diff --git "a/cux_Latn/fineweb-2_000001_keep.jsonl" "b/cux_Latn/fineweb-2_000001_keep.jsonl" new file mode 100644--- /dev/null +++ "b/cux_Latn/fineweb-2_000001_keep.jsonl" @@ -0,0 +1,28 @@ +{"text":"CARTA YEⁿ'E 'IIⁿ'YĀⁿ HEBREOS\n1\nNdyuūs dichó'o yā daiyá yā chi caaⁿ'máⁿ yā lado yeⁿ'é yā\n1 Tiempo chi 'āā chó'ōo, Ndyuūs caⁿ'a yā n'deee cūūví tiempo ndúúcū neené n'deee nááⁿ taachi profetas chi candɛɛ́ yā nduudu yeⁿ'e Ndyuūs ngaⁿ'á yā lado yeⁿ'é yā. 2 Ní maaⁿ ní tiempo 'cūū Ndyuūs dichó'o yā daiyá yā Jesucristo chi ngaⁿ'á yā ndúúcū s'uuúⁿ. Ní Ndyuūs ndúúcū daiyá yā din'dái yā tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ ní Ndyuūs ca'á yā tanducuéⁿ'ē chi yeⁿ'ē daiyá yā. 3 Ní daiyá Dendyuūs miiⁿ ní ngíí n'gai yā yeⁿ'ē chidɛɛvɛ́ n'dai yeⁿ'é Ndyuūs. Ní tan'dúúcā Ndyuūs miiⁿ 'āā 'tiicá nūuⁿ daiyá yā. Daiyá yā ní ndúúcū nduudu chi ngaⁿ'a yā, diíⁿ yā chi tanducuéⁿ'ē dendu'ū snéé na lugar yeⁿ'ē. Ní cuayiivi chi daiyá yā diíⁿ yā chi nadach'ɛɛcú yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'é yā tuu'mi ní ch'iindí yā ná va'ai chɛɛti nguuvi na lado tá cuaacú chiidá yā chi lado yeⁿ'e honor. Ndyuūs miiⁿ ní poder chi ch'ɛɛtɛ ca yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē poder.\nDaiya Ndyuūs ní ch'ɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ ti ángeles\n4 Ní daiya Dendyuūs ní neené ch'ɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ ti ángeles. Ní chi duuchí yā ndúúcū chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'é yā ní neené ch'ɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ ti ángeles. 5 Caati mar 'áámá vmnéⁿ'ēe nguɛ́ɛ́ caⁿ'a Ndyuūs ndúúcū mar 'áámá ángel tan'dúúcā chi ngaⁿ'a yā ndúúcū daiyá yā Jesucristo:\nDíí ní daiyá; maaⁿ ca'á vida yeⁿ'é nī.\nNí nguɛ́ɛ́ caⁿ'a yā ndúúcū mar 'áámá ángel 'tíícā:\n'Úú ní chiida di 'úú; niicu díí ní daiyá dii. 6 Ní taachi Ndyuūs dichó'o yā 'áámá n'dyaⁿ'ā daiyá yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ngaⁿ'a yā 'tíícā:\nNducyaaca ángeles yeⁿ'é Ndyuūs canéé chi dich'ɛɛtɛ́ yā daiya Ndyuūs. 7 Ní Ndyuūs ngaⁿ'a yā yeⁿ'e ángeles yeⁿ'e yā 'tíícā:\n'Úú diíⁿ chi ángeles yeⁿ'é ní tan'dúúcā espíritu s'eeⁿ, 'tiicá yā. Ní diíⁿ chi ángeles dichíí'vɛ yā 'úú. Ní tan'dúúcā 'áámá nguuchi yaⁿ'ā 'tíícā ángeles yeⁿ'é. 8 Naati Ndyuūs ngaⁿ'á yā yeⁿ'e daiya yā Jesucristo 'tíícā:\nDii Ndyuūs, trono yeⁿ'e di ni 'áámá cūnee. Ní ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ di yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē ndúúcū vaadī cuaacu.\n9 Dii ní neⁿ'e di cosas chi cuaacu, ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'e di chɛɛ chi nguɛ́ɛ́ cuaacu. Cucáávā chuū Ndyuūs yeⁿ'e di chi chiida di ní tee yā dii vaadī yeenu taavi nguɛ́ɛ́ ti ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'é nī. 10 'Tiicá ntúūⁿ Ndyuūs ngaⁿ'a yā yeⁿ'ē daiyá yā Jesucristo:\nDíí, Señor, ndii cuááⁿ vmnaaⁿ s'núuⁿ di cimiento yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū, ní din'dái di nanguuvi ndúúcū ta'a di.\n11 Iⁿ'yeēⁿdi ndúúcū nánguuvi ní dí'cuiinu naati díí 'áámá cūnee di. Ní tanducuéⁿ'ē chuū cuuvi ndiicúū tan'dúúcā catecai yú, 'tíícā ndiicúū.\n12 Ní diíⁿ nī n'cánnduu nī nducuéⁿ'ē tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ diíⁿ yā chí n'cannduu yā catecaí yā. Ní n̄'daaⁿ di nducuéⁿ'ē tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ n̄'daaⁿ yā catecaí yā. Naati dii Jesucristo daiyá Ndyuūs 'āā daamá nūuⁿ canee di nduuyu nduuyu. Ní 'áámá cūnee di cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. 13 Ndyuūs nguɛ́ɛ́ caⁿ'á yā mar 'áámá ángel mar 'áámá vmnéⁿ'ēe tan'd'úúcā chi ngii yā daiyá yā Jesucristo 'tíícā:\n'Cuūndī di lado ta cuaācú ndíí 'úú diíⁿ chi nducyaacá yā chi taáⁿ yā yeⁿ'ē di canée yā maaⁿ ca'a di tan'dúúcā 'áámá banco 'líí 'tííca yā chí chɛɛ́ dí yeⁿ'é yā. 14 Nducyáácá ángeles ní espíritu s'eeⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. Ní Ndyuūs dichó'o yā ángeles chí innee yā 'iiⁿ'yāⁿ na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chi Ndyuūs nadinguáⁿ'ai yā.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/HEB01.htm","date":"2019-02-16T22:34:31Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247481122.31\/warc\/CC-MAIN-20190216210606-20190216232606-00349.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000033379,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000033378601074}","num_words":530,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.46,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA CUAYIIVI YEⁿ'E 'IIⁿ'YĀⁿ YEⁿ'E YÁĀⁿ TESALÓNICA\n1\nPablo ndúúcū compañeros yeⁿ'é yā idinguúⁿ yā carta 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Tesalónica, 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Ndyuūs\n1 'Úú Pablo idinguúⁿ carta 'cūū ndúúcū hermano Silvano ndúúcū hermano Timoteo. Ní idinguúⁿ yeⁿ'e hermanos chi caⁿ'á yā na yaācū yeⁿ'e yáāⁿ Tesalónica. Ní hermanos ní yeⁿ'e Ndyuūs Chiida yú ní yeⁿ'e Señor Jesucristo ye���'e yú. 2 Neⁿ'é chi Ndyuūs Chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo cuuví tée yā ndís'tiī cosas chí n'daacā n'dai yeⁿ'é yā ndúúcū vaadī 'diiíⁿ yeⁿ'e yā.\nNdyuus caⁿ'á yā diíⁿ yā juzgar 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é yā taachí ndaa Cristo taama vmnéⁿ'ēe\n3 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'e yú, cueⁿ'e daāⁿmaⁿ canéé chi ca'á 'nū gracias Ndyuūs cucáávā ndís'tiī caati n'daacā chi diíⁿ 'nū 'tíícā. Caati deenú 'nū chi nguuvi nguuvi ca'áámá ca'áámá ndís'tiī ní i'téénu ca nī ní neⁿ'e cá nī nducyaaca nī 'aamá nī ndúúcū taama nī. 4 Níícú taachi ngaⁿ'á 'nū ngii 'nū hermanos yeⁿ'e yú yeⁿ'e ndís'tiī, tuu'mi ngaⁿ'á 'nū chi yeenú 'nū caati ch'ɛɛtinéé n'daacá nī nducyaaca nī chi caⁿ'á nī na yaācū yeⁿ'é Ndyuūs yeⁿ'ē yú, ní cáávā chi ndís'tiī ní ch'iⁿ'í nī ndúúcū nducuéⁿ'ē chi n'geenú nī ngii ní ndúúcū cosas chi díítūu chi chó'ōo yeⁿ'é nī chi vɛ́ɛ́ paciencia yeⁿ'é nī. Ní n'daacā i'teenú nī. 5 Ní chuū ní cuaacu ch'iⁿ'i chi Ndyuūs ní diíⁿ yā juzgar 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū vaadī cuaacu caati Ndyuūs diíⁿ yā chi ndís'tiī ch'iⁿ'í nī chi n'dai taaví nī chi cuuvi ndaa nī naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā. Ní cáávā chuū chííⁿ chi ndís'tiī ní n'geenú nī ngii.\n6 Caati n'daacā nduucú Ndyuūs chi Ndyuūs nadíí'vɛ̄ 'iiⁿ'yāⁿ chi idiiⁿ chí ndís'tiī n'geenú nī ngii ndúúcū chi 'cueenú yā cuuvi. 7 Tiempo taachi Señor Jesucristo miiⁿ ngiicá yā yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi ndúúcū ángeles yeⁿ'é yā ndúúcū poder yeⁿ'e yā, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndaa yā ná nguuchi yaⁿ'ā. Ní tiempo miiⁿ Ndyuūs teé yā ndís'tiī chi 'āā ntɛ́ɛ́ 'cueenú nī cuuvi. 'Tiicá ntúūⁿ ní teé ya nús'uu chi 'āā ntɛ́ɛ́ 'cueenú 'nū cuuvi. 8 Ní ndaa yā chí ca'a yā castigo 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'diichí yā Ndyuūs ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿ'e evangelio yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'e yú chi nadanguáⁿ'ai yā 'iiⁿ'yāⁿ. 9 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní cuuví yā castigados ní cueⁿ'e daāⁿmaⁿ Ndyuūs di'cuiinú yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní Ndyuūs s'neeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yaⁿ'ai yeⁿ'é yā. Ní nguɛ́ɛ́ cuuvi n'diichí yā naaⁿ Ndyuūs. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cuuvi n'diichí yā dɛɛvɛ taavi ca yeⁿ'é yā ndúúcū poder yeⁿ'é yā. 10 Ní tiempo chi ndaa Jesucristo miiⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi 'āā i'téénu yā Jesucristo ní caⁿ'a yā dich'ɛɛtɛ́ yā Ndyuūs. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ntúūⁿ caⁿ'a yā dich'ɛɛtɛ́ yā Ndyuūs caati i'téénu nī nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs chi ngaⁿ'a 'nū nanááⁿ nī. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngeⁿ'e yiiⁿnuⁿ yā.\n11 Ní cáávā chuū cueⁿ'e daāⁿmaⁿ ngaⁿ'angua'á 'nū caavā ndís'tiī. Ní ngiicá 'nū Ndyuūs yeⁿ'e yú chí diiⁿ cuenta yā chi ndís'tiī ní n'daacā ti yaa'ví yā ndís'tiī chi cuuvi yeⁿ'é yā ndís'tiī. Ní ngiicá 'nū Ndyuūs chi diíⁿ yā ndúúcū ndís'tiī ndúúcū poder yeⁿ'é yā chi ndís'tiī ní cuuvi diíⁿ nī nducuéⁿ'ē chi n'daācā. Ní cuuvi diíⁿ nī cumplir ntiiⁿnyuⁿ n'dai chi diíⁿ nī cáávā chi i'téénu nī Jesucristo. 12 Ní 'iicu 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi dich'ɛɛtɛ́ yā Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú cáávā chiiⁿ chi diiⁿ ndís'tiī. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ dich'ɛɛtɛ́ yā ndís'tiī caati Ndyuūs yeⁿ'ē yú ndúúcū Señor Jesucristo nginneé yā ndís'tiī.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/2TH01.htm","date":"2019-02-21T13:29:00Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247504790.66\/warc\/CC-MAIN-20190221132217-20190221154217-00094.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000087023,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000087022781372}","num_words":551,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.519,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"PABLO IDINGUÚⁿ YĀ CARTA 'CŪŪ YEⁿ'E 'IIⁿ'YĀⁿ CHI SNÉE YĀ YÁĀⁿ ROMA\n1\nPablo idinguúⁿ yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yaacū yeⁿ'e yáāⁿ Roma\n1 'Úú Pablo 'úú ní 'úú dichíí'vɛ̄ Señor Jesucristo. Ndyuūs yaa'ví yā 'úú ni ndɛɛvɛ́ yā 'úú. Ní dichó'o yā 'úú chi cuuví apóstol chi candɛɛ́ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs chi nduudu yeⁿ'e evangelio yeⁿ'e chi nanguaⁿ'ai 'iiⁿ'yāⁿ.\n2 Ndyuūs ní caⁿ'a yā n'deee n'dáí tiempo chi 'āā chó'ōo chi ca'a yā evangelio chí nduudu cuaacu chi nadanguáⁿ'ai yā taachi profetas ngaⁿ'á yā yeⁿ'ē. Ní dingúuⁿ yā na libro yeⁿ'e Dendyuūs yeⁿ'ē chúū. 3 Nduudu 'cūū chi evangelio ní yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'e yú chi Daiya Dendyuūs. Cristo ní ndāa yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū cuerpo tan'dúúcā s'uuúⁿ cáávā na ndaata yeⁿ'ē rey David. 4 Ní cucááva Espíritu chi n'dai taavi yeⁿ'e Cristo, Cristo dicuaacú yā chí Daiyá Ndyuūs ndúúcū poder yeⁿ'é Ndyuūs chi ch'ɛɛtɛ taavi ca taachi nducuéeⁿ yā yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā. 5 Ní cáávā Cristo miiⁿ Ndyuūs tee yā 'aama favor 'úú ti dicho'ó yā 'úú chi 'úú cuuvi apóstol yeⁿ'é yā cáávā chi duuchi Cristo. Ní cáávā chi 'úú cuuvi 'cuuⁿ'míⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nducuéⁿ'ē nación táácā cuuvi cu'téénu yā Ndyuūs. Ní 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e yā. 6 Ní ndís'tiī ní yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Jesucristo caati Ndyuūs yaa'ví yā ndís'tiī chi cuuvi yeⁿ'é Cristo ndís'tiī.\n7 'Úú idinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e nducyáácá ndís'tiī chi snée nī na yáāⁿ Roma, ndís'tiī chi Ndyuūs neⁿ'e yā ní yaa'ví yā ndís'tiī chi cuuví yeⁿ'é yā ndís'tiī. Neⁿ'é chi Ndyuūs Chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo tée yā ndís'tiī vaadī n'dai ca yeⁿ'é yā ndúúcū vaadī 'diīiⁿ yeⁿ'é yā.\nPablo neⁿ'e yā caⁿ'á yā yáāⁿ Roma\n8 Vmnááⁿ vmnaaⁿ ca'á gracias Ndyuūs cáávā Jesucristo cucáávā nducyaaca ndís'tiī caati 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e núúⁿmáⁿ iⁿ'yeeⁿdī ch'iindiveéⁿ yā tan'dúúcā chi ndís'tiī i'téénū nī Jesucristo ní ngaⁿ'á yā yeⁿ'e ndís'tiī. 9 'Úú ndúúcū nuuⁿmaⁿ staavā yeⁿ'é dichii'vɛ́ Ndyuūs. Ní candɛɛ́ nduudu ngai yeⁿ'e evangelio yeⁿ'e Daiyá yā. Ndyuūs deenú yā chi 'úú cueⁿ'e daāⁿmaⁿ nan'gaacú yeⁿ'e ndís'tiī ní taachí ngaⁿ'āngua'á ní ngaⁿ'āngua'á cucáávā ndís'tiī. 10 Ní ngiicá Ndyuūs chi nduuti chi neⁿ'é yā chi tée yā lugar 'úú chi tiempo 'cūū cuuví ndaá nanááⁿ ndís'tiī. 11 Neⁿ'e cá snaáⁿ ndís'tiī ní cunneé ndís'tiī ndúúcū Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs chi cu'téénu cá nī ní 'íícú ndís'tiī diitūu 'cuɛɛtinée nī ndúúcū chi i'téénu nī. 12 Ní 'íícú ndís'tiī ndúúcū 'úú ca'á díítuu yú 'aama yú taama yú ndúúcū chi i'téénu yú ti daama daama i'téénu yú.\n13 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é, neⁿ'é chí cádiinuuⁿ ndís'tiī chi neené n'deee cuuví neⁿ'é chií n'diichí ndís'tiī naati ndii mááⁿ nguɛ́ɛ́ ngii chí chií. Neⁿ'é n'diichí ndís'tiī caati tan'dúúcā chi vɛ́ɛ́ n'gui'i yeⁿ'e cosecha 'tiicá ntúūⁿ ndís'tiī cuuvi tan'dúúcā n'gui'i yeⁿ'e cosecha yeⁿ'e ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é caati 'tíícā vɛ́ɛ́ n'gui'i yeⁿ'é nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e tanáⁿ'ā naciones yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. 14 Ní 'úú cánéé chi cunneé 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e ndaata yeⁿ'é ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e tanáⁿ'ā naciones, 'iiⁿ'yāⁿ chi deenu ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ deenū. 15 Ni 'tiicá ntúūⁿ 'úú caneé listo chi caaⁿ'máⁿ nduudu cuaacu yeⁿ'e evangelio chi nanguaⁿ'ai 'iiⁿ'yāⁿ. Ní caaⁿ'máⁿ nanááⁿ ndís'tiī chi snee nī na yáāⁿ Roma.\nPoder yeⁿ'e evangelio chí nduudu ngai yeⁿ'é Cristo\n16 Ní nguɛ́ɛ́ 'cuinaáⁿ chi caaⁿ'máⁿ nduudu cuaacu yeⁿ'e evangelio ti nduudu miiⁿ ní poder yeⁿ'é Ndyuūs. Ní nanguaⁿ'āī nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Cristo, vmnááⁿ vmnaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ Israel chi judío s'eeⁿ. 'Tiicá ntúūⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e ndaata Israel. 17 Ní nduudu cuaacu yeⁿ'e evangelio mííⁿ ní n'giⁿ'i chi Ndyuūs ní diiⁿ yā aceptar s'uuúⁿ chi cuuvi yeⁿ'é yā s'uuúⁿ cáávā chi i'téénu yú Jesucristo, ni dámaaⁿ cáávā chí i'téénu yú Jesucristo. 'Tíícā canee nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs: 'Iiⁿ'yāⁿ chi Ndyuūs diíⁿ yā aceptar chi cuuvi yeⁿ'é yā, 'cuɛɛtineé yā cucáávā chi i'téénu yā.\nNúúⁿndí yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi snee yā na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū\n18 Déénu yú chi Ndyuūs ca'á yā castigo chi neené díítūu nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi dinuuⁿndí yā. Ní cucáávā nuuⁿndi yeⁿ'é yā nguɛɛ n'gúúⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ cuuví deenú yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. Castigo yeⁿ'é yā ngíícá ndíí na va'ai chɛɛti nguuvi. 19 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi deenu n'dáí yā cuuvi cadíínuuⁿ yā chí yeⁿ'e Ndyuūs caati Ndyuūs ch'íⁿ'í yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chuū. 20 Dendu'ū chi yeⁿ'é Ndyuūs chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yú cuuvi déénu yú cucáávā nducuéⁿ'ē chi Ndyuūs din'dái yā ndúúcū poder yeⁿ'é yā chí 'áámá cānee. Ní chuū cuuví snaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndii tiempo chi Ndyuūs din'dái yā iⁿ'yeeⁿdī. Ní deenú yā chi Ndyuūs ní Ndyuūs nuuⁿmáⁿ cuaacu. Ní nguɛ́ɛ́ cuuví caaⁿ'máⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ cuuví n'diichí yā Ndyuūs. 21 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ n'diichí yā Ndyuūs naati nguɛ́ɛ́ chí'tēēnu yā Ndyuūs miiⁿ chí ch'ɛɛtɛ yā ní nguɛ́ɛ́ ca'á yā gracias Ndyuūs. Nguɛ́ɛ́ 'tíícā diíⁿ y��. Naati nadicádíínuuⁿ yā yeⁿ'e dendu'u chi nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ chi yeⁿ'e maāiⁿ. Ní cáávā chi necio yā ch'ɛɛtinée yā na maāiⁿ. 22 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ngaⁿ'a yā chi deenu ca yā naati diíⁿ yā chi tonto yā. 23 Ní n̄'daáⁿ yā vaadī dɛɛvɛ ngii yeⁿ'é Ndyuūs chi canduuchí yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ cáávā santos ídolos o imágenes chi idin'dái 'iiⁿ'yāⁿ, santos chi tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi n'díí. 'Tíícā santos miiⁿ ndúúcū ídolos yeⁿ'e 'yáádā, ndúúcū ídolos yeⁿ'ē cúú ndúúcū ídolos yeⁿ'ē 'iiti chi cuūuⁿ cá'a tī.\n24 Ní cáávā chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ni nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā tuumicadíínuuⁿ yā ní Ndyuūs s'neéⁿ yā chi diíⁿ yā dendú'ū chi nguɛ́ɛ́ n'daacā chi neⁿ'e diiⁿ cuerpo yeⁿ'é yā. Ní diíⁿ yā ndúúcū cuerpo yeⁿ'é yā nguááⁿ maáⁿ yā dendu'ū chí vaadī 'cuíínuúⁿ. 25 Ní diíⁿ yā 'túúcā ti nguɛ́ɛ́ i'téénú yā nduudu cuaacu yeⁿ'e Ndyuūs ti i'téénu yā nduudu yaadi. Ní dich'ɛɛtɛ́ yā dendu'ū chi Ndyuūs din'dái yā naati nguɛ́ɛ́ dich'ɛɛtɛ́ yā maáⁿ Ndyuūs chi din'dái yā dendu'ū. Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ canéé chi dich'ɛɛtɛ́ yā Ndyuūs. 'Tíícā canee chi diíⁿ yā.\n26 Ní cáávā chi diíⁿ yā 'tuucā Ndyuūs diíⁿ yā chi'nééⁿ maáⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā dendu'ū chi nguɛɛ n'daacā chi 'cuináaⁿ yā. Ní n'daataá s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ caⁿ'á yā ndúúcū saⁿ'a naati caⁿ'á yā ndúúcū n'daataá ní diíⁿ yā tan'dúúcā chi ch'iindivaacú yā ndúúcū vi'ī. 27 'Tiicá ntúūⁿ saⁿ'ā s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ caⁿ'á yā ndúúcū n'daataá naati caⁿ'á yā ndúúcū saⁿ'ā ni diíⁿ yā tan'dúúcā chi ch'iindivaacú yā ndúúcū vi'ī. Diíⁿ yā nguaaⁿ maáⁿ yā cosas chi vaadī 'cuíínūuⁿ ní sta'á yā castigo na cuerpo yeⁿ'é yā yeⁿ'e chi nguɛɛ n'daacā chi diíⁿ yā.\n28 Ní cáávā chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā ntiinaáⁿ yā Ndyuūs, Ndyuūs chi'néeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā nducuéⁿ'ē chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nadacadíínuuⁿ yā chi nguɛɛ n'daacā. Ní diíⁿ yā cosas chi nguɛ́ɛ́ canee chi diíⁿ yā. 29 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nééné nadacadiinúúⁿ yā yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi nguɛɛ n'daacā. Ní caⁿ'á yā ndúúcū n'daataá o saⁿ'ā chi nguɛɛ yeⁿ'e yā. Ní neené yaadiī'yá yā ní diíⁿ yā cosas yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ. Ní neⁿ'é yā dendú'ū chi nguɛɛ yeⁿ'e yā. Ní neene idiíⁿ yā cosa chi nguɛɛ n'daacā ti neⁿ'e yā diiⁿ yā 'tíícā. Ní neené nngueé yā. Ní n'giiⁿ'núⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní neené n'gɛɛcu cheendí yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ, ní nginnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nééné nguɛɛ n'daacā staava yeⁿ'é yā. Ní neené n'gɛɛcu cheendí yā yeⁿ'e chi 'iiⁿ'yāⁿ diiⁿ yā yeⁿ'e chi nguɛɛ n'daacā. 30 Ngaⁿ'á yā yeⁿ'e chi nguɛ́ɛ́ n'daacā yeⁿ'e taama yā. Nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā Dendyuūs. Ngaⁿ'á yā nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē s'uuúⁿ ní ngii 'cuináāⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē s'uuúⁿ. Maáⁿ yā dich'ɛɛtɛ́ yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní idiyaadí taaví yā ní nadacadíínuuⁿ yā cosa chí ngai chi nguɛɛ n'daācā. Ní nguɛ́ɛ́ i'téénu yā yeⁿ'ē chɛɛcú yā yeⁿ'e chiida yā. 31 Nguɛ́ɛ́ itúúmícádíínuuⁿ yā, nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā chi ngāⁿ'a yā chi diíⁿ yā. Nguɛ́ɛ́ idinéⁿ'e yā 'iiⁿ'yāⁿ ní nguɛ́ɛ́ déénu yā nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ 'áárá chí ngaⁿ'a yā chi nadach'ɛɛcú yā yeⁿ'e yā. Ní nguɛ́ɛ́ ya'āī 'iinú yā 'iiⁿ'yāⁿ. 32 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nééné déénu yā chí Ndyuūs ngaⁿ'a yā chi canéé chi diiⁿ yā. Ni déénu yā chi 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ 'tíícā, tuu'mí chí 'cuūvi yā naati icandíícá yā chi idiíⁿ yā 'tíícā. Yeenú taaví yā taachi inaáⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā 'tíícā.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/ROM01.htm","date":"2019-02-22T02:34:35Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247512461.73\/warc\/CC-MAIN-20190222013546-20190222035546-00360.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000088215,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000088214874268}","num_words":1292,"character_repetition_ratio":0.086,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.528,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA VMNÁÁⁿ VMNAAⁿ YEⁿ'E 'IIⁿ'YĀⁿ YEⁿ'E YÁĀⁿ TESALÓNICA\n1\nPablo ndúúcū compañeros yeⁿ'é yā idinguúⁿ yā carta 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yaācū na yáāⁿ Tesalónica\n1 'Úú, Pablo, idinguúⁿ carta 'cūū ndúúcū saⁿ'a Silvano ndúúcū saⁿ'ā Timoteo yeⁿ'e hermanos yeⁿ'e yú chi caⁿ'á yā na yaācū yeⁿ'e yáāⁿ Tesalónica, 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'é Ndyuūs Chiida yú níícú yeⁿ'é Señor Jesucristo. Neⁿ'é 'nū chi Ndyuūs Chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo tée yā ndís'tiī nducuéⁿ'ē vaadī n'dai yeⁿ'é yā, ní vaadī 'diīíⁿ yeⁿ'é yā canee na staava yeⁿ'é nī.\n'Iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Tesalónica din'daacá yā ní diitu i'téénu yā Jesucristo\n2 Ca'á 'nū gracias nanááⁿ Ndyuūs cáávā nducyaaca ndís'tiī ní taachi caaⁿ'maⁿngua'á 'nū inin'gáácú 'nū yeⁿ'e ndís'tiī. 3 Ní taachi ngaⁿ'angua'á 'nū nanááⁿ Ndyuūs Chiida yú, ngaⁿ'angua'á 'nū yeⁿ'e ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ nī caati i'téénu cá nī ní chí neⁿ'e cá nī nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ní chí nginnee yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní cuchɛ́ɛ nī yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē. Ní 'áámá caneé nī ndúúcū chi i'téénu nī caati cūnee ngiinú nī chi Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú caⁿ'á yā tée yā chiiⁿ chi cuuvi yeⁿ'é nī. 4 Ndís'tiī, hermanos yeⁿ'é 'nū, Ndyuūs neⁿ'é yā ndís'tiī. Ní deenú 'nū chi Ndyuūs ndɛɛvɛ yā ndís'tiī chi ndís'tiī cuuvi yeⁿ'é yā ndís'tiī. 5 Taachi ngaⁿ'a 'nū nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs nanááⁿ ndís'tiī nguɛɛ dámaāⁿ ngaⁿ'á 'nū nduudu miiⁿ ndúúcū nduudu yeⁿ'é 'nū ti ndúúcū poder yeⁿ'ē Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs. Ní deenú 'nū chi nduudu cuaacu miiⁿ ní cuaacu. Ndís'tiī ní deenú nī du'u saⁿ'ā nús'uu taachi caneé 'nū ndúúcū ndís'tiī ni táácā diíⁿ 'nū caati maáⁿ nī cuuvi 'cuɛɛtinéé n'daaca nī.\n6 Ni ndís'tíī ní 'āā diiⁿ nī tan'dúúcā chi nús'uu diíⁿ 'nū ní tan'dúúcā chi diiⁿ Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú. Ní i'téénu nī nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. Ní yeenú nī ndúúcū vaadī yeenú chi Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs tee yā ndís'tiī 'áárá chí ch'eenú nī chiī cucáávā chi i'téénu nī. 7 Ní cucáávā chi diíⁿ nī 'tuucā nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Señor Jesucristo, 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e núúⁿmáⁿ yáⁿ'āa Macedonia ndúúcū núúⁿmáⁿ yáⁿ'āa Acaya cuuvi cuta'á ndís'tiī tan'dúúcā 'áámá ejemplo ní diíⁿ yā tan'dúúcā chi diíⁿ nī. 8 Ní ndís'tiī diiⁿ nī chi tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi déénu yā nduudu cuaacu yeⁿ'e Señor. Nguɛɛ dámaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Macedonia ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Acaya naati 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nducuéⁿ'ē cuaāⁿ 'āā deenú yā chi ndis'tiī i'téénu nī Ndyuus. Ní nguɛɛ canéé chi caaⁿ'maⁿ cá 'nū dɛ'ɛ̄ vɛɛ yeⁿ'e nī ti n'daacā i'téénu nī. 9 Ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'a yā nús'uu yeⁿ'e visita yeⁿ'é 'nu taachi caneé 'nū nguaaⁿ ndís'tii. Ni ngaⁿ'a yā tan'dúúcā chi ndís'tiī s'néeⁿ nī ídolos caavā chi cu'téénu nī Ndyuūs chí canduuchi, Ndyuūs chí cuáácú chi Ndyuūs. Ní tuca'á nī diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. 10 'Tiicá ntúūⁿ ngaⁿ'a yā chi ndís'tiī cūnee ngiinú nī chi Jesucristo chi Daiya Ndyuūs ní ndaa yā taama vmnéⁿ'ēe yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi. Ndyuūs nada'cueeⁿ yā Jesús miiⁿ yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. Níícú Jesucristo miiⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ yeⁿ'ē castigo chi neené díítūu yeⁿ'e tiempo chi cuchiī.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/1TH01.htm","date":"2019-02-18T18:40:11Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247487624.32\/warc\/CC-MAIN-20190218175932-20190218201932-00477.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000067949,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000067949295044}","num_words":484,"character_repetition_ratio":0.082,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.479,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA CUAYIIVI YEⁿ'E SAN JUAN\n1\nYeⁿ'e nduudu cuaacu ní yeⁿ'ē vaadī neⁿ'e\n1 'Úú Juan chi saⁿ'ā chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yaācū idinguúⁿ yeⁿ'ē n'daataá chí Ndyuūs ndɛɛvɛ yā ndúúcū daiya yā chi cuaacu nííⁿnyúⁿ neⁿ'é. Ní nguɛ́ɛ́ 'úú dámaáⁿ neⁿ'é ti 'tiicá ntúūⁿ nducyáácá yā chi n'diichí yā nduudu cuaacu. 2 Ní cáávā chi vɛ́ɛ́ vaadī cuaacu yeⁿ'e yú ní caavā nduudu cuaacu chi canéé ndúúcu yú, 'áámá cūnee tandíí ndúúcu yú. 3 Neⁿ'é chi canéé ndúúcū ndís'tiī vaadī n'dai yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū vaadī ya'ai 'iinu yeⁿ'e yā ndúúcū 'diiíⁿ yeⁿ'e Dendyuūs chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo chí daiya Dendyuūs chi chiida yú. Tanducuéⁿ'ē chuū canéé ndúúcu nī ndúúcū nduudu cuaacu ndúúcū vaadī neⁿ'ē.\n4 'Āā 'áámá yeenú caati chí nindaācá daiya di chí diíⁿ yā chiiⁿ chi cuaacu tan'dúúcā s'uuúⁿ chi sta'a yú ley yeⁿ'ē chiida yú. 5 Maaⁿ ní idi'cuíitú n'diī n'daatāa chí dinéⁿ'e yú 'áámá yú táámá yú. Chuū nguɛ́ɛ́ tan'dúúcā chi idinguúⁿ 'áámá ley ngaī caati ley yeⁿ'ē yú chííⁿ chí canee ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ. 6 Níícú chuū chí vaadī neⁿ'e ní chiiⁿ chi cachiica yú tan'dúúcā chi caaⁿ'maⁿ ley yeⁿ'e yā. Ley yeⁿ'e yā ní chuū chí cachiicá nī ndúúcū vaadī neⁿ'e tan'dúúcā chi n'giindiveéⁿ nī ndíí cuaaⁿ vmnaaⁿ.\n'Iiⁿ'yāⁿ chi nginnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ\n7 N'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ 'āā nginnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Nguɛ́ɛ́ natumiiⁿnúⁿ yā chi Jesucristo ní ndaá yā tan'dúúcā s'uuúⁿ. 'Iiⁿ'yāⁿ chi 'tíícā nginnche'éí yā, 'tiicá ntúūⁿ anticristo yā. 8 Cundɛ́ɛ nī cuidado yeⁿ'ē maáⁿ nī ní nguɛ́ɛ́ dindai yú tanducuéⁿ'ē ntiiⁿnyuⁿ chi diiⁿ yú ti s'uuúⁿ ní cuuvi cuta'a yú tanducuéⁿ'ē chi yeⁿ'e yú.\n9 Du'ū chí diíⁿ nuuⁿndi ní nguɛ́ɛ́ 'áámá canéé yā ndúúcū nduudu cuaacu yeⁿ'e Cristo, nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e Dendyuūs 'iiⁿ'yāⁿ. Du'ū chí 'aama canéé ndúúcū nduudu cuaacu yeⁿ'ē Cristo, tuu'mí 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní yeⁿ'e chiida yú Dendyuūs ndúúcū daiyá yā. 10 Du'ū chí ndaa vaacú nī chi nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a nduudu cuaacú 'cūū nguɛ́ɛ́ 'cuaáⁿ nī chi cunée yā na vaacú nī. Ní nguɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ nī, n'daacā chi ndaá yā va'āī yeⁿ'e nī. 11 Du'ú 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'á yā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ chi n'daacā chi ndaá yā va'āī yeⁿ'é yā tuu'mi ní induuvidáámá yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chí idiiⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā.\nCh'iīnu carta maaⁿ\n12 'Áámá vɛ́ɛ́ cá yeⁿ'é chi neⁿ'é dinguúⁿ yeⁿ'e ndís'tiī ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'é dinguúⁿ na caaca 'cūū ndúúcū tinta, caati neⁿ'é chi n'diichí ndís'tiī ní caaⁿ'máⁿ ndúúcu nī ní ndís'tiī nduucú. Níícú vaadī yeenú yeⁿ'e yú ní cúúví cuaacu.\n13 Vɛ́ɛ́ daiya tá yeⁿ'ē n'daataá chi Ndyuūs indɛɛvɛ́ yā táⁿ'ā. Daiya tá idicho'ó yā: N'dai n'diī, ngaⁿ'a yā. 'Tíícā cuuvi.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/2JN01.htm","date":"2019-02-22T01:51:49Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247512461.73\/warc\/CC-MAIN-20190222013546-20190222035546-00558.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000084639,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.000008463859558}","num_words":414,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.469,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA YEⁿ'E SAⁿ'Ā FILEMÓN\n1\n1 'Úú Pablo, saⁿ'ā chi canuúⁿ vácūū cáávā chi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē Jesucristo. 'Úú ndúúcū hermano Timoteo idingúuⁿ 'nū carta 'cūū yeⁿ'ē dii Filemón chi nééné neⁿ'e 'nū dii compañero yeⁿ'e yú vi'ī chi dáámá idiiⁿ yú ntiiⁿnyuⁿ ndúúcū ví'i. 2 Ní idinguúⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e yaācū chi nduuvidaamá yā ná vaacu di ní yeⁿ'ē hermana Apia ní yeⁿ'ē hermano Arquipo chi diiⁿ sa luchar nduucú 'nū na ntiiⁿnyuⁿ chi diiⁿ 'nū. 3 Neⁿ'é chi Ndyuūs chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo tée yā ndís'tiī nducuéⁿ'ē dendu'ū chi n'dai taavi yeⁿ'é yā ndúúcū vaadī 'diīiⁿ.\nFilemón dinéⁿ'e yā 'iiⁿ'yāⁿ ni i'téénu yā Ndyuūs\n4 Cueⁿ'e daāⁿmaⁿ 'úú ca'á gracias Ndyuūs taachi n'gaacú yeⁿ'e di 'naaⁿ chi ngaⁿ'āngua'á. 5 Caati hermanos yeⁿ'e yú ngaⁿ'a yā yeⁿ'e di tan'dúúcā chi neⁿ'e di Señor Jesucristo yeⁿ'e yú ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'é Jesucristo, ní tan'dúúcā chi i'téénu di Señor Jesucristo. 6 'Úú ngiicá Ndyuūs caava 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā caati candɛɛ di nduudu cuaacu yeⁿ'é Jesucristo nanáaⁿ yā. Ní ngiicá chi cuuvi tuumicadíínuuⁿ yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi n'daacā chi Jesucristo itée yā s'uuúⁿ. 7 Ní 'úú yeenu taaví ní vɛ́ɛ́ 'viich'ɛɛtínūuⁿ yeⁿ'é caati dinéⁿ'e di nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Ní ca'a di consuelo 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Ndyuūs.\nPablo ngiicá yā 'áámá favor caavā esclavo Onésimo\n8 'Áárá chí cuuví dicho'ó orden yeⁿ'ē di caati 'úú apóstol 'úú chí candɛɛ́ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs, 9 naati neⁿ'é di'cuiitú dii cucáávā chi neⁿ'e yú Cristo. 'Úú Pablo 'āā ndiicúú maaⁿ ní canuúⁿ vácūū cucáávā chi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Cristo. 10 Ní ngiicá 'áámá favor caavā Onésimo chi tan'dúúcā daiyá cucáávā chi i'téénu sa nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs chi 'úú ngaⁿ'á taachi canuúⁿ vácūū.\n11 Tiempo chi chó'ōo sáⁿ'a 'cūū 'áámá esclavo yeⁿ'ē di. Ní chéenū sa yeⁿ'ē di. Ní nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ dichíí'vɛ̄ sa dii naati maaⁿ ní dichíí'vɛ̄ sa dii tan'dúúcā chi dichíí'vɛ̄ sa 'úú. 12 'Úú dicho'ó sáⁿ'a 'cūū nanááⁿ dii. Dii ní 'cuáaⁿ di sáⁿ'a 'cūū tan'dúúcā chi maáⁿ 'úú. 13 'Úú neⁿ'é chi cunee sa nduucú caati cuuvi sa dichíí'vɛ̄ sa 'úú lado yeⁿ'ē di neⁿ'e chi canuúⁿ vácūū cucáávā chi idiíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. 14 Naati nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ neⁿ'é chi a fuerza canee chi diiⁿ di nduuti chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'e di. Naati neⁿ'é chi dii cunee yiīnū di. Neⁿ'é chi diiⁿ di 'áámá favor nduucú, nguɛ́ɛ́ 'aama cosa chi di'cuiitú dii naati cosa chí maaⁿ di neⁿ'e di diiⁿ di. 15 Nééné dīvíi sa yeⁿ'e di 'áámá tiempo nūuⁿ caati cuuvi cuta'a di saⁿ'á 'cūū chi dichíí'vɛ̄ sa dii cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. 16 Naati maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuta'a di saⁿ'á 'cūū tan'dúúcā esclavo chi 'áámá cānee sa dichíí'vɛ̄ sa dii naati tan'dúúcā chi 'aama saⁿ'ā n'daacā ca, nguɛ́ɛ́ ti 'aama esclavo caati maaⁿ ní Onésimo 'cūū 'áámá hermano yeⁿ'e yú chi neené neⁿ'é 'nū. 'Úú neⁿ'é taavi hermano Onésimo naati dii canee chi dinéⁿ'e taavi ca di saⁿ'ā. Nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ chi saⁿ'ā esclavo naati chi hermano yeⁿ'e yú ti saⁿ'ā miiⁿ ntúūⁿ ní yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'e yú.\n17 Maaⁿ ní nduuti chi dii sta'a di 'úú chi compañero yeⁿ'e di tuu'mi ní 'cuaaⁿ di Onésimo tan'dúúcā chi 'úú nūuⁿ. 18 Ní nduuti chi vɛɛ chi nguɛɛ n'daacā idiiⁿ sa ndúúcu di o nduuti chi can'díícu sa yeⁿ'e di tuu'mi ní cu'neeⁿ dí cuenta yeⁿ'ē 'úú. 19 'Úú maáⁿ idinguúⁿ carta yeⁿ'e di ndúúcū ta'á ní ndúúcū letra yeⁿ'é. 'Úú nadii'vɛ́ yeⁿ'ē di. Nguɛ́ɛ́ canee chi 'cuuví dii ti maaⁿ vida yeⁿ'ē di can'diīcu di yeⁿ'é cáávā chi caⁿ'á nduudu cuaacu yeⁿ'ē di. 20 Maaⁿ ní dii Filemón, di'cuíítu ca dii chi diiⁿ di favor 'cūū nduucú chi 'cuaaⁿ di Onésimo caati s'uuúⁿ hermanos yeⁿ'e yú vi'ī cucáávā chi i'téénu yú Señor Jesucristo. Tée di 'viich'ɛɛtínūuⁿ na staava yeⁿ'é tan'dúúcā hermano yeⁿ'e yú vi'ī chi yeⁿ'e Cristo.\n21 Maaⁿ ní idinguúⁿ yeⁿ'ē di ti seguro cāneé chi n'giindiveeⁿ di nduudu yeⁿ'é. 'Úú ní deenú chi idiiⁿ di ní n'daacā ca idiiⁿ di nguɛ́ɛ́ ti chi ngiicá dii. 22 Ní taachi 'úú ndaá cu'neeⁿ yaaⁿ di 'aama cuarto yeⁿ'é. Cunee ngiinú chi Ndyuūs caⁿ'á yā diíⁿ yā chiiⁿ chi ngaⁿ'angua'á nī cáávā 'úú ní Ndyuūs neⁿ'e yā chi chií ní n'diichí ndís'tiī.\n'Cuiīnū carta ndúúcū saludos ndúúcū vaadī n'dai yeⁿ'e Jesucristo\n23 Saⁿ'ā Epafras chi yeⁿ'e Jesucristo ní compañero yeⁿ'é ní canee sa vácūū nduucú: N'dai di, ngaⁿ'a sa. 24 'Tiicá ntúūⁿ hermanos Marcos ndúúcū Aristarco ndúúcū Demas ndúúcū Lucas, hermanos chi diíⁿ yā dáámá ntiiⁿnyuⁿ nduucú: N'dai di, ngaⁿ'á yā.\n25 Neⁿ'é chi Señor Jesucristo yeⁿ'e yú tée yā vaadī n'dai yeⁿ'é yā nducyaaca ndís'tiī. 'Tíícā cuuvi.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/PHM01.htm","date":"2019-02-19T05:02:00Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247489343.24\/warc\/CC-MAIN-20190219041222-20190219063222-00333.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000036955,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.000003695487976}","num_words":734,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.376,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA YEⁿ'E SANTIAGO\n1\nSantiago idingúuⁿ yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi s'nééⁿ 'muuⁿ s'nééⁿ miiⁿ\n1 'Úú Santiago 'úú ni 'úú idiíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Ndyuūs ní yeⁿ'e Señor Jesucristo. Idinguúⁿ carta 'cūū ní dicho'ó: Ndaí ndís'tiī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndu'ū ndiichúúví tribus chi familias chi yeⁿ'e ndaata Israel chi s'nééⁿ 'muuⁿ chi s'nééⁿ miiⁿ ndii núúⁿmáⁿ íⁿ'yeēⁿdī.\nNdyuūs ca'á yā vaadī deenu 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi i'téénu yā 'yā\n2 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é, canéé chi yeenú nī taachi ndaā n'deee n'dáí chi idi'vaachí yeⁿ'e nī. 3 Caati déénu nī chuū chi taachi ndaā n'deee n'dáí chi idi'vaachí yeⁿ'e nī ní n'daacā idiíⁿ nī, ch'iⁿ'í nī chi i'téénu nī Jesucristo ní ch'iⁿ'i ntúuⁿ nī chi cuuvi cuchɛɛ́ nī yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē ndúúcū paciencia. 4 Ní canéé chi candɛ́ɛ nī cuidado chi cuchɛɛ́ nī yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi di'vaachi ndís'tiī ní cuuvi 'cuɛɛtinéé n'daacá nī ní diiⁿ cá chí n'daaca nī. Ni 'āā vɛ́ɛ́ nducuéⁿ'ē necesidades yeⁿ'é nī. Ní Ndyuūs tée yā ndís'tiī cosas chi n'dai yeⁿ'é yā.\n5 Ndúútī chi 'áámá ndís'tiī deenú nī chi nguɛ́ɛ́ deenú nī tuu'mi ní canéé chí caacá nī Ndyuūs chi itée yā vaadī deenu. Ndyuūs ca'a yā n'deee n'dáí vaadī deenu ye���'é yā nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ n'gaa'vá yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē chi n'deēe vueltas caaca yā Ndyuūs. 6 Canéé chí caacá nī Ndyuūs ní cu'téénu nī Ndyuūs chi caⁿ'á yā tée yā ndís'tiī. Taachi nguɛ́ɛ́ cu'téénu nī chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ caⁿ'á yā ca'a yā chiiⁿ chi ngiicá nī tuu'mi ní ndís'tiī tan'dúúcā nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā taachi olas yeⁿ'ē indɛ́ɛ̄ yaācū chi candɛ́ɛ́ 'yúúné cuaaⁿ lácūū cuaaⁿ lácāā, 'tíícā ndís'tiī. 7 'Áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi ngiica yā Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ cu'téénu yā chi Ndyuūs caⁿ'á yā tée yā dɛ'ɛ̄ vɛɛ, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ cūnee ngíínú yā chi Ndyuūs caⁿ'á yā tée yā 'iiⁿ'yāⁿ dɛ'ɛ̄ vɛɛ. 8 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ vɛ́ɛ́ 'uūvī vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'é yā. Maaⁿ ní neⁿ'é yā diiⁿ yā 'áámá cosa, cuayiivi ní taama cosa. 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ canée yā ndúúcū 'áámá vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'e yā.\n9 Ní hermano yeⁿ'ē yú chi nguɛ́ɛ́ ch'ɛɛtɛ ca ní canéé chi yeenú yā taachi Ndyuūs nginneé yā 'iiⁿ'yāⁿ. 10 'Iiⁿ'yāⁿ chi 'cuiicá yā canéé chi yeenú yā taachí Ndyuūs diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ 'cuiicá yā. 'Iiⁿ'yāⁿ chi 'cuiica miiⁿ ní tan'dúúcā naāndā yeⁿ'e yaātā chi 'cuiinu, 'tiicá yā. 11 Taachi can'dáā 'yáⁿ'ā ní 'áámá 'í'nūuⁿ tuu'mi ní tí'í yaatā ní naāndā yeⁿ'ē chingééⁿ ní 'āā ntɛɛ vɛ́ɛ́ naandā ti ch'iinu. 'Tiicá ntúūⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi 'cuiica ní 'cuiinú yā ndúúcū vaadī 'cuiica yeⁿ'é yā.\nCanéé chí cuchɛɛ yú yeⁿ'e nducuéⁿ'ē\n12 Dɛ'ɛ̄ chúúcā yeenu 'iiⁿ'yāⁿ chi ichɛɛ́ yā tanducuéⁿ'ē taachi n'geenu yā ngii. Taachi chɛɛ́ yā yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē tuu'mi ní Ndyuūs tée yā 'iiⁿ'yāⁿ chi canduuchí yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. 'Tíícā Ndyuūs ngaⁿ'á yā chi caⁿ'á yā ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ tan'dúúcā chi 'aama corona yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi dinéⁿ'e yā Ndyuūs. 13 Taachi ndaā nanááⁿ ndís'tiī cosa chí diīiⁿ chí di'vaachí ndís'tiī chi neⁿ'é nī diiⁿ nī chi nguɛɛ n'daācā, nguɛ́ɛ́ canéé chí nadacadíínuuⁿ nī chi Ndyuūs diíⁿ yā chuū caati mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi di'vaachí yā yeⁿ'e Ndyuūs chi Ndyuūs diíⁿ yā cosa chi nguɛɛ n'daācā. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cuuvi dinuuⁿndí Ndyuūs. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú Ndyuūs di'vaachí yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā cosa chi nguɛ́ɛ́ n'daācā. 14 Taachi 'iiⁿ'yāⁿ inadicadíínuuⁿ yā chi maáⁿ yā neⁿ'é yā diiⁿ yā cosa chi nguɛɛ n'daacā tuu'mi ní vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yā ní diíⁿ yā chi nguɛɛ n'daacā. 15 Ní taachi diíⁿ yā chiiⁿ chi neⁿ'é yā diiⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ n'daacā tuu'mi ní dinuuⁿndí yā. Ní taachi ch'ɛɛtɛ ca nuuⁿndi miiⁿ tuu'mi ní 'cuiinū ní diīiⁿ chi 'cuūvi yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.\n16 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é chi neⁿ'e taaví. Nguɛ́ɛ́ ca'a nī lugar 'iiⁿ'yāⁿ chi cannche'éí yā ndís'tiī chi dinuuⁿndí nī. 17 Nducuéⁿ'ē chi n'daacā ní dɛɛvɛ chi Ndyuūs itée yā s'uuúⁿ chiiⁿ ní ngíícá cuaaⁿ 'niiⁿnuⁿ. Chiiⁿ ní yeⁿ'e Ndyuūs. Ndyuūs din'dái yā tanducuéⁿ'ē dɛɛvɛ yeⁿ'ē nanguuvi. Ndyuūs nguɛ́ɛ́ n̄'daaⁿ yā tan'dúúcā 'áámá 'daaⁿ'nūⁿ chí n̄'daaⁿ. 18 Ní Ndyuūs tee yā vida s'uuúⁿ cáávā chi i'teenu yú nduudu cuaacu yeⁿ'é yā. Ní diíⁿ yā tan'dúúcā chi maáⁿ yā neⁿ'e yā diiⁿ yā. Ní 'íícú s'uuúⁿ chi i'teenu yú, tan'dúúcā 'áámá cosecha chi vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi din'dái yā 'tíícā s'uuúⁿ.\nYeⁿ'e vaadī cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs\n19 Maaⁿ ní ndís'tiī hermanos chi neⁿ'e taaví 'aama 'aamá nī canee chi 'cuɛɛtinéé yaáⁿ ní chi 'caandiveéⁿ nī naati nguɛ́ɛ́ maaⁿ n'chɛɛtɛ́ caaⁿ'máⁿ nī. Ní nguɛ́ɛ́ maaⁿ n'chɛɛtɛ nūuⁿ nduuvi taáⁿ nī. 20 'Iiⁿ'yāⁿ chí induuvi taáⁿ yā nguɛ́ɛ́ n'daacā diíⁿ yā yeⁿ'e chi vaadī cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. 21 Ní cáávā nducuéⁿ'ē chuū canee chí divíi nī yeⁿ'é tanducuéⁿ'ē chi nguɛɛ n'daācā chi nadacádíínuuⁿ nī. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī cosa chi nguɛɛ ndaacā. Ní 'caandiveéⁿ nī nduudu cuaacu chí i'téénu nī ní canee na staava yeⁿ'é nī. Ní ndiicuuⁿ nī. Ní vɛ́ɛ́ poder yeⁿ'e nduudu cuaacú 'cūū chi cuuvi dinguáⁿ'ai alma yeⁿ'é nī.\n22 Naati canéé chí diíⁿ nī chiiⁿ chi ngaⁿ'ā nduudu cuaacu miiⁿ. Nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ chi 'caandiveéⁿ nī ni nguɛɛ diiⁿ nī. Ní nguɛ́ɛ́ cannche'éí maáⁿ nī ndís'tiī. 23 Nduuti chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ n'giindiveéⁿ yā nduudu cuaacu miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā chiiⁿ chi ngaⁿ'ā tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ tan'dúúcā 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi inaáⁿ yā maáⁿ yā na 'aama espejo, 'tiicá yā. 24 Inaáⁿ yā maáⁿ yā tan'duucá yā 'tíícā. Ní cuayiivi ngu��́ɛ́ nn'gaacu yā tan'duucá yā 'áárá chi n'diichí yā maáⁿ yā na 'áámá espejo. 25 Naati 'iiⁿ'yāⁿ chi nn'gaacú yā chiiⁿ chi n'giindiveéⁿ yā ní nadacádíínuuⁿ n'daacá yā yeⁿ'e ley chi nduudu cuaacu miiⁿ yeⁿ'é Ndyuūs, tuu'mi ní nduudu cuaacu miiⁿ cuuví nadinguáⁿ'āī 'iiⁿ'yāⁿ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ canéé chi 'caandiveeⁿ cá yā nguuvi nguuvi. Ní nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ n'giindiveéⁿ yā naati diíⁿ yā chiiⁿ chi ngaⁿ'ā, tuu'mi ní cuuvi yeenú yā ndúúcū chi diíⁿ yā.\n26 Ní nduuti chi 'aama ndís'tiī ngaⁿ'á ni chi i'téénu nī Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ candɛɛ́ nī cuidado yeⁿ'e chi ngaⁿ'á nī tuu'mi ní nginnche'ei maáⁿ nī ndís'tiī. Ní nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ chi ngaⁿ'á nī chi i'téénu nī Ndyuūs. 27 'Iiⁿ'yāⁿ chi neené i'téénu yā ní didɛɛvɛ staava yeⁿ'é yā ní nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é yā nanááⁿ Ndyuūs chiida yú ní 'tíícā diíⁿ yā. Nginneé yā da'cáiyāa nguá'āa ndúúcū n'daataá nguá'āa taachi n'geenu yā ngii. Ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cosas yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chi nguɛ́ɛ́ n'daacā.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/JAS01.htm","date":"2019-02-19T11:31:03Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247489933.47\/warc\/CC-MAIN-20190219101953-20190219123953-00436.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000094175,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000094175338745}","num_words":1009,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.526,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA YEⁿ'E 'IIⁿ'YĀⁿ YEⁿ'E YÁĀⁿ COLOSAS\n1\nPablo idinguúⁿ yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi naⁿ'a yáacū na yáāⁿ Colosas\n1 'Úú Pablo 'úú ní 'úú apóstol yeⁿ'e Señor Jesucristo caati 'tíícā neⁿ'é Ndyuūs. 2 'Úú ní ndúúcū hermano Timoteo idinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Ndyuūs ní i'téénu yā Jesucristo, 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā na yáāⁿ Colosas. Neⁿ'é chi Ndyuūs Chiida yú tée yā ndís'tiī vaadī n'dai ca yeⁿ'é yā ndúúcū vaadī 'diiíⁿ yeⁿ'é yā.\nPablo ngaⁿ'angua'á yā caava 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Jesucristo\n3 Taachi ngaⁿ'angua'á 'nū, 'úú ndúúcū Timoteo cueⁿ'e daāⁿmaⁿ ca'á 'nū gracias Ndyuūs Chiidá Señor Jesucristo yeⁿ'e yú caavā ndís'tiī. 4 'Tíícā diíⁿ 'nū ti caati náⁿ'ā hermanos yeⁿ'e yú ndaá yā nanááⁿ nús'uu 'āā yaa'ví yā yeⁿ'ē ndís'tiī tan'dúúcā chi i'téénu nī Cristo Jesús ní tan'dúúcā chi dineⁿ'e nī nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Ndyuūs. 5 Chuū ní cucáávā chí snéé ngiinú nī chiiⁿ chi cuuvi yeⁿ'é nī chi Ndyuūs nguáín'dai yā na va'ai chɛɛti nguuvi cáávā ndís'tiī. Ní 'āā ch'iindiveéⁿ nī nduudu cuaacu chi yeⁿ'é Cristo. Ní nduudu cuaacu miiⁿ ní cuuvi nanguaⁿ'ai 'iiⁿ'yāⁿ ní vɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿ'é nī. 6 Ní nduudu miiⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'á yā nanááⁿ ndís'tiī, ní maaⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'á yā nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi snee núúⁿmáⁿ iⁿ'yeēⁿdī. Ní tan'dúúcā 'áámá cosecha chi vɛ́ɛ́ n'gui'i yeⁿ'ē, 'tíícā nduudu miiⁿ caati n'giita nduudu miiⁿ. 'Tiicá ntúūⁿ nduudu miiⁿ 'cuiita na staava yeⁿ'e ndís'tiī ndii nguuvi chí ch'iindiveéⁿ nī yeⁿ'ē. Ní tuumicadíínuuⁿ cá nī chɛɛ̄ chi cuaacu yeⁿ'e vaadī n'dai yeⁿ'e Ndyuūs yeⁿ'ē yú chi Ndyuūs tee yā s'uuúⁿ ní taacā Ndyuūs dineⁿ'é yā s'uuúⁿ. 7 Chuū ní ch'eéⁿ nī yeⁿ'e saⁿ'ā Epafras chi saⁿ'ā chi neené neⁿ'e yú. Ní dáámá nginnee sa s'uuúⁿ. Ní 'áámá canee sa na ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Cristo. Ní diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Cristo nguaaⁿ ndís'tiī. 8 Saⁿ'ā miiⁿ ní ndaa sa nanááⁿ nús'uu ní ngaⁿ'a cuaacu sa yeⁿ'e ndís'tiī. Ní ngaⁿ'a sa chi ndís'tiī dineⁿ'é nī 'iiⁿ'yāⁿ caati Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs caneé yā ndúúcū ndís'tiī.\n9 Ní cáávā chuū ntúūⁿ nús'uu ndii tiempo chi ch'iindiveéⁿ 'nū yeⁿ'e ndís'tiī nguɛ́ɛ́ s'neeⁿ naaⁿ 'nū caⁿ'angua'á 'nū caavā ndis'tiī. Ngiicá 'nū chi maaⁿ Ndyuūs ch'iⁿ'í yā ndís'tiī nducuéⁿ'ē chi neⁿ'é yā chi diíⁿ nī. Ní ngiicá 'nū Ndyuūs chi Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs tée yā ndís'tiī nducuéⁿ'e vaadī deenu ndúúcū vaanīcadíínūuⁿ chi yeⁿ'é Ndyuūs. 10 Ngaⁿ'angua'á 'nū chi ndís'tiī cuuvi 'cuɛɛtinéé n'daacá nī nanááⁿ Jesucristo ti yeⁿ'é yā s'uuúⁿ. Ní cueⁿ'e daāⁿmaⁿ diíⁿ nī tan'dúúcā chi neⁿ'e Señor yeⁿ'e yú. Ní 'íícú vɛ́ɛ́ n'gui'i yeⁿ'é nī yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi n'daacā chi idiíⁿ nī. Ní cuuvi 'cueēⁿ ca nī yeⁿ'e vaadī deenu chí yeⁿ'e Dendyuūs. 11 Ngiicá 'nū Ndyuūs chi tée yā ndís'tiī poder yeⁿ'é yā chí ch'ɛɛtɛ ca chí cuuvi diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é nī ndúúcū poder chi yeⁿ'é Ndyuūs. Ní 'íícú ndúúcū paciencia cuuvi cuchɛɛ́ nī yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi 'iiⁿ'yāⁿ diíⁿ yā ndúúcu nī. Ní yeenú nī. 12 Ní ndís'tiī canéé chi ca'á nī gracias Ndyuūs Chiida yú caati Ndyuūs diíⁿ yā ndúúcu yú chí vɛ́ɛ́ parte yeⁿ'e yú naachi cuuvi yeⁿ'e yú ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi i'téénu yā Cristo. Ní caⁿ'a yā chi tée yā s'uuúⁿ chi cuuvi yeⁿ'e yú ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi yeⁿ'é yā taachi ndaa yú na lugar chí dɛɛvɛ ca naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē. 13 Canéé chi ca'á nī gracias Ndyuūs caati nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ yeⁿ'e saⁿ'ā chi ngaⁿ'ā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e maaíⁿ. Ní Ndyuūs dicho'ó yā s'uuúⁿ naachi canéé Jesucristo chí ngaⁿ'ā ntiiⁿnyúⁿ yā. Jesucristo ní Daiyá Ndyuūs chi Ndyuūs neⁿ'e taaví yā. 14 Níícú Jesucristo cuaí yā s'uuúⁿ ndúúcū precio chi yuūúⁿ yeⁿ'é yā taachi ch'īi yā na cruz cucáávā s'uuúⁿ. Ní cáávā chuū Ndyuūs nadach'ɛɛcú yā s'uuúⁿ yeⁿ'e nuūⁿndī yeⁿ'e yú.\nChi nduuvidaama yú ndúúcū Ndyuūs cucáávā chi Cristo ch'īi yā\n15 Jesucristo ní tan'dúúca Ndyuūs chiida yú chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yú, 'tiicá yā. Ní Cristo miiⁿ 'āā canéé yā vmnááⁿ vmnaaⁿ chi din'dái yā núúⁿmáⁿ íⁿ'yeeⁿdī. 16 Ní Ndyuūs yeⁿ'e yú ndúúcū Cristo miiⁿ din'dái yā tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi vɛ́ɛ́. Din'dái yā tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi vɛ́ɛ́ nanguuvi. 'Tiicá ntúūⁿ na yáⁿ'āa yeⁿ'ē chi inaaⁿ yú ndúúcū yeⁿ'ē chi nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yú. N'dáá rá chi vɛ́ɛ́ ángeles chi yeⁿ'e Ndyuūs ndúúcū ángeles chi yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ chi ngaⁿ'ā ntiiⁿnyuⁿ na 'yúúné ndúúcū 'iiⁿntyéⁿ'ē chi ngaⁿ'á yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē naciones na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū 'iiⁿntyéⁿ'ē ndúúcū poder yeⁿ'e yā, tanducuéⁿ'ē ní Cristo miiⁿ din'dái yā ní 'iivi yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē. 17 Cristo miiⁿ ní ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē dendu'ū. Ní Cristo miiⁿ diíⁿ yā chi tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi vɛ́ɛ́ canéé lugar yeⁿ'ē ndúúcū orden. 18 Ní Cristo miiⁿ ní tiíⁿ yā yeⁿ'e cuerpo chi yaācū yeⁿ'e yā chi nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Cristo. Ní ca'á yā vida 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'é yā. Ní Cristo miiⁿ vmnááⁿ vmnaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi nduuchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā, caati lugar chi vmnááⁿ vmnaaⁿ cuuvi yeⁿ'é yā yeⁿ'e nducuéⁿ'ē dendu'ū chi vɛ́ɛ́. 19 Ní Ndyuūs Chiida yú neⁿ'é yā chi Cristo miiⁿ caneé yā ndúúcū nducuéⁿ'ē poder chi yeⁿ'é Ndyuūs. 20 Ní cucáávā Cristo miiⁿ Ndyuūs Chiida yú neⁿ'é yā diíⁿ yā chi cuuvi yeⁿ'é Cristo tanducuéⁿ'ē dendu'ū taama vmnéⁿ'ēe tan'dúúcā tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ vmnááⁿ vmnaaⁿ na va'ai chɛɛti nguuvi. 'Tiicá ntúūⁿ cuuvi yeⁿ'é yā tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní diíⁿ yā chi vɛ́ɛ́ vaadī 'diiíⁿ cáávā yuuúⁿ yeⁿ'ē Jesucristo chi can'daā taachi ch'īi yā na cruz.\n21 Ní tiempo chi 'āā chó'ōo ndís'tiī ní tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ chi snúuⁿ yā yúúní 'tíícā ndís'tiī. Ní nguɛɛ deenú nī Ndyuūs caati diíⁿ nī cosas chi nguɛ́ɛ́ n'daāca. Ní ndís'tiī ní contra yeⁿ'e Ndyuūs ndís'tiī. Ní nguɛ́ɛ́ n'daacā staava yeⁿ'é nī. Naati maaⁿ ní Ndyuūs nch'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e ndís'tiī. Maaⁿ ní amigos yeⁿ'é Ndyuūs ndís'tiī. 22 Ní diíⁿ yā chi nduuvidaamá nī ndúúcū Ndyuūs cáávā chi cuerpo yeⁿ'e Jesucristo ch'iī na cruz. Ní Jesucristo ch'īi yā caavā s'uuúⁿ chi ndaa yā ndúúcū s'uuúⁿ nanááⁿ Ndyuūs Chiida yú. Ní Cristo ch'iⁿ'í yā chi s'uuúⁿ ní yeⁿ'é Ndyuūs s'uuúⁿ ní dɛɛvɛ vida yeⁿ'ē yú. Níícu 'āā ntɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ Ndyuūs chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yú. 23 Maaⁿ ní canee chi i'téénu n'daacá nī nduudu cuaacu ní cunee diitú nī ndúúcū chi i'téénu nī chi yeⁿ'e Cristo. Ní cu'téénu cá nī nduudu cuaacu yeⁿ'e Jesucristo chi ch'iⁿ'i chɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿ'e yú ní yeⁿ'ē chi cunee ngiinu yú. Ní nguɛ́ɛ́ divíi nī yeⁿ'e nduudu cuaacu yeⁿ'e Jesucristo ti n'daacā canee nī nanáaⁿ yā ní cunee ngiinu cá nī. Nduudu cuaacú 'cūū yeⁿ'e Jesucristo miiⁿ maaⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cheⁿ'e yā candɛɛ yā chí cuuvi yeⁿ'ē nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi snéé na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní nduudu cuaacu miiⁿ chiiⁿ chi 'úú Pablo ngaⁿ'a caati 'tíícā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é.\nPablo nginneé yā 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Jesucristo\n24 Maaⁿ ní yeenú taaví yeⁿ'ē chi n'geenú ngii cucáávā ndís'tiī chi i'téénu nī nduudú 'cūū. Ní 'tíícā maaⁿ ní yeenú taaví chi 'cueenú cuuvi na cuerpo yeⁿ'é tan'dúúcā chi ch'eenú chiī Cristo na cuerpo yeⁿ'e yā cucáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā 'iiⁿ'yāⁿ ní yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'e yā. Ní 'tíícā diíⁿ cumplir vaadī ya'ai yeⁿ'e Cristo cucáávā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yā. 25 Ndyuūs tee yā ntiiⁿnyuⁿ 'cūū yeⁿ'é chi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yaacū yeⁿ'é yā. Ní diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Ndyuūs nguaaⁿ ndís'tiī chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē ndaata Israel caati 'tííca cuuvi cuaacu nduudu yeⁿ'e Ndyuūs chi ngaⁿ'a ndii cuááⁿ vmnaaⁿ. 26 Ní nduudú 'cūū nguɛ́ɛ́ deenú 'iiⁿ'yāⁿ caati canúúⁿ n'de'ei ndii tiempo chi 'āā 'cuɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ iⁿ'yeeⁿdí 'cūū, naati maaⁿ ní chuū ch'iⁿ'i Cristo nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é yā. 27 Níícú Ndyuūs neⁿ'é yā chi nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'é yā, 'iiⁿ'yāⁿ chi Israel s'eeⁿ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chí nguɛ́ɛ́ Israel s'eeⁿ yā, nducyaaca yā cuuvi deenú yā vaadī 'cuiica yeⁿ'ē chi canúúⁿ n'de'ei. Chuū ní secreto miiⁿ. Cristo caneé yā ndúúcū ndís'tiī chi nguɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ Israel yā. Ní ndúúcū Cristo miiⁿ snee ngiinú nī chi caⁿ'á nī na va'ai chɛɛti nguuvi.\n28 Nús'uu ní ngaⁿ'á 'nū nduudu cuaacu yeⁿ'é Cristo nanááⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nducuéⁿ'ē ngi'cueéⁿ 'nū 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū vaadī deenu caati cuuvi deenú n'daacá yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. Ní cuuvi yeⁿ'é Cristo 'iiⁿyāⁿ ní n'daacā caneé yā nanááⁿ Jesucristo. 29 Ní cáávā chuū 'úú idiíⁿ ntiiⁿnyúⁿ 'cūū, ní diíⁿ diituú taavi nducuéⁿ'ē tiempo ndúúcū nducuéⁿ'ē poder chi Ndyuūs itée yā 'úú.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/COL01.htm","date":"2019-02-19T05:16:23Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247489343.24\/warc\/CC-MAIN-20190219041222-20190219063222-00408.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000087023,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000087022781372}","num_words":1323,"character_repetition_ratio":0.085,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.504,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA VMNÁÁⁿ VMNAAⁿ YEⁿ'E SAN PEDRO\n1\nPedro idingúuⁿ yā carta 'cūū yeⁿ'ē hermanos chi i'téénu yā Jesucristo hermanos chi s'nééⁿ 'muuⁿ chi s'nééⁿ miiⁿ\n1 'Úú Pedro 'úú ni 'úú 'áámá apóstol yeⁿ'e Jesucristo. Ní Cristo dichó'o yā 'úú chi 'úú candɛɛ́ nduudu cuaacu yeⁿ'e Ndyuūs. 'Úú idinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Señor Jesucristo ní nguɛ́ɛ́ chiī ch'ɛɛtinée yā na yáāⁿ yeⁿ'e yā tí cheⁿ'e 'nééⁿ 'múúⁿ cheⁿ'e 'nééⁿ miiⁿ yā ndii yáⁿ'āa yeⁿ'e Ponto, yeⁿ'e Galacia, yeⁿ'e Capadocia, yeⁿ'e Asia, ndúúcū Bitinia. 2 Ní idinguúⁿ yeⁿ'e ndís'tiī, 'iiⁿ'yāⁿ chi Ndyuūs ndɛɛvɛ yā tan'dúúcā chi Ndyuūs deenú yā chi caⁿ'a yā diiⁿ yā ndíí vmnááⁿ vmnaaⁿ. Ní Espíritu N'dai yeⁿ'e Ndyuūs ní nadidɛɛvɛ́ yā ndís'tiī cáávā chi n'giindiveéⁿ nī yeⁿ'e yā ní cáávā yuuúⁿ yeⁿ'e Señor Jesucristo chi nadidɛɛvɛ́ yā ndís'tiī. Neⁿ'é chi Ndyuūs tée yā ndís'tiī n'deee n'dáí vaadī n'dai yeⁿ'é yā ní vaadī 'diīiⁿ cuuvi ch'ɛɛtɛ nguaaⁿ ndís'tiī.\n3 Dich'ɛɛtɛ ca yú Ndyuūs chi chiida Señor Jesucristo caati nééné ya'ai 'iinú yā s'uuúⁿ chi diíⁿ yā chi ch'iindiyáāⁿ ngai yú. Chuū diíⁿ yā caati nadacuéeⁿ yā Jesucristo yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. Maaⁿ ní cucáávā Ndyuūs tee yā s'uuúⁿ 'áámá vida ngai yeⁿ'e yú ní vɛ́ɛ́ esperanza yeⁿ'e yú. 4 Ní cūnee ngiinu yú yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē vaadī n'dai yeⁿ'é Ndyuūs chi Ndyuūs ngaⁿ'á yā chi tée yā s'uuúⁿ chi cuuvi yeⁿ'e yú. Ní Ndyuūs nanguáín'dai yā cáávā s'uuúⁿ chiiⁿ chi cuuvi yeⁿ'e yú na va'ai chɛɛti nguuvi naachi nguɛ́ɛ́ cuuvi chōō. Ní nguɛ́ɛ́ cuuví 'cuɛɛ, ndíí nguɛ́ɛ́ cúúví chó'ōo yeⁿ'ē. 5 Ní chuū chi Ndyuūs nguáín'dai yā ní cáávā ndís'tiī ti ndís'tiī i'téénu nī Jesucristo. Ní Ndyuūs diíⁿ yā cuidado ndís'tiī ndúúcū poder yeⁿ'é yā 'naaⁿ chi cūnee ngiinú nī chi nadanguáⁿ'ai yā ndís'tiī chi cuuvi déénu nī yeⁿ'e chuū tiempo chi cuchiī.\n6 Ní canee chi yeenú nī yeⁿ'e chuū 'aara chi dindaachí nī duu'vi tiempo nūuⁿ 'naaⁿ chi n'geenú nī ngiī n'deee n'dáí cosas chí ngií. 7 Cáávā chi i'téénu nī Jesucristo vaadī i'téénu yeⁿ'é nī ní tan'dúúcā 'dííⁿnguāaⁿ, 'tíícā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ canéé chi n'diichineeⁿ 'dííⁿnguāaⁿ ndúúcū yaⁿ'ā caati cuuvi deenú yā chi dámaāⁿ 'dííⁿnguāaⁿ. Ní 'tiicá ntúūⁿ vaadī i'téénu yeⁿ'é nī 'iiⁿ'yāⁿ canéé chí n'diichíneeⁿ yā. Ní vaadī i'téénu yeⁿ'é nī nduuti chi ichɛ́ɛ́ yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē taachi 'iiⁿ'yāⁿ n'diichineeⁿ yā yeⁿ'ē, tuu'mi ní cuaacu chi i'téénu nī ní 'áámá cūnee vaadī i'téénu yeⁿ'é nī nguɛ́ɛ́ ti 'dííⁿnguāaⁿ chí n'giinu. Cuayiivi taachi ndaá Jesucristo tuu'mi ní dich'ɛɛtɛ́ yā ndís'tiī ní diíⁿ yā honrar ndís'tiī ní diíⁿ yā chi n'dɛɛvɛ́ ngii ndís'tiī cáávā chi n'daacā ca i'téénu nī Jesucristo.\n8 'Áárá chi nguɛ́ɛ́ n'diichí yā Jesucristo dineⁿ'é nī 'iiⁿ'yāⁿ. Ní i'téénu nī 'iiⁿ'yāⁿ 'áárá chi nguɛ́ɛ́ inaáⁿ nī 'iiⁿ'yāⁿ. Maaⁿ ní neené yeenú nī ndúúcū vaadī yeenu chi ch'ɛɛtɛ taavi ca. Ní nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ nduudu yeⁿ'é nī chi cuuvi caaⁿ'máⁿ nī yeⁿ'ē. 9 Ní neⁿ'é nī tunéeⁿ nī nguuvi chi Ndyuūs nadanguáⁿ'ai yā almas yeⁿ'e nī. Ní cáávā chuū chi i'téénu ca nī Ndyuūs.\n10 Tiempo chi 'āā chó'ōo 'iiⁿ'yāⁿ profetas chi candɛ́ɛ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs neené n'dai n'nuuⁿ yā yeⁿ'e chi Ndyuūs nadanguáⁿ'ai yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní itíínguuneeⁿ yā yeⁿ'e chuū. Profetas ní 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'á yā yeⁿ'e chi Ndyuūs caⁿ'á yā chi tée yā ndís'tiī yeⁿ'e chi n'dai taavi ca yeⁿ'é yā. 11 Ní profetas ní neⁿ'é yā deenu yā yeⁿ'e tiempo 'cūū ni táácā cuuvi chó'ōo yeⁿ'e tiempo 'cūū taachi Cristo 'cueenú yā cuuvi ní cuchɛɛ yā. Ní cuayiivi cuchiī chi dɛɛvɛ́ ngii yeⁿ'é Cristo caati Espíritu yeⁿ'e Cristo chi canee ndúúcū profetas 'āā ch'iⁿ'í yā profetas yeⁿ'e chuū. 12 Naati Ndyuūs ch'iⁿ'í yā profetas chi tiempo yeⁿ'e Cristo yeⁿ'e chi ngaⁿ'a yā nguɛ́ɛ́ cuuvi n'diichí profetas naati ndís'tiī ní 'āā n'diichí nī. Profetas ngaⁿ'á yā nduudu cuaacu yeⁿ'e chi cuchiī naati ndís'tiī 'āā n'giindiveéⁿ nī chi 'āā chó'ōo chííⁿ chí caⁿ'a yā. Ní cáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'á yā ngii yā ndís'tiī nduudu cuaacu chi Jesús nadanguáⁿ'ai yā 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū poder yeⁿ'ē Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs. Ní Ndyuūs dichó'o yā Espíritu N'dai yeⁿ'é yā yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi nanááⁿ s'uuúⁿ. Ní nducuéⁿ'ē chuū ní ángeles maáⁿ yā neⁿ'e yā snaaⁿ yā dendu'ū.\nNdyuūs yaa'ví yā 'iiⁿ'yāⁿ chi cuuvi yeⁿ'é yā ní n'daacā ca cuuví yā\n13 Maaⁿ ní cáávā nducuéⁿ'ē chuū nadacadíínuuⁿ nī n'daacā yeⁿ'e chi caⁿ'á nī diiⁿ nī ní 'cuɛɛtinéé n'daacá nī. Ní cunee ngiinú nī dámaāⁿ yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi n'dai taavi chi Señor Jesucristo caⁿ'á yā tée yā ndís'tiī taachi ndaa yā taama vmnéⁿ'ēe. 14 Ndís'tiī ní 'caandiveéⁿ nī nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ti daiya Ndyuūs ndís'tiī. Ní nguɛ́ɛ́ diiⁿ nī tan'dúúcā chi diíⁿ nī nducuéⁿ'ē chi neⁿ'e maáⁿ nī taachi 'āā cuɛ́ɛ́ n'diichí nī Ndyuūs. 15 Maaⁿ ní 'cuɛɛtinéé n'daāca nī chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é nī caati Ndyuūs chi yaa'ví yā ndís'tiī chi cuuvi yeⁿ'é yā ndís'tiī ní dɛɛvɛ yā. 16 Canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs 'tíícā: Canéé chí diiⁿ n'daacá nī chi dɛɛvɛ nī caati 'úú, Ndyuūs, ní dɛɛvɛ 'úú.\n17 Nduuti chi ndís'tiī ní ngaⁿ'á nī chi Ndyuūs ní chiidá nī ní caacá nī Ndyuūs chi cunnee yā ndís'tiī, canéé chi 'cuɛɛtinéé n'daacá nī ní 'va'á nī Ndyuūs neⁿ'e chi cuneé nī iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ndyuūs yeⁿ'e yú 'āā daamá nūuⁿ n'guúⁿ yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Ní n'diichí yā ca'áámá cā'aama yā tan'dúúcā chi ch'ɛɛtineé yā ndúúcū ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ yā. 18 Deenú nī chi Ndyuūs nadanguáⁿ'ai yā ndís'tiī yeⁿ'e vida chi nguɛ́ɛ́ n'daācā chi sta'á nī yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata yeⁿ'é nī. Ní n'dáácā ca deenú nī chi nadíí'vɛ̄ yeⁿ'e chi nadanguáⁿ'ai yā ndís'tiī. Nguɛ́ɛ́ cuái yā ndúúcū dendu'ū chí nchōō tan'duucā 'dííⁿnguāaⁿ o 'dííⁿnguɛ̄ɛ. 19 Naati Ndyuūs nadanguáⁿ'ai yā ndís'tiī ndúúcū yuūúⁿ chi yaⁿ'ai chíí'vɛ̄ ti yuūúⁿ yeⁿ'e Cristo. Cristo ní ca'a yā maáⁿ yā cuerpo caavā ofrenda chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'caaⁿ'núⁿ ya 'yā. Ní Cristo miiⁿ tan'dúúcā 'áámá 'iiti cuūchī chi nguɛ́ɛ́ n'gai tī ní nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ ndíí yeⁿ'e tī, 'tííca yā. 20 Ní Ndyuūs ndɛɛvɛ́ yā Cristo chi maáⁿ yā cuerpo yeⁿ'é yā cuuvi ofrenda ndíí vmnááⁿ vmnaaⁿ taachi 'āā cuɛ́ɛ́ din'dái yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Naati maaⁿ ní nguuvi s'eeⁿ Ndyuūs ch'iⁿ'i yā Cristo nanááⁿ ndís'tiī ní caavā ndís'tiī. 21 Ní cucáávā Cristo miiⁿ ní ndís'tiī i'téénu nī Ndyuūs chi nadacuéeⁿ yā Cristo yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. Ní Ndyuūs dich'ɛɛtɛ́ yā Cristo ndúúcū honor. Ní ndís'tiī 'āā i'téénu nī Ndyuūs ní cūnee ngiinú nī yeⁿ'ē chi Ndyuūs caⁿ'a yā chí tée yā ndís'tiī chi cuuvi yeⁿ'é nī.\n22 Maaⁿ ní chi 'āā i'téénu nī nduudu cuaacu yeⁿ'é Cristo cucáávā Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs 'āā didɛɛvɛ́ nī staava yeⁿ'é nī chi dineⁿ'é nī hermanos yeⁿ'e yú. Canéé chi dineⁿ'é taavi cá nī 'aama nī taama nī hermanos ndúúcū staava yeⁿ'é nī chí dɛɛvɛ. 23 Ndís'tiī ní 'āā ch'iindiyáaⁿ nī taama vmnéⁿ'ēe nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chí 'cuūvi yā naati yeⁿ'e nduudu yeⁿ'é Ndyuūs, nduudu chi canduuchi ní 'áámá cūnee cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. 24 Caati canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs 'tíícā:\nTanducuéⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ní tan'dúúcā yaātā ní tanducuéⁿ'ē chi n'gɛɛtɛ ca yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ ní tan'dúúcā naāndā yeⁿ'e yaātā, 'tííca yā. Yaātā miiⁿ ní ti'i ní naandā miiⁿ ní n'geeⁿ,\n25 naati nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ní 'áámá cūnee cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.\nNí nduudu cuaacú 'cūū yeⁿ'e evangelio chííⁿ chi candɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ nanááⁿ ndís'iī.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/1PE01.htm","date":"2019-02-17T12:30:19Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247481992.39\/warc\/CC-MAIN-20190217111746-20190217133746-00286.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000077486,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000077486038208}","num_words":1166,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.501,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA CUAYIIVI YEⁿ'E TIMOTEO\n1\n1 'Úú Pablo 'úú ni 'úú apóstol yeⁿ'e Jesucristo caati Ndyuūs neⁿ'é yā chi 'úú cuuvi apóstol yeⁿ'é yā, ní dichó'o yā 'úú. Ní chuū chi Ndyuūs diíⁿ yā ní tan'dúúcā chi ngaⁿ'a yā chi ca'a yā vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Jesucristo. 2 'Úú dinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e di, Timoteo, chi tan'dúúcā daiyá 'tíícā dii caati neⁿ'é taavi dii. Neⁿ'é chi Ndyuūs chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo yeⁿ'e yú tée yā dii cosas chi n'dai, ní ya'āī 'iinú yā dii, ní tée yā dii vaadī 'diiíⁿ na staava yeⁿ'ē di.\nCaaⁿ'maⁿ di nduudu yeⁿ'e Cristo nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ\n3 Maaⁿ ní ca'á Ndyuūs gracias caavā chi 'úú dichii'vɛ́ Ndyuūs ndúúcū vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'é chi n'daacā tan'dúúcā chi diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yú tiempo chi 'āā chó'ōo. Ní ndii nguuvi ndii n'gaaⁿ taachi ngaⁿ'anguā'a, 'úú ca'á Ndyuūs gracias, ní cueⁿ'e daāⁿmaⁿ 'úú ngaⁿ'anguā'a caavā dii, Timoteo. 4 Nééné neⁿ'é snaáⁿ dii, Timoteo, taachi n'gaacú yeⁿ'ē nuūⁿnīⁿ nduutinááⁿ di taachi caneé 'áámá lado yeⁿ'ē di. Ní taachi cuuvi n'diichí dii tuu'mi ní yeenú taaví. 5 Ní n'gaacú chi i'téénu di Ndyuūs ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿ'ē di. Vmnaaⁿ chi i'teenu di Jesucristo táⁿ'ā Loida chi chicuⁿ'u di ní táⁿ'ā Eunice chɛɛcu di i'téénu yā Jesucristo. Maaⁿ ní seguro caneé chi cuaacu chi dii ntúūⁿ i'téénu di.\n6 Cáávā chi i'téénu di Ndyuūs neⁿ'é chi n'gaacu di chi cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ diiⁿ di ntiiⁿnyuⁿ chi Ndyuūs 'āā teé yā dii ndíí tiempo chi 'úú sn'duū ta'á vmnaaⁿ tiiⁿ di. 7 Ndyuūs nguɛ́ɛ́ 'āā teé yā s'uuúⁿ 'áámá staava yeⁿ'ē yú chi 'va'ā yú naati 'āā teé yā s'uuúⁿ 'áámá staava yeⁿ'e yú chi vɛ́ɛ́ poder yeⁿ'ē yú. Ní 'íícú cuuví dinéⁿ'e yú nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Ní cuuvi nadicadíínuuⁿ yú n'daacā. 8 Maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ 'cuináaⁿ di chi caaⁿ'maⁿ di nduudu cuaacu yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'e yú nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú 'cuináaⁿ di yeⁿ'e 'úú caati canuúⁿ vácūū cáávā chi ngaⁿ'á nduudu cuaacu yeⁿ'e Cristo. Naati n'daacā ca diiⁿ di chi cuchɛɛ di yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi 'cueenu di cuuvi ntúūⁿ cáávā chí ngaⁿ'a di nduudu yeⁿ'e Cristo chí nadanguáⁿ'āī 'iiⁿ'yāⁿ chi n'giindiveéⁿ yā yeⁿ'e di. Diiⁿ di tanducuéⁿ'ē ndúúcū fuerzas chi Ndyuūs itée yā dii. 9 Ndyuūs nadinguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ ní yaa'ví yā s'uuúⁿ chi diiⁿ yú ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yā chí n'daacā. Nguɛ́ɛ́ nadinguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ cáávā ntiiⁿnyuⁿ chi diiⁿ yú chí n'daacā. Naati Ndyuūs diíⁿ yā 'túúcā ndúúcū s'uuúⁿ ti 'tíícā neⁿ'é yā diiⁿ yā. Níícú neené neⁿ'e yā s'uuúⁿ. Ní maaⁿ ní s'uuúⁿ 'āā nduuvi daama yú ndúúcū Cristo Jesus. Níícú Ndyuūs neⁿ'e yā s'uuúⁿ cuááⁿ vmnaaⁿ chi 'āā cuɛ́ɛ́ iⁿ'yeēⁿdī. 10 Maaⁿ ní Ndyuūs ch'iⁿ'í yā chí neⁿ'e taaví yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ taachi dichó'o yā Jesucristo yeⁿ'ē yú iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Jesucristo ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ. Ní nduudu cuaacu yeⁿ'ē evangelio chi yeⁿ'e vida yeⁿ'e Cristo ch'iⁿ'i s'uuúⁿ chi nguɛ́ɛ́ 'aama 'cuūvi yú. Níícú cáávā chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ cuuvi cunduuchi yú cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.\n11 Níícú Ndyuūs nidɛɛvɛ́ yā 'úú chí caaⁿ'máⁿ nduudu cuaacu yeⁿ'é yā ní dichó'o yā 'úú lado yeⁿ'e apóstol yeⁿ'é yā chi 'úú caaⁿ'máⁿ nduudu cuaacu yeⁿ'é yā nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e ndaata Israel. 12 Níícú cáávā chi 'úú apóstol yeⁿ'é yā tanducuéⁿ'ē n'geenú ngii chi canuúⁿ vácūū. Ní nguɛ́ɛ́ ngii 'cuinaáⁿ caati deenú du'ū chi Cristo chi i'teenú. Ní deenú chi cuaacu chi Cristo miiⁿ ní vɛ́ɛ́ poder yeⁿ'é yā chi diiⁿ cuenta yā yeⁿ'e nducuéⁿ'ē ntiiⁿnyuⁿ chi tee yā 'úú ndíí nguuvi chi diíⁿ yā juzgar nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ.\n13 Dii, Timoteo, diiⁿ di ndúúcū nduudu chi serio nducuéⁿ'ē tan'dúúcā chi 'úú chi'cueéⁿ dii. Ní cunée di n'daacā ndúúcū chi i'teenu di Dinéⁿ'e di nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ caati mááⁿ ní s'uuúⁿ ní yeⁿ'e Jesucristo s'uuúⁿ. 14 Ní cundɛɛ di cuidado chi diiⁿ di ntiiⁿnyuⁿ chi Ndyuūs teé yā dii. Ní tee di lugar chí Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs chi canee ndúúcu yú cunneé yā dii.\n15 Dii ní deenu di chi nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Jesucristo chi yeⁿ'e yáⁿ'āa Asia, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi canee yā nduucú nguuvi chi chó'ōo, maaⁿ ní ndaacadaamí yā yeⁿ'ē 'úú. Ní nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ canéé saⁿ'ā Figelo ndúúcū saⁿ'a Hermógenes. 16 Naati 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e familia yeⁿ'e saⁿ'ā Onesíforo nguɛ́ɛ́ 'cuináaⁿ yā 'úú yeⁿ'ē chi canuúⁿ vácūū. Saⁿ'ā miiⁿ ndaa sa n'diichi sa 'úú chi nnee sa 'úú. Neⁿ'é chi Señor Jesucristo ca'á yā vaadī ya'ai yeⁿ'é yā saⁿ'ā miiⁿ ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e familia yeⁿ'e sa. 17 Nguɛ́ɛ́ diiⁿ saⁿ'ā Onesíforo tan'dúúcā chi diiⁿ tanáⁿ'a yā caati taachi canéé sa na yáāⁿ Roma neené na'nuūⁿ sa 'úú ndíí taachi nndaācā sa 'úú. 18 Neⁿ'é chi Ndyuūs ya'ai 'iinú yā saⁿ'ā miiⁿ nguuvi chi Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú diíⁿ yā juzgar 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní dii ní neené n'dai deenū di tan'dúúcā chi chinnee sa s'uuúⁿ taachi snée yú na yáāⁿ Efeso.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/2TI01.htm","date":"2019-02-18T16:07:24Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247487595.4\/warc\/CC-MAIN-20190218155520-20190218181520-00415.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000083447,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000083446502686}","num_words":777,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.421,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA YEⁿ'E SAⁿ'Ā TITO\n1\n1 'Úú Pablo chi apóstol yeⁿ'é Señor Jesucristo ní diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. Ndyuūs dichó'o yā 'úú chi cuuvi inneé 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi Ndyuūs nndɛɛvɛ yā chi cuuvi yeⁿ'é yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ caati cu'teenu cá yā yeⁿ'e religión yeⁿ'e yú. 2 Ní cūnee ngiinú yā ndúúcū s'uuúⁿ chi Ndyuūs tée yā vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ s'uuúⁿ chi Ndyuūs caⁿ'a yā chi ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e yā vmnááⁿ vmnaaⁿ chi 'āā cuɛ́ɛ́ cūnee iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ndyuūs miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿ'máⁿ yā nduudu yaadi. 3 Ní taachi ndaa tiempo chi neⁿ'e Ndyuūs, Ndyuūs ch'iⁿ'i yā nduudu cuaacu yeⁿ'é yā cucáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a nduudu cuaacu yeⁿ'é yā. Maaⁿ ní Ndyuūs yeⁿ'e yú chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ dichó'o yā 'úú chi ngaⁿ'á nduudu cuaacu yeⁿ'é yā. 4 Maaⁿ ní dinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'ē dii, Tito. Ni cuaacu nííⁿnyúⁿ díí ní tan'dúúcā daiyá chi ngaⁿ'á nduudu cuaacu nanááⁿ dii, nduudu chi i'teenu yú. Neⁿ'é chi Ndyuūs chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo yeⁿ'e yú chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ itée yā dii nducuéⁿ'ē chi n'dai taavi yeⁿ'é yā ní ya'ai 'iinu yā dii. Ní tan'dúúcā chi ya'ai 'iinú Ndyuūs 'iiⁿ'yāⁿ 'tiicá ntúūⁿ diiⁿ di. Ní Ndyuūs tée yā dii vaadī 'diiíⁿ yeⁿ'é yā.\nNtiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Tito na yáⁿ'āa Creta\n5 Ní cáávā ntiiⁿnyuⁿ chi canee chi diiⁿ di 'úú chi'neéⁿ dii na isla Creta. Canéé chi dicuaacú di cosas chi nguɛɛ n'daacā. Ní cu'neeⁿ dí 'iiⁿ'yāⁿ n'gɛɛtɛ chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'ē nducuéⁿ'ē yaācū na 'áámá 'áámá ciudad. 'Úú dicho'ó dii chi diiⁿ di ntiiⁿnyuⁿ 'cūū. 6 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi ndɛɛvɛ dí canee chi 'cuɛɛtinéé n'daaca yā manera chi nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿ'maⁿ tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é yā. Ní vɛ́ɛ́ 'áámá nūuⁿ n'daataa yeⁿ'e yā. Ní daiyá yā canéé chí i'téénu yā Ndyuūs, ní nguɛ́ɛ́ da'caiyāa chi travieso yā chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiiⁿ yā, ní nguɛ́ɛ́ da'caiyāa chí yaadí'yāa. 7 'Iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs canee chi candɛɛ́ yā cuidado yeⁿ'e ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. Ní cáávā chuū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ canee chi 'cuɛɛtinéé n'daaca yā. Nguɛ́ɛ́ cuuvi 'iiⁿ'yāⁿ chi necio yā, ní nguɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ chi nduuvi taáⁿ yā, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú 'iiⁿ'yāⁿ chi ngii cuu'ví yā va ní in'nuuⁿ yā vaadī 'caa'va. Ní nguɛ́ɛ́ cuuvi 'iiⁿ'yāⁿ chi neⁿ'é yā diiⁿ yā ganar tuūmī cáávā ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. 8 Naati 'tíícā canee chi diíⁿ yā. Canéé chi diíⁿ yā recibir na vaacú yā 'iiⁿ'yāⁿ chi canúúⁿ yúúní. Canéé chi neⁿ'e yā chi din'daaca yā ní n'daacā nadacadíínuuⁿ yā yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi caⁿ'á yā diiⁿ yā, ní diíⁿ yā chiiⁿ chi cuaacu. Ní dɛɛvɛ vida yeⁿ'e yā, ní nguɛ́ɛ́ canee chi taamá yā ca'a yā consejo 'iiⁿ'yāⁿ. 9 Ní cundɛ́ɛ́ n'daaca yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs chi ch'eéⁿ yā ní 'tíícā cuuvi ca'cueéⁿ yā nduudu cuaacu miiⁿ. Ní cuuvi diíⁿ yā cuchɛɛ́ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi contra yeⁿ'e nduudu cuaacu ní cuuvi ch'iⁿ'í yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nduudu cuaacu miiⁿ ní cuaacu.\n10 Neene n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ judíos s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā cu'téénu yā nduudu cuaacu miiⁿ. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngaⁿ'á yā cosas chi nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ ní nginnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ. 11 Canee chi diiⁿ yú chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi candɛɛ yā nduudu yeⁿ'é yā caati ndástaⁿ'á yā vaadī cadíínūuⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ. Ní diíⁿ yā chi nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e 'áámá va'āī yeⁿ'ē táámá va'āī cu'téénu yā nduudu yeⁿ'é yā. Ní ngi'cueéⁿ yā cosas chi nguɛ́ɛ́ n'daacā cucáávā chi neⁿ'é yā diiⁿ yā ganar tuūmī manera chi nguɛ́ɛ́ n'daacā.\n12 Ní 'áámá saⁿ'ā yeⁿ'e isla Creta chi profeta yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ ngaⁿ'a sa 'túúcā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē yáāⁿ vaacú sa. Ngaⁿ'a sa chi 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Creta ní nééné yaadí yā, ní nééné tááⁿ yā, ní nééné 'daan'dí yā, ní nééné n'deēe nge'e yā. 13 Ní saⁿ'ā miiⁿ ní ngaⁿ'a sa nduudu cuaacu yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ. Níícú cáávā chuū canee chi yaa'vi dí 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndúúcū nduudu chɛɛchi caati cuuvi cu'téénu n'daacá yā nduudu cuaacu miiⁿ. 14 Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cuenta yeⁿ'e nduudu yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ judíos chi nginnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū nduudu chi maáⁿ yā nadacadíínuuⁿ yā ní ngaⁿ'a yā. Ndíí nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ yā orden chi ngaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi ndaacadaamí yā yeⁿ'ē nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs.\n15 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi Ndyuūs didɛɛvɛ́ yā staava yeⁿ'é yā chí dɛɛ̄vɛ nacadíínuuⁿ yā dámaāⁿ yeⁿ'e dendu'ū chi dɛɛvɛ ní sta'á yā nducuéⁿ'ē tan'dúúcā chi dɛɛvɛ. Naati 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā Ndyuūs nadacadíínuuⁿ yā yeⁿ'e cosas chi nguɛ́ɛ́ n'daācā. Ní mar 'áámá cosa ní nguɛ́ɛ́ dɛɛvɛ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ. 'Tiicá ntúūⁿ ní vaanīcadíínūuⁿ yeⁿ'é yā ní nguɛ́ɛ́ dɛɛvɛ. Ní nducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ na staava yeⁿ'é yā ní nguɛ́ɛ́ dɛɛvɛ. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú chi inadacádíínuuⁿ yā chí dɛɛvɛ. 16 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngaⁿ'a yā chi n'diichí yā Ndyuūs naati dendu'ū chi diíⁿ yā ch'iⁿ'ī chi nguɛ́ɛ́ cuaacu. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā 'iiⁿ'yāⁿ ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā diiⁿ yā chi ngaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ. Nguɛ́ɛ́ n'daacā yā. Ní nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ chi diíⁿ yā mar 'áámá cosa chi n'daācā.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/TIT01.htm","date":"2019-02-17T11:25:55Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247481992.39\/warc\/CC-MAIN-20190217111746-20190217133746-00503.warc.gz","language":"cux","language_score":1.000009656,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000096559524536}","num_words":798,"character_repetition_ratio":0.105,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.526,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA YEⁿ'E JUDAS\n1\nJudas idinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi Ndyuūs yaa'ví yā chi cuuvi yeⁿ'é yā\n1 'Úú saⁿ'ā Judas ní saⁿ'ā chi dichíí'vɛ̄ Jesucristo. 'Úú 'diinú Jacobo ní 'úú idinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi Ndyuūs chiida yú dinéⁿ'e yā ní didɛɛvɛ́ yā. Ní Cristo yaa'ví yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi cuuvi yeⁿ'é yā. Ní Cristo candɛɛ́ yā cuidado 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cáávā chi yeⁿ'é yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. 2 Neⁿ'é chi Ndyuūs tée yā ndís'tiī n'deee cá yeⁿ'é yā yeⁿ'e vaadī ya'ai ní yeⁿ'é vaadī 'diiíⁿ ní yeⁿ'é vaadī neⁿ'e caati cuuví 'yaaⁿ nducuéⁿ'ē chuū nguaaⁿ ndís'tiī.\nYeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'ā nduudu cuaacu\n3 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é chi neⁿ'e taaví, neené neⁿ'é idinguúⁿ yeⁿ'e ndís'tiī yeⁿ'é chi Ndyuūs nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ. Maaⁿ ní cadiinuúⁿ chi canee chi idinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e nī caati cuuví yaa'ví ch'ɛɛchi ndís'tiī chi canéé chi diíⁿ nī luchar n'dai cáávā chiiⁿ chi i'téénu nī Ndyuūs. Ndyuūs 'áámá vmnéⁿ'ēe ca'á yā vaadī i'téénú yeⁿ'é yā 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'é yā. 4 Náⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é Ndyuūs ní nduuvidaamá yā ndúúcū nī. Ndíí nguɛ́ɛ́ deenú nī chuū. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nguɛ́ɛ́ n'daacā. Ní canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'é yā 'tíícā: Condenado yā ni 'cuūvi yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ dámaāⁿ sta'á yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs chi tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi tuumicádíínuuⁿ yā yeⁿ'e chi maáⁿ yā diiⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngaⁿ'á yā contra yeⁿ'e Ndyuūs yeⁿ'e yú chi 'áámá n'dyáⁿ'ā Ndyuūs chi 'iivu yú, ní contra yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'e yú dendú'ū.\n5 'Áárá chi 'āā deenú nī yeⁿ'é Señor 'iivú Ndyuūs taachi nadanguáⁿ'ai yā 'iiⁿ'yāⁿ Israel ní divíi yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Egipto, neⁿ'é chi ndís'tiī n'gaacú ni chuū. Cuayiivi mííⁿ Ndyuūs di'cuiinú yā 'iiⁿ'yāⁿ na yáⁿ'āa miiⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛɛ s'téénu yā 'yā. 6 Ní n'gaacú nī yeⁿ'e ángeles chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā tan'dúúcā chi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā ángeles miiⁿ. Ní Ndyuūs canéé chí divíi yā yeⁿ'e lugar yeⁿ'é yā. Maaⁿ ní Ndyuūs s'néeⁿ yā ángeles chi presos yeⁿ'é yā na maaiⁿ chi yáanūuⁿ. Miiⁿ canee yā ndíí chiichi yā ndúúcū cadenas chi 'áámá canee ndii tiempo chi Ndyuūs n'diichí yā nuuⁿndi yeⁿ'e ángeles miiⁿ. 7 Ní n'gaacú nī yeⁿ'e yáāⁿ Sodoma ndúúcū yáāⁿ Gomorra ndúúcū yáāⁿ chi snéé cuaaⁿ 'diituú. 'Tiicá ntúūⁿ nguɛ́ɛ́ n'daacā idiiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā chi diiⁿ ángeles. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní cueⁿ'é yā ndúúcū n'daataá o isaⁿ'ā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é yā. Ní n'daatāa nguaaⁿ n'daataá yā induuchineeⁿ tá n'daataa ndúúcū vi'i. Ní saⁿ'ā nguaaⁿ saⁿ'ā yā induuchinéeⁿ sa saⁿ'ā ndúúcū vi'i. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cáávā castigo yeⁿ'e yā 'áámá cunée yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ na nguuchi yaⁿ'ā. Ní chuū ni ch'iⁿ'i s'uuúⁿ chi cuuvi chó'ōo yeⁿ'e yú nduuti chi diiⁿ yú chi nguɛ́ɛ́ n'daacā.\n8 'Tiicá ntúūⁿ nguuvi nguuvi saⁿ'ā s'eeⁿ n'gíínu sa tan'dúúcā chi taachi cyaadu sa yeⁿ'e dendú'ū chi cuuvi diiⁿ sa chi dinuuⁿndi sa ndúúcū maaⁿ cuerpo yeⁿ'e sa. Ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'e sa chi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā yeⁿ'e sa. Ní cunncáā ngaⁿ'a yā yeⁿ'e 'iīⁿntyéⁿ'ē chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. 9 Ní nguɛ́ɛ́ 'tíícā diiⁿ ángel Miguel chí ndíí tiīiⁿ taachi diiⁿ caandaá ndúúcū yááⁿn'guiinūuⁿ ní ngaⁿ'a yā yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'e Moisés. Angel Miguel miiⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā condenar yááⁿn'guiinūuⁿ miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuuvi ngaⁿ'a taáⁿ yā chi yááⁿn'guiinūuⁿ chi cuuvi condenado yā. Dámaāⁿ ngaⁿ'a yā 'túúcā. Señor ní diíⁿ yā reprender dii yeⁿ'e nuuⁿndi chi diiⁿ di. 10 Saⁿ'ā s'eeⁿ ní nguɛ́ɛ́ n'daacā ngaⁿ'a sa yeⁿ'e dendú'ū chi nguɛ́ɛ́ deenu sa. Ní taachi saⁿ'ā s'eeⁿ yeⁿ'e chi maaⁿ sa deenu sa ngaⁿ'a sa tuu'mí ní canee sa tan'dúúcā chi 'iiti s'eeⁿ chi maaⁿ tī deenu tī. 'Tíícā saⁿ'ā s'eeⁿ. Dendú'ū miiⁿ ní diīiⁿ chi dituuví maāⁿ saⁿ'ā s'eeⁿ.\n11 Dɛ'ɛ chúúca ya'ai yeⁿ'e saⁿ'ā s'eeⁿ caati dámaāⁿ chi neⁿ'ē sa diiⁿ sa tan'dúúcā chi diiⁿ saⁿ'ā Caín. Ní saⁿ'ā s'eeⁿ cáávā chi neⁿ'e sa tuūmī, dinuuⁿndi sa tan'dúúcā chi diiⁿ saⁿ'ā Balaam. Ní ch'iī sa caati nguɛ́ɛ́ diiⁿ sa chi ngaⁿ'a Ndyuūs, tan'dúúcā saⁿ'ā Coré chi nguɛ́ɛ́ diiⁿ sa chi ngaⁿ'a Ndyuūs taachi nguɛ́ɛ́ ch'iindiveeⁿ sa chi ngaⁿ'a Moisés. 12 Maaⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ chi 'tíícā, taachi nduuvidaamá yā ní che'é yā ní cu'ú yā ndúúcū ndís'tiī taachi vɛ́ɛ́ 'viicu ná va'ai yeⁿ'é nī yeⁿ'e chi dineⁿ'é nī 'áámá nī taama nī, tuu'mi ní chuū ní cosa chi cuuvi 'cuináaⁿ nī. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ 'va'á yā yeⁿ'ē mar 'áámá. Dámaāⁿ candɛɛ yā cuidado yeⁿ'e maáⁿ yā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā meēeⁿ chi nguɛ́ɛ́ nuūⁿnīⁿ yeⁿ'ē chi cueeⁿ cuuvī ní tan'dúúcā 'yúúné candɛ́ɛ̄ 'muuⁿ ni candɛ́ɛ̄ miiⁿ 'tííca yā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā yáⁿ'á chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ n'gui'i yeⁿ'ē 'tííca yā. Ní yáⁿ'á miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ caati nguɛ́ɛ́ n'gui'i yeⁿ'ē ní n'diī tan'dúúcā tiempo yeⁿ'ē 'iichɛɛ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ tiicú yā yáⁿ'á miiⁿ ndii díí'yú. 'Tíícā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. 13 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní tan'dúúcā nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā chi ngiī yú yaacu ndúúcū ngii yáīⁿ inaaⁿ cucáávā 'yúúné taaⁿ. Ní nducuéⁿ'ē chi nguɛ́ɛ́ n'daacā chi diiⁿ yā yeⁿ'e chi cuuvi 'cuinaáⁿ yā ní tan'dúúcā ngii yáīⁿ inaaⁿ yeⁿ'e nuūⁿnīⁿ miiⁿ chi inaaⁿ yú 'táácā idiíⁿ yā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ni tan'dúúcā 'ííⁿnyúⁿ chi ngíícá, 'tííca yā. Ndyuūs nguáín'dai yā 'áámá lugar yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi díítuu taavi ca maāiⁿ ndii yaānūuⁿ naachi canéé yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.\n14 'Tiicá ntúūⁿ, saⁿ'a Enoc chí ndíí ná ndɛɛ̄chɛ̄ ngiini familia yeⁿ'e saⁿ'a Adán, ní Enoc miiⁿ cáávā Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs caⁿ'a sa chii sa 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e dendu'ū chi cuchíī yeⁿ'é yā. Ní caⁿ'a sa 'tíícā: Cuin'diichí nī Señor Jesucristo miiⁿ ní cuchii yā ndúúcū n'deee n'dáí mil 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā 'yā. 15 Señor Jesucristo ndaa yā chi n'diichí yā nuuⁿndi yeⁿ'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Ní caaⁿ'maⁿ yā chi condenado yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ nuuⁿndi chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā 'yā caavā nducuéⁿ'ē nuuⁿndi chi diíⁿ yā ndúúcū nduudu chi ngaⁿ'a yā chi nguɛ́ɛ́ n'daacā chi contra Ndyuūs. 16 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nééné n'gɛɛcu cheendí yā tan'dúúcā chi 'tɛ́ɛ́ nūuⁿ taáⁿ yā ní ngaⁿ'á yā yeⁿ'e chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā yeⁿ'ē chi táámá yā idiiⁿ yā. Ní diíⁿ yā chi nguɛɛ n'daacā caati maáⁿ yā neⁿ'e yā. Ní ndúúcū nduudu chi n'gɛɛtɛ ngaⁿ'á yā yeⁿ'e taamá yā chi ch'ɛɛtɛ́ yā taachi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ neⁿ'é yā diiⁿ yā aprovechar dendu'ū cáávā maáⁿ yā.\nJudas ngaⁿ'a yā yeⁿ'e chi 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Cristo canéé chí diíⁿ yā\n17 Ndís'tiī, hermanos chi neene neⁿ'é, maaⁿ ní neⁿ'é chi ndís'tiī ní n'gaacú nī yeⁿ'e nduudu chi apóstoles yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'e yú taacā chi caⁿ'a yā. 18 'Tíícā caⁿ'a yā chīi yā ndís'tiī: Taachí 'āā canéé niiⁿnuúⁿ nguuvi chí ndaa Señor Jesucristo taama vmnéⁿ'ēe tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní diduuchineéⁿ yā yeⁿ'e nī ndúúcū tanducuéⁿ'ē chi yeⁿ'e Ndyuūs. Ní nducuéⁿ'ē chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ neⁿ'é yā diíⁿ yā chi nguɛɛ n'daacā, chuū ní diíⁿ yā. 19 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní divíi yā yeⁿ'ē nguaaⁿ ndís'tiī. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní dinuuⁿndí yā tan'dúúcā chi neⁿ'e yā ní nguɛ́ɛ́ canéé Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcu yā.\n20 Maaⁿ ní ndís'tiī hermanos yeⁿ'é chi neene neⁿ'é, cu'téénu cá nī nguuvi nguuvi yeⁿ'ē vaadī i'teenu chi Ndyuūs itée yā ndís'tiī. Taachi caaⁿ'maⁿngua'á nī diíⁿ nī ndúúcū poder yeⁿ'ē Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs. 21 'Cuɛɛtineé nī ni diíⁿ nī nducuéⁿ'ē ndúúcū vaadī neⁿ'e chi Ndyuūs itée yā ndís'tiī 'naaⁿ chi cūnee ngiinú nī nguuvi chi Señor Jesucristo yeⁿ'e yú chí n'dai taavi caⁿ'á yā tée yā vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ ndís'tiī.\n22 Ndís'tiī n'deee cá ngaⁿ'a nī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā i'téénu yā. 23 Ní 'tíícā nadanguáⁿ'ai nī 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā tan'dúúcā chi tun'dáa nī 'iiⁿ'yāⁿ nguááⁿ nguuchi yaⁿ'ā, 'tíícā diíⁿ nī. Ya'ai 'iinú nī yeⁿ'e tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ naati diíⁿ nī ndúúcū cuidado, ndíí nguɛ́ɛ́ cuuvi caⁿ'a nī ndúúcu yā chi dinuuⁿndí nī.\nJudas ngaⁿ'angua'á yā ní dich'ɛɛtɛ́ yā Ndyuūs\n24 Maaⁿ ní 'úú chi'neéⁿ ndís'tiī na ta'a Ndyuūs chi cuuvi candɛɛ yā cuidado yeⁿ'e ndís'tiī chi nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí nī. Ní Jesucristo cuuvi 'cuuⁿ'míⁿ yā nanááⁿ Ndyuūs chi dɛɛvɛ ngii n'dai ndís'tiī chi nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é nī. Ní neené yeenu nī. 25 Dich'ɛɛtɛ yú Ndyuūs chi 'áámá n'dyáⁿ'ā Ndyuūs chi deenu nducuéⁿ'ē ní nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ cáávā Señor Jesucristo chi 'iivi yú. Caati yeⁿ'é yā ní vɛ́ɛ́ dɛɛvɛ́ ngii n'dai ndúúcū n'gɛɛtɛ n'dai ndúúcū poder ch'ɛɛtɛ n'dai ndúúcū poder yeⁿ'e 'iiⁿntyéⁿ'ē yeⁿ'é yā nguuvi chi chó'ōo ndúúcū nguuvi maaⁿ ní cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ. 'Tíícā cuuvi.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/JUD01.htm","date":"2019-02-15T23:30:13Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247479627.17\/warc\/CC-MAIN-20190215224408-20190216010408-00081.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000095367,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.000009536743164}","num_words":1343,"character_repetition_ratio":0.096,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.497,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA YEⁿ'E 'IIⁿ'YĀⁿ YEⁿ'E YÁĀⁿ EFESO\n1\nPablo idinguúⁿ yā carta 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi naⁿ'á yā yaācū na yáāⁿ Efeso\n1 'Úú Pablo 'úú, ní 'úú apóstol yeⁿ'e Señor Jesucristo caavā chi 'tíícā neⁿ'e Ndyuūs chi dichó'o yā 'úú. 'Úú idinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā na yáāⁿ Efeso, 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Ndyuūs ni i'téénu yā Señor Jesucristo. 2 Ndyuūs Chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo yeⁿ'e yú nginneé yā ndís'tiī ní tée yā cosas chi n'daacā n'dai, ní tée yā ndís'tiī vaadī 'diiíⁿ yeⁿ'é yā.\nYeⁿ'e dendu'ū chi n'daacā n'dai chi Cristo ca'á yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é yā\n3 Nducyaaca yú canee chi dich'ɛɛtɛ́ yú Ndyuūs chi Chiidá Señor Jesucristo. Maaⁿ ní caavā chi s'uuúⁿ ní yeⁿ'e Cristo s'uuúⁿ, Ndyuūs tée yā s'uuúⁿ dendú'ū yeⁿ'é yā chi n'dai taavi ca yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi n'dai tan'dúúcā chi s'uuúⁿ snee yú na va'ai chɛɛti nguuvi. 4 Ní 'tíícā Ndyuūs nadidɛɛvɛ́ yā s'uuúⁿ chi cuuvi yeⁿ'é yā s'uuúⁿ ní cuuvi yeⁿ'e Cristo s'uuúⁿ ndíí taachi 'āā 'cuɛ́ɛ́ din'dái yā iⁿ'yeēⁿdī. Ní nduuví n'dai yú ní i'teenu n'daāca yú Cristo ní nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e yú nanáaⁿ yā. 5 Ní Ndyuūs 'āā deenú yā chiiⁿ chi neⁿ'é yā diíⁿ yā cáávā chi neⁿ'é yā s'uuúⁿ. Cáávā chi neⁿ'é yā chi cuuvi yeⁿ'é yā s'uuúⁿ, sta'á yā s'uuúⁿ chi cuuvi daiyá yā s'uuúⁿ cucáávā Cristo Jesús. 6 Cucáávā chuū cueⁿ'e daāⁿmaⁿ dich'ɛɛtɛ́ taavi yú Ndyuūs chi itée yā s'uuúⁿ dendu'ū chi ch'ɛɛtɛ n'dai yeⁿ'é yā caati maaⁿ ní s'uuúⁿ ní yeⁿ'e Cristo s'uuúⁿ. Ndyuūs diíⁿ yā recibir s'uuúⁿ caati neⁿ'e taavi cá yā Cristo. 7 Ní cáávā Ndyuūs neⁿ'e taavi cá yā nducyaaca yú dichó'o yā Daiya yā chi ch'īi yā cáávā s'uuúⁿ. Ní Ndyuūs nadich'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e yú cáávā yuūuⁿ yeⁿ'é Cristo. Ní cáávā chi Ndyuūs 'tíícā neⁿ'é yā s'uuúⁿ itée yā dendu'u chi n'daacā yeⁿ'é yā. 8 Níícú Ndyuūs ch'iⁿ'í yā s'uuúⁿ chi neⁿ'e taavi cá yā s'uuúⁿ. Ní diíⁿ yā chi deenu yú taanduvɛ́ɛ́ vaadī n'dai yeⁿ'é yā ní tuumicadíínuuⁿ yú nducuéⁿ'ē. 9 Ní Ndyuūs 'āā diíⁿ yā chiiⁿ chi neⁿ'é yā diíⁿ yā. Ní diíⁿ yā chí n'diīchi yú chiiⁿ chi canúúⁿ n'de'ei yeⁿ'é yā ndii cuááⁿ vmnaaⁿ cucááva Cristo. 10 Ní chuū chi canuuⁿ n'de'ei yeⁿ'é Ndyuūs chi Ndyuūs caⁿ'a yā chi diiⁿ yā chi cuuvi taachi ndaa tiempo yeⁿ'ē, Ndyuūs caⁿ'a yā chi diíⁿ yā chi Cristo ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi snéé nanguuvi ndúúcū chi snéé ná yáⁿ'āa. Ní Ndyuūs caⁿ'á yā chi nduuvidaamá tanducuéⁿ'ē dendu'ū nanááⁿ Cristo.\n11 Ndyuūs diíⁿ yā chi nducuéⁿ'ē chi chó'ōo ní chó'ōo tan'dúúcā chi neⁿ'e yā. Ní Ndyuūs nndɛɛvɛ́ yā s'uuúⁿ ndii cuááⁿ vmnaaⁿ níícú chi cuuvi yeⁿ'e yú cosas chi caⁿ'a yā chi tée yā s'uuúⁿ, caati s'uuúⁿ ní yeⁿ'e Cristo s'uuúⁿ. 12 Ní Ndyuūs 'tíícā diíⁿ yā ti neⁿ'é yā chi nús'uu ní ch'iⁿ'í 'nū vaadī dɛɛvɛ ca yeⁿ'é Ndyuūs nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ti nús'uu ní yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel nús'uu chi vmnááⁿ vmnaaⁿ i'téénu 'nū Cristo. 13 Chuū dendú'ū ní yeⁿ'e ndís'tiī chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ ti taachi ch'iindiveéⁿ nī nduudu cuaacu yeⁿ'e evangelio chi ndúúdú ngai yeⁿ'e Cristo chi nadanguaⁿ'aī ndís'tiī ní s'téénu nī yeⁿ'ē. Tuu'mi ní canéé 'áámá sello yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcu nī. Ní sello miiⁿ ní Espíritu N'dai yeⁿ'e Ndyuūs chí 'áámá compromiso chi Ndyuūs caⁿ'a yā chi tée yā s'uūuⁿ ndíí cuááⁿ vmnaaⁿ. 14 Ní Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ní 'áámá seña chi cuta'a yú chi cuuvi yeⁿ'e yú chiiⁿ chi Ndyuūs caⁿ'a yā chi tée yā chi cuuvi yeⁿ'e yú. Ní Ndyuūs yaa'vi yā s'uuúⁿ chi cuuvi yeⁿ'é yā s'uuúⁿ. Taachi ndaa nguuvi chi neⁿ'e Ndyuūs, Ndyuūs caⁿ'á yā diíⁿ yā chi s'uuúⁿ tan'dúúcā maáⁿ yā 'tíícā s'uuúⁿ. Ní Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ní 'áámá seña yeⁿ'é chuū. Ní 'íícú nducyaaca yú ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi cuuvi cu'téénu yā Cristo cuuvi nadich'ɛɛtɛ yú Ndyuūs cucáávā chi ch'ɛɛtɛ́ n'daí yā.\nPablo ngiicá yā Ndyuūs chi ca'á yā vaadī deenu 'iiⁿ'yāⁿ chi cu'téénu yā Cristo\n15 Cucaavā chuū, taachi 'úú Pablo ch'iindiveéⁿ chi ndís'tiī i'téénu nī Señor Jesucristo ní dinéⁿ'e nī nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Señor Jesucristo 'iivú Ndyuūs, 16 tuu'mi ní nguɛ́ɛ́ ngíí 'daan'dí chi ca'á gracias Ndyuūs cucáávā ndís'tiī. Ni taachi in'gaacú yeⁿ'e ndís'tiī, tuu'mi ní ngaⁿ'angua'á cucáávā ndís'tiī. 17 Ní ngiicá Ndyuūs yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú chi Ndyuūs miiⁿ chi Chiida yú chi dɛɛvɛ taavi ca, ní ngiicá Ndyuūs chi tée yā ndís'tiī vaadī deenu yeⁿ'e Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs, ní 'íícú cuuvi déénu cá nī ní 'iintiinaáⁿ nī chííⁿ chí neⁿ'e Ndyuūs. 18 Ní ngiicá Ndyuūs chi diíⁿ yā chi cuuvi déénu nī ní cadíínuuⁿ nī chɛɛ chi cūnee ngiinu yú chi Ndyuūs tée yā s'uuúⁿ, ti ndɛɛvɛ yā s'uuúⁿ. Ní deenú nī dɛ'ɛ̄ chúúcā n'dai ca ní dɛɛvɛ ca chi cuuvi yeⁿ'é nī chi Ndyuūs ca'á yā 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e yā. 19 Ni ngiicá Ndyuūs chi cuuvi deenú nī chi poder chi ch'ɛɛtɛ taavi ca chi yeⁿ'e Ndyuūs. Ní nguɛ́ɛ́ mar 'áámá dendu'ū chi Ndyuūs nguɛɛ cuuvi diíⁿ yā. Ní Ndyuūs diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ caavā s'uūuⁿ chi i'teenu yú 'iiⁿ'yāⁿ. Maaⁿ ní diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ ndúúcū poder yeⁿ'é yā cáávā s'uuúⁿ, ní ch'iⁿ'í yā poder yeⁿ'é yā chí ch'ɛɛtɛ ní ndúúcū fuerzas yeⁿ'é yā. 20 'Tíícā Ndyuūs ch'iⁿ'i yā maaⁿ poder yeⁿ'é yā taachi nadicuéeⁿ yā Cristo yeⁿ'e nguaaⁿ tináⁿ'ā. Ní s'néeⁿ yā Cristo na va'ai chɛɛti nguuvi ní Cristo ch'iindí yā lado tá cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs chiidá yā chi lado yeⁿ'ē honor. 21 Ní ca'á yā Cristo nducuéⁿ'ē poder tan'dúúcā 'áámá 'iiⁿntyéⁿ'ē chi caaⁿ'maⁿ ntiiⁿnyúⁿ yā yeⁿ'e tanáⁿ'ā 'iiⁿntyéⁿ'ē ndúúcū yeⁿ'ē nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chí ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā ndúúcū yeⁿ'ē nducuéⁿ'ē poder chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'e nducyaaca patrón chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā. Ní Cristo ní más ca ch'ɛɛtɛ ca yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ chi cuuvi caaⁿ'maⁿ yú yeⁿ'ē, nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ yeⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ mááⁿ, 'tiicá ntúūⁿ yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi cuchiī. 22 Ní Ndyuūs s'néeⁿ yā tanducuéⁿ'ē dendu'ū maaⁿ poder yeⁿ'e Cristo. Ní Ndyuūs s'néeⁿ yā Cristo lugar más cā ch'ɛɛtɛ. Ní Cristo miiⁿ tan'duucā chi tiíⁿ yā yeⁿ'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā ní cáⁿ'a yā yaacū yeⁿ'e Cristo, 'tíícā Cristo miiⁿ. 23 'Iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Cristo ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní tan'duucā cuerpo yeⁿ'é Cristo, 'tííca yā. Ní cuaacu nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní yeⁿ'e Cristo. Ní Cristo miiⁿ ní n'daacā taaví yā ní canée yā yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē dendu'ū ndúúcū tanducuéⁿ'ē cuaaⁿ.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/EPH01.htm","date":"2019-02-16T22:20:16Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247481122.31\/warc\/CC-MAIN-20190216210606-20190216232606-00117.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000078678,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000078678131104}","num_words":1023,"character_repetition_ratio":0.086,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.5,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"CARTA VMNÁÁⁿ VMNAAⁿ YEⁿ'E SAⁿ'Ā TIMOTEO\n1\n1 'Úú Pablo 'úú. Ní 'úú apóstol yeⁿ'e Señor Jesucristo caati Ndyuūs ndúúcū Señor Jesucristo dichó'o yā 'úú. Ní snéé ngiinu yú 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ yeⁿ'e yú chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ. 2 'Úú ngiicá compañero yeⁿ'é chi idingúuⁿ yā carta 'cūū yeⁿ'e dii Timoteo chi saⁿ'ā chi cuaacu nííⁿnyúⁿ i'téénu sa Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú. Ní alumno yeⁿ'é. Ní tan'dúúcā chi daīyá 'tíícā di. Neⁿ'é chi Ndyuūs chiida yú ndúúcū Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú tée yā dii vaadī n'dai yeⁿ'é yā ndúúcū vaadī ya'ai 'iinú yeⁿ'é yā. Ní tée yā dii vaadī 'diiíⁿ yeⁿ'é yā.\nNgaⁿ'á yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daācā ngi'cueeⁿ yā\n3 Dii, Timoteo, 'úú neⁿ'é chi cūnee di yáāⁿ Efesio tan'dúúcā chi 'āā yaa'ví dii taachi cueⁿ'é yáⁿ'āa Macedonia ti vɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ chi chi'cueeⁿ doctrina chi n̄'dááⁿ. Yaa'vi di 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngi'cueeⁿ doctrina chi n̄'dááⁿ. 4 Ní yaa'vi di 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ chi nguɛ́ɛ́ 'caandiveéⁿ yā yeⁿ'e cuentos yeⁿ'é yā chi falsos. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú 'caandiveéⁿ yā nduudu chi chi'cueeⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ndiicúū. Nduudu miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄. Dámaāⁿ diiiⁿ chi 'iiⁿyāⁿ ch'ɛɛcu cheendí yā ní nguɛ́ɛ́ nginnee 'iiⁿ'yāⁿ tan'dúúcā chi Ndyuūs neⁿ'é yā. Caati Ndyuūs dichó'o yā orden chi 'iiⁿ'yāⁿ ngi'cueéⁿ yā cáávā chi tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi cu'téénu cá yā Ndyuūs.\n5 Ní ngaⁿ'a yú tan'dúúcā Ndyuūs neⁿ'é yā taachi ngi'cueeⁿ yú ndúúcū vaadī neⁿ'e chí ngíícá ná staava yeⁿ'ē yú chi Ndyuūs 'āā didɛɛvɛ́ yā. Tanducuéⁿ'ē ní diiⁿ yú ndúúcū vaanicadíínuuⁿ yeⁿ'e yú chi ndɛɛvɛ. Ní i'teenu yú Ndyuūs ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿ'ē yú. 6 Naⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ ndaacadaamí yā yeⁿ'ē nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ní n'giindiveéⁿ yā nduudu chi nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄. Ní n'gɛɛcu cheendí yā. Ní cuuvi ndái yā. 7 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní neⁿ'é yā ca'cueéⁿ yā ley yeⁿ'é Ndyuūs naati nguɛ́ɛ́ tuumicadíínuuⁿ yā nduudu chi ngaⁿ'a yā, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú nduudu chi ca'cueéⁿ yā 'áárá chí diíⁿ yā tan'dúúcā chi déénu yā tanducueⁿ'ē.\n8 S'uuúⁿ ní deenu yú chi ley yeⁿ'e Moisés ní n'dai ndúúti chi cu'téénu n'daāca yú yeⁿ'ē. 9 Deenu yú chi ley miiⁿ nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ caavā 'iiⁿ'yāⁿ chi din'daacá yā naati caavā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diiⁿ yā tan'dúúcā chí ngaⁿ'ā ley, caavā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ yā chiiⁿ chi ngaⁿ'ā ley, níícú caavā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā, caavā 'iiⁿ'yāⁿ chi idinuuⁿndi, caavā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā respetar Ndyuūs ndíí nguɛ́ɛ diíⁿ yā respetar religión, ní caavā 'iiⁿ'yāⁿ chi n'giiⁿ'núⁿ yā chɛɛcú yā o chiidá yā, ní cáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi n'giiⁿ'núⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ. 10 Ley miiⁿ ní caavā saⁿ'ā chi caⁿ'a sa ndúúcū n'daataá o n'daataá chi caⁿ'a tá ndúúcū saⁿ'ā ní nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e yā vi'ī ní cáávā saⁿ'ā chi caⁿ'a sa ndúúcū saⁿ'a chi duuchineeⁿ sa ndúúcū sa chi vi'ī, ní cáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi duucú yā 'iiⁿ'yāⁿ caati cuuvi dichíí'vɛ yā táámá 'iiⁿ'yāⁿ ní cáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi indeē ndúúdú yaadi, ní caavā 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a yā chi cuaacu chiiⁿ chi ngaⁿ'a yā ní n'gai yā: \"Por Dios\", chi 'tíícā, ní nguɛ́ɛ́ 'tíícā. Ní ley miiⁿ ní caavā 'iiⁿ'yāⁿ chi ngi'cueéⁿ yā nducuéⁿ'ē chi nguɛ́ɛ́ n'daācā ní nguɛ́ɛ́ tan'dúúcā Ndyuūs chi'cueeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ. 11 Naati chuū chi ngi'cueéⁿ chi nduudu n'dai yeⁿ'e evangelio ní n'dɛ̄ɛ̄vɛ n'dai chi nanguaⁿ'āī 'iiⁿ'yāⁿ, ní yeⁿ'é Ndyuūs chi n'dai taavi. Ní Ndyuūs dichó'o yā 'úú chi caaⁿ'máⁿ nduudu miiⁿ.\nCaaⁿ'maⁿ yú, gracias Ndyuūs ti ya'ai 'iinú yā s'uuúⁿ\n12 'Úú ní ca'á gracias Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú chi itée yā fuerzas 'úú chi diíⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā. Ní s'neéⁿ yā 'úú tan'dúúcā 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ valor yeⁿ'é yā. Ní s'neéⁿ yā 'úú na ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā. 13 Ní vmnááⁿ vmnaaⁿ chi Jesucristo yaa'ví yā 'úú chi cuuvi yeⁿ'é yā, 'úú ní neené caaⁿ'maⁿ taáⁿ yeⁿ'e Jesucristo ní cachiicá can'daá 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Jesucristo ti neⁿ'é i'nuuⁿ cá'ai 'iiⁿ'yāⁿ. Ní caneé taaⁿ contra Jesucristo. Naati Ndyuūs ya'ai 'iinú yā 'úú 'áárá chi diíⁿ 'túúcā taachi 'āā cuɛ́ɛ́ cu'teenú 'iiⁿ'yāⁿ, ní nguɛ́ɛ́ deenú dɛ'ɛ̄ cáávā chi diíⁿ 'tíícā. 14 Ní Señor diiⁿ n'dai cá yā nduucú, ní 'úú i'teenú Jesucristo, ní neⁿ'é Jesucristo caati maaⁿ ní 'úú ní yeⁿ'é Jesucristo 'úú.\n15 Ní nduudu 'cūū ní nduudu cuaacu chi Cristo Jesús ndaá yā iⁿ'yééⁿdi 'cūū chi nadanguáⁿ'ai yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ caati idinuuⁿndí yā, ní n'dáí taavi chi nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ cu'téénu yā nduudú 'cūū. Ní deenú chi 'úú ní ch'ɛɛtɛ cá nuuⁿndi yeⁿ'é nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿ'a yā. 16 Naati cucáávā chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e 'úú Ndyuūs ya'ai 'iinú yā 'úú caati Señor Jesucristo ch'iⁿ'í yā 'úú tanducuéⁿ'ē vaadī n'dáí taavi yeⁿ'é yā, 'úú chi ch'ɛɛtɛ cá nuuⁿndi yeⁿ'é. 'Tíícā ní Ndyuūs vɛ́ɛ́ paciencia yeⁿ'é yā nduucú vmnááⁿ vmnaaⁿ ní s'neéⁿ yā 'úú chi 'úú tan'dúúcā 'áámá ejemplo yeⁿ'e tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi cuayiivi caⁿ'á yā cu'téénu yā Cristo ni vɛ́ɛ́ vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ yeⁿ'e yā. 17 Cáávā nducuéⁿ'ē chuū cueⁿ'e daāⁿmaⁿ ca'a yú Ndyuūs honra ní dich'ɛɛtɛ ca yú Ndyuūs chi rey chi 'áámá canee cueⁿ'e daāⁿmaⁿ ní nguɛ́ɛ́ n'gii yā. Ní maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuuvi snaaⁿ yú Ndyuūs chi 'áámá n'dyáⁿ'ā Dendyuūs yeⁿ'e yú. 'Tííca rā vaa.\n18 Maaⁿ ní, dii Timoteo chi tan'dúúcā daiyá, i'neéⁿ encargo 'cūū ndúúcū dii. Ní encargo 'cūū chííⁿ chi tiempo chi 'āā chó'ōo 'iiⁿ'yāⁿ profetas caⁿ'a yā yeⁿ'ē di yeⁿ'ē chi caⁿ'á di diiⁿ di. Maaⁿ ní cuchɛ́ɛ́ di yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē ní diiⁿ di tan'dúúcā chi diiⁿ 'áámá soldado chi nguⁿ'u n'daacā sa. 'Tíícā diiⁿ di tan'dúúcā chi profetas caⁿ'a yā yeⁿ'ē di tiempo chi 'āā chó'ōo. 19 Dii ní cu'téénu n'daacā di ní diiⁿ n'daacā di ndúúcū vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'ē di chí n'dai. Náⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ ni nguɛ́ɛ́ diiⁿ n'daacá yā caati vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'é yā ní nguɛ��ɛ́ n'dai. Ní cáávā chuū nguɛ́ɛ́ i'téénu yā Señor Jesucristo maaⁿ ní canéé yā tan'dúúcā chi yaⁿ'ai yeⁿ'e Ndyuūs. 20 'Túúcā chó'ōo yeⁿ'e saⁿ'ā Himeneo ndúúcū saⁿ'ā Alejandro ní 'úú deenú chí caneé yā a cuenta yeⁿ'e yááⁿn'guiinūuⁿ maaⁿ. Ní 'íícú cuuvi deenú yā chi 'āā ntɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿ'máⁿ yā ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā ofender Ndyuūs yeⁿ'e yú.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-09","url":"http:\/\/ebible.org\/cuxNT\/1TI01.htm","date":"2019-02-19T05:24:58Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-09\/segments\/1550247489343.24\/warc\/CC-MAIN-20190219041222-20190219063222-00030.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000092983,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":4,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.000009298324585}","num_words":959,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.487,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"2\nYeⁿ'é 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi dinuuⁿndi yā\n1 Maaⁿ ní hermanos yeⁿ'é di'cuiitú 'nū ndís'tiī chi cūnee ngiinú nī yeⁿ'e tiempo chí nindaa Señor Jesucristo ní yeⁿ'e taachi nduuvidaama yú ndúúcu yā. 2 Di'cuiitú 'nū chi nguɛ́ɛ́ na'daaⁿ nī chííⁿ chi nadacádíínuuⁿ nī. Nguɛ́ɛ́ diiⁿ 'va'á nī yeⁿ'e chi 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'á yā chi Cristo 'āā ndaá yā taama vmnéⁿ'ēe ti ngaⁿ'á yā tan'dúúcā chi cáávā Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs, naati nguɛ́ɛ́ 'tíícā. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú 'va'a nī yeⁿ'ē táámá nduudu chi n'giindiveéⁿ nī yeⁿ'e chuū. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú caavā carta chi sta'á nī chi tan'dúúcā chi dinguúⁿ 'nū yeⁿ'e nī naati nguɛ́ɛ́ 'tíícā. Ní yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chuū ní chiiⁿ chi ngaⁿ'ā chí 'āā ndaā Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú, nguɛ́ɛ́ 'va'á nī. 3 Nguɛ́ɛ́ ca'á nī lugar 'iiⁿ'yāⁿ chi cuuvi cannche'éí yā ndís'tiī mar 'áámá vmnéⁿ'ēe. Vmnaaⁿ chi ndaa tiempo chi cuuvi nindaá Jesucristo taama vmnéⁿ'ēe, 'iiⁿ'yāⁿ na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū canéé chi ndaacadaamí yā yeⁿ'e Señor ní canee yā contra yeⁿ'e Señor. Tuu'mi ní ndaā 'áámá Saⁿ'ā Nuuⁿndi, saⁿ'ā chi Ndyuūs ngaⁿ'á yā chi 'āā condenado sa ní caⁿ'a sa infierno. 4 Saⁿ'ā miiⁿ ní caaca taaⁿ sa ní contra nducuéⁿ'ē chi yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū nducuéⁿ'ē chi 'iiⁿ'yāⁿ i'téénu yā. Saⁿ'ā miiⁿ ní dich'ɛɛtɛ sa maaⁿ sa nguɛ́ɛ́ tan'dúúcā tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní ndaa sa cuaaⁿ chɛɛti yaācū templo yeⁿ'é Ndyuūs ní 'cuūndī sa. Ní máaⁿ sa sta'a sa lugar yeⁿ'é Ndyuūs. Ní diiⁿ sa máaⁿ sa chi cu'téénu 'iiⁿ'yāⁿ saⁿ'ā. Ní diiⁿ sa tan'dúúcā Ndyuūs saⁿ'ā.\n5 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ n'gaacú nī ndís'tiī yeⁿ'e tiempo chi caneé nduucú nī ní caⁿ'á chīi ndís'tiī nduudú 'cūū? 6 Maaⁿ ní 'āā deenú nī dɛ'ɛ̄ idiīiⁿ chi 'āā 'cuɛ́ɛ́ ndaa saⁿ'ā miiⁿ caati cuuvi ndaa saⁿ'ā miiⁿ taachi ndaa tiempo yeⁿ'ē sa chi ndaā sa. 7 Niicu maaⁿ poder yeⁿ'e nuuⁿndi chi idiīiⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ dinuuⁿndí yā ní 'āā ngii. Chííⁿ chi diīiⁿ chi Saⁿ'ā Nuuⁿndi nguɛ́ɛ́ cuuvi 'cuuⁿ'miⁿ sa maaⁿ sa chi Saⁿ'ā Nuuⁿndi. 'Tííca rā vaa ndii tiempo chi 'iiⁿ'yāⁿ chi diiⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuvi 'cuuⁿ'miⁿ Saⁿ'ā Nuuⁿndi, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ caⁿ'á yā táámá lado. 8 Tuu'mi ní ndaa Saⁿ''ā Nuuⁿndi ní 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi n'diichí yā saⁿ'ā níícú Señor Jesucristo caⁿ'á yā 'caaⁿ'núⁿ yā Saⁿ'ā Nuuⁿndi ndúúcū 'yúúné chi candaā yeⁿ'e cheendí yā ní di'cuiinú yā Saⁿ'ā Nuuⁿndi miiⁿ ndúúcū dɛɛvɛ́ yeⁿ'é yā taachi nndaa yā. 9 Ní Saⁿ'ā Nuuⁿndi miiⁿ ndaa sa ndúúcū n'deee n'dáí poder yeⁿ'e Satanás chi yááⁿn'guiinūuⁿ. Ní diiⁿ sa vaadī n'giinu ndúúcū milagros chi nguɛ́ɛ́ vaādī cuaacu. 10 Ní ndúúcū nducuéⁿ'ē chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē sa ní nginnche'ei sa 'iiⁿ'yāⁿ caati cuuvi diiⁿ sa ganar 'iiⁿ'yāⁿ lado yeⁿ'é yā, 'iiⁿ'yāⁿ chi caⁿ'á yā infierno. Ni chó'ōo nducuéⁿ'ē chuū caati 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā 'caandiveéⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs, nduudu chi diiⁿ chi ninguáⁿ'ai yā. 11 Níícú cucáávā chi diíⁿ yā 'túúcā, Ndyuūs caⁿ'á yā diíⁿ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi cu'téénu yā nduudu yaadi yeⁿ'e Saⁿ'ā Nuuⁿndi. 12 Ní nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā cu'téénu yā nduudu cuaacu caati neⁿ'e ca yā cosas chi nguɛ́ɛ́ n'daacā ní cuuví yā condenado.\nNdyuūs ndɛɛvɛ́ yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi nadanguáⁿ'ai yā 'iiⁿ'yāⁿ\n13 Níícú ndís'tiī hermanos yeⁿ'e yú, Señor neⁿ'é yā ndís'tiī. Ní nús'uu ní cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ ca'á 'nū gracias Ndyuūs cucáávā ndís'ti�� caati Ndyuūs ndɛɛvɛ́ yā ndís'tiī vmnááⁿ vmnaaⁿ chi cuuvi nadanguáⁿ'ai yā ndís'tiī cucáávā Espíritu N'dai yeⁿ'é yā. Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs miiⁿ ní cuuvi didɛɛvɛ ndís'tiī caati ndís'tiī cuuvi cu'téénu nī nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. 14 Ní Ndyuūs yaa'ví yā ndís'tiī chi cuuvi yeⁿ'é yā ndís'tiī cucáávā nduudu cuaacu yeⁿ'é yā chi n'giindiveéⁿ nī ní diīiⁿ chi cuuví nanguáⁿ'ai nī. Ní nduudu cuaacu miiⁿ nús'uu ngaⁿ'á 'nū nanááⁿ ndís'tiī. Ní Ndyuūs neⁿ'é yā chi ndís'tiī tunéeⁿ nī chi cuuví canee nī tan'dúúcā Señor Jesucristo yeⁿ'e yú.\n15 'Tíícā maaⁿ ní 'cuɛɛtinéé n'daacá nī ndúúcū chi i'téénu nī. N'gaacú nī yeⁿ'e chi ngi'cueéⁿ 'nū ndís'tiī taachi sneé 'nū nduucú nī ní yeⁿ'ē chi idinguúⁿ 'nū yeⁿ'é nī. 16 Maaⁿ Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú ndúúcū Ndyuūs Chiida yú dinéⁿ'e yā s'uuúⁿ caati Ndyuūs ní n'dai taavi. Ní cueⁿ'e daāⁿmaⁿ itée yā s'uuúⁿ 'viich'ɛɛtíínūuⁿ ní cānee ngiinu yú vaadī n'dai taavi yeⁿ'é Ndyuūs chi Ndyuūs caⁿ'a yā chi tée yā s'uuúⁿ. 17 Neⁿ'é chi Ndyuūs ní tée yā 'viich'ɛɛtíínuūⁿ ndís'tiī na staava yeⁿ'é nī ní tée yā fuerzas n'dís'tiī caati ndís'tiī ní cuuvi diíⁿ nī nducuéⁿ'ē chi n'daacā ní caaⁿ'máⁿ nī dámaāⁿ nduudu chi n'daacā.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-26","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/2TH02.htm","date":"2019-06-15T22:50:11Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-26\/segments\/1560627997501.61\/warc\/CC-MAIN-20190615222657-20190616004657-00302.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000085831,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000085830688477}","num_words":710,"character_repetition_ratio":0.084,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.486,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"4\n1 Ndís'tiī patrones chi vɛ́ɛ́ mozos yeⁿ'é nī, diíⁿ nī chí cuaacu ndúúcū chi n'daacā ndúúcū mozos yeⁿ'é nī. N'gaacú nī chi vɛ́ɛ́ 'iiví nī chi canéé na va'ai chɛɛti nguuvi.\n2 Nducuéⁿ'ē tiempo caaⁿ'maⁿngua'á nī ní 'cuɛɛti nduuchí nī. Ní ca'á nī gracias Ndyuūs. 3 Caaⁿ'maⁿngua'á ntuúⁿ nī yeⁿ'ē nús'uu ti Ndyuūs tée yā lugar nús'uu chi cuuvi caaⁿ'máⁿ 'nū nduudu cuaacu yeⁿ'é yā. Ní nduudu miiⁿ ní yeⁿ'e Cristo. Ní nguɛ́ɛ́ déénu 'iiⁿ'yāⁿ naati maaⁿ ní ngaⁿ'a 'nū nduudu miiⁿ. Ní cucáávā nduudu miiⁿ maaⁿ 'úú canuúⁿ vácūū ndúúcū cadena 'cūū. 4 Caaⁿ'maⁿngua'á nī cáávā 'úú chi cuuvi caaⁿ'máⁿ n'daacā nduudu miiⁿ tan'dúúcā chi canéé chi caaⁿ'máⁿ.\n5 Maaⁿ ní ndís'tiī 'cuɛɛtinéé n'daacá nī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā Ndyuūs. Diíⁿ nī n'daacā nducuéⁿ'ē tiempo. 6 Cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ caaⁿ'máⁿ nī chí n'daacā ndúúcū nduudu n'dai. Ní canéé chí déénu nī táácā chi cuuvi nan'guɛɛcuta'á nī ca'áámá ca'áámá 'iiⁿ'yāⁿ.\n'Cuiīnu carta miiⁿ ndúúcū saludos\n7 Hermano Tíquico chi neⁿ'e yú, 'áámá canee sa chi diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Jesucristo ní diiⁿ sa dáámá ntiiⁿnyuⁿ nduucú. Saⁿ'ā miiⁿ cuuvi sa ndís'tiī tan'dúúcā chi 'úú caneé ní diíⁿ. 8 Ní cáávā chiiⁿ dicho'ó Tíquico nanááⁿ ndís'tiī caati cuuvi sa ndís'tiī táácā n'gɛɛtineé 'nū. Ní tée sa 'viich'ɛɛtíínūuⁿ na stava yeⁿ'é nī. 9 Ní dicho'ó ntúūⁿ hermano Onésimo, saⁿ'ā chi neⁿ'e yú, ní 'áámá canee sa chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. Ní yeⁿ'e 'áámá chɛɛ ndís'tiī. Hermanos s'eeⁿ yaa'ví yā ndís'tiī tanducuéⁿ'ē chi diíⁿ 'nū 'muuⁿ.\n10 Saⁿ'ā Aristarco chi canúúⁿ vácūū nduucú idichó'o sa: N'dai ndís'tiī. 'Tiicá ntúūⁿ dicho'o saⁿ'ā Marcos chi dácūú saⁿ'ā Bernabé. Ní ndís'tiī 'āā sta'á nī orden chi 'cuaaⁿ nī hermano Marcos miiⁿ nduuti chi ndaa sa nanááⁿ ndís'tiī. 11 'Tiicá ntúūⁿ Jesús chi nguuvi Justo dicho'o sa: N'dai ndís'tiī. Dámaāⁿ saⁿ'ā s'uuⁿ chi yeⁿ'ē ndaata 'iiⁿ'yāⁿ Israel ní i'téénu yā Jesucristo diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ nduucú yeⁿ'ē naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā. Saⁿ'ā s'uuⁿ ntée ca yā 'viich'ɛɛtíínūuⁿ 'úú. 12 Saⁿ'ā Epafras ntúūⁿ chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Cristo ní yeⁿ'e 'áámá chɛɛ ndís'tiī dicho'o sa: N'dai ndís'tiī. Saⁿ'ā miiⁿ neené ngaⁿ'angua'ā sa yeⁿ'e ndís'tiī chi ndís'tiī 'áámá caneé nī ndúúcū chi i'téénu nī níícú chi dámaāⁿ neⁿ'é nī diíⁿ nī tanducuéⁿ'ē tan'dúúcā chi Ndyuūs neⁿ'e yā chi diiⁿ nī. 13 'Úú ní ngaⁿ'á nduudu cuaacu yeⁿ'e Epafras miiⁿ. Neené inadacadíínuuⁿ sa yeⁿ'é ndís'tiī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā na yáāⁿ Laodicea ndúúcū yáāⁿ Hierápolis. 14 Saⁿ'ā Lucas chi doctor chi neⁿ'e yú ndúúcū saⁿ'ā Demas dicho'ó yā: N'dai ndís'tiī, ngaⁿ'á yā.\n15 Maaⁿ ní ndís'tiī dicho'ó nī: N'dai ndís'tiī, nga'á nī hermanos chi snéé na yáāⁿ Laodicea. Dicho'ó nī: N'dai ndís'tiī, n'daataá Ninfas ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Jesucristo ní nduuvidaamá yā na vaacu tá chi yaācū yeⁿ'é yā. 16 Ní taachi 'cuiīnū n'geéⁿ nī carta 'cūū nguaaⁿ ndís'tiī dicho'ó nī carta 'cūū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Laodicea chi 'cueéⁿ yā na yaacū yeⁿ'é yā. Ní canee chi 'cueéⁿ nī ntúūⁿ 'áámá carta chi dicho'ó 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Laodicea. 17 Ní ndís'tiī cuuvi nī saⁿ'ā Arquipo chi 'úú caaⁿ'máⁿ 'tíícā: Díí Arquipo, diiⁿ di cuidado chi diiⁿ n'daacā di ní 'cuiinu di ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Señor chi Señor tee yā díí.\n18 'Úú, Pablo, dinguúⁿ saludos 'cūū ndúúcū ta'á ndúúcū letras yeⁿ'é. N'gaacú nī yeⁿ'é chi canuúⁿ vácūū. Neⁿ'é chi Ndyuūs itée yā vaadī n'dai yeⁿ'é yā. 'Tíícā cuuvi.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-26","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/COL04.htm","date":"2019-06-16T10:34:03Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-26\/segments\/1560627998100.52\/warc\/CC-MAIN-20190616102719-20190616124719-00458.warc.gz","language":"cux","language_score":1.00000453,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.000004529953003}","num_words":533,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.252,"stopwords_ratio":0.465,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"5\n1 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é 'nū, nguɛ́ɛ́ canee chi dinguúⁿ 'nū yeⁿ'e ndís'tiī yeⁿ'e chɛɛ̄ fecha o dɛ'ɛ̄ tiempo nduuti chi tiempo 'iichɛ o 'íí'nūuⁿ taachi ndaā Señor Jesucristo taama vmnéⁿ'ēe. 2 'Āā deenu n'daacá nī chi nguuvi chi ndaā Señor Jesucristo ní nguuvi chi nguɛ́ɛ́ du'ū vɛɛ deenu. Hora miiⁿ tan'dúúca hora yeⁿ'e n'gaaⁿ chi ndaa 'áámá duucu chi 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ déénu yā. 3 Níícú taachi 'tíícā ngaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ: Maaⁿ ní vɛ́ɛ́ vaadī 'diiíⁿ ndúúcū yú ni seguro chi n'daacā canee yú tuu'mi dácanaaⁿ ní ndaa nanááⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tiempo chi dí'cuiinú yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní tiempo miiⁿ ndaā tan'dúúcā chi ndaā vaadi ya'āī ngii yeⁿ'e 'áámá n'daataá taachi 'cuundiyaāⁿ daiya tá. Ní yeⁿ'e tiempo miiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nguɛ́ɛ́ cuuvi nánguaⁿ'ai yā yeⁿ'ē. 4 Naati ndís'tiī hermanos yeⁿ'é nguɛ́ɛ́ canee nī tan'duucā chi nguɛ́ɛ́ deenú nī yeⁿ'e chuū, ní ndaā tiempo miiⁿ tan'dúúcā tiempo chi ndaa 'áámá chi duucu. 5 Ní nducyaaca s'uuúⁿ ní yeⁿ'e dɛɛvɛ s'uuúⁿ ní s'uuúⁿ yeⁿ'e nguuvi s'uuúⁿ. Nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e n'gaaⁿ s'uuúⁿ ndíí nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e na maāiⁿ s'uuúⁿ. 6 Ní cáávā chuū nguɛ́ɛ́ ch'ɛɛtinee yú tan'dúúcā chi 'cuɛɛtī yaadu yú tan'dúúcā tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛɛ cūnee ngiinú yā Señor Jesucristo yeⁿ'e yú naati 'cuɛɛtī nduuchi yú, níícú cadiinuuⁿ yú. 7 'Iiⁿ'yāⁿ chi cyaadu ní cyaadú yā n'gaaⁿ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi ngii cúú'ví, ní cuuvi cúú'ví yā n'gaaⁿ. 8 Naati s'uuúⁿ chí yeⁿ'ē nguuvi s'uuúⁿ ní 'cuɛɛtinéé yaaⁿ yú nguuvi chí ndaa Señor yeⁿ'e yú. Ní diiⁿ yú cuidado s'uuúⁿ chi 'aama canee yú lado yeⁿ'é Ndyuūs cucáávā chi i'teenu yú. Ní canee chi neⁿ'e yú nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Ní diiⁿ yú tan'dúúcā 'áámá soldado diíⁿ yā defender maáⁿ yā ndúúcū armadura yeⁿ'é yā. Ní canee yú cūnee ngiinu yú nguuvi chi Ndyuūs nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ yeⁿ'e castigo. Ní chuū ní tan'dúúcā 'aama soldado sta'á yā cachucha yeⁿ'e cūū yeⁿ'é yā ní diíⁿ yā defender tiíⁿ yā nduūcū. 9 Ní Ndyuūs nguɛ́ɛ́ yaa'ví yā s'uuúⁿ chi cuuvi yeⁿ'é yā s'uuúⁿ caati tée yā s'uuúⁿ castigo chi díítūu naati caati nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ yeⁿ'ē castigo cucáávā Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú. 10 Níícú Jesucristo ch'īi yā na cruz cucááva s'uuúⁿ caati maaⁿ ní cuuvi caⁿ'a yú 'cuɛɛtinée yú nduucú yā taachi ndaa yā 'áárá chí n'gɛɛtinée yú na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū o 'áárā chi 'āā ch'iī yú. 11 Ní cáávā chuū ndís'tiī ní nca'á nī 'viich'ɛɛtíínūuⁿ ndís'tiī ní di'cuíítu nī 'aamá nī ndúúcū taamá nī tan'dúúcā chi maaⁿ 'āā idiíⁿ nī 'aamá nī ndúúcū taamá nī.\nPablo nca'á yā consejo hermanos chi yeⁿ'e yáāⁿ Tesalónica\n12 Ní di'cuiitú 'nū ndís'tiī chi 'caandiveéⁿ nī yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs nguaaⁿ ndís'tiī caati 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā ní itée yā consejo ndís'tiī. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ chi Ndyuūs dichó'o yā nanááⁿ ndís'tiī. 13 Ní canee chi n'giindiveéⁿ nī ní dineⁿ'e cá nī 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cucáávā chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. Maaⁿ ní 'cuɛɛtinéé n'daacá nī 'aamá nī ndúúcū taama nī ndúúcū vaadī 'diiíⁿ.\n14 Ní di'cuiitu cá 'nū ndís'tiī hermanos yeⁿ'e yú chi diíⁿ nī chuū tan'dúúcā chi idinguúⁿ 'nū. Caaⁿ'máⁿ nī cuuví nī 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'e diiⁿ ntiiⁿnyuⁿ ní cunnee nī 'iiⁿ'yāⁿ chi 'va'a. Ní ca'á nī 'viich'ɛɛtíínūuⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi duūvá yā. Ní canéé chi vɛ́ɛ́ paciencia yeⁿ'é nī ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ.\n15 Ní n'diichí nī chi din'daacá nī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ din'daacá yā nduucú nī. Naati 'tíícā diiⁿ núⁿú yiiⁿnuⁿ nī chi din'daacá nī 'áámá nī ndúúcū taamá nī ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ.\n16 Nducuéⁿ'e tiempo ní yeenú nī. 17 Cueⁿ'e daāⁿmaⁿ ngaⁿ'angua'á nī. 18 Níícú ca'á nī gracias Ndyuūs caava nducuéⁿ'ē chi cho'ō nuúⁿ nī caati 'tíícā neⁿ'é Ndyuūs yeⁿ'ē yú chi diíⁿ nī ti maaⁿ ní i'téénu nī Cristo Jesús.\n19 Nguɛɛ diíⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ nī nduudu yeⁿ'e Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs. 20 Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī despreciar nduudu yeⁿ'é Ndyuūs chi ngaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ, nduudu chi Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ. 21 N'diichínee nī nducuéⁿ'ē dendu'ū nduuti chi n'daacā o nguɛ́ɛ́. Níícú cuta'á nī yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi n'daacā ní din'daacá nī. 22 Ní divíi nī yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi n'diichi nī chi nguɛ́ɛ́ n'daacā.\n23 Ní maaⁿ ní Ndyuūs yeⁿ'e yú tee yā vaadī 'diiíⁿ s'uuúⁿ ní didɛɛvɛ́ n'daacá yā ndís'tiī. Ní candɛ́ɛ yā cuidado ndís'tiī ndúúcū espíritu yeⁿ'é nī ndúúcū alma yeⁿ'é nī ndúúcū cuerpo yeⁿ'é nī ndúúcū nducuéⁿ'ē vida yeⁿ'é nī. Ní 'íícú 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi caaⁿ'máⁿ yā chi nguɛɛ vɛ́ɛ́ mar 'áámá nuuⁿndi yeⁿ'é nī taachi ndaa Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú taama vmnéⁿ'ēe na iⁿ'yééⁿdi 'cūū. 24 Níícú Ndyuūs chi yaa'ví yā ndís'tiī chi cuuvi yeⁿ'é yā ndís'tiī diíⁿ yā chi vɛ́ɛ́ confianza yeⁿ'e yú ndúúcu yā. Ní Cristo miiⁿ ntúūⁿ diíⁿ yā cumplir nducuéⁿ'ē chi ngaⁿ'a yā chi cuuvi diiⁿ yā.\nPablo ca'a yā saludos 'iiⁿ'yāⁿ ní neⁿ'é yā chi Ndyuūs ca'a yā cosas n'dai yeⁿ'é yā\n25 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'e yú ngaⁿ'angua'a ndís'tiī cáávā nús'uu.\n26 Caaⁿ'máⁿ nī nducyaaca hermanos yeⁿ'e yú: N'dai ndís'tiī. Ní ituu'ví nī cheendi yā taachi diíⁿ nī saludar hermanos yeⁿ'e yú tan'dúúcā costumbre yeⁿ'e yú ti yeⁿ'e yú Ndyuūs.\n27 'Úú ndúúcū poder yeⁿ'e Señor ngaⁿ'á ngīi chi 'cueéⁿ nī carta 'cūū nanááⁿ nducyaaca hermanos yeⁿ'e yú.\n28 Neⁿ'é chi Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú tée yā ndís'tiī nducueⁿ'e cosas chí n'daacā taavi ca yeⁿ'é yā. 'Tíícā cuuvi.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-26","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/1TH05.htm","date":"2019-06-26T08:03:13Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-26\/segments\/1560628000231.40\/warc\/CC-MAIN-20190626073946-20190626095946-00000.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000088215,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000088214874268}","num_words":839,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.498,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"3\nYeⁿ'e chi canéé chi diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Señor Jesucristo yeⁿ'e yú\n1 Cúúví dí 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Señor Jesucristo chi n'gaacu yā chí canéé maaⁿ poder yeⁿ'e gobernador ndúúcū tanáⁿ'ā 'iiⁿntyéⁿ'ē ní canee chi n'giindiveéⁿ yā yeⁿ'e yā. Ní 'āā vɛɛ yaáⁿ yā chi diíⁿ yā nducuéⁿ'ē ntiiⁿnyuⁿ chi n'daacā. 2 Ní nguɛ́ɛ́ canéé chi caaⁿ'maⁿ taaⁿ yā yeⁿ'e mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ. 'Tíícā canee chi 'cuɛɛtinéé 'diíⁿ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ ní din'dai yā ndúúcu yā. Ní canéé chí ch'iⁿ'i yā tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū tanducuéⁿ'ē chi diíⁿ yā ndúúcu yā chi maaⁿ yā ndiicuuⁿ yā.\n3 'Tiicá ntúūⁿ s'uuúⁿ tiempo chi chó'ōo taachi tonto yú ní nguɛ́ɛ́ n'giindiveeⁿ yú nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ n'daacā idiiⁿ yú. Ní canee yú tan'dúúcā saⁿ'a esclavo caati yeⁿ'e chi neⁿ'e cuerpo yeⁿ'e yú ní diiⁿ yú ndúúcū nducuéⁿ'ē vicio yeⁿ'e chi vɛ́ɛ́, 'tíícā diīⁿ yú. Ní diiⁿ taáⁿ yú, ní neⁿ'e ca yú cosas tan'dúúcā chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'ē tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yú 'iiⁿ'yāⁿ. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú neⁿ'é yā s'uuúⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yú 'aama yú taama yú. 4 Naati taachi Cristo chi n'dai taaví yā ní neⁿ'é yā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ndaa yā nanáaⁿ yú, Cristo chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ, 5 tuu'mi ní nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ. Nguɛ́ɛ́ nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ cáávā chi diiⁿ yú cosas chi n'daacā naati caati ya'āī 'iinú yā s'uuúⁿ ní nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ caavā chi naaⁿnú yā s'uuúⁿ. Ní chuū neⁿ'e caaⁿ'maⁿ chi ch'iindiyaaⁿ yú ndúúcū vida ngai cucáávā Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs. Ní Espíritu miiⁿ tee yā s'uuúⁿ 'áámá vida chí ngāī. 6 Ní 'tíícā cuuvi cucáávā Señor Jesucristo yeⁿ'e yú chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ, Ndyuūs tee yā núúⁿmáⁿ ch'ɛɛtɛ Espíritu N'dai yeⁿ'e yā s'uuúⁿ. 7 Ní cucáávā Ndyuūs ca'á yā nducuéⁿ'ē chi n'dai yeⁿ'é yā, diíⁿ yā chi s'uuúⁿ nguɛɛ 'iiⁿ'yāⁿ nuuⁿndi yú nanáaⁿ yā ti didɛɛvɛ́ yā s'uuúⁿ. Ní maaⁿ ní diiⁿ yā aceptar s'uuúⁿ ní caⁿ'á yā chi tée yā s'uuúⁿ vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ chi cuuvi yeⁿ'e yú. Ní cunee ngiiⁿnuⁿ yú vida 'cūū chi cuuvi yeⁿ'e yú.\n8 Nduudú 'cūū chi ngaⁿ'á ní nduudu cuaacu ní 'áámá cūnee. Neⁿ'é chi diitū cunee di ndúúcū nduudu 'cūū ní diitu caaⁿ'maⁿ di va. Ní 'íícú nduudú 'cūū cūnnee 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Ndyuūs, ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ caⁿ'á yā diiⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ chí n'daācā. Nduudú 'cūū ní n'daacā ní dichíí'vɛ̄ 'iiⁿ'yāⁿ. 9 Nguɛ́ɛ́ cu'neeⁿveeⁿ di nduudu chi nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ chi n'deee n'dáí chi n'guɛɛcútaⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ cu'neeⁿveeⁿ ca di nduudu chi canéé nguūⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata yeⁿ'e di. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú cu'neeⁿveeⁿ di yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguúⁿ yā yeⁿ'ē nduudu yeⁿ'e ley. Nduudú 'cūū nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ ní nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄. Naati cu'neeⁿveeⁿ cá di nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs.\n10 Nduuti chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ diíⁿ yā chi vɛ́ɛ́ divisiones nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yaācū yeⁿ'e 'iiⁿyāⁿ chi i'téénu yā Cristo, yaa'vi di 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ 'áámá cuuvi o 'uūvī cuuvi. Ní ndúúti chi nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ yā yeⁿ'ē di tuu'mi ní tun'dáa di 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ yeⁿ'e yaācū. 11 Deenu di chi 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ nguɛ́ɛ́ n'daacā vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'e yā ní dinuuⁿndí yā. Ní nuuⁿndi chi diíⁿ yā ní caaⁿ'maⁿ chi condenado yā.\nPablo ca'cueéⁿ yā Tito yeⁿ'ē chi canee chi diíⁿ yā\n12 Taachi dicho'ó hermano Artemas o hermano Tíquico nanááⁿ di, diiⁿ di chi diiⁿnúúⁿ yiiⁿnu di chiī di naachi caneé na yáāⁿ Nicópolis caati neⁿ'é cūneé yáāⁿ miiⁿ tiempo chi 'iichɛ. 13 Cunnee di Zenas chi abogado ndúúcū Apolos chi caⁿ'á yā na yúúní. Ní ca'a di 'iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ nducuéⁿ'ē necesidades yeⁿ'é yā cáávā viaje yeⁿ'é yā caati nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā falta mar 'áámá. 14 Ní yaa'vi di hermanos yeⁿ'e yú chi i'téénu yā Jesucristo chí 'cueeⁿ yā taacā chi canee chi din'daacá yā nducuéⁿ'ē tiempo ní cunneé yā 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ necesidades yeⁿ'e yā caati 'tíícā dichíí'vɛ̄ vida yeⁿ'e yā.\n'Cuiīnū carta ndúúcū saludos ndúúcū vaadī n'dai yeⁿ'é Ndyuūs\n15 Nducyaaca hermanos chi snée yā nduucú: N'dai dii, ngāⁿ'a yā. Ní díí ngaⁿ'a di: N'dai yā, nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Ndyuūs, hermanos chi dineⁿ'e yú 'iiⁿ'yāⁿ. Neⁿ'é chi Ndyuūs tée yā ndís'tiī nducuéⁿ'ē chi n'dai taavi yeⁿ'é yā. 'Tíícā cuuvi.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-26","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/TIT03.htm","date":"2019-06-16T14:57:45Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-26\/segments\/1560627998250.13\/warc\/CC-MAIN-20190616142725-20190616164556-00072.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000092983,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.000009298324585}","num_words":662,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.471,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"2\nNdyuūs ináaⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nuuⁿndi ní yeⁿ'e chi cuaacu\n1 Ndís'tiī amigos yeⁿ'é, ¿'áá n'diichí nī dɛ'ɛ̄ chi idiiⁿ taamá yā o 'āā du'ú nūuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ? Vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'e maáⁿ yā taachi diíⁿ yā 'tíícā. Taachi n'diichí yā nuuⁿndi chi idiiⁿ taamá yā, ní maáⁿ yā diíⁿ yā 'tiicā, tuu'mi ní dich'ɛɛtɛ́ maáⁿ yā nuuⁿndi yeⁿ'é yā. 2 Deenu yú chi Ndyuūs diíⁿ yā cosa chi cuaacu taachi diíⁿ yā condenar 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā chi 'túúcā. 3 ¿'Áá 'aacu nī chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ inaaⁿ yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi idiíⁿ yā 'túúcā taachi n'diichí yā nuuⁿndi yeⁿ'e taamá yā? Nguɛɛ 'tíícā. 4 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ inee yiinú nī yeⁿ'é Ndyuūs cucáávā chi ya'ai 'iinú yā ndís'tiī ní ndai yā ndúúcū ndís'tiī ní teé yā ndís'tiī n'deee n'dáí favores yeⁿ'é yā ndúúcū vaadī 'diiíⁿ yeⁿ'e yā? Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī cuenta chi Ndyuūs tee yā ndís'tiī favores yeⁿ'e yā ní n'giⁿ'í yā ndís'tiī taaca cuuvi ndaacadaamí nī yeⁿ'e nuuⁿndi chi idiíⁿ nī. 5 Naati 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā 'túúcā ní dichɛɛchi yā staava yeⁿ'e yā. Ní nguɛ́ɛ́ ndaacadaamí yā yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'é yā. Cáávā chi idiíⁿ yā 'tíícā ní nduuvidáámá castigo yeⁿ'e maáⁿ yā nguuvi taachi Ndyuūs diíⁿ yā juzgar nuuⁿndi yeⁿ'e yú ní tée yā castigo yeⁿ'ē chi diiⁿ yú ndúúcū vaadī cuaacu. 6 Ní Ndyuūs ní ca'a yā ca'áámá cā'aama 'iiⁿ'yāⁿ nadíí'vɛ̄ yā yeⁿ'e chi diíⁿ yā. 7 Ní ca'a yā vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi chɛɛ́ yā chi diíⁿ yā nducuéⁿ'ē chi n'daacā, ní n'nuúⁿ yā, ní diíⁿ yā nducuéⁿ'ē chi yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi, ní diíⁿ yā chi honrado yā. 8 Naati 'iiⁿ'yāⁿ chi neⁿ'e nducuéⁿ'ē yeⁿ'e maáⁿ yā ní nguɛ́ɛ́ i'téénu yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs naati diíⁿ yā nducuéⁿ'ē chi nguɛɛ n'daacā, Ndyuūs nguɛ́ɛ́ canee yiinú yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Ní ca'á yā castigo 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. 9 Ní nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chí nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ yā canéé chi n'deee n'dáí 'cuéénú yā cuuvi, vmnááⁿ vmnaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e ndaata Israel chí judíos ní cuayiivi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e ndaata Israel. 10 Naati Ndyuūs diíⁿ yā chi dɛɛvɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ ní dich'ɛɛtɛ́ yā 'iiⁿ'yāⁿ ní ca'a yā vaadī 'diiíⁿ yeⁿ'é nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi din'daacá yā, vmnááⁿ vmnaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata Israel ní cuayiivi 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e ndaata Israel.\n11 Caati nanááⁿ Ndyuūs ní 'āā daamá nūuⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. 12 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi idinuuⁿndí yā chi nguɛ́ɛ́ ndúúcū ley yeⁿ'e Moisés miiⁿ ní cuuvi ndái yā nguɛ́ɛ́ ndúúcū ley miiⁿ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi idinuuⁿndí yā ní ndɛɛ yā ley yeⁿ'e Moisés miiⁿ tuu'mi ní ley miíⁿ nūuⁿ ní cuuví yā castigo. 13 Caati nguɛ́ɛ́ cuaáⁿ Ndyuūs 'iiⁿ'yāⁿ chi dámaaⁿ chi n'diichí yā ley miiⁿ naati Ndyuūs cuaáⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley miiⁿ. 14 Ní taachi 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē ndaata Israel s'eeⁿ ní nguɛ́ɛ́ déénu yā yeⁿ'ē ley Moisés, naati neⁿ'e yā cadiinúúⁿ yā diíⁿ yā cosa chi cuaacu tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley miiⁿ, 'áárá chí nguɛ́ɛ́ ndúúcū ley miiⁿ vɛ́ɛ́ 'aama ley yeⁿ'é yā chi 'āā vi'í cā nguaaⁿ maáⁿ yā. 15 Ní ch'iⁿ'í yā cáávā chi idiiⁿ yā chi ley yeⁿ'é Ndyuūs tan'dúúcā chi canéé nguūⁿ na staava yeⁿ'é yā 'tíícā canéé. Ní chiiⁿ chi diíⁿ yā ní 'áámá prueba yeⁿ'e chuū ní chiiⁿ chi nadacadiinúúⁿ yā diíⁿ yā condenar maáⁿ yā o caaⁿ'maⁿ cuaacu yeⁿ'é maáⁿ yā. 16 Ní taachi ndaá nguuvi chi Ndyuūs diíⁿ yā juzgar cáávā Jesucristo miiⁿ nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū nducuéⁿ'ē chi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ maáⁿ yā canúúⁿ n'de'ei na staava yeⁿ'é yā, tuu'mi ní Ndyuūs diíⁿ yā chuū ndúúcū nduudu cuaacu yeⁿ'e yā chi nadanguaⁿ'ai 'iiⁿ'yāⁿ. Chuū ní nduudu cuaacu chi 'úú Pablo ngaⁿ'á.\n'Iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ ndúúcū ley yeⁿ'e Moisés\n17 Diiⁿ ní ngaⁿ'a di chi 'iiⁿ'yāⁿ Israel di. Ní ngaⁿ'a di chi i'téénú dí ley yeⁿ'e Moisés ní dich'ɛɛtɛ́ maāⁿ di dii. Ní dii ngaⁿ'a di chi yeⁿ'é Ndyuūs dii. 18 ¿'Áá déénú di dɛ'ɛ chi neⁿ'e Ndyuūs ní ley chi 'cuuⁿ'miⁿ di chi cuuvi in'nuuⁿ di dendu'ū chi n'daacā ca chi diiⁿ di? 19 ¿'Áá déénu di chi cuaacu chi cuuvi ca'cueeⁿ di 'iiⁿ'yāⁿ chi ngueenááⁿ o 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ deenu, ní ndɛɛ di nduudu chi tan'dúúcā chidɛɛvɛ nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi ngiica yā na maāiⁿ? 20 ¿'Áá i'teenu di chi cuuví diiⁿ di ca'cueeⁿ di 'iiⁿ'yāⁿ chi tonto yā ní táácā chi ngi'cueeⁿ di da'caiyáā? ¿Ní ndúúcū ley yeⁿ'e di vɛ́ɛ́ nducuéⁿ'ē chi diiⁿ chi cuuví deenu di vaadī cuaacu? 21 Díí chi ngi'cueeⁿ di tanáⁿ'a yā, ¿dɛ'ɛ cáávā chi nguɛ́ɛ́ ngi'cueeⁿ maāⁿ di dii? Díí chi ngaⁿ'a di 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ canéé chi diduucú yā, ¿dɛ'ɛ̄ cáávā chi diduucú di? 22 Díí saⁿ'ā o n'daataá chi ngaⁿ'a di chi 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ caⁿ'á yā ndúúcū isaⁿ'ā o n'daataá chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é yā, ¿dɛ'ɛ cáávā chí maaⁿ dí caⁿ'a di ndúúcū n'daataá o isaⁿ'ā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e di? Díí chi nguɛ́ɛ́ ngii n'diichí di santos ídolos, ¿dɛ'ɛ̄ cáávā chi diduucu di vaadī 'cuiica yeⁿ'e yáacū yeⁿ'e santos ídolos? 23 Díí chi ngaⁿ'a maaⁿ di yeⁿ'e di chi ch'ɛɛtɛ di cucáávā chi canee di ndúúcū ley yeⁿ'é Ndyuūs ¿dɛ'ɛ̄ cáávā chi nguɛ́ɛ́ diiⁿ di honrar Ndyuūs? 'Tiicá diiⁿ di caati nguɛ́ɛ́ diiⁿ di tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley chi Ndyuūs tee yā dii. 24 Canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs 'tiicā: 'Iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e ndaata Israel nguɛ́ɛ́ n'daacā ngaⁿ'a yā yeⁿ'e chi duuchi Ndyuūs. Ní chuū ni nuuⁿndi yeⁿ'e di.\n25 Cuaacu nííⁿnyúⁿ chí ley yeⁿ'e circuncisión yeⁿ'e saⁿ'a Israel s'eeⁿ ní dichíí'vɛ̄ cáávā di nduuti chi diiⁿ di chi ngaⁿ'a ley yeⁿ'e Moisés. Ní ndúúti chi nguɛ́ɛ́ diiⁿ di chi ngaⁿ'a ley miiⁿ, tuu'mi ní canee di tan'dúúcā saⁿ'ā chi nguɛ́ɛ́ circuncidado di. 'Tíícā canee di. 26 Ní ndúútí chi 'áámá saⁿ'ā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē ndaata Israel ní nguɛ́ɛ́ circuncidado yā tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley yeⁿ'e Moisés, naati saⁿ'ā miiⁿ diiⁿ sa chi ngaⁿ'a ley miiⁿ, saⁿ'ā miiⁿ 'aara chi nguɛ́ɛ́ circuncidado sa, Ndyuūs diíⁿ yā cuenta yeⁿ'e saⁿ'ā miiⁿ chí tan'dúúcā chi circuncidado, 'tiica sa. 27 Saⁿ'ā chi nguɛ́ɛ́ circuncidado na cuerpo yeⁿ'e sa ní diiⁿ sa tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley, saⁿ'ā miiⁿ diiⁿ sa condenar dii chi nguɛ́ɛ́ diiⁿ di tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley 'áárá chí vɛ́ɛ́ ley yeⁿ'e di ní canee circuncidado di na cuerpo yeⁿ'e di. 28 Cuaacu nííⁿnyúⁿ nguɛ́ɛ́ nduudu cuaacu chi 'áámá saⁿ'ā ní saⁿ'ā Israel chi ndíí sa circuncidado ndúúcū seña na cuerpo yeⁿ'e sa. Ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú chi nduudu cuaacu chi circuncisión chi seña chi canee na cuerpo yeⁿ'e sa diiⁿ chi Israel sa. 29 Nguɛ́ɛ́ 'tíícā. Saⁿ'ā chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chi saⁿ'ā Israel miiⁿ, saⁿ'ā miiⁿ ní saⁿ'ā chí circuncidado na staava yeⁿ'e sa. Chuū ní circuncisión chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chi cuaacu. Nguɛ́ɛ́ tan'dúúcā chi canee nguūⁿ na ley yeⁿ'e sa naati chi yeⁿ'e Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs. Saⁿ'ā chi circuncidado na staava yeⁿ'e sa, Ndyuūs n'diichinee yā chi saⁿ'a n'dai sa. Nguɛ́ɛ́ cuuvi n'diichinee saⁿ'ā s'eeⁿ yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-26","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/ROM02.htm","date":"2019-06-17T18:41:23Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-26\/segments\/1560627998558.51\/warc\/CC-MAIN-20190617183209-20190617205209-00248.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000094175,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000094175338745}","num_words":1109,"character_repetition_ratio":0.102,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.491,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"6\n1 Maaⁿ ní i'téénu ca yú ní 'caandiveeⁿ ca yú cosas chi chɛɛchi chi 'iiⁿ'yāⁿ ca'cueéⁿ yā s'uuúⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yú 'caandiveeⁿ yú taama vmnéⁿ'ēe tan'dúúcā chi ngi'cueéⁿ yā s'uuúⁿ ndii vmnááⁿ vmnaaⁿ taachi cáámá i'teenu yú nduudu cuaacu yeⁿ'é Cristo. Ní nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a yú táámá vmnéⁿ'ēe chi s'neeⁿ yú ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yú chi nguɛ́ɛ́ n'daacā chí diiⁿ chi 'cuūvi yú ti maaⁿ ní i'teenu yú Jesucristo. 2 Ní nguɛ́ɛ́ ca'cueeⁿ ca yú yeⁿ'ē chi ngɛɛdínuūⁿní, ní nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē chi s'nuuⁿ yú ta'a yú nanááⁿ tiíⁿ 'iiⁿ'yāⁿ, ní nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē chi nnduuchí 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'e Cristo yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā, ní nguɛ́ɛ́ yeⁿ'ē nguuvi chi Cristo diíⁿ yā juzgar nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. 3 Ca'cueeⁿ ca yú más cā yeⁿ'e chi i'téénu yú yeⁿ'e Cristo. Ní chuū ní diiⁿ yú nduuti chi Ndyuūs neⁿ'e yā.\n4 Ní ¿dɛ'ɛ̄ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi 'āā sta'á yā dɛɛvɛ chi Cristo, ní sta'á yā cosas chi n'dai taavi chi Cristo ca'a yā, ní 'āā sta'á yā Espíritu N'dai yeⁿ'e Cristo, 5 ní deēnú yā nduudu cuaacu chí n'dai chí yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū poder chi yeⁿ'e táámá iⁿ'yeeⁿdi chi cuchiī? 6 Ní nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndaacadaamí yā yeⁿ'e Cristo ní dinuuⁿndí yā, nguɛ́ɛ́ cuuvi diíⁿ yā ndaa yā nanááⁿ Cristo chi nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'é yā, tí 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ diíⁿ yā tan'dúúcā chi s'nééⁿnga'á yā daiyá Ndyuūs miiⁿ taama vmnéⁿ'ēe. Ní diíⁿ yā chi Cristo miiⁿ 'cuináaⁿ yā nguaaⁿ 'yááⁿ n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ. 7 Ndyuūs diíⁿ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā chi diíⁿ yā ndúúcū yáⁿ'āa taachi n'deee cuuví ngeeⁿ cuūvi vmnááⁿ yáⁿ'āa ni yáⁿ'āa sta'ā nuūⁿnīⁿ miiⁿ 'áámá 'áámá vmnéⁿ'ēe chi ngeeⁿ cúúvī. Ndyuūs ca'á yā yáⁿ'āa miiⁿ cosecha chi n'dai 'iiⁿ'yāⁿ chí ngiīnú yā ndaataá. 8 Naati nduuti chi yáⁿ'āa miiⁿ ní ngii yááⁿ yeⁿ'ē ndúúcū yaata chi nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ tuu'mi ní nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄. Ní Ndyuūs nguɛ́ɛ́ ca'á yā cosecha n'dai yeⁿ'ē níícú cuayiivi 'iiⁿ'yāⁿ ní 'neeⁿ yáⁿ'a yā yáⁿ'āa miiⁿ.\nVɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿ'e yú chi nnee s'uuúⁿ chi 'áámá cunee yú\n9 Maaⁿ ní 'áárá chi ngaⁿ'á 'nū 'tíícā yeⁿ'e ndís'tiī, hermanos, deenu 'nū chi vɛ́ɛ́ cosas chi n'dai taavi ca yeⁿ'é nī ti yeⁿ'é Cristo ndís'tiī ní Ndyuūs nadanguáⁿ'ai yā ndís'tiī. 10 Ndyuūs dámaāⁿ diíⁿ yā dendu'ū chí cuaacu. Nn'gaacú yā yeⁿ'ē ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ nī ní táácā nneé nī hermanos yeⁿ'ē yú caati dineⁿ'é nī hermanos chi i'téénu yā Jesucristo. Ní 'tíícā ní diíⁿ nī nguuvi nguuvi. 11 Maaⁿ ní neⁿ'é 'nū chi ca'áámá ca'áámá ndís'tiī daamá nūuⁿ idiíⁿ ní ndúúcū núúⁿmáⁿ staava yeⁿ'é nī tan'dúúcā chi diíⁿ nī taachi cáámá i'téénu nī. Ní diíⁿ nī ndíí tiempo chi ch'īi nī. Ní 'tíícā cuuvi cuaacu chi vɛ́ɛ́ chi cuuvi yeⁿ'é nī. 12 Nguɛ́ɛ́ neⁿ'é 'nū chi nduuví 'daan'di nī naati neⁿ'é 'nū chi din'daacá nī tan'dúúcā tanáⁿ'a cā 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā. Ní cunee ngiinú yā yeⁿ'e vaadī n'dai chí Ndyuūs ca'á yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi Ndyuūs ngaⁿ'á yā chi cuuvi yeⁿ'é yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ.\n13 'Āā 'nááⁿ tiempo chi chó'ōo Ndyuūs diíⁿ yā 'áámá compromiso ndúúcū Abraham ní Ndyuūs ngaⁿ'á yā cáávā chi duuchi maáⁿ yā chi 'tíícā caⁿ'á yā diíⁿ yā caati nguɛ́ɛ́ cá táámá 'iiⁿ'yāⁿ chi ch'ɛɛtɛ cá yā ti Ndyuūs. 14 Ní caⁿ'a yā: Díí, Abraham, cuaacu nííⁿnyúⁿ di'viicú dii ní diíⁿ chi cuuvi n'deee n'dáí daiyá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē di cuaaⁿ naachi cuchiī. 15 Abraham cūnee ngiinú yā compromiso yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū vaadī ngiīnū ní tunée yā compromiso chi Ndyuūs caⁿ'a yā chi ca'á yā Abraham miiⁿ. 16 Maaⁿ ní taachi 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ngaⁿ'á yā chi cuaacu nííⁿnyúⁿ caⁿ'á yā diiⁿ yā, ngaⁿ'á yā \"Por Dios\" cucáávā 'áámá yā chi ch'ɛɛtɛ cá yā nguɛ́ɛ́ ti 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Níícú taachi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ngaⁿ'á yā chi 'tíícā caⁿ'á yā diíⁿ yā cáávā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ chí ch'ɛɛtɛ ca tuu'mi ní nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ más cā chi cuuvi caaⁿ'máⁿ yā yeⁿ'ē. 17 Ní 'tíícā Ndyuūs neⁿ'é yā ch'iⁿ'í yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e Abraham chi cuaacu nííⁿnyúⁿ diíⁿ yā cumplir compromiso yeⁿ'é yā. Ní nguɛ́ɛ́ n̄'daaⁿ mar 'áámá nduudu yeⁿ'é yā. Ní cáávā chuū ngaⁿ'á yā cucáávā chi duuchi maáⁿ yā. 18 Ní cáávā chuū vɛ́ɛ́ 'úúví dendu'ū chi nguɛ́ɛ́ cuuvi n̄'daaⁿ. Ndyuūs ní nguɛ́ɛ́ cuuvi cu'neéⁿ yā táámá cosa lugar yeⁿ'ē 'uuvī compromiso yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū chi ngaⁿ'á yā chi caⁿ'á yā diíⁿ yā cáávā chi duuchi maáⁿ yā. Ndyuūs nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿ'máⁿ yā nduudu yaadi. Ní ndúúcū compromiso yeⁿ'é yā, Ndyuūs tee yā s'uuúⁿ 'viich'ɛɛtíínūuⁿ ch'ɛɛtɛ yeⁿ'e yú caati s'uuúⁿ n'nuuⁿ yú Ndyuūs ní i'téénu yú 'yā ní yeⁿ'ē chi Ndyuūs tée yā chi cuuvi yeⁿ'ē yú. 19 Chííⁿ chí i'téénu yú cáávā alma yeⁿ'e yú ní tan'dúúcā 'áámá ancla yeⁿ'e barco ti i'nēēⁿ diíⁿ barco chi 'āā ntɛ́ɛ́ ínuⁿ'u. 'Tíícā s'uuúⁿ ndúúcū chí i'téénu yú cuuvi ndáá niiⁿnuⁿ yú nanááⁿ Ndyuūs. 20 Jesucristo 'āā ndaá yā nanááⁿ Ndyuūs vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'ē s'uuúⁿ. Ní maaⁿ ní cááva yā cuuvi ndaa yú nanááⁿ Ndyuūs. Ní maaⁿ ní Jesucristo miiⁿ ní chiiduú ch'ɛɛtɛ ca yeⁿ'e yú chi 'áámá cūnee ná ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ. Ní tan'dúúcā chiiduú ch'ɛɛtɛ ca Melquisedec chi 'áámá cūnee na ntiiⁿnyuⁿ 'āā tiicá nūuⁿ Jesucristo.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-30","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/HEB06.htm","date":"2019-07-18T07:14:40Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-30\/segments\/1563195525524.12\/warc\/CC-MAIN-20190718063305-20190718085305-00193.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000091791,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000091791152954}","num_words":816,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.5,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"12\nCueⁿ'e daāⁿmaⁿ snaaⁿ yú yeⁿ'e Jesús\n1 Maaⁿ ní deenu yú cáávā vida yeⁿ'ē n'deee n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ chí ch'īi yā ti ch'iⁿ'í yā s'uuúⁿ táácā cuuvi cu'teenu ca yú Ndyuūs. Ní cáávā chuū canee chi cū'neeⁿ yú tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi di'vaachi s'uūúⁿ ndúúcū nuuⁿndi chi diiⁿ yú caati nuuⁿndi mííⁿ diiⁿ chí cuuvi ndai yú. Ní caānu yú ndúúcū ngiīnū carrera yeⁿ'e vida yeⁿ'ē yú chi Ndyuūs itée yā s'uuúⁿ. 2 Ní cueⁿ'e daāⁿmāⁿ snaa�� yú Jesús ti diíⁿ yā chi cuuvi i'téénu yú 'yā. Ní diíⁿ yā chi n'daacā ca cuuvi cu'teenu yú. Jesucristo ní ch'eenú yā chiī taachi ch'īi yā na cruz. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cuenta chi 'cuinaáⁿ yā cucáávā chi ch'īi yā tan'dúúcā chi n'giiⁿ'nuⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ caati deenú yā chi yeenú yā cuayiivi ti cuuví nadanguáⁿ'ai yā 'iiⁿ'yāⁿ. Maaⁿ ní vɛɛ́ yā na lado yeⁿ'e honor yeⁿ'e trono yeⁿ'e Ndyuūs.\n3 Ndís'tiī, nadacadíínuuⁿ nī tan'dúúcā Jesucristo chi ejemplo yeⁿ'e yú. Ch'eenú yā chiī cucáávā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi dinuuⁿndí yā. Ní 'íícú ndís'tiī nguɛ́ɛ́ cuuvi 'daan'dí nī ní nguɛ́ɛ́ s'neéⁿ nī chiiⁿ chi i'téénu nī. 4 Ndís'tiī ní 'āā chichɛɛ nī ndúúcū nuūⁿndī ní nguɛ́ɛ́ ch'eenú nī chii ndíí chi 'āā n'dīi nī. 5 ¿'Āā nguɛ́ɛ́ n'gaacú ndís'tiī consejo chi Ndyuūs ca'á yā ndís'tiī chi daiyá yā? Canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs 'tíícā:\nDíí, daiyá, nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ nī chi nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ taachi Ndyuūs diíⁿ yā castigar ndís'tiī caati cuuvi deenú nī chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ nī. Ní nguɛ́ɛ́ ndaacadáámí nī yeⁿ'é yā taachi diíⁿ yā castigar ndís'tiī.\n6 Señor yeⁿ'e yú yaa'vineéⁿ yā nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi neⁿ'é yā ní diíⁿ yā castigar nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi sta'á yā chi cuuvi daiyá yā. 7 Maaⁿ ní cuchɛ́ɛ nī castigo chi Ndyuūs itée yā ndís'tiī ti Ndyuūs ní chiidá nī. Taachi n'geenú nī ngiī tuu'mi ní deenú nī chi diíⁿ yā ndúúcū ndís'tiī tan'dúúcā chi ndís'tiī ní daiyá yā. 'Tíícā diíⁿ yā. ¿Dú'ū daiyá yā vɛɛ chi chiidá yā nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā castigar? 8 Nduuti chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā castigar ndís'tiī tan'dúúcā chi diíⁿ yā castigar nducuéⁿ'ē daiyá yā, tuu'mi ní ndís'tiī nguɛ́ɛ́ maaⁿ daiyá yā ti ndís'tiī ní daiyá yeⁿ'e táámá yā. Ní nguɛ́ɛ́ daiya Dendyuūs ndís'tiī. 9 Ní 'tiicá ntúūⁿ chiida yú chi yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū diíⁿ yā castigar s'uuúⁿ tan'dúúcā chi neⁿ'é yā. Ní s'uuúⁿ ní dinéⁿ'e yú chiida yú. N'daacā ca chi diiⁿ yú chiiⁿ chi neⁿ'e Ndyuūs chi canéé na va'ai chɛɛti nguuvi ní snduuchi yú. 10 Chiida yú chi yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū diíⁿ yā castigar s'uuúⁿ dúu'vī nduuyū nūuⁿ tan'dúúcā chi tumicadíínuuⁿ yā chi n'daacā caavā s'uuúⁿ. Ndyuūs yeⁿ'e yú ní diíⁿ yā castigar s'uuúⁿ ti cuáácú chí n'dai caavā s'uuúⁿ ti s'uuúⁿ ní cuuvi din'dai ca yú tan'dúúcā chi Ndyuūs ní n'dai cá yā. 11 Cuaacu chi nguɛ́ɛ́ yeenu yú taachi tée yā castigo s'uuúⁿ naati yá'ai yú. Cuayiivi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi tuumicádíínuuⁿ yā yeⁿ'ē castigo yeⁿ'é yā ni vɛ́ɛ́ chi n'daācā yeⁿ'e castigo. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ din'daacā cá yā ní canéé 'diīiⁿ vida yeⁿ'é yā.\nVɛ́ɛ́ peligro yeⁿ'ē yú nduuti chi nguɛ́ɛ́ n'giindiveeⁿ yú nduudu yeⁿ'é Ndyuūs\n12 Maaⁿ ní Ndyuūs 'āā tee yā castigo ndís'tiī ní maaⁿ ní cuta'á nī fuerzas ndúúcū ta'á nī ní dicuaacú nī duūⁿntii'yá nī chi ndicuūnū. 13 Cachiicá nī ná yúúní cuaacu maaⁿ ní 'íícú cuuvi nanduūvā yeⁿ'é nī ca'a nī chi ndíí dúúvá yeⁿ'e nī.\n14 Maaⁿ ndís'tiī ní diíⁿ nī chi 'diiíⁿ 'cuɛɛtinée nī ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Ní diíⁿ nī nducuéⁿ'ē chi n'daacā ca caati dɛɛvɛ canéé vida yeⁿ'é nī. 'Iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ dɛɛvɛ vida yeⁿ'é yā nguɛ́ɛ́ cuuvi n'diichí yā Señor Ndyuūs. 15 Cundɛ́ɛ nī cuidado chi mar 'áámá ndís'tiī nguɛ́ɛ́ divíi nī yeⁿ'e Ndyuūs ti nguɛ́ɛ́ cuuvi inneé yā ndís'tiī. Ní nguɛ́ɛ́ cúúví cunee 'aamá nī nguaaⁿ ndís'tiī chi tan'dúúcā 'áámá dii'yu yaātā yaāa chi diiⁿ daño yeⁿ'e nducuéⁿ'ē dii'yu yaātā. 'Tíícā cuuvi diiⁿ daño 'áámá nī tan'dúúcā chi veneno nguaaⁿ ndís'tiī. 16 Candɛ́ɛ nī cuidado chi mar 'áámá ndís'tiī nguɛ́ɛ́ caⁿ'á nī ndúúcū n'daataá o saⁿ'ā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e nī. Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī cuenta yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi yeⁿ'é Ndyuūs. 'Tíícā diiⁿ saⁿ'ā Esaú ti cáávā 'áámá comida nūuⁿ n'diicuí sá chi cuuvi yeⁿ'e sa ti saⁿ'ā vmnaaⁿ. 17 Ní ndís'tiī deenú nī yeⁿ'e saⁿ'ā Esaú taachi neⁿ'e sa cuta'a sa yeⁿ'e chiidá sa chi cuuvi yeⁿ'ē sa ti saⁿ'ā daiya vmnaaⁿ, naati nguɛ́ɛ́ 'cuūⁿ chiida sa. Ní Esaú chɛɛ̄cū taavi sá ní n'nuuⁿ sa manera chi nduuvi n'daacā chi 'āā diiⁿ sa naati nguɛ́ɛ́ ndaācā n'daaca sa.\n18 Maaⁿ ní ndís'tiī nguɛ́ɛ́ ndáa nī na yiīcū chi ngiichi chi diíⁿ nī sentir ngiichi miiⁿ, tan'dúúcū chi diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ Israel tiempo chi 'āā chó'ōo. Ndíí nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī sentir maāiⁿ, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú meēeⁿ, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú 'áámá cheeⁿ cúúvī díítūu. 19 Ní nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ nī chi ch'ɛɛ̄cū trompeta miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs chi caⁿ'a yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Taachí 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ch'iindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e Ndyuūs chiica yā Ndyuūs chi 'āā ntɛ́ɛ́ caaⁿ'maⁿ cá yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. 20 'Tíícā ngaⁿ'a yā ti nguɛ́ɛ́ cuuvi chɛɛ yā chi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā ti 'tíícā: Ndúúti chi 'áámá 'iiti nindaá tī na yiīcu 'cūū canee chi cuiituú yā 'iiti ní 'caaⁿ'núⁿ yā 'iiti. 21 Ní maaⁿ Moisés miiⁿ ní taachi n'diichí yā yiīcu 'cūū ní ch'iindiveéⁿ yā nducuéⁿ'ē, 'tíícā ngaⁿ'á yā: Nééné 'va'á ní yiin'duuvi 'úú.\n22 Maaⁿ ní nguɛ́ɛ́ 'tíícā ti ndís'tiī ndaa nī 'áámá yiīcū chi nguuvi Sión chi yáāⁿ yeⁿ'e Ndyuūs chi cánduuchi chí yáāⁿ Jerusalén chí va'ai chɛɛti nguuvi naachi n'deee n'dáí miles ángeles snée yā. 23 Ní nduuvidaamá yā chi dich'ɛɛtɛ́ yā Ndyuūs. Ní miiⁿ canee nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi daiyá Ndyuūs. Ní chi duuchí yā canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'ē va'ai chɛɛti nguuvi. Nducyaaca nī ndaa nī nanááⁿ Ndyuūs chi diíⁿ yā juzgar nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ. Ní ndís'tiī chi yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ní ndaa nī nanááⁿ espíritu s'eeⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi dɛɛvɛ ca chi Ndyuūs diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é yā. 24 Ní ndaá nī nanááⁿ Jesucristo chi abogado chi canúuⁿ yā naavtaⁿ'ā compromiso chí ngai chi yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ. Ní ndaá nī nanááⁿ Cristo chi chingée yā yuūúⁿ yeⁿ'é yā cucáávā s'uuúⁿ. Yuūúⁿ yeⁿ'e Cristo ní n'daacā ca nguɛ́ɛ́ ti yuūúⁿ yeⁿ'e Abel. Ndúúcū yuūúⁿ yeⁿ'e Cristo, Ndyuūs nadich'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ. Naati cáávā 'díínu Abel ch'iiⁿ'núⁿ Abel tuu'mi ní Ndyuūs ca'a yā castigo 'díínu Abel.\n25 Ní cáávā nducuéⁿ'ē chuū candɛɛ́ nī cuidado chi n'giindiveéⁿ nī nduudu yeⁿ'e Ndyuūs chi ngaⁿ'á yā ngīi yā ndís'tiī. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nguɛ́ɛ́ ch'iindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e Cristo taachí snée yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū nguɛ́ɛ́ nguaⁿ'áí yā yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'é yā. Ní 'tɛɛ cá s'uuúⁿ chi cuuvi nguaⁿ'āī yú nduuti chi ndaacadaami yú yeⁿ'é Cristo chi canee na va'ai chɛɛti nguuvi ní ngaⁿ'á yā ndúúcū s'uuúⁿ yeⁿ'e chi cuchiī. 26 Tiempo chi chó'ōo taachi Ndyuūs ngaⁿ'á yā yeⁿ'e yiīcū nuⁿ'u yáⁿ'āa. Maaⁿ ní Ndyuūs ngaⁿ'á yā 'tíícā: Taama vmnéⁿ'ēe inuⁿ'ú yáⁿ'āa ndúúcū nanguuvi. 27 Maaⁿ ní taachi ngaⁿ'a Ndyuūs taama vmnéⁿ'ēe nūuⁿ deenu yú chi nducuéⁿ'ē chi din'dái Ndyuūs ní caⁿ'á yā din'núⁿ'u yā ní divíi yā. Ní nducuéⁿ'ē chi nguɛ́ɛ́ din'núⁿ'u yā ní cūnee. 28 Canéé chí ca'a yú gracias Ndyuūs caati vɛ́ɛ́ yáāⁿ yeⁿ'e yú, lugar naachi Ndyuūs ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā. Ní nguɛ́ɛ́ cuuví nuⁿ'u lugar miiⁿ. Canee chi dich'ɛɛtɛ yú Ndyuūs ní i'teenu yú Ndyuūs. Ní 'va'a yú yeⁿ'é yā ní diiⁿ yú tan'dúúcā chi neⁿ'e yā. 29 Ndyuūs yeⁿ'e yú tan'dúúcā 'áámá nguuchi yáⁿ'ā chí dituūví nducuéⁿ'ē chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. Tiicá yā.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-30","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/HEB12.htm","date":"2019-07-19T14:53:01Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-30\/segments\/1563195526254.26\/warc\/CC-MAIN-20190719140355-20190719162355-00140.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000082254,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.000008225440979}","num_words":1204,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.499,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"13\nYeⁿ'é chi diiⁿ yú chi cunee yiinuú Ndyuūs\n1 Canéé chi dineⁿ'e yú 'aama yú taama yú caati hermanos s'uuúⁿ ní yeⁿ'e Cristo s'uuúⁿ. 2 Nan'gaacu yú chi canee chi ca'a yú va'āī yeⁿ'e yú 'iiⁿ'yāⁿ chi canúúⁿ yúúní. N'duuvi yā ní diíⁿ yā 'túúcā ní sta'á yā va'ai yā ángeles ní nguɛ́ɛ́ déénu yā chi ángeles.\n3 Nan'gaacu yú yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi snúúⁿ yā vácūū. Diiⁿ yú cuenta chi s'uuúⁿ snuūⁿ yú vácūū nduucú yā. Nan'gaacu yú yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi n'geenú yā ngii na cuerpo yeⁿ'é yā ní diiⁿ yú cuenta chi s'uuúⁿ ní n'geenu yú ngii na cuerpo yeⁿ'e yú nduucú yā.\n4 Diiⁿ yú respetar 'iiⁿ'yāⁿ chi n'giindivaacú yā ti nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí yā. 'Iiⁿ'yāⁿ chi n'giindivaacú yā canee chi caⁿ'á yā dámaāⁿ ndúúcū isaⁿ'ā o n'daataá yeⁿ'é yā. Ndyuūs ní n'diichí yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi n'giindivaacú yā ní caⁿ'á yā ndúúcū táámá n'daataá o saⁿ'ā.\n5 Nguɛ́ɛ́ dineⁿ'e yú tuūmī naati yeenú yú ndúúcū chi vɛ́ɛ́ chi yeⁿ'e yú ti Ndyuūs ngaⁿ'á yā 'tíícā: 'Úú nguɛ́ɛ́ cu'neéⁿ ndís'tiī ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ abandonar ndís'tiī. 6 Ní 'tíícā cuuvi caaⁿ'maⁿ cuaacu yú ndúúcū confianza:\nSeñor ní nginnee yā 'úú. 'Úú nguɛ́ɛ́ 'va'á yeⁿ'e chi 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi diíⁿ yā nduucú.\n7 Nan'gaacú nī yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ n'gɛɛtɛ yeⁿ'e yaācū chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyúⁿ yā nanááⁿ ndís'tiī ní ngaⁿ'á yā ngii yā ndís'tiī nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. Nadacadíínuuⁿ nī tááca 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ diíⁿ yā ní n'gɛɛtineé yā ní ch'īi yā. Maaⁿ ní candɛ́ɛ nī cuidado chi diíⁿ nī tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ n'gɛɛtɛ chi i'téénu yā Ndyuūs diíⁿ yā ti 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ejemplo yeⁿ'é nī.\n8 Jesucristo miiⁿ ní 'āā 'tiicá nūuⁿ tan'duucá yā 'iicu, 'tiicá ntúuⁿ yā maaⁿnguuvi. 'Āā 'tiica nuúⁿ yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. 9 Cuin'diichí nī ndís'tiī. Nguɛ́ɛ́ 'caandiveéⁿ nī ndúúdú 'naⁿ'a chi n̄'dááⁿ ndúúcū yeⁿ'ē chi che'e yú. N'daacā ca chi staava yeⁿ'é nī canéé n'daacā chi cuuvi cuta'á nī fuerzas yeⁿ'ē nducuéⁿ'ē chi n'dai taavi chi Ndyuūs itée yā ndís'tiī. Staava yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ diiⁿ aprovechar nduuti chi chiindiveéⁿ yā nduudu n̄'dááⁿ ndúúcū yeⁿ'e chi che'e yú.\n10 Deenu yú chi chiiduú s'eeⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yaācū yeⁿ'é yā nguɛ́ɛ́ cuuvi che'é yā yuūtɛ̄ yeⁿ'e nátai yeⁿ'e 'iiti chi ch'iiⁿ'núⁿ yā cáávā ofrenda yeⁿ'e yú ti ofrenda yeⁿ'e yú ní 'āā vi'í caā ti i'teenu yú Jesucristo. Ní Jesucristo miiⁿ ní ch'īi yā chi lado yeⁿ'e ofrenda yeⁿ'e yú. 11 Chiiduú ch'ɛɛtɛ ca yeⁿ'e judíos chi Israel s'eeⁿ taachi ch'iiⁿ'núⁿ yā 'iiti cáávā ofrenda yeⁿ'e nuūⁿndī candɛ́ɛ yā yuūúⁿ yeⁿ'é 'iiti chɛɛti cuarto chi nguuvi Dɛɛvɛ naati cuerpo yeⁿ'ē 'iiti miiⁿ ní ngiichí yā 'áámá lado yeⁿ'ē yáāⁿ yeⁿ'é yā. 12 Ní 'tiicá ntúūⁿ Jesucristo ch'īi yā cuaaⁿ dáámí cheendi va'āī yeⁿ'e yáāⁿ Jerusalén ní 'íícú cuuvi dɛɛvɛ́ yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'é yā ndúúcū yuuúⁿ yeⁿ'e maáⁿ yā. 13 Maaⁿ ní caⁿ'a yú tan'dúúcā chi cueⁿ'e Jesús 'áámá lado yeⁿ'ē yáāⁿ ní 'cueenu yú cuuvi tan'dúúcā chi ch'eenú yā chiī ní cuuvi 'cuinaaⁿ yú tan'dúúcā chi 'cuinaáⁿ yā. 14 Caati nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ 'áámá yáāⁿ chi 'áámá cūnee cáávā s'uuúⁿ naati in'nuuⁿ yú 'áámá yáāⁿ ch'ɛɛtɛ chi 'áámá cūnee chi vɛ́ɛ́ tiempo chi cuchiī. 15 Ní cáávā chuū canee yú chi dich'ɛɛtɛ yú Ndyuūs cucáávā Jesucristo. Ní taachi dich'ɛɛtɛ yú Ndyuūs chuū ní ofrenda chi canee chi ca'a yú Ndyuūs. Ní canéé chi ca'a yú gracias Ndyuūs cáávā Jesucristo ndúúcū nduudu yeⁿ'ē yú. 16 Nguɛ́ɛ́ cuuvi 'náaⁿ nī chi din'daacá nī ní nneé nī 'aamá nī taamá nī caati chuū ní ofrenda yeⁿ'é nī chi 'túúcā Ndyuūs neⁿ'e yā.\n17 Cu'neeⁿveéⁿ nī nduudu yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é nī. Cu'téénu nī yeⁿ'é yā chi ngaⁿ'a yā caati 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ diíⁿ yā cuidado yeⁿ'ē staava yeⁿ'é nī. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ canéé chi nca'á yā cuenta nanááⁿ Ndyuūs yeⁿ'ē ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ yā. Diiⁿ núúⁿ yiiⁿnu nī chi ngaⁿ'a yā caati yeenú yā diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā. Ti nduuti chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī 'túúcā nguɛ́ɛ́ yeenú yā ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī aprovechar yeⁿ'ē ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ yā cáávā ndís'tiī.\n18 Maaⁿ ní caaⁿ'maⁿngua'á nī cáávā nús'uu ti nadacadiinúúⁿ 'nū n'daacā na staava yeⁿ'é 'nū ní neⁿ'é 'nū 'cuɛɛtinéé n'daacá 'nū yeⁿ'e nducuéⁿ'ē dendu'ū. 19 'Úú ngiicá ndís'tiī chi taachi ngaⁿ'angua'á nī, ngiicá nī Ndyuūs chi tée yā lugar 'nū chi niiⁿnuúⁿ nūuⁿ cuuví nandaá ní cuneé ndúúcū ndís'tiī.\nDi'viicú yā ndís'tiī ní dicho'ó yā, n'dai ndís'tiī\n20 Maaⁿ ní Ndyuūs ní yeⁿ'ē vaadī 'diīiⁿ, maaⁿ Ndyuūs miiⁿ nadin'duuchí yā Jesucristo yeⁿ'ē yú yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā chi Jesucristo miiⁿ Pastor chi ch'ɛɛtɛ n'dai chi diíⁿ yā cuidado s'uuúⁿ chi tan'dúúcā 'iiti cuūchī yeⁿ'é yā. Ní Jesucristo yeⁿ'ē yú ndúúcū yuūúⁿ yeⁿ'é yā diíⁿ yā chi 'áámá cūnee compromiso chi Ndyuūs diíⁿ yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ. 21 Neⁿ'é chi Ndyuūs yeⁿ'e vaadī 'diīiⁿ tée yā ndís'tiī nducuéⁿ'ē chi n'dai yeⁿ'é yā chi nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é nī. Ní cuuvi n'daí nī ti ndís'tiī cuuvi diíⁿ nī chiiⁿ chi neⁿ'é Ndyuūs chi diíⁿ nī. Ní neⁿ'é chi Ndyuūs diíⁿ yā cáávā nducyaaca yú nducuéⁿ'ē chi neⁿ'é yā diíⁿ yā cáávā Jesucristo. Caⁿ'a yú chi ch'ɛɛtɛ ca canéé Cristo ní n'dɛɛvɛ́ ngii yā cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. 'Tíícā. 22 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é ngiicá ndís'tiī chí cuchɛɛ́ n�� ndúúcū nduudu chi ngi'cueéⁿ ti nguɛ́ɛ́ 'yaaⁿ idinguúⁿ na carta miiⁿ yeⁿ'é ndís'tiī. 23 Yaa'ví ndís'tiī chi cadiinúúⁿ nī chi Timoteo hermano yeⁿ'ē yú 'āā ntɛ́ɛ́ canee sa vácūū. Ní ndúúti chi niiⁿnuⁿ niiⁿnuⁿ ndaa sa nanáaⁿ 'úú tuu'mi 'úú ní candɛɛ́ saⁿ'ā taachi ndaá nanááⁿ ndís'tiī ní n'diichí ndís'tiī.\n24 Maaⁿ ní caaⁿ'máⁿ nī 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é nī ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Jesucristo: N'daí ndís'tiī, caaⁿ'máⁿ nī. 'Iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e país Italia: N'daí ndís'tiī, ngaⁿ'a yā.\n25 Neⁿ'é chi Ndyuūs tée yā nducyaaca ndís'tiī nducuéⁿ'ē vaadī n'dai yeⁿ'é yā. 'Tíícā cuuvi.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-30","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/HEB13.htm","date":"2019-07-15T18:38:33Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-30\/segments\/1563195523840.34\/warc\/CC-MAIN-20190715175205-20190715201205-00221.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000094175,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000094175338745}","num_words":928,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.526,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"8\nJesucristo ní abogado yeⁿ'ē táámá compromiso\n1 Chuū chi caⁿ'a 'nū ní ch'ɛɛtɛ ca yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi ngaⁿ'á 'nū chi 'tíícā. Chiiduú ch'ɛɛtɛ ca yeⁿ'e yú chi Jesucristo ní vɛɛ́ yā ná va'ai chɛɛti nguuvi na lado yeⁿ'ē honor yeⁿ'e trono yeⁿ'é Ndyuūs chí canéé na va'ai chɛɛti nguuvi. 2 Ní Jesucristo diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē chiiduú ch'ɛɛtɛ ca na yaācū na va'ai ch'ɛɛtɛ nguuvi chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chí yeⁿ'é Ndyuūs. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ din'dái yā yaācū miiⁿ ti Señor Jesucristo maáⁿ yā din'dái yā. 3 'Iiⁿ'yāⁿ s'neéⁿ yā ca'áámá cā'aama chiiduú ch'ɛɛtɛ ca chi canéé chí ca'á yā ofrenda ní 'caaⁿ'núⁿ yā 'iiti cáávā nuuⁿndi yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ. Cáávā chuū Jesucristo canéé chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'é yā chi cuuví ca'a yā chi vida yeⁿ'e maáⁿ yā. 4 Ní ndúútí chi Cristo miiⁿ cunée yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū nguɛ́ɛ́ cuuvi chiidúú yā caati vɛ́ɛ́ chiiduú s'eeⁿ chi nga'a yā ofrendas nanááⁿ Ndyuūs tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley yeⁿ'e Moisés. 5 Ní chiiduú s'eeⁿ ní diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā ní diíⁿ yā tan'dúúcā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e yaācū chi canéé na va'ai ch'ɛɛti nguuvi. Deenú 'nū chi diíⁿ yā copiar ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs ti taachi Moisés neⁿ'é yā din'dái yā yaācū chi va'ai tíínūuⁿ, Ndyuūs caⁿ'a yā chīi yā Moisés ní ngaⁿ'a yā:\nDii, Moisés, candɛ́ɛ nī cuidado yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē chi diiⁿ di. Ní diiⁿ di tan'dúúcā chi ch'iⁿ'í dii taachi canee di na cuɛ́ɛ́tí. 6 Naati Cristo chi chiiduú ch'ɛɛtɛ ca yeⁿ'e yú diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ chí ch'ɛɛtɛ taavi ca nguɛ́ɛ́ ti yeⁿ'e chiiduú n'gɛɛtɛ ca yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū caati Ndyuūs diíⁿ yā compromiso chi Cristo canéé yā naavtaⁿ'ā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū Ndyuūs. Maaⁿ ní s'uuúⁿ cuuvi ndaa yú nanááⁿ Ndyuūs cáávā Cristo miiⁿ. Ní compromiso miiⁿ ní ch'ɛɛtɛ ca tí yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi n'daacā taavi ca.\n7 Ní nduuti chí compromiso chi vmnááⁿ vmnaaⁿ chi yeⁿ'é Ndyuūs ní n'daacā taavi ca tuu'mi ní nguɛ́ɛ́ canee chi diíⁿ yā ndiichí ndii 'úúví compromiso. 8 Naati Ndyuūs n'diichi yā chi nguɛ́ɛ́ n'daacā diíⁿ 'iiⁿ'yāⁿ tiempo chi 'āā chó'ōo. Ní ngaⁿ'á yā ngīi yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é yā 'tíícā:\n'Tíícā ngaⁿ'a Señor: Tiempo chi cuchiī 'úú ní diíⁿ 'áámá compromiso ngaī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata Israel ní ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata Judá.\n9 Nguɛɛ idiíⁿ tan'dúúcā chi diíⁿ ndúúcū chiidá yā taachi divíi 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáⁿ'āa Egipto. 'Iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā tan'dúúcā chi 'úú yaa'ví 'iiⁿ'yāⁿ s'uuⁿ. Ní cáávā chuū nguɛ́ɛ́ diíⁿ cuenta yeⁿ'é yā.\n10 Cuayiivi chi chó'ōo nguuvi s'eeⁿ ní maaⁿ ní chuū chi compromiso ngaī chi caⁿ'á diíⁿ ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nación Israel. Ngaⁿ'a Señor: Cu'neéⁿ leyes yeⁿ'é na vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'é yā ní dinguúⁿ leyes yeⁿ'é na staava yeⁿ'é yā. Ní 'úú cuuvi Ndyuūs yeⁿ'é yā, ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cuuvi 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é.\n11 Ní mar 'áámá yā canee chi ca'cueéⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nación yeⁿ'é yā 'tíícā. Ndís'tiī n'diichí nī Señor miiⁿ, caati nducyáácá yā ní n'diichí yā 'úú ndíí 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'ā ntiiⁿnyúⁿ yā ndii taná'ā 'iiⁿ'yāⁿ.\n12 Ní 'úú ní nadach'ɛɛcú nuuⁿndi chi diíⁿ yā ní 'āā ntɛ́ɛ́ nn'gaacú nuuⁿndi yeⁿ'é yā. 13 Ní Ndyuūs ngaⁿ'a yā yeⁿ'ē compromiso chi ngai ti caati compromiso chi vmnááⁿ vmnaaⁿ ní 'āā ndiicúū tuu'mi ní deenu yú chi dendú'ū chi 'āā ndiicúū ní 'āā nuúⁿ 'cuiinu.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-30","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/HEB08.htm","date":"2019-07-15T20:27:39Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-30\/segments\/1563195524111.50\/warc\/CC-MAIN-20190715195204-20190715221204-00355.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000091791,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000091791152954}","num_words":529,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.469,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"9\nYeⁿ'e yáacū na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ní yeⁿ'ē yáacū na va'ai chɛɛti nguuvi\n1 Cuáácú chi vɛ́ɛ́ reglas yeⁿ'e compromiso chi vmnááⁿ vmnaaⁿ ndúúcū yaācū chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ din'dái yā naachi dich'ɛɛtɛ yā Ndyuūs. 2 Din'dái yā yaācū yeⁿ'e tíínūuⁿ ndúúcū 'uuvī cuartos. Cuarto chi vmnááⁿ vmnaaⁿ ní nguuvi Lugar Dɛɛvɛ. Ní chɛɛti cuarto miiⁿ vɛ́ɛ́ 'áámá candelero ndúúcū 'áámá mesa, ní vmnaaⁿ mesa vɛ́ɛ́ pan chi ofrenda yeⁿ'é Ndyuūs. 3 Ná cuarto chi yaānūuⁿ táámá lado yeⁿ'e cortina yeⁿ'e tíínūuⁿ nguuvi Lugar Dɛɛvɛ N'dai Ca Yeⁿ'é Ndyuūs. 4 Na cuarto miiⁿ vɛ́ɛ́ 'áámá nátaī yeⁿ'e 'diiⁿnguāaⁿ naachi chiiduú ch'ɛɛtɛ ca ngíⁿ'í yā cúⁿ'úyaa. Ní mííⁿ canéé 'áámá caja chi yeⁿ'ē compromiso. Nducuéⁿ'ē lados yeⁿ'e caja miiⁿ ní candúūu 'diiⁿnguāaⁿ vmnááⁿ yeⁿ'ē. Chɛɛti caja miiⁿ vɛ́ɛ́ chíítɛ́ yeⁿ'ē 'diiⁿnguāaⁿ ní miiⁿ snúūⁿ pan chi nguuvi maná. Ní chɛɛti caja ntúūⁿ canéé nduucu chi nanguaaⁿnu chi yeⁿ'e Aarón ndúúcū 'úúví tablas yeⁿ'é tuūu naachi canéé nguūⁿ ley chi diíⁿ Ndyuūs. 5 Vmnaaⁿ caja miiⁿ canéé 'uūvī querubines tan'dúúcā ángeles ndúúcū ngɛɛchí yā. Ní miiⁿ Ndyuūs canée yā. Ní canéé 'cutií yeⁿ'e ngɛɛchí yā yeⁿ'ē vmnaaⁿ cuaaⁿ naachi Ndyuūs nadich'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'ē nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Maaⁿ ní yeⁿ'é chuū nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿ'máⁿ yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē maaⁿ.\n6 'Tíícā chiiduú s'eeⁿ idiíⁿ yā nducuéⁿ'ē. Nguuvi nguuvi chiiduú s'eeⁿ ngéⁿ'e yā na cuarto vmnááⁿ vmnaaⁿ ní diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yaācū yeⁿ'é Ndyuūs. 7 Ní na cuarto chi yaānūuⁿ miiⁿ chi ndii 'úúví dámaāⁿ chiiduú ch'ɛɛtɛ ca indaá yā 'áámá vmneⁿ'éé nūuⁿ ca'áámá ca'áámá nduuyū. Ní canéé chí candɛɛ́ yā yuūúⁿ yeⁿ'e 'iiti chi ca'a yā ofrenda Ndyuūs cáávā nuuⁿndi yeⁿ'é yā ní cáávā nuuⁿndi yeⁿ'ē tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ. 8 Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ch'iⁿ'í yā s'uuúⁿ chi nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa yú nanááⁿ Ndyuūs néⁿ'é chi canéé yaācū yeⁿ'e tíínūuⁿ caati yaacu tíínūuⁿ miiⁿ ní yeⁿ'e compromiso chi vmnááⁿ vmnaaⁿ. 9 Ní nducuéⁿ'ē chuū chi diíⁿ chiiduú s'eeⁿ ní canee tan'dúúcā 'áámá ejemplo yeⁿ'ē tiempo yeⁿ'e yú. Chiiduú s'eeⁿ ní ca'a yā ofrendas nanááⁿ Ndyuūs ndúúcū 'iiti chi n'giiⁿ'núⁿ yā cáávā ofrendas yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'é yā. Chuū ní neⁿ'ē caaⁿ'maⁿ chi ofrendas ndúúcū 'iiti chi n'giiⁿ'núⁿ yā ní ca'a yā Ndyuūs nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ chi staava yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní dɛɛvɛ neⁿ'e chi 'tíícā chí nga'a yā ofrendas nanááⁿ Ndyuūs. 10 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ dich'ɛɛtɛ́ yā Ndyuūs dámaāⁿ ndúúcū cosas chi che'é yā ndúúcū cosas chi cu'u yā ndúúcū chiiⁿ chi diíⁿ yā chi cuuvi dɛɛvɛ́ yā staava yeⁿ'é yā. Nducuéⁿ'ē chuū ní reglas chi diíⁿ yā ní canee chi diíⁿ yā 'tíícā ndii tiempo chi Ndyuūs n̄'daaⁿ yā dendu'ū yeⁿ'ē.\n11 Cristo ní 'āā ndāa yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní maaⁿ ní Cristo miiⁿ ní chiiduú ch'ɛɛtɛ ca yeⁿ'e dendú'ū chi n'dai taavi ca. Ní yaācū naachi Cristo diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ ní ch'ɛɛtɛ taavi ca ní n'daacā ca nguɛ́ɛ́ ti yaācū yeⁿ'e tíínūuⁿ chi yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ n'dái yā yaācū chí ch'ɛɛtɛ ca. 12 Ní Cristo ndāa yā chɛɛti yáacū ndíí cuarto yaānūuⁿ chí nguuvi Lugar Dɛɛvɛ N'dai Ca Yeⁿ'é Ndyuūs. Nguɛ́ɛ́ sndɛɛ́ yā ndúúcū yuuúⁿ yeⁿ'e 'iiti chi chivo o daiyā vaca chi n'giiⁿ'nuⁿ yā naati ndúúcū yuuúⁿ yeⁿ'e maáⁿ yā. Ní 'tíícā sndāa yā dámaāⁿ 'aama vmnéⁿ'ēe na Lugar Dɛɛvɛ N'dai Ca Yeⁿ'é Ndyuūs cáávā nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Ní maaⁿ ní nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ chi cuuvi yeⁿ'é yā s'uuúⁿ cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. 13 Cuáácú chí yuūuⁿ yeⁿ'e itiindu ndúúcū yuūuⁿ yeⁿ'e chivo ndúúcū yaiyáā yeⁿ'e daiya vaca chi 'āā ngiichi vmnaaⁿ nátaī ní chiiduú s'eeⁿ ch'eeⁿ ndái yā vmnaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ nuuⁿndi yeⁿ'é yā ti yuūúⁿ cuuvi nadivɛɛvɛ 'iiⁿ'yāⁿ cáávā ley yeⁿ'é yā. 14 Ní chuū ní cuaacu. Maaⁿ ní nééné n'daacā ca chi cuuvi diiⁿ yuūúⁿ yeⁿ'e Cristo nguɛ́ɛ́ ti yuūúⁿ yeⁿ'é 'iiti. Cucáávā Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs chi canduuchi cueⁿ'é daāⁿmaⁿ, Cristo diíⁿ yā ofrecer cuerpo yeⁿ'e maáⁿ yā chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'caaⁿ'núⁿ yā 'yā cáávā ofrenda yeⁿ'é Ndyuūs, ofrenda chi n'daacā yeⁿ'ē. Ní yuūúⁿ yeⁿ'e Cristo ní cuuvi didɛɛvɛ staava yeⁿ'ē yú yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi nadacadíínuuⁿ yú chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. Ní 'íícú cuuvi s'uuúⁿ ní dichíí'vɛ̄ yú Ndyuūs chi canduuchi.\n15 Cáávā chi Jesucristo diíⁿ yā 'áámá compromiso chi ngai, Jesucristo canéé yā naavtáⁿ'ā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū Ndyuūs. Ní maaⁿ ní cuuvi ndaa yú nanááⁿ Ndyuūs. Ní cáávā chi ch'iī Cristo, Cristo ní cuuvi nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi cuneé yā mááⁿ compromiso chi vmnááⁿ vmnaaⁿ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi Ndyuūs yaa'ví yā chi cuuvi yeⁿ'é yā, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cuuvi cuta'a yā chi cuuvi yeⁿ'é yā chi 'áámá cūnee chi Ndyuūs ca'á yā 'iiⁿ'yāⁿ cucáávā Cristo. 16 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ s'neeⁿ yā escrito yeⁿ'e herencia yeⁿ'é yā chi caⁿ'a yā ca'a yā taamá yā, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ canee chi 'cuūvi yā vmnááⁿ vmnaaⁿ chi dichíí'vɛ̄ chiiⁿ chi canéé nguūⁿ. Chuū ní tan'dúúcā 'áámá compromiso chi diíⁿ yā. 17 'Iiⁿ'yāⁿ chi s'neeⁿ escrito yeⁿ'e herencia yeⁿ'é yā chi caⁿ'á yā ca'a yā taama yā, nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ escrito yeⁿ'é yā neⁿ'e tiempo chi canduuchí yā. Naati taachi 'āā n'dīi yā tuu'mi ní dichíí'vɛ̄ chuū. Ní tan'dúúcā 'áámá compromiso chi diíⁿ yā 'tíícā escrito miiⁿ. 18 Ní 'tíícā chííⁿ chi dichíí'vɛ̄ compromiso chi diiⁿ Ndyuūs vmnááⁿ vmnaaⁿ nduuti chi vɛ́ɛ́ yuūúⁿ ti ch'iiⁿ'núⁿ yā 'iiti. 19 Moisés caⁿ'a sa chii sá nducyaaca mandamiento yeⁿ'e ley. Cuayiivi ní 'iiⁿ'yāⁿ caaⁿ'núⁿ yā 'iiti ní Moisés sta'a sa yuūúⁿ yeⁿ'ē daiya vaca ndúúcū yuūúⁿ yeⁿ'ē chivo ní ndástaⁿ'a sa nuūⁿnīⁿ ndúúcū yuūúⁿ. Cuayiivi ní sta'á sa yuūúⁿ ndúúcū duūdū 'iití cuūchī ndúúcū 'áámá yaatā chi duuchi hisopo. Ní s'neéⁿ yā yuūúⁿ vmnaaⁿ libro yeⁿ'e ley ní vmnaaⁿ yeⁿ'ē nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ dendú'ū. 20 Ní ngaⁿ'á Moisés 'tíícā: Chuū ní yuūúⁿ chi 'áámá sello yeⁿ'e chí cuuví cuaacu compromiso chi Ndyuūs ca'a yā orden chi ndís'tiī canee chi diíⁿ nī 'tíícā. 21 'Tiicá ntúūⁿ Moisés s'neeⁿ sa yuūúⁿ miiⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'e yaācū yeⁿ'e tíínūuⁿ ní vmnaaⁿ yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē dendu'ū chí ituneeⁿ na ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. 22 Cuaacu chi tan'dúúcā chi ngaⁿ'ā ley 'tɛ́ɛ́ 'tɛ́ɛ́ nguɛ́ɛ́ nducuéⁿ'ē ní yuūúⁿ diiiⁿ chi canéé dɛɛvɛ nducuéⁿ'ē. Ní Ndyuūs nguɛ́ɛ́ nadich'ɛɛcú yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'é yā nduuti chi nguɛ́ɛ́ ndúúcū yuūúⁿ yeⁿ'ē 'iiti chi 'caaⁿ'núⁿ chiiduú s'eeⁿ.\nJesucristo ca'á yā maaⁿ cuerpo yeⁿ'é yā chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'caaⁿ'núⁿ yā 'yā lado yeⁿ'e ofrenda\n23 'Tíícā nducuéⁿ'ē dendú'ū yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū canéé chi ndúúví dɛɛvɛ ndúúcū yuūúⁿ yeⁿ'e 'iiti. 'Tɛ́ɛ́ 'tɛ́ɛ́ nduuvi dɛɛvɛ tan'dúúcā dɛɛvɛ na va'ai chɛɛti nguuvi. 'Tiicá ntúūⁿ cuuvi ndaa yú na va'ai chɛɛti nguuvi nduuti chi dɛɛvɛ yú ndúúcū yuūúⁿ yeⁿ'e táámá yā chi Cristo chí ch'ɛɛtɛ taavi ca nguɛ́ɛ́ ti ndúúcū yuūúⁿ yeⁿ'e 'iiti. 24 Cristo nguɛ́ɛ́ cueⁿ'é yā sndaa yā na 'áámá yaacū chi dɛɛvɛ taavi ca chi nin'dái saⁿ'ā yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Yaācū yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū 'tɛɛ 'tɛ́ɛ́ tan'dúúcā yaācū chí dɛɛvɛ taavi ca chi cuaacu nííⁿnyúⁿ chi yaācū yeⁿ'é Ndyuūs. Cristo cueⁿ'é yā sndaa yā na va'ai chɛɛti nguuvi ní miiⁿ canee yā nanááⁿ Ndyuūs lado yeⁿ'e s'uuúⁿ. 25 Saⁿ'ā chiiduú ch'ɛɛtɛ ca yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chi yeⁿ'e ndaata judíos chi Israel nduuyu nduuyu ndaá yā na Lugar Dɛɛvɛ N'dai Ca ndíí ná yaānūuⁿ yeⁿ'e yaācū yeⁿ'e Ndyuūs ní ca'á yā Ndyuūs ofrenda chi yuūúⁿ yeⁿ'e 'iiti, ní nguɛ́ɛ́ yuūúⁿ yeⁿ'é yā chi ca'a yā. Naati Cristo ca'á yā vida yeⁿ'e maáⁿ yā caavā ofrenda 'áámá vmneⁿ'éé nūuⁿ. 26 Nduuti chi Cristo canee chi diíⁿ yā tan'dúúcā chi idiiíⁿ chiiduú ch'ɛɛtɛ ca tuu'mi ní canéé chi 'cuūvi yā n'deee n'dáí cuuvi ndíí tiempo chi Ndyuūs din'dái yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndíí chi 'cuiīnū íⁿ'yeēⁿdī. Naati nguɛ́ɛ́ diíⁿ Cristo 'tíícā. Caati tiempo chi Ndyuūs s'neéⁿ yā ní Jesucristo 'áámá vmneⁿ'éé nūuⁿ ch'īi yā ní ndāa yā nanááⁿ Ndyuūs chi nadach'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'ē nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ cucáávā chi ca'a maáⁿ yā cuerpo yeⁿ'é yā chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ n'giiⁿ'núⁿ yā 'yā cáávā ofrenda. 27 'Tiicá ntúūⁿ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū canee chi 'cuūvi yā 'áámá vmnéⁿ'ēe. Níícú cuayiivi ní Cristo caⁿ'á yā n'diichí yā nuuⁿndi yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. 28 Ní 'tíícā Cristo 'áámá vmnéⁿ'ēe ca'á yā cuerpo yeⁿ'e maáⁿ yā cáávā ofrenda chi nadich'ɛɛcú yā nuuⁿndi yeⁿ'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Ní taachi caⁿ'á yā ndaa yā taama vmnéⁿ'ēe nguɛ́ɛ́ ndaa yā cucáávā chi caⁿ'á yā nadíí'vɛ yā nuuⁿndi yeⁿ'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Naati caⁿ'á yā nadanguáⁿ'ai yā nducyaaca s'uuúⁿ chi canéé ngiinu yú chi ndaa yā ndiichi ndii 'úúví cuuvi. Ndaa yā chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-30","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/HEB09.htm","date":"2019-07-20T20:18:22Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-30\/segments\/1563195526670.1\/warc\/CC-MAIN-20190720194009-20190720220009-00436.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000081062,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000081062316895}","num_words":1340,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.438,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"4\n1 Maaⁿ ní Ndyuūs tee yā promesa s'uuúⁿ chi cuuvi cundaa yú lugar yeⁿ'é yā ní cuuvi ntaavi'tuunúūⁿ yú ndúúcu Ndyuūs. Canéé chí candɛɛ yú cuidado caati 'aatīī 'aama chɛ́ɛ́ ndis'tiī nguɛ́ɛ́ cuchɛɛ́ nī tanducuéⁿ'ē dendu'ū ní nguɛ́ɛ́ cuuvi cundaa nī lugar miiⁿ. 2 Caati 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é Jesucristo ndɛɛ́ yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Jesucristo nanááⁿ s'uuúⁿ, 'tiicá ntúūⁿ nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi ch'īi yā na yáⁿ'āa cuuⁿmáⁿ naachi nguɛ́ɛ́ ch'ɛɛtinéé 'iiⁿ'yāⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄ nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ti taachi ch'iindiveéⁿ yā nduudu miiⁿ nguɛ́ɛ́ s'téénu yā yeⁿ'ē. 3 Naati s'uuúⁿ chi i'teenu yú nduudu miiⁿ, s'uuúⁿ ní cuuvi ndaa yú naachi caⁿ'a Ndyuūs chi ntaavi'tuunúūⁿ yú ndúúcu yā. 'Tíícā ngaⁿ'a Ndyuūs na libro yeⁿ'é yā naachi canéé nguūⁿ:\nCáávā chi diíⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'úú nguɛ́ɛ́ yiinú yeⁿ'e yā. Ní cuaacú ngaⁿ'á nduudu ndúúcū maāáⁿ chi duuchí. Nguɛ́ɛ́ cuuvi ndaa yā nduucú na lugar yeⁿ'é naachi ntaavi'tuunuúⁿ.\nNí Ndyuūs di'cuiinú yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā taachi din'dái yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. 4 Ní 'áámá cuaaⁿ yeⁿ'ē libro yeⁿ'é Ndyuūs naachi canéé nguūⁿ ní ngaⁿ'a yeⁿ'ē ndíí chí ndɛɛ̄chɛ̄ nguuvi chi ntaavi'tuunúūⁿ 'iiⁿ'yāⁿ:\nNdyuūs ní ndíí chí ndɛɛ̄chɛ̄ nguuvi ntaavi'tuunúuⁿ yā yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā. 5 Ní canee táámá vmneⁿ'ēe na libro yeⁿ'e Ndyuūs 'tíícā:\n'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi cūndaa yā ní ntaavi'tuunúuⁿ yā nduucú. 6 Maaⁿ ní vɛ́ɛ́ n'duuvi 'iiⁿ'yāⁿ chi canéé chi cundaa yā na lugar naachi ntaavi'tuunúuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ. Naati 'iiⁿ'yāⁿ chi vmnááⁿ vmnaaⁿ n'giindiveéⁿ yā nduudu cuaacu miiⁿ nguɛ́ɛ́ sndaa yā ti nguɛ́ɛ́ s'téénu yā Ndyuūs. 7 Taama vmnéⁿ'ēe Ndyuūs s'neéⁿ yā 'áámá nguuvi ní ngaⁿ'a yā chi nguuvi ní maaⁿnguuvi. Ní Ndyuūs ngaⁿ'a yā yeⁿ'ē nduudu miiⁿ cuayiivi taachí 'āā chó'ōo chuū. 'Āā 'naaⁿ tiempo nguuvi chi David ngaⁿ'a sa yeⁿ'ē. Ní 'tíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs yeⁿ'ē nguuvi miiⁿ:\nMaaⁿnguuvi nduuti chi ndís'tiī 'caandiveéⁿ nī nduudu chi Ndyuūs ngaⁿ'á yā: Nguɛ́ɛ́ dichɛɛchí nī staava yeⁿ'é nī. 8 Ní nduuti chi saⁿ'ā Josué chi saⁿ'ā ndíí tiīiⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ cuuvi sa ca'a sa 'iiⁿ'yāⁿ Israel s'eeⁿ chí ntaavi'tuunúuⁿ yā tuu'mi ní Ndyuūs nguɛ́ɛ́ canee chi caaⁿ'máⁿ yā taama vmnéⁿ'ēe yeⁿ'ē táámá nguuvi. 9 Maaⁿ ní cáávā chuū vɛ́ɛ́ chi ntaavi'tuunúuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'é Ndyuūs. 10 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi sndaá yā naachi Ndyuūs ntaavi'tuunúuⁿ yā 'āā ntɛ́ɛ́ idiíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ tan'dúúcā chi Ndyuūs 'āā ntɛ́ɛ́ idiíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ. 11 Maaⁿ ní canéé chí di'cuíítu yú chi cuuvi cūndaā yú lugar naachi ntaavi'tuunúūⁿ yú ní 'aatīī tanáⁿ'ā yú diiⁿ yú chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yú tan'dúúcā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nguɛ́ɛ́ chi'téénu yā.\n12 Ní nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ní canduuchi ní neené ditiīnú. Ní vɛɛ ca 'caāiⁿ yeⁿ'ē nguɛ́ɛ́ ti 'áámá machete chi 'caāiⁿ nduu 'uuvī lados. 'Tíícā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. Ndaā na coo yeⁿ'e cuerpo yeⁿ'e yú naachi canee alma yeⁿ'e yú ndúúcū espíritu yeⁿ'e yú ndíí túútɛ̄ yeⁿ'e yú. Ní déénu chɛɛ chi tumicadíínuuⁿ yú ndúúcū chɛɛ chi neⁿ'e yú diiⁿ yú chi ngiīcā yeⁿ'e staava yeⁿ'e yú. 13 Nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ chi vɛ́ɛ́ chi cuuvi cunúúⁿ n'de'ei yeⁿ'é Ndyuūs. Ndyuūs din'dái yā tanducuéⁿ'ē dendu'ū chi vɛ́ɛ́ ní inaáⁿ yā nducuéⁿ'ē tan'dúúcā chi canee nanáaⁿ yā. Ní canéé chí ca'a yú cuenta yeⁿ'e vida yeⁿ'e yú taachi ndaa yú nanáaⁿ yā.\nJesús ni chiiduú ch'ɛɛtɛ taavi ca yeⁿ'e yú\n14 Jesús chi daiyá Dendyuūs ní chiiduú ch'ɛɛtɛ taavi ca yeⁿ'e yú. Ní cunaⁿ'a yā va'ai chɛɛti nguuvi ní ndaá yā nanááⁿ Ndyuūs. Ní cáávā chuū canee chi 'áámá canee yú ndúúcū chi i'teenu yú Ndyuūs. 15 Ní chiiduú ch'ɛɛtɛ taavi ca yeⁿ'e yú ya'ai 'iinú yā s'uuúⁿ taachi n'geenu yú ngii caati Jesús miiⁿ ní ch'eenú yā chii tanducuéⁿ'ē tan'dúúcā s'uuúⁿ naati nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí yā mar 'áámá vmnéⁿ'ēe. 16 Ní cáávā chuū cuuvi ndaa yú nanááⁿ trono yeⁿ'é Ndyuūs yeⁿ'e yú ndúúcū confianza ti dineⁿ'é yā s'uuúⁿ. Ní 'íícú Ndyuūs cuuvi ya'ai 'iinú yā yeⁿ'e s'uuúⁿ ní cunnee yā s'uuúⁿ taachi, vɛ́ɛ́ necesidades yeⁿ'e yú. Ní itée yā s'uuúⁿ denduⁿ'ū chi n'daacā n'dai yeⁿ'é yā.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-30","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/HEB04.htm","date":"2019-07-18T15:32:57Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-30\/segments\/1563195525659.27\/warc\/CC-MAIN-20190718145614-20190718171614-00031.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000087023,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000087022781372}","num_words":638,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.466,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"5\n1 Tiempo chi chó'ōo 'iiⁿ'yāⁿ chi snée yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndɛɛvɛ́ yā ca'áámá cā'aama chiiduú ch'ɛɛtɛ chi canéé chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs cucáávā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Ní ca'á yā ofrendas ní 'caaⁿ'núⁿ yā 'iiti chi candɛɛ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ti ofrenda caavā nuuⁿndi yeⁿ'é yā. 2 Ní chiiduú ch'ɛɛtɛ ca ní dinuuⁿndí yā tan'dúúcā nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ. Ní cáávā chuū vɛ́ɛ́ paciencia yeⁿ'é yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi tonto ní ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi dinuuⁿndí yā. 3 Ní chiiduú ch'ɛɛtɛ ca cáávā chi dinuuⁿndi yā canéé chí 'caaⁿ'núⁿ yā 'iiti chi ofrenda yeⁿ'e maáⁿ yā cáávā nuuⁿndi yeⁿ'e maáⁿ yā tan'dúúcā chi diíⁿ tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ cáávā nuuⁿndi yeⁿ'é yā.\n4 Ní mar 'áámá saⁿ'ā cuuví diiⁿ sa nombrar maaⁿ sa lado yeⁿ'ē chiiduú ch'ɛɛtɛ ca cáávā chi maāⁿ sa neⁿ'e sa ti Ndyuūs yaa'ví yā saⁿ'ā chi cuuvi chiiduú ch'ɛɛtɛ ca chi diiⁿ sa ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é yā tan'dúúcā chi yaa'ví yā saⁿ'ā Aarón chi cuuvi chiiduú ch'ɛɛtɛ ca tiempo chi 'āā chó'ōo. 5 'Tiicá ntúūⁿ chó'ōo yeⁿ'e Cristo. Cristo miiⁿ nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā nombrar maáⁿ yā chi cuuvi chiiduú ch'ɛɛtɛ ca. Ndyuūs yaa'ví yā Cristo chi cuuvi chiiduú ch'ɛɛtɛ ca. Ní 'tíícā canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs:\nDii ní daiyá, 'úú ní chiida di ní cuaacu chí dii ní daiyá. 6 Ngaⁿ'a ntúūⁿ táámá ni canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs 'tíícā:\nDíí ní daiyá ní cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ canee di chiiduú ch'ɛɛtɛ ca. Tan'dúúcā chi tiempo chi 'āā chó'ōo chiiduú ch'ɛɛtɛ ca chi nguuvi Melquisedec 'tiicá nī ti yeⁿ'ē ndaata yeⁿ'é yā. 7 Ní taachi Jesús canee yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū caⁿ'angua'á yā nanááⁿ Ndyuūs chiidá yā ní ngaⁿ'a yā: N'dií Ndyuūs diíⁿ nī chiiⁿ chi neⁿ'é nī. Ní 'caī diitú yā neⁿ'e chi chɛɛ̄cú yā: N'diī, Ndyuūs, cuuvi nadanguáⁿ'ai nī 'úú chi nguɛ́ɛ́ 'cuūví nduuti chi neⁿ'é nī diíⁿ nī 'tíícā. Ní Ndyuūs ch'iindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e Jesús taachi ngaⁿ'angua'á yā ti dich'ɛɛtɛ́ yā Ndyuūs. Ní Ndyuūs ca'á yā fuerzas Jesús. 8 Ní 'áárá chí Jesús miiⁿ ní daiyá Dendyuūs ch'eeⁿ yā cáávā dendú'ū chi canéé chí ch'eenú yā chiī ní ch'iindiveéⁿ yā yeⁿ'e nducuéⁿ'ē. 9 Ní taachi Ndyuūs n'diichineéⁿ yā Jesús, Jesús miiⁿ ní diíⁿ yā nducuéⁿ'ē chi neⁿ'e Ndyuūs. Ní 'íícú Jesús miiⁿ cuuví yā nadanguáⁿ'ai yā nducyaaca s'uuúⁿ chi n'giindiveeⁿ yú yeⁿ'e yā. 10 Ní Ndyuūs diíⁿ yā chi Jesús cuuvi chiiduú ch'ɛɛtɛ ca tan'dúúcā tiempo chi chó'ōo chiiduú ch'ɛɛtɛ ca chi nguuvi Melquisedec, 'tiicá yā.\nVɛ́ɛ́ peligro yeⁿ'e yú chi ngaⁿ'a yú chi 'āā ntɛ́ɛ́ i'teenu yú Jesucristo\n11 Maaⁿ ní vɛ́ɛ́ cá chi neⁿ'é 'nū caaⁿ'máⁿ 'nū yeⁿ'e Melquisedec chi chiiduú ch'ɛɛtɛ ca naati ngii n'dáí caaⁿ'máⁿ 'nū yeⁿ'ē ti ndís'tiī ní nguɛ́ɛ́ ituumicadiinuuⁿ nī. 12 'Āā chó'ōo tiempo chi ndís'tiī 'āā s'téénu nī ní maaⁿ ní ndís'tiī canéé chí ca'cueéⁿ nī 'iiⁿ'yāⁿ naati ndíí maaⁿ 'āā neⁿ'é nī taama vmnéⁿ'ēe chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ ca'cueéⁿ yā ndís'tiī dendu'ū chi vmnááⁿ vmnaaⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. Ní ndís'tiī ní 'āā débil nī. Ní tan'dúúcā dacuá'āa chi neⁿ'e leche ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'e comida chi ditiīnú, 'tiicá nī. 13 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi dámaāⁿ ngi'i leche ní tan'dúúcā dacuá'āa 'tiicá yā. Ní nguɛ́ɛ́ deenú yā dɛ'ɛ̄ chi n'daacā o dɛ'ɛ̄ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. 14 Ní comida chí ditiīnu ní che'é 'iiⁿ'yāⁿ n'gɛɛ̄tɛ́ chi 'āā deenú yā in'nuú yā chɛ́ɛ́ chí n'daacā o chɛ́ɛ́ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā caati 'tíícā costumbre yeⁿ'é yā chi diíⁿ yā.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-30","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/HEB05.htm","date":"2019-07-16T04:28:29Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-30\/segments\/1563195524502.23\/warc\/CC-MAIN-20190716035206-20190716061206-00112.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000083447,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000083446502686}","num_words":537,"character_repetition_ratio":0.096,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.449,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"13\nPablo dingúūⁿ diitú yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Corinto ní ngaⁿ'á yā: N'dai ndís'tiī\n1 Chuū ní ndii 'íínú cuuvi chi caⁿ'á ndaá nanááⁿ ndís'tiī ní taachi ndaá nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ caaⁿ'maⁿ nuuⁿndi yeⁿ'ē táámá 'iiⁿ'yāⁿ canéé chi vɛ́ɛ́ 'uūvī o 'iinū testigo ndúúcu yā. Ní cunee n'daacā nduudu miiⁿ tan'dúúcā chi canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs. 2 'Āā ngaⁿ'á cuááⁿ vmnaaⁿ taachi cānee nduucú nī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi dinuuⁿndí yā ní ndúúcū nducyaacá nī. Maaⁿ ní chi canee ya'áí yeⁿ'ē ndís'tiī dinguúⁿ taama vmnéⁿ'ēe yeⁿ'e chúū tan'dúúcā chi ngaⁿ'á cuaaⁿ vmnaaⁿ nanááⁿ ndís'tiī. Taachi ndaá nanááⁿ ndís'tiī taama vmnéⁿ'ēe n'diichí nuuⁿndi yeⁿ'ē nducyaaca hermanos. 3 Ní 'úú idiíⁿ ti ndís'tiī cadiinuuⁿ nī nduuti chi Cristo yeⁿ'ē yú ch'iⁿ'í yā 'úú nduudu chi ngaⁿ'á o nguɛ́ɛ́. Ní Cristo yeⁿ'e yú nguɛ́ɛ́ duūvā taachi diíⁿ yā tratar nduucú nī. Caⁿ'á yā ch'iⁿ'í yā chi dítiīnú yā nguɛ́ɛ́ ti ndis'tiī. 4 Cuáácú chi 'iiⁿ'yāⁿ chi'nééⁿnga'á yā Cristo tan'dúúcā chi Cristo ní 'aama 'iiⁿ'yāⁿ chi duuvā, naati maaⁿ ní Cristo miiⁿ canduuchí yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā cucáávā poder yeⁿ'é Ndyuūs. 'Tiicá ntúūⁿ nús'uu ní yeⁿ'e Cristo. Nús'uu ní duūvá 'nū naati poder yeⁿ'e Ndyuūs canee ndúúcu 'nū. Ní cáávā chuū cuuví n'diichi 'nū nuuⁿndi yeⁿ'é nī ní dichíí'vɛ 'nū ndís'tiī.\n5 Maaⁿ ní ndís'tiī n'diichi maáⁿ nī nduuti chi ndís'tiī 'āā canee diitú nī ndúúcū chi i'téénu nī yeⁿ'ē Cristo. N'diichi maáⁿ nī chí cuaacu chi i'téénu nī. ¿'Áá nguɛ́ɛ́ déénú ndís'tiī nduuti chi Cristo canee nduucú nī o nguɛ́ɛ́? Ní nduuti chi cuaacu chi nguɛ́ɛ́ i'téénu nī cáávā nuuⁿndi yeⁿ'é nī tuu'mi ní nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é Ndyuūs ndís'tiī. 6 Neⁿ'é chi ndís'tiī cadiinúuⁿ nī chi nús'uu ní dichii'vɛ́ 'nū Ndyuūs ní ti yeⁿ'é Ndyuūs nús'uu. Nguɛ́ɛ́ falso 'nū. 7 Maaⁿ ní ngaⁿ'angua'á 'nū Ndyuūs caavā ndís'tiī chi ndís'tiī nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí nī yeⁿ'e mar 'áámá chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. Neⁿ'é 'nū chi ndís'tiī ní diíⁿ nī nducuéⁿ'ē chi n'daacā. Nguɛ́ɛ́ ti cuuvi 'cuuⁿ'míⁿ 'nū chi diíⁿ 'nū ntiiⁿnyuⁿ chi n'daacā. 'Iiⁿ'yāⁿ ní cuuvi n'diichí yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é 'nū, ní caaⁿ'máⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ 'nū. Dámaāⁿ neⁿ'é 'nū chi ndís'tiī din'daacá nī. 8 Nús'uū ní nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ diíⁿ 'nū chi contra yeⁿ'e nduudu cuaacú naati nducuéⁿ'ē chi diíⁿ 'nū ní yeⁿ'ē nduudu cuaacu miiⁿ. 9 Cáávā chuū nús'uu ní yeenú taaví 'nū taachi duūva 'nū ní taachi ndís'tiī ditiinú nī ndúúcū chi i'téénu nī. Ní ngaⁿ'angua'a cá 'nū ní ngiicá 'nū Ndyuūs chi ndís'tiī cuuvi diíⁿ nī chi n'daacā n'dai ní 'cuɛɛtineé nī tan'dúúcā chi Jesucristo neⁿ'é yā chi diíⁿ nī. 10 Idingúuⁿ 'nū yeⁿ'e ndís'tiī vmnaaⁿ taachi 'āā cuɛ́ɛ́ ndaá 'nū nanááⁿ ndís'tiī caati taachi ndáa 'nū nanááⁿ ndís'tiī nguɛ́ɛ́ chɛɛchi caaⁿ'máⁿ ndúúcu nī cucáávā poder chi Señor Jesucristo tee yā 'úú. Ní Señor yeⁿ'ē yú tee yā poder 'úú caavā chi ndís'tiī ní cuuvi cu'téénu cá nī nguɛ́ɛ́ caava chi cuuvi ndái nī.\n11 Maaⁿ ní 'cuiīnū carta yeⁿ'é. Ni na carta yeⁿ'é ní ngaⁿ'á ti n'dai taavi ndís'tiī ní diíⁿ nī chi 'cuɛɛtinéé n'daacá nī ndúúcū vaadī 'diīiⁿ na vida yeⁿ'e nī. Níícú cunée nī ndúúcū dáámá vaanicádiinūuⁿ yeⁿ'é nī ní Ndyuūs chi vɛ́ɛ́ vaadī 'diiíⁿ yeⁿ'e yā ní dinéⁿ'e yā ndís'tiī Ndyuūs miiⁿ canee nduucú nī. 12 Ní nguaaⁿ maáⁿ nī diíⁿ nī saludar 'áámá nī ndúúcū taamá nī. Caaⁿ'máⁿ nī chi n'dai hermano yeⁿ'é nī ní túú'ví nī cheendi hermano yeⁿ'é nī tan'dúúcā costumbre yeⁿ'é nī ti yeⁿ'é Ndyuūs ndís'tiī. 13 Nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi i'teenú yā Jesucristo yeⁿ'e yú dichó'o yā saludos na carta 'cūū yeⁿ'é nī ní ngaⁿ'á yā: N'dai ndís'tiī.\n14 Ní neⁿ'é chi Señor Jesucristo tée yā ndís'tiī vaadī n'dai taavi yeⁿ'é yā. Ní vaadī neⁿ'e yeⁿ'é Ndyuūs ní Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs canéé nduucú nī. Chuū carta chi 'úú Pablo dinguúⁿ yeⁿ'e nī. 'Tíícā chii.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-43","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/2CO13.htm","date":"2019-10-18T01:25:03Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-43\/segments\/1570986677412.35\/warc\/CC-MAIN-20191018005539-20191018033039-00214.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000087023,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.0000087022781372}","num_words":608,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.48,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1} +{"text":"3\nCaaⁿ'maⁿngua'á nī caavā nús'uu\n1 Maaⁿ ní yeⁿ'e nducuéⁿ'ē, ndís'tiī hermanos yeⁿ'é 'nū caaⁿ'maⁿngua'á nī cucáávā nús'uu chi niiⁿnúúⁿ nūuⁿ cuuvi candɛɛ́ 'nū nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs na núúⁿmáⁿ cuaaⁿ. Ní 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi cu'téénu yā nduudu cuaacu miiⁿ ní cuuvi din'daacá yā ní diíⁿ yā chiiⁿ chi Ndyuūs neⁿ'é yā tan'dúúcā chi ndís'tiī diíⁿ nī. 2 Caaⁿ'maⁿngua'á nī ntúūⁿ chi cuuví nadanguáⁿ'ai 'nū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ yā chi perverso yā caati nguɛ́ɛ́ nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ i'téénu yā Señor Jesucristo. 3 Naati Señor Jesucristo ní dámaāⁿ n'daacā diíⁿ yā ní nducuéⁿ'ē tiempo nginneé yā ndís'tiī chi 'áámá canee nī ndúúcū chi i'téénu nī. Ní candɛɛ yā cuidado ndís'tiī yeⁿ'e dendu'ū chi nguɛɛ n'daacā. 4 Ni vɛ́ɛ́ 'viich'ɛɛtínūuⁿ yeⁿ'é 'nū ndúúcū Señor ndúúcū ndís'tiī caati ndís'tiī ní idiíⁿ nī nducuéⁿ'ē chi caⁿ'a 'nū nduucú nī chi canee chi diíⁿ nī ní 'tíícā caⁿ'á nī diíⁿ nī. 5 Neⁿ'é 'nū chi Señor Jesucristo cunneé yā ndís'tiī chi cuuvi deenú nī na staava yeⁿ'é nī dɛ'ɛ̄ chi vaadī neⁿ'e yeⁿ'é Ndyuūs. Ní cuuví yeⁿ'e nī maāⁿ 'viich'ɛɛtínuūⁿ chi yeⁿ'e Cristo. Ní cuuvi cuchɛɛ́ nī yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chi cuchii.\nCanee chi diiⁿ yú ntiiⁿnyuⁿ\n6 Maaⁿ ní ndís'tiī hermanos yeⁿ'e yú, itée 'nū orden ndís'tiī ndúúcū chi dúúchí Señor Jesucristo chi divíi nī yeⁿ'e hermanos yeⁿ'e yú chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā tan'dúúcā chi nús'uu chi'cueéⁿ 'nū 'iiⁿ'yāⁿ. 7 Ndís'tiī ní deenú nī tan'dúúcā chi cánéé chi ch'ɛɛtineé nī. Ní diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ tan'dúúcā chi diíⁿ 'nū taachi sneé 'nū ndúúcu nī ní diíⁿ 'nū ntiiⁿnyuⁿ. 8 Ní nguɛ́ɛ́ sta'á 'nū pan yeⁿ'e mar 'áámá ndís'tiī chi nguɛ́ɛ́ cái 'nū. Naati 'tííca diíⁿ 'nū. Diíⁿ 'nū ntiiⁿnyú ndii nguuvi ndíí n'gaaⁿ chi nguɛ́ɛ́ di'vaachí 'nū mar 'áámá ndís'tiī. 9 Ní 'áárá chí cuuvi ngiicá ndis'tiī chi tée nī necesidades yeⁿ'é 'nū nguɛɛ diíⁿ 'nū 'tíícā. Idiiⁿ 'nū ntiiⁿnyúⁿ chi neⁿ'é 'nū cu'neéⁿ 'nū cáávā 'áámá ejemplo nanááⁿ ndís'tiī caati cuuvi diíⁿ nī tan'dúúcā chi diíⁿ 'nū. 10 Ní taachi ch'ɛɛtineé 'nū ndúúcū ndís'tiī caⁿ'a 'nū nduucú nī nduudú 'cūū. 'Iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ nguɛ́ɛ́ che'é yā. 11 Ch'iindiveéⁿ 'nū chi duu'vi 'iiⁿ'yāⁿ chiicá yā nguaaⁿ ndís'tiī nguɛ́ɛ́ chiicá n'daaca yā ti nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ ní neené n'deee n'dáí diíⁿ yā cosas chi nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄. 12 'Iiⁿ'yāⁿ chi diiⁿ 'tíícā, ca'á 'nū orden ní di'cuíítu 'nū 'iiⁿ'yāⁿ ndúúcū chi duuchi Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ ndúúcū vaadī yeenú. Níícú diíⁿ yā ganar cáávā gastos yeⁿ'é yā.\n13 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é 'nū nguɛ́ɛ́ cánéé chi cuuvi 'daan'dí nī chi diíⁿ nī dendu'ū chi n'daacā. 14 Ndúútí chi 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cu'neeⁿveéⁿ yā nduudu chí idinguúⁿ 'nū na carta 'cūū, n'diichí nī du'u chi 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī dɛ'ɛ̄ vɛɛ ndúúcu yā. 'Tíícā ní cuuvi 'cuináaⁿ yā. 15 Ní nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī ndúúcu yā tan'dúúcā chi contra yeⁿ'é nī naati ca'á nī consejo 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ tan'dúúcā chi 'díínu nī 'iiⁿ'yāⁿ.\nYeⁿ'e vaadī n'dai yeⁿ'é Ndyuūs\n16 Neⁿ'é chi maaⁿ Señor Jesucristo chi vɛɛ vaadī 'diīiⁿ yeⁿ'é yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ itée yā ndís'tiī vaadī 'diīiⁿ nducuéⁿ'ē tiempo ní nducuéⁿ'ē cuaaⁿ. Señor miiⁿ ní cunéé yā ndúúcū nducyaaca ndís'tiī.\n17 'Úú Pablo idinguúⁿ nduudu 'cūū yeⁿ'e carta 'cūū ndúúcū ta'á ní canéé letra yeⁿ'é. 'Tíícā dinguúⁿ ní 'tíícā diíⁿ firmar nducuéⁿ'ē cartas yeⁿ'é. 18 Neⁿ'é chi Señor Jesucristo yeⁿ'e yú tée yā nducyáácá ndís'tiī nducuéⁿ'ē vaadī n'dai yeⁿ'é yā. 'Tíícā cuuvi.","id":"","dump":"CC-MAIN-2019-47","url":"https:\/\/ebible.org\/cuxNT\/2TH03.htm","date":"2019-11-19T20:26:12Z","file_path":"s3:\/\/commoncrawl\/crawl-data\/CC-MAIN-2019-47\/segments\/1573496670255.18\/warc\/CC-MAIN-20191119195450-20191119223450-00383.warc.gz","language":"cux","language_score":1.0000084639,"language_script":"Latn","minhash_cluster_size":2,"top_langs":"{\"cux_Latn_score\": 1.000008463859558}","num_words":551,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.488,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":500.0,"cluster_detection":1}