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 : 𞤌 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤮 𞤵𞤾𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤴𞤫𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫. 𞤌 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤪𞤮𞤲𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤸𞤢𞤴𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤂𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤻𞤮𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤶𞤮''𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤪𞤵𞤬𞤮𞤴𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤢𞤥 : 𞤔𞤮𞥅𞤯𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤢𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤱𞤢𞤻𞤱𞤢𞤻𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤶𞤢𞥄𞤩𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. » 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤯𞤫 𞤼𞤵𞤬𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 ؟ 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤅𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤵𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤫𞤴𞤫 𞤩𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤢 : — 𞤕𞤫𞤲𞤣𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤮𞥅𞤻𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤵 ! 𞤋𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 (𞥓 𞥐𞥐𞥐) 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤉𞤩𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤧𞤵𞤥𞤨𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤑𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤇𞤫 𞤷𞤮𞥅𞤪𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮. 𞤉𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤫 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤫. 𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫.
Kuuɗe Lilaaɓe 3 Jamɗintineeki boosɗo Nyannde go'o Biiturus e Yahayya e njaha *Wuro Allah Seniingo, ɗum wakkaci do'aare faro njamndi tati ndi alaasara. E woodi neɗɗo dimaaɗo no boosɗo, jooɗiiɗo e dammugal Wuro Seniingo bi'eteengal Dammugal Booɗngal. Nyanndeere fuu emo yaharee toon gam o toroo sadaka gada e nattooɓe Wuro Seniingo. Nde o yi'i Biiturus e Yahayya e natta, o torii ɓe sadaka. Ɓe cutii mo, Biiturus vi'i mo : — Raar min ! O raari ɓe gam emo tammii heɓgo goɗɗum to maɓɓe. Biiturus vi'i mo : — Mi walaa ajurfaari koo jiinaariya, ammaa mi hokkete ko ngoonmi : nder innde Yeesu *Almasiifu mo Najaratu, ummaa ruugaa ! Biiturus nanngi junngo ma'ako nyaamo darni mo. Ɗoon e ɗoon kosɗe ma'ako cemmbiɗi. O ummii jaawɗum o fuɗɗi yahadu. O nattidi e maɓɓe nder Wuro Allah Seniingo. Emo yaha, emo diwa, emo yetta Allah. Yimɓe fuu ngi'i mo, emo yiiloo, emo yetta Allah. Ɓe annditi kanko woni jooɗinooɗo e Dammugal Booɗngal e toroo yimɓe sadaka. Sey ɓe kaayɗini korey dow ko laatanii mo. Ila boosɗo oon e jogotiri e Biiturus e Yahayya, sey yimɓe fuu nyaaroyi kawriti to maɓɓe toon rumpaaru mawndu vi'eteendu rumpaaru *Suleymaanu, gam kaayniiɗum ɗum ɓe ngi'i. Wa'aji Biiturus Nde Biiturus yi'i yimɓe kawriti, sey o vi'i ɓe : — Onon Isiraa'iila'en, gam ɗume kaayɗinton ? Gam ɗume ndaaroton min ? On tammii gada e baawɗe amin, koo e ti'inaare amin dow tokkugo Allah min njamɗitiniri o'o boosɗo naa ? Allah mo *Ibraahim, Allah mo *Iciyaaku, Allah mo *Yaakuubu, Allah mo maamiraaɓe meeɗen, kam teddini maccuɗo muuɗum Yeesu. Ammaa onon on kokkitirii mo gam o waree, koo nde laatii Bilaatus e yiɗi yoofgo mo, ammaa on calake o yoofa mo. On calake Ceniiɗo goongaajo oon, on torake yoofaneego baɗɗo war-hoore. On mbarii puɗɗuɗo yonki, ammaa Allah ummitinii mo. Minon boo min caaydu'en ma'ajum. Gada e baawɗe innde Yeesu, o'o neɗɗo mo ngi'oton, mo annduɗon heɓii semmbee. Goonɗinki ma'ako e Yeesu waɗi o heɓi jamɗitineeki keeɓki yeeso mooɗon on fuu. Jo'oni banndiraaɓe, emi anndi ko mbaɗanɗon Yeesu, onon e mawɓe mooɗon, on mbaɗii ɗum nder ciya anndal. Noon Allah hebbiniri ko annabo'en muuɗum fuu mbi'i, ɓe mbi'i Almasiifu no torrete. Gam ma'ajum tuubee, ngaylitee to Allah, faa o mooyta hakkeeji mooɗon, o waddana on wakkaciiji fooftiinde, o lildoya on Yeesu *Almasiifu mo o waɗannoo on alkawal. Doole o jooɗo toon dow faa nde Allah hesɗitini ku'uje fuu, kama ko Allah volvunoo gada e konnduɗe annabo'en muuɗum seniiɓe ila ndeenno. Gam *Muusa vi'i : « Jawmiraawo Allah mooɗon no lildoyey on annabiijo kama am, banndii on. Njaɓee koo ɗume ko o vi'ata on. Neɗɗo fuu mo jaɓaay annabiijo oon, no vurtinte nder yimɓe Allah o halkee. » Annabo'en, gada Samaa'iila faa e annabo'en goonɗinɓe ɓaawo ma'ako, ɓe fuu ɓe mbolvii dow ɗe'e balɗe. Annabaakuuji ɗi annabo'en mbaɗi, ɗum gam mooɗon. Onon ngoni ronooɓe alkawal ngal Allah waɗani maamiraaɓe meeɗen nde o vi'i *Ibraahim : « Gada e danygol maaɗa leƴƴi duuniyaaru fuu no keɓey barkaa. » Nde Allah suɓi Yeesu maccuɗo muuɗum, o aartii liloygo mo to mooɗon gam o barkiɗina on, faa o waylitoya koo moye mooɗon fuu woora kuugal muuɗum kallungal.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥓 𞤔𞤢𞤥𞤯𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤧𞤯𞤮 𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤺𞤮'𞤮 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤧𞤢𞤪𞤢. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤧𞤯𞤮⹁ 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤁𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤄𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢. 𞤇𞤫 𞤷𞤵𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤈𞤢𞥄𞤪 𞤥𞤭𞤲 ! 𞤌 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤥𞤭 : 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤮 𞤐𞤢𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤪𞤵𞥅𞤺𞤢𞥄 ! 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤥𞤮. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭. 𞤌 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵. 𞤌 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮. 𞤉𞤥𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤱𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤇𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤁𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤄𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢. 𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮. 𞤋𞤤𞤢 𞤦𞤮𞥅𞤧𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤮𞤴𞤭 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤪𞤵𞤥𞤨𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤵 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤪𞤵𞤥𞤨𞤢𞥄𞤪𞤵 *𞤅𞤵𞤤𞤫𞤴𞤥𞤢𞥄𞤲𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭. 𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤴𞤭'𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤯𞤭𞤲𞤼𞤮𞤲 ؟ 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 ؟ 𞤌𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤮'𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤧𞤯𞤮 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 *𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 *𞤋𞤷𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 *𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤄𞤭𞤤𞤢𞥄𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤢 𞤥𞤮. 𞤌𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪-𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫. 𞤌𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤮'𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤮𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤳𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤭'𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤼𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤴𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤴𞤢 𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤. 𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤫𞤧𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤤𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮. 𞤘𞤢𞤥 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤴𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤥⹁ 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤮𞤲. 𞤐'𞤔𞤢𞤩𞤫𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤲𞤮 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤫𞥅. » 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤯𞤫'𞤫 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫. 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤪𞤮𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 *𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥 : « 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤣𞤢𞤻𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄. » 𞤐'𞤁𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤮𞤴𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤.
Kuuɗe Lilaaɓe 4 Biiturus e Yahayya yeeso Kawtal Sernooɓe Diina Wakkaci Biiturus e Yahayya mbolidata e yimɓe, sey *aardiiɓe diina Yahuudu'en e mawɗo reenooɓe *Wuro Seniingo e *Saduuki'en ngari to maɓɓe. Ɓe kuunƴi, gam Biiturus e Yahayya e ekkitina yimɓe maayɓe no ummitinte e yonki, sabu Yeesu ummitake. Gam ma'ajum ɓe nanngi ɓe, ɓe omndi ɓe nder kaso faa fina, gam hiirii ko ɓe nanngi ɓe. Ɗuuɗɓe nder nanɓe wa'aji maɓɓe ngoonɗinii, faa ɗuuɗal maɓɓe laatii yimɓe dubuuje njovo (5 000). Nde fini, arɗuɓe Yahuudu'en e darvooɓe e *moodiɓɓe Tawreeta kawriti *Urusaliima, kamɓe e Anas, *aardiiɗo diina mawɗo, e Kayafas e Yahayya e Aleksandir e woɓɓe nder banndiraaɓe Anas. Ɓe ndarni Biiturus e Yahayya yeeso maɓɓe, ɓe ƴami ɓe e ɗeye baawɗe, koo nder innde moye ɓe njamɗitiniri boosɗo oon. Ndeen Biiturus keeɓɗo *Ruhu Ceniiɗo vi'i ɓe : — Onon mawɓe e darvooɓe, on ƴamii min hannde dow e booɗɗum ɗum min mbaɗani boosɗo e no o yamɗitiri. Too, anndee onon e Isiraa'iila'en fuu : gam daliila innde Yeesu *Almasiifu mo *Najaratu o'o gorko dariiɗo yeeso mooɗon yamɗitiri. Yeesu oon woni mo mbarɗon dow *gaafagal, mo Allah ummitini nder maayde. Kanko woni mo Allah vi'i nder *Deftere : « Haayre nde mahooɓe kibini, kayre laatii haayre ɓurnde jogaago mahadi. » Gada e ma'ako tan keɓruɗen kisndam, gam walaa woɗnde innde feere nder duuniyaaru nde Allah hokki gam kisren e muuɗum, sey Yeesu tan. Ɗum haaynii *sernooɓe diina Yahuudu'en nde ɓe ngi'i Biiturus e Yahayya kulaay sam, hakko maa nde ɓe nani ɓe ladde'en, ɓe njanngaay boo. Ndeen ɓe annditi eɓe ngondunoo e Yeesu. Ammaa nde ɓe ngi'i neɗɗo jamɗitinaaɗo oon e darodii e maɓɓe, walaa fuu ko ɓe mbaawi vi'igo. Ɓe mbi'i Biiturus e Yahayya mburtinee yaasi hawriinde gam ɓe mbaɗa caawara. Eɓe mbi'a : — Noye mbaɗanten ɓe'e worɓe ? Daahir jooɗiiɓe Urusaliima fuu nanii ɓe mbaɗii alaama kaayniiɗum, kadimaa boo en mbaawataa yeddugo ɗum. Ammaa gam haɗgo haala kaan sankitaago nder yimɓe, sey mbagginen ɓe to' ɓe mbolvan koo moye nder innde Yeesu. Ndeen ɓe nodditi ɓe kadimaa, ɓe mbaggini ɓe to' ɓe mbolvu, to' ɓe ekkitin nder innde Yeesu. Ammaa Biiturus e Yahayya toontii ɓe mbi'i : — Onon e ko'e mooɗon ndaaree, ɗume ɓuri vooɗgo yeeso Allah : ɗowtanaago on, na ɗowtanaago Allah ? Minon kam, doole min caaydina ko min ngi'i e gite amin, e ko min nani e noppi amin. *Mawɓe aardiiɓe diina e darvooɓe ɓesdi vaggingo lilaaɓe. Ɓaawo ma'ajum, ɓe njoofi ɓe, ɓe keɓaay laawol no ɓe cerniranta ɓe, sabu yimɓe fuu e ngetta Allah dow ko waɗi. Gam oon jamɗitinaaɗo e kaayniiɗum ɗuum, duuɓi ma'ako ɓurii arba'iin (40). Nde ɓe njoofaa, Biiturus e Yahayya co''ii to yimɓe mu''en, ngeccii ɓe ko mawɓe aardiiɓe diina e darvooɓe mbi'i ɓe fuu. Nde ɓeen nani ɗum, ɓe fuu ɓe maalti Allah e ɓernde wo'ore, ɓe mbi'i : — Yaa Allah, tagɗo dow e lees e maayo e ko woni nder ma'ajum fuu, aan volvi e honnduko maama amin Dawda maccuɗo maaɗa gada e Ruhu Ceniiɗo biiɗo : « Gam ɗume *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en monna ? Gam ɗume yimɓe nyumi nyumooji mehereeji ? Laamiiɓe lesɗe ciryanake haɓre, aardiiɓe kawritii e kaɓa e Jawmiraawo e *Almasiifu muuɗum. » — Goonga, nder nde'e si'ire *Hiruudus e *Bilaatus kawtii ko'e mu''en e yimɓe Isiraa'iila e goɗɗi leƴƴi, faa ɓe kaɓa e Yeesu maccuɗo maaɗa ceniiɗo mo cuɓɗaa, sabu ɓe kuwii ko aartuɗaa ciryiɗaa e baawɗe maaɗa e nyumo maaɗa fuu. Jo'oni Jawmiraawo, nan bolle maɓɓe kalluɗe, hokku maccuɓe maaɗa baawɗe saaydingo bolle maaɗa fuu e semmbee, vanngin baawɗe maaɗa, yamɗitin ɓe njamɗaa, waɗ alaamaaji e kuuɗe kaayniiɗe nder innde Yeesu maccuɗo maaɗa ceniiɗo. Nde ɓe keyni toraago Allah, yaayre ɗoon to ɓe kawriti dimmbi. Ɓe fuu ɓe kebbinaa Ruhu Ceniiɗo, ɓe nga'ajini bolle Allah naa e kulol. Jo'onde goonɗinɓe Jama'aare goonɗinɓe ɓeen fuu no ɓernde wo'ore, hakkiilo wo'oto. Ɓe kawriti ko ɓe ngoodi fuu. Nder maɓɓe walaa biiɗo kanyum tan jeyi jawdi muuɗum. E baawɗe ɗuuɗɗe lilaaɓe caaydiniri ummitineeki Yeesu Jawmiraawo, kadimaa boo Allah barkiɗini koo moye maɓɓe e barkaa ɗuuɗka. Walaa koo moye nder maɓɓe heppi goɗɗum, sabu woonɓe gese e gure fuu coorrii ɗe, kokkii ceede ɗeen nder juuɗe lilaaɓe, gam ɓe nje'eda koo moye maɓɓe fuu ko haani gam muuɗum. E woodi goɗɗo *Lewinkeejo, neɗɗo lesdi Kiparus bi'eteeɗo Yusufu, mo lilaaɓe tokani Barnabas (ma'ana innde ndeen woni cemmbiɗinoowo ɓerɗe). Kanko boo o soorri ngesaa ma'ako, o waddi ceede ma'aka o hokki ɗe lilaaɓe.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥔 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤁𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢𞤼𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤫 *𞤅𞤢𞤣𞤵𞥅𞤳𞤭'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤇𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤲𞤰𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤬𞤭𞤲𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤩𞤫. 𞤍𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤮 (𞥕 𞥐𞥐𞥐). 𞤐'𞤁𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤪𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 *𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤀𞤲𞤢𞤧⹁ *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤢𞤬𞤢𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤀𞤲𞤢𞤧. 𞤇𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤯𞤫𞤴𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤧𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤮 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤰𞤢𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤧𞤯𞤮 𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭. 𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 : 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤮 *𞤐𞤢𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵 𞤮'𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭. 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤭'𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 : « 𞤖𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭. » 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤭𞤧𞤪𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤼𞤢𞤲. 𞤍𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 *𞤧𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤳𞤵𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤧𞤢𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫'𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤺𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤮𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤶𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤷𞤢𞥄𞤱𞤢𞤪𞤢. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : — 𞤐𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤫𞤲 𞤩𞤫'𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 ؟ 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤵⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 : 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤢 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 ؟ 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤫 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲. *𞤃𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥⹁ 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐). 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄⹁ 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤷𞤮''𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤒𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤢𞤺𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭 𞤫 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤭𞥅𞤯𞤮 : « 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤥𞤮𞤲𞥆𞤢 ؟ 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 ؟ 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤸𞤢𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤢 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. » — 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤫'𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 *𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤫 *𞤄𞤭𞤤𞤢𞥄𞤼𞤵𞤧 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤷𞤵𞤩𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲𞤢𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤱𞤢𞤯 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤴𞤲𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤣𞤭𞤥𞤦𞤭. 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤. 𞤔𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤔𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮. 𞤇𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤻𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤶𞤢𞤱𞤣𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤉 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤳𞤢. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤫𞤨𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤺𞤫𞤧𞤫 𞤫 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤮𞥅𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤫⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫'𞤫𞤣𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 *𞤂𞤫𞤱𞤭𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤑𞤭𞤨𞤢𞤪𞤵𞤧 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵⹁ 𞤥𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞤢𞤲𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 (𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫). 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤪𞥆𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢𞥄 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤢 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫.
Kuuɗe Lilaaɓe 5 Anaaniyas e Safiira Ammaa e woodi goɗɗo bi'eteeɗo Anaaniyas e debbo muuɗum Safiira. Kanko boo o soorri ngesaa ma'ako. O senndi ceede dow anndaangal debbo ma'ako. O suuɗi goɗɗe, ndeen o yahari koriiɗe o hokki lilaaɓe. Biiturus vi'i mo : — Anaaniyas, ko jeyi ngoorɗaa *Ceyɗaan natti ɓernde maaɗa, faa pevanɗaa *Ruhu Ceniiɗo, cuuɗɗaa goɗɗe ceede coggu ngesaa maaɗa ? Ila a soorraay ka, wanaa ka maaɗa ? Nde coorruɗaa ka, aan jogii ceede ma'aka naa ? Ko jeyi mbaɗanɗaa noon ? Wanaa yimɓe pevanɗaa, Allah pevanɗaa. Nde Anaaniyas nani bolle ɗeen, o do''ii o maayi. Kulol manngol nanngi nanɓe ɗum fuu. Kaye'en ummii taari mo, ƴefti mo mburtini mo yaasi, uvoyi mo. Ɓaawo ma'ajum, kama awaaji tati, sey raa debbo ma'ako wari nattoyi. O anndaa ko laatii. Biiturus vi'i mo : — Yeccam, koo ɗum ɗe'e ceede tan coorruɗon ngesaa mooɗon kaan naa ? O toontii Biiturus o vi'i : — Ee ɗum noon min coorri ka. Ndeen Biiturus vi'i mo : — Ko jeyi aan e koree maaɗa kawtuɗon hoore gam godaago *Ruhu Jawmiraawo ? Raa uvoyɓe gorko maaɗa ɗoon ngara, aan boo ɓe njaharete ! Ɗoon e ɗoon kanko maa o do''ii faro kosɗe Biiturus, o maayi. Kaye'en natti, tawi o maayɗo, ɓe ƴefti mo, ɓe mburtini mo, ɓe uvoyi mo takkol gorko ma'ako. Kulol manngol nanngi ikiliisiya e nanɓe ɗum fuu. Lilaaɓe mbaɗii alaamaaji kaayniiɗi ɗuuɗɗi Lilaaɓe mbaɗii alaamaaji e kuuɗe kaayniiɗe ɗuuɗɗe nder yimɓe. Goonɗinɓe Yeesu fuu e kawrita nder rumpaaru *Suleymaanu, ɓe fuu ɓe nyumo wo'oto. Nder yimɓe horiiɓe fuu walaa kawritɗo e maɓɓe gam kulol, ammaa e noon fuu yimɓe e teddina ɓe. Koo ɗume wakkaci yimɓe ɗuuɗɓe worɓe e rewɓe, e ɓesdoo nder goonɗinɓe Jawmiraawo, faa yimɓe e ƴefta ɓe njamɗaa, e mburtina ɓe yaasi dow laabi, e mballina ɓe dow leece e daage, gam to Biiturus wari, koo mbeelu muuɗum meema woɓɓe maɓɓe. Yimɓe ɗuuɗɓe ivoyɓe ci'e piliiɗe *Urusaliima ngaddi ɓe njamɗaa e woonɓe ginnaaji. Ɓe fuu ɓe keɓi yamɗitineego. Torreeki lilaaɓe Ndeen nalwiiru *lilaaɓe heevi ɓerɗe *aardiiɗo diina mawɗo Yahuudu'en e wonduɓe e ma'ako, waato goonɗinɓe ekkitinol *Saduuki'en. Ɓe nanngii lilaaɓe, ɓe omndi ɓe nder kaso. Ammaa nder jemmaare ndeen, malaa'ikaajo Jawmiraawo omtani ɓe dammuɗe kaso, vurtinii ɓe, vi'i ɓe : — Njahee ndaree nder *Wuro Allah Seniingo, ngeccee yimɓe fuu habaru yonki kesum. Nde ɓe nani ka, ɓe nattoyii nder Wuro Allah Seniingo ila bimbi, eɓe ekkitina yimɓe. Aardiiɗo diina mawɗo e wonduɓe e ma'ako noddoyi *Kawtal Sernooɓe Diina Yahuudu'en e darvooɓe Isiraa'iila fuu. Ɓe mbi'i lilaaɓe mburtinoyee gada nder kaso, ngaddee. Ammaa nde reenooɓe njahi, ɓe tawaay lilaaɓe nder kaso. Ɓe co''ii, ɓe mbi'i Kawtal Sernooɓe Diina Yahuudu'en : — Min tawii kaso e omndii korey, reenooɓe e ndarii faro dammuɗe, ammaa nde min omti, min tawaay koo go'oto nder. Nde mawɗo reenooɓe Wuro Seniingo e *aardiiɓe diina nani ɗum, ɗum waanni ɓe. Ɓe anndaa ko laatotoo dow ma'ajum. Ndeen goɗɗo wari, yeccii ɓe vi'i : — Raa worɓe ɓe omndunooɗon nder kaso toon nder Wuro Allah Seniingo nga'ajina ! Ndeen mawɗo reenooɓe oon yahadi e reenooɓe, ɓe ngaddi lilaaɓe. Ammaa ɓe ngaddiraay ɓe e semmbee, gam eɓe kula to' yimɓe perdu ɓe kaaƴe. Nde ɓe ngaddi ɓe, ɓe ndarni ɓe yeeso Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en. Aardiiɗo diina mawɗo feli ɓe vi'i : — Min kaɗii on ekkitingo nder nde'e innde, ammaa onon on cankitii wa'aji mooɗon nder *Urusaliima fuu. Kadimaa eɗon ngiɗi yowango min hakke maayde neɗɗo oon. Biiturus e lilaaɓe toontii ɓe mbi'i : — Doole min ɗowtanoo Allah dow e yimɓe. Allah mo maamiraaɓe meeɗen ummitinii Yeesu mo mbarɗon gada e ɓilgo mo dow *gaafagal. Kanko Allah teddinii mo, jo''inii mo e junngo muuɗum nyaamo, o waɗii mo laamiiɗo e kisnoowo, gam yimɓe *Isiraa'iila tuuba, ɓe keɓa ya'afuye hakkeeji maɓɓe. Minon ngoni caaydu'en habaru ɗuum. Ruhu Ceniiɗo mo Allah hokki ɓeen ɗowtantooɓe mo boo, e saaydii ɗum. Nde mawɓe ɓeen nani ɗum, ɓe monnaa korey, ɓe ngiɗi wargo lilaaɓe. Ammaa goɗɗo bi'eteeɗo Gamaaliyel ummii darii hakkunde Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en. Kanko o *Fariisaajo, moodibbo *Tawreeta Muusa, mawɗo nder yimɓe fuu. O vi'i lilaaɓe mburtinee seɗɗa. Ɓaawo ɓe mburtinaama, o vi'i kawtal ngaal : — Onon Isiraa'iila'en, ndeenee ko'e mooɗon e ɓe'e yimɓe, e ko ngiɗɗon waɗango ɓe. Neeɓaay ko goɗɗo bi'eteeɗo Tewdas vanngi. O hooƴii hoore ma'ako kama o mawɗo. Faro yimɓe keme nayo (400) tokki mo. O waraama, tokkunooɓe mo fuu cankitake, walaa koo go'oto dariiɗo. Ɓaawo ma'ako, Yahuuda Gaaliilankeejo wari wakkaci limgal, yimɓe ɗuuɗɓe tokki mo. Kanko boo o waraa, tokkunooɓe mo fuu cankitii. Jo'oni, emi vi'a on : ngoɗɗee e yimɓe ɓeen, ngooree ɓe. Gam kul nyumooji maɓɓe e kuugal maɓɓe to yimɓe ivi, ɗum majjey. Ammaa to ɗum ivoyii to Allah, ndeen kam on mbaawataa majjingo ɗum. Kakkilee, to' on kaɓ e Allah ! Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en jaɓi ko o vi'i. Sey ɓe nodditi lilaaɓe ɓe piyi ɓe, ɓe mbi'i ɓe to' ɓe ɓesdu volvugo nder innde Yeesu. Ndeen ɓe njoofi ɓe. Lilaaɓe mburtoyii nder *Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en e velvelo sabu Allah mawninii ɓe faa fotnii ɓe torreego e semtineego gam Yeesu. Koo ndeye nyanndeere eɓe nga'ajina Habaru Yeesu *Almasiifu Belɗum, eɓe ekkitina nder Wuro Allah Seniingo e nder gure fuu.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥕 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤢𞤬𞤭𞥅𞤪𞤢 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤅𞤢𞤬𞤭𞥅𞤪𞤢. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤪𞥆𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢𞥄 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤯𞤢𞥄 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤨𞤫𞤾𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤷𞤵𞥅𞤯𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤷𞤮𞤺𞥆𞤵 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 ؟ 𞤋𞤤𞤢 𞤢 𞤧𞤮𞥅𞤪𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 ؟ 𞤐'𞤁𞤫 𞤷𞤮𞥅𞤪𞥆𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤳𞤢⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤑𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲 ؟ 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤾𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤨𞤫𞤾𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄. 𞤐'𞤁𞤫 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤣𞤮''𞤭𞥅 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭. 𞤑𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤴𞤫'𞤫𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤧𞤭⹁ 𞤵𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤥𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤪𞤢𞥄 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞤴𞤭. 𞤌 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤒𞤫𞤷𞥆𞤢𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤫'𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤷𞤮𞥅𞤪𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤧𞤢𞥄 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤌 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤉𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤮𞥅𞤪𞥆𞤭 𞤳𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤑𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ؟ 𞤈𞤢𞥄 𞤵𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞤼𞤫 ! 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤮 𞤣𞤮''𞤭𞥅 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭. 𞤑𞤢𞤴𞤫'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤵𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤑𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤪𞤵𞤥𞤨𞤢𞥄𞤪𞤵 *𞤅𞤵𞤤𞤫𞤴𞤥𞤢𞥄𞤲𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤱𞤮'𞤮𞤼𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫. 𞤑𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤧𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭⹁ 𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤫𞥅𞤷𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞥄𞤺𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤫𞥅𞤤𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤷𞤭'𞤫 𞤨𞤭𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮. 𞤚𞤮𞤪𞥆𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤤𞤱𞤭𞥅𞤪𞤵 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 *𞤅𞤢𞤣𞤵𞥅𞤳𞤭'𞤫𞤲. 𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮𞤥𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤐'𞤔𞤢𞤸𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤭𞤤𞤢 𞤦𞤭𞤲'𞤦𞤭⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤀𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞤴𞤭 *𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤁𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤮𞤴𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤇𞤫 𞤷𞤮''𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤁𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 : — 𞤃𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤫 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤮𞤥𞤼𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤫 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭 𞤩𞤫. 𞤇𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤈𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 ! 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤢 𞤼𞤮' 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤪𞤣𞤵 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤀𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤬𞤫𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤫'𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤩𞤭𞤤𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤶𞤮''𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 *𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤵𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤮𞤲𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤘𞤢𞤥𞤢𞥄𞤤𞤭𞤴𞤫𞤤 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 *𞤊𞤢𞤪𞤭𞥅𞤧𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤦𞥆𞤮 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤩𞤫'𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫. 𞤐𞤫𞥅𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤫𞤱𞤣𞤢𞤧 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭. 𞤌 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮. 𞤊𞤢𞤪𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤮 (𞥔𞥐𞥐) 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮. 𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤘𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤤𞤭𞤥𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤢 𞤮𞤲 : 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤩𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤭𞤾𞤭⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤫𞤴. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤩 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 ! 𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤭. 𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤵 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤩𞤫. 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤬𞤮𞤼𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅.
Kuuɗe Lilaaɓe 6 Cuɓeeki worɓe njoveeɗiɗo Nder balɗe ɗeen, goonɗinɓe Yeesu e ɓesdoo ɗuuɗgo. Sey *Yahuudu'en volvooɓe *helenankoore pe'ii Yahuudu'en volvooɓe *ibraaninkoore, gam rewɓe mu''en gowro'en cenndantaake nyaamdu ko horiiɓe fuu cenndantee. Lilaaɓe sappo e ɗiɗo noddi hawriinde goonɗinɓe fuu, ɓe mbi'i : — Minon ɗum haanaay min ngoora wa'ajaago voliinde Allah gam senndugo nyaamdu. Banndiraaɓe, cuɓee worɓe njoveeɗiɗo nder mooɗon hoolaaɓe, heeɓɓe *Ruhu Ceniiɗo e hakkiilo, gam min kokka ɓe kuugal ngaal. Ammaa minon, ngooree min ti'ino waɗgo do'aare e wa'ajingo voliinde Allah. Haala kaan boo velii goonɗinɓe fuu. Ndeen ɓe cuɓii Istefaanus, neɗɗo goonɗinɗo Allah, keeɓɗo Ruhu Ceniiɗo, e Filibus e Porokorus e Nikanor e Timon e Parmenas e Nikolas ivoyɗo Antaakiya *nattuɗo diina Yahuudu'en. Ɓe ndarni ɓe yeeso lilaaɓe. Lilaaɓe njowani ɓe juuɗe mu''en, mbaɗani ɓe do'aare. Voliinde Allah ɓesdi sankitaago, goonɗinɓe Yeesu boo e ɓesdoo ɗuuɗgo nder si'ire *Urusaliima korey, faa *aardiiɓe diina Yahuudu'en ɗuuɗɓe ngoonɗini Yeesu. Nanngeeki Istefaanus Istefaanus keeɓɗo barkaaji e baawɗe Allah, waɗii kuuɗe kaayniiɗe e alaamaaji mawɗi yeeso yimɓe. Ammaa e woodi woɓɓe nder *suudu wa'ajordu vi'eteendu wa'ajordu rimɗinaaɓe, e woɓɓe ivoyɓe si'ire Sireene e si'ire Aleksandiri e lesdi Siliikiya e lesdi Aasiya ɓe ummanii mo, eɓe njeddootira e ma'ako. Ammaa ɓe tampi yeddugo mo, gam bolle anndal ɗe o volvanta ɓe ivoyɗe e *Ruhu Ceniiɗo. Ndeen ɓe kokki woɓɓe ceede gam mbi'a nanii emo huɗa innde *Muusa e Allah. Noon ɓe umminiri ɓerɗe yimɓe e darvooɓe e *moodiɓɓe Tawreeta. Ɓe nanngi Istefaanus ɓe njahari mo yeeso *Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en ɓe ngaddi saaydooɓe fevooɓe, ɓeen mbi'i : — O'o neɗɗo woorataa huɗgo *Wuro Allah Seniingo e *Tawreeta Muusa. Min nanii emo vi'a Yeesu mo Najaratu no yibbiney Wuro Allah Seniingo, o waylitey ndonuuji ɗi Muusa hokkunoo en. Sey sernooɓe Yahuudu'en jooɗiiɓe toon fuu ndaari Istefaanus, ɓe ngi'i yeeso ma'ako e nanndi e yeeso malaa'ikaajo.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥖 𞤕𞤵𞤩𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞥅 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤺𞤮. 𞤅𞤫𞤴 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤸𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤨𞤫'𞤭𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤭𞤦𞤪𞤢𞥄𞤲𞤭𞤲𞤳𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤱𞤪𞤮'𞤫𞤲 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤢𞤲𞤼𞤫𞥅. 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤷𞤵𞤩𞤫𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤫𞥅𞤩𞥆𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤾𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤫 𞤆𞤮𞤪𞤮𞤳𞤮𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤐𞤭𞤳𞤢𞤲𞤮𞤪 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤆𞤢𞤪𞤥𞤫𞤲𞤢𞤧 𞤫 𞤐𞤭𞤳𞤮𞤤𞤢𞤧 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 *𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤇𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤜𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞥅 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤬𞤢𞥄 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤐𞤢𞤲𞤺𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤪𞤭𞤥𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤅𞤭𞤪𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞤤𞤭𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞤣𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤭 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤯𞤫 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤩𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤫 𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤵𞤯𞤢 𞤭𞤲𞤣𞤫 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 *𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢. 𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤌'𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤵𞤯𞤺𞤮 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤫 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢. 𞤃𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤐𞤢𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤦𞥆𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤮𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫𞤲. 𞤅𞤫𞤴 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮.
Kuuɗe Lilaaɓe 7 Istefaanus yeeso Kawtal Sernooɓe Diina Ndeen *aardiiɗo diina mawɗo ƴami Istefaanus : — Ko ɓe mbi'i dow maaɗa ɗum goonga naa ? Istefaanus toontii mo vi'i : — Banndiraaɓe e baabaaji, ngewanee yam ! Allah mawɗo vannganii maama meeɗen *Ibraahim nde o wonnoo lesdi Mesopotaamiya, ko hokka o jooɗoo lesdi Haaran. O vi'i mo : « Vurta lesdi maaɗa e lenyol maaɗa, njahaa lesdi ndi kolleymaami. » Ndeen Ibraahim vurtii lesdi Kaldiya, o yahi o jooɗii nder lesdi Haaran. Ɓaawo maayde baaba ma'ako, Allah wooncini mo, waddi mo nder lesdi ndi njooɗiiɗon jo'oni. Allah hokkaay mo ndonu lesdi ndiin, koo yaaɓande wo'ore, ammaa o waɗanii mo alkawal hokkugo mo ndi, ndi laatoo halal ma'ako, kanko e danygol ma'ako, koo nde laatii o walaa ɓiɗɗo e wakkaci ɗuum tawo. Allah vi'i mo : « Danygol maaɗa no jooɗoto nder lesdi njanandi, ɓe laatoto maccuɓe, ɓe torrete duuɓi keme nayi (400). Ammaa mi sernaney lenyol macciɗinngol ɓe. Ɓaawo ma'ajum, ɓe mburtoto ɓe njagganoo yam nder nde'e yaayre. » Ndeen Allah waɗani Ibraahim alkawal. Naadeeki laatii alaama alkawal ngaal. Nde Ibraahim rimi *Iciyaaku, o naadii mo nyannde joveetataɓre. Noon Iciyaaku boo naadiri *Yaakuubu. Yaakuubu boo naadi ɓiɓɓe muuɗum sappo e ɗiɗo, kamɓe ngoni maamiraaɓe meeɗen. Maamiraaɓe meeɗen nanii nalwiiru Yusufu, ɓe coorri mo, o laatii maccuɗo nder lesdi *Misira. Ammaa Allah e wondi e ma'ako, o hisni mo e torraaji ma'ako fuu. Allah hokki mo togu e hakkiilo yeeso *Fira'awna, laamiiɗo Misira. Oon waɗii mo mawɗo lesdi Misira faa e wuro muuɗum fuu. Sey veelo waɗi nder lesdi Misira, faa nder lesdi *Kana'aana fuu. Ngo torri yimɓe korey, faa maamiraaɓe meeɗen keɓaay ko nyaami. Nde Yaakuubu nani e woodi nyaamdu nder lesdi Misira, o lili maamiraaɓe meeɗen toon jahal aranal. Ɓe ngarti, ɓe co''ii kadimaa. Nder jahaangal maɓɓe ɗiɗaɓal Yusufu annditini hoore muuɗum e rimdaaɓe muuɗum. Fira'awna boo anndi yimɓe Yusufu. Ndeen Yusufu liloyi ɓe, ɓe ngadda baaba muuɗum Yaakuubu e wuro muuɗum fuu. Ɗuuɗal maɓɓe waɗi yimɓe saba'iin e njovo (75). Noon Yaakuubu yahari lesdi *Misira. O maayi toon, kanko e maamiraaɓe meeɗen. Ɓe njaharaa Cekem, ɓe uvaa toon nder yenaande nde Ibraahim soodi e ɓiɓɓe Hamor e ceede ajurfaari. Nde alkawal ngal Allah waɗannoo Ibraahim ɓadii heeɓgo, yimɓe Ibraaninkoo'en ɗuuɗii nder lesdi Misira. E wakkaci ɗuum goɗɗo laamiiɗo mo anndaa Yusufu laamii dow lesdi Misira. Laamiiɗo oon ƴoyni lenyol meeɗen, o torri maamiraaɓe meeɗen, faa o dooli ɓe ɓe kibina ɓiɓɓe maɓɓe, maaya. Nder wakkaci ɗuum *Muusa danyaa, o velii Allah korey. O reenaa nder wuro baaba ma'ako lebbi tati. Nde o hibinaa, ɓii Fira'awna debbo hooƴi mo, laatini mo ɓiyum. Noon Muusa jannginiraa anndal Misira'en fuu, o laatii baawɗo haala e kuuɗe fuu. Nde Muusa waɗi duuɓi arba'iin (40), o nyumii vallugo banndiraaɓe ma'ako *Isiraa'iila'en. Nde o yi'i Misirankeejo e torra go'oto nder maɓɓe, o jinngani neɗɗo ma'ako torreteeɗo, o fiyi Misirankeejo, o wari ɗum. Emo tammii banndiraaɓe ma'ako no annditey Allah no hisnirey ɓe gada e ma'ako, ammaa ɓe annditaay. Jonto ma'ajum o tawi ɗiɗo maɓɓe e kaɓa. O yiɗi henndugo ɓe, o vi'i : « Higooɓe am, onon on banndiraaɓe ! Ko jeyi njokkirton ? » Sey torreyɗo banndum oon tuurii Muusa vuttudu, vi'i mo : « Moye waɗ maa aardiiɗo e cernanoowo min ? Miin maa a yiɗi wargo yam, noon no mbarduɗaa Misirankeejo mo keenya naa ? » Nde Muusa nani bolle ɗeen o doggi, o laatii jananno nder lesdi Madiyan. Toon o danyanaa ɓiɓɓe worɓe ɗiɗo. Ɓaawo o waɗii duuɓi arba'iin (40) toon, malaa'ikaajo vanngani mo nder ɗemɗe yiite huɓɓunge nder vaafre toon nder ladde, faro vaamnde Sinaay. Nde Muusa yi'i nge, nge haaynii ɗum, o ɓattii nge gam o raara, sey o nani voliinde Jawmiraawo e vi'a : « Miin woni Allah mo maamiraaɓe maaɗa, Allah mo Ibraahim, Allah mo Iciyaaku, Allah mo Yaakuubu. Muusa darii e diwna, hulii raargo. » « Jawmiraawo vi'i mo : Faɗɗita paɗe maaɗa, gam yaayre to ndariɗaa no seniinde. Mi yi'ii torraa yimɓe am wonɓe lesdi Misira, mi nanii bojji maɓɓe, mi jippoyake gam hisnugo ɓe. Jo'oni, war mi lil maa lesdi Misira. » Muusa oon woni mo ɓiɓɓe Isiraa'iila calinoo ɓe mbi'i : « Moye waɗ maa aardiiɗo e cernanoowo min ? » Kanko woni mo Allah liloyi, waɗi mo aardiiɗo e kisnoowo gada e baawɗe malaa'ikaajo banngannooɗo mo nder vaafre huɓɓunoonde. Kanko aardii ɓe, ɓe mburtii lesdi Misira. O waɗii kuuɗe kaayniiɗe e alaamaaji nder lesdi Misira e nder Maayo Voɗeewo e nder ladde duuɓi arba'iin (40). Muusa oon vi'ii ɓiɓɓe Isiraa'iila : « Allah no lildoyey on annabiijo kama am, iveyɗo nder banndiraaɓe mooɗon. » Muusa e wondi e maamiraaɓe meeɗen nder ladde. Emo wondi e malaa'ikaajo bolidiɗɗo e ma'ako dow *vaamnde Sinaay. Sey Allah hokki mo habaru kokkeyɗum yonki faa o hokka en ɗum. Ammaa maamiraaɓe meeɗen njaɓaay ɗowtanaago mo. Ɓe calake mo, nyumooji maɓɓe mbittii lesdi Misira. Ɓe mbi'i Haruuna : « Waɗan en allaaji aardotooɗi en, gam en anndaa ko laatanii Muusa burtinoyɗo en lesdi Misira. » Nder balɗe ɗeen ɓe mbayli gagel, ɓe laatini ngel allah maɓɓe, ɓe mbaɗani ngel sadaka, ɓe nani belɗum ko ɓe mbayli. Allah hokkiti ɓe ɓaawo, woori ɓe ɓe tokka koode dow, kama ko vinndaa nder defte annabo'en : « Onon yimɓe Isiraa'iila : miin mbaɗanɗon sadakaaji e kirseteeɗi duuɓi arba'iin (40) ɗi mbaɗɗon nder ladde naa ? A'aa, on mbaɗanaay yam. On ndoondake suudu gumki mooɗon Molok , e gumki hoodere mooɗon Refan , gumkiiji ɗi mbaɗɗon gam cujjidanon ɗi ! Gam ma'ajum mi laggey on, mi yahara on toon lesdi Babiila. » Istefaanus ɓesdi vi'igo : — Maamiraaɓe meeɗen e ngondunoo e *Suudu Fottirde nder ladde. Suudu nduun wa'araama noon no Allah tindiniri Muusa. Maamiraaɓe meeɗen ndoni suudu nduun. Ɓe ndillidi e ma'aru wakkaci nde Jocuwa aardii ɓe. Ɓe nattini ndu lesdi ndi ɓe te'eti gada e leƴƴi ɗi Allah laggi. Suudu nduun boo e ɗoon faa wargo wakkaci *Dawda. Dawda heɓii togu yeeso Allah. O torii nyiɓgo suudu gam teddingo Allah mo Yaakuubu, ammaa o heɓaay nyiɓgo ndu. Suleymaanu kam nyiɓi suudu nduun. Ammaa Allah no Mawɗo, o jooɗataako nder cuuɗi ɗi yimɓe nyiɓi, kama no annabiijo vi'i : « Jawmiraawo vi'i : Dow woni jooɗorgal laamu am, lesdi woni jaaɓruɗum kosɗe am. Iri nduye suudu nyiɓanton yam ? Ndeye yaayre poofteymi ? Wanaa miin tagi ɗen ɗoon ku'uje fuu e baawɗe am naa ? » Istefaanus ɓesdi vi'igo : — Onon yo'ora-ko'e'en, ɓe ɓerɗe keefeere, ɓe noppi caliiɗi nango haala Allah. Dum eɗon kaɓa e *Ruhu Ceniiɗo kama no maamiraaɓe mooɗon kaɓruno. Annabiijo moye woni maamiraaɓe mooɗon torraay ? Faa ɓe mbari volvunooɓe habaru garol goongaajo oon ila o waraay. Jo'oni kanko, onon e ko'e mooɗon nyaami amaana ma'ako, mbari mo. Onon on keɓii *Tawreeta Muusa gada e juuɗe malaa'ika'en, ammaa on tokkaay ka. Maayde Istefaanus Nde *sernooɓe diina Yahuudu'en nani bolle ɗeen, ɓe kuunƴani mo korey, faa ɓe ndarii eɓe nyerƴindira nyiiƴe. Ammaa kanko, keeɓɗo *Ruhu Ceniiɗo, o tiggii dow o yi'i teddungal Allah, o yi'i Yeesu e darii e junngo Allah nyaamo. O vi'i : — Rah ! Emi ɗoon yi'a dow e omtii, *Ɓii-Neɗɗo e darii e junngo Allah nyaamo. Ɓe fuu ɓe ngulli e semmbee, ɓe cumɓi noppi maɓɓe, ɓe makkii e ma'ako jaawɗum, ɓe mburtini mo si'ire, ɓe perdi mo kaaƴe. Caaydu'en boo ndesi kolte mu''en faro kosɗe kayeejo bi'eteeɗo Saawulu. Eɓe perda Istefaanus kaaƴe, kanyum boo e waɗa do'aare e vi'a : — Yaa Yeesu Jawmiraawo, jaɓ yonki am ! Ndeen o tuggi koppi ma'ako, o wulli e semmbee, o vi'i : — Yaa Jawmiraawo, ta'a yowan ɓe ɗu'um hakke ! Nde o vi'i noon, o maayi.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥗 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤁𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 : — 𞤑𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢𞥄𞤶𞤭⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 ! 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 *𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤫𞤧𞤮𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤥𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤖𞤢𞥄𞤪𞤢𞤲. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : « 𞤜𞤵𞤪𞤼𞤢 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭. » 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤑𞤢𞤤𞤣𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤖𞤢𞥄𞤪𞤢𞤲. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤷𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤮𞤲𞤵 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤩𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤤𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞤻𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤩𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : « 𞤁𞤢𞤻𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤭 (𞥔𞥐𞥐). 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤭𞤯𞤭𞤲𞤺𞤮𞤤 𞤩𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤺𞥆𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤫'𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫. » 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤. 𞤐𞤢𞥄𞤣𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤. 𞤐'𞤁𞤫 𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥 𞤪𞤭𞤥𞤭 *𞤋𞤷𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤼𞤢𞤼𞤢𞤩𞤪𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤋𞤷𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤭𞤪𞤭 *𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵. 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤃𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤲𞤢𞤤𞤱𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤮𞥅𞤪𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤺𞤵 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤊𞤭𞤪𞤢'𞤢𞤱𞤲𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢. 𞤌𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤅𞤫𞤴 𞤾𞤫𞥅𞤤𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤑𞤢𞤲𞤢'𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤘𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤤 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞤤. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤮''𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤢𞤤 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤪𞤭𞤥𞤣𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤊𞤭𞤪𞤢'𞤢𞤱𞤲𞤢 𞤦𞤮𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤍𞤵𞥅𞤯𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤮 (𞥗𞥕). 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢. 𞤌 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤇𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞥄 𞤕𞤫𞤳𞤫𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤵𞤾𞤢𞥄 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤫𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤖𞤢𞤥𞤮𞤪 𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅 𞤸𞤫𞥅𞤩𞤺𞤮⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤲𞤭𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢. 𞤉 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤒𞤵𞤧𞤵𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢. 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤭 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤣𞤢𞤻𞤢𞥄⹁ 𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤌 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤸𞤭𞤦𞤭𞤲𞤢𞥄⹁ 𞤩𞤭𞥅 𞤊𞤭𞤪𞤢'𞤢𞤱𞤲𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤩𞤭𞤴𞤵𞤥. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐)⹁ 𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 *𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢'𞤫𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤶𞤭𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤴𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤫𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤭𞤪𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤢𞥄𞤴. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤢. 𞤌 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤖𞤭𞤺𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 ! 𞤑𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤲'𞤶𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 ؟ » 𞤅𞤫𞤴 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤵𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤾𞤵𞤼𞥆𞤵𞤣𞤵⹁ 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : « 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤢𞤯 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤭𞤲 ؟ 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤣𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤻𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ » 𞤐'𞤁𞤫 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤣𞤮𞤺𞥆𞤭⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤣𞤭𞤴𞤢𞤲. 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤣𞤢𞤻𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐) 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤸𞤵𞤩𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤾𞤢𞥄𞤬𞤪𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫⹁ 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤾𞤢𞥄𞤥𞤲'𞤣𞤫 𞤅𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴. 𞤐'𞤁𞤫 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤴𞤭'𞤭 𞤲'𞤺𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 : « 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤋𞤷𞤭𞤴𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵. 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤭𞤱𞤲𞤢⹁ 𞤸𞤵𞤤𞤭𞥅 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤺𞤮. » « 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : 𞤊𞤢𞤯𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤨𞤢𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫. 𞤃𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤶𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤪 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤 𞤥𞤢𞥄 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢. » 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤷𞤢𞤤𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤢𞤯 𞤥𞤢𞥄 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤭𞤲 ؟ » 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤾𞤢𞥄𞤬𞤪𞤫 𞤸𞤵𞤩𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤫. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤜𞤮𞤯𞤫𞥅𞤱𞤮 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐). 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 : « 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤴𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤥⹁ 𞤭𞤾𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. » 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫. 𞤉𞤥𞤮 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤣𞤮𞤱 *𞤾𞤢𞥄𞤥𞤲'𞤣𞤫 𞤅𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴. 𞤅𞤫𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤇𞤫 𞤷𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮⹁ 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤖𞤢𞤪𞤵𞥅𞤲𞤢 : « 𞤏𞤢𞤯𞤢𞤲 𞤫𞤲 𞤢𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤫𞤲 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢. » 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭 𞤺𞤢𞤺𞤫𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤢𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤳𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 : « 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 : 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤭𞤪𞤧𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐) 𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤀'𞤢𞥄⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤢𞤥. 𞤌𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤃𞤮𞤤𞤮𞤳 ⹁ 𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤈𞤫𞤬𞤢𞤲 ⹁ 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤮𞤲 𞤯𞤭 ! 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞤺𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤄𞤢𞤦𞤭𞥅𞤤𞤢. » 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 : — 𞤃𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 *𞤅𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤊𞤮𞤼𞥆𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫. 𞤅𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢. 𞤃𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲. 𞤇𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤵 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤮𞤷𞤵𞤱𞤢 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤩𞤫. 𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤵 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤫'𞤫𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤢𞤺𞥆𞤭. 𞤅𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 *𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢. 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤺𞤵 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤌 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤻𞤭𞤩𞤺𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤻𞤭𞤩𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤵. 𞤅𞤵𞤤𞤫𞤴𞤥𞤢𞥄𞤲𞤵 𞤳𞤢𞤥 𞤻𞤭𞤩𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤯𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤻𞤭𞤩𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : 𞤁𞤮𞤱 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤢𞥄𞤩𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤢𞤥. 𞤋𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤵𞤴𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤻𞤭𞤩𞤢𞤲𞤼𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥 ؟ 𞤐'𞤁𞤫𞤴𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤼𞤫𞤴𞤥𞤭 ؟ 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤺𞤭 𞤯𞤫𞤲 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤢𞤥 𞤲𞤢𞥄 ؟ » 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤮'𞤮𞤪𞤢-𞤳𞤮'𞤫'𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤳𞤫𞥅𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤷𞤢𞤤𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤁𞤵𞤥 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤩𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤩𞤪𞤵𞤲𞤮. 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤴 ؟ 𞤊𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤢𞤪𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤢𞤥𞤢𞥄𞤲𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤢. 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤐'𞤁𞤫 *𞤧𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤲𞤰𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫𞤩𞤫 𞤻𞤫𞤪𞤰𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢 𞤻𞤭𞥅𞤰𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤮 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤈𞤢𞤸 ! 𞤉𞤥𞤭 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤭'𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤮𞤥𞤼𞤭𞥅⹁ *𞤇𞤭𞥅-𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮. 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤥𞤩𞤭 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤪𞤣𞤭 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫. 𞤕𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤭 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤴𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵. 𞤉𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤪𞤣𞤢 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤻𞤵𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 : — 𞤒𞤢𞥄 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤩 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥 ! 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤼𞤵𞤺𞥆𞤭 𞤳𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤒𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤼𞤢'𞤢 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫 ! 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭.
Kuuɗe Lilaaɓe 8 Saawulu boo jaɓii bareeki Istefaanus. Saawulu torrii ikiliisiya Ɓaawo nyanndeere ndeen, torraa makka warani *ikiliisiya ngonka Urusaliima. Goonɗinɓe fuu cankitii nder lesɗe *Yahuudiya e *Samaariya, lilaaɓe tan korii toon *Urusaliima. Woɓɓe *hulooɓe Allah uvi Istefaanus, ɓe mboyi maayde ma'ako korey. Ammaa Saawulu raari halkugo ikiliisiya. Emo natta wuro-wuro, emo nannga goonɗinɓe worɓe e rewɓe, emo dasa ɓe, emo omnda ɓe nder kaso. Ndeen sankitaaɓe ɓeen mbaɗi ga yiilaago e nga'ajina *Habaru Belɗum. Wa'aji Filibus nder lesdi Samaariya Filibus yahi woɗnde si'ire nder lesdi *Samaariya, emo wa'ajina habaru *Almasiifu. Yimɓe fuu ngewii ko Filibus wa'ajoto, nde ɓe ngi'i alaamaaji kaayniiɗi ɗi o waɗi. Ginnaaji mburtii yimɓe ɗuuɗɓe e gullaali mawɗi, leebaaɓe e voosɓe ɗuuɗɓe njamɗitinaa. Velvelo ɗuuɗngo waɗi nder si'ire ndeen. Nder si'ire ndeen e woodi neɗɗo bi'eteeɗo Simon, o bookaajo. Emo haayɗinoo *Samaariya'en korey, emo vi'a hoore ma'ako o mawɗo. Yimɓe fuu gada mawɓe faa e bilki'en njaɓii ko o vi'ata, eɓe mbi'i : — O'o neɗɗo e woodi baawɗe Allah bi'eteeɗe « baawɗe mawɗe. » Ɓe tokki mo, gam o neeɓi emo haayɗinoo ɓe e dabooji ma'ako. Nde Filibus wa'ajini ɓe *Habaru Belɗum ɗum *laamu Allah e Yeesu Almasiifu, ɓe njaɓii ɗum, worɓe e rewɓe fuu mbaɗanaa *baptisma. Simon e hoore muuɗum, kam boo goonɗini. Nde o waɗanaa baptisma, o tokkindiri e Filibus, o haayɗini nde o yi'i alaamaaji e kuuɗe kaayniiɗe mawɗe ɗe Filibus waɗi. Nde lilaaɓe wonɓe *Urusaliima nani *Samaariya'en ngoonɗinii voliinde Allah, ɓe lili Biiturus e Yahayya to maɓɓe. Nde ɓeen njottii, ɓe torii Allah hokka goonɗinɓe ɓeen *Ruhu Ceniiɗo, gam Ruhu Ceniiɗo jippaaki dow koo moye maɓɓe tawo. Nder innde Yeesu Jawmiraawo tan ɓe mbaɗanaa baptisma. Ndeen Biiturus e Yahayya njowi juuɗe mu''en dow maɓɓe, ɓe keɓi Ruhu Ceniiɗo. Nde Simon yi'i no goonɗinɓe keɓri Ruhu Ceniiɗo nde lilaaɓe njowi juuɗe mu''en dow maɓɓe, o waddani ɓe ceede, o vi'i : — Kokkee yam miin boo baawɗe ɗeen, gam mo njowanmi juuɗe am fuu heɓa Ruhu Ceniiɗo. Ndeen Biiturus toontii mo vi'i : — Allah halkide e ceede maaɗa fuu, gam a nyumii a waawey soodgo kokkal Allah e ceede. A walaa geɗal nder nga'al kuugal, gam ɓernde maaɗa laaɓaay yeeso Allah. Tuub gada e halleende maaɗa, tora Jawmiraawo ya'afano maa nyumooji maaɗa kalluɗi. Gam mi yi'ii ɓernde maaɗa e ɓalwi kurum, halleende jaalake ma. Simon toontii mo vi'i : — Toranee yam Jawmiraawo, gam to' ko mbiiɗaa heɓam. Ɓaawo Biiturus e Yahayya mbaɗii caaydaaku, nga'ajinii voliinde Jawmiraawo, ɓe mbittirii *Urusaliima. Nde eɓe dow laawol hootgo, ɓe nga'ajini *Habaru Belɗum nder ci'e lesdi Samaariya ɗuuɗɗe. Filibus e doogariijo Ecoopiya Malaa'ikaajo Jawmiraawo vi'i Filibus : — Umma yah foombina e laawol ivoyngol *Urusaliima pa'angol Gaaja. (Yimɓe ngooriino tokkugo laawol ngool.) Filibus ummii yahi. Sey o fotti e goɗɗo neɗɗo jaagaaɗo mo lesdi Ecoopiya. Neɗɗo oon no doogariijo laamiiɗo Ecoopiya debbo bi'eteeɗo Kanndake. Kanko reenata ceede laamiiɗo debbo oon. O yahiino Urusaliima gam sujjidango Allah. Nde o hootata, emo jooɗii nder moota pucci ma'ako, emo jannga nder deftere annabi *Ecaaya. *Ruhu Ceniiɗo vi'i Filibus : — Yah ɓagga moota ngaan. Filibus nyaari yottii e ma'aga, nani emo jannga nder deftere annabi Ecaaya. Filibus ƴamii mo : — Koo eɗa fahama ko njanngata ? Gorko oon toontii mo vi'i : — Noye pahamireymi to walaa paamtinoowo yam ? O torii Filibus natta jooɗodoo e ma'ako. Raa aayaaje ɗe o janngi nder deftere ndeen : « O ɗowaama kama mbaalu kirsoyteengu. Kama no ɓii mbaalu de''itirta yeeso taƴoowo leeɓe ma'agu, kama noon o de''itiri. Ɓe cemtinii mo, o sernanaaka ceri'a goonga. Moye waawata hokkugo habaru lenyol ma'ako ? Gam yonki ma'ako ittaama gada nder duuniyaaru. » Ecoopiyaajo oon vi'i Filibus : — Yeccam, dow moye annabiijo oon volvi ɗe'e bolle, dow hoore ma'ako, na dow goɗɗo feere ? Ndeen Filibus fuɗɗi yeccaago mo dow aayaaje ɗeen, faa yottii dow habaru Yeesu. Eɓe tokki laawol ngool, faa ɓe njottii to ndiyam woni. Sey gorko oon vi'i : — Raa ndiyam ! Ee ko haɗata yam waɗaneego *baptisma ? [ Filibus vi'i : — To a goonɗinii Yeesu e ɓernde wo'ore, walaa ko haɗey maa waɗaneego baptisma. Gorko oon toontii mo vi'i : — Mi goonɗinii Yeesu Almasiifu woni *Ɓiɗɗo Allah.] O vi'i moota pucci ma'ako darnee, nga darii. Ɓe fuu ɗiɗo ɓe njippii, ɓe natti nder ndiyam ɗaam. Filibus waɗani mo *baptisma. Nde ɓe mburtii ndiyam ɗaam, Ruhu Jawmiraawo piiftii Filibus. Gorko oon fuɗɗitaay yi'igo mo, o tokki laawol ma'ako, emo nana belɗum. Filibus tawaama si'ire Ajootus. Gada toon ci'e to o yaali fuu emo wa'ajina *Habaru Belɗum, faa o yottii Kaysaariya.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥘 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧. 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤲𞤭 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤫 *𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 *𞤸𞤵𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤾𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤴𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤵𞤺𞤮 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤉𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢 𞤱𞤵𞤪𞤮-𞤱𞤵𞤪𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤣𞤢𞤧𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤢 𞤴𞤭𞥅𞤤𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤱𞤮𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭. 𞤘𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤭⹁ 𞤤𞤫𞥅𞤦𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤾𞤮𞥅𞤧𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄. 𞤜𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮. 𞤉𞤥𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅 *𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢'𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤦𞤭𞤤𞤳𞤭'𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤌'𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 « 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫. » 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤭 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤦𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 *𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤲'𞤶𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤴𞤭'𞤭 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤭 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤑𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮 𞤲'𞤶𞤮𞤱𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞤣𞤫 𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢 𞤻𞤵𞤥𞤭𞥅 𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤫𞤴 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫. 𞤀 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤤 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤚𞤵𞥅𞤦 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤼𞤮𞤪𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤫 𞤩𞤢𞤤𞤱𞤭 𞤳𞤵𞤪𞤵𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤢. 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤚𞤮𞤪𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤥. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵⹁ 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞤪𞤭𞥅 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤫𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤮𞥅𞤼𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭'𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫. 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤉𞤷𞤮𞥅𞤨𞤭𞤴𞤢 𞤃𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 : — 𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤴𞤢𞤸 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤢 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤨𞤢'𞤢𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤘𞤢𞥄𞤶𞤢. (𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤.) 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤭. 𞤅𞤫𞤴 𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤺𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤉𞤷𞤮𞥅𞤨𞤭𞤴𞤢. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤉𞤷𞤮𞥅𞤨𞤭𞤴𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤑𞤢𞤲𞤣𞤢𞤳𞤫. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢𞤼𞤢 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲. 𞤌 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤼𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤼𞤢 𞤨𞤵𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 *𞤉𞤷𞤢𞥄𞤴𞤢. *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 : — 𞤒𞤢𞤸 𞤩𞤢𞤺𞥆𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤼𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤲. 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤢⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 𞤉𞤷𞤢𞥄𞤴𞤢. 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤰𞤢𞤥𞤭𞥅 𞤥𞤮 : — 𞤑𞤮𞥅 𞤫𞤯𞤢 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤺𞤢𞤼𞤢 ؟ 𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤐𞤮𞤴𞤫 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤪𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤨𞤢𞥄𞤥𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤴𞤢𞤥 ؟ 𞤌 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤈𞤢𞥄 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 : « 𞤌 𞤯𞤮𞤱𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤳𞤭𞤪𞤧𞤮𞤴𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤵. 𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤭𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤼𞤢𞤰𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤤𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭𞤪𞤭. 𞤇𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 ؟ 𞤘𞤢𞤥 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤭𞤼𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. » 𞤉𞤷𞤮𞥅𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 : — 𞤒𞤫𞤷𞥆𞤢𞤥⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭 𞤯𞤫'𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 ؟ 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤉𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭. 𞤅𞤫𞤴 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤈𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 ! 𞤉𞥅 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 ؟ [ 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤚𞤮 𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸.] 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤼𞤢 𞤨𞤵𞤷𞥆𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤲'𞤺𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅. 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤯𞤢𞥄𞤥. 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤯𞤢𞥄𞤥⹁ 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤨𞤭𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧. 𞤘𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤶𞤮𞥅𞤼𞤵𞤧. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤭'𞤫 𞤼𞤮 𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢.
Kuuɗe Lilaaɓe 9 Tuubki Saawulu Nder wakkaci ma'ajum Saawulu yahi yeeso e torrugo goonɗinɓe Jawmiraawo, emo yiɗi wargo ɓe. Sey o yahi to *aardiiɗo diina mawɗo. O torii ɗum vinndana mo ɗereewol kokkeyngol mo baawɗe nattugo nder *cuuɗi-ga'ajorɗi Yahuudu'en gonɗi si'ire Dimaska, gam kul o tawii yimɓe tokkuɓe laawol Yeesu toon, worɓe koo rewɓe, o nannga ɓe o haɓɓa ɓe o yahara ɓe si'ire *Urusaliima. Nde emo ɗoon yaha dow laawol faa o ɓadii si'ire Dimaska, ɗoon e ɗoon jayngol ivoyngol dow yeynani mo, filtii mo. O do''ii e lesdi, o nani voliinde e vi'a mo : — Saawulu, Saawulu, ko jeyi torrataa yam ? O ƴamtindii, o vi'i : — Aan a moye Jawmiraawo ? Voliinde ndeen toontii mo vi'i : — Miin woni Yeesu mo torrata. Umma nattu si'ire. A yeccete ko haani mbaɗaa. Worɓe wonduɓe e ma'ako nanii voliinde ndeen, ammaa ɓe ngi'aay koo moye. Ɓe ndarii ɓe mugaaɓe. Saawulu ummii darii feeri gite muuɗum, ammaa o waawaay yi'igo koo ɗume. Ndeen o ɗowaa o nattinaa si'ire Dimaska. O waɗi balɗe tati o bumɗo, o yaraay o nyaamaay. E woodi goɗɗo goonɗinɗo nder si'ire Dimaska bi'eteeɗo Anaaniyas. Jawmiraawo noddi mo nder koyɗol, vi'i mo : — Anaaniyas ! O toontii mo, o vi'i : — Na'am Jawmiraawo. Jawmiraawo vi'i mo : — Umma yah laawol bi'eteengol Laawol Darodiingol, njahaa wuro Yahuuda, ƴamanaa goɗɗo bi'eteeɗo Saawulu ivoyɗo si'ire Tarsus, emo ɗoon waɗa do'aare. Nder koyɗol ma'ako o yi'i neɗɗo bi'eteeɗo Anaaniyas nattoyi, yowi juuɗe muuɗum dow ma'ako gam o vumta. Anaaniyas toontii mo vi'i : — Jawmiraawo, mi nanii yimɓe ɗuuɗɓe e mbolva habaru neɗɗo oon e torraaji ɗuuɗɗi ɗi o torri goonɗinɓe ma wonɓe Urusaliima. O wardii ɗo'o e ɗereewol gada e *aardiiɗo diina mawɗo Yahuudu'en, gam o haɓɓa noddooɓe innde maaɗa fuu. Jawmiraawo vi'i mo : — Yah waɗ ko mbi'imaami, gam mi suɓii mo o saaydina innde am yeeso *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en e laamiiɓe mu''en, kam e ɓiɓɓe Isiraa'iila. Mi holley mo doole o torree torraaji ɗuuɗɗi sabu innde am. Ndeen Anaaniyas yahi nattoyi wuro ngoon, yowi juuɗe muuɗum dow ma'ako vi'i : — Banndam Saawulu, Yeesu Jawmiraawo bannganɗo ma dow laawol ngol ngarduɗaa, liloyi yam gam mbumtaa, keevaa *Ruhu Ceniiɗo. Ɗoon e ɗoon goɗɗum nannduɗum e koɓe hoɓtii e gite Saawulu. O vumti o ummii o waɗanaa *baptisma. O nyaami, o heɓti semmbee ma'ako. O waali balɗe seɗɗa to goonɗinɓe wonɓe si'ire Dimaska. Wa'aji Saawulu nder si'ire Dimaska Ɗoon e ɗoon Saawulu fuɗɗi wa'ajingo habaru Yeesu nder *cuuɗi-ga'ajorɗi Yahuudu'en. Emo vi'a daahir Yeesu woni *Ɓiɗɗo Allah. Ɗum haaynii nanɓe mo fuu, ɓe mbi'i : — Wanaa kanko wonnoo torreynooɗo noddooɓe innde Yeesu wonɓe nder si'ire Urusaliima naa ? Naa ɗum kanko wari ɗo'o gam o haɓɓa ɓe, o yahara ɓe to *mawɓe aardiiɓe diina Yahuudu'en naa ? Ammaa Saawulu ɓesdi semmbiɗgo nder wa'aji, faa ɗum jiiɓi hakkiilooji *Yahuudu'en jooɗiiɓe Dimaska fuu, gam ɓe mbaawaay toontaago mo, nde o tabbitinani ɓe Yeesu woni *Almasiifu. Ɓaawo balɗe ɗuuɗɗe Yahuudu'en mbaɗi dabaree wargo Saawulu. Saawulu boo annditii dabaree maɓɓe. Jemma e nyalawma fuu eɓe ndeeni dammuɗe si'ire, gam ɓe keɓa no ɓe mbardi mo. Ammaa tokkuɓe mo kooƴi mo jemma, mba'ati mo nder sompoore, ɓe njippiniri mo taagayel katanngaawol piltoyiingol si'ire. Saawulu vittii Urusaliima Nde Saawulu vitti *Urusaliima, o yiɗi takkaago goonɗinɓe, ammaa ɓe fuu ɓe kulii mo, ɓe ngoonɗinaay o laatake tokkuɗo e goonga. Ndeen Barnabas yahari mo to lilaaɓe, yeccii ɓe no Saawulu yi'iri Jawmiraawo bolidiɗɗo e ma'ako dow laawol, e no o wa'ajiniri habaru Yeesu toon si'ire Dimaska e semmbee. Ɓaawo ma'ajum, Saawulu jooɗodii e lilaaɓe, emo yiilodoo e maɓɓe nder si'ire Urusaliima, emo ekkitina habaru Jawmiraawo e semmbee. Emo volida e *Yahuudu'en volvooɓe *helenankoore, emo yeddindira e maɓɓe, ammaa kamɓe eɓe ndaara no ɓe mbardi mo. Nde banndiraaɓe goonɗinɓe nani ɗum, ɓe njahari Saawulu si'ire Kaysaariya. Ndeen ɓe lildi mo si'ire Tarsus. Ɓaawo ma'ajum, ikiliisiya nder lesɗe *Yahuudiya e *Gaaliili e *Samaariya fuu keɓi jam. Ɓe cemmbiɗi, ɓe njahi yeeso nder kulol Jawmiraawo, ɓe ɓesdi ɗuuɗgo sabu ballal *Ruhu Ceniiɗo. Kaayniiɗumji ɗi Biiturus huwi nder ci'e Lidda e Joppe Too, nde Biiturus yiilii nder lesdi ndiin fuu, o jippake to goonɗinɓe wonɓe si'ire Lidda. Ɗoon o tawi goɗɗo mo yamɗaa bi'eteeɗo Ayneyas, mo ɓanndu muuɗum fuu waati. O waɗii duuɓi joveetati emo waalii. Biiturus vi'i mo : — Ayneyas, Yeesu *Almasiifu yamɗitinii maa ! Umma taggu be'itum maaɗa ! Ɗoon e ɗoon o ummii. Nde wonɓe Lidda e lesdi Saaron fuu ngi'i ɗum ɓe tuubi, ɓe tokki Jawmiraawo. Nder si'ire Joppe boo e woodi goɗɗo debbo tokkuɗo bi'eteeɗo Tabiita nder *ibraaninkoore, (nder *helenankoore boo Dorkaas, waato lelwa). Emo huwa kuuɗe booɗɗe, emo valla sooyɓe. Balɗe ɗeen o nyawi, o maayi. Ɓe looti mo, ɓe mballini mo nder suudu dow. Joppe woɗɗidaa e si'ire Lidda. Gam ma'ajum nde goonɗinɓe nani Biiturus e toon, ɓe lili worɓe ɗiɗo gam ɓe toroo mo o wara to maɓɓe jaawɗum. Biiturus ummii yahadi e maɓɓe. Nde o wari, ɓe ƴeentini mo suudu dow. Rewɓe ɓe worɓe mu''en maayi fuu ɓaditii mo, ɓe ndarii eɓe mboya, eɓe kolla mo toggooje e goɗɗe kolte ɗe Dorkaas nyo'ani ɓe nde wondunoo e maɓɓe. Biiturus vurtini yimɓe fuu, o diccii o waɗi do'aare. Ɓaawo ma'ajum, o yeeƴii maayɗo oon, o vi'i : — Tabiita, umma ! Ndeen Tabiita feeri gite muuɗum yi'i Biiturus, sey o ummii o jooɗii. Biiturus nanngi junngo ma'ako ummini mo. Ɓaawo ma'ajum, o noddi goonɗinɓe e rewɓe ɓe worɓe mu''en maayi, o holli ɓe Tabiita e foofa. Habaru ɗuum nanaa nder si'ire ndeen fuu, faa ɗuuɗɓe ngoonɗini Jawmiraawo. Biiturus waɗi balɗe ɗuuɗɗe nder si'ire Joppe, emo jooɗii wuro koppoowo lare bi'eteeɗo Simon.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥙 𞤚𞤵𞥅𞤦𞤳𞤭 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤩𞤫. 𞤅𞤫𞤴 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮. 𞤌 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭-𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤯𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞤤 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤢 𞤩𞤫 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤫𞤥𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢⹁ 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤫𞤴𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤬𞤭𞤤𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮. 𞤌 𞤣𞤮''𞤭𞥅 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 𞤥𞤮 : — 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 ؟ 𞤌 𞤰𞤢𞤥𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤀𞥄𞤲 𞤢 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ؟ 𞤜𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞤼𞤢. 𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤀 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞥄. 𞤏𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫. 𞤇𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤺𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤢𞥄 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤮 𞤦𞤵𞤥𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤴. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤮𞤤⹁ 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 ! 𞤌 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤐𞤢'𞤢𞤥 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤴𞤢𞤸 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤂𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤁𞤢𞤪𞤮𞤣𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢⹁ 𞤰𞤢𞤥𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤢𞤪𞤧𞤵𞤧⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞤴𞤭⹁ 𞤴𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤾𞤵𞤥𞤼𞤢. 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤯𞤮'𞤮 𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤒𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢. 𞤃𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤮𞤴𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤴𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤢𞤥 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤥𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤣𞤵𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤵𞤥𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤳𞤫𞥅𞤾𞤢𞥄 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤳𞤮𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤩𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵. 𞤌 𞤾𞤵𞤥𞤼𞤭 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤌 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤼𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢. 𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭-𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤯𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤉𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤢 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤍𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤴𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤯𞤮'𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤩𞤫 𞤼𞤮 *𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤭𞥅𞤩𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵. 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤭 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤥𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤥𞤮 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤼𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤮𞤥𞤨𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤢𞥄𞤺𞤢𞤴𞤫𞤤 𞤳𞤢𞤼𞤢𞤲𞤺𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤨𞤭𞤤𞤼𞤮𞤴𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤐'𞤁𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤴𞤭'𞤭𞤪𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞥅𞤤𞤮𞤣𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅. 𞤉𞤥𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤸𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤥𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤭 𞤥𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤢𞤪𞤧𞤵𞤧. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤫 *𞤘𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤫 *𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤶𞤢𞤥. 𞤇𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤺𞤮 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤑𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤸𞤵𞤱𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭'𞤫 𞤂𞤭𞤣𞥆𞤢 𞤫 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫 𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤴𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤂𞤭𞤣𞥆𞤢. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤴𞤲𞤫𞤴𞤢𞤧⹁ 𞤥𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤭. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤀𞤴𞤲𞤫𞤴𞤢𞤧⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄 ! 𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤺𞥆𞤵 𞤦𞤫'𞤭𞤼𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 ! 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅. 𞤐'𞤁𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤂𞤭𞤣𞥆𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤢𞥄𞤪𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤢𞤦𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤦𞤪𞤢𞥄𞤲𞤭𞤲𞤳𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ (𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤸𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤁𞤮𞤪𞤳𞤢𞥄𞤧⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤤𞤫𞤤𞤱𞤢). 𞤉𞤥𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤩𞤫. 𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤻𞤢𞤱𞤭⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭. 𞤇𞤫 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤣𞤮𞤱. 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤂𞤭𞤣𞥆𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤣𞤮𞤱. 𞤈𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤢𞤣𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤺𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤫 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤯𞤫 𞤁𞤮𞤪𞤳𞤢𞥄𞤧 𞤻𞤮'𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤰𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤚𞤢𞤦𞤭𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤢 ! 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤚𞤢𞤦𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤭 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭'𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤚𞤢𞤦𞤭𞥅𞤼𞤢 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢. 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤳𞤮𞤨𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤤𞤢𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲.
Kuuɗe Lilaaɓe 10 Tuubki Korneliyus E woodi goɗɗo bi'eteeɗo Korneliyus gonɗo si'ire Kaysaariya. O go'oto nder mawɓe yeɓre soojeeji vi'eteende Itaaliya. Korneliyus no neɗɗo *kulɗo Allah, kanko e wuro ma'ako fuu. Emo valla *Yahuudu'en sooyɓe ɗuuɗɓe, emo toroo Allah wakkaci fuu. Woɗnde nyanndeere faro njamndi tati ndi alaasara Allah holli mo goɗɗum kaayniiɗum. O yi'i malaa'ikaajo laaɓɗum nder wuro ma'ako. Malaa'ikaajo oon vi'i mo : — Korneliyus ! O raari malaa'ikaajo e kulol, o vi'i ɗum : — No ɗum waɗi jawmiraawo ? Malaa'ikaajo vi'i mo : — Allah jaɓii do'aaje maaɗa e sadakaaji maaɗa. Jo'oni lil woɓɓe njaha si'ire Joppe, noddoya Simon noddirteeɗo Biiturus. Emo ɗoon jooɗii wuro koppoowo lare bi'eteeɗo Simon, mo wuro muuɗum woni takkol maayo. Nde malaa'ikaajo bolideyɗo e ma'ako vitti, o noddi huwooɓe ma'ako ɗiɗo e soojeeru wo'oru hulndu Allah wondu lees ma'ako. O yeccii ɓe ko malaa'ikaajo vi'i mo fuu, o lili ɓe si'ire Joppe. Jonto ma'ajum worɓe tato ɓeen e dow laawol. Caka nyalawma ɓe ɓadii si'ire Joppe, Biiturus boo ƴeentii dow suudu gam waɗa do'aare. O doli, emo yiɗi o heɓa ko o nyaami. Ila eɓe ciryanoo mo nyaamdu, Allah holli mo goɗɗum kaayniiɗum. O yi'i dow e omtii, goɗɗum nannduɗum e wudere mawnde nde baŋarɗe muuɗum fuu nayi kaɓɓi, e juroyee e lesdi. Nder ma'are e woodi bisaaji feere-feere ɗi kosɗe nayi e ladooji e colli. O nani woɗnde voliinde e vi'a mo : — Biiturus, umma hirsu nyaam ! Ammaa Biiturus toontii vi'i : — A'aa Jawmiraawo ! Mi meeɗaay nyaamgo ko harmi e ko laaɓaay sam. Kadimaa voliinde ndeen ɓesdi vi'igo mo : — Ta'a harmin ko Allah seni. Ɗum waɗi noon faa nde tati. Ndeen wudere so''itaa dow. Biiturus e nyuma ko Allah yiɗi vi'igo ɗum nder ko o holli ɗum. Nder wakkaci ma'ajum, worɓe ɓe Korneliyus liloyi ƴamani wuro Simon. Ɓe ngari ɓe ndarii e dammugal. Ɓe cilminii, ɓe ƴami, koo ɗo'o Simon noddirteeɗo Biiturus veerii. Biiturus e nder nyumgo dow ko o yi'i, sey Ruhu vi'i mo : — E woodi worɓe tato yillotooɓe ma. Umma jippa njahadaa e maɓɓe. Ta'a waɗ jootee fuu, gam miin liloyi ɓe. Biiturus jippii, vi'i worɓe ɓeen : — Rammi ɗo'o. Miin woni mo ndaaroton. Ɗume waddi on ? Ɓe toontii mo ɓe mbi'i : — Korneliyus mawɗo soojeeji liloyi min. O neɗɗo goongaajo, kulɗo Allah, mo lenyol Yahuudu'en fuu manata. Malaa'ikaajo ceniiɗo vanngani mo, vi'i mo min noddu maa njahaa wuro ma'ako, gam o nana ko mbi'ataa mo. Biiturus jaɓɓii ɓe, veerni ɓe. Jonto o ummii o yahadi e maɓɓe. Woɓɓe goonɗinɓe wonɓe Joppe njahadi e ma'ako. Faɓɓi jahango ma'ajum ɓe njottii si'ire Kaysaariya. Ko ndeen maa Korneliyus hawritii banndiraaɓe e higooɓe muuɗum fuu e reenti ɓe. Nde Biiturus yottii, Korneliyus jaɓɓii mo, diccii hinni mo. Biiturus ummini mo vi'i : — Umma, gam miin boo mi neɗɗo kama maaɗa. Biiturus e volida e ma'ako, faa ɓe natti nder wuro, ɓe tawi yimɓe ɗuuɗɓe e kawriti. Biiturus vi'i ɓe : — Eɗon anndi diina amin haɗii Yahuuduujo hawtugo hoore e goɗɗo mo laataaki Yahuuduujo, koo nattugo wuro ma'ako. Ammaa Allah hollii yam to' mi vi' koo moye no keefeero koo nyidduɗo. Gam ma'ajum nde lilanɗaa yam mi wari mi salaaki. Jo'oni emi yiɗi nango ko noddirɗaa yam. Korneliyus toontii mo vi'i : — Hannde ɗum waɗii balɗe nayi emi waɗa do'aare nder wuro am faro njamndi tati ndi alaasara. Sey neɗɗo mo kolte ɗelkitotooɗe wari darii yeeso am. O vi'i yam : « Korneliyus, Allah jaɓii do'aaje maaɗa e sadakaaji maaɗa. Lil toon si'ire Joppe, noddaa neɗɗo bi'eteeɗo Simon Biiturus beerɗo wuro goɗɗo koppoowo lare bi'eteeɗo Simon, mo wuro muuɗum woni takkol maayo. » Ɗoon e ɗoon lilmi to maaɗa. A waɗii booɗɗum nde ngarɗaa. Jo'oni min fuu emin ɗo'o yeeso Allah, gam min nana koo ɗume ko Jawmiraawo yowan maa vi'igo min. Ndeen Biiturus fuɗɗi wa'ajingo ɓe vi'i : — Jo'oni mi annditii Allah senndindiraay yimɓe. To goɗɗo hulii mo huwii ko vooɗi, o jaɓey ɗum, koo ɗum mo iri ngole lenyol. Eɗon anndi habaru ɗum Allah lildoyi ɓiɓɓe Isiraa'iila. Ɓe nga'ajinaama *Habaru Belɗum ɗum jam keɓaaɗum gada e Yeesu *Almasiifu. Kanko woni Jawmiraawo yimɓe fuu. Eɗon anndi no habaru ɗuum sankitorii nder lesdi *Yahuudiya fuu, ɗum fuɗɗii gada lesdi Gaaliili ɓaawo Yahayya waɗi wa'aji dow *baptisma. Eɗon anndi no Allah suɓri Yeesu mo Najaratu, no o hokkiri mo baawɗe *Ruhu Ceniiɗo. Eɗon anndi no Yeesu yiilorii nder jaaje fuu, emo huwa kuuɗe booɗɗe, emo yamɗitina ɓe *Ceyɗaan torrata fuu, gam Allah e wondi e ma'ako. Minon min caaydu'en ko o huwi nder lesdi Yahuudiya e nder si'ire *Urusaliima fuu. Ɓe ɓilii mo dow *gaafagal, ɓe mbarii mo, ammaa Allah ummitinii mo nyanndeere tataɓre, vannginii mo nder yimɓe. Ammaa o vannganaay yimɓe fuu, o vannganii min minon caaydu'en ɓe Allah aarti suɓgo, minon min nyaamdii, min njardii e ma'ako ɓaawo ummitineeki ma'ako. O vi'i min, min ekkitina yimɓe, min caaydina kanko woni mo Allah waɗi cernanoowo ɓe yonki e maayɓe. Annabo'en fuu caaydinii dow ma'ako mbi'i, goonɗinɗo mo fuu no heɓey ya'afuye hakkeeji muuɗum, gam daliila innde ma'ako. Biiturus e nder volvango ɓe, sey Ruhu Ceniiɗo jippii dow yewaniiɓe mo fuu. Ɗum haaynii Yahuudu'en goonɗinɓe warduɓe e Biiturus no Allah hokkiri *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en Ruhu Ceniiɗo. Gam eɓe nana yimɓe ɓeen e mbolva nder ɗemɗe jananne, eɓe ngetta Allah. Ndeen Biiturus vi'i : — Ɓe'e yimɓe keɓii Ruhu Ceniiɗo noon no keɓruɗen ɗum. Moye waawi haɗgo ɓe mbaɗanee baptisma ? Sey Biiturus vi'i ɓe mbaɗanee baptisma nder innde Yeesu Jawmiraawo. Ɓaawo ma'ajum, ɓe torii mo o jooɗoo to maɓɓe balɗe seɗɗa.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥐 𞤚𞤵𞥅𞤦𞤳𞤭 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢. 𞤌 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤴𞤫𞤩𞤪𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤋𞤼𞤢𞥄𞤤𞤭𞤴𞤢. 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤲𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 *𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤉𞤥𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤢 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤏𞤮𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤧𞤢𞤪𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤌 𞤴𞤭'𞤭 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤃𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 ! 𞤌 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤯𞤵𞤥 : — 𞤐𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ؟ 𞤃𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤭𞤤 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞤴𞤢 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧. 𞤉𞤥𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤳𞤮𞤨𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤤𞤢𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤭⹁ 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤸𞤵𞤤𞤲'𞤣𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤. 𞤕𞤢𞤳𞤢 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢 𞤩𞤫 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫⹁ 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤌 𞤣𞤮𞤤𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤮 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭. 𞤋𞤤𞤢 𞤫𞤩𞤫 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤌 𞤴𞤭'𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤮𞤥𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤱𞤵𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤽𞤢𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭⹁ 𞤫 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤴𞤫𞥅 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞤣𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤷𞤮𞤤𞥆𞤭. 𞤌 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤱𞤮𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 𞤥𞤮 : — 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤭𞤪𞤧𞤵 𞤻𞤢𞥄𞤥 ! 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤀'𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ! 𞤃𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤪𞤥𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤧𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤮 : — 𞤚𞤢'𞤢 𞤸𞤢𞤪𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤲𞤭. 𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤵𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤧𞤮''𞤭𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤰𞤢𞤥𞤢𞤲𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤. 𞤇𞤫 𞤷𞤭𞤤𞤥𞤭𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤮'𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤫𞥅𞤪𞤭𞥅. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤵𞤥𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭'𞤭⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢. 𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤚𞤢'𞤢 𞤱𞤢𞤯 𞤶𞤮𞥅𞤼𞤫𞥅 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤩𞤫. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤾𞤭'𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 : — 𞤈𞤢𞤥𞥆𞤭 𞤯𞤮'𞤮. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲. 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲 ؟ 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤥𞤭𞤲. 𞤌 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤥𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤢𞤲𞤢𞤼𞤢. 𞤃𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤮. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤾𞤫𞥅𞤪𞤲𞤭 𞤩𞤫. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤊𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢. 𞤑𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤸𞤭𞤺𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤩𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤭 𞤥𞤮. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤓𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤥𞤭 𞤾𞤭' 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤲𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤬𞤫𞥅𞤪𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥. 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤖𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤢𞤥 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤧𞤢𞤪𞤢. 𞤅𞤫𞤴 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤯𞤫𞤤𞤳𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤢𞤥. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤂𞤭𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤦𞤫𞥅𞤪𞤯𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮𞤨𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤤𞤢𞤪𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮. » 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤀 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤯𞤢𞥄. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤮'𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤸𞤵𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤤𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤴𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤥 𞤳𞤫𞤩𞤢𞥄𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤘𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤣𞤮𞤱 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤪𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤐𞤢𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵⹁ 𞤲𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤴𞤭𞥅𞤤𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤳𞤮 𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤇𞤫 𞤩𞤭𞤤𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤧𞤵𞤩𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤩𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫. 𞤀𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤵𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤍𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤫𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤇𞤫'𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤵𞤯𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥. 𞤃𞤮𞤴𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤸𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 ؟ 𞤅𞤫𞤴 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢.
Kuuɗe Lilaaɓe 11 Biiturus volidii e ikiliisiya Urusaliima Lilaaɓe e goonɗinɓe horiiɓe wonɓe lesdi *Yahuudiya fuu nanii faa e *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en njaɓii voliinde Allah. Nde Biiturus yahi *Urusaliima, Yahuudu'en goonɗinɓe dariiɓe dow ndonu mu''en ngu naadeeki, peli mo, ɓe mbi'i : — Ko jeyi nattuɗaa nder gure yimɓe ɓe naadaaka, faa a nyaamdii e maɓɓe ? Ndeen Biiturus yeccii ɓe gada no ɗum fuɗɗiri faa no ɗum heyri. O vi'i ɓe : — Nde ngonnoomi nder si'ire Joppe emi waɗa do'aare, sey ngi'imi goɗɗum e jippoyoo to am. Hu'unde ɗuum nanndii e wudere mawnde haɓɓaande baŋarɗe nayi nde ivoyi gada dow, ende juroyee wargo to am. Nde ndaarmi nde, sey ngi'imi bisaaji ɗi kosɗe nayi e diiwe ladde e ladooji e colli nder ma'are. Sey nanmi voliinde e vi'a yam : « Biiturus, umma hirsu nyaam ! » Mbi'imi : « A'aa Jawmiraawo ! Mi meeɗaay nyaamgo ko harmi e ko laaɓaay. » Voliinde gada dow toontii yam vi'i : « Ta'a harmin ko Allah seni. » Ɗum waɗi noon faa nde tati. Ɓaawo ma'ajum, ɗum fuu ɗum so''aa dow. Nder wakkaci ma'ajum, worɓe tato liloyaaɓe gada Kaysaariya wargo to am njottii wuro to ngonmi. *Ruhu Ceniiɗo vi'i yam mi yahada e maɓɓe, to' mi sekku koo ɗume. Ɓe'e goonɗinɓe njoveego'o njahadi e am, min natti wuro Korneliyus. O yeccii min no o yi'iri malaa'ikaajo garɗo wuro ma'ako e vi'a mo : « Lil toon si'ire Joppe, noddaa Simon Biiturus. O yeccete habaru no keɓrata kisndam, aan e wuro maaɗa fuu. » Nde puɗɗumi volvugo, sey Ruhu Ceniiɗo jippii dow maɓɓe, noon no ɗum jipporinoo dow meeɗen arande. Ndeen kiimtiimi voliinde nde Jawmiraawo vi'i : « Yahayya waɗii *baptisma e ndiyam, ammaa onon on mba'arante baptisma e Ruhu Ceniiɗo. » Kul Allah fotnii en e maɓɓe, o hokkii ɓe kokkal ngal o hokki en nde ngoonɗinɗen Yeesu Jawmiraawo Almasiifu, ndeen miin, noye mbaawreymi haɗgo ko Allah waɗi ? Nde ɓe nani ko o vi'i, ɓe nde''iti, ɓe ngetti Allah, ɓe mbi'i : — Faa e goɗɗi leƴƴi boo Allah hokkii ɓe laawol tuubgo, gam ɓe kisa ɓe keɓa yonki. Ikiliisiya Antaakiya Woɓɓe gada nder goonɗinɓe sankitiiɓe gam torraaji ɗi ɓe torra ɓaawo bareeki Istefaanus njahi Finiikiya, woɓɓe Kiparus, woɓɓe boo Antaakiya. Eɓe nga'ajina Habaru Allah nder *Yahuudu'en tan. Ammaa woɓɓe goonɗinɓe ivoyɓe Kiparus e Sireene natti si'ire Antaakiya, eɓe nga'ajina *Habaru Belɗum ɗum Yeesu Jawmiraawo nder *Helenankoo'en. Jawmiraawo boo valliri ɓe e baawɗe muuɗum faa yimɓe ɗuuɗɓe tuubi ngaylitoyii to Jawmiraawo. Nde *ikiliisiya ngonka *Urusaliima nani habaru ko laatii toon Antaakiya, ɓe lili Barnabas to maɓɓe. Nde Barnabas wari yi'i barkaa ka Allah waɗani Helenankoo'en goonɗinɓe, o nanii belɗum. O semmbiɗini ɓe, o vi'i ɓe njooɗoo nder goonɗinki Jawmiraawo e ɓerɗe maɓɓe fuu. Barnabas no neɗɗo mo gikku mbooɗngu, keeɓɗo *Ruhu Ceniiɗo e goonɗinki. Yimɓe ɗuuɗɓe ngoonɗinii Jawmiraawo. Ɓaawo ma'ajum, Barnabas yahii si'ire Tarsus gam yillaago Saawulu. Nde o tawi mo, o yahari mo si'ire Antaakiya. Ɓe njooɗodii e *ikiliisiya ngonka toon hitaande wo'ore, eɓe ekkitina yimɓe ɗuuɗɓe. Toon Antaakiya goonɗinɓe puɗɗii noddireego almasiifu'en. Nder balɗe ɗeen, woɓɓe annabo'en ivoyi Urusaliima ngari Antaakiya. Go'oto nder maɓɓe bi'eteeɗo Agabus ummii darii waɗi annabaaku nder baawɗe Ruhu, o vi'i veelo manngo no waɗey nder duuniyaaru fuu. (Ngo waɗii boo nder wakkaci laamiiɗo mawɗo bi'eteeɗo Kalawdiyus .) Tokkuɓe ndarni hawritgo ceede, koo moye fuu wadda ko waawi, gam ɓe mballa banndiraaɓe maɓɓe wonɓe lesdi Yahuudiya. Ɓe mbaɗi ɗum, ɓe lildi ballal ngaal e juuɗe Barnabas e Saawulu, ɓe njahara ngal to mawɓe ikiliisiya wonɓe Urusaliima.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥑 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤫 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤲'𞤣𞤮𞤲𞤵 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤵 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤫𞥅𞤳𞤭⹁ 𞤨𞤫𞤤𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤑𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤯𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 ؟ 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤴𞤪𞤭. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤫 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤴𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤢𞤥. 𞤖𞤵'𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤱𞤵𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤢𞤽𞤢𞤪𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤫𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤵𞤪𞤮𞤴𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤦𞤭𞤧𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤱𞤫 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞤣𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤷𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤫. 𞤅𞤫𞤴 𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤭𞤪𞤧𞤵 𞤻𞤢𞥄𞤥 ! » 𞤐'𞤄𞤭'𞤭𞤥𞤭 : « 𞤀'𞤢𞥄 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ! 𞤃𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤪𞤥𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞥄𞤴. » 𞤜𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤚𞤢'𞤢 𞤸𞤢𞤪𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤲𞤭. » 𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤮''𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤼𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤥𞤭. *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮' 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤳𞥆𞤵 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤇𞤫'𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤺𞤮'𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤑𞤮𞤪𞤲𞤫𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧. 𞤌 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭'𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤺𞤢𞤪𞤯𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 𞤥𞤮 : « 𞤂𞤭𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤔𞤮𞤨𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧. 𞤌 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤲𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤬𞤵𞥅. » 𞤐'𞤁𞤫 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤪𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤢𞤲𞤼𞤫 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. » 𞤑𞤵𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤮𞤼𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤪𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭 ؟ 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤊𞤢𞥄 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤋𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤊𞤭𞤲𞤭𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤑𞤭𞤨𞤢𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤑𞤭𞤨𞤢𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞤪𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤴𞤭'𞤭 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤌 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤮 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤢𞤪𞤧𞤵𞤧 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢. 𞤇𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤭𞤼𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫. 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤢𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵'𞤫𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢. 𞤘𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤢𞤦𞤵𞤧 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤾𞤫𞥅𞤤𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮 𞤲𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅. (𞤐'𞤘𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤑𞤢𞤤𞤢𞤱𞤣𞤭𞤴𞤵𞤧 .) 𞤚𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤺𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤭 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢.
Kuuɗe Lilaaɓe 12 Ɗum ɓesdii torrugo goonɗinɓe Nder wakkaci ma'ajum laamiiɗo bi'eteeɗo *Hiruudus fuɗɗi torrugo woɓɓe gada nder *ikiliisiya. O vi'i Yaakuubu dimdaaɗo e Yahayya wardee kaafahi. Nde o yi'i ko o waɗi velii *Yahuudu'en, o nanngi Biiturus boo. Nanngeeki ma'ako fotii deydey e wakkaci *juulɗe Buroodi ɗum ƴuufnaaka. O nanngi mo, o omndi mo nder kaso, o waɗi geɓe nayi ɗe soojeeji nayo-nayo ɓe ndeena mo. O nyumi sernango mo yeeso yimɓe fuu ɓaawo *juulɗe Kuultol. Biiturus omndaama nder kaso, ammaa ikiliisiya e ti'inii toraago Allah gam ma'ako. Nder jemmaare nde Hiruudus nyumi vurtingo Biiturus sernana mo to veeti, Biiturus e ɗaanii hakkunde soojeeji ɗiɗo, emo haɓɓorii sarkaaji ɗiɗi. Reenooɓe boo e ndeeni dammuɗe kaso. Ɗoon e ɗoon malaa'ikaajo Jawmiraawo wari to ma'ako, jayngol yaynii nder suudu nduun fuu. O dimmbi Biiturus, o findini ɗum o vi'i : — Fin jaawɗum, umma ! Ndeen sarkaaji kaɓɓiraaɗi juuɗe ma'ako piɓtii njani. Malaa'ikaajo oon vi'i mo : — Taada taadorde maaɗa, faɗɗa paɗe maaɗa. Biiturus waɗi noon. Malaa'ikaajo vi'i mo : — Vakka wudere maaɗa tokkam. Biiturus vurtii tokki mo. O anndaa ko malaa'ikaajo waɗata, o tammii ɗum koyɗol, ammaa daahir ɗum goonga. Ɓe ngutii deenoowo arano e ɗiɗaɓo, ɓe ngari e dammugal njamndi ku'ucungal e si'ire. Ngal omtanii hoore ma'agal yeeso maɓɓe, ɓe mburtii ɓe tokki laawol. Nder wakkaci ɗuum malaa'ikaajo seedi e ma'ako. Ndeen hakkiilo Biiturus warti o vi'i : — Jo'oni mi tabbitinii Jawmiraawo liloyi malaa'ikaajo muuɗum, gam hisna yam e junngo Hiruudus e nyumooji Yahuudu'en kalluɗi. Nde o annditi ɗum noon, o yahi wuro Maryaama inna Yahayya bi'eteeɗo Markus, toon to yimɓe ɗuuɗɓe kawriti gam waɗgo do'aare. Nde Biiturus fiyi dammugal wuro ngoon, korɗo bi'eteeɗo Rooda wari e dammugal gam yi'a ɗum moye. Nde o annditi voliinde Biiturus, o yeggiti omtango ɗum dammugal, sabu velvelo. O nyaari o so''ii o yeccii ɓe ɗum Biiturus darii e dammugal. Ɓe mbi'i mo : — A kaaŋaaɗo ! Ammaa o ɓesdi vi'igo ɗum Biiturus. Kadimaa ɓe mbi'i mo : — Ɗum malaa'ikaajo ma'ako. Ammaa Biiturus e darii e dammugal e fiya. Nde ɓe omti ɓe ngi'i mo, ɗum haaynii ɓe korey. O ƴeftani ɓe junngo gam ɓe nde''ita, o yeccii ɓe no Jawmiraawo vurtiniri mo kaso, o vi'i : — Ngeccee Yaakuubu e banndiraaɓe goonɗinɓe habaru ɗuum. Ɓaawo ma'ajum, o vurtii o yahi yaayre feere. Nde veeti vemmbere mawnde nanngi soojeeji, ɓe ƴamƴamtiri noye Biiturus waɗi. Nde Hiruudus waɗi o yillaa o heɓtaaka, o ƴami reenooɓe ko laatii, o vi'i ɓe mbaree. Ɓaawo ma'ajum, Hiruudus woori lesdi Yahuudiya, o yahi si'ire Kaysaariya o jooɗii toon. Maayde Hiruudus Hiruudus huunƴaniino yimɓe ci'e Tiir e Sidon. Sey yimɓe ci'e ɗeen kawriti njahi to ma'ako. Ɓe aarti narrugo e mawɗo huwooɓe Hiruudus bi'eteeɗo Bilastus. Ndeen ɓe njahi to Hiruudus, ɓe torii jo'onde jam hakkunde maɓɓe, gam ɗoon nder lesdi ma'ako ɓe keɓata nyaamdu. Nde nyanndeere nde Hiruudus resani ɓe wari, o ɓornii kolte laamu, o jooɗii dow jooɗorgal laamu o volvani ɓe. Yimɓe ngulli mbi'i : — Ɗum voliinde allah, wanaa ɗum voliinde neɗɗo ! Nder wakkaci ma'ajum malaa'ikaajo Jawmiraawo fiyi Hiruudus gam o teddinaay Allah. Gilɗi nyaami mo, o maayi. Haala Allah yahi yeeso, ɓesdi sankitaago. Nde Barnabas e Saawulu keyni kuugal mu''en nder Urusaliima, ɓe kohodi e Yahayya bi'eteeɗo Markus.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥒 𞤍𞤵𞤥 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 *𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤣𞤭𞤥𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤫𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤬𞤢𞤸𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤾𞤫𞤤𞤭𞥅 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅. 𞤐𞤢𞤲𞤺𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 *𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤄𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤌 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤫𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤯𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲𞤢𞤴𞤮-𞤲𞤢𞤴𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤮. 𞤌 𞤻𞤵𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 *𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤑𞤵𞥅𞤤𞤼𞤮𞤤. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤻𞤵𞤥𞤭 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤾𞤫𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭. 𞤈𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤭 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤌 𞤣𞤭𞤥𞤦𞤭 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤊𞤭𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤢 ! 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤨𞤭𞤩𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤭. 𞤃𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤚𞤢𞥄𞤣𞤢 𞤼𞤢𞥄𞤣𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤬𞤢𞤯𞥆𞤢 𞤨𞤢𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲. 𞤃𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤜𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤱𞤵𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞤥. 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮. 𞤌 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤮𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤳𞤵'𞤵𞤷𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤐'𞤘𞤢𞤤 𞤮𞤥𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤢𞤤 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤢 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤃𞤢𞤪𞤴𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤬𞤭𞤴𞤭 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤮𞤪𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤣𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭'𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤮𞤴𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤮𞤥𞤼𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮. 𞤌 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤮 𞤧𞤮''𞤭𞥅 𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤀 𞤳𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤯𞤮 ! 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤍𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤬𞤭𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤮𞤥𞤼𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤌 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤐'𞤘𞤫𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤾𞤫𞥅𞤼𞤭 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤰𞤢𞤥𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤼𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤢𞤲𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤷𞤭'𞤫 𞤚𞤭𞥅𞤪 𞤫 𞤅𞤭𞤣𞤮𞤲. 𞤅𞤫𞤴 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤷𞤭'𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤇𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤭𞤤𞤢𞤧𞤼𞤵𞤧. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤮 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤍𞤵𞤥 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 ! 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤭𞤴𞤭 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤭𞤤𞤯𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭. 𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤳𞤫𞤴𞤲𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤸𞤮𞤣𞤭 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧.
Kuuɗe Lilaaɓe 13 Barnabas e Bulus lilaama Kiparus Nder *ikiliisiya ngonka si'ire Antaakiya e woodi annabo'en e ekkitinooɓe, kamɓe ngoni Barnabas e Simiyon bi'eteeɗo Ɓaleejo e Lusiyus mo Sireene e Manayen mawnidiɗɗo e *Hiruudus laamiiɗo, e Saawulu. Nde go'o eɓe cujjidana Jawmiraawo eɓe cuumoo, sey *Ruhu Ceniiɗo vi'i ɓe : — Mburtinanee yam Barnabas e Saawulu gam kuugal ngal noddireymi ɓe. Ɓaawo ɓe cuumake, ɓe mbaɗii do'aare ɓe njowi juuɗe barkaa dow Barnabas e Saawulu, ɓe lili ɓe kuugal ngaal. Jahaangal Bulus aranal Noon *Ruhu Ceniiɗo liliri Barnabas e Saawulu, ɓe njahi si'ire Selewkiya. Gada toon ɓe natti akali ndiyam ɓe njahi lesdi Kiparus ngonndi hakkunde maayo. Nde ɓe ngari si'ire Salamis, ɓe nga'ajini *Habaru Allah nder *ga'ajorɗi Yahuudu'en. Yahayya bi'eteeɗo Markus e wondi e maɓɓe emo valla ɓe. Ɓe ngiilii nder lesdi Kiparus faa ɓe ngari si'ire Paafos. Toon ɓe potti e goɗɗo Yahuuduujo bookaajo bi'eteeɗo Bar-Yeesu . O annabiijo pevoowo, higoo Sergiyus Bulus, mawɗo lesdi ndiin. Sergiyus Bulus boo no neɗɗo mo hakkiilo. O noddi Barnabas e Saawulu gam emo yiɗi nango voliinde Allah. Ammaa Bar-Yeesu oon bi'eteeɗo Elimas nder *helenankoore, jaɓaay lilaaɓe. Emo yiɗi haɗgo laamiiɗo goonɗingo haala Allah. Saawulu bi'eteeɗo Bulus keeɓɗo Ruhu Ceniiɗo sutii mo, vi'i mo : — Aan ɓii *Ceyɗaan, keeɓɗo jammba e halleende, ganyo ko vooɗi fuu ! A yiɗi waylitgo goonga Jawmiraawo ka laatoo fewre naa ? Jo'oni baawɗe Jawmiraawo no piyete, a vumey, a yi'ataa naange faa ɗum neeɓa seɗɗa. Jaawɗum woɗnde niɓre jippanii Elimas, gite ma'ako mbumi. O waɗi ga domdomtugo, emo yilloo ɗowoowo. Nde laamiiɗo oon yi'i ko laatii, o goonɗinii Yeesu, gam ekkitinol haala Jawmiraawo haaynake mo korey. Wa'aji Bulus si'ire Antaakiya nder lesdi Pisidiya Bulus e yahadiɗɗaaɓe muuɗum natti akali ndiyam nder si'ire Paafos, ɓe njahi si'ire Perga nder lesdi Pamfiliya. Toon Yahayya bi'eteeɗo Markus seedi e maɓɓe, o vitti Urusaliima. Ɓe ƴaɓɓii Perga ɓe ngari si'ire Antaakiya nder lesdi Pisidiya. *Nyannde-fooftiinde ɓe natti *suudu-wa'ajordu ɓe njooɗii. Ɓaawo ɗum janngii *Tawreeta Muusa e defte annabo'en, mawɓe *suudu-wa'ajordu lili to maɓɓe, ɓe mbi'i ɓe : — Banndiraaɓe, kul on ngoodi bolle cemmbiɗineyɗe yimɓe mbolvee ɗe. Bulus ummii ƴefti junngo muuɗum vi'i : — Onon worɓe Isiraa'iila e woɓɓe hulɓe Allah, ngewanee yam. Allah mo yimɓe Isiraa'iila suɓii maamiraaɓe meeɗen, o mawninii lenyol maɓɓe nde ngol wonnoo lesdi *Misira, kadimaa o vurtinirii ɓe toon e baawɗe ma'ako. O munyani ɓe duuɓi arba'iin (40) nder ladde. Ɓaawo o halkii leƴƴi joveeɗiɗi jooɗinooɗi nder lesdi *Kana'aana, o hokkii ndi yimɓe ma'ako ndonu. Ɗum fuu ɗum waɗii nder duuɓi keme nayi e hamsiin (450). Ɓaawo ma'ajum, o hokki ɓe sernooɓe faa yahago jaamaniiru annabi Samaa'iila. Ɓaawo ɗoon ɓe torii Allah hokka ɓe laamiiɗo. Allah hokki ɓe Saawulu ɓii Kis, ivoyɗo e lenyol Bennyamin. O laamanii ɓe duuɓi arba'iin (40). Ndeen Allah jippini Saawulu laamu, o laami *Dawda mo o saaydini dow muuɗum o vi'i : « Mi heɓii *Dawda ɓii Jessa, neɗɗo belɗo ɓernde am, baɗoowo ko ngiɗmi. » Gada nder lenyol Dawda Allah vurtini Yeesu kisnoowo Isiraa'iila, noon no o wa'arunoo alkawal. Ila Yeesu waraay tawo, Yahayya wa'ajinii lenyol *Isiraa'iila fuu, ɓe tuuba ɓe mbaɗanee baptisma. Kadimaa nde Yahayya ɓadii heynugo kuugal muuɗum o vi'i : « Miin wanaa ɗum oon mo tammiiɗon. Ammaa e woodi gareyɗo ɓaawo am, mo mi fotaay fiɓtugo koo ɓoggi paɗe muuɗum. » Onon banndiraaɓe, taaniraaɓe *Ibraahim e ɓeen hulɓe Allah wonɓe nder mooɗon, to meeɗen ɗu'um habaru kisndam lildoyaa. Wonɓe *Urusaliima e mawɓe mu''en fuu annditaay Yeesu o moye. Ɓe pahamaay bolle annabo'en janngeteeɗe *nyannde-fooftiinde fuu nder *cuuɗi-ga'ajorɗi, ammaa nde ɓe cernani Yeesu ɓe kebbinii ko annabo'en mbi'i. Koo nde laatii ɓe keɓaay daliila sernango mo ceri'a maayde, ɓe torake Bilaatus wara mo. Ɓaawo ɓe kebbinii ko *Deftere vi'i dow ma'ako fuu, ɓe njippini mo *gaafagal, ɓe mballini mo nder yenaande. Ammaa Allah ummitinii mo nder maayde. Balɗe ɗuuɗɗe o vanngani ɓeen wondunooɓe e ma'ako, waato yahadunooɓe e ma'ako gada lesdi Gaaliili faa yahago Urusaliima. Kamɓe laatii saaydinooɓe mo jo'oni yeeso yimɓe. Minon min ngaddanii on habaru velvelo ngo Allah waɗani maamiraaɓe meeɗen alkawal muuɗum. Allah hebbinanii en ngal, enen ɓiɓɓe maɓɓe, nde o ummitini Yeesu. Kama ko vinndaa nder gimol Jabuura ɗiɗaɓol : « Aan a ɓiɗɗo am, hannde mi laatake Baaba maaɗa. » Kadimaa raa ko Allah vi'i dow ummitaaki ma'ako nder maayɓe, gam to' ɓanndu ma'ako nyol nder yenaande : « Mi waɗaney on barkaa ceniika tabbitka, noon no mba'aranmi Dawda alkawal. » Nder Jabuura feere boo Dawda vi'i : « A woorataa Ceniiɗo maaɗa nyola. » Dawda huwii ko Allah yiɗi nder jaamaniiru muuɗum. Ɓaawo ma'ajum, o maayi, o uvaama faro maamiraaɓe ma'ako, o nyoli. Ammaa mo Allah ummitini nyolaay. Banndiraaɓe, sey anndon emin nga'ajina on habaru ya'afuye hakkeeji gada e Yeesu. Goonɗinɗo mo fuu o rimɗiney ɗum gada e hakkeeji muuɗum ɗi *Tawreeta Muusa waawaay rimɗingo ɗum. Gam ma'ajum kakkilee, to' ko annabo'en mbi'i heɓ on, gam ɓe mbi'i : « Onon jaltinirooɓe kuuɗe Allah, kaayɗinee, kalkon ! Gam mi waɗey goɗɗum nder jaamaniiru mooɗon, laatiiɗum koo to on mbi'aama ka, on ngoonɗintaa ! » Ɓaawo Bulus e Barnabas mburtake *suudu-wa'ajordu nduun, hawriinde ndeen torii ɓe, ɓe co''oyoo *nyannde-fooftiinde wareynde, gam ɓe ɓesda volvango ɓe haala kaan. Ɓaawo cankitaaki hawriinde, Yahuudu'en ɗuuɗɓe e goonɗinɓe diina Yahuudu'en tokki Bulus e Barnabas. Bulus'en boo mbolvani ɓe, cemmbiɗini ɓe, ɓe njooɗoo nder barkaa Allah. Nde *nyannde-fooftiinde yaalti, ɗuuɗɓe nder yimɓe si'ire kawriti gam nango voliinde Allah. Ammaa nde arɗuɓe Yahuudu'en ngi'i hawriinde yimɓe ɗuuɗi, nalwiiru nattii ɓerɗe maɓɓe, ɓe mbaɗi ga yeddugo ko Bulus ekkitinta, eɓe kuɗa mo. Ndeen Bulus e Barnabas mbolvani ɓe e semmbee mbi'i : — Doole min aarta yeccaago on voliinde Allah onon Yahuudu'en tawo. Ammaa gam on calake nde, on kollii on potaay heɓgo yonki ɗum faa abadaa. Gam ma'ajum min njahey to *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en. Gam kanjum woni ko Jawmiraawo vi'i min mbaɗa, nde o vi'i : « Mi suɓii ma laatoɗaa jayngol leƴƴi jananni, gam ngaddaa kisndam faa keerol duuniyaaru. » Nde *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en nani bolle ɗeen, ɓe nanii belɗum, ɓe teddini voliinde Jawmiraawo. Ndeen ɓeen ɓe Allah siryanii heɓgo yonki ɗum faa abadaa ngoonɗini. Voliinde Jawmiraawo boo sankitii nder lesdi ndiin fuu. Ammaa Yahuudu'en umminii ɓerɗe rewɓe *hulɓe Allah mawɓe e aardiiɓe si'ire ndeen. Ndeen kamɓe boo ɓe ummini torraa dow Bulus e Barnabas, ɓe mburtini ɓe lesdi maɓɓe. Lilaaɓe boo piɗɗi sollaare kosɗe mu''en, gam hollugo yimɓe ɓeen mbaɗii hakke, ndeen ɓe ndilliri si'ire Ikooniya. Ammaa goonɗinɓe wonɓe ɗoon nani belɗum korey, ɓe keevi *Ruhu Ceniiɗo.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥓 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤑𞤭𞤨𞤢𞤪𞤵𞤧 𞤐'𞤁𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞤥𞤭𞤴𞤮𞤲 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤇𞤢𞤤𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤫 𞤂𞤵𞤧𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤥𞤮 𞤅𞤭𞤪𞤫𞥅𞤲𞤫 𞤫 𞤃𞤢𞤲𞤢𞤴𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤣𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤫 *𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤺𞤮'𞤮 𞤫𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫𞤩𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤥𞤮𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤐'𞤄𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤩𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤥𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤. 𞤔𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞤤 𞤐𞤮𞥅𞤲 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭𞤪𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤤𞤫𞤱𞤳𞤭𞤴𞤢. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤑𞤭𞤨𞤢𞤪𞤵𞤧 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤅𞤢𞤤𞤢𞤥𞤭𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤯𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤑𞤭𞤨𞤢𞤪𞤵𞤧 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤆𞤢𞥄𞤬𞤮𞤧. 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤢𞤪-𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 . 𞤌 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤨𞤫𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮⹁ 𞤸𞤭𞤺𞤮𞥅 𞤅𞤫𞤪𞤺𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲. 𞤅𞤫𞤪𞤺𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮. 𞤌 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤄𞤢𞤪-𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤉𞤤𞤭𞤥𞤢𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤸𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤉𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤮 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤵𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤀𞥄𞤲 𞤩𞤭𞥅 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤮 𞤶𞤢𞤥𞤦𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤻𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅 ! 𞤀 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤨𞤭𞤴𞤫𞤼𞤫⹁ 𞤢 𞤾𞤵𞤥𞤫𞤴⹁ 𞤢 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤢 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. 𞤔𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤉𞤤𞤭𞤥𞤢𞤧⹁ 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤵𞤥𞤭. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤢 𞤣𞤮𞤥𞤣𞤮𞤥𞤼𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤯𞤮𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤭'𞤭 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤆𞤭𞤧𞤭𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤆𞤢𞥄𞤬𞤮𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤆𞤫𞤪𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤆𞤢𞤥𞤬𞤭𞤤𞤭𞤴𞤢. 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤇𞤫 𞤰𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤆𞤫𞤪𞤺𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤆𞤭𞤧𞤭𞤣𞤭𞤴𞤢. *𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤫𞥅 𞤯𞤫. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤵𞤤𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤮 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐) 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤑𞤢𞤲𞤢'𞤢𞥄𞤲𞤢⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤮𞤲𞤵. 𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤥𞤧𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥕𞥐). 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤩𞤭𞥅 𞤑𞤭𞤧⹁ 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤄𞤫𞤻𞥆𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤌 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐). 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭 *𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤥𞤮 𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 *𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤩𞤭𞥅 𞤔𞤫𞤧𞥆𞤢⹁ 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭. » 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤. 𞤋𞤤𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤢𞤱𞤮⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 *𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅 𞤸𞤫𞤴𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤮 𞤥𞤭 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤬𞤭𞤩𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤨𞤢𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. » 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤢𞥄𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 *𞤋𞤦𞤪𞤢𞥄𞤸𞤭𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤵𞤤𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤯𞤵'𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤴𞤢𞥄. 𞤏𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤮 𞤥𞤮𞤴𞤫. 𞤇𞤫 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭-𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤯𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤄𞤭𞤤𞤢𞥄𞤼𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤥𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤫𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤘𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅𞤤𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤭𞤥𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤮𞤤 : « 𞤀𞥄𞤲 𞤢 𞤩𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. » 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤪𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤭'𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤻𞤮𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤫𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 : « 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤳𞤢⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤. » 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤔𞤢𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤀 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤻𞤮𞤤𞤢. » 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤸𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭⹁ 𞤮 𞤵𞤾𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤻𞤮𞤤𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤻𞤮𞤤𞤢𞥄𞤴. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤢𞤲𞤣𞤮𞤲 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤵𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤮 𞤪𞤭𞤥𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤭 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤪𞤭𞤥𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤸𞤫𞤩 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : « 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤤𞤳𞤮𞤲 ! 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤳𞤢⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 ! » 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤢𞤳𞤫 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲⹁ 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤮''𞤮𞤴𞤮𞥅 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧'𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤁𞤫 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭⹁ 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤪𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭⹁ 𞤲𞤢𞤤𞤱𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤢 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤯𞤢 𞤥𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤷𞤢𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤫𞤴 𞤼𞤮 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤭 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. » 𞤐'𞤁𞤫 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭. 𞤜𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 *𞤸𞤵𞤤𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤨𞤭𞤯𞥆𞤭 𞤧𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤋𞤳𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞥅𞤾𞤭 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮.
Kuuɗe Lilaaɓe 14 Bulus e Barnabas nder si'ire Ikooniya Too, nde Bulus e Barnabas njottii Ikooniya, ɓe natti nder *suudu-wa'ajordu Yahuudu'en, noon no ɓe mboovi waɗgo. Ɓe nga'ajini faa ɗuuɗɓe nder Yahuudu'en e yimɓe goɗɗi leƴƴi ngoonɗini Jawmiraawo. Ammaa *Yahuudu'en saliiɓe goonɗingo umminii ɓerɗe *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en, gam ɓe nganya lilaaɓe. E noon fuu ɓe neeɓii toon, eɓe nga'ajina e semmbee iɓɗum to Jawmiraawo. Allah boo hollii wa'aji maɓɓe dow barkaa muuɗum no goonga, gada e hokkugo ɓe baawɗe waɗgo alaamaaji e kuuɗe kaayniiɗe. Ammaa yimɓe si'ire Ikooniya cennditii geɓe ɗiɗi, woɓɓe tokki arɗuɓe Yahuudu'en, woɓɓe boo tokki lilaaɓe. Sey yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en e Yahuudu'en e aardiiɓe maɓɓe fuu kaɓɓi dabaree torrugo lilaaɓe e ferdugo ɓe kaaƴe faa ɓe maaya. Nde lilaaɓe nani ka, sey ɓe nyaari yahago ci'e Listira e Derbe nder lesdi Likooniya e ci'e piliiɗe ndi. Toon boo ɓe nga'ajini *Habaru Belɗum. Bulus e Barnabas nder si'ire Listira Toon nder si'ire Listira e woodi goɗɗo boosɗo dimdaaɗo e mbuusndam, mo meeɗaay daroraago kosɗe muuɗum. Emo yewanii wa'aji Bulus. Sey Bulus raari gite ma'ako yi'i emo woodi goonɗinki keyki o yamɗitinee. Ndeen o towni voliinde e semmbee o vi'i : — Umma darora kosɗe maaɗa ! Jaawɗum neɗɗo oon rooptii fuɗɗi yahadu. Nde jama'aare yi'i ko Bulus waɗi, ɓe ngulli e semmbee nder ɗemngal maɓɓe likooniyaare ɓe mbi'i : — Allaaji nannduɗi e yimɓe njippanake en ! Ɓe noddiri Barnabas « Jeewus », ɓe noddiri Bulus boo « Hermes », gam kanko woni bolvoowo. Wuro to ɗum sujjidanta gumki maɓɓe bi'eteeɗum Jeewus e toon nattiroyde si'ire. Goɗɗo liimaanjo Jeewus waddi ga'i cinngitiraaɗi pihindi, o darnii e dammugal si'ire. Kanko e yimɓe fuu eɓe ngiɗi hirsango lilaaɓe sadaka noon no ɓe kirsiranta gumkiiji maɓɓe. Ammaa nde Barnabas e Bulus nani ɗum, ɓe ceeki kolte maɓɓe gam mettam ɓeram. Ɓe mbi'i : — Onon worɓe, gam ɗume mbaɗanton nihinii ? Minon maa min yimɓe kama mooɗon. Emin nga'ajina on *Habaru Belɗum gam tuubon, ngooron ɗe'e kuuɗe mehereeje, ngaylitoyooɗon to Allah mo yonki, tagɗo dow e lees e maayo, e ko woni nder ma'ajum fuu. Nder jaamanuuji gutiiɗi Allah woorii leƴƴi duuniyaaru fuu tokka laabi mu''en. E noon fuu, kuuɗe ma'ako booɗɗe e caaydina mo, emo toɓnana on iyoonde, emo ɓenndinana on nyaamdu nder wakkaci muuɗum, emo nyaamna on nyaamdu, emo velna ɓerɗe mooɗon. Ammaa e ɗe'e bolle fuu, da bone lilaaɓe kaɗri hawriinde ndeen hirsango ɓe sadaka. Ɓaawo ma'ajum, Yahuudu'en ivoyɓe Antaakiya e Ikooniya ummini hakkiilooji yimɓe, ɓe perdi Bulus kaaƴe, ɓe ndasi mo, ɓe njahari mo ɓaawo si'ire, gam eɓe tammii o maayi. Ammaa nde goonɗinɓe ngari kawriti dow ma'ako, o ummii o natti nder si'ire. Jonto o dillidi e Barnabas yahago si'ire vi'eteende Derbe. Bittuki lilaaɓe si'ire Antaakiya nder lesdi Siiriya Bulus e Barnabas nga'ajini *Habaru Belɗum toon Derbe, ɓe keɓi goonɗinɓe ɗuuɗɓe. Ɓaawo ma'ajum, ɓe mbittii Listira e Ikooniya e Antaakiya. Eɓe cemmbiɗina ɓerɗe goonɗinɓe, eɓe mbaggina ɓe, ɓe ndaroo e semmbee nder goonɗinki maɓɓe. Ɓe mbi'i ɓe : — Sey e torraaji ɗuuɗɗi keɓeten nattugo *laamu Allah. Nder koo kaye *ikiliisiya fuu, ɓe cuɓani ɗum darvooɓe. Ɓe cuumii, ɓe mbaɗi do'aare, ɓe kokki ɓe nder junngo Jawmiraawo mo ɓe ngoonɗini. Nde ɓe ndaacii lesdi Pisidiya, ɓe ngari Pamfiliya. Nde ɓe nga'ajini voliinde Allah nder si'ire Perga, sey ɓe ndilliri si'ire Ataaliya. Gada toon ɓe natti akali ndiyam ɓe kooti Antaakiya, toon to ɓe njaɓnoo kokkal barkaa Allah, gam ɓe kuwa kuugal ngal ɓe keyni. Nde ɓe ngarti, ɓe kawriti yimɓe ikiliisiya, ɓe ngeccii ɓe ko Allah waɗi gada e maɓɓe, e no o omtirani *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en dammugal goonɗingo Yeesu. Ɓe mbaali balɗe ɗuuɗɗe toon nder goonɗinɓe.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥔 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤋𞤳𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤋𞤳𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤾𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤻𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤭𞤩𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤋𞤳𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤫𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤢𞤪𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫. 𞤅𞤫𞤴 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤬𞤫𞤪𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤷𞤭'𞤫 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤁𞤫𞤪𞤦𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤂𞤭𞤳𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤷𞤭'𞤫 𞤨𞤭𞤤𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤭. 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤧𞤯𞤮 𞤣𞤭𞤥𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞥅𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤥𞤮 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤅𞤫𞤴 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤫𞤴𞤳𞤭 𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤼𞤮𞤱𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤪𞤢 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 ! 𞤔𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤪𞤮𞥅𞤨𞤼𞤭𞥅 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤴𞤭'𞤭 𞤳𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤯𞤫𞤥𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤤𞤭𞤳𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤀𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤫𞤲 ! 𞤇𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 « 𞤔𞤫𞥅𞤱𞤵𞤧 »⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 « 𞤖𞤫𞤪𞤥𞤫𞤧 »⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮. 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤔𞤫𞥅𞤱𞤵𞤧 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤪𞤮𞤴𞤣𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢𞥄𞤲'𞤶𞤮 𞤔𞤫𞥅𞤱𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤺𞤢'𞤭 𞤷𞤭𞤲𞤺𞤭𞤼𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤨𞤭𞤸𞤭𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤪𞤧𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤪𞤧𞤭𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤼𞤮𞤲 𞤲𞤭𞤸𞤭𞤲𞤭𞥅 ؟ 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤮𞤲 𞤯𞤫'𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤮𞤴𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤼𞤢𞤺𞤯𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤵𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤩𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤭𞤴𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤩𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤯𞤫'𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤣𞤢 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤯𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤭𞤪𞤧𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤋𞤳𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤪𞤣𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤧𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤮 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤁𞤫𞤪𞤦𞤫. 𞤄𞤭𞤼𞥆𞤵𞤳𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞥅𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤁𞤫𞤪𞤦𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤋𞤳𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢. 𞤉𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤮𞥅 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤅𞤫𞤴 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤼𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤴𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫. 𞤇𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤥𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤷𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤆𞤭𞤧𞤭𞤣𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤆𞤢𞤥𞤬𞤭𞤤𞤭𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤆𞤫𞤪𞤺𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤼𞤢𞥄𞤤𞤭𞤴𞤢. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤼𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤲𞤮𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤴𞤲𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤮 𞤮𞤥𞤼𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫.
Kuuɗe Lilaaɓe 15 Ikiliisiya Urusaliima Sey woɓɓe yimɓe ivoyi lesdi Yahuudiya ngari si'ire Antaakiya, eɓe ekkitina goonɗinɓe, eɓe mbi'a : — Kul on naadaaka noon no *Tawreeta Muusa vi'i, on kisataa. Bulus e Barnabas ngeddootiri e maɓɓe geddi naawɗi. Sey goonɗinɓe wonɓe Antaakiya cuɓi Bulus e Barnabas e woɓɓe gada nder mu''en, ɓe lili ɓe *Urusaliima gam ɓe mbolida e lilaaɓe e darvooɓe wonɓe toon. Ndeen suɓaaɓe ɓeen ndilli, ɓe ndaacii lesɗe Finiikiya e *Samaariya, eɓe ngeccoo goonɗinɓe habaru tuubki *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en. Ɗum laatanii goonɗinɓe fuu velvelo manngo. Nde ɓe njottii *Urusaliima, ikiliisiya e lilaaɓe e darvooɓe njaɓɓii ɓe. Ndeen Bulus e Barnabas ngeccii ɓe koo ɗume ko Allah waɗi gada e mu''en. Ammaa woɓɓe goonɗinɓe nder *Fariisa'en ummii mbi'i : — Doole goonɗinɓe *ɓe laataaki Yahuudu'en naadee, ɓe mbi'ee ɓe tokka dookaaji *Tawreeta Muusa. Lilaaɓe e darvooɓe kawriti gam ɓe ndaara noye ɓe mbaɗata. Nde ɓe neeɓi eɓe mbolva dow ma'aka, Biiturus ummii vi'i ɓe : — Banndiraaɓe, eɗon anndi Allah suɓii yam nder mooɗon ilaa, gam mi wa'ajina Habaru Belɗum nder *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en, gam ɓe nana, ɓe ngoonɗina. Allah annduɗo ɓerɗe yimɓe fuu, hollii jaɓii ɓe nde o hokki ɓe *Ruhu Ceniiɗo, noon no o hokkiri en ɗum. Walaa ko senndi en e maɓɓe, gam o laaɓnii ɓerɗe maɓɓe gada e goonɗinki. Jo'oni, gam ɗume eɗon ngodoo Allah e yowango goonɗinɓe ɓeen donngal ngal enen e maamiraaɓe meeɗen, en mbaawaay roondaago ? Naa noon sam ! Noon no ngoonɗinirɗen keɓɗen kisndam barkaa yiɗde Yeesu Jawmiraawo, noon kamɓe maa ɓe kisrata. Hawriinde fuu de''iti yewanii ko Barnabas e Bulus mbi'ata ɓe dow no Allah wa'ari alaamaaji e kuuɗe kaayniiɗe gada e maɓɓe nder leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en. Nde ɓe keyni volvugo, sey Yaakuubu toontii ɓe vi'i : — Banndiraaɓe, ngewanee yam ! Simon yeccake en no Allah suɓri woɓɓe nder leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en, laatini ɗi yimɓe muuɗum. Ɗum fotii deydey e ko annabo'en mbinndunoo ɓe mbi'i : « Jawmiraawo vi'i : Ɓaawo ma'ajum, mi so''oyto, mi nyiɓtoo wuro Dawda yibbinaango, mi nyiɓtoto ngo, mi darna ngo kadimaa, gam yimɓe horiiɓe njilloo Jawmiraawo, leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en ɗi noddireymi innde am fuu. Noon Jawmiraawo vi'i, anndinɗo ɗe'e kuuɗe ila ndeenno. » Yaakuubu tokki vi'igo : — Gam ma'ajum miin boo ko ngi'imi, to' en caɗnan yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en tuuɓɓe ngaylitoyii to Allah, ammaa en mbinndan ɓe to' ɓe nyaam nyaamdu haramndu hirsanaandu gumkiiji, to' ɓe mbaɗ njeenu, to' ɓe nyaam caaɗɗum koo ƴiiƴam. Gam ila ndeenno dookaaji *Muusa e ekkitinee nder ci'e fuu, eɗi njanngee koo ndeye *nyannde-fooftiinde nder *cuuɗi-ga'ajorɗi. Toontol aardiiɓe ikiliisiya Ndeen lilaaɓe e darvooɓe *ikiliisiya fuu ndarvi suɓgo woɓɓe gada nder mu''en gam ɓe lila ɓe si'ire Antaakiya, ɓe njahada e Bulus e Barnabas. Ɓe cuɓi mawɓe ɗiɗo nder maɓɓe, Yahuuda bi'eteeɗo Barsabas kam e Siilas. Ɓe kokki ɓe ɗereewol bi'ingol : — Minon banndiraaɓe mooɗon lilaaɓe e darvooɓe emin kinna on, onon banndiraaɓe amin e goɗɗi leƴƴi gonɗi nder si'ire Antaakiya e lesdi Siiriya e Siliikiya. Min nanii habaru woɓɓe iɓɓe to amin mbemmbirii on bolle mu''en, ɓe umminii hakkiilooji mooɗon, koo nde laatii minon min lilaay ɓe. Kanjum waɗi nde min poti ko'e, min ndarvi suɓgo woɓɓe nder amin gam min lila ɓe to mooɗon, eɓe ngondi e yiɗaaɓe amin Barnabas e Bulus, siryiiɓe hokkugo yonkiiji mu''en gam Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu. Kanjum waɗi min liloyi Yahuuda e Siilas, ɓe mbolida e mooɗon honnduko e honnduko dow ko min mbinndani on. Ɗum fottanii min, minon e *Ruhu Ceniiɗo, to' min ndoondu on dowle feere, sey ɗe'e laatiiɗe doole : To' on nyaam ko hirsanaa gumkiiji koo ƴiiƴam koo caaɗɗum, to' on mbaɗ njeenu. Kul on ndeenrii ko'e mooɗon noon, on mbaɗii ko vooɗi. Allah vallu en ! Sey ɓe lili ɓe, ɓe tokki laawol yahago Antaakiya. Nde ɓe njottii toon, ɓe kawriti ikiliisiya, ɓe kokki ɓe ɗereewol ngool. Nde ɓeen njanngi ngol, ɓe nani belɗum, gam bolle ɗeen cemmbiɗinii ɓe. Nde laatii Yahuuda e Siilas no annabo'en, ɓe cemmbiɗini ɓerɗe banndiraaɓe goonɗinɓe, ɓe tiɗɗini ɓe e bolle ɗuuɗɗe. Nde ɓe mbaali balɗe toon, ɓe ɗali banndiraaɓe goonɗinɓe nder jam, ɓe mbittii to liloynooɓe ɓe. [ Ammaa Siilas kanyum jooɗake toon.] Bulus e Barnabas njooɗii nder Antaakiya, eɓe ekkitina, eɓe nga'ajina voliinde Jawmiraawo, kamɓe e yimɓe ɗuuɗɓe. Bulus senndirii e Barnabas Ɓaawo balɗe seɗɗa Bulus vi'i Barnabas : — Mbittemma ci'e to nga'ajinnooɗen voliinde Jawmiraawo fuu, ndaaren no banndiraaɓe meeɗen goonɗinɓe ɓeen ngontiri. Barnabas e yiɗi ɓe njahada e Yahayya bi'eteeɗo Markus. Ammaa ɗum velaay Bulus, gam Markus seediino e maɓɓe toon lesdi Pamfiliya, ila o heynaay kuugal ngal o fuɗɗidiɗnoo e maɓɓe. Ɓe ngeddindiri korey, faa geddi ɗiin njahari ɓe e senndirgo. Barnabas hooƴi Markus, ɓe natti akali ndiyam yahago Kiparus. Bulus boo suɓi Siilas, yahadi e ma'ako. Banndiraaɓe goonɗinɓe mbaɗi ɓe nder junngo Jawmiraawo, gam o reena ɓe. Ɓe tokki nder lesdi Siiriya e lesdi Siliikiya, eɓe njaha eɓe cemmbiɗina ikiliisiyaaji.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥕 𞤋𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤅𞤫𞤴 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : — 𞤑𞤵𞤤 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤾𞤭'𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲'𞤺𞤫𞤣𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤯𞤭. 𞤅𞤫𞤴 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤷𞤵𞤩𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤷𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤊𞤭𞤲𞤭𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 *𞤅𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤳𞤭 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤍𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤊𞤢𞤪𞤭𞥅𞤧𞤢'𞤫𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 *𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤫𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢. 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤭 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤢⹁ 𞤄𞤭𞥅𞤼𞤵𞤪𞤵𞤧 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤭𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲 𞤯𞤵𞤥. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭 𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤣𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤴𞤮𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤲𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤪𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤺𞤮 ؟ 𞤐𞤢𞥄 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤥 ! 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤧𞤪𞤢𞤼𞤢. 𞤖𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤭 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤴𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 ! 𞤅𞤭𞤥𞤮𞤲 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤪𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤯𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : « 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤮''𞤮𞤴𞤼𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤻𞤭𞤩𞤼𞤮𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤁𞤢𞤱𞤣𞤢 𞤴𞤭𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤻𞤭𞤩𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤢 𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤯𞤭 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤯𞤫'𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤭𞤤𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮. » 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 : — 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞤥𞤭⹁ 𞤼𞤮' 𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤯𞤲𞤢𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤼𞤵𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵 𞤸𞤢𞤪𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤵 𞤸𞤭𞤪𞤧𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤭𞤤𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭'𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤯𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤺𞤫𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭-𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤯𞤭. 𞤚𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤾𞤭 𞤧𞤵𞤩𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤢 𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧. 𞤇𞤫 𞤷𞤵𞤩𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤢𞤪𞤧𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤳𞤢𞤥 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧. 𞤇𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤭'𞤭𞤲'𞤺𞤮𞤤 : — 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞥅𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤅𞤭𞤤𞤭𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢. 𞤃𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤫𞤥𞤦𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤩𞤫. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤮𞤼𞤭 𞤳𞤮'𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤾𞤭 𞤧𞤵𞤩𞤺𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤢 𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲. 𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤼𞤮' 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱𞤤𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤯𞤫'𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 : 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥 𞤳𞤮 𞤸𞤭𞤪𞤧𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵. 𞤑𞤵𞤤 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵 𞤫𞤲 ! 𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤭𞤯𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤯𞤢𞤤𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫. [ 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤳𞤢𞤻𞤵𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤳𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲.] 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 : — 𞤐'𞤄𞤭𞤼𞥆𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤷𞤭'𞤫 𞤼𞤮 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭. 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤆𞤢𞤥𞤬𞤭𞤤𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤭𞤤𞤢 𞤮 𞤸𞤫𞤴𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭𞤣𞤭𞤯𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤪𞤺𞤮. 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤑𞤭𞤨𞤢𞤪𞤵𞤧. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤩𞤫. 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞥅𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞤤𞤭𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤫𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭.
Kuuɗe Lilaaɓe 16 Jahaangal Bulus ɗiɗaɓal Bulus yahi si'ire Derbe, ndeen o yottii si'ire Listira. Toon o tawi goɗɗo goonɗinɗo bi'eteeɗo Timote. Inna ma'ako no Yahuuduujo goonɗinɗo, ammaa baaba ma'ako no *Helenankeejo. Banndiraaɓe goonɗinɓe wonɓe Listira e Ikooniya e mbolva haala mbooɗka dow Timote. Bulus e yiɗi yahadugo e ma'ako, kanjum waɗi o naadi mo, gam Yahuudu'en jooɗiiɓe nder jaaje ɗeen fuu e anndi baaba Timote no *Helenankeejo. Ci'e to ɓe njaali fuu, eɓe ngeccoo goonɗinɓe dookaaji ɗi lilaaɓe e darvooɓe wonɓe *Urusaliima ndarni, gam ɓe tokka ɗi. Noon goonɗinɓe ɓesdorii semmbee nder goonɗinki, eɓe ɓesda ɗuuɗgo nyanndeere fuu. Bulus noddaama lesdi Makedooniya *Ruhu Ceniiɗo haɗii ɓe wa'ajingo voliinde muuɗum nder lesdi Aasiya. Gam ma'ajum ɓe tokki lesdi Firiigiya e lesdi Galaatiya. Nde ɓe ngari keerol lesdi Misiya, ɓe ndaari yahago lesdi Bitiniya, ammaa Ruhu Yeesu jaɓaay ɓe natta ndi. Gam ma'ajum ɓe tokkiri Misiya, ɓe njahi si'ire vi'eteende Toorowas. Nder jemmaare ndeen Bulus hoyɗi. O yi'i neɗɗo Makedooniya e darii e toroo mo e vi'a : — Wutoroya Makedooniya mballaa min ! Nde Bulus hoyɗi koyɗol ngool, ɗoon e ɗoon min ndaari yahago Makedooniya, gam min annditii Allah noddii min, min nga'ajina ɓe *Habaru Belɗum. Bulus nder si'ire Filipi Noon min nattiri akali ndiyam iɓki Toorowas, min njahi deydey Samootaras. Jonto min njahi Neyapoolis. Min ndilli ɗoon min njahi Filipi, si'ire ɓurnde manngu nder lesdi Makedooniya, nde Roomankoo'en laamani. Min mbaali balɗe ɗoon. *Nyannde-fooftiinde min mburtii si'ire min njahi regorde maayo, toon to Yahuudu'en mboovi waɗgo do'aare. Ɗoon min tawi rewɓe e kawriti. Min njooɗii emin mbolida e maɓɓe. Nder maɓɓe e woodi debbo bi'eteeɗo Liidiya *kulɗo Allah, emo yewanii min. Debbo oon o neɗɗo si'ire Tiyaatira, coorroowo kolte boɗeeje. Jawmiraawo omti ɓernde ma'ako gam o ngoonɗina ko Bulus wa'ajini. Kanko e wuro ma'ako fuu ɓe mbaɗanaa *baptisma. Ɓaawo ma'ajum, o torii min o vi'i : — Kul on ndaarii yam goonɗinɗo Jawmiraawo, njippee wuro am. O dooli min jippaago to ma'ako. Bulus e Siilas nder kaso Woɗnde nyanndeere emin njaha yaayre waɗgo do'aare. Goɗɗo korɗo mo ginnol laatini gi'oowo fottii e amin. Jawmiraaɓe korɗo oon keɓrii mo ceede ɗuuɗɗe e kuugal ma'ako ngal gi'iki. O tokki min minon e Bulus, emo wulla, emo vi'a : — Ɓe'e yimɓe no huwanooɓe Allah Mawɗo ! Eɓe anndina on laawol kisndam. Balɗe ɗuuɗɗe emo waɗa noon, faa Bulus huunƴi, yeeƴii mo vi'i ginnol ngool : — Nder innde Yeesu *Almasiifu, vurta nder ma'ako ! Jaawɗum ginnol ngool vurtii mo. Nde jawmiraaɓe ma'ako annditi laawol heɓgo ceede mu''en e korɗo oon darake, ɓe nanngi Bulus e Siilas, ɓe ndasri ɓe fiiliire to yimɓe kawritata, toon to sernooɓe. Ɓe njahari ɓe to mawɓe si'ire ndeen, ɓe mbi'i : — Ɓe'e worɓe ɗiɗo ɓe *Yahuudu'en, eɓe njiiɓa hakkiilooji yimɓe si'ire meeɗen korey. Eɓe ekkitina finaatawaaji ɗi haanaa njaɓen koo kuwen, gam enen en *Roomankoo'en. Jama'aare ɗuuɗnde hawriti dow maɓɓe. Sernooɓe mbi'i ɓe ɓortee ɓe piyee. Ɓe piyaa korey, ɓe omndaa nder kaso. Mawɓe mbi'i deenoowo kaso reena ɓe booɗɗum. Kanko boo nde o nani ka, o nattini ɓe nder suudu kaso cakaaru, o omndi kosɗe maɓɓe hakkunde leɗɗe ɗiɗi tedduɗe. Caka jemma, Bulus e Siilas e mbaɗa do'aare, eɓe maalta Allah e gimi. Nanngaaɓe horiiɓe e ngewanii ɓe. Ɗoon e ɗoon lesdi dimmbi dimmbaaki makki, faa fuɗɗoode nyiɓki wuro kaso ndimmbii. Dammuɗe fuu omti, sarkaaji kaɓɓiraaɗi ɓe kaso fuu kaɓɓiti. Nde deenoowo oon fini, o yi'i dammuɗe kaso fuu e omti, o tammii wonɓe nder kaso fuu nyaari. Gam ma'ajum o saafti kaafahi ma'ako gam o wara hoore ma'ako. Ndeen Bulus wulli, towni voliinde vi'i : — Ta'a nawnu hoore maaɗa, min fuu emin ɗo'o ! Deenoowo oon vi'i hokkee fitila, nde o hokkaa ka o nyaardi to Bulus e Siilas ngoni, o diccii yeeso maɓɓe, emo diwna. Ndeen o vurtini ɓe o vi'i : — Moodiɓɓe, noye mbaɗeymi mi heɓa kisndam ? Ɓe toontii mo ɓe mbi'i : — Goonɗin Yeesu Jawmiraawo, aan e wuro maaɗa fuu, on kisey. Ɓe ngeccii mo haala Jawmiraawo, kanko e wuro ma'ako fuu. Nder jemmaare ndeen o vurtini ɓe, o looti nawnanɗe maɓɓe. E wakkaci ɗuum boo, o waɗanaa *baptisma, kanko e wuro ma'ako fuu. Ndeen o nattini Bulus e Siilas nder wuro ma'ako, o hokki ɓe nyaamdu. Kanko e wuro ma'ako fuu ɓe nani belɗum, gam ɓe ngoonɗinii Allah. Nde veeti, mawɓe si'ire ndeen liloyi doogari'en mbi'a deenoowo oon yoofa worɓe ɓeen ɗiɗo. Deenoowo oon yeccii Bulus vi'i : — Mawɓe liloyii mbi'ii njoofeeɗon. Mburtee jo'oni, njahon jam. Ammaa Bulus vi'i mo : — Ɓe mbi'i min piyee yeeso yimɓe ila min cernanaaka, ɓe nattinii min kaso, minon boo min *Roomankoo'en. Ndeen jo'oni ɓe mburtina min nder suuɗeefi naa ? Ɗum waɗataako sam ! Doole kamɓe e ko'e maɓɓe ɓe ngara ɓe mburtina min ! Doogari'en ngeccii mawɓe si'ire haala kaan. Nde ɓe nani Bulus e Siilas no Roomankoo'en ɓe kuli. Ɓe njahi ɓe tuubani ɓe, ɓe mburtini ɓe kaso. Ɓe torii ɓe, ɓe mburtoo si'ire maɓɓe. Nde Bulus e Siilas mburtii kaso, ɓe natti wuro Liidiya. Ɓe ngi'idi e banndiraaɓe goonɗinɓe, ɓe cemmbiɗini ɓerɗe maɓɓe. Ɓaawo ma'ajum, ɓe ndilli.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥖 𞤔𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤯𞤭𞤯𞤢𞤩𞤢𞤤 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤫𞤪𞤦𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢. 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫. 𞤋𞤲𞥆𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤂𞤭𞤧𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤋𞤳𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤲𞤮 *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮. 𞤕𞤭'𞤫 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤯𞤭. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤺𞤮 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤊𞤭𞤪𞤭𞥅𞤺𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤄𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢 𞤲'𞤣𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤚𞤮𞥅𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤸𞤮𞤴𞤯𞤭. 𞤌 𞤴𞤭'𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 : — 𞤏𞤵𞤼𞤮𞤪𞤮𞤴𞤢 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 ! 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤸𞤮𞤴𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤⹁ 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞤭 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤭𞤩𞤳𞤭 𞤚𞤮𞥅𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤅𞤢𞤥𞤮𞥅𞤼𞤢𞤪𞤢𞤧. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤐𞤫𞤴𞤢𞤨𞤮𞥅𞤤𞤭𞤧. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞤭⹁ 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲. *𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤪𞤫𞤺𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤾𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤂𞤭𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢 *𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲. 𞤁𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤭𞤴𞤢𞥄𞤼𞤭𞤪𞤢⹁ 𞤷𞤮𞥅𞤪𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤦𞤮𞤯𞤫𞥅𞤶𞤫. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮𞤥𞤼𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤑𞤵𞤤 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤫𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤢𞤥. 𞤌 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤏𞤮𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤮𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤺𞤭'𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤺𞤭'𞤭𞤳𞤭. 𞤌 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤢 : — 𞤇𞤫'𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 ! 𞤉𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥. 𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤭⹁ 𞤴𞤫𞥅𞤰𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤 : — 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 ! 𞤔𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤧𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫. 𞤇𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤇𞤫'𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤩𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤉𞤩𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤵𞤱𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫𞤲 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲. 𞤔𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤮𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤫𞥅. 𞤇𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤩𞤫 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤃𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤷𞤢𞤳𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤮 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤫. 𞤕𞤢𞤳𞤢 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤺𞤭𞤥𞤭. 𞤐𞤢𞤲𞤺𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤣𞤭𞤥𞤦𞤭 𞤣𞤭𞤥𞤦𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤻𞤭𞤩𞤳𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤲'𞤣𞤭𞤥𞤦𞤭𞥅. 𞤁𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤮𞤥𞤼𞤭⹁ 𞤧𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤮𞤥𞤼𞤭⹁ 𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤬𞤼𞤭 𞤳𞤢𞥄𞤬𞤢𞤸𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤭⹁ 𞤼𞤮𞤱𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤚𞤢'𞤢 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤵 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤯𞤮'𞤮 ! 𞤁𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤤𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭 𞤼𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤮 𞤣𞤭𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤣𞤭𞤱𞤲𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 ؟ 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤫𞤴. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤭 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤉 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤣𞤵. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤁𞤫 𞤾𞤫𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤺𞤢𞤪𞤭'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤣𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤢 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤯𞤭𞤯𞤮. 𞤁𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤬𞤫𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤐'𞤄𞤵𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤨𞤭𞤴𞤫𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤭𞤤𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭𞤲 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤫𞥅𞤬𞤭 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤥 ! 𞤁𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤭𞤲 ! 𞤁𞤮𞥅𞤺𞤢𞤪𞤭'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤲𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤭. 𞤇𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤂𞤭𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭.
Kuuɗe Lilaaɓe 17 Bulus e Siilas nder si'ire Tesaloonika Bulus e Siilas tokki laawol si'ire Amfipoolis e Apolooniya, ɓe ngari Tesaloonika. Ɗoon e woodi *suudu-wa'ajordu Yahuudu'en. Sey Bulus natti nder suudu-wa'ajordu noon no voovi waɗgo. O waɗi jontitanɗe tati, emo yaha *nyannde-fooftiinde fuu emo volida e maɓɓe dow *Deftere Seniinde. O anndini ɓe, o holli ɓe boo doole Almasiifu torree, ummitinee nder maayde. O vi'i ɓe : — Yeesu mo ekkitineymi on habaru muuɗum, kanko woni *Almasiifu. Woɓɓe nder *Yahuudu'en njaɓi ka, ɓe tokki Bulus e Siilas, kamɓe e *Helenankoo'en *hulooɓe Allah ɗuuɗɓe, hawtaade e rewɓe woonɓe manngu ɗuuɗɓe. Ammaa Yahuudu'en ɓe ngoonɗinaay nanii nalwiiru Bulus e Siilas. Ɓe kawriti yimɓe mehere'en, yiilotooɓe nder luumo. Ɓe ummini hakkiilo si'ire ndeen fuu. Ɓe natti nder wuro Jaason, eɓe ndaara Bulus e Siilas, gam ɓe njahara ɓe yeeso jama'aare maɓɓe. Nde ɓe keɓtaay Bulus e Siilas, ɓe ndasoyi Jaason e woɓɓe banndiraaɓe goonɗinɓe, ɓe ngaddi ɓe yeeso sernanooɓe si'ire, eɓe ngulla eɓe mbi'a : — Yimɓe umminooɓe hakkiilooji duuniyaaru fuu raɓɓe, ɓe ngarii faa ɗo'o. Jaason boo veernii ɓe nder wuro muuɗum ! Ɓe tokkaay ceri'a laamiiɗo *Rooma mawɗo, eɓe mbi'a e woodi goɗɗo laamiiɗo bi'eteeɗo Yeesu. Bolle ɗeen njiiɓi hakkiilo yimɓe si'ire ndeen e sernooɓe maɓɓe fuu. Jaason e banndiraaɓe goonɗinɓe kokki ceede jingina, ɓaawo ma'ajum ɓe njoofaa. Bulus nder si'ire Beereya Nde jemma waɗi, banndiraaɓe goonɗinɓe lildi Bulus e Siilas si'ire Beereya. Nde ɓe njottii toon, ɓe njahi *suudu-wa'ajordu Yahuudu'en. Yimɓe si'ire Beereya ɓurii ɓe Tesaloonika gikku mbooɗngu, gam ɓe njaɓii habaru ɗum Bulus waddani ɓe e juuɗe ɗiɗi. Eɓe liinya *Deftere Seniinde nyannde fuu, gam ɓe ngi'a kul ko Bulus ekkitinta ɓe ɗum goonga. Gam ma'ajum *Yahuudu'en ɗuuɗɓe ngoonɗini voliinde Allah, faa e rewɓe *Helenankoo'en woonɓe manngu e worɓe Helenankoo'en ɗuuɗɓe. Nde Yahuudu'en Tesaloonika nani Bulus e ekkitina voliinde Allah nder si'ire Beereya, ɓe njahi toon boo, ɓe ummini hakkiilo yimɓe. Ɗoon e ɗoon banndiraaɓe goonɗinɓe lildi Bulus fonngo maayo, ammaa Siilas e Timote ndarii ɗoon. Ɓeen ɗoftuɓe Bulus njahadi e ma'ako faa si'ire Ateena. Nde ɓe njottii toon, Bulus liloyi ɓe ɓe ngeccoo Siilas e Timote ngara to ma'ako jaawɗum. Bulus nder si'ire Ateena Nde Bulus e reenti garol Siilas e Timote ɗoon si'ire Ateena, ɓernde ma'ako metti korey nde o yi'i no si'ire ndeen heeɓri gumkiiji. Gam ma'ajum *nyannde-fooftiinde fuu emo fooɗfooɗtira e Yahuudu'en e woɓɓe *hulooɓe Allah *ɓe laataaki Yahuudu'en nder *suudu-wa'ajordu maɓɓe. Emo volida e woɓɓe boo nder luumo e ɓeen ɓe o fotti ɗoon fuu. Woɓɓe annduɓe vi'eteeɓe Epikuri'en e Sitooki'en mbolidi e ma'ako. Woɓɓe maɓɓe e mbi'a : — Ɗume o'o ɗuuɗa haalaajo yiɗi vi'igo ? Woɓɓe boo e mbi'a : — O ekkitinoowo habaru allaaji jananni. Ɓe mbi'ii noon gam emo ekkitina habaru Yeesu e ummitineeki maayɓe. Ɓe kooƴi mo, ɓe njahari mo baamngel bi'eteengel Areyopagus, ɓe mbi'i : — Emin ngiɗi anndugo habaru ekkitinol kesol ngol ekkitinta, gam a waddii haala ka min meeɗaay nango. Emin ngiɗi anndugo ma'ana ma'aka. Yimɓe si'ire Ateena e jananɓe jooɗiiɓe ɗoon fuu, e ngiɗi nango haalaaji kesi e volvugo dow ma'aji dum. Ndeen Bulus darii yeeso yimɓe toon Areyopagus, o vi'i : — Onon yimɓe Ateena, mi yi'ii on yiɗɓe tokkugo diina korey, gam nde ngiiliimi nder si'ire mooɗon, mi yi'ii sakkirde feere nde ɗum vinndi dow muuɗum : « gam allah mo anndaaka. » Too, oon mo cujjidanton nder ciya anndal, kanko ngiɗmi anndingo on. Allah Tagɗo duuniyaaru e ko woni nder ma'aru fuu, kanko woni jawmu dow e lees, o jooɗataako nder gure nyiɓraaɗe juuɗe. Kanko o yillataako valliiru neɗɗo. Walaa koo ɗume ko yimɓe mbaawata waɗango mo, gam kanko hokkata neɗɗo fuu yonki e poofɗe, emo foofna koo ɗume fuu. Gada e neɗɗo go'oto Allah tagiri leƴƴi fuu, o jo''ini ɗi nder duuniyaaru. O darni wakkaciiji maɓɓe e keerol jo'onde maɓɓe ila ɗum waraay. Allah waɗii ɗum gam ɓe ndaara ɗum, ɓe memmemta, faa ɓe keɓta ɗum, koo nde laatii o woɗɗaaki koo moye meeɗen. Gam yonki meeɗen e yahadu meeɗen e jo'onde meeɗen fuu to ma'ako ɗum ivi. Noon no woɓɓe waawɓe haala mooɗon mbi'i : « Enen boo en danygol ma'ako. » Nde laatii en danygol ma'ako, haanaay tammooɗen emo nanndi e gumki ba'araaki jiinaariya koo ajurfaari koo haayre sehaande, ki neɗɗo waɗi nder nyumooji e hakkiilo muuɗum. Allah munyanii yimɓe nde ɓe ngonnoo nder ciya anndal. Ammaa jo'oni emo vi'a yimɓe koo toye fuu tuuba, gam o siryake wakkaci nde o serniranta duuniyaaru e aadilaaku. O sernaney ndu gada e neɗɗo mo o suɓi. O tabbitinanii ɗum yimɓe fuu nde o ummitini mo gada nder maayde. Nde ɓe nani Bulus e volva haala ummitineeki maayɓe, woɓɓe njali mo, woɓɓe boo mbi'i : — Min ɓesdey yewanaago ma woɗnde nyanndeere. Ndeen Bulus vurtii nder maɓɓe. E noon fuu woɓɓe ngoonɗinii Yeesu, ɓe tokki mo. Nder maɓɓe e woodi goɗɗo gonɗo nder kawtal Areyopagus bi'eteeɗo Diyoniisiyus, e debbo bi'eteeɗo Damaaris e woɓɓe feere.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥗 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤥𞤬𞤭𞤨𞤮𞥅𞤤𞤭𞤧 𞤫 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤅𞤫𞤴 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤾𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤶𞤮𞤲𞤼𞤭𞤼𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫. 𞤌 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞥅⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 *𞤸𞤵𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤢𞥄𞤣𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤲𞤢𞤤𞤱𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧. 𞤇𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫'𞤫𞤲⹁ 𞤴𞤭𞥅𞤤𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤵𞥅𞤥𞤮. 𞤇𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤔𞤢𞥄𞤧𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤧𞤮𞤴𞤭 𞤔𞤢𞥄𞤧𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : — 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤪𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤮'𞤮. 𞤔𞤢𞥄𞤧𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤾𞤫𞥅𞤪𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 ! 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤄𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤩𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤔𞤢𞥄𞤧𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤭𞤲𞤢⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤄𞤫𞥅𞤪𞤫𞤴𞤢 𞤐'𞤁𞤫 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤄𞤫𞥅𞤪𞤫𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤄𞤫𞥅𞤪𞤫𞤴𞤢 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭. 𞤉𞤩𞤫 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤢 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤢 𞤳𞤵𞤤 𞤳𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤱𞤮𞥅𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤄𞤫𞥅𞤪𞤫𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤬𞤮𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤮𞥅𞤲. 𞤇𞤫𞥅𞤲 𞤯𞤮𞤬𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤮𞤤 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤴𞤭'𞤭 𞤲𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤩𞤪𞤭 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤬𞤮𞥅𞤯𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 *𞤸𞤵𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤉𞤥𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤵𞥅𞤥𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤮 𞤬𞤮𞤼𞥆𞤭 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤉𞤨𞤭𞤳𞤵𞤪𞤭'𞤫𞤲 𞤫 𞤅𞤭𞤼𞤮𞥅𞤳𞤭'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : — 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤮'𞤮 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 ؟ 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : — 𞤌 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤢𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤭. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫. 𞤇𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤥𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤀𞤪𞤫𞤴𞤮𞤨𞤢𞤺𞤵𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤢. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤭 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤣𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤀𞤪𞤫𞤴𞤮𞤨𞤢𞤺𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤧𞤢𞤳𞥆𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 : « 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢. » 𞤚𞤮𞥅⹁ 𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤮 𞤷𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤼𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤚𞤢𞤺𞤯𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧⹁ 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤻𞤭𞤩𞤪𞤢𞥄𞤯𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤯𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤲𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤭 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤶𞤮''𞤭𞤲𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤌 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤭𞤤𞤢 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄𞤴. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤢 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤥𞥆𞤫𞤥𞤼𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤾𞤭. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤩𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : « 𞤉𞤲𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤻𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. » 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤻𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫𞤥𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭 𞤦𞤢'𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤧𞤫𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵. 𞤌 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤵 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭. 𞤌 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤤𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤭𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤫𞤴 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤢 𞤱𞤮𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤀𞤪𞤫𞤴𞤮𞤨𞤢𞤺𞤵𞤧 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤁𞤭𞤴𞤮𞤲𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤵𞤧⹁ 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤁𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭𞤧 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫.
Kuuɗe Lilaaɓe 18 Wa'aji Bulus nder si'ire Korontu Ɓaawo ma'ajum, Bulus dilli Ateena, yahi Korontu. Ɗoon o tawi goɗɗo Yahuuduujo bi'eteeɗo Akiilas e debbo muuɗum bi'eteeɗo Piriisiila, ivoyɓe lesdi Pontus. Ɓe neeɓaay ko ɓe ivoyi lesdi Itaaliya, gam Kalawdiyus laamiiɗo mawɗo vi'ii *Yahuudu'en fuu mburtoo si'ire *Rooma. Bulus yahi to maɓɓe. O jooɗii ɗoon emo huuda e maɓɓe, gam kanko maa o baɗoowo cuuɗi lare kama maɓɓe. Koo ndeye *nyannde-fooftiinde fuu, Bulus e volida e yimɓe nder *suudu-wa'ajordu, emo fooɗoya hakkiilooji *Yahuudu'en e *Helenankoo'en, gam ɓe ngoonɗina. Nde Siilas e Timote ivoyi lesdi Makedooniya ngari si'ire Korontu, Bulus hooƴii wakkaci muuɗum fuu gam wa'ajingo e saaydingo Yahuudu'en Yeesu woni *Almasiifu. Ammaa nde ɓe ngeddi mo, ɓe kuɗi mo, o fiɗɗi sollaare kolte ma'ako. O vi'i ɓe : — Alhaki mooɗon yanta dow ko'e mooɗon ! Mi ittii juuɗe am. Gada hannde, mi yahey to *ɓe laataaki Yahuudu'en. O ummii ɗoon o yahi to goɗɗo gorko tokkuɗo diina Yahuudu'en, bi'eteeɗo Tiitiyus Justus, mo wuro muuɗum woni faro suudu-wa'ajordu. Kirispus mawɗo *suudu-wa'ajordu nduun, kam e wuro muuɗum fuu ngoonɗinii Jawmiraawo. Ɗuuɗɓe gada nder Korontu'en nanɓe wa'aji Bulus ngoonɗinii, ɓe mbaɗanaa *baptisma. Woɗnde jemmaare Jawmiraawo volidi e Bulus nder koyɗol vi'i mo : — Ta'a hul ! Wa'ajin habaru am, ta'a de''u, gam emi wondi e maaɗa. Walaa baawɗo torrugo maa, sabu emi woodi yimɓe ɗuuɗɓe nder nde'e si'ire. Bulus jooɗodii e maɓɓe hitaande e lebbi joveego'o, emo ekkitina ɓe voliinde Allah. Nde Gaaliyo laamii dow lesdi Aakaya, Yahuudu'en kawti ko'e mu''en, nanngi Bulus njahari mo yaayre ceri'a. Ɓe peli mo ɓe mbi'i : — O'o neɗɗo e fooɗa yimɓe gam ɓe tokka Allah e laawol feere ngol tokkaay *Tawreeta amin. Bulus e yiɗi volvango ɓe, ammaa sey Gaaliyo vi'i ɓe : — Onon Yahuudu'en, kul goɗɗum ko vooɗaa o waɗi, koo halleende feere, daa mi yewanto wullaandu mooɗon. Ammaa nde laatii ɗum geddi diina e inɗe e ceri'a mooɗon tan, onon e ko'e mooɗon cernanee mo. Miin kam, mi sernantaa on iri haalaaji ɗiin ! O vurtini ɓe suudu ceri'a. Ndeen ɓe fuu ɓe nanngi Sostenes mawɗo *suudu-wa'ajordu nduun, ɓe piyi mo yeeso dammugal suudu ceri'a, ammaa walaa ko waanni Gaaliyo. Bulus vittii Antaakiya Ɓaawo ma'ajum, Bulus jooɗii ɗoon Korontu balɗe ɗuuɗɗe. Ndeen o ɗali banndiraaɓe goonɗinɓe, o natti akali o yahi lesdi Siiriya, kanko e Piriisiila e Akiilas. Ila o nattaay ki, o femmbii hoore ma'ako yaayre vi'eteende Kenkereya, gam o waɗiino fadaare. Nde ɓe ngari si'ire Efesu, Bulus woori Piriisiila e Akiilas ɗoon. Kanko o natti *suudu-wa'ajordu, emo fooɗfooɗtira e *Yahuudu'en. Ɓe torii mo o jooɗoo to maɓɓe balɗe seɗɗa, ammaa o jaɓaay. Nde o wari senndirgo e maɓɓe o vi'i : — Mi so''oyto to mooɗon to Allah jaɓii. O natti akali o dilli. Nde o yahi si'ire Kaysaariya, o wutorii *Urusaliima gam hinnugo *ikiliisiya. Ɓaawo ma'ajum, o yahi Antaakiya. Nde Bulus waɗi balɗe toon, o dilli o tokki nder lesɗe Galaatiya e Firiigiya, emo yaha emo semmbiɗina goonɗinɓe. Wa'aji Apolos E wakkaci ɗuum goɗɗo Yahuuduujo bi'eteeɗo Apolos ivoyɗo Aleksandiri, warii si'ire Efesu. Neɗɗo oon o baawɗo bolle, o annduɗo *Deftere Seniinde boo. O ekkitinaaɗo laawol Jawmiraawo booɗɗum. Emo woodi ti'inaare wa'ajingo habaru Yeesu booɗɗum. Ammaa *baptisma Yahayya tan o anndi. Sey o fuɗɗi wa'ajingo e semmbee ma'ako fuu nder *suudu-wa'ajordu. Nde Piriisiila e Akiilas nani mo, ɓe njahari mo wuro maɓɓe, ɓe ɓesdi laɓɓinango mo laawol Allah, faa ɗum laaɓani mo. Nde Apolos yiɗi yahago lesdi Aakaya, banndiraaɓe goonɗinɓe mballi mo, ɓe mbinndani goonɗinɓe wonɓe toon ɗereewol, gam ɓe njaɓɓoroo mo juuɗe ɗiɗi. Nde o yottii toon, o laatii valliiru mawndu e ɓeen goonɗinirɓe barkaa Allah. O do''i Yahuudu'en yeeso yimɓe fuu, gam o hollii ɓe nder *Deftere Seniinde, Yeesu woni *Almasiifu.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥘 𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭 𞤀𞤼𞤫𞥅𞤲𞤢⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤳𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤆𞤭𞤪𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅𞤤𞤢⹁ 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤆𞤮𞤲𞤼𞤵𞤧. 𞤇𞤫 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤋𞤼𞤢𞥄𞤤𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤑𞤢𞤤𞤢𞤱𞤣𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞥅 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤌 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤮 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤤𞤢𞤪𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤮𞤴𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤅𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤯𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤬𞤭𞤯𞥆𞤭 𞤧𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤀𞤤𞤸𞤢𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤲𞤼𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 ! 𞤃𞤭 𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤫𞤴 𞤼𞤮 *𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤌 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤭𞥅𞤼𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤔𞤵𞤧𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵. 𞤑𞤭𞤪𞤭𞤧𞤨𞤵𞤧 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤍𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢. 𞤏𞤮𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤮𞤤 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤚𞤢'𞤢 𞤸𞤵𞤤 ! 𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤢'𞤢 𞤣𞤫''𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤫'𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤸𞤭𞤼𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤺𞤮'𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤁𞤫 𞤘𞤢𞥄𞤤𞤭𞤴𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤳𞤢𞤴𞤢⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢. 𞤇𞤫 𞤨𞤫𞤤𞤭 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤌'𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤴 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤴 𞤘𞤢𞥄𞤤𞤭𞤴𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤫 𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤮. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 ! 𞤌 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤅𞤮𞤧𞤼𞤫𞤲𞤫𞤧 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤭 𞤥𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤲𞥆𞤭 𞤘𞤢𞥄𞤤𞤭𞤴𞤮. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤯𞤢𞤤𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞥅𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤆𞤭𞤪𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤫 𞤀𞤳𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧. 𞤋𞤤𞤢 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤭⹁ 𞤮 𞤬𞤫𞤥𞤦𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤑𞤫𞤲𞤳𞤫𞤪𞤫𞤴𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤬𞤢𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤆𞤭𞤪𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤫 𞤀𞤳𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤯𞤮𞥅𞤲. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤬𞤮𞥅𞤯𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤭 𞤧𞤮''𞤮𞤴𞤼𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅. 𞤌 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤮 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮 𞤱𞤵𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤀𞤲𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭 𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤯𞤫 𞤘𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤊𞤭𞤪𞤭𞥅𞤺𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤫𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤉 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤮𞥅. 𞤌 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤉𞤥𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭. 𞤅𞤫𞤴 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤆𞤭𞤪𞤭𞥅𞤧𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤫 𞤀𞤳𞤭𞥅𞤤𞤢𞤧 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤳𞤢𞤴𞤢⹁ 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤵 𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤩𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤌 𞤣𞤮''𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
Kuuɗe Lilaaɓe 19 Jahaangal Bulus tataɓal Nde Apolos wonnoo toon si'ire Korontu, Bulus tokki laawol baamle yahi Efesu. Toon o tawi woɓɓe goonɗinɓe. O ƴami ɓe o vi'i : — Koo on keɓii *Ruhu Ceniiɗo nde ngoonɗinɗon naa ? Ɓe toontii mo ɓe mbi'i : — Min meeɗaay nango habaru Ruhu Ceniiɗo, hakko min keɓa mo. O ƴami ɓe o vi'i : — Ee iri ɗume *baptisma keɓɗon ? Ɓe toontii mo ɓe mbi'i : — Baptisma Yahayya. Bulus vi'i : — Yahayya waɗii baptisma tuubki. Emo vi'a yimɓe ngoonɗina goɗɗo gareyɗo ɓaawo ma'ako, waato Yeesu. Nde ɓe nani ɗum, ɓe mbaɗanaa baptisma nder innde Yeesu Jawmiraawo. Nde Bulus yowi juuɗe muuɗum dow maɓɓe, Ruhu Ceniiɗo jippii dow maɓɓe, ɓe mbolvi ɗemɗe jananne, ɓe mbaɗi annabaaku. Ɗuuɗal maɓɓe waɗii yimɓe sappo e ɗiɗo. Bulus wa'ajinii nder si'ire Efesu Bulus waɗi lebbi tati e wa'ajina *Yahuudu'en nder *suudu-wa'ajordu e semmbee muuɗum fuu, o hulaay sam. Emo volida e maɓɓe, emo fooɗa hakkiilooji maɓɓe, faa o anndina ɓe habaru *laamu Allah. Ammaa e woodi ɓe ko'e jo'orɗe nder maɓɓe. Kamɓe ɓe calii goonɗingo, ɓe mbolvi haala kalluka dow laawol Jawmiraawo yeeso yimɓe fuu. Gam ma'ajum Bulus seedi e maɓɓe, o hooƴi goonɗinɓe feere mu''en. Nyanndeere fuu emo ekkitina nder janngirdu Tiraanus. O tokki waɗgo noon duuɓi ɗiɗi, faa Yahuudu'en e *Helenankoo'en jooɗiiɓe nder lesdi Aasiya fuu nani haala Jawmiraawo. Allah waɗii kuuɗe kaayniiɗe mawɗe gada e junngo Bulus. Faa maa e leppi e kolte meemɗe ɓanndu ma'ako fuu e njaharee ndesee dow ɓe njamɗaa, sey nyawuuji maɓɓe mburtoo, ginnaaji boo mburtake ɓe. Habaru ɓiɓɓe Sekewas E woodi woɓɓe *Yahuudu'en yiɗɓe vurtingo ginnaaji nder innde Yeesu, eɓe ngiiloo eɓe mbi'a ginnaaji : — Nder innde Yeesu mo Bulus wa'ajinta, min mbi'ii on, mburtee ! Nder maɓɓe e woodi worɓe njoveeɗiɗo, ɓiɓɓe goɗɗo *aardiiɗo diina mawɗo, bi'eteeɗo Sekewas. Kamɓe boo ɓe ndaari waɗgo noon, ammaa ginnol toontii ɓe vi'i : — Emi anndi Yeesu, emi anndi Bulus boo, ammaa onon on ɓeye ? Neɗɗo goonɗo ginnol yani dow maɓɓe e semmbee, o nawni ɓe, o jaalii ɓe, faa ɓe mburtii wuro ngoon, ɓe nyaari ɓe cuhuraaki. Habaru ma'ajum sankitii nder Yahuudu'en e Helenankoo'en jooɗiiɓe si'ire Efesu. Kulol nanngi ɓe, ɓe fuu. Innde Yeesu Jawmiraawo boo heɓi teddineego. Yimɓe ɗuuɗɓe ngoonɗini, ɓe ngari ɓe ngeccii kuuɗe kalluɗe ɗe ɓe kuuno. Booka'en ɗuuɗɓe kawriti defte mu''en, ɓe nguli ɗe yeeso yimɓe fuu. Ɓe limi ceede coggu ma'aje, ɗum yaharii ceede ajurfaari dubuuje hamsiin (50 000). Noon haala Jawmiraawo ɓesdi sankitoraago e heɓgo semmbee. Fitina nder si'ire Efesu Ɓaawo ma'ajum, Bulus waɗi anniya tokkugo laawol lesdi Makedooniya e lesdi Aakaya yahago *Urusaliima. O vi'i : — Ɓaawo mi yahii toon, e haani mi yaha si'ire *Rooma. Sey o lili vallooɓe ma'ako ɗiɗo, Timote e Erastus, ɓe njaha lesdi Makedooniya. Kanko boo o waala balɗe nder lesdi Aasiya. Nder wakkaci ma'ajum, fitina makka ummii nder Efesu dow e laawol Jawmiraawo. E woodi bayloowo ajurfaari bi'eteeɗo Demeetiriyus, emo vayla cuuɗi ajurfaari nannduɗi e juulirde gumki maɓɓe dewum bi'eteeɗum Artemis. Emo heɓa riiba ɗuuɗka, kanko e huwooɓe ma'ako. Sey o hawriti huudiɗɗaaɓe ma'ako e woɓɓe waɗooɓe iri kuugal ngaal, o vi'i ɓe : — Banndiraaɓe, eɗon anndi nga'al kuugal e waddana en riiba makka. Kadimaa on nanii on ngi'ii ko Bulus waɗata. Emo selna yimɓe ɗuuɗɓe, wanaa ɗo'o nder si'ire Efesu tan, ammaa faa e nder lesdi Aasiya fuu. Emo vi'a ɓe allaaji ɗi yimɓe mbayli e juuɗe mu''en, wanaa no goongaaji. Kul en ngoordii mo noon, yimɓe no mbonney kuugal meeɗen. Wanaa kanjum tan, ammaa faa ɓe meheriɗiney juulirde allah meeɗen Artemis mawɗum. Ɓe ngoorey teddingo ɗum, kanjum ɗum jooɗiiɓe lesdi Aasiya e duuniyaaru fuu cujjidanta. Nde ɓe nani bolle ɗeen ɓe kuunƴi, ɓe ngulli eɓe mbi'a : — Artemis mo Efesu'en no mawɗo ! Artemis mo Efesu'en no mawɗo ! Hakkiilo si'ire ndeen fuu ummii. Jama'aare fuu nyaari nanngi Gaayus e Aristarkus, yimɓe Makedooniya yahadiɗɗaaɓe Bulus. Ɓe ndasi ɓe, ɓe njahari ɓe fiiliire to yimɓe si'ire kawritata. Bulus e yiɗi nattugo nder hawriinde ndeen, ammaa goonɗinɓe kaɗii mo. Faa e woɓɓe nder mawɓe lesdi Aasiya higooɓe ma'ako liloyi to ma'ako, torii mo to' o nattu yaayre to ɗum hawri. Nder wakkaci ma'ajum hakkiilooji hawrunooɓe fuu njiiɓii korey. Koo moye e ka vi'ata, gam ɗuuɗɓe anndaa ko hawriti ɓe. Sey woɓɓe nder hawriinde lili neɗɗo bi'eteeɗo Aleksandir, mo Yahuudu'en mbaɗi bolvoowo mu''en, heeda yeeso jama'aare. O ƴeftani ɓe junngo, gam ɓe nde''ita o volvana ɓe. Ammaa nde ɓe annditi o *Yahuuduujo, ɓe fuu ɓe ngulli faro awaaji ɗiɗi eɓe mbi'a : — Artemis mo Efesu'en no mawɗo ! Ammaa nde binndoowo si'ire heɓi de''itingo ɓe, o vi'i : — Onon Efesu'en, koo moye e anndi si'ire Efesu woni reenoore juulirde Artemis mawɗum e haayre muuɗum jippoyiinde gada dow. Walaa baawɗo yeddugo ɗum. Gam ma'ajum e haani mbaaltinon hakkiilooji mooɗon, kakkilon e ko mbaɗoton. Worɓe ɓe ngadduɗon ɗo'o ngujjaay koo ɗume nder juulirde, ɓe mbonnaay innde allah meeɗen Artemis. Kul Demeetiriyus e huudiɗɗaaɓe muuɗum e ngoodi daliila wullaago ɓe, jaaje ceri'a e ngoodi, sernooɓe boo e ngoodi, sey ɓe njahara wullaandu maɓɓe toon ! Ammaa kul e woodi goɗɗum ko ngiɗɗon ɓurɗum noon, sey njaharon ɗum to darvooɓe si'ire. Hannde eɗen mbaawi feldeego turtango laamu, gam fitina laatiika ɗo'o walaa daliila koo go'otum. Ɓaawo bolle ɗeen, o vi'i hawriinde ndeen sankito.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥑𞥙 𞤔𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤩𞤢𞤤 𞤐'𞤁𞤫 𞤀𞤨𞤮𞤤𞤮𞤧 𞤱𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤮𞤪𞤮𞤲𞤼𞤵⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤢𞥄𞤥𞤤𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵. 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫. 𞤌 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤩𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤑𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤭𞤲 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤥𞤮. 𞤌 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤩𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤉𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥𞤫 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤮𞤲 ؟ 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤄𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤴𞥆𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤳𞤭. 𞤉𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤢𞤪𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤭 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵. 𞤍𞤵𞥅𞤯𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵-𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤣𞤵 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤸𞤵𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤧𞤢𞤥. 𞤉𞤥𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤶𞤮'𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤤𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞤪𞤣𞤵 𞤚𞤭𞤪𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧. 𞤌 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤊𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤤𞤫𞤨𞥆𞤭 𞤫 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤥𞤯𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤫𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤻𞤢𞤱𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤫. 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤅𞤫𞤳𞤫𞤱𞤢𞤧 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤩𞤫 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 : — 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤫𞥅 ! 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤅𞤫𞤳𞤫𞤱𞤢𞤧. 𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤮𞤤 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤉𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤴𞤫 ؟ 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤷𞤵𞤸𞤵𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭. 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵. 𞤑𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤋𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤲𞤮. 𞤄𞤮𞥅𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞤭 𞤯𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤇𞤫 𞤤𞤭𞤥𞤭 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤷𞤮𞤺𞥆𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤸𞤢𞤥𞤧𞤭𞥅𞤲 (𞥕𞥐 𞥐𞥐𞥐). 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅. 𞤊𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤳𞤢𞤴𞤢 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢. 𞤅𞤫𞤴 𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤯𞤭𞤯𞤮⹁ 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤫 𞤉𞤪𞤢𞤧𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤢𞤴𞤤𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤁𞤫𞤥𞤫𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭𞤴𞤵𞤧⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤢𞤴𞤤𞤢 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤢𞤶𞤵𞤪𞤬𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤫𞤱𞤵𞤥 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧. 𞤉𞤥𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤳𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤅𞤫𞤴 𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤤 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤫𞤲 𞤪𞤭𞥅𞤦𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢. 𞤉𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤤𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤮'𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤉𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤢 𞤩𞤫 𞤢𞤤𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤴𞤤𞤭 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤑𞤵𞤤 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤮𞤲𞥆𞤫𞤴 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤢𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤵𞤥. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫𞤴 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤼𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤲𞤰𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : — 𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧 𞤥𞤮 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 ! 𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧 𞤥𞤮 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 ! 𞤖𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅. 𞤔𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤘𞤢𞥄𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤀𞤪𞤭𞤧𞤼𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤇𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤧𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤬𞤭𞥅𞤤𞤭𞥅𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤮. 𞤊𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤸𞤭𞤺𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤼𞤮' 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤶𞤭𞥅𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤳𞤢 𞤾𞤭'𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤩𞤫. 𞤅𞤫𞤴 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪⹁ 𞤥𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤫𞥅𞤣𞤢 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤌 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤢 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭 𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤢𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : — 𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧 𞤥𞤮 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 ! 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤭𞤲𞤣𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤭 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤭𞤪𞤣𞤫 𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤴𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲. 𞤏𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤮'𞤮 𞤲'𞤺𞤵𞤶𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤭𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤲𞥆𞤢𞥄𞤴 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤢𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤀𞤪𞤼𞤫𞤥𞤭𞤧. 𞤑𞤵𞤤 𞤁𞤫𞤥𞤫𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤩𞤫⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 ! 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞤤 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤖𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤬𞤫𞤤𞤣𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤼𞤵𞤪𞤼𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤯𞤮'𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮.
Kuuɗe Lilaaɓe 20 Bulus vittii lesdi Makedooniya e Helena Nde fitina kaan wutii, Bulus hawriti goonɗinɓe, o semmbiɗini ɓe. Ɓaawo ma'ajum, o accootiri e maɓɓe, o dilliri lesdi Makedooniya. O tokki lesdi ndiin, emo semmbiɗina yimɓe e bolle ɗuuɗɗe. Ndeen o yottii lesdi *Helena. O waɗi lebbi tati toon. Wakkaci o siryotoo nattugo akali yahago lesdi Siiriya, sey o nani habaru Yahuudu'en mbaɗii dabaree wargo mo. Gam ma'ajum o suɓi so''oraago laawol Makedooniya. Raa inɗe yahaduɓe e ma'ako : Sopater ɓii Pirus mo si'ire Beereya e Aristarkus e Sekundus ɓe si'ire Tesaloonika e Gaayus mo si'ire Derbe e Timote e Tikikus e Torofimus ɓe lesdi Aasiya. Ɓe aarti min yahago si'ire Toorowas, ɓe ndeenti min toon. Ɓaawo *juulɗe Buroodi ɗum ƴuufnaaka, minon min natti akali ndiyam toon si'ire Filipi. Ɓaawo balɗe jovi min njottii to maɓɓe si'ire Toorowas, min mbaɗi balɗe joveeɗiɗi toon. Bulus fintinii Ewtikus Nyannde asave alaasara min kawriti gam senndindirgo buroodi, Bulus boo e volvana yimɓe. O yahi yeeso e volvango ɓe faa caka jemma, gam emo yiɗi dillugo to fini. Nder suudu dowru to min kawriti e woodi fitilaaji ɗuuɗɗi. Goɗɗo kayeejo bi'eteeɗo Ewtikus e jooɗii dow taagayel. Bulus juttini haala muuɗum faa kayeejo oon fuɗɗi ŋonygo. Ɗoyngol teddungol nanngi mo, o yooftoyii gada dow suudu tataɓru. Ko ɓe ƴeftata mo fuu, o maayɗo. Ammaa Bulus jippii, hippii dow ma'ako, wuundii mo e juuɗe muuɗum vi'i : — To' hakkiilo mooɗon ummo ! Emo woodi yonki ! Ndeen Bulus ƴeenti senndi buroodi, min nyaami. Ɓaawo ma'ajum, o yahi yeeso e volvango ɓe faa veeti, ndeen o dilli. Ɓe kohodi e kayeejo oon, emo foofa. Ɗum waaltinii ɓerɗe maɓɓe korey. Bulus accootirii e darvanooɓe ikiliisiya Efesu Minon min aarti nattugo akali ndiyam yahago Asos toon to min tammii hooygo Bulus, gam kanko emo yiɗi yahago toon e kosngal. Nde o tawi min toon si'ire Asos, min kooƴi mo nder akali, min njahi si'ire Mitilen. Min ummoyii toon nder akali ndiyam, min njahi Kiyos. Jonto ma'ajum min njahi Samos, jontitto ma'ajum min njottii Miletus. Bulus yiɗaa daraago Efesu, gam o yiɗaa neeɓgo nder Aasiya, emo nyuma yottaago *Urusaliima ko hokka nyannde *juulɗe Pentekos ngara, to ɗum waɗoto. Gada si'ire Miletus Bulus lilani darvooɓe *ikiliisiya wonɓe Efesu ɓe ngara to ma'ako. Nde ɓe ngari o vi'i ɓe : — Eɗon anndi no njooɗoriimi nder mooɗon gada nyannde puɗɗumi nattugo nder Aasiya faa hannde. Mi huwanii Jawmiraawo nder leestinki hoore e gonɗi ɗuuɗɗi gam yurmeende, koo nde laatii mi yarii torraaji ɗuuɗɗi e juuɗe *Yahuudu'en. Eɗon anndi mi suuɗaay on koo ɗume ko nafata on. Mi wa'ajinii on, mi ekkitinii on yeeso yimɓe fuu, faa e nder gure mooɗon. Mi vagginii Yahuudu'en e *Helenankoo'en fuu ɓe tuubana Allah, ɓe ngoonɗina Jawmiraawo meeɗen Yeesu. Jo'oni mi yahey Urusaliima gam *Ruhu Ceniiɗo e yerɓa yam. Mi anndaa ko heɓata yam toon, ammaa fii go'otum tan Ruhu Ceniiɗo holli yam nder ci'e to njaalmi fuu, kaɓɓorli e torraa e ndeenti yam. Miin kam, mi raaraay yonki am kama goɗɗum geetum. Mi ɓurii yiɗgo mi yottina lilal e kuugal ngal Yeesu Jawmiraawo hokki yam, waato saaydingo *Habaru Belɗum ɗum yiɗde Allah. Mi yiilake nder mooɗon, emi wa'ajina on habaru *laamu Allah. Jo'oni emi anndi on puɗɗitataa yi'igo yam. Gam ma'ajum emi tabbitinana on hannde, to goɗɗo mooɗon halkii, alhaki ma'ako walaa dow am. Gam mi wa'ajinii on ko Allah yiɗi fuu, mi suuɗaay on koo ɗume. Ndeenee ko'e mooɗon, ndeenon sefre nde Ruhu Ceniiɗo hokki on. Laatee waynaaɓe *ikiliisiya Allah, ka o soodiri e maayde *Ɓiyiiko. Miin emi anndi ɓaawo am yimɓe halluɓe nannduɓe e caafaali no nattey nder mooɗon, kadimaa boo ɓe ngoorataa sefre ndeen. Faa maa e nder mooɗon, woɓɓe no ummoto ekkitina ekkitinooje peve gam ɓe pooɗoya woɓɓe goonɗinɓe Yeesu tokka ɓe. Gam ma'ajum kakkilee, kiimtee duuɓi tati mbaɗmi, jemma e nyalawma emi vaggina koo moye mooɗon fuu faa e gonɗi. Jo'oni mi waɗii on nder junngo Allah e voliinde muuɗum. Kayre waawi semmbiɗingo goonɗinki mooɗon, nde hokkey on ndonu ngu o resani senaaɓe ma'ako fuu. Mi meeɗaay waɗgo koɗey ceede mooɗon koo jiinaariya koo kolte mooɗon. Onon e ko'e mooɗon, eɗon anndi mi huwanii hoore am, faa e wonduɓe e am. Mi hollii on misaalu nder ko kuumi fuu, noon haani kuuron gam mballon tampuɓe. Kiimtee bolle ɗe Yeesu Jawmiraawo e hoore muuɗum vi'i : « Hokkugo ɓurii hokkeego barkaa. » Nde Bulus yottini bolle muuɗum, sey kanko e maɓɓe ɓe fuu ɓe ndiccii, ɓe mbaɗi do'aare. Ɓe fuu ɓe mboyi bojji ɗuuɗɗi, ɓe taarootiri e Bulus. Ko ɓuri mettinango ɓe ɓerɗe woni nde o vi'i ɓe ɓe puɗɗitataa yi'igo mo. Ɓaawo ma'ajum, ɓe ɗoftiri mo faa to akali ndiyam.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥐 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢 𞤐'𞤁𞤫 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤱𞤵𞤼𞤭𞥅⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤢𞤷𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤮 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢. 𞤌 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞥅𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤧𞤮''𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢. 𞤈𞤢𞥄 𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 : 𞤅𞤮𞤨𞤢𞤼𞤫𞤪 𞤩𞤭𞥅 𞤆𞤭𞤪𞤵𞤧 𞤥𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤄𞤫𞥅𞤪𞤫𞤴𞤢 𞤫 𞤀𞤪𞤭𞤧𞤼𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤫 𞤅𞤫𞤳𞤵𞤲'𞤣𞤵𞤧 𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢 𞤫 𞤘𞤢𞥄𞤴𞤵𞤧 𞤥𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤫𞤪𞤦𞤫 𞤫 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤫 𞤚𞤭𞤳𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤫 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤬𞤭𞤥𞤵𞤧 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤇𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤮𞥅𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 *𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤄𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤰𞤵𞥅𞤬𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤨𞤭. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤮𞥅𞤪𞤮𞤱𞤢𞤧⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤉𞤱𞤼𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤐𞤴𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤢𞤧𞤢𞤾𞤫 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤧𞤢𞤪𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤌 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤬𞤭𞤲𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤣𞤮𞤱𞤪𞤵 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭. 𞤘𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤢𞤴𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤉𞤱𞤼𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤼𞤢𞥄𞤺𞤢𞤴𞤫𞤤. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤶𞤵𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤴𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤽𞤮𞤻𞤺𞤮. 𞤍𞤮𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤼𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤩𞤪𞤵. 𞤑𞤮 𞤩𞤫 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤢𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤯𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤸𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤱𞤵𞥅𞤲'𞤣𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤚𞤮' 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤮 ! 𞤉𞤥𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 ! 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤾𞤫𞥅𞤼𞤭⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭. 𞤇𞤫 𞤳𞤮𞤸𞤮𞤣𞤭 𞤫 𞤳𞤢𞤴𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢. 𞤍𞤵𞤥 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤢𞤷𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤀𞤧𞤮𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤴𞤺𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤳𞤮𞤧𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤧𞤮𞤧⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤃𞤭𞤼𞤭𞤤𞤫𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤑𞤭𞤴𞤮𞤧. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤅𞤢𞤥𞤮𞤧⹁ 𞤶𞤮𞤲𞤼𞤭𞤼𞥆𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤃𞤭𞤤𞤫𞤼𞤵𞤧. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤢 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 *𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤆𞤫𞤲𞤼𞤫𞤳𞤮𞤧 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤃𞤭𞤤𞤫𞤼𞤵𞤧 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤤𞤭𞤤𞤢𞤲𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫. 𞤃𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤫𞤴 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤴𞤫𞤪𞤩𞤢 𞤴𞤢𞤥. 𞤃𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤢𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤭𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭'𞤫 𞤼𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤮𞤪𞤤𞤭 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤴𞤢𞤥. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤺𞤫𞥅𞤼𞤵𞤥. 𞤃𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤢𞤤 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤃𞤭 𞤴𞤭𞥅𞤤𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤮𞤲 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤭𞥅⹁ 𞤢𞤤𞤸𞤢𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤬𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲. 𞤂𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤴𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤢 𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 *𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤫𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤬𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤲𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤧𞤫𞤬𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲. 𞤊𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤮𞤼𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤨𞤫𞤾𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤮𞤴𞤢 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤩𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤥𞤭⹁ 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢 𞤫𞤥𞤭 𞤾𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤴𞤪𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤮𞤲𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤶𞤭𞥅𞤲𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤥. 𞤃𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤧𞤢𞥄𞤤𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤪𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵𞤩𞤫. 𞤑𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤖𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄. » 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤷𞥆𞤭𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤴𞤭 𞤦𞤮𞤶𞥆𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞥄𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤬𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥.
Kuuɗe Lilaaɓe 21 Bulus yahii Urusaliima Nde min cenndiri e maɓɓe, min natti akali ndiyam, min njottii Kos. Jonto min njahi Rodos, gada toon min njahi si'ire Patara. Min tawi akali jaheyki lesdi Finiikiya, min natti ki min ndilli. Nde min kaynii Kiparus min ngoori ɗum vuttudu amin ndu nano, min ngutorii lesdi Siiriya. Min njahi si'ire Tiir, toon to siri akali jippinte. Min tawi goonɗinɓe toon, min njooɗodii e maɓɓe balɗe joveeɗiɗi. Eɓe mbaggina Bulus nder baawɗe *Ruhu Ceniiɗo to' o yah *Urusaliima. Nde asaveere ndeen timmi, min mbitti to akali. Ɓe fuu ɓe ɗoftiri min, kamɓe e rewɓe e ɓikkon maɓɓe, faa min mburtii si'ire. Min ndiccii faro fonngo maayo, min mbaɗi do'aare. Nde min cenndiri e maɓɓe, minon min natti akali, kamɓe boo ɓe kooti gure maɓɓe. Nde min natti akali si'ire Tiir, min njahi si'ire Tolemayis. Min tawi banndiraaɓe goonɗinɓe toon boo, min nyallidi e maɓɓe min mbaali. Jonto ma'ajum min ndilli ɗoon, min njahi si'ire Kaysaariya. Min natti wuro Filibus ga'ajinoowo *Habaru Belɗum, min njippii to ma'ako. Kanko o go'oto nder njoveeɗiɗo suɓanooɓe toon Urusaliima. Emo woodi ɓiɓɓe rewɓe nayo ɓe koovaaka, waɗooɓe annabaaku. Nde min nde'i ɗoon balɗe seɗɗa, *annabiijo bi'eteeɗo Agabus ivoyi lesdi Yahuudiya. O wari to amin, o hooƴi taadorde Bulus, o haɓɓi juuɗe ma'ako e kosɗe ma'ako o vi'i : — Ruhu Ceniiɗo vi'i nihini *Yahuudu'en wonɓe Urusaliima kaɓɓirta jawmu nde'e taadorde, ɓe mbaɗa mo nder juuɗe *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en. Nde min nani ko o vi'i, minon e wonɓe ɗoon fuu, min torii Bulus to' o yah Urusaliima. Bulus toontii min vi'i : — Ngooree bojji, to' on mettin ɓernde am ! Miin emi siryii naa gam haɓɓeego tan, ammaa faa e maaygo toon Urusaliima gam innde Yeesu Jawmiraawo. Nde min annditi min mbaawataa waylitgo nyumo ma'ako, min nde''i min mbi'i : — Jawmiraawo waɗa no yiɗi ! Ɓaawo min mbaɗii balɗe seɗɗa toon, min ciryii yahago Urusaliima. Woɓɓe goonɗinɓe wonɓe Kaysaariya ɗofti min, ɓe njahari min faa wuro neɗɗo bi'eteeɗo Manason gonɗo Urusaliima, ivoyɗo Kiparus, laatiiɗo go'oto nder goonɗinɓe aramɓe, gam min mbeera wuro ma'ako. Bulus yahii to Yaakuubu Nde min njottii Urusaliima, banndiraaɓe goonɗinɓe njaɓɓii min e velvelo. Jonto min njahadi e Bulus to Yaakuubu. Darvanooɓe *ikiliisiya fuu e ɗoon. Ɓaawo Bulus hinnii ɓe, o yeccake ɓe koo ɗume ko Allah huwi gada e juuɗe ma'ako nder *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en. Nde ɓe nani ko o vi'i, ɓe ngetti Allah. Ɓe mbi'i Bulus : — Aan banndii min, a yi'ii no *Yahuudu'en ɗuuɗɓe ngoonɗiniri, ammaa eɓe ti'inii tokkugo *Tawreeta Muusa. Ɓe nanii eɗa ekkitina Yahuudu'en wonɓe nder goɗɗi leƴƴi ɓe ngoora tokkugo Tawreeta *Muusa, eɗa vi'a to' ɓe naad ɓikkon maɓɓe, kadimaa to' ɓe tokku finaatawaaji Yahuudu'en. Noye mbaɗeten ? Gam emin anndi ɓe naney a warii ɗo'o. Jo'oni waɗ ko min mbi'ey maa. Ɗo'o e woodi worɓe nayo waɗanɓe Allah fadaare. Yahadu e maɓɓe, laaɓnaa hoore maaɗa e maɓɓe. Biya ko haani biyeego gam pemmbol ko'e maɓɓe. Ndeen yimɓe no anndey ko vi'aa dow maaɗa fuu, wanaa ɗum goonga. Kadimaa ɓe anndey aan e hoore maaɗa eɗa tokki Tawreeta Muusa. Ammaa dow e goonɗinɓe ivoyɓe goɗɗi leƴƴi, min mbinndanii ɓe to' ɓe nyaam ko hirsanaa gumkiiji, koo caaɗɗum, koo ƴiiƴam, to' ɓe mbaɗ njeenu boo. Bulus hooƴi worɓe nayo ɓeen yahadi e maɓɓe. Jonto ma'ajum ɓe kuudi kuugal laɓɓineeki. Ndeen o natti *Wuro Allah Seniingo, o yeccii *aardiiɓe diina wakkaci nde laɓɓineeki heevata, nde koo moye maɓɓe fuu waddata sadaka muuɗum. Nanngeeki Bulus Nde balɗe joveeɗiɗi ɗeen ɓadii heeɓgo, woɓɓe *Yahuudu'en ivoyɓe lesdi Aasiya ngi'i Bulus nder *Wuro Allah Seniingo. Sey ɓe ummini hakkiilo yimɓe fuu, ɓe nanngi mo. Ɓe ngulli ɓe mbi'i : — Isiraa'iila'en mballee min ! Raa neɗɗo jaheyɗo koo toye e ekkitina yimɓe e vi'a lenyol meeɗen e *Tawreeta meeɗen e Wuro Allah meeɗen Seniingo walaa teddungal. Jo'oni o nyiddinii yaayre seniinde, o waddii faa e *Helenankoo'en nder ma'are ! Ɓe mbi'ii noon gam ɓe ngi'iino Torofimus neɗɗo Efesu e wondunoo e Bulus nder si'ire ndeen. Eɓe tammii Bulus nattinii mo nder Wuro Allah Seniingo. Hakkiilo si'ire fuu ummi. Yimɓe e mburtoyoo koo toye e nyaaroya e ngara. Ɓe nanngi Bulus, ɓe ndasi mo, ɓe mburtini mo Wuro Allah Seniingo. Dammuɗe ma'ago fuu omndaa jaawɗum. Eɓe ciryoo wargo Bulus, sey mawɗo soojeeji *Roomankoo'en nani habaru hakkiilo yimɓe Urusaliima fuu ummake. Ɗoon e ɗoon o hooƴi soojeeji e mawɓe mu''en, o nyaardi to yimɓe ɓeen. Nde yimɓe ngi'i mo kanko e soojeeji, ɓe ngoori fiigo Bulus. Mawɗo oon ɓattii vi'i Bulus nanngee haɓɓiree sarkaaji ɗiɗi. Ndeen o ƴami Bulus no moye, ɗume o waɗi ? Hawriinde ndeen e wulla. Koo moye e ka vi'ata. Sey mawɗo soojeeji vi'i Bulus yaharee suudu soojeeji, gam olko hawriinde haɗii mo fahamugo koo kaye. Nde ɓe njottii ƴeeyrude suudu, soojeeji ƴefti mo dow, gam hawriinde ndeen nyaaɗii korey. Yimɓe ɗuuɗɓe e tokki mo, e ngulla e mbi'a : — Mbaree mo ! Bulus volvanii yimɓe Urusaliima Nde ɓe ngari nattingo mo dammugal wuro soojeeji, Bulus vi'i mawɗo oon : — Koo emi waawi volididgo e maaɗa naa ? Oon vi'i mo : — Asee eɗa waawi *helenankoore ? Wanaa aan woni Misirankeejo baɗɗo fitina ko neeɓaay, jaharuɗo warooɓe ko'e dubuuje nayo (4 000) nder ladde naa ? Bulus toontii mo vi'i : — Miin mi *Yahuuduujo dimaaɗo si'ire mawnde vi'eteende Tarsus nder lesdi Siliikiya. Emi toro maa, ngooraa yam mi volida e yimɓe ɓeen. Mawɗo oon jaɓi o volida e yimɓe. Ndeen Bulus darii dow ƴeeyrude, o ƴeftani yimɓe junngo. Nde ɓe nde''iti, o volvani ɓe nder *ibraaninkoore o vi'i :
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥑 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤑𞤮𞤧. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤈𞤮𞤣𞤮𞤧⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤆𞤢𞤼𞤢𞤪𞤢. 𞤃𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤶𞤢𞤸𞤫𞤴𞤳𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤊𞤭𞤲𞤭𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤳𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤢𞤴𞤲𞤭𞥅 𞤑𞤭𞤨𞤢𞤪𞤵𞤧 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤵𞤼𞥆𞤵𞤣𞤵 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤵 𞤲𞤢𞤲𞤮⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤵𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞥅𞤪𞤭𞤴𞤢. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤭𞥅𞤪⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤼𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤼𞤮' 𞤮 𞤴𞤢𞤸 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤢𞤧𞤢𞤾𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤼𞤮 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭. 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤬𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤭𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤬𞤮𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤼𞤭 𞤺𞤵𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤭𞥅𞤪⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤮𞤤𞤫𞤥𞤢𞤴𞤭𞤧. 𞤃𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤢𞤤𞥆𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤭. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭 𞤯𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢. 𞤃𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤊𞤭𞤤𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤉𞤥𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤢𞥄𞤳𞤵. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫'𞤭 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ *𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤢𞤦𞤵𞤧 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢. 𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤼𞤢𞥄𞤣𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤲𞤭𞤸𞤭𞤲𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤵 𞤲'𞤣𞤫'𞤫 𞤼𞤢𞥄𞤣𞤮𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮' 𞤮 𞤴𞤢𞤸 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤐'𞤘𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤦𞤮𞤶𞥆𞤭⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 ! 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤫𞤥𞤭 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤺𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤺𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫''𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 ! 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤯𞤮𞤬𞤼𞤭 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤃𞤢𞤲𞤢𞤧𞤮𞤲 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤑𞤭𞤨𞤢𞤪𞤵𞤧⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤢𞤪𞤢𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤫𞥅𞤪𞤢 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮 𞤒𞤢𞥄𞤳𞤵𞥅𞤦𞤵. 𞤁𞤢𞤪𞤾𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤵𞤱𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 : — 𞤀𞥄𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤢 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤲𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤩𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢. 𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤯𞤢 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤫𞤯𞤢 𞤾𞤭'𞤢 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤣 𞤩𞤭𞤳𞥆𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤐𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫𞤲 ؟ 𞤘𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤮'𞤮. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤯 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤫𞤴 𞤥𞤢𞥄. 𞤍𞤮'𞤮 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤢𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤄𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤦𞤭𞤴𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤨𞤫𞤥𞤦𞤮𞤤 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤫𞤴 𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤫𞤯𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥 𞤳𞤮 𞤸𞤭𞤪𞤧𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤷𞤢𞥄𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤦𞤮𞥅. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤮 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤐𞤢𞤲𞤺𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤐'𞤁𞤫 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅 𞤸𞤫𞥅𞤩𞤺𞤮⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮. 𞤅𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤥𞤮. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 ! 𞤈𞤢𞥄 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤶𞤢𞤸𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤫 *𞤖𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤫 ! 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤚𞤮𞤪𞤮𞤬𞤭𞤥𞤵𞤧 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲. 𞤉𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮. 𞤖𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤵𞤥𞥆𞤭. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤴𞤮𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤮𞤴𞤢 𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢. 𞤇𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤧𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮. 𞤁𞤢𞤥𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢𞥄 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥. 𞤉𞤩𞤫 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅 𞤵𞤥𞥆𞤢𞤳𞤫. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭 𞤼𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤥𞤮 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤬𞤭𞥅𞤺𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤾𞤭'𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤧𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮 𞤥𞤮𞤴𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 ؟ 𞤖𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢. 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤳𞤢 𞤾𞤭'𞤢𞤼𞤢. 𞤅𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤾𞤭'𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤤𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤴𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤰𞤫𞥅𞤴𞤪𞤵𞤣𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵⹁ 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 : — 𞤐'𞤄𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤮 ! 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤢𞤥𞥆𞤵𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 : — 𞤑𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤭𞤣𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤌𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤀𞤧𞤫𞥅 𞤫𞤯𞤢 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 *𞤸𞤫𞤤𞤫𞤲𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅𞤪𞤫 ؟ 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤢𞥄𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤃𞤭𞤧𞤭𞤪𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤵𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤣𞤵𞤦𞤵𞥅𞤶𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤮 (𞥔 𞥐𞥐𞥐) 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤥𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤚𞤢𞤪𞤧𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞤤𞤭𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲. 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤰𞤫𞥅𞤴𞤪𞤵𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭⹁ 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤦𞤪𞤢𞥄𞤲𞤭𞤲𞤳𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 :
Kuuɗe Lilaaɓe 22 — Onon banndiraaɓe e baabiraaɓe, ngewanee yam jo'oni gam mi yeccoo on goonga dow ko ngulloriiɗon yam. Nde ɓe nani emo volvana ɓe nder *ibraaninkoore ɓe ɓesdi de''itgo. Ndeen o vi'i ɓe : — Miin mi *Yahuuduujo danyaaɗo si'ire Tarsus nder lesdi Siliikiya. Ammaa ɗo'o Urusaliima mawnumi. Gamaaliyel woni moodibbo am. Kanko janngini yam *Tawreeta maamiraaɓe meeɗen faa anndumi ka. Emi ti'inii tokkugo Allah kama no mbaɗoton ɗo'o hannde. Mi torriino goonɗinɓe laawol Yeesu faa mi warii woɓɓe. Mi nanngii worɓe e rewɓe, mi omndii ɓe nder kaso. *Aardiiɗo diina mawɗo e *Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en, kamɓe boo ɓe caaydu'en am. Gada to maɓɓe keɓmi ɗereeji yahago to Yahuudu'en wonɓe si'ire Dimaska. Mi yahii toon gam nanngoygo goonɗinɓe, mi wadda ɓe Urusaliima gam ɓe cernanee. Nde nanngumi laawol yahago si'ire Dimaska, nde ɓadiimi toon nder nyalawma, jaawɗum jayngol manngol ivoyi gada dow yaynanii yam. Sey ndo''iimi e lesdi, nanmi voliinde feere e vi'a yam : « Saawulu, Saawulu, ko jeyi torrataa yam ? » Toontiimi mbi'imi : « Aan a moye Jawmiraawo ? » O vi'i yam : « Miin woni Yeesu mo Najaratu mo torrata. » Wonduɓe e am ngi'ii jayngol ngool, ammaa ɓe nanaay voliinde bolvanɗo yam. Ndeen mbi'imi : « Jawmiraawo, noye mbaɗeymi ? » Jawmiraawo vi'i yam : « Umma njahaa Dimaska, toon a yeccete ko haani mbaɗaa fuu. » Wonduɓe e am ɗowi yam faa nder si'ire Dimaska, gam jayngol ngool vumnii yam. Ndeen goɗɗo bi'eteeɗo Anaaniyas wari to am. O *kulɗo Allah, tokkuɗo *Tawreeta Muusa, mo Yahuudu'en jooɗiiɓe toon fuu njerdii ɗum. Kanko wari darii yeeso am vi'i yam : « Banndam Saawulu, vumtu ! » Ɗoon e ɗoon mbumtumi. Anaaniyas vi'i yam : « Allah maamiraaɓe meeɗen suɓii ma gam anndaa ko o yiɗi, ngi'aa goongaajo ma'ako, nanaa voliinde nde o volvaney maa, gam aan saaydinta mo yeeso yimɓe fuu dow ko ngiiɗaa e ko nanɗaa. Jo'oni ɗume ndeentuɗa ? Umma, mbaɗaneɗaa *baptisma, nja'afaneɗaa hakkeeji maaɗa gada e noddugo innde Jawmiraawo. » Ɓaawo mi wartii Urusaliima, emi waɗa do'aare nder Wuro Allah Seniingo, sey kollaami ko haaynii. Nder kollol ngool, mi yi'ii Jawmiraawo e vi'a yam : « Yawɗa vurta Urusaliima, gam yimɓe ɗo'o njaɓataa caaydaaku ngu caaydintaa dow am. » Ndeen toontiimi mbi'imi : « Jawmiraawo, kamɓe e ko'e maɓɓe eɓe anndi emi natta nder *cuuɗi-ga'ajorɗi fuu, emi nannga goonɗinɓe ma, emi fiya ɓe, emi omnda ɓe nder kaso. Ko Istefaanus caaydinoowo ma waraa emi ɗoon, mi jaɓii bareeki ma'ako, miin reeni kolte warɓe mo. » Ndeen Jawmiraawo vi'i yam : « Yah, mi lilete to woɗɗi nder *leƴƴi ɗi laataaki Yahuudu'en. » Bulus vi'ii no Roomankeejo Yimɓe ɓeen ngewanii Bulus faa o yottini bolle ɗeen. Ndeen ɓe ngulli ɓe mbi'i : — Mbaree mo, ittee mo nder ndu'u duuniyaaru, gam o haanaay woordeego e yonki ! Eɓe ngulla eɓe perta kolte maɓɓe, eɓe nokka lesdi eɓe mecca dow. Mawɗo soojeeji vi'i Bulus yaharee nder wuro soojeeji, ɓe piya mo, faa ɓe keɓta gam ɗume hawriinde ndeen wullirta dow ma'ako kama noon. Nde ɓe kaɓɓi mo gam ɓe piya mo, Bulus vi'i aardiiɗo gonɗo ɗoon : — Koo on ngoodi laawol fiigo *Roomankeejo ila o sernanaaka naa ? Nde aardiiɗo oon nani ka, o yahi to mawɗo ma'ako o vi'i : — Eɗa anndi ko ciryiɗaa waɗgo naa ? Gam neɗɗo oon o Roomankeejo ! Ndeen mawɗo oon wari to Bulus, ƴami mo vi'i : — Yeccam goonga, a Roomankeejo naa ? Bulus toontii mo vi'i : — Ee, mi Roomankeejo ! Mawɗo oon vi'i mo : — Miin, e ceede ɗuuɗɗe keɓmi laatoraago Roomankeejo. Bulus vi'i mo : — Miin, koo ko ndanyaami mi Roomankeejo. Ɗoon e ɗoon siryinooɓe fiigo mo ɓeen ngoori mo. Mawɗo oon hulii nde o annditi Bulus no Roomankeejo, raa boo o aartii o haɓɓii mo. Bulus yeeso Kawtal Sernooɓe Diina Jonto ma'ajum, mawɗo soojeeji e yiɗi anndugo daliila wullaandu Yahuudu'en dow Bulus. Gam ma'ajum o haɓɓiti mo o noddi *mawɓe aardiiɓe diina e *Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en fuu ɓe kawrita. Ɓaawo ma'ajum, o waddi Bulus, o darni ɗum yeeso maɓɓe.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥒 — 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤦𞤪𞤢𞥄𞤲𞤭𞤲𞤳𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤥𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤣𞤢𞤻𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤢𞤪𞤧𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞤤𞤭𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤮'𞤮 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤵𞤥𞤭. 𞤘𞤢𞤥𞤢𞥄𞤤𞤭𞤴𞤫𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤦𞥆𞤮 𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥𞤭 𞤳𞤢. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤯𞤮'𞤮 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫. 𞤃𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫. 𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. *𞤀𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤫 *𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤥𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢. 𞤃𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤮𞤴𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤵𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢⹁ 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤮𞤤 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤅𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤮''𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 ؟ » 𞤚𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 : « 𞤀𞥄𞤲 𞤢 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ؟ » 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤐𞤢𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞤼𞤢. » 𞤏𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤥 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤯𞤮 𞤴𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 : « 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞤴𞤥𞤭 ؟ » 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤢 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅. » 𞤏𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤥 𞤯𞤮𞤱𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤 𞤾𞤵𞤥𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤢𞤥. 𞤌 *𞤳𞤵𞤤𞤯𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤥𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤶𞤫𞤪𞤣𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤢𞤥 𞤾𞤭'𞤭 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤢𞤥 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤾𞤵𞤥𞤼𞤵 ! » 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤵𞤥𞤼𞤵𞤥𞤭. 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞥄𞤲 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤥𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤯𞤢𞥄. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵𞤯𞤢 ؟ 𞤓𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞤯𞤢𞥄 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤲'𞤶𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤫𞤯𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. » 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤲𞤭𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤒𞤢𞤱𞤯𞤢 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤢 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤮'𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤼𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤥. » 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 : « 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭-𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤥𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤬𞤭𞤴𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤑𞤮 𞤋𞤧𞤼𞤫𞤬𞤢𞥄𞤲𞤵𞤧 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤯𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤭 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤮. » 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤒𞤢𞤸⹁ 𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤫𞤼𞤫 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. » 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤐'𞤄𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤭𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤣𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 ! 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢 𞤫𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤪𞤼𞤢 𞤳𞤮𞤤𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤫𞤩𞤫 𞤥𞤫𞤷𞥆𞤢 𞤣𞤮𞤱. 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤾𞤭'𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤼𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤥𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤯𞤮𞥅𞤲 : — 𞤑𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤬𞤭𞥅𞤺𞤮 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤭𞤤𞤢 𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤐'𞤁𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤉𞤯𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤘𞤢𞤥 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 ! 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤒𞤫𞤷𞥆𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤢 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤉𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮 ! 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤃𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤃𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤢𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤥𞤭 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮. 𞤍𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤭𞥅𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤥𞤮. 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤵𞤤𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤪𞤢𞥄 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤁𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤼𞤭 𞤥𞤮 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 *𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤫 *𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤢. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
Kuuɗe Lilaaɓe 23 Bulus raari *Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en o vi'i ɓe : — Banndiraaɓe, e nyumo ɓernde laaɓngo tokkirmi Allah gada fuɗɗam faa wargo hannde. Anaaniyas *aardiiɗo diina mawɗo vi'i dariiɓe takkol Bulus piya mo honnduko. Ndeen Bulus vi'i mo : — Allah no fiyete, aan munaafukiijo ! A jooɗii gam sernango yam dow *Tawreeta Muusa, ammaa a huultii Tawreeta, gam a vi'ii mi fiyee. Dariiɓe ɗoon takkol ma'ako mbi'i : — Eɗa huɗa aardiiɗo diina mawɗo mo Allah suɓi naa ? Bulus toontii ɓe vi'i : — Banndiraaɓe, mi anndaa o aardiiɗo diina mawɗo, gam ɗum vinndaama : « Ta'a huɗ aardiiɗo lenyol maaɗa ! » Nde Bulus annditi woɓɓe nder sernooɓe Yahuudu'en no *Saduuki'en, woɓɓe maɓɓe boo no *Fariisa'en, o towni voliinde, o vi'i : — Banndiraaɓe, miin mi Fariisaajo ɓii Fariisaajo. Mi wullaama ɗo'o hannde gam emi woodi tammunde ummitineeki maayɓe. Nde o vi'i ka, Fariisa'en e *Saduuki'en puɗɗi yeddindirgo. Hawriinde ndeen senndiri, gam Saduuki'en mbi'ii ummitineeki maayɓe walaa, malaa'ika'en ngalaa, ruhuuji ngalaa, ammaa Fariisa'en e mbi'a eɗum woodi ɗum fuu. Olko ngoon ɓesdi mawnugo. Woɓɓe gada nder *moodiɓɓe Tawreeta wonduɓe e Fariisa'en ndarii ummini geddi mawɗi, ɓe mbi'i : — Min ngi'aay kalluɗum fuu ko o'o neɗɗo waɗi. Ɗum baɗoojum ruhu koo malaa'ikaajo volidi e ma'ako ! Geddi ɗuuɗi faa mawɗo soojeeji oon huli to' Bulus waree. Gam ma'ajum o vi'i soojeeji njippoo njaha to hawriinde, ɓe mburtinoya Bulus e juuɗe yimɓe, ɓe njahara mo wuro soojeeji. Jemmaare ma'ajum Jawmiraawo vanngani Bulus, vi'i mo : — Ta'a hul ! Noon no caaydinirɗaa yam nder Urusaliima, noon caaydinirtaa yam nder si'ire *Rooma boo. Yahuudu'en ndarvii wargo Bulus Nde veeti, *Yahuudu'en kawti ko'e mu''en, kunii mbi'i njarataa nyaamataa, sey to mbarii Bulus. Huniiɓe hunayeere ndeen ɓurii worɓe arba'iin (40). Ɓe njahi to *mawɓe aardiiɓe diina e darvooɓe ɓe mbi'i ɓe : — Min kunake min njarataa min nyaamataa, sey to min mbarii Bulus. Jo'oni, onon e *Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en, ngeccee mawɗo soojeeji o waddana on Bulus, mbi'on eɗon ngiɗi ɓesdon nango ko o vi'ata. Minon boo emin ciryii wargo mo ila o yottaaki to mooɗon. Ammaa ɓii minyiraawo Bulus debbo nanii ko ɓe ndarvi. O yahi wuro soojeeji o natti o yeccii Bulus. Bulus noddi go'oto nder aardiiɓe soojeeji vi'i mo : — Yaharu o'o kayeejo to mawɗo mooɗon, gam e woodi ko o yeccotoo mo. Aardiiɗo soojeeji oon yahari mo to mawɗo muuɗum vi'i mo : — Nanngaaɗo bi'eteeɗo Bulus noddi yam, torii yam mi wadda o'o kayeejo to maaɗa, gam e woodi ko o yeccoto maa. Mawɗo oon nanngi junngo ma'ako, yahari mo vuttudu, ƴami mo nder suuɗeefi vi'i : — Ɗume ngiɗɗaa yeccaago yam ? Kayeejo toontii mo vi'i : — Aardiiɓe Yahuudu'en kawtii ko'e, jahango ɓe ƴam maa njaharanaa ɓe Bulus yeeso Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en, kama eɓe ngiɗi nango ko o vi'ata. Ta'a jaɓ ko ɓe mbi'i ! Gam ko ɓuri worɓe arba'iin (40) nder maɓɓe ciryake reentugo mo dow laawol. Ɓe fuu ɓe kunake ɓe njarataa ɓe nyaamataa, sey to ɓe mbarii mo. Ɓe ciryake, eɓe ndeenti toontol maaɗa. Mawɗo oon vi'i kayeejo : — Ta'a yecco koo moye a yeccake yam ka. O woori mo o dilli. Bulus yaharaama Kaysaariya Ɓaawo ma'ajum, mawɗo oon noddi aardiiɓe soojeeji muuɗum ɗiɗo vi'i ɓe : — Kawritee worɓe keme ɗiɗo (200) e waɗɗiiɓe pucci saba'iin (70) e jogiiɓe labbe keme ɗiɗo (200). On fuu ciryooɗon yahago si'ire Kaysaariya faro njamndi joveenayi ndi jemma. Ciryee pucci ɗi Bulus waɗɗoto, gam njaharon mo to laamiiɗo Felikus jam. Mawɗo oon vinndi ɗereewol vi'i : « Miin Kalawdiyus Lisiyas, emi hinnu maa, aan Felikus laamiiɗo mawɗo. Neɗɗo mo lildoymaami, aardiiɓe *Yahuudu'en nanngii mo e ngiɗi wargo mo. Nde mbi'aami o *Roomankeejo, njahadumi e soojeeji, kisnumoomi. Nde laatii emi yiɗi heɓtugo ko ɓe ngullorii mo, mi waddii mo yeeso *Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en. Mi tawii dow e ceri'a maɓɓe tan ɓe ngullorii mo, ammaa ko ɓe ngullorii mo fotaay wargo mo, koo omndugo mo nder kaso. Nde ngeccaami *Yahuudu'en mbaɗii dabaree wargo mo, ɗoon e ɗoon lildoymoomi to maaɗa. Mi vi'ii wullotooɓe mo ɓeen njaha to maaɗa. » Soojeeji ɗiin mbaɗii ko mawɗo mu''en vi'i, ɓe kooƴi Bulus nder jemma, ɓe njahari mo si'ire Antipatiris. Jonto ma'ajum, soojeeji garnooɗi e kosɗe kooti. Ɓe ngoordi Bulus e waɗɗiiɓe pucci njahada e muuɗum. Nde soojeeji baɗɗiiɗi pucci njottii Kaysaariya, ɓe kokki laamiiɗo oon ɗereewol, ɓe ɗali Bulus nder junngo ma'ako. Nde laamiiɗo oon janngi ɗereewol, o ƴami ndiye lesdi Bulus rimaa. Nde o nani Bulus no neɗɗo lesdi Siliikiya, o vi'i mo : — Mi naney bolle maaɗa to wulliiɓe ma ngari. O vi'i reenooɓe ndeena Bulus nder wuro laamorde ngo Hiruudus nyiɓi.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥓 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤭 *𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤺𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫. 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤨𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤮 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤬𞤭𞤴𞤫𞤼𞤫⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤥𞤵𞤲𞤢𞥄𞤬𞤵𞤳𞤭𞥅𞤶𞤮 ! 𞤀 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤤𞤼𞤭𞥅 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤬𞤭𞤴𞤫𞥅. 𞤁𞤢𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤉𞤯𞤢 𞤸𞤵𞤯𞤢 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 : « 𞤚𞤢'𞤢 𞤸𞤵𞤯 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 ! » 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤮 *𞤅𞤢𞤣𞤵𞥅𞤳𞤭'𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 *𞤊𞤢𞤪𞤭𞥅𞤧𞤢'𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞤱𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤥𞤭 𞤊𞤢𞤪𞤭𞥅𞤧𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤩𞤭𞥅 𞤊𞤢𞤪𞤭𞥅𞤧𞤢𞥄𞤶𞤮. 𞤃𞤭 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤯𞤮'𞤮 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤊𞤢𞤪𞤭𞥅𞤧𞤢'𞤫𞤲 𞤫 *𞤅𞤢𞤣𞤵𞥅𞤳𞤭'𞤫𞤲 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤺𞤮. 𞤖𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤣𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤅𞤢𞤣𞤵𞥅𞤳𞤭'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞥅 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤪𞤵𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤊𞤢𞤪𞤭𞥅𞤧𞤢'𞤫𞤲 𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤫𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤌𞤤𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤵𞤺𞤮. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤥𞤮𞥅𞤣𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤊𞤢𞤪𞤭𞥅𞤧𞤢'𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮 𞤮'𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭. 𞤍𞤵𞤥 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤶𞤵𞤥 𞤪𞤵𞤸𞤵 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 ! 𞤘𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤵𞤤𞤭 𞤼𞤮' 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤫𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤮𞤴𞤢 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤥𞤮 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭. 𞤔𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤚𞤢'𞤢 𞤸𞤵𞤤 ! 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤦𞤮𞥅. 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤾𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤐'𞤁𞤫 𞤾𞤫𞥅𞤼𞤭⹁ *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤵𞤲𞤭𞥅 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤖𞤵𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤸𞤵𞤲𞤢𞤴𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐). 𞤇𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 *𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤃𞤭𞤲 𞤳𞤵𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 *𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤲'𞤦𞤭'𞤮𞤲 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞤼𞤢. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤭𞤤𞤢 𞤮 𞤴𞤮𞤼𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤻𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤾𞤭. 𞤌 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤒𞤢𞤸𞤢𞤪𞤵 𞤮'𞤮 𞤳𞤢𞤴𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅 𞤥𞤮. 𞤀𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤮𞥅𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤐𞤢𞤲𞤺𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢 𞤮'𞤮 𞤳𞤢𞤴𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄. 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤾𞤵𞤼𞥆𞤵𞤣𞤵⹁ 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤫𞥅𞤬𞤭 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥 ؟ 𞤑𞤢𞤴𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤀𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫⹁ 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤢𞤼𞤢. 𞤚𞤢'𞤢 𞤶𞤢𞤩 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 ! 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐) 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤. 𞤇𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮. 𞤇𞤫 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤭'𞤭 𞤳𞤢𞤴𞤫𞥅𞤶𞤮 : — 𞤚𞤢'𞤢 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤢 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤢. 𞤌 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤮 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤑𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤫𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 (𞥒𞥐𞥐) 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤷𞥆𞤭 𞤧𞤢𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥗𞥐) 𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤤𞤢𞤦𞥆𞤫 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 (𞥒𞥐𞥐). 𞤌𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤭𞤪𞤴𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢. 𞤕𞤭𞤪𞤴𞤫𞥅 𞤨𞤵𞤷𞥆𞤭 𞤯𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞥆𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤶𞤢𞤥. 𞤃𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤑𞤢𞤤𞤢𞤱𞤣𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤂𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢𞤧⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤵 𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮. 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤴𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭⹁ 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤮 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵𞤥𞤭 𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤵𞤥𞤮𞥅𞤥𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤃𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤢𞥄𞤥𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤴𞤥𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. » 𞤅𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤾𞤭'𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤥𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤀𞤲𞤼𞤭𞤨𞤢𞤼𞤭𞤪𞤭𞤧. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤲𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤫 𞤳𞤮𞤧𞤯𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤼𞤭. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤣𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤷𞥆𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤢𞤯𞥆𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤨𞤵𞤷𞥆𞤭 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤯𞤢𞤤𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤪𞤭𞤥𞤢𞥄. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤅𞤭𞤤𞤭𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤃𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤼𞤮 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤮 𞤖𞤭𞤪𞤵𞥅𞤣𞤵𞤧 𞤻𞤭𞤩𞤭.
Kuuɗe Lilaaɓe 24 Yahuudu'en ngullake Bulus Balɗe jovi ɓaawo ma'ajum, Anaaniyas *aardiiɗo diina mawɗo wari Kaysaariya. Emo wondi e woɓɓe darvooɓe e goɗɗo annduɗo ceri'a *Roomankoo'en bi'eteeɗo Tertulus. Ɓe ngullii Bulus yeeso laamiiɗo Felikus. Nde Bulus noddaa, Tertulus fuɗɗi volvugo dow ma'ako e ɗe'e bolle : — Aan Felikus laamiiɗo mawɗo, laamu maaɗa waddanii min jo'onde jam korey, kadimaa ko mo''inaa nder ndi'i lesdi fuu, aan waɗi ɗum. Ɗum fuu gada to maaɗa min keɓi ɗum, min ngettii ma korey. Mi yiɗaa juttinango ma bolle, ammaa emi toro maa gam barkaa maaɗa, ngewanoɗaa min seɗɗa. Min tawii o'o neɗɗo no kalluɗo korey, gaddoowo fitina hakkunde *Yahuudu'en jooɗiiɓe nder duuniyaaru fuu. O mawɗo nder diina Najaratu'en, faa o raarii nyiddingo *Wuro Allah Seniingo. Kanjum waɗi min nanngi mo. [ ] Ƴam mo, aan e hoore maaɗa a naney laaɓɗum ko min ngullorii mo fuu. Yahuudu'en warduɓe e ma'ako fuu mbi'i : — Daahir ko o vi'i fuu ɗum goonga. Nde laamiiɗo Felikus hokki Bulus voliinde, Bulus vi'i mo : — Emi anndi a waɗii duuɓi ɗuuɗɗi eɗa sernana ndi'i lesdi. Gam ma'ajum emi nana belɗum yeccaago maa dow ko ɓe'e yimɓe ngullorii yam. Ɗum ɓuraay balɗe sappo e ɗiɗi ko njahami *Urusaliima gam mi sujjidana Allah. Kul a liinyii ɗum, aan e hoore maaɗa a tawey noon ɗum laatii. Walaa tawɗo emi yeddindire, koo emi ummina hakkiilooji yimɓe, koo nder Wuro Allah Seniingo, koo nder *cuuɗi-ga'ajorɗi, koo nder si'ire. Ɓe mbaawataa tabbitingo ko ɓe ngullorii yam jo'oni. Ammaa raa ko ngiɗmi yeccaago maa : emi ɗoon tokki Allah mo maamiraaɓe amin, dow diina ka ɓe mbi'ata diina fewre. Emi goonɗini ko vinndaa nder *Tawreeta e nder defte annabo'en fuu. Kadimaa emi resi tammunde am e Allah, noon no kamɓe maa ɓe ndesri tammunde maɓɓe dow ma'ako, vi'igo maayɓe goonga'en e halluɓe fuu no ummitoto. Kanjum waɗi nyalaande fuu emi ti'inii jooɗaago e nyumo ɓernde laaɓngo ngo walaa feloore yeeso Allah e yeeso yimɓe. Mi vayrii Urusaliima duuɓi ɗuuɗɗi, ɓaawo ma'ajum mi wartii gam mi hokka yimɓe am valliiru, mi waɗa sadakaaji. Ɓaawo mi laaɓnii hoore am, ɓe tawii yam nder *Wuro Allah Seniingo. Mi waldaa e hawriinde fuu, koo e fitina feere. Yahuudu'en ivoyɓe lesdi Aasiya kaani ngara ngulloo yam yeeso maaɗa, kul e woodi ko ɓe ngullortoo yam. Koo boo ɓe'e wonɓe ɗo'o, sey ngeccoo layfi ko tawri yam wakkaci ndariimi yeeso *Kawtal Sernooɓe Yahuudu'en, to naa haala ngo'ota tan ka mbi'imi nde ndariimi yeeso maɓɓe, townumi voliinde mbi'imi : « Gam ummitineeki maayɓe cernanɗon yam hannde ! » Nde Felikus nani ka, o laggi ɓe, gam emo anndi diina kaan. O vi'i : — To Lisiyas mawɗo soojeeji warii, mi sernaney on. O vi'i aardiiɗo soojeeji reena Bulus, ammaa to' o torru mo, to' o haɗ higooɓe ma'ako ngara to ma'ako, koo kuwana mo. Balɗe seɗɗa ɓaawo ma'ajum Felikus wardi e debbo muuɗum *Yahuuduujo bi'eteeɗo Durusila. O vi'i Bulus noddoyee, o yewanii bolle muuɗum dow habaru goonɗingo Yeesu *Almasiifu. Ammaa nde Bulus volvi dow aadilaaku e nantugo hoore e ceri'a *nyannde-jahango, sey Felikus huli vi'i : — Jo'oni ɗum heƴi, yah ! To mi heɓii wakkaci, mi nodditete. Emo tammii Bulus no hokkey mo ceede. Kanjum waɗi emo nodda mo wakkaci fuu gam ɓe mbolida. Ammaa ɓaawo duuɓi ɗiɗi, Porsiyus Festus roni laamu Felikus, laatii laamiiɗo. Felikus woori Bulus nder kaso, gam emo yiɗi velgo Yahuudu'en.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥔 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤀𞤲𞤢𞥄𞤲𞤭𞤴𞤢𞤧 *𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢. 𞤉𞤥𞤮 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤯𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤚𞤫𞤪𞤼𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄⹁ 𞤚𞤫𞤪𞤼𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤯𞤫'𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 : — 𞤀𞥄𞤲 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤥𞤮''𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤭'𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤢 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤃𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤶𞤵𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤢 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤺𞤢𞤥 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. 𞤃𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤮'𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅. 𞤌 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤐𞤢𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤪𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤻𞤭𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤺𞤮 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤥𞤮. [ ] 𞤎𞤢𞤥 𞤥𞤮⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 : — 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤉𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤢 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤫𞤯𞤢 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤲'𞤣𞤭'𞤭 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤩𞤫'𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤍𞤵𞤥 𞤩𞤵𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤑𞤵𞤤 𞤢 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤢 𞤼𞤢𞤱𞤫𞤴 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅. 𞤏𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭-𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤯𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤪𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤥𞤭 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄 : 𞤫𞤥𞤭 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤳𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫. 𞤉𞤥𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤪𞤫𞤧𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤪𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢'𞤫𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤮𞤼𞤮. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲'𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤃𞤭 𞤾𞤢𞤴𞤪𞤭𞥅 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅𞤪𞤵⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤧𞤢𞤣𞤢𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮. 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤣𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫 𞤬𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤴𞤢𞤥. 𞤑𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤩𞤫'𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤯𞤮'𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤪𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤅𞤫𞤪𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤢 𞤼𞤢𞤲 𞤳𞤢 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤼𞤮𞤱𞤲𞤵𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 : « 𞤘𞤢𞤥 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 ! » 𞤐'𞤁𞤫 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤳𞤢⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞤺𞥆𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤚𞤮 𞤂𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢𞤧 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮' 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤵 𞤥𞤮⹁ 𞤼𞤮' 𞤮 𞤸𞤢𞤯 𞤸𞤭𞤺𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮. 𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤭 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤁𞤵𞤪𞤵𞤧𞤭𞤤𞤢. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤮𞤴𞤫𞥅⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤼𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤸𞤵𞤤𞤭 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤰𞤭⹁ 𞤴𞤢𞤸 ! 𞤚𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤼𞤫𞤼𞤫. 𞤉𞤥𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤥𞤮 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤫. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤥𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢 𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤆𞤮𞤪𞤧𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤪𞤮𞤲𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲.
Kuuɗe Lilaaɓe 25 Bulus torake sernaneego yeeso Kaysar Balɗe tati ɓaawo Festus warii nder lesdi ndiin gam fuɗɗugo kuugal laamu muuɗum, o ummii Kaysaariya o yahi *Urusaliima. Toon *mawɓe aardiiɓe diina e arɗuɓe *Yahuudu'en ngaddi wullaandu Bulus to ma'ako. Ɓe torii yerduye ma'ako o waddana ɓe Bulus Urusaliima, gam ɓe mbaɗii dabaree wargo mo dow laawol. Festus toontii ɓe vi'i : — Bulus e toon omndii nder kaso Kaysaariya. Miin e hoore am mi so''oto toon jaawɗum. Gam ma'ajum, sey mawɓe mooɗon ngara njahada e am Kaysaariya, ɓe ngulloo neɗɗo oon toon, kul e woodi halleende nde o waɗi. Festus jooɗii to maɓɓe faro balɗe joveetati koo sappo. Ɓaawo ma'ajum, o so''ii si'ire Kaysaariya. Jonto ma'ajum o jooɗii yaayre ceri'a o vi'i Bulus waddee. Nde Bulus wari, Yahuudu'en ivoyɓe Urusaliima tummbi mo, ɓe ngullorii mo gullaali ɗuuɗɗi naawɗi, ɗi ɓe mbaawaay tabbitingo. Ndeen Bulus toontii ɓe vi'i : — Mi waɗaay layfi, koo dow ceri'a *Yahuudu'en, koo e *Wuro Allah Seniingo, koo e laamiiɗo Roomankoo'en mawɗo boo. Festus e yiɗi velgo Yahuudu'en, gam ma'ajum o ƴami Bulus o vi'i : — Eɗa jaɓa yahago Urusaliima gam miin e hoore am mi sernan maa toon dow gullaali ɗiin naa ? Bulus toontii mo vi'i : — Emi ɗo'o darii yeeso sernirde *laamiiɗo Roomankoo'en mawɗo, ɗo'o haani mi sernanee. Mi waɗanaay Yahuudu'en layfi. Aan e hoore maaɗa eɗa anndi ɗum. Kul mi waɗii layfi ko foti wargo yam, mi salataako wareego. Ammaa kul ko ɓe ngullorii yam wanaa ɗum goonga, walaa baawɗo waɗgo yam nder juuɗe maɓɓe. Emi toroo mi sernanee yeeso *Kaysar ! Ɓaawo Festus volidii e hokkooɓe ɗum caawara, o toontii Bulus o vi'i : — Nde a torake ceri'a maaɗa yaharee to Kaysar, a yahey faa to ma'ako ! Bulus yeeso laamiiɗo Agaripa Balɗe seɗɗa ɓaawo ma'ajum laamiiɗo *Agaripa e mawnum debbo bi'eteeɗo Bernis ngari si'ire Kaysaariya gam hinnugo Festus. Nde ɓe mbaali balɗe seɗɗa toon, Festus yeccii laamiiɗo oon habaru Bulus o vi'i : — E woodi goɗɗo neɗɗo mo laamiiɗo Felikus woori ɗo'o nder kaso. Nde njahami Urusaliima, *mawɓe aardiiɓe diina e arɗuɓe Yahuudu'en ngeccake yam habaru ma'ako, ɓe torii yam mi taƴana mo ceri'a bareeki. Toontiimi mbi'imi ɓe, Roomankoo'en mboovaay sernango goɗɗo kul jooɗodaaki e wulliiɓe ɗum, o toontoo ko ɓe ngullorii mo. Nde ngardumi e maɓɓe ɗo'o, miin boo mi neeɓtinaay koo seɗɗa. Jonto ma'ajum njooɗiimi dow jooɗorgal ceri'a, mbi'imi neɗɗo oon waddee. Nde wulliiɓe mo ndarii faro ma'ako, ɓe ngullaaki mo koo wullaandu wo'oru kama ko tamminoomi. Geddi tan ɓe mba'adi e ma'ako dow habaru diina maɓɓe, e goɗɗo maayɗo bi'eteeɗo Yeesu mo Bulus vi'i e foofa. Miin boo nde laatii mi anndaa no liinyireymi haala kaan, ƴammoomi kul o jaɓii sernaneego toon *Urusaliima. Ammaa nde laatii o torake yam o waɗee e juuɗe *Kaysar, mbi'imi o reenee toon faa mi heɓa lildugo mo to laamiiɗo Roomankoo'en mawɗo oon. Ndeen Agaripa vi'i Festus : — Miin e hoore am emi yiɗi yewanaago neɗɗo oon. Festus vi'i mo : — A yewanto mo jahango. Jonto ma'ajum Agaripa e Bernis ngari e teddungal manngal, ɓe natti nder suudu ceri'a mawndu, kamɓe e mawɓe soojeeji e aardiiɓe si'ire ndeen fuu. Ndeen Festus vi'i Bulus waddee. Festus vi'i : — Aan Agaripa laamiiɗo e jama'aare hawritɓe ɗo'o, on ngi'ii o'o neɗɗo. *Yahuudu'en fuu ngullake mo to am nder Urusaliima faa ɗo'o, eɓe mbi'a o haanaa woordeego e yonki. Miin e hoore am, mi tawii o waɗaay koo ɗume ko haani wargo mo. Ammaa nde laatii kanko e hoore ma'ako torii ceri'a ma'ako wutinee yaharee to Kaysar laamiiɗo, mi siryake dabaree lildugo mo toon. Ammaa mi walaa haala ndariika dow ma'ako ka haani mi vinndana laamiiɗo oon. Kanjum waɗi ndarnumoomi yeeso mooɗon on fuu, gam ɗum liinyee yeeso maaɗa aan laamiiɗo Agaripa, gam to en ngewanake voliinde ma'ako mi heɓa ko mbinndumi. Gam miin e giiɗe am, lildugo nanngaaɗo to laamiiɗo mawɗo, ɗum yeccaaki ko o nanngiraa, ɗum vemmbere.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥕 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪 𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤭 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤚𞤮𞥅𞤲 *𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤫 𞤢𞤪𞤯𞤵𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤣𞥆𞤭 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞤪𞤣𞤵𞤴𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤. 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤮''𞤮𞤼𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤢 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤢𞤥 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭. 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤧𞤮''𞤭𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤼𞤵𞤥𞤦𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤯𞤭⹁ 𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤦𞤮𞥅. 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤾𞤫𞤤𞤺𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤉𞤯𞤢 𞤶𞤢𞤩𞤢 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤉𞤥𞤭 𞤯𞤮'𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤭𞤪𞤣𞤫 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤯𞤮'𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅. 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭. 𞤀𞥄𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤫𞤯𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤵𞤤 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤤𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤫𞥅𞤺𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤵𞤤 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 *𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪 ! 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤱𞤢𞤪𞤢⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤐'𞤁𞤫 𞤢 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪⹁ 𞤢 𞤴𞤢𞤸𞤫𞤴 𞤬𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 ! 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 *𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤵𞤥 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤄𞤫𞤪𞤲𞤭𞤧 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞥄𞤪𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤊𞤫𞤤𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤯𞤮'𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢⹁ *𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤫 𞤢𞤪𞤯𞤵𞤩𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤰𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅𞤳𞤭. 𞤚𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤾𞤢𞥄𞤴 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤵𞤤 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤫 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤣𞤵𞤥𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤯𞤮'𞤮⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤲𞤫𞥅𞤩𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢⹁ 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅. 𞤐'𞤁𞤫 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤥𞤭. 𞤘𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢'𞤢𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤯𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤭𞤪𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤰𞤢𞤥𞥆𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤳𞤵𞤤 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 *𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪⹁ 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤫𞥅 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 𞤾𞤭'𞤭 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 : — 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲. 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤀 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤲'𞤺𞤮. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 𞤫 𞤄𞤫𞤪𞤲𞤭𞤧 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤣𞤵 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅. 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤀𞥄𞤲 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤩𞤫 𞤯𞤮'𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞥅 𞤮'𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮. *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤯𞤮'𞤮⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤣𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤱𞤵𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤲𞤵𞤥𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤭𞥅𞤻𞤫𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤢𞥄𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤥𞤭 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤵𞤥𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤺𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤫𞤪𞤫.
Kuuɗe Lilaaɓe 26 *Agaripa vi'i Bulus : — A hokkaama voliinde, volvu haala maaɗa. Sey Bulus ƴefti junngo toontii mo vi'i : Aan laamiiɗo Agaripa, mi nanii belɗum heɓgo laawol volvugo yeeso maaɗa hannde dow ko *Yahuudu'en ngullorii yam fuu, gam a anndi finaatawaaji Yahuudu'en e geddi mu''en fuu. Gam ma'ajum emi toro ma, munyaa ngewanoɗaa yam. Yahuudu'en fuu e anndi jo'onde am ila mi ɓinngel pamarel. Eɓe anndi no njooɗoriimi nder lesdi am e nder *Urusaliima fuu. Kamɓe e ko'e maɓɓe, kul ɓe njaɓii saaydingo, eɓe anndi ila arande emi tokki laawol diina amin ɓurngol saɗgo ngol *Fariisa'en. Jo'oni emi darii ɗo'o yeeso mooɗon, emi sernanee gam tammunde am dow keeɓki alkawal ngal Allah waɗani maamiraaɓe amin. Leƴƴi amin sappo e ɗiɗi fuu e ɗoon ndeenti tammunde keeɓki alkawal ngaal, kanjum waɗi eɓe kuwana Allah jemma e nyalawma. Aan laamiiɗo, gam daliila tammunde ndeen Yahuudu'en ngullii yam ! Gam ɗume tammiiɗon Allah waawataa ummitingo maayɓe ? Miin e hoore am, mi yillakeno bonnugo innde Yeesu mo Najaratu oon, gada e koo ngole laawol. Mi waɗii ɗum nder Urusaliima. *Mawɓe aardiiɓe diina kokkii yam baawɗe mi omnda goonɗinɓe Yeesu ɗuuɗɓe nder kaso. Nde ɓe cernanaa ceri'a wareego, miin boo mi jaɓii ɗum. Mi torrii ɓe nde ɗuuɗɗum nder *cuuɗi-ga'ajorɗi fuu. Mi doolii ɓe yeddugo goonɗinki maɓɓe. Mi monnaama ɓe korey, faa emi yilloyoo ɓe nder ci'e jananne, emi torra ɓe. Nde mawɓe aardiiɓe diina kokki yam baawɗe nanngugo goonɗinɓe si'ire Dimaska, sey ndillirmi toon. Laamiiɗo, emi ɗoon dow laawol caka nyalawma, sey ngi'imi jayngol ivoyngol gada dow, ngol yaynanii yam, miin e yahadiɗɗaaɓe am fuu. Jayngol ngool ɓurii jayngol naange. Min fuu min ndo''ii e lesdi, sey nanmi voliinde e vi'a yam nder *ibraaninkoore : « Saawulu, Saawulu, ko jeyi torrataa yam ? A ɗoon nawnira hoore maaɗa e gaaba ka ngaabiɗaa yam. » Toontiimi mbi'imi : « Aan a moye Jawmiraawo ? » O vi'i yam : « Miin woni Yeesu mo torrata. Umma dara. Mi vannganii ma, gam mi suɓii ma laatoɗaa maccuɗo am, caaydinaa ko ngiiɗaa dow e am jo'oni, e ko mbannginaneymaami ɗo'o yeeso. Mi hisnete e juuɗe Yahuudu'en e *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en, ɓe lileymaami to mu''en, gam mbumtinaa ɓe, ɓe mburtoyoo nder niɓre, ɓe ngarta nder jayngol, ɓe mburtoyoo nder baawɗe *Ceyɗaan, ɓe ngarta nder baawɗe Allah. Kama noon ɓe keɓrata ya'afaneego hakkeeji maɓɓe, ɓe keɓa geɗal ndonu maɓɓe nder senaaɓe am, gada e goonɗinki ki ɓe ngoonɗini yam. » Laamiiɗo Agaripa, kanjum waɗi mi salaaki ɗowtanaago ko ngi'imi, ivonoyɗum yam gada dow. Mi aartii wa'ajingo yimɓe Dimaska, ndeen yimɓe Urusaliima e lesdi Yahuudiya fuu. Ɓaawo ma'ajum, tokkumi nder *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en, mbi'imi ɓe ɓe tuuba, ɓe ngaylitoyoo to Allah, ɓe kuwa kuuɗe kolleyɗe ɓe tuubii. Kanjum waɗi Yahuudu'en nanngi yam nder *Wuro Allah Seniingo, ɓe ndaari wargo yam. Ammaa Allah vallii yam faa hannde. Emi ɗoon darii hokka caaydaaku am yeeso mawɓe e famarɓe fuu. Mi vi'aay koo ɗume sey ko annabo'en e *Muusa mbi'i no laatoto, waato *Almasiifu no torrete, o aartey ummitaago nder maayɓe. Ɓaawo ma'ajum, o wa'ajiney habaru jayngol. Wanaa Yahuudu'en tan o wa'ajinta, ammaa faa e *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en. Bulus e nder bolle, sey Festus towni voliinde vi'i : — Bulus, hoore maaɗa waylitake ! Ɗuuɗal anndal maaɗa haanyii ma ! Bulus toontii mo vi'i : — Yaa Festus mawɗo, mi haaŋaaka. Ko mbi'imi ɗum bolle goongaaje ɗe ma'ana. Laamiiɗo Agaripa boo e anndi ku'uje ɗeen fuu. Kanjum waɗi mi hulaay vi'igo ɗum yeeso ma'ako. Gam mi tabbitinii ɗe'e ku'uje cuuɗanaaki mo, sabu ɗe mbaɗaaka nder suuɗeefi. Laamiiɗo Agaripa ! A goonɗinii annabo'en naa ? Emi anndi a goonɗinii ! Agaripa vi'i Bulus : — Nder wakkaci seɗɗa eɗa yilloo laatingo yam goonɗinɗo Almasiifu naa ? Bulus toontii mo vi'i : — Koo e jaawɗum, koo naa e jaawɗum, emi toroo Allah gam aan e nanɓe yam hannde fuu laatooɗon kama no laatiimi, ammaa naa e ɗi'i sarkaaji. Ndeen Agaripa e Festus e Bernis e jooɗodinooɓe e mu''en fuu ummii ndilli. Nde ɓe mburtii wuro ngoon, ɓe mbi'i hakkunde maɓɓe : — O'o gorko waɗaay ko foti wargo mo, koo omndugo mo nder kaso. Ndeen Agaripa vi'i Festus : — O'o gorko o yoofeteno kul o ƴamaayno ceri'a ma'ako yaharee to laamiiɗo Roomankoo'en mawɗo.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥖 *𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 𞤾𞤭'𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 : — 𞤀 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤅𞤫𞤴 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤭 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : 𞤀𞥄𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢⹁ 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤺𞤫𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤵𞤻𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤢𞤲𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥. 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤭𞤤𞤢 𞤥𞤭 𞤩𞤭𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤫𞤤. 𞤉𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤲𞤮 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤢𞤥 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤭𞤤𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲'𞤣𞤫 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤧𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤤 *𞤊𞤢𞤪𞤭𞥅𞤧𞤢'𞤫𞤲. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤮'𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤳𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲. 𞤂𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤳𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤫 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢. 𞤀𞥄𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤵𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 ! 𞤘𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 ؟ 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤢𞤳𞤫𞤲𞤮 𞤦𞤮𞤲𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤐𞤢𞤶𞤢𞤪𞤢𞤼𞤵 𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤤𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤. 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢. *𞤃𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤭 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤪𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤱𞤢𞤪𞤫𞥅𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥. 𞤃𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭-𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤮𞤪𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤴𞤫𞤣𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤃𞤭 𞤥𞤮𞤲𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞤴𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤷𞤭'𞤫 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢 𞤩𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤻𞤢𞤤𞤢𞤱𞤥𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤔𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤫. 𞤃𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤮''𞤭𞥅 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤾𞤭'𞤢 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤦𞤪𞤢𞥄𞤲𞤭𞤲𞤳𞤮𞥅𞤪𞤫 : « 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤅𞤢𞥄𞤱𞤵𞤤𞤵⹁ 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥 ؟ 𞤀 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤫 𞤺𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤳𞤢 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤦𞤭𞤯𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤥. » 𞤚𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 : « 𞤀𞥄𞤲 𞤢 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 ؟ » 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞤼𞤢. 𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤢. 𞤃𞤭 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤥𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤢𞤥 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤯𞤮'𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮. 𞤃𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤫𞤼𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤫𞤴𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤵𞤥𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤴𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞤴𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤑𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤫𞥅𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤮𞤲𞤵 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭 𞤴𞤢𞤥. » 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭 𞤧𞤢𞤤𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞤥𞤭⹁ 𞤭𞤾𞤮𞤲𞤮𞤴𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤣𞤮𞤱. 𞤃𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤁𞤭𞤥𞤢𞤧𞤳𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤮𞤴𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤵𞥅𞤦𞤭𞥅. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤏𞤵𞤪𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫. 𞤉𞤥𞤭 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤷𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤢𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 𞤫 𞤬𞤢𞤥𞤢𞤪𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤫 *𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤫𞤼𞤫⹁ 𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤫𞤴 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤. 𞤏𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤲 𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤱𞤲𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤱𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤢𞤳𞤫 ! 𞤍𞤵𞥅𞤯𞤢𞤤 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤻𞤭𞥅 𞤥𞤢 ! 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤒𞤢𞥄 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤥𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤽𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤭'𞤭𞤥𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢. 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤤𞤢𞥄𞤴 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤫'𞤫 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤯𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤫𞥅𞤬𞤭. 𞤂𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 ! 𞤀 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤉𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 ! 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 𞤾𞤭'𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 : — 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢 𞤫𞤯𞤢 𞤴𞤭𞤤𞥆𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲𞤢𞥄 ؟ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤑𞤮𞥅 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤴𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤥𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤯𞤭'𞤭 𞤧𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 𞤫 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 𞤫 𞤄𞤫𞤪𞤲𞤭𞤧 𞤫 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤣𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 : — 𞤌'𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤀𞤺𞤢𞤪𞤭𞤨𞤢 𞤾𞤭'𞤭 𞤊𞤫𞤧𞤼𞤵𞤧 : — 𞤌'𞤮 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤫𞤼𞤫𞤲𞤮 𞤳𞤵𞤤 𞤮 𞤰𞤢𞤥𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮.
Kuuɗe Lilaaɓe 27 Bulus yaharaama si'ire Rooma Nde ɓe tabbitini min njahey lesdi Itaaliya nder akali ndiyam, Bulus e woɓɓe nanngaaɓe mbaɗaama nder junngo mawɗo soojeeji bi'eteeɗo Juliyus. Kanko woni aardiiɗo soojeeji hemre nder yeɓre soojeeji vi'eteende soojeeji *Kaysar. Min natti akali ndiyam ivoyki Adaramitiyum jaheyki ci'e gonɗe fonngo maayo nder lesdi Aasiya, min ndilli. Emin ngondi e Aristarkus neɗɗo lesdi Makedooniya ivoyɗo si'ire Tesaloonika. Jonto ma'ajum min ngari si'ire Sidon. Juliyus holli Bulus enɗam, o jaɓii Bulus yaha to higooɓe muuɗum gam ɓe mballa ɗum. Nde min ummii ɗoon, min tokki fu'una lesdi Kiparus ngonndi nder maayo, gam henndu semmbiɗiraa toon. Min kuulti maayo wonngo faro Siliikiya e Pamfiliya, min njottii Mira nder lesdi Lisiya. Toon aardiiɗo soojeeji oon heɓani min akali ivoyki Aleksandiri pa'aki Itaaliya, o nattini min ki. Balɗe ɗuuɗɗe akali amin waɗi e yahara se'ese-se'ese. Da bone min njottorii faro si'ire Kinidus. Nde henndu haɗi min yahago yeeso, sey min tokki foombina faa min njahari Kereeta, lesdi ngonndi nder maayo. Nde min ngutii yaayre Salmoone, min tokkiri fonngo Kereeta, toon to henndu semmbiɗiraa. Da bone min kuultiri fonngo, min njottii yaayre vi'eteende Jipporde Vooɗnde, takkol si'ire Lasiya. Nde laatii min mbonnii wakkaci ɗuuɗɗum faa *juulɗe ittugo hakkeeji ngutii. Nder wakkaci ma'ajum jahaangal nder akali ndiyam e saɗi korey. Gam ma'ajum Bulus hokki ɓe caawara o vi'i : — Banndiraaɓe, mi yi'ii nga'al jahaangal no saɗey. Ɗum sooyey akali e siri ma'aki fuu. Naa kanjum tan, ammaa faa e enen en nder haɗari sooygo yonkiiji meeɗen. Ammaa mawɗo soojeeji ɓurii jaɓgo haala jawmu akali e pooɗoowo ki dow e haala Bulus. Nde laatii jipporde akale ndiyam to ɓe ngoni vooɗaa nder dabbunde, yimɓe ɗuuɗɓe wonɓe nder akali ɓurii yiɗgo ɓe njaha Feniika, gam ɓe ndabba toon, to ɗum heɓoto. Feniika woni jipporde akale ndiyam nder lesdi Kereeta, hu'ucunde hiirna ba woyla e hiirna ba foombina. Henndu semmbiɗndu nder maayo Nde kenel foombina fuɗɗi visgo, huwooɓe akali tammii ɓe mbaawey yahago to ɓe ngiɗi. Ɓe itti paddorɗum akali, min tokki faro fonngo Kereeta min ndilli. Ammaa ɓaawo ma'ajum seɗɗa, henndu semmbiɗndu vi'eteendu henndu woyla ba fu'una ummoyii gada runnde Kereeta. Henndu nduun taɓɓii akali, faa min mbaawaay luhurugo e ma'aru. Gam ma'ajum min ngoori ndu laggi ki. Nde min ngari e iifi dunngel pamarel bi'eteengel Kawda, ngel ustani min henndu. Da bone min nanngiri akalel pamarel gam to' ngel halku, min nattini ngel nder akali makki. Ndeen ɓe njippini ɓoggi lees akali ɓe kaɓɓi ki, gam to' ki fecco. Ɓe kuli to' ki nuf nder jaarengol nder ndiyam faro Sirtus. Gam ma'ajum ɓe njippini gude jahareyɗe akali, ɓe ngoori henndu laggi ki. Henndu nduun waɗi ga visgo e semmbee. Gam ma'ajum jonto ɓe puɗɗi hibingo dowle akali nder maayo. Nder nyalaande tataɓre, kamɓe e ko'e maɓɓe ɓe kibini kuuruɗum akali kiin. Balɗe ɗuuɗɗe min ngi'aay naange e koode, gam henndu nduun tokkii visgo e semmbee, faa min itti tammunde hisgo. Nde min mbaɗi balɗe min nyaamaay, sey Bulus darii yeeso maɓɓe vi'i : — Kul on njaɓno haala am, on dilloytaano Kereeta, daa ɗi'i torraaji e boneeji keɓataano en. Ammaa jo'oni emi toroo on : cemmbiɗinee ɓerɗe mooɗon, gam koo go'oto mooɗon yonki muuɗum halkataa, sey ki'i akali tan. Allah Jawmiraawo mo tokkumi liloyii malaa'ikaajo muuɗum to am hanki. O vi'i yam : « Bulus, ta'a hul, a daroto yeeso laamiiɗo Roomankoo'en mawɗo. Kadimaa Allah no hokkete barkaa muuɗum gada e hisnugo yonkiiji yimɓe wonduɓe e maaɗa fuu. » Gam ma'ajum cemmbiɗinee ɓerɗe mooɗon, gam mi goonɗinii ko Allah vi'i yam ɗum laatoto daahir. Ammaa doole henndu yahara en goɗngel ƴoolel gonngel nder ndiyam. Nder jemmaare sappo e nayaɓre, nde henndu woni e laggi min nder maayo Adiriyaatik, caka jemma huwooɓe akali e tammii min ɓadake lesdi. Ɓe njurii ɓoggol kaɓɓanaangol njamndi teddundi, ɓe tawi luggeenga maayo faro piyanɗe arba'iin (40). Ɓe njahi yeeso seɗɗa, ɓe peri kadimaa, ɓe tawi luggeenga ma'ago faro piyanɗe talaatiin (30). Ɓe kuli to' henndu yaharu akali nder kaaƴe, gam ma'ajum ɓe njippini jamɗe paddorɗe nayi ɓaawo ma'aki, ɓe ndari, eɓe kaaɓi bimbi veeta. Nde laatii huwooɓe akali e ngiɗi vurtaago ndilla, sey ɓe njippini akalel pamarel nder ndiyam, ɓe mbaɗi kama ɓe njippiney paddorɗe yeeso akali. Sey Bulus vi'i soojeeji e mawɗo mu''en : — Kul huwooɓe ɓeen ndaraaki nder akali on kisataa. Ndeen soojeeji ɗiin taƴi ɓoggi jogiiɗi akalel pamarel, ɓe ngoori ngel, ngel tokki ndiyam. Nde ɓadii veetgo, Bulus torii ɓe ɓe fuu, ɓe nyaama. O vi'i : — Hannde woni nyalaande sappo e nayaɓre eɗon munyi, on nyaamaay koo ɗume. Gam ma'ajum emi toroo on, nyaamon gam kison. Gam koo laasol hoore go'oto mooɗon halkataa. Nde o vi'i noon, o hooƴi buroodi o yetti Allah yeeso maɓɓe ɓe fuu, o yevi ɗum o fuɗɗi nyaamgo. Ndeen ɓe fuu hakkiilooji maɓɓe nde''iti. Kamɓe maa ɓe kooƴi ɓe nyaami. Minon wonɓe nder akali min mbaɗii yimɓe keme ɗiɗo e saba'iin e njoveego'o (276). Nde ɓe nyaami faa ɓe kaari, ɓe kooƴi buhuuji alkamaari gonɗi nder akali kiin ɓe peri ɗi nder maayo, gam ɓe ustana ki tedduɗum. Nde veeti huwooɓe akali annditaay lesdi to ɓe ngari. Ɓe ngi'ii yaayre to woodi njaareendi. Eɓe ngiɗi yaharugo akali kiin toon, kul ɓe mbaawi. Ɓe taƴi ɓoggi jamɗe paddorɗe akali, ɓe ngoori ɗe nder ndiyam, ɓe piɓti ɓoggi kaɓɓirɗi leltirɗe ma'aki. Ɓaawo ma'ajum, ɓe ƴefti wudere woɗnde e hoore ma'aki, gam henndu laggira ki yeeso, yahara ki e lesdi. Ammaa akali warii to ndiyam luggiraa, hoore ma'aki tiggi, ki nufi e tudubaare njaareendi nder ndiyam, faa ki dimmbataako sam. Ɓoggi ndiyam boo piyii ɓaawo ma'aki, faa ki feccii. Soojeeji boo ngiɗi wargo ɓe kaso, gam to' goɗɗo nder maɓɓe yinoo nder ndiyam daɗa. Ammaa nde aardiiɗo soojeeji oon e yiɗi hisnugo Bulus, sey o haɗi ɓe waɗgo ko ɓe ngiɗi, o vi'i waawɓe ndiyam aarta nattugo nder ma'ajam kuulta, ndeen horiiɓe mbaɗɗii kaatakooje e guditale leɗɗe akali jeɓɗe. Noon min fuu min mbaɗi min njottii lesdi jam.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥗 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤫𞤴 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤋𞤼𞤢𞥄𞤤𞤭𞤴𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤔𞤵𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤸𞤫𞤥𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤫𞤩𞤪𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 *𞤑𞤢𞤴𞤧𞤢𞤪. 𞤃𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤀𞤣𞤢𞤪𞤢𞤥𞤭𞤼𞤭𞤴𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤸𞤫𞤴𞤳𞤭 𞤷𞤭'𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤫 𞤬𞤮𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤀𞥄𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤀𞤪𞤭𞤧𞤼𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤳𞤫𞤣𞤮𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤚𞤫𞤧𞤢𞤤𞤮𞥅𞤲𞤭𞤳𞤢. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤅𞤭𞤣𞤮𞤲. 𞤔𞤵𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤫𞤲𞤯𞤢𞤥⹁ 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤭𞥅 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤢 𞤼𞤮 𞤸𞤭𞤺𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢 𞤯𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤯𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤬𞤵'𞤵𞤲𞤢 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤑𞤭𞤨𞤢𞤪𞤵𞤧 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤪𞤢𞥄 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤃𞤭𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤤𞤼𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤺𞤮 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤅𞤭𞤤𞤭𞥅𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤆𞤢𞤥𞤬𞤭𞤤𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤃𞤭𞤪𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤂𞤭𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤫𞤩𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤨𞤢'𞤢𞤳𞤭 𞤋𞤼𞤢𞥄𞤤𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭. 𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤧𞤫'𞤫𞤧𞤫-𞤧𞤫'𞤫𞤧𞤫. 𞤁𞤢 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤭𞤲𞤭𞤣𞤵𞤧. 𞤐'𞤁𞤫 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤸𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤑𞤫𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤵𞤼𞤭𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤅𞤢𞤤𞤥𞤮𞥅𞤲𞤫⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤬𞤮𞤲𞤺𞤮 𞤑𞤫𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤪𞤢𞥄. 𞤁𞤢 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤤𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤬𞤮𞤲𞤺𞤮⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤭𞤨𞥆𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤜𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞤤 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤂𞤢𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤬𞤢𞥄 *𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤭𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤲'𞤺𞤵𞤼𞤭𞥅. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤧𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞥄𞤱𞤢𞤪𞤢 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤤 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤲𞤮 𞤧𞤢𞤯𞤫𞤴. 𞤍𞤵𞤥 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤫𞤴 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤫 𞤧𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤐𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤸𞤢𞤯𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤮𞥅𞤴𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤩𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤵 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤩𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢 𞤊𞤫𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤦𞥆𞤢 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤼𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤩𞤮𞤼𞤮. 𞤊𞤫𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞤪𞤣𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤑𞤫𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤸𞤵'𞤵𞤷𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤪𞤲𞤢 𞤦𞤢 𞤱𞤮𞤴𞤤𞤢 𞤫 𞤸𞤭𞥅𞤪𞤲𞤢 𞤦𞤢 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤢. 𞤖𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤲'𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤐'𞤁𞤫 𞤳𞤫𞤲𞤫𞤤 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤾𞤭𞤧𞤺𞤮⹁ 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤫𞤴 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭. 𞤇𞤫 𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤨𞤢𞤣𞥆𞤮𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤬𞤮𞤲𞤺𞤮 𞤑𞤫𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤲'𞤣𞤵 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤵 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮𞤴𞤤𞤢 𞤦𞤢 𞤬𞤵'𞤵𞤲𞤢 𞤵𞤥𞥆𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤪𞤵𞤲𞤣𞤫 𞤑𞤫𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢. 𞤖𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢𞥄𞤴 𞤤𞤵𞤸𞤵𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤪𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤵 𞤤𞤢𞤺𞥆𞤭 𞤳𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤫 𞤭𞥅𞤬𞤭 𞤣𞤵𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤑𞤢𞤱𞤣𞤢⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤵𞤧𞤼𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵. 𞤁𞤢 𞤦𞤮𞤲𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞤪𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤫𞤤 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤵⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭 𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤳𞤭 𞤬𞤫𞤷𞥆𞤮. 𞤇𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤭 𞤼𞤮' 𞤳𞤭 𞤲𞤵𞤬 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤪𞤫𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤅𞤭𞤪𞤼𞤵𞤧. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤺𞤵𞤣𞤫 𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤤𞤢𞤺𞥆𞤭 𞤳𞤭. 𞤖𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤺𞤢 𞤾𞤭𞤧𞤺𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤶𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤨𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤸𞤭𞤦𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤣𞤮𞤱𞤤𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤢𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲. 𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤾𞤭𞤧𞤺𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤭𞤼𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤭𞤧𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤴⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤑𞤵𞤤 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤮𞤴𞤼𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤑𞤫𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢⹁ 𞤣𞤢𞥄 𞤯𞤭'𞤭 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤫 𞤦𞤮𞤲𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤫𞤩𞤢𞤼𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤫𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 : 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤭'𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤼𞤢𞤲. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤲𞤳𞤭. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 𞤴𞤢𞤥 : « 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤼𞤢'𞤢 𞤸𞤵𞤤⹁ 𞤢 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤼𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤬𞤵𞥅. » 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤭'𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤣𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤫𞤲 𞤺𞤮𞤯𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤰𞤮𞥅𞤤𞤫𞤤 𞤺𞤮𞤲𞤺𞤫𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤢𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞤺𞥆𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤀𞤣𞤭𞤪𞤭𞤴𞤢𞥄𞤼𞤭𞤳⹁ 𞤷𞤢𞤳𞤢 𞤶𞤫𞤥𞥆𞤢 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤩𞤢𞤣𞤢𞤳𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭. 𞤇𞤫 𞤲'𞤶𞤵𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤮𞤤 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤢𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤨𞤭𞤴𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤢𞤪𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 (𞥔𞥐). 𞤇𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤪𞤭 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤺𞤮 𞤬𞤢𞤪𞤮 𞤨𞤭𞤴𞤢𞤲𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤲 (𞥓𞥐). 𞤇𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤭 𞤼𞤮' 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤵 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞥄𞤰𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤯𞤫 𞤨𞤢𞤣𞥆𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤫𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤩𞤭 𞤦𞤭𞤲'𞤦𞤭 𞤾𞤫𞥅𞤼𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤢⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤫𞤤 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤫𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤨𞤢𞤣𞥆𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭. 𞤅𞤫𞤴 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤥𞤵''𞤫𞤲 : — 𞤑𞤵𞤤 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤢𞤰𞤭 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤫𞤤 𞤨𞤢𞤥𞤢𞤪𞤫𞤤⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤤⹁ 𞤲'𞤺𞤫𞤤 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤢𞤣𞤭𞥅 𞤾𞤫𞥅𞤼𞤺𞤮⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢. 𞤌 𞤾𞤭'𞤭 : — 𞤖𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮 𞤫 𞤲𞤢𞤴𞤢𞤩𞤪𞤫 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤢𞥄𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤭𞤧𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤧𞤮𞤤 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤤𞤳𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤦𞤵𞤪𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤮 𞤴𞤫𞤾𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫''𞤭𞤼𞤭. 𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭. 𞤃𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤥𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤫 𞤧𞤢𞤦𞤢'𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞤾𞤫𞥅𞤺𞤮'𞤮 (𞥒𞥗𞥖). 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞥄𞤪𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅𞤰𞤭 𞤦𞤵𞤸𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤥𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲 𞤩𞤫 𞤨𞤫𞤪𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤵𞤧𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤭 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤯𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤾𞤫𞥅𞤼𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤼𞤢𞥄𞤴 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤼𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭𞥅 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤼𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤭. 𞤉𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤵𞤤 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭. 𞤇𞤫 𞤼𞤢𞤰𞤭 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤶𞤢𞤥𞤯𞤫 𞤨𞤢𞤣𞥆𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤭 𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤨𞤭𞤩𞤼𞤭 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤯𞤭 𞤤𞤫𞤤𞤼𞤭𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤭. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤰𞤫𞤬𞤼𞤭 𞤱𞤵𞤣𞤫𞤪𞤫 𞤱𞤮𞤯𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤤𞤢𞤺𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤳𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮⹁ 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤢 𞤳𞤭 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤭 𞤼𞤭𞤺𞥆𞤭⹁ 𞤳𞤭 𞤲𞤵𞤬𞤭 𞤫 𞤼𞤵𞤣𞤵𞤦𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤪𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤭 𞤣𞤭𞤥𞤦𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤧𞤢𞤥. 𞤇𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤦𞤮𞥅 𞤨𞤭𞤴𞤭𞥅 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤭⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤭 𞤬𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅. 𞤅𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤯𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤭𞤧𞤲𞤵𞤺𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤮 𞤸𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤢 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤤𞤼𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞥆𞤭𞥅 𞤳𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤺𞤵𞤣𞤭𞤼𞤢𞤤𞤫 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤶𞤫𞤩𞤯𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤶𞤢𞤥.
Kuuɗe Lilaaɓe 28 Bulus nder lesdi Malta Nde min kisi, min nanii runnde ndeen Malta vi'etee. Yimɓe lesdi ndiin njaɓɓorii min e yiɗde mawnde. Ɓe njaɓɓii min, ɓe kuɓɓani min yiite, gam ndiyam e toɓa, peewol boo e woodi. Bulus hawriti leɗɗe emo waɗa ɗe nder yiite ngeen, sey gulɗum yiite vurtini mbo'odi nder ma'aje, ndi taarii e junngo ma'ako, ndi fe''i mo. Nde yimɓe ɓeen ngi'i mbo'odi ndiin e taari e junngo Bulus, ɓe mbi'i hakkunde maɓɓe : — Goonga, o'o neɗɗo o baɗoowo war-hoore. Koo nde o hisi gada e maayo, ammaa e noon fuu ceri'a Allah woordataa mo e yonki. Ammaa Bulus fi'itini mbo'odi ndiin nder yiite, o nanaay naawɗum koo seɗɗa. Eɓe tammii junngo ma'ako no ɓuutey, koo o do''oo ɗoon e ɗoon o maaya. Ammaa nde yaawtii ɓe ngi'i walaa ko yani mo, nyumooji maɓɓe ngaylitii dow ma'ako ɓe mbi'i o allah feere. Faro yaayre ndeen e woodi gese mawɗo lesdi ndiin bi'eteeɗo Pubiliyus. O jaɓɓii min booɗɗum, o veerni min to ma'ako balɗe tati. Baaba Pubiliyus e ɗoon waalii no jontaaɗo, emo riiwoo ƴiiƴam. Bulus yahi to ma'ako, yowi juuɗe muuɗum dow ma'ako, waɗani mo do'aare, o yamɗiti. Ɓaawo ma'ajum, ɓe njamɗaa wonɓe nder lesdi ndiin ngari to Bulus, o yamɗitini ɓe. Ɓe teddini min korey. Nde min ngari dillugo, ɓe kokki min ko min ngiɗi fuu gam jahaangal. Jahaangal Bulus gada Malta yahago Rooma Ɓaawo lebbi tati, min natti nder akali ivoyki Aleksandiri noddirteeki Siwtaaɓe Worɓe, dabbunooki nder lesdi Malta, min ndilli. Min njottii si'ire vi'eteende Sirakus, min mbaɗi balɗe tati toon. Ndeen min natti akali, min tokki fonngo maayo faa min njahari si'ire Regiyum. Jonto ma'ajum henndu foombina fuɗɗi visgo. Nder balɗe ɗiɗi min ngari si'ire Putiyooli. Min tawi banndiraaɓe goonɗinɓe toon. Ɓe torii min, min njooɗoo to maɓɓe asaveere wo'ore. Ɓaawo ma'ajum, min njottoyii Rooma. Nde banndiraaɓe goonɗinɓe wonɓe Rooma nani habaru garol amin, ɓe njahi luumo Apiyus e yaayre vi'eteende Jipporɗe Tati, gam taɓɓaago min. Nde Bulus yi'i ɓe o yetti Allah, ɓernde ma'ako boo semmbiɗi. Nde min ngari si'ire Rooma, Bulus wooraa jippoo nder wuro haya feere muuɗum, kanko e soojeeru reeneyndu mo. Wa'aji Bulus nder si'ire Rooma Balɗe tati ɓaawo garki amin, Bulus noddi mawɓe *Yahuudu'en. Nde ɓe kawriti o vi'i ɓe : — Banndiraaɓe ! Mi waɗaay layfi fuu dow yimɓe meeɗen koo e finaatawaaji maamiraaɓe meeɗen, ammaa mi nanngaama *Urusaliima mi waɗaama nder juuɗe *Roomankoo'en. Ɓe ƴami yam ko mbaɗmi. Ɓe ngiɗii yoofgo yam, gam ɓe tawii mi waɗaay goɗɗum ko foti wargo yam. Ammaa nde laatii Yahuudu'en njaɓaay mi yoofee, doole mi toroo ceri'a am waddee to laamiiɗo Rooma mawɗo, koo nde laatii mi walaa wullaandu fuu dow lenyol am. Kanjum waɗi noddumi on gam mi yi'a on, mi volida e mooɗon. Gam daliila tammunde *Isiraa'iila'en kaɓɓiraami ɗi'i sarkaaji. Yahuudu'en mbi'i mo : — Min keɓaay ɗereewol ivoyngol lesdi *Yahuudiya anndineyngol min habaru maaɗa. Kadimaa walaa koo go'oto nder banndiraaɓe amin garɗo yeccii min habaru ko vooɗaa dow maaɗa. Ammaa emin ngiɗi ngeccoɗaa min nyumo maaɗa, gam emin anndi yimɓe koo toye e njedda diina ka tokkuɗaa. Ɓe ndesi nyalaande nde ɓe co''oytoo to ma'ako. Nde nyanndeere ndeen wari, yimɓe ɗuuɗɓe ngari kawriti veerdude Bulus. Ila bimbi faa alaasara emo wa'ajina ɓe, emo yeccoo ɓe habaru *laamu Allah. Emo holla ɓe habaru Yeesu nder *Tawreeta Muusa e nder defte annabo'en. Woɓɓe nder maɓɓe njaɓi ko o vi'i, woɓɓe boo njaɓaay. Ila ɓe cankitaaki, ɓe ngeddootiri hakkunde maɓɓe. Ndeen Bulus ɓesdi vi'igo ɓe voliinde wo'ore, o vi'i : — *Ruhu Ceniiɗo vi'ii goonga, nde o volvani maamiraaɓe mooɗon gada e honnduko annabi *Ecaaya o vi'i : « Yah to ɓe'e yimɓe, mbi'aa ɓe : On naney, ammaa on pahamataa, on ndaarey, ammaa on ngi'ataa. Gam ɓerɗe ngo'ol lenyol njo'orii. Ɓe cumɓii noppi maɓɓe, ɓe muuɓnii gite maɓɓe, gam to' gite maɓɓe ngi', to' noppi maɓɓe nan, to' ɓerɗe maɓɓe pahamu, faa ɓe mbittoya to am, mi yamɗitina ɓe. » Bulus ɓesdii vi'igo : — Anndee, Allah lildii kisndam muuɗum to *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en. Kamɓe ɓe ngewotoo ! [ Nde Bulus vi'i bolle ɗeen, Yahuudu'en mburtii e njeddindira e semmbee hakkunde mu''en.] Bulus waɗi duuɓi ɗiɗi nder wuro haya ngoon. Emo jaɓɓoo koo moye garɗo to ma'ako, emo wa'ajina ɓe habaru *laamu Allah, emo ekkitina ɓe habaru Yeesu *Almasiifu Jawmiraawo e semmbee, walaa kaɗɗo mo.
𞤑𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤂𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞥒𞥘 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤤𞤼𞤢 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤪𞤵𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤃𞤢𞤤𞤼𞤢 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅. 𞤒𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤫. 𞤇𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤵𞤩𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤼𞤮𞤩𞤢⹁ 𞤨𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤤𞤫𞤯𞥆𞤫 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤺𞤵𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤮'𞤮𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤫⹁ 𞤲'𞤣𞤭 𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤭 𞤬𞤫''𞤭 𞤥𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤲'𞤦𞤮'𞤮𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤼𞤢𞥄𞤪𞤭 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 : — 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤮'𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤮 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤪-𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤸𞤭𞤧𞤭 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤣𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤥𞤮 𞤫 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤬𞤭'𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤮'𞤮𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. 𞤉𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤭𞥅 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲𞤮 𞤩𞤵𞥅𞤼𞤫𞤴⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮 𞤣𞤮''𞤮𞥅 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤴𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮⹁ 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤴𞤤𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤮 𞤢𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤊𞤢𞤪𞤮 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤺𞤫𞤧𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤆𞤵𞤦𞤭𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧. 𞤌 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤾𞤫𞥅𞤪𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭. 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤆𞤵𞤦𞤭𞤤𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤶𞤮𞤲𞤼𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤪𞤭𞥅𞤱𞤮𞥅 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤢𞤸𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤴𞤮𞤱𞤭 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤯𞤢𞥄 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤼𞤮 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫. 𞤇𞤫 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤣𞤭𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤔𞤢𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤃𞤢𞤤𞤼𞤢 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤤𞤫𞤦𞥆𞤭 𞤼𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤳𞤭 𞤀𞤤𞤫𞤳𞤧𞤢𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤼𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤅𞤭𞤱𞤼𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤏𞤮𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤣𞤢𞤦𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅𞤳𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤃𞤢𞤤𞤼𞤢⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤭𞤤𞥆𞤭. 𞤃𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤅𞤭𞤪𞤢𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤭⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤬𞤮𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤮 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤈𞤫𞤺𞤭𞤴𞤵𞤥. 𞤔𞤮𞤲𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤬𞤮𞥅𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤢 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤭 𞤾𞤭𞤧𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤆𞤵𞤼𞤭𞤴𞤮𞥅𞤤𞤭. 𞤃𞤭𞤲 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤼𞤮𞥅𞤲. 𞤇𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤢𞤧𞤢𞤾𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞤴𞤭𞥅 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢. 𞤐'𞤁𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤺𞤢𞤪𞤮𞤤 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭 𞤤𞤵𞥅𞤥𞤮 𞤀𞤨𞤭𞤴𞤵𞤧 𞤫 𞤴𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤔𞤭𞤨𞥆𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤚𞤢𞤼𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤩𞥆𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤭𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤭'𞤭 𞤩𞤫 𞤮 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤸𞤢𞤴𞤢 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤫 𞤧𞤮𞥅𞤶𞤫𞥅𞤪𞤵 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤵 𞤥𞤮. 𞤏𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤄𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤼𞤢𞤼𞤭 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤢𞤪𞤳𞤭 𞤢𞤥𞤭𞤲⹁ 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤩𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤐'𞤁𞤫 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 𞤩𞤫 : — 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 ! 𞤃𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤢𞥄𞤥𞤢 *𞤓𞤪𞤵𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤥𞤢 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 *𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢𞤲𞤳𞤮𞥅'𞤫𞤲. 𞤇𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤥𞤭. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤳𞤮 𞤬𞤮𞤼𞤭 𞤱𞤢𞤪𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤥𞤭 𞤴𞤮𞥅𞤬𞤫𞥅⹁ 𞤣𞤮𞥅𞤤𞤫 𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤷𞤫𞤪𞤭'𞤢 𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅 𞤼𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤈𞤮𞥅𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤱𞤵𞤤𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤢𞤥. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤵𞤥𞤭 𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤴𞤭'𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤥𞤭 𞤾𞤮𞤤𞤭𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 *𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢'𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤩𞥆𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤯𞤭'𞤭 𞤧𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤭 𞤥𞤮 : — 𞤃𞤭𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤭𞤴𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤫𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤺𞤢𞤪𞤯𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭 𞤲'𞤺𞤫𞤷𞥆𞤮𞤯𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞤣𞥆𞤢 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤳𞤢 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤢𞥄. 𞤇𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤭 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤫 𞤷𞤮''𞤮𞤴𞤼𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤪𞤭⹁ 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤪𞤭 𞤳𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤭 𞤾𞤫𞥅𞤪𞤣𞤵𞤣𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧. 𞤋𞤤𞤢 𞤦𞤭𞤲'𞤦𞤭 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤤𞤢𞥄𞤧𞤢𞤪𞤢 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤉𞤥𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤃𞤵𞥅𞤧𞤢 𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤫𞤬𞤼𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲. 𞤏𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤭'𞤭⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤢𞥄𞤴. 𞤋𞤤𞤢 𞤩𞤫 𞤷𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤣𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : — *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞤲𞤣𞤵𞤳𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤭 *𞤉𞤷𞤢𞥄𞤴𞤢 𞤮 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤒𞤢𞤸 𞤼𞤮 𞤩𞤫'𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤦𞤭'𞤢𞥄 𞤩𞤫 : 𞤌𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤫𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤪𞤫𞤴⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄. 𞤘𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤲'𞤶𞤮'𞤮𞤪𞤭𞥅. 𞤇𞤫 𞤷𞤵𞤥𞤩𞤭𞥅 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤩𞤲𞤭𞥅 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲'𞤺𞤭'⹁ 𞤼𞤮' 𞤲𞤮𞤨𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤢𞤲⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤼𞥆𞤮𞤴𞤢 𞤼𞤮 𞤢𞤥⹁ 𞤥𞤭 𞤴𞤢𞤥𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫. » 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭𞥅 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 : — 𞤀𞤲𞤣𞤫𞥅⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤭𞥅 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤫𞤱𞤮𞤼𞤮𞥅 ! [ 𞤐'𞤁𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭'𞤭 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤫 𞤲'𞤶𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲.] 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤩𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤸𞤢𞤴𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲. 𞤉𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤺𞤢𞤪𞤯𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤮.
Koloosi'en 1 Miin Bulus mo Allah suɓi laatoo *lilaaɗo Yeesu *Almasiifu, hawtaade e banndi en Timote mbinndi ngo'ol ɗereewol. Emin kinna on, onon yimɓe Allah wonɓe si'ire Koloosi, banndiraaɓe amin hoolaaɓe sabu kawtal mu''en e Almasiifu. Allah *Baabiraawo meeɗen hokka on barkaa e jam. Bulus yettii Allah gam ikiliisiya Koloosi Koo ndeye nde min mbaɗata do'aare gam mooɗon, emin njetta Allah Baaba Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu. Min nanii no ngoonɗinirɗon Yeesu Almasiifu e no ngiɗruɗon yimɓe Allah fuu. On kollii nde gam tammunde nde ngoonɗon dow ko Allah resani on toon dow. Tammunde mooɗon ndeen ivii e nanki ki nanɗon voliinde goonga, waato *Habaru Belɗum. Habaru Belɗum ɗuum e sankitoo koo toye nder duuniyaaru e ɗum rima. Noon ɗum waɗi nder mooɗon onon boo, nyannde nde aartuɗon nango haala yiɗde Allah, pahamuɗon no nde va'i e goonga. Epafaras kuudiɗɗaawo amin giɗaaɗo, kam waddani on habaru yiɗde Allah ndeen. O kuwanoowo Almasiifu koolaaɗo nder mooɗon. Kanko yeccii min habaru yiɗde mooɗon nde *Ruhu Ceniiɗo hokki on. Gam ma'ajum minon boo, gada nyannde nde min nani habaru ɗuum, min ngooraay waɗango on do'aare. Emin toroo Allah hebbina on anndal e fahamu ɗum Ruhu ma'ako hokkata, faa anndon ko woni nyumo ma'ako. Noon mbaawroton waɗgo foofaango haandanngo goonɗinɓe Jawmiraawo, laatooɗon velooɓe mo nder koo ɗume. Foofaango mooɗon holla koo iri ɗeye kuuɗe booɗɗe. Noon ɓesdirton anndugo Allah. Emin toroo mo boo o semmbiɗina on e semmbee ma'ako e baawɗe ma'ako mawɗe, gam mbaawon munyango koo ɗume ko tawi on. Ngettee *Baabiraawo e velvelo, gam o waɗii on fotɓe heɓgo geɗal barkaaji gonɗi nder laamu jayngol, desanaaɗi senaaɓe ma'ako. O vurtinii en nder baawɗe niɓre, o nattinii en nder laamu *Ɓiyiiko giɗaaɗo. Ɓiɗɗo oon soottii en, ya'afanii en hakkeeji meeɗen. Teddungal Almasiifu *Almasiifu woni nanndi Allah mo yi'ataake. Kanko woni afo, ɓurɗo koo ɗume ko tagaa. E ma'ako Allah tagiri koo ɗume, ko woni dow e lees, ko yi'etee e ko yi'ataake, malaa'ika'en e koo ɗume ko jogii laamu e baawɗe. Gada e ma'ako ɗum fuu ɗum tagiraa, gam ma'ako boo ɗum tagaa. Emo woodi ila walaa ko tagaa. Gada e ma'ako koo ɗume fuu jogootiri. Kanko woni hoore *ikiliisiya, laatiika ɓanndu ma'ako. Kanko hokkata ɓanndu nduun yonki, kanko woni arano e ummitaago nder maayɓe, gam faa o laatoo arano dow koo ɗume fuu. Gam Allah suɓii jo''ina gikku e baawɗe muuɗum fuu nder *Ɓiɗɗo muuɗum. Gada e ma'ako Allah narrini hoore muuɗum e koo ɗume ko woni dow e lees. Gada e ƴiiƴam Ɓiɗɗo oon ndufaaɗam dow *gaafagal, o waddiri jam hakkunde ma'ako e ɓiɓɓe-aadama. Ndeenno Allah suɓaay on, on nganyii mo nder nyumooji mooɗon e kuuɗe mooɗon kalluɗe. Ammaa jo'oni Almasiifu laatiiɗo neɗɗo maayi. Gada e maayde Almasiifu oon, Allah narriniri on e hoore muuɗum. O waɗii ɗum gam o darna on yeeso ma'ako on seniiɓe, ɓe ngalaa layfi e feloore. On laatoto noon to nii on njahii yeeso nder goonɗinki mooɗon, on cemmbiɗii, on ndarake booɗɗum, on ngoɗɗaaki tammunde nde mbaɗɗon wakkaci ɗum nanɗon *Habaru Belɗum. Ko woni nder duuniyaaru fuu wa'ajinaama habaru ɗuum. Miin Bulus, mi maccuɗo ma'ajum. Kuugal Bulus nder goonɗinɓe Jo'oni emi nana belɗum torraaji ɗi njareymi gam mooɗon. Gam torraa am kaan e hebbita ko ŋakki nder torraaji *Almasiifu, sabu ɗum nafa ɓanndu ma'ako, waato *ikiliisiya. Allah suɓii yam mi laatoo kuwaneyɗo ikiliisiya kaan. O hokkii yam kuugal ngaal gam mooɗon, faa mi wa'ajina haala ma'ako fuu. Haala kaan woni sirri ɗum o suuɗnoo yimɓe ila jaamanuuji ɗuuɗɗi, ammaa jo'oni o vannginanii ɗum senaaɓe ma'ako. Allah anniyake anndingo suɓaaɓe muuɗum risku manngu ngu darajja ngonngu nder sirri ɗum o siryanii *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en. Kanjum woni : Almasiifu e ɗoon nder mooɗon. Kanko hokkata on tammunde heɓgo geɗal nder teddungal Allah. Habaru Almasiifu oon min nga'ajinta, emin mbaggina yimɓe, emin ekkitinira ɓe e anndal ngal Allah hokki min fuu, gam faa min ndarna koo moye maɓɓe yeeso Allah, tawee o keeɓɗo nder kawtal ma'ako e Almasiifu. Kanjum waɗi emi huwa, emi durvira e baawɗe Yeesu Almasiifu kuwooje e semmbee nder am.
𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭'𞤫𞤲 𞥑 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤢𞥄𞤣𞤫 𞤫 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫𞤲 𞤚𞤭𞤥𞤮𞤼𞤫 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭⹁ 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤢𞤥. 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤃𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅. 𞤌𞤲 𞤳𞤮𞤤𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱. 𞤚𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤭𞤾𞤭𞥅 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤫 𞤧𞤢𞤲𞤳𞤭𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤪𞤭𞤥𞤢. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤢'𞤭 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤉𞤨𞤢𞤬𞤢𞤪𞤢𞤧 𞤳𞤵𞥅𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲. 𞤌 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤭𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤭𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥⹁ 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤫 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤻𞤵𞤥𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤢𞤲𞤺𞤮 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤾𞤫𞤤𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫. 𞤊𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤫𞤴𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤭𞤪𞤼𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤉𞤥𞤭𞤲 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤱𞤭 𞤮𞤲. 𞤐'𞤘𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤬𞤮𞤼𞤩𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤⹁ 𞤣𞤫𞤧𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤾𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 *𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮. 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤧𞤮𞥅𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲⹁ 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤬𞤮⹁ 𞤩𞤵𞤪𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄. 𞤉 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧⹁ 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤳𞤮 𞤴𞤭'𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤫⹁ 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤪𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄. 𞤉𞤥𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤭𞤤𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤶𞤮𞤺𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤫 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤶𞤮''𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤵𞤬𞤢𞥄𞤯𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤶𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫-𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤴 𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤻𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤲𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤤𞤢𞤴𞤬𞤭 𞤫 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫. 𞤌𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤸𞤭𞥅 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞥅⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤢𞤳𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤯𞥆𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞥆𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥. 𞤑𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤭 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥. 𞤑𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄 𞤢𞤥 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤳𞤮 𞤽𞤢𞤳𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤬𞤢 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤫𞤴𞤯𞤮 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤲𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤭𞤤𞤢 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤯𞥆𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤺𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 : 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞤩𞤺𞤮 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤮𞥅𞤲 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤼𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤭𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤥𞤭𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤲𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤼𞤢𞤱𞤫𞥅 𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤸𞤵𞤱𞤢⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤣𞤵𞤪𞤾𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤵𞤱𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤥.
Koloosi'en 2 Emi yiɗi anndon haɓre mawnde nde kaɓeymi gam mooɗon, onon e yimɓe si'ire Lawdikiya, faa e yimɓe fuu ɓe meeɗaay yi'igo yam e gite mu''en. Emi yiɗi mi semmbiɗina ɓerɗe mooɗon, yiɗde hawta on, laatooɗon go'o, keevon barkaaji ivoyɗi nder anndal goongawal, gam faa mbaawon anndugo sirri Allah, waato *Almasiifu e hoore muuɗum. Nder ma'ako risku Allah fuu suuɗii. Kangu woni hikima e anndal. Mi vi'ii on ka, gam to' goɗɗo majjinir on haalaaji belɗi. Gam koo to emi woɗɗodii e mooɗon nder ɓanndu, e noon fuu ɓernde am e wondi e mooɗon dum. Emi nana belɗum yi'igo potal gonngal hakkunde mooɗon, e no ndaroriiɗon e semmbee nder goonɗingo Almasiifu. Foofaango heso nder tokkugo Yeesu Jo'oni nde njaɓɗon Yeesu *Almasiifu laatoo Jawmiraawo mooɗon, tokkee mo. Ɗisee e ma'ako, noon no ɗaɗi lekki ɗisortoo e lesdi. Mahee yonkiiji mooɗon e ma'ako, cemmbiɗee nder goonɗinki mooɗon, noon no ɗum ekkitiniri on. Ngettee Allah wakkaci fuu. Kakkilee, to' goɗɗo estir on anndal ndu'u duuniyaaru, waɗa on celon laawol goonga. Iri anndal ngaal no meherewal, ngal majjiney on tan. Anndal ngaal ivii e finaatawaaji ɓiɓɓe-aadama e *ginnaaji jogiiɗi baawɗe nder duuniyaaru. Ngal ivaay to Almasiifu. Gam nder ɓanndu Almasiifu, gikku Allah e baawɗe muuɗum fuu tawetee. Onon on keɓii koo ɗume sabu kawtal mooɗon e Almasiifu, kanko hooreejo koo nguye laamu e baawɗe fuu. Kawtal mooɗon e Almasiifu hokki on *naadeeki. Naadeeki kiin naa ɗum iri ki yimɓe mbaɗata, ammaa ɗum iri ki Almasiifu waɗata, waato o ɓortii gikku mooɗon ngiɗngu waɗgo hakke. Nde mbaɗanaaɗon *baptisma, ɗum nanndii kama on uɓdaama e Almasiifu, on ummitidinaama e ma'ako nder maayde, gam on ngoonɗinii baawɗe Allah ummitinɗo mo. On laatinoo maayɓe sabu boofi mooɗon, e gam on laataakino yimɓe Allah. Ammaa jo'oni o hokkii on yonki sabu kawtal mooɗon e Almasiifu, o ya'afanake en hakkeeji meeɗen fuu. O seekii ɗereewol nyamaande hakkeeji meeɗen ɗi o nanngiri en. O ittanii en ngol wakkaci ɗum Almasiifu ɓilaa dow *gaafagal. O te'etii laamuuji e baawɗeeji konruɗum mu''en, o semtinii ɗi yeeso yimɓe fuu, nde o jaalorii ɗi gaafagal Almasiifu. Gam ma'ajum, to' on ngoor goɗɗo felda on ko nyaamoton e ko njaroton, koo gam on mbaɗaay juulɗe diina e juulɗe darorɗe lewru e *nyannde-fooftiinde. Ku'uje ɗeen fuu ɗum nanndi ko warata ɗo'o yeeso tan, ammaa goonga ma'aje woni Almasiifu. To' on ngoor sujjidanooɓe malaa'ika'en vi'ooɓe no leestinɓe ko'e mu''en njavoo on. Iri yimɓe ɓeen e mantoroo ko ngi'i nder koyɗi. E mehere ɓe ɓottini, gam nyumooji maɓɓe ɗum ɗi duuniyaaru. Ɓe ceedii e Almasiifu laatiiɗo hoore ɓanndu muuɗum, waato *ikiliisiya. Kanko hokkata ɓanndu nduun fuu ko ndu woodi bukaata. Kanko waɗi jokkule e ɗaɗi ɓanndu nduun fuu e kawti, endu mawnira noon no Allah yiɗiri. Maaydugo e Almasiifu e foofdugo e ma'ako On maaydii e Almasiifu, on mburtinaama lees laamu ginnaaji laamaniiɗi duuniyaaru. To noon, gam ɗume faa jo'oni mbaɗoton foofaango iri ngo yimɓe duuniyaaru ? Ko jeyi tokkoton mboɗaaji duuniyaaru biiɗi : « Ta'a meem ɗu'um. » « Ta'a mettu ɗum ɗaa'e. » « Ta'a jogo ɗu'um » ? Ku'uje ɗe mboɗaaji ɗiin mbolvata dow muuɗum fuu ɗe nyoley. Mboɗaaji ɗiin fuu ɗum nyumooji yimɓe e ekkitinol mu''en tan. Goonga, mboɗaaji ɗiin e nanndi e ko woodi ma'ana, gam eɗi ekkitina yimɓe tokka diina e semmbee mu''en fuu, ɓe leestina ko'e maɓɓe, ɓe torra ɓalli maɓɓe. Ammaa mboɗaaji ɗiin fuu mballataa ɓe, ɓe njaaloo giɗaaɗi maɓɓe.
𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭'𞤫𞤲 𞥒 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤩𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤢𞤩𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤂𞤢𞤱𞤣𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤉𞤥𞤭 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤥𞤭 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤮'𞤮⹁ 𞤳𞤫𞥅𞤾𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢𞤱𞤢𞤤⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤪𞤭𞤧𞤳𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭𞥅. 𞤑𞤢𞤲'𞤺𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤭𞤳𞤭𞤥𞤢 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵⹁ 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤫 𞤱𞤮𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤵𞤥. 𞤉𞤥𞤭 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤨𞤮𞤼𞤢𞤤 𞤺𞤮𞤲𞤺𞤢𞤤 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤮𞤪𞤭𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤊𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤫𞤧𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤯𞤮𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤮. 𞤍𞤭𞤧𞤫𞥅 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤫𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤭𞤧𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭. 𞤃𞤢𞤸𞤫𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲. 𞤐'𞤘𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤫𞤧𞤼𞤭𞤪 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤤𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤋𞤪𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤲𞤮 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞤱𞤢𞤤⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤲. 𞤀𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤭𞤾𞤭𞥅 𞤫 𞤬𞤭𞤲𞤢𞥄𞤼𞤢𞤱𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫-𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢 𞤫 *𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤐'𞤘𞤢𞤤 𞤭𞤾𞤢𞥄𞤴 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤼𞤢𞤱𞤫𞤼𞤫𞥅. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅𞤶𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤺𞤵𞤴𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲 *𞤲𞤢𞥄𞤣𞤫𞥅𞤳𞤭. 𞤐𞤢𞥄𞤣𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤮 𞤩𞤮𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢𞥄𞤯𞤮𞤲 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤮𞤲 𞤵𞤩𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤣𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤯𞤮 𞤥𞤮. 𞤌𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤢𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤫𞤲 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤌 𞤧𞤫𞥅𞤳𞤭𞥅 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤻𞤢𞤥𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤯𞤭 𞤮 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲. 𞤌 𞤭𞤼𞥆𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤩𞤭𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 *𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤. 𞤌 𞤼𞤫'𞤫𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤮𞤲𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤭 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤬𞤫𞤤𞤣𞤢 𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞥄𞤴 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤤𞤯𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤤𞤫𞤱𞤪𞤵 𞤫 *𞤻𞤢𞤲𞤣𞤫-𞤬𞤮𞥅𞤬𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫. 𞤑𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤮'𞤮 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤤𞤢𞥄'𞤭𞤳𞤢'𞤫𞤲 𞤾𞤭'𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤾𞤮𞥅 𞤮𞤲. 𞤋𞤪𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭'𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞤴𞤯𞤭. 𞤉 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫 𞤩𞤫 𞤩𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤇𞤫 𞤷𞤫𞥅𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤵 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤦𞤵𞤳𞤢𞥄𞤼𞤢. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤫 𞤯𞤢𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭⹁ 𞤫𞤲'𞤣𞤵 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭. 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤌𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 ؟ 𞤑𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤭 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤯𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤦𞤭𞥅𞤯𞤭 : « 𞤚𞤢'𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤥 𞤯𞤵'𞤵𞤥. » « 𞤚𞤢'𞤢 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤵 𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤢𞥄'𞤫. » « 𞤚𞤢'𞤢 𞤶𞤮𞤺𞤮 𞤯𞤵'𞤵𞤥 » ؟ 𞤑𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤯𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞤯𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤢𞤼𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤫 𞤻𞤮𞤤𞤫𞤴. 𞤐'𞤄𞤮𞤯𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤲. 𞤘𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤲'𞤦𞤮𞤯𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤯𞤭 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤣𞤭𞥅𞤲𞤢 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤮𞤯𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞥄𞤤𞤮𞥅 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫.
Koloosi'en 3 On ummidinaama e *Almasiifu nder maayde. Gam ma'ajum ndesee ɓerɗe mooɗon dow ku'uje gonɗe dow, toon to Almasiifu jooɗii e junngo Allah nyaamo. Kohoree hakkiilooji mooɗon dow ko woni toon dow, naa dow ku'uje duuniyaaru, gam on maayii, yonkiiji mooɗon kesi e ɗoon cuuɗodii e Almasiifu to Allah. Almasiifu woni yonki mooɗon. To o vanngii, onon boo on mbanngidey e ma'ako, on teddidinte e ma'ako. Foofaango hihingo e heso Gam ma'ajum kibinee suunooji duuniyaaru gonɗi nder mooɗon, waato njeenu e kuuɗe nefniiɗe e tokkugo giɗaaɗi ɓanndu e suunooji kalluɗi e yiɗgo ko jeyaa, gam yiɗgo ko jeyaa e sujjidango gumki no go'o. Gam iri kuuɗe ɗeen njippinta huunƴere Allah dow saliiɓe ɗowtanaago mo. Onon boo on kuwiino kuuɗe ɗeen ndeenno, nde poofeynooɗon nder ma'aje. Ammaa jo'oni, kibinee iri ɗe'e kuuɗe : huunƴere e nganyaandi e halleende e kuɗle. To' haalaaji kalluɗi mburto nder konnduɗe mooɗon. To' on peɓpeɓtir, gam on ɓortake gikku mooɗon ngu ndeenno e kuuɗe muuɗum. Jo'oni on ɓornake gikku kesu. Allah tagɗo gikku kesu nguun, woorataa hesɗitingo ngu, faa ngu nannda e ngu ma'ako, anndon mo booɗɗum. To noon, peerootiral walaa hakkunde *Yahuuduujo e *mo laataaki Yahuuduujo, koo naadaaɗo e mo naadaaka, walaa koɗo, walaa laddeejo, walaa maccuɗo, walaa dimo. Gam Almasiifu woni koo ɗume, emo nder mooɗon on fuu. Nde laatii Allah suɓii on, laatinii on yimɓe muuɗum yiɗaaɓe, gam ma'ajum laatee ɓe yurmeende e yiɗde, leestinɓe ko'e mu''en, moƴƴuɓe, ɓe munyal. Munymunytiree. To goɗɗo voofanii on, nja'afootiree. Nja'afootiree noon no Jawmiraawo ya'aforanii on. Ko ɓuri ɗum fuu ngiɗngiɗtiree, gam yiɗde kam haɓɓindirta kawtal, ngal laatoo booɗngal. Ngooree jam Almasiifu laamanoo ɓerɗe mooɗon, gam kanjum ɗuum Allah noddiri on, faa laatooɗon ɓanndu wo'oru. Ngettee Allah dum. Ngooree haala Almasiifu jooɗoo nder ɓerɗe mooɗon. Ekkitindiree, ngaaytindiree e anndal e hakkiilo fuu. Maaltee Allah e ɓerɗe mooɗon fuu. Maaltiree mo e jabuura e gettooje e gimi ɗi o hokkata on. Ko mbolvoton e ko mbaɗoton fuu, mbaɗee ɗum e innde Yeesu Jawmiraawo. Ngettiree Allah *Baabiraawo e innde ma'ako. No haani goonɗinɓe njooɗoroo Onon rewɓe, ɗowtanee worɓe mooɗon, noon no haani rewɓe goonɗinɓe Jawmiraawo mbaɗa. Onon worɓe, ngiɗee rewɓe mooɗon. To' on ca'atan ɓe. Onon ɓiɓɓe, ɗowtanee danyooɓe mooɗon nder koo ɗume, gam kanjum velata Jawmiraawo. Onon danyooɓe, to' on monnin ɓiɓɓe mooɗon, gam to' ɓe tampu e ti'inaare maɓɓe. Onon maccuɓe, ɗowtanee jawmiraaɓe mooɗon nder koo ɗume, wanaa yeeso gite maɓɓe tan, koo gam ɓe mana on. Ammaa ɗowtanee ɓe e ɓernde wo'ore e kulol Jawmiraawo. Ko mbaɗoton fuu, mbaɗee ɗum e ɓernde wo'ore, kama huwanooɓe Jawmiraawo, wanaa yimɓe. Anndee, Jawmiraawo no biyoto on, o hokkey on barkaaji ɗi o resani yimɓe ma'ako. Sabu jawmiraawo mo kuwanton oon ɗum Almasiifu. Baɗɗo ko halli fuu no heɓey biya halleende muuɗum, sabu Allah ɓurdindirtaa yimɓe.
𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭'𞤫𞤲 𞥓 𞤌𞤲 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤣𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤧𞤫𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮. 𞤑𞤮𞤸𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤵'𞤵𞤶𞤫 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤭𞥅⹁ 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤧𞤭 𞤫 𞤯𞤮𞥅𞤲 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤮𞤣𞤭𞥅 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤼𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮 𞤮 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤲𞤺𞤭𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤣𞤭𞤲𞤼𞤫 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤊𞤮𞥅𞤬𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤸𞤭𞤸𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤫 𞤸𞤫𞤧𞤮 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤲𞤫𞤬𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄 𞤫 𞤧𞤵𞤶𞥆𞤭𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭 𞤲𞤮 𞤺𞤮'𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤶𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤮𞤱 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞤱𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤫𞤴𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤳𞤭𞤦𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤫'𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 : 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤻𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤳𞤵𞤯𞤤𞤫. 𞤚𞤮' 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤨𞤫𞤩𞤨𞤫𞤩𞤼𞤭𞤪⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤩𞤮𞤪𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤳𞤫𞤧𞤵. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤺𞤯𞤮 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤳𞤫𞤧𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲⹁ 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤫𞤧𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤵 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤢 𞤫 𞤲'𞤺𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤨𞤫𞥅𞤪𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢𞤤 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮 𞤫 *𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤥𞤮 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤤𞤢𞤣𞥆𞤫𞥅𞤶𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤣𞤭𞤥𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤥𞤮𞤰𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤. 𞤃𞤵𞤻𞤥𞤵𞤻𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅. 𞤚𞤮 𞤺𞤮𞤯𞥆𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤬𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢'𞤢𞤬𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅. 𞤐'𞤔𞤢'𞤢𞤬𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤮𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲. 𞤑𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤳𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤩𞥆𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤. 𞤐'𞤘𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵. 𞤐'𞤘𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤵𞤥. 𞤐'𞤘𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤴𞤼𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤢𞥄𞤤𞤼𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤮 𞤫 𞤶𞤢𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤫 𞤺𞤫𞤼𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤺𞤭𞤥𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲. 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤫 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤐'𞤘𞤫𞤼𞥆𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤷𞤢'𞤢𞤼𞤢𞤲 𞤩𞤫. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤥𞤮𞤲𞥆𞤭𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤥𞤨𞤵 𞤫 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤑𞤮 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤀𞤲𞤣𞤫𞥅⹁ 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤦𞤭𞤴𞤮𞤼𞤮 𞤮𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤪𞤫𞤧𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤅𞤢𞤦𞤵 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤼𞤮𞤲 𞤮𞥅𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤄𞤢𞤯𞥆𞤮 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤩𞤵𞤪𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫.
Koloosi'en 4 Onon jawmiraaɓe, njogee maccuɓe mooɗon booɗɗum, kokkee ɓe ko haani ɓe keɓa, gam on anndi onon maa on ngoodi Jawmiraawo toon dow. Vagginoore Ti'inee e waɗgo do'aare, kohoree hakkiilo mooɗon dow do'aare ndeen, eɗon ngetta Allah. Mbaɗanee min do'aare minon boo, gam faa Allah omtana min laawol wa'ajingo sirri muuɗum, waato habaru *Almasiifu. Sabu daliila *Habaru Belɗum ɗuum omndaami nder kaso. Toranee yam Allah gam mi wa'ajina sirri ɗuum laaɓɗum, noon no haani mi waɗa. Kakkilanee gondal mooɗon e yimɓe ɓe ngoonɗinaay Yeesu. Naftoree wakkaci ɗum Allah hokki on. Haala mooɗon laatoo mbelka e nafooha, faa pahamon no haani toontorooɗon koo moye ƴamɗo on. Kinnooje Tikikus no hokkey on habaru am fuu. O banndii en giɗaaɗo, kuudiɗɗaawo am koolaaɗo nder kuugal Jawmiraawo. Kanjum waɗi liloymoomi to mooɗon, gam o hokka on habaru no min ngontiri, o waaltina ɓerɗe mooɗon. O wardey e Onesimus banndii en giɗaaɗo, koolaaɗo, ɓii lesdi mooɗon. Ɓe kokkey on habaru koo ɗume ko waɗata ɗo'o. Aristarkus mo omndidaami nder kaso e Markus, banndu Barnabas, e kinna on. Mi aartii mi vi'ii on : njaɓɓooɗon Markus booɗɗum to o warii to mooɗon. Yeesu bi'eteeɗo Justus, kanyum maa e hinna on. Kamɓe tan tato ngoni *Yahuudu'en huudooɓe e am dow habaru *laamu Allah. Ɓe mbaaltinii ɓernde am korey. Epafaras hinnii on, kanko maa o ɓii lesdi mooɗon, kuwanoowo Yeesu Almasiifu. Koo ndeye emo ti'inii toraago Allah semmbiɗina on, laatooɗon heeɓɓe, waɗooɓe ko Allah yiɗi naa e cekka. Emi saaydanii mo o huwii korey gam mooɗon, onon e yimɓe ci'e Lawdikiya e Hirapolis. Luka likitaajo meeɗen giɗaaɗo e Demas e kinna on. Kinnanee min banndiraaɓe wonɓe Lawdikiya e debbo bi'eteeɗo Nimfa e goonɗinɓe hawriteyɓe nder wuro ma'ako. Ɓaawo on njanngii ngo'ol ɗereewol, sey lildon ngol goonɗinɓe wonɓe Lawdikiya, ɓe njannganee ngol. Onon maa njanngee ɗereewol ngol ɓe lildoyta on. Mbi'ee Arkibus ti'inoo huwa kuugal ngal Jawmiraawo hokki ɗum. Miin Bulus vinndi nde'e hinnoore e junngo am. To' on njeggit nder kaso ngonmi. Allah barkiɗin on.
𞤑𞤮𞤤𞤮𞥅𞤧𞤭'𞤫𞤲 𞥔 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱. 𞤜𞤢𞤺𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤮𞤸𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤫𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤢 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤥𞤭𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮𞤥𞤼𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤭𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤅𞤢𞤦𞤵 𞤣𞤢𞤤𞤭𞥅𞤤𞤢 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮. 𞤚𞤮𞤪𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤢 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤩𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢. 𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤺𞤮𞤲'𞤣𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤢𞥄𞤴 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤐𞤢𞤬𞤼𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲. 𞤖𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤳𞤢 𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤮𞥅𞤸𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤼𞤮𞥅𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤰𞤢𞤥𞤯𞤮 𞤮𞤲. 𞤑𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤚𞤭𞤳𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤢𞤥 𞤬𞤵𞥅. 𞤌 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤵𞥅𞤣𞤭𞤯𞥆𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤢𞤥 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤥𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤲𞤮 𞤥𞤭𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤌 𞤱𞤢𞤪𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤌𞤲𞤫𞤧𞤭𞤥𞤵𞤧 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤇𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫𞤴 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤮'𞤮. 𞤀𞤪𞤭𞤧𞤼𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤥𞤮 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤭𞤣𞤢𞥄𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤫 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧⹁ 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤄𞤢𞤪𞤲𞤢𞤦𞤢𞤧⹁ 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲. 𞤃𞤭 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤮𞤲 : 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤃𞤢𞤪𞤳𞤵𞤧 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 𞤼𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤔𞤵𞤧𞤼𞤵𞤧⹁ 𞤳𞤢𞤻𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤼𞤢𞤲 𞤼𞤢𞤼𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤸𞤵𞥅𞤣𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 *𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤇𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤤𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤢𞤥 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴. 𞤉𞤨𞤢𞤬𞤢𞤪𞤢𞤧 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤥𞤢𞥄 𞤮 𞤩𞤭𞥅 𞤤𞤫𞤧𞤣𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤳𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤫𞤥𞤮 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤼𞤮𞤪𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤷𞤫𞤳𞥆𞤢. 𞤉𞤥𞤭 𞤧𞤢𞥄𞤴𞤣𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤪𞤫𞤴 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤷𞤭'𞤫 𞤂𞤢𞤱𞤣𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤖𞤭𞤪𞤢𞤨𞤮𞤤𞤭𞤧. 𞤂𞤵𞤳𞤢 𞤤𞤭𞤳𞤭𞤼𞤢𞥄𞤶𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤫 𞤁𞤫𞤥𞤢𞤧 𞤫 𞤳𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤮𞤲. 𞤑𞤭𞤲𞥆𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤥𞤭𞤲 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤂𞤢𞤱𞤣𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤭'𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤮 𞤐𞤭𞤥𞤬𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤱𞤪𞤭𞤼𞤫𞤴𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤂𞤢𞤱𞤣𞤭𞤳𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤺𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤲'𞤺𞤮𞤤. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤲'𞤶𞤢𞤲𞤺𞤫𞥅 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤩𞤫 𞤤𞤭𞤤𞤣𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤮𞤲. 𞤐'𞤄𞤭'𞤫𞥅 𞤀𞤪𞤳𞤭𞤦𞤵𞤧 𞤼𞤭'𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫'𞤫 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤢𞤥. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤫𞤺𞥆𞤭𞤼 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤥𞤭. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲 𞤮𞤲.
Efesu'en 1 Hinnoore Bulus Miin Bulus, mo Allah suɓi laatoo *lilaaɗo Yeesu *Almasiifu, vinndi ngo'ol ɗereewol. Emi hinna yimɓe Allah wonɓe nder si'ire Efesu, goonɗinɓe Yeesu Almasiifu e ɓernde wo'ore. Allah Baaba meeɗen e Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu kokku on barkaa e jam. Barkaaji Allah gada e Yeesu Maaltoore laatanoo Allah Baaba Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu, kokkuɗo en koo iri ɗiye barkaaji gonɗi dow asama sabu kawtal meeɗen e Almasiifu. Barkaa Almasiifu, o suɓii en ila duuniyaaru tagaaka, gam laatooɗen seniiɓe, ɓe ngalaa feloore yeeso ma'ako. Nder yiɗde ma'ako o anniyake laatooɗen ɓiɓɓe ma'ako gada e Yeesu Almasiifu. Kanjum woni ko o yiɗi ko waɗani mo. En maaltu Allah gam caahu yiɗde ma'ako mawnde nde walaa keerol, nde o waɗani en gada e *Ɓiyiiko giɗaaɗo. Gam gada e ƴiiƴam Ɓiyiiko oon, keɓɗen ndimkaaku e ya'afuye hakkeeji meeɗen. Noon Allah vannginirani en manngu yiɗde muuɗum. O hebbinii en barkaaji ma'ako, o hokkii en anndal e fahamu keeɓɗum. O anndinii en anniya ma'ako sirriha ka o siryinoo waɗgo. Ila aran o anniyorii tabbitinirgo ka e Almasiifu. To wakkaci waɗi, Allah no hebbiney ɗuum ko siryinoo waɗgo, o hawtey tagle gonɗe dow e lees, o waɗa ɗe lees laamu Almasiifu. Nder kawtal meeɗen e Almasiifu, Allah suɓii en gam laatooɗen yimɓe ma'ako. O siryake ɗum ila duuniyaaru tagaaka, gam kanko woni baɗoowo koo ɗume ko o siryii noon no o yiɗiri. O waɗii ɗum gam faa enen aartuɓe resgo tammunde mu''en dow Almasiifu maalten teddungal ma'ako. Onon maa on laatake yimɓe Allah wakkaci ɗum nanɗon voliinde goonga, waato *Habaru Belɗum gaddanɗum on kisndam. Nde ngoonɗinɗon Almasiifu, Allah jelii on, jelgol ngool woni *Ruhu Ceniiɗo mo o waɗnoo alkawal hokkugo. Ruhu Ceniiɗo oon kam woni jingina barkaaji ɗi Allah waɗi alkawal hokkugo en. En keɓey ɗi to wakkaci nde Allah rimɗinta en, enen jeyaaɓe ma'ako, heevi. To noon, sey maalten teddungal Allah ! Do'aare Bulus Gam ma'ajum, ila wakkaci nde nanmi habaru no ngoonɗinirɗon Jawmiraawo meeɗen Yeesu, e no ngiɗruɗon yimɓe Allah, mi wooraay yettugo Allah gam mooɗon, emi waɗana on do'aare koo ndeye. Emi toroo Allah mo Yeesu *Almasiifu Jawmiraawo meeɗen, *Baabiraawo jawmu teddungal, hokka on Ruhu muuɗum, Ruhu oon fahamina on, vannginana on Allah, faa anndon mo booɗɗum. Kadimaa emi toroo Allah omta gite ɓerɗe mooɗon, faa anndon tammunde nde o noddiri on, e darajja barkaaji ɗi o waɗani yimɓe ma'ako alkawal, pahamon boo baawɗe ma'ako mawɗe ɗe ngalaa ko potnirte, kuweyɗe nder meeɗen, enen goonɗinɓe Yeesu. Baawɗe cemmbiɗɗe ɗeen, Allah huutiniri wakkaci o ummitini Almasiifu nder maayde, o jo'ini ɗum dow jooɗorgal laamu toon dow, e junngo ma'ako nyaamo. Toon Almasiifu woni e laamanii jawmiraaɓe baawɗe e semmbee e koo ɗiye laamuuji gonɗi dow e lees, e inɗe mawɗe inneteeɗe fuu, wanaa nder ndu'u jaamaniiru tan, ammaa faa e jaamaniiru wareyndu. Allah waɗii koo ɗume lees laamu ma'ako, o laatinii mo jawmiraawo dow koo ɗume fuu e aardiiɗo *ikiliisiya. *Ikiliisiya kaan woni ɓanndu Almasiifu, eka hebbita mo, kanko kebbinoowo koo ɗume e koo toye.
𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵'𞤫𞤲 𞥑 𞤖𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧⹁ 𞤥𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤤 𞤯𞤫𞤪𞤫𞥅𞤱𞤮𞤤. 𞤉𞤥𞤭 𞤸𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤮𞤲𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤭'𞤭𞤪𞤫 𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵 𞤮𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤢𞤥. 𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤃𞤢𞥄𞤤𞤼𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤭𞤴𞤫 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤥𞤮. 𞤉𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤫𞥅𞤪𞤮𞤤⹁ 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 *𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤇𞤭𞤴𞤭𞥅𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤭𞤥𞤳𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤵𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤌 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤 𞤫 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤵𞤥. 𞤌 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭𞤸𞤢 𞤳𞤢 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮. 𞤋𞤤𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲 𞤮 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤳𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤚𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤭⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤫𞤴 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤳𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤫𞤴 𞤼𞤢𞤺𞤤𞤫 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤯𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤳𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤤𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤳𞤮 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤵𞤩𞤫 𞤪𞤫𞤧𞤺𞤮 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤫𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞥆𞤢𞤲𞤯𞤵𞤥 𞤮𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥. 𞤐'𞤁𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤯𞤮𞤲 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤫𞤤𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤶𞤫𞤤𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤥𞤮 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤲𞤮𞥅 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮. 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤭𞤲𞤢 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤫𞤲. 𞤉𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤯𞤭 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤪𞤭𞤥𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤶𞤫𞤴𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤭. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤫𞤲 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 ! 𞤁𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤭𞤤𞤢 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤲𞤢𞤲𞤥𞤭 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞤪𞤯𞤮𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤫 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤥𞤭 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢𞥄𞤴 𞤴𞤫𞤼𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤥𞤮 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲⹁ 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. 𞤑𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮𞤥𞤼𞤢 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤲𞤣𞤮𞤲 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤⹁ 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤯𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤨𞤮𞤼𞤲𞤭𞤪𞤼𞤫⹁ 𞤳𞤵𞤱𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵. 𞤄𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞥆𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤮 𞤵𞤥𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫⹁ 𞤮 𞤶𞤮'𞤭𞤲𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤣𞤮𞤱 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤪𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤫 𞤶𞤵𞤲𞤺𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤮. 𞤚𞤮𞥅𞤲 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤭𞤴𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧⹁ 𞤫 𞤭𞤲𞤯𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤬𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤫𞤴𞤲'𞤣𞤵. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤢𞥄𞤪𞤣𞤭𞥅𞤯𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. *𞤋𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤳𞤢 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤼𞤢 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤳𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫.
Efesu'en 2 Maayde yahago yonki Onon on laatinoo maayɓe sabu boofi mooɗon e hakkeeji mooɗon. E wakkaci ɗuum on tokkiino laabi duuniyaaru kalluɗi, on tokkiino *Ceyɗaan laamiiɗo *ginnaaji. Kanko oon huwata faa hannde nder ɓerɗe yimɓe saliiɓe tokkugo ko Allah vi'i. En fuu en laatinoo kama maɓɓe, en tokkiino ko ngiɗen, en mbaɗii ko ɓalli meeɗen e ɓerɗe meeɗen ngiɗi. Gam sabu tabiya meeɗen kalluka kaan, en kaandunoo e huunƴere Allah kama yimɓe horiiɓe. Ammaa Allah o keeɓɗo yurmeende. Yiɗde nde o yiɗi en boo e mawnii, gam ma'ajum o foofnirii en e *Almasiifu, enen maaynooɓe sabu hakkeeji meeɗen. Gada e yiɗde ma'ako tan kisniraaɗon. Allah fintidinii en e Yeesu Almasiifu, o jo'idinii en e ma'ako toon dow asama. Gada e mbooɗirka ma'ako ka o waɗani en nder Yeesu Almasiifu o yiɗi hollirgo jaamanuuji gareyɗi fuu ɗuuɗal yiɗde ma'ako. Daahir kisndam mooɗon e darii dow yiɗde Allah tan, naa ɗum kuugal mooɗon, ɗum caahu ma'ako ngu njaɓruɗon e goonɗinki. Ɗam ivaay e kuuɗe mooɗon, gam to' koo go'oto mantoro hoore muuɗum. Allah waɗi en no laatiiɗen jo'oni. Nder kawtal meeɗen e Yeesu Almasiifu o tagitii en, faa kuwen kuuɗe booɗɗe ɗe o siryanii en ila duuniyaaru tagaaka. Leƴƴi fuu laatake go'o nder Almasiifu Gam ma'ajum, kiimtee ko laatinooɗon ndeenno. Onon on ndanyaaka nder lenyol *Yahuudu'en. Yahuudu'en e noddira on « ɓe naadaaka », kamɓe boo eɓe noddira ko'e maɓɓe « naadaaɓe ». *Naadeeki kiin boo, e ɓanndu tan ki waɗete, kadimaa e juuɗe ki wa'aretee. Kiimtee e ɗum toon wakkaci on anndaano *Almasiifu, on jananɓeno, on kawtaano e lenyol *Isiraa'iila ngol Allah suɓi, on ngalaa nder *alkawalji ɗi Allah waɗannoo suɓaaɓe muuɗum, on poofeynoo nder duuniyaaru on ngalaa tammunde, on ngalaa Allah boo. Ammaa jo'oni nder kawtal mooɗon e Yeesu Almasiifu, onon woɗɗunooɓe on ɓattiniraama e ƴiiƴam ma'ako ndufaaɗam. Gam Almasiifu e hoore muuɗum woni narrinoowo meeɗen. O narrinii Yahuudu'en e *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en, o laatinii ɓe lenyol go'otol. Gada e hokkugo yonki ma'ako o yibbiniri mahagol nganyaandi cenndungol ɓe. O ittii *Tawreeta e dookaaji muuɗum, gam faa o waɗa leƴƴi ɗiɗi ɗiin laatoo lenyol go'otol kesol nder kawtal e ma'ako. Noon o wa'ari narral hakkunde maɓɓe. E maayde ma'ako dow gaafagal o ittiri nganyaandi ngonndi hakkunde Yahuudu'en e ɓe laataaki Yahuudu'en, o hawti ɓe, ɓe laatii ɓanndu wo'oru, o narrini ɓe e Allah. Onon yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en woɗɗinooɓe Allah, e Yahuudu'en ɓadinooɓe mo, Almasiifu warii wa'ajinii on habaru narral. Gam gada e Almasiifu en fuu en mbaawi ɓaditaago Allah *Baabiraawo, sabu ballal Ruhu go'oto. Gam ma'ajum, onon yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en, naa on jananɓe koo hoɗɓe, ammaa jo'oni on kawtaama e yimɓe Allah, on ɓiɓɓe wuro ma'ako. Eɗon nanndi e mahadi ndi fuɗɗoode muuɗum laatii lilaaɓe e annabo'en. Yeesu Almasiifu e hoore muuɗum woni haayre jogiinde mahadi ndiin. Gada e ma'ako mahadi ndiin fuu jogotiri, e ndi towa faa ndi laatoo wuro Jawmiraawo seniingo. Nder kawtal mooɗon e ma'ako, onon maa on mahadaama e goonɗinɓe horiiɓe, faa laatooɗon mahadi to *Ruhu Allah jooɗoto.
𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵'𞤫𞤲 𞥒 𞤃𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤦𞤮𞥅𞤬𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤉 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤦𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤭𞥅𞤯𞤮 *𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤼𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤸𞤢𞤲𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤭'𞤭. 𞤉𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅𞤲𞤮 𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭. 𞤘𞤢𞤥 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤼𞤢𞤦𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤳𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲⹁ 𞤫𞤲 𞤳𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤵𞤲𞤮𞥅 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤮 𞤳𞤫𞥅𞤩𞤯𞤮 𞤴𞤵𞤪𞤥𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫. 𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤲𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤢𞤲 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤯𞤮𞤲. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤭𞤲𞤼𞤭𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤮 𞤶𞤮'𞤭𞤣𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤭𞤪𞤳𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤳𞤢 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤢𞤪𞤫𞤴𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤵𞥅𞤯𞤢𞤤 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤣𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤺𞤵 𞤲'𞤶𞤢𞤩𞤪𞤵𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭. 𞤍𞤢𞤥 𞤭𞤾𞤢𞥄𞤴 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮' 𞤳𞤮𞥅 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤮 𞤼𞤢𞤺𞤭𞤼𞤭𞥅 𞤫𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤵𞤱𞤫𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫 𞤯𞤫 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤭𞤤𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤼𞤢𞤺𞤢𞥄𞤳𞤢. 𞤂𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤳𞤫 𞤺𞤮'𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤳𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤻𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤮𞤲 « 𞤩𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤳𞤢 »⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤫𞤩𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤢 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 « 𞤲𞤢𞥄𞤣𞤢𞥄𞤩𞤫 ». *𞤐𞤢𞥄𞤣𞤫𞥅𞤳𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤼𞤢𞤲 𞤳𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤫𞤼𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤣𞤭𞤥𞤢𞥄 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤳𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅. 𞤑𞤭𞥅𞤥𞤼𞤫𞥅 𞤫 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫𞤲𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞥄𞤲𞤮 𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 *𞤋𞤧𞤭𞤪𞤢𞥄'𞤭𞥅𞤤𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤵𞤩𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞥆𞤮𞥅 𞤧𞤵𞤩𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤨𞤮𞥅𞤬𞤫𞤴𞤲𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤮𞥅. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤵𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤩𞤢𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤰𞤭𞥅𞤰𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤵𞤬𞤢𞥄𞤯𞤢𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤌 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤩𞤫 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮𞤤. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤮 𞤴𞤭𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤻𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤷𞤫𞤲𞤣𞤵𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤩𞤫. 𞤌 𞤭𞤼𞥆𞤭𞥅 *𞤚𞤢𞤱𞤪𞤫𞥅𞤼𞤢 𞤫 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤯𞤭𞤯𞤭 𞤯𞤭𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤤𞤫𞤻𞤮𞤤 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮𞤤 𞤳𞤫𞤧𞤮𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤮 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤭 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤢𞤤 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤉 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤣𞤮𞤱 𞤺𞤢𞥄𞤬𞤢𞤺𞤢𞤤 𞤮 𞤭𞤼𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤺𞤢𞤻𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤣𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤭 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵⹁ 𞤮 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤩𞤫 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤱𞤮𞤯𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤫 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤩𞤢𞤣𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤲𞤢𞤪𞥆𞤢𞤤. 𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤩𞤢𞤣𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤦𞤢𞤤𞥆𞤢𞤤 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤢𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤸𞤮𞤯𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤮𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤉𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤬𞤵𞤯𞥆𞤮𞥅𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤫 𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲. 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤢𞥄𞤴𞤪𞤫 𞤶𞤮𞤺𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤶𞤮𞤺𞤮𞤼𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤫 𞤲'𞤣𞤭 𞤼𞤮𞤱𞤢 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤣𞤭 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤱𞤵𞤪𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤺𞤮. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤸𞤢𞤣𞤭 𞤼𞤮 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤮𞤼𞤮.
Efesu'en 3 Kuugal Bulus nder yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en Kanjum waɗi emi toroo Allah, miin Bulus omndaaɗo nder kaso gam kuugal Yeesu *Almasiifu ngal kuweymi nder mooɗon, onon *yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en. Daahir on nanii habaru kuugal ngal Allah hokki yam nder yiɗde muuɗum, gam vallugo on. Allah vannginanii yam anniya muuɗum sirriha, kama ko aartumi vinndango on e bolle seɗɗa. To on janngii ko mbinndumi, on keɓtey no pahamirmi sirri dow Almasiifu. Sirri ɗuum anndinaaka ɓiɓɓe-aadama nder jaamanuuji gutiiɗi. Ammaa jo'oni, gada e *Ruhu Ceniiɗo, Allah vannginanii ɗum *lilaaɓe muuɗum seniiɓe e *annabo'en. Sirri ɗuum woni : gada e *Habaru Belɗum yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en no keɓey geɗal barkaaji deydey e ko Allah hokkata *Yahuudu'en, ɓe kawtii ɓanndu wo'oru e maɓɓe. Nder kawtal maɓɓe e Yeesu Almasiifu, ɓe keɓey ko Allah waɗi alkawal hokkugo Yahuudu'en. Barkaa yiɗde Allah e baawɗe muuɗum, o hokkii yam kuugal wa'ajingo Habaru Belɗum ɗuum. Miin ɓuri goonɗinɓe fuu famɗugo, ammaa e noon fuu Allah enɗii yam, hokkii yam wa'ajingo yimɓe ɓe laataaki Yahuudu'en barkaaji Almasiifu ɗi pahamataako. Mi hokkaama boo fahamingo yimɓe fuu no Allah tagɗo koo ɗume hebbinirta sirri muuɗum cuuɗinooɗum ila fil ajal. O waɗii noon gam jo'oni, gada e *ikiliisiya Yeesu, laamuuji e baawɗeeji gonɗi dow pahama anndalji Allah feere-feere. Ɗum fuu Allah wa'arii ɗum noon no siryorii wa'arugo ɗum ila fil ajal, o hebbinirii ɗum gada e Yeesu Almasiifu Jawmiraawo meeɗen. En nder Almasiifu, en ngoonɗinii mo, gam ma'ajum en mbaawi ɓaditaago Allah naa e kulol, en tabbitinii boo o jaɓey en. Gam ma'ajum emi toroo on, to' ɓerɗe mooɗon mettu sabu torraaji ɗi njareymi gam mooɗon, sabu kanji ngoni mantorɗum mooɗon. Yiɗde nde Almasiifu yiɗi en Kanjum waɗi ndiccotoomi yeeso Allah *Baabiraawo, kokkuɗo leƴƴi gonɗi dow e lees fuu inɗe. Emi toroo mo, kanko jawmu teddungal manngal, o semmbiɗina ɓerɗe mooɗon gada e baawɗe Ruhu ma'ako Ceniiɗo, o jo''ina *Almasiifu nder ɓerɗe mooɗon gada e goonɗingo mo. Emi toroo mo boo, o waɗa yiɗde lugga semmbiɗa nder ɓerɗe mooɗon, gam faa keɓon fahamugo, onon e yimɓe Allah horiiɓe, no yiɗde Almasiifu yaajiri e no juutiri e no towri e no luggiri, anndon yiɗde Almasiifu ndeen, koo to walaa baawɗo fahamugo nde. Emi toroo mo ɗum, ɗum fuu, gam faa laatooɗon heeɓɓe gikku Allah. Allah kuwoowo nder meeɗen e baawɗe muuɗum mawɗe, e waawi waɗgo ko ɓuri ko torotooɗen mo e ko nyumeten. Teddungal laatanoo mo nder *ikiliisiya gada e Yeesu Almasiifu nder jaamanuuji fuu faa abadaa abadin ! Aamiin.
𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵'𞤫𞤲 𞥓 𞤑𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤄𞤵𞤤𞤵𞤧 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤳𞤵𞤱𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 *𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤁𞤢𞥄𞤸𞤭𞤪 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤢𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤢𞤲𞥆𞤭𞤴𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭𞤸𞤢⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤮 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤵𞤥𞤭 𞤾𞤭𞤲𞤣𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤮𞤲 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤶𞤢𞤲𞤺𞤭𞥅 𞤳𞤮 𞤲'𞤦𞤭𞤲𞤣𞤵𞤥𞤭⹁ 𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤩𞤼𞤫𞤴 𞤲𞤮 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤪𞤥𞤭 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤅𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤢𞥄𞤳𞤢 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫-𞤢𞥄𞤣𞤢𞤥𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤵𞤼𞤭𞥅𞤯𞤭. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤧𞤫𞤲𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤫 *𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲. 𞤅𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 : 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤲𞤮 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 *𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤩𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲. 𞤄𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤬𞤢𞤥𞤯𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫𞤲𞤯𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤒𞤢𞤸𞤵𞥅𞤣𞤵'𞤫𞤲 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤯𞤭 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮. 𞤃𞤭 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤦𞤮𞥅 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤺𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤤𞤢 𞤬𞤭𞤤 𞤢𞤶𞤢𞤤. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤨𞤢𞤸𞤢𞤥𞤢 𞤢𞤲𞤣𞤢𞤤𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫-𞤬𞤫𞥅𞤪𞤫. 𞤍𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤱𞤢'𞤢𞤪𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤤𞤢 𞤬𞤭𞤤 𞤢𞤶𞤢𞤤⹁ 𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤉𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤩𞤢𞤣𞤭𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤⹁ 𞤫𞤲 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤦𞤮𞥅 𞤮 𞤶𞤢𞤩𞤫𞤴 𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤼𞤮' 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤵 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤼𞤮𞤪𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤲'𞤶𞤢𞤪𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤭 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤢𞤲𞤼𞤮𞤪𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤒𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫𞤲 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮𞥅𞤥𞤭 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤤𞤫𞤰𞥆𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧 𞤬𞤵𞥅 𞤭𞤲𞤯𞤫. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤵 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤥𞤢𞤲𞤺𞤢𞤤⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤮 𞤶𞤮''𞤭𞤲𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤮 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤢 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤳𞤫𞤩𞤮𞤲 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤪𞤭𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤴𞤢𞥄𞤶𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤲𞤮 𞤶𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭 𞤫 𞤲𞤮 𞤼𞤮𞤱𞤪𞤭 𞤫 𞤲𞤮 𞤤𞤵𞤺𞥆𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤢𞤲𞤣𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤮 𞤬𞤢𞤸𞤢𞤥𞤵𞤺𞤮 𞤲'𞤣𞤫. 𞤉𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤵𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫⹁ 𞤫 𞤱𞤢𞥄𞤱𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤭 𞤳𞤮 𞤼𞤮𞤪𞤮𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤥𞤮 𞤫 𞤳𞤮 𞤻𞤵𞤥𞤫𞤼𞤫𞤲. 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤵𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤥𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤵𞥅𞤶𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤬𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤢𞥄 𞤢𞤦𞤢𞤣𞤭𞤲 ! 𞤀𞥄𞤥𞤭𞥅𞤲.
Efesu'en 4 Goonɗinɓe e laatii ɓanndu wo'oru Gam ma'ajum, miin omndaaɗo gam huwango Jawmiraawo, emi toroo on mbaɗee jo'onde yahadunde e noddaango ngo Allah noddi on. Laatee ɓe hakkiilo koo ndeye, leestinɓe ko'e mu''en, ɓe munyal. Munymunytiree e yiɗde. Ti'inee jogaago ngo'otaaku ngu *Ruhu Allah hokki on, gada e jo'onde jam hawtunde on. En ɓanndu wo'oru, en ngoodi Ruhu go'oto e tammunde wo'ore nde Allah noddiri en. E woodi Jawmiraawo go'oto e goonɗinki go'oti e *baptisma go'otum. E woodi Allah go'oto Baaba yimɓe fuu, emo laamanoo yimɓe fuu, emo huutira yimɓe fuu, emo jooɗii nder yimɓe fuu. Koo moye meeɗen fuu heɓii kokkal caahu Allah, deydey e no Almasiifu ye'ediri ɗum. Gam *Deftere Seniinde vi'i : « Nde o ƴeenti dow, o yaharii nanngaaɓe konu, o hokkii yimɓe kokke. » Ɗume woni ma'ana « o ƴeentii dow » ? Ma'ana ma'ajum woni *Almasiifu aartii jippake nder duuniyaaru. Jippinooɗo oon, kanko woni ƴeentuɗo toon dow, gam o hebbina duuniyaaru fuu. Kanko hokki woɓɓe kokkal laataago *lilaaɓe, woɓɓe *annabo'en, woɓɓe wa'ajinooɓe, woɓɓe boo pasto'en e ekkitinooɓe jama'aare. O waɗii ɗum gam o siryoo yimɓe Allah faa ɓe mbaawa huwango mo, ɓe cemmbiɗina ɓanndu Almasiifu, waato *ikiliisiya. Noon laatortooɗen go'o nder goonɗinki e anndugo *Ɓiɗɗo Allah, mawnen nder goonɗinki kiin, faa laatooɗen heeɓɓe kama Almasiifu. Ndeen kadi en laatataako bilki'en difreteeɓe koo toye, kama no ɓoggi ndiyam e henndu ndifrata akalel ndiyam. Ekkitinooɓe fevooɓe boo majjinirtaa en e ƴoyre mu''en. Ammaa to eɗen mbi'a goonga nder yiɗde, en mawney nder koo ɗume fuu, faa njottooɗen darnde Almasiifu, laatiiɗo hoore meeɗen. Gada e ma'ako jokkule ɓanndu fuu njogootiri. To jokkule ɓanndu nduun fuu e kuura no haani, ɓanndu nduun no mawney, semmbiɗa nder yiɗde. Yonki kesum nder kawtal e Yeesu Gam ma'ajum emi toroo on nder innde Jawmiraawo : to' on ɓesdu waɗgo jo'onde iri nde heeferɓe, ɓe nyumooji mehereeji. Hakkiilooji maɓɓe niɓɓi, ɓe ngalaa geɗal yonki ɗum Allah hokkata, gam ɓe anndaa Allah, ko'e maɓɓe boo njo'orii. Ɓe ngalaa cemtuɗum, ɓe mbaɗii ko'e maɓɓe tokkuɓe giɗaaɗi ɓalli mu''en, ɓe comataa huugo koo iri ɗeye kuuɗe nefniiɗe. Onon kam, on ekkitaaki iri kuuɗe ɗeen nder ekkitinol *Almasiifu ! Mi tabbitinii on nanii habaru Yeesu, on ekkitinaama goonga ngonka nder ma'ako. Ɓortee gikku ngu ngoonnooɗon ndeenno, ngu suunooji duuniyaaru mbonni, majjini. Ngooree yonkiiji mooɗon e hakkiilooji mooɗon kesɗitinee. Ɓornee gikku kesu ngu Allah tagi nder nanndi muuɗum. Gikku nguun e vanngina aadilaaku e senaare ivoyɗum e goonga. Gam ma'ajum ngooree fewre ! Sey koo moye mooɗon vi'a banndum goonga, gam en fuu en laatii jokkule ɓanndu wo'oru. To on kuunƴii, to' on njaɓ huunƴere ndeen waɗa on e waɗgo hakke. To' mutki naange tawdu on e huunƴere. To' on kokku *Ceyɗaan lovel nder mooɗon koo seɗɗa. Laatinooɗo gujjo woora nguyka, ammaa o huwa kuugal booɗngal e juuɗe ma'ako, gam o heɓa ko o foofri e ko o valliri ɓe ngalaa. To' on ngoor bolle naawɗe mburtoo e konnduɗe mooɗon, ammaa mbolvee bolle nafooje, cemmbiɗineyɗe goonɗinki woɓɓe, gam yewantooɓe on nana ko nafata ɗum'en. To' on mettinan *Ruhu Ceniiɗo ɓernde, gam Ruhu Ceniiɗo oon woni jelgol ngol Allah waɗani on, gam hollugo onon ɗum ɓe ma'ako, faa yahago nyalaande nde o rimɗinta on. Ittee mettam ɓeram e nganyaandi e huunƴere e huɗhuɗtirgo e haɓre, kam e koo iri ndeye halleende nder mooɗon. Ngiɗngiɗtiree, njurmindiree hakkunde mooɗon, nja'afootiree noon no Allah ya'aforanii on, sabu kawtal mooɗon e Almasiifu.
𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵'𞤫𞤲 𞥔 𞤘𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤥𞤭𞥅𞤲 𞤮𞤥𞤲'𞤣𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤣𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤫 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭 𞤮𞤲. 𞤂𞤢𞥄𞤼𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫⹁ 𞤤𞤫𞥅𞤧𞤼𞤭𞤲𞤩𞤫 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤵𞤻𞤢𞤤. 𞤃𞤵𞤻𞤥𞤵𞤻𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮𞤺𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤲'𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤲'𞤺𞤵 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤸𞤢𞤱𞤼𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤮𞤲. 𞤉𞤲 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵⹁ 𞤫𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤼𞤢𞤥𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤮𞤣𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤭 𞤫 *𞤦𞤢𞤨𞤼𞤭𞤧𞤥𞤢 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤵𞤥. 𞤉 𞤱𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤄𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤸𞤵𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤫𞤥𞤮 𞤶𞤮𞥅𞤯𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤸𞤫𞤩𞤭𞥅 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤷𞤢𞥄𞤸𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤣𞤫𞤴𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤴𞤫'𞤫𞤣𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤅𞤫𞤲𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤐'𞤁𞤫 𞤮 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤮 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲𞤢𞤲𞤺𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤵⹁ 𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤫. » 𞤍𞤵𞤥𞤫 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤲𞤢 « 𞤮 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤭𞥅 𞤣𞤮𞤱 » ؟ 𞤃𞤢'𞤢𞤲𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤢𞥄𞤪𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤭𞤨𞥆𞤢𞤳𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. 𞤔𞤭𞤨𞥆𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤳𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤰𞤫𞥅𞤲𞤼𞤵𞤯𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤫𞤦𞥆𞤭𞤲𞤢 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤬𞤵𞥅. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢𞤤 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞥄𞤺𞤮 *𞤤𞤭𞤤𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 *𞤢𞤲𞥆𞤢𞤦𞤮'𞤫𞤲⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤨𞤢𞤧𞤼𞤮'𞤫𞤲 𞤫 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤶𞤢𞤥𞤢'𞤢𞥄𞤪𞤫. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤧𞤭𞤪𞤴𞤮𞥅 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤢𞥄 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤢 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤥𞤮⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤱𞤢𞥄𞤼𞤮 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤺𞤮'𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 *𞤇𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭𞥅𞤲⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤸𞤫𞥅𞤩𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲 𞤳𞤢𞤣𞤭 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤼𞤢𞥄𞤳𞤮 𞤦𞤭𞤤𞤳𞤭'𞤫𞤲 𞤣𞤭𞤬𞤪𞤫𞤼𞤫𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤼𞤮𞤴𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤲𞤮 𞤩𞤮𞤺𞥆𞤭 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤸𞤫𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤭𞤬𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤢𞤳𞤢𞤤𞤫𞤤 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥. 𞤉𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤬𞤫𞤾𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤪𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤫𞤯𞤫𞤲 𞤲'𞤦𞤭'𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤫𞤲 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤮𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲. 𞤘𞤢𞤣𞤢 𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭. 𞤚𞤮 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤲'𞤣𞤵𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤫𞤴⹁ 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫. 𞤒𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤫𞤧𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤫 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤫𞤥𞤭 𞤼𞤮𞤪𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 : 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤩𞤫𞤧𞤣𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤫𞥅𞤬𞤫𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤻𞤵𞤥𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭. 𞤖𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤲𞤭𞤩𞥆𞤭⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤩𞤫 𞤢𞤲𞤣𞤢𞥄 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤮'𞤮𞤪𞤭𞥅. 𞤇𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤵𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤩𞤫 𞤷𞤮𞤥𞤢𞤼𞤢𞥄 𞤸𞤵𞥅𞤺𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤯𞤫𞤴𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤲𞤫𞤬𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤮𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤢𞥄𞤳𞤭 𞤭𞤪𞤭 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤯𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤮𞤤 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 ! 𞤃𞤭 𞤼𞤢𞤦𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤸𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤮𞤲 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤢𞥄𞤥𞤢 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞤳𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤇𞤮𞤪𞤼𞤫𞥅 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮⹁ 𞤲'𞤺𞤵 𞤧𞤵𞥅𞤲𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤦𞤮𞤲𞥆𞤭⹁ 𞤥𞤢𞤶𞥆𞤭𞤲𞤭. 𞤐'𞤘𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮𞥅𞤶𞤭 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤫𞤧𞤯𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅. 𞤇𞤮𞤪𞤲𞤫𞥅 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤳𞤫𞤧𞤵 𞤲'𞤺𞤵 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤼𞤢𞤺𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤺𞤵𞥅𞤲 𞤫 𞤾𞤢𞤲𞤺𞤭𞤲𞤢 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤧𞤫𞤲𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤭𞤾𞤮𞤴𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤬𞤫𞤱𞤪𞤫 ! 𞤅𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤾𞤭'𞤢 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤫𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤫𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵. 𞤚𞤮 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤲𞤰𞤭𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞥅𞤲 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤫. 𞤚𞤮' 𞤥𞤵𞤼𞤳𞤭 𞤲𞤢𞥄𞤲'𞤺𞤫 𞤼𞤢𞤱𞤣𞤵 𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤵 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲 𞤤𞤮𞤾𞤫𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤧𞤫𞤯𞥆𞤢. 𞤂𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤮𞥅𞤯𞤮 𞤺𞤵𞤶𞥆𞤮 𞤱𞤮𞥅𞤪𞤢 𞤲'𞤺𞤵𞤴𞤳𞤢⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤸𞤵𞤱𞤢 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤢𞤤 𞤫 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤸𞤫𞤩𞤢 𞤳𞤮 𞤮 𞤬𞤮𞥅𞤬𞤪𞤭 𞤫 𞤳𞤮 𞤮 𞤾𞤢𞤤𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤪 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤲𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤲'𞤦𞤵𞤪𞤼𞤮𞥅 𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤣𞤵𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤮𞤤𞤾𞤫𞥅 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤲𞤢𞤬𞤮𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤫𞤴𞤯𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤱𞤮𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤫𞤱𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤲𞤢 𞤳𞤮 𞤲𞤢𞤬𞤢𞤼𞤢 𞤯𞤵𞤥'𞤫𞤲. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤭𞤲𞤢𞤲 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤮𞥅𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤶𞤫𞤤𞤺𞤮𞤤 𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲𞤭 𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤥 𞤩𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤴𞤢𞤸𞤢𞤺𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤮 𞤪𞤭𞤥𞤯𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤮𞤲. 𞤋𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤥𞤫𞤼𞥆𞤢𞤥 𞤩𞤫𞤪𞤢𞤥 𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤻𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤭 𞤫 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤫 𞤸𞤵𞤯𞤸𞤵𞤯𞤼𞤭𞤪𞤺𞤮 𞤫 𞤸𞤢𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤳𞤢𞤥 𞤫 𞤳𞤮𞥅 𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤫𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤐'𞤘𞤭𞤯𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅⹁ 𞤲'𞤶𞤵𞤪𞤥𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲'𞤶𞤢'𞤢𞤬𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤢'𞤢𞤬𞤮𞤪𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤮𞤲⹁ 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵.
Efesu'en 5 Jo'onde nder jayngol Jo'oni, onon on ɓiɓɓe Allah yiɗaaɓe, gam ma'ajum ngemminee gikku ma'ako nder jo'onde mooɗon. Mbaɗee jo'onde yiɗde, noon no *Almasiifu yiɗiri en, hokki yonki muuɗum gam meeɗen, o laatanii en cakkiri ndi Allah nani belɗum muuɗum kama urdi mbelndi. Nde laatii onon on yimɓe Allah, haanaa haala njeenu e kuuɗe nefniiɗe e koɗey volvee nder mooɗon. Noon boo, to' bolle kalluɗe e bolle bemmbe e njoolka nanee hakkunde mooɗon, gam ɗum haanaa. Igga ngettiron Allah e ɗemɗe mooɗon. Pahamee booɗɗum : baɗoowo njeenu e baɗoowo kuuɗe nefniiɗe e biiro ɓe ngalaa geɗal nder laamu *Almasiifu e Allah. Gam biiranci e tokkugo gumki no go'o. To' on njaɓ koo moye ƴoynira on e haalaaji mehereeji, gam iri ba ma'aji waddata huunƴere Allah dow ɓeen saliiɓe ɗowtanaago mo. Gam ma'ajum to' on kawtu ko'e mooɗon e maɓɓe. Ndeenno nder niɓre ngonnooɗon, ammaa jo'oni nder kawtal mooɗon e Jawmiraawo, on nattii nder jayngol. Gam ma'ajum mbaɗee jo'onde ɓiɓɓe jayngol. Mi vi'ii noon gam jayngol kam rimata gikku mbooɗngu e aadilaaku e goonga fuu. Ti'inee ekkitooɗon ko velata Jawmiraawo. To' on mbaɗ juuɗe mooɗon nder kuuɗe mehereeje, kuweteeɗe nder niɓre, ammaa cuuɗtee ɗe. Gam ko yimɓe ɓeen mbaɗata nder suuɗeefi, koo volvugo ɗum maa no cemtuɗum. Ammaa ko suuɗtaa fuu, jayngol no holley no ɗum va'i, gam ko waddaa to jayngol fuu no laatoto jayngol. Kanjum waɗi ɗum vi'i : « Fin, aan ɗaaniiɗo, Umma nder maayɓe, Almasiifu boo no yaynante. » Gam ma'ajum kakkilanee jo'onde mooɗon. To' on mbaɗ jo'onde vemmbuɓe, ammaa mbaɗee jo'onde yimɓe ɓe hakkiilo. Nde keɓɗon wakkaci waɗgo ko vooɗi fuu, mbaɗee ɗum, gam yimɓe ndu'u jaamaniiru no halluɓe. Gam ma'ajum, to' on laato vemmbuɓe, ammaa ngillee anndugo ko Jawmiraawo yiɗi mbaɗon. To' on ɗuɗɗin yare-yare ko sottinta hakkiilo, gam ɗum ittey cemtuɗum. Ammaa keevee *Ruhu Ceniiɗo. Cemmbiɗindiree e gimi jabuura e gimi maaltooje e gimi ɗi Ruhu hokkata on. Ngimanee Jawmiraawo, maalton mo e ɓerɗe mooɗon fuu. Ngettee Allah *Baabiraawo meeɗen koo ndeye nder koo ɗume e innde Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu. Jo'onde worɓe e rewɓe nder koobgal Koo moye mooɗon ɗowtanoo banndum, gam mawninki ki mawninton *Almasiifu. Onon rewɓe, ɗowtanee worɓe mooɗon, noon no ɗowtorantooɗon Jawmiraawo. Gam gorko kam woni hoore debbo muuɗum, noon no Almasiifu laatorii hoore *ikiliisiya. Kanko woni kisnoowo ikiliisiya laatiika ɓanndu ma'ako. Noon no ikiliisiya teddinirta Yeesu, noon haani debbo teddinira gorko muuɗum nder koo ɗume fuu. Onon worɓe, ngiɗee rewɓe mooɗon noon no Almasiifu yiɗiri ikiliisiya. O hokki yonki ma'ako gam ma'aka, faa o laatina ka ceniika, ɓaawo o lootirii ka ndiyam e voliinde ma'ako. O waɗii ɗum, ɗum fuu, gam faa o darna ikiliisiya kaan yeeso ma'ako, eka heevi darajja, ka walaa tuhundi, koo ko nefni, ammaa ka laatoo ceniika ka walaa feloore. Noon boo, sey worɓe ngiɗa rewɓe mu''en, noon no ngiɗiri ɓalli mu''en. Giɗɗo debbo muuɗum fuu yiɗii hoore muuɗum. Gam walaa meeɗɗo wanygo ɓanndu muuɗum, ammaa o nyaamney ndu, o reena ndu, noon no Almasiifu reenrata ikiliisiya, laatiika ɓanndu ma'ako, ndu enen maa laatiiɗen jokkule muuɗum. *Deftere vi'i : « Neɗɗo no seedey e baaba muuɗum e inna muuɗum takkootira e debbo muuɗum, ɓe fuu ɗiɗo ɓe laatoo ɓanndu wo'oru. » Nde'e aayaare e suuɗi goonga makka. E am kam, ende volva dow Almasiifu e ikiliisiya. E noon fuu, sey koo moye mooɗon yiɗa debbo muuɗum, noon no yiɗiri hoore muuɗum, debbo boo mawnina gorko muuɗum.
𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵'𞤫𞤲 𞥕 𞤔𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤔𞤮'𞤮𞤲𞤭⹁ 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤺𞤫𞤥𞥆𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤫𞤲⹁ 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲⹁ 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤷𞤢𞤳𞥆𞤭𞤪𞤭 𞤲'𞤣𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤲𞤢𞤲𞤭 𞤦𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤵𞤪𞤣𞤭 𞤲'𞤦𞤫𞤤𞤲'𞤣𞤭. 𞤐'𞤁𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸⹁ 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤲𞤫𞤬𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤳𞤮𞤯𞤫𞤴 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤼𞤮' 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤫 𞤫 𞤦𞤮𞤤𞥆𞤫 𞤦𞤫𞤥𞤦𞤫 𞤫 𞤲'𞤶𞤮𞥅𞤤𞤳𞤢 𞤲𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤢𞥄. 𞤋𞤺𞥆𞤢 𞤲'𞤺𞤫𞤼𞥆𞤭𞤪𞤮𞤲 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤫 𞤯𞤫𞤥𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤆𞤢𞤸𞤢𞤥𞤫𞥅 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥 : 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤲'𞤶𞤫𞥅𞤲𞤵 𞤫 𞤦𞤢𞤯𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤲𞤫𞤬𞤲𞤭𞥅𞤯𞤫 𞤫 𞤦𞤭𞥅𞤪𞤮 𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤺𞤫𞤯𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸. 𞤘𞤢𞤥 𞤦𞤭𞥅𞤪𞤢𞤲𞤷𞤭 𞤫 𞤼𞤮𞤳𞥆𞤵𞤺𞤮 𞤺𞤵𞤥𞤳𞤭 𞤲𞤮 𞤺𞤮'𞤮. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤩 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤰𞤮𞤴𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤮𞤲 𞤫 𞤸𞤢𞥄𞤤𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤭𞤪𞤭 𞤦𞤢 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤭 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤲𞤰𞤫𞤪𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤣𞤮𞤱 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤧𞤢𞤤𞤭𞥅𞤩𞤫 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤥𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤵 𞤳𞤮'𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫. 𞤐'𞤁𞤫𞥅𞤲𞥆𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫 𞤲'𞤺𞤮𞤲𞥆𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤮𞤲 𞤲𞤢𞤼𞥆𞤭𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤. 𞤃𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞥅 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤺𞤢𞤥 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤳𞤢𞤥 𞤪𞤭𞤥𞤢𞤼𞤢 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤵 𞤫 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤬𞤵𞥅. 𞤚𞤭'𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤳𞤮 𞤾𞤫𞤤𞤢𞤼𞤢 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯 𞤶𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤥𞤫𞤸𞤫𞤪𞤫𞥅𞤶𞤫⹁ 𞤳𞤵𞤱𞤫𞤼𞤫𞥅𞤯𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤷𞤵𞥅𞤯𞤼𞤫𞥅 𞤯𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫𞥅𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤫𞥅𞤬𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤵𞤺𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤥𞤢𞥄 𞤲𞤮 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤵𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤼𞤢𞥄 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤲𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤫𞤴 𞤲𞤮 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤢'𞤭⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤮 𞤱𞤢𞤣𞥆𞤢𞥄 𞤼𞤮 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤 𞤬𞤵𞥅 𞤲𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤼𞤮 𞤶𞤢𞤴𞤲'𞤺𞤮𞤤. 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤭 𞤯𞤵𞤥 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤊𞤭𞤲⹁ 𞤢𞥄𞤲 𞤯𞤢𞥄𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮⹁ 𞤓𞤥𞥆𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤥𞤢𞥄𞤴𞤩𞤫⹁ 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤦𞤮𞥅 𞤲𞤮 𞤴𞤢𞤴𞤲𞤢𞤲𞤼𞤫. » 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥 𞤳𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤩𞤫 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮. 𞤐'𞤁𞤫 𞤳𞤫𞤩𞤯𞤮𞤲 𞤱𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤾𞤮𞥅𞤯𞤭 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤶𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤪𞤵 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤩𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮 𞤾𞤫𞤥𞤦𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤲'𞤺𞤭𞤤𞥆𞤫𞥅 𞤢𞤲𞤣𞤵𞤺𞤮 𞤳𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤮𞤲. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤯𞤵𞤯𞥆𞤭𞤲 𞤴𞤢𞤪𞤫-𞤴𞤢𞤪𞤫 𞤳𞤮 𞤧𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤼𞤢 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤭𞥅𞤤𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤭𞤼𞥆𞤫𞤴 𞤷𞤫𞤥𞤼𞤵𞤯𞤵𞤥. 𞤀𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤫𞥅𞤾𞤫𞥅 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮. 𞤕𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤫𞥅 𞤫 𞤺𞤭𞤥𞤭 𞤶𞤢𞤦𞤵𞥅𞤪𞤢 𞤫 𞤺𞤭𞤥𞤭 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤮𞥅𞤶𞤫 𞤫 𞤺𞤭𞤥𞤭 𞤯𞤭 𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲. 𞤐'𞤘𞤭𞤥𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤥𞤢𞥄𞤤𞤼𞤮𞤲 𞤥𞤮 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅. 𞤐'𞤘𞤫𞤼𞥆𞤫𞥅 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤳𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤴𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤫 𞤭𞤲𞤣𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤔𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤫 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅𞤦𞤺𞤢𞤤 𞤑𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤵𞤥⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤭 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤼𞤮𞤲 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤮𞤪𞤢𞤲𞤼𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤘𞤢𞤥 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤳𞤢𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞤪𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 *𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤑𞤢𞤲𞤳𞤮 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤳𞤭𞤧𞤲𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤼𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤢 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫 𞤬𞤵𞥅. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤌 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤭 𞤴𞤮𞤲𞤳𞤭 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤢⹁ 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤢 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢⹁ 𞤩𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮 𞤤𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤭𞥅 𞤳𞤢 𞤲'𞤣𞤭𞤴𞤢𞤥 𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮. 𞤌 𞤱𞤢𞤯𞤭𞥅 𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤮 𞤣𞤢𞤪𞤲𞤢 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤲 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤫𞤳𞤢 𞤸𞤫𞥅𞤾𞤭 𞤣𞤢𞤪𞤢𞤶𞥆𞤢⹁ 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤼𞤵𞤸𞤵𞤲'𞤣𞤭⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤳𞤮 𞤲𞤫𞤬𞤲𞤭⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤳𞤢 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤷𞤫𞤲𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤳𞤢 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤬𞤫𞤤𞤮𞥅𞤪𞤫. 𞤐𞤮𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤱𞤮𞤪𞤩𞤫 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤢 𞤪𞤫𞤱𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤲'𞤺𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤩𞤢𞤤𞥆𞤭 𞤥𞤵''𞤫𞤲. 𞤘𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤬𞤵𞥅 𞤴𞤭𞤯𞤭𞥅 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. 𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤤𞤢𞥄 𞤥𞤫𞥅𞤯𞥆𞤮 𞤱𞤢𞤻𞤺𞤮 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤮 𞤻𞤢𞥄𞤥𞤲𞤫𞤴 𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤮 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤢 𞤲'𞤣𞤵⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤪𞤫𞥅𞤲𞤪𞤢𞤼𞤢 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤳𞤢 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮⹁ 𞤲'𞤣𞤵 𞤫𞤲𞤫𞤲 𞤥𞤢𞥄 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤶𞤮𞤳𞥆𞤵𞤤𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥. *𞤁𞤫𞤬𞤼𞤫𞤪𞤫 𞤾𞤭'𞤭 : « 𞤐𞤫𞤯𞥆𞤮 𞤲𞤮 𞤧𞤫𞥅𞤣𞤫𞤴 𞤫 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤳𞥆𞤮𞥅𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤩𞤫 𞤬𞤵𞥅 𞤯𞤭𞤯𞤮 𞤩𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤮𞥅 𞤩𞤢𞤲𞤣𞤵 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤵. » 𞤐'𞤁𞤫'𞤫 𞤢𞥄𞤴𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤫 𞤧𞤵𞥅𞤯𞤭 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤥𞤢𞤳𞥆𞤢. 𞤉 𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥⹁ 𞤫𞤲'𞤣𞤫 𞤾𞤮𞤤𞤾𞤢 𞤣𞤮𞤱 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤭𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤧𞤭𞤴𞤢. 𞤉 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤧𞤫𞤴 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤴𞤭𞤯𞤢 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤴𞤭𞤯𞤭𞤪𞤭 𞤸𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥⹁ 𞤣𞤫𞤦𞥆𞤮 𞤦𞤮𞥅 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤢 𞤺𞤮𞤪𞤳𞤮 𞤥𞤵𞥅𞤯𞤵𞤥.
Efesu'en 6 Ɓiɓɓe e danyooɓe mu''en Onon ɓiɓɓe, ɗowtanee danyooɓe mooɗon sabu kawtal mooɗon e Jawmiraawo, gam kanjum woni booɗɗum. « Teddin baaba maaɗa e inna maaɗa. » Kanjum woni dooka arana ngoonka *alkawal nder dookaaji Allah sappo. Alkawal ngaal woni : « A heɓey barkaa, balɗe maaɗa boo njuuta nder duuniyaaru. » Onon danyooɓe, to' on kuunƴin ɓiɓɓe mooɗon, ammaa ekkitinee ɓe gikku mbooɗngu, elton ɓe, ɓe mawna nder laawol Jawmiraawo. Maccuɓe e jawmiraaɓe mu''en Onon maccuɓe, ɗowtanee jawmiraaɓe mooɗon nder ndu'u duuniyaaru, mawninee ɓe nder kulol e diwngol. Mbaɗee ɗum e ɓernde wo'ore kama on mbaɗana *Almasiifu. Ɗowtanee ɓe, wanaa yeeso gite maɓɓe tan, gam velnango ɓe ɓerɗe, ammaa ɗowtanee ɓe gam on maccuɓe Almasiifu waɗooɓe ko Allah yiɗi e ɓernde wo'ore. Kuwanee ɓe e velvelo kama huwanooɓe Jawmiraawo wanaa yimɓe. On anndi Jawmiraawo no biyoto koo moye kuuɗo kuuɗe booɗɗe, koo o maccuɗo koo o dimo. Onon boo jawmiraaɓe, njogoree maccuɓe mooɗon no haani. To' on nyaaɗan ɓe, gam on anndi onon e maɓɓe on ngoodi Jawmiraawo go'oto gonɗo toon dow asama, mo ɓurdindirtaa yimɓe. Konruɗumji ɗi Allah hokkata Raa ko timminireymi vi'igo on : cemmbiɗee nder kawtal mooɗon e Jawmiraawo. Ngooree baawɗe ma'ako mawɗe cemmbiɗina on. Ɓornee konruɗumji ɗi Allah hokkata on fuu, gam faa mbaawon dartanaago dabareeji *Ceyɗaan. Gam wanaa yimɓe konkontirten, ammaa en konkontira e ginnaaji kalluɗi gonɗi hakkunde dow e lees, goonɗi baawɗe e semmbee, laamaniiɗi ndu'u duuniyaaru ndu niɓre. Gam ma'ajum, kooƴee konruɗumji Allah fuu, gam to nyalaande hallunde warii mbaawon dartanaago dabareeji Ceyɗaan. Ɓaawo on njottini koo ɗume, ɗum tawa on ndari. To noon, ummee ndaree. Taadee goonga kama taadorde, ɓornee aadilaaku kama toggoore njamndi nde konu. Siri wa'ajingo *Habaru Belɗum ɗum jam laatanoo on paɗe. Wakkaci fuu njogee goonɗinki kama vavaade. E ma'aki nyifroton cenye ɗe yiite ɗe *Kalluɗo fiɗroyta on. Kuufnee kisndam kama huufneere njamndi nde konu. Kooƴee voliinde Allah kama kaafahi ki *Ruhu Ceniiɗo hokkata on. Wakkaci fuu mbaɗee do'aaje e torɗe noon no *Ruhu Ceniiɗo hollirta on. Kakkilee to' on com waɗango yimɓe Allah fuu do'aare dum. Miin boo, mbaɗanee yam do'aare gam Allah hokka yam ka mbi'eymi, mi anndina yimɓe sirri *Habaru Belɗum naa e kulol. Koo nde laatii jo'oni emi nder kaso, e noon fuu mi wakiliijo Habaru Belɗum ɗuum. Mbaɗee do'aare gam mi waɗa ga wa'ajingo Habaru ɗuum noon no haani, naa e kulol. Hinnoore sakitiinde Tikikus banndii en giɗaaɗo, kuwoowo koolaaɗo nder kuugal Jawmiraawo, no yeccoto on njamu am e ko kuweymi fuu. Mi liloyey mo to mooɗon, gam o yeccoo on no koo moye amin wontiri, o semmbiɗina ɓerɗe mooɗon boo. Banndiraaɓe, Allah *Baabiraawo meeɗen e Jawmiraawo meeɗen Yeesu *Almasiifu kokka on jo'onde jam e yiɗde e goonɗinki. Allah barkiɗina koo moye giɗɗo Jawmiraawo meeɗen Yeesu Almasiifu e yiɗde nde re'ataa.
𞤉𞤬𞤫𞤧𞤵'𞤫𞤲 𞥖 𞤇𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤫 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤧𞤢𞤦𞤵 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤵𞤥. « 𞤚𞤫𞤣𞥆𞤭𞤲 𞤦𞤢𞥄𞤦𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤫 𞤭𞤲𞥆𞤢 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢. » 𞤑𞤢𞤲'𞤶𞤵𞤥 𞤱𞤮𞤲𞤭 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢 𞤢𞤪𞤢𞤲𞤢 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤲𞤳𞤢 *𞤢𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤮𞥅𞤳𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤧𞤢𞤨𞥆𞤮. 𞤀𞤤𞤳𞤢𞤱𞤢𞤤 𞤲'𞤺𞤢𞥄𞤤 𞤱𞤮𞤲𞤭 : « 𞤀 𞤸𞤫𞤩𞤫𞤴 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤢𞥄⹁ 𞤦𞤢𞤤𞤯𞤫 𞤥𞤢𞥄𞤯𞤢 𞤦𞤮𞥅 𞤲'𞤶𞤵𞥅𞤼𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵. » 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤻𞤮𞥅𞤩𞤫⹁ 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤳𞤵𞥅𞤲𞤰𞤭𞤲 𞤩𞤭𞤩𞥆𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤳𞥆𞤭𞤼𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤺𞤭𞤳𞥆𞤵 𞤲'𞤦𞤮𞥅𞤯𞤲'𞤺𞤵⹁ 𞤫𞤤𞤼𞤮𞤲 𞤩𞤫⹁ 𞤩𞤫 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤢 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤤𞤢𞥄𞤱𞤮𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤃𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤫 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤵''𞤫𞤲 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫⹁ 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵⹁ 𞤥𞤢𞤱𞤲𞤭𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤 𞤫 𞤣𞤭𞤱𞤲'𞤺𞤮𞤤. 𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤯𞤵𞤥 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤮𞤲 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤢 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵. 𞤍𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫⹁ 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤫𞥅𞤧𞤮 𞤺𞤭𞤼𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤼𞤢𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤾𞤫𞤤𞤲𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤩𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤯𞤮𞤱𞤼𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤱𞤢𞤯𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤳𞤮 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤴𞤭𞤯𞤭 𞤫 𞤩𞤫𞤪𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤮'𞤮𞤪𞤫. 𞤑𞤵𞤱𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤩𞤫 𞤫 𞤾𞤫𞤤𞤾𞤫𞤤𞤮 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤸𞤵𞤱𞤢𞤲𞤮𞥅𞤩𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤌𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤲𞤮 𞤦𞤭𞤴𞤮𞤼𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤮 𞤳𞤵𞥅𞤯𞤫 𞤦𞤮𞥅𞤯𞥆𞤫⹁ 𞤳𞤮𞥅 𞤮 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤮 𞤣𞤭𞤥𞤮. 𞤌𞤲𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅 𞤶𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤮𞤪𞤫𞥅 𞤥𞤢𞤷𞥆𞤵𞤩𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭. 𞤚𞤮' 𞤮𞤲 𞤻𞤢𞥄𞤯𞤢𞤲 𞤩𞤫⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮𞤲 𞤢𞤲𞤣𞤭 𞤮𞤲𞤮𞤲 𞤫 𞤥𞤢𞤩𞥆𞤫 𞤮𞤲 𞤲'𞤺𞤮𞥅𞤣𞤭 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤺𞤮'𞤮𞤼𞤮 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤮 𞤼𞤮𞥅𞤲 𞤣𞤮𞤱 𞤢𞤧𞤢𞤥𞤢⹁ 𞤥𞤮 𞤩𞤵𞤪𞤣𞤭𞤲'𞤣𞤭𞤪𞤼𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫. 𞤑𞤮𞤲𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤈𞤢𞥄 𞤳𞤮 𞤼𞤭𞤥𞥆𞤭𞤲𞤭𞤪𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤾𞤭'𞤭𞤺𞤮 𞤮𞤲 : 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤱𞤼𞤢𞤤 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮. 𞤐'𞤘𞤮𞥅𞤪𞤫𞥅 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤮 𞤥𞤢𞤱𞤯𞤫 𞤷𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤮𞤲. 𞤇𞤮𞤪𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤮𞤲𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭 𞤯𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤬𞤢𞥄 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 *𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲. 𞤘𞤢𞤥 𞤱𞤢𞤲𞤢𞥄 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤳𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤼𞤫𞤲⹁ 𞤢𞤥𞥆𞤢𞥄 𞤫𞤲 𞤳𞤮𞤲𞤳𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤢 𞤫 𞤺𞤭𞤲𞥆𞤢𞥄𞤶𞤭 𞤳𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤭 𞤺𞤮𞤲𞤯𞤭 𞤸𞤢𞤳𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤣𞤮𞤱 𞤫 𞤤𞤫𞥅𞤧⹁ 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭 𞤦𞤢𞥄𞤱𞤯𞤫 𞤫 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤫𞥅⹁ 𞤤𞤢𞥄𞤥𞤢𞤲𞤭𞥅𞤯𞤭 𞤲'𞤣𞤵'𞤵 𞤣𞤵𞥅𞤲𞤭𞤴𞤢𞥄𞤪𞤵 𞤲'𞤣𞤵 𞤲𞤭𞤩𞤪𞤫. 𞤘𞤢𞤥 𞤥𞤢'𞤢𞤶𞤵𞤥⹁ 𞤳𞤮𞥅𞤰𞤫𞥅 𞤳𞤮𞤲𞤪𞤵𞤯𞤵𞤥𞤶𞤭 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤼𞤮 𞤻𞤢𞤤𞤢𞥄𞤲'𞤣𞤫 𞤸𞤢𞤤𞥆𞤵𞤲'𞤣𞤫 𞤱𞤢𞤪𞤭𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞥄𞤱𞤮𞤲 𞤣𞤢𞤪𞤼𞤢𞤲𞤢𞥄𞤺𞤮 𞤣𞤢𞤦𞤢𞤪𞤫𞥅𞤶𞤭 𞤕𞤫𞤴𞤯𞤢𞥄𞤲. 𞤇𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤮𞤼𞥆𞤭𞤲𞤭 𞤳𞤮𞥅 𞤯𞤵𞤥𞤫⹁ 𞤯𞤵𞤥 𞤼𞤢𞤱𞤢 𞤮𞤲 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤭. 𞤚𞤮 𞤲𞤮𞥅𞤲⹁ 𞤵𞤥𞥆𞤫𞥅 𞤲'𞤣𞤢𞤪𞤫𞥅. 𞤚𞤢𞥄𞤣𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲'𞤺𞤢 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤼𞤢𞥄𞤣𞤮𞤪𞤣𞤫⹁ 𞤩𞤮𞤪𞤲𞤫𞥅 𞤢𞥄𞤣𞤭𞤤𞤢𞥄𞤳𞤵 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤼𞤮𞤺𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤵. 𞤅𞤭𞤪𞤭 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞤥 𞤶𞤢𞤥 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤢𞤲𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤨𞤢𞤯𞤫. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤶𞤮𞤺𞤫𞥅 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤾𞤢𞤾𞤢𞥄𞤣𞤫. 𞤉 𞤥𞤢'𞤢𞤳𞤭 𞤻𞤭𞤬𞤪𞤮𞤼𞤮𞤲 𞤷𞤫𞤻𞤫 𞤯𞤫 𞤴𞤭𞥅𞤼𞤫 𞤯𞤫 *𞤑𞤢𞤤𞥆𞤵𞤯𞤮 𞤬𞤭𞤯𞤪𞤮𞤴𞤼𞤢 𞤮𞤲. 𞤑𞤵𞥅𞤬𞤲𞤫𞥅 𞤳𞤭𞤧𞤲'𞤣𞤢𞤥 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤸𞤵𞥅𞤬𞤲𞤫𞥅𞤪𞤫 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤲'𞤣𞤭 𞤲'𞤣𞤫 𞤳𞤮𞤲𞤵. 𞤑𞤮𞥅𞤰𞤫𞥅 𞤾𞤮𞤤𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤳𞤢𞤥𞤢 𞤳𞤢𞥄𞤬𞤢𞤸𞤭 𞤳𞤭 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢𞤼𞤢 𞤮𞤲. 𞤏𞤢𞤳𞥆𞤢𞤷𞤭 𞤬𞤵𞥅 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤶𞤫 𞤫 𞤼𞤮𞤪𞤯𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 *𞤈𞤵𞤸𞤵 𞤕𞤫𞤲𞤭𞥅𞤯𞤮 𞤸𞤮𞤤𞥆𞤭𞤪𞤼𞤢 𞤮𞤲. 𞤑𞤢𞤳𞥆𞤭𞤤𞤫𞥅 𞤼𞤮' 𞤮𞤲 𞤷𞤮𞤥 𞤱𞤢𞤯𞤢𞤲'𞤺𞤮 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤬𞤵𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤣𞤵𞤥. 𞤃𞤭𞥅𞤲 𞤦𞤮𞥅⹁ 𞤲'𞤦𞤢𞤯𞤢𞤲𞤫𞥅 𞤴𞤢𞤥 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤸𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤴𞤢𞤥 𞤳𞤢 𞤲'𞤦𞤭'𞤫𞤴𞤥𞤭⹁ 𞤥𞤭 𞤢𞤲𞤣𞤭𞤲𞤢 𞤴𞤭𞤥𞤩𞤫 𞤧𞤭𞤪𞥆𞤭 *𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤. 𞤑𞤮𞥅 𞤲'𞤣𞤫 𞤤𞤢𞥄𞤼𞤭𞥅 𞤶𞤮'𞤮𞤲𞤭 𞤫𞤥𞤭 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤢𞤧𞤮⹁ 𞤫 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤬𞤵𞥅 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤳𞤭𞤤𞤭𞥅𞤶𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤄𞤫𞤤𞤯𞤵𞤥 𞤯𞤵𞥅𞤥. 𞤐'𞤄𞤢𞤯𞤫𞥅 𞤣𞤮'𞤢𞥄𞤪𞤫 𞤺𞤢𞤥 𞤥𞤭 𞤱𞤢𞤯𞤢 𞤺𞤢 𞤱𞤢'𞤢𞤶𞤭𞤲'𞤺𞤮 𞤖𞤢𞤦𞤢𞤪𞤵 𞤯𞤵𞥅𞤥 𞤲𞤮𞥅𞤲 𞤲𞤮 𞤸𞤢𞥄𞤲𞤭⹁ 𞤲𞤢𞥄 𞤫 𞤳𞤵𞤤𞤮𞤤. 𞤖𞤭𞤲𞥆𞤮𞥅𞤪𞤫 𞤧𞤢𞤳𞤭𞤼𞤭𞥅𞤲'𞤣𞤫 𞤚𞤭𞤳𞤭𞤳𞤵𞤧 𞤦𞤢𞤲𞤣𞤭𞥅 𞤫𞤲 𞤺𞤭𞤯𞤢𞥄𞤯𞤮⹁ 𞤳𞤵𞤱𞤮𞥅𞤱𞤮 𞤳𞤮𞥅𞤤𞤢𞥄𞤯𞤮 𞤲'𞤣𞤫𞤪 𞤳𞤵𞥅𞤺𞤢𞤤 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮⹁ 𞤲𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮𞤼𞤮 𞤮𞤲 𞤲'𞤶𞤢𞤥𞤵 𞤢𞤥 𞤫 𞤳𞤮 𞤳𞤵𞤱𞤫𞤴𞤥𞤭 𞤬𞤵𞥅. 𞤃𞤭 𞤤𞤭𞤤𞤮𞤴𞤫𞤴 𞤥𞤮 𞤼𞤮 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲⹁ 𞤺𞤢𞤥 𞤮 𞤴𞤫𞤷𞥆𞤮𞥅 𞤮𞤲 𞤲𞤮 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤢𞤥𞤭𞤲 𞤱𞤮𞤲𞤼𞤭𞤪𞤭⹁ 𞤮 𞤧𞤫𞤥𞤦𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤩𞤫𞤪𞤯𞤫 𞤥𞤮𞥅𞤯𞤮𞤲 𞤦𞤮𞥅. 𞤄𞤢𞤲𞤣𞤭𞤪𞤢𞥄𞤩𞤫⹁ 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 *𞤄𞤢𞥄𞤦𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤫 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 *𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤳𞤮𞤳𞥆𞤢 𞤮𞤲 𞤶𞤮'𞤮𞤲'𞤣𞤫 𞤶𞤢𞤥 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤫 𞤺𞤮𞥅𞤲𞤯𞤭𞤲𞤳𞤭. 𞤀𞤤𞥆𞤢𞤸 𞤦𞤢𞤪𞤳𞤭𞤯𞤭𞤲𞤢 𞤳𞤮𞥅 𞤥𞤮𞤴𞤫 𞤺𞤭𞤯𞥆𞤮 𞤔𞤢𞤱𞤥𞤭𞤪𞤢𞥄𞤱𞤮 𞤥𞤫𞥅𞤯𞤫𞤲 𞤒𞤫𞥅𞤧𞤵 𞤀𞤤𞤥𞤢𞤧𞤭𞥅𞤬𞤵 𞤫 𞤴𞤭𞤯𞤣𞤫 𞤲'𞤣𞤫 𞤪𞤫'𞤢𞤼𞤢𞥄.