diff --git "a/guw_Latn/mala_000002_keep.jsonl" "b/guw_Latn/mala_000002_keep.jsonl" new file mode 100644--- /dev/null +++ "b/guw_Latn/mala_000002_keep.jsonl" @@ -0,0 +1,1208 @@ +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/9ice","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abolore Akande (yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunawetọ Alunlunsun 1980). E diyin bo sọ yin yinyọnẹn taidi 9ice to Otogbo Naijilia tọn mẹ. E sọ yin nuhotọ HipHop tọn, bo sọ yin tohodọtọ. 9ice wa lẹzun yinyọnẹn to hunwhẹ wiwa lẹ whenu, e de agban bladopọ Kongo-Aso tọn tọ́n to owhe 2008 tọn mẹ, to owhe dopolọ mẹ e du to Agbawhinwhlẹn MTV Africa Music tọn ji, bo tọnta to mẹhe e whlẹn agba hẹ lẹ mẹ to àṣà po nuhiho dodonu mẹyu gbeji tọn (MOBO) tọn mẹ. Eyi kunnudenu tangan mẹyu tọn po Walọ tangan voovo lẹ tọn po to 2015. Todin e wa yin dide taidi Ayinamẹtọ tangan de na Abiọla Ajumobi he yin Aimatẹngan Aimatẹn Oyo tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1980 lẹ","num_words":150,"character_repetition_ratio":0.018,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73306.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abayomi%20Barber","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abayomi Barber yín jiji to tòpẹvi Ifẹ tọn. Weyọnẹntọ Ben Enwowu wẹ do awusọhia de lẹ hia ẹ to Amazọnwiwa mẹ. Apajlẹ oyọnentọ lọ tọn wẹ dike Abayọmi ní do nukunnumọjẹnumẹ amazọnwiwa tọn, eńẹgodo e plọnnu to wehọme alavọ Yaba College of Technology to Ayimatẹn Awọnlin tọn to otò Naijilia tọn mẹ. Abayọmi wẹ basi tito dagbe na onu he ye ko basi bo sọ ze sẹdo do Dodinnanu Ayọnu lẹ tọn (Yoruba Research Scheme). Abayọmi wazọn hẹ gbẹtọ nukundeji lẹ taidi Frank Willet, Doto Bradbury podo Rev. Father Carrol to Dodinnanu de he ye basi to otò Naijilia tọn to owhe 1957 kaka jẹ owhe 1958.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":132,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":88518.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abba%20Musa%20Rimi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abba Musa Rimi CON (jiji to azán koatọ́n-nukunatọ̀ntọ Afínplọsun 1940 to otò Naijilia tọn mẹ) yin dide taidi Ayimatẹngan nukunpedonugotọ Kaduna tọn to otò Naijilia tọn mẹ to osun aotọ 1979 tọn to Ablọde awetọ whenu, e lẹzun tẹnmẹpọnnamẹtọ Ayimatẹngan Abdulkadir Balarabe Musa tọn he yin kansanna to azán ko-nukunatọ̀ntọ Ayidosun 1981 tọn. Eyin dide do oplo People's Redemption sin ogbẹtamẹ. To Afínplosun 1982, Pope John Paul II yi bajonọ tòdaho Kaduna tọn. To whelọnu Agọjẹdonutọ ogan Malenu lẹ tọn lẹ gbọawupo nado do yede hia ẹ, to whenue etin to Agahun-glintẹn. Pope hia Alọdlẹndonu kọmẹ wema Rimi tọn po ogan Ponla tọn devo lẹ tọn po he do nuyiwadopọ kọndopọ tọn hia to klistiani lẹ po Malenu lẹpo ṣẹnṣẹn. Whẹpo do lẹkọdo Awọnlin. To Avivọsun 1982 Rimi yin hinhẹn po huhlọn po nado vẹ Jama Atul Nasril Malenu (JNI) nado din ali alọhẹndotena whinyanwhinyan he tin to ṣẹnṣẹn Izala po Darika Malenu lẹ sin Ogbẹta tọn. Rimi bia dawhe nujonu tọn dopo to aganu Naijilia tọn to azán koatọ́n-nukunawe Whejisun 1982. Enẹgodo, Awhangan Muhammadu Buhari hẹn huhlọn etọn bu to gufinfọn he wa aimẹ to azán gbàn-nukundopotọ Awewesun 1983 tọn mẹ, E wle susu to Ayimatẹngan titengbe whẹdahọsa tọn lẹ, bo sọ wle Rimi do oganme na owhe ko-nukun-dopotọ na sẹnmẹjẹ 96 whẹyidotọ Ayimatẹn dẹmẹnu lẹ tọn lẹ tọn na NGN 500,000,00. Rimi dọdọ Emi ko yi Akuẹ lọ na whẹyidotọ lẹ na nukunpipedo osẹn po gbedide lẹ po go to osun wema yetọn mẹ. Rimi wazon ajowhe po ajọjlawhe vovo ajọwhele tọn po taidi VAC, NTC po G.B Ollivant tọn. To godo mẹ ewa lẹzun Ogan anadenanutọ lẹdo mẹyugbeji tọn na jẹhọn hinhẹngble tọn; esọ wa lẹzun ogan gbedetọ tọn to gbedide otò Niger tọn (CON Emọ yọnnu bo jivi ṣinawetọ. To Kóyànsun 1998 Rimi lẹzun omẹ titengbe Ayinamẹtọ tohodọtọ lẹ tọn na tatọ awhangan toholuduta tọn Abdulsalam Abubakar to-kodiona gandudu ablode tọn mẹ to otò Naijilia tọn Ẹnẹtọ tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1940 lẹ","num_words":396,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72442.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abel%20Gabuza","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abel Gabuza (yin jiji to azán ko-nukunatọ̀ntọ Whejisun 1955 bo nọgbẹ�� jẹ azán fọtọ̀n-nukunawetọ Alunlunsun 2021) yin ogán sinsẹn Katoliki tọn dé to South Africa Duban tọn sọn azán ṣinẹnẹtọ, Abòhúsun tọn to owhe 2018 kakajẹ okú etọn to owhe 2021 tọn mẹ. Ewọ wẹ Biṣọpu kindberley tọn sọn 2010 jẹ 2018. E yin jiji to Alexandra to South Africa.\nGabuza bẹ azọn bẹplamẹ COVID-19 tọn bo kú to azán fotọ̀n-nukunawetọ Alunlunsun 2021 to owhe 65 mẹho yínyin mẹ to dotowhé Hillerest tọn to Duban.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1955 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":121,"character_repetition_ratio":0.082,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.273,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":67839.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abibatu%20Mogaji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abibatu Mogaji, MFR, OON (azán 16tọ Kóyànsun 1916 jẹ azán 15tọ Ayidosun 2013) yín ajọwatọ daho dé he yin otovi Naijilia tọn, bo sọ yin Ahigan yọnnu to Awọnlin.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nAbibatu Mogaji yín jiji to azán 16tọ Kóyànsun 1916, to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ, to huwaji oto Naijilia tọn.\n\nNuhe gándo whẹndo etọn go\nChief Mogaji wẹ yín onọ na Chief Bola Tinubu he yin nukọntọ-otonọ na All Progressive Congress, he sọ yín Ayimatẹngan Awọnlin tọn to dai.\nChief Tinubu sin oviyọnnu, Folashade wẹ wa lẹzun Ahigan daho yọnnu to otò Naijilia tọn mẹ to whenuena onọdaho etọn jo otẹn lọ do godo.\n\nAzọn etọn\nWhẹpo ye do dee taidi Ahinọ na otò Naijilia sin Ajọwatọ lẹ, Chief Mogaji yin nukọntọ na Ajọwatọ lẹ hẹ tín to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Uwhẹ di Ahitọ dogodo na Alomotu Peliewura.\nNususu dagbedagbe lẹ de Chief Mogaji ko wa na Ajọwiwa podo Ajọwatọ lẹ to otò Naijilia wa dike Gandutọ Otò Naijilia tọn lẹ wa yi ajọ̀ bodo doyẹyigona.\nE ko sọ yi gigopanamẹnu susu lẹ sọn wehọmẹ-alavọ lẹ di, alavọ Ahmadu Bello tọn po alavọ Awọnlin tọn si.\n\nOku etọn\nChief Mogaji ku to Sibigbe, azan fọtọ̀ntọ, Ayidosun, Owhe 2013 tọn mẹ.\nTo whenuena e tindo owhe kanwe-fọtọ̀n-nukundopo (96) e basi matintọ to owhe etọn gbe to Ikeja he yin tatọ-tonọ na Ayimatẹn Awọnlin tọn, ye sọ di oṣiọ etọn do Awọnlin.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1916 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2013 lẹ","num_words":292,"character_repetition_ratio":0.084,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":52426.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abibi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abibi yin yinkọ didona osun tintan sunzanhiawe wiwe Ju lẹ tọn podọ osun ṣinawetọ sunzanhiawe paa tọn. E zẹẹmẹdo Ohín (Jinukun Tọn) He Ma Ko Hú, podọ e nọ bẹsọn ṣẹnṣẹn Whejisun tọn bo nọ fó do ṣẹnṣẹn Lidosun tọn. Whenue Ju lẹ lẹkọ sọn Babilọni, e wá yin yiylọdọ Nisan.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":60,"character_repetition_ratio":0.029,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68909.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abiodun%20Olaku","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abiodun Olaku yin jiji to azán 29tọ Awewesun 1958. E yi wehọmẹ Yaba College of Technology tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Anazọnwatọ dé wẹ Abiodun yin, tòvi Naijilia tọn sọ wẹ uwọ. E yọn Anazọnwiwa lọ taun, e sọ to azọn dagbedagbe lẹ wa, enẹwutu wẹ gbetọ susu yinwanna ẹn bo sọ yinwanna alọnuzọn etọn lẹ. Dopo to alọnuzọn etọn lẹ mẹ wẹ: Azán he gbe Jikun Já to tòdaho Ibadan tọn mẹ (A Rainy Day in Ibadan). Ogàn he plọn Abiodun Olaku azọn lẹ wẹ: Weyọnentọ Yusuf Grillo, Kolade Oshinowo, Doto Isiaka Osunde.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ","num_words":128,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":67458.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abiola%20Ajimobi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Isiaka Abiola Ajimobi (yin jiji to azán fọtọ̀n-nukundopotọ Awewesun 1949 jẹ azán koatọ́ntọ Ayidosun 2020 tọn mẹ). Eyin yinyọnẹn taidi otò Naijilia tọn to Ayimatẹn Oyo tọn mẹ, Ewọ yin dide taidi Osẹn basitọ to owhe 2003 tọn mẹ to otò Naijilia tọn mẹ, bo gbọnmọ dali do yin afọzedaitọ osẹnbasit��gan Ayimatẹn Oyo tọn.\nTodin esọ wa yin osẹnnamẹtọ Agbegbe tọn to oplo kavi to agba jonọyiyi tọn mijẹmidesi tọn (AD) tọn mẹ. To ojlẹdemẹ, to osẹngbaji ewhlẹnagba na e nido lẹzun Ayimatẹngan Ayimatẹn Oyo tọn to Asia Ogbẹ All Nigeria People's Party tọn mẹ to owhe 2007 tọn mẹ. Ṣigba ejayi.\nEwọ sọ yin dopo to Amijọwatọ lẹ mẹ. Todin, eyin matintọ gbọn azọ̀n covid-19 tọn dali to azán koatọ́ntọ Ayidosun 2020 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1949 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2020 lẹ","num_words":160,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":56505.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ablaham","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ablaham wẹ do Akọta juu lẹ tọn ai, ye ji to Uli, Otovi Tẹla tọn wẹ Ablaham. E yi Halani to Gbeji-waji Mesopotamia tọn po otọ etọn po. Asi etọn wẹ Sala, Lọti wẹ ylọn-ẹn ylọvi etọn. To whenue yi Kenani e se oylọ Jehovah tọn dọ aigba pagbe tọn wẹ finẹ na yin na ovi etọn lẹ. E yi pagbe jiwheyewhe tọn ehe se, to whenue nọ Ejibiti to huvẹ whenu godo bọ ewọ po Lọti po klan to Bethon, e yi sawhe dó Heblọni to whenue Jehovah Diọ yinkọ etọn zun Ablaham he zẹmẹdo 'Otọ Akọta susu tọn' godo, Jehovah dopolọ dọ na-ẹn dọ èmí na na ovi he na dugu etọn ẹn, Jehovah whlee pọn dọ ni hu Isaaki ovi etọn dó sanvọ, dile e jlo na huii Jehovah yí lẹngbọn do diọ ovi lọ, asi etọn awetọ he yin Ketula ji visunnu ṣidopo. To whenuena e ku, ye dii do oslo de mẹ to Makipela.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":192,"character_repetition_ratio":0.016,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":62019.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abubakar%20Malami","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abubakar Malami (SAN) (yin jiji azán 17tọ Lidosun 1967), yin tovi Naijilia tọn. E yin owhẹyidọtọ podọ e sọ yin tohodọtọ de, todin e to azọnwa taidi azọnwahẹmẹtọgbẹ whẹdatọ lẹ tọn po whẹyitọgan daho po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1967 lẹ","num_words":56,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":60362.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abuja","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abuja yin tatọ́-tònọ otò Naijilia tọn. Abuja lẹzun tatọ́-tònọ otò Naijilia tọn to Azan wiawètọ, Awewesun owhe 1991 tọn mẹ. Gbẹtọ he hugan livi dopo wẹ nọ nọ̀ tòdaho ehe mẹ.","num_words":35,"character_repetition_ratio":0.135,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":37541.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adali","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adali yin yinkọ didona osun wiawe tọ sunzanhiawe wiwe Ju lẹ tọn podọ osun ṣidopo tọ sunzanhiawe paa tọn mẹ to kanlinmọgbenu Babilọni tọn godo. E nọ bẹsọn ṣẹnṣẹn Afínplọsun tọn bo nọ fó do ṣẹnṣẹn Whejisun tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":45,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.188,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":94119.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adam%20Smith","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adam Smith (azán 16tọ Ayidosun 1723 - azán 17tọ Liyasun 1790) yin Scotland tọ he tindo zinzin ajọwiwa tọn he yin yiylọ dọ oto ajọtọ whenu mitọn. Owe etọn(An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations) yin zinzin jẹgbonu to owhe 1776 yin titengbe, gbẹtọ lẹ ylọ owe lọ dọ The Wealth of Nations. E dọ pẹde to ayilinlẹn he ji ajọwiwa sinai do, titengbe ahi ajọwiwa tọn. Adam Smith kanbiọ dọ etewẹ gbẹtọ sọgan wa he yọn hugan na oto etọn? E wa gbeta lọ́ kọn dọ eyin gbẹtọ lẹpo wa nuhe yọn na yede lẹ po mẹhe yin hagbẹ whẹndo etọn tọn po họntọn lẹ po, whelọnu oto lọ na wa dagbe. Ehe yinmọ, na mẹlẹpo yọn nususu gando ninọmẹ yetọn go (nuhe ye jlo po nuhudo yetọn po, nuhe wazọn po nuhe ma wazọn po) hugan nuhe Ahọlu yọnẹn. Nulẹnpọn ehe yin yiylọdọ Liberal Theory. E yin ada tintengbe mẹdekanujẹ na ajọ̀ wiwa he ye nọ ylọ dọ liberalismto Glẹnsigbe mẹ . E yin oweyọnẹntọ de jlọ na yọn gbẹtọ lẹ sin linlẹn (numọtolanmẹ) do nuhe yọn po nuhe ma yọn po. E kanwe bẹjẹji tọn to 1759, he yin yiylọ dọ The Theory of Moral Sentiments. E lẹn dọ numọtolanmẹ na mẹdevo tọn ni yinnujọnu to walọmẹ. Numọtolanmẹ mẹdevo tọn ni yinuwà do mìwlẹ́ lọsu ji. Na Smith, numọtolanmẹ na mẹdevo zẹmẹdo dọ a ze nujlẹdo dewe go. Na apajlẹ, numọtolanmẹ na zọn bọ homẹ na hun we ni a mọ mẹdevo to ayajẹ kavi sadi hẹ mehe to homẹgble, numọtolanmẹ na mẹdevo sọgan zọn bọ mi na yin magbọjẹnọ̀, ni mi mọ mẹdevo to tukla mẹ(Taidi dọ nulọ gando mi go). Smith po họntọn etọn David Hume he yin weyọnẹntọ Scotish tọn devo kannu tintengbe numọtolanmẹ to walọ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1723 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1790 lẹ","num_words":346,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":79207.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adam%20po%20Evi%20po","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adam po Evi po wẹ yin mẹjitọ na gbẹtọ lẹpo na mẹhe yise to Ablahamu sìn sinsẹn mẹ. To owe Jẹnẹsisi, Qu'ran podo owe Aqdas tọn po mẹ, yé omẹ awelẹ wẹ yin gbẹtọ tintan he Mawu dá. Biblu dohia dọ lẹgba biọ jipa Edẹni tọn mẹ taidi odan dè bo klọ Evi.\nMẹklọtọ lọ diọ linlẹn na Evi nado jẹagọ dó àṣẹ Jiwheyẹwhe tọn go. Satani dọna yọnnu lọ dọ Mawu ko yọnẹn dọ Evi na yọnnuin taidi Mawu ni é du sọn atinsìnsẹ́n lọ mẹ. Whenue Adam po Evi po ko waylando godo, yé yin didesẹ sọn jipa Edẹni tọn lọ mẹ bosọ yin dẹ hodo gbọn awufiẹsa, awutu podo oku po dali.\nMẹklọtọ he yin satani lọsu yin dide sẹ. Yé yan ẹn dó aigba podọ nado to linlin gbọn aigba taidi odan he e yizan lọ.\n\nAdam \nWeta awetọ Jẹnẹsisi tọn dọ Jiwheyẹwhe da Adam sọn kọgudu aigba tọn mẹ. Enẹgodo, é gbọ gbọfufu ogbẹ tọn dó awọntinslo etọn lẹ mẹ, ewọ sọ lẹzun gbẹtọ gbẹtẹ. Jiwheyẹwhe sọ basi jipa dè he nọ yin Jipa Edẹni tọn na Adam nido nọ emẹ podọ nado penukundo é go. Adam na yinkọ kanlin lẹ. Jiwheyẹwhe ma basi avọ na Adam po Evi adavo to whenue ye vẹtoli godo. E basi avọ na yé sọn ayu kanlin tọn mẹ to whenuena é kò yan yé sọn jipa lọ mẹ godo. Adam wẹ yin mẹdide lọ.\n\nEvi \nJiwheyẹwhe yọnẹn dọ kanlin lẹ ma sọgan na pekọ he Adam do hudo etọn lẹ po adavo eni dó gbẹtọ di ewọ nkọ. Enẹwutu wẹ Mawu dó dè adajahú etọn dopo dó basi Evi (he zẹẹmẹ dó onọ mẹhe to ogbẹ lẹ po tón). Adam ma ko dó yinkọ na Evi kakajẹ whenuena Jiwheyẹwhe Yàn yé sọn jipa Edẹni tọn mẹ bo yí ayú kanlin tọn dó ṣiọn omẹ̀ yetọn to whenue ye ko vẹtoli godo.\n\nAyijijẹ po whẹdida po \nWeta atọ̀ntọ́ Jẹnẹsisi tọn dohia dọ Adam po Evi po ma tindo nuhudo nudepope to jipa lọ mẹ. Onu dopo wẹ Jiwheyẹwhe gbẹ dọ yé ma ha bo basi, enẹ wẹ ma nado du sọn atin oyọnẹn tọn lọ mẹ. Sigba odan dè sọ dọna yé dọ Mawu ma jlo dọ yé ni yọnńuin di ewọ,ehe sisẹ́ Evi nado vẹtoli na gbedide Jiwheyẹwhe tọn. Enẹwutu é to dandan mẹ dọ yé ni tọn sọn jipa Edẹni tọn mẹ. Jiwheyẹwhe sọ yi dogọ dọ yọnnu lọ́ na mọ awufiẹsa to ovi jiji \nWhenu. Mọdopolọ, sunnu lọ́ na mọ awufiẹsa whẹpodo mọ nududu sọn aigba mẹ, podọ to vivọnu é na lèkọ dó kọgudu mẹ na finẹ wẹ é tọn sọn.","num_words":462,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":81804.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adamu%20Adamu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adamu Adamu (yin jiji to azán koatọ́ntọ Nuwhàsun 1954). Akuẹbẹhẹntọ otò Naijilia tọn wẹ ewọ yin bosọ yin linlinkantọ de, podọ esọ yin azọnwatọ to mẹplọntọ lẹ mẹ to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1954 lẹ","num_words":53,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":77695.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adamu%20Suleiman","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adamu Suleiman (yin jiji to azán wiẹnẹtọ Nuwhàsun 1929) yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do ot��n Muhammadu Dikko Yusufu tọn mẹ to owhe 1979 tọn mẹ, podọ Sunday Adewusi sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to owhe 1981.\nE yì Wehọmẹ dokọ̀ tọn Jimeta Elementary School tọn to 1940 po 1944 po gblamẹ, enẹgodo e yì Wehọmẹ dokọ̀ tọn Yola Middle School kakajẹ 1947. E yì wehọmẹ daho Barewa College sọn 1947 jẹ 1950, podọ Wehọmẹ Daho College of Technology to Zaria to 1954 jẹ 1956. Enẹgodo e yì Wehọmẹ Alavọ Ibadan tọn, fie e tindo gbedewema daho Otàn Egbezangbe tọn to wehọmẹ alavọ tọn to 1960. E lẹzun anadenanu nukunpedonugotọ Ponọ-zọ́n tọn to azán 1tọ Nuwhàsun 1966. E yin azọ́ndena nado nọ ponọ-gán daho sọn Kọ́yànsun 1979 jẹ Lidosun 1981.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1929 lẹ","num_words":182,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.278,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72422.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ade%20Ipaye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adeola Rahman Ipaye (yin jiji to owhe 1963) yin whẹ̀yidọtọ Otò Naijilia tọn he sọ yin \"Deputy Chief of Staff\" alọnu din tọn na Tògan Naijilia tọn Muhammadu Buhari.\nEwọ wẹ sọ yin whẹ̀yidọtọ-gan na Ayimatẹn Awọnlin tọn podo otẹn devo devo lẹ he e sọ tindo to tonudidọ mẹ.\n\nAzọ́n etọn\nIpaye yi Wehọmẹ daho Igbobi tọn to Awọnlin bo yi gbedewema bachelor's po master's po to osẹn mẹ sọn Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn to Akoka, to Awọnlin mẹ.\nE bẹ osẹ́nzọn etọn jẹeji to Oditah Adebiyi & Co. to Awọnlin fihe e yin anadenanutọ dodinnanu tọn te whẹpo e do lẹzun alọ̀gọnamẹtọ na mẹplọntọ to Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn. E lẹzun mẹplọntọ daho to kóyànsun owhe 1999 bọ to godo mẹ e lẹzun mẹbọdomẹgotọ́ mẹplọntọ daho to ada nuplọnmẹ osẹn tọn mẹ to Kóyànsun 2000 mẹ.\nTo Nuwhàsun 2001 e yin dide taidi alọ̀gọnamẹtọ vonọtaun na Bola Tinubu to nuhe gándo osẹn go lẹ podọ to owhe 2003 e lẹzun alọ̀gọnamẹtọ vonọtaun daho de na Ayimatẹn-gan na nuhe du osẹn lẹ dali.\n\nE sẹ̀n to adà ehe mẹ na owhe ẹnẹ̀ kakajẹ whenue e yin dide nado yin Ayinamẹtọ Vonọtaun na Tito Tokuẹ-yiyi tọn na Babatunde Fashola mẹhe jẹ otẹ̀n Bola Tinubu tọn mẹ to owhe 2007.\n\nTo Nuwhàsun 2007 tọn mẹ, e yin azọ́ndena nado yin Ogán Whẹyidọtọ he nọ penukundo whẹho Otò tọn lẹ go tọn. To azán atọ̀ntọ Zósun 2015, Togán Muhammadu Buhari deazọ́nna Ade Ipaye nado lẹzun Alọgọtọ na Ogán he nọ penukundo whẹho Hihọ tọn na tòwedegbẹ́ etọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ","num_words":304,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.033,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71217.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adebayo%20Adedeji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adebayo Adedeji yin jiji to azán ko-nukundopotọ, Awewesun 1930 tọn mẹ to Jebu-Ode jẹ azán koatọ́n-nukunatọntọ Lidosun 2018 tọn. E wa lẹkọdo Awọnlin bo yin dopo to jlẹkajinọtọ Naijilia nu lẹ tọn, e sọ yin dopo to ogan gọnu Wekantọ lẹ tọn to kọndopọgbẹ ogbẹ otògbo lọ tọn mẹ.\nE na mẹ azọn jlẹkajininọ tọn to mẹyugbeji sọn owhe 1975 jẹ 1978 tọn podọ e sọ yin dopo to kọndopọgbẹ wekantọgan togbo lọ tọn sọn owhe 1992 jẹ Adedeji wẹ yin ogan Azinponọ nuplọnmẹtọ nugbajẹmẹji tọn (ACDESS) tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1930 lẹ","num_words":116,"character_repetition_ratio":0.082,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.034,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64521.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adebayo%20Salami","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adebayo Salami hé ye yọnẹn taidi Oga Bello yin aihundatọ, aihunbasitọ podọ anadena aihuntọ numimọnọ to oto Naijilia tọn mẹ.\n\nGbẹzan aihundida etọn tọn\nSalami sìn kúnkan tlọn Kwara tọn, Ṣigba e yin jiji to azan ṣinẹnẹtọ Nuwhàsun 1953 to Ayimatẹn Awọnlin tọn fihe e yi wehọmẹ dokọ tọn po wehọmẹ daho po te.\nE bẹ azọn aihundida etọn tọn to owhe 1964 podo ogbẹ́ he yé nọ ylọ dọ Young concert Party po, bọ nukọntọ ogbẹ́ lọ tọn nọ yin Ojo Ladipo he gbẹtọ lẹ yọnẹn taidi Baba Mero. To owhè pẹde godo, ogbẹ lọ́ diọ yinkọ lọ dó Ojo Ladipo Theatre Group. Enẹgodo ye sọ diọ ẹ dó Awada Kerikeri Theatre Group.\nTo whenue Ojo Ladipo ku godo to owhe 1978, Salami lẹzun nukọntọ na ogbẹ lọ, ehe hẹn diyìn. Salami sọawuhia to sinimọto ayọgbe tọn etọn tintan he yin Ajani Ogun mẹ. Matintọ́ Adeyemi Afolayan (Ade Love) he yin otọ́ na Kunle Afolayan po Gabriel Afolayan po lọsu sọawuhia to sinimọto lọ mẹ. E sọ daihun to sinimọto Kadara he Adéyemí Afolayan (Ade Love) bayi mẹ. Gbọnvo na enẹ, Salami sọ sọawuhia to aihun nukiko donamẹ tọn he nọ yin Comedy Half Hour fie e zan yinkọ Oga Bello te.\nSalami bayi sinimọto etọn tintan Ogun Ajaye to owhe 1985 to whenue e to ogbẹ́ Awada Kerikeri tọn mẹ.\nSọn owhe 1985 dó jẹ egbehe, E kò bayi bọ ko sọ deanana sinimọto susu lẹ to Ayọgbe mẹ.\nSalami tin to mẹhe dó ogbẹ́ plipli aihundatọ sinimọto tọn ai lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndounu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1953 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":320,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68649.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adebisi%20Akande","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abdulkareem Adebisi Bamidele Akande yin jiji to azán fọtọ̀n-nukundopotọ to Alunlunsun 1939 tọn mẹ. E sọ yin dopo to tohodọtọ togbo Naijilia tọn lẹ mẹ, to whẹndo ayọnu lẹ tọn mẹ. E sọ yin Aimatẹngan to Ayimatẹn Osun tọn mẹ sọn owhe 1999 jẹ 2003 mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1939 lẹ","num_words":68,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.265,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73697.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adedeji%20Adeleke","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adedeji Adeleke (yin jiji to azan ṣidopotọ, whejisun, owhe 1957) tọn mẹ. E yin adọkunnọ, ajọwatọ nukundejitọ dé, ewọ wẹ sọ yin ogán podọ mẹhe do Wehọmẹ Alavọ Adeleke tọn ai. Ewọ wẹ sọ yin ogán na azọnwhe Pacific Holdings Limited. Ewọ wẹ ji Adewale Adeleke he yin (Azinponọ HKN dai tọn), Davido he yin Hànjitọ otò Naijilia tọn po Sharon Adeleke po. E wlealọ hẹ Doto Vero Adeleke he yin matintọ to azan ṣidopotọ, Whejisun, owhe 2003 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1957 lẹ","num_words":121,"character_repetition_ratio":0.086,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59363.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adegoke%20Adelabu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gbadamosi Adegoke Adelabu he yin jiji to azán atọ̀ntọ Zósun 1915 tọn mẹ to otò Naijilia tọn mẹ. Eyin tohodọtọ de podọ Mínísítà dai tọn De na adọkunnu po nuhe nọ hẹngbẹdudu wa na otò Naijilia tọn sọn Alunlunsun 1955 tọn jẹ Alunlunsun 1956 tọn, enẹgodo wẹ e lẹzun ògán agọjẹdomẹtọ lẹ tọn to azọnwhe ahọlu tọn fie ye sọ nọ sọ tonudidọ te to wheyihọwaji tòdaho lọ tọn to gbẹwhenu etọn. Eyin yinyọnẹn to Togbo lọ blebu mẹ na vivẹnudido etọn po nuwiwa he mẹde ma sọgan wọn he e basi to otò Naijilia tọn mẹ.\nAdelabu yi wehọmẹ Government College Ibadan tọn. E sọ lẹzun ajọwatọ to whenue eyi wehọmẹ po godo. E wa hẹn ọgbẹ etọn bú to nujijọ ylankan madonukun gbẹduhun tọn de mẹ to owhe pede godo to whenuena Naijilia yi mẹdekannujẹ sọn Togan mẹhẹngannugannu tọn Bliteni tọn si.\n\nBejẹeji gbẹsan etọn tọn\nAdelabu he yin vijiji dó whẹndo Sanusi Asiyanbi po Awujọla Adelabu po tọn mẹ to owhe 1915. Onọ Adelabu tọn wẹ yin asi awetọ́ na Sanusi, ṣigba eku to ojlẹ pevide godo he e ji Adegoke godo, ehe wẹ zọn bọ nafẹ etọn yìí hẹn. E yi wehọmẹ nupinplọn dokọnu tọn CMS tọn he tin to Kudeti to tohomẹ Aimatẹn Ibadan tọn sọn 1925 jẹ 1929, bọ e plọnnu bo fo ohọ ẹnẹtọ po àtóntọ́ po (Standard IV and V) to CMS Central mẹ. Nugbo wẹ dọ malenu wẹ ewọ po whẹndo etọn po, ṣigba nafẹ etọn he dè enọ sẹẹ do wehọmẹ sinsẹn basitọ Klistiani lẹ tọn to tòdaho Ibadan tọn mẹ, bọ e yi gbedewema de he zọn bọ e sọgan yí wehọmẹ CMS tọn.\nÈyí wehọmẹ Government College tọn to tòdaho Ibadan tọn to 1931 jẹ 1936 taidi wehọmẹvi anadenawehọmẹvigbẹ yatọ etọn lẹ. To owhe 1936 tọn mẹ Adelabu biọ Wehọmẹ Yaba Higher College tọn mẹ, enẹgodo, e mọ gbedewema wehọmẹ yiyi mazankuẹ tọn de yi sọn azọnwhe AUC nado plọnnua gando weyinyọnẹn ajọwiwa tọn go. E ma dẹn bọ e ton sọn wehọmẹ to osun ṣidopotọ godo na whenue ye na ẹn wehọmẹ yiyi mazankuẹ tọn lọ. Dopo to azọnyọnẹntọ he ko yọnẹn dai to azọnwhe koko tọn he sọ yin ogàn daho to azọnwhe AUC tọn na ẹn azọn nado yin mẹhe bọdo azọntọgan azọnwhe he tin to Ibadan tọn go. To whenue e jẹ finẹ godo, eze afọdide he na zọn bọ azọnwhe koko tọn lọ nado nọ to koko to aliho vonọtaun de tọn mẹ, afọdide ehe wẹ zọn bọ yé vọ zee daga dogọ bọ e lẹzun alọgọna anadenanutọ nusisa tọn. Adelabu tọn sọn azọnwhe AUC tọn to owhe 1937 nado ze azọnwhe koko tọn edetiti tọn doia. To madẹnmẹ e tọnta ganji to àjọ koko tọn etọn mẹ. To whenuena e wa lẹzun yinyọnẹn ganji to azọn etọn kọn godo wẹ e wa jẹ Ahọlu zọn din ju. E wa lẹzun ògán na nukunpedo glezọn go tọlẹ tọ to owhe 1939. Evọ lẹkọyi azọnwhe AUC tọn bo wazọn hẹ ye kaka jẹ owhe 1945, Adelabu wa gbẹazọndai to whenuena mẹplọntọ etọn to azọn lọ kọn je bọ yin Richardson Adelabu gbẹazọndai.\n\nEnẹgodo e bẹ akuẹ he e ko mọ lẹpo plidopọ bo bẹ ajọ Sekanfun tọn dé jẹeji po Levantine po to tòdaho Ibadan tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1915 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1958 lẹ","num_words":613,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":98854.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adeniji%20Adele","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Musendiku Buraimoh Adeniji Adele II KBE (azán wiatọ̀ntọ Abọ̀húsun owhe 1893 tọn jẹ azán wiawetọ owhe 1964 tọn) yin Ahọlu Awọnlin tọn (Ọba of Lagos) sọn azán tintan Kọyànsun owhe 1949 tọn jẹ azán wiawetọ Liyasun owhe 1964 tọn.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nAdele yin jiji to owhe 1893 gbọn otọ́ etọn Buraimoh Adele po Onọ̀ etọn Moriamo Lalugbi po dali. Otọ́gbo etọn wẹ Ahọlu Adele Ajodun \nE plọnnu to wehọmẹ dokọtọn Holy Trinity Primary School he tin to Ebutte-Ero, enẹgodo wẹ e yì wehọmẹ daho CMS Grammar School to Awọnlin. To whenu e fó wehọmẹ godo, E yì plọn azọ́n aigba jijlẹ tọn. To azọ́n lọ fifo godo, e yin didohlan Ayimatẹn Kano tọn nado yì wazọn taidi aigba-jlẹtọ de. E wazọn po aigba-jlẹtọ he tọ́n sọn otò Cameroon tọn mẹ lẹ po to wẹkẹwhan tintan whenu. \nTo 1920, Ahọvi Adeniji Adele hodo kọmẹ-gán Amodu Tijani Oluwa yì otò London tọn mẹ nado yì dọho gándo whẹho aigba Oluwa tọn ji to ogbẹ́ he nọ yin Privy Council nukọn. Kọmẹ-gan Amodu Tijani du to whẹho lọ ji. Whenu pẹde godo, Adele wazọn to akuẹsẹdotẹn bo sọ lẹzun ogán to finẹ to 1937. E mọ gigopanamẹnu daho Commander of the order of the British Empire yí to 1956 po Knight of the Order of the British Empire po to 1962 gbọn ahọsi glẹnsi tọn dali.\n\nTonudidọ po Nuhahun etọn lẹ po\nAhọlu Adele II nọ̀ godo na tonudọgbẹ jọja lẹ tọn he nọ yin Nigerian Youth Movement, E sọ yin dopo to ogbẹ́ ovì Oduduwa tọn lẹ mẹ he nukọntọ etọn yin Obafemi Awolowo. Tonudọgbẹ he e kọnawudopọ hẹ ehe jẹagọ do tonudọgbẹ he to aṣẹpa to whelọnu NCNC\/NNDP he yin didoayi to owhé Docemo tọn gbe gbọn Herbert Macaulay dali. Tonudọgbẹ NNDP jeagọ do Ahọlu Adele nado jẹ Ahọluzinpo ji na e ma tọ́n sọn kúnkan Dosunmu tọn mẹ wutu, ehe hẹn yé ze oho lọ yi whẹdọhọsa nado glọnalina hunwhẹ jẹgbakun zize dó ota na ẹn tọn. Jlọjẹ he Ahọlu Adele dó nado jẹ gánzinpo ji yin godonọna gbọn ogbẹ́ Judicial Committee of the Privy Council dali to Glẹnsi tomẹ to owhe 1957.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1893 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1964 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nAhọlu lẹ to Naijilia","num_words":448,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":80264.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adeniran%20Ogunsanya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adeniran Ogunsanya (azán 31tọ Alunlunsun 1918 - azán 22tọ Abọ̀húnsun 1996) yin whẹ̀yidọtọ po tonudọtọ depo, bo sọ yin vijiji otò Naijilia tọn. E sọ yin dopo to mẹhe dó ogbẹ tonudidọ tọn tòdaho Ibadan tọn ai lẹ mẹ(IPP). E wazọn taidi kọmiṣọna osẹnyọnẹntọ lẹ tọn podọ tito nuplọnmẹ tọn ayimatẹn Awọnlin tọn. Ewọ dopolọ wẹ sọ yin ògán daho hugan na ogbẹ tonudidọ tọn he yin Nigeria People's Party to whenuena e tin to ogbẹ.\n\nJọja whenu etọn\nYe ji Adeniran to azán gbàn-nukundopotọ Alunlunsun 1918 to agbegbe Ikorodu tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to họngbo Ajọbi Suberu Ogunsanya Oguntade he yin nukunmọnu oto Ikorodu tọn to whenẹnu.\nAdeniran yi wehọmẹ dókọtọn he nọ yin yiylọdọ Hope Waddell Training Institute to oto Calabar tọn mẹ to whenuena e tin to tavẹ etọn he to aholuzọn wa to oto Calabar tọn mẹ de. To owhe 1937 tọn mẹ e bayi zepọn to wehọmẹ bo tọnta to mẹhe yí na zepọn lọ lẹ mẹ,bọ yé naẹ Gbedewema De he dohia dọ Ahọlu wẹ na nọ penukundo akuẹzinzan wehọmẹ tọn etọn go. Bọ ye sọ ze e wa wehọmẹ Kings college he tin to Aimatẹn Awọnlin tọn. E zindonukọn to wehọmẹ etọn mẹ bo wà yi wehọmẹ alavọ tọn he yẹ nọ ylọdọ University of Manchester po Gray's Inn he yin wehọmẹ osẹn pinplọnmẹ tọn.\n\nAzọn etọn taidi sẹnyọnẹtọ de\nAdeniran bẹ azọn taidi sẹnyọnẹntọ De bo wazọn hẹ azọnwhe Chief T.O.S Benson tọn to Awọnlin, To whenuena e gọ sọn Yovotomẹ. E wa kọnawudopọ hẹ mẹdaho etọn he nọ yin Suuru Adebayọ Ogunsanya bọ yé do azọnwhe osẹnyọnẹntọ lẹ tọn yedetiti tọn ai bo nọ ylọẹdọ Ogunsanya & Ogunsanya Chambers to owhe 1956 tọn mẹ.\n\nNuwiwa etọn taidi tonudọtọ de\nTo ṣẹnṣẹn owhe 1950 tọn mẹ, Adeniran wazọn taidi dopo to mẹnukundeji ogbẹ tonudidọ tọn National Council Of Nigeria and The Cameroons. Etlẹ sọ yin ògán na Jọja lẹ to ogbẹ tonudidọ tọn he yin NCNC to owhe 1959 tọn mẹ, e sọ wa lẹzun nukọntọ na ogbẹ lọ to Ikeja po mushin po bo nọ nọtẹna yé to wedegbẹ osẹnnina tọn nukọn. Adeniran hẹn tẹnmẹ Daho-daho lẹ go to ogbẹ tonudidọ tọn etọn mẹ podọ to Aimatẹn Awọnlin tọn mẹ ga.\nTo tonudidọgbẹ etọn mẹ, e du azinponọ na wedegbẹ he no pàṣẹ to ogbẹ lọ mẹ podọ ga ògán na mẹho-mẹho tonudọtọ lẹ po nukunmọnuto tọn Ahọlu yovogbe tọn lẹ tọn, Enẹgodo wẹ e basi wekantọ na azọnwhe tonudidọ Ahọlu tọn. Dogo e sọ lẹzun ògán na nukunpedonugotọ gandudu dokọ tọn mushin tọn. Whẹpo bọ gandudu midelẹ tọn dó tọnsọn aimẹ, Adeniran du mínísítà na ohọ po fihe gbẹtọ lẹ nọ nọ po tọn to Aimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Enẹgodo ye sọ dee taidi kọmiṣọna na tito wepiplọn tọn to Aimatẹn lọ. Adeniran lọ wẹ sọ du Anadenanutọ ogbẹ tonudidọ tọn Lagos Progressive he ogbẹ awe devo lẹ kọnawudopọ hẹ bo wa lẹzun Nigeria People's Party (NPP) to whenuena gandudu midelẹ tọn awetọ wa aimẹ to Naijilia mẹ. Modopolọ, Adeniran lẹzun azinponọ na ogbẹ yọyọ (NPP) tọn to whenue Sẹlẹ Olu Akifosilẹ he yin azinponọ ogbẹ lọ tọn dai hẹn otẹn etọn bú to gandudu whinwhlẹn hẹ Lateef Jakande to ovo de mẹ, bọ e tọn sọn azinponọ tẹnmẹ ògán lọ tọn. Adeniran whẹwhẹ wẹ du sẹnyọnẹntọgan tintan to otò lọ blebu mẹ to gbẹwhenu etọn whepo e do lẹzun kọmiṣọna na tito wepinplọn tọn to otò lọ mẹ.\n\nNuhe eyin yinyọnẹnna po nuhe e wa lẹ po\nYe diọ yinkọ Lagos State College Of Education(LACOED) tọn do Adeniran Ogunsanya College of Education (AOCOED) nado do pinpẹnnutọn yinyọnẹn hia ẹ na azọn daho-daho he e ko wa nado ze Awọnlinto daga.\nSenior Advocate of Nigeria.\nQueen's Council.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nTonudọtọ lẹ to Naijilia\nOvi he ye ji to owhe 1918 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1996 lẹ","num_words":737,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72107.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adeniran%20Ogunsanya%20College%20of%20Education","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adeniran Ogunsanya College of Education he yin sinsan do pẹvi nọyin (AOCOED), eyin wehọmẹ alavọ tọn De(Higher Education) he tin to otò ọtọ-awori tọn he tin to oglọ na gandudu dokọtọn Ọjọ, to Aimatẹn Awọnlin tọn. Wehọmẹ Adeniran Ogunsanya tọn nọ plọnme nado lẹzun mẹplọntọ bosọ no namẹ gbedewema he ye nọ ylọdo Nigeria Certificate in Education(NCE) podo nuplọnme mehọme lẹ tọn tintan po (Undergraduate first degree) po awukọndopọ hẹ wehọmẹ mẹho lẹ tọn (Ekiti State University) wehọmẹ alavọ tọn Ekiti tọn po.\n\nOtàn wehọmẹ lọ tọn\nWehọmẹ lọ wẹ yin yinyọnẹn di wehọmẹ alavọ tọn kavi Wehọmẹ Daho Ayimaten Awọnlin tọn (Lagos State College Of Education)ye sọ zee dai to owhe 1958 taidi wehọmẹ mẹplọntọ lẹ tọn, bọ yé sọ yi wehọmẹvi kanweao(90) jenukọn. To owhe 1982 mẹ, ye ze wehọmẹ lọ sọn Surulere sọyi ọtọ-awori na nuhe nọ hẹn wepiplọn bọawu ma tin to finẹ wutu bọ wehọmẹvi lẹ sọ to susu dogọ to whemẹwhemẹ.\n\nGbẹtọ dahodaho he ko ton sọn wehọ lọ mẹ lẹ\nKunle Àjàyí\nSarah Adebisi Sosan\nOladipo Simeon Adebayo\n\nWehọmẹ he tin to wehọ daho Adeniran Ogunsanya tọn mẹ lẹ\nWehọmẹ Lẹnwunnuyọnẹn tọn\nWehọmẹ Mẹplọntọ lẹ tọn\nWehọmẹ Art and Social Science\nWehọmẹ Azọnpinplọn tọn\nWehọmẹ nupinplọn yọpọvu lẹ tọn po nuplọnme dowhenu tọn po\nWehọmẹ Ogbe tọn.\n\nDelẹ to mẹplọntọ he yin yinyọnẹn ganji lẹ mẹ wẹ\nAfeez Oyetoro\n\nPọn ehelẹ lọsu\nKandai wehọmẹ he tin to Awọnlin lẹ tọn\nKandai wehọmẹ mẹplọntọ lẹ tọn he tin to Naijilia mẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn he tin to gbangba lẹ","num_words":313,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.206,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":62104.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adina%20Nanu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adina Nanu (yin jiji to azan ẹnẹtọ, Avivọsun, owhe 1927 bo nọgbẹ̀ kaka jẹ azan ko-nukun-atọ̀ntọ́, Whejisun, owhe 2021 tọn mẹ). E wa sọn Otò Romanian tọn mẹ bo yin tanpintọ, po wekantọ dé po. \nE yi gigopanamẹnu National order of Faith Service, podọ Order of Labor, second class. \nAdina Nanu jẹ otàn gándo anazọn-wiwa plọnmẹ ji to Academy of Art to Bucharest.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1927 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":91,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.287,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":34070.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ado%20%28Ah%E1%BB%8Dlu%20Aw%E1%BB%8Dnlin%20t%E1%BB%8Dn%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Ado (yinkọ etọn jọun wẹ Edo) he dugan to 1630 bo nọ̀ gánji jẹ 1669 wẹ yin Ahọlu awetọ he dugan to Ayimatẹn Awọnlin tọn. E yin tovi Ashipa tọn, he Ahọlu Benin tọn dè taidi Anadenanutọ tintan Ayimatẹn Awọnlin tọn, visunnu Ado tọn he nọ yin Gabaro wẹ yin Ahọlu atọ̀ntọ Ayimatẹn Awọnlin tọn.\n\nAhọlu Awetọ Ayimatẹn Awọnlin Tọn\nAdo mọ takúẹ́ whemẹwhemẹ tọn yí sọ́n mẹjidugando etọn lẹ si, he nọ wá yin susu na Ahọlu Benin tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":91,"character_repetition_ratio":0.131,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73539.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adolf%20Hitler","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adolf Hitler (azan kotọ Lidosun, owhe 1889 jẹ azan gbantọ, Lidosun owhe 1945 tọn) yin jiji to Otò Austria tọn mẹ. Ṣigba Otò Germany tọn mẹ wẹ kúnkan etọn wá sọn. Tohodọtọ podọ aṣẹpatọ Otò Germany tọn de wẹ eyin sọn owhe 1933 jẹ owhe 1945 whenue e yin matintọ.\nHitler lẹzun togan Germany tọn to owhe 1933 to tohodọgbẹ Nazi tọn glọ. Enẹgodo é du ogányinkọ Führer und Reichskanzler to owhe 1934. To aṣẹpipa etọn whenu, É fọn wẹkẹwhan awetọ dote to Europe whenuena e ṣiatẹ sọta Otò Poland tọn to azan tintan Zòsun, owhe 1939 tọn mẹ. E nọ nukọnna nujijọ lẹ to awhan lọ whenu, gbọnvo na enẹ dibla yi livi ṣidopo Ju lẹ tọn po mẹdevo lẹ po wẹ yin huhu he Hitler mọdona.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nYe ji Hitler to Otò Austria-Germany bo sọ yin nukunpedego to fihe sẹpọ Linz. E nọ tatọ́tonọ́ Vienna to vivọnu owhe 1900 tọn whẹpodo sẹtẹn yi Otò Germany tọn mẹ to owhe 1913.\nYe dó aṣọ gigo tọn na ẹn to whenuena é to awhanfun na awhanvigbẹ Otò Germany tọn to whẹkẹwhan tintan whenu. E kọnawudopọ po tohodọgbẹ German workers' party (DAP) hé ji ọgbẹ Nazi tọn he Hitler yin dide taidi nukọntọ ọgbẹ lọ tọn to owhe 1921.\nTo owhe 1923, Hitler tẹnpọn nado ho ahọluzinpo lọ yi, ṣigba e ma dó kọdetọn dagbe. Ehe zọn bọ é yin zize dó ganpamẹ na owhe atọ́n (5) to Otò Munich tọn mẹ. Ganpamẹ wẹ é te dó kan òwè gbẹzan podo yanwle tonudidọ etọn tintan he e ylọ dọ mein kampf he zẹẹmẹ dó vivẹnudido ṣie.\nTo whenuena é tlọn ganpamẹ to owhe 1924, é mọ godonọnamẹ susu yi to gbẹtọ lẹ si po hodidọ etọn lẹ po. To Abòhúsun, owhe 1932, tohodọgbẹ Nazi tọn mọ otẹn susu yi to wedegbẹ tonudidọ Germany tọn, ehe wẹ zọn bọ togbogan dayi tọn Franz von Papen po nukọntọ Otò tọn lẹ dó deanana togbogan Paul von Hindenburg nado de Hitler taidi togbogan Germany tọn to azan gbantọ, Alunlunsun, owhe 1933 tọn mẹ. Whenuena Hitler jẹ ganji godo, é jẹ osẹn lẹ diọ ji nado mọ dọ tohodọgbẹ Nazi tọ kẹdẹ wẹ tin to Otò lọ mẹ. Hitler sin yanwle wẹ nado pehẹ nuhe é mọ taidi owhe mawadodo Britani po Flans po tọn to wẹkẹwhan tintan whenu.\nHitler din tẹnmẹ na otovi etọn lẹ to togodo he yé nọ ylọ dọ Lebensraum. Adanwiwa etọn lẹ to tonudidọ togodo tọn etọn lẹ mẹ wẹ fọn wẹkẹwhan awetọ dote.l; bọ to azan tintan Zosun, owhe 1939, é fọn awhan dó Otò Poland tọn ji. Ehe wẹ fọn bọ Otò Brítánì po Flans po dó fọn awhan dó Germany ji.\nTo azan tintan, Ayidosun, owhe 1941, Hitler biọ alógọ awhanfuntọ Soviet Union tọn, bọ to owhe 1941 sìn fifọ whenu, awhanfuntọ Germany fọn po alọgọtọ yetọn lẹ po dó hunhlọn bọ sọ pàṣẹ dó Otò Europe po Aflika tọn susu lẹ ji.\nTo whenu ojlẹ lẹ to jujuwayi, aṣẹpipa yetọn jẹ odo yi ji pẹdepẹde, bọ to owhe 1945 kọndopọ plipli Otò lẹ tọn gbawhan Germany tọn.\nTo azan gban owhe dopo, Lidosun, owhe 1945, Hitler wlealọ hẹ mẹyinwanna etọn whenu dindẹn tọn Eva Braun to Führerbunker to tatọtonọ Berlin tọn. Azan awetọ to alọwle yetọn godo, yé omẹ awe lẹ hu yedelẹ na ye ma jlo dọ awhanfuntọ Soviet Red Army tọn lẹ ni wle emi. Ye fiọ oṣiọ yé omẹ awe lẹ tọn.\nOtàn kantọ Ian Kershaw bayi zẹẹmẹ Hitler tọn dọ e nọte na tonudọtọ ylankan whemitọnnu tọn. To Hitler sin gandudu whenu , ogbẹ Nazi tọn wẹ nọ godo na dibla yi livi ṣidopo Ju lẹ huhu podo livi susu mẹdevo lẹ tọn po he Hitler po hodotọ etọn lẹ po dọ yé ma dọna nọ gbẹtọ lẹ mẹ. \nGbẹtọ tata hugan livi fọtọnnukunẹnẹ (19.3 milliọn) wẹ yin huhu to awhan mẹ to whenue Hitler po ogbẹ Nazi tọn po to gandu. Mọdopolọ awhanfuntọ po gbẹtọ tata he ku to Otò Europe tọn mẹ na whẹho awhan tọn yin gbẹtọ sọha livi koatọ́nnukunatọ̀n (28 milliọn). Gbẹtọ sọha he ku lẹ wẹ yin dè hé ko su hugan to otàn mẹ na whẹho avun tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1889 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1945 lẹ","num_words":825,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65577.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adowa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adowa yin òwè dè to akọta he yé nọ ylọ dọ Akan to otò Ghana tọn mẹ. Owè ehe yin àṣà hohowhenu tọn dè he nọ̀ yin yiyan to nuwiwa susu whenue taidi: Hunwhẹ ṣiọ didi tọn lẹ, Alọwle tẹnmẹ lẹ podọ to Ayajẹnu devo lẹ whenu. Òwè Adowa tọn ehe yin òwè dè he wèdutọ́ lọ lẹ nọ zan nado do numọtolanmẹ yetọn hia gbọn alọ po afọ yiyizan po. Alọ yiyizan nọ̀ diọ to whedelẹnu sọgbe hẹ hunwẹ he ye to owe lọ̀ du te. Gbẹtọ lẹ nọ yi òwè lọ̀ dó dó ayajẹ yetọn hia ni eyin dọ̀ hunwẹ alọwle tọ̀n tẹnmẹ wẹ yé to dudu òwè lọ̀ tẹ. Mọdopolọ,yé nọ̀ yi òwè lọ do do awubla yetọn hia to hunwẹ siọ didi tọn whenu.","num_words":132,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":89657.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adrien%20Houngb%C3%A9dji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adrien Houngbédji hé yin jiji to azán atọ́ntọ Whejisun 1942 yín tonudọtọ Benẹ tọn dé podọ nukọntọ́ tonudọgbẹ Parti du renouveau démocratique, PRD tọn hé yin tonudọgbẹ tangan to tonudọgbẹ he tin to otò Bene tọn mẹ lẹ. E yin ogán na wedegbẹ tonudidọ tọn Benẹ tọn sọn owhe 1991 jẹ owhe 1995, mọdopolọ e sọ yin lizọnyizọnwatọ tangan otò Benẹ tọn sọn owhe 1996 jẹ 1998. E sọ vọ ogán wedegbẹ tonudidọ tọn Benẹ tọn dù sọn owhe 1999 jẹ 2003.\nSọn bẹjẹeji owhe 1991 tọn wẹ Houngbédji ko jẹ agbawhlẹnji nado lẹzun togán otò Benẹ tọn. E jai jẹ ọtẹn awetọ mẹ to whenuena yé blavo to owhe 2006, ṣigba e yin zizejai taun gbọn Yayi Boni dali. Enẹgodo e sẹ̀n whla atọ̀ntọ taidi ogan na wedegbẹ tonudidọ tọn Bene tọn sọn owhe 2015 jẹ 2019.\n\nAzọ́n tonudidọ etọn tọn\nAdrien Houngbédji yin jiji to Aplahoué (Benẹ) to 1942. E mọ gbedewema daho hugan yí to whẹ̀didọ mẹ to wehọmẹ alavọ Paris tọn to 1967. To owhe dopolọ mẹ, e ze otẹn tintan to wehọmẹ French National School of Magistrate tọn mẹ. To Avivọsun 1968, Adrien kọnawudopọ po ogbẹ whẹdatọ lẹ tọn po to Cotonou. Whenuena e yigbe nado lẹzun agọjẹdomẹtọ to whenue Mathieu Kérékou to gandu, e yin wiwlesú dó ganmẹ to Afínplọsun 1975. Azan kleun dé godo to azán atọ́ntọ Whejisun 1975, Houngbédji họn sọn ganpamẹ dó gbè; ehewutu yé dawhẹ oku tọn na ẹn. Adrien yì Paris, enẹgodo e yì Dakar to Sénégal fie e yin mẹplọntọ to whẹdida mẹ te. To whenue e tọ́n sọn finẹ, Adrien yì Libreville to otò Gabon tọn mẹ fie e sọ wazọn whèdida tọn tẹ.\nTo otò Gabon tọn mẹ, Houngbédji jẹakọ hẹ togbogan Omar Bongo. Bongo na ayinamẹ Houngbédji nado lẹkọ dó Benẹ to Awewesun 1989, whenuena gandudu Kérékou tọn sẹ́ wema jona ylando tọn dó Houngbédji. Omar Bongo wleawuna agahun po nukọntọ ayimatẹn lẹ tọn to Gabon po nado plan Houngbédji lẹkọ dó Benẹ.\nTo Whejisun 1990, Houngbédji dó ogbẹ́ Democratic Renewal Party te, bọ to bíbẹ owhe 1991 tọ, E yin dìde taidi dopo to wedegbẹ tonudidọ tọn Benẹ tọn. E whlẹn ogan tẹn otogbo Benẹ tọn to Whejisun 1991, ṣigba otẹn atọ̀ntọ wẹ é gba to whenuena ye hia ovo godo. Enẹgodo E wa yin dide di ògán wedegbẹ tonudidọ tọn Benẹ tọn sọn owhe 1991 jẹ owhe 1995.\nHoungbédji kọnawudopọ to opli otò tọn National Conference mẹ ehe hundotẹnmẹ dote na Benẹ nado dó tonudọgbẹ avọtatanọ (democracy) susu to Afinplọsun 1990.\nKérékou nọ godo na Houngbédji nado yin ògán to opli lọ godo ṣigba Nicéphore Soglo mọ nukundagbe mẹhe to opli lọ tẹnmẹ tọn lẹ yi hugan Houngbédji, ehe zọn bọ Soglo dó yin dide.\nTo Whejisuu 1995, to ovo didi na aisintẹn wedegbẹ tonudidọ tọn whenu, ogbẹ PRD tọn po tonudọgbẹ devo lẹ po jẹagọ dó togbogan Nicéphore Soglo, ehe hẹn ọgbẹ PRD tọn mọ aisintẹn susu yi bọ Houngbédji sọ vọ yin dide di ògán wedegbẹ tonudidọ tọn Benẹ tọn na awetọ to azán koatọ́n-nukunẹnẹtọ Lidosun, whenue é du to mẹhe Kérékou dèdai Bruno Amoussou ji. To azán ṣiantọ̀ntọ Nuwhàsun 1998, Houngbédji kanwe azọndote tọn po hagbẹ PRD tọn atọn po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1942 lẹ","num_words":639,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.013,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":93612.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adrienne%20Corri","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adrienne Corri yin jiji to (azan wiatọ̀ntọ́, Abọ̀húsun, owhe 1930 bo sọ nọgbẹ̀ jẹ azan wiatọ̀ntọ́, Whejisun, owhe 2016) tọn mẹ. Eyin yọnnu aihundatọ Brítánì tọn de. Eyin yinyọnẹn taidi Mẹmẹyọnnu Alexander to adà he e yiwa to aihundida Stanley Kubrick's A Clockwork Orange tọn mẹ.\nCorri basi matintọ to owhe etọn gbe to otò London tọn mẹ gbọn ahunzọ̀n dali to azan wiatọ̀ntọ́, Whejisun, owhe 2016 tọn mẹ bọ owhe etọn basi kanwe e lan ṣidopo (86).\n\nAlọdlẹndonu Lẹ\n\nNọtẹn Devo Lẹ","num_words":97,"character_repetition_ratio":0.105,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":55345.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ad%E1%BB%8D%CC%81","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adọ́ yin osin he tin to agbasa mẹ. Adọ́ nọ nọ adọ́pó mẹ to sẹ́lin bo nọ tọ́n sọn gbẹtọ go gbọn sunnuwhé kavi yọnnuwhé, na nuvo de tin he tọ́n sọn adọ̀pó mẹ yi sunnuwhé kavi yọnnuwhé. Adọ́huhu yin aliho de nado de osin he ma yọnnayizan lẹ sọn ohùn kavi agbasa mẹ. To whenue ohun ko sa gbọn agbasa lọ mẹ, ninọmẹ etọn nọ diọ, na nudelẹ tin to ohùn mẹ he agbasa ko yí, podọ na agbasa lọsu ko jo nudelẹ do ohùn lọ mẹ wutu. Mọdopolọ, ohùn lọsu ko yi nudelẹ sọn nududu mẹ. Homẹnú he nọ yin liver nọ de nuhe nọ hẹn awugble lẹ sẹ bo nọ yi nuhe ohùn tindo hudo etọn delẹ dogọ taidi amino acids, protein, coagulation factors, hormones po mọmọ po. Enẹgodo, homẹnú he nọ yin kidney nọ de nuhe su hugan lẹ po taidi osin po ojẹ̀ po. Adọ́ nọ saba yin osin kẹdẹ he nọ hẹn awugble wa na agbasa. Sinmẹ adọ́ tọnnọ diọ sọnojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ, eyin ninọmẹ agbasa lọ tọn ma to ganji, sinmẹ adọ́ lọ tọn sọgan yin koklojonọ. Eyin gbẹtọ nu osin susu, e na hu adọ́ susu, mọdopolọ, eyin e nu osin pẹẹde e na hú adọ́ pẹẹde.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":212,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71817.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Afeez%20Oyetoro","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Afeez Oyetoro (yín jiji to azán kotọ Avivọsun 1963) yín aihundatọ Otò Naijilia tọn. Mẹsusu sọ nọ ylọ ẹ dọ Saka.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nAfeez yín jiji to azán koto\nAvivọsun 1963 to Iseyin sin awaji to Aimatẹn Oyo tọn he tin to huwaji Otò Naijilia tọn.\nAfeez yi wehọmẹ bo yí gbedewema sinimazọnwiwa\ntọn to wehọmẹ alavọ Obafemi Awolowo University (OAU) tọn. E sọ yi gbedewema daho sinimazọnwiwa tọn to wehọmẹ alavọ Univesity of Ibadan (UI). Todin, e to owe hia na do yi gbedewema daho-gbo sinimazọnwiwa tọn to wehọmẹ alavọ University of Ibadan.\n\nSinimazọnwiwa\nMẹsusu ko yọn Afeez di aihundatọ de he yọnnui to sinimabayitọ otò\nNaijilia tọn lẹ mẹ. E sọ ko wa sinimazọn susu to otò Naijilia sin sinima lẹ. Todin, e yín sinimawiwa nuplọntọ to wehomẹ nuplọntọ lẹ tọn Adeniran Ogunsanya College of Education Ayimatẹn Awọnlin tọn to otò Awọnlin tọn. Whenu e jẹ owhe 2013, Afeez wa hojla nusísa tọn na MTN, bo wa nulila \"I don pot o\" hẹ hojla daho lọ. To owhe 2016, Afeez Oyetoro daihun to sinima he ylọ \"The Wedding Party\" po sinima-nukiko tọn \"Ojukokoro\"\n\nGbẹzan Mẹdetiti tọn tọn\nAfeez ko dasi, asi etọn nọ\nyin Olaide Oyetoro, he ko jivi\natọ̀n, sunnu awe, Abdullai Oyetoro, Munim Oyetoro podo viyọnnu dopo Rodiat Oyetoro po.\n \n \n \n\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":286,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":48701.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aflika","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aflika wẹ yin Akọta awetọ he klo hugan to aihọn lọ blebu mẹ bo sọ yin Akọta awetọ he do gbẹtọ hugan. Aflika na bẹ atọ́n (5) to aigba he tin to aihọn mẹ lẹ po hẹn.\n\nAflika","num_words":39,"character_repetition_ratio":0.149,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76744.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Af%E1%BA%B9nif%E1%BA%B9re","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogbẹ́ Afẹnifẹre yin ogbẹ́ de he do Nunina, Aṣa po Nuyiwa kọmẹ tọn de po he mẹtogantẹnmẹ Abraham Adesanya yin nukọntọ na. Mẹtogantẹnmẹ Bola Ige to gbẹwhenu etọn du nukọntọ na ogbẹ́ lọ whlà awe. Mẹhe po e po yin dowatọ ogbẹ́ lọ tọn lẹ wẹ Mẹtogantẹnmẹ Ọnasanya, Mẹtogantẹnmẹ Ruben Faṣaranti, Adegbonmire Okurounmu, Fẹmi Ganiyu, Dawodu ọlanihin, Àjàyí Olu, Falae Adebayọ Adefarati, Alhaji Adeyemọ po Ayọ Adebanjọ po. Whenue yé do ogbẹ́ tonudidọ tọn Alliance for Democracy ai to owhe 1998, yé zan nukundido yetọn enẹ ogbẹ Afẹnifẹre di nukundido ovo jijla tọn. To whenue ogbẹ́ ehe jai to vobibla whenu to osun atọntọ owhe 2003, agọjẹdomẹtọ lẹ gbado bo sọ do ogbẹ AD tọn ai bo yí Mẹtogantẹnmẹ Bisi Akande do basi nukọntọ na ogbẹ́ AD tọn. To osun tintan, owhe 2006 tọn, gbẹ́vi tonudọgbẹ tọn pehẹ mẹhe nọ dogbẹ́ hẹ nukọntọ lẹ to Oshogbo he yin tatọ tonọ Ayimatẹn Osun Tọn. To owhe 2008 yé dó Afẹnifẹre Renewal Group (ARG) ai po linlẹn lọ po nado kọn fẹnifẹre dopọ na kinklan ni matin to ṣenṣẹn na yé blo, ehe nasọ na dotẹnmẹ nukọntọ lẹ nado zindonukọn to azọ́n yetọn mẹ. To osun widopotọ owhe 2008, Adà de to Afẹnifẹre mẹ he to Ìjẹ̀bú Igbo to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ, he Mẹtogantẹnmẹ Ayọbanjọ to anadena yí Mẹtogantẹnmẹ Reuben Fasonrati di nukọntọ ogbẹ́ yetọn tọn. Ogbẹ́gán ARG wẹ senator Ọlabiyi Durojaye, Mẹtogantẹmẹ Biyi Akande, Wale Ọṣun po Yinka Odumakin po detọn dọ emi ma kẹalọyi lehe yè de yé gbọn. To osun awotọ owhe 2009 hoyidọtọ ARG tọn dọho dogbọn tito nado de Alọgọnamẹ na Amì-kuẹ sẹ to họglọ Naijilia tọn. Ogbẹ́ lọ zẹ pipa na mẹtogantẹnmẹ Chief Bọde George po omẹ atọ́n devo lẹ po na vivẹnu yetọn nado hẹn akuẹ-bẹdu wá vivọnu to Naijilia.\n\nMẹdelẹ to ayọnuvi lẹ mẹ he mọ zedai ogbẹ́ Agọjẹdomẹtọ di nuhe dobu bo dó owu glanglan. Sheik Doctor Abu-Abdulahi Adelabu he yin nuyọnẹntọ malenu basi ogbẹ́ Afẹnifẹre tọn di bẹpli Akọ mayọn akọ tọn he nọ zan ṣejanabi agọjẹdomẹtọ he mayọn nude hugan nado hẹn akọ devo gble. E wá ehe to plidopọ de to London Awqaf Africa college Sheik Adelabu wẹ yin dowatọ na the Awqaf Africa Society to London.\n\nAlọdlẹndinu lẹ\n\nOgbẹ́","num_words":452,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":81630.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Af%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Afọ yin nuhe nọ yin yiyizan nado hẹnnu dote. Ohẹ̀ lẹ po gbẹtọvi lẹ po nọ tindo afọ awe. Onu devo lẹ taidi tavo, ojan lẹ lọsu tindo afọ lẹ nado hẹn yé dote. Kanlin lẹ nọ saba tindo afọ awe kavi ẹnẹ, kanlin he nọ tindo ohu to nẹgbe lẹ taidi ovẹ́ kavi oló nọ tindo afọ ẹnẹ, ṣigba nutogbẹ̀ flinflin devo lẹ taidi ayẹyẹ kavi aklekle lẹ nọ tindo afọ ṣidopo, ṣiatọn kavi wiawe podọ Kanlin kavi owanvu flinflin delẹ tin he nọ tindo afọ susu. \n\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":89,"character_repetition_ratio":0.127,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":82498.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Af%E1%BB%8Dpatit%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Afọpatitọ e ko dẹn he gbẹtọ susu lẹ ko lẹndọ azọn de lẹ tín he yọnnu lẹ ma sọgan wa. Ṣigba to egbehe, yọnnu lẹ ko to vivẹnudo nado wa azọn he ye ko lẹndọ sunnu janwẹ sọgan wa lẹ.\nAfọpatitọ yin azọn de he yọnnu susu lẹ yinwanna bosọ kẹalọyi to whemitọnnu. Yọnnu delẹ he ko diọ alọ devo do Afọpatitọ go lẹ die:\nOlamide Ogunsanya (BeautyMatics)\nChidinma Emodi (TheFootwearAcademy)\nGbemisola Alake (Ruby&Desy)\nAdeyemi Oluwabukola (Betwick)\nOlubunmi Giwa (G-Tuoyo)\nNkiru Emodi (HotFootwear)","num_words":125,"character_repetition_ratio":0.019,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":31612.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Agaie","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agaie yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Agaie tọn mẹ to alihogbó A124 tọn ji. Lẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 1,903 lẹdope bọ sọha gbẹtọ he to finẹ lẹ tọn sọ 132,907 to whenue yè bayi mẹhihia to owhe 2006. \nSọha Posu tọn (Postal Code) lẹdo lọ tọn wẹ of 911.\n\nWhenuho\nAgaie yin ayimatẹn owhe kanweko koewhèdopotọ (19th-century) tọn de to Naijilia egbezangbe tọn mẹ bo bẹ diblayin agbegbe gandudu dokọ̀ tọn egbezangbe tọn dopolọ pẹpẹ hẹn. Nupenu lẹ wẹ ko nọ nọ̀ finẹ jẹnukọn dai, amọ e wa lẹzun Emirate - enẹ wẹ gandudu de he nọ yin aṣẹpana gbọn nukọntọ Malẹnu lẹ tọn de dali- de bo yin apadewhé Ahọluduta Fulani lẹ tọn to owhe 1822 to whenue awhanfuntọ Fulaninu lẹ tọn he yè háyà lẹ gọalọna ye to akọ̀-whàn Nupe tọn lẹ (Nupe Civil Wars) whenu. \nTo bẹjẹeji owhe kanweko kò-tọ (20th Century) tọn mẹ, aigba lọ lẹzun apadewhé Ahọluduta Britain tọn de.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":203,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71436.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Agbasa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agbasa yin Nuṣinyọnnudo gbangba tọn na kanlin lẹ. Agbasa kanlin voovo lẹ tọn nọ gbọnvo. Kanlin susu lẹ nọ tindo oda kavi ofun to agbasa yetọn go. ohẹ nọ do ofun to agbasa. Whevi po kanlin he nọ lin lẹ po taidi odan po alọtlọ po nọ tindo oflo to agbasa yetọn. Agbasa gbẹtọ tọn nọ tindo oda pẹẹde he ma nọ yawu yin mimọ. Gbẹtọ delẹ nọ tindo oda susu to agbasa kavi oda he sọgan yin mimọ. Gbẹtọ lẹ nọ tindo oda gaa bo sọgan yin mimọ lẹ to fidelẹ to agbasa yetọn taidi oda ota tọn po ogbi po. Agbasa wẹ yin awutugonu he klo hugan to gbẹtọ go. matin agbasa, gbẹtọvi na nọ yawu jẹazọn. Nado nọ wlebona ẹn whepoponu yin nujonu na agbasalilo. Agbasa oyin tọn sọgan yin lilẹdo Ayu. Ayu sọgan yin do basi afọpa, bọọlu po nudevo lẹ po tin he tindo agbasa. Mẹlẹ nọ dọ dọ atin sinsẹn taidi agọn, Akokoe, Yovozẹn po oma po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":168,"character_repetition_ratio":0.1,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":75159.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Agbasalan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agbasalan yin awutugonu bibọ he tin to Ohú po Agbasa po ṣẹnṣẹn. To ojlẹ susu mẹ, e nọ saba yin yijlẹdo ohú go enẹ wẹ zọn bọ mẹlẹ nọ dọmọ ohú po agbasalan po. Na agbasalan lọ wẹ mẹlẹ nọ du wutu wẹ yé do nọ ylọ ẹ dọ olan.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":53,"character_repetition_ratio":0.027,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":82830.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Agbezin%20Bamidele%20George","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agbezin Bamidele George yin jiji do Awọnlin, otò Naijilia tọn to azán 27tọ Ayidiosun 1973. Otọ́ yín otovi Togo tọn, Onọ́ yín otovi Naijilia tọn. E yín Anazọnwatọ hẹ yọnnuin taun. E ko yí gbedewema (Higher National Diploma) do Anazọnwiwa ji to wehọmẹ Azọnpínplọn tọn (Institute of Management and Technology) tọn mẹ to owhe 2020.\nHẹ ko to anazọnwíwa kọn na owhe ko(20years),he ko sọ wa azọnsusu na gbẹtọ dahodaho lẹ, podo he ko wa na do bayi Hdọpodo po nudọnamẹ na alọzọn he tọ lẹ na mẹhẹsusu podo wunmẹ lẹpo.\nAgbezin sin Anazọnwiwa sin alọpa gbọnvo na Anazọnwatọ susu lẹ, azọn he tọn nọ wa zẹẹmẹ na nujijọ egbesọegbesọ lẹ.He to wiwa dodinnanu do\nAnazọnwiwa alọpa devo hẹ nọ yín \"Quilt Art\", de yin awuwiwle na do zindonukọn na Anazọnwiwa he tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1973 lẹ","num_words":167,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64101.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Agb%C3%A0","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agbà yin nude he yiaga kavi oplò de he yè yí okọ́, osé, zannu daho, kavi atin do basi, bo và gànkinkọ̀n na bọ avọ́sinsan po nuyọnwan lẹ po nọ yin nina to e ji na sinsẹ̀n-bibasi. Agbà he yè yí sika do basi pẹvi de tin to abò tintan gòhọtúntún lọ tọn po tẹmpli lọ tọn po mẹ na nuyọnwan mimẹ̀. Atin wẹ yè yí do basi i bọ sika yin viva na ẹn. Agbà he yè yí gànvẹẹ do basi daho de tin na avọ́sinsan mimẹ̀ lẹ bo to gbonu to awánu lọ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":100,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":75298.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Agust%C3%ADn%20Balbuena","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agustín Balbuena (azán 1tọ Zósun 1945 – azán 9tọ Whejisun 2021) yin bọluhotọ otẹn nukọntọn oto Argentine tọn. E yí Libertadores ẹnẹ podo Copa Intercontinental hẹ Club Atlético Independient tọn. E ho bọlu hẹ ogbẹ bọluhotọ togbo lọ tọn to 1970s. Agustín Balbuena yin matintọ to azán 9tọ Whejisun 2021, podo owhe 75 po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1945 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":93,"character_repetition_ratio":0.096,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.278,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70583.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Agwara","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agwara (kavi, Agwarra) yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ Tọn de to Ayimatẹn Niger Tọn mẹ to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn lẹ tin to topẹvi Agwara tọn mẹ. \nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 1,538 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 57,413 wẹ yin hihia to mẹhihia 2006 tọn whenu to finẹ.\nSọha Pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn wẹ yin 923\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":77,"character_repetition_ratio":0.04,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.269,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":63000.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ag%C3%A0nma","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agànma yin gbekanlin pẹvi dé he tindo aṣà lọ nado nọ diọ wunmẹ sọgbe hẹ lẹdo etọn, kiklo etọn ma nọ hugan alọtlọ asu, e nọ tindo osí gli dé he e nọ há dopọ, gadidi osí lọ tọn ma nọ hugan wekannu dé, e nọ tindo nukun awè he dopodopo nọ klo sọ agbothokun, e nọ tindo alọ awè to nukọn podọ afọ awè to godo, afọ dopodopo nọ tindo ofẹn ẹnẹ, ofẹn etọn lẹpo yin fọtọ̀n-nukundopo. E ma nọ nọ jejeji paali, dẹẹdẹẹ wẹ e nọ zinzọnlin. E sọ tin to ogbẹ Kanlin lẹ tọn mẹ.","num_words":100,"character_repetition_ratio":0.082,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":62332.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ag%C3%A0nm%C3%A0d%E1%BA%B9n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agànmàdẹn yin gbetàtò dopo to lẹdo Tòpẹvi he yin Ajara tọn mẹ to Gandudu Dókọtọn Gbagli tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to otògbo Naijilia tọn. Yé sọ nọ ylọ dọ Ajara Aganmadẹn. Ahọlu yetọn nọ yin Ahọlu Aganọ Toniyọn tintan.","num_words":49,"character_repetition_ratio":0.028,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.196,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":83485.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi yin fihe gbẹtọ lẹ nọ yi nado họ bo sa nulẹ. Eyin gbẹtọ lẹ tindo nude nado sa, ye nọ do ahi de ai. Ohọ vonọtaun de sọgan yin gbigba na ahi kavi ahi de sọgan yin gbangba fide poun, fihe gbẹtọ lẹ sọgan tẹ ava do, do sanu. \nHogbe lọ Ahi sọgan tindo zẹẹmẹ he gbloada taun. E sọgan yin zẹẹmẹ basina taidi aliho de he mẹ nulẹ nọ yin hihọ bo sọ nọ yin sisa te. Ahi daho lẹ tin na nuhe ma nọ saba yọnmọ kavi nuhe vẹahi taun lẹ. To whenuena nulẹ yin sisa bosọ yin hihọ, e nọ zọn bọ gbẹtọ lẹ nọ tindo akuẹ to alọmẹ. Nuhe nọ yin sisa to ahimẹ lẹ sọgan diọ akuẹ to ajiji mẹ.\n\nAgbawhinwhlẹn\nEyin nusatọ de ma sọgan mọ agban he ahisinọ de to dindin kavi do akuẹ ahi kavi nusisa etọn ji gbau, Nusatọ devo nọ yi dotẹnmẹ lọ zan, bo nọ yawu sa nulọ na ahisinọ lọ.","num_words":164,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76450.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi%20Balogun%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi Balogun Ajeniya tọn yin ahi dé he tin to Lopo Awọnlin tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn to Otò Naijilia tọn mẹ.\nAhi lọ ma tindó adlẹsi tangan dé na e má do fivoovo lẹ to Lopo lọ ji.\nAhi Balogun tọn yin yinyọnẹn lẹdo taidi ahi de he yọn hugan to avọ̀ hihọ, afọpa hihọ, po onu wunmẹwunmẹ devo lẹ hihọ po mẹ.\n\nNujijọ ajiji miyọn tọn\nNujijọ ajiji miyọn tọn wunmẹwunmẹ lẹ wẹ ko wa aimẹ to ahi ehe mẹ, nujijọ miyọn tọn ehelẹ nọ jọ to azan voovo lẹ gbè ṣigba dehe ylan hugan lẹ wẹ dehe jọ to Abòhúsun owhe 2019 tọn po Alunlunsun, owhe 2020 tọn po mẹ, suhugan nujijọ ajiji miyọn tọn ehe nọ yawu jọ to akú whenu.\n\nPọnfi dogọ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAhi lẹ","num_words":139,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74052.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi%20Ebute%20Ero%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi Ebute Ero tọn tin to Ebute Ero, tòpẹvi de he tin to Ayimatẹn Awọnlin tọn to otò Naijilia tọn mẹ. Ahi Ebute Ero tọn tin to huwaji na tòpẹvi Makoko tọn he sẹpọ Brown Square.\n\nAhi lọ yin dopo to ahi hoho lẹ mẹ, podọ e sọ yin dopo to ahi he klohugan lẹ mẹ to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nTo alunlunsun owhe 2013 tọn, osé dablà de yin mimọ to ahi lọ ṣẹnsẹn he nukinkan ogbè larubawa tọn de yin wiwlán do e go.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nAhi lẹ","num_words":100,"character_repetition_ratio":0.093,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73335.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi%20Idumota%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi Idumota tọn yin ahi de he tin to Lopo Awọnlin tọn. E yin dopo to ahi hoho po ahi he klo hugan to wheyihọ Aflika tọn lẹ mẹ. Nusatẹn fọtọ́n susu lẹ wẹ tin to ahi Idumota tọn mẹ.\nIdumota po ahi Alaba tọn po wẹ yin ahi tangan he mẹ sinimọto po ohàn he ko yin bibasi lẹ nọ yin sisa te to Awọnlin.\n\nNinọmẹ Idumota tọn\nIdumota sin ahi yin nukundeji sọmọ bọ ajọ́ susu wẹ ko nọ yin wiwà whẹpo ogàn ṣinawe-da afọnnu tọn dó nọ ho. Agahọ susu wẹ tin to ahi lọ mẹ.\nTo owhè 2010, gandudu ayimatẹn awọ̀nlin tọn họ́ nusatẹn delẹ na tẹnmẹ nido tin na òhún po afọzọ̀ntọ po sìn yigọyigọ nido bọawu to ahi lọ mẹ.\n\nLẹdo Etọn\nTo azọ́zán lẹ, lẹdo Idumota tọn nọ gọ́na ajọwatọ po hundotọ susu lẹ po.\nIdumota yin nọtẹn de he ye nọ bayi oflin awhanfuntọ hoho lẹ tọn te,hé yé nọ ylọ dọ Soja Idumota. Boṣiọ vodun Eyọ tọn po ganhiho daho dé po yin oflinnu dè to Idumota.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":196,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74695.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi%20Kanlinm%E1%BB%8D%20l%E1%BA%B9%20t%E1%BB%8Dn%20to%20Velekete","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi Kanlinmọ lẹ tọn to Velekete yin ahi dé he mẹ yè nọ sa Kanlinmọ lẹ te, to otò Gbagli tọn mẹ. Ahi ehe yin didoai to owhe 1502, bo yin yinkọ dona nado pagigona vodun Velekete tọn he yin vodun ohu po jẹhọn po tọn. Ahi ehe diyin taun to whenuena Kanlinmọ sín ajọ gbẹ yin ajọ titengbe de to Gbagli yedọ: Trans-Atlantic Slave trade. Finẹ wẹ Yovo po Mẹyuu he nọ wá ajọ́ Kanlinmọ tọn lẹ po nọ pé te, enẹwẹ zọ́n bọ e do yin ahi kanlinmọ lẹ tọn he diyin hugan to Wheyihọwaji Aflika tọn.\n\nDodonu ahi ehe tọn\nTo whenuena Ajọwatọ de he nọ yin Hendrik Hertog he yín Dutch-nu de he Gbaglinu lẹ nọ ylọdọ Yovo Huntokonu wá sawhe dó Gbagli wẹ Kanlinmọhi sìn ayiha ehe wà aimẹ. Hertog yi aigba sọn tovi lẹ sí bo dó dó ahi dé sí. Ahi ehe wá yin otẹn ajọwiwa tọn de na tovi lẹ po jonọ lẹ po. Agbàgogan lẹ po Mẹtogantẹnmẹ lẹ po duale sọn ahi enẹ mẹ taun na enọ na dotẹnmẹ yé nado diọ nutindo yetọn lẹ po nuhe yovo lẹ bẹ wà lẹ po. To whenẹnu, Ajọwatọ lẹ se dọ hudo tin na mẹhe sọgan yin yiyizan nado lẹ̀gle to Yovoto mẹ lẹ, enẹwutu yé dewe bo jẹ gbẹtọ lẹ sa di Kanlinmọ ji. Enẹ wẹ hẹn ahi Velekete tọn lọ nado lẹzun Ahi Kanlinmọ lẹ tọn\n\nNuwiwa lẹ\n\nTo 1805, Scipio Vaughan he yin tomẹnu Ahọluduta Owu tọn to Abeokuta to otò Naijilia tọn mẹ yin wiwle gbọn ajọwatọ trans-Atlantic slave trade tọn lẹ dali bo yin hinhẹn wá Ahi Kanlinmọ lẹ tọn to Velekete, po kanlinmọ devo lẹ po whẹpo dó yin zize sọyi Amelika.\n\nKanlinmọ lẹ sọ yin hihọ sọn Otò dindẹn lẹ mẹ taidi sọn Ayimatẹn Abia tọn to Otogbo Naijilia tọn mẹ bo sọ nọ yin zize wá Ahi Kanlinmọ lẹ tọn to Velekete. Yé nọ yín zize dlan dó ganpa he tin to apa na ahi lọ mẹ whẹpo bọ ahizan nọ pé, na ahi lọ nọ jẹ to azán atọ́n atọ́n gblamẹ.\n\nNuhe nọ yin susú nado yi Kanlinmọ lẹ wẹ Vẹnhan he nọ yin Whiskey, Sopẹn lẹ, Nudugban lẹ, Mẹpọnnu lẹ, Whehẹ lẹ, Ogán he pẹnzi lẹ po Awhanfungba lẹ (Cannon) po nuhọakuẹ devo lẹ po. To egbehe, Ahi Kanlinmọ lẹ tọn ehe ko wa lẹzun nupọntẹn na jonọ he jlo na yọn nuhe jọ lẹ dogọ podọga gándo lẹhe,\nWhẹndo Mobee tọn po Nuhoho pọntẹn he to apa na whẹndo whe yetọn dó lẹ he Whẹndo lọ doalọ to kanlinmọ jọwiwa mẹ dó.\nPodọ fihe gbẹtọ diblayi 500,000 he yin wiwle taidi kanlinmọ lẹ yin bíbẹ gbọn dó yi yovotomẹ yedọ Lopo Gbẹrẹfu tọn bọ Kanlinmọ he gbọn finẹ yí yovotomẹ lẹ ma sọgan lẹkọ ba. Enẹwẹ zọ́n bọ yé nọ ylọẹdọ Points of No Return to Glẹnsigbe mẹ.\nDevo wẹ Dotọ jiawu lọ he Kanlinmọ lẹ nọ yin hinhẹn nado nu osin he tin to me bo sọ nọ yin hinhẹn nado whle ma nado dọn hunyanhunya depope to tọjihun he na ze ye sọ yi lọ mẹ, podọ nado wọnji fihe ye tọ́n sọn.\nPoint of No Return yin aliho he ye nọ bẹ kanlinmọ lẹ gbọn do yi yovotomẹ, finẹ wẹ yé nọ biọ tọjihun mẹ te, kanlinmọ depope jẹ finẹ ma sọ sọgan lẹkọ ba.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAhi lẹ","num_words":606,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":84523.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%C3%AC%20Agbalata%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahì Agbalata Tọn. Agbalata yin ahi daho de he tin to topẹvi Gbagli tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Ahi lọ yí didoai to owhe 1860 mẹ.\n\nAhimẹ lẹ","num_words":32,"character_repetition_ratio":0.015,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.254,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":53058.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%C3%AD%20Dant%E1%BB%8Dpa%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahí Dantọpa tọn kavi Tọpa wẹ ahi he klo hugan to wheyihọwaji Aflika tọn. E yin\ndidoai do Ayimatẹn Kutọnu tọn to Togbo Benẹ tọn mẹ. E yin ajọ́watẹn tangan de he mẹ gbẹtọ lẹ nọ yì nado họ̀ bo vọsà to fininọ Benẹ tọn lẹpo. Nọtẹn lọ gblo taun bo nọ hẹn mẹsusu.\n\nAhimẹ lẹ","num_words":63,"character_repetition_ratio":0.008,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65917.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%E1%BB%8Dlu%20AbdulRasheed%20Adewale%20Akanbi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"AbdulRasheed Adewale Akanbi Oluwo tòpẹvi Iwo tọn hé yin jiji to azán ko-nukundopotọ Ayidosun 1967, to agọe e lẹzun Ahọlu tòpẹvi Iwo tọn tò Ayimatẹn Osun tọn tò Otò Naijilia tọn mẹ.\n\nLéhe é dù Ahọlu gbọ̀n\nAhọvi susu wẹ whlẹn ogantẹn ehe to tòpẹvi Iwo tọn mẹ, whẹpo e tindo kọdetọn dagbe bọ Ahọlu Adewale do jẹ ganzinpo tọgbo etọn lẹ tọn ji to azan ṣinẹnẹtọ osun widopo to owhe 2015 tọn mẹ, whẹndo Molaasan he yin whẹndo Ahọlu Abaasa tọn mẹ wẹ e wa sọn, Otò Canada tọn mẹ wẹ e te bọ yé do de e dọ ewọ wẹ na du Ahọlu iwo tọn.\n\nOvúwhènù etọn po wepinplọn etọn po\nAhọlu Adewale bẹ wehihia dokọ tọn to wehọmẹ Ọmọlẹwa Nursery and Primary School, Oritamẹfa to tòpẹvi Ibadan tọn mẹ sọn owhe 1972 jẹ 1978, ezindonukọn yijẹ Iwo Grammar School, Ararọmi wẹ yinkọ Iwo tọn sọn owhe 1978 jẹ 1982, e zindonukọn dogọ bo yi whehọmẹ daho devo to wehọmẹ ahọlu Akinyẹle Memorial High School Idi-apẹ to Ibadan, e hiawe bo yi gbedewema National Diploma tọn to azọn linlin tọn mẹ tò Polytechnic Ibàdàn sọn owhe 1985 jẹ 1987. Ahọvi Adewale hiawe bo yi gbedewema BSc tọn to oyọnẹn Ajọ wiwa tọn mẹ (Business Administration) to wehọmẹ daho George Brown College tọn to tòdaho Ontario toronto ton mẹ to otò Canada tọn mẹ sọn owhe 2009 jẹ 2015. Azọnwhe susu wẹ Ahọlu Adewale wazọn tè to otò Canada tọn mẹ whẹpo ewọ po whẹndo etọn po dó lẹkọ wa whe nado wa du Ahọlu, otò Canada tọn ehe mẹ wẹ e te bọ yé do de e do mẹhe otò etọn de nado du Ahọlu to owhe 2015 tọn mẹ.\n\nKandai yínkọ mẹhe ko dù Ahọlu tò tòpẹvi Iwo tọn mẹ lẹ whẹ́pó Ahọlu Adewale Akanbi do dùgán\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1967 lẹ","num_words":354,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":97688.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%E1%BB%8Dlu%20Agan%E1%BB%8D%20Toniy%E1%BB%8Dn%20I","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Aganọ Toniyọn I otò Ajara Agamathen tọn yin jiji dó họnmẹ Ahọlu ahọluduta Gbethe Gbetheko Ajara Agamathen tọn mẹ hugan owhe kande-fọtọ̀n die.\n\nWehọmẹ yiyi etọn\nTo whenue e tin to owhe wehọmẹ yiyi tọn mẹ, e yì Local Authority Primary School to Ajido to Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn lọ mẹ bosọ tọ́n to owhe 1977 tọn mẹ to whenue e yí gbedewema wehọmẹ fifo tọn.\n\nNa owanyi he e tindo na wepinplọn wutu, e zindonukọn bo yì Government Teacher's College, to Ajara to tòdaho Gbagli tọn mẹ to owhe 1981 mẹ.\nṢigba e ma penugo nado zindonukọn to wepinplọn etọn mẹ na otọ́ etọn he nọ yin Tosagbede Avosegamu lẹzun matintọ wutu.\n\nEtomọṣo, e tindo mahẹ to wepinplọn whejai tọn mẹ to Maun Community High School, Maun Ipokia to Ayimatẹn Ogun Tọn mẹ na ojlo he e tindo na wepinplọn wutu bosọ yí gbedewema wehọmẹ daho tọn to finẹ to owhe 2002 tọn mẹ.\nE sọ zindonukọn bo yì Wehọmẹ Alavọ Adeniran Ogunsanya College of Education nado plọnnu gando ajọ́ go sọn owhe 2005 jẹ 2009 tọn mẹ.\nṢigba e ko fo azọ́n fọga (Vulcanizer) tọn pinplọn whẹpo do jẹ yanwle wehọmẹ yiyi tọn yan ji bo to azọ́n lọ wà bosọ to Wehọmẹ yi na e tindo yanwle wutu.\nEwọ wẹ ogán Ogbẹ́ Fọga tọn sọn owhe 1992 jẹ 1995 mẹ. Ewọ sọ wẹ azìnponọ na Ogbẹ́ lọ sọn Ayidosun 1995 jẹ Zósun 1999 mẹ.\n\nE dù togán otò Ajara Agamathen tọn to azan ẹnẹtọ, Avivọsun, owhe 2000 to Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Gbagli tọn mẹ.\nE sọ dovivẹnu bo yi jẹgbakun he tọ́gbo etọn lẹ ko hẹnbu nado yin Ahọlu otò Ajara tọn bọ Jiwheyẹwhe sọ dona vivẹnudido etọn to azán ko-nukunẹnẹtọ Alunlunsun 2018 mẹ, bọ e mọ gbedide yí sọn Ayimatẹn-gán si bo lẹzun Ahọlu Aganọ Toniyọn I otò Ajara Agamathen tọn to azán widopotọ Afínplọsun 2018 mẹ.\n\nDelẹ to ajọ̀ he e mọyi lẹ mẹ\nCertificate of exceptional Leadership by Chaplaincy Training Command College of CMF_SAO Theology International School, South Hills, Pennsylvania, U.S.A.\nBadagry Legend Award_ De Royal Magazine.\nCertificate of Excellence_International Federation of Yoruba Council of Youths.\nCertificate of Honour_Lagos State Polytechnic, Ikorodu.\nHonorary Award on Educational Development by Lagos State University (LASU).\n\nGbẹzan alọwlemẹninọ etọn po nuhe e yiwanna lẹ po\nAhọlu Aganọ Toniyọn I wlealọ bọ Jiwheyẹwhe sọ dona ẹn po ovi lẹ po. Klistiani de wẹ e yin.\n\nAhọlu Aganọ Toniyọn I yiwanna onu susu lẹ, taidi: wehihia, gbejizọnlin zinzin yi otò devo mẹ, po mọmọ po sọyi.\n\nAlọdlẹndounu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\n Awọnlin-nu lẹ\nAhọlu lẹ to Naijilia\nMẹ he yin Gbagli-nu lẹ","num_words":522,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.016,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":51726.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%E1%BB%8Dlu%20Claudius%20Dosa%20Akran","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Claudius Dosa Akran yin tohodọtọ de to otò Naijilia tọn mẹ podọ e sọ yin nukọntọ kavi Ahọlu tòpẹvi Gbagli tọn. E sọ nọ yin yiylọdọ Ahọlu Jiwa awetọ Jẹgba tọn. E sọ yin dopo to mẹhe do ogbẹ Action Group tọn ai to whenue ye jlo na jẹ mẹdekannu sọn yovo lẹ si. To whenue ye jẹ mẹdekannu sọn Yovo lẹ si godo, e yin dide taidi Lizọnyizọnwatọ na Local Government po Economic Planning po to 1953. E yin mẹhe diyin taun de, e sọ wa yin dide taidi Lizọnyizọnwatọ Akuẹzizan Tọn to 1962 bo nọ otẹn ehe mẹ kaka jẹ owhe 1966 tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":116,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":98183.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%E1%BB%8Dlu%20Godwin%20Babatunde%20Kofi%20Akran","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Godwin Babatunde Kofi Akran yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunatọ̀ntọ Zósun 1936 to Awọnlin tọn mẹ. E yin ovi atọ́ntọ na Akran wiatọntọ Gbagli tọn yedọ Ahọlu Dé Whenọ Ajiyọn-Kanho.\n\nOtàn wehọmẹ yiyi etọn tọn\nE yi wehọmẹ dokọ̀ tọn to Salvation Army School, Kakawa, to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Enẹgodo, e zindonukọn to wehọmẹ Methodist School tọn to tòpẹvi Gbagli tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn to owhe 1948 kakajẹ 1953. E sọ zindonukọn to wehọmẹ Methodist Teachers Training college to Ifaki-Ekiti, to owhe 1956 jẹ owhe 1957. Enẹgodo, e yi wehọmẹ International Press Institute, Mọdopolọ, E yi Wehọmẹ Alavọ tọn University of East Africa to tatọ́tonọ́ Nairobi tọn, to otò Kenya tọn mẹ to owhe 1971.\n\nGandudu etọn\nMẹdaho Babatunde Kofí yin dide taidi Ahọlu Gbagli tọn, Mẹnu Toyi I, Akran Oto Gbagli tọn to osun tintan he yin Alunlunsun to owhe 1977. To Osun atọ̀ntọ he yin Whejisun mẹ to owhe 1981, E mọ nunina Ogàntẹn na Officer of the Federal Republc (OFR) tọn yi. Mọdopolọ, To azan ṣianwe tọ Lidosun owhe 1990, E yin dide do otẹn kanselọ tọn mẹ na wehọmẹ Alavọ Rivers State Unversity of Science and Technology to Port Harcourt, To ojlẹ lọ mẹ, ye sọ na ẹn gbedewema daho hugan osẹn-zọ́nwiwà tọn to wehọmẹ alavọ tọn (LL.D). To azán fọtọ̀n tọ osun atọ́ntọ owhe 2010, Togan otò Naijilia tọn he ko yin matintọ todin, Alhaji Umaru Musa Yaradua de taidi kanselọ na Wehọmẹ Alavọ tọn University of Port Harcourt, Enẹgodo, ye sọ na ẹn gbedewema daho hugan wekun-zọ́nwiwà tọn to wehọmẹ alavọ tọn (D.Litt).\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1936 lẹ","num_words":332,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":57700.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%E1%BB%8Dlu%20H%E1%BA%B9l%E1%BB%8Ddi%20Aglipa%20I","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Hẹlọdi Aglipa I wẹ degbe dọ yè ni hù Jakọbu bo wle Pita do gànmẹ, podọ ovivi Hẹlọdi Daho lọ tọn wẹ e yin. Hẹlọdi yin yinkọ whẹndo he mẹ ahọlu he nọ dugán do Ju lẹ ji nọ wá sọn tọn. Edominu wẹ yé. Edominu lẹ nọ yin pinpọnhlan taidi Juvi lẹ na yé ko yin hinhẹn po huhlọn po nado gboadà sọn nudi owhe 125 B.C.E. Hẹlọdi Aglipa I yin jiji to owhe 10 B.C.E., podọ Lomu wẹ e plọnwe te. Suhugan mẹhe e jihọntọn hẹ lẹ tọn wá sọn whẹndo he diyin taun lẹ mẹ. Gaius, he mẹsusu nọ ylọdọ Caligula, yin dopo to họntọn etọn enẹlẹ mẹ podọ e wá lẹzun ahọluigbagán to owhe 37 C.E. To ojlẹ kleun de godo, e de Aglipa nado dugán do Itulea, Tlakoniti po Abilene po ji. To godo mẹ, Caligula dlẹnkanna gandudu Aglipa tọn jẹ Galili po Pelea po. Lomu wẹ Aglipa te to whenue Caligula yin hùhù to owhe 41 C.E. Linlin de dọ dọ Aglipa yí adà tangan de wà nado didẹ hunyanhunyan he wá aimẹ bọdego. E sọ gọalọ nado didẹ nuhahun sinsinyẹn he tin to Klaudiu, yèdọ họntọn etọn devo he tindo huhlọn aṣẹpipa tọn, po Wedegbẹ́ Tonudidọ tọn Lomu tọn po ṣẹnṣẹn. Taidi kọdetọn de, Klaudiu wá yin dide taidi ahọluigbagán bọ yé gbọnmọ dali dapana tòwhan. Nado suahọ Aglipa na alọgọ etọn, Klaudiu yí Jude po Samalia po, he ko tin to anademẹ ayimatẹn-gán Lomu tọn lẹ tọn glọ sọn owhe 6 C.E. gbọ́n, do aṣẹpipa Aglipa tọn glọ. Gbọnmọ dali, aigba he tin to anademẹ Aglipa tọn glọ lẹ wá sọzẹn hẹ dehe ji Hẹlọdi Daho lọ ko dugán do wayi lẹ.Jelusalẹm wẹ Aglipa yí do basi tatọ́-tònọ etọn, podọ e mọ nukundagbe sinsẹ̀ngán he nọ nọ̀ finẹ lẹ tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nWhenuho","num_words":350,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":51085.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%E1%BB%8Dlu%20S%E1%BA%B9jlo%20%E1%BB%8Clalekan%20James","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Sẹjlo Ọlalekan James wẹ yin ahọlu awetọ to tòpẹvi kwẹmẹ tọn mẹ. Otọ etọn wẹ yin ahọlu tintan tòpẹvi lọ tọn, to oku etọn godo wẹ, ovi etọn jẹ otẹn etọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":40,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59493.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%E1%BB%8Dlu%20Toffa%20I","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Toffa I Nọgbẹ to ojlẹ 1850 tọn jẹ 1908 bo yin Ahọlu na ahọluduta Họgbonu he sọ nọ yin yiylọdọ Ajaṣẹ tọn, to togbo Benẹ tọn mẹ, he wá yin yinyọnẹn taidi Porto Novo. Dile etlẹ yindọ e dugan to owhe 1874, e sọ yin yinyọnẹn na nukunhunhun etọn po gbekọndopọ etọn hẹ yovo lẹ po. Ewọ wẹ na tuli omẹ etọn lẹ nado yì wehọmẹ bo plọnwe.\n \n\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":78,"character_repetition_ratio":0.029,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.268,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":93872.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%E1%BB%8Dsi%20Oronsen","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọsi Oronsen yin orisha (kavi numẹsẹ̀n) de sọn otàn hoho Ayọnu lẹ tọn mẹ. Hùnwhẹ Igogo tọn he nọ yin ayidego whemẹwhemẹ to Owo nọ yin bibasi nado doyẹyigona ẹn.\n\nNudọnamẹ delẹ sọn kandai otàn Owo tọn he nọ yin pinpin gbọn gbẹtọ lẹ dali mẹ \nSọn nudi owhe 600 die wayi, Ahọlu Rerengejen Owo tọn dukosọhẹ yọnnu whanpẹnọ de he yinkọ etọn nọ yin Oronsen to gbeyinyan etọn de whenu.\nWhanpẹ etọn dọ̀n ayidonugo Ahọlu lọ tọn to afọdopolọji, enẹwutu e plan ẹn yì họ̀nmẹ ahọlu tọn etọn podọ e yíì do basi dopo to asimọwhlá etọn lẹ mẹ. To alọwle yetọn godo, Oronsen do mẹhe e yin taun hia asu etọn: kakati nado yin yọnnu whanpẹnọ de poun, Oronsen na taun tọn yin orisha de.\n\nNudọnamẹ ehe dobuna ahọlu taun. To paa mẹ, lehe e ko to nuyiwa hẹ numẹsẹ̀n lẹ do dile e to wiwa do hẹ \nOronsen do sọgan ko hẹn okú ajiji wá na ẹn. Oronsen dọna ẹn ma nado dibu na emi. Homẹ Oronsen tọn hùn nado nopọ hẹ’ẹ, podọ e jlo na nọ aihọn mẹ nado yin dopo to asi etọn lẹ mẹ, ṣigba e dosù delẹ na ahọlu lọ, eyin ahọlu yigbè ma nado dùsù atọ̀n he gando ego lẹ, e na nọpọ po e po. Rerengejen dopa nado wà nuhe e biọ to esi lẹ, podọ to nukọnmẹ, e dosẹ́n na asi etọn tintan po asi he po lẹpo po ma nado dùsù he Oronsen zedai lẹ. \n\nAhọlu lọ po asi vodun etọn po sọ vẹ́ dogọ hugan lehe yé te dai whenue mẹde ma ko yọn mẹhe nkọ ahọsi Oronsen yin, podọ to ojlẹ kleun de godo, Oronsen dona whẹndo asu etọn tọn blebu po adọkun susugege po. To gbedopo, to whenuena yé to gbéyan, Oronsen tindo wiwọ po ahọsi he po lẹ po, na ehe wutu, yé dùsù Oronsen tọn lẹ nado hẹn homẹgble e. \n\nPo avi vivẹ po, Oronsen họ̀n sọn họ̀nmẹ ahọlu tọn, nuhọtọ lẹ po ogán devo lẹ po wà nuhe go yé pe lẹpo nado dín Oronsen, ṣigba vivẹnu yetọn lẹpo wẹ yin ovọ́. To whenue ahọlu lọ lẹkọ sọn gbeyinyan, yé dowẹn nuhe jọ to whenue e ma tin to whégbè lẹpo tọn na ẹn, podọ po awubla po, e tọ́n nado yì dín asi etọn na ede. \n\nTo whenue e ko díìn na okle kande, ozán kande godo, e wá mọ ẹn to zungbo de mẹ. Rerengejen vẹ̀ Oronsen nado lẹkọwa emi de, ṣigba e dọna ẹn po awubla po dọ, emi ma na sọgan sọ nọ gbẹtọvi lẹ ṣẹnsẹn ba na yé ko de emi hia wutu. Enẹwutu, e dọ na Rerengejen nado wleawuna hùnwhẹ de to oflin emitọn mẹ, na emi nido zindonukọn nado to didona otò Owo tọn to whepoponu. Po awubla po, Ahọlu lọ yigbe nado wamọ podọ to nukọnmẹ he e lẹkọ wá họ̀nmẹ, e degbè dọ hùnwhẹ lọ ni yin didoai. Nuhewutu omẹ Owo tọn lẹ do nọ payi hùnwhẹ Igogo tọn kakajẹ egbe niyẹn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":548,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74780.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ajagbusi%20Ekun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ajagbusi Ekun yin Ahọlu Ahọluduta Owo tọn to Ayimatẹn Ondo Tọn to Hùwaji-whèyihọ tọn otò Naijilia tọn mẹ. E du Ahọlu to whenuena Otọ etọn Olowo Ojugbele Arere he yín Ahọlu tintan Owo tọn kavi Olowo tintan to Olowo Owo tọn lẹ mẹ ko basi matintọ godo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":64,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.199,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":81079.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ajara%20Agamathen","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ajara Agamathen yin dopo to gbetato he ko yin didoai hoho to otò Gbagli tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn glọ to otògbo Naijilia tọn mẹ bo yin didoai to owhe 1938 gbọn Ahọvi Tọgbe Ẹwhẹ he wa yin Ahọlu tintan gbétatò Ajara Agamathen tọn, Ewọ wẹ yin ovi dopo akan na Ahọlu Tọgbe Mitọgbodewhẹ Ajatado tọn to otògbo Togo tọn mẹ. Ahọvi Tọgbe Ẹwhẹ sọ yin ovivi na Ahọlu Tọgbe Bẹtum sọn otògbo Togo tọn mẹ.\nGbétatò ehe, Zungbó de wẹ eyin dai, bosọ yin lilẹdo po ogbà de po, ehe zọn bọ whenue yovo lẹ nọ wa mẹyuugbeji nado họ gbẹtọ, na to ojlẹ enẹ mẹ, yè nọ họ bosọ nọ sa gbẹtọvi, na ninòmẹ gbetato ehe lọ tọn to ojlẹ lọ mẹ zọn bọ yè yin hihọ basina sọn ajọ enẹ mẹ. To ojlẹ lọ mẹ, azọn he nọ saba yin wiwa to gbetato lọ mẹ wẹ glelilẹ, sogbé yinyan podọ yé nọ sẹn vodún taidi jiwheyewhe yétọn.\nTo egbehe, Ajara Agamathen yin anadena gbọn Ahọlu Aganọ po whéhẹntọ ṣinẹnẹ po.\n\nTota he tin to Ajara Agamathen\n Salu\n Pankọ\n Tohọn\n Tọzunkanmẹ\n Posí Tọpa\n Thovamẹ\n Agakọ\n Ludatomẹ\n Tande Aga\n Zogbo Yaṣa\n\nGándukọ he tin to Ajara Agamathen\n Gbedekọ gandukọ\n Pọsikọ gandukọ\n Adomẹ gandukọ","num_words":246,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":81813.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ajasse%20Ipo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ajasse Ipo yin topẹvi dowhenu tọn de to Igbomina, to Ayimatẹn Kwara Tọn. Ajasse Ipo sọ nọ yin kinkan dole to whedelẹnu; \nAjasse-Ipo, Ajasse kavi Ajasepo. E yin dopo to topẹvi he diyin taun to lẹdo gandudu dokọtọn Irepodun tọn lẹ mẹ to ayimatẹn Kwara tọn. E tin to agewaji whezẹtẹn tọn na Ayọnu-gbeji, podọ topẹvi voovo devo lẹ wẹ to lẹdo lọ mẹ, taidi Eleyoka, Amberi, Falokun, Araromi po mọmọ po. Ahọlu he to gandu to alọnu dìn to Ajasse Ipo, he sọ nọ yin yiylọdọ Olupo, wẹ Oba Ismail Atoloye Alebiosu.\n\nWehọmẹ Alavọ tọn lẹ to Ajasse Ipo \n North South College of Health Technology, Ajasse Ipo\n International Vocational Technical and Entrepreneurship College, Ajaase-Ipo\n Institute of Basic and Advanced Educational Studies, Ajasse Ipo.\n\nWehọmẹ daho devo lẹ to Ajasse Ipo \n Comprehensive High School Ajasse Ipo\n Girls Day Secondary school\n Baptist Primary School\n Community Primary School\n Banwo Nursery and primary school\n Banwo Colleg\n Abiola Nursery and primary school\n Abiola Standard College\nAlade Nursery and primary school\nAlade College\n\nWhẹ̀nyin mẹpipa tọn Olupo tọn \nEmi Ni omo Olupo alelu \n\nMolentente momu joba \n\nMotalala mo mu joye Ni moje \n\nEyan ti o ba se ori Olupo pele alowo, abimo, asowo ajere \n\nAbode pade owo aba won naa omo aba won je \n\nAiyewa a toro bi omi owuro pon \n\nOmi atoro pon ko toro bi omi iyaleta\n\nNijo ti Olupo N womo ti ko romo \n\nNijo naa lo wa omo lo si idi ogan \n\nNigbogbo won se n je Logan Logan l’Oyo Ipo\n\nOriki\nWhédo dopodopo to Ajasse Ipo nọ tindo Oriki (kavi Whẹ̀nyin) voovo. Apajlẹ oriki whédo ahọlu tọn lẹ tọn to Ajasse Ipo bẹ ehelẹ hen:\n\nARIGANJOYE \nEmi Ni omo Ariganjoye Baba Ronke\n\nKegbeyale Aremu\n\nOba lo dabayi, adijale Oba\n\nOsupa Ajase, Baba Sumonu\n\nKosi eni ti kiwu, oko Iwaloye\n\nAjade ma tan ni ile Baba Yahaya\n\nAlaburo bi eni leru Baba Aarinwoye\n\nTimutimu ko wo inu abaa, oko Oguntomi\n\nOmo Oniro dalagbe lohun\n\nOdabiowo, oko Olujo.\n\nOLUPO ONIRO \n[Ibrahim Ayinde]\n\nElewe ko jeun tan rara\n\nAgbalagba ko tayo epe\n\nAgba to fe ewe ni ew N fe\n\nAgbenuke eni ti aba je ti aba mu, oun ni tobi loju eni\n\nAralagbe masa, Baba Abdulkadri (Ariganjoye)\n\nTotun tosi lofin nawo, Baba Lawani (Arojojoye)\nKi ri alejo ko roju, Baba Asumowu\n\nKo si eni ti ki nawo fun Baba Buhari\n\nTi Gambari ba dele re yio fi ata panu\n\nOgbegbe ti gbo omo gesin\n\nOwowo ti wo akiwi lewu\n\nOda yio dun fun Ajayi, oko Oderonke\n\nOpa baba mo esin lese oko Ibijoju\n\nEsin je ko, baba Ayinde N mi gbongan gbongan, baba Ayinde mai mi mo ko je ki esin Olayanju je oko Oba\n\nOmo erin kole, oko oju si Igbo, efon kole oko oju si oja Oba\n\nOko konbi koko, oko to kankan\n\nOnile okankan Baba Ibidere.\n\nAJADO \n[Alebiosu]\n\nBaba mi Ajado oloro\n\nAbo bi ifa\n\nMoso Ipo\n\nEbora oke odan\n\nOgbe agbala fohun okunrin\n\nAgbogun lowo Baba Olaniran\n\nOroki Baba Magbagbe ola\n\nEyi tomi layo Baba Pela\n\nOba lomu l’Ajase, Oba biwapele\n\nOgbe ori iroko dajo egun Baba Oya\n\nAlagbala a sa si Baba Ibrahim.","num_words":669,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.974,"perplexity_score":55242.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Akanu%20Ibiam","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mẹho Francis Akanu Ibiam he yin jiji to azán koatọ́n-nukunẹnẹtọ Abọ̀húsun 1906 tọn, bọ e wa yin matintọ to azán tintan Liyasun 1995 tọn mẹ. E yin mẹhe basi nulila azọnhẹngbọ he pe tọn na gbẹtọ lẹ, bo wa yin dide taidi Ayimatẹngan Whezẹtẹn-Waji tọn to otò Naijilia tọn mẹ to osun wiawetọ owhe 1960 kakajẹ osun tintan owhe 1966 tọn mẹ. Sọn owhe 1919 biọ owhe 1951, Francis Ibiam wa yin yinyọnẹn di Mẹho Francis Ibiam to owhe 1951 kaka biọ owhe 1967.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nAbiam yin jiji to tòpẹvi Unwana tọn, to Ayimatẹn Ebonyi tọn mẹ to azan koatọnnukunẹnẹtọ osun widopotọ owhe 1906. E yin ovi awetọ ogan Ibiam Aka tọn, mẹhe yin nukọntọ na topẹvi Unwana tọn. Ibiam wa lẹzun nukọntọ topẹvi Unwana, Osuji po Uburu po tọn. E yi wehọmẹ Hope Waddell Training Institute to tòdaho Calabar tọn mẹ podọ King's College to Ayimatẹn Awọnlin tọn wẹpo do wa yi wehọmẹ alavọ tọn to St Andrews's bosọ tọn po gbedewema azọnhẹngbọ tọn po to owhe 1934. Eyin yiyi do azọnmẹ di lilatọ azọnhẹngbọ tọn to sinsẹnhọ de mẹ to oto Scotland tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1906 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1995 lẹ","num_words":239,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":78667.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Akarakum%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Akarakumọ yin gbetato dé he sẹpọ Otọ bo tin to ṣẹnṣẹn na Tọpo po Povita po to Gandudu Dókọtọn Gbagli tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Akarakumọ wẹ yin gbétatò he do Satọhun bo sọ nọ hoe to Oto Gbagli tọn mẹ. Ye sọ dó Gbetatogan yédọ Baalẹ he nọ yin Olugbemi Nunayon Travil, Akarakumọ sọ do Atin daho dé to Otọpa yedọ Ajlohunsutin. Atin ehe sa wẹ Vodunhọ otò lọ tọn tin te.","num_words":97,"character_repetition_ratio":0.039,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.209,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":93480.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Akbar%20Daho%20L%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Akbar(Abu'l-Fath Jala ud-din Muhammad Akbar, sọn azan fọtọntọ osun koyansun tọn owhe 1542 yi jẹ azan koatọnnukunawetọ osun koyansun tọn owhe 1605) eyin akota gan Daho Akota Mughal tọn atọntọ. Umarkot he yin (Pakistane) tòdin wẹ yé ji dó. E sọ wa lẹzun malenu dé to azan konukundopotọ osun hẹjisun tọn to owhe 1546. Eyin ovi na Akotagan Awetọ Akota Mughal tọn he yin Humayun. Akbar Aholu na Dé jure lẹ to 1556 to whenuena e yin owhe 13 mẹvi bọ Otọ etọn ku. Bairam Khan wẹ yin dide taidi nukunpedomẹgotọ etọn po Awhangan Awhanvipẹ etọn lẹ tọn po. To ojlẹ pẹde godo, e fun Awhan susu bosọ dù to yé ji bọ enẹ zọnbọ Aholuduta etọn klọ bo gbọn fi susu to Indian mẹ.\n\nNuhe go gandudu etọn penukundo lẹ\nAkbar Hodo Afọdomẹ he Delhi Suttanate ko zedai nado penukundo nulẹ go to gandudu etọn mẹ. Àmọ́ e vọ nudelẹ to bosọ na Anademẹ yọyọ lẹ he zọn bọ nulẹ bọawu na ẹn.\n Wazir wẹ yin nukunpedonugotọ tito he nọ hẹn akuẹ wa oto Jagir tọn po Inamdar tọn po mẹ.\n Awhangan yetọn lẹ nọ yin Mir bakshi,mẹhe nọ saba yin dopo to Mẹgantẹnmẹ to Ahọlu dé lẹ mẹ. Ewọ wẹ sọ nọ na Ayinamẹ dó mẹhe yé na dé di Awhanfuntọ dé kavi mẹhe na yí Okan dogọ lẹ ji.\n Mir Saman wẹ nọ penukundo nuhe to yiyi to Aholuwhe lẹ go kakajẹ Devi Ahọlu tọn lẹ ji.\n Wedegbẹ Whẹdida tọn po nukunpedo Sinsẹngotọ yetọn wẹ Mẹgantẹnmẹ qazi.\n\nSisẹnnuwiwa etọn\nMalenu dé wẹ Akbar, Àmọ́ e wa lọdọ nado dó Aholuduta Daho he dó huhlọn dé èmi dona kọnawudopọ hẹ Sinsẹn Hindu tọn na gbẹtọ susu wẹ nọ Basi Sinsẹn enẹlọ to Togbo Indian tọn mẹ.\nṢigba e sọ mọdọ Owanyi, Pọninọ po Jijọho po matin to Sinsẹn lọ lẹ mẹ. Enẹwutu wẹ e dó Sinsẹn ede titi tọn ai. Todin Jijọho, Pọninọ po Owanyi po wẹ yin yanwle Sinsẹn he e do ai tọn bọ yé ma nọ dé Sinsẹn devo lẹ dovo, enẹ zọnbọ mẹsusu wa yinwana ẹn.\n\nGbẹtọ yinyin etọn\nAkbar yiwanna gbẹtọ wunmẹ lẹpò. E sọ kealọyi azọnwatọ wunmẹwunmẹ lẹ taidi Atinpatọ, Osẹnsatọ, Ohọzọnwatọ, Glelẹtọ dé po azọn wunmẹ devo lẹpò.\n\nNutindo etọn lẹ\nAkbar yindọ nususu, taidi Ahọlu dé é dó Nutindo lẹ taidi Ojẹ sikanọ lẹ, Faizi, Tansen, Birbal, Raja Todar, Mal, Raja Man Singh, po ni mọmọ lẹ po.\n\nÒwe he e kan\nAkbar kanwe dé he bẹ otàn Gbẹzan tọn etọn hẹn. E kanwe gándo fihe e dugan te, mẹhe ji e dugan do lẹ po fihe ewọ lọsu yi lẹpò go.\n\nOku etọn\nTo azan atọntọ osun aotọ owhe 1605 tọn mẹ, Akbar bẹ azọn dé he ma gbọ kaka bọ e dó ku to azan koatọnnukunawetọ osun aotọ owhe 1605 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1542 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1605 lẹ","num_words":550,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66685.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Akenzua%20II","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Omo n'Oba n'Edo Uku Akpolokpolo, Akenzua II eyin jiji to azán ṣianwetọ osun tíntàn owhe 1899, ẹyin ahọlu oto Benin tọn dó Togbo daho Naijilia tọn. Ahọlu Akenzua II jẹ ògán dúdú ji to oto Benin tọn mẹ, whenue bàbá ẹtọn dó kú to Lidosun owhe 1933. Ahọlu Akenzua II hẹn wehọmẹ nunkunhu tó yovo lẹ tọn wa aigba oto Benin ji. Azọ́n wiwà etọn hẹn sika po nunzinzan akuẹgegenu dé yovo lẹ bẹ sọn oto etọn mẹ gọ. Azọn wiwà etọn sọ zọn bọ ye sọ ze ahọlu gbakun po ahọlu po nẹ, hé yin ahọlu dai tọn hé yínkọ etọn yin Ovonromwen gọ sọn yovo lẹ si. Yovovi hé yin G.M.Miller wẹ ze nunzinzan daho lọ lẹ na ahọlu Akenzua II sọn Togbo daho he yin Britain mẹ. Ahọlu Akenzua II e kú to azan widopotọ Ayidosun owhe 1978. Okú etọn godo, ovi etọn hé nọ yin ahọvi Solomon jẹ ògán ji. yẹ dó ahọlu yínkọ na ẹn hé nọ yin ahọlu Erediauwa, Pódó ahọlu zọn wiwà etọn nà mẹ etọn lẹ to oto Benin tọn to Togbo daho Naijilia.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1899 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1978 lẹ","num_words":228,"character_repetition_ratio":0.096,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":75662.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Akii%20Ibhadode","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Akii Ibhadode (yin jiji to azan 13tọ, Zósun, owhe 1957) yin Oweyọnẹntọ otovi Naijilia tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1957 lẹ","num_words":32,"character_repetition_ratio":0.016,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.301,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":38611.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Akin%20Abayomi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Akin Emmanuel Abayomi yin tovi Naijilia tọn he plọnnu gándo amasin lẹ go bo sọ yin Nuyọnẹntọ de. E plọnnu gándo Nuyọnẹn amasin tọn he ye nọ ylọdọ Haematology, Gando agbasago tọn, Biosecurity po Biobanking. Todin ewọ wẹ yin nukunpedonugotọ. Abayomi ko to azọn wa dayi po dodinanuwhe Amasin tọn po to whẹnue ogán daho to Aimatẹn Awọnlin tọn Babajide Sanwo-Olu do dee to 2019. Sọgbe hẹ linlin he yin kinkandai gando azọ̀nylankan COVID-19 tọn go, Aimatẹn Awọnlin to March 2020, dè Akin Abayomi he ye na azọn di nukọntọ ogbedide nado ho avun hẹ awutu ylankan lọ to Akọta Aflika tọn mẹ he yin ajọ daho watọ tọn lọ. To azán Konukunẹnẹ osun ṣiantọntọ owhe 2020 tọn, Akin Abayomi lọsu wa bẹ awutu covid-19 tọn lọ. \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":147,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":71064.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Akinsanya%20Sunny%20Ajose","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Akinsanya Sunny Ajose (yin jiji to azán aotọ Afínplọsun 1946) yin Tohodọtọ dé anadenanutọ gbángba tọn dé po to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nJọja whenu etọn po wepinplọn etọn po \nAkinsanya yin jiji do Gbagli, he yin Otò de he do Gandudu Dókọtọn tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to Huwaji-Wheyihọ waji tọn otò Naijilia tọn mẹ. E bẹ wehọmẹ to 1954 to Ijaye Baptist Day School, bo wa yì fo wehọmẹ Dókọtọn etọn to Tinubu Methodist Day School to 1959, enẹgodo wẹ e wa yì Badagry Divisional Grammar School finẹ e plọnwe wehọmẹ daho tọn etọn te bo bayi po to 1964. Akinsanya yí Gbedewema B.A to 1973 sọn Wehọmẹ Alavọ tọn University of Illinois, Chicago USA. Towhenuena e hiawe gándo Nuyọnẹn Yẹdide lẹ tọn go po Lẹnunnuyọnẹn to Tohodidọ po to finẹ. Enẹgodo e yi gbedewema M.A to Lẹnunnuyọnẹn Akọjijẹ hẹ gbẹtọ lẹ tọn mẹ yedọ Social Science to Wehọmẹ Alavọ tọn Governors State University to 1974.\n\nAzọ́n etọn \nAjose wazọn taidi Anadenanutọ Tito Mẹdetiti tọn to Azọnwhe IBM Nigeria Ltd sọn owhe 1975 jẹ 1978. To Ayidosun 1979 mẹ, yé dee taidi Anadenanutọ Azọntẹnmẹ 6tọ tọn yedọ (Administrative Officer Grade VI) to whenuena Aimatẹngan sẹtẹn naẹn sọn fihe e tin te dai enẹwẹ Civil Service Commission. To 2004, Tinubu de Ajose taidi Ogán na Aholuzọnwatọ lẹpo to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ bọ ewazọn jẹ Afínplọsun 2006 whẹpo bo jẹ owhe mẹ he dona joazọn tọn to otò lọ mẹ. To 2006, Bola Tinubu sọ vọ Akinsanya Sunny Ajose dé taidi Ayinamẹtọ Vonọtaun edetiti tọn kakajẹ Nuwhàsun 2007 to whenuena gandudu etọn wa vivọnu. Akinsanya Sunny Ajose yin dopo to Ogbẹ he nọ penukundo Wehọmẹ Alavọ tọn Lagos State University tọn go lẹ mẹ sọn azán 16tọ Zósun 2015 kakajẹ din.\n\nNuhe e yin yinyọnẹn na po gigopanamẹnu he eyi lẹ po \nOfficer of the Order of the Niger – 2014\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1946 lẹ","num_words":373,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":94780.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Akinwumi%20Isola","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Akinwumi Isola yin jiji to azán ko-nukunẹnẹtọ Awewesun 1939. E Basi matintọ to azán fọtọ̀n-nukunatọ̀ntọ Afínplọsun 2018. Eyin Naijilia vijiji, otàn-kantọ, aihundatọ podọ é sọ nọ ze aṣa susu lẹ daga. Eyin yinyọnen gbọn aihọn lọ blebu mẹ na oyọnẹn wekinkan tọn etọn po lehe e nọ ze aṣa ayọgbe tọn daga do.\n\nOtàn gbẹzan po azọ́n etọn lẹ \nIsola yin jiji to Ibadan tomẹ to owhe 1939 tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji tọn Labode Methodist tọn po wehọmẹ daho Wesley tọn. Mọdopolọ eyi wehọmẹ alavọ tọn to Ibadan (University of Ibadan) finẹ wẹ e dugan B.A tọn te to oyọnẹn flansegbe tọn mẹ. E hiawe bo yi gbedewema na oyọnẹn dodinnanutọn to owe ayọgbe tọn lẹ mẹ to wehọmẹ mẹho lẹ tọn to Awọnlin tomẹ (University of Lagos) to owhe 1978 whẹpo e do bẹ azọn meplọntọ tọn to wehọmẹ alavọ (Obafemi Awólọ́wọ̀ University)tọn to Ilé-Ifẹ. Akinwunmi Isola sọ yin Nina ogantẹn to Ile-Ifẹ to owhe 1991 di ohia meyinọnẹn tọn na azọn Aihundida he e Kan whla tintan to owhe 1961 jẹ 1962, Ẹnẹ Efunsetan Aniwura to whenue e gbẹyin wehọmẹvi to wehọmẹ daho Ibadan tọn. Enẹgodo e Kan owe Aihundida tọn de he nọ yin Oleku to owhe 1986. Ewọ wẹ sọ kan ohan awujinamẹ tọn he nọ yin jiji to wehọmẹ daho Ibadan tọn kakajẹ egbehe. Gbọnvona owe otangblo he tin to aga ehe Lẹ, e zindonukọn bo kan owe ajlu whenuho tọn lẹ, owe Aihundida tọn lẹ, otàn hodọnamẹ tọn lẹ po otàn susu hohowhenu tọn lẹ po. Mọdopolọ edlẹnkan wa azọnwhe he nọ basi linlinwe lẹ, bosọ tindo azọnwhe he nọ ze Otàn Aihundida he e kan lẹ tọn to sinnimọto lẹ mẹ. Isola no kan otan susu lẹ do glẹnsigbe mẹ, bo nọ basi lẹdogbedevomẹ etọn do Ayọgbe heyin ogbe edetiti tọn mẹ. Na e tindo ojlo to ayọgbe mẹ taun. To owhe 2000, ye na ẹn gbedewema (National Merit Award And The Fellow Of The Nigeria Accedemy Of Letters) tọn na azọn dagbe etọn lẹ tọn. Mọdopolọ e sọ yin dlapọntọ to wehome alavọ otò Jọjia tọn mẹ (University of Georgia).\n\nWhẹndo etọn lẹ\nAkinwunmi Isola da asi bo jivi Ẹnẹ\n\nWhenue e basi matintọ\nAkinwunmi basi matintọ to azán fọtọ̀n-nukunatọ̀ntọ Afínplọsun 2018 bo yin didi do Ibadan to tòdaho Oyo tọn mẹ. Owhe kandegbàn-atọ́n-nukunatọ̀n wẹ Isola whẹpo e do yin matintọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1939 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2018 lẹ","num_words":457,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70206.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Akinola%20Maja","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mẹtogantẹnmẹ Akinola Maja M.D yin amasinzọnwatọ yovo tọn bo yin tòvi Naijilia tọn de, e yin ajọwatọ homẹdagbenọ de, podọ tonudọtọ de, ewọ sọ wẹ ogán ogbẹ́ Jọja Naijilia tọn lẹ tọn (Nigeria Youth Movement) sọn owhe 1944 jẹ 1957. Enẹgodo e sọ yin ogán na oduduwavi lẹ to 1953. \nE du ogán baba Eko tọn Awanu kotọ Orile Ijaye tọn di Amasinzọnwatọ azọnyọnẹntọ. Maja plọnwe to 1918 to Wehọmẹ Alavọ Edinburgh tọn. E nọte to yovotomẹ na owhe atọn whẹpo do gọwa Naijilia to 1921. E wazọ́n pẹẹde po ahọlu mẹhẹnsẹntọ lẹ po whẹpo dó yi hùn dotowhe etọn titi.\n\nGbẹzan \nAkinola Maja wẹ yè ji to Sope Akinola Pearce, oyín otọ́ etọn tọn wẹ James Adaramaja, Atinpatọ de wẹ otọ́ etọn yin. Onọ etọn sọ yin bledi satọ de. Aliklan Breadfruit tọn wẹ yé nọnọ to Awọnlin, yé do yinkọ ehe na Aliklan lọ na ajọ́ he onọ̀ etọn nọ wa wutu. Hẹnnumẹ Pearce tọn lẹ wá sọn lẹdo Saro tọn mẹ, otọ́ Maja tọn zọn bọ yé yí Maja dọ e dona hiawe dandan nado penukundo hagbẹ whẹndo etọn tọn lẹpo go. Onọ etọn sẹ̀ akuẹ whe nado dó e wehọmẹ to togodo, ehe hẹn Maja jẹ Scotland. Nujijọ tintengbe de jọ to gbẹzan Maja tọn mẹ to owhe 1918 whenue yovo agbasa wewenọ lẹ gbẹwanna ẹn na akọ̀ he mẹ e wá sọn wutu. Maja tọ́nta hú ohà etọn lẹ to wepinplọn mẹ he zọn bọ e jẹ na nunina di mẹhe pegan hugan, bo jẹ na gbedewema yiyi dé to wehọmẹ lọ mẹ. E yin nupaṣamẹ na wehọmẹ vigbẹ etọn lẹ po jonọ he wa dla wehọmẹ lọ pọn po lẹ nado mọ dọ ovi Naijilia tọn wẹ wadagbe hugan to owhe lọ mẹ. Na ṣiylọ yinkọ etọn tọn, ye hẹn Maja dote ma nado yi basi zepọn nado dohia dọ nugbonugbo ewọ wẹ jẹna nunina ehe nugbonugbo. Dile Maja doaiego dọ homẹvuu yin nado mẹwu wẹ ṣẹnṣẹn e magbe nado jo yinkọ jonọgbe otọ etọn tọn do bo San yinkọ otọ́ he ji otọ etọn tọn dogligo sọn Adaramaja dó Maja. Maja magbè dọ ovide to okun e tọn mẹ ma na do otọ yinkọ he ma yin Naijilia tọn. Àṣà ehe wẹ hẹnnu Maja tọn sunnu to hihodo jẹ egbehe to whenu e gọ do Naijilia. To yovo whenu Maja wazọn pẹde to azọnwhe Ahọlu tọn na matindo na todido he azọn ehe na naẹn wutu. Maja Yi nado dó azọ́n etọn titi ayi to Awọnlin. \nTo owhe 1957 Maja yin dopo to mẹhe dó Azọnwhe Akwẹ sẹdotẹn tọn ayi to Naijilia National Bank of Nigeria podo hagbẹ Devo lẹ po taidi T.A Doherty Olatunde Johnson po Harmzat Subair po. Azọnwhe ehe yin mẹwigbeji tọn he yọn bo tindo kanṣiṣa he yọn po tonudọgbẹ Action Group po. To mẹhe do akwẹsẹdotẹn ehe ayi wẹ ye yìn sinsin dopọ hẹ ada jọja lẹ tọn je yé mọ yọọ dọ Nigeria National Youth Movement bo e do yindọ to godomẹ ye ze azọnwhe he nọ zin linlinwe jẹ gbonu he yin nulatọ na linlinwe Daily Service Newspaper. Linlinwe Daily Service bẹ́ azọn di hoyidọtọ na ada jọja Naijilia lẹ tọn. To owhe ao he jẹnukọn na ada mẹdekannujẹ Naijilia tọn, Maja tindo kọdetọn dagbe to àjọ vovo lẹ bibasi mẹ. To bẹjẹeji owhe 1950 tọn Maja kọngbedopọ po sule Gbadamosi po nado do azọnwhe Ajọ caramic tọn de do Ìkòròdú. Maja sọ yin anadenanutọ azọnwhe National investment properties he tonudọgbẹ Action Group tọn do nọ mọ Akuẹ Zan na nujijla ovo tọn, Maja wlealọ hẹ mẹtogantẹmẹ Comfort Ọbasa Maja he yin viyọnnu Ahọvi Orisadipe Obasa. Mẹtogantẹmẹ Obasa Maja yin Erule Kuti Awọnlin tọn. ogantẹn ehe wẹ hẹn zun Ahọsí onọ to Awọnlin. Maja do ovi ẹnẹ, mẹjitọ Maja tọn lẹ nọ Gaba square petlezin aga awenọmẹ he yin tunkan to Naijilia. Todin nọtẹn yetọn yin fijọ̀fi to Awọnlin na otan etọn. Dotozọnwatọ Oladipo Maja he yin ovi etọn yin mẹhe he ye yọnẹn lẹdope podọ homẹdagbenọ dè wẹ ewọ. Apadewhe dotowhé etọn yin nukunzọnwiwa nado sọgan nọ wa nukunzọn na mẹhe nukun to yadona lẹ vọnu. Maja yin matintọ to 1976 to owhe kanwe e lan ṣinatọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":783,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71245.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ak%C3%AC%20Noa%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aki yin apotin daho de he sọgan fo to osin nukunmẹ, de Jiwheyẹwhe dọ na Noa dọ ni gba to hoho whenu ni e wọ po whẹndo e tọn po ni ma yin vivasudo po mẹylankan lẹ po.\nHogbe lọ Aki wa sọn Heblugbe, e yin dopo to ogbe de ye nọ yi zan to hoho whenu.\n\nNuhe zọn bọ aki do yin gbigba\nSọn bẹjẹẹji wẹ walọylankan lẹ ko tin kaka jẹ Noa whenu po egbehe lọsu po ga. Dile ojlẹ to yiyi, gbẹtọvi lẹ to susu to aigba ji, amọ suhugan yetọn wẹ nọ wanuylankan lẹ. Angẹli delẹ sọ do alọ to walọylankan mẹ sọn olọn mẹ, ye yí nukúnkẹn do yiwanna nuhe ma yin yetọn, ye diọ agbasa yetọn do gbẹtọvi tọn bo dasi, bosọ jivi lẹ enẹ wẹ wa hẹ̀n aihọn lọ gble pete, whenue ovi yetọn lẹ to whinwhẹn, ye do huhlọn taun hú gbẹtọvi lẹ bo lẹzun nukúnvandomẹtọ lẹ, na ehe po walọ ylankan gbẹtọvi lẹ tọn po wutu, Jiwheyẹwhe basi dide nado yí singigọ do va mẹylankan lẹ sudo. Amọ mẹdopo tin bo gbọnvo, e ma nọ da do nu yanyan de ye nọ wa to ojlẹ etọn mẹ lẹ mẹ, yinkọ e tọn wẹ Noa e do asi po visunu atọn po:\nṢẹmi\nHam\nJafet\ndopodopo yetọn tindo asi whẹndo lọ blebu bai ṣinatọn. Jiwheyẹwhe dọna Noa nado gba apotin de to heblu gbe mẹ aki daho na ewọ po whẹndo e tọn po sọgan lun singigọ lọ tọn. To afọdopolọji e bẹ azọn lọ, nudi owhe 50 wẹ ye yi do gba aki lọ. Lehe Jehovah dọ ye ni gba aki lọ do pẹpẹ wẹ ye basi do.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":288,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80186.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ak%E1%BB%8Dta","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Akọta yin bẹplidopọ gbẹtọ lẹ tọn he tindo Aṣa, Whenuho, Ogbe, kavi Akọ dopolọ lẹ. E sọ sọgan zẹẹmẹdo gbẹtọ lẹ he to ninọ Tògbo podọ Ganduta dopolọ lẹ mẹ. Hogbe lọ Akọta wa sọn hogbe ogbè Latin tọn he zẹẹmẹdo \"jiji\" kavi \"fihe yin jiji te\". E sọ nọ yin yiylọdọ National.\nAkọta délẹ bẹ̀ gbẹtọ he tindo yise dòpólọ́ lẹ hẹn, taidi Oto Vatican tọn, kavi Akọ lẹ taidi Amelika. Mẹdevo lẹ nọ tindó linlẹn voovo lẹ, enẹ wẹ zọnbọ bẹplidopọ Akọta yovo lẹ tọn dó nọ zan Gandudu yededenu lẹ tọn kavi Gandudu Communism tọn to Otò China tọn mẹ. Akọta délẹ nọ yin anadena gbọn pipli pẹvi dé he tindo huhlọn nado deanana Oto lọ dali, Oto taidi Saudi Arabia. Delẹ to yé mẹ lẹ sọgan yin kinkọndopọ. Aṣẹpipa titengbe hugan oto susu lẹ tọn wẹ Osẹndoai lẹ, ehe yin kandai he nọ do huhlọn he nkọ gandutọ lẹ tindo hia hezeheze podọ lehe osẹn yọyọ lẹ sọgan yin didoai te. Susu mẹdevo lẹ tọn nọ yin gandu deji gbọn mẹdopo he yin dide dé dali taidi Ahọlu de kavi sinsẹngan de kavi sọn Aṣa jọun dé he ma do hudo osẹndoai tọn de mẹ taidi United Kingdom.\n\nWeda he taidi yede\nAyimatẹn\nAyimatẹn Akọta\nOtò","num_words":225,"character_repetition_ratio":0.033,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74884.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Alausa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alawusa, he yin yinyọnẹn to paa mẹ di Alausa yin lẹdo tangan de to Ikeja, tatọ́-tẹnnọ̀ Ayimatẹn Awọnlin tọn tọn. Finẹ wẹ Wekantẹn Awọnlin tọn po azọ́nwatẹn Ayimatẹngán po Alọgọtọ-Ayimatẹngán Awọnlin tọn tọn tin te.\nAlawusa sọ tindo Lẹdo Ahọ́nkan Ajọwiwa tọn (Central Business District) de he nọ penukúndo tito ajọ́wiwa po otò voovo lẹ po tọn susu lẹ taidi, Cadbury Nigeria Plc po devo lẹ po he azọ́nwatẹn yetọn lẹ tin to lẹdo lọ mẹ. E sọ tin finọtẹn he ma ján sọmọ susu lẹ taidi, Cornerstone Estate; MKO Abiola Garden lẹ to finẹ.\n\nTo azán 4tọ, Kọ́yànsun 2020 tọn, Alhaji Muftau Toyin Bhadmus ogbẹ́ he to gandu to alọnu din, Odewale tọn, yin zize do ofin ji taidi Kọmẹgán Alausa tọn (Baale of Alausa) to Ikeja.","num_words":163,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52540.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Alex%20Badeh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alex Sabumdu Badeh ( to osun widopotọ azan ṣianwetọ owhe 1957 tọn jẹ azan fọtọnnukunawetọ osun wiawetọ tọn mẹ) yin tonudọtọ otogbo Naijilia tọn boka sọ yin awhangan ogan sunwhlevu ẹnẹ tọn to ogbẹ awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn lẹ mẹ to otogbo Naijilia tọn mẹ.\nEwọ sọ yin Mẹfọtọnnukunatọnwhangan awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn lẹ tọn po omẹ fọtọnwhangan avunlọyitọ tọn na awhanfunnu lẹ tọn to Naijilia, sọn owhe 2014 jẹ 2015 tọn mẹ.\nBadeh yin osodedo to gbejizọnlin etọn mẹ jeyi Abuja to ohun etọn mẹ to azan fọtọnnukunatọntọ osun wiawetọ owhe 2018 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1957 lẹ","num_words":116,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":84499.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Alex%20Gallacher","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alex Gallacher (yín jiji to azán tintan, Alunlunsun tọn to owhe 1954 tọn mẹ, e nọgbẹ̀ jẹ azán koatọ́n-nukunẹnẹtọ, Avivọsun, owhe 2021) yin Scotland vijiji de he wá yin tonudọtọ de to Australia. E yin ayinamẹtọ tonudọtọ de tọn na South Australia sọn owhe 2011 kakajẹ whenue e kú to owhe 2021. E yin dopo to hagbẹ tonudọgbẹ Australian labour Party (ALP) tọn mẹ. Gallacher yin jiji to New Cumnock to Scotland. Yè mọ azọ̀n awutuwiwọ tọn he nọ du adọvi namẹ tọn dé na Gallacher to Alunlunsun owhe 2020 tọn. E wá to Avivọsun owhè 2021 tọn na azọn lọ wutu, owhe kandeko-atọ́n-nukunẹnẹ (69) wẹ yín. \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1954 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":149,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":57734.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Alexander%20Fleming","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alexander Fleming (yin jiji to azan ṣidopotọ Avivọsun, owhe 1881 kakajẹ azan widopotọ Whejisun, owhe 1955) yin azọ́nyọnẹntọ gando nutogbẹ lẹ go to otò Scotland tọn mẹ po amasinzọ́nwatọ de po. Otọ etọn he nọ yin Hugh basi matintọ to whenue e tindo owhe kandefọtọnnukunẹnẹ, to whelọnu, Alexander yin owhe ṣianwemẹvi. E yin yinyọnẹn taun na nukunnumimọjẹnumẹ etọn gando amasin sinsinyẹn he ye nọ ylọ dọ Penicillin go to owhe 1928. E ma nunina na amasin he e mọdona to owhe 1945 po Howard Walter Florey po Ernst Boris Chain po. Kosọ etọn na amasin penicillin he e mọdona to owhe 1928 yin bẹjẹeji de na amasin antibiotics he tin to egbehe lẹ. Fleming wẹ yin nukọntọ na ogbẹ Royal Army Medical Corps to wẹkẹ whan tintan whenu. E mọ awhanfuntọ susu he ku na awugble he ye tindo wutu, ehe lọ wẹ whan ẹn nado basi dodinnanu bo mọ amasin penicillin lọ, bosọ basi dodinnanu lehe e sọgan yin zinzan do ji. Fleming basi matintọ na ahunzọ̀n wutu to oto London tọn mẹ. Eyin didi do tẹpá St. Paul's Cathedral tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n \n \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1881 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1955 lẹ","num_words":228,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":79911.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Alfa%20po%20Omega%20po","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alfa po Omega po wekun tintan po godo tọn po to wekun Glẹkigbe tọn lẹ mẹ.","num_words":19,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68387.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ali%20Ansarian","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ali Ansarian (Persian: علی انصاریان; Azan atọ́ntọ Liyasun, owhe 1977 yi jẹ azán atọ̀ntọ Afínplọsun, owhe 2021) yin bọluhotọ otò Iran tọn.\nE basi matintọ to azán atọ̀ntọ Afínplọsun, owhe 2021 tọn gbọn Azọ̀nylankan COVID-19 tọn gblamẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1977 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":71,"character_repetition_ratio":0.11,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.279,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":27398.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Alimosho","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alimosho yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to Miná Ikeja tọn, tó Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to Naijilia. Ewọ wẹ yin lẹdo gandudu dokọ̀ tọn he kló hugan to Awọnlin, bọ sọha mẹhe nọ nọ̀ finẹ lẹ tọn yì 1,288,714, sọgbe hẹ Mẹhihia owhe 2006 tọn (etomọṣo, Gandudu Awọnlin tọn sọta sọha Mẹhihia tọn enẹ bo dọ dọ̀ sọha mẹhe tin to LGD tọn lọ mẹ lẹ su hugan livi awè).\n\nE ko wa yin mimá do Lẹdo Whedo Nukọ̀nyiyi-dindin tọn (Local Community Development Areas (LCDA)) susu. Tito vọjlado bibasi na LCDA tọn lọ bẹjẹeji to anademẹ Bola Ilori, mẹhe yin azìnponọ Gandudu Dokọ̀ tọn Alimosho hoho tọn lọ tọn. Mimá kleunkleun ṣidopo he yin didetọn sọn Alimosho hoho tọn lọ mẹ lẹ wẹ: Agbado\/Oke-odo LCDA, Ayobo\/Ipaja LCDA, Alimosho LG, Egbe\/Idimu LCDA, Ikotun\/Igando LCDA po Mosan Okunola LCDA. \nLGD lọ mẹ wẹ otò-hunnukún Egbeda\/Akowonjo tin te. \n\nAlimosho yin didoai to owhe 1945 tọn mẹ podọ e nọ̀ aṣẹpipa agbegbe whèyihọ-waji tọn (western region) tọn glọ to whenẹnu. Suhugan mẹhe nọ nọ̀ Alimosho lẹ tọn wẹ yin Egbado lẹ. Lẹdo lọ tindo nuwiwa aṣà tọn susu lẹ, dehe yin tọ́ntlọ́ngbọ́n to ye mẹ lẹ wẹ hùnwhẹ whemẹ̀whemẹ̀ tọn Olò lẹ, Gunnukó lẹ po Egungun lẹ po tọn. Sinsẹ̀n tangan he to lẹdo lọ mẹ lẹ wẹ, Male po Mẹylọhodotọ́ Klisti tọn lẹ po. Ayọgbe wẹ yè nọ do hugan to lẹdo lọ mẹ. \n\nWekantẹn Alimosho tọn tintan yin petlezìn onù-awènọ de to tòhomẹ-liho Council tọn ji, fie ko wa yin LCDA Egbe\/Idimu tọn todin.\n\nYẹdide-sedotẹn\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu tọn lẹ\n Alimosho Local Government\n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":340,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":46767.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Alioune%20Badara%20Ciss%C3%A9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alioune Badara Cissé (7 Afínplọsun 1958 – 28 Avivọsun 2021) yin tonudọtọ senegal tọn.\nE yin dopo to ogbẹ Alliance for the Republic (APR). E yin Lizọnyizọnwatọ jonọ-gbéji senegal tọn sọn 4 Lidosun jẹ 29 Kọ̀yánsun 2012.\nE yin jiji to Saint-Louis, Senegal.\nBadara Cissé yin kukutọ to Dakar, Senegal to 28 Avivọsun 2021 tọn sọn Azọ̀nylankan COVID-19 tọn podo owhe 63 po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":100,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.3,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":48197.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aliyu%20Attah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aliyu Attah yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Muhammadu Gambo Jimeta tọn mẹ to 1990, podọ Ibrahim Coomassie sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to 1993.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":58,"character_repetition_ratio":0.142,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":44735.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aliyu%20Magatakarda%20Wamakko","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aliyu Magatakarda Wamakko yin jiji to Azan tintan, Osun Atọntọ, Owhe 1953. To owhe 2007, Osun Ẹnẹtọ, ye yi ovo do dee do otẹn Ayimatẹngan tọn mẹ to Sokoto to otò Naijilia tọn mẹ. E bo sọ yin nukunmọnu ogbẹ tonudidọ tọn People's Democratic Party (PDP) he ye nọ ylọ dọ ogbẹ Whehẹnọ.\n\nTito wehihia po azọn etọn po tọn\nE yi wehọmẹ mẹplọntọ lẹ tọn he mi yọnẹn taidi Teacher's College to Oto Sokoto tọn mẹ to gblagbla owhe 1968 jẹ owhe 1972 tọn mẹ, ehe dohia dọ ezan owhe enẹ. To whenue e fo Wehọmẹ yiyi etọn, e wazọn mẹplọntọ tọn to gblagbla owhe 1973 jẹ owhe 1977, whẹpo e do wa yi wehọmẹ Alavọ tọn University of Pittsburgh to otò America tọn mẹ. E fo wehọmẹ Alavọ tọn etọn bo yi gbedewema BSc tọn to owhe 1980 tọn me. Enẹgodo e wa l���kọdo Naijilia bo wazọn taidi mẹplọntọ de to wehọmẹ mẹplọntọ lẹ tọn he yin Teacher's College. Wamakko wazọn to azọnwhe gandudu dókọtọnon Zumi tọn taidi mẹhe bọdo wekantọ go. Eyin zidedaga to azọn etọn mẹ taidi tẹnmẹpọnnamẹtọ wekantọ tọn de. Enẹgodo e sọ wazọn to gandudu dókọtọn Kuara Namoda tọn. E so wa du azinponọ to gandudu dókọtọn Sokoto tọn mẹ sọn owhe 1986 tọn jẹ owhe 1987. Wamakko lezun ogandaho na azọnwhe Nọtẹn po Ayidedai po tọn na gbejizọnlinzintọ lẹ to Sokoto to owhe 1992 osun atọntọ, Wamakko so yin zizedaga do otẹn anadenanutọ daho na azọn vonọtaun lẹ to azọnwhe Ayimatẹngan Ayimaten Sokoto tọn mẹ.\n\nTito tonudidọ etọn tọn\nTo owhe 1999 mẹ, Wamakko lẹzun mẹbọdomẹgotọ Ayimatẹngan Attahiru Bafarawa he yin Ayimatẹngan Ayimatẹn Sokoto tọn to ogbe Tonudidọ tọn All Nigeria People's Party(ANPP) tọn glọ. Podọ ga, Tovi lẹ sọ vọ ẹ dé gbọn ovodido dali taidi mẹbọdomẹgotọ Ayimatẹngan tọn, to osun ẹnẹtọ, owhe 2003 tọn mẹ. E kanwe bo Jo otẹn mẹbọdomẹgotọ Ayimatẹngan lọ tọn dó to Azan fọtọntọ, osun atọntọ, owhe 2006 tọn mẹ. To osun ẹnẹtọ, owhe 2007 tọn mẹ wẹ Wamakko blavo na otẹn Ayimatẹngan Ayimatẹn Sokoto tọn to ogbẹ People's Democratic Party tọn glọ, e sọ tọnta to vobibla lọ mẹ. To Azan ko-atọn-nukun-ẹnẹtọ, osun atọntọ, owhe 2007 tọn mẹ wẹ Ayimatẹngan Wamakko jẹ Azọn wa taidi Ayimatẹngan de. Ṣigba, to osun ẹnẹtọ, owhe 2008 tọn mẹ wẹ Osẹnwe tọn, bọ kọdetọn vobibla Wamakko tọn Nado dù Ayimatẹngan yin gbigbẹdai na e ko to ogbẹ All Nigeria People's Party (ANPP) dai wutu, to whenuena e sọ yi blavo devo nado dù Ayimatẹngan bọ e sọ tọnta to ogbẹ People's Democratic Party (PDP) tọn mẹ. Whẹdọtẹn degbe dọ Abdullahi Balarabe Salame ni jẹ otẹn tẹnmẹpọnnamẹtọ Ayimatẹngan tọn bẹsọn Azan widopotọ, osun ẹnẹtọ jẹ Azan ko-atọn-nukun-ẹnẹtọ osun atọntọ, owhe 2008 (11 April-28 May 2008)tọn mẹ whẹpo mẹhe nọ basi tito ovodide tọn lẹ nido vọ tito ovo devo basi. Tito ovodido to Wamakko po Muhammadu Maigari Dingyadi po ṣẹnṣẹn he blavo sọn ogbẹ (PDP) tọn mẹ podọ Wamakko po Attahiru Bafarawa po he yin didoai to ogbẹ Tonudidọ tọn (PDP) tọn sọ yin vivọbasi. Wamakko sọ tọnta wlaawetọ taidi Ayimatẹngan dé bo sọ bẹ azọn jẹeji to owhe 2008 tọn mẹ. Mẹhe to Ogán whlẹn hẹ lẹ dọ emi na yí whẹdọtẹn nado diọnukunsọ kọdetọn vobibla lọ tọn. To owhe 2007, Wamakko basi tito de nado dé ohẹn po he yin yinyọnẹn taidi State Poverty Reduction Agency (SPRA). To Osun Ṣiẹnẹtọ Owhe 2009 tọn mẹ, e sọ wleawuna nọtẹn he yi fọtõndonuawe na mẹhe ma tindó fi he ye na mọ lẹ. Yinukọn dogọ, e basi zẹẹmẹ sọ èmí ma na dó azọnwhe akuẹsẹdotẹn tọn dé ai, ṣigba gandudu emitọn gandudu emitọn na nọ godo na mẹdepope he yinwana ẹn lẹ. To osun aotọ owhe 2009 tọn mẹ, Kọmiṣọna na tito whẹdida dókọtọn dọ yé ko wleawufo nado dindona Ayimatẹngan dai tọn Attahiru Bafarawa po omẹ atọn devo lẹ po na walọ ylankan he yé zan podọ lẹ he yé zan tokuẹ he sọ liva atọn Naira gbọn to whenuena yé to Ayimatẹngan yin to otò lọ mẹ. Bafarawa ylọ ayidonugo ogbẹ dodinnanutọ Ayimatẹngan Wamakko tọn he yin Ayimatẹn Sokoto tọn bo dọ na yé dọ yé jlo na diọnukunsọ emi mahopọnna azọn titengbe he emi ko wa to whenuena emi gbẹ to Ayimatẹngan yin to Ṣokoto to whelọnu, bo sọ yidogọ dọ Wamakko wẹ mẹbọdomẹgotọ emitọn to whelọnu, dọ yé ni tẹnpọn bo sẹwẹndo Wamakko whẹpo tito dodinnanu lọ tọn nido bẹjẹeji. Todin dodinnanutọ lọ lẹ lẹnnupọndoeji bo mọ dọ whẹho lọ ko wa lẹzun nuhe doglẹ dé.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1953 lẹ","num_words":879,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":51844.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Al%E1%BA%B9kzanda%20De%20Yin%20Daho-gb%C3%B3","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alẹkzanda Atọntọ Makedonia tọn (20 kavi 21 Liyasun 356 BC -10 kavi 11 Ayidosun 323 BC)yin yinyọnen di Alẹkzanda De Yin Daho-gbó. Eyin Ahọlu Makẹdóníà tọn sọn Owhe 336BC jẹ Oku Etọn whenu to owhe 323BC. Ewọ wẹ Awhangan Daho Hungan to whelọnu. É yin jiji to owhe 323BC to Oto Pella heyin Ayimatẹn Makẹdóníà tọn.\nAlẹkzanda yin visunnu phillip heyin Ahọlu Makẹdóníà po Aihundatọ lanmẹyiya, Ahọvi Epirọsi tọn. Alẹkzanda mọ Lehe Otọ Etọn diọ Makẹdóníà Zun Awhanpa Daho gbọn sọ Ovu whenu Eton, bo mọ Lehe e gbawhan to Awhangbenu to (Balkan) dó.\nTo Whenuena e yin owhe wiatọn mẹvi, phillip Basi oylọ na nuyonentọ Glẹki tọn dé je bọ yin Aristotle nado wa yin mẹplọntọ na Ovi Etọn he yin Alẹkzanda. To owhe Atọ̀n gblamẹ Arisitotu plọnnu Alẹkzanda sọmọ bọ é tindo owanyi to nuplọnmẹ lẹunnuyọnẹn po Amasin bibasi po, ehe wa yin nujọnu hugan to gbẹzan Alẹkzanda tọn mẹ.\n\nAlẹkzanda to Awhangbenu\nTo 340Bc, phillip Basi oylọ na Awhanfuntọ Makẹdóníà tọn lẹ Nado yi funawhan. É ze Alẹkzanda Owhe fọtọnnukundopo mẹvi do otẹn Aṣẹpipa tọn mẹ bo yí Awhangbenu.sigba to godo mẹ awhanfuntọ Maedi tọn diọnukunsọ whezezẹtẹn Makẹdóníà bo jẹ Atẹṣi ji, bọ hẹn Hunyanhunyan biọ otọ lọ mẹ. Alẹkzanda Basi oylọ na Awhanfuntọ Etọn lẹ nado yi doalọte na Maedinu lẹ, ye gbawhan yetọn, bo diọ yinkọ na otọ yetọn Zun Alezandirọpoli.\nAlẹkzanda lẹzun Ahọlu Makẹdóníà tọn to whenuena Otọ Etọn yin Huhu. Opli dé yin bibasi to todaho Glẹki tọn je zọn bọ é lẹzun ogàn Daho Awhanpa lẹ tọ. E Zan huhlọn Aṣẹpipa tọn Etọn do pli Awhanpa susu lẹ sọgbe jẹ linlẹn Otọ Etọn. To owhe 334Bc tọn, E dé gandudu pẹsianu lẹ tọn dó Asia pẹvi ji. É jẹ Agbawhlenji hẹ pẹsianu lẹ na Owhe Ao. Alẹkzanda gbawhan pẹsianu lẹ tọn po isusi po Gaugamẹla po. É dé Ahọlu pẹsianu Darusi Atọ̀ntọ sọn Aigba lọ bo yí Aigba pẹsianu lẹ tọn lẹ. É da Ahọvi lọ nado dohia sọ gbekọndopọ tin to Aigba yọyọ lọ mẹ. To ojlẹ dé mẹ, Gandudu Alẹkzanda tọn dlẹnkan sọn Ohu Adiriatiki tọn kaka jẹ Otọ India tọ kọn. É funawhan hẹ otò Indiani tọn to owhe 326Bc, bọ gbawhan Ahọlu porusi tọn,he duahọlu do Punjabu ji. To Whenue ye ko kọngbedopọ godo, Indiani yin mima do Ahọluduta susu ji. Awhanfuntọ lọ lẹ gbẹ Nado dasa indusi yi funawhan jẹ Ahọlu he tin to awa Awetọ ji, enẹwutu Alẹkzanda plan ye tọn sọn Oto Indiani tọn mẹ. Alẹkzanda ku to Bábílónì to owhe 323Bc, ṣigba gbẹtọ lẹ ma yọ Nuhe hui na taun tọ. Mẹdelẹ sọ nudido, mẹhuhu kavi Ova wẹ hui. Ṣigba whẹpo e dó ku wẹ é ko tindo linlẹn nado yi ho Aigba Arabia tọn yi. To oku Etọn godo Awhanpa delẹ tlẹn gandudu Etọn dó flinflin. Diarọsi Dugan do Ayimatẹn susu ji. Gandudu lọ lẹ Nọ funawhan sọta yedelẹ. Mẹhe Gan to yé mẹ wẹ tomẹnu seleusidi tọn. Gandudu Alẹkzanda tọn bẹ Aṣa Glẹki tọn po Ogbe Etọn po hẹn. É wamọ na todaho Ko (20) he ye do yinkọ Etọn na, Titengbe Alẹkzanda Ejibiti tọn. Whesisa do Makẹdóníà zọn bọ oto lọ hunnukun. Ohia ehe sọgan yin mimọ to Aigba Awhanfuntọ Byzantine tọn to hohowhenu. Gbẹtọ lẹ bo nọ dó Glẹnsigbe to ṣẹnṣẹn po wheyihọ waji Anatolia kakajẹ owhe 1920 lẹ.\nAlẹkzanda ku gbọn Ova Dali, to owhe gbannukunawetọ tọn. Mẹde ma gbawhan etọn pọn.\n\nAlòdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nWhenuho","num_words":678,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69872.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Al%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alọ yin dopo to awutugonu agbasa tọn lẹ mẹ. Dibla yin gbẹtọvi lẹpo wẹ tindo alọ awe (2). Alọ dopo nọ tindo ofẹnvi ẹnẹ po ofẹnsu dopo po. Popolẹpo to pọmẹ nọ yin alọvi atọ́n. Ohu atọ́n he tin to alọ mẹ nọ yin yiylọdọ metacarpal to yovogbe mẹ. Sọn alọkọ yi ofẹnnu, ohu koatọ́nnukunawe (27) wẹ e bẹhẹn. Eyin alọvi lẹpo ha, e nọ lezun Akotokun. Alọ nọ saba yọnna yizan nado hẹnugo, etlẹ yin Kanlin tọn lọsu, ṣigba alọ gbẹtọ tọn sọ nọ wazọn susu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":92,"character_repetition_ratio":0.009,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65295.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Al%E1%BB%8Dnuz%E1%BB%8Dnwiwa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alọnuzọnwiwa wẹ azọ́n he gbẹtọ lẹ nọ plọn bo nọ yi alọ do wa lẹ. Mahopọnna dé he azọ́n lọ sinyẹn sọ alọ wẹ yé nọ zan po azọnwanu devo lẹ po dó wazọn lọ.\nAlọnuzọnwatọ wẹ mehe ko plọn azọ́n, bo sọ yín nuyọnẹntọ de bo nọ yi alọtata podo azọnwanu lẹ po do nọ wazọn bosọ nọ basi nuzinzan lẹ.\nAlọzọn susu wẹ tin to Gbagli, alọnuzọn delẹ wẹ:\nAmazọnwiwa\nFọtodide\nWhevihuhu\nGlezọn\nAfọpatitọ\nAvọtitọ\nOda pipa\nOda bibla\nOzàn linlọn\nOzẹ́n bibasi","num_words":98,"character_repetition_ratio":0.028,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.21,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":55544.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Al%E1%BB%8Dwle","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alọwle yin kọndopọ he tin omẹ awe ṣẹnṣẹn. nugbo lọ nado wlealọ nọ saba yin yiylọdọ omẹ sinsin dopọ. To ninọmẹ susu mẹ, gbẹtọ lẹ nọ saba basi hunwhẹ na alọwle. Hunwhẹ lọ nọ saba yin yiylọdọ hunwhẹ alọwle tọn. To aihọn lọ mẹ blebu, kọndopọ ehe nọ wa aimẹ to sunnu po yọnnu po ṣẹnṣẹn he nọ wa yin asu po asi po. Nalete, ninọmẹ mọnkọ lẹ lọsu nọ wa aimẹ to vijinu dopolọ ṣẹnṣẹn bosọ nọ yin godonọ na gbọn tohọluduta gblamẹ, Alọwle sinsẹn tọn nọ yin bibasi gbọn yewhenọ lẹ gblamẹ. Lẹdo delẹ kealọyi alọwle podo yonnu susu po. To fidelẹ, yonnu dopo sogan wlealọ po sunnu susu po. gblagbla owhe he mẹ ye nọ saba wlealọ te wẹ owhe 25 je 30.\n\nWhẹwhinwhẹn\nWhẹnwhinwhẹn susu wẹ tin he zọn bọ mesusu do nọ wlealọ , ehe bẹ\nYe jlo na tindo whẹndo yẹtọn titi he yin alokẹyi.\nYe jlo na tindo ovi lẹ bo nado bẹ nutindo yetọn lẹ na ye.\nNa mẹdelẹ, ye jlo na lẹzun tovi oto de tọn.\n\nDotẹnmẹ\nDotẹnmẹ delẹ nọ tin na mẹhe wlealọ lẹ.\nDotẹnmẹ lọ nado pọn omẹ awetọ to dotowhé kavi ganpamẹ.\nDotẹnmẹ lọ nado basi nudide na omẹ awetọ to whenue mẹde ma sọgan basi mọ.\n\nSinsẹn\nAlọwle gbagbọnọ tọn nọ saba wa aimẹ to sinsẹn họmẹ, to sinsẹn họmẹ, ye omẹ awẹ lẹ nọ dopa nado yiwanna yedelẹ kakadoi. Mọdopolọ to malenu lẹ mẹ.\n\nHosọ devo lẹ\nGbẹdai\nAlọwle Yopovu lẹ tọn\nAlọwle asa tọn\n\nAlodlendonu le","num_words":263,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":62781.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Amaka%20Igwe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Amaka Igwe (he yin jiji to Azan Awetọ, Alunlunsun, owhe 1963 tọn jẹ Azan gbanewheawetọ, Lidosun, owhe 2014 tọn). Yin Aihundatọ Sinimọto tọn dé podọ ajọjlatọ tele ji tọn dé po to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2014 lẹ","num_words":58,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.284,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52866.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Amarachi%20Nwosu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Anarachi Nwosu (yin jiji to azan koatọnnukunẹnnẹtọ osun ṣiẹnnẹtọ owhe 1994.) yin yẹdenanutọ, aihundatọ po wekantọ po, Yin tovi oto Naijilia. Ewọ wẹ da Melaníe Unscripted. Aihun otan tọn Black he e basi to oto Tokyo tọn mẹ wa sọawuhia to International Centre of Photography to owhe 2017 to oto New York tọn mẹ. E sọ sọawuhia to Ultra Super New Gallery to oto Harajaku tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn po tito wepinplọn etọn tọn po\nMẹjitọ Amarachi tọn yin Ibovi. E yi wehọmẹ daho alavọ tọn Temple University to oto Philadelphia tọn mẹ.\n\nAzọn\nTo owhe 2019, Malala Yousafzai mọ nunina Nobel Laureate Youngest Winner tọn yi bo ylọ Nwosu nado wa de yẹdide, enẹwẹ yin gbejizọnlin etọn yi Tokyo. Ewọ wẹ dé yẹdide na gbẹtọ nukundeji lẹ di Naomi Campbell to whenue e wa Aimatẹn Awọnlin tọn to oto Naijilia tọn mẹ po Ebonee Davis po. E ko sọ basi nukọntọ na aihun pevi to azọnwhe di Nike to Naijilia, e ko sọ wazọn po hanjitọ lẹ di Mr Eazi, Yxng Bane, Nonso Amadi, Odunsi The Engine, Santi, Kwesi Arthur po Tóbi Lou po. E sọ wazọn di yẹdenanutọ na Childish Gambino to owhe 2018. Ewọ wẹ yẹdenanutọ na The Fader he yin bibasi to oto Japan tọn mẹ. To owhe 2017, ewọ po Stella McCartney po wẹ yin yẹdenanutọ lọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":291,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69841.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Andrew%20Jackson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Andrew Jackson (azán fọntọ̀tọ Whejisun, owhe 1767 yi jẹ azán ṣiatọ̀ntọ Ayidosun, owhe 1845) yin togbogan ṣiawetọ to otò Plidopọ Ayimatẹn lẹ tọn Amẹlika tọn (United States) mẹ (sọn 1829 jẹ 1837), e sọ yin Mẹgángán to Awhan New Orleans tọn whenu (1815). Mọdopolọ ewọ wẹ bẹ gandudu Midedenu lẹ tọn jẹeji.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1767 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1845 lẹ","num_words":80,"character_repetition_ratio":0.033,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.296,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":73377.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Andr%C3%A1s%20G%C3%A1lsz%C3%A9csy","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"András Gálszécsy yín jiji to (azán ṣinawetọ, Awewesun owhe 1933 tọn bo nọgbẹ̀ jẹ azán ṣinawetọ, kọyànsun owhe 2021(kúzan etọn yín lila to azán ehe gbe). Yin whẹyidọtọ Hungary-nu de podọ e sọ yin tonudọtọ de ga. \nE yin lizọnyizọnwatọ civilian intelligence service, dodinanutọ́ Hungary-nu. Gálszécsy kú to azán ṣinawetọ kọyànsun owhe 2021, owhe 87 yinyin mẹ. \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1933 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":85,"character_repetition_ratio":0.103,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":50993.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ang%C3%A9lique%20Kidjo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Angélique Kpasseloko Hinto Hounsinou Kanjo Manta Zogbin Kidjo he yin jiji to azán wiẹnẹtọ Liyasun, owhe 1960 tọn, yin hànsinọ, hànkantọ, aihundatọ podọ avunlọyina jlọjẹ gbẹtọvi lẹ tọn tọ he yin yinyọnẹn gbọn aṣà voovo he e nọ yizan nado pa ohàn etọn lẹ te. To owhe 2007, hojlawema Time Magazine ylọẹdọ Africa's premier diva he zẹẹmẹ dó yọnnu hansinọ klandovo Aflika tọn. Angélique jihan to aihundida lanmẹyiya tọn he yin Tokyo 2020 Olympic games to azán konukunnatọn tọ Liyasun Owhe 2021. Delẹ to ohàn he ze yinkọ Kidjo tọn dó àga wẹ; Agolo, we we, Adouma, wombo Lombo, Aflika, Batonga podo Malaika po.\nKidjo nọ dó ogbè voovo atọ́n (5), yédọ: Fọngbe, Flansegbe, Ayọgbe , Gẹngbe po Glẹnsigbe po. E sọ penugo nado jihàn to ogbè ehelẹ mẹ ganji. Kidjo nọ yawu zan nuhiho zẹnlin Benẹ tọn to húngbe etọn lẹ mẹ.\n\nParis\nWhenuena Kidjo to azọ́n wá nado su wehọmẹkuẹ etọn, e plọn hanjiji to CIM, hanjiwhe Jazz tọn he do yinkọ taun to otò Paris tọn mẹ. Flẹn wẹ e mọ hànjitọ po hànpatọ Jean Hebrail mẹhe e ji ohàn etọn susu po e po bosọ wlealọ hẹẹ to owhe 1987. E sọ bayi agban he yè nọ ylọ dọ parakou na hànjiwhe Open Jazz Label.\n\nOtàn vuwhenu etọn tọn\nAngélique Kidjo yin jiji to gbètato Ouidah tọn to Benẹ yigbaji. Otọ́ etọn tlọn Fọnugbéji to Ouidah podọ Ọnọ etọn tlọn Ayọnugbéji. Whenuena Kidjo to ovu, e yinwanna Benẹ sìn ohàn hohowhenu tọn lẹ, Miriama Makeba, Hugh Masakela, James Brown, Manu Dibango, Otis Redding, Jimi Hendrix, Stvie Wonder, Osibisa podo Santana po.\nWhenue é do owhe ṣidopo, E jẹ aihunda po onọ etọn sìn hanjigbẹ po, ehe dike Kidjo do yinwanna aṣa hanjiji po wedudu otò etọn mẹ tọn. Kidjo jẹ hanji ji to hanjigbẹ wehọmẹ etọn tọn Les Sphinx bo sọ dó kọdetọn dagbe taidi joja dè na apajlẹ Mariam Makeba Les Trois Z tọ he e hodo bọ yé sọ jọ ohàn lọ to ladio otò tọn ji.\nTo fifonu owhe 1980 tọn, Kidjo ko lẹzun hansinọ nukundeji to otò Paris fọn mẹ.\n\nAgbán Angélique Kidjo tọn lẹ\nParakou Kidjo sìn agbán tintan he yi togodo parakou yin dide tọ́n to owhe 1989, ehe godo wẹ e ji ohàn devo lẹ po hànpatọ Jean Hébrail po Jasper var't Hof po.\n\nAye\nAgbán Aye yin zize jẹ gbonu to owhe 1994 gbọn alọ David Z to prince's Paisley park studio to Minneapolis to London.\nAgbán dopolo mẹ wẹ ohàn Agolo je video etọn yin anadena gbọn Michael Meyer dali.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1960 lẹ\n Benẹ-nu lẹ\nHànjitọ lẹ to Benẹ","num_words":539,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":63634.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ansar-ud-deen%20Society%20Grammar%20School%2C%20Badagry.","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ansar-ud-deen Society Grammar School , Badagry (he yin didoai to azán tintan, Zósun 1980 tọn) yin dopo to wehọmẹ daho he tin to lẹdo Gbagli tọn mẹ lẹ, he yin apadewhe ayimatẹn Awọnlin tọn. Wehọmẹ ehe nọ wleawuna wehọmẹvi lẹ nado dejido mẹdetiti go, bo sọ nọ plọn yé lehe yé na nọpọ́ po mẹdevo lẹ po do podọ bosọ plọn yé nuyọnẹn he na wá hẹn yé yí wehọmẹ Alavọ tọn lẹ. Wehọmẹ lọ tin to Gandudu Dokọtọn Gbagli tọn glọ, he tin to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nOtàn he gando wehọmẹ lọ go lẹ\nWehọmẹ lọ yin didoai to azán tintan zósun tọn to 1980, mẹmẹsunnu M.A Durojaiye wẹ yin wehọmẹgán tintan he wehọmẹ lọ tindo.\nTo azán ṣidopotọ Alunlunsun tọn to 2003, wehọmẹ ehe wa yin mima do adà awe ji he tindo ohọ̀ atọ̀n (3) to ada dopodopo mẹ. Adà atọ̀n (3) tintan nọ yin yiylọdọ 'Adà Pẹvi' podọ adà atọ̀n (3) awetọ nọ yin yiylọdọ 'Adà Daho'.\n\nMẹplọntọ he ko wazọ́n to wehọmẹ lọ pọn lẹ\nMẹmẹsunnu Ogundimu Ayodele\nMẹmẹsunnu Asọgba\nMẹmẹsunn Okoro A.F\n\nWehọmẹvi he wazọ́n ganji to owhe he wayi lẹ mẹ\nFrancisco Numavoh Y. (Best WAEC result 2010)\n\nGbẹtọ nukundeji he yí wehọmẹ lọ lẹ\n\nAzọ́n he nọ yin pinplọnmẹ to wehọmẹ lọ lẹ\nEconomics\nMathematics\nGeography\nBiology\nEnglish language\nYoruba\nMathematics\nChemistry\nPhysics\nFurther Mathamatics\nPo mọmọ lẹ po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nWehọmẹ lẹ","num_words":275,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65421.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Anthony%20Afolabi%20Adegbola","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Anthony Afolabi Adegbola yin Mẹplọntọ Daho gando Oyọnẹn Kanlin lẹ tọn go podọ e sọ yin ogán daho na Lẹnunuyọnẹntọ Tògbo Naijilia tọn lẹ dai. To 1993, E yin dide nado yin Ogán lẹnunnuyọnẹn tọn bo yitẹn sọn Akpanoluo Ikpong Ikpong Ette si.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":61,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.207,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":94839.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Antioku%20Silia%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Antioku Silia tọn tin to tọ̀sisa Orontes ji, yèdọ nudi kilomẹtlu 30 sọn huto Meditelane tọn he to Seleukia podọ nudi kilomẹtlu 550 do agewaji Jelusalẹm tọn. Séleucus I Nicator, he yin togán tintan Ahọluigba Séleucide tọn wẹ do Antioku ai to owhe 300 B.C.E. Antioku yawu diyin na e yin tatọ́-tònọ ahọluigba enẹ tọn wutu. To owhe 64 B.C.E., Awhàngán Lomu tọn Pompée yí Silia do basi ayimatẹn Lomu tọn de, bọ Antioku lẹzun tatọ́-tònọ etọn. To owhe kanweko tintan C.E., gbọnvona Lomu po Alẹkzandli po, Antioku wẹ yin tòdaho atọ̀ntọ he klo bosọ jẹ adọkun hugan to tòdaho he tin to Ahọluigba Lomu tọn glọ lẹpo mẹ. Antioku yin ahọnkan ajọwiwa tọn po tonudidọ po tọn. Agbàn ajọwatọ he to Silia lẹpo tọn wẹ nọ gbọn finẹ whẹpo do nọ yin didohlan lẹdo ohù Meditelane tọn he pò lẹ mẹ. Ju lẹ sù to Antioku.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nWhenuho","num_words":185,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":44593.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Apa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Apa yin dopo to otò hoho he tin to Lẹdo Gbagli tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ lẹ mẹ. Apa yin oto de he tindo Ahọlu po mẹtogan tẹmẹ lẹ po. Ovíví Odudua tọn lẹ he nọ yin Awolinu wẹ Sawhe do tòpẹvi Apa tọn. To Whezẹtẹn waji e ma dogbo po Gbagli po, to wheyihọ waji e ma dogbo po Inọginu lẹ po, to ohuwaji é má dogbo po Sẹmẹ po,to agewaji e ma dogbó po tọsisa he yì Aimatẹn Ogun tọn po.\n\nOtan tòpẹvi Apa tọn \nOdudua sinvi he nọ yin Aṣeeṣe wẹ sawhe to owhe kanweko whiawe jẹnukọn (12 AD) ewọ po hagbẹ etọn lẹpo ko nọ òtò de lẹ taidi Ọtọ Awoli yakka Iddo tọn, Oko-ọba to Ayimatẹn Awọnlin tọn, Ibeshe po Ọjọ po. Susu to ye mẹ gbẹ po to otò ehelẹ mẹ kaka jẹ egbehe. Ye zindonukọn kaka bo jẹ̀ Atinsa de,de e nọ yín Apa, Offa wa dọna ye dọ ye ni sawhe to atinsa lọ Aṣeeṣe po hagbẹ yetọn lẹ se nuhe offa dọna ye, enẹwutu ye na otò lọ yinkọ Apa kaka jẹ̀ égbe.\nAṣeeṣe wẹ yin ahọlu titan to Apa tomẹ bosọ dẹn taun to azinpoji, sọn whenẹnu whẹndo awe wẹ nọ du ahọlu, dehe whẹndo ṣinatọn nọ du mẹtogan tẹnmẹn lẹ. Whẹndo awe lọ wẹ̀ Whẹndo Ojogun tọn po Idi ọta tọn po. To whenue Apa tomẹ ko sinai jẹ oba de mẹ delẹ to yemẹ lẹkọ do Port-Novo to Dahomẹ sin ahọlu tomẹ he ko wa lẹdo Benẹ egbe. De mẹhe lẹkọ enẹ lẹ do jẹ̀ dọn, ye sinai bo wa ylọ fihe ye sinai do lọ dọ \"Apahọluwhe\" to klake, Akọklọ po Ija ọsan tomẹ lẹ pó,enẹ wẹ zon bọ ye donọ ylọ Apa dọ Egun-Awoli, na ye ko yin kinkọndopọ wutu.\n\nKọmẹ he tin tò Apa \n Ojogun\n Ìdi-ọta\n Idosuba\n Idoluwo\n Ilemba\n Saba\n Idomosu\n Idi-ọṣun\n Idoloṣa\n Idoluwo-adanpoji\n\nAhọlu e ko du sọn bẹjẹẹji \nSọn Ahọlu Aṣeeṣe hohowhenu tọn kaka jẹ dehe to azinpoji to alọnu din yedọ, Ahọlu Oyeekan, Ilufemiloyé, Ajoseh, Pọssi III. Ahọlu gban-ewhe-awe wẹ ko du to Apá tomẹ, yinkọ yetọn lẹ wẹ:\n Àhọ́lú Aṣeeṣe\n Àhọ́lú agboju gboye\n Atẹwọgboye\n Afẹlẹlẹ joyè\n Ogigisogi\n Ọgẹgẹ\n Gbesẹ Ajoforija\n Akaraba ti kii jẹ ẹjakẹja\n Agbojulonde\n Wase Otuyẹyè\n Arogẹgẹ\n Aihọnvọn\n Whese\n Agunloye bi Oyinbo\n Ayegúnlẹ\n Sepọn\n Òkunkun\n Oṣupa\n Sagaranija\n Otuntunbiotun\n Potọn\n Erese potọn\n Arọdẹ\n Pọssi I\n Ropọn\n Abraham Toyọn Pọssi II\n Adeniran Adewọga II\n Ahọlu Oyekan Ilufẹmiloye Ajọsẹh Pọssi III\n\nOtò he Apá do aṣẹpipa deji lẹ\n Agọrin\n Inọgi\n Lopoji\n Agbọjẹdo\n Ahanvẹ\n Gboogble\n Gafla\n Sẹjẹ\n Kẹsẹ\n Weṣere\n Dado\n Iroṣu\n Gẹdu\n Akọkọ\n Yekemeh\n Ṣoko\n Paṣi\n Whlasimẹ\n Ganmẹ\n Asheri\n Afowo\n Ganyingbo\n Jofloo\n Agọnvi\n Gbaji\n Aivoji ohuwaji\n Fanuvi ohuwaji\n Agbọjẹtho ohuwaji\n Bapo ohuwaji\n Akorọ ohuwaji\n Gbedromẹ ohuwaji\n Apatọ\n Aṣhipa\n Falọla\n Kwẹmẹ\npó mọmọ lẹ po. De lẹ to òtò ehe lẹ mẹ ko yí Ahọluigba yetọn titi, taidi Kwemeh e ko do Ahọlu etọn lọsu.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":615,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70551.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aplan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aplan yin nududu tangan dé he nọ yin dudu ganji to Gunnugbeji. Dibla yindọ suhugan Gunnu lẹ wẹ yiwanna aplan bosọ nọ du. Aplan nọ yin mimọ to Fẹnyẹn mẹ, mí na din fẹnyẹn sọn glemẹ bo pà oflo sọn ego. Bo kisa diho sẹ sọn ego bo ze yi mọmẹ na lili, yé na li bọ e na mẹ ganji bọ e na yin bíbẹ dó apo dé mẹ bọ e na yin bibla ganji bosọ yin finfinọn ganji na ojlẹ dé na osin nido tọn sọn emẹ. Enẹgodo mí na tlu apó lọ bo ba ojlẹ he mí jlo na da sọn emẹ.\n\nLehe E Nọ Yin Dídá Dó\nMí na ba fẹyẹn lili lọ dó lọba dé mẹ bo ba Lifin pẹvi dé dó emẹ ga bo yan ẹn dopọ ganji. Nuhe wutu e dó yinmọ wẹ yindọ, eyin Lifin ma yi emẹ, e na ko dẹ hugan na dudu. Mí sọgan yí ojẹ pẹẹde dó emẹ eyin mí jlo ṣigba e ma yin dandan gba. To enẹgodo, mí na ba osin dó adoji bọ eyin e ko hùn miawu ganji mí na ba ẹ po dó lọba dé mẹ doai bo kọn fẹnyẹn lili he mí ko yí Lifin gọna lọ po dó osin he tin to adoji lọ bo ze wọdatin kavi atinpẹ bo jẹ huhlu i ji. E na jẹ bibi vudevude bo jẹ sinsinyẹn ji bọ osin miawu he mí ko bapo doai lọ na jẹ yiyi emẹ pẹdepẹde bọ mí na jẹ lililẹ ji na osin lọ nido biọ emẹ ganji. Mọwẹ mí na to bibasi kaka e na dó diọ wunmẹ bo bi ganji.\nMí na zlọn ẹn sọn adoji bo ba dó agban mẹ bo du po nusọnu depope he mi jlo po.","num_words":294,"character_repetition_ratio":0.023,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":97359.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ap%E1%BB%8Dsteli%20Paulu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Apọsteli Paulu (kavi Pọọlù) lọ yin yinyọnẹn di Saul Tasu tọn podọ todin di mẹwiwe St Paul. (2BC-67) E yin Juu Lomu mẹsiah wekantọ po Rabbi po. E yin mẹhe diọzun Klistiani he yise bo sọ kan wiatọn to owe Biblu tọn lẹ mẹ he ye ylọdọ Apọsteli Pọọlu tọn. Ye yin wekanhlanmẹ hlan agun lẹ po Klistiani lẹ po. E kan owe ehelẹ nado na tuli ye, podọ nado gọalọna yé nado mọnukunjẹ nuplọnmẹ Klisti tọn lẹ podọ nado gọalọna yé nado zan ogbẹzan Klistiani tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nPọọlù sìn yinkọ to dowhenu wẹ Sọọlu, e ma yin dopo lọ hẹ Ahọlu Sọọlu sọn owe Samuẹli tọn to alẹnu hoho mẹ tọn gba. E whẹn taidi mẹhe plọn osẹn Júù tọn aliho he mẹ Glẹkinu lẹ nọ yihodohogò dó. Ye dọho gando Sọọlu go tintan to Biblu mẹ sẹpọ vivọnu owalọ weta ṣianwetọ mẹ. Afọdide Klistiani lẹ tọn zindonukọn to fọnsọnku po Olọnmẹ yiyi Jésù tọn po godo. Pọọlù jẹagọdo dó aliho ehe go sinsiẹn. Ejaya nado to pinpọn lehe mẹwiwe Stephen yin zannu dlan do di hodotọ Jesu tọn tintan he yin huhu di kunudetọ etọn to whenuena hodidọ de he doadi na whẹdọtẹn Júù lẹ tọn he to azọ́n wa na Ahọluduta Lomu tọn gọalọ nado wle bo hu Klistiani susu lẹ to Islẹli po otò he sọ sẹpọ ẹ lẹ po mẹ. To godo mẹ Sọọlu yin didohlan otò Damasku tọn mẹ nado wle Klistiani he to finẹ lẹ nado saya na yé. To aliho ji Jiwheyẹwhe gbọn angẹli ji jẹte sọn Olọnmẹ bo dọho hlan Sọọlu, Biblu dọ nuhe jọ na mí dọmọ: to Gbejizọnlin etọn whenu sọọlu sẹpọ Damasku to ajijimẹ miòn sọn olọnmẹ bo ta lẹdo e, e họ jayi. Enẹgodo e se ogbe he dọho hlan ẹn sọ: sọọlu sọọlu wẹ ogbè lọ dọ, Etẹwutu wẹ a to homẹkẹndo mi? Hiẹ mẹnu wẹ klunọ? wẹ Sọọlu kanse, yẹn Jésù wẹ e gblọn mẹhe a to homẹkẹndo. fọn todin bo yí todaho lọ mẹ finẹ wẹ ye nadọ nuhe a na wa nawe. Mẹhe to Gbejizọnlin hẹẹ lẹ bọ abọẹ na ye ma sọgan dọho, ye se ogbe ṣigba ye ma mọ mẹdepope Sọọlu fọn sọn kọmẹ, e hun nukun etọn ṣigba e ma mọnnu enẹwutu ye hẹn alọ naẹn bo plẹn yi Damasku.E ma du kavi nu nudepope.\n\nSọọlu lẹzun Pọọlù\nWhenue Sọọlu jẹ Damasku ye planẹ yi ananiasi he yin dopo to Devi Jesu tọn lẹ mẹ finẹ wẹ e mọ nukunnu te bo sọ yin bibatizi di Klistiani. Pọọlù zan owhe atọn he bọdego do to owewiwe Júù lẹ tọn plọn dogọ nado din zẹẹmẹ na oplọn Klisti tọn lẹ. numimọ etọn diọ pọndohlan etọn gando Klistiani lẹ go mlẹnmlẹn, to Owalọ lẹ 13:9 ye jẹ yiylọ dọ Pọọlù ji ehe yin lẹdogbedevomẹ Heleni tọn na Sọọlu. E yi oyọnẹn bẹjẹji tọn etọn dó Basi zẹẹmẹ yise etọn yọyọ tọn na mẹdevo lẹ podọ nado dọho po gbẹtọ he tindo yise devo lẹ po. e zin gbejizọnlin lẹdo Lomu pe bo to nu plọn mẹlẹ gando Klisti go bo kan lẹta hlan agun he e doai lẹ. Wekanhlanmẹ lọ lẹ bẹ ada nujọnu nuplọnmẹ Klistiani tọn hẹn bo ko lẹzun apa de alẹnu yọyọ tọn to Biblu mẹ he tin to ṣenṣẹn na Owalọ po wẹndagbe lẹ po, mẹde ma yònẹn vlavo Pọọlù lọsu wẹ kàn owe lọ kavi mẹde wẹ kàn ẹn na ẹn. Ada wekanhlanmẹ tọn etọn lẹ nọ yin hihia to Mass di awetọ to nuhihia awe he jẹnukọn na wẹndagbe. Dile Biblu ma tlẹ dọ le he Pọọlù ku gbọn eyin didọ dọ Pọọlù yin huhu gbọn Ahọlu Nero dali to Lomu to 67AD jẹnukọnna whemitọnnu. E dó jlọjẹ tovi yinyin tọn he zẹẹmẹdó dọ e sọgan yin huhu gbọn ta sánná po ohi po dali kakati nado yin whiwhe donugo.\n\nWekanhlan mẹhe bọdego lẹ\n\nAdà ordinatẹ tọn lẹ\n\nWhenuho","num_words":689,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.001,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":94939.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aryeh%20Gamliel","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aryeh Gamliel (yin jiji to azan wídopotọ Whejísun, owhe 1951 jẹ azan sidopótọ, Avivọsun, owhe 2021) yin tonudọtọ́ po labi de po to Islaeli. Eyin dopo to hagbẹ knesset tọn na Shas to gblagbla 1988 po 2003 po sẹnsẹn. Gamliel yin jiji to Beersheba to Islaeli. Bẹsọn 1996 kakajẹ 1999, Gamliel yin Alọgọtọ na Nukọntọ he nọ penukundo whẹho sinsẹn tọn lẹ go. Gamliel kú to azan sidopótọ, Avivọsun, owhe kandegbannukundopo mẹvi.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1951 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":107,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":61713.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Asu-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Asu-gbe (he sọ yin yinyọnẹn di Abewa kavi Ebe-gbe) yin ogbè Nupenu lẹ tọn de he nọ yin dido to ayimatẹn Niger tọn mẹ to whèyihọ-waji Naijilia tọn.\n\nAsu-nu lẹ nọ nọ̀ diblayi glètoho ao mẹ to hùwaji-whèzẹtẹn Kontagora tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":58,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":21053.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Asumoh%20Ete%20Ekukinam","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Asumoh Ete Ekukinam(mẹhe yin jiji to 1926) yin tonudọtọ otò Naijilia tọn he sẹ̀n taidi minisita na akuẹ́zinzan otò Naijilia tọn to Mẹ̀dekannujẹ Awetọ́ whenu to 1976 po 1977 po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \n\nEkukinam yin jiji to 1929 to Ikot Epene to Ayimatẹn Akwa Ibom tọn.\n\nWehihia etọn\nEkukinam yì wehọmẹ daho Methodist Uzoakali tọn. E yí gbedewema sọn wehọmẹ Atlanta Georgia po Wharton School of finance po, to US.\n\nAzọ̀n etọn lẹ\nEkukinam yin anadenanutọ to CBN sọn 1966 jẹ̀ 1972, enẹgodo e yin mẹbọdómẹ̀gòtọ́ azinponọ̀ na Social Economic Council na Ayimatẹngán South-eastern tọn. Ekukinam yin dide taidi ogán he nọ mọnukunjẹ̀ Akuẹ́zínzán go bo diọtẹ̀nna James Oluleye (1976-1977).\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1926 lẹ","num_words":153,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":80748.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/As%C3%A9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Asé (he medelẹ sọ nọ ylọ dọ Zanpẹ) yin dopo to whekanlin lẹ mẹ, e ma nọ klo sọ mọ. E sọgan nọ whegbe kavi zunkanmẹ. Eyin kanlin de he nọ gọalọna mi to whegbe nado hu ajaka lẹ, alọtlọ lẹ, họmẹsi lẹ po mọmọ lẹ po. Asé wunmẹ voovo lẹ wẹ tin, sọha wunmẹ he tin lẹ tọn yi kandeko (60). Mahopọnna sọha wunmẹ he tin lẹ tọn, ye nọ di yede sọmọ bọ nado yọn vogbingbọn yetọn ma nọ bọawu. Agbasa bibọ wẹ ye nọ tindo, ye sọ nọ yawu mọnu etlẹ yin to Zanmẹ, ye nọ yawu se wan, ye sọ tindo adu he dá taun de. Kọnu-gbe yetọn sọ wẹ Yanwun kavi Miawun, nududu he ye yinwanna wẹ whevi kavi olan, enẹ wẹ zọn bọ eyin a tindo Asé to whegbe, a dona nọ nọ aṣeji.\n\nLehe e nọ klo sọ\n\nLehe e nọ jivi do\n\nLehe e nọ vọ agbasa etọn jlado gbọn\n\nAzọ̀n he e nọ jẹ̀\n\nOfẹn etọn\nOfẹn ko(20) wẹ asé nọ tindó na afọ ẹnẹ wẹ e nọ do wutu, awe to nukọn podọ awe to godo. Afọ awe he tin to nukọn bẹ ofẹn ṣínatọn (8) hẹn, afọ dopo ofẹn ẹnẹ, afọ awetọ ofẹn ẹnẹ. Afọ awe he tin to godo lẹ bẹ ofẹn wiawe hẹn bọ afọ dopodopo tindo ofẹn ṣidopo, to lẹndopọmẹ ofẹn etọn lẹpo yin ofẹn ko(20), ṣigba ofẹn asé tọn gbọnvo na kanlin devo lẹ tọn, gbọn na?\nOfẹn etọn ma nọ yi mọ do diga, e whete ṣigba e dá taun, dodinnanutọ lẹ tlẹ dọdọ bẹbẹnu asé sin ofẹn tọn dá hugan yẹnvi. Nidọ asé jlo na wle ajaka kavi alọtlọ, e nọ họnbẹ do fihe whla de bo nọ to ṣiṣọ nuhe na wle e te, e na wa ha ofẹn nukọn tọn, enẹwẹ afọ awe nukọn tọn etọn lẹ, bọ nidọ e ko jlẹ zinzlọn etọn po fihe ajaka lọ te po, e na wa yí huhlọn etọn do zlọn jẹ ajaka lọ ji, to whenẹnu e na ko dlẹn ofẹn etọn bo na zọn mọ do jẹ ajaka lọ ji, Nidọ e ko wa jẹ e ji, e na yi ofẹn etọn do ha Ajaka lọ dogo bo na wa yi afọ awe godo tọn do gọalọna nukọn tọn bọ Ajaka lọ kavi Alọtlọ lọ ma na sọgan flẹ sọn e si.\n\nKanlin lẹ","num_words":401,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.265,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69134.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Atta%20Bafarawa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Attahiru Dalhatu Bafarawa (yin jiji to azán ẹnẹto Abọ̀húnsun 1954) Ewọ yin dopo to tohodọtọ Naijilia tọn mẹ bo yin Ayimatẹngan Ayimatẹn Sokoto Tọn to otògbo Naijilia tọn mẹ sọn azán 29tọ Nuwhàsun 1999 jẹ azán 29tọ Nuwhàsun 2007. E yin dopo to ogbẹta ayinamẹtọ otògbo lọ tọn to osẹnliho to owhe 1994 tọn mẹ jẹ owhe 1995 to ojlẹ gandudu awhanfuntọ Sanni Abacha tọn mẹ. Ewọ wẹ yin dowatọ ogbẹta United Nigeria Congress Party ton (UNCP)to owhe `1998 tọn mẹ bo lẹzun Ayimatẹngan Ayimatẹn Sokoto tọn to owhe 1999 tọn mẹ. Todin, E biọ ogbẹta All Nigeria People's Party(ANPP) tọn mẹ bo wa yin dide to ogbẹta ANPP tọn mẹ to owhe 2003, To osun atọntọ owhe 2002 tọn wẹ ewọ yin dide to owhehọsa sharia tọn to Sokoto bọ e na medekannujẹ omẹ owhe gbanatọnmẹvi de he yenọ ylọ dọ Safiya Hussaini he koto ganpamẹ bọ ye da oku whẹnaẹn gbọn agandindlandohu dali to whenuena ye ko da okuwhenaẹn na e ma kealọyi osen Sharia tọn lọ. To Owhẹdọhọsa Bafarawa tọn mẹ Ayimatẹn lọ tindo agayiyi debọdodego tọn delẹ taidi Aliho dagbe lẹ, Wehọmẹ lẹ jijlado bosọ hẹn wepinplọn zun nujọnu po wepinplọn mẹhomẹ lẹ tọn po wa ayimẹ to aliho jọwamọ tọn po sinsẹn Malenu lẹ tọn po liho. Tohọluduta lọ gba Maleho kandegban, bo wleawuna asisa osinnunun tọn lẹ na tovi lẹ gbọn osindo lẹ kunkun dali.\n\nAzọngban godo tọn lẹ\nAttahiru Bafarawa yin dowatọ ogbẹta lọ,(DPP) Democratic People's Party tọn bo yin azinponọ na ogbẹ lọ to owhe 2007 bo yin voblana taidi togan otògbo Naijilia tọn, E wa lẹzun afozedaitọ mẹdehlan Ayimatẹn mima Washington DC tọn he dopagbe dọ emi sunsun ogbẹta Niger Delta tọn sẹ sọn aimẹ (NDDC), ewọ dodo eyin emi sọgan yin dide taidi otogan emi na sunsun ogbẹ gblezọn walọ ylankan tọn enẹl��� sẹ sọn aimẹ, na awugblemẹnu wẹ eyin na tovi lẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1954 lẹ","num_words":371,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":84022.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aurelio%20Galfetti","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aurelio Galfetti (yin jiji to azán awetọ, Lidosun, owhe 1936 jẹ azan atọ̀n, Awewesun, owhe 2021) yin yẹ́denanutọ họ́gbigba tọn Switzerland-nù de. Galfetti yín jiji to Biasca to Ticino. Dopo to azọ́n he yín nujọnu hugan etọn lẹ mẹ wẹ vọjlado Castelgrande tọn to Bellinzona. Galfetti kú to azán atọ́ntọ, Awewesun, owhe 2021. Owhe kanweatọ́n wẹ e tindo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1936 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":88,"character_repetition_ratio":0.091,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.259,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":49024.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Av%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Avọ yin onu Jọwamọ tọn dé. sekanfun dé mẹ wẹ Avọ nọ tọn sọn, bọ yé nọ wa tọẹ dopọ dó dehe jlo didotọ lọ dó. Avọ dido nọ ṣiọn agbasa. Gbẹtọ lẹ nọ dó Avọ he jlo yé lẹ, Avọ wunmẹwunmẹ lẹ wẹ tin, Amọ kanlin lẹ ma nọ dó Avọ gba.\nAwu lẹ wẹ nọ ṣiọn agbasa, bọ awuwa lẹ nọ ṣiọn alọ lẹ mọjanwẹ ṣokoto lẹ po yẹli lẹ po nọ ṣion afọ lẹ, gbakun sọ nọ ṣiọn ota. To whenuena fifa tin to aimẹ, Avọ daho he pẹn lẹ nọ yin dido, enẹ wẹ Avivọwu dé.\nAvọ nọ Basi hihọ na agbasa gbẹtọ tọn sọn òwu taidi owhẹ, po ninọmẹ aihọn tọn he hunmiyọn to apadewhe aihọn lọ tọn mẹ. Avọ he tli lẹ sọ nọ Basi hihọna agbasa sọn avivọ sí kavi ninọmẹ fifa aihọn tọn he tin to otò delẹ mẹ po Si. Na mí ni dọ poun dọ Avọ nọ Basi hihọna agbasa sọn owunu lẹ si.\nAvọ sọ nọ yin dido nado ba aṣọ. Gbẹtọ lẹ sọn otò voovo lẹ mẹ kavi aṣa voovo lẹ wẹ dó Avọ wunmẹwunmẹ po alọpa voovo he yé do nọ tọ Avọ yetọn lẹ dó. Mọjanwẹ Avọ sọ nọ saba dó gbẹtọ yinyin mẹde tọn hia kavi azọn he mẹde nọ wa po Sinsẹn he mẹde nọ yi po hia. Avọ sọ nọ dó vogbigbọn sunnu po yọnnu po tọn hia. Mọdopolọ Avọ sọ nọ dó vogbigbọn hia to mẹhe ko whẹn po mẹhe ma whẹn po ṣẹnṣẹn to. Jọja lẹ dó ninọmẹ avọtitọ tọn he nọ zọnbọ yé nọ gbọnvo dó mẹho lẹ. Enẹwutu Avọ ma tin na hihọ poun gba to Gbẹzan gbẹtọ tọn mẹ. Ninọmẹ kavi alọpa he to zoji lẹ wẹ mẹlẹ nọ jlona tọavọ yetọn lẹ te nido sọgan yọnpọn bo yin alọkeyi gbọn aihọn lọ dali.\n\nFihe avọdido bẹsọn\nMẹde ma sọgan dọ fihe Avodido Bẹsọn, na Avọ ma dó Whenuho tangan dé gba podọ Avọ sọ nọ gble bọ okọ nọ dù i gudu. Amọ dodinnanu dohia dọ yé mọ Avọ dé he ko hugan owhe 107,000, e dohia dọ Avọ ko tin sọn whenu dindẹn die.\n\nNuhe ma yin avọ lẹ\nGbẹtọ lẹ nọ saba yi amisisa owangblingblinnọ lẹ po nusisa aminọ lẹ po pudlu lẹ po dó doaṣọna yede lẹ. Mẹdelẹ no kannu dó agbasa go mọwẹ mẹdevo lẹ nọ tọn otò, awọnti kavi fidevo lẹ to agbasa yetọn lẹ go nado doaṣọna yede lẹ. Alọgan lẹ, Kọnu lẹ, Saki pevi lẹ, Gannukun lẹ, po Afọpa lẹ po yin aṣọdonu lẹ ṣigba yé ma yin Avọ.\n\nNuhe yé nọ yí dó basi avọ lẹ wẹ\nNuhe nọ bayi Avọ lẹ wẹ\n Atinlẹ \n Sekanfu lẹ\n Galua \n Osẹn lẹ\n Sinklọn lẹ po\nEnẹgodo mi nọ zan Avọ, Yẹnvi, Avọ sannu po Avọtọnu lẹ po\n\nWeda he di ehe lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAṣa\nWhenuho","num_words":489,"character_repetition_ratio":0.048,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":77915.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Awul%E1%BA%B9pam%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Awulẹpamẹ yin fihe gbẹtọ lẹ nọ yi nado basi klọwe mẹdetiti tọn. Ehe bẹ afọdaitẹn, awulilẹ, alọkiklọ po numẹkiklọ po hẹn. Ohọ lọ mẹ sọgan bẹ sinhẹnnu hẹn. To Amẹlika, awulẹpamẹ nọ saba zẹẹmẹdo ohọ he do afọdaitẹn. To oto susu mẹ, afọdaitẹn wẹ e nọ yin yiylọdọ.\n\nOtàn\nTo owhe 3000 die jẹnukọnna wiwa klisti tọn, Otò de nọ saba do ohọ vonọtaun de na gbẹtọ lẹ nido lawu to finẹ. To whedelẹnu, e nọ yin ada nuwiwa sinsẹn tọn de. Bẹsọn owhe 1600, awulilẹ to gbangba ma sọ yin alọkẹyi ba. To ojlẹ ehe mẹ, gbẹtọ lẹ nọ basi awulẹpa do ohọ yetọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":110,"character_repetition_ratio":0.027,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52222.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aw%C3%A0","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Awà yin dopo to awutugonu kanlín kavi agahún tọn mẹ he nọ dike e nọ zlọn.\n\nAwà kanlin tọn\nAwà yin nutitengbe he nọ gọalọna kanlin taidi óhẹ lẹ na ye nido zlọn. To whenuena yé ho awà yetọn lẹ, yé nọ zlọn sọn kọmẹ. Kanlin he tindo awà lẹ wẹ óhẹ, toké po owán delẹ po. Awà óhẹ lẹ tọn gọna ofún lẹ. Awà toké tọn yin awuwlena po ayu po. E ma yin ohẹ lẹpo po kanlin he tindo awà lẹpo po wẹ sọgan zlọn.\n\nAwà he yin bibasi po alọ po\n\nAgahún lọsu tindo awà lẹ. Awà agahún tọn ma nọ whan, otẹn dopo mẹ wẹ e nọte do, ṣigba awà lọ lẹ nọ gọalọna agahún na e nido zlọn eyin e họnwezun ganji.","num_words":131,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64278.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aw%E1%BB%8Dntin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Awọntin yin awutugonu he nọ dike na gbẹtọvi po kanlin lẹ ni sewan. Awọntin sọ nọ gọalọ na kanlin nadọ gbọ. E do ada dẹlẹ he nọ hẹn nado wazọn bo sẹ owẹn do apọnmẹ. To gbẹtọ go, awọntin tin nukọn to ota nukunmẹ. Huhlọn awọntin tọn dopodopo sọgbe hẹ kanlin dopodopo. Di apajlẹ, Avun sin awọntin tindo huhlọn nuwhẹnwan tọn hugan gbẹtọ. Awọntin tindo huhlọn nado flin owan donu voovo 50,000. Awọntin yin nujọnu na agbasalilo. Awọntin tindo nugopipe lọ nado de diho sọn jẹhọn he nọ yin gbingbọn mẹ. Awọntin tindo nugopipe delẹ he zọn bọ e sọgan whlẹn owan pọn. Eyin awọntin tindo nuhahun de, Agbasa blebu wẹ nọ yin bibẹpla. Di apajlẹ, eyin awọntin tindo nuhahun alinpọn tọn, e nọ hẹn vẹawu nado gbọ, damlọn kavi vo sọn lanmẹ. Ninọmẹ devo lẹ sọgan yinuwa do awọntin ji taidi hundidi sọn awọntin mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n Awutugonu lẹ","num_words":151,"character_repetition_ratio":0.109,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70309.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aw%E1%BB%8Dntinm%E1%BA%B9fun%20as%C3%A9%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Awọntinmẹfun Asé Tọn nọ dike bọ asé nọ yọn nuhe tin to yakẹ etọn, na alọ e tọn nisọ do pla nu he ṣọ e te vlavo etlẹ wa yin to zanmẹ.\nAwọntinmẹfun asé tọn nọ tlẹ do olan he tin to agbasa e tọn go, e tindo okan lanmẹ́ tọn susugege. Okan lanmẹ ehe lẹ nọ dike bọ e nọ yawu yọn ẹ nidọ nujẹ agbasa go na ẹn ni e tlẹ yin dọ jẹhọn yẹẹ wẹ yìn e na ko do numọtọnnamẹ hia. E nẹ wẹ zọn bọ asé nọ yọn nuhe tin to yakẹ podọ to zinvlumẹ. Awọntinmẹfun ehe nọ gọalọna asé nado nọ yawu do numọtọnlanmẹ hia, enẹwẹzọn bọ e nọ yọn fide nuhe e na hu tin te, mọdopolọ ni eyindọ e to zọnlinzin jei fide, awọntinmẹfun lọ sọ nọ dike bọ asé nọ yọn lẹ he fi he e na gbọn juwayi gblo kavi whla sọ̀ whẹpo e na do juwayi. Owe Encyclopadia Britanica tlẹ dọ, onu pẹde wẹ yin nuhe mi yọnẹn gando azọn he awọntinmẹfun asé tọn sọgan basi, ṣigba nuhe miyọn ẹ wẹ yin dọ eyin ye san oda lọ sẹ sọn Awọntin e tọn e ma a sọ do numọtọnlanmẹ depope ba kaka jẹ whenue oda lọ na sọ tọ́n. Lẹnnuyọnẹntọ lẹ pọn awọntinmẹfun asé tọn kaka bo wa basi lọbọti de, he nọ yin e-whiskers e nọ wazọn di awọntinmẹfun asé tọn, etẹwutu? e do nude di awọntinmẹfun asé tọn, e nẹ nọ gọalọna lọbọti lọ nado nọ gbọn fide hla juwayi. Lẹnuyọnẹntọ de he yinkọ etọn nọ yin Ali Janvey he nọ wazọn to wehọmẹ alavọ tọn to Califonia to otogbo Balkalee tọn dọmọ azọnwanu de he ye nọ ylọ dọ e-whiskers jẹ dọ ni tindo azọn wiwa odinatẹ tọn, tito ọdinatẹ ehe na yin dehe sọgan wazon po azọnwanu lọbọti he do huhlọn taun,e nẹ o lọbọti he gbẹtọ sọgan dọho na bọ e nado to nuyiwa taidi nuhe do gbigbọ de.\n\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":338,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":93522.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aw%E1%BB%8D%CC%80yinu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Awọ̀yinu yin nuhe nọ yin yiyízan nado glọn nude.\n\nOtàn\nAwọ̀yinu hohowhenu tọn yin yinyọnẹn taidi azọnwanu de he nọ yin yiyizan nado glọn ogá po owhán de po. Awọ̀yinu wunmẹwunmẹ wẹ tin podọ kiklo po tedidi etọn nọ gbọnvo na yede.\n\nOwhe kleun delẹ wayi\nTo owhe delẹ wayi, awọ̀yinu he nọ yin yiyizan yin awọ̀yinu pinpẹn de he nọ taidi kátìkátì. Na pinpẹn etọn wutu, e yin tẹndiọna po devo po he taidi onú loboto de. Ehe lọ wẹ nọ saba yin yiyizan kakati nido yin dehe taidi kátìkátì lọ.\n\nEgbezangbe tọn\nAwọ̀yinu nọ yin yiyizan to egbehe lọsu titengbe gbọn ponọ po awhànfuntọ lẹ po dali. Awọ̀yinu egbezangbe tọn ko yin awuwlena to aliho de mẹ bọ e yọn pọn taun. Ponọ otò Naijilia tọn lẹ kavi otò devo lẹ tọn lẹ nọ zan Awọ̀yinu lẹ to egbezangbe.\n\nSọgodo\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":149,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71040.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayaj%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayajẹ yin numọtolanmẹ awuvivi po pọndohlan dagbe tintindo po tọn. To whenue mẹde tindo numọtolanmẹ homẹhunhun, kọgbọ, to jejeji na nude kavi pekọ gando nude go tọn, yè nọ dọ dọ̀ melọ tindo \"ayajẹ\". Numọtolanmẹ ayajẹ tọn tintindo gan gọalọna mẹde nado vò bosọ konú-yẹ́sẹ́. \n\nAyajẹ nọ saba yin pinpọnhlan di adà awetọ awúbla tọn. Etomọṣo, e yọnbasi taun dọ mẹde ni tindo numọtolanmẹ awe lẹ to ojlẹ dopolọ mẹ, ehe nọ saba yin gando onú voovo lẹ go, amọ e sọ nọ yin gando nudopolọ go to whedelẹnu. A sọ́ sọgan do numọtolanmẹ jejejininọ tọn to whenue a to ayajẹ. Ayajijẹ sọ sọgan yin gbigbọdo kavi yin whinwhàn gbọn mẹde dali.\n\nTamẹnuplọnmẹtọ susu lẹ wẹ ko dọ dọ̀ mẹlẹ to aihọn lọ mẹ nọ to godo-nukọ̀n yì mapote to ojlẹ ayajẹ tọn po awúbla tọn lẹ pò sẹnsẹn, sigba mẹdepope ma tin he nọ to ayajẹ mẹ to whelẹponu kavi awúbla mẹ to whelẹponu. To whedelẹnu, ayajẹ nọ zọn bọ mẹdelẹ nọ kùn dàsin to whenue yé konú na yé ma penugo nado deanana numọtolanmẹ yetọn wutu, e sọgbe dọ mẹlẹ ni plọn lehe yè gán do ayajẹ to gbẹmẹ do. To hohowhenu Ayaje nọ yin pinpọnhlan di aṣli owanyi tọn, di apajlẹ, Nukunhunhun Inkanu lẹ po Mayanu lẹ tọn po yí ehe se. \n\nNumọtolanmẹ","num_words":226,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71991.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Abia%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Abia Tọn yin dopo to Ayimatẹn gban-atọn-nukun-dopo he tin to otò Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Umuahia. E yin didoai to azàn ko-atọ́n-nukun-awe, Avivọsun owhe 1991 mẹ, e sọ yin dide sọn Ayimatẹn Imo tọn mẹ. E do dogbo hẹ Ayimatẹn Anambra tọn, Ayimatẹn Enugu tọn po Ayimatẹn Ebonyi tọn po hlan Agewaji po Agewaji-Whézẹtẹn tọn Ayimatẹn Abia tọn. E do dogbo hẹ Ayimatẹn Imo tọn to whèyihọ, e do dogbo hẹ Ayimatẹn Cross River tọn to whézẹtẹn po Ayimatẹn Abia tọn po, e do dogbo hẹ Ayimatẹn Akwa Ibom tọn po to Hùwaji-whézẹtẹn tọn. E do dogbo hẹ Ayimatẹn Rivers tọn to Hùwaji.\nMẹhihia he wá aimẹ to owhe 2006 dohia dọ Ayimatẹn Abia tọn yin Ayimatẹn Ko-atọ́n-nukun-ẹnẹtọ he mẹ gbẹtọ su te hugan to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Ayimatẹn Abia tọn wẹ yin Ayimatẹn gbàn-nukun-awetọ he klo hugan to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nGandudu-Lẹdo tọn lẹ to Ayimatẹn Abia tọn mẹ\nGandudu dokọtọn fọtọ̀n-nukun-awe wẹ tin to ayimatẹn Abia tọn. Ayimatẹn ehe bẹ lẹdo gandudu dokọtọn wiatọn hẹn, ehelẹ wẹ:\nAgewaji Aba\nHùwaji Aba \nArochukwu\nBende\nIkwuano\nAgewaji Isiala Ngwa \nHùwaji Isiala Ngwa \nIsuikwuato\nObi Ngwa\nOhafia\nOsisioma Ngwa\nUgwunagbo\nWhèzẹtẹn Ukwa \nWhèyihọ Ukwa \nAgewaji Umuahia \nHùwaji Umuahia \nUmu Nneochi\n\nAyimatẹn-gán\nTo azàn kò-atọ́n-nukún-ẹnẹ Nuwhàsun owhe 2015 tọn,\nOkezie Victor Ikpeazu wẹ yé dè Ayimatẹn-gán dó e ji to alọnu din ogbẹ̀ PDP tọn mẹ wẹ ewọ tin te.\n\nAdọkunnu he tin to Ayimatẹn Abia tọn mẹ lẹ\n Sika\n Osẹ̀n wewe\n Ojẹ̀\n Amì\n Sunmi\n\nWehọmẹ Alavọ tọn to Ayimatẹn Abia tọn\n Wehọmẹ Alavọ Gregory, Uturu.\n Wehọmẹ Alavọ Rhema, Aba.\n Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Abia Tọn\n Michael Opara University of Agriculture, Umudike.\n Abia State College of Education ( Technical), Arochukwu\n Abia State University Teaching Hospital, Abia.\n\nGbẹtọ nukundeji lẹ sọn Ayimatẹn Plateau tọn\n Adaobi Tricia Nwaubani- Kinkantọ\n Akwaeke Emezi- Kinkantọ\n Alex Mascot Ikwechegh- Tonudọtọ pọ Ajọwatọ\n Alex Elubo- Aihundatọ\n Alvan Ikoku-:\n Anya Oko Anya\n Arunma Oteh- Adọkuntọ\n Azubuike Ihejirika- Awhànfunto Numiimọnọ\n Basketmouth- Fànfúnnọ\n Benjamin Kali- Tonudọtọ\n Bright Chimezie- Hànjito\n Chelsea Eze- Aihundatọ\n Chinedu Ikedieze- Aihundatọ\n Chinyere Almona- Ajọwatọ\n Chinyere Kalu \n Chioma Onyekwere- \n Chuku Wachuku\n Ebitu Ukiwe- Ayimatẹngán hoho Awọnlin\n Eni Njoku\n Enyinnaya Abaribe- Tonudọtọ\n Ik Ogbonna- Aihundatọ\n Ike Nwachukwu- Awhànfunto numiimọnọ pọ Ayimatẹngán hoho Ayimatẹn Abia tọn.\n Ivy Uche Okoronkwo-\n J. Martins- Hànjito\n Jaja Wachuku- Tonudọtọ\n Joel Kachi Benson- Nu bayitọ\n John Godson- Tonudọtọ\n Johnson Aguiyi-Ironsi- Tògbo-gán hoho Naijilia tọn.\n Kalu Idika Kalu- Adọkuntọ po Tonudọtọ\n Mao Ohuabunwa- Tonudọtọ\n Michael Opara- Tonudọtọ\n Mr Raw- Hànjito\n Ndubuisi Kanu-Ayimatẹngán Awọnlin tọn.\n Nkechi Justina Nwaogu- Tonudọtọ\n Nkiri Sylvanus- Aihundatọ\n Nnamdi Kanu- Avunlọyina-Jlọjetọ\n Ndubuisi Ekekwe- Yedenanutọ\n Nwankwo Kanu\n Orji Umozurike\n Okechukwu Enelamah-\n Orji Uzor Kalu-Tonudọtọ pọ Ayimatẹngán hoho Ayimatẹn Abia tọn.\n Pascal Atuma- Aihundatọ po Kinkantọ\n Paul Agbai Ogwuma- Adọkuntọ\n Ruggedman- Hànjito\n 2Shots- Hànjito\n Samuel Achilefu- \n Samuel Chukwueze\n Theodore Orji- Tonudọtọ pọ Ayimatẹngán hoho Ayimatẹn Abia tọn.\n Uche Jombo- Hànjito\n Mike Ezuruonye- Hànjito\n Uche Okechukwu- \n Uchechukwu Sampson- Ajọwatọ po Tonudọtọ\n Uma Ukpai- Nukọntọ sinsẹ̀n tọn\n Uzodinma Iweala- Dotozọ́nwato\n Yagazie Emezi- Linlinwekantọ\n\nAlọdlẹdonu lẹ \n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":760,"character_repetition_ratio":0.103,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.209,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":29572.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Akwa%20Ibom%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Akwa Ibom Tọn yin dopo to Ayimatẹn gban-atọn-nukun-dopo he tin to otò Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Uyo. Eyin didoai to owhe 1987 tọn, bo yin dìde sọn Ayimatẹn Cross River tọn glọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":55,"character_repetition_ratio":0.008,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":24666.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Bayelsa%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Bayelsa Tọn yin dopo to Ayimatẹn gban-atọn-nukun-dopo he tin to Togbo Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Yenagoa. Eyin didoai to azan titan Kọ́yànsun owhe 1996 tọn mẹ. Bo yin dìde sọn Ayimatẹn Rivers tọn me.E ma dogbo hẹ Ayimatẹn Delta tọn to Whèyiho.Ayimatẹn Bayelsa tọn ma dogbo hẹ Ayimatẹn Rivers tọn to Whèzẹtẹn.\n\nGandudu-Lẹdo to Ayimatẹn Bayelsa tọn mẹ\nAyimatẹn ehe bẹ Gandudu-Lẹdo tọn ṣinàtọ̀n(8) ehelẹ hẹn:\n Brass\n Ekeremor\n Kolokuma\/Opokuma\n Nembe\n Ogbia\n Sagbama\n Southern Ijaw\n Yenagoa\n\nGbẹtọ Nukundeji Lẹ sọn Ayimatẹn Bayelsa tọn\nGabriel Okara - Ohó milomilo-kantọ\nErnest Ikoko - Linlinwekantọ, Avunlọyina-Jlọjetọ\nIsaac Adakọ Bori - Awhànfunto numiimọnọ\nAlfred Diete-Spiff - Tonudọtọ\nEdmund Daukoru\nMelford Obiene Okilo - Tonudọtọ pọ Ayimatẹngán hoho Ayimatẹn Rivers tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":186,"character_repetition_ratio":0.106,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.2,"stopwords_ratio":0.032,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":31328.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Gombe%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Gombe Tọn yin dopo to Ayimatẹn gbàn-atọ́nnukundopo he tin to Togbo Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ.Tatọ́-tònọ etọn wẹ Gombe.Eyin didoai to azan tintan Kọ́yànsun owhe 1996. Bo yin dìde sọn Ayimatẹn Bauchi tọn. Ayimatẹn Gombe tọn do dogbo hẹ Ayimatẹn Adamawa tọn to Hùwaji-Whèzẹten. E do dogbo hẹ Ayimatẹn Borno tọn to Agewaji.Ayimatẹn Gombe tọn do dogbo hẹ Ayimatẹn Yobe tọn to Agewaji-Whèzẹten, mọdopolọ Ayimatẹn Gombe tọn do dogbo hẹ Ayimatẹn Bauchi tọn to Whèyiho.\nMẹ hihia he wa aimẹ to owhe 2006 dohia dọ Ayimatẹn Gombe tọn yin Ayimatẹn gbàn-nukunatọ̀ntọ he gbẹtọ su te hugan to Otogbo Nigeria tọn mẹ.Ayimatẹn Gombe tọn wẹ yin Ayimatẹn ko-nukudopotọ he klo hugan to Otogbo Nigeria tọn mẹ.\n\nGandudu-Lẹdo tọn lẹ to Ayimatẹn Gombe tọn mẹ\nGandudu Dokọtọn Widopo wẹ tin to Ayimatẹn Gombe tọn. Ayimatẹn ehe bẹ lẹdo gandudu Dokọtọn Widopo hẹn, ehelẹ wẹ:\nAkko\nBalanga\nBilliri\nDukku\nFunakaye\nGombe\nKaltungo\nKwami\nNafada\nShongom\nYamaltu\/Deba\n\nWepinplọn Daho\n Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Gombe tọn, Gomb\n\nGbẹtọ nukundeji lẹ sọn Ayimatẹn Gombe tọn\n Amina Mohammed\n Sheikh Dahiru Bauchi- Yewhehodotọ po Mẹplọntọ\n Sheikh Kabir Muhammad Haruna Gombe- Yewhehodotọ\n Isa Ali Pantami- Hodọdopo Lizọnyizọnwatọ tọn\n Danladi Mohammed- Tonudọtọ\n Joshua M. Lisabi- Tonudọtọ\n Eli Jidere Bala- Azọn Wintinwintin-watọ\n Usman Bayero Nafada- Tonudọtọ\n Samkon Gado- Agbàwhlẹntọ\n Zainab Adamu Bulkachuwa- Whèyidọto\n Jaaruwa- Ajọwatọ\n Aliyu Modibbo Umar\n Mohammed Danjuma Goje- Tonudọtọ \n Helon Habila- Kinkantọ\n Dahiru Mohammed- Tonudọtọ\n Abubakar Buba Atare\n Buba Yero- Ahọlu dopotọ Tula\n Abubakar Shehu- Abubakar- Ahọlu widopotọ Ayimatẹn Gombe tọn\n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":361,"character_repetition_ratio":0.131,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.195,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":39118.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Kano%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Kano Tọn yin dopo to Ayimatẹn gbàn-atọ́n-nukun-dopo he tin to Togbo\nNaijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Kano. E yin didoai to azan ko-atọ́n-nukunawetọ Nuwhàsun tọn to owhe 1967. Bo yin dide sọn Agbegbe Agewaji tọn dowhenu tọn mẹ. E ma dogbo hẹ Ayimatẹn Bauchi tọn to Hùwaji-whèzẹtẹn tọn. Ayimatẹn Kano tọn ma dogbo hẹ Ayimatẹn Kaduna tọn to Hùwaji-whèyihọ tọn.\nE do dogbo hẹ Ayimatẹn Katsina tọn to Agewaji-Whèyihọ tọn. Ayimatẹn Kano tọn do dogbo hẹ Ayimatẹn Jigawa tọn to Agewaji-Whèzẹtẹn tọn.\n\nAyimatẹn-gán\nTo azan koatọ́n-nukunẹnẹtọ Nuwhàsun owhe 2015 tọn, Abdullahi Umar Ganduje wẹ yee Ayimatẹn-gán dó e ji to alọnu din ogbẹ APC tọn mẹ wẹ ewọ tin te.\n\nGandudu-Lẹdo tọn lẹ to Ayimatẹn Kano tọn mẹ\nAyimatẹn ehe bẹ Gandudu-Lẹdo tọn kande-ẹnẹ(44) ehelẹ hẹn:\nFagge\nDala\nGwale\nKano Municipal\nTarauni\nNassarawa\nKumbotso\nUngogo\nDawakin Toga\nTofa\nRimin Gado\nBagwai\nGezawa\nGabasawa\nMinjibir\nDambatta\nMakoda\nKunchi\nBichi\nTsanyawa\nShanono\nGwarzo\nKaraye\nRogo\nKabo\nBunkure\nKibiya\nRano\nTudun Wada\nDoguwa\nMadobi\nKura\nGarun Mallam\nBebeji\nKiru\nSumaila\nGarko\nTakai\nAlbasu\nGaya\nAjingi\nWudi\nWarawa\nDawakin\n\nAkọ̀ jọun Ayimatẹn Kano Tọn lẹ\nAkọ̀ jọun Ayimatẹn Kano tọn lẹ wẹ Hausa, Fulani, Beriberi(Kanuri), Tuareg, Arab po Nupe.\n\nAkọ̀ po sinsẹ̀n jọun he tin to Ayimatẹn Kano tọn lẹ\nSinsẹ̀n Malenu lẹ tọn wẹ su hugan to ayimatẹn Kano tọn mẹ, ṣigba medelẹ gbẹ nọ basi sinsẹ̀n Klistiani tọn amọ yé ma su.\n\nAdọkunnu he tin to Ayimatẹn Kano tọn mẹ lẹ\n Gànvẹẹ\n Amẹtisti\n Glass-sand\n Sunmi\n Pyrochinre podọ Tantalite\n Cassiterite\n\nAyidedaitẹn saditọ lẹ tọn to Ayimatẹn Kano tọn\n Kurumi himẹ\n Adó tòdaho Kano\n Dala and Gwauron Dude\n Gidan Makama\n Kano Zoo\n\nWehọmẹ Alavọ tọn to Ayimatẹn Kano tọn\n Wehọmẹ Alavọ Bayero, Kano. (BUK) - Yin didoai to owhe 1977 tọn mẹ.\n Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Kano Tọn Technology(KUST) - Yin didoai to owhe 2001 tọn mẹ. \n Wehọmẹ Alavọ Skyline Nigeria. (SUN)- Yin didoai to owhe 2018 tọn mẹ. \n Wehọmẹ Alavọ Yusuf Maitama Sule, Kano.- Yin didoai to owhe 2012 tọn mẹ. \n Naijilia Police Academy - is a Yin didoai to owhe 2011 tọn mẹ. \n Audu Bako School of Agriculture, Damnatta. \n Federal College of Education, Kano. \n Kano State Politẹknik. \n Aminu Kano College of Islamic Legal Studies Kano. \n School of Health Technology, Kano. \n Aminu Dabo School of Health and Technology\n Emirate College of Science and Technology,Kano. \n College of Art, Science and Remedial Studies (CAS), Kano. \n Federal College of Agricultural Produce Technology, Kano. \n Federal College of Education, Technical Bichi. \n Rabi'u Musa Kwankwaso College of Advance and Remedial Studies Tudun Wada (RMK CARS). \n Sa'adatu Rimi College of Education, Kumbotso. \n School of Health Technology, Kano. \n School of Midwifery, Dambatta.\n\nWehọmẹ Dodinnanu\n Aminu Kano Centre for Democratic Research & Training. \n Centre For Research and Documentation,Kano. \n Digital Bridge Institute, Kano. \n Hydraulic Equipment Development Institute, Kano. \n Institute for Agricultural Research, Kano. \n International Crops Research Institute for semi Arid Tropics, Kano.\n\nGbẹtọ nukundeji lẹ sọn ayimatẹn Kano tọn\n Aminu Ala- Hànjitọ, podọ hankantọ dé.\n Aliko Dangote- Ajọwatọ.\n Aminu Dantata- Ajọwatọ.\n Rabiu Kwankwaso- Tonudọtọ.\n Murtala Muhammed- Tògbo-gán hoho Naijilia tọn.\n Sani Abacha--Tògbo-gán hoho Naijilia tọn\n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":713,"character_repetition_ratio":0.101,"word_repetition_ratio":0.003,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":29852.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Katsina%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Katsina Tọn yin dopo to Ayimatẹn gban-atọn-nukun-dopo he tin to Togbo Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Katsina. Eyin didoai to owhe 1987 tọn, bo yin dìde sọn Ayimatẹn Kaduna tọn glọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":50,"character_repetition_ratio":0.033,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":23107.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Nasarawa%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Nasarawa Tọn yin dopo to Ayimatẹn gbàn-atọn-nukun-dopo he tin to Togbo Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Lafia. Eyin didoai to azan tintan Kọ́yànsun owhe 1996. Bo yin dìde sọn Ayimatẹn Plateau tọn. E do dogbo hẹ Ayimatẹn Kaduna tọn to Agewaji. Ayimatẹn Nasarawa tọn do dogbo hẹ FCT Abuja to Whèyihọ-waji, Mọdopolọ e do dogbo hẹ Ayimatẹn Kogi tọn podọ Ayimatẹn Benue tọn to Hùwaji. Mọdopolọ e do dogbo hẹ Ayimatẹn Taraba tọn po Ayimatẹn Plateau tọn po to Whèzẹtẹn-waji. Mẹ hihia he wa aimẹ to owhe 2006 dohia dọ Ayimatẹn Nasarawa tọn yin Ayimatẹn gbà-nukunatọ́ntọ he gbẹtọ su te hugan to Otogbo Nigeria tọn mẹ. Ayimatẹn Nasarawa tọn wẹ yin Ayimatẹn fọtọ́ntọ he klo hugan to Otogbo Nigeria tọn mẹ.\n\nGandudu-Lẹdo tọn lẹ to Ayimatẹn Nasarawa tọn mẹ\nGandudu Dokọtọn wiatọ̀n wẹ tin to Ayimatẹn Nasarawa tọn mẹ. Ayimatẹn ehe bẹ lẹdo gandudu Dokọtọn wiatọ̀n hẹn, ehelẹ wẹ:\n Akwanga\n Awe\n Doma\n Karu\n Keana\n Keffi\n Kokona\n Lafia\n Nasarawa\n Nasarawa-Eggon\n Obi\n Toto\n Wamba\n\nAkò jọun Ayimatẹn Nasarawa tọn lẹ \nAkò jọun Ayimatẹn Nasarawa tọn lẹ wẹ Aguta, Gbagyi, Alago, Basa, Ebira, Egbon, po Gwandara po. Ogbe voovo ko-atọ́nnukunẹnẹ wẹ tin to Ayimatẹn lọ mẹ, delẹ to ye mẹ wẹ: Migili(Koro), Alago, Gwandara, Kunari, Hausa Fulani, Mada, Gwari, Rindre, Afo, Eggon po Ebira.\n\nAkọ po sinsẹ̀n jọun he tin to Ayimatẹn Nasarawa tọn lẹ po\n\nSinsẹ̀n Klistiani lẹ tọn po Malenu tọn po wẹ su hugan to Ayimatẹn Nasarawa tọn mẹ, ṣigba mẹdelẹ gbẹ nọ basi sinsẹn Devo lẹ amọ yé ma su.\n\nAyimatẹn-gán\nTo azan koatọ́n-nukunẹnẹ Nuwhàsun owhe 2019 tọn, Abdullahi Sule wẹ yee Ayimatẹn-gán dó e ji to alọnu din ogbẹ APC tọn mẹ wẹ ewọ tin te.\n\nAyidedaitẹn saditọ lẹ tọn to Ayimatẹn Nasarawa tọn\nFarin Ruwa Fall, Wanda lẹdo Gandudu Dokọtọn.\nSalt Village, Keana lẹdo Gandudu Dokọtọn\nEggon hills, Nasarawa Eggon\nMaloney Hill\n\nAdọ̀kunnu he tin to Ayimatẹn Nasarawa tọn mẹ lẹ\n Ojẹ̀\n Safili\n Gànyuu\n Okò\n Mabli\n Osẹ̀n wewe\n Akàn\nbaryte\nbauxite\n Cassirite\n Chalcopyrite\n Columbite\n Dolomite\n\nWehọmẹ Alavọ tọn to Ayimatẹn Nasarawa tọn\nCollege of Education, Akwanga\nCollege of Agriculture, Lafia\nIsa Mustapha Agwai I Polytechnic, Lafia\nFederal University of Lafia\n Mewar International University, Masakaaa\nBingham University, Kari\nHill College of Education, Gwanje Akwanga\nNACAP Polytechnic Akwanga\n\nGbẹtọ Nukundeji Lẹ sọn Ayimatẹn Nasarawa tọn\nImaan Sulaiman-Ibrahim\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":523,"character_repetition_ratio":0.137,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.211,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":37742.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Niger%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Niger yin ayimatẹn de to agbegbe he to ṣẹnṣẹn pẹpẹ otò Naijilia tọn bo ka sọ yin ayimatẹn he sin aigba kló hugan to togbó lọ mẹ. Tatọ́-tẹnnọ̀ ayimatẹn lọ tọn wẹ Minna. \n\nTòdaho ayidego tọn etọn devo lẹ wẹ Bida, Kontagora po Suleja po. E yin didoai to 1967 to whenue Ayimatẹn Agewaji-Wheyihọ tọn (North-Western State) whenẹnu tọn yin mima do awè, enẹ wẹ Ayimatẹn Niger Tọn po Sokoto tọn po. Finẹ wẹ gándutọ awhànzọnwatọ hoho Ibrahim Babangida po Abdulsalami Abubakar po wá sọn. Nupenu lẹ, Gbagyi-nu lẹ Kamukunu lẹ, Kambalinu lẹ, Gungawanu lẹ, Hun-Saalenu, Hausanu lẹ Kolonu lẹ po wẹ yin akọ̀ jọun he su hugan to Ayimatẹn Niger tọn lẹ.\n\nTọsisa Niger tọn wutu wẹ yé do dó yinkọ enẹ na ayimatẹn lọ. Awè to zòmọ daho he nọ wleawuna miyọ́n lẹtliki tọn he kló hugan to Naijilia mẹ lẹ - Kainji Dam po Shiroro Dam po - wẹ to Ayimatẹn Niger tọn, gọna Zungeru Dam he ṣẹṣẹ yin gbigbá to agọe. Jebba Dam sọ to ṣẹnṣẹn na dogbó ayimatẹn Niger tọn po ayimatẹn Kwara tọn po.\nAyimatẹn Niger tọn wẹ tọsisa Gurara Falls tọn he diyin taun lọ lọsu tẹ, bọ gandudu dokọ̀ tọn he to lẹdo etọn mẹ yin yinkọdona dọ Gurara sọgbe he tọsisa lọ na lẹdo etọn mẹ wẹ e te wutu. Finẹ wẹ nupọntẹn daho he kló hugan to Naijilia, Kainji National Park tin te, fie a nasọ mọ nọ̀whe Kainji tọn (Kainji Lake) po zungbó Borgu tọn (Borgu Game Reserve) gọna zungbó Zugurma tọn (Zugurma Game Reserve) po te.\n\nGandudu\nTaidi suhugan ayimatẹn Naijilia tọn lẹ, e to yinyin anadena gbọn Ayimatẹngán po House of Assembly ayimatẹn tọn de po dali. To aṣẹpipa Abubakar Sani Bello tọn glọ to alọnu.\n\nSọ pọ́n\nTodohukanji Yinkọ Ayimatẹngán Ayimatẹn Niger Tọn lẹ Tọn\nLẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ tọn\n\nLẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Lẹ\n\nAyimatẹn Niger tọn bẹ gandudu dokọ̀ tọn 25 hẹn. Ehelẹ wẹ:\n\nAgaie\nAgwara\nBida\nBorgu\nBosso\nChanchaga\nEdati\nGbako\nGurara\nKatcha\nKontagora\nLapai\nLavun\nMagama\nMariga\nMashegu\nMokwa\nMunya\nPaikoro\nRafi\nRijau\nShiroro\nSuleja\nTafa\nWushishi\n\nWepinplọn\nTodohukanji wepinplọn alavọ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ tọn die:\n\n Federal Polytechnic, Bida\n Federal University of Technology Minna\n Niger State Polytechnic, Zungeru\n\nOgbè lẹ\n\nOgbè Ayimatẹn Niger tọn lẹ yin sislẹ sọgbe hẹ Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn (LGD):\n\nOgbè Sorko tọn po Zarma tọn po sọ nọ yin dido ga.\n\nYẹdide-sẹdótẹn\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":524,"character_repetition_ratio":0.091,"word_repetition_ratio":0.008,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":53037.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Ogun%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Ogun Tọn yin dopo to Ayimatẹn gbàn-atọ́n-nukun-dopo he tin to Togbo Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Abeokuta. E yin didoai to azan atọ̀ntọ Alunlunsun tọn to 1976. Bo yin dide sọn Ayimatẹn Whèyihọ-waji tọn dowhenu tọn mẹ. E ma dogbo hẹ Awọnlin to Hùwaji. Ayimatẹn Ogun tọn tindo dogbo hẹ Ayimatẹn Oyo tọn podọ Ayimatẹn Osun tọn to Agewaji, Mọdopolọ e tindo dogbo hẹ Ayimatẹn Ondo tọn po Otogbo Benẹ tọn po to Whèyihọ-waji.\n\nMẹhihia he wá aimẹ to owhe 2006 dohia dọ Ayimatẹn Ogun tọn yin Ayimatẹn fọtọ̀nnukundopotọ he mẹ gbẹtọ su te hugan to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\nAyimatẹn Ogun tọn wẹ yin Ayimatẹn konukunẹnẹtọ he klo hugan to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nGandudu-Lẹdo tọn lẹ to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ\nAyimatẹn ehe bẹ lẹdo gandudu Dokọtọn ko(20) hẹn, ehelẹ wẹ:\nAgewaji Abeokuta \nHùwaji Abeokuta \nAdo-Odo\/Ota \nEwekoro\nIfo\nWhèzẹtẹn Ijebu \nAgewaji Ijebu \nAgewaji-whèzẹtẹn Ijebu\nIjebu Ode \nIkenne \nImeko Afon\nIpokia \nObafemi Owode\nOdogbolu \nOdeda \nOgun Waterside\nAgewaji Remo \nSagamu (Kavi Shagamu) \nAgewaji Yewa \nHùwaji Yewa\n\nAkọ̀ jọun Ayimatẹn Ogun tọn lẹ\nAkọ̀ jọun Ayimatẹn Ogun tọn lẹ wẹ Egba, Ijebu, Remo, Egbado, Awori po Gungbe po, akọ̀ pẹvi pẹvi devo lẹ wẹ: Ikale, Ketu, Ohori po Anago po.\n\nAkọ̀ po sinsẹ̀n jọun he tin to Ayimatẹn Ogun tọn lẹ po\nSinsẹ̀n Klistiani lẹ tọn po Malenu tọn po wẹ su hugan to ayimatẹn Ogun tọn mẹ, ṣigba medelẹ gbẹ nọ basi sinsẹ̀n devo lẹ amọ yé ma su.\n\nAyimatẹn-gán\nTo azan ko-atọ́n-nukun-ẹnẹtọ Nuwhàsun owhe 2019 tọn, Dapo Abiodun wẹ ye dè taidi Ayimatẹn-gán do e ji to alọnu din podọ ogbẹ́ APC tọn mẹ wẹ ewọ tin te.Mẹ he bọdo Ayimatẹn-gán Ayimatẹn Ogun tọn go wẹ yin Noimot Salako-Oyedele.\n\nWehọmẹ Alavọ tọn to Ayimatẹn Ogun tọn\n Wehọmẹ Alavọ Babcock, Ilisan Remo\n Wehọmẹ Alavọ Bell University of Technology, Ota\n Wehọmẹ Alavọ Chrisland, Abeokuta.\n Wehọmẹ Alavọ Christopher Makun, Sagamu\n Wehọmẹ Alavọ Covenant, Ota.\n Wehọmẹ Alavọ Crawford, Igbesa.\n Wehọmẹ Alavọ Hallmark, Ijebu Itẹle\n Wehọmẹ Alavọ McPherson, Seriki-Sotayo\n Wehọmẹ Alavọ Mountain Top, Lagos-Ibadan Expressway\n Wehọmẹ Alavọ National Open University, Kobape, Abeokuta\n Wehọmẹ Alavọ Olabisi Onabanjo, Ago Iwoye\n Wehọmẹ Alavọ Tai Solarin University of Education, Ijagun, Ijebu- Ode\n Wehọmẹ Alavọ Federal University of Agriculture, Abeokuta\n Wehọmẹ Federal Polytechnic, Ilaro\n Wehọmẹ Ogun State College of Health Technology, Ilesa, Ijebu Ode\n\nGbẹtọ Nukundeji Lẹ sọn Ayimatẹn Ogun tọn\n Abraham Adesanya (1922-2008), Tonudọtọ\n Adebayo Adedeji (1930- 2018), Adọkuntọ\n Adebayo Ogunlesi (yin jiji owhe 1953), Azọ̀nwatọ akuẹsẹdotẹn tọn\n Adegboyega Dosunmu Akororo II, Ahọlu Owu Kingdom, Nu bayitọ\n Adewale Oke Adelola\n Afolabi Olabimtan\n Anthony Joshua\n Babatunde Osotimehin\n Bisi Onasanya\n Bola Ajibola\n Bola Kuforiji Olubi\n Olu Oyesanya\n Cornelius Taiwo\n Dapo Abiodun\n David Alaba\n Olusegun Obasanjo\n Olusegun Odoba\n Paul Adefarasin\n Tai Solarin (1922-1994), Avunlọyina Jlọjetọ\n Salawa Abeni\n Peter Akinola\n Olawumi Banjo\n Olamide\n Ola Rotimi\n Oladipo Diya\n Olabisi Onabanjo\n Obafemi Awolowo (1909-1987)\n Oba Otudeko(yin jiji owhe 1943)Ajọwatọ\n Moshood Abiola\n Mike Adenuga\n Funkẹ Akindele (he yin jiji owhe 1977)\n Gbenga Daniel, Tonudọtọ\n Hubert Ogungbe (1916-1990), Kinkantọ\n K1 De Ultimate, Hànjitọ\n Ibikunle Amosun, Tonudọtọ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":719,"character_repetition_ratio":0.098,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.028,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":41603.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Rivers%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aimatẹn Rivers Tọn yin dopo to Ayimatẹn gban-atọn-nukun-dopo he tin to otò Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Port Harcourt. Eyin didoai to owhe 1967 tọn mẹ, bo yin dìde sọn Whèzẹtẹn-waji hoho Naijilia tọn mẹ. Ayimatẹn Rivers tọn tindo dogbo hẹ Ayimatẹn Bayelsa tọn podọ Ayimatẹn Delta tọn to Whèyihọ. E ma dogbo hẹ Ayimatẹn Akwa Ibom tọn to Whèzẹten. Ayimatẹn Rivers tọn tindo dogbo hẹ Ayimatẹn Imo tọn podọ hẹ Ayimatẹn Abia tọn to Agewaji. Mẹhihia he wa aimẹ to owhe 2006 dohia dọ Ayimatẹn Rivers tọn yin dopo to Ayimatẹn ṣìdòpó he gbẹtọ su te hugan to otò Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Ayimatẹn Rivers tọn wẹ yin Ayimatẹn ko-atọ̀nnukundopotọ he klo hugan to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nGandudu-Lẹdo tọn lẹ to Ayimatẹn Rivers tọn mẹ\nAyimatẹn ehe bẹ Gandudu Lẹdo tọn ko-nukunatọ̀n(23) hẹn, ehelẹ wẹ:\nAbua-Odual\nAhoada East\nAhoada West\nAkuku Toru\nAndoni\nAsari-Toru\nBonny\nDegema\nEleme\nEtche\nEmohua\nGokana\nIkwerre\nKhana\nObio\/Akpor\nOgba\/Egbema\/Adoni\nOgu\/Bolo\nOkrika\nOmuma\nOpobo\/Nekoro\nOyigbo\nPort-Harcourt\nTai\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":234,"character_repetition_ratio":0.126,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.206,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":26552.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Taraba%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Taraba Tọn yin dopo to Ayimatẹn gban-atọn-nukun-dopo he tin to Togbo Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Ayimatẹn Taraba Tọn yin dopo Tatọ́-tònọ etọn wẹ Jalingo. Eyin didoai to owhe 1991 tọn, bo yin dìde sọn Ayimatẹn Gongola tọn glọ. \n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":57,"character_repetition_ratio":0.121,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":26884.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Yobe%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Yobe Tọn yin dopo to Ayimatẹn gbàn-atọn-nukun-dopo he tin to Togbo Naijilia tọn lẹ mẹ. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Damaturu. Eyin didoai to azan ko-atọ́n-nukun-ẹnẹtọ, Avivọsun tọn to 1991. Ayimatẹn Yobe tindo dogbo hẹ Ayimatẹn Gombe tọn to Hùwaji. E ma dogbo hẹ Ayimatẹn Bauchi tọn po Ayimatẹn Jigawa tọn to Whèzẹtẹn. Modopolọ, e do dogbo hẹ otò Niger to Agewaji.\nMẹ hihia he wa aimẹ to owhe 2006 dohia dọ Ayimatẹn Yobe tọn yin Ayimatẹn ṣidopotọ he gbẹtọ su te hugan to Otogbo Nigeria tọn mẹ. Ayimatẹn Yobe tọn wẹ yin Ayimatẹn gbà-nukunawetọ he klo hugan to Otogbo Nigeria tọn mẹ.\n\nGandudu-Lẹdo to Ayimatẹn Yobe tọn mẹ\nAyimatẹn ehe bẹ Gandudu-Lẹdo tọn fọtọ́nnukunawe(17) hẹn, ehelẹ:\nBade\nBursari\nDamaturu\nGeidam\nGujba\nGulani\nFika\nFune\nJakusko\nKarasuwa\nMachina\nNangere\nNguru\nPotiskum\nTarmuwa\nYunusari\nYusufari\n\nAyimatẹn-gán\nBẹsọn azan ko-atọ́nnukunẹnẹtọ Nuwhàsun tọn to 2019, Mai Mala Binu wẹ to Gandu dó e ji, podọ to alọnu dín, ogbẹ APC tọn mẹ wẹ ewọ tin te. Mẹ he bọdo Ayimatẹn-gán Ayimatẹn Yobe tọn go wẹ yin Idi Barde Gubana.\n\nAkọ̀ jọun Ayimatẹn Yobe Tọn lẹ\nAkọ̀ jọun Ayimatẹn Yobe tọn lẹ wẹ Kanuri po Karai-Karai. Akọ̀ pẹvi pẹvi devo lẹ wẹ: Bolewa, Ngizim, Bade, Hausa, Ngamo, Shuwa, Bura, Marghi, Fulani po Nanga.\nOgbe voovo Widopo wẹ tin to Ayimatẹn lọ mẹ, delẹ to ye mẹ wẹ: Bade, Duwai, Kanuri, Yerwa, Karai-Karai, Bolewa, Ngamo, Ngizim, Bura-Pabir, Maaka, Shuwa Arab.\n\nAkọ̀ po sinsẹ̀n jọun he tin to Ayimatẹn Yobe tọn lẹ po\nSinsẹ́n Malenu lẹ tọn wẹ su hugan to Ayimatẹn Yobe tọn mẹ, ṣigba medelẹ gbẹ nọ basi sinsẹ̀n Klisteni lẹ tọn po amọ yé ma su.\n\nAyidedaitẹn saditọ lẹ tọn to Ayimatẹn Yobe tọn\n Soda Ash\n Tintomite\n\nWepinplọn Daho\n Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Yobe tọn\n Federal Politẹknik, Damaturu\n Federal University, Gashua\n Politẹknik Mai-Idris Aloma\n Umar Suleiman College of Education\n\nGbẹtọ nukundeji lẹ sọn Ayimatẹn Yobe tọn\n Adamu Ciroma- Adọkuntọ\n Adamu Garba Talba- Tonudọtọ\n Adamu Waziri-(yin jiji owhe 1952) \n Ahmed Lawan- Tonudọtọ\n Alwali Kazir- Awhànfunto numiimọnọ\n Bomai Ibrahim Mohammed-(yin jiji owhe 1960) Tonudọtọ\n Buba Galadima- Tonudọtọ\n Audu Bulama Bukarti-\n Bukar Ibrahim- Ayimatẹn-gán hoho Ayimatẹn Yobe tọn\n Goni Modu Bura- Tonudọtọ pọ Afọzẹdaitọ\n Ibrahim Gaidam-Ayimatẹn-gán hoho Ayimatẹn Yobe tọn po Tonudọtọ\n Ibrahim Talba- Wekantọ hope Naijilia tọn\n Idris Alkali- \n Khadija Bukar Abba Ibrahim- Lizọnyizọnwatọ\n Mai Mala Binu- Ayimatẹn-gán Ayimatẹn Yobe tọn\n Mamman Bello Ali-Ayimatẹn-gán hoho Ayimatẹn Yobe tọn\n Usman Albishir- Tonudọtọ\n Usman Alkali Baba\n Uwani Musa Abba Aji- Whèyidọtọ\n Waziri Ibrahim- Tonudọtọ po Lizọnyizọnwatọ\n Zakariya Maimalari- Awhànfunto numiimọnọ\n Adamu Fika- Wekantọ\n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":600,"character_repetition_ratio":0.117,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.025,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":28316.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayo%20Fasanmi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayorinde Fasanmi (he yin jiji to owhe 1925-2020) yin nuyọnẹntọ dogbọn amasin zọ́n wiwa dali podọ e sọ yin tonudọtọ Naijilia vijiji tọn.\n\nBejẹeji gbẹzan etọn tọn\nAyorinde Fasanmi yin jiji to owhe 1925 to tòpẹvi Ekiti tọn mẹ to Ayimatẹn Ekiti tọn to wheyihọ Naijilia tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹeji tọn to Saint Paul tọn he tin to Ebute-Mẹta tọn mẹ podọ e sọ yi wehọmẹ ahọlu tọn he tin to Ibadan. E sọ zindonukọn to wehọmẹ Amasinzọ̀nwiwa tọn he tin to Yaba finẹ wẹ e yi gbedewema Diploma etọn te na oyọnẹn Amasin tọn. E wazon taidi Azọnyọnẹntọ Amasin tọn to Oshogbo na whenu pẹẹde whẹpo e do wa kọnawudopọ hẹ Tonudidọ Naijilia tọn.\n\nAzọn tonudidọ tọn\nFasanmi kọnawudopọ hẹ tonudọgbẹ Alọkọndopọ Naijilia (Unity Party of Nigeria) to owhe 1978 tọn mẹ. E yin dopo to mẹhe to vivẹnudo to vodidi nuglọ tọn na otẹn ayimatẹngan Ondo tọn, ṣigba otẹn lọ yin hihoyi sọn e si gbọn Michael Adekunle Ajasin dali. Mẹhe yin Ayimatẹngan dai tọn na Ayimatẹn Ondo tọn. To owhe 1983 tọn mẹ, yé blavo bo dé Fasannmi taidi ogbẹvi wedegbẹ nukunmọnu tọn na Naijilia blebu (Federal House of Representatives) nado nọ yi pọntẹnna Ayimatẹn Ondo tọn. Enẹgodo E wazọn taidi Hagbẹ Anadenamẹtọ tọn na whezẹtẹn hohowhenu Naijilia tọn na ohọgbigbadopọ tọn lẹ. To gandudu ẹnẹtọ tọn whenu to Naijilia Fasanmi sọ wazọn taidi mebọdomẹgotọ Azinponọ tọn na Tonudọgbẹ Alliance for Democracy tọn to wheyihọ-waji Oto Naijilia tọn\n\nGbẹzan etọn\nFasanmi wlealọ po asi etọn Ajokẹ po bọ eyin matintọ to whenue e do owhe kanwe-elan-ẹnẹtọ to Kọ́yànsun, owhe 2014 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1925 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2020 lẹ","num_words":328,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74474.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ay%E1%BB%8Dnu%20l%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayọnu lẹ kavi Yoruba-nu lẹ yin dopo to akọ̀ he tin to mẹyuu-gbeji lẹ mẹ, yé sù to whezẹtẹn aflika tọn podọ suhugan yetọn wẹ tin to otò Naijilia tọn, Benẹ tọn podọ Togo tọn po mẹ he yè sọgan ylọ dọ Ayọnu-gbeji.\nTo Aflika, diblayi gbẹtọ livi kande-awe wẹ yin ayọnu podọ sọha kanweko vude sọ tin to lẹdo devo lẹ he ma yin Aflika mẹ. Otò he mẹ ayọnu lẹ ka sù te hugan wẹ Naijilia, to otò ehe mẹ diblayi gbẹtọ fotọ̀n-to-kanweko ji wẹ yín ayọnu, he dohia dọ Ayọnu lẹ yin dopo to akọ̀ he klohugan to Aflika lẹ mẹ. Suhugan ayọnu lẹ tọn wẹ nọ do Ayọ-gbe (kavi Yorùbá).\nAyọnu lẹ sọ yin yinyọnẹn na kọnu-gbe voovo he yé tindo lẹ. Delẹ to kọnu-gbe ehelẹ mẹ wẹ \"Èkìtì\"; \"Èkó\" ; \"Ìjẹ̀bú\" ; \"Ìjẹ̀ṣà\" ; \"Ìkálẹ̀\" ; \"Ọ̀yọ́\" ; \"Ẹ̀gbá\" po mọ-mọ po. Ayọnu lẹ yin akọ̀ de he sọ nọ hẹjomẹ̀ titengbe omẹ̀ he wá sọn akọ̀ devo mẹ lẹ, yé sọ nọ yiwanna yenọzo.","num_words":201,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":31980.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Az%C3%A1n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Azán yin whenue aihọn lọ yin lilẹdo whla dopo. Okle nọ yin pinpọnhlan taidi whenue ada aihọn lọ tọn panukọn owhe. Ozán nọ yin pinpọnhlan taidi whenue adà aihọn lọ tọn dogodo owhe. E nọ yi ganhiho ko-nukunẹnẹ to aihọn lọ si nado lẹdo, enẹ wẹ azán dopo, \nenẹ we okle po ozán po. Ehe nọ yin zẹẹmẹ basina taidi ogan owhe tọn.\n\nYinkọ azán lẹ tọn to Gungbe mẹ","num_words":71,"character_repetition_ratio":0.105,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":62294.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Az%E1%BB%8Dnwiwa%20to%20Gbagli","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Whevi hihu Mẹsusu lẹ wẹ ko yọnẹndọ Gunnu lẹ to Gbagli nọ yinwanna wheví híhu taun. Nuhe wutu e do yinmọ wẹ yindọ, otò Gbagli tọn lẹ sẹpọ tọto.","num_words":29,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64360.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Az%E1%BB%8D%CC%80nylankan%20COVID-19","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Azọ̀nylankan COVID-19 ko hù gbẹtọ livi awe daa linlán to ogbẹ̀ lọ mẹ to owhe dopo gblamẹ. Owhe 2019 wẹ azọ̀nylakan COVID-19 tọnta to otogbo china tọn mẹ, bó sọ dlẹnkan biọ togodo lẹ mẹ gbọn yigọyigọ gbẹtọ lẹ tọn sọn otò dè jẹ devo mẹ dali. Na wẹho lọ wutu, lẹnunnuyọnẹntọ po dotowhe dahodaho lẹ jẹ dodinanu basi ji nado mọ amasin kavi yẹnvi he sọgan basi pọngbọ na awutu ylankan lọ. To To owhe 2020 mẹ, ye basi yẹnvi delẹ he sọgan yin yiyizan nado pehẹ awutu lọ, sigba dodinanu dohia dọ yẹnvi lọ ma yin nado hẹn azọ̀n lọ gbọ̀ gba ṣigba nado dè hunhlọn etọn po to mẹhe bẹ awutu lọ ji wẹ. Delẹ to yẹnvi he yé basi lọ lẹ mẹ wẹ;\nAstra zeneca\njohnson johnson\n\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":135,"character_repetition_ratio":0.03,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80516.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Baangi-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Baangi-gbe yin ogbè Kainji tọn de he nọ yin dido to Naijilia gbọn omẹ Kambari tọn lẹ dali.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":27,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":37253.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Baba%20Yabo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dèhoumon Adjagnon he mẹlẹpo yọnẹn di Baba Yabo yin jiji to azán wiatọ̀ntọ Whejisun 1925. E yin mẹhe diyin to Benẹ-yigbaji de na aihun nuwhinwhẹn didọ tọn etọn lẹ tọn podọ gbọn wadohia bibasi etọn lẹ dali. Baba Yabo yin dopo to nukunmọnu aihundatọ he yinkọ etọn yì aga hugan to Benẹ-yigbaji lẹ mẹ. E diọ adà yọyọ na wadohia bibayi to Benẹ podọ alọpa he mẹ e nọ yí nuwhinwhẹn didọ etọn do dọ otàn l��� gbọn. Yè ji Baba Yabo to Họgbonu (Porto-Novo), to otò Benẹ tọn mẹ. Ovi etọn wẹ yé nọ ylọ dọ Frédéric Joël Aivo.\n\nOtàn azọ́n etọn tọn\nTo owhe 1980 godo, Baba Yabo bẹ aihundida po ogbẹ́ etọn tintan he nọ yin Towa Sekenu Troup po, po awetọ he nọ yin Mamoudou Eyisse he gbẹtọ lẹ yọnẹn taidi Okeke po. Yé dè boṣiọ Baba Yabo tọn he dite sọ gbẹtọte atọ̀n nado nọ flin Baba Yabo do lẹdó zevou tọn mẹ to họgbonu. Baba Yabo basi matintọ to azán tintan Afínplọsun 1985 tọn. E tindo owhe kande-fotọ̀n-nukunẹnẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1925 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1985 lẹ","num_words":229,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":60167.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Babajide%20Sanwo-Olu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Babajide Sanwo-Olu(yin jiji to azan koatọntọ, Ayidosun, owhe 1965) tọn. E yin tohodọtọ de po Togan alọnu tọn Ayimatẹn Awọnlin tọn. Ọgbẹ akizanọ (All Progressive Congress) tọn glọ wẹ e tọn te, Akinwunmi Ambode wẹ yin Togan to whenue e whlẹngan hẹ to ovo De mẹ bosọ du to eji to ogbẹ tonudidọ tọn (All Progressive Congress) tọn lọ glọ.\n\nWepinplọn etọn\nSanwo-Olu yi wehọmẹ alavọ tọn University of Lagos bo yi gbedewema whẹpo dó yi wehọmẹ London Business School po Lagos Business School po. Enẹgodo e sọ yi John F. Kennedy School of Government. E sọ wa wazọn to Chartered Institute Of Personel Management (CIPM), Enẹgodo e sọ wazọn to finẹ ga podọ ga to ogbẹ Nigeria Institute Of Training And Development (NITAD). Whẹpo bọ e dó tọn nado du Togan de Ewọ wẹ yin ògán po anadenanutọ azọnwhe Lagos Property Development Corporation (LSPDC) tọn po.\n\nAzọn etọn\n\nTaidi azọnwatọ akuẹsẹdotẹn tọn dé\nBabajide Olusola Sanwo-Olu yin akuẹhẹntọ na akuẹsẹdotẹn Lead Merchant Bank dai tọn to owhe 1994 jẹ 1997, enẹgodo wẹ elẹzun ogan ajọwiwa po akuẹpo hẹ oto devo lẹ tọn to azọnwhe akuẹsẹdotẹn UBA tọn. Enẹgodo ẹṣọ wayi wazọn to First Inland Bank Plc he ko lẹzun (First City Monument Bank) todin bọ esọ yin mẹ he bọdo ogan daho akuẹsẹdotẹn lọ tọn go. Ewọ dopolọ wẹ sọ yin Azinponọ na azọnwhe Baywatch Group Limited po First Class Group Limited po.\n\nAzọn etọn daidi tonudọtọ de\nBabajide Sanwo-Olu jẹ alọdo tonudidọ mẹ ji to owhe 2003 mẹ, to whelọnu wẹ yé yí dó du Ayinamẹtọ na tẹnmẹpọntọ na togan ton he yin Femi Pedro to whelọnu. Ye yi dó du tẹnmẹpọnna kọmiṣọna na Economic Planning and Budget kaka jẹ owhe 2007 to Whenue ye de taidi kọmiṣọna ajọwiwa tọn po azọnwhe lẹ tọn po to whenue Bola Tinubu to Togan yin to whelọnu. To whenuena vobibla togbo lọ tọn wa aimẹ to 2007, ye de Babajide Sanwo-Olu taidi kọmiṣọna na tito wepiplọn tọn po tito mẹhe jo azọ́n lẹ tọn po to whenue osẹnyọnẹntọ Babatunde Fashola yin Ayimatẹngan Awọnlin tọn. Babajide Olusola Sanwo-Olu sọ lẹzun ògán na azọnwhe Lagos State Development and Property Corporation (LSDPC) to whenuena Togan Akinwunmi Ambode to gandu to owhe 2016.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1965 lẹ","num_words":453,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.216,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":74593.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Babatunde%20Ogunnaike","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Babatunde Ogunnaike (yin jiji to azán koatọ́n-nukun-dopotọ, Whẹjisun owhe 1956 tọn). E yin Chemical Engineer otògbo Amẹlika tọn de he wá sọn otogbo Naijilia tọn mẹ. B.A Ogunnaike kú to azán kotọ, Afínplọsun owhe 2022 tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nBabatunde yin tovi Ijebu-Igbo tọn, to Ayimatẹn Ogun Tọn, bo yin jiji to azán koatọ́n-nukundopotọ to Whẹjisun owhe 1956 tọn mẹ.\n\nOtàn wepinplọn etọn tọn\nTunde Ogunnaike yì Wehọmẹ Alavọ tọn University of Lagos (UNILAG) he tin to ayimatẹn Awọnlin tọn to otò Naijilia tọn mẹ. \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1956 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2022 lẹ","num_words":120,"character_repetition_ratio":0.086,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":38830.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Babatunde%20Omidina","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Babatunde Omidina he dẹpẹyin etọn nọ yin Baba Suwe he ye ji to azan konukùnawetọ, Avivọsun, owhe 1958 yin aihundatọ sinima he ye nọ pọn to whegbe tọn he yin Naijilia tọn. E yin aihundatọ he nọ do nukiko namẹ, ada nukikodonamẹ tọn wẹ é nọ yiwa to sinima kavi aihun oplo ji tọn he mẹ e nọ tindo mahẹ te lẹ mẹ. Aihun Tele ji tọn he hosọ etọn nọ yin Ẹrin Keeke mẹ wẹ e diyin te, aihun ehe mẹ wẹ depẹ yinkọ lọ Baba Suwe sọ tọn te.\n\nVuwhenu etọn\nDile mi ko dọ jẹnukọn do ye ji Baba suwe to azan konukunẹnẹtọ, Avivọsun, owhe 1958 to Lopo Awọnlin tọn ji (Lagos Island). Ṣigba vijiji Ikorodu tọn wẹ e yin to Ayimatẹn Awọnlin tọn dopolọ mẹ. E bẹ nupinplọn to wehọmẹ Jamantul Islamic Primary School to Awọnlin Tohomẹ, e sọ hiawe to Vuwhenu etọn to Children Boarding School Oshogbo Ayimatẹn Ọsun tọn whẹpo dó zindonukọn to Adekanbi Commercial high School to mile 12 to Awọnlin mẹ. Mọdopolọ e yi Ifẹoluwa Grammar School to Oshogbo Tatọ tonọ Ayimatẹn Osun tọn. Finẹ wẹ e yi gbedewema owe ao tọn te. Oho nukikodonamẹtọ Baba suwe tọn wẹ zọn bọ Àjànàkú ze e do ahundida etọn lẹ mẹ, mi ni dọdọ finẹ wẹ e diyin te to Tíátà mẹ.\n\nVivẹnu etọn to Tiata mẹ\nBabatunde Omidina bẹ azọ́n Tiata tọn jẹeji to 1971. E lẹzun mẹhe yé yọnẹn lẹdope to aihun zomọ Tele tọn he hosọ etọn nọ yin Ẹrin Keeke mẹ, aihun ehe mẹ wẹ e jẹ dẹpẹyinkọ lọ Baba suwe te. To ehe godo Sunwhlevu etọn sọ họnwun to whenue e tindo mahẹ to sinima voovo lẹ mẹ he yé nọ pọn to whegbe.\n\nTito sinima he mẹ e tindo mahẹ te lẹ\nBá ò kú\nOjú Olójú\nBàbá Londoner\nKò tán sí bẹ̀\nAṣọ Ìbora\nỌ̀bẹ̀ lọmọ\nElébòlo\nLarinloodu\n\nWhenuena e basi matintọ\nBabatunde Omidina ko to azọnjẹ sọn 2017 amọ ema yin didọtọn kakajẹ 2019 bo e sinyẹn sọmọ bọ gbẹtọ lẹ po Aihundatọ gbẹ etọn lẹ po wẹ to akuẹjọ nado penukundego kaka bọ edo basi matintọ tò azan konukunawetọ, Abọhunsun, Owhe 2021 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":419,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.015,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":87007.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Badagry%20Division","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kando Gbagli tọn yin owhe na wedegbẹ na tito Aimatẹn Awọnlin tọn, Naijilia tọn lẹ.\n\nWhenuho he gando ego lẹ\nKando Gbagli tọn sọawuhia to whenuho kọndopọ he wa aimẹ to otò Naijilia tọn po Europe po ṣẹnṣẹn, e sọ yin ahi de he mẹ ye no sa gbẹtọ lẹ taidi kanlinmọ te to whenue Britich lẹ to mẹyu lẹ bẹ yi kanlinmọgbenu. E sọ yin fihe yisenọ klistiani lẹ la wẹndagbe tintan te to owhe 1842 to otò Naijilia tọn mẹ. Ehe yin kinkandonugo nado flinnu to Agia Cenotaph.\n\nGandudu fókọtọn lẹ\nEtindo Gandudu Dókọtọn Ẹnẹ:\n Ọjọ\n Amuwo-Ọdọfin\n Ajerọmi-Ifẹlodun \n Gbagli\n\nFihe gbẹtọ lẹ nọnọ\nFihe gbẹtọ lẹ nọ nọ to Gandudu Dokọ tọn Gbagli tọn glọ lẹ mado awe. Tintan wẹ Awori lẹ he nọ do Ayọgbe, Awetọ wẹ Gunnnu lẹ he nọ do Gungbe. Mọjanwẹ Aṣa yetọn lẹ sọ gbọnvo taun. Etomọṣo Akọ awe lọ lẹ wẹ yin apajlẹ dagbenọ na yẹmẹpo wẹ tin to pọ to Jijọho mẹ matin tukla. Pọninọ lọ wẹ zọnbọ Oto awe ehele Iworo he yin Awori po Ajido he yin Gunnu lẹ po do nọ yin yiylọdopọ taidi dopo. Ehe wẹ Iworo-Ajido.\n\nFihe Gunnu lẹ nọnọ\n Gbagli\n Ibẹrẹko\n Oke oko\n Ajara \n Iworo\n Ajido\n Akarakumọ \n Gbaji\n Aseli\n Egan\n Egonlin \n Ahanvẹ\n Epẹ\n Posi \n Mowo \n Itọga \n Ebiri \n Ekunpa\n Aradagun \n Velekete \n Mosafejo\n Ganyingbo Tọpa\n Kankon Moba\n Lopoji\n Oranyan\n Tofin\/Awori \n Yẹkẹtomẹ\n Pota \n Seme Border \n Yafin \n Farasinmẹ\n Mushin\n\nFihe Awọnlinu Lẹ Nọnọ\n Awodi-Ora \n Ishasi\n Oto-Awori\n Ijanikin\n Ilogbo\n Oko-Afo\n Sibiri\n Apa \n Idoluwo-Ile\n Ado-Soba \n Ibeshe \n Irede\n Irese\n Mebamu\n Itewe \n Igede \n Ajangbadi \n Iyagbe \n Ajegunle \n Ayetolo\n Festac Town \n Satellite Town \n Iba \n Kirikiri \n Agboju-Amuwo\n Okokomaiko\n Ọjọ\n Amukoko\n Alaba-Ore \n Ijoyin\n Igbanko\n Imore\n Ijegun\n Mushin \n Isolo \n Ota \n Itire \n Ipaja \n Agege \n Ibereko","num_words":384,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68192.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bahrum%20Daido","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bahrum Daido (azán gbantọ Zósun owhe 1964 jẹ azán awetọ Alunlunsun owhe 2021) yin tohodọtọ Indonesian t���n de. E yin gbẹtọ ogbẹ he nọ nọtena gbẹtọvi lẹ tọn yedọ People's Representative Council sọn 2009 yi jẹ 2019. Daido sọ yin ogbẹvi Democrat Party tọn ga. Eyin jiji do oto Palopo tọn mẹ, to huwaji Sulawesi tọn. Daido basi matintọ to azan awetọ Alunlunsun owhe 2021 tọn na tukla po whlepọn Azọ̀nylankan COVID-19 tọn he gbanu taun to Jakarta wutu, to whenẹnu eyin owhe 56 mẹvi.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1964 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":118,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.265,"stopwords_ratio":0.034,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72454.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Basa-Gumna-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Basa-Gumna yin ogbè Kainji tọn he ko busẹ sọn aimẹ de to Naijilia. E nọ yin dido to dai to Chanchaga to Ayimatẹn Niger Tọn, podọ to Ayimatẹn Nasarawa tọn, ṣẹpo otò Basanu lẹ tọn mẹ. Ogbè lọ dótọ lẹ ko wa to gọjẹ Hausa-gbe do ji. homeland. Speakers have shifted to Hausa.\n\nGumna tin to nudi kilomẹtlu 10 dohlán whèyihọ-waji alihogbó he tlọn Tegina yì Zungeru tọn. To gblagbla owhe 1963, Basa-Gumna-gbe dótọ lẹ sẹtẹ̀n jẹ alihogbó lọ ji bọ to alọnu, yé nọ nọ̀ topẹvi Yakila tọn mẹ, fie omẹ awè gee he sọgan do ogbe lọ baṣà-basà yin mimọ te to 1986. Yé sọ nọ nọ̀ osla awè mẹ to yakẹ́ to whèyihọ-waji alihogbó lọ tọn, ye omẹ awè lẹ nọ yin yiylọ dọ Basa.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOgbè lẹ","num_words":159,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":46169.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Basa-Kontagora-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Basa-Kontagora-gbe yin ogbè Kainji tọn he ko to bubusẹ sọn aimẹ de to Naijilia. E nọ yin dido to Mariga to Ayimatẹn Niger Tọn sẹpọ DC Kontagora po Basa-gbeji po. E sù gbau, to 2010, mẹhe nọ dó ogbè lọ lẹ ma pé 10.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":61,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.274,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":41724.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bella%20Agossou","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bella Agossou (yin jiji to owhe 1981) yin Benẹ-vi Aihundatọ nupinplọn-do-plọnnu tọn de bo nọ wazọn hẹ Sinimọto Spanish tọn.\n\nAzọ́n etọn\nAzọ́nwhe Aihundida tọn \"Sonangnon\" tọn he tin to Benẹ mẹ wẹ Agossou bẹ azọn Aihundida tọn etọn jẹeji te. Ewọ lọsu wẹ dó azọ́nwhe lọ ai bosọ nọ deanana na ẹn. Ṣigba to owhe ẹnẹ he e dó azọnwhe lọ ai godo, e bẹ agban bo yí Spain to owhe 2002 tọn mẹ. To whenẹnu e plọn ogbé Catalan po Spanish tọn po nado nọ yizan to azọn etọn wiwa mẹ. To Aihun he nọ yin Un Cuento de Navidad (Christmas Tale) mẹ, e yí adà de wa he yin yọnnu de he ponọ lẹ to dindin na e ma yi gbedewema nado biọ Oto devo mẹ wutu to Aihun lọ mẹ. \nEnẹgodo, sọ tọn to aihun susu lẹ mẹ to Oto etọn mẹ podọ to Oto devo lẹ mẹ ga, etlẹ yin to Yovotomẹ lẹ ga, Aihun lẹ taidi Los Nuestros, Moranetta, A cuento of Nadal and Palmeras en la Nieve. Ṣigba to azán wiatọntọ, osun ṣianwetọ, owhe 2017 tọn mẹ, Agossou dohia dọ emi tindo Nusatẹn dé he nọ yin \"NOK\".\n\nAihun he mẹ e tọn te lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1981 lẹ","num_words":250,"character_repetition_ratio":0.044,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58279.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Benigno%20Aquino%20III","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Benigno Simeon \"Noynoy\" Cojuangco Aquino III (8 Afínplọsun 1960 – 24 Ayidosun 2021) yin tonudọtọ Philippines tọn. E yin tatọ oto Philippines tọn sọn 2010 jẹ 2016. E yin yinyọẹn taidi Noynoy Aquino kavi PNoy. Aquino yin aṣẹpatọ hohowhenu otò Philippines tọn.\nAquino yin Jiji to FEU - NRMF Medical Center to tohomẹ Quezon tọn, E wọ wẹ yin visunnu dopo \nakan to ovi atọ́n aṣẹpatọ hohowhenu Benigno \"Ninoy\" Aquino, Jr. and former President Corazon \n\"Cory\" Aquino tọn. E yin hagbẹ Liberal Party tọn. E wọ wẹ yin tlẹnnọ tintan he yin tatọ tonọ \notogbo Philippines tọn. To 2013, linlinwe TIME tọn dohia dọ e yin dopo to omẹ 100 he yin nukundeji ganji to aihọngbẹ lọ blebu mẹ.\nAquino III basi matintọ to Ayidosun 2021 to tohomẹ Quezon tọn, podo owhe 61 po.\nE tindo azọn adọvivi tọn sigba nuhẹ hẹn okú etọn wa wẹ Kansẹẹ-zọ̀n.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1960 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":210,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.267,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":62142.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ben%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Benẹ kavi Benin (he nọ yin yiylọ to glẹnsigbe mẹ dọ: Republic of Benin) yin tògbo de to Whèyihọ-waji Aflika tọn. Gandutẹn Benin tọn wẹ Porto Novo, ṣigba Kutọnu he yin otò he hùnnukún hugan to Benin mẹ wẹ yé to zinzan do to gandu do Benẹ ji todin. Mẹsusu wẹ nọnọ huwaji Bight of Benin tọn.\nNa France wẹ na mẹdekannujẹ otò Benẹ tọn wutu wẹ Flanse-gbè gbẹ do yin ogbe he ye nọ yizan hugan to Benẹ podọ ga, na yé sọ tindo kanṣiṣa pẹkipẹki hẹ France wutu. Etomọṣo, ogbè lẹ taidi Gungbè, Fọngbè, po Ayọnugbè po wẹ yin ogbè he nọ yin dido hugan to oto Benẹ tọn mẹ. Sinsẹn Kátólìkì tọn wẹ gbẹtọ lẹ nọ basi hugan to otò Benẹ tọn mẹ. Enẹgodo Malenu lẹ, Vodun sẹntọ lẹ po Protestant lẹ po sọ yin sinsẹn devo lẹ he mẹdevo lẹ sọ nọ basi to otò Benẹ tọn mẹ.\nBenẹ yin dopo to otò he to kọndopọ mẹ hẹ otò Devo lẹ he tin to aihọn mẹ lẹ mẹ, bosọ yin dopo to otò he tin to kọndopọ mẹ hẹ otò Mẹyugbeji tọn lẹ mẹ. Mọdopolọ otò ogbẹ kọndopọ tọn Malenu lẹ tọn mẹ, Podọ ga ogbẹ voovo devo lẹ taidi South Atlantic Peace po Cooperation zone, La Francophonie, The Community of Sahel-Saharan States, The African Petroleum Producers Association po The Niger Basin Authority po. Sọn owhe kanweko fọtọn-nukun-awetọ jẹ owhe kanweko fọtọn-nukun-ẹnẹtọ mẹ, Ahọluduta Dahomey tọn glọ wẹ Benẹ tin te to whelọnu, bọ yovo lẹ nọ ylọ ye dọ Slave Coast to whelọnu na kanlinmọ susu he ye nọ mọ họ to Port-novo, Kutọnu, po fidevo he ye nọ họ kanlinmọ te to whelọnu lẹ po wutu, bo nọ bẹ kanlinmọ he ye họ lẹ sọyi Amẹlika. To whenuena kanlinmọ hihọ wa lẹzun osẹnnu dé, France funawhan sọta Danhomey bo yí otò lọ sọn e si bo vọ yinkọ dó na ẹn dọ French Dahomey. To owhe 1960 tọn mẹ, Danhomey mọ mẹdekannujẹ yi sọn France si. Enẹgodo, sọn owhe 1972 jẹ owhe 1990 tọn mẹ, otò Benẹ tọn wa nọ yin yiylọ dọ People's Republic of Benin. Sọn 1991 kakajẹ din e nọ yin yiylọ dọ Republic of Benin.\n\nNinọmẹ aigba Benẹ tọn\nBenẹ yin otò pẹvi dé he tin to Wheyihọ-waji Aflika tọn. Jijlẹ etọn sọ wẹ 325km (202 mi) to gbigblo mẹ. Benẹ ma dogbo hẹ Togo to Wheyihọ-waji bosọ ma dogbo hẹ Burkina Faso po Niger po to Age-waji podọ e sọ ma dogbo hẹ Naijilia to Whezẹtẹn-waji, bọso ma dogbo hẹ Bight of Benin to Huwaji etọn.\nFihe aigba Benẹ tọn yi àga te hugan wẹ Mont Sokbaro, osó dé he yiaga sọ 658m (2,159 ft).\nReserve du W du Niger po Pendjari National Park po nọ zọnbọ jónọ lẹ nọ jlo nado wa pọn kanlin lẹ taidi Ajanaku lẹ, Kinnikinni lẹ, Agbanlin lẹ, Ozin lẹ, po Ohàn gbemẹ tọn dèvo lẹ po. To whenuho mẹ, Benẹ ko yin owhé dé na Avun gbemẹ tọn he nọ yin yiylọ dọ Lycaon pictus na Benẹ wẹ e nọ yin mimọ te hugan.\nTo Benẹ, Ninọmẹ aimẹ tọn yetọn nọ yin dehe hunmiọn to whedelẹnu bọsọ nọ fa to whedevonu. Benẹ tindo Ojlẹ jikun tọn awe po ojlẹ akú tọn awe po tọn to owhe dopo ṣenṣen, ojlẹ jikun tọn dopo he sọ yin tangan lọ nọ bẹ sọn osun atọ̀ntọ kakajẹ osun ṣinawetọ sin vivọnu. Enẹgodo, jikun pẹde sọ nọ ja sọn osun ṣinẹnẹto sin vivọnu kakajẹ osun widopotọ tọn mẹ. Ojlẹ he akú nujọnu tọn nọ do wẹ bẹsọn awewesun kakajẹ osun ẹnẹtọ. To Kutọnu, otò lọ nọ hunmiọn sọ 31°C (87.8°F); miọnhunhun etọn ma sọ nọ wado zẹ 24°C (75.2°F).\n\nKando he tin to Benẹ lẹ\nBenẹ yin mima dó kando wiawe (12) ji. Enẹgodo Kando wiawe lọ lẹ sọ yin vivọma dó lẹdo kande-gban-atọ̀n-nukun-awe.\nAlibori\nAtakora\nAtlantique\nBorgou\nCollines\nDonga \nKouffo\nLittoral\nMono\nOuémé\nPlateau\nZou\n\nAṣa\n\nAihundida\nBenẹnu lẹ ko yinwanna ogbe aku dido whẹpo bọ flansegbé dó wa lẹzun ogbe he yin alọkẹyi hugan to otò lọ mẹ. Felix Couchoro wlan wehihia tintan he tọn to Benẹ mẹ do flansegbé mẹ bọ owe lọ nọ yin L`Esclave to 1929. Hanjitọ Angelique Kidjo po aihundatọ Djimon Hounsou po yin jiji to Kutọnu he yin aimatẹn dé to Benẹ mẹ. Ohankantọ Wally Badarou po hanjit��� Gnonnas Pedro po sọ yin Benẹvi ga.\n\nSinsẹn\nTo mẹhihia he wa aimẹ to owhe 2010 tọn whenu, mi mọ dọ gbẹtọ 27.2% to mẹhe to Benẹ mẹ lẹ wẹ yin Klistiani lẹ bọ 24.4% lẹ yin Malenu lẹ bọ 17.3% nọ sẹn Vodun mọjanwẹ 6% nọ sẹn numẹsẹn devo lẹ bọ 1.9% lẹ sọ nọ basi sinsẹn devo lẹ, mọjanwẹ gbẹtọ 6.5% lẹ ma dó sinsẹn he ye nọ yi.\n\nWepinplọn\nTo aihọn lọ blebu mẹ, Benẹ wẹ dó wesetọ he whe hugan. To owhe 2002 tọn mẹ, dodinnanu dohia dọ gbẹtọ 34.7% mẹhe tin to otò Benẹ tọn mẹ lẹ kẹdẹ wẹ hiawe. To whedenu wayi wema hihia to otò Benẹ tọn mẹ ma yin oplọn vọnu taidi din tọn.\n\nNududu\nBenẹ yin yinyọnẹn ganji po aṣa nidida vonọtaun wunmẹ-wunmẹ lẹ po. Benẹ dó nududu dojo lẹ po olan tẹnmẹ-tẹnmẹ lẹ po nuwhẹnkun susu lẹ po. To Huwaji Benẹ tọn, Gbado wẹ yin nududu he nọ yawu yin mimọ hugan, ewọ lọ wẹ gbẹtọ lẹ nọ zan dó wleawuna nududu wunmẹ-wunmẹ devo lẹ. Yé nọ zan ẹ̀n dó nọ da Owọ, Kanna, po nududu devo lẹ he nọ yin dudu po nusọnu po. Whevi lẹ po Koklolan lẹ po wẹ yin olan he ye nọ du to Huwaji Benẹ tọn. Mọdopolọ, Ogbọlan, Ohanlan, Oyinlan po Ajaka gbemẹ tọn lẹ po lọsu nọ yin dudu ga. Tevi wẹ yin nududu he nọ yin mimọ hugan to Age-waji Benẹ tọn. Yé nọ zan ẹn do basi nududu devo lẹ taidi Agu po nududu mọmọ lẹ po. Ohanlan po Oyinlan lẹ po nọ yin sisọ po Azinmi po whẹpo e dó nọ yin dudu. Atin sinsẹn lẹ taidi Manga, Opẹn, Avoka, Akokoe lẹ po Anana po wẹ yin Atin sinsẹn he mẹlẹ nọ yawu mọ lẹ. Mọjanwẹ nududu lẹ taidi Couscous, Lesi, Ayivi, Po Gbado po lẹ lọsu yin nududu he gbayipe to Benẹ mẹ.\nOlan nọ vẹakuẹ, enẹwẹzọn bọ olan pẹde, nududu susu wẹ gbẹtọ lẹ nọ yawu du to finẹ.\nWhevi hihi lẹ po whevi húhú lẹ po sọ yin nuhe ye nọ yawu du ganji to otò Benẹ tọn mẹ.\nNàkédò lẹ, Akándò lẹ po Adò he ye yi okọ dó basi lẹ po wẹ mẹlẹ nọ yizan dó danu to otò Benẹ tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAflika\nOtò","num_words":1302,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":45577.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Berthe-Evelyne%20Agbo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Berthe-Evelyne Agbo yin wékantọ de sọn otò Benin tọn mẹ mẹhe ko zín ohó milomilo lẹ zẹgbonu to flansegbe mẹ. \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":26,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.206,"stopwords_ratio":0.038,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70993.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bida","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bida yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to Ayimatẹn Niger Tọn mẹ to Naijilia podọ tòdaho de to alihogbó A124 highway tọn he yi lẹdo susu to e mẹ ji.\n\nLGD etọn sin aigba gbló sọ̀ kilomẹtlu 51 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 188,181 wẹ tin to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu.\n\nSọha pósu (postal code) tọn lẹdo lọ tọn wẹ yin 912.\n\nTòdaho lọ\nBida wẹ yin tòdaho awetọ he kló hugan to Ayimatẹn Niger Tọn tọn mẹ gọna nudi gbẹtọ sọha 178,840 ( to 2007). E yin didoai do hùwajiwhèyihọ tatọ́-tẹnnọ Ayimatẹn Niger Tọn, Minna ji podọ e yin tòdaho agékloklo de.\n\nAgbegbe etọn lẹ wẹ Katcha, Enagi, Baddeggi, Agaie, Pategi, Lemu po Kutigi po gọna devo lẹ.\n\nFidevo lẹ sọ tin to Bida, taidi, Bamisu estate, Ramatu dangana, aliho ECWA poly tọn, Small Market (Ahì Pẹvi), Main Market (Ahì Dahó) po Federal Medical Centre (Bida) tọn po. Wéhọ voovo lẹ taidi, Federal Government Girls College Bida, Federal Polytechnic Staff Secondary School po Government College Bida tọn po gọna devo-devo lẹ sọ to finẹ ga.\n\nTito Ajọwiwa tọn\nTòdaho lọ yin yinyọnẹn na azọnyinyọnẹn yetọn to anazọ́n onú aṣa tọn lẹ, glási (glass) tọn lẹ, anazọ́n gànvẹẹ tọn lẹ po nuzinzán blási (brass) tọn lẹ po. Bidanu lẹ sọ yin yinyọnẹn na hùnwhẹ Durbar tọn po hùnwhẹ Nupe Day tọn yetọn po. Finẹ wẹ wéhọ Federal Polytechnic po dotówhe dahó Federal Medical Centre tin te gọna Niger State School of Nursing.\n\nAkọ̀\n\nAkọ̀ tangan lọ wẹ Nupe. Bida wẹ yin tatọ́-tẹnnọ Ahọluigba Nupe tọn he nọ yin anadena gbọn Etsu Nupe - Etsu Yahaya Abubakar to alọnu din - lẹ dali. Nukọntọ Malenu lẹ tọn de wẹ nọ dugán do Bida ji, bọ nukọntọn lọ nọ yin yiylọ dọ Etsu Nupe. Akọ̀ devo lẹ wẹ Igbonu lẹ, Ayọnu lẹ, Hausanu lẹ, Igala lẹ po Gbagi, Ibira lẹ po.\n\nSọ pọ́n\nFederal Medical Centre (Bida)\nFederal Polytechnic Bida\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":398,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":54683.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bill%20Clinton","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"William Jefferson Clinton (yin jiji to azan 19tọ osun 8tọ, owhe 1946) wẹ yin togan 42tọ otò Amẹlika (United States) tọn. Ewọ wẹ yin asu na Hillary Clinton.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1946 lẹ","num_words":51,"character_repetition_ratio":0.01,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.294,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":44991.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bimbo%20Akintola","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bimbo Akintola yin yọnnu aihundatọ otò Naijilia tọn de.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wepinplọn etọn po\nAkintola yin jiji to azán 5tọ Nuwhàsun 1970 tọn, otọ́ etọn wá sọn ayimatẹn Oyo tọn bọ onọ̀ etọn wá sọn ayimatẹn Edo tọn. E yì wehọmẹ to Maryland Convent Private School to ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. E zindonukọn bo yi Command Day Secondary School, to Awọnlin. E mọ gbedewema degree tọn yi to Theatre Arts mẹ to wehọmẹ alavọ Ibadan tọn mẹ.\n\nAzọ́n etọn\nAihundida etọn tintan wẹ whenue e sọawuhia to sinima dé he nọ yin Owo Blow to owhe 1995 tọn mẹ he ewọ po Femi Adebayo po basi bosọ zindonukọn bo basi Out of Bounds to owhe 1997 tọn mẹ he ewọ po Richard Mofe Damijo po basi.\nE yin dide taidi aihundatọ tangan to 2013 to Nollywood Movies Awards mẹ.\nGigopamẹnu devo lẹ na azọn dagbe-dagbe he e wà lẹ wẹ;\n\n Best Actress or English Actress in Nigeria in 1997.\n Best Actress Award for the movie Heaven's Hell at the 2015 Eko International Film Festival.\n\nDelẹ to aihundida etọn lẹ mẹ\nOwo Blow (1995)\nOut of Bounds (1997)\nDiamond Ring (1998)\nThe Gardner (1998)\nDangerous Twins (2004)\nBeyond the Verdict (2007)\nSmoke and Mirrors (2008)\nHoodrush (2012)\nAyitale (2013)\nHeaven's Hell (2015)\n93 Days (2016)\nHusbands of Lagos (2015)\nCircle of Three\nLady Buckit and the Motley Mopsters\nDiamonds In The Sky (2019)\n\nAihun televizion ji tọn lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1970 lẹ","num_words":310,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.277,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":73171.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bimbo%20Manuel","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bimbo Manuel (mẹhe yin jiji to azàn gbàntọ Kọ́yànsun tọn to 1958) yin aihundatọ tele ji tọn de\nto otò Naijilia tọn mẹ.\nE yin dide to 2013 Nollywood Movies Awards tẹnmẹ di aihundatọ he yọ́n azọ́n hugan na adà he e yiwa to aihundida de mẹ.\n\nAzọ́n etọn \nBimbo wá sọn ayimatẹn Awọnlin tọn.\nTo whenue e yí gbedewema na azọ́n Tiata tọn to wehọmẹ alavọ University of Port Harcourt tọn godo, e bẹ́ azọ́n to Ogun State Broadcasting Corporation (OGBC) taidi linlinnamẹtọ tele ji tọn de to 1985.\nTo nukọnmẹ, e jó azọ́n enẹ do bo bẹ́ azọ́n to Ogun State Television (OGTV) whẹpo do bẹ́ azọ́n aihundida tele ji tọn jẹeji to 1986.\n\nAihun po tito tele ji tọn he mẹ e sọawuhia te lẹ po \nAihun lẹ\nWomen's Cot (2005)\nTango with Me (2010)\nHeroes & Zeros (2012)\nTorn (2013)\nDazzling Mirage (2014)\nRender to Caesar (2014)\nOctober 1 (2014)\nHeaven's Hell (2015)\nShijuwomi(2015)\n93 Days (2016)\nBanana Island Ghost (2017)\nSeven (2019)\nCharge and Bail (2021)\nIf i am president (2018)\n\nTito tele ji tọn lẹ\nCheckmate\nFuji House of Commotion\nTinsel\nCastle and Castle\nKing of Boys: The Return of the King\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ","num_words":258,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.302,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.992,"perplexity_score":65808.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bimbo%20Oshin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bimbo Oshin (yin jiji to azán ko-nukunẹnẹtọ, Liyasun, owhe 1971) yin yọnnu aihundatọ sinima tọn Otò Naijilia tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po azọn etọn po \nBimbo Oshin yin jiji to azán ko-nukun-ẹnẹtọ, Liyasun, owhe 1971 tọn mẹ, to Ondo, tòdaho de mẹ to Ayimatẹn Ondo tọn mẹ to Huwaji Whèzẹtẹn tọn to Otò Naijilia tọn mẹ.\nOshin yi Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn fihe e mọ gbedewema Bachelor of Arts (B.A.) yi te to oyọnẹn tamẹnuplọnmẹ tọn mẹ.\nBimbo bẹ azọn aihundida tọn etọn jẹeji to owhe 1996 tọn mẹ, ṣigba eyin yinyọnẹn ganji to whenuena e tọ́n to aihundida owhe 2012 tọn de mẹ he nọ yin Omo Elemosho.\n\nOvu whenu etọn \nBimbo Oshin whẹn to Ayimatẹn Ondo tọn mẹ fihe e yi wehọmẹ weplọnmẹ dokọ̀ tọn Saint Anne's Primary School etọn te. Enẹgodo, e yi Staff Primary School to Ile-Ife, to Ayimatẹn Osun Tọn. Na nuhe du wehọmẹ weplọnmẹ he bọdo enẹgo, e yi Girls Academy, Sandgrouse to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Bimbo Oshin sọ zindonukọn to wehọmẹ daho yiyi mẹ to wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn mẹ fihe e mọ gbedewema Bachelor of Arts (B.A.) degree yi te to philosophy mẹ.\n\nAzọn etọn \nOwanyin Bimbo Oshin tọn na azọn aihundida tọn bẹjẹeji sọn ovu whenu etọn gbọn.\nE ko nọ to aihundida nupinpọn-do-plọnnu tọn delẹ basi hẹ mẹdaho etọn lẹ to whegbe dai bo nọ basi hoyidokanji video he ma yin nujọnu he ye basi lẹ tọn. Ṣigba e bẹ azọn aihundida tọn etọn jẹeji to whenue e gbẹ tin to Wehọmẹ Alavọ tọn Awọnlin tọn.\nMẹdaho họntọn etọn tọn hlẹ Ogbẹ de he nọ yin yiylọdọ Ogbẹ Ara Osan tọn.\nE dọna ẹn dọdọ emi ko kọnawudopọ hẹ Ogbẹ lọ dọ uwọ lọsu ni hodo emi biọ emẹ ga.\nBimbo yigbe, bo kọnawudopọ hẹ Ogbẹ (Ara Osan) to owhe 1996 mẹ bosọ to yiyi na zépọn.\nE zan owhe ẹnẹ to ogan etọn glọ to Ogbẹ Ara Osan tọn he Rasaq Ajao do ai mẹ.\nNalete e bẹ azọn aihundida sinima tọn jẹeji po English soap operas po ṣigba todin, e tin to Yoruba movie industry bo to dagbewa.\nHosọ sinima tintan he yin didetọn bosọ hẹn ẹn diyin he e basi wẹ \"Akobi\" to owhe 1997 tọn mẹ.\n\nNutindo etọn lẹ \nNutindo Bimbo Oshin tọn lẹ na gbẹ yin vivọzepọn ṣigba todin, e yiyi livi $18.\n\nDelẹ to aihundida etọn lẹ mẹ \nOmo Elemosho (2012)\nKakanfo (2020)\nThe New Patriots (2020)\n\nAjọ̀ po yindidi etọn po \nTo owhe 2016 tọn me, e mọ gigopana po ajọ̀ Icon Category to Afro-Heritage Broadcasting and Entertainment and Awards mẹ.\n\nPọnfi dogọ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1971 lẹ","num_words":516,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.004,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.021,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52777.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bissa-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bissa (kavi Bisa (dopo), Bisan, Bissanno (susu)), wẹ yin ogbè he omẹ Bissa tọn lẹ, omẹ Mande tọn (akọ̀ gbape gbọn ṣẹnṣẹn-hùwaji tògbo Burkina Faso tọn, agéwaji-whèzẹtẹn Ghana tọn, agéwaji-whèyihọ Naijilia tọn, agéwaji pete Togo tọn po agéwaji Benẹ tọn po). Yinkọ devo lẹ na ogbè lọ wẹ, Busansi omẹ Mossi tọn lẹ nọ zan kavi Busa ehe nọ yin zinzan to Naijilia.\n\nAliho Wékinkan tọn\n\nAkọ̀gbè de yi jlẹ do de go\n\nHogbe Lere tọn delẹ\n A fọ́n dagbe a: Domireh ki (Gblọndo: Domireh zain)\n kudo whè: Sundareh ki (Gblọndo: Sundareh zain)\n E yì sọ: Yirbaa ki (Gblọndo: Yirbaa zain)\n Awanu: Barka\n E yọ́n: Minga\n Wà: Bur\n Yì: Ta\n Kuavọ̀: An barka boi\n N'yinwanna we: Moi wam\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":171,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":33455.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Blessing%20Didia","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Blessing Chimezie Didia yin Dotozọ́nwatọ́ to Otò Naijilia tọn mẹ, bo yin Mẹplọntọ́ na nugonu agbasa tọn podọ e sọ yin Tonudọtọ ga. E wa sọ́n Otò Omerelu tọn mẹ, to Ayimatẹn Rivers tọn mẹ. Sọ́n 1991 jẹ̀ 1993, Eyin azinponọ̀ na Gandudu Dokọtọn Agbegbe Ikwerre tọn. To 2018, ewọ wẹ yin Mẹbọdomẹgotọ́ Ayinamẹtọ́ Wehọmẹ Daho Ayimatẹn Rivers tọn.\n\nSọ pọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":77,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":72255.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bob-Manuel%20Udokwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bob-Manuel Obidimma Udokwu (mẹhe yin jiji to azan fọtọ̀n-nukunatọ̀n Lidosun 1968) yin Aihundatọ, Anadena aihuntọ, Aihun basitọ po Tohodọtọ de po to Naijilia. To 2014, e yin gigopana na azọ́n he e ko wà lẹ to nuwiwa he yin Africa Movie Academy Awards aotọ whenu bo yin nina gigopanamẹnu de. Ṣigba jẹnukọnna enẹ, e ko yin yẹyidogona to 2013 to aihun he e da hẹ aihungbẹ́ etọn de mẹ, bọ to Nollywood Movies Awards whenu e yi gigopanamẹnu lọ, aihun he mẹ e wazọ́n te taun lọ wẹ Adesuwa.\n\nGbẹzan etọn\nBob-Manuel Udokwu wá sọn Nkwelle-Ogidi, to pọnla Idemmili North tọn mẹ to Ayimatẹn Anambra tọn, to otò Naijilia tọn mẹ. Akọ̀ Igbo tọn mẹ wẹ e wá sọn. Otọ́ etọn nọ yin Geoffrey Nwafor Udokwu bọ onọ̀ etọn nọ yin Ezelagbo Udokwu. Ayimatẹn Enugu tọn mẹ wẹ e yin jiji do. Ewọ wẹ ovi ẹnẹtọ to ovi ṣidopo he otọ́ etọn ji lẹ mẹ bo sọ yin ovi sunnu awetọ. Ovi sunnu atọn po viyọnnu awe po wẹ to whẹndo yetọn mẹ.\n\nWehihia etọn\nE yì wehọmẹ bẹjẹeji tọn etọn to St. Peters Primary School (he wá nọ yin yiylọ todin dọ Hillside Primary School) to Coal Camp, to Ayimatẹn Enugu tọn bo yì Oraukwu Grammar School, to Oraukwu, he tin to Ayimatẹn Anambra tọn na wehọmẹ daho etọn. Enẹgodo e yì wehọmẹ Alavọ tọn University of Port Harcourt, to Port Harcourt, Ayimatẹn Rivers tọn fie e yí Gbedewema Bachelors of Arts Degree tọn te to Theatre Arts mẹ.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nUdokwu mọ mẹhe wá lẹzun asi etọn he nọ yin Cassandra Joseph to whenue e to wehia dogọ nado yí gbedewema daho etọn to Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹ̀n Awọnlin tọn. Enẹgodo yé wlealọ to azán koewhedopotọ, Afínplọsun owhe 2000 tọn. Yé jivi awe, yọnnu dopo, sunnu dopo, yọnnu lọ nọ yin Elyon Chinaza podọ sunnu lọ nọ yin Marcus Garvey. E do Garvey Udokwu na visunnu etọn na ogán tonudidogbẹ́ tọn yetọn nọ yin Marcus Garvey wutu.\n\nAihun he e da lẹ \nLiving in Bondage\nRattlesnake\nKarishika\nThe Key for Happiness\nBlack Maria\nWhat a World\nHeaven after Hell\nA Time to Love\nCover Up\nEndless Tears\nNaked Sin\nMy Time\nHome Apart\nGames Men Play\nSoul Engagement\nLiving in Bondage: Breaking Free\n\nPọnfi dogọ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\n\nOvi he ye ji to owhe 1968 lẹ","num_words":475,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":62183.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Boko-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Boko, kavi Boo, yin ogbè Mandenu lẹ tọn de to Benẹ po Naijilia po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":22,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":28816.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bola%20Are","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bola Are yin jiji to azan tintan, Kọ́yànsun, owhe 1954 tọn mẹ.\nE yin Naijilia hanjitọ wendagbe tọn podọ tatọ ogbẹ hanjitọ wẹndagbe ehe juwayi to otò Naijilia tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nE yin jiji to azan tintan, osun aotọ, owhe 1954 to tòpẹvi Erio tọn to gandudu pọnla wheyi-họwaji Ekiti tọn, to oto Ekiti tọn mẹ, to wheyihọ-huwaji Ekiti tọn to Otò Naijilia tọn mẹho Babayomi podọ mẹmẹyọnnu T.A Babayomi ehe wa sọn Otò Erio, to Ayimatẹn Ekiti tọn, to otò Naijilia tọn mẹ.\nE yin pinpọnwhẹn gbọn yẹwhenọ tangan ẹnẹ (4) delẹ dali to sinsẹn apọstoliki klisti tọn yewlẹ wẹ Apọsteli Ayodele Babalola, yẹwhenọ Babajide, yẹwhenọ Akande podọ yẹwhenọ T. O Obadare.\n\nWehọmẹ\nAre bẹ wehọmẹ tintan etọn jẹẹji to Christ Apostolic Church (CAC) to oto etọn mẹ bo yi wehọmẹ ehe bọdego to Christ Apostolic church Grammar school to Efon Alaye to otogbo Ekiti tọn whẹpo e do zindonukọn yi politẹknik, Ibadan fihe eyi gbedewema daho to nuhiha mẹ.\nTo osun Liyasun owhe 1985, Éyi gbedewema daho hugan ohàn-zọ́nwiwà tọn to wehọmẹ alavọ tọn to St John's University.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nAre wlealọ to 1977 hẹ sinsẹngan Are he wa yin matintọ bo ka sọ yin didona po ovi lẹ po.\nOvi etọn lẹ yin hanjitọ. Bola Are School of Gospel music international yin didoai to Azan ṣiawetọ liyasun nado gọalọna wẹndagbe hanjitọ tangan delẹ nado yọn aliho he ye na hẹn ye sẹpọ oklunọ te.\nBola Are basi owhe kande (40) to oplo ji to Kọyànsun azan 5tọ, owhe 2013.\n\nAzọn\nAre bẹ hanjiji jẹeji to whenuena e to owhe awe (2), e yọnẹndọ e mi na sẹn jiwheyẹwhe bẹsọn ovu whenu e ka sọ domọnaẹ. Na mẹjitọ etọn lẹ dọna ẹ dọ e bẹ hanjiji jẹeji azan vude jenukọnna hunwhẹ jijizan tintan etọn wutu, e nẹ dohia dọ e yin jiji nado yin hansinọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1954 lẹ\nHànjitọ lẹ to Naijilia","num_words":367,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60080.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bola%20Tinubu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bola Ahmed Adekunle Tinubu (yin jiji to azán 29tọ Whejisun owhe 1952 tọn) yin tonudọtọ Naijilia tọn de he to sinsẹ̀n taidi nukọ̀ntọ tònudọgbẹ All Progressives Congress (APC) tọn to alọnu to tògbo lọ blebu mẹ. E ko yin ayimatẹngán Ayimatẹn Awọnlin tọn tọn pọn.\n\nOtàn Gbẹ̀zan tọn\nTinubu yin jiji to azán 29tọ Whejisun 1952 tọn to Ayimatẹn Osun Tọn mẹ to Naijilia. E bẹ wehọmẹ to wehọ St. John's Primary School, Aroloya to Awọnlin po Children's Home School to Ibadan po. E hiawe to yovotomẹ to Wehọ Richard J.Daley College tọn mẹ to Chicago to Illinois, podọ to owhe 1975 tọn mẹ, e ko tin to wehọmẹ Alavọ tọn Chicago tọn (Chicago State University) fie e dotana po gbedewema Bachelor of Science tọn de po to azọnyinyọnẹn to Kandai Akuẹzinzan tọn bibasi (Accounting) mẹ te to 1979.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1952 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":183,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55232.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bolaji%20Badejo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bolaji Badejo (sọn Avivọsún, azán konukunatọ̀ntọ́, owhe 1953 tọn jẹ azán konukunawetọ, Awewesun, owhe 1992) yin dopo to yẹdenanutọ nukundeji lẹ mẹ podọ aihundatọ he yin yinyọnẹn na aihundida wunmẹ he mẹ e nọ yawu tọ́n te lẹ mẹ to Naijilia. To aihun he e da lẹ mẹ wẹ Ridley Scott's to emẹ wẹ e yin Alien te. Adà ehe wẹ e nọ yawu yí wà to aihun etọn susu lẹ mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1953 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1992 lẹ","num_words":98,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.268,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61932.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bonfoh%20Abass","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"El-Hadj Bonfoh Abass (yin jiji to azán ko-nukunatọ̀ntọ, Abọ̀húsun, owhe 1948 jẹ azán gban-ewhe-dopotọ, Ayidosun, owhe 2021 tọn). E yin tonudọtọ de to otò Togo tọn mẹ. E yin tògan otò Togo tọn na ojlẹ de sọn azán koàtọ́n afliplọsun Owhe 2005 jẹ azan ẹnẹtọ Nuwhàsun Owhe 2005 tọn mẹ. Ewọ wẹ nukọ̀ntọ to National assembly otò Togo tọn sọn Afliplọsun owhe 2005 jẹ liyasun owhe 2013 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1948 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":101,"character_repetition_ratio":0.097,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.287,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":44530.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Borgu%20Local%20Government%20Area","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Borgu yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn tọn glọ to Naijilia, e yin dopo to Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn (LGD) koatọ́n ayimatẹn lọ tọn lẹ mẹ, gọna tatọ́-tẹnnọ etọn to New Bussa.\nSọha pósu tọn lẹdo lọ tọn wẹ 913.\nLGD Borgu tọn ko yin apadewhe ayimatẹn Kwara tọn dai, amọ sọn 27 Avivọsun 1991 e yin zizedo aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ.\n\nLGD lọ tindo aṣẹpipa dopolọ po Borgu Emirate - gandudu hohowhenu tọn Naijilia tọn de po. E bẹ zungbó Borgu tọn (Borgu Game Reserve) po apadewhé nupọntẹn Kainji tọn (Kainji National Park) po hẹn.\n\nTo mẹhihia 1991 tọn whenu gbẹtọ sọha 110,000 wẹ yin mimọ to LGD Borgu tọn po akọ̀ flusọ́ etọn lẹ po dile ye yin sislẹ bọdego do:\n\nfulani 30,000\nboko 25,000\nBusa 15,000\nHausa 10,000\nkambari 8,000\nAyọnu 7,000\nLaru 5,000\nDuka 3,000\nNupe 2,000\nLopa 2,000\nIgbo 1,000\nAkọ̀ devo lẹ 2,000\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":190,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.313,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64866.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bosso%2C%20Nigeria","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bosso yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to Ayimatẹn Niger Tọn glọ to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to Maikunkele.\nLẹdo aigba etọn tọn gbló sọ kilomẹtlu 1,592 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 208,212 wẹ to finẹ to 2019 sọgbe hẹ nudọnamẹ mẹhihia 2006 tọn ẹyin yè basi yidogọ́ sọha awè daa to kanweko 2.5% na jideji whemẹ̀whemẹ̀ tọn wutu.\nSọha pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn wẹ yin 920.\nBosso wẹ wehọmẹ alavọ nuyọnẹn wintinwintin Naijilia tọn Federal University of Technology tin te to Minna. Wehọmẹ ehe lọ kẹdẹ wẹ yin wehọmẹ alavọ tọn dopo gee he to finẹ whẹpo Wehọ lọ do wa yin tendiọna do nọtẹn yọyọ devo to Gidan Kwano.\nTo 2014, Bosso lẹzun nọtẹn de na fibẹtado-dintọ fọtọ́n susu mẹhe họ̀njẹgbé na tòwhàn Ayimatẹn Borno tọn. Gandudu Ayimatẹn Niger Tọn biọ to ogbẹ́ he nọ gọalọna mẹhe họ̀njẹgbé na ye yin hinhẹn gánnu-gánnu nado wamọ́ lẹ UNHCR nado gọalọna yé gbahọ̀ ojlẹ gli tọn lẹ podọ nuhudo tin na awuwiwlena adọ́tẹn, osìn dagbe po nududu po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":202,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.025,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":81276.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bo%E1%B9%A3i%E1%BB%8D%20Wh%C3%A8hut%E1%BB%8D%20T%E1%BB%8Dn%20He%20Tin%20To%20Gbagli","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Boṣiọ whèhutọ tọn ehe yin boṣiọ daho Whèhutọ de tọn he to odọ̀ whèhuhu tọn de yìn tọn, e yin ohia gbangba tọn de he ye ze tùnte do ṣẹnsẹn aliklan daho ali Soglo tọn to Gbagli, bo yin zizedai gbọn gandudu Ayimatẹn Awọnlin tọn dali.\n\nBoṣiọ ehe yin awuwlena gbọn Chinedu Ogakwu dali bo wa yin didohia mẹlẹpo to azan aotọ Nuwhàsun tọn to 2017 gbọn ayimatẹngan he to gandu to whenẹnu to Ayimatẹn Awọnlin tọn dali, mẹhe yinkọ etọn nọ yin Akinwunmi Ambode.\n\nBoṣiọ ehe nọtena ogú omẹ Gbagli tọn lẹ tọn, podọ e sọ nọtena dopo to azọn he nọ yin wiwa gbọn omẹ Gbagli tọn lẹ dali.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nBoṣiọ","num_words":124,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":85827.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Broad%20Street%2C%20Lagos","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agbegbe Broad tọn to Lopo Awọnlin tọn, Awọnlin, to Otò Naijilia tọn mẹ, yin dopo to ajọwatẹn daho he tin to lẹdo Awọnlin tọn lẹ mẹ.\nE yin dopo to ehelẹ mẹ: Bagatelle restaurant Christ Church Cathedral Primary School, Eko Boys High School, Newswatch (Naijilia), po St. Mary's Private School po.\nOhọ \"Secretariat\" tọn yin gbigbá to owhe 1906 mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ","num_words":86,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.023,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":31686.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Broda%20Shaggi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Samuel Animashaun Perry (yin jiji to azán fọtọn-nukunẹnẹtọ osun ṣiẹnnẹtọ owhe 1993 tọn mẹ). \nE yin yinyọnẹn taun di Broda Shaggi bo yin aihundatọ dé, hankantọ dé podọ haànjitọ dé ga. To jọja whenu etọn, e yiwanna aihundida, na otọ́ etọn wẹ yin mẹplọntọ aihundida tọn wutu, ehe lọ yinuwa do e ji taun.\n\nWehọmẹ yiyi etọn\nBroda Shaggi yi wehọmẹ alavọ University of Lagos tọn bo plọnnu gando Creative Arts go.\n\nAihundida he e basi\nOya Hit Me Skits, Vol. 1 (2019).\nFine Boy Agbero. Vol 1 (2019).\nWeekend vibe (2020).\n\nDehe ewọ kẹdẹ bayi na ede lẹ\n Ori (2019)\n Bushman (2019)\n Shi (2019)\n Serere (2019)\n Nor Nor (2019)\n Wake up (2019)\n Black Skin Boy (2019)\n Bolanle (2019)\n Amarachi feat. Johnny Drille (2020)\n Toi Toi(2019)\n Star feat. Asake (2019)\n Boredom 101 (2020)\n Kwarantine (2020)\n Okoto\" feat. Zlatan (2020)\n Happy Day (2020)\n\nAihundida oplo ji tọn etọn lẹ\n Ghetto Bred - 2018\n Aiyetoro Town - 2019\n Fate of Alakada: The Party Planner - 2020\n Namaste Wahala - 2020\n Dwindle - 2021\n Day Of Destiny - 2021\n The Miracle Centre- 2020\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1993 lẹ","num_words":250,"character_repetition_ratio":0.035,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.362,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.987,"perplexity_score":67921.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Buchi%20%28F%C3%A0nf%C3%BAnn%E1%BB%8D%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Onyebuchi Ojieh yin yinyọnẹn podo oployin etọn Buchi po (yin jiji to lidosun 4, 1979)e yin fànfúnnọ Naijilia tọn, ohanpatọ, wekantọ, podo aihundatọ po sọn otogbo Delta ton, Naijilia.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn podo wehọmẹ po\nBuchi yin jijii to Kwale Ndokwa wheyihọ tọn, otogbo Delta tọn, Naijilia. E yi wehọmẹ D.S.C Nursery and Primary School to Ovwian, Warri. To whenuena e fo wehomẹ pẹvi godo, e yi wehọmẹ alavọ Bendel State University (ehe wa yin yinyọnẹn to din taidi Ambrose Alli University), to fihe e plọn osẹn te.\n\nAzọn fànfún tọn\nBuchi bẹ azọn fanfun tọn jẹeji to 2008, to whenuena e ko yin didohia fanfunọ Tee-A ehe basi oylọna Buchi do aihun fànfún tọn etọn Tee-A N Naked to Awọnlin. Ehe dekọtọn do pipehẹ ogbẹ fanfunọ devo lẹ taidi, Ali Baba podo Opa Williams po he na ẹn dotẹnmẹ nado daihun hẹ ye to aihun fanfun Nite of A 1000 Laughs Show. Buchi ko daihun hẹ fanfunọ susu devo lẹ taidi, I Go Dye, I Go Save, Basketmouth, po Bovi po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1979 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":225,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":45075.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bukky%20Wright","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bukky Wright yin jiji to 31 Whejisun 1967, bo yin aihundatọ, ajọwatọ podọ tonudọtọ de ga. E tindo avọ̀satẹn whanpẹnọ dé he e ylọdọ B Collections.\n\nOtan gbẹzan etọn tọn\nBukky Wright yin jiji gbọn otọ́ Klistiani dé po onọ Malenu dé po dali to otò Abeokuta tọn mẹ. E yi Wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn bo yi gbedewema daho to nuṣiṣọzan mẹ.\nBukky bẹ azọ́n aihundida tọn jeẹji to 1996. E yin mimọ to sinima ayọgbe tọn susu mẹ podọ to yovogbe tọn lọsu mẹ ga, e sọ tọn to aihundida Tele ji tọn he Wale Adenuga basi he yin yiylọdọ Super Story mẹ.\nTo 2014, Bukky Wright whlẹnagbà na otẹn Honourable wedegbẹ tonudidọ Ayimatẹn Ogun tọn to ogbẹ Social Democratic Party (SDP) tọn glọ he yin anadena gbọn Ayimatẹngan Olusegun Osoba dali.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nBukky Wright wlealọ, bo tindo visunnu awè, Eniọla po Gbenga po. E lẹzun dada to whenuena dopo to visunnu etọn lẹ mẹ ji ovi.\n\nTonudidọ\nTo 2014, gbọn ogbẹ Social Democratic Party (SDP) dali e whlẹnagbà na otẹn Ayinamẹtọ kavi Osẹnbayitọ wedegbẹ Ayimatẹn Ogun tọn.\n\nDelẹ to aihun he eda lẹ mẹ\nSaworo ide (1999)\nAbove Love (2004)\nAbeni (2006)\nOutkast (2011)\nKodun Kopo Kope (KKK)\nOmotara Johnson\nUnforgivable\nAfefe Alaafia\nDugbe Dugbe\nNkem Temi\nAgo Meje\nOko Nnene\nHabitat\nRed Hot (2013)[15]\nIyore (2014)\nWhen Love Happens (2014)\nSpecial Jollof (2020)\n\nPọn fi ehe lọsu\nTodohukanji Ayọnu lẹ tọn\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1967 lẹ","num_words":307,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":67336.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Buk%E1%BB%8Dla%20Saraki","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olubukọla Abubakar Saraki (he yé ji to azan koewhedopotọ osun wiawetọ owhe 1962 tọn) yin tohodọtọ dé po Ogán po na Azọnwhe wedegbẹ sẹndoaitọ lẹ tọn po to otò Naijilia tọn mẹ. Ayimatẹn Kwara tọn mẹ wẹ e sọn. e sọ dù Ayimatẹngan Kwara tọn pọn na owhe ṣiatọn blebu, e bẹsọn 2003 jẹ 2011 to Tohodidọgbẹ wehẹnọ he yin (People's Democratic Party). \nTo whenuena e zan saa etọn po taidi Ayimatẹngan dé to 2011 wẹ yé sọ vọ yi ovo dó dée yi Azọnwhe wedegbẹ sẹndoaitọ lẹ tọn to Ayimatẹn Kwara tọn mẹ. Enẹgodo ovo devo sọ dee to 2015 to Tohodidọgbẹ All Progressive Congress(APC) glọ. E vọ ovo devo basi to owhe 2019 nado lẹkọ dó Azọnwhe wedegbẹ sẹndoaitọ lẹ tọn lọ Amọ e ma pa ẹ. E sọ gbọ bọ lẹkọ dó Tohodidọgbẹ etọn dai tọn mẹ enẹ wẹ People's Democratic Party(PDP). E sọ gbẹ tẹnpọn nado dù Otògan Naijilia tọn, ṣigba ovo he yé do jẹnukọn lọ ma yí uwọ. Atiku Abubakar wẹ ogbẹ PDP lọ yí to whelọnu.\n\nGbẹzan etọn, jọja whenu etọn, po wehihia etọn po\nYé ji Bukọla Saraki to owhe 1962 to Yivotomẹ (United Kingdom). Tohodọtọ Daho de po Sinetọ de po we Otọ he jii. Oluṣọla wẹ e nọ yin bo dù Sinetọ sọn owhe 1979 jẹ 1983. Florence Morẹnikẹ Saraki wẹ Onọ etọn nọ yin. E dohia dọ whẹndo mẹjọmẹ tọn dé mẹ wẹ e tọn sọn. To whenuena e bẹ wepinplọn jẹeji e yi Corona School to Victoria Island he to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Wh���po do wayi Kings College to Awọnlin dopolọ to owhe 1973 jẹ 1978. Enẹgodo e gbẹ zindonukọn to nupinplọn etọn mẹ to Cheltenham College he to otò United Kingdom tọn mẹ sọn 1979 jẹ 1981, finẹ wẹ e yi gbedewema Wehọmẹ Alavọ tọn etọn tẹ. E sọ zindonukọn dogọ to London Hospital Medical College of the University of London to 1982 key 1987, finẹ wẹ e yi gbedewema dé he dohia dọ e ko lẹzun Doto dé te MBBS(London).\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nToyin Saraki wẹ Asi etọn nọ yin, Ovi ẹnẹ wẹ e ji na ẹn. To whenuena e gbẹ yin Ayimatẹngan dé wẹ Fulani lẹ yii dó dù Akọtagan yetọn. Ahọlu Ilọrin tọn sọ yìí dó dù Ogán he yé nọ ylọdọ Waziri he taidi (Prime Minister), Baba etọn wẹ ko dù Ogán ehe lọ dai. Enẹgodo Ahọlu Ibadan ton Saliu Adetunji sọ yìí dó dù Ogán dé he yé nọ ylọdọ Ajagunna to Ibadan tomẹ to owhe 2017.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1962 lẹ","num_words":489,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.254,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80107.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/B%E1%BB%8Dlu-hih%C3%B2","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bọlu-hihò enẹ wẹ bọlu he pipli awe nọ yí alọ po opò po do hò bọ omẹ ṣinẹnẹ nọ nọ̀ pipli dopo mẹ. Bọlu-hòtọ pipli de tọn nọ yìn bọlu pẹvi loboto de bọ bọlu-hòtọ pipli awetọ tọn nọ tẹnpọn nado yí opò de do hò e dlan.","num_words":51,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":60678.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/B%E1%BB%8Dl%E1%BB%8Dj%E1%BB%8D%CC%80","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bọlọjọ̀ yin wunmẹ wèdudu tọn de. E yin owè mẹwigbeji tọn de, podọ dopo to akọ pẹvi Ayọnu lẹ tọn de he nọ yin Yewa bo tin to wheyihọwaji Ayimatẹn Ogun tọn he yin dopo to ayimatẹn he tin to togbó Naijilia tọn mẹ lẹ, wẹ nọ dú owè alọpa ehe, Ayọnu he sọ tin to togbó Benẹ tọn mẹ lẹ lọsu nọ dú owè ehe ga. Wunmẹ wèdudu tọn ehe nọ yawu sọawuhia to hùnwhẹ lẹ tẹnmẹ, taidi hùnwhẹ Gẹlẹdẹ tọn tẹnmẹ, podọ yè sọ nọ dú owè ehe to agọ́ lẹ tẹnmẹ ga. Hànjitọ Benẹnu de he nọ yin Zeynab Habib sọ yin yinyọn-ẹn taun na wunmẹ wèdudu tọn ehe.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAṣa","num_words":124,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76145.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/CETEP%20City%20University","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"CETEP City University yin wehọme alavọ tọn akuẹnọ tọn de he to Yaba he yin nọtẹn de to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to Hùwaji-whèyihọ Naijilia tọn. Wehọme alavọ tọn lọ nọ na azọ́plọnmẹ he nọ hẹn ẹn yọnbasi namẹ nado mọ gbedewema jẹnukọnna azọ́nfifó po azọ́nfifó godo tọn lẹ po sọn whenue e yin didoai to owhe 2005 tọn mẹ.\n\nSọ pọ́n\nTodohukanji Wehọme alavọ tọn lẹ tọn to Naijilia\n\nAlọdlendonu lẹ\n\nWehọmẹ lẹ","num_words":81,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.207,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":89699.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Caf%C3%A9%20Neo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Café Neo yín azọnwhé he nọ wleawuna nududu coffee tọn lẹ de to Awọnlin.\nAzọnwhé lọ yin didoai to owhe 2012 tọn taidi whẹ̀ndo mẹ tọn de to whenue nọvi-nọvi lẹ, Ngozi Dozie po Chijioke Dozie po bẹ coffee sísọ-kọ́ to Awọnlin. Nusedotẹn daho yetọn tin to Victoria Island to Awọnlin. Osọ̀ yetọn devo lẹ sọ gbàpe gbọn Awọnlin kànmẹ.","num_words":73,"character_repetition_ratio":0.041,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":59721.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Calvin%20Coolidge","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"John Calvin Coolidge Jr. (azán ẹnẹtọ, Liyasun, owhe 1872 jẹ azán atọ́ntọ, Alunlunsun, owhe 1933) yin mẹbọdomẹgotọ Tògan ko-atọ́n-nukun-ẹnẹtọ (1921 jẹ 1923) podọ Tògan otò Amẹlika tọn gbantọ́ (1923 jẹ 1929). E yin wedonanutọ he mọ godona ajọwiwa po takuẹ he ma sẹhundaga zize do nulẹ ji po.\n\nGbẹzan whẹndo tọn etọn\n\nGbẹzan tonudido tọn etọn\n\nSilent Cal\nCalvin Coolidge yin dẹpẹ-yinkọ dona dọ \"Silent Cal\" na e nọ nọ̀ abọẹ taun wutu, e ma nọ dọho susu. Otàn dé dohia dọ to jonọyitẹn dé to johẹmẹ whenu, nawe dé dọna\nCoolidge dọ emi na yí hogbe hugan awe to onu etọn mẹ, ṣigba gblọndo etọn wẹ, \"a jai\".\n\nNudọnamẹ dogọ\nCoolidge yin tẹnmẹpọnna-togbogantọ to oglọ na togbogan Warren G. Harding bo sọ lẹzun togbogan oku Harding tọn godo to azán awetọ Avivọsún, owhe 1923 ton mẹ. Na ehe ko jọ jẹnukọnna vọjlado koatọ́ntọ he wa aimẹ gando gandudu otò lọ tọn mẹ go to 1967, e he wẹ zọn bọ mẹ dé ma jẹ otẹn tẹnmẹpọnna-togbogantọ tọn lọ kaka jẹ togán dudu devo whenu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1872 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1933 lẹ","num_words":222,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.262,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":51718.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Carlos%20Ar%C3%A1nguiz","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Carlos Ramón Aranguiz Zúñiga (18 Zósun 1953 – 3 Alunlunsun 2021) yin tonudọto podọ whẹdọtọ chile tọn de. E yin jiji to Antofagasta, Chile. E yin dopo to ogbẹ́ whẹdatọ to whẹdatẹn daho Chile tọn sọn 2014 kakajẹ whenue e basi matintọ.\nAránguiz yin matintọ to azán atọ̀ntọ Alunlunsun owhe 2021 tọn to Antofagasta gbọn azọ̀n gbigbọkan tọn de dali to whenuena e tindo owhe 67.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1953 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":99,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.269,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":81719.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Cefalexin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Cefalexin tin to ogbẹ́ amasin sinsinyẹn he ye nọ ylọdọ Antibiotics lẹ mẹ. Yinkọ amasingbẹ́ lọ tọn wẹ yin Cephalosporin. Cefalexin sọgan gbọ owanvu he to lanmẹ to apadewhe taidi otó, ohú, agomẹ, agbasa po adọ́po po. Etlẹ sọ nọ yin yiyizan to whedelẹnu nado gbọ opẹn gbọhlihẹ. Cefalexin nọ yin yiyizan na yọpọvu lẹ po mẹho he ko hugan owhe kandekoatọ́nmẹvi. Mọdopolọ, etlẹ sọgan yin yiyizan na mẹhe mọho po mẹhe to anọ na ovi lẹ po. To whenue eyin zinzan na mẹdelẹ, ye sọgan jẹ suslu ji, adọmẹ sọgan to tukla do ye eyin amasin lọ ma yi agbasa na ye. Cefalexin sọgan yin yiyizan po amasin devo lẹ po. Eyin mẹde nọ nu ahan sinsinyẹn, e sọgan yinuwa do lehe amasin lọ na wazọn do ji. Amasin ehe sọgan yin yiyizan gbọn onu mẹ. E nọ yin zinzan to whenue ye dunu kavi ma dunu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAmasin\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":165,"character_repetition_ratio":0.097,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":67134.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Chanchaga","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chanchaga yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to Ayimatẹn Niger Tọn to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to tatọ́-tẹnnọ ayimatẹn lọ Minna tọn he gbọn suhugan agbegbe Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn lọ tọn ji.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu kandegbànnukúnawe 72 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 201,429 wẹ to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu.\n\nSọha pósu tọn Postal code lẹdo lọ tọn wẹ 920.\n\nWhenuho\n\nNọtẹn nupinplọn tọn susu lẹ wẹ tin to lẹdo dokọ̀ tọn Chanchaga tọn podọ tevi-hì daho Paikoro tọn fie tevi nọ yin sisa do togodo te tin to finẹ ga.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":119,"character_repetition_ratio":0.085,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.034,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66458.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Charles%20Konan%20Banny","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Charles Konan Banny (11 Kọ́yànsun 1942 – 10 Zósun 2021) yin tonudọtọ Ivory Cost tọn de.\nE yin linzọnyizọnwatọ tangan otò Côte d'Ivoire tọn sọn 7 Awewesun 2005 jẹ 4 Lidosun 2007.\nBanny basi matintọ to azán aotọ Zósun 2021 tọn to Paris gbọn azọ̀n COVID-19 tọn dali to whenue e tindo owhe 78.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1942 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":85,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.322,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":74093.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Charles%20Mordi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Charles Mordi yin ajowatọ otò, Naijilia tọn, e wọ wẹ sọ yin Gandodinnanu na Akuẹsẹdotẹn daho otò Naijilia (Central Bank of Nigeria) tọn. E sọ nọ paṣẹ do akuẹ sinho podo Ajọwiwa otò Naijilia tọn lẹ po ji. Mordi ko do gbedewema po gbedewema daho po dogọ na Ajọwiwa sọn wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn (University of Lagos).\n\nAzọnwiwa\nNuyọnẹn do Azọnwiwa he tọn blẹ sọn Akuẹsedotẹn daho otò Naijilia (Central Bank of Nigeria) tọn to [[owhe] 1980. He zindonukọn do azọngo po IMF bo wa zun gan-do titodoajọwiwa otò lẹ tọn do go na otò Namibia po Botswana. He sọ wazọn po hagbẹ devo to IMF na dido aiha po nukun do Azọnwiwa na otò Malawia po otò Lesotho.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":145,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.029,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71337.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Charles%20Olumo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alhaji Abdulsalam Sanyaolu yin aihundatọ Otò Naijilia tọn bo wasọn Abeokuta, Ayimatẹn Ogun tọn mẹ. Aihun ayọgbe tọn lẹ kẹdẹ wẹ e nọ da.\n\nAzọn\nAlhaji Abdulsalam Sanyaolu bẹ aihundida jẹeji to owhe 1953 to sinsẹnhọ de mẹ to Awọnlin.\n\nAlọdlẹndonu\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1953 lẹ","num_words":66,"character_repetition_ratio":0.114,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":57757.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Charlie%20Gallagher","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Charlie Gallagher (mẹhe yin jiji to azán ẹnẹtọ, Abọhúsun owhe 1940 tọn bo nọgbẹ̀ kakajẹ azán widopotọ Liyasun tọn to owhe 2021 tọn) yin bọluhotọ Scotland-nu de he yin tovi Ireland tọn. Ewọ wẹ nọ hò nukọn. Bọluhogbẹ́ Celtics po Dumbarton po tọn wẹ e hò bọlu na hugan. E nọ yí agbasa lẹpo do ho bọlu. E hò bọlu na otò Republic of Ireland tọn to 1967, whlà awè wẹ yè zan ẹn. Gallagher kú to azán widopotọ, Liyasun owhe 2021 tọn, owhe kanwe wẹ e tindo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1940 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":123,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.273,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66286.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Chicken%20Republic","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chicken Republic yin dopo to azọ́nwhé he nọ wleawuna nududu sọ́ṣà-duṣà tọn lẹ mẹ to Naijilia de ehe sinai do dadónu he nọ dà koklo-lan lẹ ji, pataki koklo-lan sísọ. E yin didoai gbọn Deji Akinkanju dali, bọ nududu sàtẹ̀n etọn tintan yin didoai do Apapa to Ayimatẹn Awọnlin tọn to owhe 2014 tọn.\n\nNudọnamẹ kleun\nTató-tẹ̀nnọ Chicken Republic tọn tin to Awọnlin to Naijilia. Azọnwhé lọ yin to Food Concepts Plc (azọnwhé he no wleawuna nududu Naijilianu le tọn) glo. Yè sọgan dọ dọ Azọnwhé lọ we yin dehe kló hugan to azọnwhé he nọ wleawuna nududu koklólan tọn to Naijilia lẹ mẹ po nusatẹn voovo kande to Awọnlin kẹdẹ gọna nusatẹn kande-gbán ledọ tògbo lọ pé. Chicken Republic ko so dó nusatẹn devo lẹ ai do otò wheyihọ-waji Aflika tọn lẹ, Ghana yin dopo to ye mẹ.","num_words":155,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.211,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":62854.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Chidi%20Mokeme","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chidi Mokeme (ye ji to azan fọtọ̀n-nukunawetọ́, Whejisun, owhe 1972) yín sinima-bayitọ po hunsingan Otò Naijilia tọn. E tọ́n sọ́n Oba to Idemili Gandudu pọnla tọn he to Ayimatẹn Anambra tọn, huwaji-whẹzẹtẹn Otò Naijilia tọn mẹ. E wọ wẹ yin hunsingan na \"Gulder Ultimate Search Reality Show\"\n\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1972 lẹ","num_words":71,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":47928.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Chidinma%20Aaron","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chidinma Leilani Aaron yín jiji to azán fọtọn-nukundopotọ́ Lidosun owhe 1993 tọn mẹ to Aimatẹn Kaduna tọn to otògbo Naijilia tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nChidinma yin jiji to Ayimatẹn Kaduna tọn to azán fọtọ̀n-nukundopo Lidosun owhe 1993 tọn mẹ, wẹpo e wa yi Abuja. Abuja lọ wẹ énọ whẹpo é wa yi Lead City University to Aimatẹn Oyo tọn to Otogbo Naijilia tọn mẹ, bọ e wá yi gbedewema to owhe 2017 tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1993 lẹ","num_words":99,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72690.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Christopher%20Ayres","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Christopher Owen Ayres ( Nuwhàsun 16, 1965 – Kọ́nyànsun 18, 2021) yin aihundatọ, anadenanutọ podọ wekantọ Amẹlika tọn.\nE yin yinyọẹn na ogbe etọn to aihun anime tọn mẹ. E dọ Frieza sọn Dragon Ball Z Kai, Kei Kurono sọn Gantz, Prince Soma sọn Black Butler, podọ Shingen Takeda sọn the Sengoku Basara series.\nAyres basi matintọ to Kọ́yànsun 18, 2021 sọn nuhahun de ehe yin hinhẹnwa gbọn azọn sinsiẹn Obstructive Pulmonary Disease tọn to Houston, Texas to whenuena e tindo owhe 56.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1965 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":132,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.259,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":67067.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Cipu-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Cipu-gbe (Cicipu), kavi Western Acipa, yin ogbè Kainji tọn de he nọ yin dido gbọn nudi omẹ 20,000 dali to agéwaji-whèyihọ Naijilia tọn tọn. Omẹ lọ lẹ nọ ylọ yede lẹ dọ Acipu, bọ to Hausa-gbe mẹ, yé nọ yin yiylọ dọ Acipawa. \n\nTaidi ogbè Benue–Congo tọn susu devo lẹ, Cipu tindo tito yinkọgbe tọn he gẹdẹ de. E tindo kọnugbe, hogbe po aliho he mẹ e nọ yin yiylọ tọ́n po he gẹdẹ yẹẹ de, gọna aliho wekún asì lẹ yiylọ to awọtínmẹgbe mẹ po de. \n\nDiblayin Cipu-gbe dótọ lẹpo wẹ nọ dó Hausa-gbe ga. Susu to ye mẹ sọ nọ dó ogbè he tin to lẹdo yetọn mẹ lẹ.\n\nOgbè lẹ mimá do ogbẹ́ voovo ji\nCipu-gbe yin adà de to alà Kambari-gbe tọn tọn de to ogbè Niger–Congo tọn lẹ mẹ.\n\nZinjẹgbonu agọe tọn na ogbè lẹ mimá do ogbẹ́ voovo ji ze Cipu-gbe do ogbẹ́ ogbè Kamuku tọn he tin to West Kainji pa to Whèzẹtẹn-waji Acipa tọn lẹ mẹ. Etomọṣo, dodinnanu kitokito bibasi ko dohia dọ e sọgan nọma yinmọ́.\n\nYinkọ devo lẹ\nTo alọnu din, The Ethnologue ze Cipu-gbe do 'Western Acipa' ji. Etomọṣo yinkọ lọ, 'Western Acipa' ma sọ nọ yin zinzan to gbonu the Ethnologue tọn, podọ obiọ ko yin bibasi nado diọ aliho he mẹ e nọ yin kinkan do enẹ. To Hausa-gbe mẹ, ogbè lọ nọ yin alọdlẹndo di Acipanci podọ omẹ lọ lẹ nọ yin Acipawa lẹ.\n\nFie yé gbape gbọn lẹ\nCicipu-gbe nọ yin dido to Naijilia gbọn nudi omẹ 20,000 dali, mehe gbape gbọn Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Sakaba tọn to Ayimatẹn Kebbi tọn mẹ podọ Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Kontagora tọn mẹ to Ayimatẹn Niger Tọn mẹ.\n\nAkọ̀gbe lẹ\/Vogbingbọn lẹ\nAcipunu lẹ lọsu na yede kẹalọyi kọnugbe voovo ṣinawe taidi wunmẹ Cicipu-gbe tọn lẹ. Yinkọ akọ̀gbe lọ lẹ tọn die yin sislẹ do odò fi die (to pọmẹ hẹ lehe Hausanu lẹ nọ ylọ ye do to glọ́ndo mẹ): \n\n Tirisino (Karishen)\n Tidipo (Kadonho)\n Tizoriyo (Mazarko)\n Tidodimo (Kadedan)\n Tikula (Maburya)\n Ticuhun (Kakihum)\n Tikumbasi (Kumbashi)\n\nAliho Wékinkan tọn\nWunmẹ hogbe lẹ didọtọ́n dopodopo tọn he gbayipe hugan to Cicipu-gbe mẹ wẹ CV, amọ́ na nugbo tọn, nudindọ̀n yẹẹ delẹ tin gando Ń po CVN po go. Sọha kleun de to yinkọgbe po nuwàgbe po nọ bẹ jẹeji po aliho hogbe lẹ didọtọ́n dopodopo tọn V tọn po. Àga yìyì po odò wiwa kọnugbe tọn po nọ sọawuhia to yinkọgbe lẹ mẹ, di apajlẹ, káayá ‘ohọ̀’ po káayà ‘ayivi’ po, sọgan e yinmọ́ na nuwàgbe lẹ (na nugbo tọn aliho hogbe lẹ yiylọ tọn he sọgbe yin nujọnu na nuwàgbe lẹ)\n\nWekún asì lẹ\n \nCicipu-gbe tindo wunmẹ wekún asì tọn voovo ṣidopo. Wekún asì lọ lẹpo sọgan yin kandlẹ́nna kavi whegli, podọ yemẹpo wẹ tindo nugonu awọ̀ntinmẹgbe tọn lẹ. E tindo wekún awè topọ (diphthong) ẹnẹ̀: \/ei\/, \/eu\/, \/ai\/ po \/au\/ po.\n\nWekún asú lẹ\nTedidi wekún asú tọn nọ di yede to Cicipu-gbe mẹ, di apajlẹ, yuwo 'jai' po yuwwo 'lilẹ' po. Wekún asú depope wẹ sọgan yin dindọ̀n.\n\nHogbe lẹ \nSusu to hogbe Cicipu-gbe tọn lẹ mẹ wẹ yin hogbe whìwhé lẹ sọn Hausa-gbe mẹ. Aliho he mẹ hogbe he yin whìwhé ehelẹ nọ yin yiylọ do tọn ko diọ na ye nido mlin dopọ po aliho hodidọ tọn Cicipu-gbe tọn po, pataki to wekún asì lẹ mẹ.\n\nTito Wékinkan tọn\nCicipu-gbe ma ko to yinyin kinkandai to alọnu, etomọṣo aliho wékinkan tọn de ko yin awuwiwlena, podọ alọnuwe sọha de ko yin titobasina bo ko to yinyin mimapé.\n\nSọ Pọ́n\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":702,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":41683.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Claude%20Az%C3%A9ma","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Claude Joseph Azéma (5 Liyasun 1943 – 6 Zósun 2021) yin yẹwhenọ katoliki flansegbe tọn.\nE yin jiji to Vailhauquès, France. E lẹzun yẹwhenọ to 1969.\nE wọ wẹ yin yẹwhenọ Montpellier tọn sọn 2003 jẹ 2018.\nAzéma basi matintọ to azan 6tọ Zósun owhe 2021 to Montpellier to whenuena e tindo owhe 78.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1943 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":85,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.317,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":71181.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Confucius","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Confucius (mẹhe yin jiji tò nudi 551 J.W.K(Jẹnukọnna Wiwa Klisti tọn) bo wá ku to 479 J.W.K) yín mẹplọntọ Ṣaina-nu dé podọ nuyọnẹ́ntọ dé. Yinkọ etọn na taun tọn wẹ Kong Qiu kavi Zhong Ni. E tindo ojlo nado plọn nulẹpo to whenue e to ovu. To whenue e whẹn mẹho godo, e wazọn taidi ahọluzọnwatọ nukundeji dé, fie e penukundo ogle dé po oyìn lẹ po go. E wá lezun mẹplọntọ dé to nukọnmẹ. Confucius nọgbẹ to ojlẹ dé mẹ he akọta susu to awhanfun sọta yede to Ṣaina. Ojlẹ lọ yin yiylọdọ ojlẹ afo po amakikọ Zhou Dynasty tọn. Confucius ma yinwana nuhe to jijọ to ojlẹ etọn mẹ bo jlo na jla ninọmẹ lọ do.\n\nNuplọnmẹ etọn lẹ\nTaidi Socrates, Confucius to whedelẹnu ma nọ jlo na na gblọndo kanbiọ tamẹnuplọnmẹ tọn lẹ tọn na edetiti. Kakatimọ e nọ dike gbẹtọ́ lẹ ni lẹnnupọn sisosiso gando nuhahun lẹ go bo plọnu sọn yé mẹ, titengbe sọn otàn lẹ mẹ. Confucius sọ lẹndọ gbẹtọ lẹ dona tindo huhlọn, sigba e ma yin na yé yin mẹdagbe kavi tindo azọ́n wutu gba, mọdopolọ e ma yin na ye tọn sọn whẹndo huhlọnnọ dé mẹ wutu gba. Confucius jlo dọ gbẹtọ lẹ ni nọ lẹn mẹdẹvo lẹ tọn pọn zẹ lehe ye nọ lẹnnupọn gando akuẹ he ye tindo ji do go. Gbọnvona enẹ, e sọ tindo numọtolanmẹ lọ dọ osẹ́n lẹ dona tin he gbẹtọ lẹ na nọ hodo to lẹdo kavi pipli dé mẹ. Confucius lẹndọ haṣiṣan atọ́n (5) wẹ gbẹtọ lẹ sọgan tindo po osẹn etọn lẹ po. Omẹ awe (2) sọgan tin bọ dopo sọgan yin Ahọvi bọ awetọ ni yin Afanumẹ, Otọ́ kavi Ovi, Asu kavi Asi, Mẹho kavi Yọpọvu. Confucius dọdọ to haṣiṣan lọ lẹpo mẹ, ọme awe (2) lọ lẹ wẹ dona hodo osẹ́n. Taidi apajlẹ, afanumẹ dé dona setonu na Ahọvi, he yin ogán etọn, podọ ahọvi lọ lọsu dona dotoaina afanumẹ etọn bo sọ dawhẹ dodo to gandudu etọn mẹ. Confucius dọdọ gbẹtọ lẹ ni nọ wà na gbẹtọ hatọ yetọn, nuhe yelọsu lẹ jlo dọ mẹdevo lẹ ni wa na ye. Ehe to whedelẹnu sọgan yin yiylọ dọ Golden Rule he Jesu Klisti lọsu plọnmẹ. Nuplọntọ etọn lẹ kan otàn pẹvide gandego, podọ gando nuplọnmẹ etọn lẹ lọsu go ga. Ehelẹ wẹ yin bibladopọ nado basi owe he wa yin yiylọdọ The Analects, owe ehe wa lẹzun dopo to owe tangan Confucianism tọn lẹ mẹ.","num_words":433,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65087.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Culturati","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Culturati yin jiji to azan koatọ́n,Abọ̀husún,owhe 2006.yinkọ́ he ye do nọ ylọ ẹ to whedelẹnu wayi wẹ sisi oge wepo yedo diọ todín do culturati.","num_words":29,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.034,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":39096.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Cyrus%20Chothia","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Cyrus Homi Chothia (yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ, Afínplọsun, owhe 1942 bo nọgbẹ̀ jẹ azan ko-atọ́n-nukundopotọ, Abọ̀húsun, owhe 2019) tọn mẹ FRS yin Weyọnẹntọ Great-Britain-nu. E sọ yin weyọnẹntọ dé to lẹnunnuyọnẹn mẹ to Medical Research Council(MRC) podọ ga Laboratory of Molecular Biology(LMB) to Wehọmẹ Alavọ Cambridge tọn podọ ga e sọ yin gbẹtọ weyọnẹntọ dé to Wolfson College, Cambridge tọn.\nChothia basi matintọ to azan ko-atọ́n-nukundopotọ, Abọ̀húsun, owhe 2019 tọn mẹ to whenuena e tindo owhe kande-gbàn-atọ́n-nukunawetọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1942 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2019 lẹ","num_words":128,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":16364.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dakauta","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dakauta yin malenugan Otò Kano tọn. E dugan na azán dopo poun to owhe 1452.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn to otànnugbo Kano tọn mẹ\nOtàn gbẹzan Dakauta tọn tin to odo, sọ́n Palmer 1908 tọn. Lẹdogbedevomẹ yovogbemẹ tọn Otànnugbo Kano tọn.\n\nDakauta wẹ yin Saraki fọtọ̀n-nukunawetọ. Bo yin unbọpẹnnọ. Gbẹtọ lẹ dọdọ, “Eyin e lẹzun Saraki, e na dọho.”\n\nWhenue e ko lẹzun Saraki godo, Ṣigba to whenue e ma penugo nado dọho na azán dopo, e yin didesẹ̀ sọ́n ganzinpo ji.\n\nOtànnugbo Kano tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":102,"character_repetition_ratio":0.101,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":46404.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dakore%20Egbuson-Akande","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dakore Egbuson-Akande (mẹhe yinkọ he mẹjitọ etọn lẹ do na ẹn to whenuena e yin jiji wẹ yin Dakore Omobola Egbuson) yin aihundatọ tele ji tọn podọ tovi Naijilia tọn dé. E yin afọzedaitọ otò tọn na Amnesty International, Amstel Malta po Oxfam of America po.\n\nOtàn gbẹzan tọn \nDakore yin jiji to ayimatẹn Bayelsa tọn taidi ovi tintan mẹjitọ etọn lẹ tọn. E yì wehọmẹ bẹjẹeji tọn etọn to Corona School to ayimatẹn Awọnlin tọn podọ e zindonukọn yì wehọmẹ daho Federal Government Girls' College to ayimatẹn Bauchi tọn. E plọnnu gando Mass Communication go to wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn (University of Lagos) ṣigba e ma fó na azọ́n didote mapote mẹplọntọ lẹ tọn wutu. To alọnu din, e ko dà asu bosọ tindo ovi awe.\n\nTo Zósun owhe 2019 tọn, Dakore sọawuhia taidi omẹ tangan to hokansemẹ dé he yin awuwlena to hùnwhẹ Visual Collaborative tọn dali dé whenu he mẹ hosọ whẹho he yín hodọdeji tọn wẹ \"Vivencias\" he yin hogbe Spanish tọn dé he zẹemẹdo \"Numimọ lẹ\". E yin dopo to gbẹtọ gbannukundopo he yin hokankanse lẹ mẹ, omẹ ehelẹ yin omẹ nukundeji lẹ he yin dide lẹdo aihọnpe, delẹ to ye mẹ wẹ Kelli Ali, Adelaide Damoah po Desdamona po.\nTo Nuwhàsun owhe 2020 tọn, hokansemẹ Dakore tọn sọ vọ yin didohia whladopo dogọ to hùnwhẹ lọ he sọ vọ wá aimẹ whladopo dogọ, hosọ etọn to ojlẹ ehe mẹ wẹ TwentyEightyFour, he wá yin didetọ́n to whenue azọ̀n bẹplamẹ COVID-19 tọn fọn bo to agayi. Hanjigbẹ Flansenu awe delẹ Les Nubians, hankantọ Japannu dé he nọ yin Rika Muranaka, po nukikodonamẹtọ Naijilianu dé he nọ yin Chigul po lọsu sọawuhia to hokansemẹ ehe whenu.\n\nAihun he mẹ e sọawuhia te lẹ\n Peace of Flesh\n Men do Cry\n Emotional Crack\n Shattered Illusion\n When the Going gets Tough\n Playboy\n Oracle\n Hole in the Heart\n Silent Tears\n 11 days & 11 Nights\n Operation KTP\n Playboy\n Silent Tears\n Emotional Cry\n Caught in the Middle (2007)\n Journey to Self (2013)\n Lunch Time Heroes (2015)\n Fifty (2015)\n Isoken (2017)\n Chief Daddy (2018)\n New Money (2018)\n The Set Up (2019)\n Coming From Insanity\n\nTito tele ji tọn lẹ \n\n Castle & Castle (2021)\n\nAjọ̀ he e mọyi lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":459,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":84521.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dal%E1%BA%B9%20Whedak%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dalẹ Whedakọ yin gbétatò dé he tin to Gandudu Dokọtọn Gbagli tọn glọ (Badagry Local Government) to Aimatẹn Awọnlin tọn he tin to Togbo Naijilia tọn mẹ. Ahọlu Samuel Wheto wẹ yin Baálẹ̀ to gbétatò lọ mẹ dai. Ṣigba to Azan Awetọ, Osun ṣiẹnẹtọ Owhe 2020 tọn mẹ wẹ e mọ lẹblanulọkẹyi lọ bo du Ahọlu dó gbétatò lọ ji. Todin, Ahọlu Wheto Samuel Ṣewhenu Toyọn 1 wẹ yin Baálẹ̀ he du gbọngodo to Otò Dalẹ tọn mẹ, bosọ wa lẹzun Ahọlu tintan to Ahọluduta Dalẹ Whedakọ tọn mẹ.\n\nGanduwhe lẹ\n\nKando lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":110,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76165.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Damilola%20Adegbite","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Damilola Adegbite (mẹhe yinkọ etọn to gigọ́ mẹ wẹ Oluwadamilola Adegbite yin jiji to azan fọtọn-nukun-atọ̀ntọ́, Nuwhàsun, owhe 1985 tọn), e yin aihundatọ otò Naijilia tọn, e sọ yin ajọjlatọ dé, podọ tito Television ji tọn bayitọ dé.\nE sọawuhia taidi Thelma Duke to adà he e yiwa to sinima soap opera Tinsel mẹ, bosọ sọawuhia taidi Kemi Williams to sinima Flower Girl tọn mẹ.\nE yin dide taidi aihundatọ dagbe-hugan to tito Televizion ji tọn lẹ mẹ to Nigeria Entertainment Awards he wá aimẹ to owhe 2021 mẹ.\n\nOtàn gándo gbẹzan etọn go\nE yin jiji dó Surulere, to ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ.\nE yi wehọmẹ Queen's College tọn to Yaba, to Awọnlin bosọ yì plọnnu gando Business administration go to wehọmẹ alavọ Bowen tọn to otò Iwo tọn mẹ to ayimatẹn Osun tọn mẹ.\nTinsel wẹ yin sinima tintan he mẹ e sọawuhia te. E ko sọ sọawuhia to ajọjijla tito Televizion ji tọn lẹ mẹ bosọ nọ basi tito Televizion tọn devo lẹ ga.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nTo Avivọsun, owhe 2014 tọn mẹ, Adegbite yigbe nado da Chris Attoh, he yin aihundatọ-gbẹ́ de he e dukosọ hẹ to whenue e to sinima soap opera Tinsel tọn basi.\nTo Zósun, owhe 2014 tọn mẹ, alọwlemẹ ehelẹ ji visunnu de he yinkọ etọn nọ yin Brian.\nAdegbite po Attoh po basi alọwle abọẹnọ yetọn to Accra, itò de mẹ to Ghana to azàn wiẹnẹtọ, Afínplọsun, owhe 2015 tọn mẹ.\nTo Zósun, owhe 2017 tọn mẹ, linlin de dohia dọ alọwle Adegbite po Chris Attoh po tọn ko gbakija.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1985 lẹ","num_words":318,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.035,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":49054.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Daniella%20Okeke","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Daniella Okeke yin yọnnu aihundatọ Otò Naijilia tọn dé. To owhe 2013 mẹ, e sọawuhia taidi \"Joke\" to sinima Lagos Cougars he yin adà tangan dé he hẹn ẹn yin aihundatọ dagbe-hugan dé bo yi ajọ to 10th Africa Movie Academy Awards po Nigeria Entertainment Awards po mẹ.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nOkeke yin jiji to azan ko-atọ́n-nukun-dopotọ́ Whejisun, owhe 1977 tọn mẹ. E yin vijiji Ayimatẹn Imo tọn. Okeke yinwanna ohún bọpẹnbọpẹn lẹ.\n\nDelẹ to aihun he e da lẹ mẹ\nSleek Ladies (2007)\nStronger than Pain (2007)\nLagos Cougars\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":129,"character_repetition_ratio":0.035,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":38265.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dapo%20Abiodun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dapo Abiodun (he yin jiji to azan koatọ́n-nukunẹnẹtọ, Whejisun, owhe 1960) yin ajọwatọ po tonudọtọ de po to Ayonu lẹ tọn mẹ to Ayimatẹn Ogun tọn he tin to otò Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ sọ yin Togàn to Ayimatẹn Ogun tọn to alọnu na e du to ovo he yin dido to owhe 2019 tọn ji, Ogbẹ tonudidọ tọn he nọ yin All Progressive Congress (APC) wẹ zee tọn. Dapo Abiodun wẹ sọ yin Tatọ to wedegbẹ Corporate Affairs Commision tọn mẹ e sọ yin Anadetọna Heyden Petroleum, ewọ wẹ sọ dó First Power Limited ai. To Azan aotọ osun atọntọ owhe 2019 (10 Whejisun 2019) tọn mẹ, wedegbẹ he nọ penukundo do ovo go to Naijilia mẹ (Independent National Electoral Commission) la dọ Dapo Abiodun wẹ yin dide po ovo po taidi Togàn Ayimatẹn Ogun tọn.\n\nJọja whenu etọn\nDapo Abiodun wa sọn Ipẹru Rẹmo he tin to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ. Ahọvi de wẹ uwọ. Whẹndo Doto Emmanuel po Nọviyọnnu Victoria Abiodun tọn he wasọn Iperu Remo to whezẹ̀tẹn Ayimatẹn Ogun tọn wẹ yé ji dó, to azan koatọnnukunẹnẹtọ osun atọntọ owhe 1960 (29 Nuwhàsun 1960).\n\nWepinplọn etọn\nDapo Abiodun plọnwe gando zomọ go to wehọmẹ alavọ tọn Obafemi Awolowo he tin to Ile-Ife to Ayimatẹn Osun tọn. E sọ plọnnu gando akuẹlinlẹn go to wehọmẹ alavọ tọn to Ayimatẹn Ekiti tọn ehe tin to Ado-Ekiti. E sọ yi ogan devo to gandudu ajọ sọn wehọmẹ alavọ tọn Adeleke he tin to Ede to Ayimatẹn Osun tọn to, E sọ yi gbedewema he ma hunnukun kavi he ma họnwun yiyi to whenuena e to awuwlena ovodido owhe 2019 tọn, to whenuena e yindọ e ko dọdai sọ emi yi wehọmẹ alavọ tọn to whenue e to ovo 2015 tọn wleawuna bọ todin e sọ wa kan dowe mẹ dọ emi ma yí wehọmẹ alavọ tọn gba dọ wehọmẹ ohọ ao tọn kẹ́dẹ́ wẹ emi hia.\n\nAzọn etọn\nDapo Abiodun wẹ yin nukunpedonugotọ Heyden Petroleum Limited (HPL) tọn po azọnwhe zomọmi po amijẹhọnnọ po tọn he tin to Naijilia mẹ, Ewọ wẹ sọ dó azọnwhe First Power Limited ai.\n\nTonudidọ\nDapo Abiodun yin dopo to mẹhe dó ogbẹ tonudidọ tọn whehẹnọ(People's Democratic Party) ai to Ayimatẹn Ogun\ntọn mẹ. Dile etlẹ yindọ ogbẹ akizanọ(All Progressive Congress) wẹ e to bibasi to alọnu din to whenuena e jo Ogbẹ he mẹ e te dai dó whenue yẹ dó ovo 2015 tọn godo.E tẹnpọn nado du to ovo 2015 tọn ji nado yí nukọn na whezẹ̀tẹnwaji Ayimatẹn Ogun tọn to Naijilia tọn mẹ to ogbẹ whehẹnọ (People's Democratic Party) tọn glọ amọ e ma pa ẹ. Ye de Dapo taidi dopo to osẹndoaitọ daho togbo daho Naijilia tọn mẹ, to ogbẹ United Nigeria Congress Party (UNCP) he ma sọ tin todin ba glọ.\nE sọ wazọn dogọ to wedegbẹ Togan lẹ tọn po azọn tonudidọ tọn tangan tangan devo lẹ po ga.\nTo owhe 2019 tọn mẹ, e tẹnpọn nado du Togan Ogun tọn to ovo dido de mẹ to ogbẹ akizanọ (All Progressive Congress) glọ, e sọ du to eji. Eyin hodotọ Klisti tọn nugbo bosọ nọ Basi sinsẹn hẹ Mountain Of Fire and Miracle Ministry.E wa jogbe dọ dile na mẹsusu ma tlẹ jlo dọ emi ni du Togan Ayimatẹn Ogun tọn, Jiwheyewhe wẹ hẹn emi jẹ finẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nTonudọtọ lẹ to Naijilia\nOvi he ye ji to owhe 1960 lẹ","num_words":643,"character_repetition_ratio":0.089,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70435.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dario%20Barluzzi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dario Giuliano Mario Barluzzi (Azán ṣidopotọ Zósun Owhe 1935 yi jẹ Azan wiatọ̀ntọ\nKóyànsun Owhe 2021) yin balọnhotọ oto Italy tọn podọ nukunpedonugotọ. E nọ wle balọn podọ whla 85 wẹ e wle balọn na ogbẹ balọnhiho tọn Milan tọn sọn 1962 jẹ 1967.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1935 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":73,"character_repetition_ratio":0.012,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.285,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":94342.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dauda%20Abasama%20I","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dauda Abasama I yin Sultan Kano tọn he dugan to owhe 1565.\n\nOtàn gbẹzan tọn to Kano sin otàn nugbo lẹ mẹ\nOtàn gbẹzan Dauda Abasama I tọn sọn Palmer 1908 Ledogbedevomẹ glẹnsigbe Kano sin otannugbo mẹ.\nDauda Abasama yin Sarki Konukunẹnẹtọ. Yinkọ onọ̀ etọn tọn wẹ Zuhara.\nE Dugan na osun dopo azan ko whẹpo dó yin didesẹ̀. Nọvisunnu etọn lẹ wẹ, Kazura, Majia, po nọviyọnnu Etọn he nọ yin yiylọdọ, Buduru, na e ma wlealọ wutu, Gilima, Taura and Gwunka, Novi lọ, kọnawudopọ hẹ ẹ nado diọada yi Karmashe. Dauda nọte to finẹ bọ ohọ̀ yin gbigba na ẹn. Dopodopo nọvisunnu etọn lẹ wẹ dé fihe yé na gbaho do.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":143,"character_repetition_ratio":0.085,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":52934.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/David%20Bailie","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"David Bailie (4 Awewesun 1937 – 5 Whejisun 2021) yin South Aflikanu podọ aihundatọ, sinima, oploji tọn, po fotodetọ yovogbe tọn po, bo yin yinyọnẹn ganji na ada etọn taidi Cotton in Pirates of the Caribbean: The Curse of the Black Pearl, Pirates of the Caribbean: Dead Man's Chest, po to Pirates of the Caribbean: At World's End.\nBailie yin jiji to 1937 to Springs, Gauteng, South Africa. E wlealọ hẹ Egidija Bailie to 2002. \nBailie basi matintọ to 5 Whejisun 2021, podo owhe 83 po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1937 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":136,"character_repetition_ratio":0.111,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.283,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.992,"perplexity_score":47940.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/David%20H.%20Gambrell","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"David Henry Gambrell (yín jiji to azán kotọ, Awewesun owhe 1929 tọn bo nọgbẹ̀ jẹ azán ṣidopotọ Nuwhàsun owhe 2021 tọn). E yin tonudọtọ́ Amẹlika-nu de. Gambrell sẹ̀n taidi afọzedaitọ otò tọn na Georgia to otò Amẹlika (United States) tọn me sọn owhe 1971 kakajẹ owhe 1972. E yin dide do aṣẹpatọ lẹ sẹnsẹn gbọn president Jimmy Carter gblame.\nGambrell kú to azán sidopotọ, Nuwhàsun owhe 2021 tọn to Atlanta, Georgia to whenue tindo owhe 91.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1929 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":115,"character_repetition_ratio":0.082,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.266,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":67494.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/David%20Lanre%20Messan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"David Lanre Messan (Ajọwatọ Otò Naijilia tọn) (yin jiji to azan ẹnẹtọ, Whejisun owhe 1983), yin Ajọwatọ otòvi Naijilia tọn. Ewọ wẹ sọ yín \"Chief Executive Officer\" didodainọ títan po hunsingan owhe 2015 na aihọnmẹ titolẹtọ, Awọnlin (First Founder and 2015 curator of Lagos global Sharper of the World Economic Forum) tọn dogo na Ajọwiwa Awukandopọ pli Gbezan Messan yin jiji do Isolo, Ayimatẹn Awọnlin tọn to azan ẹnẹtọ, whẹjisun, owhe 1983 na Addi Anthony Messan(otọ́), po Janet Glohun(onọ). Otọ etọn yín otoví Naijilia tọn, Onọ etọn yín otoví Togo tọn. He blẹ owe pinplọn to wehọmẹ \"Mushin High School\" bo yi \"Secondary School Certificate\n(SSCE)\" bo sọ zindonukọn do wehọmẹ Azọnpinplọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn (Lagos State Polytechnic)bo\ndo plọn azọ́n Hodopodo tọn\n(Mass Communication).Hẹ yii diploma\nto wehọmẹ alavọ \"Nexford(Nexford University)tọn\n\n Adà:Otàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1983 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":191,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.021,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":34751.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/David%20Mbah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"David Mbah yin weyọnẹntọ daho to azọ́n nuyọnẹn wintinwintin tọn mẹ to Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn (University of Lagos).\n \n\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":26,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.216,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":94473.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/David%20Nnaji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"David Nnaji yin jiji to Liyasun, owhe 1985, e yin sinima bayitọ Otò Naijilia tọn, aihundatọ podọ wekantọ. E yin yinyoẹn na ada etọn taidi Ifeanyi to aihun tele tọn de mẹ he yin yiylọdọ Dear Mother.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wehihia etọn po\nNnaji yin jiji to liyasun, owhe 1985 to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ, to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Bo yi wehọmẹ etọn lẹ po to Otò lọ mẹ. E zindonukọn nado yi gbedewema degree tọn to nupinplọn History and Strategic tọn mẹ sọn Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nNnaji yin ovi ẹnẹtọ to ovi atọ́n (5) mẹjitọ etọn lẹ mẹ bọ ewọ lọsu tindo ovi awe (2), Chinualumogu Naetochukwu Nnaji podo Adaezeh Munachimso Nnaji.\n\nAzọn tọn\nGbọnvona dọ e fo wehọmẹ Alavọ tọn, Nnaji sọ do ogbẹ hanjiji de doai ehe yin yiylọdọ DUN Entertainment Limited. E basi lẹdogbedevomẹ ada etọn taidi Ifeanyi to aihun Dear Mother tọn mẹ ehe wa yin didohia to tele ji na owhe susu lẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1985 lẹ","num_words":200,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":77504.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Davun%E1%B9%A3o","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Davúnṣo yin azọnwanu he nọ yin yiyizan nado vún oda. E nọ do onu flinflin lẹ, he nọ yin yiylọdọ adu etọn. Davúnṣo nọ saba tin to plaba. Gbẹtọvi lẹ ko to zinzan davúnṣo sọn whenu dindẹn die gbọn, ewhe gbau, e na ko yi owhe 5000 die gbọn. Davúnṣo nọ yin yiyizan gbọn gbẹtọ lẹ dali nado vún oda he mlin lẹ. E sọ nọ yin yiyizan nado wleyẹyi na oda kavi do bla oda.\n\nOtan\nWhla tintan he davúnṣo yin yiyizan wẹ owhe 5000 die. Davúnṣo wunmẹwunmẹ wẹ ko yin mimọ sọn ojlẹ dindẹn die. ṣainanu lẹ nọ yi davúnṣo do oda yetọn mẹ do nọ wleyẹyi na oda lọ. Dile ojlẹ to yiyi, Davúnṣo ko wa yin azọnwanu titengbe de nado basi oda. To egbehe, Davúnṣo wunmẹwunmẹ donu kanweko susu wẹ tin.\n\nYẹdide lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":141,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":67234.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dayo%20Amusa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dayo Amusa yin yọnnu aihundatọ podọ hànjitọ otò Naijilia tọn de po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po azọn etọn po\nDayo jiji dó Awọnlin. Ewọ wẹ ovi tintan to whẹndo ovi atọ́n tọn mẹ. Onò etọn wasọn \nAyimatẹn Ogun tọn mẹ to whenuena otọ́ etọn wasọn Awọnlin. E yi Wehọmẹ Mayflower tọn to otò Ikenne tọn mẹ. Dayo yi plọnnu gándo Food Science and Technology to Moshood Abiola Polytechnic whẹpo e do bẹ azọ́n aihundida tọn etọn jẹeji to owhe 2002 mẹ.\nDayo basi aihundida etọn tintan to owhe 2006 tọn mẹ. Dile etlẹ yindọ aihundida Ayọgbe tọn Nollywood mẹ wẹ e nọ basi sinima etọn lẹ Te hugan, e sọ nọ da aihun sinima Glẹnsigbe tọn lẹ ga. Dayo wẹ yin Wehọmẹgan yọnnu na Wehọmẹ PayDab tọn he tin to Ibadan po Awọnlin po.\n\nAjọ̀ lẹ\n\nOhàn he e ji lẹ\nAye Mii\nAyemi Remix ft Oritsefemi\nAlejo\nBlow My Mind\nMama's Love\nOmodaddy\nIfe Foju\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn Intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":194,"character_repetition_ratio":0.033,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65435.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dee%20Doris","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dee Doris yin Hànjitọ wẹndagbe tọn Otò Naijilia tọn, po hànkantọ dé po. E wa sọn Ayimatẹn Delta tọn to Otò Naijilia tọn mẹ podọ e sọ yin yọnnu lizọnyizọnwatọ dé to Christ Embassy mẹ.\n\nGbẹzan po azọn etọn po\nDee Doris he mẹlẹ sọ yọnẹn taidi Doris Nnadi yin yinyọnẹn ganji na ohàn etọn lẹ; \"Omemma\", \"No be counterfeit\" podọ ga \"In This Place\".\nOhàn tintan he Dee Doris basi wẹ I look to you, he yin didetọn gbọn Loveworld Music and Arts Ministry (LMAM) dali to owhe 2016.\nTo owhe 2018 ton mẹ, E zingbejizọnlin ladio tọn susu lẹ, bo yi tito sinsẹn tọn susu lẹ.\nDopo to ohàn etọn lẹ mẹ \"Omemma\" yin didetọn to owhe 2020 tọn mẹ bọ gbẹtọ hugan 73000 wẹ pọn ẹn to YouTube ji.\n\nTodohukanji ohan tọn\n\nBladopọ lẹ\n I Look To You (2016)\n Supernatural (2018)\n\nDopodopo lẹ\n\n \"Faithful God\" (2016)\n \"In His Presence\" (2016)\n \"Supernatural\" (2017)\n \"In This Place\" (2018)\n \"No Bi Counterfeit\" (2019)\n \"Omemma\" (2020)\n \"Chimonye Obioma\" (2020)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ","num_words":214,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.306,"stopwords_ratio":0.023,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":59234.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dele%20Odule","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dele Odule yin jiji to 23 Abọhúsun 1961. E yin aihundatọ podọ sinima-bayitọ \nNaijilia tọn. E yin alọdlẹndo taidi aihundatọ alọgọtọ titengbe de to apadewhe Yoruba tọn to 2014 Best of Nollywood Awards na aihun he e da to sinima kori koto mẹ. Eto sinsẹn taidi tatọ ogbẹ nudide po sinamabayitọ lẹ tọn to Naijilia.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn\nOdule yin jiji to tòpẹvi Oru-Ijebu tọn, to Ijebu whezẹtẹn gandudu ponla tọn to Ayimatẹn Ogun Tọn to 1961, to fihe e yi wehọmẹ pevi po daho po te. Eyi gbedewema daho II sọn wehọmẹ meplọntọ lẹ tọn whẹpọ e do zindonukọn yi Wehọmẹ Alavọ Ibadan tọn, Ayimatẹn Oyo tọn to fihe e plọn nudide te.\n\nAzọn etọn\nDele bẹ aihundida nupinplọn-do-plọnnu tọn jẹeji hẹ ogbẹ de he no yin yiylọdọ Oloko Theatre Group to nudọnamẹ ayinamẹtọ Mukaila Adebisi tọn glọ. E da aihundida oploji tintan etọn tọn to 1986 whẹpo e do yin omẹnukundeji to whenuena e yin didohia to sinima he yin yiylọdọ Ti Oluwa Ni Ile. Sọn whenẹnu gbọn we e ko yin nukọntọ to sinima he sọ fọde (200) mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1961 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":225,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64399.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Democracy","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Democracy zẹmẹdo osẹndai gbẹtọ lẹ tọn, yinkọ lọ yin yiyizan to aliho voovo mẹ to tonudọgbẹ to fihe gbẹto lẹ sọgan tindo mahẹ, to tito de sọgan bẹpla dehe ye nọ deanana agbegbe yetọn do ji. To egbezangbe aliho susu mẹ ehe sọgan yin bibasi te.\n Gbẹtọ lẹ nọ basi dide gando osẹn yọyọ lẹ go, bo nọ diọ dehe ko dẹn to aimẹ lẹ, ehe nọ saba yin yiylọ dọ democracy tlọlọ tọn (Direct Democracy).\n Mẹlẹ nọ de nukọntọ, nukọntọ ehe lẹ nọ basi gbemima yetọn gando osẹn go. Ehe nọ saba yin yiylọ dọ Representative Democracy. Aliho he mẹ ye nọ yin dide te nọ yin yiylọ dọ Vobibla. Vobibla nọ wa aimẹ to titoji kavi yin mẹhe to ọtẹn aṣẹpipa tọn mẹ yin matintọ\n To whedelẹnu, gbẹtọ lẹ nọ bayi osẹn yọyọ lẹ kavi diọ dehe ko to ayimẹ lẹ. Ehe nọ saba nọ yin yiyizan taidi Referendum, ehe nọ tindo sọha godonọnamẹtọ lẹ tọn.\n Gbẹtọ he nọ saba su kavi whe, ehe nọ saba sọawuhia, di apajlẹ, yin ye to Jury by Trial, ehe nọ yin yinyọnẹn do Sortition kavi Allotment. To whẹho delẹ mẹ, jury lọ wẹ nọ basi dide kanbiọ vlavo gbẹtọ lọ wa nuylakan kavi lala. To Europe trial po jury po nọ saba yin yiyizan na ninọmẹ he yin walọgblezọn ylankan lẹ, dehe taidi akọhiho, alẹnu bibasi.\nNado lẹzun stable democracy, ayimatẹn nọ saba yi ninọmẹ he nọ yin democratic consolidation. Democratic yin ada awetọ dictatorship tọn, ninọmẹ tonudidọ de he mẹ huhlọn nọ yin zize do mẹdopo ji nado dugan do togbo dopo ji. Awugbopo political pluralism, gbẹtọ lẹ nọ mahẹ to tonudọgbẹ pẹvipẹvi lẹ mẹ po tito mẹde didohia tọn vude.\nNinọmẹ tonudidọ tọn yin gbẹtọ lẹ ko blavo po, mẹhe yin dide bo biọ họmẹ. Aliho he mẹ ehe nọ yin bibasi nọ bọawu. Mẹhe yin dide po ovo po lọ nọ yin dide. vlavo, tonudọgbẹ he yin dide lọ to tonudọgbẹ dopo mẹ, kakati nado de mẹde Gbẹtọ lẹ nọ blavo na tonudọgbẹ de mẹhe na yin nukọntọ.\nSusu to mẹhe nọ yin dide lẹ mẹ dona jẹ yanwle delẹ kọn. Ye do nuhudo nado jẹ owhe delẹ kọn kavi tonudọgbẹ lẹ wẹ na bayi gbemima vlavo eyin ye penugo nado wa gbeta lọ kọn kavi hẹn azọn denamẹ yetọn di.","num_words":394,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73785.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Desmond%20Majekodunmi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Desmond Olumuyiwa Majekodunmi yin otòvi Naijilia tọn, he sọ yin nukọntọ na Lekki State Urban Forest and Animal Shelter Initiative(LUFASI),\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":36,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.174,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.991,"perplexity_score":36343.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Desmond%20Olumuyiwa%20Majekodunmi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Desmond Olumuyiwa Majekodunmi yin Naijilia sin avùnlọyinajọjlẹ gbẹtọ tọn tọ to otò Naijilia tọn mẹ. E sọ yin nukọntọ na Lekki State Urban Forest and Animal Shelter Initiative (LUFASI).\nE sọ yin Hunsinga na tito \"Green Hour\" tọn to Nigeria Info 99.3FM he tín to Ladio ji.\nGlezọnwatọ wẹ, he sọ yin wekantọ, hanjitọ, hankantọ, po sinimabayitọ po.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nen:Desmond Olumuyiwa Majekodunmi","num_words":89,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":37106.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Desmond%20Tutu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Archbishop Desmond Mpilo Tutu (azán ṣianwetọ Kọyànsun owhe 1931 jẹ azán koatọ́n-nukundopotọ Awèwèsun owhe 2021) yin nukọntọ sinsen Anglican tọn to Hùwaji Aflika tọn (South Africa) nu he nọ hoavùn na jlọjẹ gbẹtọvi tọn. E mọ gigopanamẹnu daho Nobel Peace Prize yi to owhe 1983 na he e ho sọta awhan Apatheid tọn to otò South Africa tọn mẹ. Desmond Tutu wẹ yin yẹwhegan tintan ṣọṣi Anglican tọn to Cape Town tọn mẹ. Tutu wẹ yin azinponọ na opli whẹgbigbọ tọn he ye ylọ dọ̀ Truth and Reconciliation Commission nado gọalọna mẹhe hẹn nutindo yetọn bu kavi gbleawu to awhan whenu.\n\nOtàn vuwhenu etọn tọn\nTutu yin jiji to Klerksdorp to Transvaal. To whenuena é dó owhe wiawe, ewọ po whẹndo etọn po bẹ jẹ oto Johannesburg tọn. Tutu jlo nado lẹzun doto, ṣigba mẹjitọ etọn lẹ ma penugo nado sẹ́dó wehọmẹ dotozọn tọn. Enẹwutu wẹ é dó yi plọnnu to wehọmẹ daho Pretoria Bantu Normal College tọn nado lẹzun mẹplọntọ.\nE yin mẹplọntọ to wehọmẹ daho Johannesburg Bantu High School podo Munsienville High School po to Mogale City.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nTutu wlealọ po Nomalizo Lea Shanxane po to azán awetọ Liyasun owhe 1955. To owhe 1975, e gọ̀ jẹ̀ ohọ etọn he ye nọ ylọ dọ Tutu House to gbètato Soweto tọn mẹ. Tutu ku to dotowhé daho Cape Town tọn to azán koatọn-nukundopotọ Awewesun owhe 2021. E do owhe 90. Azọn ylankan Prostate Cancer tọn wẹ é jẹ̀ kaka e dó ku.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1931 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":319,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":83492.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dibo-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dibo-gbe, (he sọ nọ yin yiylọ dọ Ganagana, Ganagawa, kavi, Zhitako), yin ogbè Nupenu lẹ tọn de he nọ yin dido to Naijilia. E nọ yin dido to gbétato diblayi 20 mẹ to hùwaji Lapai tọn. Kandekoàtọn-nunkúndopo to kanweko ji (66%) poun, sọn hogbe 200 Nupe-gbè tọn mẹ wẹ yin nudopolọ po Dibo-gbè po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":78,"character_repetition_ratio":0.045,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.266,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":24441.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Diclofenac","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Diclofenac nọ yin yiyizan taidi amasin na agbasa vivẹ po agbasa hunmiyọn po. E nọ saba yin yiyizan na mẹhe gbleawu bo do apa. Dodinnanu he yin bibasi to owhe 2013, dohia dọ Diclofenac ma yọn na mẹhe do awutu taidi Ahunzọn po asaku awaku po\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAmasin","num_words":52,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":96069.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Didier%20Drogba","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Didier Yves Drogba Tébily yin jiji to azán widopotọ osun atọntọ owhe 1978 to Abidjan yin mẹhe ko yi gbọjẹ to azọn bọlu hiho tọn mẹ to otò Cote d'Ivoire tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nE nọ tòdaho Abidjan tọn mẹ kakajẹ whenue e pe owhe atọ́n mẹvi, whenẹnu wẹ e sẹtẹn sọyi oto france tọn mẹ nado yi nọ po Tafẹ etọn Michael Goba po. Tafẹ etọn yin bọluhotọ dai to oto cote di'voire tọn mẹ.\n\nYanwle etọn\nTo owhe 2006\/2007 ṣẹnṣẹn, ewọ wẹ yin nukọntọ na mẹhe do ago to bọlu hiho mẹ na English Premier League podo ago ko(20) po. Didier drogba gba bọlu na bọluhogbẹ Le mans to ligue 2 to owhe 1998. Enẹgodo e sẹtẹn yi Olympique Marseille to owhe 2003 bo do ago gbanewhedopo(29) to ojlẹ he bọdego mẹ. To osun ṣianwetọ owhe 2004, Drogba sọ sẹtẹn yi Chelsea. E nọ Chelsea na owhe ao(10). Drogba yin dopo to bọlu hogbẹ cote divoire he yin oto etọn bosọ yin tọntlọngbọn na agodido po ago kandekoatọ́n to awusọhia kanwekoatọ́n mẹ.\n\nNunina he e mọyi lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1978 lẹ\n it:Didier Drogba","num_words":225,"character_repetition_ratio":0.038,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.254,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":79953.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dino%20Melaye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dino Melaye (yin jiji to a zán tintan Alunlunsun owhe 1974) Yin Sẹnnamẹtọ Naijilia vijiji dé. Eyin Sẹnnamẹtọ he nọ penukundo Vodidi Ayimatẹn Kogi tọn go to wheyihọ-waji,Todin to tonudọgbẹ People's Democratic party (PDP) Whẹpo whẹdatẹn vivọylọ dó ho Otẹn lọ yi sọn e si, E pàṣẹ dọ ovo vivọdi dona tin to Uwọ po Sẹnnamẹtọ Smart Adéyẹmí to Tonudọgbẹ All Progressive Congress (APC) po ṣẹnṣẹn to owhe 2019.\n\nWehọmẹ po ovu whenu etọn po\nDaniel Dino Melaye yin jiji to Ayimatẹn Kano tọn mẹ to Togbo Naijilia tọn mẹ. É yi wehọmẹ daho Command and Air-Force tọn to Kaduna. É zindonukọn to wehihia Etọn mẹ to wehọmẹ Alavọ Ahmadu Bello tọn to Zaria to fihe e hiawe dogbọn Oyọnẹn lẹdo tọn (Geography) to owhe 2000. To whenuena é to wehọmẹ Alavọ tọn mẹ, E yin Anadenanutọ na wehọmẹvigbẹ etọn lẹ tọn. Enẹgodo e yin dide taidi wekantọ daho na Ogbẹ African Youth Council tọn, Mọdopolọ e sọ yin wekantọ Ọgbẹ Common Wealth Youth Council tọn. Togbogan Oluṣẹgun Ọbásanjọ́ de e do Hagbẹ Ayinamẹtọ Presidential Advisory Council on Youths to gandudu etọn whenu.\n\nGbẹzan tonudidọ etọn\nDino Melaye yin Ogbẹvi Hoyidọtọ sẹnnamẹtọ (House of Representatives) de he to tẹnpọnna Vodidi Kanna\/Ijunu to Ayimatẹn Kogi tọn. To Owhe 2015, ye dé e taidi Sẹnnamẹtọ Daho (Senate) to wheyihọ-waji Ayimatẹn Kogi tọn to Tonudọgbẹ All Progressive Congress tọn glọ. Dino Melaye Yin Dopo to mẹhe nọgodona Bukọla Saraki he yin Ogan na Hagbẹ Sẹnnamẹtọ Daho dile Etlẹ yindọ Tonudọgbẹ All Progressive Congress ma nọgodona ẹn. To Owhe 2019, Dino Melaye po Bukọla Saraki po dagbẹ devo lẹ po tọ́n sọn Tonudọgbẹ All Progressive Congress tọn mẹ, bọ kọnawudopọ hẹ Tonudọgbẹ People's Democratic party tọn.\nEwọ po Saraki po whlẹnagba to Tonudọgbẹ (PDP) tọn glọ, Saraki ma yin dide ṣigba Dino Melaye yin dide Whẹpo whẹdatẹn vivọylọ do ho e yi sọn e si, E paṣẹ na Ovo vivọdi po Smart Adéyẹmí he tin to tonudọgbẹ All Progressive Congress tọn glọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1974 lẹ","num_words":400,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.211,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66836.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dipo%20Doherty","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dipo Doherty yin sẹnsatọ Naijilia-nu de.\n\nWehihia po azọ́n etọn po \nDipo yin jiji to 1991, e yí gbedewema to Mechanical Engineering mẹ sọn wehọmẹ alavọtọn Virginia tọn mẹ. E yí gbedewema titengbe tọn etọn to Integrated Design and Management mẹ sọn Massachusetts Institute of Technology. Azọnwatẹn etọn tin to lẹdo Spatial Geometry tọn.\n\nAjọ po gigopanamẹnu he e mọyi lẹ po\nE yin dide taidi dopo to Exhibitors to ART X Lagos 2017''' tọn lẹ mẹ. Azọ́n etọn yin apadewhe alọnuzọ́n he yin jijọ to Arthouse's Affordable mẹ. Art Auction for charity in Lagos. E yin alọdlẹndo na Visual art category'' to Ajọ̀ nukọnmẹ tọn Aflika tọn to 2019.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":142,"character_repetition_ratio":0.021,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.021,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":69055.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dorcas%20Shola-Fapson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dorcas Shola-Fapson yin Aihundatọ de po Ladiohọ zọnwatọ de po he yin yinyọnẹn na adà he e nọ ze to aihun Tele ji tọn he e nọ basi yèdọ MTV's Shuga bọ e yin yinyọnẹn to aihun lọ mẹ taidi Sophie. To 2020, e lẹkọ do aihun MTV Shuga tọn na azọnylankan gbayipe coronavirus tọn ma na dotẹnmẹ Aihundatọ lẹ nado wazọ́n wutu, ehe jọ lẹdo aihọn pé.\n\nGbẹzan etọn\nFapson yin jiji do otò London tọn mẹ to owhe 1990 lẹ gblamẹ. Onọ etọn basi matintọ to whenue e yin owhe wiawe mẹvi bọ e yí gbedewema etọn tintan to azọ́n sẹnmẹjẹtọ lẹ wiwle tọn mẹ (Criminology) to otò England tọn mẹ. Enẹgodo e yì New York nado yì plọn azọ́n Aihundida tọn. Todin, e ko tọ́n to tito Aihundida tọn atọntọ MTV Shuga tọn mẹ, bo sọ yin yinyọnẹn taidi 'Sophie' to emẹ. E sọ yin hozedokanjitọ na \"The Juice\" he yin tito hokansemẹ tọn Tele ji tọn NdaniTV tọn. E tin to tito Aihundida tọn atọntọ MTV Shuga tọn mẹ, bo sọ yin yinyọnẹn taidi dotozọnwatọ de he yin 'Sophie' to aihun lọ mẹ. To tito ehe lọ dopolọ mẹ wẹ e basi nulila he yin Alone Together aihun ehe mẹ wẹ e dọho gando azọnylankan he gbaipe lọ yedọ COVID-19 go to 2020. Aihun tito ehe yín kinkan gbọn Tunde Aladese dali bo yin zizedo kanji to zanmẹ whla susu bọ Ogbẹ́ Pọninọ Akọta lẹ tọn (United Nations) sọ nọ godona ẹn. Aihun tito ehe bẹ Aihundatọ otò Naijilia tọn lẹ, Huwaji Aflika tọn lẹ, Kenya po Côte d'Ivoire po hẹn bọ ye sọ nọ zan hodọdopọ jẹhọnmẹ tọn lẹ do to nukọnzindo to aihun nuplọnmẹtọn ehe mẹ. Aihun lọ lẹpo yin dídá gbọn Aihundatọ he delẹ to ye mẹ nọ yin Mohau Cele, Lerato Walaza, Sthandiwe Kgoroge, Uzoamaka Aniunoh, Mamarumo Marokane and Jemima Osunde.\n\nAihun he mẹ e tọ́n te lẹ\n\nSinimọto\nBanana Island Ghost (2017)\nMy Wife & I (2017)\nThe Essence (2019)\n\nTelevision\n\nShuga (season 3): Shuga Naija (2013-2014, 2020)\n‘‘Castle & Castle ‘‘(2019-2021)\n\nPọn fi dogọ\n\nList of Yoruba people\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\n[[Adà:Otàn Gbẹzan tọn]\nOvi he ye ji to owhe 1990 lẹ","num_words":431,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.033,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":67232.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dosu%20Joseph","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Joseph Dosu (mẹhe yin jiji to azán fọtọn-nukun-ẹnẹtọ, osun ṣidopotọ, owhe 1973 tọn mẹ to Abuja) yin bọọlu wletọ de to Naijilia dai.\n\nAzọ́n etọn hẹ ogbẹ́ bọọlu hiho tọn lẹ\nDosu gọalọ na Julius Berger nado dù to Agbawhinwhlẹn Bọọlu tọn he yin Naijilia FA Cup tọn ji to Abowhusun 1996 tọn, to whenuena e tẹnpọn bo wle bọọlu ganji sọta Kastina United. Azọ́n etọn wa tadonakọn to whenuena nugbajẹmẹji aji Jim tọn gbẹduhun tọn de jọ doe to Awọnlin to 1997, e dibla kú to whenẹnu.\n\nTo whenuena e dù to Agbawhinwhlẹn 1996 tọn lọ ji godo, e doalowemẹ nado wle bọọlu na bọọluhogbẹ Serie A Club Reggiana tọn. E ma ko tindo kọdetọn tangan de to finẹ whẹpo bọ nujijọ ajiji tọn lọ do zọn bọ e jo bọọlu hiho do to owhe konukunatọn mẹvi yinyin mẹ.\n\nAzọ́n etọn to togodo\nEwọ kẹdẹ wẹ yin bọọlu wletọ he nọte do otò etọn mẹ to bọọlu hogbẹ etọn lẹ mẹ, enẹ wẹ zọn bọ e do yin yiyizan to bọọlu hiho togodo tọn he Naijilia yì lẹ mẹ, sọ le e ma tlẹ do numimọ sọ bọọluwletọ awe he po lẹ do. To whenuena e yí yẹyidogonamẹnu Sika tọn de to whenue e dù to Agbawhinwhlẹn 1996 tọn ji godo wẹ e sọ vọ wá yì na Agbawhinwhlẹn atọ́n devo lẹ to Togodo na Naijilia. Enẹlẹ wẹ dehe wá aimẹ to Abowhusun 1996 tọn, he mẹ Super Eagles lẹ ho Burkina Faso lẹ te po kọdetọn 2 - 0 po to Awọnlin. Bọọlu hiho hẹ họntọn (Friendly Match) de wá aimẹ hẹ Morrocco to Awewesun 1996 tọn, e wazọn ganji to finẹ bo hẹn Naijilia yì Kenya to Osun tintan Owhe 1997 tọn mẹ. Bọọlu hiho hẹ Kenya ehe wẹ yin azọ́n godo tọn he e wà na Naijilia.\n\nAzọ́n bọọlu plọnmẹ tọn etọn\nE bẹ azọ́n bọọlu pinplọnmẹ tọn etọn jẹeji to 2009. E yin ogán na nuplọnmẹtọ bọọlu tọn lẹ to Lagos Based Westerlo Football Academy.\n\nNudọnamẹ dogọ lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1973 lẹ","num_words":372,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":77267.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dotowhe%20Reddington%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dotowhé Reddington tọn, (Reddington Hospital) yin Dotowhé akuẹnọ lẹ tọn dé he tin to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to Otogbo Naijilia tọn mẹ\n\nWhenue eyin didoai\nReddington bẹ azọn jẹeji taidi mẹgopọntọ mẹ he to azọ̀njẹ lẹ tọn to 2001, to whenẹnu wẹ e do Cardiac Centre ai he yin fi he ye nọ pọn ahunzọ̀n te to Victoria Island he tindo kọndopọ hẹ Dotowhé Cromwell Hospital to London. Dotowhé ehe yin didoai to 2006 bo do kando to Ikẹja.\n\nZannu ohia tọn\nNuhe tin to Zannu ehe ji wẹ: Reddington pioneered Nigeria's first Digital Cardiac Catherization and Angiography suite, finẹ wẹ yin Dotowhé vonọtaun ahunzọ̀n tọn.\n\nNuhe ye nọ wa to Dotowhe lọ lẹ\nDotowhe ehe nọ penukundo azọ̀n ehelẹ go:\nRenal dialysis\nObstetrics po gynaecology po\nPaediatrics\nSurgery (endoscopy po day-care po)\nOphthalmology\nENT (Ear, Nose po Throat) surgery po\nRadiology\nGastroenterology (digestive diseases)\nPsychiatry","num_words":190,"character_repetition_ratio":0.034,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.2,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":64979.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dotowh%C3%A9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dotowhé yin fihe gbẹtọ lẹ nọ yi nado mọ nukunpedomẹgo kavi azọnhẹngbọ to whenue mẹde to azọnjẹ kavi gbleawu. vogbingbọn he tin to dotowhe po nọtẹn nukunpedomẹgo tọn devo lẹ po ṣẹnṣẹn wẹ yindọ, Dotowhe nọ do adọzan he yọn fihe mẹhe to azọnjẹ sọgan damlọn do. To dotowhe, doto he to azọnwa lẹ nọ zan azọnwanu egbezangbe tọn lẹ do nọ penukundo mẹhe to azọnjẹ lẹ go. Mẹhe yi dotowhe nọ mọ nukunpedomẹgo yi gbọn doto sunnu po doto yonnu po dali.","num_words":83,"character_repetition_ratio":0.102,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.2,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":88506.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dot%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dotọ nọ yin odo he yin kunkun sọ yi aigbaglọ nado mọ osin. Whẹwhiwhẹn he wutu dotọ susu do nọ yin kunkun wẹ nado mọ osin sigba dotọ delẹ tin he nọ yin kunkun nado mọ yovomi po nudevo lẹ po. Dotọ nọ yin kunkun to aliho he bọawu mẹ he nọ dike bọ tọka kavi lọba he yin sinsin do okan go sọgan yin yiyizan nado dọn osin tọn sọn e mẹ. Oto susu he mẹ osin nọ han te lẹ mẹ taidi fihe nowhe kavi tọsisa depopenma tin te lẹ, Dotọ wẹ nọ yin kunkun nado mọ osin to ofi mọnkọ lẹ. Enẹwutu onu titengbe de wẹ eyin nado tin to aseji gando nuhe nọ yin wiwa do fihe waji dotọ yin kunkun do lẹ. Osin nuhahun dopo to afilikagbeji taun, enẹwutu, Dotọ ko yin kunkun po alọgọ po to topẹvi susu lẹ mẹ ehe zọn bọ e ma vẹawu sọmọ nado mọ osin ba. Dotọ nọ yọnbasi taun eyin aigba lọ nọ vi osin tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":171,"character_repetition_ratio":0.107,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":100362.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Douglas%20Bravo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Douglas Ignacio Bravo Mora (azán widopotọ Whejisun owhe 1932 tọn yi jẹ azán gbàn-nukundopotọ Alunlunsun owhe 31 2021 tọn) yin tohodọtọ to otò Venezuelan tọn mẹ po avunhotọ guerrilla tọn po. E yin jiji do Falcón, to Venezuela.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1932 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":69,"character_repetition_ratio":0.021,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.27,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":57585.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Doyin%20Okupe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adedoyin Ajibike Okupe yin jiji to azán konukunawetọ, Whejisun, owhe 1952 tọn mẹ. E yin Dotozọnwatọ dé podọ Tonudọtọ dé to tògbo Naijilia tọn mẹ. Azọnwhe amasin tọn Royal Cross tọn mẹ wẹ e wazọn te. E yin wekantọ dé to Ogbẹ́ National Republican Convention (NRC) tọn mẹ. E yin dopo to mẹhe awhangan Sanni Abacha sú do ganmẹ to gandudu etọn whenu lẹ mẹ, E yin dide sọn tonudọgbẹ United Nigeria Congress Party (UNCP) tọn mẹ. To whedenu wayi, e whlẹnagba nado yin ayimatẹngan ayimatẹn Ogun tọn to tonudidọgbẹ People's Democratic Party (PDP) tọn mẹ.\n\nVuwhenu etọn\nDoyin yin jiji to azán konukunawetọ, whejisun, owhe 1952 tọn mẹ to topẹvi Iperu tọn mẹ to Ayimatẹn Ogun Tọn to togbó Naijilia tọn. Ovi Doyin Mathew Adekọya tọn wẹ eyin, mẹhe yin azọnwatọ to azọnwhe Akuẹsẹdotẹn daho Naijilia tọn. Doyin yì wehọmẹ to st.Jude he tin to otò Ebute-Meta tọn mẹ to ayimatẹn Awọnlin tọn, E sọ hiawe to wehọmẹ Gbobi College tọn to otò Yaba tọn mẹ, e sọ yi wehọmẹ alavọ tọn to Ìbàdàn to ayimatẹn Ọyọ tọn.\n\nAzọn egbesọ tọn etọn\nDile etlẹ yindọ Okupe yin doto he tindo oyọnẹn to Amasin bibasi mẹ, E sọ nọ doalọ to tonudidọ mẹ. E yin azinponọ na azọnwhe linlinwe Agbasalilo tọn he yinkọ etọn nọ yin \"Mirror\" to ojlẹ dé mẹ wayi.\n\nAzọn etọn taidi doto he nọ basi amasin\nDoyin wazọn to dotowhe ahọlu tọn to mẹdevo lẹ glọ, e tlẹ yin dotowhé St. Nicholas tọn he tin to Awọnlin whẹpo ewọ po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po taidi: Doto Seyi Robert po Doto Ladi Okuboyejọ po do gba azọnwhe yetọn titi. Yinkọ Azọnwhe lọ tọn wẹ Royal Cross Medical Center he tin to ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ.\nAyimatẹngan Ogun dai tọn Olusẹgun Ọṣọba yin hokanse gbọn azọnwhe linlinnamẹwe tọn (The Nation) Naijilia tọn, to liyasun, owhe 2019 mẹ dọ:\"Doto doyin Okupe po gbẹdohẹmẹtọ etọn Doto Seyi Robert wẹ whlẹn wheṣọtọ emitọn sọn oku sí na sopẹn he biọ ota mẹ na-ẹn to azan konukunatọntọ, liyasun owhe 1994\" tọn.\n\nTonudidọ\nTo ojlẹ gandudu huhlọnnọ awetọ Togbo Naijilia tọn, E wazọn to tonudọgbẹ National Party of Nigeria (NPN) to vodide owhe 1983 tọn whenu. E sọ wazọn sinsinyẹn na tonudọgbẹ National Republican Convention, to gandudu atọ̀ntọ mẹ. E sọ yin dopo to mẹhe tonudọgbẹ lọ dè nado tin to otẹn kuavọ dido na togbogan to vodide National Electoral Commission (NEC) tọn to owhe 1993. Doyin yin dopo to mẹhe Awhangan Sanni Abacha wle do ganmẹ to gandudu etọn whenu to azán atọntọ, kọyansun owhe 1996 tọn lẹ mẹ, bo yin didesẹ sọn agbawhlẹntọ lẹ mẹ to ogbẹ́ United Nigeria Congress Party (UNCP) glọ.\nTogbogan Naijilia tọn Olusẹgun Obasanjo dè Doyin dó ogantẹn mẹbọdomẹgotọ tọn na tito nudọnamẹ tọn na gandudu etọn to owhe 2000 mẹ, E yin dide nado yì whlẹnagba na ogantẹn ayimatẹn tọn to tonudọgbẹ PDP tọn glọ. Ṣigba otẹn lọ yin yiyi sọn e si gbọn Gbenga Daniel dali. Enẹgodo Togbogan Naijilia tọn Goodluck Jonathan wá dé Doyin Okupe taidi alọgọtọ to azọ́n lẹ kọn to owhe 2012 mẹ. Okupe nọ basi Nujijla vobibla tọn na tonudọgbẹ PDP tọn. E wamọ to vodide Oluṣẹgun Obasanjo tọn whenu, Good luck Jonathan tọn whenu, Bukọla Saraki tọn whenu, podọ to Atiku abubakar tọn whenu lọsu ga. E dọ numọtolamẹ etọn to tonudidọgbẹ PDP tọn mẹ bo kọnawudopọ hẹ tonudidọgbẹ Accord tọn to owhe 2017. Ogbẹ̀ Accord tọn yan ẹn to owhe 2018 na e sọ to vodide la na tonudidọgbẹ PDP tọn, enẹwẹ na Bukọla Saraki.\nE lẹkọ do tonudidọgbẹ PDP tọn mẹ bo sọ dugan Hoyidọtọ tọn na Agbawhlẹntọ do ogantẹn togbogan Asi Abubakar tọn to owhe 2019 mẹ.\n\nGbẹzan etọn\nDoyin Okupe da asi etọn Aduralere Okupe. E ji visunnu dopo, Ditan Okupẹ. To vodide Naijilia tọn whenu, Doyin nọgodona Atiku Abubakar he yin Agbawhlẹntọ to tonudidọgbẹ PDP tọn glọ, Ovi Etọn sọ nọgodona Muhammad Buhari. To whejisun, owhe 2020 tọn mẹ, E yin lila dọ asi etọn, Aduralere bẹ azọ̀n COVID-19 tọn to azán wiawetọ, lidosun, owhe 2020 tọn mẹ.\n\nHunyanhunyan po whẹsadokọnamẹ lẹ po\nTo avivọsun, owhe 2012 tọn, ogbẹ́ EFCC tọn sawhẹ dokọna Doyin dọ to owhe 2004 tọn e gbọawupo nado basi ali Imo tọn. Ewọ po Ayimatẹngan daho dọho lọ po gbọ to Whẹdatẹn họsa to avivọsun, owhe 2016 tọn mẹ, ye sọ sawhẹ devo dokọna Doyin dọ ewọ lọsu yí ₦702 Miliọnu to Biliọnu Awe he Dasuki bẹ du lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nHia yinukọn dogọ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1952 lẹ","num_words":875,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.002,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":55345.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/ECOWAS","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Economic Community of West African States (ECOWAS) he yé sọ nọ ylọ dọ CEDEAO to Flansegbe mẹ nọte na plipli Otogbo di fọtọn he tin to wheyihọ-waji Aflika tọn mẹ lẹ. To kọndopọmẹ Otò ehelẹ sinai do aigba he kilomẹtlu etọn yin 5,114,162km². To owhe 2015, gbẹtọ sọha he to Otò ehelẹ mẹ hugan livi 349. Yanwle ECOWAS tọn wẹ nadó kọngbedopọ nado mọ dọ tovi yetọn lẹ dó pekọ to àjọ liho, enẹwẹ zọn bọ yedo dó ogbẹ he yé nọ ylọ dọ (Trade Union) dote to azan gban ewhè Awetọ, Nuwhàsun, owhe 1975 to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Yé vọ́ ọgbẹ lọ sìn vọjlado delẹ bayi to azan konukunẹnẹtọ Liyasun, owhe 1993 to Cotonou. ECOWAS sọ nọtena ogbẹ he nọ dó afọ na jijọho to otogbo he tin to wheyihọ Aflika tọn lẹ mẹ. To whedelẹnu yé nọ sẹ́ awhanfuntọ lẹ dó otogbo he to avun ho lẹ mẹ nado hẹn jijọho wa otogbo enẹlẹ mẹ.\n\nOtogbo he tin to ECOWAS mẹ lẹ \nTo osun awetọ owhe 2017 tọn, ECOWAS dó otogbo fọtọn, ṣinatọn yin Otò he nọ do Flansegbe, atọ́n nọ do Glẹnsigbe bọ awe nọ do Portugal sin ogbe. Otogbo ehelẹ po wẹ kọnawudopọ to whenue ye ze ogbẹ lọ dóte to owhe 1975 mẹ, adavo otogbo Cape Verde tọn he kọnawudopọ po ogbẹ lọ po to owhe 1977. \nTo azan gban, osun atọntọ owhe 2021 tọn, Otogbo Málì yin didesẹ sọn ọgbẹ lọ mẹ na whẹho huhlọn dó yi gan awhanfuntọ lẹ tọn he jọ whlawe to osun ṣinẹnẹ ṣẹnṣẹn wutu. Mọdopolọ yé dè Otogbo Guinea tọn sọn ogbẹ lọ mẹ na whẹho dopolọ to azan ṣinatọntọ, Zósun, owhe 2021 tọn mẹ.","num_words":307,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.254,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":81437.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ebun%20Oloyede%20Ola-Iya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alhaji Lukuman Ebun Oloyede Ola-Iya he mẹlẹpo yọnẹn taidi Igwe yin Ovi jiji Togbo Naijilia tọn, bosọ yin Aihundatọ nupinpọn dó plọnnu tọn dé. Ebun Oloyede yin jiji to otò Kenta tọn mẹ, to Oke-Ejigbo Abeokuta.\n\nTito wehihia etọn tọn\nOlaiya yi wehọmẹ dókọtọn St. Jude tọn to Abeokuta to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ. E sọ zindonukọn to Wehọmẹ daho Premier tọn to Abẹokuta. To enẹgodo e yi plọnnu gándo hodọdopọ go to Wehọmẹ Moshood Abiola tọn mẹ to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ.\n\nAzọn etọn taidi Aihundatọ nupinpọn-do plọnnu tọn dé \nE kọnawudopọ hẹ ogbẹ Aihundida tọn Musibau Shodimu tọn he tin to tòpẹvi Abeokuta tọn mẹ to whelọnu to gblagbla owhe 1970 tọn lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":154,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.209,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61487.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ebute%20Ero","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ebute Ero yin tòpẹvi de he tin Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to otò Naijilia tọn mẹ. E yin tòpẹvi de to aṣẹpipa lẹdo gandudu dokọtọn Lopo Awọnlin tọn glọ. Ebute Ero yin apadewhe tòdaho Awọnlin tọn. Tòpẹvi ehe yin adà tangan de he nọ do haṣinṣan he tin to tòvi hoho Awọnlin tọn lẹ po yọyọ lẹ po ṣẹnsẹn, podọ ahi de he nọ yin yiylọdọ Ahi Ebute Ero tọn tin to lẹdo ehe mẹ, ahi ehe yin dopo to ahi hoho lẹ mẹ podọ e sọ yin dopo to ahi he klohugan to Naijilia lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nAhi lẹ","num_words":108,"character_repetition_ratio":0.104,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":97236.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Edati","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Edati yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ to Naijilia. \n\nTatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Enagi tọn mẹ to whèyihọ-waji to lẹdo alihogbó A124 tọn to alihiamẹnu 9°08′00″N 5°33′00″E ji.\n\nLGD lọ bẹ lẹdo voovo awe he yin kinklán gbọn tọsisa Kaduna tọn (Kaduna River) dali de lẹ hẹn. E tindo aigba he gbló sọ̀ kilomẹtlu 1,752 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 160,321 wẹ tin to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu. \n\nSọha pósu tọn (Postal code) lẹdo lọ tọn wẹ 913.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":111,"character_repetition_ratio":0.034,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.298,"stopwords_ratio":0.027,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72061.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Efritin.com","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Efritin.com he nọ yin yiylọ to pàá mẹ dọ Efritin yin azọnwhe ajọjijla intẹnẹt ji tọn he to azọnwa to Naijilia de. E yin didoai gbọn azọnwhé Saltside Technologies tọn dali, he wá sọn otò Sweden tọn mẹ. E sọ yin didoai to Avivọsún owhe 2015 tọn.\n\nEfritin wá yin alọhẹndotena to Naijilia na e ma yin nukunpedego ganji gbọn azọnwatọ lẹ dali podọ akuẹ intẹnẹt tọn sọ vẹ́ taun to Naijilia hugan fidevo lẹ wutu wẹ ogán daho azọnwhe lọ Nils Hammar dọ. Nudọnamẹ he gando ego ehe yin lila gbọn linlinnamẹwe lẹ, ladiohọ lẹ po nọtẹn intẹnẹt tọn lẹ ji po to azán fọtọ̀ntọ, Alunlunsun owhe 2017 tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":125,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.216,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":79068.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ejembi%20Eko","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ejembi Ekpo yin jiji to Azan konukunatọ̀ntọ́ Osun Atọ̀ntọ́ Owhè 1952 to Ayimatẹn Benue Tọn mẹ to otògbo Naijilia tọn mẹ. E sọ yin Whẹ̀yidọ̀tọ́ to Whẹdatẹn Daho hugan tògbo Naijilia tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1952 lẹ","num_words":51,"character_repetition_ratio":0.108,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":89328.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Eko%20FM","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Eko FM yin didoai to owhe 1997 tọn mẹ taidi apadewhé Ladio Họsá Awọnlin tọn (Radio Lagos) tọn.\n\nEkoFM yin didoai nado nọ wleawuna nudọnamẹ lẹ na Ayọnu lẹ.\n\nAwọnlinnu susu wẹ nọ ganjẹ asisa ehe go nado nọ sè nudọnamẹ he to zojí lẹ, na e nọ na linlin lẹ tọn Glẹnsigbe po ogbè lẹdo lọ tọn po mẹ wutu.\n\nNudọnamẹ lẹ sọn gandudu lọ de po wẹndomẹ titengbe lẹ po nọ yawu jẹ mẹlẹ de sọn finẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu tọn he ṣáká dopọ hẹ �� lẹ \n\nen:Eko FM","num_words":100,"character_repetition_ratio":0.036,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":63781.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Elegushi%20Beach","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Elegushi Beach yin otò dé he tin to tọ̀to to Lekki, to Ayimatẹn Awọnlin tọn to huwaji wheyíhọ-waji otò Naijilia tọn.\nWhẹndo Elegushi tọn he tín to Lekki to Ayimatẹn Awọnlin tọn wẹ do otọtó lọ.\nOtọtó Elegushi tọn yin dopo to otọtó de yọn hugan lẹ he tin to Awọnlin podọ ga to otò Naijilia tọn blebu mẹ.\nJonọ he nọ wá otọ lọ tó lẹ nọ su sọ 40,000 to osẹ dopodopo mẹ, ṣigba Sẹgbe wẹ jonọ lẹ nọ su hugan.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":95,"character_repetition_ratio":0.093,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64010.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Eleko%20Beach","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Eleko sín otọtó hẹ tín Lekki Pennisula, whezẹntẹn na lopo Awọnlin to otò Naijilia tọn ma yín gandudu lẹ tọn. Eleko Beach yin didodai to owhe 1989","num_words":33,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":84652.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Eletu%20Kekere","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Eletu Kekere, mẹhe yin visunnu Ahọlu Gabaro tọn, duahọlu Ayimatẹn Awọnlin tọn na whenu pẹẹde to okú Ahọlu Akinsemoyin tọn godo to Owhe 1775. Nususu ma yin didọ gando gandudu Eletu Kekere tọn go hugan dọ̀ e ma tindo ovi depope.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":57,"character_repetition_ratio":0.031,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80703.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Elisabeth%20Ekou%C3%A9%20Pognon","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Elisabeth Ekoué Pognon (yin jiji to owhe 1937) yin Whẹdatọ tintan he yin yọnnu to Otogbo Benẹ tọn mẹ. Ewọ wẹ sọ yin yọnnu tintan he biọ ogbẹ whẹdatọ daho Benẹ tọn lẹ mẹ podọ ga e sọ yin yọnnu tintan he yin dide gbọn ovo bibla dali nado yin dide taidi Ogán pete whẹdówhe daho hugan Benẹ tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nYinkọ he enọ yin whẹpo dó yi asuwhe wẹ Elisabeth Kayissan Ekoué. Asu etọn wẹ nọ yin Pognon. Yé ji to 1937. Eyi wehọmẹ daho to Lomé, Togo po Dakar po to Senegal. Eyi Gbedewema B.Sc etọn to Wehọmẹ Alavọ Poitiers tọn to France do whẹdidọ ji. Enẹgodo eyi Gbedewema Dàho Masters tọn to Whẹdidamẹ to Wehọmẹ Alavọ Panthéon-Assas to Paris to 1962.\n\nAzọn etọn\nTo 1965, Pognon kọnawudopọ hẹ whẹdọhọsa daho Benẹ, ehe wẹ zọn bọ e do yin yọnnu tintan he yin Whẹdatọ dé to Benẹ. To whenuena e ko wazọn to whẹdọhọsa pẹvi pẹvi lẹ godo, esọ wa lẹzun Ogandaho whẹdọhọsa he tin to Kutọnu tọn, enẹgodo sọ wazọn to whẹdọhọsa mayigbe-na-whẹ-he midà nami tọn. Podọ ga to whẹdọhọsa he klo hugan to Benẹ mẹ tọn, ehe wẹ naẹ lẹblanu-lọkẹyi lọ nado yin yọnnu tintan he tin to yé mẹ. To 1993, yé dé taidi yọnnu tintan he na yin whẹdatọ to whẹdọhọsa daho yọyọ he yé gba do Benẹ mẹ. Enẹgodo eyin dide gbọn ogbẹ etọn lẹ dali nado yin Ogan pete na yé, ewọ sọ wẹ nọ otẹn enẹ lọ mẹ kaka jẹ 1998 whẹpo dó joe na Conceptia Denis Ouinsou. Todin, e ko jo azọn whẹdida tọn dó.\n\nPọn fi dogọ\nYọnnu Tintan he yin Whẹyidotọ to aihọn lọ blebu mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1937 lẹ","num_words":334,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68671.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Elizabeth%20I","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Elizabeth I (azan 7tọ osun 9tọ owhe 1533- azan 24tọ osun 3tọ owhe 1603) wẹ yin ahọsi na oto England tọn po Ireland tọn po. Ewọ wẹ ahọsi sọn azan 17tọ osun 11tọ owhe 1558 kaka e do ku to osun 3tọ owhe 1603. E sọ nọ yin yiylọdọ Good Queen Bess kavi The Virgin Queen kavi Gloriana. Ewọ wẹ viyọnnu Ahọlu Henry VIII tọ England tọn po Anne Boleyn, asi etọn awetọ po. Whenue Boleyn mọ winyan to owhẹnukọn, Elizabeth sin ogbẹ blawu taun podọ e sọ yin susu doganmẹ to Tower of London oganhọ hoho lọ mẹ. Mahopọnna enẹ, Elizabeth dugan po bibi po azọn sinsinyẹn wiwa po. Gandudu etọn tindo kọdetọn dagbe titengbe to ajọwiwa mẹ. E sọ whlẹn oto etọn sọn alọ spanish Armada tọn mẹ. E ma wlealọ gbede bo dọmọ emi wlealọ po oto England tọn po. To oku etọn tẹnmẹ to 1603 Ahọlu James Vioto Scotland tọn sọawuhia taidi kọdetọn etọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nElizabeth yin jiji to owhe 1533 to Greenwich, England. Ewọ wẹ ovi Ahọlu Henry VIII tọ England tọn po asi awetọ etọn, Anne Boleyn. E do nọviyọnnuda enẹgodo nọvisunnuda Edward. Elizabeth mọ wepinplọn dagbe yi. E sọgan do bo kan ogbe voovo sidopo(6): English, French, Italian, Spanish, Greek po Latin po. Whenuena e tindo owhe wiatọnda(13 1\/2) otọ etọn basi matintọ bọ nọvisunnuda etọn lẹzun ahọlu Edward VI England tọn. Nọvi sunnudaho etọn lọsu basi matintọ to whenue e tindo owhe fọtọn(15). Enẹgodo Mary jẹ otẹn etọn mẹ to 1553 ewọ lọsu basi matintọ to 1558 enẹgodo Elizabeth lẹzun Ahọsi.\n\nKọdetọn etọn taidi Ahọsi\nE hẹn sinsẹn Roman Catholic gọwa England. Owhe he Elizabeth yizan hundotẹnmẹ dote na hanjitọ susu nado tindo kọdetọn dagbe. William Shakespeare, Christopher Marlowe, Edmund Spenser po wekantọ William Byrd wazọn to awanu Elizabeth tọn. To ojlẹ gandudu etọn mẹ, e haya tọjihun dahọ John Hawkins tọn bosọ na ẹn azọnwanu lẹ nido penugo bo wajọ gbẹtọ hihọ po sisa po tọn. Mẹdevo lẹ taidi Sir Walker Raleigh, Humphrey Gilbert sọ wa nudopolọ ga. To 1580, drake lẹzun omẹ tintan (Englishman) he zọn ohu ji lẹdo aihọn pe. to owhe 1600, Elizabeth lọsu do azọnwhe de te, East India Company he wa lezun azonwanu na British Empire.\n\nSpanish Armada\nEngland po Spanish po to wiwọ sinsinyẹn mẹ. enẹwutu Elizabeth dotuhomẹna Protestant he tin to Spanish Held Netherland nado tọnawhan Spain. E sọ dotuhomẹna awhanfuntọ huji tọn etọn lẹ nado yangbe bato Spanish tọn. to 1588, Ahọlu Phillip ii tọ Spain tọn sẹ Armada nado va England sudo. Bato England tọn pe Spanish Armada to ohu jí to azan 29tọ osun 7tọ owhe 1588 bo sọ duto ye ji.\n\nGbẹtọ nukundeji Ahọsi tọn\nElizabeth ma wlealọ gbede, e ma sọ tindo ovi. Nalete, gbẹtọ nukundeji lẹ wẹ nọ yin mimọ to awanu etọn. Delẹ to ye me wẹ Robert Dudley 1st Earl of Leicester. Enẹgodo, e lẹhlan Robert Derereuk 2nd Earl of Essex. Omẹ ehe lẹ jlo na ho gandudu Ahọsi Elizabeth tọn yi ṣigba e ma pa ye bọ ye sọ yin huhu.\n\nElizabeth yin matintọ\nElizabeth yin matintọ to Richmond Palace to azan 24tọ osun 3tọ owhe 1603. Ahọlu Protestant tọn James vi tọ lẹzun Ahọlu England tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":671,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.003,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.001,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":71009.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/El%C3%A9phant%20Mouill%C3%A9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Pierre Zinko (yín Jiji tó owhe 1969), eyin mẹhe gbẹtọ lẹ yọnẹ́n ganji po tẹnmẹyinkọ lọ Eléphant Mouillé po, eyin hànjitọ otò Benẹ tọn, bosọ yin aihundatọ Nukikodonamẹtọ Tele ji tọn dé. Eyin dopo to Ogbẹ he do azọnwhe aihundida nupinpọn-do-plọnnu tọn he nọ yin Sèmako Wobaho tọn ai.\n\nGbẹzan etọn\nZinko yin jiji to owhe 1969 mẹ to Oto he nọ yin Bohicon to Togbo Benẹ tọn mẹ.\n\nAzọn etọn\nTo whenuena e tin to owhe wiawemẹvi, zinko jẹ Azọn zòkẹ̀kẹ́ jijlado tọn plọn ji. Whenẹnu wẹ e sọ nọ yi daihun to Agọtẹn lẹ. To owhe 1986 tọn mẹ, e fo azọn pinplọn etọn bo yi gbedewema to azọn zòkẹ̀ké jijlado tọn mẹ. Enẹgodo, Eléphant Mouillé lẹkọdo Cotonou nadó yi dó Azọnwatẹn zòkẹ̀ké jijlado tọn etọn ai.\nṢigba to whenue e jẹ dọn, e mọ Pipi Wobaho bọ yé sọ vọ azọn Aihundida nuplọn-do-plọnnu tọn jẹeji.\nTo Owhe 1996 tọn mẹ, Eléphant Mouillé po Họntọn vivẹ etọn Simplice Behanzin he ye nọ ylọdọ Pipi Wobaho do Aihundagbẹ yetọn ai bo nọ ylọẹdọ \"Sèmako Wọbaho Theater and cinema company\" ehe hẹn nukun hunhun po yindidi po wá na azọ́n Aihundida nuplọn-do-plọnnu to Oto Benẹ tọn mẹ. Pọjijẹ yetọn zọn bọ aihun sinimọto tọn yeton gbayipe to Oto Benẹ tọn mẹ podọ to Oto he sẹpọ ẹ lẹ po. Na Pọninọ yetọn wutu, To Owhe 2010 tọn mẹ, yé yi gigopanamẹnu susu lẹ to Azọnwhe Tele tọn lẹ po Hunwhẹ he yin dudu to Owhe lọ mẹ po si yedọ \"Hunwhẹ Azan Mẹyugbeji Tọn\" (Africa Day). Aihundida yetọn to Hunwhẹ lọ mẹ hẹn gigopanamẹnu susu lẹ wá na yé podọ na Benẹ ga. To owhe 2008 tọn mẹ, ye Basi Aihun he diyin de yedọ If it was you. To Owhe 2012 tọn mẹ, ogbẹ lọ basi Aihun dé he yin Capricious Apprentice. To Owhe 2013 tọn mẹ, Ogbẹ lọ gba bọ yé jẹ voovo.\nAihun he hugan 500 mẹ wẹ Eléphant Mouillé ko tọn te to Benẹ. Sọn Owhe 1986 jẹ owhe 2019 tọn mẹ, aihundida etọn ko zọnbọ e ko mọ gigopanamẹnu he hugan kanweko yi bo tọn to video ohàn tọn 200 mẹ. E sọ tọn to Aihundida Tele ji tọn he sọ Kande-nukundopo (41), ewọ wẹ sọ kan bosọ deanana Ko (20) to emẹ. To owhe 2019 tọn mẹ wẹ e basi Hunwhẹ owhe koatọntọ he e ko to azọn aihundida nuplọn-do-plọnnu tọn wa.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1969 lẹ\n Benẹ-nu lẹ\nHànjitọ lẹ to Benẹ","num_words":486,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.254,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59940.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Emeka%20Ani","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Emeka Ani yin aihundatọ Naijilia tọn po anadenanutọ bo bẹ azọ́n jẹeji to owhe 1989.\n\nAzọ́n \nE bẹ́ azọ́n aihundida etọn jẹeji to owhe 1989, to whenue anadenanutọ sinimọto de dọho hẹ ẹ. E zindonukọ̀n to aihundida etọn mẹ to owhe 1990.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nE jẹ azọ̀n bo basi obiọ podo ovẹ̀ po na alọgọ akuẹ tọn nado penukundo azọ̀n etọn go.\n\nSinimọto etọn lẹ\nIssakaba (2000)\nThe Last Burial (2000)\nAbuja Connection (2003)\nDesperate Billionaire (2005)\nKissing the Wind (2006)\nMy American Nurse (2006)\n666 (Beware the End Is at Hand) 1 & 2 (2007)\nChurch on Fire 1 & 2 (2008)\nOkoto the Messenger (2011)\nSometime in July (2018)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":146,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.317,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.992,"perplexity_score":79940.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Emeka%20Anyaoku","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Emeka Anyaoku, GCVO, CFR, CON, eyin jiji to azan Fọtọn-nukun-awetọ Alunlunsun, Owhe 1933 ton mẹ, Tohodọtọ Togbo Naijilia ton wẹ Ewọ yin. E sọ yin dopo to omẹ atọntọ ogbeta commonweath tọn bo yin owegbokantọ ogbe lọ tọn. Ewọ wẹ sọ yin mẹhe bọdo azinponọ go na Ahọvi ogbeta Commonwealth ton.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1933 lẹ","num_words":72,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":39098.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Emeka%20Ossai","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Emeke Ossai yin aihundatọ Otò Naijilia tọn dé.\nE yi ajọ̀ Aihundatọ dagbe hugan tọn to ajọ̀ Africa Movie Academy tọn ẹnẹtọ mẹ na ada he e yiwa to sinima \"Checkpoint\" tọn mẹ.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nOssai yin vijiji Ndokwa tọn sọn Kwale, Utagba-Uno to Gandudu Pọnla Ndokwa tọn to Ayimatẹn Delta tọn mẹ.\n\nE plọnnu gándo Food Technology go to Wehọmẹ Alavọ Agriculture tọn to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ.\n\nDelẹ to aihun he e da lẹ mẹ\nCheckpoint\nOne Life\nWomen at Large\nGreatest Weapon\nOccultic Wedding\nGreatest Weapon\nExecutive Mess\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":139,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.198,"stopwords_ratio":0.036,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":48913.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Emmanuel%20Ndubisi%20Maduagwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Emmanuel Ndubisi Maduagwu (yín jiji to owhe 1947) ye doyeyina nido yin Nuyọnẹntọ hẹ ahunzọn \n(Biochemistry) to weohọmẹ alavọ Ibadan (University of Ibadan) tọn to owhe 1989, he sọ gọalọ na weohọmẹ alavo lọ kaka jẹ Awewesun owhe 2013. He yin Nuyọnentọ do ahunzọn to wehọmẹ alavọ Convenant (Convenant University)tọn. He fellow do Lenunnuyọnẹn wehọmẹ daho Naijilia (Nigerain Academy of Science)tọn, he do yindidegbonovòdali sin Awukọndopọ wehọmẹ daho tọn to pli hẹ bayi to Alunlunsun owhe 2015. To din, Nuyọnẹntọ Maduagwu yín Nuyọnẹntọ po Gandutọ-azọnwatẹmẹ ahunzọn to\nwehọmẹ alavọ Chrisland (Chrisland University) tọn he tin to otodaho Abeokuta tọn mẹ, to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nOwe hihia etọn\nNuyọnẹntọ Emmanuel N.Maduagwu yì wehọmẹ \"Denis Memorial Grammar School\" hẹ tín otodahó Onitsha, Ayimatẹn Anambra Tọn, otó Naijilia bo wa yì Cambridge West African School to owhe 1962 po The Cambridge Higher School Certificate to owhe 1964. To owhe 1972 po 1976, he yí gbedewema po gbedewema daho dogọ na ahunzọn to wehọmẹ alavọ Azọnwatẹn to wehọmẹ Amasin-zọnwiwa he tín wehọmẹ alavọ Ibadan (University of Ibadan) tọn,bo sọ wiwazọn di mẹplọntọ pevi to owhe 1978, wẹpo he dopẹna do di mẹplọntọ daho to owhe 1981. Whenu he jẹ 1989, he wa yi do dayi Nuyọnẹntọ ahunzọn wiwa to wehọmẹ alavọ lọ. Hẹ jo azan to owhe 2012 tolí he jẹ owhe 65 aihọnmẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":270,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70323.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Emmanuel%20Oshoffa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Emmanuel Mobiyina Oshoffa ( Emmanuel Mobiyina Friday Adebowale Abiodun Vihan Oshoffa, yin jiji to azán koatọ́n Awewesun 1948) we yin yewhenọ podọ agungan sinsen Celestial Church of Christ(CCC) tọn. Dile etlẹ yindọ Emmanuel Oshoffa we nọ deanana nuhe nọ yin wiwa tọ Amisa lọ mẹ. Oso wiwe lọ yin didoai do Imeko fihe dowatọlọ, yedọ otọ etọn yin didi do. Awuwhan sin nuwiwa de pọn Beni Ọmọge hlan taidi mẹjẹmẹtẹnmẹ na Maforikan Surulere nado yin nukọntọ yetọn. Oshoffa we yin dide taidi agungan CCC tọn to osun 12tọ owhe 2002 taidi mẹjẹmẹtẹnmẹ na yẹwhenọ Phillip Hunsu Ajose he yin matintọ to osun 3tọ owhe 2001. Mobiyina Oshoffa wẹ yin ovi tintan na yẹwhenọ dowatọ Samuel Bileowu Joseph Oshoffa podọ ewọ wẹ yin yẹwhenọ daho na sinsẹn Celestial Church of Christ lẹdo aihon pe.\nỌshoffa yin jiji to kpave(Benẹ)to owhe 1948 bosọ yin dopo tọ hanjitọ lẹ mẹ to Amisa Porto Novo tọn mẹ whẹpo e do sẹtẹn yi France. Dile e ko yin gbedena do gbọn otọ etọn dali. Ewọ kẹdẹ po anadenanutọ First Shedrack Hospital tọn wẹ mọdona fihe otọ he yin dowatọ CCC tọn te na nudi ganhiho 24 mẹ to whenue nujijo asidan tọn de jọ to osun 9tọ owhe 1985 tọn. E wọ wẹ tin to otẹn dagbe mẹ nado na linlin de nulẹ yi do tọn. Ọshoffa yi wehome alavo tọn to Paris, fihe e yi gbedewema etọn Bachelor's Degree in Animal Biological Science to owhe 1976 Pocter Overseas Department yin didoai gbọn Ivory Coast Celestial Christians po susu west Indian lẹ po dali. Sọn owhe 1986 gbọn wẹ Emmanuel Oshoffa ko yin nukọntọ na ye. Eyin dide taidi agungan CCC agun France tọn gbọn yẹwhenọ Abiodun Bada to owhe 1997. To 1989, Emmanuel Oshoffa baptizi doto Congo tọn, Malela, mẹhe wa Paris na nukunpedomẹgo dotowhe tọn, finẹ wẹ e bẹ amisa etọn te to Brazaville to osun 12tọ 2002, to whenue e to awuwle nado tọnwhẹn yi Porto Novo sọn France, e yin yiylọ do Imẹkọ nado wa yin agungan to finẹ.\n\nDodinanu dogọ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1948 lẹ","num_words":435,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":85093.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Encomium%20Magazine","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Encomium Magazine yin hojlawema Otò Naijilia tọn he Encomium Ventures Limited nọ wa wezinjẹgbonu na.","num_words":19,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.15,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.976,"perplexity_score":65212.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Eniola%20Ajao","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Eniola Ajao yin yọnnu aihundatọ Naijilia tọn sọn gbetato Epe tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. E ko sọawuhia to aihun sinimọto tọn he hugan 75 mẹ.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nAjao po ahoovi awetọ etọn yọnnu po wẹ yin jivọ to ovi ṣidopo mẹjitọ etọn tọn lẹ mẹ. Ajao yi wehọmẹ dokọ tọn Saint Michael's Anglican Primary School po Army Secondary School po to Ẹpẹ. Sọgbẹ hẹ nuhe Ajao dọ, ojlo etọn wẹ yindọ, e jlo na hẹn homẹ mẹjitọ etọn tọn lẹ hun, enẹwutu e lẹn nado lẹzun aihundatọ sọn whenue e to ovu. Ajao zindonukọn to wehọmẹ yiyi etọn mẹ to Yaba College of Technology po wehọmẹ alavọ tọn University of Lagos fihe e na mọ gbedewema alavọ tọn yi te. Podo whẹsadokọnamẹ susu po, E ma tin to họntọn mẹ po Ọdunlade Adekọla po dile etlẹ yindọ yé ko wazọn dopọ na ojlẹ susu.\n\nYanwle etọn\nAihundida tintan he mẹ Ajao sọawuhia te, hosọ etọn wẹ Igbà Aìmọ̀ to owhe 2004. Aihun devo lẹ he mẹ e sọawuhia te wẹ Ẹniọla, Ẹrin Orin po Daramọla po. E sọawuhia to aihundida de he hosọ etọn yin The Vendor to owhe 2018. Ajao yin nukọntọ to ada aihundida tọn delẹ mẹ taidi Yẹle Ara, he yin didetọn to osun wiawetọ owhe 2018.\n\nSọ pọn\nTodohukanji Ayọnuvi lẹ tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":256,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80859.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Eniola%20Badmus","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Eniola Badmus (yin jiji to azan ṣianwetọ Zósun owhe 1982), yin azọnyọnẹntọ aihundatọ to Otò Naijilia tọn mẹ, E yin Otankantọ bosọ yin Aslannọ. E wa yin yinyọnẹn taun to whenue e sọawuhia to aihundida lọ he hosọ etọn yin Jenifa to owhe 2008.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wehihia etọn po\nẸniọla yin jiji to Ayimatẹn Awọnlin to Otò Naijilia tọn mẹ. Eyi wehọmẹ dokọ tọn bosọ zindonukọn to Ijẹbu Ode. Enẹgodo e yi wehọmẹ Alavọ tọn University of Ibadan fihe e plọnnu gando Theatre Arts go, bosọ yi wehọmẹ Alavọ Lagos state University fihe e yi gbedewema M.Sc tọn to Economics mẹ te.\n\nYanwle etọn\nYanwle Ẹniọla tọn to aihundida mẹ bẹjẹeji sọn owhe 2000 kakajẹ owhe 2008, to whenue e sọawuhia to aihundida awe ayọgbe tọn delẹ he hosọ etọn yin \"Jenifa\" po \"Omo Ghetto\" po. Aihundida awe ehelẹ wẹ hẹn ẹn zun mẹhe ye yọnẹn lẹdo pe sọmọ bọ e ko to awusọhia to aihundida yovogbe lọsu tọn mẹ to alọnu din.\n\nAihundida he mẹ e sọawuhia te mẹ lẹ\nJenifa\nAngelina\nVillage Babes\nOreke Temi\nBlackberry Babes\nMr. & Mrs Ibu\nWicked Step-mother\nChild Seller[9]\nAdun Ewuro\nVisa Lottery\nOjukwu the War Lord\nPolice Academy\nNot My Queen\nBattle for Justice\nMiss Fashion\nEefa\nOmo Esu\nBlack Val\nGhettoBred\nHousehelp\nKarma\nBig Offer\nJenifa\nOmo-Ghetto\nDaluchi\nFunke\nMiracle\nThe-Spell\nOshaprapra\nOmo ghetto the saga\nAkpe: Return of the Beast\nSwallow\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1982 lẹ","num_words":311,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":54926.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Epikule%20L%E1%BA%B9%20Po%20Stoiki%20L%E1%BA%B9%20Po","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Epikule lẹ po Stoiki lẹ po yin hodotọ tamẹnuplọnmẹtọ voovo awe tọn. Depope to pipli awe lọ lẹ mẹ ma yise to fọnsọnku mẹ. Epikule lẹ yise dọ yẹwhe lẹ tin, ṣigba yé dọ dọ yẹwhe lẹ ma tindo ojlo to gbẹtọvi lẹ mẹ podọ yé ma nọ wà dagbe kavi sayana gbẹtọvi lẹ, enẹwutu nuhudo ma tin nado hodẹ̀ kavi sanvọ́ hlan yé. Epikule lẹ nọ pọ́n gbẹdudu hlan taidi nuhe yin nujọnu hugan to gbẹzan gbẹtọ tọn mẹ. Nulẹnpọn po nuyiwa yetọn lẹ po ma nọ do nujinọtedo walọ dagbe tọn hia. Ṣigba, yé nọ na tuli hagbẹ yetọn lẹ nado nọ jlẹkaji, na mọwiwà na gọalọna yé nado dapana nuhahun he gbẹdudu zẹjlẹgo nọ hẹnwa lẹ. Yé nọ plọnnu kiki nado duto obu po otangblo sinsẹ̀n tọn lẹ po ji. To vogbingbọn mẹ, Stoiki lẹ yise dọ onú lẹpo yin apadewhe yẹwhe dablu de tọn podọ ehe mẹ wẹ alindọn gbẹtọvi tọn wá sọn. Stoiki delẹ yise dọ alindọn na yin vivasudo to pọmẹ po aihọn po to gbèdopo. Stoiki devo lẹ yise dọ yigodo-yinukọn alindọn na wá lẹzun yẹwhe dablu ehe. Sọgbe hẹ tamẹnuplọnmẹtọ Stoiki lẹ, osẹ́n jọwamọ tọn lẹ hihodo wẹ nọ hẹnmẹ tindo ayajẹ.\n\nWhenuho","num_words":214,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.213,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":81571.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Etim%20Inyang","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Etim Okon Inyang (25 Awewesun 1931 – 26 Zósun 2016) yin ponọ sunnu Naijilia vijiji de he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Sunday Adewusi tọn mẹ to 1983, podọ Muhammadu Gambo Jimeta sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to 1986. E kú to 2016 to whenue e tindo owhe 84 to Awọnlin to Naijilia mẹ.\nInyang yin jiji to Enwang Mbo, Akwa Ibom.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1931 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2016 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":112,"character_repetition_ratio":0.104,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.303,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":53292.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/F.%20Lee%20Bailey","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"F. Lee Bailey Jr., he nọ yin yiylọdọ F. Lee Bailey, (mẹhe yin jiji to azán aotọ, Ayidosun owhe 1933 tọn bo nọgbẹ̀ jẹ azán atọ̀ntọ́, Ayidosun owhe 2021 tọn) yin whẹ̀yidọtọ na agọjẹdosẹntọ otò Amẹlika tọn de. \nYè ji Bailey do Waltham, Massachusetts. E wazọn to Massachusetts po Florida po.\nBailey yiavunlọna Doto Sam Sheppard to whenuena e yin whẹ̀sadokọna dọ e hù asi etọn.\nBailey gọalọna Sheppard nado vọwhẹ̀ylọ, ehe Bailey tindo kọdetọn dagbe bo gọalọna Sheppard nado duto whẹ̀sadokọnamẹ lọ ji.\nBailey wẹ yin whẹ̀yidọtọ nukọntọ he tindo kọdetọn dagbe to avunlọyiyina Captain Ernest Medina mẹ to whẹ̀dọtẹn martial for the My Lai Massacre.\nBailey, po mẹdevo lẹ po, tindo kọdetọn dagbe to avunlọyiyina O.J. Simpson mẹ to whẹ̀vọylọ etọn whenu fie e ko yin whẹ̀sadokọna dai te dọ e hù asi etọn dai tọn he nọ yin Nicole Brown. \n\nTo 2014, Maine State Bar Association po Maine Supreme Judicial Court po gbẹ́ obiọ Bailey tọn dai nado vọ whẹ́dọwema etọn zùn yọyọ kavi gọwagbẹ̀.\nBailey yin matintọ to Atlanta, Georgia to azán atọ̀ntọ́, Ayidosun owhe 2021 tọn, osẹ dopo jẹnukọnna jijiwhe kanwe-ṣiatọ̀ntọ etọn whenu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1933 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":253,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":63189.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fagbule%20Olanike","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Fagbule Olanike (mẹhe sọ yin yinyọnẹn taidi Nike Fagbule) yin ajọwatọ de, podọ e sọ nọ wazọ́n taidi mẹhe nọ penukundo haṣinṣan gbẹtọ lẹ tọn go (public relations practitioner). Ewọ wẹ yin dowatọ azọ́nwhe Zebra Stripes Networks tọn.\n\nVuwhenu po azọ́n etọn po \nOlanike yin jiji to Awọnlin bo whẹn to Satellite Town. E bẹ azọ́n jẹeji taidi dodinnanutọ-gan na linlinnamẹwe Deez tọn. Họntọn etọn de dọho etọn na Ayeni Adekunle,\nmẹhe yin dowatọ Black House Media tọn podọ e yin dide taidi nukunpedonugotọ na haṣinṣan gbẹtọ lẹ tọn (public relations officer) to 2007.\nTo 2012, e jo azọ́n do to Black House Media bo do azọ́nwhe etọn titi ai he yinkọ etọn yin Zebra Stripes Networks. To 2015, azọ́nwhe etọn wazọn dopọ hẹ azọ́nwhe otò Dubai tọn de he yinkọ etọn yin Alive Now\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":169,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":82939.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Farasinmi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Farasinmi yin gbetato de he sẹpọ dogbo he tin Otogbo Naijilia tọn po Benẹ tọn po ṣẹnṣẹn to topẹvi Gbagli tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn glọ. Todin, E nọ yin yiylọdọ Farasimẹ. Na e sẹpọ dogbonu wutu, gbẹtọ voovo lẹ wẹ nọ nọ gbetato ehe mẹ taidi Ayọnu lẹ, Definu lẹ, Torinu lẹ, Wemẹnu lẹ po mọmọ po sọyi.","num_words":67,"character_repetition_ratio":0.02,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59822.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fatai%20Rolling%20Dollar","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọvi Olayiwola Fatai Olagunju he yin yinyọnẹn taidi Fatai Rolling Dollar (azan koatọn-nukunawetọ Liyasun owhe 1928 jẹ azan wiawetọ Ayidosun owhe 2013), yin hanjitọ otò Naijilia tọn, he azọnwhe BBC dekunnu etọn dọ hanjitọ he yin alọkẹyi lẹdo otò Naijilia tọn wẹ é yin.\nE kú to azan wiawetọ Ayidosun owhe 2013 to whenuena e dó owhe kanwe-atọ́n (85), bo sọ yin pipa gbọn tògbogan dayi tọn otò Naijilia tọn Goodluck Jonathan dali.\n\nOtań gbẹzan etọn tọn\nE bẹ gbẹzan hanjiji etọn tọn to owhe 1953 bọ sọ plónnu hànjitọ delẹ taidi Ebenezer Obey po matintọ Orlando Owoh po.\nE yin yinyọnẹn gbọn aliho he e nọ yi alọ dó ho ginta etọn po awuyiya po dó. Rolling Dollar sìn ohàn he diyìn taun wẹ Won kere Si Number Wa.\nTo owhe 1957, e dó ogbẹ eight-piece band he nọ yin yiylọ dọ Fatai Rolling Doller and his African Rhythm Band po dote. Ye basi bladopọ ohàn susu tọn na azọnwhe Philips West Africa Records.\n\nOkú etọn\nE kú to jijọho mẹ whenuena é to amlọn dọ́. E yin didi dó Ikorodu, to Awọnlin. Fatai Rolling Dollar wẹ yin hànjitọ he whẹ́n hugan to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1928 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2013 lẹ","num_words":255,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68519.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fati%20Niger","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Binta Labaran (he gbọn azọn yinyọnẹn dali yin yiylọ dọ Fati Niger) Yin hànjitọ podọ aihundatọ Naijilia tọn de, he do tẹnmẹyinkọ lọ \"Gimbiya Mawakan to Hausa\" (He lẹdogbedevomẹ etọn yin Ahọvi ohan Hausa tọn) Eyin jiji bosọ yin pinplọnwhẹn to Maradi Niger to fihe eyi wehọmẹ Qurani tọn whẹpo e do sẹtẹn wa Naijilia nado doafọna linlẹn hanjiji tọn etọn. Fati Niger ko basi bladopọ ohàn tọn ẹnẹ̀ he bẹ nudi ohan 500 linlan hẹn. E wa sọn akọ Hausa tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nNaijilia-nu lẹ\nHànjitọ lẹ to Naijilia\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":112,"character_repetition_ratio":0.016,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71955.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fatima%20Faloye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Fatima Faloye (yin jiji to Harlem, to tòdaho New York tọn mẹ), e yin vijiji Naijilia po Barbados po tọn bosọ plọnnu to Wehọmẹ Dalton tọn he tin to tòdaho New York tọn mẹ bo yi Wehọmẹ Alavọ New York tọn ga.\nFaloye\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":60,"character_repetition_ratio":0.14,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":51004.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fausat%20Balogun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Fausat Balogun (yin yinyọnẹ̀n di Madam Ṣajẹ, yin jiji to azan Wiatọ̀ntọ́ osun Awetọ́ Owhe 1959 ) yin Aihundatọ sinimọto Naijilia tọn to Ayọgbe mẹ. E yi Tẹnmẹ-yinkọ lọ Madam Ṣajẹ to Owhe 1990 to Aihundida Televizion dé mi he Hósọ́ Etọ̀n yin Ẹ̀rín kèé kèé. Fausat kò tindo mahẹ́ to Sinima he Hugan Kanawe mẹ.\nFausat dà Aihundatọ Rafiu Balogun, mẹhe yin Ògán na ẹn Whẹpo yẹ dó elesakan. Ovi etọ̀n lẹ ko whẹn mẹho whẹpo e do diyin. Ovi etọ̀n tintan yin Anadenanutọ podọ viyọnnu etọ̀n yin Aihundatọ sinimọto tọn ga.\n\nAihun etọn lẹ \nOyelaja\nOwo Onibara\nOkan Mi\nAkebaje\nLadigbolu\nMorenike\nOko Mama E\nTanimola\nNkan Okunkun\nAdufe\nLeyin Akponle\nLaba Laba\nItelorun\nOmo Elemosho\nIyawo Ojokan\nIfe Kobami\nGbogbo Lomo\nAsepamo\nEto Obinrin\nIyawo Elenu Razor\nKokoro Ate\nOmoge Elepa\nOlaitan Anikura\nOju Elegba\nLangbodo\nOlogo Nla\nAbgara Obinrin\nEepo\nMoriyeba\nOrisirisi (Kose Gbo)\nSerekode\nOjo Ikunle\nAlase Aye\nImported Lomo\nAdun Ale\nIleri Oluwa\nOgbun Aye\nOmo Pupa\nÒmìn\nO Ti Poju\nOlowo Laye Mo\nIrenimoyan\nAlaimore\nOlasunkanmi\nSalawa\n\nOhia Yẹyidogonamẹ̀ tọn \nTo Owhe 2016, ogbẹ́ City People Entertainment Awards na ẹn ohia yẹyi dogonamẹ̀ tọn vonọtaun dé na azọ́n sinsinyẹ́n he e wa na nukọnyiyi Ògbẹ́ Aihundida Sinimọto tọn to Naijilia.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nKanṣadopọ intẹnẹti tọn\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1959 lẹ","num_words":301,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.2,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.93,"perplexity_score":51643.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fausto%20Gaibor%20Garc%C3%ADa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Fausto Feliciano Gaibor García (mẹhe yin jiji to azán koatọntọ Alunlunsun owhe 1952 tọn bo nọgbẹ jẹ azán enẹtọ owhe 2021 tọn) yin Ecuadonu he yin sinsẹnbabisitọ Katolik tọn dé. E yin sinsẹngan Katolik Tulcán tọn dé bẹsọn gblagbla owhe 2011 tọn jẹ whenuena e basi matintọ to 2021. Gaibor García yin jiji to otò Guaranda, Ecuador tọn mẹ. Gaibor Garcia kú to Tulcán, Ecuador to azán ẹnẹtọ Ayidosun owhe 2021 tọn to whenue e tindo owhe 69.\n\nAlọdlẹndonu lẹ̀ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1952 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":125,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.262,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":90625.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Federal%20Neuro%20Psychiatric%20Hospital%2C%20Yaba","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Federal Neuro Psychiatric Hospital, he sọ yin yinyọnẹn taidi Yaba Psychiatric Hospital kavi Yaba Left, yin dotowhé daho apọnmẹzọ̀n tọn Otò Naijilia tọn he tin to Yaba, to ṣẹnṣẹn Awọnlin tọn mẹ.\n\nWhenuho\nDotowhé apọnmẹzọ̀n tọn Yaba tọn yin didoai to owhe 1907 mẹ to Awọnlin taidi fibẹtado Yaba tọn.\nNukunpedomẹgo apọnmẹzọ̀n tọn nọ yin bibasi gbọn dotozọnwatọ lẹ dali whẹpo e do nọ jẹ doto-apọnmẹzọ̀n tọn lẹ de he ye sọ nọ yin yiylọdọ; psychiatrists po psychologist po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ","num_words":105,"character_repetition_ratio":0.11,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.196,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64759.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Federal%20Polytechnic%2C%20Bida","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Federal Polytechnic, Bida tọn yin wehọmẹ nuyọnẹn wintinwintin tọn de to Ayimatẹn Niger Tọn, to ṣẹnṣẹn agéwaji Naijilia tọn. E bẹ azọ́n jẹeji to owhe 1977 tọn mẹ.\n\nWhenuho\nWehọmẹ Federal Polytechnic Bida tọn yin didoai to owhe 1977 tọn mẹ to whenue was Federal Government basi nudide lọ nado sẹtẹ̀nna wehọ lọ do Bida. Jẹnukọnna whenẹnu, Federal College of Technology, Kano wẹ e yin.\n\nOwhe nupinplọn tọn etọn bẹjẹeji to Lidosun 1978 tọn po wehọmẹvi 211, mẹplọntọ daho 11 po mẹplọntọ pẹvi 33 po po. Federal Polytechnic, Bida yin wehọmẹ azọ́nplọnmẹ alavọ tọn Federal Government tọn de to Bida to ayimatẹn Niger tọn to Naijilia. To alọnu din, wehọ lọ má do adà nuplọnmẹ tọn ṣinawè ji.\n\nAdà Wehọ lọ tọn lẹ\nWehọ lọ má do adà voovo ṣinawe ji, ehelẹ wẹ:\nSchool of Applied and Natural Sciences (Wehọmẹ nuplọnmẹ Lẹnunnuyọnẹn onú jọwamọ tọn lẹ po yọn-na-yizan yetọn po) \nSchool of Business Administration and Management (Wehọmẹ nuplọnmẹ Tito Ajọwiwa tọn po nukúnpipedego po) \nSchool of Engineering Technology (Wehọmẹ nupinplọn Awuwiwlena Nuyizan Nuyọnẹn Wintinwintin tọn) \nSchool of Basic and General Studies (Wehọmẹ nupinplọn gando onú paa lẹ go tọn) \nSchool of Environmental Studies (Wehọmẹ nupinplọn sisosiso lẹ gando Lẹdo go tọn) \nSchool of Financial Studies (Wehọmẹ nupinplọn sisosiso gando Akuẹzinzán go tọn) \nSchool of Information and Communication Technology (Wehọmẹ Nudọnamẹ po to Hodọdopọ Nuyọnẹn Wintinwintin tọn po tọn).\n\nSọ Pọ́n\nTodohukanji wehọmẹ nuyọnẹn wintinwintin tọn lẹ tọn to Naijilia\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nWehọmẹ lẹ","num_words":286,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.202,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60673.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Femi%20Falana","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Femi Falana (Gbẹtọ nukundeji Naijilia tọn) E yin whẹyidọtọ podọ ojlọjẹhoyinamẹtọ otò Naijilia tọn. E yin jiji to azan gban-tọ́ Awèwèsun, owhe 1958. E ze agba ahọlududu tọn to Ayimatẹn Ekiti Tọn mẹ to owhe 2007, ṣigba e gbọ agba zize tọ tọn to tonuwatọ NCP he ko yi whenu do du azinponọ tonudọgbẹ lọ tọn glo to owhe 2011 to otò Naijilia tọn mẹ. Mọdopolọ eyin otọ na óvisunnu","num_words":78,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":86738.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Femi%20Gbajabiamila","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Femi Gbajabiamila (yin jiji to azán konukunatọntọ́ Ayidosun owhe 1962). E yin whẹyidọtọ to otogbo Naijilia tọn mẹ. Femi yin Ogán to tohodọgbẹ All Progressives Congress, bo sọ yin Ogán osẹ́n-doaitọ lẹ tọn to Otògbo Naijilia tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nOlufemi Hakeem Gbajabiamila yin jiji to azán konukunatọntọ́ Ayidosun owhe 1962 na Mẹdaho Lateef Gbajabiamila po Whési Olufunke Gbajabiamila to Ayimatẹn Awọnlin tọn to Otògbo Naijilia tọn. Femi yi wehọmẹ dokọ̀ tọn etọn tọn to Lagos Mainland Preparatory School. Enẹgodo wẹ e yi Wehọme daho to Awọnlin Igbobi College he tin to Ayimatẹn lọ tọn\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1962 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":133,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72942.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fide%20l%E1%BA%B9%20de%20to%20Von%E1%BB%8Dtaun%20to%20Gbagli","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Whenuho todaho Gbagli tọn ko zọn bọ mi ní mọ dọ Gbagli yin ofi Vonọtaun de to otò Naijilía tọn mẹ.\nOfi tangan delẹ to Gbagli die:\nWehomẹ tintan na yọpọvu lẹ to Awọnlin.\nPetlezin tintan to otò Naijilia tọn mẹ.\nNuhoho-pọntẹn do kanlinmọ lẹ na kanlínmọ sin Ajowíwa.\nAgia-tin.\nTẹ́pá yẹwhehodọtọ tomẹyitọ yovo lẹ tọn. \nkanlinmọ tọto.\nAhi kanlinmọ lẹ tọn.\nWehomẹ daho na Ahọluduta azọnwatọlẹ tọn.\nOtọto Gbagli tọn.\nHọnme Aholu Gbagli tọn.\nPamehe Gandu Williams Faremi Seriki Abas.\nFide kanlinmọ nọ jẹ bo ma gan lẹkọ yi whegbe.\nHọme Agbegbe Gandutọ tọn","num_words":115,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":29784.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fireboy%20DML","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adedamola Adefolahan (mẹhe yin jiji to azan atọ́ntọ Afínplọsun tọn to 1996) yin yinyọnẹn gbọn mẹsusu dali taidi Fireboy DML, e yin hànjitọ Naijilia-nu de. E bẹ hànjiji-zọ́n etọn jẹeji to ogbẹ́ hànjitọ lẹ tọn YBNL Nation glọ, yèdọ ogbẹ́ de he nọ ze ohàn do kanji, he yin didoai gbọn Olamide dali, mẹhe ewọ lọsu yin hànjitọ Naijilia-nu de ga.\n\nOtàn vuwhenu etọn tọn\n\nAzọn etọn taidi hanjitọ de\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1996 lẹ","num_words":100,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":49202.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fran%C3%A7oise%20Arnoul","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Françoise Arnoul (ji Françoise Annette Marie Mathilde Gautsch; 3 Ayidosun 1931 – 20 Liyasun 2021) E yin jiji to Algeria podọ aihundatọ flansegbe tọn. E yin yinyọẹn ganji to gblagbla owhe 1950 tọn. Arnoul yin jiji to Constantine, Algeria. \nE yin yinyọnẹn na ada etọn to aihun Forbidden Fruit (1952), French Cancan (1954), Testament of Orpheus (1960) po Le Diable et les dix commandments (1962) po mẹ.\nArnoul basi matintọ to 20 Liyasun 2021 tọn to Paris sọn azọn Alzheimer's disease tọn dali podo owhe 90 po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1931 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":134,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.297,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.987,"perplexity_score":66165.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Frederick%20Faseun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Frederick Isiotan Faṣeun yin jiji to azán ko-nukundopotọ osun sinẹnẹtọ owhe 1935 tọn (21 Avivọsun 1935 - 1 Alunlunsun 2018). E yin mẹhe nọ basi Amasin yovo tọn bọ sọ yin Anadenanutọ po Azinponọ na ogbẹ́ Oodua (OPC) Naijilia tọn lẹ tọn.\n\nWehihia po oyọnẹn amasin yovo tọn etọn\nE hiawe to wehọmẹ Blackburn College bo zindonukọn to wehọmẹ Alavọ Aberdeen tọn he yin wehọmẹ oyọnẹn Amasin tọn. E sọ hiawe to otò Liverpool tọn mẹ to wehọmẹ yidogọ tọn (Post Graduate School) whẹpo e do lẹzun wehọmẹvi to Royal College of Surgeons. To owhe 1976, E Yì hiawe dogbọn Acupuncture go to otò China tọn mẹ dogbọn wehọmẹ vọnu he ogbẹ́ Agbasalilo tọn lọ zedai po alọkọndopọ ogbẹ́ United Nations tọn po.\n\nKanvinvan etọn to tonudidọ mẹ\nTo owhe 1977, e dlẹnkan na wehọmẹ Acupuncture tọn yì wehọmẹ Alavọ dotozọn tọn. E kanwe bo jo azọ́n dó to owhe 1978, bo dó dotowhe (Besthope Hospital and Acupuncture Centre) ai, dotowhe ehe diyin taun to mẹwiwigbeji. E sọ dó ogbẹ́ Oodua (OPC) tọn ai nado yitẹn Moshood Kaṣimawo Ọlawale Abiola tọn, he yin ayọnu vijiji dé he dudeji to vobibla whenu to azán wiawetọ osun sidopotọ owhe 1993 tọn mẹ. Ṣigba gandudu awhanfuntọ Ibrahim Babangida tọn wa dó bẹwlu eḿẹ. Fasehun yin wiwle, bo yin susú dó ganmẹ na osun fotọnnukunẹnẹ sọn 1996 jẹ 1998 to gandudu Awhàngan Sanni Abacha tọn glọ.\n\nOku etọn\nFaseun basi matintọ to dotowhe Lagos State University Teaching Hospital to Ikeja to Ayimatẹn Awọnlin tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1935 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2018 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":315,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":75211.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gabaro","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Gabaro (yinkọ etọn jọun wẹ Guobaro) he Duahọlu sọn owhe 1669 jẹ 1704 wẹ yin Ahọlu atọ̀ntọ He dugan to Ayimatẹn Awọnlin tọn, e yin visunnu Ahọlu Ado tọn, podọ eyin ovivi Ashipa tọn. Nọvisunnu etọn lẹ wẹ Akinsemoyin, po Erelu Kuti po.\n\nAhọlu Ayimatẹn Awọnlin tọn\nPo Alọ̀kọndopọ Ovivi Olofin tọn po, Gabaro sẹtẹn na Ganzinpo etọn sọ́n Lopo Iddo tọn yí Lopo Awọnlin tọn he ko yin didoai, podọ Iga Idunganran nado yin fininọ etọn.\n\nTaidi Otọ́ etọn Ado, e nọ yí takuẹ sọn mẹjidugando etọn lẹ sí bo nọ sú í na Ahọlu Benin tọn. Ahọlu Gabaro ze gandudomẹji Agbàgogan lẹ tọn de dai bo ze aṣẹpipa do alọmẹ na kúnkan Olofin tọn lẹ nado dugán taidi Agbàgogan lẹ, bosọ hẹn ye nado nọ ṣinyọ́n gbákun wéwé nado hẹn ye gbọnvona ahọvi Benin tọn lẹ he nọ ṣinyọ́n gbákun avọ̀ sẹ́danọ lẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":170,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74096.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gandut%E1%BB%8Dgb%E1%BA%B9%CC%81%20Togbogan%20Goodluck%20Jonathan%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gandutọgbẹ́ Togbogan Goodluck Jonathan Tọn lẹ yin dide gbọn Tẹnmẹpọnnatọ Togbogan Goodluck Jonathan, to osẹ vude godona whenue e jẹ ganji nado pọntẹnmẹ na Togbogan whelọnu tọn he bẹ azọ̀n de he wayi ogbẹ etọn yedọ Togbogan Umaru Yar'Adua.\n\nGandutọgbẹ́ tintan he ede lẹ - 2010\nTo Azan Wiatọntọ Alunlunsun Owhe 2010 tọn, dopo to whẹdọtẹn togbo lọ tọn he klo hugan lẹ mẹ na aṣẹ Jonathan nado deanana azọnwatọ lẹ to whenuena Togbogan Yar'Adua din pọngbọ sọyi Saudi Arabia, bọ to Azan ṣiẹnẹtọ Afínplọsun Owhe 2010 tọn ye sọ na ẹn aṣẹ nado wazọn taidi Togbogan de kaka bọ Yar'Adua nado mọ pọngbọ bo lẹkọ do azọn etọn kọn. To Azan aotọ Afínplọsun Owhe 2010 tọn, Jonathan deazọnpọna Devizọnwatọ Dodojininọ tọn Michael Aondoakaa bọ elẹzun Devizọnwatọ Azọn Vonọtaun lẹ tọn, bo wa ze Prince Adetokunbo Kayode do otẹn etọn hoho lọ mẹ.\nJonathan jo Gandutọgbẹ́ Yar'Adua's depo lẹ do kakajẹ Azan Fọtọnnukundopotọ Whejisun Owhe 2010 tọn, enẹgodo wẹ e gbayedo bo vọ etọn lẹ yí na delẹ to ye mẹ kan jlọjẹ he e do nado yin Togbogan se.\nTo Azan ṣidopotọ Lidosun Owhe 2010 tọn mẹ, Jonathan bẹ Gandutọgbẹ́ etọn yọyọ lẹ biọ họmẹ. Enẹgodo Yar'Adua basi matintọ to Azan atọ́ntọ Nuwhasun Owhe 2010 tọn, bọ Jonathan yin zizedo ganzinpoji taidi Togbogan de to azan etọn awetọ gbe.\n\nDevizọnwatọ he tin to Gandutọgbẹ́ tintan he eyi lẹ mẹ wẹ:\n\nGandutọgbẹ́ he evọ dé to Liyasun 2011 tọn lẹ\nTo Liyasun Owhe 2011 tọn mẹ, to whenuena e bẹ gandudu etọn awetọ jẹeji e de Gandutọgbẹ́ yọyọ devo lẹ.\n\nMẹ ehe lẹ wẹ:\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":312,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69686.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gaziza%20Abdinabiyeva","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gaziza Abdinabiyeva (yin jiji to azán atọntọ, Alunlunsun, owhe 1984 jẹ azán ko-atọ́n-nukun-atọ̀ntọ, Lidosun, owhe 2021 tọn mẹ) yin aihundatọ oploji tọn otò Soviet tọn, enẹgodo e sọ yin aihundatọ oploji tọn otò Kazakhstan tọn. E mọ nunina susu lẹ yí he bẹ nunina Kumet tọn po Parasat tọn po hẹn. Abdinabiyeva basi matintọ to azan fọtọ̀n-nukun-atọ̀ntọ, Lidosun, owhe 2021 tọn mẹ. Owhe etọn lẹpo yin kande-gban-nukun-atọ̀n.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1984 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":107,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":17041.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gbagli","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gbagli he mi yọnẹn dó Gbaglemẹ sọn dowhenu yin otò de he tin to tọ̀pa to gandudu dokọtọn he tin to Ayimatẹn Awọnlin tọn glọ, he tin to Naijilia mẹ. \nGbagli tin to ṣẹnṣẹn ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ bo ma dogbo hẹ togbo Benẹ tọn, enẹ dohia dọ e yin dogboto na otò Naijilia tọn h��� togbo daho Benẹ tọn. Taidi kandai mẹhihia tọn he wa aimẹ to 2006, bẹplidopọ mẹhe tin to otò Gbagli tọn mẹ lẹ wẹ yin 241,093.\n\nAgbegbe he e tin te\nGbagli yin otò de he tin to tọ̀pa to wheyihọwaji Naijilia tọn. E sọ yin otò de he do dogbo hẹ gulf of guinea to agbegbe huwaji wheyihọ tọn. Gbiblo etọn wẹ maili kandenukunatọn to huwaji-agewaji, Awọnlin tọn bosọ dó gbiglo maili gbanukunawe hlan wheyihọwaji Sẹmẹ tọn he yin gbetato de he do dogbo hẹ togbo daho Benẹ tọn. Dile mi ko yọnẹn dọ otò Gbagli tọn tin to otọ̀to, enẹ zọn bọ e nọ boawu nado zingbejizọnlin gbọn otọ̀ji sọn Awọnlin yì Họgbonu to Benẹ, tẹnmẹ he tin to huto wayi nọwheto yì maili dopo dó yede lẹ. Doyiyi osin lọ lẹ tọn sọ nọ diọ sọgbe hẹ ojlẹ he mẹ yé tin te, to whedelẹnu e nọ yido sọ metlu atọ̀n amọ to whedevolẹnu metlu dopo. Whevi wunmẹwunmẹ lẹ wẹ tin to otọ Gbagli tọn mẹ taidi Owẹ, Tunvi, Tọyu, Degọn, Agasa, Ojẹ, Asọ̀n, Bonga po Pomparo po. Otọ̀ ehelẹ nọ dó ojẹ̀ to whedelẹnu, amọ ojẹ̀ lọ sọ nọ yì ni eya. Tosisa wheyihọ tọn po otọ̀ Yewa tọn po wẹ nọ sa biọ otọ̀ Gbagli tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu\n\nNaijilia","num_words":291,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":75092.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gb%C3%A9yant%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gbéyantọ yin mẹhe nọ yi zungbomẹ nado din kanlin bo hui. Kanlin po gbẹtọvi lẹ po nọ yangbé na nududu. Sọn hohowhenu gbọn wẹ gbẹtọvi lẹ ko nọ yangbé. Ye nọ zan owhán, todin gbẹtọ lẹ nọ zan óso po ogá po. Mẹdelẹ no hu kanlin na nuzinzan devo lẹ taidi na avọ kavi adọtẹn. kavi nado do yẹyigona owhe de kavi nado sa. To fidelẹ, gbeyinyan tindo osẹn delẹ. Gbeyinyan sogan yin nudagbe nado de kanlin ylankan lẹ po. Gbeyinyan ko zọn bọ kanlin delẹ ma yọn mọ ba.\n\nAlọdlẹndo lẹ","num_words":94,"character_repetition_ratio":0.044,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69334.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Genevieve%20Nnaji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Genevieve Nnaji (yin jiji to Azan Atọntọ osun Atọntọ owhe 1979 tọn) eyin Mbaise vijiji to Ayimatẹn Imo tọn mẹ, to Oto Naijilia tọn mẹ. Eyin Aihundatọ sinnimọto Naijilia tọn. To owhe 2003 tọn mẹ, Eyi Nunina Akedemi sinimọto Aflika tọn taidi Aihundatọ yọnnu he yọnhugan.\n\nVuwhenu etọn\nGenevieve Nnaji whẹn to Awọnlin. Ewọ wẹ ovi ẹnẹtọ to ovi ṣinatọn he mẹjitọ Etọn lẹ tindo mẹ, wesetọ wẹ mẹjitọ Etọn lẹ, otọ etọn wazọn taidi nuyọnẹntọ to zomọ kọn Onọ Etọn yin mẹplọntọ.Eyi wehọmẹ Methodist Girls College tọn to oto Yaba tọn mẹ, Enẹ godo e biọ wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn.Finẹ wẹ ejẹ Azọn Aihundida tọn Etọn wa te ji pẹdepẹde bo wa lẹzun Aihundatọ de to Nollywood.\n\nAlọnuzọn\nNnaji bẹ azọn etọn jẹeji sọn ovuwhenu etọn to Aihun Television Repples tọn to whenuena e gbẹ yin owhe ṣinatọn mẹvi. E basi Nujijla Àjọ nẹmu de na pronto po Avọyandi po. To 2004 e lẹzun nukunmọnu na adi lilẹ Lux tọn, ehe hẹn Ale daho wa na ẹn. To 1998 Whenue eyin owhe fọtọnnukunẹnẹ mẹvi,eyin didohia to sinnimọto Naijilia tọn he nọ yin Most Wanted mẹ. Enẹgodo ewọ lọsu sọ Basi sinimọto lẹ taidi Last Party, Mark of the Beast po Ijele po. E ko kọnawudopọ to sinnimọto he sọ kanwe lẹ to Nollywood. Nnaji ko yi Nunina susu na azọn Etọn lẹ wutu dopo to emẹ wẹ yin aihundatọ yọnnu he yọnhugan na owhe 2001 tọn to City People's Awards. E sọ yi Nunina na Aihundatọ yọnnu lẹ tọn na Owhe 2005 tọn to Aflika. To 2004 E doalọ wemẹ po Azọnwhe he de ohan tọn to togbo Ganah tọn EKB Records tọn nado de ohan tọn whla tintan Hosọ ohan lọ tọn wẹ one Logologo Line, ohan kọndopọ R & B tọn, Hip-Hop po Urban tọn po. To owhe 2008 tọn mẹ, E hun azọnwhe Avọtitọ tọn he nọ yin \"St. Genevieve\" ehe sọ nọ hẹn Ale susu wa na ẹn. To Nollywood, Genevieve yin dopo to mẹhe Azọnkuẹ etọn suhugan lẹ mẹ.\n\nSinimọto etọn lẹ\nOwhe sinimọto Aihun Gbẹdohẹmẹtọ\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nKanṣadopọ to nọtẹn Intẹnẹt tọn ji\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1979 lẹ","num_words":410,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70725.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gentle%20Jack","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gentle Jack (yin jiji to owhe 1970) yin aihundatọ Otò Naijilia tọn de he ko sọawuhia to sinima susu lẹ mẹ, bosọ nọ yidogọna nukọnyiyi po dagbemẹninọ azọnwhe sinima Otò Naijilia tọn po. E daihun de he hosọ eton yin Vuga, he tin to Kandai he yin dopo to sinima Otò Naijilia tọn owhe 90s lẹ po 2000s lẹ po he ma sọgan yin winwọn pọn gbede dile magazine pulse dọ do.\nGentle Jack diblayi gbẹzan etọn lẹ po dó nọ Naijilia. Ṣigba to Zósun, owhe 2018 tọn mẹ, e lẹkọ do Otò Port Harcourt tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1970 lẹ","num_words":128,"character_repetition_ratio":0.097,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.252,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73084.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Georg%20Gallus","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Georg Gallus yin jiji to (azán ṣidopotọ Liyasun owhe 1927 je azán wiatontọ Avivọsún owhe 2021). Ewọ yin tonudọtọ́ Germany tọn, yin hagbẹ Free Democratic Party tọn (FDP). Bo ka só yin hagbẹ plidọpo tonudọtọ́ le tọn de bẹsọn owhe 1970 kakajẹ owhe 1994. Gallus yin jiji to oto Hattenlofen (he wa nọ yin yiylọ to godomẹ dọ Baden Wurttemberg. \nGallus kú to azán wiatontọ Avivọsún owhe 2021 to Hattenlofen to owhe 94 mẹvi me\n\nAlọdlẹndonu lẹ \nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1927 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":113,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.27,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":92980.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/George%20Calil%20%28Aj%E1%BB%8Dwat%E1%BB%8D%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"George Calil (basi matintọ to owhe 1967) yin otovi Lebanoni tọn, e sọ yin ajọwatọ de he hun ajọwhe etọn do Otogbo Naijilia tọn mẹ, to Ayimatẹn Kano tọn mẹ. E yin dopo to azinin-jọwatọ daho he to otò lọ mẹ lẹ mẹ. E wa, bo sọ nọ otogbo lọ mẹ sọn owhe 1940 jẹ 1960 lẹ, podọ eyin ajọwatọ nukundeji he diyin de to Ayimatẹn Kano tọn podọ to Ayimaten devo lẹ lọsu ga, to otogbo Naijilia tọn mẹ. George Calil wa Ayimaten Kano tọn mẹ to owhe 1928 tọn podọ to ojlẹ pede godo ejẹ Azininjọwaji, bo gbọnmọ dali bo whlenagba bo dudeji taidi ajọgbowatọ ajọ etọn tọn, eyin azọnyọnẹntọgan ajọ lọ tọn. To owhe 1951 e do azọnwhe azinmi dida tọn ai to Ayimatẹn Kano tọn mẹ, enẹ godo e sọ do azọnwhe Abounzẹn tọn ai abounzẹn afuyẹgan tọn he ye do nọ do osin zozo kavi osinmiawu adoji. To enẹgodo ye sọ nọ mẹ̀ abounzẹn sika tọn ga po agbanvla nududu tọn lẹ po.\nEnẹgodo ye sọ nọ wa ajọ azọnwanu Ayihungan (pípá) tọn bo nọ saẹ na Ayihun zọnwatọ lẹ, to Otogbo Naijilia tọn mẹ. E basi matintọ to 1967, bọ ovi e tọn lẹ Ely Calil po Bernard Calil po wẹ wá jẹ Nukunpedo ajọ etọn go ji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":239,"character_repetition_ratio":0.085,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80679.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/George%20H.%20W.%20Bush","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"George Herbert Walker Bush (mẹhe yin jiji to azán wiawetọ Ayidosun tọn to 1924) wẹ yin togán 44tọ otò Amẹlika tọn. Yinkọ asi etọn tọn wẹ Barbara Bush. Ewọ wẹ otọ́ togán hoho Amẹlika tọn he nọ yin George W. Bush.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1924 lẹ","num_words":63,"character_repetition_ratio":0.024,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.265,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69183.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Giuseppe%20Galante","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Giuseppe Galante (yín jiji to azan aweto, Zósun tọn to owhe 1937 jẹ azan kò tọ, Awewesun tọn owhe 2021) yin aze-kuntọ́ aihundida lanmẹyiya tọn de son Otò Italy tọn mẹ. Galante yín jiji to Domaso to Italy. E mọ ajọ̀ fataka tọn de yí to agbawhinwhlẹn Olympic tọn to 1960. E sọ mọ devo yí to 1964.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1937 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":90,"character_repetition_ratio":0.048,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.294,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":76803.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Government%20College%2C%20Ajara-Badagry","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wehọmẹ lọ Government College, Ajara, Badagry yin didoai to Kọyansun, owhe 1970 tọn mẹ. Whési Lasisi wẹ yin Nukọntọ wehọmẹ lọ tọn tintan. \nTo whenuena wehọmẹ lọ yin hunhun, mẹplọntọ ao po Nukọntọ wehọmẹ lọ tọn po kẹdẹ wẹ jẹ azọnji to wehọ lọ mẹ.\n\nWehọmẹ lẹ","num_words":51,"character_repetition_ratio":0.122,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52542.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gregory%20Ngaji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gregory Ngaji yin tonudọtọ Naijilia tọn bo sẹ̀n taidi hagbẹ sẹnnamẹtọ Cross River North tọn to gblagbla owhe 2003 po 2011 po gblamẹ.\n\nOtan gbẹzan etọn tọn\nGregory Ngaji yin jiji to azan fọtọnnukunawetọ osun widopotọ owhe 1946 tọn. E yi wehọmẹ Mary Knoll College, Okuku, Yala, Cross River tọn,1961-1965, e yi gbedewema daho osẹn-zọ́nwiwà tọn to wehọmẹ alavọ tọn (LLB), sọn Wehọmẹ Alavọ Naijilia tọn, Nsukka to 1977, eyin dìde nado lẹzun sẹnnamẹtọ, ewọ wẹ yin Azinponọ na Yala Local Government tọn, he sẹn taidi hagbẹ Constitutional Conference, tọn(1994-1995).\n\nAzọn etọn lẹ\nNa e yin dopo to hagbẹ tonudọgbẹ People's Democratic Party tọn mẹ wutu, Gregory Ngaji yin dide taidi sẹnnamẹtọ to atọntọ owhe (2003-2007) National Assembly e nọtena Cross River North Senatorial District, bo sọ yin dide whladopodogọ to osun Ẹnẹtọ owhe 2007 tọn mẹ. É nọ deanana nuzinzan osin tọn lẹ, lẹunuyọnẹn po zomọ, tọjihun lẹ, Amasin àdìnọ lẹ, mẹhe nọ gbẹnuna mẹhodutọ lẹ, bo nọ deanana glezọnwatọ lẹ po. É tin to hagbẹ sẹnnamẹtọ tọn he Basi zepọn na Mẹmẹyọnnu Farida Waziri to osun ṣidopotọ owhe 2008 tọn, na ye naẹ Azinponọ na hagbẹ he nọ nọgodona nusisa, akuẹ, po osẹn yinyin tọn po (EFCC). To osun Ẹnẹtọ owhe 2009 tọn mẹ, ewọ wẹ nọgodona po akuẹ po na nukọnyiyi ọgbẹ he nọ penukundo yigọyigọ ohun tọn to Naijilia bo diọtẹnna ọgbẹ ajọwatọ lẹ tọn. Linlinnamẹwe lẹ dohia dọ Ngaji nọgodo nado suahọ hagbẹ dodinnanutọ po nukọnyiyi ọgbẹ owhe 2008 tọn, bo wazọn lẹ to gbesisọ mẹ. To owhe 2008 tọn, ọgbẹ he nọ penukundo nunina po ogbẹ he nọ penukundo akuẹzinzan go po diọada na Ami wunmẹwunmẹ he tin to ohu Bakassi tọn sọn Cross River yi Akwa Ibom. To osun sinawetọ owhe 2009 tọn, Gregory Ngaji la dọ: Nuhe ogbẹ Awe ehe lẹ wa ma sọgbe, Vọjlado nayin bibasi nado gọ Ami lọ dó oto mítọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":357,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68759.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gregory%20Peter%20XX%20Ghabroyan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Krikor Bedros XX Gabroyan, I.P.C.B Armenian bosọ yin yinyọnẹn to Glẹnsigbe mẹ taidi Gregory Peter XX podọ to Flansegbe mẹ taidi Grégoire Pierre XX, (e yin jiji to azán wiẹnẹtọ Abọ̀húnsun tọn, to owhe 1934 bo nọgbẹ̀ kaka jẹ azán koatọ̀ntọ Nuwhàsun tọn, to owhe 2021 tọn mẹ). E yin tatọ́-tònọ ṣọsi Katolik Cilicia otò Armenia tọn, e yin dide do otẹn lọ mẹ to azán konukunẹnẹtọ Avivọsun tọn, to owhe 2015 tọn mẹ. E yin jiji to otò Aleppo, Syria tọn mẹ. Krikor Bedros XX Gabroyan kú to azán koatọ̀ntọ Nuwhàsun tọn, to owhe 2021 tọn mẹ, to Belnut, Lebanon to whenue e yin owhe kanweṣidopo mẹho.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1934 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":163,"character_repetition_ratio":0.106,"word_repetition_ratio":0.013,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":47353.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Guillermo%20Galeote","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Guillermo Galeote yín jiji to (azán sidopotọ Nuwhàsun owhe 1941 - azan gbanewhèawetọ osun Alunluntọn owhe 2021). Yin tonudọtọ podọ amasinzonwatọ Spain-nu de po. E yin dopo to hagbẹ Spanish Socialist Workers Party tọn lẹ mẹ. Galeote yin jiji to San Sebastián to Spain. Galeote yín dopo to hagbẹ Congress of Deputies tọn lẹ mẹ sọn 1977 yi jẹ 1993.\nGaleote kú to azán gbanewhéawetọ Alunlunsun tọn owhe 2021 to Madrid na Azọ̀nylankan COVID-19 wutu, to whelọnu e yin owhe 79 mẹvi.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1941 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":120,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":76216.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gungbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gungbe (kavi Gun) yin ogbè de he tin to todohukanji ogbè he nọ yin \"Gbe\" lẹ tọn mẹ.\nGunnu lẹ wẹ nọ dó gungbe to Benẹ podọ to Naijilia mẹ ga. Ogbè ehe sẹpọ Fọngbe he Agbomẹnu lẹ nọ dó, Kpase, Maxi, po Wemẹgbe (Ouémé) po. E yin ogbè awetọ́ he nọ yin dido hugan to tòdaho Benẹ tọn mẹ. Yé sọ nọ zan ẹn to wehọ delẹ mẹ to Weme (Ouémé).\nGungbe sọ nọ yin dido hugan to huwaji Benẹ tọn yedọ to Porto-Novo, Seme, Bonou, Adjara, Avrankou, Dangbo, Missérété, Akpor-Missérété, Cotonou po tòhomẹ devo he Gunnu lẹ nọ nọ̀ po.\nGungbe sọ nọ yin dido to Huwaji-Wheyihọ tọn Naijilia tọn he yin dogbo hẹ otò Benẹ tọn, ṣigba mẹhe nọ do gungbe to Naijilia mẹ lẹ ma sù sọmọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nWema he yi hodogọ lẹ\n\nAṣa\nOgbè lẹ","num_words":178,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":39577.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gunnu%20l%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kandai lẹ ko zọn bọ mí mọ dọ Gunnu lẹ wa sọn Dahomey, kavi Benẹ to whenuena ye to fibẹtado dinpe. Gunnu lẹ yin vivi mẹhe tọ́n sọn Whydah, Alada, Họgbonu(Poto Novo), po Xavi po Jakin lẹ po tọn. Towhenuena awhan po tukla po bẹ to Dahomey wẹ ye họn sọn fihe Aigba yetọn te to Owhe kanweko 15tọ die wayi.\n\nKandai he whenuho-kanto Mesewaku basi zọn bọ mi do yọnẹn dọ fihe ye zinzọnlin gbọn bo sọ nọte do lẹ wẹ Weṣele, Ikoga, Ganyigbo, Ajido, Topo, Dalẹ, Akarakumọ, Ajara.\n \nTo egbehe, mi sọgan mọ Gunnu lẹ to Gbagli, Yewa po Ipokia po to Ayimatẹn Ogun tọn. Ye sọ tin to otò Benẹ tọn mẹ. Mẹsusu to Gunnu lẹ mẹ nọ hu whevi, mẹdevo lẹ sọ nọ wa Agọnkẹ zọn po wlakọ sisa po. Ye sọ nọ wa Glezọn ga.\n\nGunnu lẹ deji do Zangbetọ Vodun go, ṣigba ye sọ do sinsẹn devo lẹ ga.\nKandai sọ zọn bọ mi yọnẹndọ nọvinọvi wẹ Gunnu lẹ po Ayọnu lẹ po yin. Nuhewutu e yi gbọnmọ wẹ yindọ to Owhe kanweko fọtọn-nukun-awetọ die, kaka jẹ owhe kanweko fọtọn-nukun-atọntọ, Ahọluigba Oyo tọn lẹ ko dibla yi Gandudu sọn Ahọluigba Dahomey tọn si.","num_words":230,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":40105.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gupa-Abawa-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gupa-Abawa-gbe yin ogbè Nupenu lẹ tọn de he nọ yin dido to ayimatẹn Niger tọn mẹ to Naijilia. E nọ yinmọ́ na akọ̀ awè etọn lẹ, Gupa po Abawa po wutu. \n\nGupa-gbe nọ yin dido to glètoho Gupa, Abugi-Jankara, Emirokpa, Favu, Kenigi, Kpotagi, Abete, Kuba, Avu, Dagbaje, Eji, Jihun, Yelwa, Cheku, Atsu, Alaba, Gbedu po Kirikpo po tọn lẹ he tin to hùwaji Lapai tọn mẹ. Na nue du hogbe po hodidọ po, e tindo Kanṣiṣa hẹ Kami-gbe po Dibo-gbe po taun.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":126,"character_repetition_ratio":0.035,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.252,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":17954.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gurara%2C%20Nigeria","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gurara yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ to apa na ahọ́nkan aṣẹpipa Naijilia tọn (Federal Capital Territory). Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Gawu tọn mẹ. Omẹ Gwari tọn lẹ wẹ yin suhugan mẹhe nọ nọ̀ finẹ lẹ tọn. Fi wẹ asisa daho osìn tọn Gurara Waterfalls tin te.\n\nAigba etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 954 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 90,974 wẹ to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu. \nSọha pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn wẹ 910.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":108,"character_repetition_ratio":0.036,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":81239.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gwandara-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gwandara yin ogbè Whèyihọ-waji Chad tọn de, ewọ sọ wẹ yin ogbè he sẹpọ Hausa-gbe hugan. Akọ̀gbè etọn voovo lẹ wẹ nọ yin dido to Agéwaji Naijilia tọn, pataki to ṣẹnṣẹn agéwaji Naijilia tọn gbọn nudi gbẹtọ 30,000 dali. Susu yetọn nọ yin mimọ to Abuja, Niger, Kaduna, Kogi podọ to nọtẹn de to topẹvi New Karshi tọn mẹ to LGD Karu tọn mẹ to Ayimatẹn Nasarawa Tọn. New Karshi tindo gándutọ weyọnẹntọ akonká de he yin Gwandara-nu de he nọ yin Muhammadu Bako III (PhD).\n\nOmẹ Gwandara tọn lẹ yin dopo to akọ̀ dowá tọn to FCT, Abuja, heyin Tatọ́-tẹnnọ̀ Naijilia tọn.\n\nAkọ̀gbe Nimbia tọn lẹ nọ kàn sọha lẹ (numbers) do dodonu sọha 12 tọn ji (they count in base 12), to alọ devo mẹ, akọ̀gbè devo lẹ, taidi Karshi to odò, nọ zán dodonu ao tọn lẹ.\n\nMẹlẹ nọ lẹndọ na Nimbia tin to olá na akọ̀ Gwandara tọn dehe po lẹ wutu, ye kẹalọyi aliho nukinkan do dodonu sọha 12 tọn ji akọ̀gbè Whèzẹtẹn-waji Kainji tọn lẹ tọn. E yin do dodonu wiawe ji, etlẹ sọ yin do dònu wiawe wiawe dodonu wiawe tọn lọ tọn ji: \n\nTito nukinkan do dodonu sọha wiawe tọn ji tọn Nimbia tọn zọn bọ sọha mimá bibasi sọ nọ bọawu dogọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":253,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":53276.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gwari","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gwari yin ogbè Nupenu lẹ tọn de he nọ yin dido gbọn omẹ Gbagyi tọn lẹ dali to Naijilia. Ogbè lọ pe wunmẹ awè, Gbari (Whèyihọ-waji Gwari tọn) po Gbagyi (Whèzẹtẹn-waji Gwari tọn), to hodidọ mẹ ogbè lọ lẹ gbọnvo do yede taun; ehe zọn bọ e nọ hẹn hodọdopọ vẹawu.\n\nWunmẹ lẹ\nGbagye he sọ yin yinyọnẹn di Gwari-Matai kavi Gwarin Ngenge, ehe yin hogbe he wa yin alọkẹyi to agoe lẹ.\nGbagyi-gbè-dótọ lẹ má do ogbẹ́ awè ji bo nọ nọ̀:\nMinna po Kuta po (ogbẹ́ ehe wẹ diyin hugan)\nawàji Diko tọn, agéwaji-whèzẹtẹn Suleja tọn.\n\nGbagye kẹdẹ wẹ yin ogbè Nupenu lẹ tọn he do kọnugbe he sọgan lilẹ odẹ́ bo ylọ \/ɓ\/.\n\nGbagyi (he sọ yin yinyọnẹn di Gwari) wẹ yin hogbe he yè do nọ ylọ mẹhe nọ dó Gbari-gbè lẹpo, etlẹ yin wunmẹ susu devo lẹ lọsu.\n\nGbari-Yama wẹ yin hogbe yè do nọ ylọ Gbari-gbè-dótọ he wa sọn hùwaji lẹ. Akọ̀gbè he di yede awè wẹ tin, ehelẹ wẹ:\nShigokpna\nZubakpna\n\nGbedegi yin ogbè he ko busẹ sọn aimẹ de (e yọnbasi dọ ni yin akọ̀gbè Nupenu lẹ tọn de) nọ yin dido to lẹdo he sẹpọ Mokwa mẹ pọ dai.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":247,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":37166.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hadiya%20Khalaf%20Abbas","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hadiya Khalaf Abbas (yin jiji to owhe 1958 jẹ azán wiatọ̀ntọ, Abọ̀húsun, owhe 2021) tọn mẹ.\nE yin tonudọtọ Otò Syria tọn tọn. Ewọ wẹ hoyidọtọ na ogbẹ People's council otò Syria tọn sọn Ayidosun owhe 2016 jẹ Liyasun owhe 2017 tọn mẹ.\nEwọ kẹdẹ wẹ yọnnu he yin dide gbọn Ovo dali do otẹn ehe mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":88,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.291,"stopwords_ratio":0.034,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":46512.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Haffon","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Haffon (1695-1727) wẹ ahọlu godo tọn he dugan to ahọluduta Whydah tọn mẹ whẹpo awhanfungbẹ Dahomey tọn lẹ do gbawhan etọn to owhe 1727. Yè ji Haffon to owhe 1695, e lẹzun ahọlu Whydah tọn to owhe 1708. Sigba yé ma ze jẹgbakun dó ota na ẹn kakajẹ owhe 1708 whenue yé basi hunwhẹ jẹgbakun zize do ota na ẹn tọn to Lidosun, owhe 1725 tọn.\nTo hunwhẹ lọ whenu, Haffon basi oylọ na kande to asi he e yinwanna lẹ mẹ nado nọ nuwiwa lọ tẹnmẹ po é po.\nDawe he ye nọ ylọ́ dọ Chevalier des Marchais wẹ basi kandai owhe 1725 tọn na hunwhẹ lọ, sigba weyonẹntọ whemitọnnu tọn lẹ dọ nujijọ lọ wá aimẹ to owhe 1717 jẹ 1718.","num_words":134,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.287,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":103640.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hafiz%20Ringim","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hafiz Ringim yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Ogbonna Okechukwu Onovo tọn mẹ to 2010, podọ Mohammed Dikko Abubakar sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to 2012.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":61,"character_repetition_ratio":0.145,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":45696.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hajiya%20Fatima%20Lolo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hajiya Fatima Lolo (MON), (mẹhe yinkọ etọn to whenue e yin jiji wẹ Fatima Muhammad Kolo, yin jiji to Pategi, Royal Niger Company, 1891 – 15 1997). Ewọ yin hànjitọ, ohàn kantọ podọ whenuhodọtọ Naijilia-nu de.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nLolo dà asu whlà awè amọ́ e ma penugo nado ji ovi depope. To hùnwhẹ po nuwiwa voovo lẹ po tẹnmẹ he nọ wá aimẹ to ahọluduta Nupe tọn lẹ whènu, ewọ wẹ nọ yin afọzedaitọ na otò lọ. Jẹnukọnna yindidi etọn, e yin yinyọnẹn taun na hànjiji na glesi lẹ po gbéyàntọ lẹ po, e sọ nọ to wedú po panu de po to alọ̀ mẹ. To nukọnmẹ, e wá yin alọdlẹndo taidi Sagi Ningbazi (yèdọ Ahọsi hànjitọ lẹ tọn) to ogbè Nupe tọn mẹ. E yin yẹyidogona gbọn Shehu Shagari dali nado yin dopo to hagbẹ ogbẹ́ MON (Member of the Order of the Niger) tọn lẹ mẹ. \n\nLolo yin matintọ to whenue e tindo owhe kanweko-atọ́n-nukundopo (106) to azán fọtọ̀ntọ, Nuwhàsun owhe 1997 tọn, to whenue e jẹ̀ azọ̀n kleun dé godo.\n\nHomilomilo \nFatima Lolo yin dopo to omẹ nukundeji gbannukunatọ̀n (33) he homilomilo yetọn lẹ yin kinkandai do owe he yin didetọ́n lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nHànjitọ lẹ to Naijilia\nNaijilia-nu lẹ","num_words":241,"character_repetition_ratio":0.041,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":56976.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hamed%20Bakayoko","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hamed Bakayoko (sọn azán ṣiantọ̀ntọ Whejisun 1965 jẹ azán aotọ Whejisun 2021) yin tonudọtọ otò Côte d'Ivoire tọn de. E sẹn taidi lizọnyizọnwatọ daho oto Côte d'Ivoire tọn sọn azán ṣiantọ̀ntọ Liyasun 2020 kaka jẹ okú zan etọn to azan aotọ Whejisun 2021. Bakayoko sọ wazọn taidi lizọnyizọnwatọgan na hihọ́ otò Côte d'Ivoire tọn sọn owhè 2017 kakajẹ whenuena e ku. E yin jiji to tatọ-tonọ Abidjan tọn mẹ.\nBakayoko bẹ Azọ̀nylankan COVID-19 tọn hugan whla atọ̀n to Lidosun owhè 2020 po Whejisun 2021 po ṣẹnṣẹn. E sọ jẹ azọ̀n òvà tọn. To azan oatọ whejisun owhè 2021, e ku to dotowhe Freiburg tọn to otò Germany tọn mẹ gbọn azọ̀n cancer tọn dali. Bakayoko ku to azan atọ̀ntọ́ to whenuena e basi jijizan owhè kande-ko ewhè ẹnẹtọ etọn tọn.\n\nAlọdlẹndounu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1965 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":181,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":62163.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hanks%20Anuku","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hanks Anuku yin aihundatọ Naijilia-Ghana tọn. Apa kanyinylan tọn wẹ ẹ no yawu da to aihun sinima Naijilia tọn mẹ. To 2017, Anuku yin nina gbedewema tovi yinyin amẹlika tọn.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn\nE yi wehọmẹ daho Loyola College, Ibadan. E fo wehọmẹ daho Auchi politẹkinik tọn to 1981.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":62,"character_repetition_ratio":0.041,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":51985.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hannah%20Idowu%20Dideolu%20Awolowo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hannah Idowu Dideolu Awolowo (jiji yinkọ Adelana; Azan ko-nukun-atọntọtọ, abọhusun, owhe 1915 Jẹ azan fọtọn-nukun-ẹnẹtọ, Zósun, owhe 2015) Eyin mẹhe gbẹtọ lẹ yọnẹn taidi HID bo yin jiji to topẹvi de he nọ yin yiylọdọ Ikẹnnẹ to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ. E hiawe to Methodist Girl High School to Awọnlin. E da tonudọtọ he mi yọnẹn di ọbafẹmi Awolọwọ sọn azan gban-ewheẹnẹtọ, Awewesun, owhe 1937 kakajẹ whenue tonudọtọ lọ basi matintọ to owhe 1987.E nọ ylọ ẹ dọ ose he họakuẹ tlala de.\n\nGbẹzan etọn\nHID yin ajọwatọ akonka po tonudọtọ de po. E tindo mahẹ nujọnu tọn to wheyihọ-waji oto Naijilia tọn. E nọ godona [[asu] etọn to nuyiwadopọ ogbẹ tonudidọ NCNC po AG po tọn he ye ylọdọ United Progressive Grand Alliance(UPGA) to whenue e to gan sẹn. Linlẹn yetọn wẹ yindọ ni bla ovo lọ, eyin e tọnta janwẹ e na dike bọ asu etọn na sin ganzinpo lọ ji. Na nido lẹzun togan oto Naijilia tọn. Enẹwutu e nọ hodo asu etọn yi fidepope he e yi nado dotuhomẹna gbẹtọ lẹ dọ yẹ ni dike na asu emitọn ni biọ họmẹ. E sọ yin nukọntọ na ọgbẹ yọnnu tonudọtọ lẹ tọn, bo ma sọ nọ gọn opli yetọn. Taidi ajọwatọ, e yin yọnnu tintan he nọ sanu na azọnwhe Nigerian Tobacco Company(NTC) to owhe 1957. Ewọ wẹ yin omẹ tintan he bẹ avọ lace po avọ devo lẹ po wa oto naijilia tọn mẹ. To azan fọtọn-nukun-ẹnẹtọ zosun, owhe 2015, e basi matintọ to whenue e tindo owhe 99 to gbẹmẹ. Ye di do apa na mọto etọn to topẹvi Ikẹnnẹ tọn mẹ to azan 5tọ osun 9tọ owhe 2015.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":312,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":49966.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hans-Christian%20Gabrielsen","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hans-Christian Gabrielsen yin jiji (azan koatọ́nnukunawétọ Liyasun, owhe 1967 jẹ azan ṣiẹnẹtọ́ whejisun owhe 2021 tọn) Eyin azọnwatọgbẹ́ azọnwhé Norwegian tọn bo sọ yin tonudọtọ́, hagbẹ ajọwatọ tọn. Eyin dide taidi nukọntọ́ Pipli Ajọtọ Tonudọtọ Norwegian tọn to osún Nuwhàsún owhe 2017 tọn. Gabrielsen kú ajijiku to amlọn mẹ to azan ṣinẹnẹtọ́, whejisun to owhe 2021, sọn ahunzọn desi to owhe kandewiatọ̀n yinyin mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1967 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":100,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65964.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hans%20van%20Baalen","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Johannes Cornelis \"Hans\" van Baalen (mẹhe yin jiji to azán fotọ̀n-núkun-awetọ, Ayidosun owhe 1960 tọn bo nọgbẹ̀ jẹ azan ko-atọ́n-nukun-ẹnẹtọ, Lidosun owhe 2021 tọn) yin tonudọtọ otò Dutch tọn de. E yin dopo to hagbẹ People's Party for Freedom and Democracy (VVD) tọn lẹ mẹ. \n\nOtàn Gbẹzan tọn\n\nOvi he ye ji to owhe 1960 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":78,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.278,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":20004.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hassanat%20Akinwande","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hassanat Taiwo Akinwande, he tẹnmẹ-yinkọ etọn yin Wunmi, yin aihundatọ sinima tọn po tito Televiziọn tọn bayitọ dé po to Otò Naijilia tọn mẹ. E sọ diyin ganji. E sọ yin Ayọnu vijiji de.\n\nE bẹ azọn aihundida tọn etọn jẹeji to owhe 1980 lẹ gblamẹ bo sọawuhia to aihun dé mẹ he nọ yin Feyi kogbọn to Soap Opera mẹ.\nE ko yin tlọntlọngbọn to vidio he hugan kande-ao mẹ.\n\nTo owhe 2006, ponọ lẹ wle e na e ze amasin adinọ (cocaine) wutu.\nLehe ye la wiwle etọn lẹdope do zọnbọ vidio etọn lẹ gbayipe taun bọ e gbọmọ dali bosọ diyin dogọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":124,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":44694.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Henry%20Ford","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Henry Ford (nogbẹ sọn azán gbantọ, Liyasun, owhe 1947) yin anazọnwatọ po ajọwatọ de po, e sọ jẹ gbẹduhun basi ji to owhe 1896, enẹ zọn bọ e dó azọnwhe Ford Motors Company tọn ai. E tẹnpọn bo hẹn ayiha dé wa aimẹ bọ e dó bọawu na ẹn nado nọ basi gbẹduhun lẹ to niyaniya mẹ. Azọnwhe susu lẹ lẹdo aihọn pé gbẹ nọ zan ayiha ehe bọ azọn yetọn lẹ dó nọ ya. Ayiha ehe lọ wazọn na ẹn taun bosọ gọalọna ẹn nado sọgan basi gbẹduhun susu lẹ to ogàn pẹvi de mẹ bọ akuẹ yetọn lẹ sọ nọ wado hugan azọnwhe devo lẹ tọn. E da Clara Bryant bo jivi dopo he nọ yin Edsel Bryant Ford.\n\nBejẹeji azọnwhe Ford Motors Company tọn\nTo 1903, Henry Ford do azọnwhe gbẹduhun tọn etọn ai. Àzọnwhe lọ sa gbẹduhun etọn tintan Model T to azán konukunatọ̀ntọ, Liyasun, owhe 1903. E sọ wa lẹzun ògán daho azọnwhe lọ tọn to owhe 1906. To whenuena e jẹ 1908 Ford lẹnpọn dọ emi na tẹnpọn bọ mẹhe tin to Amẹlika lẹ po na tindo gbẹduhun dopodopo bọ mẹde ma na hugan mẹdevo ba. Ẹnẹ wẹ zọn bọ e dó basi gbẹduhun susu Model T tọn, bọ yemẹpo dó sinmẹ dopolọ lẹ, yedọ yuyu. Sọle etlẹ yindọ $850 wẹ gbẹduhun kuẹ lọ, mẹsusu wẹ jlo nado dó gbẹduhun lọ, enẹwẹ zọn bọ gbọjẹ depope ma tin to azọn lọ kọn na ẹn bọ e ka sọ mọ akuẹ ganji.\n\nPọndohlan etọn gando tonudidọ go\nFord ma yimọ de dó yiwanna tonudidọ, enẹ wẹ zọn bọ to whenuena wẹkẹwhan tintan do wa aimẹ, homẹ etọn ma hùn paali bọ e sọ dọna togan lọ lẹ dọ ganmẹ gu wẹ yé té. E sọ yise dọ Júù lẹ wẹ yin whlepọn na aihọn lọ blebu. Yise ehe wẹ yé nọ ylọdọ Anti-Semitism. To 1919, e yi azọnwhe linlin tọn de bo jẹ linlin zin jẹgbonu ji. E sọ tẹnpọn nado dike na aihọn lọ pete ni yọnẹn dọ Júù lẹ wẹ to whlepọn dọn wa aihọn lọ ji. Enẹgodo e sọ gblewhẹdo akuẹsẹdotẹn Júù lẹ tọn dọ yé lẹ wẹ dọn wẹkẹwhan awetọ́.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1863 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1947 lẹ","num_words":403,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":85520.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Henry%20Townsend","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Henry Townsend (1815–1886) yin yẹwhehodọtọ tomẹyitọ ṣọṣi Anglican tọn de to Naijilia. E yin dide nado sẹ̀n di yẹwhehodọtọ tomẹyitọ de to 1842 to England, enẹgodo Townsend zingbejizọnlin yì Sierra Leone to owhe dopolọ mẹ. To whenuena e ko wazọ́n to finẹ na osun vude godo, e wá yin sisẹdo Ayọnu-gbeji.\n\nAzọ́n etọn lẹ \nSọn 1846 jẹ 1867, azọ́n yẹwhehodidọ tọn etọn yin zizesinai do Abeokuta. Thomas Birch Freeman wẹ Europe-nu tintan he wá Abeokuta. E jẹ Abeokuta to azán widopotọ, Awewesun owhe 1843 tọn. To whenue e lẹkọ do Gbagli to azán konukunaẹnẹtọ Awewesun tọn, e dukosọ hẹ Henry Townsend podọ to pọmẹ, yé basi Hùnwhẹ Jijizan Jesu Klisti Tọn, podọ yé dọyẹwheho to Gbagli. Sọgbe hẹ Ajisafe, ewọ wẹ yin Europe-nu tintan he biọ Abeokuta, e jẹ Abeokuta to azán ẹnẹtọ Alunlunsun tọn to 1843, podọ omẹ Abeokuta tọn lẹ hùnhomẹ taun nado mọ ẹn. To pọmẹ hẹ Samuel Crowther, mẹhe yin Yẹwhenọ de to ṣọṣi Anglican tọn, podọ bosọ yin Ayọnu de, Townsend kàn ohàn sinsẹn tọn susu do Ayọgbe mẹ podọ e gọalọna Crowther nado kàn nuplọnmẹwe wehihia tọn do Ayọgbe mẹ. \nSọn 1871 jẹ 1872, Townsend po asi etọn po wẹ yin wehọmẹgan wehọmẹ de tọn to Awọnlin. Henry Townsend jo azọ́n do to 1876.\n\nTo 1859, Henry Townsend basi zinjẹgbonu linlinwe de tọn do Ayọgbe mẹ. Mẹsusu nọ dọdọ ehe wẹ bẹjẹeji wézinzinjẹgbonu tọn to Naijilia, linlinnamẹwe lọ to tintan whenu nọ yin kinkan do ogbè awe mẹ. Linlinwe lọ nọ aimẹ na owhe ṣinatọ̀n whẹpo do busẹ.\n\nSọ pọ́n \nZannu oflin tọn na Asisoẹ-tin de\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1815 lẹ\n\nMẹhe kú to owhe 1886 lẹ","num_words":331,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.006,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67567.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hodide","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hodide yin aṣa ylankan dé he mẹhe tin to ohò dé nọ tẹnpọn nado dè ovi he tin to ohò etọn mẹ kavi hu ovi lọ whẹpo ni dó yin jiji kavi dé e tọn whẹpo azan he e na tindo bo na do sọgan nọgbẹ na ede ni do pe. Mi dona yọnẹn dọ vogbigbọn tin to hodide po ohò he gble po ṣẹnṣẹn. To hodide dé whenu, mẹlọ lọsu wẹ jlo bo dè oho lọ kavi bo hu ovi lọ, ehe nọ hẹn homẹgble mẹdatọ mítọn taun. Amọ́ ohò he gble nọ yin nuhe hohonọ lọ ma jlo he azọ̀n dé kavi nugbajẹmẹji madonukun dé nọ dọ̀n wá aimẹ.\n\nAliho he mẹ e nọ yin bibasi te lẹ\nDotowhe egbezangbe tọn lẹ nọ saba zan amasin kavi mẹzizẹ do dè ohò he mẹde jlo na dè na ede. Amasin taidi Mifepristone po Prostaglandin po yin amasin sinsinyẹn dé he nọ dè ohò he ko pe osun atọ̀n wa dò, amọ́ eyin e hugan mọ e nọ hù ovi lọ do homẹ bọ yè nọ wa klọ homẹ lọ nado mọ dọ homọtọ lọ tin to ninọmẹ dagbe de mẹ. To whenuena yè ko klọ homẹ lọ godo, yé nọ yi amasin kavi nudevo he yé do nọ glọnali na homimọ he yé nọ kì do yọnnuwhe do glọ na homọtọ lọ bọ e nọ gọalọ na ẹn ma nado bẹ azọ̀n ylankan dé. World Health Organization he nọ penukundo jijọhomẹninọ ogbẹ lọ blebu tọn go na ayinamẹ dọ hodide he ma nọ hẹn awugble wá ehe ni yin alọkẹyi sọgbe hẹ osẹ́n na yọnnu lẹ. Ṣigba hodide devo lẹ he ma hodo nudọnamẹ doto lẹ tọn nọ saba hẹn awugble wá na yọnnu susu bọ etlẹ yindọ dibla yin hohonọ 47,000 wẹ nọ ku bọ livi 5 nọ bẹ azọ̀n sinsinyẹn to owhe dopodopo mẹ lẹdo aihọn pe.\n\nWhenuho gando azọ̀n he gbayipe lẹ go\nOhò he nọ yin dide lẹdo aihọn pe to owhe dopo mẹ nọ yi livi 44. Amọ́ susu to emẹ nọ yin dide matin hihọ́. Amọ́ sọn owhe 2003 jẹ 2008, Hodide depo pẹẹde na nuplọnmẹ voovo lẹ nọ do dehe mẹde sọgan glọnalina homimọ gbọn lẹ hia. To otò susu mẹ yè ko na aṣẹ yọnnusi lẹ nado dè ohò to aliho hihọ́ tọn dé mẹ to osẹ́n glọ. Ṣigba e do oba he mẹ ohò lọ na ko whẹn jẹ whẹ.\n\nWhenuho gando lẹdo po aṣa po go\nWhenuho he gando hodide go sù taun, hodide yin nuhe gbẹtọ lẹ ko nọ basi sọn whenu dindẹn die, yé nọ zan atin lẹ, adọ̀ lẹ, kavi amà po amasin adinọ lẹ po nado dè ohò podọ to hohowhenu yé sọ tindo aliho titengbe devo lẹ he yé nọ yizan nado dè ohò dé. Hodide sù sọmọ bọ aṣa po lẹdo lẹ po ma tlẹ sọ dó nudọnamẹ tangan dé gandego. Aṣa, sinsẹn, po lẹdo delẹ po gbẹ hodide dai. Ṣigba to whenuena zanhẹmẹ gannugannu po zanhẹmẹ to whẹndo mẹ lẹ po wá to tintọnkọ do ohò madonukun lẹ mẹ, yé ma sọgan gbẹ hodide bá na yé ma jlo na ovi mọnkọ lẹ ni yin jiji wutu. Aṣa kavi sinsẹn po gbẹtọ he ma yigbena hodide lẹ nọ zinnudeji dọ mẹhuhu wẹ hodide yin, na ovi he tin to ohò lọ mẹ tindo jlọjẹ nado nọgbẹ. Mọjanwẹ mẹhe yigbena hodide lẹ to nuzindo jlọjẹ onọ lọ tọn go nado basi nudide na ede.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":583,"character_repetition_ratio":0.041,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":100182.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hogbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hogbe yin nuhe nọ yin didọ gbọn onu mẹ, bo sọgan yin yiylọ. E nọ yin bẹplidopọ wekun lẹ tọn. Hogbe delẹ tin he do hugan zẹẹmẹ dopo.","num_words":28,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52492.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hounkponou%20Djidjoho%20Jean","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hounkponou Djidjoho Jean (yin jiji to azán tintan Zósun owhe 1975). E yin jiji do otò Họgbonu tọn mẹ to otògbo Benẹ tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1975 lẹ","num_words":45,"character_repetition_ratio":0.011,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.27,"stopwords_ratio":0.022,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":78801.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Husaini%20Abdullahi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Husaini Abdullahi Yin omẹ awetọ to wedidógbasá Naijilia tọn. Husaini Abdullahi yin jiji to azán atọntọ, osun atọntọ, owhe 1939 bo wa kú tó azán ṣiẹnnẹtọ osun ṣianwetọ owhe (2019) tọn. Ewọ yin dopo to wedegbẹ awhanfuntọgan Naijilia tọn lẹ tọn, e sọ yin tohodọtọ de ga. E lẹzun aimatẹngan na oto Bendel tọn to osun atọntọ, owhe 1976 tọn bọ wá jo gan do to osun ṣianwetọ owhe 1978 tọn mẹ to gandudu awhangan Olusegun Obasanjo tọn glọ. Abdullahi yin matintọ to azan ṣiẹnnẹtọ, osun ṣianwetọ owhe 2019 tọn mẹ to whenue e yin owhe kanwe mẹho.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":119,"character_repetition_ratio":0.108,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":77020.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/H%C3%A9ctor%20Fix-Zamudio","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Héctor Fix-Zamudio ( 24 Zósun 1924 jẹ 27 Alunlunsun 2021) yin tonudọtọ Mexico tọn podọ whẹdatọ de. Sọn owhe 1987 jẹ 1997, Fix-Zamudio yin whẹdatọ to whẹdatẹn jlọjẹ gbẹtọ lẹ tọn to Amẹlika. Fix-Zamudio yin jiji to otogbo Mexico tọn mẹ. E plọnnu to whehọmẹ alavọ National Autonomous tọn to Mexico. Fix-Zamudio basi matintọ gbọn azọn ahun tọn dali to 27 Alunlunsun 2021,to otogbo Mexico tọn mẹ. E do owhe 96.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\nHéctor Fix-Zamudio (El Colegio Nacional)\nHéctor Fix-Zamudio: Curriculum Vitae\nHéctor Fix-Zamudio International Prize for Legal Research\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1924 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":158,"character_repetition_ratio":0.126,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":51396.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/H%C3%B9nwh%E1%BA%B9%20Aihun%20Aw%E1%BB%8Dnlin%20T%E1%BB%8Dn%20L%E1%BA%B9%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hùnwhẹ Aihun Awọnlin Tọn Lẹ Tọn (Glẹnsigbe: Lagos Games Festival (LGF)) yin hùnwhẹ de he nọ wá aimẹ whlà dopo to whemẹwhemẹ,\ne yin hùnwhẹ aihun lẹ po anazọ́n lẹ po tọn de he nọ wá aimẹ to Awọnlin to Otò Naijilia tọn mẹ.\nE yin didoai gbọn Shina Charles Memud dali, e yin awuwlena po pọndohlan lọ po nado yidogọ na nukọnyiyi aṣà aihundida tọn,\npodọ nado hùn aliho ajọwiwa tọn voovo lẹ na azọ́nwhé aihundida tọn lẹ. Hùnwhẹ lọ nọ yin awuwlena do nọtẹn de he mẹ mẹlẹpo sọgan duvivi\npodọ tindo numimọ aihun tòmẹ fi tọn po aihun Otò voovo devo lẹ po tọn te, podọ nado pọn agbawhinwhlẹn jọnun lẹ po, hànjitọ voovo lẹ lọsu nọ yí adà voovo wà. Hùnwhẹ lọ nọ yigbe dọ yọpọvu lẹ po mẹjitọ yetọn lẹ lọsu po ni kọnawudopọ,\ngọna omẹ devo lẹ ga. Aihun gbangba tọn lẹ, nusatọ lẹdo lọ mẹ tọn lẹ po azọ́n voovo wàtọ lẹ po nọ hẹn nuwiwa lọ gọna ayajẹ.\n\nOtàn \nHùnwhẹ Aihun Awọnlin tọn lẹ tọn nọ yin awuwiwlena gbọn DoingSoon dali. Dehe yin bibasi to owhe 2019 tọn mẹ, enẹwẹ (The maiden edition, 2019) wá aimẹ to Tafawa Balewa Square (TBS), to Ayimatẹn Awọnlin tọn to azán kotọ, Lidosun tọn to owhe 2019 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":234,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66250.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/H%C3%B9nwh%E1%BA%B9%20Gbagli%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hùnwhẹ Gbagli Tọn yin nuwiwa whemẹwhemẹ tọn de he nọ wa aimẹ to Gbagli, oto pẹvi de to Awọnlin sin aṣẹ mẹ to Naijilia. E yin titobasina gbọn African Renaissance Foundation(AREFO) gblamẹ. Nuwiwa lọ nọ do nuhe oto pẹvi bẹhẹn gando mẹyusisa na yovo lẹpo go. E yin nọtẹn nuwiwa aṣa tọn po nuwiwa mẹyugbeji tọn po. Awuwlenanutọ lọ nọ basi oylọ na tovi lẹ po mẹhe yiwanna nuwiwa aṣa tọn lẹpo lẹdo aihọn pe nado wa du hùnwhẹ lọ. Nuhe nọ yin mimọ to nuwiwa lọ tẹnmẹ lẹ wẹ Ayọnukuvitọ lẹ, Wedutọ lẹ, po Bojlẹtọ lẹ po. Nudevo lẹ wẹ Bọọlu gbigba, Satọ hun hiho podo hùnwhẹ azan tundote tọn.\n\nOtàn\nHùnwhẹ lọ yin didoai to owhe 1999 nado nọ flin whenue mẹẹyu sisa do wajọ do wa vivọnu podọ oto hoho whenu tọn he mẹ onu mọnkọtọn nọ jọ te lẹ. Hùnwhẹ Gbagli Tọn owhe 2015 tọn yin pinpọnhlan taidi Toussaint L'ouverture: e yin kanvivan mẹẹyu lẹ tọn na tundote. Nuwiwa lọ bẹjẹeji to azan 20tọ, osun 8tọ bo fo to azan 30tọ, osun ṣiantọnto owhe 2015. Nuwiwa lọ ze tito de dote to Naijilia mẹ bọ mẹhe tin to mẹẹyugbeji lẹẹpo nọ gọ jẹpọ to aigbayetọn titi ji. E nọ wa aimẹ to wehọmẹ Badagry Grammar School tọn mẹ, to Gbagli, Aimatẹn Awọnlin tọn mẹ to oto Naijilia mẹ.\n\nOtàn afanumẹ lẹ sin oto tọn\nOyin lọ Gbagli yin didesọn tovi he nọ nọ oto pẹvi lọ mẹ he bẹ whehuhu, glezọn, whlakọzọn wiwa po hẹn. Mẹdelẹ yise dọ yinkọ oto lọ tọn yin dido gbọn mẹlọ he nọ yin Agbada, he yin glezọnwatọ akonka de, he ogle etọn nọ yin Agbadaglemẹ, e wa yin didiọ to nukọnmẹ zun Gbagli gbọn yovo Europe tọn lẹ dali. To bẹjẹeji 1800 Gbagli yin aliho tangan lọ he yovo Europe tọn lẹ nọ yizan nado bẹ mẹhe yin sisa lẹ gbọn. Fide tin he nọ yin yiylọdọ Point of No Return, he wa nọ yin yiylọdọ Gbẹrẹfutomẹ todin, finẹ dotọ de tin te he nọ yin nina mẹhe yin sisa lẹ nado nu bo wọn fihe ye tlọn. To vivọnu owhe 1800, Gbagli wẹ yin oto fibẹtado tọn he to yakẹ́ to whenue awhan fọn to ṣẹnṣẹn na Port-Novo po Dahomey po pod��� na tẹnsisa na afanumẹ lẹ. To 1983 Chief Mobee yin togan mẹẹyu gbeji tọn he nọ sa mẹlẹ do afanu. Petlezin tintan yin gbigba do tọpa Gbagli tọn to 1845. To alọnu, nọtẹn enẹ ma yin nukunpedego to aliho dagbe mẹ titengbe gbọn ahọluduta lẹ gblamẹ. Gandudu Babatunde Fashola tọn to alọgọ nado mọdọ oto lọ to nukọnyi, enẹwutu, ogan ehe bẹ vojlado aliho oto lọ tọn he tlọn Awọnlin wa Gbagli tọn he yin Aligblogodo Gbagli tọn.\n\nPọn dogọ\nOjude ọba festival\nIgogo festival\nBadagry\nLagos badagry expressway\n\nAṣa","num_words":497,"character_repetition_ratio":0.044,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72220.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/H%C3%B9nwh%E1%BA%B9%20Jijizan%20Jesu%20Klisti%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hùnwhẹ ehe nọ yín ayidego whemẹwhemẹ nado flin jijizan Jesu tọn, bó nọ yín ayidego to azan koatọn-tọ, awewesun, owhe dopodopo tọn gbọn gbẹtọ liva susu lẹ dali lẹdo aihon pe taidi hùnwhẹ sinsẹn kavi akọ tọn de. Azan he gbé hùnwhẹ ehe nọ yín bibasi nọ yín kinklandovo taidi gbọjẹzan de to oto susu lẹ mẹ, e nọ yín ayidego to sinsẹn-liho gbọ́n klistiani lẹ dali podọ to aṣa-liho gbọn mẹhe ma tlẹ yín klistiani lẹ dali. Otan he dọho gando Jesu go to alẹnu-yọyọ owe Biblu tọn mẹ dọdọ Jesu yín jiji to Bẹtlẹhẹm sọgbe hẹ dọdai he ko yín didọ gando e go. To whenue Josẹfu po Malia po he yin mẹjitọ Jesu tọn lẹ jẹ oto Bẹtlẹhẹm tọn mẹ, ye ma mọ fie ye na nọ enẹwutu ye na ye lẹngbọ-po de fie viyẹyẹ lọ wa yín jiji te bọ angẹli lẹ là owẹn nujijọ lọ tọn na lẹngbọ-họtọ he to lẹdo lọ mẹ lẹ he wá la owẹn lọ pé. Dile e tlẹ yindọ azan he gbé Jesu yín jiji te ma yín yinyọn-ẹn taun, to owhe kanweko ẹnẹtọ, nukọntọ ṣọṣi tọn whenẹnu tọn lẹ de azan koatọn-tọ, awewesun tọn nado du owhe jijizan Jesu tọn, azan ehe jẹ do avivọ-whẹnu to owhe-we lomunu lẹ tọn ji. Klistiani susu nọ du owhe jijizan Jesu tọn ehe to azan koatọn-tọ, awewesun, owhe dopodopo tọn bọ ehe ko yín alọkẹyi gbọn mẹsusu dali lẹdo aihon pe.","num_words":252,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58604.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/H%C3%B9nwh%E1%BA%B9%20l%E1%BA%B9%20to%20Gbagli","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sinsẹn jọwamọ Gunnugbeji tọn lẹ nọ zọnpọ hẹ Hunwhẹ lẹ. Gunnu lẹ nọ yi ayajẹ do kọnawudopọ hẹ yede lẹ to Hunwhẹ ehe lẹ whenu. Enẹwẹ zọn bọ to Hunwhẹ yetọn lẹ whenu yé nọ saba deyẹsu na vodun yetọn lẹ, bo sọ nọ ze avọ́ lẹ.\n\nGunnu lẹ nọ yinwanna sinsẹn jọwamọ tọn ehelẹ, na aṣa po wedudu po nọ saba su taun to yé mẹ wutu.\n\nDelẹ Aṣa, Hunhiho, Wedudu po Hunwhẹ devo lẹ po he tin to Gunnugbeji lẹ die:\n Avohumide\n Zangbetọ\n Olokun-Hunga\n Kabitọ\n Olò\n Igunnuko\n Gangbẹ\n Agbaja\n Akọgun\n Satọhun\n Bligede\n Masẹ\n\nAzànma lẹ po ati sín kan lẹ po nọ yin yiyizan nado doaṣọ na wedutọ lẹ. Hunwhẹ ehelẹ nọ hẹn homẹhun Gunnu lẹ taun na ye ma jó otọ̀nu lẹ dó wutu.\n\nAṣa","num_words":148,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70571.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/H%E1%BB%8Dgbonu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Họgbonu (E sọ nọ yin yiylọdọ Port-Novo kavi Ajaṣẹ) yin gandutẹn na Otogbo Wheyihọ-waji tọn Aflika tọn he nọ yin Benẹ.\nHọgbonu bẹ gbẹtọ he yi 223,552 hẹn. Họgbonu sọ yin Ajọwatẹn Ohuji tọn de hẹ Oto Gulf of Guinea tọn to Huwaji-Whezẹtẹn tọn waji Oto lọ tọn. Họgbonu wẹ yin Oto Awetọ he klo hugan to Otogbo Benẹ tọn mẹ. Kutọnu he sọ nọ yin Cotonou wẹ klo hugan bosọ yin yinyọnẹn hugan to tonudidọ po Aṣa po liho to Benẹ mẹ. To Lẹdo Họgbonu tọn lẹ mẹ, ye nọ basi Odemi lẹ, Agọnkẹmi po Kapok Po. Zomọmi yin mimọ to hutowaji Oto lọ tọn to Owhe 1990 lẹ mẹ. Todin, zomọmi ehe ko yin Àjọ́ daho he nọ yin wiwà bo nọ yin hinhẹn tọn sọyi Oto devo lẹ mẹ ga.\n\nNuhe nọ yin mimọ to Họgbonu lẹ\nTo fihe ye nọ ze nuhoho lẹ sẹdo to Họgbonu he ye nọ ylọdọ Port-Novo Museum of Etnography, yin fihe ye mọ Owhẹ he nọ yin gbigbo dó Nukunmẹ na Ayọnu lẹ te hugan. E sọ dó nuhe dọho dó Otàn Benẹ tọn ji lẹ.\nHọnmẹ Toffa Tọn (E sọ nọ yin yiylọdọ Musee Honme po The Royal Palace po) Todin, e ko lẹzun Nupọntẹn na gbẹtọ lẹ nado dó lehe Ogbẹ tin te do to Mẹyugbeji Aflika tọn to Hohowhenu.\nJardin Place Jean Bayol yin Nusatẹn daho de he do yẹdide daho Ahọlu tintan he du to Họgbonu tọn.\nDa Silva Museum yin Nupọntẹn de he nọ do Otan po Nujijọ he ko wayi to Benẹ mẹ lẹ hia.\nPalais dé Gouverneur (Governor's Palace) yin wedegbẹ họsa Oto lọ tọn.\nFidevo he sọ nọ dọn Ayidonugo mẹtọn wẹ Sinsẹnhọ he nọ yin Brazillian-Style Church. Àmọ́ todin, E ko lẹzun fihe Malenu lẹ nọ basi sinsẹn te. Stade Municipale Po Stade Charles de Gaulle Po kavi Charles de Gaulle Stadium po wẹ yin Bọlu gbatẹn he klo hugan to Oto lọ mẹ.\n\nNudọnamẹ dogọ lẹ\n\nNọtẹn intenet tọn devo lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":391,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66251.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/H%E1%BB%8Dm%E1%BA%B9s%C3%AC","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Họmẹsì yin whekanlin de bo nọ nọ họmẹ, e taìdì ovẹ gbamẹ tọn. Ṣìgba họmẹsi whe taun, na eyindọ e wa klo hugan, kiklo e tọn ma nọ hugan fẹnsu, e do nukun awe, afọ awe to nukọn awe to godo e bayi afọ ẹnẹ, e sọ do osí gli de, e nọ wun owan flinflin lẹ du, whẹpodo e do nọ mọ ye du e nọ ṣọ ye ganji bọ ye nọ lẹndọ e ma yin nugbẹte de, ye nọ wa dọn sẹpọ ẹ, e na wa gbọn mọ dali bo ṣẹ wunwun ye du ji. E nọ tẹdo ado go kavi ozaji go po alọpahomẹ etọn po afọpahomẹ etọn po, e ma sọ nọ flẹ kavi jai gbede.\nNi dọ ye tlẹ gba ohọ bo bayi oza etọn mlẹnmlẹn họmẹsi na biọ họmẹ janwẹ.","num_words":137,"character_repetition_ratio":0.021,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.264,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69731.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ibadan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ibadan wẹ yin Tatọ́-tẹnnọ Ayimatẹn Oyo Tọn, he yin dopo to ayimatẹn gban-atọ́n-nukun-dopo he tin to otò Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Gbẹtọ he hugan livi atọ̀n wẹ nọ nọ̀ lẹdo Ibadan tọn, ehe wẹ zọn bọ Ibadan do yin otò he mẹ gbẹtọ su te hugan to tòdaho he tin to lẹdo ayimatẹn Oyo tọn lẹ mẹ. Ibadan wẹ yin tòdaho atọ̀ntọ he mẹ gbẹtọ su te hugan to otò Naijilia tọn mẹ, ayimatẹn Awọnlin tọn wẹ yin tintan bọ Ayimatẹn Kano Tọn sọ bọdego. Ewọ wẹ yin tòdaho he klo hugan to otò Naijilia tọn mẹ eyin lehe aigba etọn klo sọ wẹ yè na yì do jlẹ.\n\nIbadan tin to huwaji whezẹtẹn tọn Naijilia tọn.\nTovi jọnun he nọ nọ̀ lẹdo Ibadan tọn mẹ lẹ wẹ Ayọnu lẹ, akọ̀ voovo devo lẹ he wá sọn ofi voovo devo lẹ to otò Naijilia tọn mẹ lẹ lọsu nọ nọ̀ tòdaho ehe mẹ ga.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":165,"character_repetition_ratio":0.115,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61882.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ibikunle%20Amosun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ibikunle Amosun (mẹhe yin Jiji to Azan koatọntọ osun tintan tọn to owhe 1958) yin dopo to tonudọtọ otò Naijilia tọn lẹ mẹ podọ togan de to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ sọn azán gbanewhedopotọ osun atọntọ owhe 2011 tọn. Amosun yin mẹho to mẹhowhe osẹndotọ Naijilia tọn sọn owhe 2003 jẹ owhe 2007 podọ to alọnu sọn nuhe bẹsọn osun atọn tọn owhe 2019 tọn mẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nTonudọtọ lẹ to Naijilia","num_words":84,"character_repetition_ratio":0.036,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":89669.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ibrahim%20Coomassie","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ibrahim Coomassie (18 Whejisun 1942 – 19 Liyasun 2018) yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Aliyu Attah tọn mẹ to 1993, podọ Musiliu Smith sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to 1999.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1942 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2018 lẹ","num_words":75,"character_repetition_ratio":0.125,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.316,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":54176.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ibrahim%20Gambari","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ibrahim Agboola Gambari, CFR he yin jiji to azán ko-nukunẹnẹtọ, osun atọntọ, owhe 1944 tọn mẹ to otò Ilọrin tọn, to Aimatẹn Kwara tọn mẹ, to tògbo Naijilia tọn mẹ. E yin Tatọ Azọnwatọ lẹ tọn (Chief Of Staff) na Togbogan he ye dé yọyọ enẹ wẹ Muhammadu Buhari. Jẹnukọnna ojlẹ ehe, E yin Nuyọnẹntọ podọ Nukunmọnu Togbo Naijilia tọn. E ko sọ yin Mínísítà wayi na gbonuzọn to gblagbla Owhe 1984 jẹ Owhe 1985 tọn mẹ. Mọdopolọ, E yin Nukunmọnu na United Nations (UN), E sọ yin Wekantọ Lẹdo tọn, Bàn Ki-moon dé e taidi Azinponọ podọ mẹhe nọ yihodọ̀ na Hagbẹ Mẹyu tọn lẹ to Ogbẹ Kọndopọ Aihọn United Nations to Danfur ṣẹnṣẹn to Owhe 2010 tọn mẹ. Ewọ wẹ Ayinamẹtọ tangan to International Compact ji podọ Aimatẹn Iraq tọn po podọ dó Oho devo lẹ ji bosọ yin Wekantọ na Ogbẹ Lẹdo Aihọn pe tọn. E ko wazọn jẹnukọn hẹ Wekantọ na Ogbẹ Pọninọ Lẹdo aihọnpe tọn (USG), bọ to Tohodidọgbẹ (DPA) tọn mẹ, Eyin dide to Osun aotọ, Owhe 2005 tọn mẹ, nado bẹ awọn he ye dé ena lọ. To hẹjisun, Azan ẹnẹtọ, owhe 2013 tọn mẹ, Ibrahim Gambari yin Yinkọdona taidi Gbehosọnalijitọ Chancellor gbọn Ayimatẹngan Kwara tọn he nọ yin Abdulfatah Ahmed dali.\n\nWehihia etọn\nGambari yi King's College Awọnlin tọn. Enẹgodo, e yi Wehọmẹ Oyọnẹn Ajọwiwa tọn to Otò London tọn mẹ Fihe e yi gbedewema BSc. (Nuplọnmẹ tito Ajọwiwa) tọn te, e sọ yi gbedewema to International Relation mẹ. Podọ ga, e sọ yi gbedewema MA tọn to [Owhe]](1970) tọn mẹ, podọ Ph.D to Owhe (1974) tọn mẹ, to wehọmẹ Alavọ tọn Columbia tọn to Otò New York he to Togbo America tọn mẹ do Oyọnẹn Tohodidọ po International Relation tọn po ji.\n\nWehihia po azọn etọn po\nGambari bẹ Azọ́n mẹplọntọ tọn etọn jẹeji to Owhe 1969 tọn mẹ to Wehọmẹ Alavọ New York tọn mẹ whẹpo e do wazọn to Wehọmẹ Alavọ Albany tọn. Enẹgodo, E wazọn mẹplọntọ tọn to Wehọmẹ Alavọ Ahmadu Bello tọn to Zaria, to Aimatẹn Kaduna tọn mẹ, ehe yin Wehọmẹ Alavọ tọn Awetọ he klo hugan to Togbo Africa tọn mẹ sọn Owhe 1986 jẹ Owhe 1989 tọn mẹ. E sọ wá lẹzun Nugopọntọ na mẹplọntọ lẹ na Wehomẹ Alavọ tọn Atọ̀n lẹ to Otò Washington DC tọn mẹ, Wehọmẹ Dodinnanu tọn Johns Hopkins International tọn, Wehọmẹ Alavọ Georgetown tọn podọ Wehọmẹ Alavọ Howard tọn po tọn. E sọ wazọn hẹ Dodinnanutọ lẹ to Wehọmẹ Brookings Institution he tin to Washington DC podọ Nuyọnẹntọ dé to Bellagio Study, podọ ga e sọ wa dodinnanuzọn to Rockefeller to Otò Italia tọn mẹ. Eyin dide taidi Ògán dé ehe nọ yin Honoris Causa, he yin Dotogan Humane lẹta (D.Hum.Litt)tọn to Wehọmẹ Alavọ Bridgeport tọn. E yin Gbẹvi wedegbẹ Nuyọnẹntọ kandai tọn Wehọmẹ Alavọ Johns Hopkins tọn. Togan Togbo Naijilia tọn na ẹn Otẹn Commander Of Federal Republic (CFR) tọn.\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1944 lẹ","num_words":583,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":63055.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ibrahim%20Kpotun%20Idris","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ibrahim Kpotun Idris (jijizan 15 Alunlunsun 1959) yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Solomon Arase tọn mẹ to 2016, podọ Mohammed Adamu sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to 2019.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":61,"character_repetition_ratio":0.145,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.264,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":45758.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Idah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Idah yin topẹvi de to whezẹtẹn waji tọ̀sisa Niger tọn tó, to Ayimatẹn Kogi Tọn, to otò Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ tatọ́ tẹnnọ̀ ahọluduta Igala tọn, podọ e sọ yin lẹdo gandudu dokọtọn de he gbló sọ̀ kilomẹtlu 36 lẹdo pé. Gbẹtọ sọha 79,815 wẹ tin to finẹ sọgbe hẹ mẹhihia he wá aimẹ to 2006.\n\nOtàn \nOtò ehe wẹ yin tatọ́ tẹnnọ̀ ahọluduta Igala tọn, podọ mẹhe yin ahọlu otò ehe tọn, yèdọ Attah Igala tọn, wẹ HRM Idakwo Ameh Oboni. Idah yin otò ajọwiwa po whèhuhu po tọn tangan de to Naijilia. Na e yin otò ajọwiwa tọn de wutu, tovi po jon��� susu po wẹ nọ wá wàjọ to finẹ to ojlẹ de mẹ wayi podọ nuhe yé nọ sà taun wẹ jinu lẹ po nuhọakuẹ lẹ po. Alọkẹ́ gànvẹẹ tọn lẹ po akuẹokún lẹ po wẹ nọ yin yiyizan hugan taidi akuẹ to whenẹnu.\n\nLẹdo \nIdah, he yin tọjihun-glintẹn hoho de, tin to whezẹtẹn waji tọ̀sisa Niger tọn tó to alihiamẹnu 7°05′00″N 6°45′00 ji.\n\nAjọ́ \nTopẹvi lọ wẹ otò tangan he nọ sà jinukun lẹ na Ayimatẹn Kogi Tọn. E tindo ali ajọwiwa tọn de to tọ̀sisa Niger tọn ji he yè sọgan gbọn nado yì Lokoja,he yin tatọ́ tẹnnọ̀ Ayimatẹn Kogi Tọn, he tin to agewaji Naijilia tọn. Yè sọ sọgan gbọn tọ̀sisa lọ ji nado yì Onitcha he tin to Ayimatẹn Anambra Tọn to huwaji, podọ Agenebode to Ayimatẹn Edo Tọn to wheyihọwaji. Igalanu lẹ wẹ sù hugan to otò ehe mẹ. Mẹhe to gandu do gandudu dokọtọn lẹdo lọ tọn ji to alọnu wẹ Hon Abuh Odoma.\n\nWepinplọn \nWehọmẹ alavọ cc tọn Federal Polytechnic tin to otò Idah tọn mẹ podọ wehọmẹ alavọ College of Science, Health and Technology lọsu to finẹ ga.\n\nAlọdlẹndonu","num_words":329,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72026.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Idiat%20Shobande","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Idiat Shobande he to whedelẹnu nọ yin kinkan taidi Idiat Sobande yin aihundatọ yọnnu Naijilia-nu dé he nọ daihun ayọgbe tọn lẹ. To 2011, eyin gigopana po Africa Movie Academy Award po taidi mẹhe wà azọ́n hugan to yọnnu lẹ mẹ. Azọ́n ehe yin mimọ to aihun nupinplọn yọnnu lẹ tọn dé he mẹ e tọ́n te he yin yiylọdọ Aramotu.\n\nAzọ́n etọn lẹ\nIdiat Shobande yin jiji dó whẹndo dé he wá sọn Ayimatẹn Ogun tọn mẹ. Idiat kọnawudopọ hẹ aihundagbẹ Nollywood ayọgbe tọn to 1995. To 2011, Idiat dọho hẹ azọnwhe linlin tọn Vanguard dọ ada he emi yi wa to aihun Aramotu tọn mẹ, zọn bọ èmi dó do jintli nado hoavun na zẹnsisọ sunnu po yọnu tọn to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Idiat ko da aihun ayọgbe tọn susu lẹ, delẹ to ye mẹ wẹ: Iyawo Saara, Abode Mecca, Omo Iya Ajo po Aramotu. Aihun he diyin devo he e da lẹ wẹ Kondo Olopa (2007), Láròdá òjò (2008) po Igbeyin Ewuro po to (2009).\n\nTo 2010, Idiat yin tọ́ntlọ́ngbọn to aihun Aramotu tọn mẹ. Aihun ehe dó yọnnu lẹ hia taidi mẹ he to nulẹpo wa nado tindo nuyiwadomẹji dagbe to lẹdo mi tọn lẹ mẹ to aihọn he hunnukun ehe mẹ. Ehe wẹ zọn bọ e mọ gigopanamẹnu he yin Africa Movie Academy Award for Best Actress yi. Ṣigba hẹn ẹn bù to enẹgodo bọ Ama Abebrese wẹ wá mọyi.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\nIdiat Shobande at IMDb\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":291,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":78922.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Idowu%20Phillips","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Idowu Phillips (yin jiji to azan fọtọ̀n-nukundopotọ Kọyansun owhe 1942 tọn) mẹhe mẹsusu sọ yọnẹn taidi Iya Rainbow yín sinimabayitọ-numimọnọ dé to Otò Naijilia tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nIdowu Philips yin jiji to azan fọtọ̀n-nukundopotọ Kọyansun owhe 1942 tọn to Ijebu Ode, todaho dé he tin to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ, to Huwaji-Wheyihọ tọn Otò Naijilia tọn. E yi wehọmẹ dókọtọn po wehọmẹ daho African Methodist School po Anglican Modern School po nado hiawe to finẹ. \nYinkọ he e yin yinyọnẹn na to azọn aihundida tọn etọn mẹ wẹ \"Iya Rainbow\" he zẹẹmẹdo \"Aidowhẹdo\", e sọ yin yinkọ aihundagbẹ he mẹ e tin te tọn he yin didoai gbọn Sir Hubert Ogunde dali, mẹhe basi matintọ to 1990.\nTodin\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1942 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":164,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":51384.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ifedayo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ifedayo yin dopo to Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn gbàn (30) he tin to Ayimatẹn Osun Tọn lẹ mẹ to huwaji whezẹtẹn tọn to Naijilia. E yin dopo to Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn he yin didoai to agọe lẹ mẹ. \n\nTatọ́-tẹnnọ̀ etọn lẹ tin to topẹvi Oke-Ila Orangun. tọn mẹ.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 128 lẹdope bọ sọha gbẹtọ he to finẹ lẹ tọn sọ 37,058 sọgbe hẹ mẹhihia he wá aimẹ to 2006.\n\nSọha Posu tọn (Postal Code) lẹdo lọ tọn wẹ of 234.\n\nSusu mẹhe nọ nọ̀ lẹdo Ifedayo tọn mẹ lẹ wẹ yin Igbomina-nu lẹ (he sọ nọ yin yiylọdọ Ogbonna), ye yin akọ̀ pẹvi he yin apadewhe akọ̀ Ayọnu lẹ tọn. \nTopẹvi po gbétatò susu devo lẹ po sọ tin to Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn ehe, susu yetọn wẹ tin to wheyihọwaji na Oke-Ila Orangun.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":156,"character_repetition_ratio":0.097,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.262,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69713.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ifelodun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ifelodun yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Kwara Tọn glọ to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Share tọn mẹ.\n\nAyọnu wẹ omẹ Ifelodun tọn lẹ podọ suhugan yetọn wẹ wá sọn akọ̀ Igbomina tọn mẹ, dodonu yetọn sọ tin to Ife, Oyo po Ketu po.\nSusu to lẹdo Ifelodun tọn lẹ mẹ wẹ yin hihoyí sọn yé sí to ojlẹ Afonja\/Alimi tọn whenu podọ sẹpọ ojlẹ Ilorin egbezangbe tọn.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 3,435 lẹdope bọ sọha gbẹtọ he to finẹ lẹ tọn sọ 206,042 to whenue yè bayi mẹhihia to 2006.\n\nSọha Posu tọn (Postal Code) lẹdo lọ tọn wẹ of 241. Ehe sọ nọ yin yiyizan gbọn, ewhègbau, gbétatò po tòpẹvi kànwe (80) po dali.\n\nSinsẹn \nSinsẹn tangan atọ̀n wẹ to lẹdo ehe mẹ, \nSinsẹn Klistiani tọn \nSinsẹn Male tọn \nDevo lẹ (Ifa, Sango, Elegun\/Kuvitọ lẹ, Opele, po mọmọ po.)\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":172,"character_repetition_ratio":0.023,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":56447.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Igbomina","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ìgbómìnà lẹ (he sọ nọ yin yiylọ dole: Igboona lẹ kavi Ogboona lẹ) yin akọ̀ pẹvi de he tọn sọn akọ̀ Ayọnu lẹ tọn mẹ, he wá sọn ṣẹnsẹn agewaji tọn podọ huwaji whèyihọ tọn to Naijilia. Yé nọ dó akọ̀gbè de he sọ nọ yin yiylọdọ Ìgbómìnà kavi Igbonna. \nOmẹ Ìgbómìnà tọn lẹ gbàpe gbọn fie wá yin yinyọnẹn to egbe di huwaji ayimatẹn Kwara tọn podọ gbọn agewaji Ayimatẹn Osun Tọn.\n\nAjọ́ po azọ́n he yé nọ wà lẹ po \n\nOmẹ Ìgbómìnà tọn lẹ yin yinyọnẹn taun na ajọwiwa do otò dindẹ́n lẹ mẹ, ehe wẹ hẹn yé nado gbàpe Ayọnu-gbeji, yé nọ wazọ́n voovo devo lẹ he yin yinyọnẹn na akọ̀ yẹtọn taidi oglezọ́n, gbéyinyàn, atin pipa, anazọ́n kanlinyú tọn lẹ podọ na kuvitọ Elewe tọn he diyin taun lọ.\n\nFihe yé gbàpe gbọn to Ayọnu-gbeji lẹ \nOmẹ Ìgbómìnà tọn lẹ gbàpe gbọn lẹdo gandudu dokọtọn ẹnẹ mẹ to Ayimatẹn Kwara Tọn mẹ, ehelẹ wẹ: Irepodun, Ifelodun, Ilorin East po Isin po, podọ yé sọ gbàpe gbọn lẹdo gandudu dokọtọn awe ehelẹ to ayimatẹn Osun tọn: Ifedayo po Ila po. Tòdaho tangan Ìgbómìnà tọn lẹ to Osun lẹ wẹ Oke-Ila Orangun, Ora, po Ila Orangun po, podọ tòdaho tangan Ìgbómìnà tọn lẹ to ayimatẹn Kwara tọn lẹ wẹ Omu-Aran, Òbà, Ajasse Ipo, Eleju of Eju-land, Eku-Mesesan-Oro (Ijomu-Oro, Iddo-Oro, Okerimi-Oro, Afin-Oro, Okeola-Oro, Ibode-Oro, Oro, Iludun-0ro, Agbeola-Oro), Agbamu, Edidi (Edidi-ona, Edidi Idera, Edidi Oja), Oke-Onigbin, Isanlu Isin, Ijara-Isin, Aran-Orin, Rore, Esiẹ, Omupo, Omido, Ipetu-Igbomina, Igbaja, Ora, Oke-Ode, Owu-Isin, Oro-Ago, Ahun, Arandun, Shaare, Oke-Aba. Fihe yé sù te hugan wẹ enẹlẹ.\n \nGbetatò he tin to Igbomina Ilé-Ire lẹ wẹ Owa Onire, Owa Kajola, Owode Ofaro, Idoba Araromi(omẹ ehelẹ tindo aigba voovo awè, aigba tọ́gbo yẹtọn lẹ tọn, dopo tin to Idoba to Orioke sẹpọ Owa po nọtẹn de he sẹpọ Owode Ofaro po), Ikosin (tatọ́-tẹnnọ agbegbe Ile Ire tọn fie ahi hoho Igbo Ejimogun tọn tin te dai), Oke-Oyan, Idera, Afin, Alaabe, Obinn kavi Obinrin Aiyetoro, Oreke Oke, Okeigbo, Babanla.\n\nTòpẹvi Ìgbómìnà tọn devo lẹ tin to agbegbe Idofian tọn: Okanle, Fajeromi, Odo-eku, Oko, Ola, Idofin, Iwo, Agbonda, Agbeku, Olayinka, Alakuko-Irorun, Edidi, Ijan-Otun, Agbele, Omido, Okeya, Babanlomo, Agbamu, Ijan, Pamo-Isin, Egii-Owu, Owa-Onire, Durosoto, Koko-Afin, Maloko, Olomi Oja, Omirinrin, Faje, Ajengbe, Alasoro, Eyin Afo, Idofin Igbana, Idofin Aga, Ekudu, Manasara, Oko Adigun, Kudu-Ìsìn, Oke oyi, Alegongo, Sabaja, Oponda, Oree, Agunjin, Apado, Eleyin, po Yaru po.\n\nOtàn hohowhenu tọn yetọn po nuhe yin mimọ gbọn Whenuho-kàntọ dòkuntọ lẹ dali po\nNuhe hugan zannu pipà fẹnẹ (800) wẹ ko yin mimọ to lẹdo Esie tọn to wheyihọwaji Igbomina tọn, to Iji-Isin, to Ijara po gbétatò Ofaro tọn po, suhugan zannu pipà ehelẹ tọn wẹ tindo awusọhia gbẹtọ tọn. \nMẹdepope ma yọn mẹhe basi zannu pipà ehelẹ, ṣigba e taidi dọ yé ko yin pipà sọn nudi owhe 1100 JW(Jẹnukọnna Whe-Mítọn-Nu). \n\nWhenuhokàntọ dòkuntọ lẹ po mẹhe nọ dindona ogbè lẹ po yise dọ whẹwhinwhẹn dohia dọ omẹ Ìgbómìnà tọn lẹ wẹ na ko yin omẹ tintan wá lẹdo lọ mẹ jẹnukọnna akọ̀ he po lẹ gbọnvona Nupe lẹ po Yagba lẹ po. E taidi dọ, gbọnvona wiwọ́ he wá aimẹ to nudi owhe kanweko awe die wayi lẹ, omẹ Oyo tọn lẹ, Ijesha lẹ po omẹ Ekiti tọn lẹ po sọgan ko tọ́nawhàn omẹ Ìgbómìnà tọn lẹ bo duto yé ji, bo sọ yàn yé sẹ sọn aigba yetọn ji. E sọ taidi dọ omẹ Ìgbómìnà tọn lẹ lọsu to godo mẹ wá tọ́nawhàn omẹ Nupe tọn lẹ po omẹ Yagba tọn lẹ po, bo yí apadewhe aigba yẹtọn lẹ tọn sọn yé si.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":799,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":22018.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ikenna%20Obi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ikenna Louis Obi (yin jiji to owhe 1976) yin aihundatọ po sinima-bayitọ otò Naijilia tọn dé po.\nE sọawuhia to sinima he yin Shameful Deceit, to ehemẹ e mọ gigopanamẹnu aihundatọ dagbe-hugan tọn yí te to ada he e yiwa to ajọ̀ atọ́ntọ̀ BEFFTA UK tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nObi yin jiji to azán ko-atọ́n-nukunawetọ, Awewesun, owhe 1976 tọn mẹ to Awọnlin, ewọ wẹ yin ovi godotọ́ tọn to ovi ẹnẹ mẹ.\nOtọ́ etọn jẹazọ̀n bo ku to owhe pẹvi mẹ.\n\nAzọn etọn\nE yi City Academy Drama School to otò London tọn mẹ.\n\nDelẹ to aihun he e da lẹ mẹ\n\nÀjọ po gigopamẹnu he e mọyi lẹ po\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":141,"character_repetition_ratio":0.023,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.035,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":38793.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ila","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ila yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Osun Tọn glọ to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Ila Orangun tọn mẹ.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 303 lẹdope bọ sọha gbẹtọ he to finẹ lẹ tọn sọ 62,049 sọgbe hẹ mẹhihia he wá aimẹ to 2006.\n\nSọha Posu tọn (Postal Code) lẹdo lọ tọn wẹ of 234.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":70,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.275,"stopwords_ratio":0.029,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":78286.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ila%20Orangun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ila Orangun (kavi Ila) yin tòdaho dowhenu tọn de to Ayimatẹn Osun Tọn to Naijilia, e yin tatọ́ tẹnnọ na tòdaho dowhenu tọn lọ he tindo yinkọ dopolọ po e po to lẹdo Igbomina tọn to Ayọnu-gbeji, to huwaji whèyihọ tọn to Naijilia.\nIla Orangun yin tòdaho de he mẹ gbẹtọ su te hugan eyin e yin yiyijlẹdo tòdaho he tin to apá etọn he yinkọ etọn yin Òkè-Ìlá Òràngún, he tin to agewaji whezẹtẹn tọn na ẹn na nudi kilomita 12.\n\nFinẹ wẹ yin tatọ́-tẹnnọ̀ na Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Ila tọn. \n\nOmẹ Ila tọn lẹ nọ dó akọ̀gbe he gbọnvo Ayọnu lẹ tọn de he nọ yin yiylọ dọ Igbomina (kavi Igbonna). Alọnuzọ́n he tovi lẹ nọ wà taun wẹ atàn-pipa.\nAlọnuzọ́n ehe yin nudego to ohàn he diyin taun lẹ he dọho gando Ila go. Howhinwhẹn lọ, Ila 'o l'oogun, emu l'oogun Ila he zẹemẹdo \"Ila ma tindo amasin vonọtaun de, atàn wẹ amasin yetọn\".\nOhàn yetọn de sọ dọdọ \"Ila ni mi, ise mi o le\/ti mo ba wa l'orun ope bi 'ofusia' ni i ri\", he to gungbe mẹ zẹemẹdo \"tovi Ila tọn wẹ n'yin, azọ́n he n'nọ wà bọawu taun ; eyin n'ko gbẹ́ to odétin de ji, e nọ taidi dọ n'to petlezin de ji wẹ nkọ\". \n\nIla-Orangun wẹ Wehọmẹ Daho Ayimatẹn Oyo Tọn, he ko lẹzun Wehọmẹ Daho Ayimatẹn Osun Tọn todin (Oyo (now Osun) State College of Education) yin gbigbá do. Wesẹdotẹn Dodinnanu Bibasi Tọn Na Omẹ Aflika Tọn Lẹ (The African Heritage Research Library) yin didoai to 1988. \n\nTopẹvi dowhenu tọn lọ sọ tindo wehọmẹ de he nọ plọnazọ́n ponọ́ lẹ (Police Mobile Training School). Yinkọ ahọlu (Ọba) Ila Orangun tọn wẹ Oba Abdul Wahab Olukayode Oyedotun Bibiire I. Delẹ to sinsẹn-gán he to topẹvi ehe mẹ lẹ wẹ Alhaji Jamiu Keuyemi, Alhaji Imam Hammed Solahudeen.\n\nDelẹ to omẹ nukundeji otò Ila tọn lẹ mẹ wẹ Alh Bisi Akande he yin ayimatẹn-gán hoho ayimatẹn Osun tọn, Tafa Balogun he yin ponọ̀-gán hoho Naijilia tọn, Aisha Olajide po mọmọ po. Tovi nukundeji devo lẹ wẹ Ogán Adebisi Akande, he yin ayimatẹn-gán hoho Ayimatẹn Osun Tọn to gandudu Olusegun Obasanjo tọn whenu, Tafa Balogun, mẹhe ewọ lọsu yin ponọ̀-gán hoho de.\n\nWhédo he to topẹvi dowhenu tọn lọ mẹ lẹ hugan 197.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":476,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.004,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":50362.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ilogbo%20Elegba","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ilogbo Elegba yin tòpẹvi dé to Ojo, to Ayimatẹn Awọnlin tọn to Otò Naijilia tọn mẹ.\nE yin tòpẹvi dé he tin to kando Awori tọn glọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":34,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.029,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":51207.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ilorin%20East","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ilorin East (kavi whezẹtẹn Ilorin tọn) yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Kwara Tọn glọ to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Oke Oyi tọn mẹ.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 486 lẹdope bọ sọha gbẹtọ he to finẹ lẹ tọn sọ 204,310 sọgbe hẹ mẹhihia he wá aimẹ to 2006.\n\nSọha Posu tọn (Postal Code) lẹdo lọ tọn wẹ of 240.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":77,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.27,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72218.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ime%20Bishop%20Umoh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ime Bishop, he yé sábà nọ ylọdọ Okon Lagos kavi Ido Yes, yin aihundatọ Otò Naijilia tọn po fànfúnnọ dé po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan, wehihia po azọn etọn po\nIme Bishop yin Ibibio-nu sọn Nsit Ibom, to Ayimatẹn Akwa Ibom tọn to Hùwaji Otò Naijilia tọn mẹ.\nE tọ́n sọn Wehọmẹ Alavọ Uyo tọn fihe e plọnnu gándo Philosophy go te\nE bẹ azọn aihundida tọn etọn jẹeji sọn ovu whenu bo ko sọawuhia to sinima lẹ he hugan kanweko mẹ.\nSinima he hẹn ẹn diyin wẹ sínima akọ̀ tọn dé he yin \"Uyai\", he Emem Isong yin basitọ aihun lọ tọn to owhe 2008 mẹ.\n\nAzọnwhe he e basi afọzedaitọ na lẹ\nEwọ wẹ afọzedaitọ na Glo Naijilia.\n\nAzọ́ndenamẹ etọn to tonudidọ mẹ\nAihundatọ fànfúnnọ ehe yin azọndena to Owhe 2016 taidi alọgọtọ vonọtaun na Ayimatẹn-gan Ayimatẹn Akwa Ibom tọn, Udom Gabriel Emmanuel do whẹho Ethical and Social Reorientation tọn ji.\n\nAjọ̀ po gigopamẹnu he e mọyi lẹ po\n\nSinima lẹ\n\nTo azan tintan, Nuwhàsun, Owhe 2020 tọn mẹ, to whenue whegbeninọ COVID-19 to Otò Naijilia tọn jẹ dò yi ji, Ime Bishop Umoh sọawuhia to aihundida fànfúnnọ dé he hosọ etọn yin \"The Pregnant Man\" gbọn Ofego dali to YouTube channel etọn ji bo zan archive footage.\n\nPọnfi dogọ\nMc Galaxy\nIni Edo\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":272,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":50929.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ini%20Edo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Iniobong Edo Ekim (azán konukunatọ̀ntọ́, Lidosun, owhe 1982) yin yọnnu aihundatọ Otò Naijilia tọn dé.\nIni Edo bẹ azọn sinima tọn etọn jẹeji to owhe 2000 mẹ, bo ko sọawuhia to aihun he hugan kanweko mẹ sọn whenue gbọn e ko bẹ azọn lọ jẹeji.\nTo owhe 2013 tọn mẹ, Ini Edo wẹ yin whẹdatọ\nna Miss Black Africa Uk Pageant.\nTo owhe 2014 tọn mẹ, Pipli Akọta lẹ tọn de Miss Ini Edo taidi afọzedaitọ na fininọ jọja Pipli Akọta lẹ tọn tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wepinplọn etọn po\nIni Edo yin Ibibio-nu sọn Ayimatẹn Akwa Ibom tọn to Hùwaji Otò Naijilia tọn mẹ fide he sẹpọ Calabar.\nOnọ etọn yin mẹplọntọ dé, bọ Otọ́ etọn yin mẹho agun tọn.\nIni Edo whẹn to whẹndo sinsinyẹn de mẹ, ewọ wẹ ovi awetọ to ovi ẹnẹ mẹ, yọnnu atọ̀n, sunnu dopo.\nE yi wehọmẹ Cornelia Connely College to Uyo. E yi gbedewema to Theatre Arts mẹ sọn Wehọmẹ Alavọ Uyo tọn mẹ.\nE sọ fo ada gbedewema bachelor's tọn to Wehọmẹ Alavọ Calabar tọn fihe e plọnnu gándo Glensigbe te.\nTo owhe 2014 tọn mẹ, e mọ gbedewema yí nado plọnnu vọnu gándo osẹn go to wehọmẹ National Open University Naijilia tọn.\n\nAzọn etọn\nAzọn aihundida tọn etọn bẹjẹeji to owhe 2003 tọn mẹ to ehemẹ e sọawuhia tintan to sinima Thick Madam mẹ.\nSinima-bayitọ dé na ayidonugo Ini Edo to whenue e yi na zepọn na mẹhe jlo na lẹzun aihundatọ.\nE wa diyin taun to owhe 2004 mẹ to whenue e da aihun dé he hosọ etọn yin World Apart. E ko sọawuhia to sinima he hugan kanweko mẹ; Ini Edo yin dopo to yọnnu aihundatọ kọdetọn dagbenọ to Otò Naijilia. E mọ ajọ̀ Aihundatọ nukọntọ dagbe-hugan tọn yí to 11th Africa Movie Academy Awards na azọn he e wa to sinima lọ \"While you slept\" mẹ.\nTo owhe 2017 tọn mẹ, Ini Edo hẹn họnwun dọ azọnwiwa vẹkuvẹku wẹ sọgan hẹn mẹde jẹ aga to azọnwhe Nollywood tọn mẹ na ayihafẹsẹnamẹnu susu lẹ wẹ tin to emẹ.\nṢigba e na tuli dọ po gbemima po gbẹtọ na jẹ finẹ.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nTo owhe 2008 tọn mẹ, Ini Edo wlealọ hẹ Phillip Ehiagwina he yin ajọwatọ Amẹlika-nu dé.\nTo owhe ṣidopo godo, Alọwle lọ gbakija to Zósun owhe 2014 tọn mẹ.\n\nAzọnwhe he e basi afọzedaitọ na lẹ\nIni Edo wẹ afọzedaitọ na GLO lẹ na {{owhe]] ao sọn owhe 2006 kakajẹ owhe 2016 mẹ.\nTo owhe 2010 tọn mẹ, e yin yinkọdona nado yin afọzedaitọ na Noble Hair.\nIni Edo wẹ afọzedaitọ na Slim Tea Naijilia tọn.\nE yin dide taidi afọzedaitọ na @MrTaxi_NG brand to owhe 2019 tọn mẹ.\n\nAzọ́ndenamẹ etọn to tonudidọ mẹ\nIni Edo yin dide taidi alọ̀gọnamẹtọ vonọtaun na Ayimatẹn-gan Akwa Ibom tọn do aṣa po nupọntẹn na tomẹyitọ lẹ po ji gbọn Udom Gabriel Emmanuel dali to owhe 2016 tọn mẹ.\n\nAjọ̀ po gigopamẹnu he e mọyi lẹ po\n\nDelẹ to aihun he e da lẹ mẹ\nFatal Seduction\nThe Greatest Sacrifice\nMy Heart Your Home\nNo Where to Run\nStolen Tomorrow\nSacrifice for Love\nSilence of the Gods \nSupremacy \nToo Late to Claim \nTotal Control\nTraumatised\nWar Game\n11:45... Too Late\nThe Bank Manager\nThe Bet \nCold War \nCrying Angel \nDesperate Need\nEmotional Blackmail \nI Want My Money \nLast Picnic\nLiving in Tears \nLiving Without You \nMen Do Cry \nMy Precious Son \nOne God One Nation \nWeekend getaway\nPretty Angels\nRed Light \nRoyal Package \nSecurity Risk \nSongs of Sorrow \nStronghold \nTears for Nancy \nUnforeseen \nEyes of Love\nFaces of Beauty \nIndecent Girl\nIndulgence \nI Swear \nLegacy\nLove Crime \nLove & Marriage \nNegative Influence\nNot Yours!\nThe One I Trust\nSisters On Fire\nRoyalty Apart\nNever Let Go\nEnd of Do or Die Affair\nDarkness of Sorrows\nFinal Sorrow\nBehind The Melody\nMemories of The Heart\nRoyal Gift\nDangerous \nSave The Last Dance\nBattle For Bride\nCaged Lovers\nIn The Cupboard\nHunted Love\nAnointed Queen\nA Dance For The Prince\nBride's War\nTears In The Palace\nSlip of Fate\nAt All Cost\nMad Sex\nThe Princess of My Life\nInale (2010)\nI'll Take My Chances (2011)\nNkasi The Village Fighter\nNkasi The Sprot Girl\nThe Return of Nkasi\n Soul of a Maiden\n \"Blood is Money\"\nCitation (film)(2020)\n\nPọnfi dogọ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1982 lẹ","num_words":940,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":39959.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Inumidun%20Akande","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Inumidun Akande yin whẹdatọ de to togbo daho Naijilia tọn mẹ, bo sọ yín ogán whẹdatọ lẹ tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. \nE yí wehọmẹ pẹvi mẹwiwé lẹ tọn tó Èbúté Èrò. Otọ daho étọn yawù hun nukun tó Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Inumidun yi wehọmẹ daho bo yí gbedewema. E sọ plọn lehe ye nọ dawhẹ dó tó wehọmẹ daho Alavọ tọn. Inumidun Akande bíọ ogbẹ whẹdatọ lẹ tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to owhe 1970, bo sọ yín ogán daho devizọn whẹdida tọn. Ewọ wẹ yín ògán awétọ tó mẹhe nọ kàn wémá whẹdida tọn lẹ mẹ. To Azan ṣiatọntọ zosun tọn to Owhe 2009 tọn, Inumidun lẹzun ogán daho whẹdida tọn tó Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ, to owhe awé godo Ayimatẹngán Babatunde Fashola jẹ ogan ji. Inumidun jo otozọn do to azan ao-tọ Ayidosun tọn, tó Owhe 2012 tọn mẹ to whenue e tindo owhe kande-ko-nukun-atọn bo jo gántẹn lọ nà mẹhe nọ yin yiylọdọ Ayọtunde Philips bo yin ogán wiẹnẹtọ to whẹdida zọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":195,"character_repetition_ratio":0.105,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":61717.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ipokia","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ìpókíá kàví Póká tò Gungbe mẹ̀ wẹ̀ yín oto dahó pódo lẹ̀nù yígba dé pó tò Ayimatẹn Ogun tọn mẹ tò Otogbó Naijilia tọn mẹ̀. Póká kàví Ìpókíá yin dogbóto na Naijilia he do dogbo hẹ Togbó Benẹ tọn. Otò he sẹpọ́ Póká lẹ wẹ̀; Idiroko, Oniro, Ita Egbe, Hunbo, Agọṣaṣa, Aseko, Maun, Koko, Ropo, Alaari, Tube, Ilashe, Ifonyintedo, Madoga, Jofin pó Tongeji po.\nMẹhe to Àhọ́lúzìnpòjí to Poka din wẹ̀, Àhọ́lú Yisa 'Sola Adeniyi Adelakun Olaniyan(JP). Àyọ̀nù, Gùnnù pó Ànagónù lẹ́pò wẹ̀ yín otonọ̀ tò Póká yígbají.\n\nAlọdlẹndonu lẹ́\n\nNaijilia","num_words":134,"character_repetition_ratio":0.015,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.908,"perplexity_score":29729.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ireti%20Osayemi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ireti Osayemi yin yọnnu aihundatọ sinima Ayọgbe tọn otò Naijilia tọn dé.\n\nAjọ po gigopamẹnu he e mọyi lẹ po\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":29,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.2,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68996.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Isa%20Hassan%20Jama%27are","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Isa Hassan Jama'are yin dopo tonudọtọ Naijilianu de, bosọ yin dopo to hagbẹ wedegbẹ́ tonudọtọ lẹ tọn son Jama'are\/ Itas-Gadau\nAyimatẹn Bauchi Tọn.\nE yin didẹ whla atọntó to azan gbanewhèawetọ whejisun owhe 2015 tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":51,"character_repetition_ratio":0.045,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.211,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":27034.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Isaac%20Folorunso%20Adewole","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Isaac Folorunso Adewole (yin jiji to azan 5tọ osun 5tọ owhe 1954) yin azọnyọnẹntọ doto vijinamẹtọ tovi jiji Naijilia tọn. E yin minisita to togan Muhamadu Buhari tọn glọ. Whẹpo e do lẹzun minisita, E yin anadenanutọ wẹhọmẹ alavọ Ibadan tọn podọ ogan ogbẹ Aflika tọn na dodinnanu po oplọn gando awutu kansẹ tọn go. Whẹpo e do lẹzun anadenanutọ wehọmẹ alavo Ibadan tọn, e yin anadenanutọ dotowhe wehọmẹ alavo Ibadan tọn. Dotowhe wehọmẹ alavọ Ibadan tọn wẹ klo hugan to oto naijilia tọn mẹ . To zinjẹgbonu linlinwe Teliglafu (Teligraph), mi mọ hia dọ e yin wesetọ heelu podọ anadenanutọ oplọn oyọnẹn agbasalilo tọn. To azan 5tọ osun 5tọ, E basi hunwhẹ jijizan etọn tọn . E basi hunwhẹ jijizan 60tọ etọn tọn. Hunwhẹ ehe wa aime to wẹhọmẹ alavo Ibadan tọn. Gbẹtọ akonka lẹ wẹ wa nuwiwa lọ tẹnmẹ mẹhe yin azinponọ na hunwhẹ lọ wẹ Osẹnyọnẹntọ daho he nọ yin yiylọdọ Wole Olanipekun.\n\nJọja whenu\nAdewole yin jiji to azan 5tọ owhe 1954 to Ilesa to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ. Zinjẹgbonu linlinwe The Punch dọmọ onọ etọn ji Adewọle do mọtọ he ze jei dotowhe to whenue e to ajidonu. Adewole yi wehọmẹ dokọ tọn Ogudu Methodist enẹgodo Ilesa Grammar School fihe e yi gbedewema he yin yinyọnen di West Africa School Certificate te. Ehe godo wẹ e yi wehọmẹ alavọ Ibadan tọn. Adewole zindonukọn tọ oplọn etọn mẹ, e sọ yi gbedewema pevi to owhe 1972, whẹpo e do yi gbedewema wehọmẹ alavọ tọn to owhe 1976.\n\nGbẹzan etọn\nTo owhe 1978 , taidi dotozọnwatọ , E kọnawudopọ hẹ dotowhe he yin yinyọnen di University College Hospital he tin to anademẹ wehọmẹ alavo Ibadan tọn glọ. To owhe 1979, e tọn sọn dotowhe wehọmẹ alavo Ibadan tọn yi Ayimetẹn Sokoto tọn na tito NYSC he yin nujonu to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Enẹgodo e wazọn dopọ hẹ dotowhe Adeoye Marternity Hospital to Ibadan na ojlẹ de whẹpo e sọ do kọnawudopọ podo dotowhe University College Hospital. To owhe 1982, e lẹzun wekantọ daho na dotowhe lọ. Whẹpo e do yi yovotomẹ (United Kingdom) na tito he yin yinyọnẹn di Fellowship Programme. Enẹgodo wẹ e lẹkọ do oto Naijilia tọn mẹ nado kọnawudopọ hẹ dotowhe Royal Crown Specialist Hospital fihe e zan owhe enẹ(4) whẹpo do lẹkọ do dotowhe University College Hospital , Ibadan. To owhe 1992, E lẹzun mẹplọntọ dahọ. To owhe 1997, e lẹzun wesatọ akonka to oyọnẹn agbasalilo tọn mẹ to wehọmẹ alavo Ibadan tọn. Owhe ehe lọ mẹ janwẹ e yin dide di Osẹndotọ wehọmẹ alavọ tọn. E sọ yin dide di anadenanutọ na Department Of Obstetrics and Gynecology. Owhe lẹ godo e lẹzun anadenanutọ College Of Medicine. To osun 12tọ owhe 2010, e yin anadenanutọ wehọmẹ alavọ Ibadan tọn. Otẹn ehe lọ mẹ wẹ e te bo do lẹzun Mínísítà to anademẹ gandudu Muhamadu Buhari tọn glọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":536,"character_repetition_ratio":0.091,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":88660.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Isaura%20Abelairas","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"María Isaura Abelairas Rodríguez (25 Ayidosun 1951- 3 Ayidosun 2021) yin tonudọtọ podo mẹplọntọ otò Spain tọn de. E yin dopo to ogbẹ́vi Socialist Party of Galicia tọn lẹ mẹ. Abelairas yin dopo to ogbẹ́vi wedegbẹ nukunpedonugotọ Galicia tọn lẹ mẹ sọn 2020 jẹ whenuena e wá kú to 2021.\nE yin jiji to Taboada, to otò Spain tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1951 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":97,"character_repetition_ratio":0.094,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.28,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":82338.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Isiaka%20Adetunji%20Adeleke","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Isiaka Adetunji Adeleke (yin jiji to azán fọtọ̀ntọ osun tintan owhe 1955 tọn jẹ azan ko-nukunatọntọ to osun ẹnẹtọ owhe 2017 tọn mẹ) Eyin tohodọtọ otogbo Naijilia tọn, Eyin osẹnbasitọgan whlawe to Ogbẹta Peoples Democratic Party tọn (PDP) to oto Ayimatẹn Osun tọn mẹ lẹ, sọn owhe 2007 jẹ 2011 podọ Esọ yin dide dogọ to Ogbẹta asia All Progressives Congress tọn mẹ to owhe 2015. Ewalẹzun Ogbẹvi Osẹn basitọ tọn Naijilia tọn to owhe 2007. Edovivẹnu nado yin dide to osun ẹnẹtọ owhe 2011 tọn taidi afọzedaitọ to Ogbẹta (PDP) tọn mẹ. Esọ ze otẹn awetọ po sọha vobibla 77090 tọn po podọ mẹhe ze otẹn tntan tọn yin Mudasiru Oyetunde Husssein po sọha 121971 to Ogbẹta Action Congress of Nigeria(ACN) tọn mẹ.\nAdeleke jiya awutu Ahunglanamẹ tọn bo ku to azán ko-nukunatọntọ to osun ẹnẹtọ owhe 2017 tọn to Oto Osogbo tọn mẹ to Naijilia. Ewọ sọ yin owhe kandekonukunawe mẹho.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1955 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2017 lẹ","num_words":203,"character_repetition_ratio":0.085,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74464.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Isidore%20de%20Souza","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Isidore de Souza (Azán ẹnẹtọ, osun ẹnẹtọ, owhe 1934-Azán wiatọ̀ntọ, osun atọ̀ntọ, owhe 1999) yin yẹwhenọ to otò Benẹ tọn mẹ to Cotonou sọn owhe 1990 jẹ 1999. E yin jiji do whẹndo Dé Souza tọn mẹ to Ouidah to azan ẹnẹtọ, osun ẹnẹtọ, owhe 1934 tọn. E hiawe to Abidjan po Rome po. E yin dide taidi yẹwhenọ to azan ṣinatọntọ, osun ṣinawetọ, owhe 1962 tọn. De Souza yin dide taidi yẹwhenọ daho Cotonou tọn to azan fọtọnnukunawetọ, osun ṣinawetọ, owhe 1981 tọn podọ e lẹzun yẹwhegan to azan koatọnnukunawetọ, osun wiawetọ, owhe 1990 tọn. E lẹzun nukọntọ na ogbẹ́ National Conference tọn to osun awetọ owhe 1990 tọn, E gọalo to ada nuhiho tọn mẹ ma nado dike na awhanfuntọ lẹ ni doalọtena ẹn. De Souza sẹn taidi nukọntọ High councils of the Republic sọn azán koatọnnukunatọ̀ntọ, osun awetọ owhe 1990 tọn yì azán gbannukundopotọ, osun atọ̀ntọ owhe 1991 tọn, to fie yè nọ ze tito ovo tọn doai po osẹn yọyọ lẹ po te. E gbidikọna togan Mathieu Kerekou nado kẹalọyi dide he yin zize dai, bosọ gọ Benẹ do osẹ́n he bọawu dé glọ. De Souza wẹ yin nukọntọ na ogbẹ́ Regional Episcopal Conference of Francofone West Africa tọn sọn owhe 1997 kakajẹ whenue e wá yin matintọ. E basi matintọ to azán wiatọ̀ntọ, osun atọ̀ntọ, owhe 1999 tọn to Ouidah.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":258,"character_repetition_ratio":0.085,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.252,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69515.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Isin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Isin yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Kwara Tọn glọ to Naijilia. Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Isin tọn ehe yin didesẹ sọn Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Irepodun tọn hoho lọ mẹ to 1996 podọ tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Owu-Isin tọn mẹ.\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 633 lẹdope bọ sọha gbẹtọ he to finẹ lẹ tọn sọ 59,738 sọgbe hẹ mẹhihia he wá aimẹ to 2006. \n\nSọha Posu tọn (Postal Code) lẹdo lọ tọn wẹ 251.\n\nLẹdo he mẹ gbẹtọ lẹ nọ nọ̀ to Isin \nTopẹvi voovo lẹ wẹ tin to Isin podọ ehelẹ wẹ:\nIsanlu Isin, Iji- Isin, Ijara isin, Owu isin, Iwo, Oke-Aba, Oke-Onigbin, Alla, Edidi, Odo-Eku, Oba, Pamo, Oponda, Igbesi, Eleyin, Kudu-Owode po mọmọ po. Topẹvi ehelẹ tin to agewaji Isin tọn: Igbaja, Ora po Ire po; podọ to wheyihọwaji: Ajasse Ipo po Oro po; podọ to whèzẹtẹnwaji: Oro-Ago, Olla po Osi po he tin to Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Ekiti tọn; podọ to huwaji: Apa, Arandun po Omu-Aran po.","num_words":202,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.264,"stopwords_ratio":0.03,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":34989.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/J.%20Martins","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Martins Okechukwu Justice (yii jiji to azán 29, Zósun, owhe 1977), mẹhẹsusu nọ ylọ po ahihundatọ sin yinkọ e tọn J. Martins.\nHẹ yin Ohanjitọ otò Naijilia tọn tọn, he sọ yin Ohan-owhe hantọ na hanjitọ devo lẹ podo nubayítọ.\nMẹhẹsusu yọn ẹ po ohan etọn lẹ de di \"Oyoyo\", \"Jupa\" podo \"Good or Bad\". Mẹdevo lẹ yọn ẹ po ohan he ji po P Square, \"E No Easy\". He sọ ko wazọn po hanjitọ devolẹ di Phyno, Ycee, Fally Pupa, DJ Arafal Koffi Olomide, podo Timaya.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn \nJ. Martins yin jiji to Onitsha, Ayimatẹn Anambra Tọn, to otò Naijilia tọn tọn, whẹndo etọn tọn sọn Ohafia, Ayimatẹn Abia Tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":151,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":40645.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jacob%20Sogboyega%20Odulate","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mẹgantẹnmẹ Jacob Sogboyega Odulate (1884-1962) he mẹlẹpo yọnẹn taidi Blessed Jacob yin tòvi tògbo Naijilia tọn. E yin Amasinzọnyọnẹntọ de, Dowatọ de, Wekantọ de, Ajọwatọ de podọ mẹhe basi amasin Alabukun tọn de po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nJacob yín jiji to whẹndo Asisi tọn de mẹ to otò Ikorodu tọn mẹ, To whẹndo Odulatẹe Odukanmade he wá sọn whẹndo Sẹnlu tọn he yin dopo to hẹnnumẹ Ramodu tọn to whẹndo Ahọlu tọn he tin to otò Imota tọn mẹ, ehe yin otò he sẹpọ Ikorodu pẹkipẹki. To whenuena e tin to owhe wiẹnẹmẹvi mẹ, e zọn afọ yì Abeokuta to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ, zọ̀nlinzinzin lọ dó yi Abeokuta sọ hẹn ẹn na osun Atọn pipli whẹpo e do jẹ dọn. To whenuena e tin to Abeokuta, e dukosọ hẹ nuyọnẹntọ Amasin basitọ de tọn he yinkọ etọn nọ yin Doto Ṣapara, bọ e sọ bẹ azọnpinplọn gando oyọnẹn tintindo dó Amasin bibasi ji to ede. Ojlẹ pẹvide godo, Jacob do azọnwhe Amasin bibasi tọn edetiti tọn ai, Fihe e ko bẹ Amasin wunmẹwunmẹ etọn titi lẹ dopọ te bọ e basi Amasin de he e ylọdọ Alabukun.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1884 lẹ","num_words":236,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74678.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jacques%20Cartier","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jacques Cartier yin Ajọwatọ Flansenu de podọ dodinnanutọ de. E yin jiji to 31 Awewesun 1491 tọn to Saint-Malo, to topẹvi de mẹ to Brittany he yin apadewhe France tọn. Bo nọgbẹ kakajẹ nudi 1 Zósun 1557. Mẹhe kúnhún whla atọ̀n (3) yì canada.\n\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":54,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.27,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":68190.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/James%20Monroe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"James Monroe (azán koatọ́n-nukunatọ̀ntọ Lidosun 1758 yi jẹ azán ẹnẹtọ Liyasun 1831) wẹ yin Tògan atọ́ntọ Amẹlika tọn (1817–1825), ewọ wẹ kàn owe lọ \"the Monroe Doctrine\". Ewọ wẹ yin godotọ to mẹhe yin apadewhé ogbẹ́ he wa nọ yin yiylọ to godo mẹ dọ \"Founding Fathers\" tọn he wa lẹzun tògan de lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":72,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":80686.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/James%20Oladipo%20Williams","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"James Oladipo Williams whẹyidotọ po Whẹdatọ dai tọn po otò Naijilia tọn he wazọn to Whẹdọtẹn Daho Awọnlin tọn yedọ: High Court of Lagos State. E lẹzun whẹdatọ to Whẹdọtẹn Daho Awọnlin tọn to azan tintan Ayidosun tọn owhe 1975, to whenuena awhanfuntọ lẹ to gandu bo jo azọn to Azan konukunawetọ Nuwhàsún owhe 1987 tọn.\n\nEwọ wẹ sọ yin otọ na Ayotunde Phillips po Oluwafunmilayo Olajumoke Atilade, he yin Whẹdatọgan the 14tọ po 15tọ po to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ, yé bọ dó yede go.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":112,"character_repetition_ratio":0.089,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60258.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jean-Pierre%20Baeumler","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jean-Pierre Baeumler ( 1 Liyasun 1948 - 22 Alunlunsun 2021 ) yin tonudọtọ flanse tọn. E yin dopo to ogbẹ Socialist Party tọn. E yin jiji to Oberbruck, France. Sọn 1989 jẹ 2014, Baeumler wẹ yin tatọ Thann, Haut-Rhin. Sọn 1988 jẹ 1993 podọ 1997 jẹ 2002, wẹ Baeumler ko yin dopo to ogbẹ wedegbẹ́ tonudidọ tọn lẹ mẹ.\nBaeumler yin kukutọ to 22 Alunlunsun 2021 tọn to whenuena e tindo owhe 71.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":94,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.328,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":65896.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jehovah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jehovah wẹ yin oyín Jiwheyẹwhe tọn he wekun asu Heblu tọn ẹnẹ ehelẹ יהוה nọtena. To Gungbe mẹ, wekun asu lọ lẹ YHWH wẹ nọtena wekun ẹnẹ Tẹtlaglamu lọ (יהוה) tọn lẹ. Eyin yinkọ jọun Jiwheyẹwhe Islaelivi lẹ tọn to Biblu Heblugbe tọn mẹ, bo sọ yin yiyi gbọn sinsẹn ju lẹ tọn dali nado yin dopo to yinkọ kẹaloyi Jiwheyẹwhe tọn ṣiawe lẹ mẹ.\n\nNa Juvi lẹ, YHWH wẹ yin yinkọ wiwe hugan Jiwheyẹwhe tọn, dile eyin kinkan do to Heblugbe hoho lọ mẹ do. Amọ na nukinkan lọ má dó wekun asi lẹ wutu ema nọ yọn ylọ, enẹwutu wẹ lehe yé na nọ ylọ yinkọ lọ dó ma ko yin dide basideji.\n\nYinkọ lọ ko sọ nọ yin yiylọdọ \"Yehova\" pọn to Heblugbe mẹ nado diọtẹnna wekun asu tẹtlaglamu tọn lọ lẹ. Nuhewutu eyin wẹ yin dọ wekun asi Heblugbe tọn lẹ nọ tin to oglọ na wekun asu lọ lẹ taidi ehe YHWH he zẹẹmẹdo הוֹהי wekun asi lọ lẹ wẹ to glọ. \n\nWekun asi he yin zinzan lẹ yin whiwhe sọn hogbe he ye nọ yi dó ylọ Oklunọ to Heblugbe mẹ yedọ \"Adonai\". To whenue yinkọ lọ yin zize dó wekun asu lọ lẹ mẹ enọ yin yiylọdọ \"YaHoVaH\" amọ Hógbe yiylọ lọ ma sọgbe. Ye nọ zanẹn poun nado diọtẹnna wekun asu tẹtlaglamu tọn lọ nido sọgan yin yiylọ wẹ.\n\nTo aṣa-liho, sinsẹn Ju lẹ tọn ma nọ jlo na nọ ylọ yinkọ lọ d'aga to whenue ye to hodọdego. Nu he zọn wẹ yin dọ ye do yise dọ yinkọ lọ yin yinkọ wiwe dé he ma dona nọ yin yiylọ.\n\nEnẹwutu, yé nọ zan tẹnmẹyinkọ lẹ dó nọ ylọ Oklunọ yetọn. Di apajlẹ, ye nọ zan HaShem (\"Yinkọ Lọ\") kavi Shem HaMeforash (“Yin he ma sọgan yin zẹẹmẹ basina lọ”).\n\nTo egbezangbe, sinsẹn atọ̀n he yin sinsẹn Ju lẹ tọn, sinsẹn Klistiani lẹ tọn po sinsẹn Malenu lẹ tọn po dọmọ dọ Jiwheyẹwhe dopo wẹ tin, he yin zẹẹmẹ basina to wẹ wiwe Klistiani lẹ tọn mẹ taidi Yahweh, bosọ yin kinkan diblayi whla fọtọ́n ṣiawe (7,000) po tẹnmẹyinkọ devo po he yin \"Elohim\" he sọ whla 2,500. Yahweh wẹ Ju lẹ uwọ nọ yawu zan.\n\nTo owe Alẹnu Yọyọ tọn mẹ, Yahweh lọsu yiyizan na oyin Jiwheyẹwhe tọn, enẹ wẹ bọ eyin yiyizan to yin Jesu tọn mẹ he yin Yahshua to Glẹkigbemẹ, \"Yahweh wẹ yin (Yah) bọ (shua) zẹẹmẹdo whlẹnmi. E dohia sọ Jesu zẹẹmẹdo Yahweh whlẹnmi kavi Jiwheyẹwhe whlẹnmi.\n\nDile Heblugbe ma do wekun asi lẹ taidi ogbe devo lẹ yedọ taidi Latin kavi glẹnsigbe. Enẹwutu wẹ wukun asu lọ yin lilẹdo ogbe Latin tọn mẹ dole JHWH. Ṣigba, to glẹnsigbe mẹ dole JHVH. Dile na ema do wekun asi lẹ, wekun asi lẹ yin yiyi dogọ na e ni do yọn ylọ. Enẹwutu JHVH lẹzun JEHOVAH.\n\nWekun asu ẹnẹ lọ lẹ yin JHWH to Jamanigbe mẹ, Flansegbe mẹ po Dutchgbe mẹ po, podọ depope to ehelẹ mẹ YHWH, YHVH, JHWH kavi JHVH to Glẹnsigbe mẹ po JHVH po to Gungbe mẹ. To Biblu Glẹnsigbe tọn delẹ mẹ enọ yin kinkan taidi \"OKLUNỌ\" he ye nọ yi wukun daho kẹdẹ do kanẹ́n taidi Asa Ju lẹ tọn ma na do ylọ yinkọ wiwe lọ. Biblu devo lẹ sọ nọ zan \"Yahweh\". \n\nEtomọṣo, Biblu he yin The Holman Christian Study Bible zan \"Yahweh\" bo sọ zan tẹnmẹyinkọ devo lẹ po wekun asu ẹnẹ lọ lẹ po dogọ.\n \nYinkọ lọ Jehovah wẹ sinsẹn Kunudetọ Jehovah tọn lẹ nọ zan hugan. Na yé basi lẹdogbedevomẹ Biblu yetọn tọn sọn we wiwe hoho KJV tọn mẹ. \n\nEma ye lẹ kẹdẹ wẹ bọ ylọ yinkọ wiwe lọ dọ Jehovah, mẹ devo lẹ lọsu nọ ylọ ẹ ga. Sinsẹn susu lẹ wẹ ko to yinkọ lọ zan Jehovah zan todin he ye mọdọ Kunudetọ Jehovah tọn lẹ ko to zinzanẹn. Enẹwutu ma sọ yin Kunudetọ Jehovah tọn lẹ kẹdẹ wẹ to yinkọ lọ zan ba.","num_words":742,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":71334.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jijili-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jijili-gbe lọ, Tanjijili, he sọ yin yinyọnẹn di Ujijili, yin ogbè Plateau tọn de to Naijilia. E yin dopo to ogbè susu he nọ yin alọdlẹndo di ogbè Jili tọn lẹ (Jilic languages).\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":47,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":37594.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jij%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jijọ yin nuhe nutogbẹ lẹ nọ wa kavi lehe ye nọ yinuwa do. Jijọ sọgan yin yinyọnẹn kavi mayọnẹn. E sọgan yin nuhe mẹ de dugu etọn kavi nuhe yé plọn. Jijọ sọgan yin yizan to hohidọ mẹ, hodidọ sọgan yin yiyizan to nuwiwa kavi to nukinkan mẹ he nọ yinuwado lẹdo he mẹ mẹde tin tẹ ji. Hodidọ lẹ nọ yin zẹẹmẹ basina ganji nado dó Jijọ hodọtọ lọ tọn hia. To linlẹn de mẹ, Jijọ yin kọdetọn ayidego tọn de he nọ sọawuhia to whenue nudida lẹ tõn. Nudida delẹ nọ doglẹ hugan devo lẹ. Eyin Jijọ yetọn yin yinyọnẹn, e zẹẹmẹdo dọ ye yọn nuhe wa ye te. E yin ye ma yọn nuhe wa ye te, Jijọ yetọn ma yin yinyọnẹn. Gbẹtọ lẹ nọ ze alọ yetọn hlan godo to mayọnẹn mẹ vlavo eyin ye ko doalọ nuylankan de mẹ. Ehe nọ yin wiwa na miwlẹ po kanlin devo lẹ po he dugu nugonu lanmẹtọn dopolọ lẹ. Nugonu ehe nọ gọalọ nado họnna nuhe nọ hẹn awugble wa lẹ. Jijọ nọ yin ṣiṣadopọ po nugonu agbasa tọn lẹpo. Nugonu agbasa tọn nọ yinuwa bosọ nọ doayi nuhe jọ lẹ go. E nọ dike bọ Jijọ delẹ nọ di yedelẹ. Apajlẹ dopo wẹ diọdo he nọ sọawuhia sọn ovu whenu kakayi mẹhomẹ. Ehe nọ bẹ nugonu homẹ tọn he nọ yinuwa do whinwhẹn po Jijọ po ji lẹ hẹn. Gbẹtọ lẹ nọ yi hogbe lọ 'Jijọ' zan nado do aliho he mẹ gbẹtọ lẹ nọ yinuwa po yedelẹ po te hia. Ovi lẹ nọ yin pinplọn nuhe yin jijọ dagbe po jijọ ylankan po. Jijọ dagbe nọ yin zẹẹmẹ basina nado hundonuvo na mẹdevo lẹ. E nọ yin walọ de he mẹlẹpo to lẹdo lọ mẹ nọ donukun sọn mẹdẹvo lẹ dẹ.","num_words":298,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":82910.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jij%E1%BB%8Dho","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jijọho yin ojlẹ he Avun kavi awhan depope ma tin. To ada he gblo mẹ, Jijọho zẹmẹdo ninọmẹ kọndopọ tọn abọẹ kavi whiwhẹ he ma yin aliglọnna gbọn nudepope dali, di whẹndo dé he ma do nuhe na wluii. Gbẹtọ susu lẹ pò tito lẹ po jlo Jijọho. Ogbẹ dopo he yin didoai nado hẹn Jijọho wa to Akọta lẹ ṣẹnṣẹn podọ nado hẹn podo wa na awhan lẹ wẹ, Alẹnu Akọta lẹ tọn. To whẹkẹwhan tintan godo whenue e ma glọnalina whẹkẹwhan awetọ, e yin adadiọna po kọndopọ Akọta lẹ tọn po he tẹnpọn nado hẹn aihọn tin to Jijọho mẹ. Ehe zẹmẹdo dọ eyin Akọta de yin awhantọn gbọn Akọta Devo dali bọ e ma yin ewọ wẹ dinho hagbẹ he po lẹ na yiavun naẹ. Aliho ehe mẹ wẹ kọndopọ akọta lẹ tọn yiavunlọ na South Korea po Kuwait po te to whenue ye yin awhantọn. Martin Luther pẹvi kan to weklanhanmẹ etọn sọn ganhọ Birmingham tọn mẹ dọmọ Jijọho nugbo ma yin dọ hunyanhunyan ma na tin gbà, ṣigba awusọhia whẹdida dodo tọn dona tin. To hogbe devomẹ Jijọho nugbonugbo hugan dọ nuhahun ma tin, amọ mẹtọnhopọn dona tin, enẹ wẹ nọ hẹn Jijọho wa. Afred Nobel dowatọ Ajọ whemẹwhemẹ tọn na nunina Vonọtaun de (Nobel prize) na mẹhe wá nususu nado hẹn jijọho tin to aihọn mẹ lẹ.\n\nNuyise Sinsẹn Tọn Po Jijọho Po\n\nBuddhist lẹ yise dọ alọ sọgan jẹ Jijọho go eyin yajiji lẹpo doalọte. Nado mọdọ yajiji doalọte bọ Jijọho hẹnai mẹsusu tẹnpọn nado hodo nuplọnmẹ he yin yiylọdọ, Nugbo Gigonọ Ẹnẹ́ Júù Lẹ tọn po Klistiani lẹ tọn po. Yise dọ Jijọho nugbo tọn nọ wa sọn haṣinṣan mẹdetiti tọn hẹ Jiwheyẹwhe po mẹ. Jésù Klisti he yin yiylọdọ Ahọvi Jijọho tọn to owe Isaiah tọn mẹ dọmọ yẹn jo Jijọho ṣie dó na mi, yẹn na Jijọho ṣie mi, yẹn ma na mi to aliho he mẹ aihọn nọ na mẹ te gba. Mí dike ahun mítọn biọ bẹwhlu mẹ blo, mi dibu blo. Jòhánù 14:27.\n\nJijọho Ahunmẹtọn","num_words":358,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":88325.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jimi%20Agbaje","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olujimi Kọlawọle Agbaje he ye sọ nọ ylọ dọ Jimi Agbaje he yin jiji to azan awetọ osun atọntọ owhe 1957 tọn, e yin amasinzọnwatọ yovo tọn de podọ tonudọtọ tovi Naijilia tọn de. E whlẹn ogantẹn ayimatẹngan tọn to Awọnlin to 2015 po 2019 to tonudọgbẹ People's Democratic Party tọn glọ ṣigba e ma yin dide to ojlẹ awe lọ lẹ depope mẹ.\n\nVuwhenu po vivẹnu etọn po na tonudidọ\nYe ji Jimi Agbaje to azan awetọ osun atọntọ owhe 1957 tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ, oyin mẹjitọ etọn lẹ tọn wẹ, mẹtogantẹnmẹ Julius Koṣebinu po whesi Margret Ọlabisi, mẹplọntọ Agbaje wẹ ovi awetọ he mẹjitọ etọn lẹ ji, oyín viplọnji yetọn tọn wẹ Ṣẹgun Agbaje he yin anadenanutọ akwẹ sẹdotẹn Guarranty Trust Bank tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nTonudọtọ lẹ to Naijilia\nOvi he ye ji to owhe 1957 lẹ","num_words":167,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":84784.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jimi%20Solanke","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jimi Solanke yin jiji to Liyasun, Owhe 1942 tọn mẹ. Aihun susu he gando nupinplọn-do-plọnnu go wẹ e nọ basi.\n\nTito wehihia etọn tọn\nSolanke hiawe bo tọ́n to Wehọmẹ Alavọ tọn Ibadan tọn fihe e yi gbedewema te to Aihundida Nupinplọn-do-plọnnu tọn mẹ.\n\nAzọn etọn taidi Aihundatọ de\nTo whenue e fo wepinplọn etọn godo to Ibadan, e yi otò Amẹlika tọn fihe e dó Ogbẹ Aihundida Nupinplọn-do-plọnnu tọn ai te he Ogbẹ lọ nọ yin yiylọdọ Gbe African Review bọ yanwle yetọn wẹ nado ze Aṣa Ayọnu lẹ tọn daga. Ogbẹ ehe lẹpo wẹ nọ dó Avọ he dó Aṣa Ayọnu lẹ tọn hia, bọ Aihun yetọn lẹ nọ yin bibasi to Wehọmẹ mẹyugbeji tọn lẹ kẹdẹ. Otò Kalifonia tọn mẹ wẹ e to azọn Aihundida he gando Otan go lẹ basi te.\nAzọnwhe linlin tọn CNN nọ ylọẹdọ Otanpintọ. E wa lẹkọdo Togbo Nàìjílíà tọn mẹ po atọn to gbẹvi etọn lẹ mẹ bo dó azọnwhe Tele tọn he nọ yin Nigerian Television Authority(NTA) tọn ai to Owhe 1986. E saba nọ yin tlọntlọngbọn to Otan he tin to suhugan Aihun Nupinplọn-do-plọnnu tọn he Ola Balogun nọ dé tọn lẹ mẹ. E sọ yin dopo to aihundatọ he tin to Kongi's Harvest enẹ wẹ otanwe he Wole Soyinka kan lẹ mẹ.\n\nAihun he mẹ e tọn te lẹ\nKongi's Harvest\nṢango (1997)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":267,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":45758.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jimmy%20Carter","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"James Earl Carter, Jr. (mẹhe yin jiji to azán tintan Kọ́yànsun 1924) wẹ togán 39tọ he dugán to Amẹlika.\nYè na ẹn ajọ̀ tangan jijọho tọn (Nobel Peace Prize) na nukọnyiyi jijọho tọn to ojlẹ etọn mẹ wutu.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1924 lẹ","num_words":59,"character_repetition_ratio":0.025,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":54758.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jimmy%20Johnson%20%28aihundat%E1%BB%8D%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jimmy Johnson (1940 jẹ azán ṣiantọ̀ntọ Liyasun 2020) yin aihundatọ he yin tovi Naijilia tọn de, e yin wekantọ de podọ linlinnamẹtọ de, he mẹlẹpo yọnẹn taidi Okoro to adà he e yiwa to sinima The Village Headmaster mẹ he e basi to Nigerian Television Authority to owhe 1980 lẹ mẹ. To azán ṣiantọ̀ntọ Liyasun 2020 mẹ, Johnson basi matintọ to Dotowhe Garki tọn mẹ to Abuja to whenuena e tindo owhe kande-awe.\n\nAzọ́n etọn\nE bẹ azọ́n aihundida oploji tọn etọn jẹeji to otò Ibadan tọn mẹ to bẹjẹeji owhe 1960 lẹ tọn, Johnson wazọn hẹ Wole Soyinka to Orisun Theatre Company po Mbari Club po he yin fihe nuwiwa aṣa tọn he nọ dọn ayidonugo nukantọ lẹ, yẹdidenanutọ lẹ po hànjitọ vijiji Aflika tọn sọn aflikagbeji lẹ ji te, Amẹlikanu lẹ po kalebianu lẹ po , taidi Soyinka, Ulli Beier, Chinua Achebe, Christopher Okigbo, Mabel Segun, J. P. Clark, Christopher Kolade, Lindsay Barrett, Demas Nwoko, Tunji Oyelana, Jimi Solanke po Bruce Onobrakpeya po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":221,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":57435.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jodel%20Dossou","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jodel Harold Oluwafemi Dossou (mẹhe yin jiji to azán fọtọnnukunawetọ, Whejisun 1992 tọn) yin bọlu hotọ otò Benẹ tọn dé he ko ho bọlu hẹ bọlu-hogbẹ Ligue 1 club Clermont tọn po bọlu-hogbẹ otògbo Benẹ tọn po.\n\nAzọn etọn\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":54,"character_repetition_ratio":0.036,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":48825.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Joeboy","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Joseph Akinwale Akinfenwa-Donus (mẹhe yin jij to azan konukundopotọ Nuwhàsun tọn to 1997), yin yinyọnẹn gbọn mẹsusu dali taidi Joeboy, e yin hanjitọ Naijilia-nu de he sọ nọ kan ohàn.\n\nOtàn vuwhenu etọn tọn podọ azọn etọn taidi hanjitọ de\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":55,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":51902.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/John%20Aiken","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Donald John Judson Aiken (mẹhe yin jiji to azán tintan, Alunlunsun owhe 1932 tọn bo nọgbẹ̀ jẹ azán awetọ, Abohusun owhe 2021 tọn) yin bọọlu ice hockey tọn hotọ de. \nE ho bọọlu ice hockey tọn na bọọluhogbẹ Montreal Canadiens tọn to National Hockey League mẹ to owhe 1957 po 1958 ṣẹnṣẹn. Eyin jiji do oto Arlington, Massachusetts tọn mẹ.\nAiken basi matintọ to azan awetọ Abohusun owhe 2021 tọn mẹ, to whenẹnu edo owhe 89. Otò etọn mẹ Massachusetts wẹ eku do.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":106,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.252,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":67517.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/John%20F.%20Kennedy","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"John Fitzgerald Kennedy (azán gbanewhedopotọ Nuwhàsún, owhe 1917 yi jẹ azán konukunawetọ Abohusun, owhe 1963 tọn)yin togbogan gbanatọ́ntọ oto Amẹlika tọn. Nọvisunnu etọn lẹ wẹ Robert F. Kennedy po Ted Kennedy po, bo sọ yin asu tintan na Jacqueline Kennedy Onassis.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":64,"character_repetition_ratio":0.029,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":43070.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/John%20Wesley","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"John Wesley (yin mẹ he yé ji to owhe 1703 jẹ Whejisun 1791). Yin yẹwhegan de to yovotomẹ. Eyin nukọntọ na Revival Movement he yin sinsẹn England tọn de he nọ yin yiylọdọ Methodist. Eyin dopo to dowatọ sinsẹn Methodist tọn lẹ mẹ, bo ko sọ wa sinsẹnzọn susu lẹ do sinsẹn lọ támẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1703 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1791 lẹ","num_words":79,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":75398.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Joke%20Silva","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Joke Silva he yin jiji to azan gbanewhèdopotọ, Zosun owhè 1961 yin ayihundatọ, anadenanutọ́ podọ ajọwatọ dé. É yi wehọmẹ alavọ tọn University of Lagos po Webber Douglas Academy of Dramatic Art po to London.\nJoke Silva bẹ ada tangan dè hẹn to whenuena é pè hẹ ayihundatọ Colin Firth po Nia Long po to sinimọto he yin babasi to oto Brítánì po Canada po he hosọ etọn yin The Secret of Laughter of Women. To owhè 2006, e yin dide taidi yọnnu he yọn hugan aihunda hugan na azọn he e wa to sinimọto Women's Cot mẹ. Enẹgodo yé sọ na ẹn gigopanamẹnu to owhè 2008 na ada he go e penukundo taidi onọ daho (Grand Mother) to sinimọto White Waters mẹ.\nJoke Silva wlealọ po ayihundatọ Olu Jacobs po. Ye omẹ awelẹ kọngbedopọ bo dó azọnwhe Lufodo Group te. Azọnwhe lọ nọ penukundo sinimọto babasi po nupinplọn nado lẹzun aihundatọ dagbe po go. Joke Silva yin anadenamẹtọ to azọnwhe lọ. E wọ dopolọ wẹ sọ yin dowatọ anadenanutọ́ na Malete Film Village to kọndopọmẹ hẹ wehọmẹ alavọ Kwara State University tọn po.\nTo azan gban ewhè dopo, Zosun owhè 2014, é mọ gigopanamẹnu he klo hugan to oto Naijilia tọn mẹ Order of the Federal Republic yi to tatọ-tonọ Abuja tọn.\n\nOtań gbẹzan etọn tọn\nJoke Silva yin jiji to Awọnlin dó whẹndo Amaro he dó ovi ẹnẹ tọn mẹ. Onọ etọn Adebimbola Silva, he yin dotozọnwatọ ku to Liyasun, owhè 2015. Otọ etọn Emmanuel Afọlabi Silva yin whèdatọ dai tọn.\nJoke Silva yi wehọmẹ daho Holy Child College to Awọnlin.\nTo whenue Joke to wehọmẹ alavọ tọn, e kọnawudopọ po ogbè dè he tindo aihunkantọ Bode Osanyin po hansinọ Stella Monye po.\nJoke Silva yi gbọjẹ na whèdopo sọn wehọmẹ, bo yi whenu lọ dó bẹ azọn aihundida tọn. Enẹgodo Silva sẹtẹn yi yovotomẹ Glẹnsi tọn fie é plọn sinimọto te, to Webber Douglas Academy of Dramatic Art te to tatọ-tonọ London tọn.\nTo whẹwhẹ whenu mẹjitọ etọn lẹ jẹagọ dó nudide etọn taidi aihundatọ dè,ṣigba to whenu pẹde godo,yé kẹaloyi azọn lọ̀ na kọdetọn dagbe he Joke to didó to azọn lọ mẹ.\nTo ojlẹ pẹde godo, nulẹ ma sọ to yiyi ganji dile Joke jlo dó, ehe wẹ zọn bọ e dó lẹkọ dó wehọmẹ nado plọn Glẹnsigbe to wehọmẹ alavọ tọn University of Lagos to Awọnlin.\n\nAzọn Aihundida etọn tọn\nJoke Silva ko sọawuhia to sinimọto Glẹnsigbe po Ayọgbe po susu mẹ. Dopo to sinimọto glẹnsigbe tọn he mẹ e sọawuhia te to owhè 1990 wẹ Mind Bending.\nTo owhè 1993, e sọawuhia to Owurolojo mẹ, enẹgodo Violated to owhè 1995. To owhè 1998, e kọnawudopọ po Colin Firth po Nia Long po to sinimọto he yin bibasi to Brítánì po Canada po mẹ he hosọ etọn no yin The Secret Laughter of Women fie e zan tẹnmẹyinkọ Nene te.\nTo owhè 2002, Joke Silva sọawuhia po Bimbo Akintola po to sinimọto Keeping Faith mẹ. Akintola na pipa susu Joke Silva bọ e dó yinkọ na ẹn sọ Aunty Joke na alọgọ he e basi na Akintola to aihundida sìn azọn mẹ. \nTo owhè 2002 dopolọ, Joke Silva po asu etọn Olu Jacobs po nọpọ dó basi sinimọto he ye ylọ dọ The kingMaker.\n\nGigopanamẹnu he é móyi\nTo Kọ́yànsun owhè 2012, azọnwhe he nọ penukundo amasin po osẹn gbígba po go United Nations Office on Drugs and Crime de Joke Silva taidi Afọzedaitọ yinkọ dagbe azọnwhe lọ fọn. Silva zan owhè atọ̀n po azọnwhe lọ po.\n\nOtàn Yidogọ Gbẹzan etọn tọn\nJoke Silva wlealọ hẹ ayihundatọ numimọnọ Olu Jacobs, ye sọ ji ovì Awe. Ye omẹ awelẹ pe to owhè 1981 to aihundatẹn National Theatre tọn to awọnlin whenue yé to hunwhẹ jijizan otògbo Naijilia tọn basi.\nSinimọto delẹ he mẹ e sọawuhia te wẹ:\n Laughter of Women (1999)\n Last Wedding (2004)\n Women's Cot (2005)\n 30 days (2006)\n Eewo Orisa (2007)\n The Secret\n The Royal Hibiscus Hotel (2017)\n Potato Potahto (2017)\n Chief Daddy (2018)\n Diamonds in the Sky (2019)\n Two weeks in Lagos(2019)\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":793,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.01,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":77476.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jon%20Arnett","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jon Dwane \"Jaguar Jon\" Arnett (Lidosun 20, 1935 – Alunlunsun 16, 2021) E yin banọhotọ oto Amẹlika tọn. E tin to ogbẹ tintan banọhotọ Amẹlika tọn. \nE yin jiji to Los Angeles, California. E ho banọ hẹ Los Angeles Rams sọn 1957 jẹ 1963 podọ na ogbẹ Chicago Bears sọn 1964 jẹ 1966.\nArnett basi matintọ to Alunlunsun 16, 2021 gbọn azọn ahun tọn dali to Lake Oswego, Oregon to whenue e tindo owhe 85.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":100,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.315,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":77779.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jona%20Jang","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jona David Jang yin awhanfuntọ he ko yi gbọjẹ bosọ yin tohodọtọ to Otò Naijilia tọn mẹ. Bosọ du Ayinmatẹngan to ayimatẹn Plateau tọn mẹ sọn nuhe bẹ sọn owhe 2007. Enẹ wẹ whenue awhangbeyantọ he yinkọ etọn nọ yin awhanfuntọ lbrahim Babagida jẹ gandu do ayimatẹn Benue po Gongola po tọn ji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":63,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":105949.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jose%20Pliya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jose Pliya (yin jiji to 17 Lidosun, owhe 1966 to Cotonou) yin Wekantọ de, Anadena-aihuntọ dé po Aihundatọ dé po he wa sọn Otogbo Benẹ. To owhe 2003 mẹ e yin nina gigopanamẹnu na wekinkan he basi lẹ to Académie française.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":54,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":40144.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Joseph%20Bodurin%20Daudu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Joseph Bodurin Daudu SAN, (mẹhe yin jiji to azán gbanewheatọ̀ntọ, awewesun, owhe 1959 tọn) yin whẹdatọ nukundeji dé to Naijilia.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nDaudu yin jiji to azán fọtọnukunawe tọ osun wiawetọ owhe 1959, to Ogori-magongo Ayimatẹn kogi tọn to Naijilia. E yi Bachelor's degiri to Wehọmẹ Osẹ́n tọn mẹ to Wehọmẹ Daho Ibadan tọn, bo mọ Àzọ́n to Owhe 1980 Ṣigba bo lẹzun Ògán to 1995.\n\nAzọn etọn\nE bẹ azọn etọn jẹeji to Owhe 1980, owhe lọ mẹ wẹ e sọ yin yiylọ́ dó Bar. To Avivọsun, Owhe 2010 tọn mẹ, E yin dide Taidi Ògán Nigeria Bar Association tọn. E tin to otẹ̀n lọ mẹ kaka jẹ whenue Okey-Wali yi otẹ̀n etọn to Avivọsun, Owhe 2012 tọn. E yin ogán Nigeria Body Of Benchers tọn na Owhe Ṣinatọ̀n (2002-2010) bo lẹzun Life Bẹencher to Owhe 2010, owahè lọ mẹ wẹ E yin dide taidi ogán NBA tọn. E yin omẹ nukundeji na ogbẹ́ International Council of Jurist lẹ tọn, fihe e sẹ̀n taidi Secretary-General te.\n\nSọ pọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1959 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":214,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.267,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":56622.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Joseph%20Hoteyin%20Abiona","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Joseph Hoteyin Abiona (yin jiji to 14 Afínplọsun 1925) yin ṣọṣigán Naijilia-nu. E kú to 1 Alunlunsun 2022, whenue e do owhe 96.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":34,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.304,"stopwords_ratio":0.029,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":54660.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jos%C3%A9%20Alves","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"José Alves dos Santos he jẹ yinkọ he ye nọ ylọ dọ Zague (e nọgbẹ sọn azan aotọ Avivọsun owhe 1934 jẹ azan Alunlunsun owhe 2021 tọn) yin bọlu hotọ otò Brazil tọn. E nọ hò bọọlu na otò Kọlẹntinu lẹ tọn to otò etọn titi mẹ. E sọ nọ ho bọọlu na bọọluhogbẹ Amẹlika tọn to otò Mexico tọn mẹ.\nAlves basi matintọ to azan fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ Alunlunsun tọn owhe 2021 tọn to whenuena e yin owhe 86 mẹho.\n\nAlọdlẹndonu Lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":102,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74627.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jos%C3%A9%20Luis%20Caballero","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"José Luis Caballero (yin jiji to azan ko-nukundopotọ Ayidosun, owhe 1955 tọn mẹ). E yin balọnhotọ Mẹziko tọn dé. E dotana to agbàwhinwhlẹn sunnu lẹ tọn to 1976 aihundida lanmeyiya tọn jlẹkaji tọn . E tọnta bo mọ nunina gànkuẹ sika tọn yi to aihundida otò Amẹlika tọn lẹ mẹ. E yin jiji to otò Mẹziko tọn mẹ. Caballero kú to Azan Wiẹnẹ tọ Alunlunsun Owhe 2021 tọn, to otò Mẹziko tọn mẹ, to whenue e tindo owhe kandekoatọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1955 lẹ","num_words":102,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70665.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jos%C3%A9%20Manuel%20Caballero","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"José Manuel Caballero yin jiji to azán wodopotọ Abòhúsun owhe 1926 tọn. E yin tovi Spain tọn de. Bo yin otanwe kantọ podọ ohomilomilo kantọ de. Eyin jiji to tòpẹvi Jerez tọn mẹ to oto Spain tọn mẹ. To gbagbla owhe 1944 Po 1948 tọn po mẹ. To nudi owhe 1954 tọn mẹ e lẹzun wekantọ bọ to nukọnmẹ e wa lẹzun deputy editor linlinamẹwe papeles de son mrmadans tọn. To 1971 e bẹ azọ wiwa na Lexicography Seminar of the Royal Spanish Academy jẹeji bo no finẹ kakajẹ 1975\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1926 lẹ","num_words":110,"character_repetition_ratio":0.028,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.266,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":98271.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jubril%20Martins-Kuye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jubril Martins-Kuye yin Dopo to hagbẹ tonudọtọ tọn sọn Azan fọtọnnukundopotọ owhe 1942 jẹ Azan fotọnnukunnawetọ osun tintan owhe 2021 tọn. É ko hiawe to Naijilia po United States po whẹpo dó biọ tonudọgbẹ mẹ. Martins-kuye yin ọgbẹni dagbe De to ọgbẹ Social Democratic party tọn hosọ yin dide taidi sẹnnamẹtọ dé. É kọnawudopọ hẹ United Nigeria Congress Party (UNCP)tọn mẹ to vivọnu gandudu Sani Abacha tọn whenu. Bo ma tindo kodeton dagbe nado biọ ganzinpo ayimatẹgan ogun tọn to owhe 1999. E wa yin dide dó ogantẹn he nọ mọdona Akuẹzizan ayimatẹn lọ gbọn Togbogan Olusegun Obasanjo. É nọ otẹn lọ mẹ kakajẹ owhe 2003 tọn. To owhe 2010, E lẹzun ogàn he nọ mọdona ajọwiwa to gandudu Togbogan Good luck Jonathan, e nọ otẹn enẹ mẹ kakajẹ 2011.\n\nAzọn etọn lẹ\nMartins-kuye yin jiji to Azan fọtọnnukundopotọ osun ṣinatọntọ owhe 1942 tọn to Agọ Iwoye, Konsitituẹnti ìjẹ̀bú tọn to Ayimatẹn Ogun tọn, E tindo nọvisunnu (Muraino Ademola kuye). É plọnnu gando Lehe ye nọ deanana nulẹ do to wehọmẹ Alavọ Ibadan tọn mẹ (University of ibadan) to owhe (1965 jẹ1968) bosọ hiawe Ajọwiwa tọn to wehọmẹ Alavọ Harvard tọn (Harvard University business school)bo fo wehọmẹ to owhe 1983. Martins-kuye yin dide taidi mẹhe nọ gọalọ to Akuẹzizan dó dagbe ji lẹ.\nMartins-kuye yin hagbẹ tonudọtọ Social Democratic party (SDP) tọn bosọ yin sẹnnamẹtọ Togbo Naijilia tọn Atọ̀ntọ(Nigeria third republic).\n\nGandudu Ọbásanjọ́ po Yar'adua po tọn\nMartins-kuye lẹzun Dopo to hagbẹ tonudọgbẹ United Nigeria Congress Party (UNCP) tọn to vivọnu gandudu Awhangan Sanni Abacha tọn. eyin dide na otẹn ganzinpo Ayimatẹngan Ogun tọn to tonudọgbẹ PDP tọn, Ṣigba bo ma bọ họmẹ. Martins-kuye wa yin dide taidi ogan na Akuẹzinzan po Ayimatẹn lẹ to osun sidopotọ owhe 1999 tọn to Gandudu Togbogan Naijilia tọn Olusẹgun Ọbásanjọ́ glọ, E wazọn kakajẹ osun ṣidopotọ owhe 2003 tọn. To ojlẹ Ẹnẹ lẹ gblamẹ, Akuẹsẹdotẹn Savannah (Savannah bank)yin susu to osun Awetọ Owhe 2002 tọn. Taidi ogàn na Akuẹzinzan, Togbo Naijilia tọn ko duale susu he hugan gbedepọn. Martins-kuye dó ede hia taidi baba Daho na tonudọgbẹ Ayimatẹn Ogun tọn, bosọ yin Anadenanutọ po na yé. É sọ emi dé gbenga Daniel Taidi Ayimatẹngan, ṣigba to owhe 2010, Èmi lẹzun Agbawhlentọ hẹ ẹ.\n\nAnadenanutọ na nukọnyiyi po nusisa togbo tọn po\nMartins-kuye yin dide taidi Anadenanutọ nukọnyiyi po Nusisa Togbo tọn to osun Atọ̀ntọ Owhe 2010 tọn nado to tẹnmẹpọn na Togbogan Good luck Jonathan, ṣigba Ayimatẹngan gbenga Daniel jẹagọdo ehe na e sọ sọ e ma yin dopo to hagbẹ he dona tin to otẹn lọ mẹ. Nukọntọ ọgbẹ PDP tọn kan owe Whẹsadokọnamẹ tọn hlan Azinponọ Daho PDP tọn, Prince Vincent Ogbulafor. To Whenue e ko biọ Azọnwhe godo to Azan sidopotọ osun Ẹnẹtọ owhe 2010 tọn, E kan Lehe Azọnwhe lọ to nukọnyi dó bọ Basi Vọjlado lẹ, bọ bọ sọ Nudepope he sọgan hẹn gbẹninọ bọawu na gbẹtọ lẹ ni yin wiwa.\n\nAlọhẹndotena Azọn po Oku etọn po\nGandudu Martins-kuye tọn vọ to Owhe 2011. É ku to Agọ Iwoye to Azan fọtọnnukunawetọ osun tintan owhe 2021 tọn.\n\nAlọdlẹdonulẹ","num_words":598,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66543.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jumoke%20George","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jumoke George (Olajumoke Amoke Olatunde George) yin aihundatọ otò Naijilia tọn dé, sinima-bayitọ po sinima-zọ́nwatọ dé po. E ko daihun to ayọgbe mẹ podọ to glẹnsigbe mẹ to sinima Nollywood tọn mẹ bo ko sọ basi tito Televizion tọn susu lẹ to Otò Naijilia tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn po wehọmẹ yiyi etọn po\nJumoke George yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunatọ̀ntọ Afínplọsun tọn. E wá sọn otò Ibadan tọn mẹ, he yin apadewhe Ayimatẹn Oyo tọn. Awhanfuntọ Otò Naijilia tọn wẹ otọ́ etọn yin podọ onọ-pẹvi etọn yin dotozọnwatọ dé he nọ wazọn na awhanfuntọ lẹ. Mẹjitọ George tọn lẹ klan to whenue e tin to pẹvi, otọ etọn po onọ-pẹvi etọn po dè wẹ George nọ. To whenue wíwọ wa ewọ po onọ-pẹvi etọn po ṣẹnṣẹn godo, otọ etọn yan-ẹn sọn whegbe to whenue e tin to wehọmẹ daho, enẹwutu George yin nukunpedego gbọn họntọn etọn lẹ dali. George yi wehọmẹ Command Children School Ann's Barracks Yaba, to Awọnlin; the Army Children School, to Otò Kano tọn mẹ; the Anglican Grammar School, Orita mefa, to Otò Ibadan tọn mẹ. George yi Government Technical College, to Osogbo fihe e plọnnu gándo Business Administration te.\n\nAzọn etọn\nGbọn hẹnnu-họntọn dé dali, azọn aihundida yin didohia George to whenue e tin to owhe ṣiantọn mẹ.\nE daihun oploji tọn po National Television Authority (NTA) to Otò Ibadan tọn mẹ. E biọ ogbẹ aihundida NTA tọn mẹ to Otò Ibadan tọn mẹ. Gbọn alọgọ Victor Ashaolu tọn dali, Jumoke biọ ogbẹ aihundida Ayọgbẹ tọn mẹ.\nTo whenue e ma tindó kọdetọn dagbe depope to azọn lọ mẹ, George lẹzun dopo to gbẹ-vi Freelance and Independent Broadcasters Association of Nigeria (FIBAN). Jumoke deanana tito Televizion tọn atọ́n (5) he hẹn alọ etọn jan taun sọn azọn aihundida tọn mẹ.\n\nAihun he e da lẹ\nEekan soso, 2009\nThe Wedding Party, 2016\nMy Wife & I, 2017\nThe Ghost and the Tout, 2018\nLove Castle, 2021\n\nAjọ̀ lẹ\nE mọ ajọ̀ City People Movie Matriarch Recognition yi to owhe 2018 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":410,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":49978.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Justo%20Gallego%20Mart%C3%ADnez","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Justo Gallego Martínez yin jiji to azán kotọ zósun owhe 1925 jẹ azán gbanewẹ̀-awetọ Abọ̀húsun owhe 2021, so yin yinyonuen di Don Justo, e yin sinsẹ́ngan de to Spain.\nE yin yinyonuen di mẹhe no gbá sinsẹ́nhọ̀ lẹ to Mejorada del Campo bẹsọn owhe 1961. Susu azọ́nwanu họ̀ gbigba tọn lọ lẹ mẹ we yin azọ́nwanu gbigble he ye vọ́ jlado lẹ. Don Justo klan ohọ̀ lọ dovo na Our Lady of the Pillar (Nuestra Señora del Pilar).\nGallego Martínez kú to oto Madrid tọn me to azán gbanewẹ̀ awetọ Abọ̀húsun owhe 2021, to owhe 96 mẹvi.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1925 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":138,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.036,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":78829.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/J%E1%BB%8Dwam%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hogbe lọ Jọwamọ kavi Jọwamọnu nọ yin yiyizan taun na nuhe ma yin dida gbọn gbẹtọ lẹ dali. Nuhe taidi lẹdo, jẹhọn, ninọmẹ aimẹ tọn po mọmọ po. lẹnnuyinyọnẹntọ lẹ plọn lehe jọwamọnu lẹ nọ wazọn do. Nuhe yin dida gbọn gbẹtọvi dali lẹ nọ saba yin yiylọdọ Nudida gbẹtọ tọn lẹ. Sọn pọndohlan de mẹ, gbẹtọvi lẹ yin apajlẹ dopo to jọwamọnu lẹ mẹ. Egbesọegbesọ wẹ gbẹt��vi lẹ nọ yinuwa po yedelẹ po to lẹdo jọwamọ tọn de mẹ.","num_words":80,"character_repetition_ratio":0.089,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.213,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70203.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kadara%20Enyeasi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kadara Enyeasi yin vijiji otò Naijilia tọn. E yi wehọmẹ Alavọ tọn Ayimatẹn Awọnlin tọn bo plọn Amasinzọn. Ṣigba azọ́n Fotodide tọn wẹ yin alọnuzọ́n he e yinwanna hugan. Fotodide lọ wẹ e sọ nọ basi hugan. E nọ dè foto bo do nọ ze ayiha do nulinlẹn gbẹtọ lẹ tọn ji. Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ wẹ e nọ nọ̀ bo sọ nọ wá alọnuzọn etọn ehe te. Alọnuzọn etọn ko zọn bọ mẹsusu yọnẹn to Naijilia, Aflika podọ ga to yovotomẹ (New York) lọsu.\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":96,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58964.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kakanda-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kakanda (he sọ nọ yin yiylọ dọ Akanda, kavi, Hyabe) yin ogbè Nupenu lẹ tọn de to Naijilia. Kakanda nọ yin dido to Kupa po Eggan (sẹpọ fie Tọsisa Niger po Benue po tọn pé dopọ te) po gọna lẹdo he to àwa lọ ji lẹ. Gbétato lẹ gbape gọn lẹdo pipetẹn Tọsisa Niger po Benue po tọn mẹ kakajẹ Muregu. Ewhè gbau, gbẹtọ sọha 10,000 gbẹ tin to finẹ he nọ do ogbè lọ. E tindo kanṣiṣa susu hẹ ogbè Gupa po Kupa po tọn, etomọṣo e sọ do kanṣiṣa yẹẹ de hẹ Ebira-gbè lọsu.\nBaka yin otò Kakanda-gbè-dotọ́ lẹ tọn de. Todohukanji Blench tọn (2019), ze Kakanda–Budon po Kakanda–Gbanmi\/Sokun po do hùkan ogbè dopolọ tọn ji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":155,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.251,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":44165.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kalu%20Mosto%20Onuoha","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kalu Mosto Onuoha (yin jiji to azan 17tọ, Liyasun, owhe 1947) yin Nuyọnentọ otò Naijilia tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":26,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.273,"stopwords_ratio":0.038,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":28436.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kankon%20Secondary%20School","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kankon Secondary School yin dopo to wehọmẹ he to lẹdo Gbagli tọn mẹ lẹ mẹ. Ahọluduta UPN tọn wẹ doeai to azan tintan, Alunlunsun, owhe 1970 tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ.\n\nOtàn bẹjẹeji e tọn\nE yin didoai to azan tintan, Alunlunsun, Owhe 1970 sọn ahọluduta UPN tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn to wheyihọ-waji Gbagli tọn.Ovi sọha 122, sunnu po yọnnu po wẹ hun wehọmẹ lọ.To alọnu din, owhe 2021 visọha 703 wẹ tin to wehọmẹ lọ.\n\nGbẹtọ mẹjọmẹ he ko tọ́n sọn wehọmẹ lọ\nDr.Pemede Oluwatobi\nMr.Ogungbe Abiola\nEngr.Theophilus Huntọn.\n\nWehọmẹ lẹ","num_words":118,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.025,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":34430.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kanna","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kanna yin dopo to nududu he Gunnu lẹ nọ sábà du mẹ. E nọ yawu vi mimọ to Gunnugbeji na e ma nọ vẹawu nado da, podọ e ma yin nududu he sinyẹn domọ de. Gbado mẹ wẹ kanna nọ yin mimọ te.\n\nLehe e nọ yin dídá dó \nMí na ba ojlẹ gbado po osin he na da ẹ do adoji, bo na jodo ni hun-agban bo na zlọn ẹn bo dé osin miawu lọ sẹ sọn e ji bo jodo ni fa kavi ba osin fifa dó e ji bo sọn ẹn. Enẹgodo, mí na ze yi omọ mẹ bo yí lii ni mẹ. Eyin mí lii po godo, mí na hugi lọ bo dé floflo dovo, gipọn dovo sọn emẹ, na gipọn lọ wẹ mí jlo na zan do da Kanna lọ. Todin, mí na pọn ojlẹ gipọn lọ tọn bo ba osin he na pe dídá etọn dó adoji, eyin e ko hun-agban mí na ze wọdatin kavi atinpẹ bo kọn gipọn lọ dó osin miawu he to adoji lọ mẹ bo jẹ huhlu i ji kaka e na dó bi bo sinyẹn na dudu. Enẹgodo mí na jẹ kikan ẹn kavi bibu i ji.\n\nNuhe nọ yin yiyizan nado bu Kanna lẹ wẹ\nSinglo\nKokoe-ma\nAfle-ma\n\nNúdùdù","num_words":219,"character_repetition_ratio":0.036,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.267,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66367.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kans%E1%BA%B9%E1%BA%B9-z%E1%BB%8D%CC%80n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kansẹẹ-zọ̀n yin awutu de he nuvikun nọ whẹn bo ma gan yin nukunpedego, e no ma, bosọ nọ sẹtẹnna nuvikun devo lẹ. To mẹhe mado nuvikun, nuvikun lẹ nọ yin nukunpedego to nuvikun susu lẹ mẹ nuvikun he to gangan lẹ nọ ma yede to aliho he sọgbe mẹ, bonọ yinuwa topọmẹ na ji nuvikun devo lẹ po kansa, aliho titengbe nuvikun mima tọn ehe ma sọgan tin to anadenanu glọ. Nuvikun lẹ nọ diọ yede na Mutations ko jọ to Genes yetọn mẹ. Nuvikun he yin jiji ehelẹ sọ yin kansẹrọsi. Eyin nuvikun ehelẹ ma yin adadiọna, ṣigba bo ma yede bo yi sọgbe hẹ ninọmẹ etọn tintan e ma ko yin bibẹpla. E nọ yin yiylọdọ nutitẹ kavi ogba. Nutitẹ kavi ogba ma nọ saba yin awugblenu na ogbẹ, na ye sọgan yin sisansẹ, huganmọ ogba kavi nutitẹ delẹ nọ sọawuhia to fihe ye ma sọgan yin sisansẹ te lẹ. E sọ sọgan yin awugblenamẹnu. Nutitẹ apọnmẹ tọn he ma yin nudego ehelẹ, ohia kansẹẹ-zọ̀n tọn delẹ nọ yin bibẹ gbọn nuvikun kansẹẹ-zọ̀n tọn he to tẹnmẹ diọna devo lẹ dali. Ehe sọgan yin yiylọdọ Metastasis. Metastasis yin aliho de he nuvikun kansẹẹ-zọ̀n tọn delẹ gbọn ohun mẹ kavi lymphatic system. Yin ehe wa ayimẹ, mẹde he ma tindo kansẹẹ-zọ̀n gan ma ẹ gbọn agbasa lọ mẹ. Gbonmọ dali nuvikun ehelẹ ma sọgan wazọn ganji bọ agbasa lọ blebu nọ jẹ gbigble ji, kavi sọgan yin huhu. Kansẹẹ-zọ̀n sọgan yinuwado mẹdepope ji kavi do mehe do owhe depopeji susu to kansẹẹ-zọ̀n nọ yinuwa do mẹji to whenue ye to whiwhẹn na mẹlọ sin DNA nọ to whiwhẹn eyin yelọsu to whiwhẹn, DNA lọ yin biblẹpa, dehe ko yin hinhẹngble to hoho whenu lẹ sọgan yin awugblena. Dopo to kansẹẹ-zọ̀n he nọ saba yin mimọ to joja sunnu lẹ ṣẹnṣẹn gbọnvo na mẹho lẹ tọn, e yin kansa nọ yinuwado atọ sunnu tọnji. Kansẹẹ-zọ̀n yin dopo to dehe klohugan bọ suhugan dodinanu dohia dọ e nọ saba hẹn okú wa to oto he ko hun nukun lẹ mẹ. Nuplọnmẹ gbọn kansẹẹ-zọ̀n po nukunpedonugo ehelẹ po nọ yin yiylọdọ Oncology.\n\nNuhe nọ dọn kansẹẹ-zọ̀n\nKansẹẹ-zọ̀n yin dopo to awutu he to oku hẹnwa hugan to gbẹmẹ. E nọ dọn diblayi 12.5% (kavi mima dopo to ṣìẹnẹ mẹ)to oku he to jijọ lẹdo aihọnpe. Sọgbe hẹ tito World Health Organization(WHO). Wunmẹ vovo kansẹẹ-zọ̀n tọn wẹ tindo ninọmẹ voovo he ye nọ yin bibẹ gbọn nudelẹ he yin yinyọnẹn gbọn azọn lọ bibẹ dali to apa voovo agbasa mitọn dali. Di apajlẹ, taba zinzan (gbọn nunu kavi aliho devo ) sọgan dọn kansẹẹ-zọ̀n devo lẹ, delẹ he taidi afuje, onu, odẹ, po kansẹẹ-zọ̀n vẹgo tọn po. Nudevo lẹ he yin yinyọnẹn he nọ bẹ kansẹẹ-zọ̀n plamẹ kavi he gan zọn bọ gbẹtọ nabẹ kansẹẹ-zọ̀n wẹ huhlọn sinsinyẹn he tin to owhe mẹ, x-rays to ninọmẹ susu mẹ, awusọhia do wenuvọ(di apajlẹ to nuclear power point) chemical lẹ po azọnwanu he nọ yin yiyizan to hogbigba ba po nulebibasi mẹ. (Di apajlẹ asbestos po benzene) oju susu po nuvikun he sọgbe to nududu mẹ, jẹhọn po osinwin lẹ hihenflu, atinsinsẹn he ma pemẹnu, omalẹ po nududu devo lẹ ma pe nuhe to yinyin bibiọ na agbasa lọ nido wazọn ganji, ahan sinsinyẹn nunu po chemical delẹ he nọ \nyín yiyizan to whegbe lẹpo, kansẹẹ-zọ̀n delẹ nọ yin bibẹ gbọn wanvuu he yin mayinnukundomọ lẹ dali. Mẹdelẹ he ko nọ gando onu monkọ lẹ go no yawu bẹ kansẹẹ-zọ̀n ṣigba e ma yin yemẹpo.\n\nNinọmẹ voovo lẹ\nNinomẹ voovo lẹ mẹ wẹ kansẹẹ-zọ̀n nọ sọawuhia te, dehe nọ yawu yin mimọ lẹ wẹ \nKansẹẹ-zọ̀n Anọ tọn.\nKansẹẹ-zọ̀n Apọnmẹ tọn.\nKansẹẹ-zọ̀n Ahunmẹ tọn.\nKansẹẹ-zọ̀n Atọ tọn\nMesothelioma(dehe nọ saba bẹsọn afuje mẹ bo nọ zọn bọ gbigbọ nọ doalọte na whenu susu)\nKansẹẹ-zọ̀n afuje tọn\n\nNukunpedomẹgo kansẹẹ-zọ̀n tọn\npọngbọ ma tin na kansẹẹ-zọ̀n, e sọgan yin pinpọngbọ eyin nuvikun tiuntiun kansẹẹ-zọ̀n tọn yin sinsan sẹ kavi yin huhu to fidopo. Ehe zẹẹmẹdo dọ eyin kansẹẹ-zọ̀n lọ yawu yin nukunpedego e na mọtẹn bo fle azin do lanmẹ,(na kansẹẹ-zọ̀n sin nuvikun lọ lẹ ma na mọtẹn nado na huhlọn yede nado gbapẹ gbọn lanmẹ bo na wa lẹzun nuhe ma sọgan yin pinpọngbọ). Nukunpedomẹgo susu lẹ wẹ tin nado sọgan yin yiyizan nado penukundogo kansẹẹ-zọ̀n go, nukunpedomẹgo lọ lẹ die\n\nRadiotherapy (radiation therapy) dehe nọ zan huhlọn owhe tọn do hu nuvikun tiuntiun kansẹẹ-zọ̀n tọn lẹ.\nChemotherapy: dehe amasin he do huhlọn lẹ nọ yin yiyizan nado hu wanvu kansẹẹ-zọ̀n tọn lẹ.\nImmunotherapy nọ wazọn gbọn huhlọn didepo po huhlọn mimọyi kavi gbọn aṣẹ huhuna immune response.\nMẹzizẹ nado de apa de ji nutitẹ lọ te. To mẹzizẹ godo, mẹhe yin zizẹ lọ sọgan wa do nuhudo radiotherapy kavi chemotherapy nado sọgan glọnalina na nutitẹ lọ nado whẹn.\n\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":967,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.213,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":34080.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Katcha%2C%20Nigeria","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Katcha yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to Ayimatẹn Niger Tọn, yèdọ ayimatẹn de he to ṣẹnṣẹn togbó Naijilia tọn mẹ.\nTatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Katcha tọn mẹ. Badeggi yin dopo to ofi tangan de to lẹdo gandudu dokọ̀ tọn lọ mẹ. E tin to awa alihogbó A124 tọn ji to whèyihọ-waji lẹdo lọ tọn to alihiamẹnu 9°03′00″N 6°09′00″E ji.\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 1,681 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 122,176 wẹ tin to finẹ to sọgbe hẹ nudọnamẹ mẹhihia 2006 tọn.\nSọha pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn wẹ 912.\n\nGandudu\nTòwedegbẹ (Council) lẹdo gandudu dokọ̀ tọn Katcha tọn wa aimẹ to 1981 na nudide Federal Government tọn nado wleawuna Tòwedegbẹ Gandudu Dokọ̀ tọn (Local Government Council) yọyọ lẹ dogọ nado hẹn ẹn yọnbasi na gandudomẹji yetọn nido sọgan dlẹnkàn jẹ mẹhe to dokọ̀ pete lẹ ji. Tòwedegbẹ lọ yin didesọn Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Gbako tọn (Gbako Local Government), he sin tatọ́-tẹnnọ tin to Bida gọna lẹdo he nọ yin anadena gbọn kọmẹgán lẹ dali lẹ to Bida , Katcha, Badeggi, Lemu po Edozhigi po.\nLẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Katcha tọn, to anademẹ Alhaji Awal Ibrahim tọn glọ to whenẹnu, bẹ azọ́n jẹeji to 1982 bọ tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to Katcha. Ṣigba na awhànfuntọ lẹ dademẹ wutu, tòwedegbẹ gandudu dokọ̀ tọn lọ vọ yin kinkọndopọ po gandudu dokọ̀ tọn Bida he glọ yé ko nọ dai lọ po kakajẹ Awewesun, 1996 to whenue Anadenanu Abacha tọn (Abacha Administration) tọn dó ayimatẹn po gandudu dokọ̀ tọn po yọyọ lẹ ai to tògbo lọ mẹ. Nudide ehe wẹ jì nuhe mi yọnẹn todin di tòwedegbẹ Gandudu Dokọ̀ tọn Katcha tọn he tindo godonọnamẹ federal government tọn. \nSọn whenẹnu, tòwedegbẹ lọ ko to nuyiwa taidi hagbẹ́ anadenanutọ lẹ tọn de, bo nọ to nukọ̀ntọ diọ sọn mẹde ji jẹ mẹdevo ji gbọn vodide lẹ dali kavi gbọn anademẹ anadenanutọ de tọn dali kavi gbọn Azìnponọ wedegbẹ́ nukúnpedonugotọ lẹ tọn dali.\n\nNudọnamẹ nọtẹn etọn tọn\nNa nuhe du Nudọnamẹ he gando nọtẹn etọn go lẹ, Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Katcha tọn tin to hùwaji na tatọ́-tẹnnọ̀ Ayimatẹn Niger Tọn, Minna. To dogbó agéwaji tọn etọn ji wẹ Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Gbako tọn po Bosso tọn lẹ po tin te podọ to hùwaji etọn wẹ Tọsisa daho Niger tọn po Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Mokwa tọn po tin te. Bọ to whèzẹtẹn etọn wẹ LGD Agaie po Bida po tọn lẹ tẹ podọ to whèyihọ-waji, Lavun.\nLẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Katcha tọn bẹ lẹdo aó (10) hẹn, Ehelẹ wẹ; Katcha, Edotsu, Gbakogi, Bakeko, Sidi saba, Dzwafu, Badeggi, Bisanti, Essa po Kataeregi po.\nKatcha-tò nọ yin gandudeji gbọn kọmẹgán he yè nọ ylọ dọ SHESHI KATCHA lẹ dali.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":530,"character_repetition_ratio":0.105,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":63313.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kemi%20Adeosun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kemi Adeosun (he yin jiji to azán ṣinẹnẹtọ osun atọ̀ntọ owhe 1967) tọn mẹ. Eyin jiji to Otogbo Naijilia tọn mẹ, e sọ yin devizọnwatọ na tito akuẹzinzan tọn to Otogbo Naijilia tọn mẹ sọn azan widopotọ, osun widopotọ, owhe 2015 tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nYè ji Kemi Adeosun do whẹndo Adeosun tọn mẹ to owhe 1967 to oto London tọn mẹ. To whenue mẹjitọ etọn lẹ yin vijiji Ayimatẹn Ogun tọn to oto Naijilia tọn mẹ. E plọnwe to nukunnumọjẹnumẹ oyọnẹn economics tọn mẹ to Wehọmẹ Alavọ London tọn, enẹ wẹ University of East London po oplọn diploma to oyọnẹn Public Financial Management to University of London.\n\nOvi\nKemi bẹ azọ́n etọn jẹeji taidi alọgọtọ akuẹ linlẹn tọn to British Telecom London sọn 1989 kakajẹ owhe 1990. Enegodo ye hẹn sọyi Goodman Jones, London bọ e to azọn nukunnumọjẹnumẹ he e tindo tọn wa sọn owhe 1990 kakayi owhe 1993. E lẹzun anadenanutọ Internal Audit oto London tọn po hodọdopọ Prism Consulting tọn po sọn 1994 kakayi 2000. Jẹnukọn e kọnawudopọ po PricewaterhouseCoopers, to otò London tọn mẹ taidi anadenanutọ sọn owhe 2000 yi 2002. To owhe 2002 Kemi lẹzun anadenanutọ akwẹ tọn to Chapel Hill Denham Management podọ enẹgodo nukọntọ andenanutọ to owhe 2010. To whenue e to azọnwa to kọndopọmẹ hẹ quo vadis taidi nukọntọ anadenanutọ sọn owhe 2010 yi owhe 2011, Kemi wlebona ada ehe sọn 2011 yu owhe 2015, ehe yin ada tangan de he Ibikunle Amosu dona plọn. To osun 11to owhe 2015 wẹ Adeosun Kẹmi yin dide taidi devizọnwatọ na tito akwẹzinzan tọn na oto Naijilia tọn gbọn gandudu muhamadu tọn glọ.\n\nAtẹṣiṣi sọta gbedewema NYSC\nTo azan 9tọ osun 7tọ owhe 2008, anadenanutọ NYSC po linlinnametọ Adeyemi basi zẹẹmẹ he nọgodona dọ Adeosun wẹ osẹn wle bo ka sọ basi zẹẹmẹ yinukọn dọ dodinnanu gbẹ zindonukọn. To azan 14tọ osun 9tọ owhe 2018, Adeosun jo otẹn he mẹ ete do di devizọnwatọ na tito akwẹzinzan tọn do na nujijọ lọ wutu. To azan 14tọ osun 9tọ owhe 2018, Adeosun kanwe jo azọndo taidi devizọnwtọ na tito akwẹzinzan tọn to wekinkan mẹ hlan togan gando whẹsadokonamẹ dọ gbedewema etọn ma yin paapaa lọ go.\n\nOgbẹ tonudidọ tọn\nTo whenue e ko doalọte to tonudidọ mẹ to azọn he e nọ wa lẹpo mẹ godo, Kemi Adeosun kọnawudopọ hẹ ogbẹ gandudu Naijilia tọn, All Progressive Congress (APC) to azan 5tọ osun 5tọ owhe 2018.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":469,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.013,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":90622.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kenneth%20Kaunda","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kenneth Kaunda (azan koatọ́n-nukunatọ̀n Lidosun owhe 1924 jẹ azan fọtọnnukunawetọ Ayidosun owhe 2021), he tẹnmẹ-yinkọ́ etọn nọ yin KK, yin tonudọtọ́ oto Zambia tọn podọ nuplọntọ́ dé.\nE sẹ̀n taidi togbogan tintan otò Zambia tọn sọn owhe 1964 jẹ 1991. Kaunda sọ yin wekantọgán dayi tọn na ọgbẹ Non-Aligned Movement sọn Zósun owhe 1973 tọn.\nKenneth kú to azan fọtọnnukunawetọ Ayidosun owhe 2021 to dotowhe Lusaka tọn to otò Zambia tọn mẹ gbọn azọ̀n pneumonia tọn dali.\nE dó owhe kanwe-fọtọnnukunawe (97) to whenuena é ku.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":107,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55385.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Khalid%20bin%20Abdullah%20Al%20Saud","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Khalid bin Abdullah Al Saud (yin jiji to 1937 bosọ nọgbẹ̀ kaka jẹ Alunlunsun, owhe 2021 tọn mẹ). E wa sọn whẹndo Ahọlu Otò Saudi tọn mẹ bosọ yin ajọwatọ dé. E yin dopo to whedo Saud tọn lẹ mẹ. Ewọ wẹ tindo azọnwhe Juddmonte Farms and Mawarid Holding tọn, bọ Otọ́ etọn wẹ Abdullah bin Abdul Rahman Al Saud. To owhe 1990 tọn mẹ, Adọkun Ahọvi Khalid tọn yin linlẹn dopọ. To owhe 1990 tọn mẹ, Hojla-wema dé basi lẹndopọ Adọkunnu he Ahọvi Khalid tindo lẹ bọ e yi dọla Liva dopo ($1.0 billion). Ewọ wẹ dà viyọnnu Ibn Saud tọn. Al Saud wá yin matintọ to Alunlunsun, owhe 2021 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":147,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.266,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66278.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kilusi%20Daho%20L%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kilusi daho lọ. (mẹhe nọgbẹ̀ sọn owhe 590 J.W.M(Jẹnukọn na whenu mitọn) kavi sọn 576 J.W.M jẹ̀ osun ṣinatọn-tọ owhe 530 J.W.M tọn), wẹ do gandudu whẹndo dopo mẹ tọn \"Achaemenid\" tọn ai to oto \"Iran\" egbezangbe tọn mẹ. E wa yin dide taidi nukọntọ omẹ Pẹlsianu lẹ tọn to \" Anshan \", e funawhan hẹ Medianu lẹ bo sọ gbawhàn yetọn bo wa yin dide taidi \"Shah\" Ahọluigba Pẹlsianu lẹ tọn to 599 J.W.M. \nKilusi funawhan hẹ Ahọluigba Lidianu lẹ tọn podọ hẹ Ahọluigba Babilọninu lẹ tọn bo sọ gbawhàn yetọn. Whẹpo e do lẹkọ sọn Babilọni, Kilusi sọ tún Islaelivi he yin kanlimọ to Babilọni lẹ dote bo t��n Ju he to kanlinmọgbenu lẹ dote nado lẹkọyi otò yetọn mẹ. Kilusi wẹ ahọlu tintan he doalọtena kanlimọ to lẹdo etọn blebu mẹ. E kẹalọyi dọ omẹ etọn lẹ ni zindonukọn nado to yẹwhe yetọn titi lẹ sẹn. Kilusi ku, vlavo to awhangbenu, to \"Pasargadae\" . Yọdo etọn gbẹ́ tin to \"Pasargadae\" to oto \" Iran\" tọn mẹ. Kilusi sọ yin yinyọnẹn taun to whè-etọnnu na whẹdida dodo po homẹdagbe etọn po wutu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nWhenuho","num_words":236,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":38494.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kimba-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kimba (Tsikimba; kavi, ogbè Kambari II tọn lẹ) yin ogbè Kainji tọn ajánfián de to Naijilia ehe omẹ Kambari tọn lẹ nọ dó. Na nue du owhe 2004 tọn mẹ, ogbè lọ dótọ 100,000 wẹ tin.\n\nOgbè lẹ\nOgbè lọ má do ogbẹ́ atọ̀n ji: Kimba, Gaushi (Agaushi) po Wənci (Ngwunci) po. Roger Blench nọ pọ́n ogbè Gaushi tọn po Wənci (Ngwunci) tọn di ogbè he gbọnvo do yede lẹ.\n\nAkọ̀gbe Kimba tọn má do ogbẹ́ voovo atọ̀n ji: Auna, Yumu po Wara po.\n\nAshɛ-gbe (Gaushi, Agaushi) nọ yin dido to Garafini, hùwaji-whèzẹtẹn Nọwhe Kainji tọn tọn.\n\nOgbè Ngwunci tọn tindo akọ̀gbè awè: Agwara (tsu-saweni) po Rofia (tsu-ɓʷəshi) po.\n\nOgbè lẹ","num_words":156,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.268,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":17065.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kjell%20Askildsen","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kjell Askildsen (30 Zósun 1929 – 23 Zósun 2021) yin wekantọ oto Norway tọn.\nE yin yinyọnẹn na otan pẹvi pẹvi kinkan. \nE yin nina ajọ̀ the Mads Wiel Nygaards Endowment in recognition of his novel, Omgivelser (1969).\nAskildsen basi matintọ to 23 Zósun 2021 tọn to whenuena e tindo owhe 91.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1929 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":84,"character_repetition_ratio":0.033,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.308,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.991,"perplexity_score":80658.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kofoworola%20Bucknor","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kofoworola Bucknor-Akerele (jijizan etọn wẹ azán gbàntọ, Lidosun owhe 1939 tọn) yin tonudọtọ Otò Naijilia tọn de podọ mẹbọdomẹgotọ́ Ayimatẹn-gan dai tọn Ayimatẹn Awọnlin Tọn.\nEwọ wẹ mẹbọdomẹgotọ́ Ayimatẹn-gan Bola Tinubu tọn sọn owhe 1999 kakajẹ Abòhúsun, owhe 2003 tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nE yin jiji to azan gbantọ́, Lidosun owhe 1939 tọn mẹ, bo yì CMS Girls School to Awọnlin whẹpo e do sẹtẹn yì Surrey England na gbedewema degree tọn to wepinplọn etọn gándo osẹn go to owhe 1949 tọn mẹ.\n\nAzọn etọn\nE yi gbedewema linlinzọn tọn to owhe 1962 tọn mẹ, bọ e wazọn taidi linlinwekantọ na zinjẹgbonu BBC po VON po tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nTonudọtọ lẹ to Naijilia\nOvi he ye ji to owhe 1939 lẹ","num_words":150,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":46166.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kolawole%20Olawuyi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kolawole Olawuyi yin jiji to owhe 1963 to Ayimatẹn Oyo tọn to Tògbo Naijilia tọn mẹ. E yin jiji na Williams Inaolaji Olawuyi he yin yẹwhenọ de. E basi matintọ to azan ẹnẹtọ, whejisun, owhe 2007 tọn mẹ.\n\nJọja whenu\nKolawole Olawuyi yin jiji to owhe 1963, azan ẹnẹtọ, whejisun, owhe 2007 tọn mẹ. E yin jiji to ayimatẹn Oyo tọn to otò Naijilia tọn mẹ. To ovu whenu etọn, e nọ sinyẹnta taun, sọmọ bọ otọ etọn nọ hoe badabada\n\nWehọmẹ\nKolawole Olawuyi yi wehọmẹ daho azọnplọnmẹ tọn Politekiniki he to Ibadan, enẹgodo e yi wehọmẹ alavọ Ibadan tọn (University of Ibadan)\n\nMatintọ\nE basi matintọ to azan ẹnẹtọ, whejisun, owhe 2007 tọn mẹ to dotowhe Awọnlin tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ","num_words":151,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.014,"special_characters_ratio":0.251,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":59321.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kontagora","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kontagora yin topẹvi de to hùwaji Tọsisa Kontagora tọn (Kontagora River) tó to agéwaji-whèyihọ Ayimatẹn Niger Tọn tọn Naijilia. Ewọ wẹ yin tatọ́-tẹnnọ todaho Kontagora Emirate tọn.\n\nKontagora wẹ ayimatẹngán Ayimatẹn Niger Tọn lọsu wa sọn. To azan 15tọ osun wiawetọ, owhe 1995, Aṣẹpipa ṣọṣi Katoliki Lomu tọn Kontagora tọn (Roman Catholic Apostolic Vicariate of Kontagora) yin didoai do finẹ. St Michael's Cathedral wẹ yin nọtẹn sinsẹngán tọn to finẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":108,"character_repetition_ratio":0.098,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.205,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":47520.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kosofe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kosofe yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to Ayimatẹn Awọnlin tọn, to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ etọn tin to topẹvi Kosofe tọn mẹ. \n\nE tindo lẹdo he gbló sọ̀ kilomẹtlu 81 lẹdope. Gbẹtọ sọha 665,393 wẹ tin to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu. \nSọha pósu tọn lẹdo lọ tọn wẹ 100\nFihe gbẹtọ lẹ su te hugan to Kosofe wẹ Ikosi.\n\nNọtẹn devo lẹ to Kosofe\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":83,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.268,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":60661.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kryvyi%20Rih","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kryvyi Rih (To Ukraine-gbe mẹ: Криви́й Ріг; To Russia-gbe mẹ: Кривой Рог) yin tòdaho de to lẹdo Dnipropetrovsk Oblast tọn to ṣẹnṣẹn otò Ukraine tọn. Finẹ wẹ yin otẹn anadenanu tọn na ayimatẹn Kryvyi Rih Raion tọn.\nTo owhe 2020 mẹ, gbẹtọ sọha 619,278 wẹ nọ̀ finẹ.\n\nAlọdlẹndonu","num_words":72,"character_repetition_ratio":0.045,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.028,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":21675.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kunle%20Bamtefa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kunle Bamtefa yin aihundatọ sinimọto tọn Otò Naijilia tọn bo yin yinyọnẹn taun na adà Uncle Pablo tọn he e yiwa to aihundida dé mẹ he hosọ́ etọn yin The Johnson's Family podọ aihundida devo he hosọ etọn yin Fuji House Of Commotion mẹ.\n\nAihun he e dà lẹ \nCheckmate, 1991\nMortal Inheritance, 1996\nViolated, 1996\nSaworoide,1999\nThe Johnsons\nFuji House of Commotion\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":88,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":56242.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kupa-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kupa-gbe nọ yin dido to glètoho he to Kupa-gbeji lẹ mẹ, ehelẹ wẹ; Abugi, glètoho Ikin-Sami tọn lẹ (Kapu, Agini, Buzhi, po mọmọ po sọyi), Ikin-makun tọn lẹ, Kuchalu, Sampi po Eggan (ehe lẹpo tin to hùwaji Ayimatẹn Niger Tọn tọn).\n\nKupa tin to aṣẹpipa L.G.D Lokoja tọn glọ. E ṣáká dopọ hẹ is under Lokoja L.G.A. It is most closely related to the Kakanda-gbe taun. Koelle (1854) mẹ wẹ e wá sọn. Glètoho Egã (Eggan) tọn tin omẹ sọha kleun de he nọ do Kupa-gbe. Kupa, taidi akọ̀ de po lẹdo gandudu tọn de po, nọ yin gandudeji gbọn kọmẹ-gan de he nọ yin yiylọ dọ 'Maiyaki Kupa tọn' bo nọ nọ̀ Abugi. E tindo e-whè-gbau glètoho 70 to aṣẹpipa etọn glọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":174,"character_repetition_ratio":0.018,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.266,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":22441.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kuryana%20Azis","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kuryana Azis (10 Lidosun 1952 – 8 Whejisun 2021) yin tonudọtọ Indonesia tọn. \nE yin gandutọ gan Komering Ulu tọn sọn 2015 kakajẹ whenuena e yin kukutọ E yin jiji to Tanjung Kemala, Baturaja, Ogan Komering Ulu, huwaji Sumatra.\nAzis yin kukutọ to Azọ̀nylankan COVID-19 ehe gbayipe whenu to Indonesia to 8 Whejisun 2021, podo owhe 68 po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":80,"character_repetition_ratio":0.1,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.274,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":64885.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kyiv","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kyiv kavi Kiev (To Ukraine-gbe mẹ : Київ) wẹ yin tatọ́-tẹnnọ otò Ukraine tọn podọ ewọ wẹ sọ yin tòdaho he klo hugan to Ukraine.\nE tin to ṣẹnsẹn agewaji Ukraine tọn to tọ̀sisa Dnieper tọn tò. Diblayi gbẹtọ livi atọ̀n wẹ nọ nọ̀ finẹ.\n\nTòdaho ehe mẹ wẹ adà godo tọn agbàwhinwhlẹn UEFA Euro 2012 tọn yin hihò te. Podọ Kyiv wẹ agbàwhinwhlẹn hànjiji tọn Eurovision tọn wá aimẹ te to 2017 \n\nNinọmẹ aimẹ tọn Kyiv tọn nọ fá pẹẹde (continental climate).\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":109,"character_repetition_ratio":0.044,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":61257.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ladioh%E1%BB%8D%20Aw%E1%BB%8Dnlin%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ladiohọ Awọnlin tọn FM 107.5 (Glẹnsigbemẹ:Radio Lagos 107.5 FM) sọ nọ yin yiylọ dọ Tiwa n' Tiwa. Ladiohọ Awọnlin tọn bẹ azọ́n jẹeji to 1977 taidi azọnwhe linlin tọn he yin Nigerian Broadcasting Corporation(NBC). E yin Ladiohọ FM tọn tintan he yindọ Ayimatẹn Awọnlin tọn lọsu wẹ dó. Ladiowhe lọ bẹ azọn jẹeji po wekun sọha ladio tọn ehe po A.M. Frequencies (990 kHz.303mtrs po 918 kHz.327mtrs). Hudo nado diọ nulẹ zun yọyọ wẹ zọn bọ Ladiohọ Awọnlin tọn 107.5 he yin FM (Tiwa n'Tiwa) dó wa aimẹ to Lagos State Radio Service glọ to owhe 2001 tọn mẹ. Ladiohọ Awọnlin tọn yin ladio-whe dé he yin yinyọnẹn na ogbé jọwamọ tọn wunmẹwunmẹ dido, bọ hoyidokanji etọn susu lẹ nọ yin to Ayọgbe mẹ bọ pẹde to emẹ sọ yin to gungbe mẹ, dé he whe hunga to ogbè he ye nọ do mẹ wẹ Glẹnsigbe. Ladio-whe lọ sin yanwle wẹ nado na linlin gbẹtọ lẹ titengbe Ayọnu he tin to Naijilia lẹ po Naijilia-nu he tin to togodo lẹ po.\n\nSọ Pọ́n\nKandai azọnwhe ladio tọn lẹ to Awọnlin.\nTeleviziọn Awọnlin tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ","num_words":226,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":51351.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ladioh%E1%BB%8D%20Brila%20FM","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ladiohọ Brila FM yin azọnwhe ladiohọ aihudida lanmẹyiya tọn he yin didoai to azan tintan osun aotọ owhe 2002 gbọn Larry Izamoje dali taidi taidi azọnwhe aihundida lanmẹyiya tọn tintan Otogbo Naijilia tọn mẹ. Brila FM yin didoai do Ayimatẹn voovo ẹnẹ mẹ Awọnlin, Abuja, Onitsha po Port Harcourt po podọ to alọnu, E sọ nọ na linlin gando Ayimatẹn Kaduna tọn lọsu go ga. To aihundida lanmẹyiya tọn 2014 FIFA World Cup tọn whenu, Ladiohọ Brila FM yin dide taidi dopo to ladiohọ atọ̀n he na yin tọntlọngbọn to linlin nina mẹ he na hopodona azọnwhe Optima Sports Management International.\n\nAzọnwiwa\nLẹndai ladiohọ Brila FM tọn wẹ nado nọ na linlin gigọ gando aihundida lanmẹyiya tọn go. To owhe 2012, E doalọwemẹ taidi linlinnatọ he na hopodona azọnwhe TALK SPORT tọn nado nọ na linlin gando aihundida lanmẹyiya tọn Premier league go kakajẹ owhe 2014.\n\nLinlinnatọ Nukundeji lẹ\nOgechukwukanma Ogwo\n\nSọ pọn\nTodohukanji azọnwhe ladiohọ tọn lẹ to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":194,"character_repetition_ratio":0.115,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.2,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":89400.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ladioh%E1%BB%8D%20Eko%20FM","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ladiohọ Eko FM yin didoai to owhe 1997 taidi nọvi na azọnwhe Ladiohọ Awọnlin tọn. Eko FM yin didoai po yanwle lọ po nado nọ na linlin to ayọgbe mẹ na ayọnu lẹ. Susu awọnlinvi lẹ nọ ze ayiha do azọnwhe ladiohọ Eko FM ji nado se linlin gando nuhe to jijọ to alọnu lẹ, linlin nọ yin nina to yovogbe mẹ po ogbe ledo lọ tọn lẹ po. Linlin nuhe gando ahọluduta po danu he to jijọ lẹ go nọ yin nina.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":89,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":97342.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ladioh%E1%BB%8D%20Faaji%20FM","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ladiohọ Faaji FM yin azọnwhe ladiohọ otogbo naijilia tọn. Mẹhe do azọnwhe lọ wẹ Daar Communications, Raymond Dokpesi wẹ do azọnwhe lọ ai. Faaji FM bẹ azọn jẹeji to gigọ mẹ to azan tintan osun wiawetọ owhe 2012 mẹ, Mẹhe sọ to anadena azọnwhe lọ wẹ Kenny Ogungbe.\n\nSọ pọn\nAgidigbo FM 88.7 Ibadan\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":71,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":67283.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lagos%20State%20Model%20College%20Kankon","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lagos State Senior Model College Kankon yin Wehọmẹ daho de, he tin tó Owódé-Àpá lì jí tò otò he nọ yin Gbagli , tò Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Wéhọmẹ̀ lọ́ yìn didoai tò owhè 1988 tọn mẹ, tò àyímátẹngán awhanfuntọ whènù, Àwhàngàn Rear Admiral Mike Akhigbe (Rtd).\n\nOtàn\nLagos State Model College tín to wehọmẹ pọ́nbaí daho àtọ́n he Ahọlu dudu Àwọnlìn yímatẹn dótè tó àyígbamátẹn àtọ́n dé e tín tó àyímátẹn Awọnlin tọn mẹ̀. Yé dó wéhọmẹ lọ́ ai tò owhè 1988, tò ògán dudu àwhànfùntọ́ Okhai Mike Akhigbe, mẹ̀hè baí otohọ́lúdugán àwhànfùnnọ tọn tò àyímátẹn Awọnlin tọn. Yé bò bẹ́ wéhọ lọ́ yì thòtẹ̀n àthóthó étọ̀n tò Owódé-Àpá lijí tò àzán gbànewhèàtọ̀n, osùn wídòpó owhè 1989 mẹ̀. Government College, Ketu, tò Ẹ̀pẹ́ wẹ̀ yé dó wéhọ lọ́ dótè dó, pó òhá ẹ̀nẹ̀ étọ̀n dé e pò lẹ pó dó Igbóńlá, Bádóre, Meiran podo Igbokuta pó. Sọ́n whènẹnù, 1988 dójẹ̀ 1992 gbọ́n, yé bayí thóthẹ̀ wéhiá dé e yọ́n dayí wéhọ àtọ́n lẹ́ ẹ pó tọn. Wéhọgán Igbóńlà tọn, Mẹ̀súnnù James Akinọlá Pàṣedà wẹ̀ yé dó basí nùkúnpédonugòtọ́ Wéhọgán wéhọmẹ àtọ́n lọ lẹ tọn, dé yé dó tó wéhọ lọ́ lẹ doai tò owhè 1988 mẹ̀. Mẹ̀súnnù B.O. Owoade wẹ̀ yín Wéhọgán tíntán wéhọ lọ́ tọn, bọ̀ Mẹ̀mẹyọ́nnù M.O. Ọmọniyi bo basí àlọ̀gọ́tọ étọn.\n\nOyíndidiọ owhè 2003 tọn \nYé diọ́ wéhọmẹ lọ́ sí yínkọ do Lagos State Senior Model College, Kankon tò owhè 2003 mẹ̀. Bọ̀ nọ̀ví pẹví wéhọmẹ lọ́ tọn, má sọ́ tín tò glọ wéhọdáhó lọ́ tọn mẹ̀\n\nWhéhọgán whéhọ lọ tọ̀n lẹ\n Mr. B.O. Owoade, 1988 thó 2005\n Chief Mrs. S.O.S. Olley, 2005 thó 2011\n Mr. J.M. Ashaka, 2011 thó 2013\n Mr. S. O. Fadahunsi, 2013 káká jẹ̀ thin\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nWehọmẹ lẹ","num_words":352,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.261,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.86,"perplexity_score":43856.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lanre%20Hassan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lanre Adesina Hassan (yin jiji to azan atọ̀ntọ́, kọ́yànsun, owhe 1950 tọn mẹ).\nE yin yinyọnẹn ganji taidi Iya Awero. E yin yọnnu aihundatọ sinima tọn otò Naijilia tọn dé, he nọ sábà sọawuhia to sinima ayọgbe Nollywood tọn mẹ, ṣigba e sọ nọ sọawuhia to sinima Glẹnsigbe tọn lẹ mẹ ga.\nSọn whenue gbọn e ko bẹ́ azọ́n aihundida tọn etọn jẹeji po Ojo Ladipo Theatre Group po, Iya Awero ko tọ́n bosọ yin yinyọnẹn ganji to aihundida sinima tọn susu lẹ mẹ.\n\nAihun he e ko da lẹ\nÌlù Gángan\nIró Gunfun\nAdelebo\nAje Metta\nBaba Lukudi\nIyawo Tunde\nIgba Ewa\nÌkúnlè Kèsán\nÌrírí Mi\nMama Lanre\nOníbárà \nÀtànpàkò òtún\nEjide\nOkun Emi\nDokita Alabere\nFadùn Sáyémi\nIre Aye Mi\nEto Ikoko\nIdajo Mi Tide\nIshola Oba-orin\nOgo-Nla\nSade Blade\nÒgìdán\nÒgo Idílé \nOkun Ifẹ\nOrí\nOwo Blow\nJawọnbe\nOgbologbo\nOjabo Kofo\nPakúté Olórun\nBoya Lemo\nBack to Africa\nOwo Blow: The Genesis\nAso Ásiri\nFamily on Fire\nOmo Elemosho\nAyitale\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":238,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.207,"stopwords_ratio":0.034,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.957,"perplexity_score":39047.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lanre%20Tejuosho","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọvi Olanrewaju Adéyẹmí Tejuosho he yin jiji to owhe 1964 tọn yin tonudọtọ de to otò Naijilia tọn. E to azọnwa to alọnu din taidi azọnwatọ wedegbẹ Ayimatẹn Ogun Tọn.\n\nGodoninọnamẹ\nLanre Tejuosho yin jiji to Abẹokuta di Ahọvi Ahọlu H R M Ahọlu Adedapọ Tejuosho (podọ e sọ yín doto de ga). C O N karonwi atọntọ ọrọnmiyan osile ti Oke ona gba po Ahọsi Adetoun Tejuosho taidi Ahọvi. Eyin ovivi na dopo to yọnnu he tindo azọnwhe to Naijilia lẹ, enẹ metogantẹmẹ Bisoye Tejuosho Iyalode Egbaland.\n\nOyọnẹn po wepiplọn etọn po\nLanre Tejuosho yin Doto de, e yi wehọmẹ Alavọ tọn Awọnlin tọn Staff School tọn to 1967 podọ enẹgodo Wehọmẹ daho Igbobi College to owhe 1974 nado hiawe dogọ. To owhe 1981 e yi Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn fihe e yi gbedewema M.B.B.S te podọ to enẹgodo e basi agbasagonu etọn lẹ Telemedicine po oplọn Ajọwiwa tọn po to togodo, E lẹzun doto to whenue e tindo owhe konukundopo. Ehe zọn bọ e yin dopo to doto he yọn azọn taun lẹ mẹ to Naijilia.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nTejuosho ko tindo asi, yinkọ asi etọn tọn wẹ ahọsi Moji Tejuosho (he mọ okoya), ahọsi yin dopo to viyọnnu ahọtọ akonka Naijilia tọn mẹtogantenmẹ Razaq Okoya. E yin nukunpedonugotọ po wedegbẹ akọ tọn po. Ye ko yin didona po ovi lẹ po ovivi lẹ po.\n\nAlọdlẹndonu lẹẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1964 lẹ","num_words":276,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69746.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lanre%20Towry-Coker","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dotogan Lanre Towry-Coker FRIBA yin jiji to owhe (1944), e nọ wazọn yẹdide ohọ tọn, bo sọ yin tonudọtọ Naijilia vijiji de. E ko wazọn to ahọlu po mẹdevo lẹ po glọ, bo yin konmiṣọnna tintan na azọn po fininọ po to Ayimatẹn Awọnlin tọn pọn.\n\nGbẹzan po azọn etọn lẹ po\nLare yin Azọnyọnẹtọ Naijilia vijiji de. Eyin Ayinamẹ̀tọ, nukunmọnu Naijilia tọn yi oto maleṣia tọn, Enẹ Tunku Abdul Rahman. To bẹjẹeji Owhe 1960 tọn, Lanre-Towry-Coker yi wehọmẹ St.mathias to Ayimatẹn Awọnlin po Kingston college, Surrey, to England tọn, whẹpo e do Yi wehọmẹ Azọn yẹdide ọjọ tọn pinplọn to (Architectural Association School) po wehọmẹ Alavọ tọn to London. E hiawe bo yi gbedewema nuyonẹntọ ajọwiwa tọn to whenuena e Yi wehọmẹ alavọ Harvard tọn (OPM). E Hun azọnwhe yẹdide tọn he e ylọ dọ (Towry-coker Associates) to owhe 1975. To owhe 1976 ye yi yinkọ dé do gọ yinkọ lọ to Awọnlin na azọ́n dagbe he e ko wa na ọkọ lọ wutu enẹ to Awọnlin (Lagos Island)he é ylọdọ (Towry street) nado doyẹyigona hẹnnu Etọn lẹ. É sọ yin mẹhe nọgodona ]]Abuja]] sìn tomẹ, bọ yin nina Nunina susu lẹ na azọ́n dagbe he e wa lẹ titengbe ohọ yọnwhanpẹ susu he é Basi do togbo Naijilia tọn mẹ. To owhe 1999, Towry-coker lẹzun omẹ tintan he Dugan kọnmiṣọnna na azọn po fininọ po to Ayimatẹn Awọnlin tọn. Ewọ wẹ wekantọ ( Housing policy) po (The dynamics of housing Delivery) oto Naijilia tọn. Bo Yi Aimatẹn Awọnlin tọn taidi nuplọnmẹ to owe Etọn he azọnwhe makeway detọn to owhe 2012. Towry-coker yin mẹplọntọ to wehọmẹ Aṣitẹki tọn (NFIA) po azọnwatọgbẹ wehọmẹ abiteratọ po(ACI.Arb) to otò Uk tọn. Eyin dìde taidi doaitọ wehọmẹ oto British tọn to Owhe 2017, yẹdenanutọ to Aihọn bleblu mẹ. É da Bisifẹ Towry-coker sigba ye ko kan tosin. É ji viyọnnu Atọn po visunnu Dopo Ọlaotan.\n\nA sọgan pọn\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":379,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":53829.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Laru-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Laru (Laro, e sọ nọ yin Shen kavi Sengwe) yin ogbè omẹ Kainji tọn lẹ tọn de to Naijilia. E tindo akọ̀gbè dopo: Cuba (Shuba). Ogbè lọ dótọ lẹ ko wa to gigọjẹ Busa-gbe dó ji todin.\n\nAkọ̀gbe lẹ\nAkọ̀gbe Shen tọn atọ̀n wẹ tin, bọ nọ yin dido to glètoho he bọdego lẹ mẹ:\n Kárábàndéi po Sànsání po\n Sàːgúnú4, Sʷàʃí, Lúmːà, po Barkatai po\n Mɔ̀nːáĩ, Sáŋkʷà, po Màláːlé po\n\nGlètoho lẹ, yin sislẹ sọn daho ji jẹ pẹvi pete ji, wẹ Sàːgúnú, Kárábàndéi, Sʷàʃí, Lúmːà, and Mɔ̀nːáĩ. Mẹhe no dó ogbè lọ lẹ ma sọ 4,000\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":146,"character_repetition_ratio":0.035,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.276,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":15189.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lateef%20Adedimeji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lateef Adedimeji (he ye ji to azan tintan osun awetọ owhe 1986) yin aihundatọ yinditọ de, otàn wlantọ podọ anadena sinima hẹ nọ yin bibasi to Ayimatẹn Ogun tọn, ṣigba ye jii do Ayimatẹn Awọnlin tọn to tògbo Naijilia tọn mẹ. To owhe 2013 wẹ e diyin taun na adà he e yiwa to sinima hẹ nọ yin kúdí klepto he Yéwándé Adekoya sọ dovivẹnu taun dó wazọn hẹẹ bọ aihun lọ dó donukunmẹ. Lateef Adedimeji ko tọn tó sinima he ko hugan kanweko mẹ sọn whenue e ko jẹ Azọn sinima tọn ji to owhe fọtọn die. E diyin sọmọ bọ azọnwhe Airtel ton yii dó basi nukunmọnu yetọn.\n\nOtàn gbẹzan po wehọmẹ yiyi etọn po\nDile mi ko dọdo jẹnukọn, Lateef Adedimeji yin jiji to azan tintan osun awetọ owhe 1986 to Ayimatẹn Awọnlin tọn to tògbo Naijilia tọn mẹ, ṣigba Ayimatẹn Ogun tọn wẹ mẹjitọ etọn wa sọn. E yi wehọmẹ bo yi gbedewema do Oyọnẹn linlinzọn wiwa tọn ji, to wehọmẹ alavọ tọn he nọ yin Olabisi Onabanjo University.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1986 lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":221,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":75909.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lateef%20Adegbite","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lateef Adegbitẹ (yin jiji to azán kotọ osun atọ̀ntọ owhe 1933 tọn bo basi matintọ to azán koatọ́n-nukunatọ̀ntọ osun sinẹnẹtọ owhe 2012 tọn). To gbẹwhenu etọn, e yin Hoyidọtọ dé he lẹzun (Attorney-General) wheyihọ waji togbo Naijilia tọn (Western Region of Nigeria) whẹpo e wa lẹzun wekantọ daho wedegbẹ tọn na nugopọntọ na malenu lẹ to Naijilia.\n\nJiji po wehihia etọn po\nAbdul-lateef oladimeji Adegbitẹ yin jiji to azan kotọ osun atọ̀ntọ owhe 1933 tọn dó hẹnnu malenugan dé tọn mẹ to otò Abẹokuta tọn to Ayimatẹn Ogun tọn. Kandai lẹ dohia dọ e yi wehọmẹ Methodist tọn to Abẹokuta, ṣigba ewọ dọ emi yi wehọmẹ Alabiki tọn whẹpo do biọ wehọmẹ dokọ Paulu wiwẹ(St.Paul) tọn to Ignore, Abẹokuta to owhe 1942. To Whenuena Adegbitẹ gbẹ yin owhe sinẹnẹmẹvi wẹ e yi wehọmẹ vọnu nado yi wehọmẹ daho aholu tọn (kings college) to Awọnlin fihe yin dopo to ogbẹ he nọ plọnnumẹ gando malenu go to Naijilia (Muslim student society of nigeria). E fo wehọmẹ etọn to 1956. To owhe 1959, nukọntọ wheyihọ waji tògbo Naijilia tọn Obafẹmi Awolowo na Adegbitẹ gbedewema nado yi wehọmẹ vọnu to yovotomẹ bo hiawe gando nuplọnmẹ osẹn tọn he F.R.A Williams ze dai go. Adegbitẹ yi wehọmẹ Alavọ Southampton tọn bo yi gbedewema oyọnẹn osẹn tọn to osun sinawetọ owhe 1962. Enẹgodo, e hiawe to wehọmẹ daho osẹn tọn na nukọntọ Lancaster Gate to oto London tọn mẹ, enẹgodo to Grey's Inn(1963-1965). E sọ yi gbedewema Common wealth tọn to yovotomẹ. E bẹ azọ́n osẹnplọnmẹ tọn jẹeji to wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn, e hẹn otẹn lọ go kakajẹ whenue e hun azọnwhe etọn titi to osun sinẹnẹtọ owhe 1976 tọn.\n\nAzọn\nTo owhe 1971 tọn, Adegbitẹ yin dide taidi ogàn na ahọluduta lẹdo tọn po gandudu po to wheyihọ Naijilia tọn to gandudu awhangan Christopher Oluwọle Rotimi tọn glọ. E sọ yin dide taidi ogàn na whẹdida po Attorney-general wheyihọ waji tọn po to owhe 1973 tọn mẹ. To osun aotọ owhe 1976 tọn wẹ e dó azọnwhe osẹn tọn ai, ewọ lọsu wẹ sọ yin azinponọ na azọnwhe lọ. Azọnwhe etọn tin to Awọnlin po Abẹokuta po. Osẹn Akuẹ po ogbẹ(commercial and corporate law) wẹ yin azọn titengbe yetọn. Azọnwhe etọn he tin to Abẹokuta tin to Àgọ́ Obà. Adegbitẹ yin dopo to mẹhe dó ogbẹ Gbmẹ ibi tọn ai to owhe 1972 mẹ. Adegbitẹ yin ogàn ọgbẹ olimpiki oto Naijilia tọn (Nigeria Olympic) sọn 1972 jẹ 1985. E yin nukọntọ, azinponọ na ogbẹ ọgbẹ anadenanutọ wehọmẹ alavọ oto maiduguri tọn sọn 1984 jẹ 1990. E lẹ́zun ogbẹvi asẹpapatọ dó nusisa ji tọn to Awọnlin. Enẹgodo e lẹzun ogàn daho na azọn po tẹnmẹninọnamẹ tọn po. Yé yí ogantẹn he klohugan(C O N) tọn na ẹn. E sọ dugan taidi seliki oto Ẹgba po papa Adini malenu Ẹgba tọn. To Azan ṣinẹnẹ tọ, osun atọntọ owhe 2011 tọn, ahọluigbagan Good luck Jonathan de e taidi azinponọ na kandai oyọnẹn hihọ po jlọjẹ mẹtọn po(Chairman, presidential committee on puplic awareness on security and civil responsibilities).\nDotogan Adegbitẹ yin nọvisunnu na otankantọ akonka de po nukundeji dé po he nọ yin Saburi Bíòbákú (1918-2001) mẹhe yin Giwa na wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn dai whẹpo dó yin matintọ.\n\nMalenugan\nTo 1976, Adegbitẹ dọdọ ye ni dó whẹdatẹn vivọylọ dé na malenu lẹ ai to ayimatẹn he tin to Naijilia. E dọ malenu lẹ tindo tito podọ yé dona nọ basi whẹdida to osẹn ṣharia tọn glọ. É zindonukọn dọ malenu lẹ ma tindo osẹn po tito mẹdekannujẹ tọn po gbọnvona dehe Ṣharia ko zedai. Sharia yin osẹn wiwe hugan malenu lẹ tọn bo bẹ osẹn oto tọn po nuyiwa tọn lẹ po hẹn. Adegbitẹ jlo na nọgodona kanvivan M.K.O Abiola tọn nado ze tito Sharia tọn dó ayimatẹn lẹ mẹ to bẹjẹeji Owhe 1990 tọn. E sọ vọ doai to osun wiawetọ owhe 2002 tọn. Hunyanhunyan dé fọn to klistiani lẹ po malenu lẹ ṣẹnṣẹn. Adegbitẹ yin azinponọ na wedegbẹ ehe bo penukundo gbejizọnlinzintọ to ayimatẹn Ogun tọn po ogbẹvi wedegbẹ lọ tọn lẹ po. To whenuena Ibrahim Dasuki lẹzun sọltan Sokoto tọn to owhe 1988 po ogan daho na wedegbẹ daho Naijilia tọn na malenu lẹ to Naijilia (N S C I A), Adegbitẹ wẹ yin dide taidi wekantọ daho na wedegbẹ lọ, to gandudu Adegbitẹ po Dasuki tọn to NSCIA, he ye yi dodonu etọn hẹnnai to owhe 1974, e lẹzun mẹhe sọ to azọn wa po zohunhun po. To vivọnu owhe 2002 po bẹjẹeji owhe 2003 tọn po, Adegbitẹ dọnnu po Wọlé ṣoyinka po na e sawhẹ dokọna malenu lẹ dọ ye lẹ wẹ to danuwiwa zedaga bo kọn ohun gbẹtọ lẹ tọn dai to Kaduna, ṣigba Adegbitẹ yiavunlọ na malenu lẹ. Enẹ zọn bọ é yin nina nunina Nobẹli tọn. Atẹṣiṣi ehe zọn bọ yé henalọdotena hunwhẹ yọnnu whanpẹnọ hugan he ye jlo na basi to whenẹnu (Miss World) tọn to Naijilia. Hunyanhunyan lọ sọ sinyẹn to whenuena linlinkantọ Isioma David he yin klistiani kan linlinwe de dọ eyin yewhegan lẹ nọ yi hunwhẹ yọnnu whanpẹnọ hugan lọ tọn tẹnmẹ wẹ, ye na ko dé asi yetọn lẹ sọn ye mẹ. Enẹgodo wẹ mẹbọdomẹgotọ ayimatẹngan Zamfara tọn owhe 1993 tọn, enẹwẹ Mamauda Aliyu Shinkafi dọho to gbangba dọ e sọgbe hẹ osẹn na malenu lẹ nado sọn ohùn Isioma tọn dai. Tlolo wẹ́ Adegbitẹ jeagọdo oho lọ dọ linlinkantọ Isioma mayin malenu podọ e ko biọ jona. Enẹwutu e ma dona yin huhu.\nAdegbitẹ dọ to linlinwe osun aotọ owhe 2003 mẹ dọ eyin oto Amelika po azọnwatọgbẹ etọn lẹ po sọgan diọ linlẹn, nuylankan he jijọ lẹ sọgan doalọte kiki eyin ye gọ aigba pelestinu lẹ tọn jo na yé, otẹn ma na sọ yin nina Osama Bin ladens nado zeta. Matin whẹdida dodo jijọho ma sọgan tin. Whenuena UNESCO basi hodọdopọ to owhe 2003, ye ylọ Adegbitẹ nado dọ alọgọ he sinsẹngan lẹ ko wa nado doalọte na hunyanhunyan lọ.\n\nOku etọn\nDotogan Adegbitẹ ku to Awọnlin to azán koatọ́n-nukunatọ̀ntọ osun sinẹnẹtọ owhe 2012 tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1933 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2012 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":1231,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.022,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":51758.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lateef%20Raji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lateef Olúdáre Raji yin tonudọtọ Naijilia tọn sọn azan wiawetọ osun aotọ owhe 1962 tọn jẹ̀ azan wiẹnẹtọ osun ṣinatọntọ owhe 2017 tọn. E yin Ayinamẹ̀tọ to nudọnamẹ po whẹwhiwhẹn po na Ayimatẹngan Awọnlin tọn dai tọn Babatunde Raji Fashola. E sọ wazọn dopọ hẹ Ayimatẹngan Bola Tinubu. Raji yin dopo to hagbẹ mẹdekannujẹ vodidi Ayimatẹn Awọnlin tọn whẹpo e do ku. Raji kú na vẹgomẹzọn to owhe etọn gbe to Magodo, Naijilia to osun ṣinatọntọ owhe 2017. E tindo owhe kandeao-nukunẹnẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":104,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.213,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":75223.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lavun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lavun yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ de to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Kutigi tọn mẹ to hùwaji lẹdo lọ tọn to alihiamẹnu 9°12′00″N 5°36′00″E ji. \nTọsisa Kaduna tọn (Kaduna River) wẹ to dogbó whèzẹtẹn LGD lọ tọn ji.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 2,835 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 209,917 wẹ to finẹ to mẹhihia 2006 tọn. \n\nSọha pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn wẹ 913.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":100,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.29,"stopwords_ratio":0.05,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":73307.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Le%20Corbusier","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Charles-Edouard Jeanere-Gris jiji azán 6tọ, osun 10tọ owhe 1887 - azán 27tọ, osun 8tọ 1965) yin yinyọnẹn gbọn yinkọ vonọtaun lọ Le Corbusier, yin yẹdenanutọ po wekantọ to oto Switzerland ton po. To owhe 1930, e lẹzun tovi yovofrance tọn. E yin gbẹtọ nukundeji na alọnuzọn yẹdenanutọ tọn to egbezangbe. Tito etọn bẹ nukọnyiyi to họgbigba na gbẹtọ he nọ nọ tohomẹ lẹ hẹn. Ehe yinmọ na to ojlẹ lọ mẹ gbẹtọ hẹntọnọ lẹ su taun. Yẹdide etọn susu lẹ wẹ ko yin zinzan lẹdo aihọn pe. E sọ yiwanna osẹn podo atinpipa po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nLe Corbusier whẹn to La Chaux de Fonds, oto pẹvi de to agewaji Switzerland tọn. To 1907, whenue e tindo owhe 19, e sẹtẹn yi yovotomẹ to Paris, e sọ dla oto devo lẹ pọn lẹdo Europe, ehe mẹ, e plọn nususu bo sọ tindo nuyọnẹn yoyo lẹ. E plọn ogbe (German) devo bo sọ wazọn podo azọnyọnentọ yẹdenanutọ Peter Behrens.\n\nWẹkẹ whan\nTo wẹkẹ whan tintan whenu, Le Corbusier lẹkọyi switzerland bo lẹzun mẹplọntọ. Madẹnmẹ, ewọ lọsu hun azọnwhe etọn titi yẹdenanutọn podo tavẹylọvi etọn po bọ ye wa azọn dopọ kakajẹ 1940. To owhe 1940, e pe osen satọ Amédéé ozenfant, e wa yin họntọn nugbonọ de. Ye kọngbedopọ bo de yẹdide yọyọ tọn he nọ yin Purism.\n\nWẹkẹ whan godo\nAwhan lọ godo, le Corbusier zindonukọn to yẹdide etọn mẹ kakajẹ owhe 1922. Enẹgodo, e bẹ azọn tọn etọn jẹeji to aliho de mẹ he sọgan yinuwa do mèdevo lẹ ji, bo sọ nọ jla họmẹ do na mẹlẹ bo sọ nọ gọalọna ye. E nọ ohọ kleun kleun lẹ nado sudo hudo gbẹtọ susugege he ma do ohọ to ota to paris. E dọmọ nude dona yin wiwa nado gọalọna mẹhe jẹhẹn bo ma do nude. E sọ da yẹdide de na oto de (Ville Comtemporaine), e ma yin alọkẹyi gbede, bo ka yin ayilinlẹn Skycrapers. E sọ do nuhe e wleawu etọn hia ahọludu France tọn, ye sọ gbẹ. enẹ zon bọ ye ma doayi lehe gbẹtọ lẹ su do, bo ka to nuyiwa do oto lọ ji taun.\n\nOwhe lẹ godo\nLe Corbusier ma hunzo to tonudidọ mẹ to owhe 1942. Enẹwutu, e gba ohọ flinflin lẹ gbọn France.\n\nOyin etọn\nYinkọ lọ Le Corbusier, yin yovo france. Yinkọ yin ada devo na yinkọ daho onọ daho etọn tọn he yin le corbesier. Yinkọ yin lilẹdo ogbe Glẹnsigbe mẹ The Crowlike One. E kẹalọyi yinkọ lọ to 1920.\n\nLinlẹn he diyin lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":459,"character_repetition_ratio":0.045,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66576.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Les%20McKeown","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Leslie Richard McKeown yin jiji to azán wiawetọ, abọ̀húsun, owhe 1955 bo nọgbẹ̀ jẹ azán kotọ, lidosun, owhe 2021 tọn mẹ.\nEyin hanjitọ Scotland-nu dé. Ewọ wẹ sọ yin hanjitọ-gan na Bay City Rollers to gblagbla owhe 1970 lẹ tọn mẹ.\nMcKeown yin jiji dó Broomhouse, Edinburgh, to azan wiawetọ, abọ̀húsun, owhe 1955 tọn mẹ.\nMcKeown basi matintọ to owhé etọn gbe to azán kotọ, lidosun, owhe 2021 tọn mẹ to whenuena e tindo owhe kande-ko-atọ́n.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOwe he wekantọ ehe kan lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1955 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":127,"character_repetition_ratio":0.086,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.273,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":32729.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Liberia","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Liberia yín otò de he tin to Whèyihọ Aflika tọn, e ma dogbo hẹ Sierra Leone to agewaji-whèyihọ podọ hẹ Guinea to agewaji, e sọ ma dogbo hẹ lvory Coast lọsu to whèzẹtẹn, ohu Atlantic sọ tin to hùwaji po hùwaji-whèyihọ po etọn.\nGbẹtọ diblayi livi atọ́n wẹ tin to otò ehe mẹ. Glẹnsigbe wẹ yín ogbe he yín alọkẹyi taidi ajọwa-gbe, ṣigba ogbe 20 devo lẹ sọ nọ yín dido gbọn tovi lẹ dali, he dohia dọ akọ̀ podọ aṣa otò lọ tọn su. Ayimatẹn otò lọ tọn he klohugan wẹ Monrovia.\n\nAflika\nOtò","num_words":106,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":47516.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lilia%20Arag%C3%B3n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lilia Aragón (Lilia Isabel Aragón del Rivero yin jiji to azán ko-nukunawetọ Zósun, owhe 1938 jẹ azán awetọ Avivọsun, owhe 2021) e yin aihundatọ mexico tọn podo tonudọtọ. E yin jiji to Cuautla, Morelos. Aragón yin dopo to ogbẹ wedegbẹ́ nukunpedonugotọ lẹ tọn sọn 2004 jẹ 2006. \nE yin dopo to ogbẹ Institutional Revolutionary Party tọn.\nAragón yin yinyọnẹn ganji na ada etọn to aihun De frente al sol, Más allá del puente po Velo de novia mẹ.\nAragón yin matintọ to azan 2tọ Avivọsun owhe 2021 to otogbo mexico tọn to whenuena e tindo owhe 82.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1938 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":141,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":73754.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lilian%20Bach","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lilian Bola Bach yin aihundatọ otò Naijilia tọn po ajọjlatọ de po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wepinplọn etọn po\nLilian yin jiji to Lagos Island bọ onọ etọn yin Ayọnnu bọ otọ etọn yin Poland-nu de. Na azọ́n he otọ etọn nọ wa wutu, e nọ ofi voovo lẹ to otò lọ mẹ to ovu whenu etọn, bo yì Army Children's School, Port Harcourt bosọ yì Idi Araba Secondary School to Awọnlin. E diyin na ojlẹ vude to Theatre Arts mẹ to wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn mẹ. E hẹn otọ etọn bu to okú mẹ to whenue e tindo owhe ao.\n\nWhanpẹjọjijla po azọn etọn po\nLilian yín jiji to Lopo Awọnlin tọn mẹ bọ Onọ etọn yin Ayọnnu bọ Otọ etọn yin Poliṣi-nu dé. E sọ whlẹn-agbà yọnnu he yọnwhanpẹ hugan to hunwhẹ whanpẹ jijla tọn Otò Naijilia tọn bosọ sọawuhia to ajọjijla Televizion ji tọn susu lẹ mẹ, bọ yẹdide etọn tin to awulẹ̀dí Delta medicated soap ji.\nE bẹ azọn aihundida tọn etọn jẹeji to owhe 1997, bo nọ sọawuhia to sinima Nollywood Ayọgbe po Glensigbe susu lẹ po mẹ.\n\nAihun etọn devo lẹ\nEletan (2011)\nHigh Blood Pressure (2010)\nEja Osan (2008)\nAngels of Destiny (2006)\nThe Search (2006)\nJoshua (2005)\nMi ose kogba (2005)\nA Second Time (2004)\nBig Pretenders (2004)\nReady to Die (2004)\nBroken Edge (2004)\nLost Paradise (2004)\nOgidan (2004)\nThe Cartel (2004)\nTrue Romance (2004)\nMarket Sellers (2003)\nNot Man Enough (2003)\nOutkast (2001)\nMarried to a Witch 2001)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":302,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.287,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":73712.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Listla","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Listla tin to agbàdo he to olá na alihogbó whenẹnu tọn lẹ. Sesali Augusti hẹn tòdaho lọ wá aṣẹpipa Lomu tọn glọ bo ylọ ẹ dọ Julia Felix Gemina Lustra. Awhànfuntọ tòdaho ehe tọn lẹ wẹ nọ basi hihọ́na Galatia he yin ayimatẹn Lomu tọn dé sọn mẹhe nọ nọ̀ lẹdo osónọ he to yakẹ lẹ si. Gbọnmọ dali, tòdaho lọ nọ yin anadena sọgbe hẹ aliho gandudu Lomu tọn, podọ tẹnmẹ-yinkọ Latin tọn lẹ wẹ nọ yin nina ahọluzọnwatọ lẹ. Etomọṣo, Listla-nu lẹ gbẹ́ tẹdo suhugan aṣa yelọsu titi tọn lẹ go. Yé gbẹ́ tẹdo aṣa Likaonia tọn lẹ go hugan Lomu tọn, podọ ogbè Likaonia tọn wẹ Listla-nu nukundeji he yin nùdego to owe Owalọ lẹ tọn mẹ lẹ nọ do. Nukinkan he dlẹnalọdo yẹwhenọ Zeus tọn lẹ gọna boṣiọ yẹwhe Helme tọn dé tin to nuhe whenuho-kantọ dòkuntọ lẹ mọ to lẹdo Listla hohowhenu tọn mẹ lẹ mẹ. Agbà de he yin kinklandovo na Zeus po Helme po sọ yin mimọ to lẹdo enẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":195,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72092.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lopa-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lopa-gbe bẹ awè to ogbè Kainji tọn lẹ mẹ hẹn to Naijilia. Akọ̀ Lopa tọn he tin to apa Busa-gbe dótọ lẹ ko wa gọjẹ ogbè enẹ do ji.\n\nOgbè awè lọ lẹ wẹ Rop (Ollop) po Urcibar (Shuba). Yinkọ de tin he omẹ̀ akọ̀ lọ tọn lẹ nọ yi do ylọ ogbè awè lọ lẹ to pọmẹ̀: Rerang, ehe ma ya mọ to ogbè West Kainji tọn lẹ mẹ.\n\nTodohukanji Blench (2019) tọn ze ewọ po Tsupamini do ohá ogbè he di yede lẹ mẹ.\n\nOgbè lẹ","num_words":109,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.282,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":46987.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lopo%20Aw%E1%BB%8Dnlin%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lopo Awọnlin Tọn (glẹnsigbe: Lagos Island) yin Lẹdo Gandudu Dokọ tọn (LGD) de he họakuẹ hugan bosọ tin to ṣẹnṣẹn pẹpẹ to lẹdo Ayimatẹn Awọnlin tọn tọn mẹ to Naijilia. E bẹ adà whèyihọ-waji lopo he wutu yè do dó yinkọ enẹ na ẹn tọn lọ hẹn podọ e yin apadewhé Mimá Awọnlin tọn (Lagos Division) tọn. To mẹhihia tọn he yin nukúnpedego jẹnukọn to Naijilia to owhe 2006 tọn mẹ whenu, sọha gbẹtọ he tin to LGD lọ mẹ yì 209,437 to lẹdo he gbigbló etọn yin kilomẹtlu 8.7 lẹdo pé de mẹ. Odaa poun Lopo Awọnlin tọn tọn dohlán whèyihọ-waji wẹ LGD lọ bẹhẹn; odaa he pò dohlán Whèzẹtẹn-waji uwọ nọ yin alọdlẹndo to paa mẹ poun dọ Whèyihọ Lopo Awọnlin tọn tọn (Lagos Island East).\n\nNudọnamẹ he gandego lẹ\nTo Nọwhe Awọnlin tọn ji, lẹdo gblagada he yin hihọ́basina de tin to hùto Aflika tọn ji, finẹ wẹ lopo lọ tin te bo yin nọtẹn de na whèhutọ Ayọnu lẹ to glètoho Eko tọn mẹ, fie wá jideji kaka bo wa lẹzun tòdaho hùnnukun heyin Awọnlin lọ. Tòdaho lọ ko wa dlẹnkàn gbọn lopo he to lẹdo etọn mẹ lẹ po aigba flala he sẹpọ lẹ po ji.\n\nLopo Awọnlin Tọn yin ṣiṣáká dopọ hẹ lẹdo he to flala lọ (mainland) po gbọn aná daho atọ̀n dali (Carter Bridge lọ, Eko Bridge lọ po Third Mainland Bridge lọ po) ehe dasá Nọwhe Awọnlin tọn biọ lẹdo Ebute-Metta tọn mẹ. Mọdopolọ e sọ yin ṣiṣaka dopọ hẹ lopo Ikoyi tọn he sẹpọ ẹ po Lopo Victoria tọn (Victoria Island) po. Lẹdo tọjihun glintẹn Awọnlin tọn tọn, Apapa pannukọn awà whèyihọ-waji tọn lopo lọ lọ tọn. Taidi lẹdo ajọwiwa tọn tangan Awọnlin tọn de, Lopo \nAwọnlin tọn ji wẹ ohọ̀ gandudu tọn tangan lẹ, sọfu lẹ po azọ́nwatẹn lẹ po tin te. Podọ ga, ofi wẹ Sinsẹ̀nhọ Catholic tọn lọ po Anglican tọn lọ po tin te, gọna Maléhọ Daho (Central Mosque) lọ lọsu ga. \n\nTo otàn mẹ, Lopo Awọnlin Tọn (Isale Eko) yin fininọ de na Naijiliavi he lẹkọ sọn kalinmọgbenu to otò Brazil tọn mẹ nado dín fibẹtado lẹ.\nWhẹpo susu wẹ jẹ fihe nọ yin Broad street nọ̀ ji to otọ̀ lọ pa.\n\nAdà whèzẹtẹn-waji tọn lopo lọ tọn he ma hùnnukun sọmọ lọ bẹ ahì lẹ po ohọ̀ kiẹkiẹ lẹ po hẹn. Gbẹtọ su taun to lopo lọ ji podọ filọ ján taun podọ vivẹnu ko yin dido nado wleawuna aliho yọyọ lẹ dasá nọwhe lọ nado sọgan hẹn tẹnsisẹ pọnte. Ewọ wẹ yin adà Awọnlin tọn tọn fiẹ Ahọlu Awọnlin tọn lọ nọ nọ̀. Mẹlẹ yise dọ awà ehe kẹdẹ ji wẹ hùnwhẹ Eyo tọn sọgan yin bibasi te to Awọnlin .\n\nTito Ajọ́wiwa tọn\nSusu to tatọ́-tẹnnọ azọ́nwhe akuẹsedotẹn tọn lẹ mẹ wẹ wẹ tin to Lopo Awọnlin tọn. First Bank of Nigeria yin dopo to akuẹsedotẹn he sin tatọ́-tẹnnọ tin to Marina to Lopo Awọnlin tọn ji. Azọ́nwhé Akuẹ́sẹdotẹn Devo he sọ dó Azọ́nwhé to finẹ wẹ Azọ́nwhé Akuẹ́sẹdotẹn UBA Tọn (United Bank of Africa). \n\n[[Azọ́nwhé] daho po pẹvi po devo he tin to finẹ wẹ: Azọ́nwhé he nọ wleawuna nuzinzán lẹtliki tọn lẹ (Electrical Appliances Manufacturers), azọ́nwhe he nọ họ̀ aigba namẹ bosọ́ nọ gbáhọ̀ mẹ lẹ (Real estate Consultancy Firms), gọna azọ́nwhe devodevo lẹ po wẹ tin to Lopo Awọnlin Tọn.\n\nNọtẹn Ayidedai tọn lẹ po Nọtẹn Ayidego tọn lẹ po\n\nTom Jones Memorial Hall And Library \nTom Jones Memorial Hall tin to aliklán Nnamdi Azikiwe tọn ji, to Idumota, he yè nọ ylọ dọ Victoria St dai, e jẹna ayidego na finẹ wẹ hodidọ ojlofọndotenamẹ Zik (zikists) lẹ tọn yin didiọ \nte to Abọ̀húsun 1948 tọn. Plitẹnhọ lọ yin gbigbá gbọn omẹ dejidego he yin dide gbọn Mẹdaho Thomas Jones he ku to 1913 dali lẹ. To kandai mẹdetiti tọn etọn mẹ, e de aigba de po akuẹ he na yin yiyizan nado gbá plitẹnhọ de po wesẹ̀dotẹn de po do e ji de po dovo ehe na yinuwa taidi oflin de to oyin emi tọn mẹ.\n\nFreedom Park\nFreedom Park ko wa jẹ lilẹzun nupọntẹn ayidedai tọn tangan de he tin to Lopo Awọnlin tọn. To dai, opá gàntọ lẹ tọn de wẹ e yin to whenue otò lọ gbẹ po to aṣẹpipa yovo lẹ tọn glọ podọ Her Majesty's Broad Street Prison wẹ e nọ yin yiylọ dọ to whenẹnu. Freedom Park yin didoai nado sẹ̀n taidi oflin de na tọgbó he hoavùn sinsinyẹn sọta gandudomẹji yovo lẹ tọn bo dugu mẹdekannujẹ otò lọ tọn lẹ tọn. Nọtẹn lọ yin hunhun to 2010 nado basi hùnwhẹ owhe 50tọ Mẹdekannujẹ Naijilia tọn tọn.\nNọtẹn lọ ko wa lẹzun nọtẹn ayidedai tọn de na tomẹnu lẹ po jonọ lẹ lọsu po podọ a sọgan mọ boṣiọ mẹhe go otàn donù lẹ tọn gbọn kamẹ-gomẹ to nọtẹn lọ. Ohọ̀ sinima tọn de sọ tin to finẹ ga fie yè sọgan basi nuwiwa lẹ, tito hanjiji tọn lẹ po wadohia lẹ bibasi po te. A sọgan sọ gbọjẹ́ to apa na otọ̀ po asisa osìn tọn he to lẹdo nọtẹn lọ tọn mẹ lẹ kavi a na jlo na yì Yẹdide-sẹdotẹn Wole Soyinka Art Gallery tọn nado yi pọn anazọ́n vonọtaun lẹ.\n\nMarina road\nMarina Awọnlin tọn lọ tindo ohọ̀ azọ́nwatẹn tọn sọha de, podọ ohọ̀ devo lẹ taidi Bookshop House he yin CMS po Cathedral Church of Christ po tọn dai. Na ninọmẹ aigba lọ tọn wutu, susu to dodonu ohọ̀ he dite lẹ tọn wẹ yin didoai do họdòtin gaa lẹ ji kavi do ogàn he yè ján ganji bo kọ̀n klanklé etọn lẹ ji. Lẹdo lọ bẹ ohọ̀ delẹ hẹn taidi National House, fie azọ́nwhe Shell tọn tin te todin podọ ewọ wẹ yin ohọ̀ azọ́nwatẹn tọn he dite taun tintan to Marina. Tatọ́-tẹnnọ̀ Central Bank tọn dai tọn po Investment House, tatọ́-tẹnnọ̀ akuẹsẹdotẹn Bank of Industry tọn po tọn yin gbigbá to 1960. Aigba he ji Investment House yin gbigbá do lọ wẹ yin nọtẹn Grand Hotel tọn dai whẹpo uwọ do wa yin gbigbàkija. New Africa House of UAC, Elder Dempster House, tatọ́-tẹnnọ̀ Nigerian Ports Authority head tọn po tatọ́-tẹnnọ̀ National Electric Power Authority tọn dai tọn po sin nọtẹn wẹ tin to lẹdo ehe mẹ.\n\nNọtẹn Tangan lẹ to Lopo Awọnlin tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu tọn he ṣáká dopọ hẹ ẹ lẹ \n Lagos Island Local Government\n lagos employment","num_words":1239,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":62589.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lyndon%20B.%20Johnson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lyndon B. Johnson (azán Koatọ́n-nukunawetọ Avivọsún owhe 1908 yi jẹ azán konukunawetọ Alunlunsun, owhe 1973) yin tògbogan gbanatọ́n-nukundopotọ otò Amẹlika tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":30,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.992,"perplexity_score":26787.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/L%C3%A9on%20Aim%C3%A9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Léon Aimé (9 Afínplọsun 1924 – 31 Avivọsun 2021) yin tònudọtọ France tọn de. E yin jiji to Longeville-sur-Mer, France. E yin nukundedonugotọ sọn 1993 jẹ 1997, podọ e sọ yin dopo to hagbẹ \nUnion for French Democracy lẹ mẹ.\nAimé basi matintọ to 31 Avivọsun 2021 tọn to whenue e tindo owhe 97.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":68,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.311,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":53282.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/L%E1%BA%B9do","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nupinplọn gándo Lẹdo go yin nujọnu he mi ma gan yí dó dahun. Gbẹtọ dé ma tin he tin to ṣokẹdẹ bọ mẹde ma nọ nọ fihe ewọ nọ nọ, kọmẹnu le nọ tin janwẹ bọ Lẹdo mẹnu lẹ sọ mọ bọdo ego. Mẹsusu wẹ nọ nọpọ bo nọ yin Lẹdo dé yedọ Otọ, Onọ, Họntọn, Kọmẹnu pọ mọ mọ lẹpò. Dile Onọ to viji bọ Otọ tó vigopenukundo bọ Họntọn lẹ to susu, mọwẹ Lẹdo to kiklo dó niyẹn.\n\nMẹhe gándo migo po mẹhe ma gándo migo po lẹpò wẹ nọ pọ bọ nọ yin yiylọdọ Lẹdo.To aigba gungbe tọn ji podọ fihe gbẹtọ lẹ nọ nọ lẹpò, pọninọ yin nujọnu taun. Na e yindọ mẹde sọ èmí na nọ nọ pọ mẹdevo po, ni pọninọ dagbe de ma tin e na din fidevo bo yí etọn. Ṣigba mi mẹhe yin gbẹtọ lẹ yọn nujọnu yinyin pọninọ tọn po ale he tin to emẹ lẹpò. Na e yindọ gbẹtọ susu tin to opọ to Lẹdo de mẹ,e nọ yọnbasi nado panukọn Awhan kavi Whlepọn depope he na wá lẹ. \n\nEnẹwutu wẹ mẹho lẹ dó dolo dọ omẹ Awe pọnte hugan mẹdopo. Mọwẹ Lẹdo nọ nọ, na ni gbekọndopọ titengbe tin, Lẹdo de nọ yitẹn bo nọ Lodo ganji ehe yin dopo to ale pọninọ to Lẹdo de tọn mẹ. \n\nṢigba ni Lẹdo gbẹtọ tọn ma to opọ, bọ gbekọndopọ ma tin, Whlepọn po tukla po mẹ wẹ Lẹdo lọ nọ tin te. Enẹ wẹ zọn bọ poninọ dó yin nujọnu to Lẹdo gbẹtọ tọn mẹ. Nukọnyiyi Lẹdo de mẹ tọn má n�� jọ to godo na gbekọndopọ. Mi dona yọnẹndọ na Lẹdo de nido hunnukun wẹ mi do nọ nọpọ, na dile mi ko yọnẹndo dọ Atin dopo ma sọgan lẹzun Zungbo mọjanwẹ gbẹtọ dopo ma sọgan yin Oto kavi Lẹdo de dó niyẹn. \n\nMẹsusu wẹ nọ nọpọ bo ze nuyọnen he nọ zọnbọ Lẹdo de do nọ yiaga dote, ni nuyọnen dé bẹ azọn devo sọ nọ hodo e bọ azọn wadopọ nuyọnen ehelẹ tọn nọ zọn bọ nukunhunhun nọ wa Lẹdo mítọn lẹ mẹ, ehelẹ po wẹ yin Ale pọninọ tọn to Lẹdo mẹ. Mọdopolọ to whenuena mi to nuplọn gándo Lẹdo de go,mi ma sọgan wọnji nuhe yin òwu kavi nuhe nọ dọn gbakija wa Lẹdo ji. E ma yọnbasi dọ Lẹdo de ni tin ma dó wlepọn etọn lẹ. Na Avun po Okẹn po nọ wa aimẹ dandan to fihe gbẹtọ lẹ nọ nọ. Tukla nọ dọn okẹn bọ Okẹn nọ dọn Avun, Avun sọ nọ dọn Awhan bọ Awhan nọ hẹn Oku wa podọ Nutindo susu wẹ nọ bu. Ehelẹ yin delẹ to whlepọn pọninọ to Lẹdo delẹ mẹ. \n\nEtomọṣo, mi dona yọnẹn dọ ale pọninọ tọn po Whlepọn pọninọ tọn po ko tin sọn bẹjẹeji aihọn tọn. Ni mi hia otàn hoho lẹ mí na yọnẹn dọ onu ehelẹ ma yin jonọnu dé. Nuyọnen gbẹtọ tọn wẹ yé yí dó to anadena nuhe to yiyi to Aigba ji, Osin ji, podọ ga to Jẹhọn mẹ. Gbẹtọ lẹ ko Basi nudagbe susu lẹ mọjanwẹ yẹ kó sọ Basi awugblenamẹnu susu lẹ. Taidi apajlẹ oso po agba adinọ tọn lẹ. Onu ylankan he yé yí nuyọnen dó Basi ehelẹ wẹ yé yí dó fún wẹkẹwhan tintan to owhe 1914 jẹ 1918 po wẹkẹwhan awetọ po to owhe 1939 je 1945. Ni ehelẹ lẹpò wẹ gbẹ tin kakajẹ din to Lẹdo mítọn lẹ mẹ. Na e yin mọ wẹ, mi ni yọnẹn dọ oplọn Lẹdo tọn dohia hezeheze dọ pọninọ to gbekọndopọ mẹ nọ hẹn Ale wá, na gbẹtọ dopo ma sọgan nọ na ede ṣokẹdẹ gba.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":607,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":84441.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/L%E1%BA%B9dowhenu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lẹdowhenu wẹ onu he ma nọ nọ̀ whegbè dai kavi onu he ma sọgan nọ po mi po dai ṣigba mi wá diọ ẹ do onu he sọgan nọ̀ whegbè kavi mi wa basi vọjlado na-ẹn na e nido nọnọ po mi po, taidi kanlin, jinukun po mọmọ po, na ye nido wa lẹzun nuzinzan na gbẹtọ lẹ, taidi nududu, avọ, amasin, afọpa, azọn po mọmọ po.\n\nJinukun lẹ\nSọn nudi owhe fọtọ́n ao die wẹ gbẹtọ lẹ ko to dodinna jinukun wunmẹwunmẹ lẹ to òtò voovo lẹ mẹ taidi Tigilisi, Efulete to Mẹsopotamia he wa lẹzun Iran, Iraq, Turkey po Silia po to egbehe. Ye yi sọwhiwhe do gbeje jinukun dopodopo pọn gọna ama wunmẹwunmẹ lẹ, lehe ye sọgan doe do bọ e na tindo kọdetọn dagbe podọ bo na sọgan sọ yin nududu na gbẹtọvi lẹ.\nJinukun tintan he ye dindona to akọta Asia tọn, Aflika tọn, whezẹtẹn po wheyihọ Amẹlika tọn po wẹ Balekun, likun, aivi lẹntil tọn, aivi owin nọ, mọlikun(kavi 'lẹsi') wẹlí, gbado, avlan, gbapẹ,agọn po mọmọ po. É ma yin nududu kẹdẹ wẹ jinukun lẹ sinai do, onu devo lẹ sọ tin taidi Avọkanfun, atinsinsẹn, atin lọba tọn po mọmọ po he nọ yín yiyizan na Aṣọdido, avọ, amasinkun po nudevo lẹ po.\n\nWhekanlin lẹ\nTo ojlẹ dopolọ he mẹ ye dindona jinukun lẹ te wẹ ye sọ dindona kanlin lẹ lọsu ga, lehe ye sọgan nọ whegbe hẹ́ gbẹtọ lẹ do.\nSọn huwaji Asia tọn wẹ e bẹjẹeji sọn, e yọnbasi dọ gbọgbọẹ lẹ wẹ yín kanlin tintan he ye diọzun whekanlin lẹ po lẹngbọ lẹ po, Ase po Avún lẹ po wa bọdego, awàhẹ lẹ wa sọawuhia to nukọnmẹ, taidi koklo, pápá, awhannẹ, tlotlo po mọmọ po. To ojlẹ vude godo, ye sọ lẹ ayidonugo do kanlin dahodaho lẹ ji nado diọ ye do whekanlin, Kanlin lẹ taidi Oyin, Osọ́, kanklosọ̀ po Agluza po. To ojlẹ vude godo he ye diọ ehelẹ zun whekanlin lẹ bo penukundo ye go na ojlẹ de, nuyiwa yetọn lẹ jẹ̀ didiọ ji bo wa gbọnvo na nuyiwa tọgbo yetọn lẹ he tin to zungbomẹ lẹ tọn. Di apajlẹ, sọn whedo Ohla tọn mẹ wẹ Avun tọn sọn ṣigba nuyiwa etọn lẹ kò wa gbọnvo na Ohla zungbomẹ tọn pete, mọdopolọ wẹ koklo zungbomẹ tọn he nọ yin Asọkle ma nọ pẹnzin hugan pọun awe, ṣigba koklo whegbe tọn nọ pẹnzin sọ pọun fọtọnukunawe bo sọ nọ do azin hugan zungbomẹ tọn. Kọdetọn ehe lẹ sọawuhia gbọn anadenanu lẹdowhenu dali.\n\nAle e tọn lẹ\nJẹnukọn whẹ, nududu wunmẹwunmẹ wẹ tin na gbẹtọvi lẹ to egbe, mọdopolọ e zọn bọ glezọn bọawu na gbẹtọvi lẹ, di apajlẹ eyín yé sin atin dokọ na oyinsu awe, ye sọgan yi ye e do pọ ogle zẹ fihe gbẹtọ sọngan pọ jẹ. Enẹgodo mi nọ zan Avún lẹ to egbehe nado họ whegbè. Enẹgodo, gbejizọnlin bọawu gbọn osọ́ lẹ yiyizan nado zin gbejizonlin dàli,e sọ yọn na yizan nado yi fidindẹn lẹ nado wa àjọ́ po nudevo lẹ po. Ale susu gege wẹ tin to anadenanu lẹdowhenu tọn mẹ bọ mi ma sọgan donu bi go todin.\n\nAlọdlẹdonu lẹẹ","num_words":544,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":60547.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/MC%20Lively","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Michael Sani Amanesi yin yinyọnẹn taidi nukikodonamẹtọ de he yin yinkọ do na dọ MC Lively. E yin jiji to azán wiẹnẹtọ, Avivọsun, owhe 1992 tọn, e yin hojlẹtọ Naijilia-nu de to topẹvi Agẹnẹbọde tọn mẹ to Ayimatẹn Edo tọn.\n\nBẹjẹeji po Wepinplọn etọn po\nMC Lively yin jiji to ayimatẹn osun tọn to otò Naijilia tọn mẹ. E yì wehọmẹ dokọ tọn to Ideal Nursery and Primary School bosọ zindonukọn to wehọmẹ Moremi High School tọn, Enẹgodo e yì wehọmẹ Alavọ tọn Obafemi Awolọwọ tọn fie e plọnnu gando osẹ́n go te bosọ yin yiylọdọ Nigerian Bar to owhe 2016 tọn mẹ.\n\nYanwle Aihundida tọn etọn\nE bẹ yanwle Aihundida tọn etọn jẹeji to owhe 2015, E wá yin yinyọnẹn taun na aihundida etọn he hosọ etọn yin Agidi he dọho do nuyiwa otò Naijilia tọn ji. MC Lively ko wazọ́n po aihundatọ delẹ po taidi Akpororo, I GO SAVE po mẹdevo lẹ po. E sọawuhia to aihundida he hosọ etọn yin \"Seven and Half Date\" mẹ to owhe 2018. To aihundida lọ mẹ, e yi ada lọ wà taidi James, yèdọ omẹ awetọ he Bisọla to dida to aihun lọ mẹ.\n\nSọ pọn\nTodohukanji Aihundatọ Naijilianu tọn lẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":238,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76587.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Magama%2C%20Nigeria","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Magama yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ de to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Nasko tọn mẹ to whèyihọ-waji lẹdo lọ tọn. in the west of the area.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ 4,107 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 181,653 wẹ yin hihia to mẹhihia 2006 tọn whenu to finẹ.\n\nSọha pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn wẹ 923.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":85,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.275,"stopwords_ratio":0.047,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":62977.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Maidarjavyn%20Ganzorig","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Maidarjavyn Ganzorig yin jiji to (azán atọ́ntọ Aflinplọsun owhe 1949 - azán enétọ liyasun owhe 2021 tọn). E yin weyọnẹntọ podọ lẹnunnuyonẹntọ sunmẹyitọ Mongolianu de. To 1979, e yin apadewhe to tito Soviet Intercosmos tọn mẹ, podọ e sọ mọ azọndenamẹ Soyuz gbàn-atọ́n-nukunẹnẹ (39) tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1949 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":79,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.269,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":54933.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Marcelline%20Aboh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Marcelline Aboh (yin jiji to owhe 1940 bo basi matintọ to azán kotọ, osun ṣiantọntọ, owhe 2017 tọn mẹ) Eyin yinyọnẹn ganji po tẹnmẹyinkọ etọn ehe po Détin Bonsoir, Eyin yọnnu aihundatọ dé sọn Porto-Novo. Ahunmẹzọn wẹ hu i to whenuena e ko yin yasana gbọn azọn he nọ zọnpọ hẹ yọnhowhe Po na Owhe he e tindo wutu.\nEwọ wẹ aihundatọ nukikodonamẹtọ tangan na Ogbẹ yọnnu aihundatọ nukikodonamẹtọ lẹ tọn, he yinkọ Ogbẹ lọ tọn nọ yin Les échos de la capitale. E kọnawudopọ hẹ ye to tintan whenu to Owhe 1980 to whenue e ko bẹ azọ́n aihundida tọn etọn jẹeji godo to Owhe 1958 mẹ.\nAihundatọ lọ Marcelline Aboh tindo Ovi ṣiantọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":136,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.022,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64554.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Margaret%20Bandele%20Olayinka","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Margaret Bandele Olayinka yin jiji to azán wiẹnẹtọ, osun ṣinẹnẹtọ, owhe 1958 tọn, e sọ yin yinyọnẹn taidi Iya Gbonkan bo yin aihundatọ otò Naijilia tọn de.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn \nOlayinka Margaret wá sọn Otu, to gandudu dókọtọn Itesiwaju Local Government tọn mẹ to Ayimatẹn Oyo Tọn mẹ. Onọ̀ etọn yin vijiji Iseyin tọn to Ayimatẹn Oyo tọn mẹ. Iya Gbonkan yin jiji do whẹndo hẹntọnọ tọn de mẹ, ṣigba e yin nujikudonọ de nado hẹn homẹ whẹndo etọn tọn hùn bosọ dè yé sọn ohẹ́n lọ mẹ. Otọ́ etọn yin ajọwatọ de to otò Ibadan tọn mẹ, ewọ wẹ ka sọ yin ovi dopo gee he onọ etọn ji na otọ́ etọn.\nDuro Ladipo wẹ yin omẹ tintan he plọn azọ́n aihundida tọn Iya Gbonkan. To whenẹnu aihundida oploji tọn wẹ gbayipe, enẹwutu aihun etọn susu yin aihun nupinpọn-do-plọnnu ploji tọn. Iya Gbonkan tọ́n to aihun Tele ji tọn etọn tintan mẹ to bẹjẹeeji 1970 lẹ tọn. E daihun to IFA OLOKUN’s TV Series mẹ, he yin aihun Yemi Elebubon tọn.\n\nAihun he mẹ e tọ́n te lẹ\nKoto Ayé\nKoto Ọrun\nIdamu Niwura\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":236,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":51651.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Marie-C%C3%A9cile%20Zinsou","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Marie-Cécile Zinsou yin jiji to tatọ-tonọ Paris tọn to Otogbo Flans tọn mẹ. Sigba kúnkan etọn tọn sọn mẹwiyigbeji na mẹjitọ etọn, yedọ otọ́ etọn Lionel Zinsou, yin ovi jiji Otógbo Benẹ tọn.\nMarie yin yiyọnẹn gbọn ànazọ́n Flansi po Benẹ tọn po wíwá dali. É yin ògán na azónwhe Fondation Zinsou he yin didote to owhe 2005 tọn to Cotonou to otogbo Benẹ tọn he tin to wheyihọ Aflika tọn. Azọnwhe ehe jlayinna anazọnwiwa whemitọnnu tọn to Aflika podọ àṣà, oplọn wehọmẹ tọn podo akọjijẹ po.\nTo owhe 2014, Marie-Cécile Zinsou hun anazọn họ whemitọnnu tọn tintan dó Benẹ yigbaji.\nMarie dó lẹblanu lọkẹyí nado yin otovi to otogbo Awe mẹ yedọ Flansi he ye jii dó podọ Beńẹ he mẹjitọ etọn lẹ tọn sọn. É yi wehọmẹ he yé nọ ylọ dọ L'Ecole Alsacienne American University to Paris. Anazọn hohowhenu tọn wẹ azọn he e mọ wa.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":187,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":62747.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mariga%2C%20Nigeria","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mariga yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ de to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Bangi tọn mẹ to agéwaji lẹdo lọ tọn. Topẹvi devo lẹ to LGD lọ mẹ wẹ, Igwama po Inkwai po. Ogbè voovo Kamuku tọn he ko to bubusẹ lẹ lọsu nọ yin dido to Mariga ga.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 5,552 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 199,430 wẹ to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu. Mariga wẹ yin ahọ́nkan ajọwiwa tọn to agéwaji Ayimatẹn Niger Tọn podọ ewọ wẹ sọ yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn he sin aigba kló hugan to ayimatẹn lọ mẹ.\n\nTito ajọ́wiwa tọn Mariga tọn sinai do Glèzọ́n po Ajọ́wiwa po ji. Glèlilẹ yetọn bẹ gbàdo, azín po abọ̀kún po hẹn. Na lẹdo he to apa na ẹn lẹ, Mariga yin ajọ́-to de podọ e sọ yin ofi dagbe de na ajọ́watọ he ajọ́ yetọn sinai do yìnbu hihọ po sisà po kẹdẹ ji lẹ gọna jìnukún-bẹ-yì-tògodo-tọ daho lẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":199,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.025,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":56025.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Marilyn%20Monroe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Marilyn Monroe (yin jiji to azán tintan osun ṣidopotọ, owhe 1926 - azán fọtọnnukunẹnẹtọ osun ṣiantọntọ owhe 1962) bo yin Aihundatọ sinnimọto Amẹlika tọn, bo yin wekantọ, hanjitọ To 1946 po 1962 po gblamẹ ede sinnimọto Kandenukunẹnẹ tọn. E yin yinyọnẹn na Aihundida nukikodonamẹtọ tọn de bosọ diyin, E lẹzun dopo to mẹhe yin nukundeji na whanpẹ Etọn to owhe 1950 tọn. Na nugbo tọn E yin Aihundatọ dagbe hugan na Owhe lẹ, sinnimọto etọn lẹ, $200 million, to okú madonukun etọn whenu to 1962.\n\nTodowhinnu\nMarilyn Monroe yin jiji di Norma Jeane Mortenson kavi Norma Jeane Baker,to Azan tintan osun ṣidopotọ owhe 1926 to Los Angeles, California, United States tọn. Onọ etọn yin ginglọn do Dotowhe na apọnmẹzọn, Azọn sinsinyẹn de, To Whenuena Marilyn gbẹ yin owhe ṣinawe mẹ vi, Oyin onọ etọn tọn nọ yin Gladys (Monroe) Baker mortenson. Norma yin zizeyi owhe tọṣiọvi tọn gbe to fi voovo lẹ yiyi sọn fide jẹ fide etọn zọn bọ e ma tindo nukọnyiyi to wehihia mẹ. To Whenuena Norma Basi jijizan etọn to owhe fọtọnnukundopotọ tọn godo, mẹhe de e to ninọ lọ jlo na yi California. sigba na Norma ma jlo na to yiyi sọn fide jẹ fide wutu, E basi tito nado wlealọ to Azan fọtọnnukunẹnẹtọ osun sidopo tọ Owhe 1943. Norma da James Dougherty, ṣigba alọwle lọ ma dẹn to aimẹ to Whenuena ekọn awudopọ hẹ. Azọnwatọ otọji tọn. Awusinyẹnnamẹnu he e mọ to jọja etọn po alọwle etọn po whenu zọn bọ e lẹzun yọnnu huhlọnnọ. Numimọ enẹ sọ gọna hihọmatindo po Awugbopo devo lẹ po.\n\nSinimọto lẹ\nMarilyn Monroe Lẹzun yinditọ na sinimọto he e de tọn to Owhe 1950 yi 1960 po gblamẹ. E sọ diyin to yẹdide po ohan po jiji dali. To ojlẹ de whenu EjiHappy BirthdayNa Togbogan Jonh F Kennedy. Enẹ wẹ yin ohan godotọ tọn he eji.\n\nGbẹzan etọn\nNorma jaene owhe fọtọnnukundopomẹvi da James Dougherty to Azan fọtọnnukunẹnẹ owhe 1942 tọn. To alọwle lọ godo, Asu lọ kọnawudopọ hẹ ponọ he nọ wazọn to Otọji. To ojlẹ lọ mẹ Norma mọ yedenanutọ\ndé he nọ yin David Conover. É jẹ Aihundaji bo diọ yinkọ Etọn do Marilyn Monroe. Ewọ po Dougherty basi gbẹdai to Azan wiatọntọ osun sinẹnẹtọ owhe 1946. Marilyn da Joe DiMaggio to Azan wiẹnẹtọ osun tintan owhe 1954. Alọwle lọ dẹnto Aimẹ na osun sinẹnẹ. Ye ko to Họntọnmẹ to intanẹti ji to Whenue sinimọto de tọn he Hosọ Etọn yin Monkey Business to owhe 1952. Gbẹtọ susu lẹ wẹ wa alọwle lọ tẹnmẹ. To Whenuena DiMaggio yin Alọhẹndotena to Azọ́n mẹ wẹ Marilyn wa jẹ yindi dogọ ji. DiMaggio gblehomẹ na Azọn he gble do e wutu Bo jē Awuwhan ji na Nukọnyiyi Marilyn tọn wutu. E zan whenu susu to teliviṣọn kọn, Apọ nọ ṣi Monroe. Ye Klan to Azan gbannukundopotọ osun Aotọ owhe 1954. Ye lẹzun Họntọn whladopodogọ to owhe 1954, DiMaggio tlẹ dọ dọ Emi nọ na Marilyn vounvoun yọnwhanpẹ to sẹmẹsẹmẹ na Owhe AO. Marilyn da Arthur Miller to Azan gbanewhedopotọ owhe 1956. Bo diọ Zun sinsẹnnọ dé. Ye pé to sinimọto dé bibasi tẹnmẹ he hosọ etọn yin \"As long as you feel\" to owhe 1951. Ye tindo whẹndo Ayajẹnọ podọ yé tẹnpọn nado jivi dopọ. Ṣigba e ma pa ye na Marilyn tindo Azọ̀n he nọ glọn vijiji wutu, oho gble doe whla Atọ̀n, enẹgodo Miller Kan Otan dé he hosọ etọn yin \"Misfits\". Otan Ehe hẹn Nuhahun susu lẹ wa Alọwle yetọn mẹ. Ye Klan to Azan kotọ osun tintan owhe 1961.\n\nOku etọn\nEku na Amasin ṣiṣizan wutu, To Azan Ẹnẹtọ owhe 1962 to Oto brendwood, Los Angeles, California U.S. Eyin Owhe gbanatọnnukundopotọ mẹvi.\n\nSinimọto\n\nNunina lẹ po Otẹn lẹ po\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn intanẹti tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1926 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1962 lẹ","num_words":731,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":75279.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Marlene%20Dietrich","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Marlene Dietrich (azán koatọ́n-nukunawetọ Awewesun 1901 jẹ azán ṣidopotọ Nuwhàsun 1992) yin aihundatọ dé to otò Germany po Amẹlika po tọn mẹ. E yin yọnnusi tintan he yin aihun aidedai tọn datọ dé he geze to Azọnwhe aidedai tọn Hollywood tọn to otò Germany tọn mẹ. To nudide whenu dindẹn tọn etọn mẹ, e bẹjẹeji taidi hànjitọ de po Aihundatọ dé po to sinima tele tọn ji, to otò Berlin ton mẹ to owhe 1920 lẹ ṣẹnṣẹn. Bọ to owhe 1930 lẹ ṣẹnṣẹn e lẹzun Aihundatọ Azọnwhe Hollywood tọn, bọ to wẹkẹwhan awetọ whenu e yin dopo to aihundatọ he hẹn lanmẹya na gbẹtọ lẹ po awhanfuntọ lẹ po to Awhan nukọn ti owhe 1940 lẹ ṣẹnṣẹn. Enẹgodo wẹ e wa lẹzun aihundana aihuntọ dé bo basi sinima bọ aihọn lẹpò nọ pọn, sọn owhe 1950 lẹ yí jẹ owhe 1970 lẹ ṣẹnṣẹn. Dietrich wa lẹzun dopo to gbẹtọ tangan he to aihunadida ayidedai tọn da to owhe etọn nu lẹ mẹ. Azọnwhe sinima tọn America tọn he no yin The American Film Institute wa zee dó gbẹtọ ṣinẹnẹtọ to yọnnusi vonọtaun he to aihunadida ayidedai tọn da to wheetọnnu. Dietrich sọ yin mẹde he dọn sunnu po yọnnu po dogo. Etlẹ yin yọpọvu lẹ po mẹho lẹ lọsu po ga. To 1937 wẹ e wa lẹzun Otovi America tọn.\n\nAihunadida ayidedai tọn he e da lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNotẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":262,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":92110.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mary%20Catherine%20Bateson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mary Catherine Bateson yin jiji to Awewesun azán ṣiatọ̀ntọ owhe 1939 jẹ Alunlunsun azán awetọ owhe 2021. Bateson kan owe susu lẹ. Dopo to owe susu he e kan lẹ mẹ wẹ With a Daughter's Eye: Nukinkan de he gando Margaret Mead po Gregory Bateson po go. To nukinkan ehe mẹ wẹ e dọho gando nu he nọ jọ do ovi he mẹjitọ yetọn lẹ diyin taun lẹ go. E wazọn taidi mẹplọntọ to Wehọmẹ Alavọ tọn Harvard, Amherst, po George Mason tọn po, devo lẹ po ga. Bateson sọ yin ogbẹvi International Leadership Forum tọn po ogan daho wehọmẹ asanuplọnmẹ tọn (Institute for Intercultural Studies) to ayimatẹn New York tọn mẹ kakajẹ 2010.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1939 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":157,"character_repetition_ratio":0.014,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":77306.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mashegu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mashegu yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ de to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Mashegu tọn mẹ to whèzẹtẹn lẹdo lọ tọn. Tọsisa Niger tọn (River Niger) wẹ lẹdo Mashegu pé to whèyihọ-waji bọ Tọsisa Kaduna tọn (Kaduna River) lẹdo e pe to agéwaji-whèzẹtẹn.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 9,182 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 215,022 wẹ tin to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu.\n\nSọha pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn wẹ 923.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":113,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.035,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55671.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Maud%20Meyer","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Maud Meyer yín hànjitọ de he yin tòvi Sierra Leone po Naijilia po tọn. E lẹzun gbẹtọ nukundeji de to gblagbla 1950 tọn lẹ. E yin jiji do tòdaho Port Harcourt tọn mẹ, to Ayimatẹn Rivers tọn, to otò Naijilia tọn mẹ.\nWhenu he tín yọpọvu, Meyer ko nọ do ayiha do hanjiji go, bo sọ to pinplọn hanjiji sọn Onọ he tọn hẹ do hagbẹ hanjitọ lẹ. He do wanyínyín na \"Bille Holiday\" han lẹ.\nMeyer sí azọnyínyọnen lẹ supọ do hanjiji go;he nọ dotoai do ohan Voovo bo sọ nọ lẹ́ ohan lọ dó ohan jazz tọn blẹun.\nEmeka Keazor dọ\"Meyer yín dopo to yọnnu hanjitọ lẹ hẹ yọn Jazz hanjiji sin azọ́n taun\".\nMeyer sin hanjiji ko mẹhẹsusu do wanyínyínna, he sọ ko wazọn po hagbe hanjitọ susu lẹ to Aflika.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":155,"character_repetition_ratio":0.044,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":61314.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Max%20FM","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Max FM yin ynyọnẹn sọn ojlẹ dindẹn die gbọ́n taidi Radio Continental yin azọnwhé ladiohọ yovogbe tọn otogbo Naijilia tọn he yin didoai do aimatẹn awọnlin tọn mẹ. E sọ do dehe taidi nọvi na ẹn he tindo yinkọ dopolọ bo yin didoai dó aimatẹn Abuja tọn.\n\nOtan\n\nRadio Continental\nRadio Continental bẹjẹeji to yinkọ link FM glọ po sọha ladio tọn tintan ehe 102.3FM po to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. To osun ao godo, e yin lilẹdo Unity 102.3 FM po lẹndai lọ po nado nọ honú, na linlin po aihundida lanmẹyiya tọn po.\n\nMax 102.3FM lagos\nTo azan 21tọ osun aotọ owhe 2017, Azọnwhé TVC Communication basi nuwiwa de to Federal Palace Hotel to aimatẹn awọnlin tọn nado basi hunwhẹ didetọn Max 102.3 FM tọ́n.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":147,"character_repetition_ratio":0.086,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":80503.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mc%20Galaxy","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Innocent Udeme Udofot (jiji to azán awetọ, Nuwhàsun), yin yinyọnẹn ganji taidi MC Galaxy, bo yin hànjitọ po hànkantọ Otò Naijilia tọn po.\nE diyin to whenue e du to agbawhinwhlẹ wedudu tọn Davido tọn godo to owhe 2012 tọn mẹ.\nE de ohan dopodopo (ALIONA) tọ́n to hunwhẹ jijizan etọn whenu to azán awetọ, Nuwhàsun owhe 2019 tọn mẹ.\nE ko wazọn dopọ po Tspize, Swizz Beatz, Uhuru po Shizzi po.\n\nAzọn ohàn tọn\nMC Galaxy ko tindo azọnwhe etọn titi, enẹ wẹ MCG Entertainment.\nE de dopodopo ohàn tọn etọn he yin \"Sekem\" tọ́n to azan fọtọn-nukun-ẹnẹtọ, Whejisun, Owhe 2014 tọn mẹ, to azọnwhe etọn MCG Entertainment glọ.\nVideo ohàn tọn na ohàn lọ yin anadena gbọn Patrick Ellis, bo yin didetọn to Azan ko-nukun-atọ̀ntọ́, Ayidosun, Owhe 2014 tọn mẹ.\nGbẹtọ hugan livi enẹ wẹ yi dla Video lọ pọn to YouTube ji podọ to owhe awe godo, ohàn lọ yin vivọbasi he Swizz Beatz tọ́n to emẹ.\n\nTodohukanji ohàn tọn\n\nBladopọ\nBreakthrough ft Eke- abasi (2017)\n\nAjọ̀ po gigopamẹnu he e mọyi lẹ po\n\nPọnfi dogọ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":240,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.029,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":35776.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Methodist%20Girls%27%20High%20School","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Methodist Girls' High School yin wehọmẹ daho na yọnnuvi lẹ kẹdẹ he tin to Yaba to Ayimatẹn Awọnlin tọn to oto Naijilia tọn mẹ. E yin didoai to owhe 1879 sọn ṣọṣi Methodist tọn mẹ. Methodist Girls' High School wẹ yin wehọmẹ awetọ na yọnnuvi kẹdẹ podọ wehọmẹ atọ̀ntọ he yin didoai to oto Naijilia tọn mẹ. Mọdopolọ é sọ tindo wehọmẹ daho sunnuvi lẹ tọn he nọ yin Methodist Boys High School.\n\nGbẹtọ Nukundeji he yì wehọ lọ mẹ lẹ\n\nChief (Mrs) HID Awolowo, he yè nọ ylọ to whenẹnu dọ Adelana (1915-2015), ajọwato daho po tohodọtọ po.\nWeyọnẹntọ Ibiyinka Fuwape.\nAlhaja Lateefat Okunnu, he yè nọ ylọ to whenẹnu dọ Oyekan (he yin jiji to owhe 1939), ahọluzọnwatọ po anadenanutọ po.\nChief (Mrs) Folake Solanke SAN, he yè nọ ylọ to whenẹnu dọ Odulate (he yin jiji to owhe 1932), whẹdatọ po anadenanutọ po.","num_words":173,"character_repetition_ratio":0.097,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67552.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Methodist%20High%20School%2C%20Badagry","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Methodist High School, Badagry yin dopo to wehọmẹ he tin to lẹdo Gbagli tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Eyin didoai tò azán atọntọ, Kọyansun, owhe 1977 tọn mẹ.\n\nOtàn he gando wehọmẹ lọ go\nTo bejẹeji, Wehọmẹ lọ yin yinyọnẹn taidi Methodist Girls Grammar School, bosọ yin didoai tò azán atọntọ, Kọ́yànsun, owhe 1977 tọn mẹ. To tintan whenu, e tin to panukọn Wehọmẹ Daho Gbáglì (en: Badagry Grammar School) tọn bọ to whenue ojlẹ lẹ to yiyi, e wa yin lilẹdo kavi lẹzun Methodist Girls High School to owhe 1978 jẹ 1979. \nṢigba to ojlẹ vude godo, e yin tẹndiọna yi fihe e tin te kakajẹ egbehe finẹ wẹ sẹpọ V.I.P. chalet complex to owhe 1981 mẹ. Podọ to azan aotọ, kọyansun, owhe 1994 tọn mẹ wẹ e lẹzun Wehọmẹ ada awenọ he bẹ Ada Pẹvi podọ Daho po hẹn, bosọ yi yinkọ lọ Methodist High School.\n\nWehọmẹvi he diyin lẹ\nSolomon Omolara (Health technologist).\nOgunlana Bose (Nurse).\nTokunbo Patience (Computer Analyst).\n\nAzọn he nọ yin pinplọnmẹ lẹ to wehọmẹ lọ mẹ lẹ\nEnglish Language.\nMathematics.\nBiology.\nChemistry.\nPhysics.\nEconomics.\nAgric Science.\nGeography.\nCommerce Government.\nFin Account.\nFood & Nutrition.\nC R S & I R S.\nYoruba.\nLit-in-English.\n\nWehọmẹgan lẹ\nWehọmẹ ehe tindo wehọmẹgan Awe (2) he yinkọ yetọn lẹ nọ yin:\nMẹmẹsunnu Hundeyin Solomon (principal).\nMẹmẹsunnu Owolabi E.A (vice principal).\n\nMẹplọntọgan lẹ\nMẹplọntọgan lẹ lọsu yin Awe podọ yinkọ yetọn lẹ wẹ:\nMẹmẹsunnu Samson.\nMẹmẹsunnu Sẹnu Daniel.\nWehọmẹ ehe yin bẹplidopọ Sunnu po Yọnnu po tọn, ehe sunnu lẹ yin gbẹtọ sọha (370) bọ yọnnu lẹ yin sọha (365) to ojlẹ lọ mẹ. linlẹndopọ yem��po tọn yin wehọmẹvi sọha (735) to whenẹnu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nhttps:\/\/lagosschoolsonline.com\/schools\/profile\/432\n\nWehọmẹ lẹ","num_words":347,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":27413.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Michael%20Gage%20%28tonud%E1%BB%8Dt%E1%BB%8D%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Michael Gage yin jiji to azán tintan osun Nuwhàsun tọn owhe 1945- azán konukunatọ̀n Avivọsun owhe 2021. E yin Tonudọtọ Amẹlika tọn, bo ko sọ yin hagbẹ plidọpo ledọ sinatọntọ sọn osun Awewesun tọn azán sidopotọ owhe 1976 jẹ osun Abọ̀húsun azán gbàntọ owhe 1960. E yin jiji to otó Glendale, California tọn mẹ. Gage kú to Avivọsun tọn to azán konukunatọ̀n owhe 2021 to Salem, Oregon sọn azọ́n agbasawìwọ tọn si.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":88,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":88556.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Milan%20Bandi%C4%87","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Milan Bandić (22 Abọ́hùsun 1955 – 28 Afínplọsun 2021) yin tonudọtọ Croatia tọn de. Ewọ wẹ yin ayimatẹngan otò Zagreb tọn sọn 2000 jẹ 2002 podọ sọn 2005 kakajẹ whenuena e wá basi matintọ to 2021. Bandić yin jiji to Grude, PR Bosnia and Herzegovina.\nTo vodide owhe 2009 jẹ 2010 tọn, Bandić tọ́n na tatọyinyin togbo Croatia tọn sigba e ma yin alọkeyi. To 2014, e yin wiwle do ganpamẹ na ajò wutu sigba bo yin tuntundote to 2015.\nBandić basi matintọ gbọn azọ̀n ahún tọn de dali to 28 Afínplọsun 2021 to otò Zagreb tọn mẹ to whenuena e tindo owhe 65.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":131,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.307,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":93740.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Millard%20Fillmore","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Millard Fillmore (azán ṣiawetọ Alunlunsun, owhe 1800 yi jẹ azán ṣiatọntọ Whejisun, owhe 1874 tọn) yin tògbogan wíatọ̀ntọ otò Amẹlika tọn (1850–1853). Eyin togbogan sọn 1850 yi jẹ 1853. Eyin togbogan godotọ he wa sọn ogbẹ Whig tọn mẹ, bo sọ yin tògbogan godotọ he ma yin Democrat kavi Republican.\nFillmore lẹzun togbogan to whenuena togbogan dai tọn Zachary Taylor basi matintọ to 1850 godo. Ogbè Whig tọn ma dee nado whlẹnagba nado du togbogan to 1852. To \n1856 e yin dide gbọn ogbẹ Amẹlika lẹ tọn dali nado wa du togbogan, ṣigba e jai.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nMillard Fillmore whẹn to whẹndo hẹntọnọ tọn de mẹ. E wazọn vẹkuvẹku nado hiawe bo yí wehọmẹ daho. E mọ azọn dé yi taidi whẹyidotọ dé to 1823. To 1828 e yin nado biọ ogbẹ New York congress tọn mẹ, bọ to whelọnu e sọ tẹnpọn bo ji họntọn hẹ ogbẹ Whig tọn ga. Enẹ wẹ gọalọna ẹn nado sọgan dù tẹnmẹpọnna-togbogantọ to 1848.\n\nWhenue eyin togbogan\n\nWhenue e ma sọ yin togbogan godo\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":199,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.262,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":84523.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Minna","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Minna yin tòdaho de to agbegbe he to ṣẹnṣẹn pẹpẹ (Middle Belt) Otò Naijilia tọn. Nudi gbẹtọ sọha 304,113 wẹ to finẹ to owhe 2007. Ewọ wẹ yin tatọ́-tẹnnọ Ayimatẹn Niger Tọn he yin dopo to ayimatẹn gban-atọ́n-nukun-dopotọ́ (36) Naijilia tọn lẹ mẹ. E bẹ ogbẹ́ akọ̀ tọn voovo awè hẹn ehelẹ wẹ: Nupenu lẹ po Gwari lẹ po hẹn.\n\nWhenuho\nDodinnanu dòkunkun tọn (Archaeological evidence) hẹnmẹ lẹndọ lẹdo lọ e ko yin finọtẹn de to nudi owhe 47,000 kavi 37,000 lẹ die. \nAṣa Malenu lẹ tọn lìn biọ Minna gbọn aliho ajọ́wiwa tọn mẹhe wa sọn lẹdo Sahara tọn mẹ lẹ to godo mẹ podọ sinsẹnhọ Malenu lẹ tọn lẹ to kamẹ̀-gomẹ̀ to tòdaho lọ mẹ gọna Sinsẹnhọ Daho Minna tọn (Minna Central Mosque) po titobasinanu Malenu lẹ tọn susu lẹ taidi Islamic Education Trust, Minna, Muslim Students Society of Nigeria - Minna Area Council (MSSN-MNAC), Da'watu-Ilallahi-Wa-Rasulihi Association (DAWRA), po mọmọ po. \nYè nọ yìn Osẹ́n Ṣalia (Sharia Law) tọn to finẹ. \nSinsẹn Klistiani tọn wẹ yin sinsẹn awetọ he suhugan mẹhe nọ nọ̀ Ayimatẹn Niger Tọn lẹ nọ hodo podọ delẹ to ye mẹ wẹ, Faith Church, Grace Baptist Church, Sọṣì Nupe Kalvari tọn lẹ, Sọṣì Anglican tọn lẹ, Sọṣì ECWA tọn lẹ, Sọṣì Baptist tọn lẹ, Sọṣì Victory Christian tọn, Sọṣì Apostolic tọn Lọ po devo devo lẹ po.\nMinna wẹ togán awhànzọnwatọ dai tọn, Gen. Ibrahim B. Babangida po Tatọ́ Ayimatẹn tọn (Head of State) Gen. Abdulsalami Abubakar po wá sọn. Dr. Mu'azu Babangida Aliyu wẹ yin ayimatẹngán Ayimatẹn Niger Tọn dai tọn, e sẹ̀n na owhe ṣinantọ̀n (sọn 2007 jẹ 2015).\n\nNinọmẹ aimẹ tọn\n\nTito Ajọwiwa tọn\n\nSékan, abọ̀kún, gbadó po dotẹ́ po wẹ yin jinukún tọ́ntlọ́ngbọ́n he nọ wa sọn todaho lọ mẹ. Tevi lọsu sọ nọ yin dido gbọn filẹpo to finẹ ga. Ninọmẹ lẹdo lọ tọn sọ nọgodona tito oyìn-jọ́-wiwa, ahàn dida, amí shea nut tọn dida po sika kùnkùn po tọn. Ajọ́watọ nuzinzán kleunkleun he nọ disà ganji lẹ tọn nọ sà adí lẹ, nuzinzán yọpọvu tọn lẹ, amasìn lẹ po mọmọ po sọyi to finẹ. Azọ́nwhé he nọ wa anazọ́n nuzinzán whégbè tọn lẹ tọn he to Minna lẹ bẹ dehe nọ yi ayú zan lẹ po dehe nọ yi ogàn do wa anazọ́n lẹ hẹn.\n\nTẹnsẹnamẹnu\n\nAlihogbó lẹ sọn todaho he lẹdo Minna pe lẹ biọ tòdaho lọ mẹ. Tatọ́-tẹnnọ̀ tògbo lọ tọn, Abuja, ma yi hugan nudi kilomẹtlu 150 poun do dẹn do Minna.Pínpan-gàn lẹ sọn tòdaho Kano tọn to Agéwaji po Ibadan po Awọnlin po to hùwaji, biọ Minna. Agàhún-glintẹn sọ tin to Minna.\n\nWepinplọn po Agbasalilo po\nNọtẹn nupinplọn tọn susu lẹ wẹ tin to Minna, delẹ to ye mẹ wẹ: Fati Lami Abubakar Institute for Legal and Administrative Studies, The Federal University of Technology Minna, Niger state school of health, Niger state school of nursing and Midwifery, Niger state university of Education gọna devodevo lẹ. Gọna wehọmẹ daho lẹ taidi; Father O'Connell Science College, Minna, D.S.S Limawa, Kowa Schools, El-Bethel Academy, Jocis Schools, Hilltop Model School, Mypa schools, Himma international school, Police secondary school, El-Amin International School, FOMWAN Schools, New Horizon College, Divine Excellence International Schools and Brighter International Schools, gọna devo devo lẹ. Wehọ he yin sislẹ enẹlẹ wẹ yin dehe yin tọ́ntlọ́ngbọ́n to Minna lẹ. Dòtowhé pẹvi pẹvi lẹ gọna dòtowhé daho he nọ namẹ nukunpedomẹgo gigọ de po sọ tin to Minna ga.\n\nWehọmẹ Alavọ tọn lẹ\n Federal University of Technology Minna\n Niger State College of Education\n School of Nursing and Midwifery\n New Gate Science and Technology\n Niger State Polytechnic\n\nYẹdide-sẹdotẹn\n\nSọ Pọ́n\n Pínpan glintẹn lẹ to Naijilia\n Agahún-glintẹn Minna tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":760,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.003,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":42355.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mohamed%20Bayo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mohamed Bayo (yin jiji to azan ẹnẹtọ Ayidosun owhe 1998 tọn) yin bọọlu hotọ azọnyọnẹntọ dé to togbo France tọn mẹ. Eyin vijiji France tọn, amọ bọọlu hogbẹ Guinea tọn wẹ eyin.\n\nBọọlu hogbẹ he mẹ e wazọn te lẹ\nTo Alunlunsun owhe 2019 tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1998 lẹ","num_words":61,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.267,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":60555.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mohammed%20Dikko%20Abubakar","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mohammed Dikko Abubakar (jijizan 5 Nuwhàsun 1960) yin ponọ sunnu Naijilia-nu dé he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Hafiz Ringim tọn mẹ to 2012, podọ Suleiman Abba sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to 2014.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":64,"character_repetition_ratio":0.144,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.263,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":46660.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Moji%20Afolayan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Moji Afolayan (yin jiji to azán 5tọ, Afinplọsun, owhe 1968) yin yọnnu Aihundatọ de, sinima-zọ́nwatọ de, sinima-nadenanutọ de po podọ ga Aihundatọ nupinpọn-doplọnu tọn de po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nAfolayan yin vijiji Agbamu tọn to todaho Irepọdun tọn he tin to Gandudu Dokọtọn Ayimatẹn Kwara Tọn he tin to Hunwaji-wheyinhọ waji otò Naijilia tọn mẹ.\n\nṢigba Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ wẹ e whẹn do.\nWhẹndo he yi Aihundatọ po azọ́n nupinpọn-do-plọnnu tọn po do ylọ azọn mẹ wẹ yé ji do. E yin ovi tintan na sinima-zọ́nwatọgán po sinimadetọ́ntọ de po he yin Ade Love. Otọ etọn ehe dopolọ wẹ ji Dawe lọ mẹhe sọ jí Kunle Afolayan po Gabriel Afolayan po.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1968 lẹ","num_words":150,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":45212.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Moji%20Olaiya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Moji Olaiya (yin jiji to azán koatọ́n-nukunawetọ Afínplọsun 1975 bo nọgbẹ̀ kaka jẹ azán fọtọ̀n-nukunawetọ Nuwhàsun 2017) tọn mẹ bo yin yọnnu aihundatọ otò Naijilia tọn dé.\n\nAzọn etọn\nViyọnnu Hànjitọ oploji tọn, he nọ yin Victor Olaiya wẹ e yin, Moji Olaiya bẹ azọ́n aihundida tọn etọn jẹeji po azọnwhe Wale Adenuga's production Super Story po. E ko sọawuhia to aihundida Nollywood tọn Ayọgbe po Glẹnsigbe po tọn susu mẹ. E yin yinyọnẹn na ada he e yiwa to aihundida lẹ taidi\nNo Pains No Gains, he mẹ e yi ada Ireti tọn wà to emẹ, Sade Blade (2005), Nkan adun (2008), podọ Omo iya meta leyi (2009). E sọ sọawuhia to aihundida he yin Agunbanirọ mẹ. To owhe 2003 tọn mẹ, e yin dide na Reel Award Best Supporting Actress of the Year, e sọ tọnta bo yin dide taidi aihundatọ he wazọn hugan dé. To owhe 2016 tọn mẹ, Olaiya dè sinima dé tọ́n he yin, Iya Okomi, Foluke Daramola po Funsho Adeolu po wẹ yin tlọntlọngbọn to aihundida lọ mẹ, bọ eyin didohia to Awọnlin to Liyasun.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nOlaiya wlealọ hẹ Bayo Okesola to owhe 2007 tọn mẹ, bọ to enẹgodo yé klan dovo. E lẹzun Malenu dé to owhe 2014 tọn mẹ. Olaiya basi matintọ to azan fọtọ̀n-nukunawetọ Nuwhàsun 2017 tọn mẹ gbọn ahunmẹzọn dali to otò Canada tọn mẹ fie e ji ovi etọn awetọ te to osun awe jẹnukọn. Yé wà agọ̀ etọn to azán ṣianwetọ Ayidosun 2017 tọn mẹ sọgbe hẹ aṣa Malenu lẹ tọn.\n\nDelẹ to aihun he e dà lẹ mẹ\nAje nile Olokun\nOjiji Aye\nApaadi\nOmo Iya Meta leyi (2009)\nNkan adun (2008)\nSade Blade (2005)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":343,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64363.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mokwa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mokwa yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de he to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Mokwa tọn mẹ to awàji alihogbó A1 tọn to whèyihọ-waji lẹdo lọ tọn.\n\nMokwa yin topẹvi de to Ayimatẹn Niger Tọn mẹ bọ sọha gbẹtọ he to finẹ lẹ tọn sọ̀ 244,937 ( to 2006). Dogbó gaa hùwaji tọn LGD lọ tọn gọ́ na Tọsisa Niger tọn sọn Nọ̀whe Jebba (Lake Jebba) tọn mẹ to whèyihọ-waji zẹ̀ fiẹ e pé dopọ po Tọsisa Kaduna tọn po te. Ayimatẹn Kwara tọn po Kogi tọn po tin to awà awetọ LGD lọ tọn sọn Niger. Alihogbó A1 tọn lọ dasá Niger to Gana biọ Ayimatẹn Kaduna tọn.\n\nMokwa yin ahọluigba Nupenu lẹ tọn de he nọ yin gandudeji gbọn Ndalile (Lile Shaba Aliyu, to agọe) de dali podọ e tindo lẹdo pẹvipẹvi delẹ taidi, Muwo, Bokani, Kudu, Kpaki, Jebba, Rabba, Ja'agi gọna devo devo lẹ. Nukọntọ sinsẹn Malenu lẹ tọn de wẹ nọ dugán do Mokwa ji, bọ nukọntọn lọ nọ yin yiylọ dọ Ndalile. \n\nMokwa sọ yin yinyọnẹn ga na hùnwhẹ Sallah wiwa.\n\nTopẹvi lọ yin yinyọnẹn na azọnyinyọnẹn yetọn to anazọ́n nuyizan whégbè tọn lẹ taidi, alín lẹ, ohí gọna azọ́n gusí tọn lẹ wiwa.\n\nMokwa gọ́ na omẹ̀ akọ̀ voovo lẹ tọn taidi, Ayọnu lẹ, Hausanu lẹ, Igbo-nu lẹ, Gbagi lẹ po mẹdevo devo lẹ po.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 4,338 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 244,937 wẹ tin to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu.\n\nSọha pósu tọn lẹdo lọ tọn wẹ 912.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":309,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55158.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Moremi%20Ajasoro","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Moremi Ajasoro yin yọnnu asuka de he diyin to otan ayọnu lẹ tọn mẹ to wheyihọ waji mẹyugbeji tọn. Moremi da dopo to hẹnnu Oduduwa tọn lẹ mẹ, yèdọ mẹhe otàn jọwamọ tọn dọ dọ e yin tọgbo ayọnu lẹ tọn.\n\nOtàn gbẹzan etọn\nMoremi yin ahọsi ahọlu Ile ìfẹ tọn, yèdọ tovi Ọfà tọn. E yin yọnnu asuka he diyin to owhe kanweko wiawetọ die wayi to whenue e yin ahọsi Ile ìfẹ tọn podọ na akọ̀ he to yakẹ na ẹn, he ye yọnẹn to whenẹnu di omẹ Igbo tọn lẹ, he sọ to awhanfun hẹ ye. Weyọnẹntọ lẹ ma kẹalọyi dọ Igbónu ehelẹ tindo kanṣiṣa depope hẹ Igbonu he mi yọnẹn to egbe to togbó Naijilia tọn mẹ lẹ. To whenẹnu, ovi Ile ìfẹ tọn susu wẹ Igbonu ehelẹ wle di kanlinmọ. Na ehewutu, Ayọnu lẹpo wẹ gbẹwanna ye bo nọ pọn ye di kẹntọ. \nMoremi yin yọnnu asuka dé bosọ yọnwhanpẹ, nado whlẹn omẹ etọn lẹ sọn tukla he ye to pipehẹ mẹ, e magbe nado sanvọ nudepope he e sọgan biọ to e si tọn hlan vodun yetọn nado yọn asli huhlọn kẹntọ yetọn lẹ tọn, yèdọ mẹhe to awhanfun sọta ye to Ile ìfẹ. To whenue hodọ mi te, awhanfuntọ Igbo tọn lẹ wle Moremi di kanlinmọ yi otò yetọn mẹ ṣigba na whanpẹ Morèmi tọn he yè ma sọgan pọn poun bo de nukun sẹ wutu, ahọlu Igbonu lẹ tọn da Moremi di ahọsi bọ e sọ yin dopo to dehe e yinwanna hugan to ahọsi etọn lẹ mẹ.\nTo godomẹ, Moremi zan nuyọnen yọnnu tọn etọn nado yọn asli huhlọn asu etọn po awanfuntọ etọn lẹ po tọn, enẹgodo e họn lẹkọ yi Ile ìfẹ bò dọ asli lọ na omẹ etọn lẹ bọ yé zan ẹn nado du to Igbonu lẹ ji. \nTo awhan he Ayọnu lẹ fun bo yi yede sọn Igbonu lẹ si godo, Moremi lẹkọ do asu etọn tintan de, yèdọ mẹhe yin ahọlu ọ̀rànmíyàn tọn to Ile Ifẹ, he sọ du ahọlu Ọyọ tọn to whenẹnu. To ojlẹ dopolọ mẹ, ahọlu na gigo Moremi gbọn hinhẹn zun ahọsi podọ ahọvi he e yinwanna hugan po dali. Nado hẹn opa he e ko do na ẹn whẹpo e do zingbejizọnlin yi Igbonu lẹ sin tomẹ podọ opa he e dó na vodun yetọn di, ahọlu gọ otẹn etọn jo na ẹn di ahọsi podọ ahọvi de. Moremi yinuwa taidi asuka de, e yi visunnu etọn dó sanvọ hlan vodun daho yetọn sọgbe hẹ opa he e do.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":447,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":84821.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mose","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mose yin yinyọn-ẹn taidi nukọntọ sinsẹn tọn dé, osẹn-namẹtọ dé, podọ yẹwhegan dé sọgbe hẹ alẹnu-hoho owe Biblu tọn. To paa mẹ, e yin yinyọn-ẹn taidi mẹhe kan owé atọ́n tintan Biblu tọn lẹ. E sọ nọ yin yiylọdọ \"Moshe Rabbenu\" to Heblugbe mẹ (he zẹemẹdo \"Mose mẹplọntọ mitọn kavi Labi\") bosọ nọ yin pinpọnhlan di yẹwhegan he yin nujọnu hugan to sinsẹn Ju lẹ tọn mẹ. Klistiani lẹ, malénu lẹ, sinsẹn basitọ \"Bahá'í\" tọn lẹ, po sinsẹn basitọ \"Rastafari\" tọn lẹ po lọsu nọ pọn-ẹn hlan taidi yẹwhegan tangan dé. Mose sọ nọ yin pinpọnhlan taidi omẹ ayidego tọn dé to whenuho Amẹlikanu lẹ tọn mẹ kaka jẹ egbe. Sọgbe hẹ owé Eksọdusi tọn, Mose yin jiji to ojlẹ dé mẹ he sọha omẹ etọn lẹ tọn to jijideji taun dé podọ nukọntọ Egipti-nu lẹ tọn Falo to nuha dọ yé sọgan wá dupá bo wá gọalọna kẹntọ Egipti-nu lẹ tọn. Onọ Mose tọn, Jokebẹdi heyin Heblunu dé zee whlá to whenue ahọlu lọ degbe dọ viyẹyẹ he yin jiji gbọn Heblunu lẹ dali lẹpo he yin sunnu ni yin huhu, bọ to nukọnmẹ e wá yin mimọ gbọn viyọnnu Falo tọn dali, gbọn mọ dali wá lẹzun sọdodovi to họ̀nmẹ ahọlu Egipti tọn. To whenue e hù Egipti-nu dé godo, Mose họ̀nyi Midiani fie e lẹzun lẹngbọhọtọ na Jẹtlo he yin yẹwhenọ daho dé to Midiani. To azọnylankan ao lẹ godo, Mose plan omẹ etọn Heblunu lẹ sọn Egipti dasa ohù vẹẹ, yé sọ nọte to Holẹbi, enẹgodo yé zin gbejizọnlin gbọn lẹdo dogbo Edọminu lẹ tọn. To ojlẹ ehe mẹ wẹ Mose yi gbedide ao lẹ. Sọ le etlẹ yindọ Mose nọgbẹ na owhe kantọ̀n, e kú whẹpo dó jẹ aigba Islaeli tọn ji.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nHẹnnu Levi tọn mẹ wẹ Mose yin jiji do. Na ahọlu yọyọ lọ Falo to budi gando lehe sọha Islaelivi lẹ tọn fọn bo to susu deji do wutu e degbè dọ viyẹyẹ he yin jiji gbọn Islaelivi lẹ dali he yin sunnu lẹpo ni yin huhu, ṣigba yọnnu lẹ ni nọgbẹ. Onọ Mose tọn Jokebẹdi ji Mose ṣigba bo zee whlá na osun atọ̀n. To whenue ewọ masọ sọgan whlá ẹ ba e wleawuna ohà he e lọ̀n dé bo yí osẹ̀n pinpẹn do tlẹ́ ẹ bosọ ze ovi lọ do e mẹ bo ze e yì do ofánkan lẹ ṣẹnṣẹn to Tọ̀sisa Nile tọn tó, Ṣigba, nọviyọnnu etọn Miliami nọte to olá nado pọ́n nuhe na jọ do e go.\nAhọvi-yọnnu, dopo to ovi Falo tọn lẹ mẹ yì tọ̀sisa Nile tọn tó nado lẹawu. To fine, e doayiego dọ viyẹyẹ dé to avivi bo mọ dọ ovi Heblunu de tọn wẹ e yin. Miliami sọ dọnsẹpọ yé bo dọ na yé dọ émi sọgan ylọ yọnnu nukunpedomẹgotọ dé wá sọn Heblu lẹ mẹ nado penukundo ovi lọ go na yé, ahọvi-yọnnu lọ sọ yigbe. Miliami yì bo plan onọ Mose tọn wá, ahọvi-yọnnu lọ sọ bio to e sí nado penukundo viyẹyẹ lọ go. To whenuena ovi lọ whẹ́n pẹẹde, e plan ẹn wá na viyọnnu Falo tọn bọ e sọ lẹzun visunnu etọn, E sọ ylọ oyín etọn dọ Mose bo dọmọ: “Na osin mẹ wẹ yẹn ze e sọn wutu.” Mose whẹn to họnmẹ Falo tọn bosọ tindo lẹblanulọkẹyi susu. E sọ plọnwe ganji, bosọ yín pinplọn aliho Egipti-nu lẹ tọn. To whenue e whẹn meho, e hu Egipti-nu dé na e to afanumẹ Heblunu dé hò wutu, enẹgodo e họn sọn Egipti na ahọlu Falo jlo na hui wutu.\n\nZunkan he to miyọnji de\n\nMose to Falo nukọn\n\nGbejizọnlin to danfafa ji\n\nVivọnu gbẹzan etọn tọn","num_words":701,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":63437.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Moses%20Ekpo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Moses Frank Ekpo (yin jiji to Ayimatẹn Akwa Ibom tọn) yin tonudọtọ Togbo Naijilia tọn podọ mẹbọdomẹgotọ́ Ayimatẹngán Akwa Ibom tọn. E yin yinyọnẹ̀n gbọn tẹnmẹyinkọ lọ \"Uncle Mo\" dali.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":49,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.194,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":54870.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Moshood%20Abiola","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Moshood Kashimawo Olawale Abiola (azán konukunẹnẹtọ, Avivọsun, owhe 1937 - azán ṣianwtọ, Avivọsun owhe 1998) zẹẹmẹdo M.K.O Abiọla yin ovi oto Naijilia tọn. E yin jiji to Abẹokuta to ayimatẹn ogun tọn mẹ. E yin ajọwatọ, wezintọ, tonudọtọ podọ dopo to ogan ayọnu(yoruba) ẹgba tọn lẹẹpo. E whlẹn ogantẹn ogan oto Naijilia tọn to owhe 1993, ewọ lọ wẹ mẹlẹpo kọngbedopọ bo yise dọ ewọ wẹ na yín togan oto naijilia tọ́n. To whenue awhangan whenẹnu tọn Ibrahim babangida ma la dọ ewọ wẹ tọnta to tito ovo lọ tọn, e sọ sawhẹ nugbonọmayin po mawadodo po dokọna ẹn bọ e mado dugan lọ. M.K.O basi matintọ to owhe 1998.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nMoshood Abiọla wẹ yin ovi tintan otọ́ po onọ etọn tọn po to ajidonu ovi konukunatọn(18) godo. Enẹ wẹzọn bọ ye do nọte jẹ owhe fotọn(15) godo, whẹpo mẹjitọ etọn lẹ do dó yinkọ na en \"Kaṣimawo\". Moshood tọnta to oyọnẹn agayiyi etọn tọn mẹ. Sọn ovu whenu etọn gbọ́n, e sọ bẹ nake sisa sọn whenue e to owhe ṣianwe mẹ. E nọ fọnzan yi nakegbemẹ nado din nake he e na sa jẹnukọn whẹpo e nado yi wehọmẹ na ewọ po otọ etọn he ko poyọnho podo nọvi etọn lẹ po nido mọ akwẹ zan ga. Whenue e sọ owhe fọtọn(15) mẹvi, e do ogbẹ aihundida tọn de te, he mẹ ye nọ jihan pe nado mọ nududu to nuwiwa tẹnmẹ depope he ye yi. Madẹnmẹ, e lẹzun gbẹtọ nukundeji to ohan he ye to jiji pe mẹ, e wa lẹzun mẹhe nọ biọ azọnkwẹ whẹpo do jihan to nuwiwa tẹnmẹ dopodopo. Akwẹ he e mọ to aihundida etọn mẹ wẹ e do gọalọna hẹnnumẹ etọn lẹ bosọ su wehọmẹkwẹ etọn he e yi to onitẹbọmi he tin to Abẹokuta. Abiọla yin hodọtọ linlinwe sẹmẹsẹmẹ wehọmẹ etọn tọn he nọ yin the trumpeter whenue Oluṣẹgun Obasanjọ yin mẹbọdomẹgo etọn. E kọnawudopọ po ogbẹ Natioal Council of Nigeria and the cameroons. Whenue e pe owhe fọtọnnukunẹnẹ(19) mẹvi, na owanyin he e tindo na tito tonudidọ tọn, to asia ọbafẹmi awolọwọ tọn glọ he yin dowatọ ogbẹ tonudidọ tọn action group.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nMẹhe kú to owhe 1998 lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1937 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1998 lẹ","num_words":410,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67228.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mosun%20Filani","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mosun Filani yin Aihundatọ sinnimọto nukundeji dé po hodọtọ Azinponọ to Ladio họsa, bo yin Naijilia vijiji Ayimatẹn Ọyọ tọn sọn Togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nVuwhenu po wehihia etọn po\nE yin jiji to Ibadan to Ayimatẹn Ọyọ tọn, Ṣigba Ayimatẹn Ekiti tọn wẹ Mẹjitọ Etọn lẹ wá sọn. Eyin Dopo to Ovi Atọ́n he mẹjitọ Etọn lẹ tindo. Mosun yi wehọmẹ Daho mẹplọntọ lẹ tọn to Abẹokuta college of Education, mọdopolọ wẹ e sọ yi wehọmẹ Alavọ Tai Solarin tọn.\n\nAzọn Aihundida etọn tọn\nMosun ko tindo mahẹ to sinimọto susu lẹ mẹ, Titengbe to Ayọgbe mẹ. Mọdopolọ wẹ e sọ yin Azinponọ na tito Ladio tọn to Owhe 2005 bo ko yí gbedewema na Aihundatọ yọnnu he yọn hugan na Otẹn mẹbọdomẹgotọ to owhe 2009 po 2011 tọn po mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":153,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68893.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mr.%20Ibu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"John Ikechukwu Okafor, (yin jiji to Azan Fọtọn-nukunawetọ Kọyansun Owhe 1961.) E yin yinyọnẹn taidi Mr. Ibu, bo yin aihundatọ po aslannọ dé po to otò Naijilia tọn mẹ. Okafor yin dopo to mẹ he nunina jọwamọ tọn ganji to nukikodonamẹ mẹ, enẹ wẹ zọn bọ e do nọ yin akuẹ su ganji to ogbẹ etọn lẹ ṣẹnṣẹn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":68,"character_repetition_ratio":0.007,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":55008.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mudashiru%20Obasa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mudashiru Ajayi Obasa yin tovi Naijilia tọn he yin whẹyidọtọ de, tonudọtọ de podọ dopo to hagbẹ ogbẹ́ tonudidọ tọn All Progressives Congress tọn lẹ mẹ, e sọ yin dide taidi hoyidọtọ Lagos State House of Assembly tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\n\nMudashiru Obasa yin jiji to Agege, yedọ topẹvi de to Awọnlin he tin to huwaji whèyihọ tọn Naijilia tọn.\nE yi wehọmẹ bẹjẹeji tọn etọn to St Thomas Acquinas Primary School, Surulere to Awọnlin, enẹgodo e zindonukọn yi wehọmẹ daho de he yinkọ etọn nọ yin Archbishop Aggey Memorial Secondary school, to Mushin, Ilasamaja, to ayimatẹ̀n Awọnlin tọn fie e mọ gbedewema wehọmẹ daho tọn etọn yi te. E wá yi gbedewema daho osẹn-zọ́nwiwà tọn etọn to wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn (Lagos State University) to 2006.\n\nAzọn etọn to tonudidọ mẹ\n\nTo 1999, Mudashiru whlẹ́nagba nado yin afọzedaitọ gandudu dokọ̀tọn Agege tọn to ogbẹ́ tonudidọ tọn Alliance for Democracy tọn glọ, e du to agbawhinwhlẹ́n lọ ji bo sọ yin dide taidi afọzedaitọ gandudu dokọ̀tọn tọn Agege tọn bo nọ gántẹn ehe sọn 1999 jẹ 2002.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":210,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.21,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":75548.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Muhammad%20Buhari","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Muhammad Buhari yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunawetọ, Awewesun owhe 1942. E yin tonudọtọ de bo sọ yin togbogán otògbo Naijilia tọn awọn owhe 2015.\nBuhari ko yí gbọjẹ sọn awhanzọnvọ didó mẹ, na é kò du togbogan awhanwudido Naijilia tọn sọn owhe 1983 jẹ 1985 to whenue e blagbè dopọ́ po hagbẹ Devi lẹ po nado yi huhlọn dó yigan godo.\nHogbe lọ Buharism yin yiyizan na alọpa he e do nọ pàṣẹ bo ma nọ doto ayinamẹ to awhangan yìnyín etọn whenu. Buhari ko dọ èmí yigbe na nuhe jọ to whenue emi to ganji to whelọnu lẹpo, podọ emi ma sọgan diọ nuhe ko juwayi nẹlẹ gba, Sigba todín, emi ko diọ zun ayinamẹyitọ.\nBuhari wlẹn ògántẹn otògbo Naijilia tọn to owhe 2003, 2007 podo 2012 po. Sigba to awèwèsun, owhe 2014, é yin dide di mẹhe na nọte na ọgbẹ he ye nọ ylọ dọ All Progressive Congress (APC) nado whlẹn ògántẹn otògbo Naijilia tọn to owhe 2015.\nBuhari wẹ tọnta to ovo he ye blá lọ mẹ jẹnukọnna togbogan Goodluck Ebele Jonathan he tin to gan tẹnmẹ to whelọnu. Ehe yin tintan to otań Naijilia tọn mẹ dọ otogbogan he to janji yin zize jayi to vobibla whenu.\nTo azan gban-ewhè dopo Nuwhasun, owhe 2015 tọn mẹ wẹ Buhari jẹ ganduji tẹ. To Afinplọsun, owhe 2019, Buhari yin vivọze taidi togan Naijilia tọn whenuena é whlẹn tẹn lọ podo Atiku Abubakar bọ sọ du to eji hugan ovo liví atọ̀n.\n\nOtàn vuwhenu etọn tọn\n\nBuhari yin jiji dó hẹnnu Fúlàní tọn mẹ to azan fọtọnnukunawetọ awèwèsun owhe 1942, to gbètato Daura tọn to Ayimatẹn Katsina tọn mẹ. Ye nọ ylọ otọ etọn dọ Mallam Hardo Adamu, na é yin dopo to Filani gan lẹ mẹ. Onọ etọn sìn yinkọ nọ yin Zulaihat; he tlọn Hausa po Kanuri sìn kúnkan mẹ. Buhari wẹ yin ovi konukunnatọntọ (23) otọ etọn tọn. Onọ etọn wẹ penukundo dó e go, na otọ etọn ku to whenue é dó owhè ẹnẹ.\nÉ yi wehọmẹ dokọ tọn Katsina middle School to gbètato Daura po Mai'dura po to owhe 1953. Enẹgodo é yi wehọmẹ daho Katsina Provincial Secondary School tọn sọn owhe 1956 jẹ 1961.\nTo whenue Buhari dó owhe fọtọnńukunẹnẹ (19) e biọ wehọmẹ awhanfun pinplọn tọn Nigeria Military Training College(NMTC) to owhe 1962. To Afinplọsun owhe 1964 wẹhọmẹ yin ada gblona bọ sọ yin yinkọ diọ na dó Nigeria Defence Academy(NDA). Jẹnukọnna owhe 1964, ahọluduta Naijilia tọn nọ sẹ wehọmẹvi he ko dó nupinplọn yetọn to NMTC hlan otò devo Commonwealth Military Academy lẹ mẹ na sọgan plọnnu dogọ bo lẹzun ògán.\n\nBuhari yi wẹhọmẹ ehe sọn 1962 jẹ 1963 to wehọ he ye nọ ylọ dọ Mons Officer Cadet School, Aldershot to England to owhe 1964. To Alunlunsun owhe 1963 whenuena Bihari do owhe ko, yé pa ẹ di nukọntọ na awhanvipẹ he tin to ayimatẹn Abeokuta, otò Naijilia tọn. Buhari yi wẹhọmẹ awhanfuntọ tọn dogọ to yovotomẹ (United Kingdom) to owhe 1964. Sọn owhe 1965 jẹ 1967 é wazọn taidi aṣẹpatọ na Second Military Battalion bo sọ yin pipa taidi Brigade Major Second Sector to Lidosun owhe 1967 jẹ Liyasun Owhe 1967.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1942 lẹ","num_words":608,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.252,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":84657.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Muhammadu%20Gambo%20Jimeta","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Muhammadu Gambo Jimeta (15 Lidosun 1937 - 21 Alunlunsun 2021) yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Etim Inyang tọn mẹ to owhe 1986, podọ Aliyu Attah sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to owhe 1990.\n\nAlọdlẹndounu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1937 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":82,"character_repetition_ratio":0.125,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.304,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":57916.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Muna%20Obiekwe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Muna Obiekwe (mẹhe yin jiji to 1979) yin aihundatọ tele ji he yin tovi Naijilia tọn de. E yin dopo to aihundatọ he diyin hugan to otò Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ to ojlẹ etọn mẹ.\nTo azán fọtọ̀n-nukun-atọ̀ntọ, Alunlunsun, owhe 2015 tọn, Obiekwe kú na afuje-zọ̀n de he e jẹ̀ wutu.\nPodọ e sọ yin apadewhe whẹndo Yul Edochie tọn, mẹhe ewọ lọsu yin aihundatọ de to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1979 lẹ","num_words":95,"character_repetition_ratio":0.11,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":39832.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Munya%2C%20Nigeria","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Munya yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa ayimatẹn Niger tọn tọn glọ to otò Naijilia tọn mẹ. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn lẹ tin to topẹvi Sarkin Pawa tọn mẹ to agéwaji lẹdo lọ tọn sẹpọ ayimatẹn kaduna tọn to alihiamẹnu at10°01′00″N 7°06′00″E ji.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 2,176 lẹdope podọ gbẹtọ sọha 103,651 wẹ tin to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu.\n\nSọha pósu tọn (postal code) filọ tọn wẹ 921.\n\nE tin to agbegbe whèyihọ-waji tọn ayimatẹn lọ tọn. Omẹ Gwari tọn lẹ wẹ yin suhugan mẹhe nọ nọ̀ finẹ lẹ tọn bọ glèzọ́n wẹ ye nọ wa hugan.\n\nGuni\nMunya bẹ mimá tonudidọ tọn ṣinatọ̀n hẹn bọ mimá Guni tọn wẹ kló bosọ do huhlọ́n hugan to ye mẹ. Guni, dile e nọ saba yin yiylọ do, wẹ yin ahọ́nkan ayimatẹn lọ pete tọn podọ Guni wẹ ye sẹtẹ̀nna wehọmẹ lizọnyizọn tomẹyìtọ tọn lẹ (missionary schools) sọn sọyi do tatọ́-tẹnnọ ayimatẹn lọ tọn.\nNa nue du gandudu dokọ̀ tọn, Guni wẹ yin topẹvi he bẹ omẹ nukúndeji lẹ hẹn hugan gọna whẹndo Magaji tọn ehe to owhe lẹ gblamẹ, ko yidogọ na nukọ̀nyiyi po didoai gandudu dokọ̀ tọn lọ tọn po gọna etlẹ yin adà de to didoai ayimatẹn lọ blebu tọn lọsu mẹ.\n\nMẹgbeyinyan 2021 tọn\nTo azán 17tọ Abọ̀húsun 2021 tọn, ogbẹ́ 80 jaguda he hẹn awhànfunnu lẹ tọn de tọ́nawhàn gletoho de to Munya bo hù omẹ awè bo fìn hugan gbẹtọ 66,ehe bẹ asì awè tonudọtọ de tọn gọna ahọlu lọ sin ovi awè hẹn. Mẹgbeyinyan ehe yin adà pẹvi de poun awhàntọ́nmẹ gbọn jaguda lẹ dali to agbegbe lọ ji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":303,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.023,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76164.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Murtala%20Nyako","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alọgọtọ na Awhangán Pònọ tọ̀ji tọn lẹ, Murtala Nyoko, GCON, CFR, D. Agric. (H. C.) lẹzun Ayimatẹngán Adamawa tọn to Naijilia gbọn vòdide dali to Nuwhàsun owhe 2007. Jẹnukọn na whenẹnu e yín Ayimatẹngán awhànzọnwatọ de to Ayimatẹn Niger Tọn bosọ yin dide di (Chief of Naval Staff) to Awewesun owhe 1989.\n\nBẹjẹeji gbẹ̀zan etọn tọn\nMurtala Hamman-Yero yin jiji to oto Mayo-Belwa Ayimatẹn Adamawa tọn mẹ to azán gbán-ewhẹ atọ́ntọ Avivọsun owhe 1943. Otọ́ etọn Alhaji Hamman-Yero, yín ajọwatọ nukundeji de bosọ wleawuna mẹhe na nọtẹnmẹna nuhihọ etọn, mẹhe nuwiwa etọn lẹ zize sinai do John Holts and son Ltd centre to Melwa-Belwa. \n\nOnọ̀ etọn, Hajiya Maryam yin whésì, mẹhe nupiplon etọn sinai do sinsẹ́n màle tọn me podọ ogbé-masin go. \n\nE be wẹpiplon etọn jẹẹji to wẹhọmẹ Mayo-Belwa Elementary school tọn to Alunlunsun owhe 1952,bo zíndonukon to Yola Middle School to Alunlunsun Owhe Owhe 1955 bo bẹ wẹhọmẹ daho to wẹhọ dopolọ mẹ to Alunlunsun Owhe 1958.\n\nTo fine e yin yinyọnẹn na kodetọn dagbe etọn to nupiplon po aihundida lanmeyiya liho.\n\nTo azọn Navy tọn mẹ\nNyako biọ Royal Navy Naijilia tọn mẹ to ayidosun owhe 1963 taidi azọ́nvi de. E bẹ awhànzọn pinplọn jẹeji to wehomẹ Britannia Royal Navy College to Dartmouth to England to zósun owhe 1965, bo yin dide di mẹbọdomẹgo Lieutenant tọn to zósun owhe 1965 lọ mẹ. Podọ e fó azọ́nplọnmẹ etọn tó zósun 1965.\nNyako lẹkò do Naijilia to kọ́yànsun owhé 1966 bo sẹ̀n to Navy Naijilia tọn mẹ kakajẹ 1993. To ojlẹ ehelẹ mẹ, e penukundo azọ́ndenamẹ tọji tọn po agé tọn voovo lẹpo go. To ojlẹ de mẹ, e yin ogán he nọ deanana nuhọtọ lẹ tọn de, bato flinflin he me yè nọ.\nTó Aflinplọsun owhe 1976, Genaral Murtala Muhammed dè Nyako taidi Ayimatẹngan de na Ayimatẹn Sokoto Tọn. E sẹ̀n to fine kakajẹ Awewesun owhe 1977 tọn. To enẹgodo e lẹzun ogán to tátọ-tẹnnọ Navy lẹ tọn, podọ ponọ he nọ pàṣẹ do asia go to tátọ-tẹnnọ whèyihọ-waji tọn sọn fihe e yin dide sọn to Alunlunsun owhe 1990 tọn.\n\nTo azọn Navy tọn jijodo godo po Glèzọnwiwa po\nSọn ovú whenu Nyako tọn wẹ e ko dó oyin na Onọ̀ etọn kò jo oyin delẹ dai na ẹn taidi ogú de sọn jiji whenu etọn wutu. Ehe zọn bọ e ko nọ dó mahẹ gigọ́ to oyin-yinyin mẹ bọ to enẹ godo e wa jẹ glezọn wunmẹ devo lẹpo wa ji to whenue e gbẹ pò to azọn Navy tọn mẹ. Whẹho tangan lọ, dile e mọnukunnujẹemẹ do wẹ yindọ, nuhe oglè sọgan no detọ́n to Naijilia lẹ sọ yin hinhẹn pónte dogọ.\nE be tito azọn ehe tọn sọn 1990 pò kodẹton dagbe po. E sọ yi ede zan to jinu wunmẹ voovo lẹ dido mẹ,\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":533,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65750.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Musiliu%20Smith","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Musiliu Smith (jijizan 17 Lidosun 1946) yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Ibrahim Coomassie tọn mẹ to 1999, podọ Mustafa Adebayo Balogun sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to 2002.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":63,"character_repetition_ratio":0.142,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.264,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":45758.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Muyiwa%20Ademola","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Muyiwa Ademola (yin jiji to azan Koatọ́n-nukundopotọ Alunlunsun owhe 1971 tọn). Muyiwa yin sinima-basitọ podo anadenanutọ sinima tọn to otò Naijilia tọn mẹ. To 2005, to 1st Africa Movie Academy Awards tẹnmẹ, Simina etọn he hosọ etọn yin Ori yín pipa di aihun lẹdo lọ mẹ tọn he yọn hugan. To 2008, e yin dide to 4th Africa Movie Academy Awards tẹnmẹ taidi aihundatọ tovi he gbọnvo podọ bo sọ yọn azọ́n hugan.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nMuyiwa yin jiji to azan Koatọ́n-nukundopotọ Alunlunsun owhe 1971 tọn to Ayimatẹn Ogun tọn. E yi St. David's High School to topevi Molete tọn mẹ to Ayimatẹn Ibadan tọn. Fihe e yi gbedewema wepinplọn Bachelor tọn te to wepinplọn mẹho lẹ tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":140,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58992.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/M%E1%BA%B9dekannuj%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mẹdekannujẹ yin nado sọgan basi dide to nujijọ voovo lẹ sẹnsẹn. Mẹdekannujẹ nọ tindo zẹẹmẹ eyin dọ eyin dide sọn ojlo mẹ. dide lẹ taidi ayinamẹ, nugbẹnamẹ ma nọ yin nude adavo eyin dide po mẹdekannujẹ po. Mẹdekannujẹ zẹẹmẹdo dọ gbẹtọ lẹ sọgan wa onu voovo lẹ, gbeta voovo lẹ nọ wa sọn nujijọ voovo lẹ mẹ. Nujijọ he yin wiwa po mẹdekannujẹ po sọgan jẹna pipa kavi whẹgbledomẹ. E yin mẹdekannujẹ ma tin ,nuyọnẹn ma nọ tin to emẹ nado sayana kavi nado nanu mẹde na nuyiwa etọn. To ogbẹ ehe mẹ, podọ sọgbe hẹ osẹn, gbẹtọ lẹ tindo jlọjẹ nado tindo mẹdekannujẹ bo ka na sọ gbẹn nuhe ye do.\n\nSọgbẹ hẹ tamẹnuplọnmẹ\nGbemima. Sogbẹ hẹ nukunnumọjẹnumẹ, aihọn lọ, wẹkẹ lọ taidi zomọ(Machine) de. linlẹn ehe ko wa aimẹ sọn nudi owhe 2500 die.\n\nGbemima Sinsinyẹn \nGbemima voovo wẹ tin, Delẹ nọ dọmọ nuhe ko jọ wayi wẹ na dọ nuhe na jọ to sogodo. Yedọ wẹkẹ lọ taidi azọnwanu Ganhiho tọn, eyin a yọn nulẹpo gandego, a sọgan dọ nuhe na wa jọ. Pierce Simon Laplace dọho dọ to 1814, he nọ yin yiylọdọ Laplace's demon. Eyin gbemima wẹ yin nulọ, be mẹdekannujẹ matin.\n\nGbemima he bọawu\nNulinlẹntọ susu ma yinwanna nuhe nọ bọdo gbemima sinsinyẹn lẹ go, gbemima he bọawu lẹ nọ tẹnpọn nado sẹ gbemima do, bo ka sọ nọ dọ dọ mẹdekannujẹ yọnbasi. David hume zinnudo ehe ji dọmọ, medekannujẹ ma yin nugopipe lọ nado basi dide voovo lẹ to ojle dopolọ mẹ, chrysippos, tamẹnuplọnmetọ de na apajlẹ avun he yin sinsin do ase go. Avun ehe vo nado basi dide bo hodo ase ehe.\n\nSogbe hẹ osẹn \nAzon owhe dido tọn wẹ nado dindona whenue mẹde wa nude podọ nuhe lẹn ye to whenue ye wa nulọ. Di apajlẹ lẹnnupọndo mẹhe hu mẹ do ji. Whenudọtọ nọ tẹnpọn nado dindona eyin e yọnẹn do humẹ podọ eyin e basi dide do wa nulo.\n\nSogbe hẹ lẹnnuyinyọnẹn\n\nNulinlẹnpọn\nOjlẹ delẹ wayi, gbẹtọ lẹ di Democritus pọn wẹkẹ hlan di gbemima de. Gbetọ lẹ lẹndọ nudọnamẹ gigọ lẹ sọgan zọn bọ ye sọgan lẹn nuhe na jọ to nukọnmẹ. Lẹnuyinyọnẹn egbezangbe tọn lẹ, dohia dọ gbemima po nudevo lẹ po yin sisakadopọ.\n\nDodinnanu dogọ","num_words":393,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64232.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Naijilia","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Naijilia yin otò de he tin to Whèyihọ Aflika tọn. E tindo gbẹtọ sọha nudi 188,500,000 he hugan otò delẹ to Aflika. Gandutẹn etọn wẹ Abuja. Naijilia yin yinyọnẹn taidi otò daho de podọ dopo to otò he yin adọkunnọ to Aflika gbeji lẹ mẹ.\n\nWhenuho \nSọn owhe 1500 do yi 1800, mẹsusu sọn Otò he nọ yin Naijilia mẹ wẹ yin bibẹ sọyi Europe taidi kanlinmọ lẹ, ye nọ bẹ ye yi Amẹlika nado yi wazọn, afanumẹ ehelẹ nọ yin hihọ bosọ yin sisa to amẹlika gbọn etiopianu lẹ dali. To egbehe,susu mẹhẹ gando afanumẹ enẹlẹ go gbẹ tin to Amẹlika. Ye nọ yin yiylọdọ African Americans. Sọn 1901 yi 1960, united kingdom wẹ tindo gbedide do Naijilia ji. Nalete, to 1960 gbẹtọ lẹ jlo medekannujẹ vẹkuvẹku bọ Britain dike bọ ye mọyi. To ojlẹ delẹ to ehe godo, Naijilia lọsu wẹ nọ basi dide mẹhe na dugan do ye ji, etlẹ yindọ gbẹtọ lẹ ma sọgbe hẹ. Na ehe wutu, Awhan daho de fọn he yin yiylọdọ Biafra war po Igbonu lẹ po he jlo otò yetọn titi to whezẹtẹn waji. Yé ma jlo na yin apadewhe otò Naijilia tọn he to yinyin anadena gbọn Malenu whezẹtẹn waji po wheyihọ waji tọn po dali ba. To 1999 Naijilia lẹzun otò de he gbẹtọ lẹ wẹ nọ basi dide mẹhe na dugan do ye ji tọn. Enẹgodo, Olusegun Obasanjo, he yin Ayọnu de lẹzun togan otò Naijilia tọn, to owhe 2007, Umar Yar'Adua, he yin Malenu de yin dide taidi togan otò Naijilia ton. To Nuwhàsun 2009, Goodluck Jonathan he yin mẹbọdomẹgo togan Yar'Adua ton lẹzun togan otò Naijilia tọn to whenue Yar'Adua basi matintọ.\n\nTòdaho lẹ\nTo owhe 2012, Naijilia tindo tòdaho lẹ he bẹ gbẹtovi he lan to sọha livi dopo ji.\n\nOtan han Naijilia tọn\nTo Naijilia, otohan awe (2) wẹ tin, tintan nọ yin yiylọdọ \"Nigeria we Hail Thee\". Awetọ lọ nọ yin yiylọdọ \"Arise O Compatriot\". Tintan lọ yin kinkan gbọn Lilian Jean William bo yin jiji gbọn Frances Berda dali. Awetọ lo yin kinkan gbọn omẹ atọn gblamẹ bo yin jiji gbọn ponọ otò lọ tọn lẹ dali.\n\nSinsẹn \nTo Naijilia, Melenu po Yisenọ lẹ po dibla yin sọha dopolọ.\n\nOtò\nAflika","num_words":405,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.005,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69244.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nasrul%20Abit","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nasrul Abit ( 24 Awewesun 1954 - 28 Avivọsun 2021) yin tonudọtọ Indonesia tọn. E yin dopo to ogbẹ́vi Great Indonesia Movement Party tọn lẹ mẹ. Ewọ wẹ yin ayimatẹn-gán ṣiantọntọ whezẹtẹn Sumatra tọn sọn 12 Afínplọsun 2016 jẹ 12 Afínplọsun 2021. E sọ yin alọgọtọ na Pesisir Selatan Regency sọn 2000 jẹ 2005. Abit yin jiji to Pesisir Selatan Regency.\nAbit wá kú to 28 Avivọsun to Padang, Indonesia gbọn Azọ̀nylankan COVID-19 dali podo e tindo owhe 66 to whenue e kú.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":111,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.285,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":77678.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/National%20Youth%20Service%20Corps","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogbẹ́ Anadenanu tọn na jọja he jlo na sẹn otò Naijilia tọn he yin alọdlẹndo taidi (The National Youth Service Corps) (NYSC). Ehe yin tito-to-whinnu dé he yin awuwlena gbọn tohọluduta lẹ dali na jọja lẹ, e sọ yin tito dé he ahọlu zedai na jọja he hiawe to wehọmẹ Alavọ po wehọmẹ daho devo lẹ po to togbo Naijilia tọn mẹ. Nuhewutu tito lọ do yin zizedai wẹ na jọja egbezangbe tọn lẹ nido wlebona nukọnyiyi otò otọ́ yetọn tọn, dile etlẹ yindọ awhanfuntọ togbo Naijilia tọn ma nọ gbidikọna mẹlẹ nado kọnawudopọ hẹ yé nado funawhan. Amọ to owhe 1973 mẹ, ahọlu togbo Naijilia tọn dè osẹn dé tọn dọ weplọntọ he ko yi gbedewema to wehọmẹ alavọ po wehọmẹ daho devo lẹ po dona tindo mahẹ to mẹdeyiyidosanvọ na otò lọ mẹ tọn to Naijilia na owhe dopo poun. Dawé Ahmadu Ali wẹ yin anadenanutọ tintan ogbẹ́ ehe tọn bo deanana jọja he jlo na sẹ̀n lẹ kaka jẹ 1975. Mẹhe tin to otẹn lọ mẹ dai wẹ Director- General Enẹ Awhangan Brig. Gen. Sule Zakari Kazaure.\n\nLehe e bẹjẹeji do\nNYSC yin didoai to azán fọtọnnukunatọ̀ntọ, osun atọ́ntọ, [[[owhe]] 1973 tọn taidi aliho dagbe dé nado hẹn alọkọ̀ndopọ po vọjlado po wá togbo Naijilia tọn mẹ to awhan nuglọ tọn funfun godo. Osẹ́n lọ yin nina sọgbe hẹ osẹ́n 24 he dọdọ, na nukọnyiyi po gbenọpọ nido tin to jọja he wá sọn otò voovo mẹ lẹ ṣẹnṣẹn to togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nLehe ye to azọn wa do\nJọja hẹ yin mẹdezejotọ lẹpo nọ yin didohlan fihe ye na sẹn otò otọ́ yetọn tọn te gbọnvona otò yetọn titi lẹ tọn nado kọnawudopọ hẹ hagbẹ yetọn he wá sọn awa voovo lẹ mẹ. Afọdide ehe ahọlu ze nado gọalọ nado hẹn pọninọ wá podọ na yé ni do yọn yẹyi he tin to aṣa mẹdevo lẹ tọn mẹ. Yé nọ na yé oplọn po awuwledai na jọja he jlo na sẹn lẹ na osẹ̀ atọ̀n to nọten awhanfuntọ lẹ tọn mẹ, to osẹ̀ atọ̀n lọ godo, yé na basi hunwhẹ tintọ́n tọn na yé, Enẹgodo yé na yin didohlan fie yé na sẹ̀n otò otọ́ yetọn tọn te, fie yé nọ ylọ dọ (PPA). Finẹ wẹ yé na wazọn otò otọ́ yetọn sinsẹn tọn te taidi ahọluzọnwatọ dé, bo na nọ dè azan dé to osẹ̀ dopo gblamẹ nado wazọn nukọnyiyi nọtẹn yetọn lẹ tọn, To ehelẹ wiwa na owhe dopo godo wẹ ahọlu na jo yé bo na na yé gbedewema otò otọ́ mẹtọn sinsẹn tọn.\n\nAle tito lọ tọn\nNuplọntọ he ṣẹṣẹ tọ́n sọn wehọmẹ daho ma tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado din azọn kavi wazọn to ahọlu glọ kavi azọnwhe mẹdetiti tọn eyin e ma ko fó nubiọtomẹsi otò otọ́ mẹtọn sinsẹn tọn na owhe dopo kavi mọ̀ wekanhlanmẹ yí sọn ahọlu dè. Mọ dopolọ, mẹhe to sinsẹn otò otọ́ mẹtọn tọn tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado plọnnu gando aṣa otò devo he e yin didohlan lọ tọn.\n\nLinlẹn ogbẹ́ anadenanutọ otò otọ́ mẹtọn tọn sinsẹn tọn\nTodowhinnu yin bibasi na linlẹn ogbẹ́ anadenanutọ lẹ tọn debọdodego do owe osẹ́n tọn sọha Kandewidopotọ tọn (Decree No.51) azan wí ẹnẹtọ, osun atọntọ owhe 1993 tọn do le:\n\nNado dike jọja togbo Naijilia tọn lẹ nido tindo oyọnẹn gando mẹdeyiyidosanvọ to azọn he yin zizedo alọmẹ na yé po ahun he wleawufo nado gọalọ po Nugbonọyinyin po to fidepope he mọ yedelẹ te.\nNado plọn lehe ye dona nọ do sisi hia na aṣa akọ̀ devo tọn gbọn nina yé lẹblanulọkẹyi lọ nado kọnawudopọ hẹ mẹhe aṣa yetọn gbọnvo na yetọn lẹ.\nNado whẹn po walọ mẹ́dezewhe tọn he ye ko plọn to whenue ye to otò otọ́ yetọn tọn sẹn topọmẹ hẹ mẹhe wá sọn akọ̀ devo mẹ lẹ na gbekọndopọ nido tin to togbo Naijilia tọn mẹ.\nNado wleawuna jọja lọ lẹ nado tindo jidide do yede go dogbọn azọ́n pinplọn he na dike yé ni ganjẹ yedelẹ go.\nNado dike yé ni tindo mahẹ to nukọnyiyi tito ajọ́wiwa togbo Naijilia tọn. Bo sunkundona wangbẹnamẹ na gbekọndopọ nido tin to togbo Naijilia tọn mẹ.\nNa owanyi po alọ́kọ̀ndopọ́ po nido tin to togbo Naijilia tọn mẹ.\nNa jọja lọ lẹ nido kọnawudopọ hẹ azọnwatọ devo lẹ to ayimatẹn he gbọnvona yetọn. Na azọ́n wiwadopọ jọja] lọ lẹ tọn nido gọalọna nukọnyiyi otò lọ tọn to whedepope he nuhudo etọn tin.\nNa pọninọ nido tin to kọja lọ lẹ ṣẹnṣẹn to togbo Naijilia tọn. Nado dike jọja togbo Naijilia tọn lẹ ni tindo akọndonanu po pọninọ po na hagbẹ yetọn he yin sinsẹnnọ devo lẹ.\nNa pipa nido tin na jọja lọ lẹ nado dín azọ́n kavi wazọn to fidepope to togbo Naijilia tọn mẹ to owhe dopo he yé sẹ̀n otò otọ́ yetọn tọn godo, podọ na nukọnyiyi azọnwatọ lẹ tọn to togbo Naijilia tọn.\nNa mẹyimẹ dó azọnmẹtọ nido gbeje jọja he ko sẹn otò otọ́ etọn tọn na owhe dopo bo yi dó azọ́nmẹ mahopọnna otò kavi akọ̀ he mẹ e wá sọn.\n\nAvunnukundiọsọmẹnu\nAfọzize ogbẹ́ he nọ deanana jọja he na sẹn otò otọ́ yetọn tọn ko pehẹ avunnukundiọsọ́mẹnu sọn jọja lọ lẹ si na akuẹ́ he ma pemẹnu he ahọlu to susu na yé podọ ogbẹ́ jọja lọ lẹ tọn nọ nuha na ogbẹ̀ yetọn tin to owu mẹ wutu podọ na hunyanhunyan sinsẹn tọn gọna akọ̀ tọn, po tonudidọ tọn po wutu. Hodọtọ akonka lẹ basi opli nado dọ lehe ye na hẹnalọdote na hagbẹ anadenanutọ jọja he jlo na yi sẹ̀n lẹ tọn do, nado basi hihọ he jẹ̀ na togbo Naijilia tọn, mẹsusu dọ dọ ogbẹ́ lọ gbọawupo na tito he yé zedai, bo mọ tito lọ taidi ogbẹ̀ po nutindo gbẹtọ tọn hinhẹn gú po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nKanṣiṣadopọ lẹ","num_words":1016,"character_repetition_ratio":0.094,"word_repetition_ratio":0.002,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.023,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71945.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nawata%20po%20Gawata%20po","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nawata po Gawata po wẹ yin Ahọlu Otò Kano tọn lẹ sọn owhe 1134 jẹ 1136 tọn mẹ. Yé lẹ wẹ yin ahovi na Gijimasu po Munsada po.\n\nGandudu\nAhọlu Ahovi ehelẹ nọpọ dó dugan dó Otò Kano ji kakajẹ whenue dopo to yemẹ (yé ma dọ dehe e yin to ahovi lọ lẹ mẹ) basi matintọ to osun ṣinawe godo he e hẹ ofin ji.\nAhovi awetọ lọ basi matintọ to owhe 1136 to whenue ewọ kẹdẹ ko dugan na osun fọtọ̀nnukunawe godo.\n\nDebọdo-dego\nAhọlu Ahovi ehelẹ tindo kọdetọn dagbe to 1136 gbọn mẹdaho yetọn Yusa dali, he mẹlẹ sọ yọnẹn taidi Isaraki.\n\nOtàn Gbẹzan tọn to Otànnugbo Kano tọn mẹ\nEhelẹ wẹ otàn gbẹzan Nawata po Gawata po tọn sọn owe lọ Palmer's 1908 English translation of the Kano Chronicle mẹ.\nGandudu ahovi Nawata po Gawata tọn po, he yin ovi Gijimasu tọn yin gandudu ẹnẹtọ tọn.\nOnọ̀ yetọn wẹ Munsada. Yé nọpọ dó dugan dó Otò Kano tọn ji na osun ṣinawe; enẹgodo dopo to yemẹ yin matintọ; bọ diẹ yin jijodo.\nDopo depo dugan na owhe dopo po osun atọ́n po, to enẹgodo e basi matintọ.\n\nTo pọmẹ ye dugan na owhe awe.\n\nOtànugbo Kano tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":231,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":54048.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nazeem%20Olufemi%20Mimiko","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nazeem Olufemi Mimiko yin jiji to Azan tintan Osun Atọ́ntọ owhe 1960 yin nuyonentọ dogbọn tito wehihia po Anadenanutọ Daho to wehọmẹ Alavọ Adekunle Ajasin, hẹ yin wehọmẹ Ayimatẹn Ondo tọn to Togbo Naijilia tọn. wehọmẹ mẹho United State Transparency International Standard(USTIS) dọ e tin to wehọmẹ he yọnhugan to Owhe 2014 to gandudu Femi Mimiko whenu. Olufemi Mimiko kẹdẹ wẹ Anadenanutọ Daho to wehọmẹ Alavọ tọn he yin dide nado yì hodidọ bẹplidopọ otò Naijilia tọn he wa Aimẹ to gandudu Togbogan Good luck Ebele Jonathan to owhe 2014. E yí Otẹn Aṣẹpipa po Anadenanutọ Daho tọn to wehọmẹ Adekunle Ajasin tọn to osun tintan owhe 2010. É yin Dopo to Ọgbẹ African and African-American Studies Associates, sọn Wehọmẹ Alavọ Harvard University, Cambridge, MA, USA.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":161,"character_repetition_ratio":0.092,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.203,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":78237.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nelson%20Mandela","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nelson Mandela mẹhe ma yigbe na tito otohootogbeta yetọn nkọ, bo sọ yin otogan gbọn asóẹpipa otovi lẹ tọn Dali to otò he yin Afrique du Sud tọn mẹ. Ewọ yin dide taidi otogan mẹyu tintan to otò he yin afrique du sud tọn mẹ to Azan koatonnukunawetọ lidosun owhe fatonfenefodewiẹnẹ tọn mẹ. Mandela yin jiji to otò Mvezo he tin to otò afrique du sud tọn mẹ to ahọlu whẹndo thembu tọn mẹ. otozọn wiwà etọn doalọte na onu he yin mẹdepo to mẹde ṣẹnṣẹn, podọ numima kavi kinklan agbasa wunmẹn tọn do ovo. Ehe sọ dé alọpo na ògán dudomẹji yovo lẹ yin to afrique du sud sin otò mẹ. To ovu whenu etọn mẹ, otọ etọn ku whenuena ewọ Mandela ma do hugan owhe wiawe. E gbọ bó nọ kọmẹgan etọn de, he sọ do e wehọmẹ, ewọ lọ wẹ sọ yin wehọmẹyitọ tintan whẹndo Etọn tọn. To 1941 mẹ, e sọ yin menyinyian sọn wemaho plọnyiji alavọ tọn mẹ, na ewọ yin nunkọnnọtọ na ogbeta wehọmẹyitọ daho plọnyiji alavọ tọn lẹ, na hẹndote otoho do gbetazọnwatọ tọn. Sigba ewọ sọ tin to ogbẹta he pli otò afrique tọn lẹpo dopọ he ye nọ ylọ ANC, Bo sọ to azọn wa po họnhlọn po to ogbẹta lọ mẹ. Ewọ tindo ojlo nado whlẹn otò etọn Afrique du Sud tongan sọn mẹnuhẹngble kavi agọjijẹ yovo lẹ tọn mẹ matin nuhẹngble.\nMandela yin wiwle, bọ whẹdida dé sọ wa e ji, na eyin to viva po síwá po mẹ to 1962. E sọ nọ ògán ji na owhe 26•5. to owhe 1990, otogan frederick william De klerk tọn ze onu gbígbé dé ogbeta he pli otò Afrique tọn lẹpo dopọ tọn daga. Ehe sọ jo e ai. Podọ nado wayi otogan meyuu tintan to somisomi dé whenu. Mandela da Asi aton bo sọ tindo ovi sidopo. Ewọ tindo yọpọ pẹvi fọtonnunkunawe. To godo fifo oganduwhe etọn tọn to Azan wiẹnẹtọ (14 Ayidosun 1999), Mandela jo ogu na Thabo Mbeki taidi otogan yọyọ afrique du Sud tọn.\nMandela yi yẹyinu susugege to ogbẹ whenu etọn, taidi yẹyi akuẹmahọ jijọho tọn na nukọntọ zọn. To Ayidosun 2004 Mandela de Ede sọn otogun gbẹmẹ, bo sọ nọ ojlẹ susu he họntọn etọn lẹ podọ whẹndo etọn.\nMandela yin mẹhe ye wa lanmẹzọn na to dotowhe to Pretoria na diho ahunkẹn tọn Ehe sọ fọn jẹeji to osun he já lẹ whenu. Mandela ku to azan de atọ́ntọ osun wiawetọ owhe 2013 to otoho mẹ fi he ye ji te aigba Houghton tọn to Johannesburg to owhe kanwekoatọntọ etọn mẹ.\nMandela yin didi to ogletagbeji etọn Qunu tọn mẹ, to wheyihọ otò lọ tọn fihe e whẹn te.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":472,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":88885.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ngozi%20Niji%20Akanni","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ngozi Niji Akanni yin Naijilia vijiji, aihundatọ sinnimọto, anadenanutọ po mẹhe nọ dé sinima tọ́n de.\n\nOtan wepiplọn etọn tọn\nAkanni yí Gbedewema Tintan Wehọmẹ Alavọ tọn to oyọnẹn Aihundida sinnimọto tọn to wehọmẹ Alavọ Obafemi Awolowo to Ilé-ifẹ̀ po Gbedewema Awetọ po to Wehọmẹ Alavọ Ibadan tọn, mọdopolọ E yi gbedewema na oyọnẹn sinima didetọ́n po anadidena na ẹn to Otò Indian tọn mẹ.\n\nOtan azọn etọn tọn\nSinima susu wẹ é ko detọ́n na Edetiti podọ E sọ kọnawudopọ hẹ mẹdevo lẹ nado dé devo lẹ tọ́n to Naijilia. Taidi Dopo to Nukunmọnu Atọ̀n sọn Togbo Naijilia tọn mẹ to Aṣa Olympiad to London, to Owhe 2012, Ewọ wẹ Anadenanutọ na The Lion And The Jewel, Otan he Wọlé Ṣoyinka Kan he wa yin lilẹdo Aihundida sinnimọto na Whla Tintan to Owhe 1959. To Owhe 2005, Ewọ wẹ mẹbọdomẹgotọ Anadenanutọ na Whla Tintan to tito he nọ yin yiylọdọ Amstel Malta Box office, he yin Tito Televiziọn tọn he nọ dó Gbẹzan gbẹtọ tọn hia to Togbo Naijilia tọn mẹ. To Owhe 2006, Ewọ wẹ Anadenanutọ na Tito dé he nọ yin yiylọdọ Big brother Nigeria bo nọ dó Gbẹzan gbẹtọ lẹ tọn hia to gbangba. To Owhe lọ mẹ wẹ e sọ kọnawudopọ hẹ Anadenanutọ devo Nado deanana sinima he nọ yin yiylọdọ The Narrow Part(Ali bibo)heyin sinima nukunwhiwhe marundinlogorun he Azọnwhe (Mainframe Films Po Television Production) detọ́n, Tunde kelani wẹ Anadenanutọ sinima lọ tọn. Aihundatọ Ṣọlá Aṣedeko po Khàbíràt Káfidípẹ tindo mahẹ to Aihundida lọ mẹ,bọ bẹ Otàn he nọ yin yiylọdọ The Virgin (alọji)he yin owe Otan Tintan he yin kinkan gbọn Báyọ̀ Adebowale. To Owhe 2008, E sọ deanana Abọ̀bakú,he yin sunnu he whegli he Fẹmi Odùgbèmí de tọ́n to Tito Televisọn MNET he bọ Yin yiylọdọ New Directions. \"Abọbaku\" Yi Nunina susu na sinima he yọnhugan, To Aihundawhe he yin Zuma tọn to Abuja. To Owhe 2010, Ewọ wẹ sọ yin Nina Gbedewema na sinima he whegli he yọn hugan to TERRACOTTA AWARDS to Awọnlin to Togbo Naijilia tọn mẹ. To 2010, Akanni kàn Aihun Aramọtu bosọ deanana ẹn, Aramọtu yin Aihunde sọn Togbo Naijilia tọn mẹ, Gabriel Afolayan wẹ tindo mahẹ to sinima lọ mẹ. Sinima lọ yi Gbedewema to mẹwiwigbeji, Calabar bosọ mọ Gbedewema na nusisọ dagbe hugan Whla ṣinawe to Osun Atọ́ntọ Owhe 2013. Sinima Aramọtu yin didehia lẹdo Aihọn pe. Eyin didohia to hunwhẹ Samsung women's International Films Festival (SWIFF) to Owhe 2012 to Oto Chennai Indian, E sọ yin didohia to hunwhẹ Africa In The Picture(AITP) to Amsterdam podọ to owhe 2013 tọn Eyin didohia to Africa International film Festival (AIFF) to Tanzania po Kerala (IFFK) to Indian. Ewọ wẹ deanana bosọ Basi Tito na Aihundida sinnimọto Heros and Zeros, he yin sinima Naijilia he Aihundatọ taidi, Nadia Buari, Bimbọ Manuel, Gabriel Afolayan, Linda Ejiofor Po Olu Jacob po tindo Mahẹ to E mẹ. Sinima lọ yin didetọ́n to Osun ṣinẹnẹtọ Owhe 2012 bosọ yin didohia to sinima-họsa to (The UK) to Azan Koatóntọ Osun Ṣinẹnẹtọ Owhe 2013 tọn to Odeon. sinima ehe yi gbedewema yọnhugan podọ he gbẹtọ lẹ pọn hugan to hunwhẹ Eko International Films Festival to Owhe 2013, bo whlẹnagba jẹ sinima Devo lẹ to sinimọto dígítà to Owhe 2013 to Hunwhẹ Pan Africa Film Po Television Festival FESPACO to Oto Ouagadougou to Burkina faso. To Owhe 2013, sinima lọ yin didohia to International Film Festival Kerala tọn, IFFK, to India, bo sọ yin didohia to Owhe 2014 to Hunwhẹ Africamera Film Festival to Otò Warsaw tọn po Otò Poland tọn po. Sinima lọ yin nudego na Gbedewema Ṣidopo to ọ Africa Movie Academy Awards Ṣinẹnẹtọ, bo Yi Gbedewema he sinima Etọn yọnhugan he Tito Etọn sọ yọnhugan.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":733,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.216,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":75482.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ngozi%20Nwosu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ngozi Nwosu yin jiji to azan tintan, Avivọsun, owhe 1963 tọn mẹ. E yin Aihundatọ nukundeji de bo yin mẹhe nọ dé aihun tọn bosọ yin vijiji Otò Naijilia tọn. E bẹ Aihundida sinimọ tọn jẹeji to ogbe Ayọgbe tọn mẹ whẹpo e do kọnawudopọ to Aihundida Igbo tọn he hosọ Etọn yin Loving in Bandage.\n\nGbezan etọn\nNwosu yin tovi Arochukwu tọn to Ayimatẹn Abia tọn. E whẹn to Awọnlin to fihe eyin jiji dó. E hẹn Otọ etọn bu to oku mẹ to Awhan nuglọ tọn Naijilia tọn Whenu. E se glẹnsigbe, Ayọgbe po Igbo gbe po ganji. E yi wehọmẹ dokọ̀ St Paul Anglican tọn, to Idi ọrọ. Enẹgodo eyi wehọmẹ daho Maryland Comprehensive High school tọn to Ikẹja to Ayimatẹn Awọnlin tọn. E yi na nuplọnmẹ azọn Aihundida tọn to Otò Reverend fabian oko glọ to Azọnwhe Aihundatọ Royal Theatre Art Club School.\n\nAzọn etọn lẹ\nE bẹ Azọ́n Aihundida tọn Etọn jẹeji to Whenue e tin to wehọmẹ. E tindo mahẹ to Aihun taidi \"madam v boot\" to Aihun television tọn he hosọ etọn yin Ripples mẹ. E sọ tindo mahẹ to Aihun taidi \"Peace\" to Aihun dida Televiziọn nukikodonamẹ tọn de he nọ yin Fuji House of Commotion (he Amaka Igwe zedai). Ewọ wẹ Asi atọntọ he Fuji da to Aihun lọ mẹ. To owhe 2018 tọn mẹ e tindo mahẹ to Aihun taidi \"Ẹnẹ\" to Aihun \"Sade\" tọn mẹ. Esọ yin Azinponọ na Aihun delẹ taidi Evil Passion, Stainless po tito Ladio tọn de he nọ basi onga po.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":292,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72744.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ngozi%20Okonjo-Iweala","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ngozi Okonjo-Iweala (yin jiji to azan wiatọ̀ntọ́, osun ṣidopotọ,⁹ owhe 1954) eyin nuyọnẹntọ dogbọn tito Akuẹzinzan tọn, E sọ yin Ogan na whẹ̀ho he nọ tlọn yovotomẹ na Naijilia. Eyin dopo to Anadenanutọ to Standard Chartered Bank, Twitter, Global Alliance for Vaccines and Immunizations po African Risk Capacity (A R C) po. Okonjo-Iweala ko wazọn dogbọn nukunpipedo Akuẹzinzan go Whla Awe to Gandudu Togbogan Naijilia tọn dai Olusegun Obasanjo po Goodluck Jonatha tọn glọ.\n\nBẹjẹeji Gbẹzan po Wepiplọn Etọn po\nE yin jiji to Ogwashi-Ukwu to Ayimatẹn Delta tọn to Togbo Naijilia tọn mẹ. Otọ́ Etọn wẹ profẹsọ Chukwuka Okonjo he yin Ahọlu sọn whẹndo Obahai tọn mẹ to Ogwashi-Ukwu. E yi Wehọmẹ Queen's School to Enugu, st•Anne's School to Ibadan po International School to Ibadan. E yi Wehọmẹ Daho to Harvard University to U S A to Owhe 1978, bo tindo kọdetọn dagbe to Ekonọmi mẹ to Owhe 1976. To Owhe 1981, E yi PHD to Regional Economics Po nukọnyiyi sọn Massa Institute of Technology (MIT). E mọ Alọgọ sọn American Association of University Women lẹ dè nado zindonukọn to wehihia etọn mẹ. E wlealọ hẹ Dr Ike Bá Iweala, bo ji ovi ẹnẹ.\n\nAzọn\nOkonjo-Iweala ko wazọn hẹ Akuẹsẹdotẹn Aihọn tọn na Owhe koatọn, bọ sọ yi Otẹn Awetọ Taidi Anadenanutọ. To Owhe 2010, E lẹzun Azinponọ na Ida replenishment, bo yin Nina $49.3billion na Otò he jẹhẹn Tlala lẹ. To Whenue E gbẹ to Azọn wa to Akuẹsẹdotẹn Aihọn lọ tọn, E yin Ogbẹvi Effective Development Cooperation with Africa. Okonjo Basi mínísítà Whla Awe na tito Akuẹzinzan Togbo Naijilia tọn. Ewọ wẹ Yọnnu Tintan he na tin to otẹn enẹ mẹ. Ewọ wẹ nukọntọ na Hodọdopọ po Paris club po, Ehe zọn bọ Ahọ #30 Billiọnu he Naijilia du yin huzẹdo. To owhe 2013, e tẹnpọn nado hẹn nukọnyiyi wa Naijilia gbọn osẹn nina dọ Ami kuẹ he yin sisa to Togbo Naijilia tọn lẹ dona yin bibẹyi Akuẹsẹdotẹn. E sọ Basi lẹndai Akuẹzinzan Ayimatẹn dopodopo tọn dó linlinwe dé mẹ. Po Alọgọ Akuẹsedotẹn Aihọn lọ tọn po IMF Togbo Naijilia tọn po, E doalọte na Ajò he Mẹdelẹ mọ lẹ gbọn yiyi Akuẹ na Azọnwatọ he ma tin lẹ. E lẹzun Anadenanutọ na Akuẹzinzan Aihọn lọ tọn to Awewesun, Owhe 2007. To Owhe 2011, e sọ lẹzun mínísítà nà Akuẹzinzan Whla Awetọ. Bo wleawuna azọn na mẹsusu lẹ gbọn tito Youth Enterprise with Innovation (YOUWIN) bo gọalọna yọnnu jọja po mẹho po gbọn tito Growing Girls And Women In Nigeria (GWIN). E mọ nuhahun susu to whenue Àmì yin Akuẹ deji to Owhe 2012. Okonjo-Iweala yin dopo to Azinponọ na Global Commission For The Economy And Climate Po Partnership For Effective Development Cooperation. To Owhe 2015-2016, E yin Ogbẹvi International Commission On Financing Global Education Opportunities. Okonjo-Iweala wẹ yin Dowatọ NOI-POLLS po Centre For The Study of Economics of Africa(C-SEA). To Owhe 2012, e whlẹnagba Anadenanutọ tọn na azọnwhe Akuẹsedotẹn Aihọn lọ tọn. To Owhe 2019, e kọnawudopọ hẹ Ogbẹ UNESCO'S International Commission On The Future Of Education. To Owhe 2020, Anadenanutọ IMF, Kristalina Georgieva Yi Okonjo dó Basi dopo to Ayinamẹ̀tọ lẹ mẹ. African Union lọsu yii do Basi Nukunmọnu yetọn nado doalọtena nuhahun he Azọn Corona tọn hẹn wá tito Ajọwiwa Agbegbe lọ tọn.\n\nMẹyinyọnẹn Etọn\nOkonjo-Iweala yí Gbedewema sọn Wehọmẹ Daho konukunẹnẹ , wehọmẹ Alavọ Pennsylvania tọn (2013), Wehọmẹ Alavọ Yale tọn (2015)Amherst College (2009) Trinity college, Dublin (2007) wehọmẹ Alavọ Brown tọn (2006) Colby College (2007) Wehọmẹ Alavọ Northern Caribbean tọn, Jamaica, Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Abia tọn, Wehọmẹ Alavọ Delta Abraka tọn, Wehọmẹ Alavọ Oduduwa tọn, Wehọmẹ Alavọ Babcock tọn, Wehọmẹ Alavọ Portharcourt tọn, Calabar tọn po Ìfẹ tọn po(Ọbafẹmi Awolọwọ)Tele Aviv tọn po.\n\nOwe he e kan\n\nYẹdide etọn lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":790,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":36943.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nic%C3%A9phore%20Soglo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nicéphore Dieudonné Soglo (azan koatọ́n-nukunẹnẹtọ Abọhúsun, owhe 1934) yin tonudọtọ Otò Benẹ tọn he sọ́ basi lizọnyizọnwatọ́ tangan Otò Benẹ tọn sọn owhe 1990 jẹ 1991, podọ togbogan sọn owhe 1991 jẹ 1996. E pàṣẹ na lẹdó Cotonou tọn sọn owhe 2003 jẹ 2015. Soglo wlealọ hẹ Rosine Vieyra Soglo he yin togbogansi dayi tọn po tonudọtọ dé po.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nSoglo yín jiji to Togo yigbaji he Flans pàṣẹ na. E plọnnu gándo osun po nukunpedo akuẹzinzan po gò to wehọmẹ alavọ tọnUniversity of Paris po École nationale d'administration po. Soglo mọ asi etọn Rosine Vieyra he yin wehọmẹ-gbẹ́ etọn to owhe 1947 whenue yé to nuplọn to otò Flans tọn mẹ. Ye wlealọ to azan awetọ Liyasun owhe 1958. Ye ji ovì Awe Lehady Soglo (he yin jiji to 1960) po Ganiou Soglo (he yin jiji to 1961) po.\nSoglo lẹkọ dó Otò Benẹ tọn (he yé nọ ylọ dọ Dahomey to whelọnu) mẹ, whenuena é yí gbedewema osẹ́n po nukunpedo akuẹzizan go tọn po to Paris godo. E yin dodinnanutọ́ akuẹ tọn sọn owhe 1965 jẹ 1967, enẹgodo wẹ tavẹ-ylọvi etọn Christophe Soglo yi hunhlọn dó yi gàn sọn Sourou-Migan Apithy sí bọ sọ yi Nicéphore dó Basi lizọnyizọnwatọ́ akuẹzinzan tọn. To owhe 1972, whenue Mathieu Kérékou lẹzun togbogan po hunhlọn dó yi gàn po godo, Soglo tọn yi togódo bo wazọn to azọnwhe International Monetary Fund (IMF) po akuẹsẹdotẹn aihọn tọn World Bank po.\nTo owhe 1980 lẹ, whenuena otò Benẹ tọn ma to nukọnyi to wehọ ajọ́liho tọn mẹ, gandudu Kérékou tọn basi tito opli daho otò Benẹ tọn he na hùn dotẹnmẹdote na tonudọgbẹ susu Multiparty Democracy nido tin.\nNicéphore yin dide nado lẹzun lizọnyizọnwatọ́ tangan to azan Wiawetọ whejisun owhe 1990. To ovo tintan he yin bibla to azan aotọ whejisun owhè 1991 nado du togbogan oto Benẹ tọn hé tonudọgbẹ susu lẹ dó dè omẹ yetọn lẹ dai mẹ, Soglo wẹ jẹnukọn whenue e bẹ madó kande-ko linlán (67.73%) ovo he ye bla tọn. E sọ jẹ ganduji to azan ẹnẹtọ Lidosun owhe 1991.\nTo owhè dopo godo, tonudọgbẹ Renaissance Party of Benin (PRB kavi RB) yin didoayi gbọn Rosine Vieyra Soglo dali bọ asi etọn sọ lẹzun nukọntọ na ogbẹ lọ́ to owhe 1994.\nTo ovo he yin bibla to whejisun 1996 mẹ Mathieu Kérékou wẹ ze otẹn tintan bọ Soglo do yin dide sọn otẹn lọ mẹ. To whejisun owhe 2001 sìn ovo he sọ yin bibla mẹ, Soglo tẹnpọn nado gọ̀ gandudu lọ́ yi ṣigba e sọ jai bọ Kérékou sọ vọ́ gandu.\nSoglo ma sọgan whlẹn otẹn lọ bà to owhe 2006 na é kò dó owhè kande-gban he osẹn oto Benẹ tọn doayi wutu. Ovi etọn Lehady Soglo po Ganiou Soglo po tẹnpọn nado du togbogan ṣigba yé jai.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1934 lẹ","num_words":564,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":82529.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Niger%20State%20Polytechnic","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Niger State Polytechnic, he yè sọ nọ ylọ dọ Nigerpoly, yin wehọmẹ nupinplọn atọ̀ntọ tọn (tertiary learning institution) de to Zungeru to ayimatẹn Niger tọn mẹ to Naijilia.\n\nOtàn po Yanwle po\nWehọmẹ lọ bẹjẹeji to Zungeru College of Advanced Studies (ZUCAS). Gandudu ayimatẹn tọn ze ZUCAS sinai do osẹ́ndoai Ayimatẹn Niger Tọn 1979 tọn ji, amọ́ nado dọ hojọho, e bẹ azọ́n jẹeji to azán 10tọ Alunlunsun 1977 tọn to nọtẹn whenu gli tọn de mẹ to wehọ Government College tọn mẹ to Bida. To Zósun 1984 tọn mẹ, wehọ lọ yin tẹnsẹna yi nọtẹn tẹgbẹ̀ tọn etọn mẹ to lẹdo he na ṣẹnṣẹn Zungeru po Wushishi po tọn po mẹ. Yanwle dowhenu tọn wehọ lọ tọn wẹ nado wleawudai na pọngbọ̀ nujọnu tọn na hudo nubiọtomẹsi dandan tọn lẹ tọn na wehọmẹvi he jlo na bio wehọmẹ alavọ tọn lẹ po wepinplọn jẹnukọnna nupinplọn gbedewemayiyi tọn (sub-degree level) lẹ po. Tito Wepinplọn tọn 6-3-3-4 tọn Naijilia tọn ko hẹn zẹemẹvivọbasinanu po anademẹ lẹ didiọ po bibasi gando otẹn Wehọmẹ wepinplọn dokọ̀ tọn lẹ po Wehọmẹ wepinplọn daho daho tọn lẹ po zun dandannu.\nPo nukununumọjẹnumẹ ehe po, gandudu Ayimatẹn Niger Tọn gbọn Nudide Wedegbẹ́ tọn sọha. C 4(11) tọn dali to Awewesun owhe 1990, doalọwemẹ dọ ZUCAS ni yin didiọ zun Niger State Polytechnic, Zungeru. Gbọnmọ dali, Osẹndoai ayimatẹn Niger tọn sọha. 9 owhe 1991 tọn bẹ azọ́n jẹeji to azán tintan Kọ́yànsun 1991 tọn nado hẹn nudide tẹndidiọ t��n lọ lodo.\n\nTodin, wehọmẹ lọ nọ wazọ́n taidi tito wehọmẹ daho de tọn po weplọntẹn daho awè po, ehelẹ wẹ: College of Science and Technology (CST) lọ to Zungeru, po College of Administrative and Business Studies (CABS) po to Bida.\n\nSọ Pọ́n\nTodohukanji wehọmẹ nuyọnẹn wintinwintin tọn lẹ tọn to Naijilia\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":334,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70747.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nike%20Peller","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogán Nike Peller yin tovi Otò Naijilia tọn, e yin aihundatọ yọnnu Naijilia-nu dé he nọ daihun ayọgbe tọn lẹ. E sọ yin sinima-zọnwatọ dé, aihundatọ oplo ji tọn dé po, he sọ yin yinyọnẹn taidi viyọnnu weyọnẹntọ Peller tọn. E yin dide do ogàntẹn Yeye Agbasaga otò Erin Osun tọn mẹ, e jẹ otẹn ehe mẹ to owhe 2010 tọn mẹ.\n\nAihun he mẹ e ko sọawuhia te pọn lẹ\n\nAye Lu\nAdun\nEni Owo\nKiniun Alhaji\nÀtànpàkò Otún\nSekere\nAyé Ajekú\nEko O'tobi 1\nEko O'tobi 2\nFila Daddy\nTomisin\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":119,"character_repetition_ratio":0.02,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":40474.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nile","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nile yín tọ̀sisa de to Aflika, tọ̀sisa Nile tọn wẹ yín dehe dite hugan to aigba jí, ṣigba etomọṣo tọ̀sisa devo lẹ tin he tindo osin he su hugan dehe tin to nile. Tọ̀sisa ehe nọ sa yi bio ohu mẹditaleni tọn mẹ, sẹpọ Aleksandlia. hogbe Glẹki tọn (Neil's) mẹ wẹ yinkọ etọn yín dìde sọn.\nOto voovo lẹ mẹ wẹ Tọ̀sisa nile tọn sa gbọn, di apajlẹ e sa sọn otọ Victoria tọn he tin to Uganda mẹ bo wa gbọn Sudan, enegodo, asisa etọn dlẹnkan gbọn Egipti po Etiopia po. Tọ̀sisa Nile tọn yín onu tangan na oto he mẹ e sa gbọn lẹ, mẹsusu he nọ nọ lẹdo tọ̀sisa ehe tọn wẹ nọ do tojihun yi fie ye jei na tọ̀sisa lọ hẹn-ẹn boawu nado yi ofi susu gbọn otọ ji, enẹwutu togbó susu he tin to Egipti wẹ tin to tọ̀sisa ehe to. Diblayin Osin he nọ yín yiyizan nado husinna jinukun wunmẹ lẹpo to Egipti dowhenu tọn wẹ nọ yín dida sọn tọ̀sisa nile tọn mẹ. Tọ̀sisa ehe yín onu tangan na Egipti-nu lẹ to hohowhenu. Kanlin wunmẹwunmẹ lẹ wẹ nọ nọ sẹpọ tọ̀sisa nile tọn, susu devo lẹ nọ nọ e mẹ, Kanlin lẹ taidi Olo, ohẹ voovo lẹ, whevi wunmẹwunmẹ lẹ po mọ-mọ po.","num_words":232,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59370.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nin%E1%BB%8Dm%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ninọmẹ wẹ oplọn jijọ dagbe po oylan po. eyin ada dopo to oplọn tamẹnuplọnmẹ tọn. Ninọmẹ nọ na gblọndo taidi: \n Nuyiwa tẹlẹ wẹ yọn? nuyiwa tẹlẹ wẹ yin aovi? \n Nawẹ mi sọgan do vogbingbọn lọ hia gbọn?\n Be dagbe po oylan po yin dopolọ wẹ ya?\n Nawẹ mi sọgan basi nudide sinsinyẹn lẹ he sọgan gọalọ kavi gbleawunamẹ gbọn.\n Nawẹ nuyiwa nọ gando mẹdevo lẹ gbọn?\n\nLinlẹn lẹ gando ninọmẹ go\nTo whenue ye to hodọdopọ, oplọn tamẹnuplọnmẹ tọn nọ yin mima do:\nNulinlẹnpọn do walọ gblezọn ji. \n E nọ gando lẹnuyinyọnẹn go. \n Mẹdekannujẹ gbẹtọ lẹ tọn nado basi dide na yede gando lehe ye na yinuwa gando yise yetọn go do ji. walọ gblezọn yin nuhe mẹdelẹ lẹndọ eyọn kavi ylan. walọ voovo wẹ tin ṣigba ye nọ tindo mima delẹ, di apajlẹ, mẹsusu lẹndọ mẹhuhu ylan (yijlẹdo Ẹksodu 20:13). tamẹnuplọnmẹtọ lẹ tindo lọ nado zindonukọn to dodinnanu mẹ gando walọ go. Oto susu wẹ tindo osẹ́n yetọn yetọn lẹ gando walọ go. \nEtewe Ninọmẹ nọ yin yiyizan na. Nukunnumojenume gando Ninọmẹ go sogan gọalo na gbẹtọ le nado basi nudide mehe ye na wa to whenue ye tindo ojlo na nude. Ninọmẹ so gando ada nupinplon tọn devo lẹ.\n E no gando nupinplon do sinsen ji,to sinsen mẹ gbẹtọ lẹ no saba plọn nuhe yọn kavi ylan sọn nuhe ye yise gando jiwheyewhe gọ .linlen nujonu tọn dẹlẹ ko wa sinsen he gando dagbe po oylan po go. Pọn gbedide ao(10) lẹ.\n Medele dọ dọ e gando akwẹ losu go. akwẹ yin nutintengbe de he gando ogbe gbetovi tọn go. Di apajlẹ, Biblu dọmọ Akwẹ wẹ adọ nuylankan lẹepọ tọn (2 Timothy) tanmenuplọnmẹ lẹ dọ do eyin gbeto vude zan akwe to aliho he ma sogbe mẹ, e sogan gbleawie gbeto susu ji.\n Tonudọtọ le no ze osẹn lẹ dai nado gọalo na melepo nido wa dagbe.\n Gbẹto di dotozonwato lẹ dona penukun nudide sinsinyen gando aliho he me ye penukun gbẹtọ lẹ go do.\n Hododopo do onu ehe ji sogan gọalọ nado dọalọtena avunhihọ kavi awhan ehe lo no wazon to whenue melepo kongbedopo dọ jijọho yin nujonu.\nWeda he gandogo lẹ.\n Conflict or interest.\n Ethical tradition.\n Morality.\n Utilitarianism.\n Virtue.\n Owe Republic. Plato nọ doayi nuhe jọ lẹ go. e nọ dike bọ jijọ delẹ ni di yede. apajlẹ dopo wẹ diọdo he nọ sọawuhia sọn ovu whenu kakajẹ mẹhomẹ. Ehe nọ bẹ nugonu homẹ tọn he nọ yinuwa do whinwhẹn po jijọ po ji. jijọ nọ yin ṣiṣadopọ podo nupinplọn po. nudida he doglẹ hugan lẹ sọgan plọnnu podo awubibọ po hugan dehe ma doglẹ lẹ. kanlin he bọawu lẹ lọsu nọ wa vẹawu nado mọdona. ehe yin aliho tangan nado nupinplọn. na nudida, nupinplọn zẹẹmẹdo jijọ diọdo na ye nọ flin dọ ye ko nọ ninọmẹ mọnkọ pọn bosọ yọn lehe ye na yinuwa gbọn. Gbẹtọ lẹ nọ yi hogbe lọ 'jijọ' zan nado do aliho he mẹ gbẹtọ lẹ nọ yinuwa po yedelẹ po. Ovi lẹ nọ yin pinplọn nuhe yin jijọ dagbe po jijọ ylankan po. Jijọ dagbe nọ yin zẹẹmẹbasina nado hundonuvo na mẹdevo lẹ. e nọ do walọ he mẹlẹpo to lẹdo lọ mẹ nọ donukun sọn mẹdevo lẹ de.","num_words":553,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":78394.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nnamdi%20Azikiwe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Benjamin Nnamdi Azikiwe (Azan fọtọnnukundopotọ Osun widopotọ Owhe 1904 jẹ Azan widopotọ Osun Atọ́ntọ Owhe 1996) kavi Zik doglido yin Naijilia sìn vijiji bo wa sọn Akọ̀ Ìgbò tọn mẹ. Azikiwe yin Dopo to Tonudọtọ Naijilia tọn lẹ mẹ, esọ yin nukọntọ na Owanyin zizedaga to otò Naijilia tọn mẹ kakajẹ egbehe, Mọdopolọ e sọ yin Tògán to Gandudu whla Tintan otò Naijilia tọn to Whenue Naijilia mọ mẹdekannujẹ yí to Owhe 1960.\n\nVuwhenu etọn\nAzikiwe yin jiji to Azan fọtọnnukundopotọ Osun widopotọ Owhe 1904 to Zungeru, to Naijilia dile Etlẹ yindọ mẹjitọ Etọn lẹ yin Ígbò sọn apa whezẹtẹn waji Naijilia tọn. Nnamdi zẹẹmẹ do\" Otọ́ Ṣie Tin Togbẹ̀\". To wehọmẹ yiyi etọn godo to Methodist High School to Awọnlin, e dedo Otò Amẹlika tọn mẹ finẹ wẹ e yí Wehọmẹ Alavọ Howard tọn to Washington, D.c. bo fo wepiplọn to Wehọmẹ Alavọ Lincoln to Aimatẹn Pennsylvania tọn to Owhe 1930. E hiawe to Calabar Po Awọnlin Po. Ewọ wẹ Azinponọ na Morning Post West African Pilot. Ewọ wẹ mẹyuu Tintan he du Ayimatẹngan lẹpo to Naijilia to Owhe 1960. Ewọ wẹ Dowatọ Wehọmẹ Alavọ Usukka tọn. E ku to Owhe 1996.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":230,"character_repetition_ratio":0.084,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":83642.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nududu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nududu yin nuhe gbẹtọ lẹ po kanlin lẹ po nọ du nado sọgan nọgbẹ. Nuvikun ogbẹnọ lẹpo wẹ nọ tindo nuhudo Nududu tọn nado mọ huhlọn bo nọgbẹ. Nududu lẹ nọ saba yin Nudido lẹ kavi Kanlin lẹ. E sọ nọ yin dudu gbọn nutogbẹ lẹpo dali, bo nọ na huhlọn po agbasalilo po.\nNududu bẹ dudu he gbẹtọ lẹ po kanlin lẹ po dó hudo etọn nado nọgbẹ hẹn. Nududu sọ nọ hẹn gbẹtọ jaya.\n\nNududu nọ bẹ Protein, Oju, Carbohydrates, Vitamins, Osin po Minerals po hẹn.\nNùnunu he nọ na huhlọn po dudu ogbẹ tọn lẹ po nọ yin yiylọ dọ Ahán. Na eyindọ mẹ dé ma mọ Nududu e nọ yi nùnunu bo dó fakọ.\n\nGlelilẹ mẹ wẹ Nududu susu he gbẹtọ nọ du lẹ nọ tọ́n sọn. Glelilẹ nọ bẹ Nudido lẹ po kanlin yinyin lẹ po hẹn.","num_words":154,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":62727.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nugbo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nugbo yin Nudepope he Sọgbe (nuhe jọ) kavi pẹvide to e mẹ. É sọgan yin hodọdopọ nugbo. Oho kavi Nuhe ma yin nugbo yin lalo kavi Ovọ. Nuhe yin nugbo jọ; ṣigba nuhe yin lalo ma jọ. Aristotle sọ; Nado dọ nuhe ma jọ kavi Nuhe ma yin nugbo yin lalo., Podọ Nado dọ nuhe yin mọ yin nugbo. Mọdopolọ ọjọ dé sọgan yin sọdọ dó Lehe nulẹ tin te dai, ehe sọgan yin nugbo eyin é gbẹ to mọ kakajẹ din. Nugbo yin dide sọn hogbe ehelẹ mẹ to yovogbemẹ, trìewp, trèuwp, trywp, trewpe mẹ.\nZẹẹmẹ susu lẹ wẹ ko yin bibasi na Nugbo, delẹ to e mẹ die:\n\nNado dindona eyin hodidọ dé sọ̀gbe.\nNado dindonanu to Whenue kanbiọ kavi Nuhahun dé fọndote.\nNuyonentọ susu lẹ wẹ ko de linlẹn yetọn tọ́n gando Ehe go.\n\nApajlẹ\nNugbo wẹ dọ Avun yin Kanlin dé, E ma yin nugbo (lalo) dọ Avun yin jinukun dé.\nEyin Nugbo dọ ohẹ dodo nọ yin mimọ to mauritiọsi (na Nugbo tọn é ma yin mimọ to filẹpo). É mayin nugbo dọ ohẹ dodo tin.\nE mayin nugbo dọ yunikọnu tin, E yin nugbo dọ yunikọnu matin.\n\nYinkọ devo lẹ\nNuhe ma yin nugbo yin lalo. Nugbo daa didọ̀ sọ nọ yin yiylọdọ lalo. Eyin mẹde dọ nugbo, mi sọgan ylọ mẹlọ dọ Nugbonọ, hodidọ he ma bẹ Nugbo hẹn nọ yin yiylọdọ lalo eyin mẹhe to holọ dọ yọnẹn dọ oho lọ ma yin Nugbo. Mẹhe to Nuhe mayin nugbo dọ sọgan yin yiylọdọ lalonọ.\n\nNugbo po Lalo po to nulinlẹn po nuyise po mẹ\nEtẹwẹ yin Nugbo? Pontiu Pilatu (Johanu 18:38)\nNugbo yin dopo to nuyinyọnẹn to nulẹpọn mẹ. Awetọ yin lalo. To òhiá mẹ Nugbo nọ yin kinkan dole,T, T kavi I. Aristotle wẹ yin mẹtintan he yi nulinlẹn dó whlẹpipazọn mẹ enọ yin yiylọdọ (propositional logic) nulẹnpọn Devo lẹ nọ bẹ nulinlẹn matimatiiki tọn kavi yẹhiadonu lẹ hẹn. Boolean algebra sọ bẹ lalo po Nugbo po hẹn.\n\nKanṣiṣa he tin to oyọnẹn nubibiọ po Numimọ po nukun po ṣẹnṣẹn nọ yin yiyizan gbọn oyọnẹn jowamọnu lẹ po nuyise lẹunuyọnẹn lẹ dali.\n\nWeda he sẹpọ yedelẹ\n\nNugbo titengbe lẹ\n\nNujọnu yinyin Nugbo tọn\n\nVeritasi\n\nAlọdlendonulẹ","num_words":389,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59570.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nukunhunhun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nukunhunhun yin hogbe dé he nọ yin yiyizan na hogbe glẹnsigbe tọn lọ civilization, he na taun tọn, yin hogbe dé he wá sọn Latin-gbè mẹ, enẹwẹ civis he zẹemẹdo \"mẹde he nọ nọ̀ tòhò dé mẹ\". Lomunu dowhenu tọn lẹ nọ jlo dọ mẹhe yé gbawhàn yẹtọn lẹ ni nọ nọ̀ tòhò lẹ mẹ. Eyin gbẹtọ lẹ hùnnukun, e zẹemẹdo dọ yé ko plọnnu gando nuyọnẹn, azọ́n-yinyọnẹn podọ oyọnẹn he ko yin bibẹpli sọn owhe-kanweko susu lẹ die to nukọnyiyi gbẹtọvi lẹ tọn mẹ. Adà awetọ nukunhunhun tọn to whedelẹnu sọgan yin yiylọdọ gletanu, mẹhe ma hùnnukun, kavi mẹhe to nuyiwa taidi kanlin.\n\nNukunhunhun na taun tọn zẹemẹdo nukọnyiyi taun lẹdo dé kavi titobasinanu dé tọn. Ehe zẹemẹdo dọ yé tindo osẹ́n yetọn lẹ, aṣa yetọn titi lẹ, aliho tangan dé he mẹ yé nọ mọ nududu yetọn te, podọ aliho he mẹ yé nọ penukundo omẹ yetọn lẹ go do. Suhugan nukunhunhun voovo lẹ tọn wẹ nọ tindo aliho glelilẹ tọn dé, aliho gandudu tọn dé taidi nado tindo ahọlu dé kavi nado dè nukọntọ dé gbọn ovò-dide gblamẹ.Yé nọ tindo ogbè tangan dé he nọ yin didó gbọn suhugan gbẹtọ lẹ tọn dali, podọ yé sọ nọ tindo sinsẹn wunmẹ tangan dé. Yé nọ plọn ovi yetọn lẹ oyọnẹn he yé dona jẹakọhẹ lẹ. Nukunhunhun wunmẹ lẹpo, bẹsọn Sumelinu lẹ po Egiptinu dowhenu tọn lẹ po ji wẹ ko tindo wunmẹ wekinkan tọn dé. Nuhe zọn wẹ yindọ wekinkan nọ gọalọna gbẹtọ lẹ nado sẹ̀ oyọnẹn do, podọ bosọ yidogọna oyọnẹn he tin to aimẹ to ojlẹ dé mẹ.\n\nTitobasinanu gbẹtọ lẹ tọn he wayi lẹ, he sọgan yin yiylọdọ dehe ma hùnnukun eyin yé yin yiyijlẹdo egbezangbe tọn lẹ go, sọ gbẹ́ nọ yin alọdlẹndo taidi nukunhunhun ojlẹ yetọn mẹ tọn. Ahọluigba lomunu lẹ tọn yin apajlẹ nukunhunhun daho hohowhenu tọn dé. E yin gandudeji sọn tòdaho Lomu tọn. Ahọluigba ehe dlẹnkan sọn dogbo otò Scotland tọn kakajẹ agewaji aflika tọn po whèzẹtẹn-waji Meditelane tọn po. Ogbè he yé nọ do to whenẹnu wẹ Latin-gbè.\n\nLatin-gbè yin ogbè dé he yin alọkẹyi na hodọdopọ to weyọnẹntọ lẹ ṣẹnsẹn to owhe susu lẹ he nukunhunhun lomunu lẹ tọn ko busẹ godo. Lẹnunnuyọnẹntọ po wesetọ delẹ po, po gbẹtọ devo delẹ po gbẹ nọ zan Latin-gbè to nuwiwa egbesọegbesọ tọn yetọn mẹ, sọle etlẹ yindọ nukunhunhun Lomunu lẹ tọn ko jai sọn nudi owhe 1,500 die gbọn. Nukunhunhun Lomunu lẹ tọn nọ aimẹ na diblayi owhe fọtọ́n (1000).\n\nAliho dopo he mẹ nukunhunhun dé nọ wá vivọnu te wẹ eyin e lẹzun apadewhe nukunhunhun yọyọ devo tọn. Taidi apajlẹ, Egipti dowhenu tọn jẹ didiọ ji to whenue jonọ susu lẹ wá tin to ṣẹnsẹn yetọn. E wá lẹzun apadewhe nukunhunhun otò Pẹlsia, Gleki, Lomu po otò Malénu lẹ tọn po tọn. \nAliho devo wẹ nado lẹkọ do aliho nuyiwa tọn yetọn whẹwhẹwhenu tọn mẹ, nado bẹ́ gbẹninọ to aliho he bọawa dé mẹ. Taidi apajlẹ, nukunhunhun Lomunu lẹ tọn jẹ bubusẹ̀ ji vudevude to whenue yé jẹ gbẹ̀nọ ji to aliho ehe mẹ. Mọjanwẹ nukunhunhun gbẹ to didiọ kakajẹ egbehe etlẹ yin to aigba Aflika tọn ji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":547,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66983.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nukunjijlado","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tohohowhenu, mẹsusu ma do ayiha Nunkunmẹ jijlado tọn to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Yọnnu lẹ saba nọ jlanukunnmẹdo pẹde na yé nido yọn whanpẹ bo yọnpọn. Ṣigba, whenue House of Tara ko wa t'ome to owhe 1998, yọnnu lẹ ko yi alọ devo bo do ze oho lọ. Todín, mẹsusu ko yi Nukunjijlado di azọn daho. Kandai ko sọ dike mi ni yọnẹn dọ ye nọ mọ akwesusu to azọn lọ me. Oviyọnnu de, he oyín etọn nọ yin Bebe he sọ nọ ylọ ede dọ Bibiyonce ko sọ yi alọ devo bo do hẹn azọn lọ.\nE wleawu na azọn lọ bo sọ do adọgbigbo do e kan. Alọzọn e tọn sọ yọn taun. Alọnuzọn etọn yọn sọmọ bọ, gbẹtọ nukundeji lẹ nọ to yiylọ ẹ na azọn wiwa. Mẹhe e nọ wazọn na lẹ ko sọ su taun. Mẹhe sọ hodo e to facebook ji ko sọ su taun kaka ye ko jẹ 500,000.\nMẹhe e ko nọ wazọn na lẹ die; Rita Dominic, Nneji Hampson, Erica Ndewendim, Lilian Esoro, Ndima Okojie, Shara Ooza podo mẹdevo lẹ","num_words":203,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64821.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nukuntint%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nukuntintọn yin zẹẹmẹ basina dọ whenue mẹde ma sọgan mọ nudepope. Eyin etlẹ sọgan mọnu pẹẹde janwẹ, nukuntọnnọ janwẹ e yin. Whẹwhiwhẹn he wutu e yinmọ wẹ yindọ, e ma sọgan mọnu ganji, nuhe do sinmẹ lẹ wẹ e sọgan mọ. To oto he hunnukun lẹ mẹ, jọja kleun de wẹ nọ yin nukuntọnnọ. To aihọn lọ mẹ, nuhe nọ hẹn mẹde yin nukuntọnnọ wẹ yindọ, eyin nududu hunsindagbe tọn whedo ye kavi awutu to agbasa mẹ lọsu sọgan zọn, taidi Cataracts po Trachoma po. Gbẹtọ sọgan yin nukuntọnnọ na nujijọ madonukun kavi ni yindọ eyin jiji domọ. Eyin mẹde tọnnukun, ye nọ saba zan nuhe nọ yin yiylọdọ Alphabeth in braille (kavi nukinkan alọyidohia) po Avun he yin pinplọn ganji nado do ali hia mẹ lẹ po. Dopo to mẹhe yin nukuntọnnọ bosọ diyin lẹ mẹ wẹ gbẹtọ taidi Louis Braille, ewọ wẹ mẹhe basi Braille alphabet, Steve Wonder, Ray Charle po Hellen keller po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":171,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.211,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65218.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Num%E1%BB%8Dtolanm%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Numọtolanmẹ nọ yin mimọ to gbẹtọ lẹpo mẹ. Numọtolanmẹ nọ wa sọn nugonu he yin ṣiṣaka dopọ po Ahun po. É nọ biọ vivẹnudido susu nado dava numọtolanmẹ mẹde tọn. Gbẹtọ sọgan diọ walọ etọn sọgbe hẹ numọtolanmẹ Etọn. É nọ zọn bọ mẹde sọgan wà nupaṣamẹnu lẹ to whedelẹnu. Lẹunuyọnẹntọ lẹ kò Basi zẹẹmẹ susu lẹ gando numọtolanmẹ go dọ e bẹ́:\nNumimọ Nukleninọ tọn.\nNuyiwa he sọgan yin mimọ gbọn gbẹtọ lẹ dali.\nNuyiwa to Agbasaliho.\n\nZẹẹmẹ dé die:\n\"Numọtolanmẹ yin Nuyiwa he nọ tọn dile kanlin kavi gbẹtọ dé zan gbẹzan etọn do. Numọtolanmẹ nọ tọn to Numimọ, mẹpipa,Walọ dagbe po Numimọ gbigbọjọ tọn po mẹ. Numọtolanmẹ sọ tindo kanṣiṣa po Agbasa,jijọmẹtọn. É bẹ nugonu agbasa tọn lẹ he to azọn wa na Owhe kanweko susu lẹ po Nugonu jlọlẹ mẹtọn yinyọnen po agbọmajẹdo tọn po Apọn po hẹn.\n\nNuhe numọtolanmẹ nọ wa lẹ\nNupinplọn do numọtolanmẹ ji yin dopo to owe he Darwin Kan to Whenuena e Kan The Descent of man po godo. É dé owe The expression of the emotion in man and animals tọn to Owhe 1873 tọ. É ko kan kanbiọ susu lẹ se lẹdo Aihọn pe gando zẹẹmẹ numọtolanmẹ tọn go, bọ zẹẹmẹ dopolọ yin bibasi na ẹn. Eyin mọwẹ, bè yé dona ko dugu zomọ he dé Nuyiwa lọ hia. Yé dona ko Basii to aliho he taidi wunmẹ gbẹtọ tọn, E ko yin yinyọnen gbọn oyọnẹn nugonu agbasa tọn bọ okan he to nukunmẹ na ẹn yin nudopolọ kavi di gbẹtọ tọn.\nDarwin Basi zẹẹmẹ Nuyiwa numọtolanmẹ tọn to yẹdenu po whlẹpipa ji. Ekman lọsu wa nudopolọ to dodinnanu to New Guinea, fihe e kanbiọ gbẹtọ lẹ nado Basi zẹẹmẹ do numọtolanmẹ ji yin didohia to yẹdenu lẹ ji.kanvinvan Darwin tọn to zẹẹmẹ dindin na numọtolanmẹ su taun hugan gbedepọn.\nTadona he kọn Ekman wa die:\nNuyiwa delẹ nọ doalọte to nukunwhiwhe Dopo gblamẹ. Ye nọ tón to Whenue gbẹtọ whla numọtolanmẹ yetọn.\n\nNumọtolanmẹ taidi zomọ he nọ dindonanu, Nuyiwa gando nujọnu delẹ he gando dagbemẹninọ mítọn go.(pg21)\nNumọtolanmẹ nọ fọn eyin mí ma dé nuhe to yiyi to Ahun mítọn mẹ sẹ(pg21)\nZomọ he nọ pọn nuhe sinyẹn na dagbemẹninọ mítọn.(pg23)\nYise nulẹ tin na yede nọ yidogọna numọtolanmẹ mítọn.\nOwanyin na kavi wa wangbẹna to walọyizan mẹ bọ sọ nususu gando numọtolanmẹ mítọn.\nMiyọn Avase nina tọn-nọ sẹ ayinamẹ hlan mẹhe tindo numọtolanmẹ dé tọn sọ nude to jijọ to Agbasa mẹ.\n\nWeda he di yedelẹ\n\nNumotolanmẹ lẹ\n\nAlọ̀dlẹndonu lẹ","num_words":440,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.213,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67308.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nupenu%20l%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nupenu lẹ (he nọ yin yiylọ gbọn Hausa-nu lẹ dali dọ Nupawa podọ gbọn Ayọnu lẹ dali dọ Tapa) yin akọ̀ de he tin to ṣẹnsẹn otò Naijilia tọn, podọ yé yin akọ̀ de he sù hugan to Ayimatẹn Niger Tọn, yé ma sù sọmọ to Ayimatẹn Kwara Tọn. Nupenu lẹ sọ tin to Ayimatẹn Kogi Tọn lọsu ga, podọ to lẹdo Ayimatẹn Tatọ́-tẹnnọ̀ Otò Naijilia tọn (Federal Capital Territory).\n\nOtàn yetọn\nDodonu Nupe-nu lẹ tọn dlẹnkàn yí jẹ dawe de he nọ yin Tsoede he họ̀n sọn Otò Idah tọn mẹ bo wá do Otò flin flin he yin kinkọndopọ devo lẹ ai to Ayimatẹn Niger tọn to owhe kanweko fọtọ̀ntọ (15th century).\nLehe Nupenu lẹ sẹpọ Ayọnu Igbomina tọn lẹ he tin to huwaji po Ayọnu Oyo tọn lẹ he tin to huwaji whezẹtẹn tọn lẹ po dó sọ̀ zọn bọ to gbla gbla owhe kanweko vude tọn whenu, akọ̀ ehelẹ tindo nuyiwadomẹji susu do yedelẹ ji na ajọwiwa po wiwọ́ he nọ wá aimẹ to ṣẹnsẹn yetọn lẹ po wutu.\n\nSọha po dodinnanu mẹhihia tọn yetọn po\nDiblayi livi atọ̀n, fọtọ́n donu fowè kanweko (3.5 million) wẹ yin Nupenu lẹ, suhugan yetọn wẹ tin to Ayimatẹn Niger Tọn. Ogbè Nupe tọn sọ nọ yin didó to Kwara, Kogi po Ayimatẹn Tatọ́-tẹnnọ̀ otò Naijilia tọn po. Susu yetọn wẹ yin Malenu lẹ podọ delẹ to ye mẹ yin klistiani lẹ, mẹdevo lẹ nọ sẹ̀n yẹwhe akọ̀ yetọn tọn lẹ. Omẹ Nupe tọn lẹ nọ tindo nukọntọ wunmẹ voovo lẹ. Etsu Nupe (Bida) ma yin Nupenu jọnun, baba daho otọ́ etọn tọn yin Fulani de to whenuena whẹndo onọ etọn tọn yin Nupenu jọnun. Baba daho otọ́ etọn tọn dugan do Bida ji to 1806. Yé ma tindo lẹdo Tatọ́ tẹnnọ̀ de to alọnu din amọ Rabah wẹ yé wá sọn taun, ṣigba bo sẹtẹn wá Bida to owhe kanweko fọtọ̀n-nukun-ẹnẹtọ.\n\nAṣà yetọn lẹ, anazọ́n po akọ̀ yẹtọn po \nNupenu lẹ tindo aṣà voovo lẹ. Nuyiwa yetọn susu lẹ wẹ ko diọ sọn whenue Usman Dan Fodio tẹnpọn nado hẹn nuyise malenu lẹ tọn gbayipe to owhe kanweko fọtọnnukun-ẹnẹtọ (19th century), amọ ye gbẹ hen delẹ to nuyiwa akọ̀ yẹtọn tọn lẹ go. Susu Nupenu lẹ tọn wẹ nọ do akọ̀whẹ to nukunmẹ (taidi aṣà Igalanu lẹ tọn), delẹ to yé mẹ nọ wà ehe nado do yindidi yetọn hia, nado do whẹndo he mẹ ye wá sọn hia, nado basi hihọ na yede, podọ nado doaṣọna yede. Ṣigba to alọnu din, aṣà ehelẹ ko to bubusẹ vude vude to awà delẹ ji.\n\nAnazọ́n yetọn lẹ ma nọ yin nukunnumọjẹemẹ sọmọ. Yé yin yinyọnẹn na azọnwanu atin tọn he yé nọ basi po alọpa he mẹ yé nọ pà ẹ do po ji wutu. \n\nZẹẹmẹ gigọ́ gando Nupenu lẹ go yin kinkan do owé lọ Black Byzantium mẹ, he yin kinkan gbọn weyọnẹntọ Siegfried Nadel dali. Owé ehe gbẹ́ nọ yin pinpọnhlan di nujọnu de. \n\nDelẹ to anazọ́n Nupenu lẹ tọn mẹ\n\nOhàn po azọ́n aihundida tọn po \nAkọ̀hàn Nupenu lẹ tọn nọ yin jiji gbọn hànjitọ he nọ yin yiylọdọ Ningba lẹ dali, podọ hùnhotọ lẹ nọ yin yiylọdọ Enyanicizhi.\nHànjitọ Nupenu nukundeji he yin yinyọnẹn taun lẹ wẹ gbẹtọ taidi Hajiya Fatima Lolo, Alhaji Nda'asabe, Hajiya Nnadzwa, Hauwa Kulu, Baba-Mini, Ahmed Shata po Ndako Kutigi po.\n\nDowatọ aihundida sinima ogbè Nupe tọn lẹ jẹ awuwlena aihun ogbè Nupe tọn lẹ ji sọn núdi owhe koatọ́n lẹ die wayi. \nOmẹ tangan he yin Nupenu he dè ayiha lọ tọ́n nado nọ wleawuna aihun, nado nọ dà aihun podọ nado nọ deanana aihun po wadohia lẹ po gọna fanfúndidọ po to televiziọn ji wẹ Sadisu Muhammad DGN(e ko yin matintọ), Ahọvi Ahmed Chado, Ahọvi Hussaini Kodo(e ko yin matintọ), M.B. Yahaya Babs po Jibril Bala Jibril po. Yewlẹ wẹ hẹn ẹn yọnbasi bọ wadohia ogbè Nupe tọn lẹ do sọgan tọ́n to tele ji podọ yewlẹ wẹ yín dowatọ azọ́nwhe aihundida tọn ogbè Nupe tọn egbezangbe tọn he yin yinyọnẹn di Nupewood. Sọn whenẹnu, Nupewood ko penugo nado wleawuna aihun voovo he hugan fọtọ́n na omẹ Nupe tọn livi livi lẹ.\n\nNupenu nukundeji lẹ \nShaikh Ahmad Lemu (OON, OFR), Weyọnẹntọ sinsẹn Melenu lẹ tọn (1929–2020)\nHon. Justice Idris Legbo Kutigi (OFR, GCON), Whẹyidọtọ, podọ Whẹdatọ de (1939–2018)\nMohammed Umar Bago, tonudọtọ de (yin jiji to 1974)\nMuhammad Bima Enagi, tonudọtọ de (yin jiji to 1959)\nMuhammad Umaru Ndagi, Weyọnẹntọ daho (yin jiji to 1964)\nShehu Ahmadu Musa, tonudọtọ de (1935–2008)\nShaaba Lafiaji, tonudọtọ de\nSuleiman Takuma, linlinnamẹtọ podọ nukọntọ tonudọtọ de (1934–2001)\nSam Nda-Isaiah, wekantọ gando tonudidọ go tọ de (1962–2020)\nIsa Mohammed Bagudu, tonudọtọ de (yin jiji to 1948)\nZainab Kure, tonudọtọ de \nAbdulkadir Kure, tonudọtọ de (1956–2017)\nAliyu Makama (1905–1980)\nH.R.H. Alhaji Yahaya Abubakar (GCFR), Etsu-Nupe; Ahọlu otò tọn (yin jiji to 1952)\nHajiya Fatima Lolo, hanjitọ de (1891–1997)\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":995,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":48268.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nus%E1%BB%8Dnu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nusọnu yin wunmẹ nududu tọn dé. Gbẹtọ lẹ nọ wleawuna nusọnu gbọn nudanu lẹ po osin po yiyizan dali. Enẹgodo, yé nọ ba nusọnu lọ do agban kavi nududupanu dé mẹ, enẹgodo, e nọ yin dudu. Omá wunmẹ voovo lẹ nọ saba yin yiyizan nado dà nusọnu bo nọ yin dudu. Olàn lọsu nọ yin yiyizan nado dà nusọnu. Nusọnu he yin dida bo pẹn ganji nọ yin pinpọnhlan taidi oja. Nusọnu wunmẹ awe wẹ tin. Ode nọ pẹn bọ awetọ nọ ṣlo. Nuhe nọ yin yiyizan nado dà nusọnu lẹ su taun, di apajlẹ, omá, humẹwhevi, koklozin po mọmọ po. Nudunu he yè do nọ du nusọnu lẹ wẹ mọlikun, telubọ, owọ́ po mọmọ po.\n\nWeda he gandego lẹ\nWunmẹ nusọnu tọn lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":130,"character_repetition_ratio":0.103,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":55833.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nuw%C3%A0gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nuwàgbe yin hógbe adà hodidọ tọn de he to whenue e yin zinzan, nọ bẹ nuwiwa (zé, hia, zinzọnlin, họ̀nwezun, plọn), nujijọ (jọ̀, lẹzun), kavi ninọmẹ de (tin, togbẹ̀, nọte) hẹn.","num_words":36,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.273,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":21076.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Obafemi%20Awolowo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jeremiah Obafemi Awolowo (azán ṣidopotọ osun Whejisun, owhe 1909 - azán ṣiẹnnẹtọ Nuwhàsun, owhe 1987) yin tonudọtọ́ ovi jiji oto Naijilia tọn sọn ogbe ayọnu tọ́n mẹ. Awolowo yin ogan na ayọnuvi lẹ podọ dopo to tonudọtọ akonka Naijilia tọn lẹ mẹ.\n\nJọja whenu\nE yin jiji to azan ṣidopotọ osun atọntọ owhe 1909 to Ikẹ́nnẹ́ he tin to ogun sin aṣẹ mẹ to egbehe. Glezọnwatọ́ he ylọ azọ́n dọ azọ́n bo sọ lẹzun wesetọ́, Awolowo yi wehọme dokọ tọn anglican tọn podọ methodist to Ikẹ́nnẹ́ podọ e sọ yi wehọmẹ daho tọn Baptist Boy's High School to Abẹokuta. Enẹgodo e wayi wehọmẹ daho Wesley College to Ibadan bo yi ojlẹ enẹ do yin otogan wheyihọ waji Naijilia tọn bo do lẹ́zun mẹplọ́ntọ. To owhe 1934, E lẹzun nusatọ podọ linlinnamẹtọ̀. E bayi anadenanutọ́ podọ ogan ogbẹ nusatọ́ ovi Naijilia tọn lẹ.(Nigerian Produce Traders Association) podọ wekantọ daho ogbẹ́ hunkuntọ́ lẹ tọn (Nigerian Motors Transport Union).\nAwolọwọ zíndonukọn to wehọmẹ yiyi mẹ, e so yí gbedewema pẹvì to owhe 1939, whẹpo e do yi bó yí gbedewema wehọmẹ daho oyọnẹn tọn to owhe 1944. To ojlẹ ehe mẹ, e sọ yin linlinhiatọ na linlinzọnwatọ́ Naijilia tọn (Nigeria Workers).\nTo 1940, e lẹzun wekantọ́ jọja gbẹ́ ovi Naijilia tọn lẹ (Nigeria youth movement) to Ibadan sin aṣẹ mẹ, Otẹ̀n ehe mẹ, e yin ogan kanvinvan tọn bo sọ do ogbẹ̀ ayinamẹ tọn na Ibadan tọn lẹ (Ibadan Native Authoritory Advisory Board) ai to owhe 1942.\n\nTonudọtọ́ \nTo owhe 1944, e yi otò Lọndọn tọn mẹ nado plọn oyọnẹn osẹ́n tọn dogọ. Finẹ wẹ e do ogbẹ ovi oduduwa tọn ai. whenue e fo oplọn etọn to owhe 1947, e lẹkọwa\nwhe nado wa lẹzun whẹdọtọ po wekantọ daho na ovi ogbẹ oduduwa tọn. Owhe awe godo, awolọwọ po nukọntọ ayọnu tọn deepo lẹ do ogbẹ tonudọtọ tọn Action Group he duto ovo owhe 1951 wheyihọ waji aigba Naijilia tọn. To owhe 1951-54 ṣẹnṣẹn awolọwọ jẹ gandu ji na ahọluzọn po ahọluduta po ji, e sọ lẹzun ogan ahọluduta wheyihọ waji tọn blebu Naijilia sin aigba ji to owhe 1954 to whenue ye vọ wema pọninọ tọn podọ osẹn tọn po ze doai. Kẹdẹdi di ogan ahọluduta wheyihọ waji tọn blebu aigba Naijilia tọn, Awolọwọ ze oplọn vọnu dote na jọja lẹpo nado mọdọ yọnkan yọnhia gbọn kamẹ gomẹ.\n\nZingidi sọn wheyihọ Naijilia tọn\nTo whenue akọta Naijilia tọn mọ tundote to azan tintan osun aotọ owhe 1960, Awolọwọ lẹzun ogan ogbẹ agọjẹdomẹtọ do ahọluduta Abubakar Tafawa Balewa tọn podo togan Nnamdi Azikiwe to Aimatẹn Awọnlin tọn. \nGbemanọpọ he tin ewọ po Samuel Ladoke Akintọla dee jẹ mẹtẹnmẹ di tẹnmẹpọnnamẹtọ ogan ahọluduta to wheyihọ waji wẹ hẹn zingidi ganyin wa to owhe 1962. To osun widopotọ owhe ehe, ahọluduta lọ to pọmẹ aigba Naijilia tọn sawhẹ dokọna Awolọwọ dọmọ e siatẹ nado sinyọn nukunmẹ ahọlu tọn ayi. To whẹnukọn yiyi godo e sọ osun widopo, whẹdọwhe gblewhẹdo Awolọwọ po ogbẹvi tonudọtọ etọn lẹ koatọ́nnukunatọn(18) dọ ye siatẹ, ye so ze ye dogan na owhe ao(10). Owhe atọn kẹdẹ wẹ e zan to ogan to oto Calabar tọn mẹ bọ ahọlu awhannọ Yakubu Gowon do tun ye dote to azán atọ̀ntọ osun siantọ̀ntọ owhe 1966. Enẹgodo Awolọwọ lẹzun anadenanutọ ahọlu tọn to pọmẹ na whẹho ajọwiwa tọn. To owhe 1979 Awolọwọ do ogbẹ tonudidọ tọn de ogbẹ tonudidọ hinhọn tọn dai.\n\nMatintọ́\nỌbafẹmi Awolọwọ yin matintọ to azan 9tọ(sẹgbẹ) osun atọntọ́ owhe 1987 to oto ikẹnnẹ tọn mẹ. To oku Awolọwọ tọn godo ahọludu to pọmẹ lẹ yinkọ wehọmẹ Alavọ Ile Ifẹ do Wehọmẹ Alavọ Obafemi Awolowo. Mọdopolọ yẹdide etọn lẹ tin to akwẹ muli atọ́n (₦100) tọn ji na yẹyi nulẹpo he e bayi na nukọn yiyi ayọnuigba ji po Naijilia blebu to pọmẹ.\n\nOwe he e kan\nAwo on the Civil War; Memoir, 1981\nvoice of Courage: Selected Speeches of Chief Obafemi Awolowo; Collection of Speeches, 1981\nVoice of Reason: Selected Speeches of Chief Obafemi Awolowo; Collection of Speeches, 1981\nThoughts on the Nigerian Constitution; Ideological Text, Oxford University Press, 1968\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":798,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.02,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69996.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Obafemi%20Martins","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Obafemi Akinwunmi Martins yin jiji to Azan Gban-ewhe-awetọ, Osun Aotọ, owhe 1984 tọn mẹ. Eyin bọọluhotọ vijiji Naijilia tọn de. E lẹzun Nukundeji na Wezundido to bọluhiho whenu. Martins yin Owhe Ko-atọn-nukun-dopo mẹvi to Whenue E Yi Otò Italy tọn mẹ, sọn whelọnu wẹ é ko to bọlu ho hẹ́ bọluhogbẹ voovo lẹ to Otò Europe tọn mẹ. Owhe 2002 wẹ É bẹ bọlu hiho na Ogbẹ bọluhogbẹ lẹ tọn to Italy ṣigba bọluhogbẹ Inter Milan mẹ wẹ E tin te whẹpo do wa yovotomẹ, bosọ biọ bọluhogbẹ New Castle United to Owhe 2006, Enẹgodo E yí Germany fihe E ho bọlu na VFL Wolfgburg to Owhe 2009 mẹ. To Owhe 2010, E kọnawudopọ hẹ Ogbẹ bọluhotọ Rubin Kazan to Otò Russia tọn mẹ.To Owhe 2011, Rubin Kazan de e do Ogbẹ bọluhotọ Birmingham City to Yovotomẹ. To Ojlẹ ehe mẹ, Obafemi Akinwunmi Martins ko yi gbedewema susu lẹ to bọluhogbẹ voovo lẹ Si kakajẹ otò China tọn lọsu ji, gbọnvona Enẹ Martins yin gbẹtọ Nukundeji na bọluhogbẹ Super Eagles Naijilia tọn. E tindo mahẹ to bọlu hiho na bọluhogbẹ Super Eagles Naijilia tọn Na Agbawhiwhlẹn Otò Aflika tọn to Owhe 2006,2008,2010. Mọdopolọ E tindo mahẹ to bọluhiho na Agbawhiwhlẹn to Otò South Africa to Owhe 2010. Obafemi Martins tindo tọji-nọji Awe he nọ ho bọlu ga. Mẹdaho lọ nọ yin Ọladipupọ Martins, he ko ho bọlu na Raggiana, Partizan, Po Innsbruck po dai whẹpo do Yi gbọjẹwema to owhe 2009 na Ahunzọ̀n wutu. Nọvi etọn wẹ John Ronan Martins. Yinkọ lọ Obafemi zẹẹmẹ do Ahọlu yinwanna mi to Ayọgbe mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":318,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64296.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Obi%20Emelonye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Obi Emelonye yin anadenanutọ aihundida Sinimọto tọn de. Eyin yinyọnẹn taidi anadenanutọ aihundida Sinimọto tọn he bọdego ehelẹ tọn Last flight to Abuja (2012), The mirror boy(2011) and Onye ozi (2013). To 2020 to ojlẹ Azọ̀nylankan COVID-19 tọn mẹ he glọnalina azọnwiwa lẹdo aihọnpe whenu, Obi Emelonye wa lẹzun anadenanutọ aihundidalamẹyiya tọn tintan he yi zoom zan nado de aihun tọn gbọ azọn wiwa hẹ hagbẹ he po lẹ sọn whegbe,to London podọ to awọnlin dali. Aihun ahundopo tọn ehe wa mọ pipa daho yi sọn azọnwatẹ nuzedokanji tọn lẹdo aihọnpe tọn si.\n\nAlọdlẹdonu \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":108,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":85610.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Odanflo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Odanflo. Odan ma nọ do awà, mọwẹ e ma sọ nọ do afọ, enẹwẹ zọn bọ ayu etọn do nọ tli bo sọ nọ do huhlọn bo ma sọ nọ tlẹn ni e to dindọnẹn. Odan de lẹ nọ dọnẹn gbọn atin he Agbasa etọn ma mlẹn bo ṣi kanṣanklan dé go. Odan delẹ sọ nọ dọn ayu yetọn gbọn aigba zannu tọn de ji.\n\nNuhe zọn bọ oflo Odan tọn do nọ tli sọmọ.\nOdan wunmẹwunmẹ wẹ tin, oflo delẹ tọn sọ nọ tli hugan devo lẹ tọn. Ṣigba nude tin he ye nọ yi do di yede lẹ, oflo kavi ayu yetọn nọ tli to gbonu bo nọ bọ̀ to homẹ̀.\n\nNuhe zọn bọ e do wa yin nujọnu sọmọ.\nDodinnanutọ he yinkọ e tọn nọ yin Marie Cristin Klein dindona ẹn bo wa tadonakọn bo dọmọ nudepope he tli to gbonu bo sọ wa bọ to homẹ, nọ do huhlọn taun, é sọ nọ nọte gligli do fihe ye jlo dọ ni nọte do, nuhewutu fide biọ homẹ, bọ fide tọnjẹgbonu nìyẹn. \nNujọnu ehe gando odanflo go wẹ nọ zọn bọ adọmẹ Odan tọn nọ tẹ do aigba ganji, e sọ nọ gọalọ na ẹn nado dọn gbọn aigba he ma mlẹn ji, mọdopolọ eyin ye to didọn gbọn zannu de he ma mlẹn de ji ye ma nọ gbleawu kavi dọ ayu yetọn ni tlẹn. Nujọnu devo die, osun awe kavi osun atọn-atọn gblamẹ wẹ ye nọ diọ oflo yetọn, enẹ sọ nọ zọn bọ ayu kavi oflo yetọn nọ tli bo sọ nọ nọte ganji to fikanṣanklan lẹ. Odanflo sọgan yin yiyizan na nu susu, di apajlẹ ye nọ yí do tẹ́ odò na afọpa, e nọ zọn bọ gbẹtọ ma na dli jai, mọdopolọ ye nọ yi do basi okan dé he nọ yin yiyizan to azọnwhe lẹ nado dọn atin kavi agban pinpẹn lẹ. Nususu gbẹ sọ tin gando Odanflo go.","num_words":323,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":77687.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Odo%20ogun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogun sìn otọ̀ yin tọsisa de he nọ sa to Togbo Naijilia tọn biọ lagoon mẹ to Awọnlin.\n\nBẹjẹeji po sisa etọn po\nTọsisa Ogun tọn bẹsọn River rises to Ayimatẹn Ọyọ sẹpọ Ṣakí he gbigblo Etọn sọ 8°41'0N 3°28'0, e bọ sisa gbọn Ayimatẹn Ogun yi nọwhe mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn. ye glọnalina osin lọ to Ikere Gorge Dam he tin to Oto Isẹyin tọn to Agbègbè gandudu Isẹyin tọn to Ayimatẹn Ọyọ (reservoir)osin lọ sọ 690miliọnu cubiki (560,000 acre•F). osin Ehe doyẹyigona Ọyọ National Park, dogbọn Ali gbẹdudu tọn he to finẹ po Lehe E to Sisa lẹdo Agbegbe lọ. Otọ Ofiki sọ nọ sa sẹpọ Otọ̀ Ṣakí he to hihodo Otọ̀ Ogùn tọn. Otọ̀ Ọyàn sọ yin Dopo to Otọ̀ he ye glọnalina to Ọyan River Dam he yin dowatọ osin tọn na Abẹokuta po Awọnlin po. To fihe gbẹtọ lẹ su te, ye nọ zan osin lọ na nususu, nunu po avọyinyan po, ye sọ nọ klọnu to osin lọ mẹ Titengbe lanhusatọ lẹ.\n\nOtan etọn\nNa nuhe du yise Ayọnu lẹ tọn, Yemoja yin Otọ̀ganyọnnu Ògùn tọn. Sinsẹngan Agùn Àgùdà tọn dé Charles Phillips he lẹzun biṣọbu na Agun Àgùdà tọn to Ayimatẹn Ondo tọn, kanwe de to Owhe 1857 sọ: Mẹhe mọ bo sẹpọ Otọ̀ Ògùn tọn nọ Basi sinsẹn hlan Tọ lọ. otọ lọ tin to ṣẹnṣẹn Otò Ọ̀yọ́ hohowhenu tọn. Otọ̀ Ọ̀yọ́ tọn yin mima dó ṣidopo, Ati to Apa Wheyihọwaji Otọ̀ Ògùn tọn po Ati to Apa whezẹtẹn waji To lọ tọn. To Ojlẹ dé Wayi, Otọ tindo mahẹ to Ali dide na Ajọwatọ lẹ gbọn bibẹ Nusisa yetọn lẹ gbọn tọjihun lẹ mẹ sọn Abẹ́òkúta yi Awọnlin.\n\nAlọdlẹ̀ndonu lẹ","num_words":327,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":74627.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ogangbakun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogangbakun yin gbakún sinsinyẹn de he nọ yin ṣiṣinyọn nado basi hihọna otá gbẹtọvi tọn. Ogangbakun wunmẹwunmẹ wẹ tin. Delẹ nọ yin bibasi po ogan po podọ devo lẹ nọ yin bibasi po lọba po. E nọ yin bibasi to alọpa de mẹ nado hẹn otá na mẹ. Awhanfuntọ lẹ nọ ṣinyọn ogangbakun ogannọ to awhangbenu nado basi hihọna otá yétọn sọn awugble si. Họgbatọ lẹ lọsu nọ ṣinyọn ogangbakun lọbanọ na nude nikaa flẹ jẹ otá bo gbleawuna ye. Oganzọnwatọ lẹ lọsu nọ ṣinyọn ogangbakun he nọ do nukunmẹṣinyọnnu he nọ dozin pẹẹde. Ehe lọ nọ basi hihọna nukun yetọn sọn awugble miyọn tọn si. Mẹhe nọ kun kẹkẹ lẹ kavi osọ́ lẹ lọsu nọ ṣinyọn ogangbakun nado basi hihọna na yede sọn nujijọ madonukun lẹ si. Ogangbakun sọ nọ yin ṣiṣinyọn to aihundida lanmẹyiya delẹ whenu taidi osọ́ kunkun, bọọlu aga tọn gbigba po mọmọ po sọyi.\n\nYẹdide lẹ","num_words":153,"character_repetition_ratio":0.122,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.2,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":93100.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ogb%C3%A8%20Pongu%20t%E1%BB%8Dn%20l%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogbè Shiroro tọn lẹ, he sọ yin yinyọnẹn di Ogbè Pongu tọn lẹ , yin adà de to ogbè Kainji tọn lẹ mẹ to Naijilia. Yè nọ yin dido to lẹdo he sẹpọ Nọwhe Shiroro tọn lẹ mẹ.\n\nOgbè lẹ\nShiroro má do ogbẹ́ voovo ẹnẹẹ ji:\nPongu-gbe (Rìn) ajánfián, Gurmana-gbe \nBaushi-gbe ajánfián, Fungwa-gbe (Ura)\n\nBaushi-gbe yin ogbe de he mlin ogbè voovo ṣidopo mẹ.\n\nNudọnamẹ odò tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nRoger Blench, The Shiroro languages\n\nOgbè lẹ","num_words":106,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":25704.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ogb%E1%BA%B9%CC%81%20Plidop%E1%BB%8D%20Ak%E1%BB%8Dta%20l%E1%BA%B9%20t%E1%BB%8Dn%20he%20n%E1%BB%8D%20penukundo%20aku%E1%BA%B9zinzan%20ovi%20l%E1%BA%B9%20t%E1%BB%8Dn%20go%20%28UNICEF%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogbẹ́ Plidopọ Akọta lẹ tọn he nọ penukundo akuẹzinzan ovi lẹ tọn go (UNICEF) yin azọnwhé de he plipli oto susu lẹ he ye nọ ylọ dọ United Nations ze dote nado penukundo dagbemẹninọ podọ nukọnyiyi yọpọvu lẹ tọn po lẹdo aihọn pe. UNICEF yin azọ́nwhé he yin nukundeji de to aigba lọ blebu ji na e tin to oto diblayi 192 mẹ, podọ to aigba denamẹ susu lẹ mẹ. UNICEF yin zizedayi to azan widopotọ, osun wiawetọ, owhe 1946 tọn to ayimatẹn New York tọn, Amẹlika, gbọn United Nations dali nado wleawuna kọgbọnu lẹ na yọpọvu lẹ podọ na onọ he pehẹ awufiẹsa to wẹkẹwhan awetọ he jọ whenu mẹ lẹ.\n\nNuhe UNICEF nọ wa lẹ \nDelẹ to azọ́n he UNICEF nọ wa lẹ mẹ wẹ nado do yẹnvi he nọ glọnalina awutu voovo lẹ he nọ dotukla yọpọvu lẹ, ye nọ penukundo yọpọvu lẹ podọ onọ he tindo azọ́n he ma tindo pọ̀ngbọ he ye nọ̀ ylọdọ HIV lẹ go, devo wẹ yindọ̀ ye nọ̀ nọgodona nududu he nọ̀ gọalọna whinwhẹn yọpọvu lẹ tọn, wiweji ninọ, wehọmẹ yiyi, podọ̀ nado yawu gọalọ̀ to whenue nugbajẹmẹji de jọ to ajijimẹ.\n\nLehe Unicef nọ mọ akuẹ gbọn \nNunina sọn ahunmẹwa sọn akọta lẹ podo gbẹtọ paa lẹ po si wẹ UNICEF ganjẹ nado sọgan penukundo nuhudo etọn lẹ go. To owhe 2020 tọn, akuẹ he azọ́nwhe lọ tindo lẹpo wẹ liva 7.2. To owhe 2018 kẹdẹ mẹ, UNICEF gọalọ nado ji ovi he sọha etọn yin Livi Koatọ́nnukunawe (27 million), ye sọ wleawuna ovi di Livi wiawe nado yi wehọmẹ podọ nudevo lẹ. Ehe zọn bọ UNICEF do mọ gbedewema susu yi sọn ọgbẹ voovo lẹ si.\n\nAlọgọ UNICEF tọn lẹ\nTo owhe 2003, UNICEF Basi alọgọ na bọọlu hogbẹ Italy piacenza Calcio 1919 tọn Kaka do jẹ owhe 2008.\nTo azan ṣianwetọ Zosun owhe 2006, tito gbekọndopọ tọn dè yin bibasi to UNICEF po bọọlu hogbẹ FC Barcelona fọn po ṣẹnṣẹn; kọdetọn tito lọ tọn dohia dọ bọọlu hogbẹ Barcelona na nọ basi nunina sọha livi dopo da Euro (€1.5 milliọn) tọn na UNICEF to owhe dopo mẹ na owhe atọ́n (5). Gbọnvona enẹ, gbekọndopọ devo he ye do dohia dọ bọọlu hogbẹ Barcelona na dó avọ̀ bọọluhotọn yetọn he yé kan UNICEF dó nukọn na. Ehe wẹ wla tintan he bọọlu hogbẹ dè na bayi nunina alọgọ tọn na azọ́nwhé dè; na azọ́nwhé lẹ wẹ nọ yawu bayi nunina alọgọ tọn na azọnwhé lẹ.\nE sọ basi tintan to otań bọọlu hogbẹ Barcelona tọn mẹ dọ azọnwhé devo sìn yinkọ yin kinkan dó nukọn na bọọluhovọ yetọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbẹ́","num_words":474,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":88764.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ohun%20hiho","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ohun hiho yin nuyizan nuhiho tọn de he nọ yin hiho po opo de po gbọn alọ dali. ohun nọ yin hiho do ohan jiji de godo. E nọ dike bọ nuhiho de nọ do zẹẹmẹ. Di apajlẹ, nado dike na ohan ni yawu kavi zọn dẹẹdẹẹ, ohun go wẹ e nọ tọn sọn. Lehe ye linuin do, mọwẹ e nọ dawha do niyẹn.\n\nAkustik hun\nE yin bẹplidopọ ohun tọn he nọ yin hiho to ojlẹ dopolọ mẹ.\n\nLẹtliki hun\nEhe lọsu yin bẹplidopọ ohun lẹ tọn taidi akustik tọn. sigba na lẹtiliki hun, e do na yin sisakadopọ podo nuhonu letiliki tọn whẹpo ogbe etọn nido yin sise.\n\nWeda devo\nSimbali\n\nAlodlendonu lẹ","num_words":121,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65538.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Oh%E1%BB%8D%CC%80%20wesisa%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ohọ wesisa tọn (Bookshop House he sọ nọ yin yiylọdọ CSS Bookshop) yin ohọ dé to Lopo Awọnlin tọn to fide to agewaji-whèzẹtẹn tọn to agbegbe Odunlami tọn mẹ.\nGodwin po Hopwood po wẹ anazọ́nwatọ he basi ànázọ́n ohọ lọ tọn bosọ gbá ẹ to owhe 1973 mẹ.\n\nBẹjẹeji etọn\nWhenue wẹndagbe-latọ CMS tọn lẹ wá Otò Naijilia tọn mẹ to gblagbla owhe 1850 tọn, delẹ to yémẹ sawhé dó Marina, to Awọnlin\nfihe ye hun wesẹdotẹn pẹvi de te bo to sisa Biblu po kandai owe klistiani tọn devo lẹ po.\nOhọ he ye to zinzan dai na nusisa yetọn wa yin sisa bọ yé wá gba ohọ devo to owhe 1927, ohọ ehe yin kinklandowiwe gbọn Bishop Melville Jones dali.\nTo godo mẹ, CMS commercial venture wa diọ yinkọ etọn dó CSS, he nọ yin Church and School Suppliers.\nOhọ dai tọn lọ yin hihọliai bọ ohọ wesisa din tọn wa yin gbigba to owhe 1973 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":184,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71859.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ojo%20Ade","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ojo Ade (yin jiji to azán aotọ, Kọyansun, owhe 1959) yin sinsẹn-hanjitọ de, ohàn kantọ de po wedagbelatọ dé po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nEyin jiji to azán aotọ Kọyansun Owhe 1959, to Huwaji-Wheyihọ tọn Ikeji Ile tọn, to tohomẹ Ayimatẹn Osun tọn mẹ to otò Naijilia tọn mẹ. Eyin wehọmẹ St. Judges Anglican Church tọn to Ikeji Ile whẹpo bọ edo wa yi Ayimatẹn Awọnlin tọn he to Huwaji-Wheyihọ Otò Naijilia tọn mẹ bo yí plọn Miyọn lẹtliki tọn sìn azọn. To owhe 1987, eyi wehọmẹ Biblu pinplọnmẹ tọn he yin Calvary International Bible College fi he Rev. Anjorin, sinsẹngan dé to Ibadan wẹ yin mẹplọntọ etọn.\n\nAzọn etọn\nOjo Ade bẹ hanjizọn etọn jẹeji to 1977 to whenuena e kọnawudopọ hẹ hanjigbẹ sinsẹn he mẹ e nọ yi tọn. Enẹgodo, to 1979 e do hanjigbẹ etọn titi ai. To 1981, enẹ owhe awe godo na whenue e do hanjigbẹ etọn titi lọ ai, ede agban etọn tintan tọ́n he e ylọẹdọ Jesun To Funmi enẹgodo Satani Ko Sinmi. \n\nOjo Ade yin dopo to sinsẹn-hanjitọ he ze sinsẹn-han d'aga to otò Naijilia ton mẹ lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1959 lẹ","num_words":226,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":58711.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ojugbele%20Arere","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ojugbelu Arere (1070–1105 AD) yin wa Ọlọwọ Ọwọ tọn tintan, to Ahọluduta Owo tọn mẹ, he to Ayimatẹn Ondo Tọn to Hùwaji-whèyihọ tọn otò Naijilia tọn mẹ. Otọ etọn wẹ Okanbi he yin Oduduwa Olofin Adimula tọn he yin yinyọnẹn taidi tọgbo na Ayọnu lẹ, bọ yé sọ wa sọn Ile Ife. Yinkọ lọ Ọwọ to Ayọgbemẹ zẹẹmẹdo \"Sisi\", yin dide sọn walọ he tomẹnu lọ dó mẹ. To whenuena e basi matintọ godo, Ovi etọn Olowo Ajagbusi Ekun wẹ jẹ otẹn etọn mẹ.\n\nOtàn\nOjugbele yin vijiji Oduduwa tọn, he yin tọgbo na Ayọnu lẹ he wa sọn Ile Ife, he yin owhe na Ayọnu mẹ lẹ. Na nuyiwa homẹdagbe tọn etọn po walọ he nọ whànmẹ etọn lẹ wutu, Ighare Iloro wiawe wẹ hodo e sọyi Owo bọ to godo mẹ wa sawhé do Iloro-waji to Owo.To whenue e tọn sọn Owo bo wa, e sawhé do okọ́ta de he yin yinyọnẹn taidi Okitisegbo ji, yedọ adà vonọtaun de to topẹvi Owo tọn mẹ.\n\nSo pọ́n\nOlowo of Owo\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":206,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61166.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ojuwoye%2C%20Mushin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mushin yin lẹdo de he sẹpọ tòdaho Awọnlin tọn, podọ e yin dopo to lẹdo gandudu dokọtọn 774 he tin to togbó Naijilia tọn mẹ lẹ. E to agewaji na ṣẹnsẹn tòdaho Awọnlin tọn podọ nudi kilomita 10 wẹ e yí do dẹ̀n do finẹ, e ma sọ dẹ̀n do ali daho he yí Ikeja. \nLẹdo de he gbẹtọ su te gbau de wẹ podọ ohọ̀ dagbe lẹ ma to finẹ.\nSọgbe hẹ mẹhihia he wá aimẹ to 2006, gbẹtọ sọha 633,009 nọ̀ lẹdo ehe mẹ. Ṣẹnsẹn Mushin tọn tin to awà topẹvi Ojuwoye tọn mẹ. \n\nHógbe lọ \"Mushin\" to wheyihọwaji Naijilia tọn wá sọn bẹplidopọ hógbe Ayọgbe tọn awe mẹ, he zẹemẹdo nado 'ṣinyan atin-sinsẹ́n Ishin' tọn: \"mu\" he zẹemẹdo \"ze\" kavi \"ṣinyan\" po \"Ishin\" he yin \"atin-sinsẹ́n de\" po. \nAhọlu Mushinin tọn wẹ Oba Fatai Ayinla Aileru II (JP), mẹhe yin dopo to hagbẹ ogbẹ́ plidopọ Oba lẹ tọn mẹ, to ayimatẹn Awọnlin tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":180,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55623.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Okeke%20Nelson%20Malachy","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Okeke Nelson Malachy (owhe 1972 - azán 26, Alunlunsun, owhe 2007, Changi, otò Singapore) yin otovi Naijilia tọn, he jẹvi owhẹ de supọ dogo na bibẹ amasin sinsiyẹn \"diamorphine\" biọ otò Singapore tọn, Gandudu otò Singapore tọn lẹ wa dawhẹ na dọ ye ni hui na owhẹ de he ko bẹ dokọna, ewọ po Iwuchukwu Amara Tochi po.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":78,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.251,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":43170.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ok%C3%BA","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Okú yin opodo nutogbẹ lẹpo tọn. Ohia okú tọn wẹ yindọ gbigbọ gbẹtọ kavi kanlin tọn na nọte bo ma sọgan wazọn ba. Nutogbẹ lẹpo wẹ tindo ojlẹ tangan de nado nọgbe na to owhe glo. To whenue gbẹtọ lẹ to hodọ gando okú, titengbe nuhe nọ hẹn okú wa, ye dọmọ, e na ko yin onu sinsinyẹn de wẹ jọ taidi awutu sinsinyen kavi asidan sinsinyen.\n\nNinọmẹ po Asa\nOkú yin nuhe nọ hẹn awubla wa taun. Etlẹ sọgan hẹn mẹdevo lẹ lẹnnupọndo okú yelọsu tọn ji, gbẹtọ lẹ nọ jẹdo mẹhe kú do ye lẹ tọn taun. Gbẹtọ lẹ nọ gọ na awubla na mẹhe kú sin mẹ lẹ . To lẹdo susu mẹ, eyin gbẹtọ kú, nuwiwa nọ tin na mẹlọ.\n\nPọndohlan sinsẹn tọn gando okú go \nNa ojlẹ dindẹn diẹ, mẹsusu nọ dibu na okú kavi osiọ bo tlẹ sọ nọ lennupọndo nuhe nọ jọ do ye go to whenue ye kú. Mẹsusu yise dọ gbẹto nọ nọgbẹ to okú godo.\n\nAwuwledaina okú\nMesusu he yin adọkunnọ to egbehe, nọ dọ linlẹn kavi nuhe ye jlo dọ ni yin wiwa to whenue ye kú. Nuhe Elizabeth kubler- Ross kan wẹ yindọ ninọmẹ voovo wẹ tin gando okú go. Tintan nado 'mon' podọ godọ tọn wẹ nado kealoyi. Nado kan nude dai gando mẹlọsu go yin ninọmẹ alọkẹyi tọn nado jo otan de do he sọgan yin finflin gandọ mẹlọ go.\n\nTẹnmẹyinkọ devo na okú \nMẹdelẹ nọ dọ dọ e basi matintọ, e yi nakemẹ, e wayi, e tọn sọn aihọn mẹ, e yi nọtẹn dagbe mẹ, e yi gbọjẹ, e damlọn, e yi sava.\n\nAlọdlendọnu lẹ","num_words":281,"character_repetition_ratio":0.044,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65699.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olaide%20Olaogun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olaide Olaogun Kavi Olaide Omolola Olaogun Emmanuel (yin jiji to azan ẹnẹtọ, Liyasun, owhe 1986) e yin aihundatọ sinima tọn otò Naijilia tọn bosọ yin Whanpẹjọjlatọ dé po. Ewọ wẹ afọzedaitọ adí Lux tọn.\n\nGbẹzan etọn\nOlaogun yin jiji dó Awọnlin to azan ṣinẹnẹtọ, Liyasun, owhe 1986 tọn mẹ.\nE tindo mẹjitọ godonọnamẹtọ lẹ bo yi African Church Model College.\nE yí gbedewema to Glensigbe mẹ to Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn mẹ.\nE yin nina ayidonugo to Otò Naijilia po Ghana po mẹ to whenue e sọawuhia to\"Soul Sisters\" Wale Adenuga TV tọn mẹ po aihundida Ayọgbe Super Story tọn po mẹ.\nTo 2007, ye yi yẹdide etọn dó diọ yẹdide Genevieve Nnaji tọn to ajọjijla na adí Lux tọn mẹ. Yẹdide etọn wẹ gbẹ tin to adí lọ ji kakajẹ owhe 2009 tọn mẹ. E sọ yin afọzedaitọ na azọnwhe Diva hair extension, Fuman juice po United Bank for Africa (UBA) po.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nTo owhe 2015, e wlealọ hẹ Babatunde Ojora Emmanuel bọ yé jivi to owhe 2016 mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAihun he e da lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":216,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.028,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":57219.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olajide%20Aluko","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olajide Aluko yín weyọnẹntọ dé to Oto Naijilia tọn mẹ. E yinwanna pọndohlan Hans Morgenthau tọn to kandai etọn to owé he e kan de mẹ gando osẹ́n jonọ-gbéji Naijilia tọn podọ aflika tọn po go. Olajide Aluko so yin weyọnẹntọ to Wehọmẹ Alavọ Obafemi Awolowo tọn.\n\nPọndohlan etọn po Azọn etọn lẹ po \nOlajide Aluko kan owẹ ṣiṣu dé hẹn. Sọn owe hé kàn lẹ to owhe 1970's, he dọ","num_words":85,"character_repetition_ratio":0.086,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":63906.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olamide%20David","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olamide David yin tovi Naijilia tọn bo yin sunnu aihundatọ sinimọto tọn. E yin yinyọnẹ̀n na aihun he mẹ e sọawuhia te dé he hosọ́ etọn yin Cobweb dali. E yin dide to tito sunnu he yọnhugan lẹ tẹnmẹ to owhe 2015 tọn podọ nudopolọ́ ko jọ wayi to owhe 2013 po 2014 po. To Cobweb, e tindo mahẹ to aihundida susu lẹ mẹ gọna the Black Silhouette. \nTo azan fọtọnnukunatọ̀ntọ osun tintan owhe 2016 tọn, Olamide ku to Ikẹja to Genẹral Hospital to whenuena e gbleawu sinsinyẹ́n to bọlu hiho whenu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":112,"character_repetition_ratio":0.012,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":88290.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olamide%20Gbenga%20Adedeji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olamide Gbenga Adedeji yin jiji to azan fọtọntọ́ osun atọ̀ntọ́ owhe 1989 he sọ yin yinyọnẹn taidi Olamide kavi Olamide Baddo, Baddosneh kavi Baddo yin hanjitọ otò Naijilia tọn. E nọ jihan to ayọgbe po glẹsigbe po mẹ. To owhe 2011, E de ohan tintan etọn tọn he hosọ etọn yin \"Rapsodi\" \n\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":67,"character_repetition_ratio":0.007,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":87221.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olaudah%20Equiano","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olaudah Equiano ( 1745 – 31 Whejisun 1797) mẹhe sọ yin yinyọnẹn taidi Gustavus Vassa kavi Graves , yin Aflikanu nukundeji dé he tindo mahẹ to alọhinhẹndotena ajọ́ kanlinmọ tọn mẹ.\nE yin wiwle di kanlinmọ to whenue e pò to ovu ṣigba to nuk��nmẹ, e penugo nado họ̀ mẹdekannujẹ ede etọn. E wazọn taidi wekantọ dé, podọ ajọwatọ dé, e sọ yin yinyọnẹn taidi dodinnanutọ dé to Huwaji Amẹlika tọn, podọ to ofi ehelẹ; The Caribbean, The Arctic, The American colonies, podọ to The United Kingdom, fihe e wá sawhé do to 1792.\nTo otàn gbẹzan etọn tọn he ewọ lọsu kàn dé he hosọ etọn yin The Interesting Narrative of the Life of Olaudah Equiano mẹ, e kanwe gando nudobu he tin to kanlinmọ yinyin mẹ lẹ go. Ehe yinuwado osẹ́n he wá yin zizedai to nukọnmẹ nado doalọtena ajọ́ kanlinmọ tọn ji to 1807.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":171,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":79126.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olorunda","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olorunda yin gandudu dokọtọn de he to Ayimatẹn Osun tọn to Tògbo Naijilia tọn mẹ. Gandutẹn etọn tin to Igbona, he sẹpọ fihe Tatọ-tẹnnọ Osun tọn te, enẹ wẹ Osogbo. E tindo ojlẹ 97km² podọ gbẹtọ 131,761 wẹ tin to emẹ to mẹhihia he wa aimẹ to Owhe 2006 tọn mẹ.\nWesọha wekanhlanmẹ tọn etọn wẹ 230.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":66,"character_repetition_ratio":0.013,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.269,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58814.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olowo%20Ajaka","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olowo Ajaka yin Ahọlu Ahọluduta Owo tọn to Ayimatẹn Ondo tọn to Hùwaji-whèyihọ tọn otò Naijilia tọn mẹ.\nE du Ahọlu to whenuena Otọ etọn Olowo Ajagbusi Ekun ko basi matintọ godo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":46,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.191,"stopwords_ratio":0.043,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":53619.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olowo%20Rerengejen","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olowo Rerengejen yin Ahọlu Ahọluduta Owo tọn to ayimatẹn Ayimatẹn Ondo Tọn tọn to Hùwaji-whèyihọ tọn otò Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ yin Ahọlu he dá Ahọsi Oronsen, yèdọ vodunsi de he hẹn Hunwhẹ Igogo tọn wá aimẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":53,"character_repetition_ratio":0.017,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.199,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":62820.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Atorongboye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Atorongboye (Olu Sebastian) yin Olu ṣidopotọ to Ahọluduta Warri tọn mẹ he duahọlu do Itsekiri lẹ po mẹ he ma yin Itsekiri lẹ po ji to Ahọluduta etọn glọ. Eyin ovi na Olu Esigie, enẹwẹzọn bọ e do mọ lẹblanu-lọkẹyi nado du Ahọlu kavi Olu ṣidopotọ Warri tọn. Ajiyin etọn wẹ Prince Eyomasan.\n\nOlu Atorongboye yin Olu tintan he yin Klistiani dé to Olu Dugan dó Ahọluduta Warri tọn ji. Ewọ po Ahọlu Portuguese tọn Ahọlu Philip po dó haṣiṣan titengbe to owhe kanweko fọtọnnúnkundopotọ sin fifo. Ehe wẹ zọn bọ e do sẹ ovi etọn Olu Dom Domingos do Portugal nado yí plọnwe sọn 1600 jẹ 1611. Ovi etọn Olu Atuwatse I (Olu Dom Domingos) wẹ jẹ otẹn etọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":154,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":82397.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Atuwatse%20I","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Atuwatse I (Olu Dom Domingos) yin Olu ṣiawetọ Ahọluduta Warri tọn he duahọlu do oto Warri tọn ji.\n\nEyin ovi na Olu Atorongboye (Olu Sebastian) bo gbọnmọ dali du Olu ṣiawetọ Ahọluduta Warri tọn. To vuwhenu etọn eyi wehọmẹ whegbe tọn, finẹ wẹ e plọn lẹ e sọgan hia bo kan Portuguese gbé do te. Enẹgodo eyi wehọmẹ to Portugal sọn 1600 jẹ 1611. \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":81,"character_repetition_ratio":0.105,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73558.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Esigie","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Esigie yin Ahọlu to Ahọluduta Itsekiri tọn mẹ. Edu Ahọlu bọdo otọ etọn Ogiame go, he yin Olu Ojoluwa to whenue e basi matintọ godo. E yin Ahọlugbakun ṣiọn na taidi Ogiame Esigie, he yin Olu Ahọluduta Warri tọn to Ode-Itsekiri, fihe yin owhe tọgbo Itsekiri-nu lẹ tọn. E Sinai do oganzinpo otọ etọn tọn ji to 1570 bo duahọlu kakajẹ 1597, to whenuena e basi matintọ. Ovi etọn Olu Atorongboye (Olu Sebastian) wẹ jẹ otẹn etọn mẹ to whenuena e basi matintọ godo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":106,"character_repetition_ratio":0.101,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61070.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Ojoluwa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Ojoluwa yin Ahọlu to Itsekiri. E du Ahọlu to whenuena otọ etọn Ogiame, he yin Olu Irame basi matintọ godo. Eyin Ahọlugbakun ṣiọn na taidi Ogiame Ojoluwa, he yin Olu Ahọluduta Warri tọn to Ode-Itsekiri, he yin owhe na tọgbo Itsekiri tọn lẹ. Olu Ojoluwa duahọlu na nudi owhe koewhedopo yedọ sọn nudi 1550 yi jẹ 1569. To gandudu etọn whenu, e do walọ mẹbẹpli tọn bo sọ bẹ tomẹnu Ekpen (Ekpenede) tọn lẹ po pelu yedọ ye mẹ he yin kunkan Okere tọn lẹ dopọ hẹ tomẹnu tata he to Ahọluduta etọn mẹ lẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":121,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70881.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olusegun%20Obasanjo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mathew Aremu Olusegun Obasanjo he ye ji to azán atọntọ osun atọntọ owhe 1937 yin mẹduyin tohodọtọ akonka Awhangan he ko yi gbọjẹ podọ togbogan he wayi tọn tò otògbo Naijilia tọn. Yinkọ otọ etọn tọn wẹ ye nọ ylọ dọ Amos Adigun Ọbaoluayesanjọ \"Ọbasanjọ\" Bankọle podọ onọ etọn he nọ yin Asabi Obasanjo yin ovi jiji òwu tọn tò òtò Abẹokuta to Ayimatẹn Ogun tọn to otogbo Naijilia tọn mẹ. onọ etọn ku to owhe 1958 bọ otọ etọn lọsu yin matintọ to owhe 1959 ga.\n\nOvu whenu etọn\nYe ji Olusegun Obasanjo to azan atọntọ osun atọntọ to owhe 1937 na Amos Ọbaoluayesanjọ Bankọle po Asabi po to lbogun ọlaogun. Eyin viplọnji na mẹjitọ etọn lẹ, ye ji ovi ṣiantọn bọdego ṣigba nọviyọnnu dopo wẹ pò nẹ. e lẹzun tọṣiọvi nọṣiọvi to whenu e do owhe konukunawe. Wehọmẹ Saint David Ebenezer school to lbogun wẹ Ọbasanjọ yi whehọmẹ dokọ tọn te to owhe 1948. Ọbasanjọ yin Awhàngan he ko Yi gbọjẹ gaa sọn Awhànzọn podọ tonudidọ tọn mẹ. E du togbogan Naijilia tọn sọn owhe 1999 jẹ 2007. E basi whla awetọ́ he Ọbasanjọ du togbogan Naijilia tọn na e ko yin togbogan awhànwudotọ tọn sọn 1976 jẹ 1979.\n\nGbọjẹ gaa etọn\nWhenuena e yi gbọjẹ godo, E lẹkọ do glézọn etọn kọn. Ọbasanjọ sin ogle gbloada bọ ada gle tọn de ma dẹ́n to finẹ. To owhe 1976 jẹ 1999 gblamẹ Ọbasanjọ yin yinyọnẹn lẹdo aihọn pé na vivẹnudido etọn to tonudido lẹdo aihọn pé. E tinto wedegbẹ Avùn gbigbọ tọn mẹ lẹdo aihọn pé tintengbe to mẹwi gbeji . E yin tlọntlọngbọn to ogbẹ̀ he gbewanna walọ gbigble enẹ transparency international, mẹ.To owhe 1999,Ọbasanjọ yin zize taidi togbogan Naijilia tọn gbọn tonudọgbẹ P.D.P tọn dali. Ye vọ e de di togbogan whla awe tọ to owhe 2003. Nukundido etọn tintengbe wẹ nado diọnukunsọ otò kwẹbẹdu. Ọbasanjọ do vivẹnu nado ze Naijilia do otẹn sisi tọn dé mẹ to hagbẹtò etọn he ye nọ ylọ dọ Committee of Nations mẹ lẹdo aihọn pe. E sọ vọ gigo naira tọn he ko gble jlado. Ehe zọn bọ gbẹtọ lẹ do adọgbigbo to akwẹ sẹdotẹn mítọn mẹ. Dipo to tito gandudu Ọbasanjọ tọn wẹ nutindo ahọlu tọn lẹ sisa na gbẹtọ pàá he ye nọ ylọ dọ privatisation policy. Sigba tito ehe po pẹẹdẹ nido pe na mẹhe dokwẹ lẹ kẹdẹ wẹ sọgan họ.\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1937 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":460,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":86778.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Oluwole%20Bisayo%20Oke","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Oluwole Busayo Oke he ye ji to azan gban-atọn-nukunatọntọ, Lidosun, owhe 1967 tọn mẹ yin ovi Naijilia tọn, eyin ajọwatọ podọ tonudọtọ dé po he ko wa sẹn di sẹndotọ, ewọ wẹ azinponọ na wedegbẹ sẹndotọ lẹ tọn na otò Naijilia tọn he tin to lẹdo Obokun Oriade tọn to Ayimatẹn Osun tọn to gandudu tonudọgbẹ People's Democratic Party Naijilia tọn.\n\nWepinplọn\nOke yi Wehọmẹ Politẹknik togbo tọn to 1988 to ajọwiwa mẹ, enẹgodo, E zindonukọn yi Wehọmẹ Alavọ tọn Abuja fihe e tindo wadotana oyọnẹn tọn to àjọ wiwa mẹ to 1999. To owhe 2013, E yi Wehọmẹ Alavọ Lọndọnnu tọn fihe e yi gbedewema Master te.\n\nNunọwhinnusẹn wedegbẹ tọn\nTo 1999, Oke yin dide do sẹndotọ Oriade Obokun tọn mẹ to Ayimatẹn Osun tọn. E ma din to agbawiwhlẹn he wayi to 2011 podọ to 2015 he wayi.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1967 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":168,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58642.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ol%C3%A0n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olàn yin nude he nọ yin mimọ to kanlin mẹ bo nọ yin yiyizan taidi nududu. Olàn voovo wẹ tin. Di apajlẹ, Ogbọlàn tin, Oyinlàn tin, Ohanlàn tin, Osọlàn sọ tin, Lẹngbọlan tin, Gbọgbọẹlan tin, koklolan tin, papalan tin, Tolotololan tin, Owan delẹ tin he nọ yin yiyizan taidi olan, Apajlẹ, Owangongo. Hogbe lọ olan tlẹ sọgan yin yiylọdọ Nainnain. olan delẹ tin he ma nọ do ohu, He nọ yin Homẹnu kanlin tọn taidi","num_words":88,"character_repetition_ratio":0.098,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":38992.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ol%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olọn sọ nọ yin yinyọnẹn taidi Paladise kavi Jipamẹ he yin fihe gbẹtọ dagbe lẹ nọ yi to whenue ye basi matintọ. Mẹdelẹ he yise to olọn mẹ dọmọ e yin nọtẹn dagbe kavi pipe hugan de. Ye yise dọ olọn wẹ yin fihe gbẹtọ lẹ nọ yi eyin ye basi matintọ ṣigba ye dona ko yin gbẹtọ dagbe to gbẹwhenu yetọn whẹ. Mẹdelẹ sọ do yise to olọnzomẹ dọ eyin fihe gbẹtọ ylankan lẹ nọ yi eyin ye ku. Nuplọnmẹ gando olọn po olọnzomẹ po mayin nudopolọ to sinsẹn lẹpo mẹ.\n\nLinlẹn gbagbọnọ lẹ tọn\nSọgbe hẹ biblu, Zẹẹmẹ voovo wẹ tin na hogbe lọ olọn,\nwhla tintan he jikun ja, ye dọ Jiwheyẹwhe hun họngbo olọn tọn do nuvo.\nYe dọ olọn yin fihe jiwheyẹwhe nọ nọ bosọ to finẹ kakadoi. Mẹhe yin yiylọdọ yẹwhegan lẹ to biblu mẹ taidi Isaiya nọ saba dọho gando Ahọluduta olọn tọn go he na dlẹnkan wa aigba ji bọ Messiah wẹ na yin Ahọlu etọn fihe mi na tindo agbasa pipe he ma na ku gbede ba. susu gbagbọnọ lẹ tọn yise dọ olọn taidi nuhe yin mimọ sọn numimọ Johanu tọn mẹ,\nGigo jiwheyẹwhe tọn wẹ hinhọn.\nOlọn yin fihe yisenọ nugbo lẹpo na yi.\nAmlọn matin, na agbasa pipe wutu.\nOlọn tindo họngbo wiawe he yin bibasi po peali po.\nAliklan he yin bibasi po sika po.\nTosisa ogbẹ tọn.\nAtin to ada tọsisa lọ tọn lẹpo mẹ.\nSinsẹn katọliki yise dọ malia wẹ yin Ahọsi olọn tọn he didọ gbọn Pope Pius xii to owhe 1954.\n\nLinlẹn Malenu lẹ tọn","num_words":275,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74647.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Omobola%20Johnson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Omobola Johnson (yin jiji to azán gbanewheawetọ, ayidosun owhe 1967). E yin tovi Naijilia tọn. Eyin Dopo to mẹhe tindo oyọnẹn to azọn Tẹkinọlọji tọn mẹ, ewọ wẹ sọ yin azinponọ na ogbẹ Alliance for Affordable Internet tọn. Eyin azọnwatọ Tẹkinọlọji tọn dai to gandudu Tògán Naijilia tọn Good luck Jonathan tọn whenu.\n\nTito wehihia etọn tọn\nE hiawe to wehọmẹ International School Ibadan, bo yi wehọmẹ Alavọ University of Manchester tọn to' Electrical and Electronics Engineering. E Basi masters degree etọn to King's College to Otò London tọn mẹ. E yí Doctorate degree etọn to Cranfield University na Business Administration.\n\nAzọ́n\nOmobola yin Azinponọ na Azọnwhe Accenture tọn to Naijilia whẹpo e do lẹzun mínístà hodidọ Tẹkinoloji tọn. E bẹ azọ́n jẹeji hẹ Accenture to owhe 1985 to whenue azọnwhe lọ gbẹ yin Andersen Consulting. Omobola yin azinponọ na azọnwanu hodọhẹmẹ Tẹkinoloji tọn he yin didoai to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Omobola yin dopo to mẹhe dó Ogbẹ yọnnu WIMBIZ tọn ai to 2001. E ko yí pipa susu to kọmẹnu lẹ de to Whenue E ko lẹzun azọnwatọ Ahọlu tọn to 2011. Dopo to kọdetọn etọn lẹ mẹ wẹ Nigcomsat-IR statelite. To Whenuena e to otẹn Azọnwatọ tọn mẹ, sọha 700 azọnwanu kọmputa tọn lẹ wẹ e dohlan wehọmẹ lẹ to tito he e ylọ dọ School Access programme (SAP).\nTo Owhe 2013, Osun atọ́ntọ, Omobola na togan Good luck Jonathan Tito National Broadband Plan na owhe 2013 jẹ 2018. To osun ṣinẹnẹtọ owhe 2013, Togbo lọ dè Omobola dó otẹn anadenanutọ na azọ́n lẹunnuyọnẹn po Tẹkinọlọji bẹplidopọ Otò lọ tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1967 lẹ","num_words":323,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":77321.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Omotunde%20Adebowale","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Omotunde Adebowale David he tẹnmẹ-yinkọ etọn yin Lolo 1 yin aihundatọ po hoyidokanjitọ dé po to otò Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ yin dowatọ tito Oga Madam tọn to Wazobia 91.4FM.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wepinplọn etọn po\nOmotunde yì wehọmẹ daho to Anglican Girls Secondary School to Ìjẹ̀bú Ode. E hia owe oyọnẹn osẹn tọn to Wehọmẹ Alavọ Lagos State University tọn.\n\nAzọn etọn\nOmotunde basi aihun tintan etọn to owhe 2020 mẹ he e ylọ hosọ etọn dọ When love is not enough. Okiki Afolayan wẹ yin nukọntọ na aihun lọ. E yi tẹnmẹ-yinkọ etọn to tito dé mẹ he e yin nukọntọ na. E dọ na gbẹtọ lẹ dọ yé ni na emi tẹnmẹ-yinkọ dé. To tẹnmẹ-yinkọ he gbẹtọ lẹ yi na ẹn mẹ wẹ e dè Lolo 1 sọn. To Liyasun, owhe 2017 tọn mẹ, La Mode Magazine yíì do basi yẹdide he to weda tintan linlinwe yetọn tọn ji.\n\nNunina he e mọ yi lẹ\nOmotunde yi nunina hoyidokanji tọn he tọn ta hugan to Nigeria Broadcasters Merit Awards si.\n\nGbẹzan etọn\nOmotunde yin onọ ovi enẹ tọn, sunnu atọn po yonnu dopo po. E ma tin to opọ́ po asu etọn po ba.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":227,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61902.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Omowumi%20Akinifesi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Omowumi Akinifesi yin ajọwatọ́ otò Naijilia tọn dé podọ afọzedaitọ nukunpedo lẹdó Ayimatẹn Awọnlin tọn go tọ dé wẹ e yin ga.\n\nVuwhenu po wehọmẹ etọn po\nViyọnnu anadenanutọ́ akuẹsẹdotẹn daho otò Naijilia tọn dai tọn wẹ e yin. Akinnifesi yin jiji to azán ẹnẹtọ, Awèwèsun owhe 1986 tọn to awọnlin, ṣigba e zan vuwhenu etọn to otò Sierra Leone tọn mẹ whẹpo do lẹkọ do otò Naijilia tọn mẹ po whẹndo etọn po. E yì wehọmẹ daho Queen's College Yaba tọn fie e mọ gigopanamẹnu susu yí te to anazọn etọn lẹ mẹ.\nTo owhe 2008, Akinnifesi fó wehọmẹ alavọ University of Lagos tọn. To 2012, e yí gbedewema daho to nupinplọn gando nukunpipedo ninọmẹ lẹdo tọn go mẹ, Aṣọ́dido po nukunpipedego po to wehọmẹ daho Kings College to London.\n\nAzọn etọn lẹ\nTo 2005 whenuena Akinnifesi to owhe fọtọnnukunatọ̀n dó, e yí jẹgbakún viyọnnu he yọnwhanpẹ hugan to otò Naijilia tọn mẹ tọn (Most Beautiful Girl in Nigeria), to owhe dopolọmẹ, ehe hùn dotẹnmẹ dote na ẹn nado yin afọzedaitọ Naijilia tọn to China to whenue yé jlo na dè mẹhe yọn whanpẹ hugan to aihọn lọ blebu mẹ. To otò China tọn mẹ, e kọnawudopọ́ to atín didó na ahọlududu otò China tọn.\nAkinnifesi zé otẹn awetọ to wedudu adà Naijilia tọn he yé ylọ dọ Strictly Come Dancing Celebrity Takes 2 tọn mẹ whẹpo do bẹ azọ́n haṣinṣan gbẹtọ lẹ tọn Public relation po ajọ̀ gbẹtọ whíwhéjó nado gọalọ to hunwhẹ nuwiwa tọn lẹ whenu Usher-hiring business he nọ yin Elle Poise.\nAkinnifesi ko yin pipa to azọ́n aṣa wunmẹwunmẹ didetọn tọn to ojlẹ ehelẹ mẹ, bọ to 2011, yè na ẹn gigo dé to hunwhẹ gigopanamẹnu tọn he yé ylọ dọ Allure Style Awards. To 2016, Akinnifesi hùn ajọ̀họ abọ wunmẹ etọn tọn he yin Omowunmi.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":335,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":83505.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Omowunmi%20Akinnifesi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Omowunmi Akinnifesi yin Naijilia-nu bo yin yọnnu ajọwatọ podọ nukunpedo wiwejininọgan po na Awọnlin.\n\nBẹjẹeji podọ wehiha etọn po \nOviyọnnu po anadenanutọ akuẹ bẹyi tọn hoho de he yinkọ etọn no yin Ọmọwunmi Akinnifesi yin jiji to azán ẹnẹtọ osun wiawetọ owhe 1986 to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. E zan gbẹzan bẹjẹeji etọn to otò Sierra Leone whepo do lẹkọyi owhé etọn to otò Naijilia tọn podo whẹndo etọn po. E yi wehọmẹ Queens College, Yaba fihe e mọ nunina yi te na nudida sin azọ́n etọn. To owhe 2008 Akinnifesi tọ́n wehọmẹ daho awọnlin tọn mẹ podo owe hi dohi dọ eyinukon to nuyinyonen gbemele podo tito basinanu ledo tọnto 2012 Akinnifesi tindo lebla podo nusisodi dohametọ podo nukunpedo nugotọ sọn kings College\n\nNuyiwa\nTo 2003 oviyọnnu fọtọnnukunatọnmẹvi Akinnife tọn ze agba tintan whanpẹ yinyọnẹn tọn to Naijilia podọ e mọ lẹblanulọkẹyi lọ nado sọawuhia di tovi yọnnude na oto etọn to China to [[owhe] enẹ mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1986 lẹ","num_words":187,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":93520.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Omu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Omu tin to kanlin he nọ zlọn lẹ mẹ. Omu asi nọ saba jẹ do kanlin he ohun etọn nọ gblọ lẹ ji. To whenue e jẹ do kanlin mọnkọ de ji, e nọ gbọ́n ohun kanlin lọ tọn bo nọ gọ otán etọn do filọ. Otán etọn nọ gọna owan flinflin he ma sọgan yin mimọ lẹ.\n\nNududu po vijiji etọn po\nOmu asu po asi po nọ saba du kavi nu vivi vounvoun tọn lẹ. Na Omu asi lẹ, ye dona nu ohun whẹpo do penugo bo do azin lẹ. Osin he kudiho mẹ wẹ e no do azin etọn lẹ do. Finẹ wẹ e dona nọ, kakajẹ ojlẹ he mẹ e na fle te.\n\nAligiglọnna Omu to fininọ lẹ\nAliho voovo wẹ tin nado glọnalina Omu to fihe gbẹtọ lẹ nọ nọ.\nGbọn Omuhunu zinzan dali.\nGbọn hinhẹn lẹdo lọ mẹ do wiweji.\nGbọn aligiglọnna diho po osin dihonọ lẹ po sọn whegbe.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":168,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70447.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/One%20Million%20Boys","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"One Million Boys yin tẹnmẹyinkọ hé ogbẹ ajotọ tọn delẹ nọ yizan to azọn ajojijẹ yetọn tọn whenu to Awọnlin po lẹdo etọn lẹ po mẹ. To bíbẹ whenu to Ajegunle he tin to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ wẹ yé dó ogbẹ dé dibla yi sunnu oko (20) tọn te nado hoavùn sọta mawadodo he to jijọ to lẹdo lọ mẹ. Sigba hagbẹ delẹ sọn ogbẹ lọ mẹ zan dotẹnmẹ lọ nado jẹ nù ylankan lẹ taidi ajojijẹ, zanhẹmẹ gannugannu po, awugblenamẹ po daanu dèvo lẹ po wa ji.\nSinimọto he hosọ etọn nọ yin 1 Million boyz yin didetọn gándo ajojijẹ po nuwiwa yetọn lẹ go.\nTo azan ṣiẹnẹtọ Kọyànsun, owhè 2012, gbẹtọ diblayi kàntọ̀n-awo (130) wẹ yin wiwle gbọn ponọ Awọnlin tọn lẹ dali whenue yé to danúwatọ́ lẹ wle to lẹdo Apapa po Ajegunle po tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":151,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":86553.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Onilude%20Olusegun%20Adeniran","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Onilude Olusegun Adeniran Teliat (mẹhe yin jiji to azán tintan osun ṣiatọ̀ntọ owhe 1966 tọn) yin jiji do Ahovikoh to tòpẹvi Gbagli tọn mẹ he to Aimatẹn Awọnlin tọn mẹ to tògbo Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ sọ yin Azinponọ na Gandudu Dokọtọn Gbagli tọn to alọnu din.\n\nTito wehihia tọn etọn\nE yì wehọmẹ bẹjẹeji tọn etọn to Answer-ur-deen Primary School sọn Owhe 1972 jẹ 1978. Enẹgodo e yì wehọmẹ daho Baptist Boy's High School to Abeokuta he tin to Ayimatẹn Ogun tọn to togbo Naijilia tọn mẹ nado yi hiawe to wehọmẹ daho to 1979 jẹ 1984. Todin, e yì Male Comprehensive High School, he to Igbesa to Ayimatẹn Ogun tọn fihe e bayi zepọn etọn godo tọn to wehọmẹ daho te, yedọ WAEC examination to 1984. Mọdopolọ, Olusegun Onilude yì Adeniran Ogunsanya College of Education to Ijanikin fihe e yí Gbedewema (NCE) tọn etọn te. Enẹgodo e yì wehọmẹ Alavọ tọn Ogun State University he to Ago-Iwoye, finẹ wẹ e yí gbedewema etọn tintan te to wepinplọn Ajọwiwa mẹ te to owhe 2002 mẹ. Na e yiwanna nupinplọn wutu, e zindonukọn bo yi Wehọmẹ Alavọ tọn University of Lagos to Ojo fihe e yí gbedewema titengbe te to Núpinplọ́n gándo Public Administration (MPA) po gbedewema titengbe devo po to nupinplọn gando wepinplọn go, enẹ wẹ Education Management (M.Ed) to owhe 2009 po 2013 dile yé bọdoyedegodo.\n\nWhẹndo etọn\nOlusegun Onilude dó asi po ovi lẹ po.\n\nAzọ́n etọn\nTo whenuena Olusegun Onilude bẹ azọ́nwiwa nado penukundo ede po whẹndo etọn po go, e bẹjẹeji taidi nuplọnmẹtọ de to wehọmẹ dokọtọn he yin Luwasa High School, to Ijede-Ikorodu to owhe 1989 mẹ. To 2001 yé dèe hlan Community Secondary School, to Ojo. Yé sọ dèe nado penukundo wepinplọn go to gbagli, enẹ wẹ nado mọdọ wepinplọn yí dó ganji to Ablọde Gbagli tọn mẹ to 2005. Vivẹnudido etọn po azọ́n yinyọnẹn etọn po zọn bọ e vọ yín dide whladopo dogọ nado yin wekantọgán na nukunpipedo wepinplọn Ablọde Gbagli tọn go to owhe 2011 tọn mẹ.\n\nTonudidọ etọn\nTo 1998 wẹ Olusegun Onilude bẹ tonudidọ jẹeji to whenuena e lẹzun gbẹvi Avunhihona gandudu midedenu tọn, yedọ Ogbẹ Alliance for Democracy tọn. E sọ wa yin ogbẹvi ACN tọn to owhe 2011 tọn mẹ, to whenẹnu wẹ ogbẹ lọ dee nadó yi nọte na Gbagli to sẹndoaiwhe Federal Constituency tọn mẹ. E yin yinyọnẹn ganji na nugopipe etọn nadó bẹ gbẹtọ lẹ pli to tonudidọ lẹnu Gbagli tọn mẹ. Enẹwẹzọn bọ e do yin dide taidi Azinponọ na mẹbẹplitọ tohodọtọ lẹ tọn to vobibla he wa aimẹ to 2015 mẹ to Aimatẹn Awọnlin tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1966 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":516,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72235.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Onyeka%20Ibe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Onyeka Ibe (yin jiji to azán 29, Zósun, owhe 1971) yin anazọnwatọ otovi Naijilia po Amelika po tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":26,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.276,"stopwords_ratio":0.038,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":47546.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Os%C3%B3%20Everest","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Osó Everest wẹ yin osó he yiaga hugan to aigba ji. E sinai dó dogbo otò China po Nepal tọn po ṣẹnṣẹn, bọ agayiyi etọn yin 8,848.86m (29,031.7ft). Lehe e yiaga sọ yin lila to mandẹnmẹ to owhe 2020 gbọn aṣẹpatọ otò China po Nepal tọn po dali.\nAgayiyi osó Everest fọn ojlo osó hẹtọ numimọnọ susu po osó hẹtọ devo lẹ tọn po, ye sọ dovivẹnu nado hẹ eji. Osó ehe tindo aliho tangan awe he ye nọ gbọn nado hẹ eji. Aliho tintan pannukọn huwaji to Nepal he ye nọ ylọ dọ aliho he sọgbe lọ, enẹwẹ standard route, podọ aliho awetọ tin to agewaji to otò pẹvi Tibet tọn to otò China tọn mẹ. Sọ le etlẹ yindọ aliho he sọgbe lọ, standard route ma tindo nuhahun sinsiyẹn susu nado hẹ osó lọ ji, owù susu wẹ tin to aliho devo lẹ gbigbọn nado hẹ eji ji taidi;jẹhọn sinsiyẹn, osin ago po nuhahun devo lẹ po. Kaka dó jẹ owhe 2019, gbẹtọ he sọha yetọn hugan 300 wẹ ko kú to osó Everest tọn lọ ji. Osó hẹtọ sọn otò Brítánì tọn mẹ lẹ wẹ yín omẹ tintan he yin kinkandai dọ yé tẹnpọn nado hẹ́ osó lọ jẹ vivọnu.\nTo whelọnu otò Nepal tọn ma nagbe jonọ lẹ nado biọ otò yetọn mẹ, ehe wẹ zọn bọ osó hẹtọ sọn Brítánì lẹ dó gbọn aliho he tin to Tibet to otò China tọn mẹ. To owhe 1921, osó hẹtọ Brítánì tọn lẹ tẹnpọn bo sọ hẹ osó lọ jẹ agayiyi 7000m (22,970ft) to agewaji.\nTo owhe dopo godo to 1922, osó hẹtọ lọ lẹ sọ dovivẹnu bo yi àga hugan dai tọn, sọha agayiyi tọn he yin 8,320m (27,300ft). Ehe wẹ whla tintan he gbẹtọ depope na hẹ aga yi jiyiyi he hugan 8,000m (26,247ft).\nTo owhe 1924, onu dabla dé jọ to osó Everest tọn lọ hihẹ whenu, bọ sọ yin nù mamọdona dé kaka jẹ egbehe. George Mallory po Andrew Irvine po basi tẹnpọn godo tọn nado hẹ osó lọ jẹ vivọnu to azan ṣiantọntọ Ayidosun owhe 1924 tọn, ṣigba yé omẹ awelẹ ma lẹkọ kavi jẹte sọn eji. Ehe biọ nudindọn susu dọ e sọgan yin yewlẹ wẹ omẹ tintan he na hẹ osó lọ ji jẹ vivọnu kavi é ma yin ye lẹ.\nTenzing Norgay po Edmund Hillary po zin gbejizọnlin tintan he otò na aṣẹ nado hẹ osó Everest tọn lọ ji to 1953. Yé gbọn aliho he sọgbe standard route he tin to Nepal. Norgay ko hẹ osó lọ jẹ agayiyi 8,595m (28,199ft) to owhe 1952, whenuena ewọ po hagbẹ etọn he tọn sọn oto Swiss tọn mẹ lẹ po hẹ osó lọ ji.\n\nTenzing po Hillary po tindo kọdetọn dagbe to owhè 1953\nTo owhe 1953 tọn mẹ, osó hẹtọ Brítánì tọn lẹ lẹkọ dó Nepal na wla ṣiẹnnẹtọ po nukọntọ yetọn John Hunt po nado hẹ́ osó lọ jẹ vivọnu. Hunt dè osó hẹtọ awe Tom Bourdillon po Charles Evans po. Ye hẹ osó lọ ji bọ é po pẹde, 100m (330ft) na yé ni do jẹ vivọnu osó lọ tọn to azan koatọnnukundopotọ (26) osun atọ́ntọ́ (5) owhe 1953, ṣigba yé lẹkọ na yé bà jẹhọn po nado gbọ wutu.\nTo azan awe godo, Edmund Hillary he tọn sọn otò New Zealand tọn mẹ po Tenzing Norgay he tọn sọn oto Nepal tọn mẹ hẹ osó lọ jẹ vivọnu to ògán widopoda (11:30) azan gban ewhè dopo, osun atọ́ntọ́ (5) owhe 1953. Owhè pẹde godo, Tenzing dohia dọ Hillary whẹwhẹ wẹ se afọ etọn dó vivọnu osó lọ tọn jẹnukọnna emi. Yé nọte bo dè fọto whẹpo do jẹte. To whenuena linlin lọ jẹ otó ahọsi Elizabeth awetọ oto Brítánì tọn mẹ, e dọdọ yé ni yin gigopana.\n\nYinkọ devo he osó Everest nọ yin lẹ\nYinkọ Everest tọn to Tibet sin gbe mẹ wẹ Qomolangma he zẹẹmẹ dó onọ wiwe. Yinkọ ehe yin kinkandai whla tintan to ogbè China tọn mẹ to 1721 to whenue Emperor Kangxi Qing China tọn to gandu.\nYinkọ devo he osó lọ nọ yin lẹ to ogbè China tọn mẹ wẹ Shèngm ǔ Fēng (Holy Mother peak), Deodungha (Holy Mountain). Ṣigba yinkọ ehelẹ ko yin dide sẹ to 1952.\nTo bẹjẹeji owhe 1960 tọn, otò Nepal tọn pa yinkọ dè na osó lọ dọ Sagarmāthā kavi Sagar-martha. Yinkọ lọ zẹẹmẹdo tatọ agahomẹ tọn. Sagar’' yin agahomẹ bọ māthā yin ota to ogbè Nepal tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":873,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.002,"special_characters_ratio":0.268,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":62218.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Os%C3%B3%20Kilimanjaro","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Osó Kilimanjaro Yín zẹẹmẹ basina taidi osó sisẹnọ dé, to otò Swahili tọn mẹ e nọ yin yiylọdọ Osó Kaiser-Wilhelm-Spitze, E yin Osó dé to agewaji whezẹtẹn tọn to otò Tanzania tọn mẹ. Kilimanjaro yin osó he yiaga fiofio hugan osó susu devo lẹ lẹdo aihọnpe. E yiaga sọ̀ mita 4,600 kavi afọpa 5,000 sọn dodonu kakajẹ fifónu agayiyi etọn tọn to mẹyugbeji. To nudi sọha 5895 afọpa tọn mẹ kavi afọpa 193,440 tọn mẹ, e nọ do ohia nupọnhlan tọn hia to nuhe lẹdo e lẹ mẹ taidi mẹpọnnu nkọ tọn. Diblayi kanweatọ́n to kanwekoji (85%) nkọtọn osin-agó tọn nọ ṣinyọn Kilimanjaro ji bo nọ bui sọn osun aotọ mẹ to owhe 1912 kaka jẹ osun ṣidopotọ owhe 2011 tọn. Kilimanjaro sọ vọ yin osó whanpẹnọ dé to osó lẹ mẹ he nọ wu jẹgbonu, godo tọn he e wujẹgbonu, e wujẹgbonu to owhe fọtọ́n-kanweko(100,000) lẹ die wayi. kilimanjaro tindo agayiyi 5,895 tọn.\n\nAgayiyi po yọnnayizan jẹhọn tọn po \nAli voovo ṣidopo wẹ tin he yè sọgan gbọn do hẹ́ oṣó Kilimanjaro ji: Lemosho, Machame, Marangu, Umbwe, Rongai po Northern Circuit po. \nTo whenue e yindọ vogbingbọn daho tin to ali voovo lọ lẹ ṣẹnsẹn, ali devo lẹ tin he bọawu nado gbọn do hẹ́ osó Kilimanjaro ji, podọ finẹ wẹ osóhẹtọ he ma ko tindo numimọ susu lẹ nọ gbọn nado hẹ́ eji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":248,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64522.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Os%E1%BA%B9nsisa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Osẹnsisa wẹ nado yi osẹn dó dé yẹdide dé kavi nado sanudo Ohọ, Ado, kavi Ògán de nado hẹn ẹn yọnwhanpẹ. Osẹn wunmẹwunmẹ wẹ tin bọ yé nọ yi dó sanu, delẹ to emẹ wẹ osẹn osinọ, osẹn aminọ, po osẹn odẹnọ dé po. Nudetọ delẹ nọ zan wekantin, devo lẹ sọ nọ zan Akan podọ ga wekannu devo lẹ. \n\nYẹdide je yọnwhanpẹ lẹ mọ saba yin zizesẹdo yẹdidehọsa lẹ taidi dehe ye bọ ylọdọ National Gallery to London po Louvre po to Paris fie yẹdide he diyin hugan to aihọn lọ blebu mẹ yin tẹ, yẹdide lọ wẹ yé nọ ylọdọ Mona Lisa. Leonardo da Vinci wẹ yinkọ mẹhe de yẹdide lo ton mọ yin.\nYẹdide se sẹdotẹn wunmẹwunmẹ lẹ wẹ yin lẹdo aihọn pé bọ yẹdide he ye yi osẹn dó doaṣọna lẹ tin to ye mẹ.\nVogbigbọn tin to nudide po Yẹdide po mẹ. Nudide lẹ nọ dó lehe nude tin te do hia, ṣigba Yẹdide lẹ nọ dó nujọnu yinyin nudide de tọn hia. Enẹwẹzọn bọ ni azọn ma fo to Yẹdide deji ema nọ yọnwhanpẹ nado pọn. \n\nAzọn debọdodego Ẹnẹ wẹ nọ yin wiwà whẹpo Yẹdide de do nọ yọnpọn:\n\nAwuwiwle: Osẹnsatọ he nọ yi osẹn dó dé yẹdide dé nọ wleawuna owhlẹ daho de,bo nọ yi osẹn wéwé dó sa ẹ. Enẹgodo e nọ jo e dó bọ e nọ hu ganji. Osẹn wewe lọ nọ hẹn yọnbasi na nupọntọ lẹ nado mọ whanpẹ yẹdide lọ tọn ganji.\nNumima: Nado yi osẹn dó dé yẹdide dagbe de, owhlẹ daho lẹ nọ yin mima dó tẹnmẹ voovo po nukantin dé po nado sa sẹndo fi voovo lẹ na eni dó yọnpọn.\nOsẹnvọsado osẹn ji: Todin osẹn sinmẹ wunmẹwunmẹ lẹ nọ yin sisa dó yedelẹ ji nado hẹn yẹdide lọ wá aimẹ. Bọ todin yẹdide ko to sisẹpọ nujọnu de.\nNujijlado tẹnmẹ: Fi ehe wẹ nọ hẹn azọn he su hugan to azọn lọ lẹ po mẹ, na fi wẹ yẹdide lọ nọ yin vivọjlado te bọ e dó nọ yọnpọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":355,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":75064.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ot%C3%A0ngblo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Otàngblo nọ dlẹnalọdo bẹplidopọ otàn voovo he ma do dodonu nugbo de he gbẹtọgun lẹ nọ dọ kavi nupinplọn gandọ otàngblo mọnkọ lẹ go. Lẹdo otàn lọ tọn he nọ basi zẹẹmẹ jọwamọnu, otàn po nuyiwa lẹ po. E sọgan sọ dlẹnalọdo nupinplọn gandọ otàngblo mọnkọ go. Otàngblo yin otàn he ma yin nugbo. E zẹẹmẹdo dọ e na gbẹ yin zẹẹmẹ basina. Otàngblo sọgan yin yọyọ kavi hoho. Kandai sọgan nọ ma tin dọ e ji, sigba ada delẹ to otàngblo mẹ sọgan yin nugbo. E sọgan yin yinyọnẹn eyin mẹho de pintan lọ na yọpọvu lẹ. Otàngblo delẹ nọ bẹjẹeji taidi otan nugbo ṣigba dile gbẹtọ lẹ to didọ bosọ to vivọdọ nude lẹ sọgan yin didiọ to emẹ, enẹ nọ zọn bọ nugbo lọ ma nọ họnwun ba. Nudẹlẹ sọgan ko yin didiọ gbọn nuṣiwa dali kavi nado hẹn fọnjlodotenamẹ wutu. Aṣa lẹpọ wẹ tindọ otàngblo etọn. Otàn he gando Glẹki po yẹwhẹ Lomu tọn po go yin otàngblo. Gbẹtọ lẹ no tindo yise to nujijo hoho lẹ he gando nudida po kanlin po go. Di apajlẹ, yẹwhe greek ton Zeus tindo huhlọn do hinhọn ji. Whedepope he yewhe Zeus jlo nude, e nọ zan nudida delẹ nado do huhlọn etọn hia. Modopolọ, sogbẹ hẹ otàngblo Hindu tọn. Hẹvioso wẹ yin homẹgblẹ India tọn, yèdọ ogan yẹwhe lẹpọ tọn, Azọnwanu huhlọnnọ etọn daho lọ we Hẹvioso, e yin didọ dọ mẹdepopẹ ma sọgan họngan to whenue e zan azọnwanu ehe do pehẹ mẹde. Devo wẹ yẹwhẹ Egipt tọn, Atum he yin didọ dọ ewọ wẹ da nulẹpo to wẹkẹ lọ mẹ.\n\nNuhe otàngblo bẹhẹn lẹ \n\nAṣa lẹpo wẹ tindo otàngblo yẹtọn sọn ojlẹ dindẹn die, nupinplọn gando otàngblo go bẹ nususu hẹn taidi otàn hoho lẹ sinsẹn, otàn do lehe ogbẹ lọ wa aimẹ gbọn po nudida tintan lẹ po. Otàngblo nọ tindo huhlọn po nuyiwadomẹji he sinyẹn taun enẹ lọ wẹ na ko yin whẹwhinwhẹn he wutu e do gbẹ nọ tin to aimẹ dile ojlẹ lẹ to yiyi, to whedelẹnu e nọ yi owhe fọtọn lẹ. Nuhe tin to e mẹ tintengbe wẹ yin yẹwhe po huhlọn jowamọ gbẹtọvi tọn. To lẹdo delẹ mẹ, nujijọ he ko wayi, otàn hoho lẹ nọ zọn bọ ye nọ pọn otàngblo di nugbo.\n\nPọndohlan otàn lẹ tọn do otàngblo ji \nNa nugbọ tọn otàngblo nọ yin pinpọnhlan taidi nuhe ma jọ, tanpintọ lẹ lẹndọ otàngblo gando nujijọ he ko wa yin ṣiṣakadopọ po ohia sinsinyẹn he tindo zẹẹmẹ lẹ po, kavi ko yin didiọ, kavi ko yin tẹnsẹna dile ojlẹ to yiyi. Aliho dopo nado lẹnnupọn do otàngblo ji wẹ nado pọn otàngblo hlan di lalo.\n\nDodinnanu dogọ lẹ","num_words":458,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80346.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ot%C3%B3","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Otó yin awutugonu agbasa tọn he nọ zọn bọ kanlin podo gbẹtọ po nọ senu. Gbẹtọ lẹ po kanlin asi lẹ po nọ saba tindo otó nujọnu tọn. \n\nOtó nọ wazọn to whenue nude yin didọ do nuvo otó lọ tọn mẹ. Nudidọ ehe nọ yin sisẹdo apọnmẹ nado wazọn dopọ.\n \nAda otó tọn delẹ nọ yin ṣiṣakadopọ po nẹgbehu kanlin asi tọn delẹ po. Otó sọ nọ yin yiyizan to aliho devo mẹ. Ajanaku meyuugbeji tọn nọ yi oto daho yetọn do nọ falanmẹ na yede to whenue yozo tin. Mọwe, kanlin devo lẹ nọ yi otó yetọn do nọ basi ohia na yedelẹ.\n\nHosọ devo\nOtó homẹ tọn.\n\nAlodlẹndonu lẹ","num_words":117,"character_repetition_ratio":0.037,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70139.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Owanari%20Duke","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Onari Duke yin whẹyidọtọ Otò Naijilia tọn dé bosọ yin asi na Donald Duke.\nEwọ wẹ Azinponọ na board of Dizengoff Nigeria podọ non-executive director to United Bank for Africa po.\nDuke tọ́n po LLB Hons po to Wehọmẹ Alavọ Ahmadu Bello tọn to owhe 1983 mẹ bosọ yi Wehọmẹ osẹn tọn to Awọnlin to Otò Naijilia tọn mẹ to owhe 1984 mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":83,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70725.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Owanyi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Owanyi yin bẹplidopọ numọtolanmẹ po nuyiwa tọn po he nọ do ojlo sinsinyẹn he ye tindo na mẹde kavi nude hia. Owanyi nọ dekọntọn do họntọnjiji mẹ, enẹgodo, alọwle to whenue zanhẹmẹ nọ bọdego. Mẹde sọgan sọ tindo ojlo na họntọn kavi whẹndo.\n\nOwanyi tẹnmẹtẹnmẹ\nOwanyi tẹnmẹtẹnmẹ wẹ tin. owanyi na mẹdetiti tin, owanyi na jiwheyẹwhe tin podọ owanyi na nude poun tin. Họntọnjiji yin dohia owanyi tọn he sọgan gbakija to nukun whiwhe mẹ gbọn gbemanọpọ de dali.\n\nOwanyi po Agbasalilo po\nOwanyi nọ tindo nuyiwadomẹji he sinyẹn do agbasaliho po dagbemẹninọ poji, etomọsọ mdelẹ ma nọ tindọ numotolanmẹ owanyi tọn.\n\nWeda lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":112,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.191,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52950.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Owe%20Awh%C3%A0n%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Owe Awhàn Tọn (孫子兵法) yín nukìnkán awhànfuntọ hòhò chinese tọn. E yín kínkàn gbọn Sun Tzu dalì, ogán podo nukọnto awhànfuntọ de. Wekínkán bé hẹn, wétá dẹ nọ ohò gándọ awhan gọ hẹn. Owe lọ ko yin kinkan sọn owhe 2500 diẹ. Owe Awhàn Tọn yin dopọ tọ owe he gbẹ tin to aime alonu. To tintan whenué yin kinkan do ọba he yin linlin dẹ jì, bọ nọ yin hìahìa gbọn tonudọtọ, wehomeví, pọ nukonto awhànfuntọ lẹ̀ dalì. ledogbedevomẹ́ etọn tintan yin tọ japan po korea po mẹ. Enegọdọ eyín lilẹdọ french to owhe 1772 gbòn jean joseph marie Amioe. E yin lilẹdo Glẹnsigbe tọn mẹ gbọn Lionel Giles to owhe 1910. The Art of War yin lilẹdo ogbe Russian tọn mẹ tọ owhe 1950.\n\nOsen lẹ didiọ \nTo whenue sun Tzu kan Owe Awhàn Tọn, E ma yin owe tintan he dọho do awhàn ji. E yi nudelẹ son Owe Awhànfuntọ Anadenunatọ gbọn Chun Cheng dali. Chun Cheng sin wema ehe ma yin yinyọnẹn sọmọ to egbehe na e ma yin mimọ. Awhàn wẹ yin aihundida lanmeyiya gbẹtọ nukundeji lẹ tọn. Sun Tzu gbẹ nado pọn awhàn di aihundida lanmeyiya tọn. Ehewutu e diọ osẹn awhan tọn lẹ na e monukunujẹemẹ dọ awhan ma yin aihundída. Sun Tzu yise dọ whenue awhan bẹ, linlẹn lọ wẹ nado duto kẹntọ lẹ ji.\n\nDavid pehẹ Goliati\nTọ whenue huhlọn pẹvinọ pehẹ huhlon dahonọ. Nuyọnẹn Sun Tzu tọn nọ wazọn bonọ gọalọ. David po Goliati po yin otàn Biblu tọn de he mẹ omẹ pẹvi de po huhlon pevi po yi pehẹ awhanfuntọ azọnyọnẹnto de. David zan azọnwanu he ye ma lẹn de do gbawhan Goliati tọn. Owe Awhàn Tọn yin alọkẹyi gbọn Mao Zedong taidi nuhe gọalọ na ẹn nado duto Chiang kai-shek to awhan Chinese tọn whenu.\n\nDodinnanu dogọ\n\nWhenuho\nOwe lẹ","num_words":334,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":77267.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Owhe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Owhe dopo yin azán 365. E nọ yin ojlẹ de na aihọn lọ nido lẹdo owhè lọ blebu whlà dopo. E nọ bẹjẹeji to azán tintan osun alunlun tọn mẹ bo nọ fó to azán gban-nukundopotọ osun Awewe tọn mẹ.","num_words":41,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72497.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Owh%C3%A1n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Owhán yin azọnwanu hohowhenu tọn he nọ yin yiyizan na awhan. E nọ yin yiyizan nado sọ́ nude. owhán delẹ tin he nọ pẹn taun bọ delẹ tin he nọ fua. Awhanfuntọ osọ́nọ lẹ wẹ nọ saba zan owhán to awhangbenu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":44,"character_repetition_ratio":0.124,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.216,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":74829.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Owh%C3%A9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Owhé yin ohọ he nọ yin gbigba na gbẹtọ lẹ nido nọ nọ e mẹ. E nọ yin ohọ gbigba tẹgbẹ tọn de. E ma nọ bọawu nado gbaẹ hanyan podọ nado yin tẹnsẹna taidi ava he yin dido nado nọ e sa. Mẹhe matindo owhé nọ yin pinpọnhlan taidi mẹhe matindo fibẹtado. Owhé kavi Ohọ nọ tindo wunmẹ voovo kavi awusọhia voovo. Delẹ nọ whe bo sọgan yin họnudopo kavi klo bosọ tindo họnususu. Ohọ delẹ nọ yin gbigba pedo devo go.\n\nWunmẹ voovo owhé tọn lẹ\n\nOwhé he yin klandovo\nTo oto taidi Amẹlika, Canada, Australia po New Zealand po, susu whẹndo tọn lẹ nọ nọ owhé he yin kinklandovo na owhé devo lẹ sigba bo sẹpọ tohomẹ bosọ nọ tindo aliho he yọn ganji. To oto devo lẹ mẹ, etlẹ yin Europe, nado tindo owhé mọnkọ ma nọ bọawu adavo mẹlọ yin adọkunnọ ganji, ehe lọ wẹ nọ yin ojlo mẹlẹpo tọn.\n\nOwhé to lẹdo wamọnọ tọn lẹ mẹ\nTo oto wamọnọ tọn lẹ susu mẹ, susu gbẹtọ lẹ tọn nọ nọ họnudopo mẹ. Ye nọ saba zan adado dopo to pọmẹ, bo nọ da nududu yetọn lẹ to gbangba. Owhé ehelẹ nọ yin gbigba po azọnwanu zanpo lẹ po taidi ogan hoho,nuhe mẹdevoko zan kavi panu zanpo lẹ.\n\nHọnmẹ\nHọnmẹ nọ yin owhé he nọ yin gbigba na gbẹtọ taidi Ahọlu lẹ kavi Ahọsi po Adọkunnọ lẹ po. Họnmẹ nọ saba yin owhé Ahọvi lẹ tọn. Dopo to họnmẹ he diyin to aihọn lọ mẹ wẹ Họnmẹ Buckingham tọn to London.\n\nAzọnwanu họgbigba tọn lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":270,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71520.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ow%E1%BB%8D%CC%81","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Owọ́ yin dopo to nududu dé he gunnu lẹ yinwanna taun bo nọ du ganji lẹ mẹ. Gbado mẹ wẹ yé nọ dé owọ́ sọn, ehe dohia dọ gbado he hú ganji wẹ nọ yin yiya bo dé dopodopo etọn bo ze yi omọ̀mẹ na lili, eyin e ko yin lili po godo, e nọ wa lẹzun nuhe gunnu lẹ nọ ylọdọ lifin.\nLifin ehe wẹ nọ yin yiyizan nado da Owọ́.\n\nLehe e nọ yin dídá gbọn\nOnu tintan he na yi adò ji wẹ osin, enẹgodo mi na jodo na nukun-whiwhe kleun dé na e nido hunzo ganji, enẹgodo mi na ba lifin lọ pẹvide dó agban he sọgan hẹn osin dé mẹ bo ba osin fifa dó e ji bo na hò koko etọn to aigba. Todin mi na ze wọdatin kavi to hogbe devo mẹ atinpẹ bo kọn koko lọ dó osin miọnawu he to adò ji lọ mẹ bo na jẹ dindán ẹn ji po atinpẹ kavi wọdatin lọ po na ojlẹ kleun dé. Nuhewutu mi dona dán ẹn wẹ yindọ na e ni ma dó dó ago lẹ, ojẹ̀ sọgan yin yiyi do emẹ, ehe yin nudide mẹdetiti tọn. To ojlẹ kleun dé godo, mi na dè atinpẹ kavi wọdatin lọ sẹ bo sunudo e domọ to adoji na nukun-whiwhe kleun devo na e nido fiẹsin ganji enẹgodo mí na hùn nusu sọn enu bo ba lifin devo bo dó dan ẹn ganji jẹ whenue e na sinyẹn vude bo sọgan yin dudu po nusọnu depope po. Ṣigba mẹdevo lẹ nọ jlo bibọ etọn ehe dohia dọ e sọgan yin dídá dó bibọ kavi dó sinsinyẹn lọji. Eyin e nọ adò ji na ojlẹ vude bo bí ganji godo, mí na zlọn ẹn dó aigba bo kan ẹn do núdùpanu mẹ bo dunu. Ṣigba, eyin e po jẹ azan awetọ gbe è nọ lẹzun owọ́ adlọ kavi owọ̀koli.\n\nOto he mẹ owọ́ nọ yin dudu te lẹ\nGbagli\nAgbómẹ̀.\nAjá.\nPort-Novo.\nPobé.\n\nNúdùdù","num_words":338,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76692.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Oyinkansola%20Abayomi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mẹgantẹnmẹ Oyinkansọla Abayọmi he ye nọ ylọ dọ Oyinkan we ye ji to azan ṣiẹnẹtọ ọsun àtóntọ́ owhe 1897 tọn, eyin avunhona jlọ́jẹ́ Yọnnu lẹ tọn tọ de podọ avunhona mẹdekannujẹtọ de to Otogbo Naijilia tọn me. Ewọ wẹ sọ yin ògán na ogbẹ tonudidọ tọn yọnnu lẹ tọn. Nigerian women's Party (NWP).\n\nJọja whenu etọn po wepinplọn etọn po \nYe ji Oyinkansọla Ajasa to owhe 1897 to Togbo Naijiliatọn mẹ. Mẹjitọ etọn lẹ wẹ nọ ylọ �� dọ Oyinkan. E do nọvi dopo he nọ yin Akeuṣọla Ajasa. E sọ ku to whenuena e yin owhe awe mẹvi. Otọ yetọn he nọ yin Kitoye Ajasa, Ayọnuvi jiji wẹ eyín. Togbo Bilitiṣi tọn sọ yíi dó du ògán na agun de. Iya etọn wẹ Lucretia Olayinka Moore he yin Ahoviyọnsi oto Ẹgba tọn. Kofo Ademola yin mẹgandomẹgo yetọn ga. Eyi wehọmẹ yonusi lẹ tọn Girls Seminary to Ayimatẹn Awọnlin tọn to Otogbo Naijilia tọn mẹ. E yi wehọmẹ bo yi gbedewema to Young Ladies Academy he to Gyford Hall he tin to Gloucestershire to Yovotomẹ, to owhe 1909. To owhe 1917 tọn mẹ, E hiawe to Royal academy Of Music to London. E sọ nọ plọn wehọmẹvi lẹ hanjiji to Anglican Girl's Seminary. Enẹgodo wẹ e mọ mẹhe wa yin asu etọn bọ oyin etọn nọ yin Moronfolu Abayomi bọ yé wá dá yede to 1923.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":270,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":78674.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Paikoro","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn, Paikoro, yin dopo to Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn 774 he tin to Naijilia lẹ mẹ podọ e yin dopo to Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn koàtọ́n (25) he to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ lẹ mẹ.\n\nTatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Paiko tọn mẹ to nudi kilomẹtlu 25 hlan hùwaji-whèzẹtẹn tatọ́-tẹnnọ̀ ayimatẹn lọ, Minna tọn tọn.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 2,066 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 158,086 wẹ tin to finẹ to mẹhihia owhe 2006 tọn whenu; po nukúndido lọ po dọ jideji gbàn-atọ́n to kanweko ji (35%) na nọ tin to whemẹwhemẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":118,"character_repetition_ratio":0.103,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.262,"stopwords_ratio":0.034,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52043.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Papasumehatin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Papasumehatin yin atin sinsen de bo e sin gan yin mimo to agewaji otò Naijilia ton me e nọ dite sọ petlezin awagba dopo e nọ sin ẹn taun sìnsẹn e tọn nọ nọ apa mẹ apa lọ nọ dite pẹẹ de bọ sínsẹn atọn,ẹnẹ kabí atọn nọ yin mimọ to apa dopo mẹ gbẹtọvi nọ du sínsẹn e tọn nidọ sínsẹn lọ nọ apa mẹ kaka bọ e zin nidọ jẹhọn yin apa lọ na kẹnu bọ sínsẹn lọ lẹ na flẹ jaí nídọ jẹhọn yin bọ e dukosọ na onu kikẹ apa lọ tọn jẹhọn nọ ze sọyí fí díndẹn bọ e sọ nọ wu nldọ jlẹ to yiyi,na do dui ye nọ daẹ ganji bọ yè na fle flo he tin to agbasa go nẹ yè nọ yi whlakọ de go do du kabí yè ni yi dó nsọnu mẹ, IBONU LẸ nọ yí do du, UKOBI","num_words":157,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":115302.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Paracetamol","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Paracetamol (kavi acetaminophen) yin amasin he nọ yin yiyizan nado de vivẹ po. E sọ nọ yin yiyizan nado gbọ ova po tadudu po. E nọ tin to amasin depope he nọ yin yiyizan nado gbọ alinpọn mẹ dandan. \nHarmon Northrop Morse wẹ yin omẹ tintan he basi Paracetamol to owhe 1878. Amasin devo lẹ he yin bibasi po paracetamol po lẹ sọawuhia to owhe 1950 gblamẹ. To egbehe, amasin ehe wẹ nọ yin yiyizan taun po amasin devo lẹ taidi Salicylic acid kavi Ibuprofen po. To owhe 1977, Paracetamol tin to hukan amasin vonọtaun he ogbẹ WHO tọn nọ yizan lẹ mẹ.\n\nLehe e nọ yin yiyizan do gbọn\nParacetamol yin amasin he nọ tin to aimẹ whepoponu. Nuhahun lọ wẹ yindọ, gbẹtọ lẹ nọ zan amasin lọ zẹjlẹgo, na ye ma yọn lehe ye na zan ẹn do.\n\nAmasin","num_words":152,"character_repetition_ratio":0.119,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":73440.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Paris","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Paris (he sọ nọ yin yiylọ dọ \"tòdaho hinhọ́n tọn\") yin tatọ-tonọ otò France tọn bo sọ yin tòdaho he klo hugan to France. Gbiblo etọn sọ kilomita kanweko-atọ́n (105) to ada etọn ẹnẹ lẹ dopodopo mẹ podọ gbẹtọ hugan livi awè wẹ nọ nọ e mẹ. Eyin fíninọ he lẹdo e pé lẹ na yin linlẹndopọ po e po, gbẹtọ sọha he nọ nọ lẹdo Paris tọn hugan gbẹtọ livi ao.\nParis wẹ yin tòdaho he mẹ gbẹtọ su te hugan to bẹplidopọ otò he tin to Elopu mẹ lẹpo mẹ. Eyin aigba he tin to Paris lẹpo yin mimadozẹnzẹn (enẹwẹ kilomita dopo to ada etọn ẹnẹ lẹ dopodopo mẹ), gbẹtọ hugan fọtọ́n-donu-ko (20,000) wẹ nọ nọ ada dopodopo mẹ.","num_words":130,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64636.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Patrice%20Talon","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Patrice Guillaume Athanase Talon (he yin jiji to azán 1tọ Nuwhàsun 1958) yin tonudọtọ po ajọwatọ otò Benẹ tọn po. E kò lẹzun togbogan Benẹ tọn sọn azan ṣidopotọ lidosun owhè 2016.\n\nBẹjẹeji Gbẹzan etọn tọn po azọ́n etọn po\nTalon tlọn kúnkan Fọnnu lẹ tọn mẹ bo sọ yin jiji to Ouidah. E tọ́n sọn okún kanlinmọjọwatọ tọn lẹ mẹ. Otọ etọn tlọn Ouidah bọ Onọ etọn tlọn hẹnnu Guédégbé tọn mẹ to Abomey.\nE mọ gbedewema wehọmẹ daho tọn yi to Dakar, Senegal. To whenuena e yí gbedewema to nupinplọn lẹnunnuyọnẹn tọn mẹ to wehọmẹ alavọ tọn University of Dakar tọn godo, e yin dide hlan wehọmẹ agahun kùnkùn tọn National School of Civil Aviation tọn mẹ to Paris. Pọndohlan etọn wẹ nado lẹzun agahunkuntọ, ṣigba e ma sọgan zindonukọn na é gbọawupo to tẹnpọn àgbásálilo dé tọn he ye basi na ẹn to dotowhe wutu.\nTo owhè 1983, Talon lẹzun ajọwatọ nuzinzan ogle tọn lẹ tọn. To owhè 1985, e lẹkọ dó otò Benẹ tọn mẹ bo dó azọnwhe Societé Distribution Intercontinentale, SDI ai. Azọnwhe lọ nọ bẹ nuzinzan ogle tọn lẹ na azọnwhe he nọ basi sekanfun lẹ.\nTo owhè 1990, akuẹsẹdotẹn aihọn tọn wa gbèta dagbe de kọn dọ otò he to wheyihọ Aflika tọn lẹ nado sọgan nagbe tovi paa lẹ ni sọgan dó azọnwhe yedetiti tọn ai. Ehe zọn bọ yé dọna otò Benẹ tọn ni dealọ sọn sekanfun bibasi mẹ.\nTalon mọ dotẹnmẹ lọ nado dó azọnwhe sekanfun tọn atọ̀n (3) dó otò Benẹ tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹn taidi ahọlu sekanfun tọn king of Cotton na ada he e bẹ to sekanfun sìn àjọ mẹ. Azọnwhe he e doai lẹ pọn basi na ẹn na ogbẹ he e do po tonudọtọ dahodaho oto Benẹ lẹ po. Talon yin dopo to mẹhe yi akuẹ dó nọ godo na togbogan dayi tọn Thomas Boni Yayi, whenue e to wezun họn nado du togbogan to owhè 2006 po 2011 po.\nAzọnwhe etọn Benin Control họ̀ azọnwhe awe he yin oto tọn yèdọ: Sodeco to owhè 2009 po PVI po to 2011. To owhè 2011, Talon lẹzun nukunpedonugotọ na agbàn he nọ tlọn oto devo mẹ lẹ to Cotonou.\nTo owhè 2012, e họ̀nyi otò Flans tọn mẹ whenuena yè sawhẹdokọna ẹn dọ é fin akuẹ hugan livi fọtọnnukunatọn 18 million Euros hé yin takuẹ.\nOjlẹ pẹde godo, e ma sọ jẹakọ hẹ Yayi Boni ba, bo sọ yin whẹsadokọna sọ e tin to mẹhe\nto na hùn Yayi Boni lẹ mẹ. Yé jona ẹn to owhè 2014.\nTo owhè 2015, hojlawema Forbes tọn kan yinkọ Talon tọn do otẹn fọtọntọ mẹ na mẹhe dó akuẹ hugan to apadewhe Aflika sub- Sahara tọn. Sọha akuẹ etọn he Forbes zinjẹgbonu wẹ livi 400 (US $400 Million).\n\nTogbogan\nTalọn wlẹn gánzinpo togbo Benẹ tọn to ovo he yin bibla to whejisun owhè 2016. E lẹzun togbogan Benẹ tọn to whenuena e bẹ madó kande-fọtọn (55%) to ovo he yin bibla wla awetọ godo to ewọ po lizọnyizọnwatọ́ tangan Lionel Zinsou he tlọn tonudọgbẹ Cowry Forces for an Emerging Benin tọn po ṣẹnṣẹn.\n\nOtàn Gbẹzan Edetiti tọn\nTalon wlealọ hẹ Claudine Gbénagnon hé yin vijiji Porto-Novo tọn.Y e sọ ji ovì awe.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ","num_words":626,"character_repetition_ratio":0.048,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":80929.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Paulin%20Joachim","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Paulin Joachim(sọn Azan 20 zosun, owhe 1931 jẹ azan 24 abọhunsun, owhe 2012) he sọ nọ yin yiylọ dọ Paulin Joachim Branco de Souza, yin Homilomilo kantọ de, podọ Linlinnamẹtọ de he wa sọn Otogbo Benẹ tọn mẹ, e wa lẹzun tovi France tọn.\nMẹsusu wẹ yọnẹn na hodidọ po zohunhun po etọn, enẹwutu wẹ yé nọ ylọẹ dọ Linlinnametọ daho Aflika tọn (A Legend of Journalism in Africa).\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":84,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":51759.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Peju%20Ogunmola","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Peju Ogunmola yin yọnnu sinima-zọ́nwatọ dé he ko wazọn susu to sinima ayọgbe tọn lẹ mẹ to otò Naijilia tọn mẹ. \nOvi sinima-zọ́nwatọ numimọnọ Kola Ogunmọla tọn wẹ e yin.\nAsu etọn wẹ Sunday Omobolanle, aihundatọ-sinima tọn, aihunkantọ, anadenanutọ sinima lẹ tọn, podọ sinima-bayitọ otò Naijilia tọn dé. Ewọ wẹ onọ-pẹvi na Sunkanmi Omobolanle, he ewọ lọsu sọ yin aihundatọ dé ga.\n\nAjọ̀ lẹ\nTo owhe 2016 tọn, yè doyẹyigona ẹn \npo Icon Category Award, 2016 tọn po hẹ Afro-Heritage Broadcasting and Entertainment Awards.\n \n\n \n\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":108,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":33879.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Penicillin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Penicillin yin amasin huhlọnnọ de, he nọ yin yiyizan nado gbọ azọ̀n sinsinyẹn lẹ taidi azọ̀n bẹplamẹ lẹ. Amasin ehe wẹ yin tintan he yin dodinna nado gbọ azọ̀n sinsinyẹn lẹ. E yin dodinna gbọn dodinnanutọ Sir Alexander Fleming dali to owhe 1928 mẹ, ṣigba e mayin bibayi tọn kakajẹ owhe 1940. To egbehe, amasin sinsinyẹn devo lẹ ko yin bibayi gbọn penicillin dali. Amasin taidi Penicillin G, Procaine penicillin, benthazine penicillin po Penicillin V po. Amasin penicillin to whedelẹnu, e nọ yin yiyizan nado gbọ azọ̀n taidi Asamẹzọn po Opẹn gbọhlihẹ tọn po. E sọ yin yiyizan taun to wẹkẹ whan awetọ whenu. Mẹdelẹ tin he amasin lọ yinuwado to aliho agọ mẹ do ye ji. Mẹdelẹ nọ slu, nu nọ sẹn do agbasa na mẹdelẹ, e nọ bẹ avivọ pla mẹdelẹ, mẹdelẹ nọ yi afọdai whẹwhẹ. Mọdopolọ, mẹdelẹ tin he agbasa nọ hli ye taun eyin amasin lọ ma yi ye. Na azọnwiwa amasin lọ tọn wutu, e ko to\nyinyin yiyizan to dotowhe lẹ lọsu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\n \n \n\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":178,"character_repetition_ratio":0.093,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":67614.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Peter%20Scolari","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Peter Thomas Scolari (azán wiawetọ Zósun, owhe 1955 tọn jẹ azán konukunawetọ Kọyànsun, owhe 2021 tọn) yin aihundatọ sinimọto tọn he wá sọn otò Amẹlika tọn mẹ. E yin yinyọnẹn taidi, Micheal Harris to sinimọto lọ Newhart he mẹ e sọawuhia te sọn owhe 1984 jẹ 1990, podọ e sọ zan yinkọ Henry Desmond to sinimọto lọ Bosom Buddies mẹ sọn owhe 1980 jẹ 1982. Mọdopolọ e sọ sọawuhia taidi Billy the lonely Boy to sinimọto he yin bibasi to owhe 2004 he ye nọ ylọ dọ The Polar Express mẹ.\nScolari mọ gigopanamẹnu yí to owhe 2016 to sinimọto Girls tọn mẹ fie e zan yinkọ lọ Tad Horvath te. Scolari kú gbọn azọ̀n ylankan he nọ yin leukemia dali, to otò New York tọn mẹ. E tindo owhe 66.\nOwhe awè wẹ e do jẹ azọ̀n lọ na whẹpo do kú.\nScolari dà asi voovo ẹnẹ. E dà asi tintan Lisa Kretzehmar to 1981 ṣigba yé tún alọwle lọ́ to 1983. E dà asi awetọ Debra Steagal to 1986, alọwle lọ sọ tún to 1996. E sọ dà asi atọ̀ntọ́ Cathy Trien to 1998 bọ yé nọpọ́ jẹ 2004. \nOwhè 2013 wẹ e dà asi ẹnẹtọ́ Tracy Shayne te. Scolari ji ovì ẹnẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":241,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.285,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":93441.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Philippe%20Adrien","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Philippe Adrien (yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ, Awewesun, owhe 1939 jẹ azán fọtọ̀ntọ, Zósun, owhe 2021) tọn mẹ. Eyin anadenanutọ aihundida oploji tọn, aihundatọ dé podọ nukantọ aihundida flansenu dé po. Aihundatọ ehe yin yinyọnẹn na ada he e yiwa to aihundida awhanfun tọn he yin Green Harvest to owhe 1959 tọn mẹ. Adrien jẹ ahundida kan ji to vivọnu owhe 1960 tọn mẹ.\nTo owhe 1985 tọn mẹ, Adrien mọ L'atelier de Recherche et de Réalisation Théatrale.\nAdrien basi matintọ to azán fọtọ̀ntọ, Zósun, owhe 2021 tọn mẹ to whenuena e tindo owhe kan-awe-elan-dopo (81).\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1939 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":134,"character_repetition_ratio":0.085,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.265,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":38758.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Pilar%20Bardem","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"María del Pilar Bardem Muñoz (14 Whejisun 1939 – 17 Liyasun 2021) Eyin aihundatọ spain tọn podọ avunhotọ na jlọjẹ mẹ tọn lẹ. E yin jiji to Seville, Spain. E bẹ azọ́n jẹeji to 1965. \n\nE yin yinyọnẹn na ada etọn to aihun Doña Julia in Nobody Will Speak of Us When We're Dead (1995). \nBardem wẹ yin onọ na aihundatọ Carlos Bardem, Mónica Bardem po Javier Bardem po.\nBardem basi matintọ to 17 Liyasun 2021 to Madrid sọn azọn vẹgo mẹ tọn podo owhe 82 po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":116,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.288,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":69635.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Pita%20De%20Yin%20Daho-gb%C3%B3","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Pita De Yin Daho-gbó Kavi Pita I Oto Russia tọn E nọgbẹ bẹsọn azán 7tọ osun 2tọ owhe 1682 yi azán 8tọ osun 2tọ owhe 1725. E lẹzun Awhangan otò Russia tọn to azan koatọntọ osun ṣidopotọ owhe 1682 to whenue mẹdaho etọn yọnnusi he nọ yin yiylọdọ Sophia Alekseyevna ṣiawhan. To owhe 1697, E dla Oto Elọpu tọn pọn bo basi dide dọ otò Russia tọn dona tindo mima to nuwiwa Ohu ji tọn lẹ mẹ. E ze dodonu fihe agban he nọ gbọn Ohu ji lẹ na nọ yin bibẹ do podọ tọjihun dahọ glitẹn he no yin yiylọdọ St Petersburg he wa lẹzun tatọ-tonọ otò Russia tọn to owhe 1711. E diọ tito otò Russia tọn gbọn osẹn yọyọ lẹ didoai nado hẹn otò lọ zun egbezangbe tọn. Ahọvi Alexander Danilovich Menshikov wẹ yin họntọn vivẹ Awhangan lọ tọn, Sigba e wa e wa yin winyando na nutindo oto lọ tọn finfin wutu.\n\nAwhan\nAwhan he oto Russia tọn fun to whenue Awhangan Pita to anadenaẹn lẹ die: \nAwhan sinsinyẹn Turkish tọn: To awhan ehe mẹ Oto Russia tọn funawhan hẹ Awhanpa Ottoman tọn bosọ dudeji.\nAwhan sinsinyẹn whezẹtẹn tọn: Oto Russia tọn funawahan hẹ Oto Sweden tọn to awhan sinsinyẹn whezẹtẹn whenu. To owhe 1700, Oto Saxony, Denmark po Russia po nọpọ do pehẹ oto Sweden tọn po. Oto Sweden tọn pehẹ oto Russia tọn bọ avun bẹ, Awhan ehe lọ yin yiylọdọ Avun Poltava tọn. Oto Russia tọn du to awhan lọ ji, ṣigba, susu to awhanpa Oto Sweden tọn, etlẹ yin Ahọlu yetọn, Enẹ wẹ Ahọlu Charles xii oto Sweden tọn họn \n \n\n \n \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":326,"character_repetition_ratio":0.104,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":82602.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Povita","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Povita yin Gbetadé he tin to Nọwhepa to Gandudu Dókọtọn Gbagli tọn mẹ to Aimatẹn Awọnlin tọn mẹ to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nAzọnwhe he tin to Povita lẹ\n\nAlọdlẹndonu Lẹ","num_words":37,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.198,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72737.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Prince%20Eke","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Prince Oluebube Eke (yin jiji to azan fọtọn-nukun-atọ̀ntọ, Avivọsun, owhe 1981) yin aihundatọ otò Naijilia tọn, anadenanutọ sinima tọn, nukantọ, e nọ tọn to televizion ji bosọ yin whanpẹjọjlatọ dé po.\nE wlealọ hẹ Muma Gee, ajọwatọ dé he ji ovi atọ̀n na ẹn.\nE diyin to tintan whenu taidi aihundatọ dé to owhe 2003 mẹ to whenuena e sọawuhia to sinima Nollywood tọn de he yin Indecent Proposal mẹ.\nSinima etọn devo lẹ wẹ Spade: The Last Assignment (2009), Mirror of Life (2010), Secret Code (2011) po A Minute Silence (2012) po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wepinplọn etọn po\nE yin jiji to otò de he nọ yin Ngor Okpala, to Ayimatẹn Imo tọn mẹ, Eke wẹ ovi podé to whẹndo visunnu ṣianwe po viyọnnu dopo tọn po mẹ. \nE yi wehọmẹ daho Holy Ghost tọn to Owerri bosọ yi gbedewema daho to International Relations mẹ to Wehọmẹ Alavọ tọn he to Ayimatẹn Imo tọn mẹ.\n\nAihun he e da lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọten intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":200,"character_repetition_ratio":0.039,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.252,"stopwords_ratio":0.03,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":56919.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/P%E1%BB%8Dnin%E1%BB%8D%20M%E1%BA%B9yu%20L%E1%BA%B9%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Pọninọ Mẹyu Lẹ Tọn. Ogbẹ pọninọ mẹyu tọn lẹ sìn dọndopọ yin kande-wiẹnẹ (54) to otò Aflika tọn lẹ mẹ. Eyin didoai to otò Durban tọn mẹ to osun ṣiẹnẹtọ owhe 2002 tọn mẹ. Mẹyu sin pọninọ biọ pọninọ devo de he ye nọ ylọdọ Organisation Of Africa Unity (OAU). Omẹ tintan he du ogan do Pọninọ Mẹyu lẹ tọn ji wẹ yin Felix Tshisekedi, ewọ wẹ sọ yin nukọntọ otò Congo tọn sọn azan ṣidopotọ osun awetọ owhe 2021. Pọninọ Mẹyu tọn to owhe he já to nukọnmẹ, yé jlo na basi pọninọ nado sọgan dé akuẹ dopo tọn podọ yé dóna dó hunhlun to pọninọ dopo mẹ, podọ na Akuẹ ye tọn ni bo sọ dó oganvi dagbe lẹ. Ojlo ye tọn wẹ yin dọ yé ní hẹn aṣẹpipa yé tọn dó te. Otò yetọn lọ lẹ ní sọ nọpọ dó yi nukọn. Ye sọ jlo nadó tẹ avun hiho otò yetọn lẹ nà Jijọho nido tin to otò aflika tọn mẹ,bo sọ dé ahi dopo tọn dó yedélẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOgbẹ́","num_words":187,"character_repetition_ratio":0.023,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":86375.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Queeneth%20Agbor","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Queeneth Agbor. (mẹhe yin jiji to Calabar) Yin Aihundatọ sinimọto Naijilia tọn. E yin pinplọ́nwhẹ́n to Calabar. Bo lẹkọ̀ do Awọnlin to whenue e mọdọ gbẹtọ lẹ to tukla dó e mapote nado lẹzun aihundatọ. E yin yinyọnẹ̀n na adà he e yiwa to aihundida NollyWood tọn lẹ mẹ taidi Painful Kingdom, Olu Jacobs, Francis Duru po The Movement po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":81,"character_repetition_ratio":0.011,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60912.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rachel%20Oniga","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rachel Oniga (azán ko-nukunatọ̀ntọ Nuwhàsun owhe 1957 jẹ azán gbàn-nukundopotọ to ojlẹ Liyasun owhe 2021) yin aihundatọ otò Naijilia tọn.\n\nVuwhenu po azọ́n etọn po \nRachel sin kúnkan tlọn eku to ayimatẹn Delta tọn he tin to huwaji otò Naijilia tọn. Ṣigba e yin jiji to azan konukunatọ̀ntọ\nNuwhàsun owhe 1957 to Ebute Metta to ayimatẹn awọ̀nlin tọn mẹ. Rachel bẹ aihundida etọn jẹeji to owhe 1993 to ojlẹ kleun dè asu etọn kú godo. E wazọn na whenu pẹde ti azọnwhe Ascoline Nigeria Limited whẹpodo Basi sinimọto etọn tintan he nọ̀ yin Onome podọ sinimọto Ayọgbe tọn he mẹ e sọawuhia te tintan wẹ Owo Blow. To owhè susu he ko juwayi lẹ mẹ, Oniga ko sọawuhia to sinimọto susu he yin nukundeji lẹ to oto Naijilia tọn mẹ taidi Sango he yin anadena gbọn Wale Ogunyemi dali, podo aihun sẹmẹsẹmẹ tọn Super Story he Wale Adenuga deana na po.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nOniga lẹzun onọ̀ daho whenuena ovi etọn Georgia ji ovi godo. Oniga ku to azan gbannukundopotọ Liyasun owhe 2021 gbọn azọ̀n he gándo ahún go dali.\n\nSinimọto he mẹ e sọawuhia tẹ lẹ\n Owo Blow\n Sango\n Out of bounds\n passion of mind\n Power of Sin\n Restless Mind\n Doctor Bello\n 30 days in Atlanta\n The royal Hibiscus Hotel\n Power of 1\n Rise of the Saints\n Inspector K\n My Village People\n Progressive Tailors Club\n Love Castle\n A Naija Christmas\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1957 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nNaijilia-nu lẹ","num_words":309,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":81645.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rafi%2C%20Nigeria","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rafi yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ de to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Kagara tọn mẹ to lẹdo alihogbó A125 tọn mẹ. Dogbó hùwaji tọn wẹ Tọsisa Kaduna tọn (Kaduna River) tin te. LGD topẹvi lọ tọn lẹ bẹ Tegina po Pandogari po hẹn.\n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 3,680 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 181,929 wẹ to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu. \n\nSọha pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn wẹ 922.\n\nOgbè He To Rafi lẹ\nHausa\nFulah\nUra\nPongu\nKamuku\nNgwe\nKambari\nGwari\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":129,"character_repetition_ratio":0.033,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.263,"stopwords_ratio":0.039,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68155.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Razaq%20Okoya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Razaq Akoni Okoya wẹ ye ji to Awọnlin to Azan wiawe osun tintan owhe 1940 jẹ (12 Alunlunsun 1940). E yin Ajọwatọ he ye yọnẹn lẹdope Akwẹnọdaho he do azọnwhe susu.\n\nVivẹnu nuplọnmẹ tọn\nRazaq bẹ whehọmẹ bẹjẹẹji tọn to Ansan-ru-deen Oke popo to Ayimatẹn Awọnlin tọn. E wọ wẹ dowatọ po nukọntọ po na azọnwhe Eleganza Group he nọ sanu to mẹyugbeji lẹ po (West Africa)\n\nBẹjẹẹji gbẹzan etọn tọn\nMẹtogantẹnmẹ Razaq Okoya yin ayọnuvi sọn wheyihọ waji Naijilia tọn. Ye ji to whẹndo dawé Tiamiyu Ayinde Okoya tọn mẹ to Awọnlin. E wazọn po otọ etọn po di Avọtọtọ hẹ otọ yin, bọ yé sọ nọ sa Azọnwanu avọ titọ tọn lẹ. Oyọnẹn he e do wẹ naẹn Adọgbigbo nado nọ ede sí bo yin ogan edetọn. E bẹ akwẹ pli bọ e pe pọunko (20 ponds) bọ onọ etọn lọsu bẹ pọun kandeao pli (50 Ponds) nado bẹ Àjọ wiwa hihọ po sisapo sọn Japan.\n\nAjọ etọn lẹ\nAzọnwhe Razaq Okoya tọn gblo bleun bo sọ to Gbejizọnlin zin lẹdope nado yọn dogbọn lehe ye to nulẹ Basi do, nuhe e yise dọ e yin bibasi to Naijilia di mẹhe po lẹ asi etọn tintan he nọ yin Kuburat Okoya wẹ e jlo dọ ni nọ họ Aṣọdonu agbasa tọn lẹ Jewellery whla bọ Razaq yọnẹn dọ akwẹ Aṣọdonu helẹ tọn ma whe podọ Emi sọgan Basi ye to Naijilia akwẹ he e na du ma vẹ Okoya tọnwhẹn yi aganu nado họ omọ he na Basi Aṣọdonu ehelẹ. Whenu e Basi ye to aliho vonọtaun mẹ bo saa ẹ na akwẹ pẹvi, gbẹtọ lẹ ṣiọnẹn bọ e ma penugo na lehe ye to obiọ Basi nanẹn dogo enẹ zọn bọ azọnwhe to jíjẹ azọnwhe ji na Aṣọdonu agbasa tọn. E jẹ afọpa dagbe lẹ bẹ tọn to susugege mẹ. Whenu susu wẹ agban etọn ma nọ yawu wa mahopọnna lehe e nọ yawu na akwẹ dai do.E zingbejizọnlin yi Italy nado do mọ ye mẹhe to Afọpa Basi lẹ. Nupasamẹ wẹ dọ e ko yí akwẹ etọn dó su àhọ yetọn lẹ. Le wẹ e magbe dọ emagbe dọ èmí na dó Azọnwhe Afọpa bibasi tọn ai to Naijilia. E họ zomọ he do huhlọn nado wazọn ganji bo Yi azọnyọnẹntọ lẹ nado plọn azọn mẹ lẹ to Naijilia lehe ye nọ Basi Afọpa gbọn. To egbehe to anadenamẹ etọn glọ Eleganza nọ Basi nuzizan họmẹ tọn wumẹwumẹ. Azọnwhe etọn lẹ tin to ọrẹgun Ikẹja, isọlọ, Alaba,po Iganmu. E ko yí gbẹtọ hugan fọtọn atọn dó azọnmẹ heyin Naijiliavi po jonọ lẹ po. Azọnwhe bẹplidopọ Eleganza tọn yin dopo to azọnwhe he gbloada hugan to Naijilia bosọ dó e ehe gbau ṣidopo to oto he sẹpọ Naijilia lẹ mẹ. E ko yí hia yẹyi dogọna mẹtọn na wadotana dagbe na ajọwiwa etọn di dowatọ azọnwhe mẹtọn titi tọn whe mi tọn nu tọn (Business Enterprenur of Our Time) sọn linlinwe egbezangbe tọn si.\n\nNuyọnẹntọ si oho etọn lẹ\nTo wehọmẹ e mọ dotẹnmẹ nado doayi Àjọ wiwa go to whenue e mọ mẹplọntọ etọn lẹ to avọ he ko kupẹ bo Doho lẹ mẹ bọ nsọ mọ ajọwatọ lẹ to nusisọ dagbe mẹ to ahi Dosunmu tọn mẹ he yin ahinukundeji to whelọnu to Awọnlin nnọ họ Dee ma nọ pọn ogan gannọ tọn do wazọn nnọ tindo pekọ po nuhe ndo po nma nọ din akwẹ vọnu nma nọ dike tonudidọ ni biọ nukunmẹ na mi, mi ma nọ yi zedaga dó wajọ, nuhe mi nọ pọn wẹ yin nuhe mi Basi. Nuhe gbẹtọ lẹ sọgan họ po akwẹ pẹvi po ehe yin dopo to asli lẹ mẹ nuhe yin taya na mí wẹ yindọ n jlo na yin adakunọ nsọ yọnẹn dọ nko wazọn ganji nado jẹ finẹ nma dó linlẹn ylankan gando nipliplọn go ṣigba to whedelẹnu wehihia nọ hẹn mẹdelẹ zun Asuka he ma yin nugbo. E nọ hẹn yé Deji dó gbedewema yetọn gọ ma hosu na adọkun.\n\nOvi etọn lẹ\nMẹtogantẹnmẹ Razaq Okoya ji ovi atọn, ovi lọ lẹ wẹ Sade Okoya, Olamide Okoya, Subomi Okoya, Oyinlola Okoya po Wahab Okoya po.\n\nAsi etọn lẹ\nMẹtogantẹnmẹ Razaq Okoya dó asi he su wayi ṣigba ehe to nukunji wẹ whesi Fọláṣadé Okoya he mẹtogantẹnmẹ Razaq Okoya dọ e nọ wazọn ganji. E wọ lọ wẹ ji Ọlamide, Oyinlola, Subomi po Wahab po sade lọsu ko yí hia yẹyi dogo namẹ tọn susu di mẹhe yọn nusọ hugan he gbẹtọ lẹ plọn apajlẹ etọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":844,"character_repetition_ratio":0.048,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67693.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Razzy%20Bailey","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rasie Michael \"Razzy\" Bailey (Afínplọsun 14, 1939 – Avivọsun 4, 2021) yin ohanjitọ podọ ohankantọ otò Amẹlika tọn. E yin jiji to Five Points, Alabama. E bẹ azọ́n jẹeji to 1966.\nE yinyọẹn ganji na ohanjiji \"Loving Up a Storm\", \"Midnight Hauler\" and \"She Left Love All Over Me\" tọn.\nBailey basi matintọ to Avivọsun 4, 2021 to Goodlettsville, Tennessee podo owhe 82 po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":92,"character_repetition_ratio":0.041,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.286,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.971,"perplexity_score":55772.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ra%C3%BAl%20Baduel","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Raúl Isaías Baduel (6 Liyasun 1955 – 12 Kọ́yànsun 2021) \nE yin tonudọtọ Venezuela tọn podo Ogan awhanfuntọ tọn. \nE yin Ogan na awhanfuntọ lẹ to gandudu tatọ President Hugo Chávez sọn 2006 jẹ 2008. E yin jiji to Guárico, Venezuela.\nBaduel yin kukutọ to 12 Kọ́yànsun 2021 do dotowhe de to Caracas, Venezuela sọn azọn ahun tọn ehe yin hihẹnwa gbọn Azọ̀nylankan COVID-19 dali podo owhe 66 po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":89,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.276,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":80486.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Redeemer%27s%20International%20Secondary%20School","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Redeemer's International Secondary School yin wehọmẹ vonọtaun de to Maryland, Awọnlin, Naijilia. Eyin didoai to 1997. Eyin apadawhe nukọnyiyi wehọmẹ Christ the Redeemer's School Movement (CRSM) tọn. Ogán wehọmẹ lọ tọn wẹ Whési Feyisara Osinupebi.\n\nOtàn\nTo 2017, Redeemer's International Secondary School yin dopo to wehọmẹ ẹnẹ̀ ehe yi Ajọ̀ wehọmẹ togodo tọn sọn Tòwedegbẹ Britain tọn to Naijilia. Wehọmẹ atọ̀n ehe hopodona ye wẹ Hallel College to Port Harcourt, Oxbridge College to Awọnlin , podọ Start-rite Schools to Abuja.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\n \n\nen:Redeemer's International Secondary School","num_words":118,"character_repetition_ratio":0.116,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.976,"perplexity_score":29941.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Reshe-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Reshe-gbe wẹ yin ogbè he gbayipe hugan to ogbè Kainji tọn lẹpo mẹ to Naijilia. E nọ yin dido to agéwaji po hùwaji Nọwhe Kainji tọn lẹ tọn. E nọ yin dido to LGD Yauri tọn mẹ to Ayimatẹn Kebbi tọn podọ to LGD Borgu tọn mẹ to ayimatẹn Niger tọn mẹ ga.\n\nBirnin Yauri (kavi, Ireshe ubinə) wẹ yin tòdaho hohowhenu tọn omẹ Reshe tọn lẹ tọn, bo tin to nudi maili atọ́n dohlán Whèzẹtẹn-waji na Yelwa.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nHia dogọ́\nSociolinguistic survey (level one) of the Reshe people\n\nNọtẹn gbonu tọn he ṣáká dopọ hẹ ẹ lẹ\nReshe dictionary\n\nOgbè lẹ","num_words":129,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55286.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Revaz%20Gabriadze","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Revaz \"Rezo\" Gabriadze (Georgia-nu) yin jiji to azán gbanewhèawetọ Ayidosun tọn to owhe 1936 jẹ azàn ṣidopotọ Ayidosun to owhe 2021. E yin aihundatọ lanmẹyiya Georgia-nu tọn dé po aihunkantọ dé po osẹ́n satọ de po. E yin jiji to Kutaisi, Georgian SSR. E yin yinyọnẹn taidi omẹ he kan wema he yin Screenplays of Passport, Kin-dza-dza!, Mimino po Don't Grieve po. Gavriade kú to azán ṣidopotọ Ayidosun owhe 2021 tọn to Tbilisi, Georgia to whenuena epo osẹ atọn na eni do du jijizan 85tọ etọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1936 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":134,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":38681.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rhythm%2093.7%20FM%20Lagos","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rhythm 93.7 FM Lagos yin ladiohọ he nọ na [[linl to yovogbe mẹ bo yin didoai do Victoria Island to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ, to whenue e yin tẹnsẹna sọn Lekki to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Ladiohọ lọ nọ na linlin gando nuhiho go, nuhiho taidi R&B, hiphop po nuhiho aṣa tọn lẹ po. Mẹhe tindo ladiohọ lọ wẹ Silverbird Communication, to ogbẹ Silverbird tọn glọ, podọ ewọ wẹ yin ladiohọ mẹdetiti tọn he diyin hugan to otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nTitoji\n\nNunina lẹ\nNigeria Dotcom Awards 2014-Best lutent Radio Station.\n\nSọ pọn\nTodohukanji azọnwhé ladiohọ tọn lẹ to aimatẹn awọnlin tọn.\n\nAlọdlẹndonu","num_words":124,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":56861.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Richard%20Akinjide","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Osuolale Abimbola Richard Akinjide (SAN) yin jiji to azan ẹnẹtọ Abọ̀húsun tọn to 1930 bo wa kú tó osun ẹnẹtọ owhe 2020 tọn. E yin dopo to whẹyidọtọ otò Naijilia tọn lẹ tọn. E sọ yin tovi Naijilia tọn bo sọ yin tohodọtọ de. E sọ yin tovi Ibadan tọn to whezẹtẹn waji Naijilia tọn. E wazọn to Awhannukọntogan Tafawa Balewa tọn glọ podọ hẹ togan Shehu Shagari po sọn 1979 jẹ 1983. Akinjide yin Lizọnyizọnwatọ whẹdida tọn. Akinjide wa yin matintọ to azan konukundopotọ osun ẹnẹtọ owhe 2020 tọn to Ibadan, bo yin owhe kanwesinẹnẹ mẹho.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":119,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":87945.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rijau","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rijau yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ de to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Rijau tọn mẹ. \n\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 3,196 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 176,053 wẹ to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu. \n\nSọha pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn 923.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":70,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.276,"stopwords_ratio":0.029,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":80607.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rilwan%20Akiolu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Rilwan Akiolu Babatunde Osuolale Aremu (yin jiji to azán gbanewhèdopotọ Kọyansun owhe 1943 tọn). E yin Ahọlu Ayimatẹn Awọnlin tọn podọ ewọ wẹ sọ yin azinponọ na Ahọlu lẹpo to Ayimatẹn Awọnlin tọn.\nAhọlu Rilwan ṣiọn ahọlugbakun bo jẹ azinpoji taidi Ahọlu Ayimatẹn Awọnlin tọn to azan ṣinẹnẹtọ Avivọsun tọn to owhe 2003 tọn mẹ.\nAhọlu Adeyinka Oyeka wẹ jẹ nukọn na ahọlu Rilwa,ṣigba de ahọlu Adeyika Oyekan do bayi\nMatin tọ wẹ ahọlu do jẹ Rilwan Akinolu ji\n \n\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1943 lẹ","num_words":112,"character_repetition_ratio":0.126,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.254,"stopwords_ratio":0.027,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":81235.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rodolfo%20A%C3%ADnsa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rodolfo Aínsa Escartín (17 Zósun 1944 yi jẹ 26 Avivọsun 2021) yin tonudọtọ Spain tọn podọ\najọwatọ de. E yin aṣẹpatọ otò tọn sọn 2004 jẹ 2008. E yin jiji to Sabiñánigo, Spain. \nAínsa yin dopo to hagbẹ́ tònudọgbẹ People's Party tọn. Ewọ wẹ yin tatọ tonọ Huesca tọn sọn 1995 jẹ 1999.\nAínsa basi matintọ to 26 Avivọsun 2021 to owhe etọn gbe to todaho etọn mẹ to owhè 76 mẹvi yinyin mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":96,"character_repetition_ratio":0.039,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.312,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":61770.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ron%20Flowers","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ronald Flowers nọgbẹ to gblagbla (28 Liyasun 1934 - 12 Abọ̀húsun 2021) bo yin bọluhotọ yovotomẹ tọn de. Otẹn ṣẹnṣẹn tọn wẹ e nọ ho, bo ka yin yinyọnẹn na azán po ganmẹ he e zan po hẹ bọluhogbẹ́ Wolverhampton wanderers tọn po. E yin dopo to mẹhe nọ ho bọlu ganji to ogbẹ́ etọn he ho bọlu akọta lẹpo tọn he wá aimẹ to 1966. To 12 Abọ̀húsun 2021, Flower yin matintọ to whenue e tindo owhe 87.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1934 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":103,"character_repetition_ratio":0.04,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.3,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":102559.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ronald%20Reagan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ronald Wilson Reagan (azán 6tọ Afínplọsun owhe 1911 jẹ azán 5tọ Ayidosun 2004 tọn) yin aihundatọ podọ tonudọtọ de po to Amẹlika, E wa lẹzun ayimatẹngán 33tọ ayimatẹn California tọn tọn podọ tògan 40tọ Amẹlika tọn. Ewọ sọ wẹ asu Jane Wyman tọn (1940 jẹ 1948) podọ to enẹgodo, Nancy Reagan (ye wlealọ to 1952).\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":74,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.291,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69961.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ronke%20Odusanya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ronke Odusanya yin yọnnu aihundatọ sinima Ayọgbe tọn de po sinima-bayitọ de po, podọ aihundatọ oploji tọn dé po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nRonke Odusanya yín jiji to azán atọ̀ntọ, Nuwhàsun, owhe 1973 tọn mẹ.\n\nWehọmẹ yiyi etọn\nRonke bẹ wehọmẹ yiyi jẹeji to St. Benedict Nursery & Primary School bosọ zindonukọn bo yi Federal Government Girls College, Akure. E sọ yi wehọmẹ Alavọ Olabisi Onabanjo tọn, bo mọ gbedewema degree tọn yi to Mass communication mẹ.\n\nAzọn etọn\nE bẹ azọ́n aihundida tọn etọn jẹeji to whenuena e tindo owhe fọtọ̀nnukundopo. To gbedewema yiyi etọn godo, E yin yinkọdona dọ \"Flakky Idi Dowo\" to ada he e yiwa to aihundida Fathia Balogun tọn bo yin Folake to emẹ to owhe 2006 tọn mẹ.\nRonke tọ́n to aihundida Oga Bello tọn he yin \"Kerikeri\" mẹ. E basi aihundida Nollywood tọn tintan etọn to sinima he nọ yin \" Baba Ologba\" mẹ to owhe 2001 tọn mẹ.\nE ko tọ́n to sinima Naijilia tọn susu lẹ mẹ he bẹ aihundida he nọ yin Jenifa tọn hẹn fihe e wa ada Becky tọn te, Twisted, po A Girl's Note among others po.\nYe doyin na ẹn na ada titengbe he e yiwa to aihun Ayọgbe Nollywood tọn mẹ to owhe 2017 tọn mẹ bo yí ajọ̀ to aihundida he nọ yin \"Ailatunṣe\" mẹ.\n\nDelẹ to aihun he eda lẹ mẹ\nTwisted (2007)\nJenifa (2008)\nLáròdá òjò (2008)\nEekan soso (2009)\nEmi Nire Kan (2009)\nAstray (Isina) (2016)\nA Girl's Note (2016)\nAsake Oni Bread (2016)\nThe Stunt (2017)\nAyomide (2017)\nObsession (2017)\nAilatunse (2017)\nOlorire (2018)\nOwo Agbara (2018)\n\nAjọ̀ lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn Intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1973 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":360,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.277,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":53627.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Roy%20Gaines","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Roy James Gaines (mẹhe yin jiji to azán wíawetọ Avivọsun tọn owhe 1934 bo nọgbẹ jẹ azan wídopotọ Avivọsun tọn owhe 2021 tọn) yin Amẹlika-nu dé he nọ hò jinta wunmẹ ohàn Texas blues po electric blues po, e sọ nọ wleawuna hangbe bo nọ ji í. E wleawuna bosọ ji \"A hell of a Night\" to 1982. Ewọ wẹ yín nọvi na ohàn blues-jitọ Grady Gaines tọn. Gaines kú to Avivọsun owhe 2021 tọn, yèdọ azán dopo jẹnukọnna jijizan 84tọ tọn etọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":101,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":63404.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rukky%20Sanda","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rukky Sanda (yin jiji to azan Konukunatọ̀ntọ Avivọsun tọn to 1984) yinkọ etọn to gigọmẹ nọ yin Rukayat Akinsanya. E yin Aihundatọ to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nRukayat Akinsanya yin jiji to azan Konukunatọ̀ntọ Avivọsun tọn to 1984. E yin jiji to Ayimatẹ̀n Awọnlin tọn mẹ. Rukky yi wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Awọnlin tọn, wehọmẹ lọ wẹ e tin te to whenue e bẹ́ azọ́n ahihundida tọn jẹeji. E fó wehọmẹ Alavọ Ayimatẹ̀n Awọnlin tọn to 2007.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn \nRukayat yin nọvi na aihundatọ Bolanle Ninọlowo.\n\nAzọ́n he e wà lẹ \nLethal Woman (2008)\nObscure Motives (2009)\nLovelorn (2012)\nMiami Heat (2012)\nKeeping My Man (2013)\nWhite Chapel\nThe Seekers\nLegal War\nCampus Love\nKeeping my Man (2013)\nGold Diggin (with Yvonne Nelson)\nWhat's Within (with Joseph Benjamin)\nThe Relationship (2016) with Eddie Watson Jnr, Lisa Omorodion and Jennifer Eliogu\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":201,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.986,"perplexity_score":60293.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Russia","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Russia (to Russia-gbè mẹ: Россия), he nọ yin yiylọ to osẹ́nliho dọ Russian Federation (to Russia-gbè mẹ: Российская Федерация) yin otò de to Whèzẹtẹn-waji Europe tọn po Agéwaji Asia tọn po. Ewọ wẹ yin otò he kló hugan to aihọ́n mẹ, po nudi gbẹtọ sọha livi 146 e lán fọtọ́n dònu ṣinawe po. Ewọ wẹ yin otò he mẹ gbẹtọ su te hugán to Europe, podọ Moscow he yin tòdaho tatọ́-tẹnnọ̀, bọ tòdaho Yekaterinburg tọn yin tòdaho he kló hugan to Europe. Ogbè he nọ yin dido hugan to Russia wẹ̀, Russia-gbè, ewọ sọ wẹ yin ogbè he nọ yin dido hugan to agbegbe Europe tọn ji, podọ ga ewọ wẹ yin ogbè Slav lẹ tọn he nọ yin dido hugan. Tògbo ehe wẹ kló hugan to aigba ji na nue du gbigbló lẹdo he ji yè sọgan nọ tọn, bọ Canada hopódona ẹn, enẹgodo, Amẹlika, po China po. \n\nRussia má dogbó hẹ otò voovo 16, to Europe po Asia po mẹ. Ehelẹ wẹ: Norway, Finland, Estonia, Latvia, Lithuania po Poland po (awe lẹ gbọn Kaliningrad Oblast), Belarus, Ukraine, Togbó Georgia tọn, Azerbaijan, Kazakhstan, China, Mongolia, po North Korea po. E tindo kanṣiṣa hẹ ohù fọtọ̀nnukúndopo (16), po ohù daho atọ̀n po. \n\nSọṣì Katoliki Whèzẹtẹn-waji tọn (Eastern Orthodox Church) wẹ yin sinsẹ̀n he gbayipe hugan to Russia.\n\nRussia yin otò daho he sọ má do ogbẹ́ voovo lẹ ji de. Bẹsọn owhe 1922 jẹ 1991, ewọ wẹ yin adà tangan Soviet Union tọn. E yin tògbo de he aliho gandudu tọn etọn sinai do anademẹ Communist lẹ tọn dai amọ todin e ko lẹzun tògbo de he to anademẹ tògan tọn glọ ṣogan bo tindo Lizọnyizọnwatọ Tangan de po Tòwedegbẹ de po (semi-presidential republic). E tindo nugonu aliho gandudu tọn he mẹ gándutọ lẹ nọ yin dide gbọn omẹ paa lẹ dali (democracy) de tọn nkọ lẹ. Tògan lọ nọ yin dide gbọn vodide tlọlọ dali, amọ agbàwhlẹnhẹmẹtọ etọn lẹ ma nọ yin dotẹnmẹna nado yi azọ́nwatẹn linlinnamẹ tọn lẹ zan, ṣogan yẹ tindo dotẹnmẹ nado yí nọtẹn gbẹ́dido internet ji tọn lẹ, nọtẹn linlinnamẹwe internet ji tọn lẹ po linlinnamẹnu tògodo tọn lẹ tọn zan to gigọ mẹ, podọ e yin dotẹnmẹna na nado mọ lehe kọdetọn vodide lọ tọn to yìyì do. \n\nTo alọnu din, Vladimir Putin wẹ to gánzinpo ji. Tògan lọ wẹ nọ pàṣẹ dó otò lọ ji bọ Tòwedegbẹ Russia tọn (Russian Parliament) bọdego.\n\nKikló-yinyin po adọkunnu lẹ po\nPo aigba he gbló sọ̀ kilomẹtlu 17,075,400 lẹdope (enẹ wẹ, maili 6,592,800 lẹdope) po, Russia wẹ yin tògbo he kló hugan to aihọ́n mẹ, e dù sọ dopo to ṣinatọ̀n (1\/8) ji lẹdo fininọ Aigba ji tọn. Russia wẹ yin akọta ṣinatọ̀n-tọ he mẹ gbẹtọ sù te hugan po gbẹtọ sọha livi 140 po to owhe 2022 mẹ. Russia nọ de huhlọ́n susu tọ́n sọn amì po amì jẹhọ̀nno jọwamọ tọn (natural gas) po mẹ. \n\nGbọ̀n kàndindlẹn gbọn Whèzẹtẹn-waji Europe tọn kakajẹ agéwaji Asia tọn lẹpo ji, Russia dasá pọnla ganmẹ voovo tọn widopo ji bo tindo ninọmẹ aimẹ tọn po wunmẹ aigba tọn voovo susu lẹ po. Russia wẹ do fie adọkunnu jọwamọ tọn lẹ hlá do hugan to aigba ji te, bosọ yin otò he nọ dè amì po amì jẹhọ̀nnọ jọwamọ tọn tọ́n hugan to gbẹ̀mẹ. Russia wẹ sọ tindo zùngbó hládotẹn (forest reserves) daho hugan to gbẹ̀mẹ, podọ ga nọ̀whe etọn lẹ wẹ bẹ dopo to ẹnẹ̀ ji (1\/4) osìn dagbe aigba tọn lẹ hẹn.\n\nOsẹ́n\n\nTònudidọ\n\nOtàn\n\nNudọnamẹ gando lẹdo etọn lẹ go\n\nDemographic\n\nAṣà\n\nOtò","num_words":687,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58301.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rutherford%20B.%20Hayes","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rutherford Birchard Hayes (azán ẹnẹtọ Kọ́yànsun tọn to 1822 – azán fọtọnnukun-awetọ Alunlunsun tọn to 1893) yin tonudọtọ otò Amẹlika tọn tọn de, e sọ yin whẹyidọtọ de podọ nukọntọ otò tọn he yin awhànfuntọ de, ewọ wẹ sọ yin togán 19tọ otò Amẹlika tọn (sọn 1877 jẹ 1881).\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":62,"character_repetition_ratio":0.108,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.275,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71752.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sabah%20Abdul-Jalil","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sabah Abdul-Jalil (1 Liyasun 1951 - 28 Afínplọsun 2021) yin anadenamẹtọ bọluhotọ lẹ tọn na otò Iraqi tọn podọ bọluhotọ otẹn ṣẹnṣẹn tọn. Al-Quwa Al-Jawiya wẹ e deanana gbọngodo. Whla ṣidopo wẹ e deanana ogbẹ́ bọluhotọ otogbo lọ tọn lẹ sọn 1975 jẹ 1979.\nAbdul-Jalil wá kú to azán 28 Afínplọsun 2021 gbọn azọ̀n bẹlpamẹ lọ Azọ̀nylankan COVID-19 dali to Baghdad, podo e tindo owhe 69 to whenue e kú.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":97,"character_repetition_ratio":0.093,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.28,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":54120.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sagbohan%20Danialou","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sagbohan Danialou he yinkọ etọn titi nọ yin Sagbohan Daniel yìn hànjitọ Benẹ tọn de hé yin jiji to azán widopo, Awèwèsun owhe 1951 to Ekpè tomẹ. Mẹjitọ etọn lẹ tlọn Abomey.\n\nVuwhenu po oplọn he eyi po\nSagbohan Danialou sìn otọ́ yin hànjitọ podọ onọ̀ etọn yin hansinọ dé sọn Abomey. E zan vuwhenu étọn to onọ̀ etọn sìn mẹjitọ lẹ dè. Ohàn he e nọ doto sọn ṣọṣi Methodisti tọn he pannukọn ohọ yetọn po vodun han he ye nọ ji to zanfinfọ̀n to hunwhẹ lẹ whenu wẹ fọn jlo hanjiji tọn dó lanmẹ na ẹn. Otọ́ étọn sọn plọn ẹ nuhiho voovo taidi: kpahlouẹ, maracas, po kpezi po. E biọ numẹnsẹ̀n kosi lẹ tọn mẹ to whenuena e do owhe atọ́n na nunina hanjijitọn etọn wutu. To whenue e do owhe fọ̀ntọ̀nnukundopo, ye plan ẹn do yi Cotonou nado yi plọn Anazọn. Cotonou tohomẹ wẹ e biọ hanjigbẹ dè mẹ te, bo sọ̀ yin ganklekle hotọ to bíbẹ whenu. Gandopolọmẹ wẹ e dó na plọn nuhiho whemitọnnu tọn lẹ yiyizan te. Nado penukundo hanjiji he é yinwanna podọ nado sọgan yí nukọn to é mẹ, Sagbohan Danialou jo anazọn wíwá dó bo pannukọn hanjiji.\n\nWhẹndo etọn\nSagbohan Danialou ji ovi ṣidopo, he susu to ye mẹ nọ hodo e yi hanjitẹmẹ.\nOvi mẹho etọn, Djibril ku to owhe 2013.\nRaimi gankekehotọ̀, \nKamal lọsu yin nuhotọ ga, \nYọnsi atọ́n wẹ yin mẹhe po lẹ.\n\nTo owhe 1968,whenue Sagbohan Danialou to owhe fọ̀ntọ̀nnukunawe dó bọ sọ to anazọn etọn wa to Cotonou tohomẹ, e ho ohun dè yé nọ ylọ dọ congas na nuhogbẹ los commandos he yin nuhogbẹ congas tọn tintan to Benẹ he do òhún wunmẹ vovo lẹ.\nTo whejayi dopo, anadenahantọ lọ sọ na kọja Sagbohan dọ̀ ni yi ho ohun, na húnhotọ yetọn ma wa wutu. Sagbohan ho ohungbe hanjitọ James Brown tọn, bọ é sọ yọn sise na todoaitọ lẹ podo ògán gbẹdutẹn lọ tọn po, na ehe yin nù yọyọ dè na yé to whelọnu.\nNujijọ ehe wẹ zọn bọ ògán gbẹdutẹn fie Sagbohan honu te lọ tọn plan ẹn yi otò Naijilia tọn mẹ na dó honu.\n\nOku Djibril tọn\nTo azán wiawetọ Awèwèsun owhe 2013, aṣọdonanutọ aṣa Benẹ tọn El pidio, Sagbohan Danialou podo ovi sunnu etọn Djibril po du nudido to whenuena ye nu amasin sọn amasin go de mẹ. Nado sọgan gbọ manọna he Djibril to jijẹ dè, Sagbohan Danialou na ẹn amasin sọn amasin go de e họ to mọto dè mẹ to aliho ji na dó nù. Djibril nù amasin lọ, enẹgodo wẹ é ku dó dotopamẹ El Fateh tọn to họgbonu tohomẹ. Sagbohan Danialou podo El Pidio de Souza lọsu po yin zize yi dotowhe daho Hubert K Maga tọn to Cotonou, na yelọsu nù pẹdè to amasin lọ mẹ wutu. Sigba yé penukundo yé go bọ é sọ pọnte na yé.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":545,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":77653.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sahara","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Danfafa Sahara tọn, he tin to agewaji Aflika tọn, wẹ yin danfafa he klohugan to aigba blebu ji podọ ewọ sọ wẹ danfafa he hunmiọn hugan. Gbiblo danfafa Sahara tọn dlẹnkan gbọn otò susu mẹ podọ ehe bẹ otò lẹ taidi Morocco, Algeria, Tunisia, Libya, Egipti, Mauritania, Mali, Niger, Chad, po Sudan po hẹn. Susu fie e dlẹnkan gbọn lẹ tọn wẹ gbẹtọ ma nọ nọ̀, ṣigba mẹdelẹ penugo nado nọ adà he mẹ osin tin te lẹ. Danfafa Sahara tọn gblo sọ kilomita livi ṣinẹnẹ to adà etọn ẹnẹ lẹ dopodopo mẹ. To ojlẹ de mẹ wayi, danfafa ehe wá fa sọ mọ bọ jinukun lẹ sọgan wú to lẹdo etọn delẹ mẹ ṣigba to nukọnmẹ, e sọ vọ hú whladopodogọ. Danfafa Sahara tọn wẹ yin fie hunmiọn hugan to aigba blebu ji ṣigba e ma yin ewọ wẹ fie hú hugan. Danfafa he hú hugan wẹ danfafa \"Atacama\" tọn he tin to huwaji Amẹlika tọn.\n\nNinọmẹ aimẹ tọn danfafa lọ tọn \nNinọmẹ aimẹ tọn sahara tọn yin dopo to dehe sin-ẹn hugan to aigba ji lẹ mẹ. Jikun vude wẹ nọ ja to lẹdo danfafa sahara tọn, jẹhon ahizi sọ nọ sọawuhia sọn ojlẹ de jẹ devo mẹ. To lẹdo danfafa lọ tọn delẹ ji, jikun sọgan nọ ma ja na nudi owhe dopo blebu. To alunlun whenu, hihla nọ sù taun to okle. To avivọ-whẹnu, fifa nọ tin taun to agewaji danfafa lọ tọn, podọ to huwaji, ninọmẹ lọ nọ pọnte pẹẹde. Osin-ago nọ ja to lẹdo osó tọn etọn lẹ ji to whedelẹnu.\n\nLẹdo \nOsó he yiaga hugan to danfafa sahara tọn wẹ 'Emi Koussi' he yiaga sọ mita 3415. Osin-ago nọ ja to lẹdo osó tọn he yiaga taun lẹ, e tlẹ yin to alunlun whenu. Osó tangan he tin to lẹdo lọ mẹ wẹ osó 'Atlas' tọn he tin to Algeria. Fihe yido hugan to lẹdo sahara tọn mẹ wẹ \"The Qattara Depression\" he tin to Egipti. Otọ̀ susu wẹ jugbọn danfafa sahara tọn ji. Etomọṣo, susu nọ sọawuhia bo sọ nọ busẹ to ojlẹ voovo lẹ mẹ, ṣigba otọ̀ 'Nile' tọn po otọ̀ \"Niger\" tọn po ma nọ hú.","num_words":388,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":57469.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Saheed%20Sedonu%20Adamson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Saheed Sedonu Adamson yin vijiji Ajido tọn he yin topẹvi dé to gandudu dókọtọn Gbagli tọn glọ, to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to otògbo Naijilia tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\n\nWepinplọn etọn\n\nAzọn etọn\n\nGigopanamẹnu he eyi lẹ \nTo owhe 2016 tọn mẹ, Saheed Sedonu Adamson mọ lẹblanu-lọkẹyi nado lẹzun Ahọlu widopotọ to Ahọluduta Ajido tọn mẹ. Whenẹnu wẹ e wa lẹzun His Royal Majesty, Ahọlu Saheed Adamson, he yin Topon Toyiaga I, Ahọlu Ahọluduta Ajido tọn, to Gandudu Dókọtọn Gbagli tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn to Otogbo Naijilia tọn mẹ .\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nAhọlu lẹ to Naijilia","num_words":126,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":57302.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Salaudeen%20Latinwo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Salaudeen Latinwo yin (jiji to owhe 1943-2023) mẹ. Eyin vijiji Otogbo Naijilia tọn bosọ yin Ayimatẹn-gan Ayimatẹn Kwara tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":28,"character_repetition_ratio":0.015,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":43684.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Salleh%20Abas","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mohamed Salleh bin Abas (yin jiji to Azan ko-nukun-atọ́ntọ́, Avivọsun, Owhe 1929 jẹ Azan fọtọ̀n-nukun-dopotọ, Alunlunsun, Owhe 2021) tọn mẹ.\nE yin tonudọtọ po whẹ̀yidọtọ Otò Malaysia tọn po\nEwọ wẹ ogan whẹdatọ lẹ tọn to Whẹdatẹn daho hugan Otò Malaysia tọn bẹsọn Owhe 1984 kakajẹ 1988 mẹ. Sọn Owhe 1999 jẹ Owhe 2004, e yin gbẹvi Terengganu State Legislative Assembly tọn.\nAbas yin dopo to gbẹvi ogbẹ Malenu he tin to Otò Malaysia tọn mẹ.\nAbas basi matintọ to Azan fọtọ̀n-nukun-dopotọ, Alunlunsun, Owhe 2021 tọn mẹ to Dotowhe dé he tin to Kuala Terengganu, Otò Malaysia tọn gbọn Azọ̀nylankan COVID-19 tọn to whenue e tindo Owhe kan-awe-elan-widopo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":142,"character_repetition_ratio":0.1,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.021,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":21631.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sambasa%20Nzeribe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sambasa Nzeribe mẹhe yinkọ etọn to gigọ́ mẹ wẹ Chiedozie Nzeribe Siztus yin aihundatọ Sinimọto tọn de po aihun tele ji tọn de datọ po to otò Naijilia tọn mẹ. E wá sọn Ayimatẹn Anambra Tọn mẹ to otogbo Naijilia tọn. E ko sọ tọ́n to aihun susu lẹ mẹ taidi A Mile from Home (2013), Out of Luck (2015), Just Not Married (2015), A Soldier's Story (2015), Hotel Choco (2015), The Wedding Party(2016), The Island (2018), Slow Country (2018), Elevator Baby (2019), Kasala (2018) po The Ghost and the Tout (2018) po. To 2016, e mọ gigopanamẹnu AMVCA tọn yí na azọ́n dagbedagbe he e wà to aihun he e basi lẹ mẹ wutu.\n\nAihun he e da lẹ\nA Mile from Home (2013)\nOut of Luck (2015)\nJust Not Married (2015)\nA Soldier's Story (2015)\nHotel Choco (2015)\nThe Wedding Party (2016)\nMy Wife & I (2017)\nThe Island (2018)\nSlow Country (2018)\nElevator Baby (2019)\nKasala (2018)\nComing From Insanity (2018)\nThe Ghost and the Tout (2018)\nFour Crooks And A Rookie\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn \nSambasa whẹn to ninọmẹ mẹdekannujẹ tọn de mẹ na otọ́ etọn basi matintọ to whenue e gbẹ yin yọpọvu wutu. Isolo, he to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ wẹ e whẹn te. To whenue e to whinwhẹn e yinwanna aihun nupinpọn-do-plọnnu tọn dídá taun, enẹwẹzọn bọ e joawu na hanjigbẹ sinsẹn họmẹ tọn po ogbẹ aihundida sinsẹn etọn tọn po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":294,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.32,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":78588.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Samuel%20Ajayi%20Crowther","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Samuel Ajayi Crowther (1809 jẹ azán gbàn-nukundopotọ Awèwèsun owhe 1891) yin ogbè susu setọ, yẹwhenọ podọ yẹwhegan ṣọṣi Anglican tọn tintan to wheyihọ otògbo Naijilia tọn me.\nE yin jiji to Oshogun (he yin yinyọnẹn to egbehe di Ado-awaye, Ayimatẹn Oyo tọn to otògbo Naijilia tọn mẹ).\nSamuẹli po whẹndo etọn po yin wiwle yi kanlinmọgbenu to whenuena e tindo owhe wiawe. Ehe jọ to whenue Ayọnu lẹ to awhan akọta tọn fún, yedọ awhan akọta owu tọn lẹ sọn owhe (1821 jẹ 1829), bọ gbọnmọ dali gbètato Oshogun tọn yin viva. Enẹgodo Ajayi Crowther yin vivọsa na ajọwatọ kanlinmọ tọn lẹ sọn otò Potuga tọn mẹ fie e yin zize yi aihọn yọyọ New World gbọn ohu Atlantiki tọn ji. Crowther jẹ mẹdekannu gbọn alọ̀ awhanfuntọ tọji Aflika tọn Royal Navy's West Africa Squadron lẹ dali. To whelọnu, awhanfungbẹ ehe to hihodo osẹ́n he otò Brítánì tọn zedai nado doalọtena kanlinmọjọwiwa gbọn ohu Atlantiki tọn ji. Mẹhe tọ́n sọn kanlinmọgbenu lọ lẹ po yin bíbẹ yi otò Sierra Leone tọn mẹ. To Sierra Leone, Ajayi yin yinkọ diọna do yinkọ Glẹnsi tọn de he yin Samuel Crowther bo sọ bẹ nupinplọn to Glẹnsigbe mẹ. E kẹalọyi sinsẹn Klistiani tọn bo sọ kọnawudopọ po akọtagbẹ he nọ yin Krio po to Sierra Leone. E plọn ogbè susu, enẹwẹ zọn bọ yé dó dee di yẹwhenọ to Glẹnsi tomẹ. To whenu pẹde godo, e yí gbedewema daho hugan to wẹhọmẹ alavọ Oxford tọn. Ajayi wleawu nado lilẹ odẹwema he nọ yín Anglican Book of Common Prayer do ayọgbe mẹ, mọdopolọ e sọ to azọnwa dó Biblu kinkan do Ayọgbe mẹ podọ azọ́n devo lẹ po to ojlẹ dopolọ mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nOvivi Ahọlu Abiodun tọn wẹ Ajayi yin podọ yinkọ onọ etọn tọn wẹ Afala. To owhe wiawe godo he kanlinmọjọwatọ Fulani tọn lẹ wle Ajayi, whẹndo etọn po mẹhe tin to gbètato Oshogun tọn lẹpo to owhe 1821 bo sọ sà yé na kanlinmọjọwatọ Pọtuga tọn lẹ. Onọ etọn Afala, he yin nina yinkọ batẹm tọn lọ Hannah, nọvi etọn pẹvi po hagbẹ whẹndo etọn tọn lẹ po tin to kanlinmọ lọ lẹ mẹ. Otọ́ etọn Ayemi na ko yin huhu to whenuena yé gba otò yetọn kavi to whenu pẹde godo.\nOtò Brítánì tọn jẹagọdó ajọ̀ kanlinmọ tọn gbọn ohu ji, enẹwutu wẹ e do zan awhanfuntọ tọji tọn lẹ nado nọ disà gbọn ohu he gbọn Aflika lẹ ji nado doalọte na ajọ̀ mọnkọton depope, ehe wá aimẹ to owhe 1807.\nTo whelọnu otò Spain po pọtuga po gbẹ kẹalọyi ajọ̀ kanlinmọ tọn to otò he ye paṣẹ na lẹ mẹ to Amẹlika.\nWhẹpo tọjihun he nọ bẹ kanlinmọ lẹ do tọ́n sọn huto Amẹlika tọn, awhanfuntọ tọji tọn Brítánì tọn lẹ he nọ yin yiylọdọ British Royal Navy biọ tọjihun lọ mẹ to aṣẹ nukọntọ Captain Henry Leone tọn glọ. Yé tún kanlinmọ lọ lẹ dote bo bẹ́ Ajayi po whẹndo etọn po sọyi Freetown to otò Sierra Leone tọn mẹ.\nTo Sierra Leone, Crowther yin nukunpedego gbọn Anglican Church Missionary Society (CMS) dali, bo sọ yin pinplọn to Glẹnsigbe mẹ. Na apọ̀n etọn bí dó owè go wutu, yé zee do wehọmẹ, bọ to whenu pẹde godo, Ajayi sọgan hia Biblu po awubibọ po. E lẹzun klistiani bọ to azan widopotọ Awèwèsun owhe 1825 tọn, e yí batẹm gbọn John Raban dali. E dó yinkọ lọ Samuel Crowther na ede na mẹhe tindo yinkọ lọ paapá yin yẹwhegan to Christ Church Newgate London, bo sọ yin dopo to dowatọ Church Missionary Society (CMS) tọn lẹ mẹ.\n\nAlọwle po whẹndo po\nCrowther wlealọ hẹ Asana, yedọ Hassana, na malenu wẹ e yin dai wutu. yé sọ na ẹn yinkọ batẹm tọn lọ Susan. Susan lọsu tin to kanlinmọ he yin tuntun dote lẹ mẹ. Ovì yetọn lẹ wẹ Dandeson Coates Crowther po Abigail po. Abigail dà Thomas Babington Macaulay. Ovì yetọn he yin ovivi Ajayi Crowther tọn wẹ Herbart Macaulay he yin dopo to nukunmọ̀nu lẹ mẹ to otògbo Naijilia tọn mẹ.\n\nSinsẹnzọ́n etọn\nCrowther yin dide nado hodo yẹwhenọ James Schon yi Niger to oto Naijilia tọn mẹ to owhe 1841. Whenuena yé jẹ Niger, e biọ dọ Ajayi dó na plọn Hausagbe na gbejizọnlin yetọn wutu. Yanwle yetọn wẹ nado gọalọna ajọwiwa, ogle lilẹ̀ po awubibọ po, sinsẹn Klistiani tọn bibasi podọ nado doalọte na ajọ̀ kanlinmọ tọn. To gbejizọnlin lọ godo, Crowther yin yiylọ lẹkọ dó Glẹnsitomẹ, yé plọn ẹn bọ é sọ lẹzun yẹwhegan Bishop London tọn.\nCrowther lẹkọ dó Aflika to owhe 1843 po Henry Townsend po. Ye hùn yẹwhehọ dó otò Abeokuta to ayimatẹn Ogun tọn to otògbo Naijilia tọn mẹ. Crowther bẹ azọn Biblu kinkan dó Ayọgbe mẹ, Mọdopolọ é sọ jẹ ohogbe lẹ ṣian ji nado Basi wezẹhomẹ to Ayọgbe mẹ.\n\nOkú po Siọdidi etọn po\nCrowther ku gbọn azọ̀n afọkuawaku tọn dali to ayimatẹn awọnlin tọn to azán gbannukundopotọ Awèwèsun owhe 1891 tọn. E tindo owhe 82 to whenue e kú. E sọ yin didi dó ṣiọditẹn awọnlin tọn.\nTo owhe 1971, ayimatẹngan awọnlin jlo nado zan fidelẹ to ṣiọditẹn lọ nado gbá azọ̀nhọ yọyọ lẹ dó finẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1809 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1891 lẹ","num_words":1035,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68854.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Samuel%20Eto%27o","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Samuel Eto'o (yin jiji to azan aotọ Whejisun Owhe 1981 tọn). Yin bọọluhotọ Otò Cameroon tọn dé. E ko ho bọọlu na Internazionale Milano po bọọlu hogbẹ Otò Cameroon tọn po.\n\nTo Zósun owhe 2021 tọn mẹ, Samuel Eto'o, hẹn dide etọn nado du Azinponọ na bọluhihogbẹ Otò Cameroon tọn zun yinyọnẹn (Fecafoot).\n\nBọlu hogbẹ he mẹ e wazọn te lẹ\nLeganés\nReal Madrid\nEspanyol \nBarcelona\nReal Madrid\nInternazionale Milano\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":100,"character_repetition_ratio":0.109,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":45047.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Samuel%20Hundogan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Samuel Hundogan (yin jiji to Azan fọtọntọ Osun ṣidopotọ Owhe) Eyin tovi Gbagli tọn to Aimatẹn Awọnlin tọn mẹ to Togbo Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ sọ yin Tatọ Whẹndo Ganho tọn, podọ ga, ewọ wẹ yin Mẹgantẹnmẹ Agoloto Ahọluduta Gbagli tọn.\n\nJọja whenu etọn po wepinplọn etọn po\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nSamuel Hundogan wlealọ hẹ Mẹmẹyọnnu Oluyemisi Hundogan to Azan wiatọntọ, Osun wiawetọ, Owhe 1997 tọn mẹ. Samuel jívi atọn, Sunnu awe podọ Yonnu dopo. Yinkọ yetọn lẹ wẹ Elizabeth Abimbọla Hundogan, David Adetokunbo Hundogan po Benjamin Olufemi Hundogan po.\n\nAzọn he e wa lẹ po ogan he edu lẹ po\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":131,"character_repetition_ratio":0.044,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.21,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58185.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Samuel%20Ladoke%20Akintola","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Samuel Ladoke Akintola (osun ṣianwetọ azán ṣidopotọ owhe 1906 - osun tintan azán fọtọ̀ntọ owhe 1966). Yin tonudọtọ ovi akọta Naijilia tọn sọn okun Ayọnu to whezẹtẹn waji. E yin jiji to azan ṣidopotọ osun ṣianwetọ owhe 1906 to oto ogbomọṣọ tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nYe ji Samuel do whẹndo Akintola tọn to oto ogbomọsọ tọn mẹ, otọ́ etọn wẹ Akintọla Akinbọla to whenue onọ etọn nọ yin Akankẹ Akintola. Otọ́ etọn yin ajọwatọ he wa sọn hẹnnu ajọwatọ tọn mẹ. Whenue e tin to pẹvi, mẹjitọ etọn lẹ sẹtẹn yi oto mínna tọn he yin ayimatẹn naija tọn to egbehe. E hiawe to aganu to wehọmẹ bẹjẹẹji tọn to Church Missionary Society. To owhe 1922, E lẹkọ yi ogbomọṣọ nado yi nọ baba daho etọn de, E sọ zindonukọn to oplọn etọn mẹ to wehọmẹ bẹjẹẹji tọn oniyẹtọmi jẹnukọn whẹpo e sọ do zindonukọn to wehọmẹ kọlẹẹji onitẹbọmi to owhe 1925. E wazọn mẹplọntọ tọn to wehọmẹ akadẹmi onitẹbọmi to owhe 1930 po 1942 po ṣẹnṣẹn, ehe godo wẹ e wazọn po azọnwhe ogbẹ tọn he nọ penukundo ohún pinpan tọn to Naijilia. Ojlẹ ehe mẹ, E tindo kọndopọ podo H.O Davies po, he yin whẹyidọtọ po tonudọtọ po, E sọ kọnawudopọ po ogbẹ tonudidọ Nigerian Youth Movement fihe e hopodona Ikoli nado yin dopo to ovi hagbẹ he yin nukunmọnu ayimatẹn Awọnlin tọn mẹdemẹtọ lẹ de Samuẹl Akinsanya, mẹhe Nnamdi azikwe kẹalọyi di mẹhe na jẹ otẹn lọ mẹ. Akintola sọ kọnawudopọ hẹ azọnwhe linlinwe tọn taidi azọnwatọ,bọ e sọ lẹzun hodọtọ na linlinwelọ to owhe 1953 po godonọnamẹ akinọla maja he yin dọpo to akwẹnọ linlinwe tọn he jẹ tẹnmẹ Ernest Ikoli tọn mẹ hodọtọ́. Akinọla lọsu ze linlinwe Ayọnu he ye yi ogbe Ayọnu tọn do zedai to egbesọegbesọ. To owhe 1945, e jeagọ do afọdide azọndote he ogbẹ tonudidọ NCNC he azikwe po Michael Imodu na ze dote, ehe zọn bọ e lẹzun alẹdatọ to nukun tonudọtọ lẹ tọn mẹ di Anthony Enahoro. To owhe 1946, Akintọla mọ alọgọ oplọn vọnu yi nado yi hiawe vọnu to U.K, fihe e fo oplọn etọn gando oyọnẹn osẹn tọn, bọ e wa to azọnwa di whẹyidọtọ na osẹn oto tọn. To owhe 1952, ewọ po chris ogunbanjọ, Ahọluzọnwatọ Bọde po Michael Ọdẹsanya po nọpọ bo yin dopo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nTonudọtọ lẹ to Naijilia","num_words":433,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":83479.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Samuel%20Ortom","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Samuel Loraer Ortom (he yin jiji to azán 23tọ Lidosun 1961 tọn) yin tonudọtọ, ajọwatọ po lẹblanu homẹdagbenọ, tovi ayimatẹn Benin tọn to otò Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ yin ayimatẹngan benin tọn to alọnu. To owhè 2015 wẹ e yin dide taidi ayimatẹngan to tonudọgbẹ APC tọn glọ. To whenue e jẹ owhè 2019 tọn, e sọ vọ yin dide whla awetọ taidi ayimatẹngan benin tọn sigba to tonudọgbẹ PDP tọn glọ. To whenue Goodluck Jonathan tin to ganzinpoji, samuel ortom wẹ yin minista họglọ tọn na karai po tito ajọwiwa tọn.\n\nOtan gbẹzan etọn po wepinplọn po\nDile mi ko dọ do jẹnukọn, yé ji samuel ortom to azan konukunatọntọ osun ẹnẹtọ owhè 1961 tọn to ayimatẹn benin tọn to ahọluduta guma tọn glọ to otò Naijilia tọn mẹ. E bẹ wehọmẹ dokọ tọn to st john primary school to topẹvi gboko tọn mẹ to owhè 1970 po st catherine primary school po, to ayimatẹn maiduguri tọn mẹ, e yin dẹpẹgan ayimatẹn benin tọn to 1974, e fo wehọmẹ dokọ tọn etọn to owhè 1976. E zindonukọn to wepinplọn etọn tọn mẹ to Idaha secondary commercial college, to ayimatẹn koggi tọn, sigba e ma fo e na wehọmẹ kwẹ tọn wutu na otọ etọn ko gbọjẹ to azọnmẹ. Ojlẹ enẹ mẹ wẹ e lẹzun hunkuntọ dé nado penukundo ede go. samuel ortom ma dike enẹ ni hẹn ẹn gbọjọ. To whenue e jẹ akwẹ pẹde pẹde mọ ji, e zindonukọn to wepinplọn etọn mẹ kaka e do yí gbedewema wesetọ tọn, Doctor of Philosophy (Ph.D) to commonwealth university, Belezi, gando tito wepinplọn whegbetọn go. Jẹnukọn na ojlẹ enẹ, e hiawe diploma to oyọnẹn nusisa tọn to amadu bello university, to otò zaria tọn to benue state university, to fihe e hiawe diploma to azọn linlin tọn mẹ to 1998.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":321,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73157.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Samuel%20Wheto","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Samuel Olusegun Wheto (he yin jiji to azán fọtọ̀ntọ Zósun 1960) yin tòvi Dalẹ tọn, Dalẹ yin gbétatò de he tin to otò Gbagli tọn mẹ to aṣẹpipa Ayimatẹn Awọnlin tọn glọ to togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nWepinplọn etọn \nAhọlu Samuel Wheto nọ̀ nafẹ etọn dè to gbétatò Agonu tọn he to tòpẹvi Irewe-Osolu tọn mẹ to Gandudu Dókọ tọn Ojo tọn glọ. Finẹ wẹ e yì wehọmẹ bẹjẹeji tọn etọn te to St. Francis Catholic Primary School, Igbo-Oja to owhe 1968. Enẹgodo, e yì wehọmẹ daho Methodist Secondary Modern School to Gbagli to 1974. Enẹgodo, e yì na zepọn de he mẹ e yí gbedewema he yin Modern III School Certificate te to 1977.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn \nSamuel Olusegun Wheto dà asi lẹ bo sọ jivi lẹ.\n\nAzọ́n he e wà lẹ po ogán he e dù lẹ po \nSamuel Wheto wazọ́n to Ahọlugbasa Ahọlu Akran Menutoyi tọn mẹ. E sọ do lẹblanulọkẹyi lọ nado dù gbétatògán na nudi owhe 20 do gbétatò he nọ yin Dalẹ ji. Mọdopolọ, dile ojlẹ to yiyi do, gbẹtọ lẹ wá to susu deji to gbétatò Dalẹ tọn mẹ, whenẹnu wẹ gbétatògán lọ, yedọ Baalẹ, wá dovivẹnu bọ vivẹnudido etọn sọ pa ẹ bọ e wá lẹzun Ahọlu de. Gbétatògán Dalẹ tọn mọ lẹblanulọkẹyi lọ yí to azán awetọ, Osun ṣinẹnẹtọ, owhe 2020 tọn nado lẹzun Ahọlu de do Ahọluduta Dalẹ tọn ji. Enẹwẹ zọn bọ Ahọlu Samuel Olusegun Wheto Ṣewhenu Toyọn I Ahọluduta Dalẹ-Whedakọ tọn do yin Gbétatògán godotọn po Ahọlu tintan Dalẹ-Whedakọ tọn po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1960 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":319,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69655.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sarah%20Bernhardt","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sarah Bernhardt (23 Kọ́yànsun 1844 - 26 Whejisun 1923) yin yọnnu flansenu he nọ daihun oplo ji tọn, yinkọ etọn to whenuena e yin jiji wẹ Henriette-Rosine Bernard, e sọawuhia to aihun oplo ji tọn he diyin hugan to ojlẹ etọn mẹ lẹ mẹ. Delẹ to aihun he mẹ e sọawuhia te to ojlẹ etọn enẹlẹ mẹ wẹ La Dame Aux Camelias he yin awuwlena gbọn Alexandre Dumas fils dali; Ruy Blas he yin awuwlena gbọn Victor Hugo dali, Fédora and La Tosca he yin awuwlena gbọn Victorien Sardou dali, po L'Aiglon po he yin awuwlena gbọn Edmond Rostand dali. Bernhardt daihun gbọn otò susu mẹ lẹdo aihon pe, e sọ yín dopo to aihundatọ tintan he yihodokanji lẹ mẹ. E yin pipa taidi dopo to yọnnu aihundatọ he bikan hugan to whenẹnu.\n\nVuwhenu etọn\nBernhardt yin jiji to 5 rue de L'École-de-Médicine to Paris to azán ko-nukunawetọ kavi ko-nukunatọntọ Kọ́yànsun tọn to owhe 1844, yinkọ onọ etọn tọn wẹ Judith Bernard(mẹhe sọ nọ yin yiylọdọ dọ Julie kavi Youle). Yinkọ otọ etọn tọn ma yin yinyọnẹn taun, sọgbe hẹ nuhe mẹdelẹ dọ, otọ etọn sọgan ko wa sọn whẹndo akuẹnọ de tọn mẹ. Onọ etọn ma na ẹn ayidonugo sọmọ to whenue e tin to ovu. Sigba to whenue e tindo owhe ṣinawe, onọ etọn ze e do wehọmẹ de to Paris, finẹ wẹ e daihun oplo ji tọn etọn tintan te. \nTo owhe 1859 Bernhardt se dọ otọ emitọn ko kú to yovotomẹ. Onọ etọn ylọ whẹndo Otọ etọn tọn lẹ bo kanse ye nuhe Bernhardt na wa todin, dopo to ye mẹ he yinkọ etọn nọ yin Morny dọ e na yọn taun eyin Bernhardt na lẹzun aihundatọ oplo ji tọn de, nudide ehe ma hẹn homẹhun Bernhardt sọmọ ṣigba e kẹalọyi.\n\nYanwle etọn lẹ\nYanwle Bernhardt tọn bẹjẹeji to 1862 whenue e yin nuplọntọ to Comẹdie Francause, e ma tindo kọdetọndagbe sọmọ to finẹ bo wa tọn sọn finẹ. To 1865, e lẹzun mẹhe diyin to Europe podọ to 1870 lẹ gblamẹ, ehe zọn bọ yé to oylọ basi nanẹn lẹdo Europe po New York po pe. E na ko lẹzun mẹhe diyin hugan to aihundatọ yọnnu lẹ mẹ to owhe kanweko fọtọnnukunẹnẹtọ mẹ ṣigba é plọn yọnnu jọja susu dogbọn aihun etọn lẹ dali.\n\nYanwle he gbọngodo lẹ\nTo 1905, to whenue e to aihunda to Rio de Janeiro, Bernhardt gbleawuna ede sọn afọ adusi tọn etọn to whenue e to ada godo tọn etọn basi dile e zlọn sọn ado he yiaga de ji, afọ lọ ma gbọ ganji. To 1915, afọ lọ kò ji zẹjlẹgo bọ afọ adusi tọn etọn dona yin sinsansẹ, he zẹemẹdo dọ sẹkunọ de wẹ e wa lẹzun bo sọ nọ kẹkẹvi de mẹ na osun susu lẹ, mahopọnna ehe, e zindonukọn to yanwle etọn mẹ, e disa lẹdo Amẹlika pe to 1915 po kọndetọn dagbe po bo wa ku to whenue e lẹkọ do France to Azan koatọntọ, Whejisun, Owhe 1923 tọn. Bernhardt ku na azọn wutu to whenue ayi etọn gbẹazọn, ye dii do Père lachaise sín yọwhe to Paris.\n\nOwe lẹ\n\nNuyiwa lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAda ordinatẹ tọn lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":599,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":75961.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Saratu%20Gidado","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Saratu Gidado he yin yinyọnẹn taidi Daso yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunawe osun tintan owhe 1968 bo yin aihundatọ oto Naijilia tọn, bẹjẹeji to az���nwhe kannywood film industry po. E yin yinyọnẹn na ada he e nọ yiwa to aihundida mẹ di apajlẹ, E nọ saba gblehomẹ sinsinyẹn to aihundida delẹ mẹ bo sọ nọ daihun ylankan delẹ na e nido tọnta. Aihundida tintan he mẹ e yin yinyọnẹn te mẹ hugan wẹ dehe mẹ e sọawuhia te to owhe 2000 he hosọ etọn yin Linzami Da Wuta, he yin didetọn gbọn azọnwhe Sarauniya Movies dali. Devo lẹ wẹ Nagari, Gidauniya, Mashi po Sansani po.\n\nAihundida etọn lẹ\nSaratu Gidado kọnawudopọ hẹ azọnwhe aihundida tọn lọ Kannywood film industry to owhe 2000, bosọ sọawuhia to aihundida devo lẹ mẹ he hugan kanweko.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1968 lẹ","num_words":162,"character_repetition_ratio":0.084,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":79962.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Segun%20Arinze","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Segun Arinze yin jiji to Owhe 1965 bo yin tovi Naijilia tọn. Yinkọ etọn to gigọ mẹ wẹ Segun Padnou Aina Arinze.\n\nGbẹzan po wehọmẹ yiyi etọn tọn po\nSegun yin jiji to Onisha, to Ayimatẹn Anambra Tọn mẹ. Otọ́ etọn nọ yin Bamidele Padonu bọsọ yin Ayọnu de, ṣigba Onọ̀ etọn nọ yin Lydia Padonu bọsọ yin Igbonu de. Segun wẹ yin ovi tintan mẹjitọ etọn lẹ tọn to ovi ṣianwe he yé ji lẹ mẹ. Avọ̀ wẹ Onọ etọn nọ tọ̀. Gbagli wẹ kunkan etọn tọ́n sọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. E yì Wehọmẹ Victory College Of Commerce tọn he tin to Ilorin. Enẹgodo, e sọ wá yì Taba Commercial College to Ayimatẹn Kaduna Tọn to fie e fó Wehọmẹ dokọtọn etọn te. Todin e yì Wehọmẹ Alavọ tọn Obafemi Awolowo tọn, fie e plọnnu gando Aihundida Nupinplọn-do-plọnnu tọn te. E wá yin yinyọnẹn ganji taidi Black Arrow, yinkọ de he yé do na-ẹn to Aihundida Nupinplọn-do-plọnnu tọn de he e basi to Owhe 1996 tọn mẹ he yinkọ aihun lọ tọn wẹ Silent Killer. Chico Ejiro wẹ yinkọ mẹhe kàn aihun lọ tọn nọ yin, ṣigba e ma sọ tin to ogbẹ̀ ba.\nSegun Arinze da dopo to Aihundatọgbẹ́ etọn lẹ mẹ he nọ yin Anne Njemanze, ṣigba pọninọ yetọn ma dẹn sọmọ de. Yé ji viyọnnu dopo he yinkọ etọn nọ yin Renny Morenike to Osun atọ̀ntọ, azán aotọ mẹ.\n\nAzọn etọn\nSegun jẹ hanji ji bosọ nọ da aihun nupinplọn-do-plọnnu tọn lẹ. Na taun tọn, hanjiji wẹ hẹn ẹn diyin taun to whenuena e dè agbán etọn Dream tọn, ehe ma sà to ahimẹ sọmọ ṣigba e hẹn-ẹn diyin. Ilorin wẹ e bẹ azọ́n Aihundida tọn etọn te. Gbọnvona azọn Aihundida tọn, e sọ nọ plọnnu mẹdevo lẹ gando Aihundida go to Azọnwhe Prestigious African International Film Festival tọn mẹ. Na e jlo dọ mẹdevo he ja to godo na-ẹn lẹ ni yọn azọ́n lọ ga.\n\nAihun he mẹ e tọn te lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":384,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":55316.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Seh-Dong-Hong-Beh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Seh-Dong-Hong-Beh (Zẹẹmẹdo Jiwheyẹwhe nọ dọ nugbo ) nukọntọ na awhanfuntọ Dahomey tọn. To 1851 eyin nukọn yọnnu awhanfuntọ lẹpo he bẹ soha 6000 gangansu lẹ yi pe Ẹgba mẹlẹ tọ Abeokuta, nado mo afanume he Dahomey nado wajọ mẹsisa tọn. Owhe etọn po ọjlẹ he mẹ e yin matintọ te ma yin yinyọnẹn. E sogan ko tin to gblagbla owhe kotọ kavi bejejeji owhe gbantọ to whenue e yin nudego to 1850. Whenue e yindo nukọnto awhanfuntọde we e yin, yẹdide etọn do danu he e ko wa. Whlasusu wẹ e ko yin nudego taidi yọpọvu, he ma hugan owhe 8-10 tọn mẹ. To whenue ye yi awhangbenu, susu yetọn wẹ na ko yin huhu. E yin linlẹn dọ e na ko yin jiji to gblagbla Owhe 1815 po 1835 po sẹnsẹn. E ma yin nudego gbọn awhanfuntọ french tọn to awhan he wa aimẹ to Dahomey po French po sẹnsẹn, enẹwutu e yonbasi dọ ni ko basi matintọ kavi ko gbọjẹ to gblagbla ojlẹ 1851, 1874, 1889 owhe he french po dahomey pe na awhan whla tintan. E yin pipa po yẹdide alọ tọn po boso yin sẹn sa na to avọ etọn mẹ po gbẹtọta po to alọ etọn mẹ. Owe Dahomey po Dahomevi lẹ he yin kinkan to 1851 Frederick Edwyn Forbes, Nukọntọ awhanfuntọ sinji tọn Bristish tọn. Taidi mẹhẹ jẹagọ do mehuhu, E tọnwhẹn wa awanu Dahomey tọn to 1849 - 50 po linlẹn lọ po nado diọ linlẹn na Ahọlu Gueze nido doalọtẹna meyu sisa yido wajọ (African Slave Trade). E donu awhanfuntọ yọnnu dahomey tọn lẹ, dọho gando gbẹzan yetọn go to gigọ mẹ. F. E Forbes ma yin awhangan tintan he tẹnpọn nado doalọtena mẹyu yido wajọ to wheyihọ waji africa tọn. Nado hẹn onu enẹlẹ wa vivọnu, Awhangan british tọn lọ din mẹhe to ajọ lọ wa lẹ bo na ye sọha akuẹ tọn he su taun de na ye nido dopa dọ ye na dọalọte to nuwiwa mọnkọ lẹ. Guezo Ahọlu dahomey tọn tindo awhanfuntọ yonnu 3000, yemẹpo we e sọ da di asi, to whenue e ko sa sunnu di afanumẹ.\n\nDodinnanu dogo","num_words":372,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":83462.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Seriki%20Williams%20Abass","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Seriki Williams Abass (1870-1919) yin kanlinmọ jọwatọ dai, ewọ lọsu yin kanlinmọ de he yin wiwle gbọn Danhomẹ-nu de he nọ yin Abass dali. Williams he e nọ yin, yin yinkọ klunọ etọn he họẹ bo hẹn ẹn yi Brazil fihe e plọn ogbe voovo ẹnẹ te. Abass yin malenu de he du ogan Seriki Adini tọn to Gbagli. Taidi kandai anago oṣhọ tọn, Abass yin denuhọtọ owhe klunọ etọn tọn, e sọ yin mẹhe klunọ etọn William yinwana taun bo gbẹ nado saẹ na mẹdevo, kanlinmọ ehe yọnnuin bọ walọ etọn sọ yọn susu, e yọnnuin sọmọ bọ etlẹ sọ penugo nado se ogbe voovo ẹnẹ, yedọ̀ Dutch-gbe, glẹnsigbe, Spanish-gbe po Portuguese-gbe po. Whenue ojlẹ lẹ wa to yiyi, klunọ etọn dọ ni kọnawudopọ hẹ emi to àjọ kanlinmọ sisa tọn mẹ, klunọ etọn wẹ zọn bọ e do lẹkọ do mẹwigbeji. To whenue e jẹ Naijilia, e lẹkọ do Lopo Awọnlin tọn.\n\nVuwhenu etọn\nAbass yin jiji to Ìjọga Orile to Ayimatẹn Ogun tọn, yinkọ he ye do na ẹn wẹ Famerilekun. Kanlinmọ jọwatọ William wẹ họẹ to Abass sí bo hẹn ẹn sọyi Brazil, na walọ dagbe etọn wutu e gbẹ nado saẹ bọ e nọ nọ po e po. Klunọ etọn William wẹ zọn bọ e gọ do mẹwiyigbeji whenue e jẹ Naijilia e nọ Lopo Awọnlin tọn whẹpo dó lẹkọ do Gbagli. Klunọ etọn po họntọn etọn lẹ po wẹ gba Brazillian Baracoon he ye yi gbaglo do gba to 1840. Abass mọ yọnnu kantọnwiawe bo du ogan Seriki Adini tọn ayọnugbeji lẹpo tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":298,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68050.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Shama-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Shama-gbe, kavi Shama-Sambuga-gbe, sọgbe hẹ akọ̀gbe etọn awè lẹ, yin ogbè Kainji tọn de he nọ yin dido to Naijilia. \n\nE sọgbe nado dọ dọ̀ Shambuga ko busẹ sọn aimẹ. Yè nọ dó e to dai to topẹvi Sambuga tọn he to kilomẹtlu 10 do agéwaji-whèyihọ Kagara tọn mẹ to LGD Rafi tọn to ayimatẹn Niger Tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":77,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":31069.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Shettima%20Mustapha","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Shettima Mustapha OFR (he yin jiji to azán 26tọ Abọ̀húsun 1939 — azán 17tọ Abọ̀húsun 2022) yin wesetọ dé po tonudọtọ dé po, e sọ yin ovijiji otodaho Naijilia tọn. E wazọn taidi lizọnyizọnwatọ na tito glelilẹ ton sọn owhe 1990 kakajẹ owhe 1992. To 2007 yé dee nado yin lizọnyizọnwatọ na tito hihọ tọn to gandudu Yar'adua glọ. To owhe 2010 mẹ wẹ Shettima jo azọn lizọnyizọnwatọ dó to whenuena Goodluck Jonathan vọ vọjlado basina gandudu etọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nShettima Mustapha wẹ yé ji dó fihe nọ yin Ayimatẹn Yobe Tọn tosin to owhe he mi dọ dó àga. Wehọmẹ Borno Middle tọn he tin to Maiduguri wẹ e yi bẹsọn owhe 1946 jẹ 1952. E wazọn taidi Medical Field Assistance to Ayimatẹn Kano tọn mẹ to owhe 1955 je 1956. e sọ wazọn to Borno Native Administration sọn owhe 1954 yi 1964. Enẹgodo wẹ e sọ wazọn jẹ Azọnwhe Ladio tọn po to Kaduna sọn owhe 1965 jẹ 1967. To whenuena Shettima dó owhe koatọnnukunatọntọ to owhe 1967 tọn mẹ wẹ yé dèe taidi weplọnmẹtọ dé to wehọmẹ Alavọ tọn Ahmadu Bello University. Enẹgodo e sọ yi wehọmẹ bo yí gbedewema bo sọ wa wazọn taidi Dodinnanutọ dé gándo glelilẹ go. Enẹgodo e sọ yi wehọmẹ wunmẹ wunmẹ devo lẹ, bo yí gbedewema susu devo lẹ ga.\n\nTozọn he e wa lẹ\nShettima Mustapha wẹ yín kọmisọna to Ayimatẹn Borno tọn mẹ to togan Mohammed Goni glọ. Enẹgodo wẹ e wa yin dide nado yin awetọ na mẹhe na dù togan Ayimatẹn lọ tọn to ọgbẹ Nigeria People's Party glọ to owhe 1983 Amọ Shehu Shagari wẹ dù to ovo lọ ji to whelọnu. Enẹgodo Awhangan Muhammad Buhari yi gan gannugannu bo ze Shettima dó ganmẹ bọ to whenuena e tọn e lẹkọ bo yí bẹ azọn mẹplọntọ tọn etọn jẹeji.\n\nLizọnyizọnwatọ to Yar'adua glọ\nTògbogan tògbo Naijilia tọn he yin Umaru Yar'adua wẹ wa dé Shettima taidi lizọnyizọnwatọ tangan na whẹho hihọ tọn na otò lọ. Enẹgodo e sọ gbẹ yin lizọnyizọnwatọ tangan to owhe 2008 tọn mẹ bọ Godwin Abbewa yi otẹn etọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1939 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2022 lẹ","num_words":425,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":87923.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Shina%20Rambo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Shina Rambo (yin jiji to 1958) yin Ajotọgan dé po mẹyihutọ dé po he do tukla na mẹ tin to Hùwaji-whèyihọ tọn otò Naijilia tọn lẹ to gbagbla owhe 1990 tọn lẹ mẹ. Eyin jiji to otò Abeokuta tọn mẹ to Ayimatẹn Ogun tọn. Eyin bojlẹtọ dé he do hunhlọn jọwamọ̀ tọn bo do yise to gbẹtọ yiyi dó sanvọ na vodun lẹ mẹ.\n\nEwa lẹzun sinsẹn-gan dé to whenuena e lẹkọ sọn ganpamẹ to whenue Olusegun Obasanjo to togbogan yin to Naijilia bo sọ nọ la wẹndagbe taun. Nupaṣamẹnu wẹ e yin na Ponọ lẹ to whenue ye wa yọnẹndọ mẹ he ye la na aihọn dọ emi ko hùn gbẹ tin to ogbẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":138,"character_repetition_ratio":0.025,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65534.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Shingini-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogbè Shingini tọn lọ, Tsishingini kavi Cishingini (Chishingini), kavi Ashaganna, yin ogbè Kainji tọn de to Naijilia gbọn omẹ Kambari tọn lẹ dali. Akọ̀gbè etọn awè lẹ wẹ, Tsishingini po Cishingini po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":50,"character_repetition_ratio":0.093,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.201,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":38199.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Shiroro","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Shiroro yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ de to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn lẹ tin to topẹvi Kuta tọn he tindo agbegbe (ward) fọtọ̀n [15], dile yé yin sislẹ bọdego do:\nAllawa\nBangajiya\nBassa\/kukoki\nEgwa\/gwada\nErena\nGalkogo\nGurmana\nGussoro\nKato\nKushaka\/kurebe\nKwaki\/chukuba\nManta\nPina\nShe\nUbandoma\npodọ ogbè tangan he yé nọ dó wẹ Gbagyi.\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 5,015 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 235,404 wẹ tin to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu.\n\nSọha pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn wẹ 921.\n\nSọ Pọ́n\n\nAgahúnglintẹn Shiroro Tọn\nZòmọ Daho He Nọ Wleawuna Miyọ́n Lẹtliki Tọn Shiroro Tọn\nTodohukanji adó osìn ginglọn tọn po nuhẹnnú osìn tọn lẹ po tọn to Naijilia\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":163,"character_repetition_ratio":0.038,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.025,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":48959.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Shock%20G","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gregory Edward Jacobs (yin jiji to azán koatọntọ avivọsun owhe 1963 jẹ Lidosun, azán konukùnawetọ owhe 2021)\nE yin yinyọnẹn di shock G. Eyin hànjitọ Rap tọn de to otò Amẹlika tọn mẹ. To azan konukúnawetọ, Lidosun, owhe 2021 tọn mẹ Shock G sìn osiọ, yin mimọ to jonọwhé Tampa, Florida tọn me. Kunnudenu de matin gando lehe e kú gbọn go. To azan aotọ osùn owhe 2021 tọn mẹ to Otọ̀ Hillsborough tọn mẹ dodinanutọ́ Agasa tọn basi nulila okù etọn tọn dọ shock G kú na ṣiṣizan amasin adinọ tọn wutu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":123,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68437.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Shola%20Adewusi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Shola Adewusi yin Jiji to 1963 bo sọ yin aihundatọ oploji yovogbe tọn, sinima bayitọ podo \nhladio po.\nTelezọn etọn bẹ Little Miss Jocelyn, aihundida BBC etọn nọ basi wadohia nukinkan vovo lẹ po nukantọ Jocelyn Jee Esien. To yidogọmẹ, Adewusi ko yin mimọ to aihundida 'Lewis'(Season 3, Episode 4), My Hero, The Bill, Casualty, Bad Girls, Family Affairs, Emmerdale, podọ Chewing Gum to tele ji. E sọ yin nina aihun nukọntọ tọn to CB'S Bob Hearts Abishola taidi Auntie Olu.\nE ko sọ daihun hladio ji tọn susu lẹ na BBC World Service.\nAzọn oploji etọn bẹ CRAZYBLACKMUTHAFXXKINSELF to Royal Court Theatre. E sọ yin dopo to hagbẹ he to azọnwa to Intermission Youth Theatre. E basi nutangan to aihundida yetọn mẹ \"Verona Road\". Azọn etọn so bẹ apa ehe e da to Paddington 2.\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\nShola Adewusi at IMDb\nShola Adewusi at The Spotlight website\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":223,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":49604.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sikiru%20Adesina","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sikiru Adesina ( 1971 - Afínplọsun 8, 2016), yinyoẹn na taun tọn taidi Arakangudu, e yin sinimabayitọ Naijilia tọn, anadenatọ podọ nubayitọ. E yin yinyọnẹn ganji na ada amanọ ehe e nọ da, ajotọ kavi ogbẹ ylankan to sinima mẹ.\nTo Afínplọsun azán ṣiatọ́ntọ, 2016, e basi matintọ to owhe etọn gbe to Kaduna, agewaji Naijilia tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":78,"character_repetition_ratio":0.037,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":37416.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sikiru%20Ayinde","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sikiru Ayinde yin hànjitọ fuji tọn, bọ sọ yin Naijilia vijiji. Ayinde Barrister jẹ ohàn ji sa ji to owhe 1966-2008. Barrister de ohan susu he sọ 127 tọn. Delẹ to yé mẹ wẹ \nOke Agba (1980)\nIjo ọlọmọ (1983) \nNigeria (1983)\nMilitary (1984)\nBarry Wonder (1987) \nFuji Garbage (1988) \nMusic Extravaganza (1990) po \nFuji waves (1991) po.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nSikiru Ayinde yin jiji dó hẹnnu Balogun tọn mẹ to Ibadan tomẹ, Otọ Etọn yin Lanhusatọ dé, bọ onọ Etọn yin onu flinflin lẹ satọ de. Eyi wehọmẹ dokọtọn Muslim mission po wehọmẹ model mushin tọn he tin to Awọnlin. Enẹgodo e Yi wehọmẹ Azọnpiplọn, Azọnyinyọnẹn Yaba polytechnic tọn nado plọn wezinzin po Alọnuzọn devo po. Ayinde Barrister bẹ hanjiji jẹeji sọn pẹvi gbọn. Bọ ni wazon to malenu lẹ sìn nubibla Whenue ga.dile e to azọn wa é sọ nọ to ohàn Etọn lẹ ji. É wazọn wezinzin tọn na azọnwhe he nọ Basi Ahan, Nigeria breweries. Na kanvivan Etọn to Awhan nuglọ tọn whenu e wazọn wezinzin tọn na azọnwhe Awhanzọnwatọ̀ Otogbo Naijilia tọn. E wazọn taidi Awhanzọnwatọ̀ to Awhangbẹ Ao tọ '10th'Brigade mima awetọ '2nd' division Azọnwhe Awhanzọnwatọ̀ Naijilia tọn to Awhangan 'Adeniran' glọ. E sọ hoavun taun to Awka, Abagana po Oníṣa po.\n\nOku po siodidi etọn po\nBarrister ku to azán fọtọ̀n-nukundopotọ Awewesun 2010 to London fihe é yi pọngbọ na azọn Adọvivi tọn (diabetes) tọn. Eyin didi to azán gbàntọ Awewesun 2010 to owhe etọn gbe to Awọnlin.\n\nAlọdlẹndonu Lẹ\n\nKanṣadopọ intẹnẹt tọn","num_words":295,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.252,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":68086.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sikiru%20Kayode%20Adetona","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Sikiru Kayode Adetona (mẹhe yin jiji to azán aotọ Nuwhàsun tọn to 1934) wẹ Ahọlu otò Ìjẹ̀bú tọn, ye sọ nọ ylọ-ẹ dọ Awujalẹ Ijẹ̀bú tọn. E jẹ gandu ji taidi Ahọlu sọn azan awetọ Lidosun tọn to 1960, ehe wẹ zọn bọ Adetona dó yin dopo to Ahọlu he dẹn hugan to ahọluzinpo ji to Naijilia. Otọ etọn wẹ yin Ahọlu Rufai Adetona podọ oyin onọ etọn tọn wẹ Ajibabi Onashile. E yin dopo to mẹhe tin to ogbẹ́ whẹndo Ahọlu tọn Anikinaiya tọn lẹ mẹ.\n\nWepinplọn etọn. \nJọja Ahọvi Adetona yi wehọmẹ Baptisti tọn wunmẹwunmẹ lẹ, delẹ to ye mẹ wẹ; Eroko to Ijẹ̀bú Ode, wehọmẹ dọkọ tọn Ogbere United he tin to oke agbo to Ijẹ̀bú-igbo po wehọmẹ Ansarudeen to Ijẹ̀bú Ode bẹsọn 1943 jẹ 1950. E zindonukọn yi wehọmẹ daho kọlẹẹji. E yi kọlẹẹjì Olú-Ìwà tọn (he wa nọ yín yiylọdọ Adeola Odutola todin) he tin to Ijẹ̀bú-ode sọn 1951 jẹ 1956. To gblagbla owhe 1957 jẹ 1958 tọn, e wazọn hẹ azọnwhe de he nọ gbadopọnna whẹho Akuẹ tọn lẹ to ìbàdàn. To owhe 1958 Ahọvi Adetona kanwe bo jo azọ́n he wa e te enẹ lọ do nado domọna wepinplọn Akuẹlinlẹn tọn to Yovotomẹ, oto he to gandu do Naijilia ji to whenẹnu.\n\nWhenue e jẹ gandu jí taidi Ahọlu \nTo azan ẹnẹtọ Alunlunsun tọn to 1960, wekanhlanmẹ de yín wiwlán sẹdo mẹhe yín ayinamẹtọ podọ nukọntọ na topẹvi Ìjẹ̀bú Ode tọn tò whenẹnu, he dohia dọ aimatẹn-gan whenẹnu tọn ko kẹalọyi dọ Ahọvi Sikiru Kayode Adetona ni yín dide taidi Ahọlu, podọ na e ní yín alọkẹyi taidi Awujale yọyọ otò Ìjẹ̀bú tọn he gandudu etọn dona bẹjẹeji sọn azan ẹnẹtọ Alunlunsun tọn to 1960. Ehe zọn bọ e to dandan mẹ dọ omẹ nukundeji otò Ìjẹ̀bú tọn lẹ taidi Ogbeni-Oja, Ògán (Dr.) Timothy Adeola Odutola, Bobasuwa I, Ògán Emmanuel Okusanya Okunowo (MBE, KFNM), po Asiwaju, Ògán Samuel Olatubosun Shonibare po, ni wleawuna lehe hùnwhẹ lọ nado do kuavọ na Ahọlu yọyọ yetọn na yi do. To azan fọtọnnukun-atọntọ Alunlunsun tọn to 1960, mẹhe yin nukọntọ na otò Ìjẹ̀bú Ode tọn to whenẹnu, Ogbeni-Oja, Ògán Timothy Adeola Odutola, lá na gbẹtọ lẹpo dọ Ahọlu yetọn yọyọ ko jẹ̀ gandu ji. Na taun tọn, bẹjẹeji onu yọyọ dé tọn wẹ nulila ehe hẹnwa na omẹ Ìjẹ̀bú tọn lẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1934 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nAhọlu lẹ to Naijilia","num_words":485,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.021,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68852.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Simisola%20Bolatito%20Ogunleye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Simisọla Bọlatito Ogunlẹyẹ yin jiji to azan fọtọnnukunẹnẹtọ osun ẹnẹtọ owhe 1988 bosọ yin yinyọnẹn taidi Simi bo yin hànjitọ po hankantọ otò Naijilia tọn de po. Ohàn he e ji bo yin yinyọnẹn na taun wẹ yin Tiff po Jamb question po to owhe 2014.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nE yin jiji to Surulere to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. E fo wehọmẹ alavọ tọn etọn to Wehọmẹ Alavọ tọn Covenant tọn mẹ.\n\nYanwle\nTo owhe 2006, Simi de ohàn tintan etọn tọ́n he yin ohàn pipa tọn de he hosọ etọn yin Ogaju, he yin anadena gbọn Samklef dali. \nTo owhe 2014, e de ohàn devo tọ́n he hosọ etọn yin Restless he bẹ ohan flinflin voovo atọ́n hẹn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1988 lẹ","num_words":152,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":93765.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Simon%20Achidi%20Achu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mẹdaho Simon Achidi Achu (yin jiji to azán atọ́ntọ, Abòhúsun, owhe 1934 jẹ azán ẹnẹtọ, Nuwhàsun, owhe 2021) tọn mẹ.\nE yin Tonudọtọ otò Cameroon tọn tọ̀n. Ewọ wẹ Lizọnyizọnwatọ Tangan otò Cameroon tọn sọn owhe 1992 jẹ 1997 mẹ.\nEwọ sọ wẹ Lizọnyizọnwatọ dodowiwa tọn sọn owhe 1972 jẹ 1975 mẹ. Achu wẹ yin anadenanutọ na ogbẹ́ tonudidọ tọn Cameroon People's Democratic Movement (CPDM). E yin dide taidi Azinponọ na National Investment Corporation to owhe 2003 tọn mẹ, bosọ yin dide gbọn Ovo dali do otẹn Wedegbẹ́ Tonudidọ tọn otò Cameroon tọn to Owhe 2003 tọn mẹ.\nAchu basi matintọ gbọn azọn dali to azan ẹnẹtọ, Nuwhàsun, owhe 2021 tọn mẹ to Dotowhe he tin to otò Amẹlika tọn mẹ, owhe etọn wẹ kan-awe-elan-ṣidopo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1934 lẹ","num_words":165,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.263,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":41385.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sinag%E1%BB%8Dgu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"To paa mẹ, sinagọgu zẹẹmẹdo nado plidopọ. E nọ dlẹnalọdo pipli kavi agun Ju lẹ tọn, podọ to godo mẹ yinkọ lọ nọ wá yin yiyizan na nọtẹn kavi ohọ̀ he mẹ gbẹtọ lẹ nọ pli do. Sọgbe hẹ nuhe mẹsusu yise, sinagọgu lẹ jẹ yinyin yiyizan ji to whenue Juvi lẹ nọ kanlinmọgbenu to Babilọni na owhe kande-gbantọ kavi tlolo he yé lẹkọ godo. Sinagọgu lẹ nọ yin yiyizan na nupinplọn, sinsẹ̀n-bibasi, Owe-wiwe lẹ hihia, po tudohomẹninamẹ gbigbọmẹ tọn po. Otò he tin to Palestine lẹpo wẹ tindo sinagọgu to owhe kanweko tintan C.E. Tòdaho lẹ nọ tindo hugan dopo, podọ Jelusalẹm tindo susu. Ṣigba to kanlinmọgbenu-ninọ Babilọni tọn godo, e ma yin Ju lẹpo wẹ lẹkọwa Palestine gba. Mẹsusu yì otò devo lẹ mẹ na whẹho ajọ́ tọn lẹ wutu. To bẹjẹeji owhe kanweko atọ́ntọ B.C.E., agbegbe 127 he tin to Ahọluigba Pẹlsia tọn glọ lẹpo mẹ wẹ Ju lẹ nọ nọ̀. Dile ojlẹ to yìyì, Ju lẹ sọ wá sù to tòdaho he lẹdo Meditelane pé lẹ mẹ. Ju he gbàpe ehelẹ nọ do sinagọgu lẹ ai to fidepope he yé jẹ.Osẹ́n Mose tọn nọ yin hihia bo nọ yin zẹẹmẹ basina to Gbọjẹzangbe lẹpo to sinagọgu lẹ mẹ. Owe nọ yin hihia sọn oplò he yiaga de ji, bọ gbẹtọgun lẹ nọ sinai to agosu atọ̀n oplò lọ tọn lẹ mẹ. Juvi depope he yin sunnu bo tindo zohunhun na sinsẹ̀n-bibasi wẹ sọgan tindo mahẹ to wehihia, yẹwhehodidọ, po tudohomẹninamẹ po mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":272,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52913.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sito%20Gbethrome%20Secondary%20School","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sito Gbethrome Secondary School Eyin didoai to azan tintan, alunlunsun, owhe 1970 tọn mẹ. Son whenue gbọn wehọmẹ lọ ko yin didoai, ogbẹ dopo ji wẹ e te. Ṣigba to azan ṣidopotọ, alunlunsun, owhe 2003, E yin mima do ogbẹ awe ji enẹ wẹ pẹvi po daho po, tintan, Sito Gbethrome Junior Secondary School. Ogbẹ awetọ, Sito Gbethrome Senior Secondary School. Wehọmẹvi lọ lẹ ko hunnukun do azọ́n sinsinyẹn wiwa go nado penukundo yede go, taidi nado kun Zemijan, bẹ agban na mẹdevo kavi wa azọn he ma sọgbe hẹ osẹn lẹ, ehe ko yinuwado wehọmẹvi lọ lẹ ji taun na nuhe du wepinplọn yetọn.\n\nAyinamẹ na wehọmẹvi lọ lẹ\nTuli nina wehọmẹvi lọ lẹ mapote nado penukundo wepinplọn yetọn go. Nudevo wẹ yindọ mẹjitọ lẹ lọsu dona wa nuhe go ye pe lẹpo nado penukundo ovi yetọn go. Hodidọ tulinamẹ tọn na wehọmẹvi lẹ titengbe nado diọ sọn walọyizan ylankan tọn yetọn mẹ.\n\nHudo alọgọ tọn \nHudo tin na ohọ he mẹ wehọmẹvi lẹ nọ plọnnu dogọ te.\nHudo tin na mẹplọntọ lẹ.\nHudo tin na fihe wehọmẹvi lẹ na nọ do hiawe te.\nHudo\n\nAzọ́n he nọ yin pinplọnmẹ to wehọmẹ lọ lẹ\n Economics\n Mathematics\n Geography\n Biology\n English language\n Yoruba\n Mathematics\n Chemistry\n Physics\n Further Mathamatics\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nWehọmẹ lẹ","num_words":238,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67506.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sjarifuddin%20Baharsjah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sjarifuddin Baharsjah ( yin jiji to azan fọtọ̀n-nukundopotọ, Nuwhàsun, owhe 1931 jẹ azan wiẹnẹtọ, Alunlunsun, owhe 2021) yin tonudọtọ Otò Indonesia tọn bosọ plọnnu gándego. E yin jiji dó West Java; Indonesia tọn. Sọn owhe 1993 jẹ 1998, e yin Minister of Agriculture to gandutọgbẹ Suharto tọn lẹ mẹ. E wlealọ hẹ Justika Baharsjah.\n\nBaharsjah basi matintọ to azan wiẹnẹtọ, Alunlunsun owhe 2021 to Jakarta to whenue e tindo owhe kan-awe-elan-ṣiẹnẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":96,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":32404.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sola%20Asedeko","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sola Asedeko yin aihundatọ sinima tọn, sinima-bayitọ, podọ anadenanutọ dé po he yin Naijilia-nu dé.\nE yin yinyọnẹn lẹdo taidi Abeni na ada tangan he e yiwa to Abeni mẹ, yedọ sinima Otò Naijilia tọn dé he yin Bibasi to owhe 2006 mẹ bosọ yin anadena gbọn Tunde Kelani dali.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nAsedeko yin jiji dó Ayimatẹn Awọnlin tọn, Hùwaji-Whèyihọ tọn to Otò Naijilia tọn mẹ.\nE yi Wehọmẹ Somori Comprehensive High to Ogba fihe e yi gbedewema wehọmẹ daho tọn te whẹpo e do dedo Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn fihe e yi gbedewema bachelor's degree to theatre art mẹ te, enẹgodo e yi gbedewema daho to Public Administration mẹ.\n\nAzọn etọn\nE bẹ azọn aihundida tọn jẹeji to owhe 2006 mẹ, owhe dopolọ he mẹ eyin tlọntlọngbọn to (sinima) Abeni tọn mẹ, sinima dé he Tunde Kelani yin basitọ podọ anadenanutọ dé na.\n\nSinima lọ hẹn ẹn diyin to lẹdo etọn mẹ, ehe dọn ayidonugo mẹdaho Tunde Kelani tọn, mẹhe yin anadenanutọ aihun lọ tọn, bọ e sọ vọ yíì zan to aihun nukundeji devo mẹ he hosọ etọn yin The narrow path, podọ ewọ wẹ yin omẹ tangan he sọawuhia to aihun ehe mẹ fie e sọawuhia taidi yọnnu jọja dé he dona dè dopo to sunnu awe he jlo na dà ẹ lẹ mẹ te.\nAihun ehe wá yin pinpọnhlan di dehe dona yin nina ajọ̀ dé.\nE ko sọawuhia to sinima Otò Naijilia tọn po soap operas tọn susu po mẹ.\n\nAihun he e da lẹ\nAbeni (2006)\nThe Narrow Path (2006)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":285,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":60904.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sola%20Fosudo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sola Fosudo (yin jiji to owhe 1958) yin aihun nupinpọn-do-plọnnu tọn plọnmẹtọ dé, wekantọ dé, dodinnanutọ dé, aihundatọ dé po anadenanutọ aihundida tọn dé po he yin Naijilia-nu dé.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn po azọn etọn po\nSola wa sọn Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. Eyin azọnplọn taidi Aihundatọ nupinpọn-dó-plọnnu tọn dé to Wehọmẹ Alavọ tọn Obafemi Awolowo University po University of Ibadan po fihe eyi gbedewema daho etọn yedọ Master of Art degree to nupinpọn-do-plọnnu mẹ te. E ko sọ tọ̀n to aihun susu lẹ mẹ bo ko sọ deanana aihun susu devo lẹ ga to Naijilia mẹ. E sọ yin ogan na adà aihundida po anazọnwiwa po (Department of Theatre Art), to Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Awọnlin Tọn po anadenanutọ linlin tọn wehọmẹ Alavọ lọ tọn.\n\nDelẹ to aihun he eda lẹ mẹ\nTrue Confession\nGlamour Girls I\nRituals\nStrange Ordeal\nIyawo Alhaji\nFamily on Fire (2011)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ\nAwọnlin-nu lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":196,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":39658.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Solomon%20Arase","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Solomon Ehigiator Arase (jijizan 22 Ayidosun 1956) yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Suleiman Abba tọn mẹ to 2015, podọ Ibrahim Kpotun Idris sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to 2016.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":63,"character_repetition_ratio":0.141,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.261,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":46660.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Solomon%20Bonu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Solomon Saanu Bonu (yin jiji to azán 16tọ Ayidosun owhe 1972) yin tonudọtọ Naijilia tọn de podọ Ayinamẹtọ Vonọtaun (Special Adviser) na ayimatẹngán Ayimatẹn Awọnlin tọn tọn, Babajide Sanwo-Olu do whẹ̀ho Ayidedai, Aṣà po Whẹ̀ntintọ́n Na Lẹndai Ayidedai Tọn lẹ Po (Arts, Culture and Tourism) po ji.\n\nBẹjẹeji Gbẹ̀zan tọn po Wepinplọn po \nBonu yin jiji to azán 16tọ Ayidosun owhe 1972 tọn mẹ. E yì Wehọmẹ dokọ̀ tọn Methodist Primary School to Gbagli, bọ to enẹgodo, wehọmẹ daho Badagry Grammar School tọn to Gbagli dopolọ, fie e mọ gbedewema West African School Certificate tọn yí te to 1995. Enẹgodo, e yì wehọmẹ alavọ tọn Lagos State University (LASU) tọn bo fó e po gbedewema Bachelor of Science (B.Sc) tọn de po to Lẹnunnuyọnẹn Tonudidọ tọn (Political Science) mẹ to 2000. E sọ wa yí gbedewema Ogán Lẹnunnuyọnẹn tọn (Master of Science) to Lẹnunnuyọnẹn Tonudidọ tọn (Political Science) mẹ sọn wehọmẹ Alavọ tọn University of Lagos (UNILAG) mẹ to Akoka to owhe 2004 tọn mẹ.\n\nAzọ́n\nBonu bẹ azọ́n jẹeji taidi Alọgọtọ na Mẹplọntọ \n(Assistant Lecturer) to wehọmẹ alavọ tọn Lagos State University tọn mẹ to Naijilia; e sọ wazọ́n taidi Alọgọtọ na Mẹplọntọ, Lẹnunnuyọnẹn Tonudidọ po Anadidenanu otò tọn po (Public Administration) to Wehọmẹ Alavọ tọn Wenniba to Accra, Ghana sọn 2011 jẹ 2014. Enẹgodo, E sọ wa wazọ́n to Citizenship and Leadership Training Centre, Federal Ministry of Youth Development, to Naijilia taidi Anadenamẹtọ-gán de (Senior Instructor) sọn 2010 jẹ 2016.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1972 lẹ","num_words":306,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":59617.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Stephanie%20Coker","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Stephanie Omowunmi Eniafe Coker (yin jiji to azán ko-atọn-nukunatọntọ, osun widopotọ, owhe 1988) tọn mẹ. E yin azọnwatọ to azọnwhe zomọ gbezeyiaga tọn de tọn podọ nukunpedonugotọ tito Tele tọn na MTV Base Africa po Ebony Life TV tọn po, bosọ Tindo Mahẹ to Aihun he Gbẹtọ lẹ jẹakọ hẹ ganji dé he nọ yin Tinsel.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po tito nupinplọn tọn etọn po\nYè ji Stephanie do ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to togbo Naijilia tọn mẹ. Ṣigba e sẹtẹn yì North London to United Kingdom to whenue e gbẹ yin owhe dopo mẹvi de. Podọ ga e sọ yì wehọmẹ St Mary's Church Of England Primary School to North London, e wá yì wehọmẹ alavọ tọn to Brunel to fie e plọnnu gando nuyọnen Media po Communication po tọn te to whenuena e wazọ́n etọn tintan to wehọmẹ Brunel tọn na MTV Channels Four po Media Moguls PR tọn po.\n\nAzọ́n etọn\nTo owhe 2010, e tọnta to Agbàwhinwhlẹn MTV freederm Presenter Competition tọn, ehe wẹ na ẹn dotẹnmẹ-hundote lọ nado tindo Mahẹ to nujijla de he yin bibasi to Tele ji. To owhe 2011 tọn mẹ, azọnwhe \"London 360\" yigbe nado yin Anadenanutọ de na yé.\n\nNaijilia\nStephanie lẹkọ do togbo Naijilia tọn mẹ to owhe 2011 mẹ, e sọ be azọ́n jẹeji taidi Anadenanutọ de na tito Street Request na MTV Base Africa. E sọ wazọ́n hẹ Cool FM to tito Oasis Show tọn ji podọ hẹ Africa Magic po to tito Tinsel tọn ji to owhe 2013 tọn mẹ, Ewọ po Bovi podọ Pearl po wẹ yin Anadenanutọ na Tito Guinness Colourful World Of More Concert tọn. E sọawuhia to Weda tintan zinjẹgbonu Exquisite tọn to Owhe 2015 tọn mẹ, Ewọ sọ wẹ Anadenanutọ Tito Ogbè Naijilia tọn to Owhe 2016 tọn mẹ. To azán ṣidopotọ, osun wiawetọ, owhe 2013 tọn mẹ wẹ azọnwhe Bailey Naijilia tọn yi Stephanie Coker po Veronica Ebie-Odeka do basi anadenanutọ na tito Bailey Boutique tọn.\n\nNunina\nExquisite Lady Of The Year (ELOY) sọ na ẹn nunina gbezeyiagatọ he klọ hugan tọn to owhe 2014 tọn mẹ.\n\nAlọwle etọn\nE wá wlealọ hẹ Olumide Aderionkun to azán wiawetọ, osun ṣinatọntọ, owhe 2017 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1988 lẹ","num_words":447,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68543.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Stjepan%20Babi%C4%87","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Stjepan Babić (29 Abọ̀húsun 1925 – 27 Avivọsun 2021) yin ogbe plọntọ, tonudọtọ podọ wesetọ Croatia tọn. E yin jiji to Oriova, Croatia. E yin mẹplọntọ to wehọmẹ alavọ Zagreb tọn.\nE wọ wẹ yin mẹbọdotogbogan Matica hrvatska tọn sọn 1989 jẹ 1992 podọ nukunmọnu kavi tẹnmẹpọntọ to Županijski D professor om (Chamber of the Counties) sọn 1993 jẹ 1997. E jo azọn do to 1991. E yin dopo to hagbẹ wedegbẹ tonudidọ oto Croatia tọn sọn 1993 jẹ 1997.\nBabić basi matintọ to Zagreb to 27 Avivọsun 2021 to whenuena e tindo owhe 95.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":117,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.303,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":83675.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Suleiman%20Abba","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Suleiman Abba (jijizan 22 Whejisun 1959) yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Mohammed Dikko Abubakar tọn mẹ to 2014, podọ Solomon Arase sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to 2015.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":61,"character_repetition_ratio":0.144,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.267,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":45758.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Suleja","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Suleja yin tòdaho de to Ayimatẹn Niger Tọn mẹ to Naijilia po gbẹtọ sọha 260,240 po to agéwaji Abuja he yin tatọ́-tẹnnọ Suleja Emirate tọn. E nọ blẹ mẹlẹ to whedelẹnu bọ yé nọ lẹndọ nudopolọ wẹ e yin po tòdaho Abuja he yin tatọ́-tẹnnọ togbó Naijilia tọn po, na yé tin to lẹdo dopolọ mẹ podọ e ko nọ yin yiylọ dọ Abuja whẹpo gandudu Naijilia tọn do wa dó yinkọ dopolọ, he yin Abuja, na tatọ́-tẹnnọ̀ yetọn gbọn Emir Sulayman Barau dali to 1976.\nE yin didoai to bẹjẹeji owhe kanweko ko-ewhè-dopotọ (19th century) tọn lẹ gbọn Mohammed Makau he yin emir (enẹ wẹ, nukọ̀ntọ sinsẹ̀n Male tọn he yin gándutọ) Hausanu lẹ tọn gódotọ Zaria tọn po hodotọ etọn he to hinhọ̀n na awhàn Male tọn fùntọ Fulani tọn he pé awhàn hẹ yé to awhàngigba agéwaji Naijilia tọn whenu. Zaria kavi Zazzau, yin dopo to tòdaho\/Ayimatẹn Hausa lẹ tọn to Agéwaji Naijilia tọn he ṣíawhàn to alọ̀ awhàn Male tọn funtọ Fulaninu lẹ tọn he yin nukọ̀nnọna gbọn Ṣeiki Usman bin Fodio dali lẹ.\nFinẹ wẹ Zẹ́ndótọzọ́nwatẹn Ladi Kwali tọn (Ladi Kwali Pottery Centre) he yin didoai gbọn Michael Cardew dali to 1950 tin te. Afọ̀zedaitọ-gán wehọ zẹ́ndidó tọn ehe wẹ Dr. Ladi Kwali, mẹhe sin azọ́n no yin didohia to otò voovo lẹ mẹ, yin.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":276,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65741.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sunday%20Adewusi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sunday Adedayo Adewusi (6 Awewesun 1936 - 26 Alunlunsun 2016) yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho hoho. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Adamu Suleiman tọn mẹ to 1981, podọ Etim Inyang sọ lẹzun ponọ-gán daho do otẹn etọn mẹ to 1983. E kú to 2016 to whenue e tindo owhe 79. E yin jiji to Ayimatẹn Nasarawa tọn to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nJọja whenu etọn \nE yì Wehọmẹ dokọ̀ tọn Mada Station tọn to 1944 po 1948 po gblamẹ, enẹgodo e yì Wehọmẹ dokọ̀ tọn Baptist Day School to 1949 po 1950 gblamẹ. E yì wehọmẹ daho to Keffi sọn 1951 jẹ 1956.\n\nPonọ-zọ́n Naijilia tọn \nE kọnawudopọ hẹ Ponọ-zọ́n Naijilia tọn bo ko mọ azọ́nplọnmẹ yí to Wehọmẹ Daho Ponọ tọn sọn 1957 jẹ 1958. To 1965, E yì wehọmẹ daho Police Staff College tọn to Scotland. E sọ mọ plọn jẹagọdo nuyiwa huhlọn tọn to East Ridding Constabulary, Landshire to Yorkshire mẹ. Whenue e do owhe 30, eyin azọ́ndena nado yin Anadenanutọ Ponọ tọn, podọ whenue e do owhe 45, e mọ lẹblanu-lọkẹyi nado lẹzun ponọ-gán daho.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1936 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2016 lẹ","num_words":238,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.29,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69419.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sunday%20Igboho","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sunday Adeniyi Adeyemo he diyin taun bọ mẹlẹ sọ nọ ylọẹdọ Sunday Igboho, wẹ yé ji to Azan aotọ osun aotọ owhe 1972 mẹ to gbetato he yin Igboho mẹ, to Oke-Ogun he tin to Aimatẹn Oyo tọn to Otogbo Naijilia tọn mẹ. E sọ yin ajọwatọ dé, Avunhona jlọjẹtọ dé po Mẹnukundeji dé po.\n\nDile yé yí otò he mẹ e tlọn sín yinkọ dó nọ ylọ ẹ, yé nọ ylọẹdọ Igboho. Mẹsusu wẹ dó yise dọ e do huhlọn jọwamọ tọn. Na taun tọn to whenuena lẹdomẹwhan dé wa aimẹ to Modákẹ́kẹ́-Ifẹ ṣẹnṣẹn to Owhe 1997, bọ esọ dohia sọ sunnusi glengbenu wẹ emi yin. E yin gbẹtọ adọgbotọ bo sọ yin azinponọ azọnwhe Adeson International Business Concept Ltd po Akọni Oodua of Yoruba po.\n\nSunday Igboho wa yin yinyọnẹn ganji to nọtẹn Intẹnet tọn lẹ ji to osun tintan owhe 2021 tọn to whenuena e wa na avase Fulani he nọ bẹ Oyin pe lẹ nadó tlọn aigba Ìbàràpá tọn ji. Ewa ehe to whenuena yé hu Dr. Aborode he yin glesi de to otò lọ mẹ, bo ka sọ mọdọ yé tlọn aigba lọ ji.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn \nYe ji Sunday Igboho to gbetato he yin Igboho mẹ to Ahọluduta hoho Oyo tọn glọ to Oke Ogun he tin to Ayimatẹn Oyo tọn mẹ, amọ otọ etọn bẹ agban bo wa jẹ Modákẹ́kẹ́ he to Ayimatẹn Osun tọn mẹ, finẹ wẹ e whẹn te.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":276,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":81026.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sunday%20Omobolanle","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sunday Omobolanle he yin yinyọnẹn taidi Papi Luwe,he mọ gigopanamẹnu MON yi (yin jiji to azan tintan Kọyànsun owhe 1954). E yin aihundatọ nukikodonamẹtọn, sinimọto kantọ, anadenanutọ po sinimọto basitọ po.\n\nBẹjẹeji Gbẹzan po Azọ́n etọn po\nE yin jiji to azan tintan Kọyànsun owhe 1954 to Ilora he yin otò pẹvide to Ayimatẹn Oyo Tọn he yin tin to wheyihọ oto Naijilia tọn mẹ. Iwọ wẹ otọ na Sunkanmi Omobolanle, he yin aihundatọ po anadenanutọ po.\nSunday Omobolanle ko basi kandai, deana ná bo sọ sọawuhia to sinimọto wunmẹ wunmẹ lẹ mẹ taidi Adun Ewúro, he yin sinimọto Naijilia tọn dé he Adebayo Salami sọawuhia to é mẹ to owhe 2011.\nNado yọn pinpẹnnutọn etọn na ada he bẹ to azọnwhe sinimọto bibasi tọn to otò Naijilia tọn mẹ, togbogan otò Naijilia tọn dayi tọn Olusegun Obasanjo","num_words":163,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.211,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73534.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Suraj%20Adekunbi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Surajudeen Ishola Adekunbi yin ajọwatọ Otò Naijilia tọn podọ dopo to Wedegbẹ́ Tonudidọ Ayimatẹn Ogun tọn, to fihe eyin hodọtọ yetọn te.\n\nBẹjẹeji gbezan etọn\nE yin jiji to Ayetoro, to Ayimatẹn Ogun tọn, to Otò Naijilia tọn mẹ. Adekunbi yin dopo to ovi fọtọ̀n he Rahmon po Elizabeth Adekunbi po ji lẹ mẹ.\nE yi wehọmẹ dokọ̀ tọn St. Paul African church primary school, Ayetoro, whẹpo e do yi Comprehensive High School, Ayetoro, to fihe e yi gbedewema pẹvi te to owhe 1993. E yi gbedewema to zomọ bibayi mẹ sọn wehọmẹ politẹknik tọn, Ilaro to owhe 1996, podọ gbedewema he bọdego sọn politẹknik Ibadan. E sọ yi gbedewama devo to Wehọmẹ Alavọ tọn Federal University of Technology Akure, podọ gbedewema daho to nubibasi po didoai po mẹ to owhe 2011, sọn wehọmẹ alavọ Ibadan tọn si.\n\nAzọn po tonudidọ po \nAdekunbi bẹ azọnwiwa jẹeji taidi alọgọtọ to Nigerian Petroleum Development Company (NPDC) to togbo Edo tọn mẹ to whenuena e to sinsẹn Naijilia to owhe 2000. To whenena e sẹn fo godo, e lezun mẹplọntọ to wehọmẹ alọnuzọnwatọ lẹ tọn, Idi-Aba, Abeokuta. To enẹgodo e biọ ogbẹ Ogun State Civil Service working in the Burea Transportation tọn mẹ sọn owhe 2004 jẹ 2006, whẹpo e do doalọte nado wazọn to azọnwhe otọ etọn tọn, Al-Rahman Oil & Gas Limited.\nTo 2007 e ze apotin nado yin wedegbẹ tonudọtọ ayimatẹn whezẹtẹn Egbado tọn ( he wa yin yinyoẹn taidi Yewa North ) Sigba e gbọawupo. To 2011, e sọ ze apotin devo to ogbẹ Action Congress of Nigeria (ACN) bo yin alọkẹyi. E yin dide taidi hodọtọ ogbẹ lọ tọn. E so yin dide whla awetọ taidi hodọtọ ogbẹ lọ tọn to 2015\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":331,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69907.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sylvester%20Umaru%20Onu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sylvester Umaru Onu yin jiji to azan fọtọ́ntọ, osun ṣidopotọ, owhe 1938 tọn. E yin tovi otò Naijilia tọn. Bo yin ogbẹvi whẹdatọ dayi tọn lẹ tọn to whẹdatẹn daho otò Naijilia tọn mẹ, sọn osun ṣidopotọ owhe 1993 tọn jẹ owhe 2014.\nOnu yin tovi Egume tọn he wa yin Ayimatẹn Kogi tọn todin. Todin e yì wehọmẹ Ahọlu tọn to Koffi Ahmadu Bello Wehọmẹ Alavo tọn po Wehọmẹ Gibson Weldon tọn osẹ́npinplọn tọn po to (Oriental and African Studies), apadewhe wehọmẹ alavo tọn otò London tọn wẹ e yin.\nOnu yin anadenanutọ to osẹ́ngbasa lọ whẹpo do yin dide do whẹvọylọhọsa daho tọn to 1984, enẹgodo e lẹkọ sọn whẹdọhọsa daho lọ to owhe 1993 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":138,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":86834.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/S%C5%8Dichi%20Aikawa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sōichi Aikawa (相川 宗一, Aikawa Sōichi, 13 Zósun 1942 – 25 Alunlunsun 2021) yin tonudọtọ\noto Japan tọn. Aikawa yin jiji to Urawa, Saitama. E yin alọkẹyi taidi ayimatẹngan Urawa tọn to\n1991 jẹ 2001. E yin dide taidi ayimatẹngan tintan tohomẹ Saitama tọn podọ e jo azọn do to 2009.\nAikawa basi matintọ to 25 Alunlunsun 2021 tọn gbọn azọn vẹgo tọn ehe dotena gbigbọ etọn.\nEhe owhe etọn lẹpo yin 78.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":95,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.295,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":57660.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/T.M%20Ilesanmi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Weyọnẹntọ Thomas Makanjuọla Ilesanmi wẹ omẹ tintan he yi ogan B.A to ada ogbe pinplọn po Litireso Afilika tọn to Obafemi Awolọwọ University. E ma dẹn bọ e yi gbọjẹ to whenue e ko wazọn to ada nuhe e plọn tọn mẹ godo sọn owhe 1975 jẹ 2005. Azọn susu wẹ e yiwa to ayọnuyigbaji, pẹẹde to e mẹ wẹ yin kinkan do odo to glẹnsigbe mẹ. Weyọnẹntọ T.M Ilesanmi yi wehọmẹ azọn mẹpinplọn tọn to Wehọmẹ Alavọ Ifẹ tọn (University Obafemi Awolowo todin), Ile Ife, Naijilia, taidi alọgọtọ to ada ogbe pinplọn afilika po litireso po to Abọhusun, owhe 1975, to whenue e fo wẹhọmẹ alavọ tọn daho to Wẹhọmẹ Alavọ Pontifical, oto Lomu tọn po wẹhọmẹ alavọ Ifẹ tọn. E mọ zedaga yi to azọnmẹ to kọyansun, owhe 1997. Azọn lọ wa wẹ e te kaka jẹ whenue e yi gbọjẹ to azọnmẹ dile e jẹ do to whenue e pe owhe kandekoatọn to owhe 2005. Eyin mi pọn bẹplidopọ po kandai owe oyọnẹn tọn etọn, mi na mọdọ e tindo jidide podọ e yin nukunpedo azọn go tọ. Dodinnanu gando Ilesanmi go hunwhẹ avosinsan tọn po otan lẹ yin nudaho de, e sọ yin alọdlẹndo taidi nujọnu to nuyọnẹn dodinnanu tọn do Ayọgbe ji (Yoruba). Tọ ogbẹ etọn lẹ sẹnsẹn, Ilesanmi yin dopo to mẹho nugopọntọ na mẹsusu he plọn we bo dugan po ogan weyọnẹntọ lẹ tọn to azọ́n kọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":257,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":86494.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tadudu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tadudu wẹ whenue ota mitọn mọ awugble. E ma yin whenue ota yi ho do nude go wẹ nọ hẹn tadudu wa gba, kakatimọ whenue e mọ awugble sọn homẹ. Tadudu nọ wa aimẹ eyin onu voovo ehelẹ jọ:\nOva\nNupinpọn na ojlẹ dindẹn\nAgbọpipe kavi amlọnmadọ\nMagbọjẹ\nAwugble apọnmẹ tọn\n\nNukunpedomẹgo\nTo ninọmẹ susu mẹ, tadudu nọ gbọ na ede to jọwamoliho. Aliho susu devo lẹ tin he sọgan dekanpona tadudu taidi zọnlin zinzin pẹẹde, nukun whiwhe pludopludo pódọ̀ nado nọ nu osin susu. To Jọwamọliho onu ehelẹ nọ gbọ tadudu to whedelẹnu hugan nado zan amasinkun. Amasin susu wẹ tin to egbehe he mi nọ zan to whenue mi yi dotowhe.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":123,"character_repetition_ratio":0.016,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70121.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tafa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tafa yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn glọ de to Naijilia. E má dogbó hẹ Aigbadenamẹ Ahọ́nkan Aṣẹpipa Naijilia tọn (Federal Capital Territory). Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Wuse tọn mẹ.\nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 222 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 83,544 wẹ tin to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu.\nSọha pósu tọn (postal code) lẹdo lọ tọn wẹ 910.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":89,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.045,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72210.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Taitanik","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Taitanik (Glẹnsigbe: Titanic) yin tọjihun daho yovo Glẹnsi lẹ tọn de he siọ do ohù Atlántíkì tọn mẹ to azán fọtọ̀ntọ, osun ẹnẹtọ, owhè 1912 tọn to whenue e gba do osin-agò dé go to ohù ṣẹnṣẹn to whenuena e to gbejizọnlin titan etọn ji sọn ayimatẹn Southampton tọn yí ayimatẹn New York tọn ji. To gbẹtọ sọha di 2,224 he tin to tọjihun lọ mẹ lẹ, gbẹtọ hugan 1,500 wẹ kú, ehe wẹ zọn bọ gbẹtọ sọha he kú lẹ do yin dehe sù hugan to tọjihun dopo gbigba whenu. Nujijọ ehe dọn ayidonugo gbẹtọ lẹ tọn do eji bọ yé yí nujijọ ehe do basi yẹdide susu podọ yé basi sinimọ̀tò etọn na gbẹtọ lẹ nido pọn.\nTaitanik wẹ yin tọjihun he klo hugan he to otọ̀ji to whelọnu, e sọ yin tọjihun awetọ to tọjihun atọ̀n he klo hugan to whelọnu lẹ mẹ. Taitanik yin gbigbá gbọn azọ́nwhe Harland po Wolff Shipyard he tin to Belfast po tọn.Thomas Andrews wẹ yin ogán he nọ deanana tọjihun gbigbá to azónwhe lọ to whelọnu. dawe ehe lọsu ku to nujijọ lọ whenu. Nukọntọ Edward Smith he paṣẹ na tọjihun kuntọ lẹ to azan lọ gbe lọsu siọ po tọjihun lọ po. Tọjihun Taitanik tọn lọ bẹ delẹ to adọkunnọ whenẹnu tọn lẹ hẹn podọ susu to mẹhe to tẹnsẹ sọn otò Great Britain, Ireland podọ fidevo lẹ to yovo yigba ji nado bẹ́ ogbẹ̀ yọyọ devo to otò United State tọn mẹ. Taitanik klo sọmọ bọ tẹnmẹ akuẹnọ lẹ tọn gbọnvo na wamọnọ lẹ tọn. To awaji akuẹnọ lẹ tọn, gbẹdunú susu wẹ yin babasi do emẹ taidi; fie ye nọ lẹawu te, fie ye nọ hia owé te, fie ye nọ dunu te po onú mọmọ lẹ po. Taitanik yin tọjihun dé he tindo hihọ susu bọ osin ma sọgan gbọn fide do biọ e mẹ. Tọjihun flinflin kande-atọ́n-nukunatọ̀n (48) lẹ wẹ é nọ bẹ hẹn nado whlẹn gbẹtọ lẹ to whenuena nugbajẹmẹji ajiji tọn jọ. Sigba to azan lọ ji, tọjihun flinflin ko (20) kẹdẹ wẹ e bẹ hẹn. tojihun lọ lẹ sọgan penugo nado bẹ́ gbẹtọ sọha 1,178 he yin odá na gbẹtọ sọha 2,224 he tin to Taitanik lọ mẹ to azan lọ gbe.\n\nLehe nujijọ lọ jọ gbọn \nTo whenue tọjihun Taitanik tọ́n sọn ayimatẹn Southampton tọn to azán aotọ, Lidosun tọn, to 1912, e glinhùn do ayimatẹn Cherbourg tọn to otò Flans tọn mẹ, enẹgodo e sọ glinhùn do Queenstown to Otò Ireland tọn mẹ whẹpo e do bẹ gbejizọnlin etọn na do yi New York, ṣigba to azán wiẹnẹtọ, Libọsun, owhè 1912 tọn to whenuena e to gbejizọnlin ji wẹ to ajiji mẹ e gba do osin agò dé he tin to ohu ṣẹnṣẹn go,to ogàn wiawe po nukunwhiwhe ko (11:40) to ozán gbodo awè mẹ.\nOsin jẹ wiwọ biọ tọjihun lọ mẹ ji to afọdopolọji. Yọpọvu lẹ po yọnnu lẹ po wẹ yé bẹ́ do tọjihun flinflin lọ lẹ mẹ jẹnukọn, na nuhe osẹ́n lọ dọ niyẹn.\nTo ogàn awè e lan nukunwhiwhe ko mẹ (2:20am), Taitanik wẹn do awè whenue gbẹtọ susu lẹ gbẹ tin to e mẹ, bo sọ siọ to ganhiho awè gblamẹ. Gbẹtọ sọha 710 wẹ yin whinwhlẹn to nujijọ lọ whenu to whenuena tọjihun daho devo wá bẹ́ mẹhe lùntọ́n lẹ godo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":593,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80384.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Taiwo%20Hassan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Taiwo Hassan (yin jiji to azan gban-nukun-dopotọ, Kọ́yànsun, owhe 1959 tọn), gbẹtọ lẹ sọ yọnẹn taidi Ogogo, e yin aihundatọ sinima tọn, sinima bayitọ, po anadenanutọ dé po. Yè ji Taiwo Hassan dó Ilaro, tòpẹvi dé mẹ to Ayimatẹn Ogun tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nTaiwo Hassan yin jiji to azan gban-nukun-dopotọ, Kọ́yànsun, owhe 1959 tọn mẹ to tòpẹvi Ilaro tọn mẹ to Ayimatẹn Ogun tọn to Otò Naijilia tọn mẹ.\n\nWepinplọn etọn\nOgogo bẹ wepinplọn dokọ̀ tọn etọn jẹeji to Christ Church School, Ilaro. E sọ zindonukọn bosọ yì technical college fihe e plọnnu gándo gbẹduhun jijlado te.\n\nAzọn etọn\nOgogo bẹ azọn aihundida tọn etọn jẹeji to owhe 1981 tọn mẹ to ojlẹ vude godo he e mọ azọn gbẹduhun jijlado tọn to Water Corporation. Ogogo wazọn to Water Corporation lọ na nuhe yi owhe wiatọ̀n.\nTo owhe 1994 mẹ, Hassan jo ahọluzọn do bo ze ayiha etọn pete do aihundida ji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":192,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.011,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":39799.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Taiwo%20Oyebola%20Agbona","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Taiwo Oyebola Agbona yin viyọnnu owhe konukunẹnẹ mẹvi he du Ahọlu do Adele tẹnmẹ tọ Ayimatẹn Ondo Tọn to otò Naijilia tọn mẹ. E tindo owhẹ konukunawẹ (22)to whenue e to wẹhọmẹ alavo tọn, Achiever University to topẹvi Ọwọ tọn to Ayimatẹn Ondo tọn mẹ, fihẹ ẹ plọnnu gando yovomasin tọ owhẹ 2017, whenue ofa de taidi Ahọlu to whenue otọ etọn he yin Ahọlu, Ahọlu Aye Otopevi Aaye tọn mẹ, Ahọlu J.B Agbona basi matintọ to owhẹ 2017 azan 4tọ osun 5tọ. Taye Oyebọla Agbona wẹ yin mẹjẹmẹtẹnmẹ Ahọlu tọn to Topẹvi Aaye tọn tọ alọnu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":125,"character_repetition_ratio":0.044,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72110.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Taku%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Takuẹ yin akuẹ he gbẹtọ nọ su na ahọluduta lẹ. Ahọluduta lẹ nọ yi akuẹ lọ zan nado penukundo nudelẹ go. Di apajlẹ, Takuẹ nọ yin yiyizan nado su ahọ mẹhe to azọnwa podo ahọluduta lẹ po, taidi Awhanfuntọ Lẹ, Ponọ lẹ,po Dotozọnwatọ lẹ po. Nudevo lẹ wẹ nado yi akuẹ lọ do gba Dotowhe lẹ, Ali lẹ, Wehọmẹ lẹ po Aga-li lẹ po.\n\nTakuẹ voovo he tin lẹ\nTakuẹ gbekọndopọ tọn\nTakuẹ akuẹ he mẹde mọ tọn\nTakuẹ nuhe mẹde sa tọn\nTakuẹ do nutindo lẹ ji\nTakuẹ do ogu dudu lẹ ji","num_words":98,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52137.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tamaz%20V.%20Gamkrelidze","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tamaz (Thomas) V. Gamkrelidze yin jiji to azán konukúnatontọ kọ̀yàntọn owhe 1929 –Aflinplọsun azán ao-tọ, owhe 2021. Yin Georgia-nu mẹplọntọ, otan plọnmẹtọ podọ alenamẹtọ paa tọn de bẹsọn owhe 1974 podọ e lẹzun togan Georgia tọn\nsọn (200-2013) doto lẹnwunnuyọnẹntọ podọ wesetọ(1964).\nGamkrelidze yín jiji to oto Kutaisi, nọvisunnu etọn we Revaz Gamkrelidze, ewọ lọsu yin mẹhe yinukọn to wehọmẹ daho lẹ mẹ, Podọ ẹyin gbetọ nukundeji de tó nulinlẹn mẹ. \nGamkrelidze kú owhe 91 yinyin mẹ.\n\nAlọdlendonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":98,"character_repetition_ratio":0.041,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":52777.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tetracycline","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tetracycline yin amasin sinsinyẹn de he yin dodinna to owhe 1945. E yin amasin sinsinyẹn he gbloada taun na e nọ hu owanvu lẹ taun. Tetracycline yin kinkan namẹ whla tintan to owhe 1948. To owhe 1950, to wehọmẹ alavo harvard tọn, weyọnẹntọ Robert Burns Woodward wazọn sinsinyẹn dogọ do amasin lọ ji. To owhe lọ mẹ janwẹ , e sọ yin kinkan na zinzan to vojlado lẹ godo. Amasin ehe lọ nọ saba yin zinzan na awutu taidi nusinsẹn to agbasa go, etlẹ sọ nọ wazọn na mẹhe to suslu bosọ to miyẹn to ojlẹ dopolọ mẹ. Amasin ehe yin dopo to amasin he ogbẹ aihon lọ tọn he nọ hokan na agbasalilo nọ yizan taun.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nAmasin\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":131,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":99079.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Beat%2099.9%20FM","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"The Beat 99.9 FM yin azọnwhe ladiohọ tọn he nọ na linlin to yovogbe mẹ, bo yin didoai do Ayimatẹn Awọnlin Tọn mẹ. Ladiohọ lọ bẹjẹeji to azan tintan osun ṣianwetọ owhe 2003. E sọ nọ na linlin bosọ nọ basi ajọjijla to Beat Tv he yin dopo to YouTube channel ji. Ewọ wẹ yin azọnwhe ladiohọ Aflika tọn tintan he sọawuhia to Twitter ji.\n\nLinlinnatọ Nukundeji lẹ\nAlọnu\n Maria Okanrende\n Toolz\nDai\n Dami Elebe\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":91,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":90780.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Remedies","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"The Remedies yin tóntlọngbọn to hajigbẹ he nọ ji ohàn hip-hop tọn to Otogbo Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ.\n\nOgbẹ lọ bẹ gbẹtọ taidi Eedris Abdulkareem, Tony Tetuila po Eddy Remedy (he sọ yin yinyọnẹn taidi Eddy Montana) po hẹn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":56,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.213,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":48021.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Wings%20Towers","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"The Wings Towers (kavi, to Gungbe mẹ, Atọhọ Awà lẹ nọ lẹ) Ohọ̀ Azọnwatẹn Wings tọn yin petlezìn onù 15nọ awè topọ he yin gbigbá to aliho họ̀gbigba tọn he nọ yin alọkẹyi hugan mẹ de to Victoria Island to Awọnlin to Naijilia. Atọhọ he yi otẹn he sọ metlu 27000 lẹdope ehelẹ sọ yin yẹyidogona po gbedewema họ̀gbigba he sọgbe to adà lẹpo mẹ tọn po.","num_words":77,"character_repetition_ratio":0.012,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76629.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Thinkers%20Newspaper","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Thinkers Newspaper\nLinlinwema Naijilia tọn hẹ tín íntanetí jí bo sọ nọ jẹgbonu egbesọ egbesọ hẹ tín Abuja, otò Naijilia tọn.\nThinkers Communication Limited hẹ nọ bayí Hojlẹwema Thinkers tọn whẹ sọ bibayí Linlinhowema Thinkers tọn.","num_words":45,"character_repetition_ratio":0.109,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.165,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.98,"perplexity_score":61800.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Thomas%20Babington%20Macaulay","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Thomas Babington Macaulay (Naijilia) Yẹwhenọ Ayọnnu tọn po Nuplọntọ.\nThomas Babington Macaulay\n(azan17,Alunlunsun, owhe 1826\n-azan 17, Alunlunsun, owhe 1878)yín Yẹwenọ,Nupọntọ po Nukọntọ wehọmẹ titan to wehọmẹ CMS(CMS Grammar School)tọn hẹ tín Awọnlin bo sọ yin otọ́ na Herbert Macaulay.\nGbẹzan\nT.B Macaulay yin jiji do Kissy, otò Sierria Leone to azan 17, Alunlunsun, owhe 1826, do Ayọnnu famii mẹ hẹ yin Afanumẹ to dai na yovo \"British West Africa Squadron\"hẹ tlọn ajọ kanlinmọ \"Trans Atlantic tọn.\nMacaulay sín otọ nọ yin Ojo-Oriare hẹ tlọn Ikirun to otodaho Oyo hoho tọn,onọ he tọn yin Kilangbe slọn Ile-Ogbo to Aimatẹn Osu Oyo hoho tọn.\nT.B Macaulay plọnnu to CMS wehọmẹ Nuplọnmẹ (CMS Training Institute)tọn po \"Kings College\" hẹ tín to London.\nT.B.Macaulay yín hagbẹ joja do Yẹwhenọ \"Ajayi Crowther\".\nWhẹnu he jẹ 1854,T.B Macaulay da Yẹwhenọ Ajayi Crowther sin viyonnu awetọ di asì he tọn.\nOkuzan\n\"Smallpox\" hu T.B Macaulay to jijizan he tọn to azan 17, Alunlunsun ,owhe 1878 do Awọlin, he sọ di do ṣiọdo to Ajele.\nHe wa yí yinkọ he tọn do nọ ylọ wehọẹ hẹ tín to Ikorodu,Awọnlin, Babington Macaulay Junior Seminary, bo do blo yẹyína.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":275,"character_repetition_ratio":0.089,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.988,"perplexity_score":26421.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Thomas%20Boni%20Yayi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Thomas Boni Yayi (azan tintan Lidosun owhe 1951) yin azọnwatọ akuẹsẹdotẹn tọn po tonudọtọ dé po he du togbogan Otò Benẹ tọn sọn owhe 2006 jẹ 2016. E lẹzun togbogan whenue é du to ovo he yin bibla to owhe 2006 tọn mẹ. Mọdopolọ e sọ yin dide whla awetọ di togbogan Otò Benẹ tọn to whejisun owhè 2011.\nYayi Boni sọ sẹ̀n taidi azinponọ na ogbẹ plipli Otò Aflika tọn lẹ African Union sọn azan gban ewhè dopotọ́ Alunlunsun owhe 2012 azan koatọ́nnukunawetọ Alunlunsun owhe 2013.\n\nVuwhenu etọn po Azọnwiwa to Akuẹsẹdotẹn po\nBoni yin jiji to Tchaourou he tin to ayimatẹn Borgou tọn to agewaji Otò Benẹ tọn mẹ.\nE yi wehọmẹ bẹjẹẹji etọn to Parakou wẹpodo yi gbedewema daho gándo akuẹzizan go to wẹhọmẹ alavọ tọn National University of Bénin.\nEnẹgodo e sọ vọ gbedewema daho yi dogọ to wehọmẹ alavọ tọn Cheikh Anta Diop University to Dakar, Senegal whẹpodo yi gbedewema daho hugan to akuẹzizan po tonudidọ po mẹ to wehọmẹ alavọ tọn University of Orleans to oto Flans tọn podọ to Pari Daupline University po mẹ to owhe 1976.\nTo whenu e fó wehọmẹ godo, Boni bẹ azọn whenu dindẹn tọn to azọnwhe akuẹsẹdotẹn tọn. Sọn owhe 1975 jẹ 1977, e wazọn to Akuẹsẹdotẹn Benẹ tọn flinflin lẹ whẹpodo a yi akuẹsẹdotẹn daho wheyihọ Aflika tọn Central Bank of West African States (BCEAO) sọn [[owhe] 1977 jẹ 1989. Bẹ sọn owhe 1992 jẹ 1994, E sẹn taidi ayinamẹtọ gando akuẹzizan go na togbogan Benẹ tọn Nicéphore Soglo. To owhe 1994, e jo otẹn lọ dó nado lẹzun ògán na akuẹsẹdotẹn daho Aflika tọn West African Development Bank (BOAD).\n\nTogbogan Dudu\nYayi Boni yin dopo to gbẹtọ koatọnnukundopo (26) he tọ́n nado du togbogan to ovo he yin bibla to whejisun owhe 2006 tọn mẹ. Togbogan he to gánji to whelọnu Mathieu Kérékou yin asuka de to tonudidọ oto Benẹ tọn mẹ sọn owhe 1970 káká dó jẹ owhe 2006. Ehe hẹn gbẹtọ susu dó ayiha awe gándo ògán jijodo etọn go. E paṣa mẹ susu to whenuena Boni bẹ nado gban-atọ́n linlán (35.8%) ovo he yin bibla tọn. Mẹhe bọ dego wẹ Adrien Houngbédji hé tlọn tonudọgbẹ Soglo tọn Party for Democratic Renewal m�� to whenu e bẹ nado Koatọ́n (25%) ovo tọn to ye omẹ konukundopo lọ lẹ mẹ.\nTo azan fọtọ̀nnukunẹnẹtọ́ Whejisun, [[owhe] 2006,Boni po Houngbédji po whlẹn otẹn togbogan tọn, bọ Boni do jẹ otẹn lọ mẹ whenue é bẹ nado kande-gban élan atọn (75%) ovo he yebla tọn. E jẹ ganduji to azan ṣidopotọ lidosun, owhe 2006.\nTo ovo he yin bibla to owhe 2007 nado mọ otẹn susu yi to wedegbẹ tonudidọ tọn Benẹ tọn mẹ, ogbẹ he nọ yin cowry forces for an Emerging Benin (FCBE) kọngbedopọ na do nọ godo na Yayi Boni, ehe gọalọna Boni nado mọ otẹn susu yi. Ṣigba to owhe 2010, ogbẹ FCBE tọn gbà. Enẹwutu susu to hagbẹ wedegbẹ tonudidọ tọn lẹ fọ́n nado dè Boni sọn gánzinpo lọ́ ji na whẹho ICC tọn he bẹ akuẹ gbẹtọ diblayi 100,000 tọn to Benẹ sọ yi.\nWhenuena hagbẹ tonudidọ tọn lẹ ma penugo nado mọ gbẹtọ sọha he osẹ́n dọ nado de Yayi sọn gánzinpo ji, ye gbọ bo kọngbedopọ nado nọ godo na Houngbédji to ovo bibla 2011 tọn.\nYayi Boni jẹ gánzinpo ji whla awetọ to whenue é jẹnukọnna Houngbédji to ovo bibla mẹ. Boni jẹte sọn gánzinpo lọ́ ji whenuena é fó gandudu whla awetọ na nuhe osẹn dọ nìyẹn.\n\nTito Nado Hù Boni\nTo azan fọtọntọ́ whejisun, owhe 2007, Yayi Boni yin whinwhlẹn sọn owù nado hui tọn de mẹ to gbetato he sẹpọ Ikemon whenue e lẹkọ sọn opli tonudidọ tọn he ye bayi to lẹdo Oueese tọn mẹ. Danúwatọ́ delẹ glọn aliho lọ po atin daho daho lẹpo, enẹgodo wẹ yé jẹ osò dè dó òhún he nọ yawu ze togbogan,ṣigba togbogan Boni ko tin to òhún devo mẹ. Hihọ́tọ́ etọn susu lẹ wẹ gbleawu to nujijọ lọ mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nBoni tlọn whẹndo malenu tọn de mẹ, ṣigba todin é kò lẹzun ṣọṣi yitọ́. E dó ovi atọ́n (5). Asi etọn Chantal tlọn hẹnnu De Souza tọn mẹ to Ouidah.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":810,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":73685.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tinubu%20Square","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tinubu Square (eyin yinyọnẹn dai taidi otẹn mẹdekannujẹ tọn) yin nọtẹn he hunnukun de to Broad street he to Lopo Awọnlin tọn ji he tin to Ayimatẹn Awọnlin tọn yedọ to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Yinkọ lọ yin Nina to whenue ayọnu he nọ wajọ mẹsisado kanlinmogbenu tọn, podọ mẹyizantọ he nọ yin Madam Efunyoye Tinubu. To ojlẹ demẹ e nọ yin yiylọ dọ Kohata Tinubu whẹpo e do wa yin yinkọ dona gbọn nukọntọ mẹdekannujẹ tintan bẹplidopọ Otogbo Naijilia tọn to mẹdekannujẹ Naijilia tọn go dọ whẹpo e do wa yin yinyọnẹn taidi Tinubu Square.\nYẹdide:Ogankan wẹ yeyídọ lẹ pajan do notẹn lọ bọ nutọnsin awe wẹ tin to emẹ podọ ama yọnwhanpẹ lẹ po gọna atin he yọn pọn lẹ po e sọ gọna yẹdide bleblu Madam Tinubu tọn he yin dide to patako deji","num_words":154,"character_repetition_ratio":0.082,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.197,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":106130.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tiwa%20Savage","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tiwa Savage (yin jiji to azán atọ́ntọ Afínplọsun tọn owhe 1980). Eyin hansinọ, hankantọ po ahihundatọ otogbo Naijilia tọn po. Yinkọ etọn to gigọmẹ nọ yin Tiwatope Savage.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nTiwatope Savage yin jiji to azan atọ́ntọ Afínplọsun owhe 1980 to oto pevi Isale Eko tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ, to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Tiwatope tin to ovi Widopo wepo ewa yi otogbo United kingdom ton bo yí wẹhọmè daho\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":91,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":82147.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Todohukanji%20Yink%E1%BB%8D%20Ayimat%E1%BA%B9ng%C3%A1n%20Ayimat%E1%BA%B9n%20Niger%20T%E1%BB%8Dn%20L%E1%BA%B9%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ehe wẹ todohukanji aṣẹpatọ po Ayimatẹngán Ayimatẹn Niger Tọn lẹ po tọn. Ayimatẹn Niger Tọn yín didoai to azán atọ̀ntọ February 1976 to whenue e klan sọn Ayimatẹn Sokoto tọn go.","num_words":34,"character_repetition_ratio":0.149,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.209,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":83558.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Todohukanji%20weh%E1%BB%8Dm%E1%BA%B9%20nuy%E1%BB%8Dn%E1%BA%B9n%20wintinwintin%20t%E1%BB%8Dn%20l%E1%BA%B9%20po%20t%E1%BB%8Dn%20to%20Naijilia","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hosọ́ ehe bẹ todohukanji wehọmẹ daho nuyọnẹn wintinwintin lẹ tọn he tin to Naijilia lẹ po wehọmẹ daho glezọ́n pinplọn tọn lẹ po gọna wehọmẹ daho he nọ wleawuna azọ́nplọnmẹ he yọn-na-yizan na nuwiwa egbesọegbẹsọ tọn lẹ po tọn. E ma bẹ wehọmẹ alavọ tọn lẹ kavi nuplọntẹn mẹplọntọ wehọmẹ tọn lẹ tọn hẹn gba.\n\nWehọmẹ daho nuyọnẹn wintinwintin tọn po wehọmẹ daho daho lẹ (college) po nọ yin anadena gbọn \"Federal Ministry of Education\" Naijilia tọn dali. Gandudu togbó tọn po Gandudu Ayimatẹn tọn po wẹ nọ saba do wehọ mọnkọtọn lẹ. Wehọmẹ daho daho (college) delẹ ko jẹ gbedewema lẹ namẹ ji. Glẹ́nsi-gbe mẹ wẹ nuplọnmẹ lẹ nọ yin nina te. Owhe nupinplọn tọn etọn nọ bẹsọn Kọ́yànsun mẹ jẹ Zósun owhe he bọdego tọn mẹ.","num_words":140,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.206,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59176.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Togo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Togo (he nọ yin yiylọ to glẹnsigbe mẹ dọ: Republic of Togo) yin Otò de he tin to Whèyihọ Aflika tọn mẹ. E ma dogbo hẹ Ghana to whèyihọ podọ hẹ Benẹ to whèzẹtẹn, e sọ ma dogbo hẹ Burkina Faso to agewaji. Gbẹtọ diblayi livi ṣiantọ̀n wẹ tin to Otò ehe mẹ. Flansegbe wẹ yín ogbè he yín alọkẹyi taidi ajọwa-gbe, ṣigba ogbe gban-atọ́n-nukun-ẹnẹ devo lẹ sọ nọ yín dido gbọn tovi lẹ dali, he dohia dọ akọ̀ podọ aṣa Otò lọ tọn su. Ayimatẹn Otò lọ tọn he klohugan wẹ Lomé.\n\nOtò\nAflika","num_words":108,"character_repetition_ratio":0.03,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":37261.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tohodid%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tohodidọ wẹ Aliho dé he mẹ pipli dé sọgan Basi dide tangan dé tẹ. Tonudidọ sọ yin Aliho gbemima tọn dé to gbẹtọ susu ṣẹnṣẹn na yé ni dó sọgan nọpọ taidi Akọta, Otò, kavi Otogbo dé. To pipli Daho taidi Otogbo dé tọn mẹ, mẹde lẹ nọ saba yi Gbẹzan yetọn lẹpò dó to azọn gbemima tọn ehe kọn. Omẹ ehelẹ wẹ yé nọ ylọdọ Tonudọtọ lẹ. Tonudọtọ lẹ po mẹdevo lẹ po wẹ nọ nọpọ bo nọ dù Togan. Nuplọnmẹ Tohodidọ tọn to wehọmẹ Alavọ tọn mẹ nọ yin yiylọdọ Lẹnwunnuyinyọnẹn Tohodidọ tọn, Nuplọnmẹ Tohodidọ tọn, kavi Nuplọnmẹnu tito Gandudu tọn. To egbesọegbesọ, Hogbe lọ Tohodidọ nọ dlẹnalọdo alọpa he mẹ Gandudu tin te to Otogbo dopodopo mẹ podọ alọpa he mẹ osẹn lẹ nọ yin didoai te. Tohodidọ sọ sọgan yin mimọ to Ogbẹ, Azọnwhe, Wehọmẹ, po Sinsẹn lẹ mẹ ga.\n\nTohọluduta \nTohọluduta dé nọ Penukundo otò lọ blebu go.\nTohọluduta dé nọ wa onu ehelẹ:\n E nọ dèanana Aigba mima.\n E nọ dé Ogán debọdodego lẹ.\n E nọ nagbe nado yi Funawhan hẹ otò devo lẹ kavi ma nado yi Funawhan.\n E nọ Basi Akuẹ he otò lọ na zan.\n E nọ Basi Aliho lẹ, Dotowhe lẹ, Wehiatẹn lẹ, po Wehọmẹ lẹ po.\n E nọ Plọnnu mẹ lẹ na yizan yede titi tọn po nuhe Tohọluduta lọ jlo lẹ po go.\n E nọ Penukundo Ovi pẹvi lẹ, mẹhe to Azọnjẹ lẹ po Mẹho whetanọ lẹ po go.\n E nọ Penukundo Akuẹzinzan Otò lọ tọn go po nuhe yé nọ yi Akuẹ lọ dó nọ wa lẹpò go.\nTogan Tohọluduta lọ tọn wẹ nọ Penukundo onu ehelẹ po go. E sọ nọ dèanana nuhe to yiyi to otò lọ mẹ lẹpo kakajẹ Osẹn otò lọ mẹ tọn lẹ po nuwiwa medetiti tọn Tovi lẹ tọn ga.\n\nOgbẹ Tonudidọ tọn lẹ \nTo otò susu lẹ mẹ, gbẹtọ lẹ ko do Tonudidọgbẹ lẹ ai nado ze linlẹn yetọn lẹ kavi nuhe yé jlo lẹ dó Togan lẹ nukọn. Nugbo wẹ dọ to whedelẹnu yé ma nọ saba kọngbedopo to onu lẹpò mẹ to Ogbẹ lẹ mẹ, Ṣigba yé nọ wazọn dopọ bo sọ nọ nọ yedelẹ ji. Enẹ wẹ zọn bọ Ogbẹ yetọn lẹ nọ dó huhlọn. To whẹho susu lẹ mẹ wẹ yé nọ dó linlẹn dopolọ te bo sọ nọ kọngbedopọ dó nọ wa nulẹ, enẹ wẹ zọn bọ ni osẹn lọ tlẹ diọ to otò lọ mẹ, yé nọ to azọnwa zọnmi. Yé nọ dó ovo to Ogbẹ devo lẹ ṣẹnṣẹn nado yi mẹhe na dù Togan dé. Enẹ wẹ yé nọ ylọdọ Ovodido. Ogbẹ delẹ nọ yin Liberal Party, Labor Party po Greens pò.\n\nWhenuho \nNuyọnentọ Gl��kinu he yin Aristotle Basi kandai dọ Tonudọtọ lẹ nọ wanu taidi Kanlin lẹ. E dọ Jijọ yetọn lẹ sẹpọ Kanlin lẹ tọn taun.\nNiccolò Machiaveill wlan to owe he e kan to 1532 dé mẹ dọ Tonudọtọ lẹ nọ tẹnpọn nado mọ huhlọn yí gbọn alọpa lẹpo mẹ, na yé yise dọ yé ma sọgan dugan dó gbẹtọ lẹ ji matin huhlọn.\nTo owhe 1651, Thomas Hobbe wlan dó Leviathan mẹ dọ gbẹtọ he tin to Tonudidọgbẹ lẹ mẹ nọ jo jlọjẹ yetọn lẹ dó nado mọ nukundagbe Togan lẹ tọn.\nTo owhe 1800 lẹ mẹ, John Stuart Mill ze ayiha yọyọ Tonudidọ tọn dé wa he wa yin alọkẹyi taun, na linlẹn lọ hẹn yọnbasi na Tovi lẹ nado dọ nuhe yé jlo lẹ po jlọjẹ yetọn lẹ po na Togan lẹ matin Obu nado yin yasana kavi yin huhu.\nBernard Crick lọsu wa wlan owe dé he dó alọpa he mẹ Tonudidọ dona tin te ji.\n\nTonudidọ Togbo daho lẹ tọn to Pọme \nTogbo Daho lẹpo ma nọ kọngbedopọ to nulẹpo mẹ to whedelẹnu. Enẹ wẹ zọn bọ yé nọ ylọ opli lẹ nado sọgan dọhodo vogbingbọn he yé do lẹ ji. Ehe wẹ Tonudidọ Togbo lẹ tọn he gbọnvo na Tohodidọ otò pẹvipẹvi lẹ tọn. Todin, ni yé Basi opli lọ bọ gbekọndopọ dé ma tin, Awhan wẹ nọ wa fo oho lọ.\n\nWeda ehe nkọ lẹ\n\nNọtẹn intẹnet tọn devo lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":717,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":77404.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tom%20Acker","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Thomas James Acker (yin jiji to azan ṣianwetọ, whejisun, owhe 1930 jẹ azan ẹnẹtọ, alunlunsun, owhe 2021) tọn mẹ. E yin balọnhotọ po opo po otò Amẹlika tọn. E yin jiji dó oto Parterson, New Jersey tọn mẹ. E ho balọn na Cincinnati Reds sọn owhe 1956 jẹ 1958 tọn mẹ. Acker basi matintọ to azan ẹnẹtọ alunlunsun, owhe 2021 tọn mẹ to otò Caernarvon, Pennsylvania tọn to whenuena e tindo owhe kan-awe-aotọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn Devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":98,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.266,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":37851.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tom%20Gannon","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Thomas P. Gannon (mẹhe yin jiji to azán atọ́ntọ, Lidosun owhe 1943 tọn bo nọgbẹ̀ jẹ azán aotọ, Alunlunsun owhe 2021 tọn) yin tonudọtọ Amẹlika-nu de. E yin dopo to tonudọgbẹ Republican tọn lẹ mẹ na hagbẹ Pennsylvania House of Representatives tọn sọn 1979 jẹ 2006. E yin jiji to Philadelphia to Pennsylvania.\nGannon kú to azán aotọ, Alunlunsun owhe 2021 tọn to Upland, Pennsylvania to whenue e yin owhe 77 mẹvi.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":96,"character_repetition_ratio":0.096,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":56385.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tony%20Ezenna","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tony Ifeanyichukwu Ezenna (yin jiji to azán Konukundopotọ, osun ẹnẹtọ owhe 1957). Bo yin Ajọ́watọ po Alọ́tlutọ dé po to otò Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ yin dowatọ Orange Drugs Nigeria Limited tọn, Azọ́whé he yọnazọ́n to Amasin po Nuzinzan he nọ hẹn mẹ yọnwhanpẹ̀ sọ́n Otò Indonesia, Germany, Italy, po United States tọn po mẹ wá Naijilia.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\n\nEzenna yin jiji to Port Harcourt, to Ayimatẹn River tọn to Naijilia, finẹ wẹ e whẹ́n te whẹpo dó sẹtẹn yí Onisha. E yì wehọmẹ dokọtọn St. David tọn to Owerre Akokwa, enẹgodo e yi Wehọmẹ Daho Christ The King Onitsha tọn. E doalọtena wehọmẹ yiyi na akuẹ́ ma tin wutu bo kọnawudopo hẹ́ otọ́ etọn to ajọ́ otọ́ etọn tọn wiwa mẹ.[3]\n\nGbẹzan Medetiti tọn\nE dà Elizabeth Ezenna podọ eyin klistiani Akonka de.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":175,"character_repetition_ratio":0.018,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64131.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tonye%20Ibiama","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tamunotonye Soipiriala Adonye Ibiama (yin jiji to azan 29, Zosun, owhe 1974) he mẹ susu yọnẹn taidi Toyen Ibiama, e sọ nọ yin yiylọdọ \"Big T\" ga.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":43,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.276,"stopwords_ratio":0.023,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":45782.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Topo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Topo yin gbètato de to gandudu dokọtọn Gbagli tọn to Aimatẹn Awọnlin tọn glọ to otogbo Naijilia tọn mẹ. Gbètato Topo tọn yin gbetato de he tindo adọkun aigba tọn lẹ na e sepọ otọ̀ podọ e ma sọ dẹ̀n do ohù paali, enẹwutu wẹ whevi huhu do yin dopo to alọnuzọ́n he tovi he tin to gbètato Topo tọn mẹ lẹ nọ wà, ṣigba alọnuzọ́n titengbe he yin yinyọnẹn gando otò Topo tọn go wẹ ozẹ́n bibasi. Ajọ̀ ozẹ́n bibasi tọn hẹn tovi lẹ jẹ adọkun susu to owhe susu lẹ wayi. Mọdopolọ, adọkunnu devo delẹ taidi Ofẹ́n po Agọnkẹ po tin to gbètato Topo tọn mẹ, ehe gọalọ na tovi lẹ nado mọ ajọliho voovo taidi Ozàn linlọn, Agọnkẹjọ po nu mọmọ lẹ po basi to e mẹ.\nTopo yin gbètato de he yin nukundeji to otò he sẹpọ ẹ lẹ mẹ na e yin didohia kavi yin alọdlẹndo to aigba denamẹ otogbo Naijilia tọn mẹ. Baalẹ he to gandu do otò lọ ji wẹ Mẹplọntọ Oluwadami Avoseh","num_words":184,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.038,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":93299.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Top%E1%BA%B9vi%20kw%E1%BA%B9m%E1%BA%B9%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Topẹvi kwẹmẹ tọn yin dopo to oto pẹvi he yin didoai sọn hohowhenu gbọn.","num_words":14,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.197,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61816.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Toshir%C5%8D%20Daigo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Toshirō Daigo (醍醐敏郎, sọn azán awetọ Alunlunsun owhe 1926 tọn jẹ azán aotọ Kọ́yànsun owhe 2021 tọn) yin azọnwatọ to azọnwhe Judoka tọn to otò Japanese tọn mẹ. E sọ yin mẹplọntọ daho to wehọmẹ Kodokan tọn mẹ po nukunpedonugotọ po na bọluhihogbẹ otò Japan tọn mẹ. Whẹpo Daigo dó ku, eyin dopo to mẹ atọn he yin Kodokan po mẹ aotọ he dan po to otò yetọn mẹ podọ ga dopo to mẹ fọtọn he ko je otẹn ehe mẹ lẹ mẹ. Hunwhẹ owhe dudu tọn Kagami biraki tọn to azan ṣiatọntọ Alunlunsun owhe 2006 tọn tẹnmẹ wẹ ewọ po Ichiro Abe po Yoshimi Osawa po yin zize d'aga to azọnmẹ te.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\n\nDaigo yin jiji to Alunlunsun owhe 1926 bo hiawe to Wehọmẹ Alavọ tọn Tokyo University of Education. Ewọ wẹ sọ yin mẹhe tọ́nta hugan to mẹ he nọ ho avun Judo tọn lẹ mẹ to Oto Japan tọn mẹ sọn 1951 yi jẹ 1954. Etomọṣo ewọ dopolọ wẹ sọ yin dowatọ nukinkan Kodokan Judo tọn to: Alọpa he mẹ yé nọ yinnu te lẹ mẹ, nukinkan dé he basi zẹẹmẹ gigọ dó nu yinyin Judo tọn ji. Daigo basi matintọ to azan aotọ Koyansun owhe 2021 tọn, to whenuena eko do owhe 95.\n\nYinkọ owe he ekan lẹ\nDelẹ to wema he ekan gando Judo go lẹ mẹ wẹ:\n(2005) Kodokan Judo: Alọpa he mẹ yé nọ yinnu te (Throwing Techniques),\nKodansha, \nTokyo, \nJapan.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1926 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":295,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":84485.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tosin%20Jegede","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tosin Jegede yin ohansinọ to Naijilia sọn ojle dindẹn mẹ wẹ e ko nọ ji ohàn gando yọpọvu lẹ go. Ojlẹ he me ede ohan tintan etọn tọ́n to 1985 he yin Children Anse at Age Five godo e so de ohan awe devo lẹ tọ́n he e ylọdọ Leaders of Africa and Children to owhe 1989 podọ 1992.\nEse ada sọn togbo etọn me nadọ yi hia owe dogọ bo tindo nuyonen zindonukọn to nudide ajọwiwa tọn me podo nudide devo le to owehome daho Bristol to London eyi ojle dedo wazọn Kleun to Uk taidi ayiname to.Ele kọ yìì Nigelia to 2008. Tosin sin iya yin matintọ to 2012 bo ewọ lọ su wajẹ ohan kleun kandai ji enẹwe One Book, One Child be nukọn pọn do hia sọgodo ovivu letọn to Nigelian kandai ohan tọn\novi le koyin fifon (1985) nukọn tọ Africa (1989). Ovi Africa tọn(1992).\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":165,"character_repetition_ratio":0.003,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":111745.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Towhan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Towhan yin awhan de he bẹ to akọ awe kavi akọ susu ṣẹnṣẹn to oto dopolọ mẹ. Whẹwhinwẹn susu wẹ nọ hẹn towhan de wa aimẹ, ṣigba awe wẹ nọ yawu fọn dote.\nTintan wẹ yindọ, eyin akọ voovo lẹ ma kọngbedopọ dọ mẹde ni deanana ye kavi eyin ye ma kọngbedopọ gando lehe oto lọ na yin anadena gbọn, eyin tonudọgbẹ awe ma kọngbedopọ gando mẹhe na nọ deanana oto lọ go kavi na kọdetọn ovo bibla tọn go, ehe sọgan dekọtọn dó awhan mẹ eyin ada awe lẹ ma sọgan kọngbedopọ. \nWhẹwhinwhẹn awetọ wẹ yindọ, eyin ogbẹ gbẹtọ lẹ tọn de ma jlo na yin hagbẹ togbo lọ tọn ba, ehe yin yinyọnẹn di awhan klandovo tọn. Mẹdelẹ he nọ nọ ada togan devo tọn ji sọgan jlo mẹdekannujẹ nado deanana yede di togbó de. Togbogan sọn oto pẹvi devo mẹ he ma hunhomẹ dọ ada de ni klan sọn oto lọ go, ehe sọgan dekọntọn dó awhan mẹ, whedelẹnu mẹhe jlo na jẹvo lẹ ma jlo nado ze oto yọyọ blebu do ai ṣigba bo jlo nado mọ mẹdekannujẹ yi nado tindo oto he ye na deanana na yedetiti lẹ, ehe nọ jọ whedelẹnu eyin akọ voovo lẹ wẹ tin to otò dopolọ mẹ. Towhan sọgan zindonukọn na owhe susu na eyindọ nuhẹngbletọ mẹhutọ de yin aganwhan, bọ e ma jlo na johodo. E nọ zọn bọ towhan nọ yin hinhẹn vantan to plaun mẹ. Towhan sọgan bẹ to akọ awe ṣẹnṣẹn ṣigba bọ ada voovo lẹ na klan bọ ada yọyọ ehe lẹ na bẹ awhan po yede po. Ada he ma tindo mima to awhan mẹ to bẹjẹeji sọgan wa yin yiylọ do awhan mẹ po awubibọ po bọ yé na to avun ho nado basi hihọna yede sọn ada he to awhanfun lẹ si. Towhan po akọ voovo lẹ po he to awhanfun hẹ yede lẹ po ko jọ pọn bọ to whedelẹnu oto aganu tọn lẹ ko gọalọ na ada voovo he to awhanfun lẹ kavi jonọto voovo lẹ ni nọgodo na otò voovo lẹ, ehe nọ dekọtọn do towhan susu lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":354,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":98443.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Toyin%20Abraham","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Toyin Abraham kavi Olutoyin Aimaku yin jiji to azán atọ́ntọ osun sinẹnẹtọ owhe 1984 (5 Zósun 1984). Eyin vijiji Naijilia tọn bosọ yin Aihundatọ sinimọto tọn, Anadenanutọ po mẹhe nọ ze Aihundida sinimọto tọn de.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wehihia etọn po\nEyin jiji to topẹvi Auchi he tin to otodaho Ẹdo tọn to Naijilia. Ṣigba e bẹ gbẹzan etọn jẹeji to Ibadan tomẹ. E yi gbedewema HND(Higher National Diploma) to wehọmẹ Ibadan tọn (Ibadan Polytechnic) to Whenue e yin gbẹdohẹmẹtọ Dibie, C.B.N aka×7 tọn. Toyin Aimakhu kò yin didohia to sinimọto susu lẹ mẹ, podọ to yọyọ mẹ din e Basi sinimọto de he hosọ etọn yin Black Val.\n\nAzọn etọn lẹ\nToyin jẹ Aihunda to sinimọto lẹ mẹ to Whenue Aihundatọ nukundeji dé he yinkọ Etọn nọ yin Bukky Wright, wa Ibadan tomẹ nado dé yedide Aihundida de tọn. E ko deanana, gọalọ, dé sinimọto lẹ tọn na ede, delẹ to e mẹ̀ wẹ Àlání bàba Làbáké po Èmi Ni. Eyin dìde taidi Aihundatọ mẹ̀gobọtọ yọnnu he yọn hugan(Best Supporting Actress) to Aihundida sinimọto he hosọ etọn yin\"Ẹ̀bi mi ni\" boka sọ yin pipa taun to owhe 2013 Best of Nollywood Awards, mọdopolọ Jọkẹ́ Muyiwa yin dìde na best lead actress to sinimọto he hosọ lọ yin Ayítakẹ. Susu tonudọtọ lẹ wẹ ko ylọẹ nado wa la tito vobibla tọn na ogàn togbo Naijilia dai tọn he nọ yin Goodluck Ebele Jonathan to owhe 2015. Toyin losu tlẹ dọ Emi sọgan kú dó ota na tonudọgbẹ People's Democratic Party (PDP) tọn mẹ. Ṣigba e wa diọ linlẹ̀n bo vẹ mẹyinwanna etọn lẹ dọ mẹdepope ni ma sọn ohùn mẹdepope tọn dai to ovobibla whenu.\n\nSinimọto etọn lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nKanṣadopọ lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1984 lẹ","num_words":339,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":62792.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Treasure%20House%20School","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Treasure House School yin wehọmẹ akuẹnọ tọn de he yin didoai to owhe 2007 tọn mẹ to Ilupeju, nọtẹn de to Awọnlin to Hùwajiwhèyihọ Naijilia tọn.\n\nNuwiwa lẹ\nTreasure House School nọ yi ovi he tin to gblagbla osùn 2 jẹ owhe 11 tọn mẹ lẹ do wehọmẹ viyẹyẹ lẹ tọn, yọpọvu lẹ tọn po wehọmẹ dokọ̀ tọn po. Wehọmẹ lọ sọ tindo nuwiwa nuplọnmẹ devo lẹ taidi,Cub Scout, Cockery, Redcross po devo devo lẹ po. \n\nen:Treasure House School","num_words":92,"character_repetition_ratio":0.092,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64732.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tsoede","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tsoede , he sọ yin yinyọnẹn taidi Tsudi, Tsade kavi Edegi kavi Ichado to Igalagbe mẹ, yin nukọntọ aflikan-nu de. Ewọ wẹ yin omẹ tintan he kọ̀n Nupenu lẹ dopọ bosọ nọ yin pinpọnhlan di Etsu Nupe tintan, he yin ahọlu ahọluduta Nupe tọn, he yin otò de he tin to ṣẹnṣẹn na tọ̀sisa Niger po Kaduna po tọn, he wá yin yinyọnẹn taidi ṣẹnṣẹn otò Naijilia egbezangbe tọn. \n\nOtọ́ etọn wẹ ahọvi otò Igala tọn, podọ onọ̀ etọn yin awhli Nupenu de. E yin pinplọ́n whẹ́n to omẹ̀ Nupe tọn lẹ ṣẹnsẹn. Omẹ Igala tọn lẹ nọ biọ to omẹ Nupe tọn lẹ nado na yé kanlinmọ lẹ whẹwhẹ̀, podọ Tsoede yin sisẹdo tatọ́-tẹnnọ̀ Igala tọn he yin Idah taidi kanlinmọ. To finẹ, e wá yin ayidego gbọn otọ́ etọn dali, mẹhe ko lẹzun Ahọlu (Attah) to whenẹnu, podọ otọ́ etọn kẹalọyii nado wá nọ họnmẹ Ahọlu tọn. \n\nE wá sawhé do Nupeko, fie e hù ogán he tin to finẹ te, mẹhe yin tavẹ etọn, enẹgodo e lẹ́ ede zun ogán.\nE dọn Nupenu lẹ po dopọ bo dè yé ṣe sọn alọ Igalanu lẹ tọn mẹ, podọ na ewọ wẹ yin ahọlu (Etsu Nupe tọn), e do ahọluduta Nupe tọn ai.\n\nTsoede yin pipa na azọ́n yinyọnẹn etọn to anazọ́n gànvẹẹ kinkọ̀n tọn mẹ podọ na tọjihun bibasi na Nupenu lẹ. \n\nE kú to awhàngbenu to 1591 to lẹdo he ma yin yinyọnẹn de mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":287,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":63215.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/T%C3%AD%C3%A1t%C3%A0","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tiata yin hogbe dé sọn ogbè Glẹki tọn mẹ he zẹẹmẹdo nupọntẹn, e sọ zẹẹmẹdo dọ mẹdopo kavi humọ ni bẹmẹpli nado hẹn lanmẹyamẹ lẹ. \n\nNa zẹẹmẹ he gbloada, sọn whenue gbẹtọ ko wá gbẹmẹ wẹ tiata ko tin, sọmọ bọ e basi apajlẹ gbẹzan gbẹtọ tọn. Owanyi na otàn sọn bẹjẹẹji wẹ zọn bọ tiata do gbloada, bo gbọnmọ dali do ma do adà voovo lẹ mẹ he bẹ nuzinzan lẹ di otàn-we lẹ, ohàn-we lẹ po yẹdide lẹ po he nọ yin adà tiata tọn hẹn. \n\nTiata egbezangbe tọn lẹ gọna nugbo dile e ma do adà voovo ji. Tiata tintan yin bibasi to owhe fọtọn awe die jẹnukọnna oku oklunọ tọn, enẹgodo wẹ yin aihun zohunhun tọn gando aigba Egipti hohowhenu tọn go.\n\nOtàn dogbọn yẹwhe awusọhia tọn wẹ yé dó nọ basi tiata to whemẹwhemẹ nado sẹn yẹwhe awusọhianọ ehe kakajẹ ojlẹ nukunhunhun tọn ehe, he do kanṣiṣa he tin to tiata po sinsẹn po ṣẹnṣẹn hia. Omẹ Glẹkinu hoho whenu tọn lẹ wẹ yin omẹ tintan he yí tiata taidi azọn. \n\nYé basi zẹẹmẹ tiata tọn to aliho voovo lẹ mẹ, tintan wẹ aihun he wá vivi to vivọnu kavi aihun he homẹgble dotana po aihun he basi apajlẹ gbẹtọ lẹ tọn po.\n\nṢigba to egbehe, tiata todin nọ yin bibasi do okanji na pinpọn to whegbe na gbẹtọ nido duvivi etọn. Tiata ko wá yin agbasazọn mẹdelẹ tọn to egbehe, tiata po aṣa po nuyiwa he aihundatọ lẹ nọ yizan nado do aṣa he ko busẹ to mẹwigbeji lẹ hia. Gbọn tiata dali wẹ mí wá yọn aṣa po nuyiwa lẹ po tintengbe to ayọnugbeji he ko busẹ lẹ te. Na aṣa yovo lẹ tọn ko ho aṣa mítọn yi sọn mí sí wutu. \n\nAdà tiata tọn devo wẹ tiata dogbọn gbẹtọ lẹ po tonudọtọ lẹ po go. Tiata gando gbẹtọ lẹ go wẹ aihundatọ lẹ nọ basi, bo nọ do diọdo susu po awugbopo he tin to lẹdo mítọn mẹ lẹ hia, gbọn tiata dali vlavo gbọn aihun oploji tọn dali kavi gbọn dehe yè nọ pọn to whegbe dali wẹ hẹn vọjlado pla aihun susu he to aliklan winyan tọn ji he ma yọn nuhe yé na wa lẹ. \nTonudọtọ susu wẹ na ko hẹn aihun zun yetọn kẹdẹ eyin aihundatọ ehelẹ ma ko yi aihun dó dè dona walọ ylankan yetọn lẹ. Tiata he ko tin sọn ojlẹ dindẹn die wẹ vọjlado ko pla todin. Tiata vlavo gbọn aihun ploji tọn dali kavi gbọn aihun he yè nọ pọn to whegbe dali tin na oplọn vọjlado tọn to egbehe.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nWhenuho","num_words":439,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":89794.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/T%C3%B2daho%20Davidi%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tòdaho Davidi tọn oyín he yin didona tòdaho Jẹbusi tọn to whenue Davidi gbawhàn etọn bo gbá owhé ahọlu tọn etọn do finẹ godo. E sọ nọ yin yiylọdọ Ziọni. Hùwaji-whèzẹtẹn Jelusalẹm tọn wẹ e bẹhẹn podọ finẹ wẹ yin awà tòdaho lọ tọn he ko tin na ojlẹ dindẹn hugan.","num_words":57,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":75579.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/T%E1%BA%B9mpli%20Ak%E1%BB%8Dta%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tẹmpli Akọta tọn (to glẹnsigbe mẹ: The National Temple) wẹ sinsẹn ṣẹnṣẹn he to plidopọ-họsa sinsẹn aposteli Otò Naijilia tọn he tin to Olorunda-Ketu, to Ayimatẹn Awọnlin Tọn mẹ. E tindo ojan he sọgan hẹn gbẹtọ he yi 100,000 lẹ.\n\nBẹjẹeji etọn\nTo owhe 1969 tọn mẹ, plidopọ whemẹwhemẹ tọn Lagos, Western and Northern Areas (LAWNA) he nọ saba yin bibasi to Ebute Metta yin gigọdo Orishigun, tòpẹvi dé to Ketu na diọdọ susu he wa aimẹ lẹ wutu.\nTo owhe 1970 tọn mẹ, yé gọ̀ plidopọ dó nọten etọn dai tọn to Olorunda-Ketu bọ plidopọ whemẹwhemẹ owhe 1976 tọn jẹ wiwa aimẹ ji he e wa yin yinyọnẹn taidi Plidopọ Họsa hoho lọ tọn.\nTo owhe 1979 tọn mẹ, sinsẹn -gan dai tọn S.J. Adegboyega he yin Azinponọ tintan na LAWNA ze dodonu nuhe Tẹmpli Akọta tọn lọ dona yin dai.\nTo owhe 1994 tọn mẹ, sinsẹn-gan dai tọn Samuel Jemigbon basi diọdo he ya taun to họgbigba he tin to aṣẹ etọn glọ lè taidi LAWNA atọ̀ntọ he yin Azinponọ Lẹdo etọn tọn. \nTẹmpli Akọta tọn yin fifo to Azan koewhedopotọ Abohusun owhe 2011 tọn to whenuena sinsẹn-gan Gabriel Olutola he basi apajlẹ etọn taidi \"Ohọ de he yin gbígba po odẹ\" po \"Ohia dé he do Pọninọ hia de po\" gbẹ to nukunpedego. Tẹmpli lọ klo sọ mọ bo nọ hẹn gbẹtọ he yi 100,000.\n\nSọ pọn \nTodohukanji sinsẹn he klo hugan lẹ tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":272,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.033,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59354.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/T%E1%BB%8Dpo%20Grammar%20School%2C%20Badagry","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tọpo Grammar School, Badagry (yín didoai to azán tintan Alunlunsun owhe 1970 tọn) yin dopo to wehọmẹ daho he mẹ wehọmẹvi lẹ nọ plọn nuyọnẹn he na plan ye sọ yi wehọmẹ Alavọ tọn mẹ te. Wehọmẹ lọ tin to Gandudu Dókọtọn Gbagli tọn glọ to Gbetato Tọpo tọn mẹ, e tin to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nOtàn he gando wehọmẹ lọ go lẹ\nWehọmẹ ehe bẹjẹeji po nupinplọn ohọ atọ́n (5) tọn po. Enẹgodo, to 2003 wẹ e wa yin lilẹ dó wehọmẹ ohọ Ṣidopo tọn, bọ yé nọ ylọ atọ̀n (3) to e mẹ dọ pẹvi (Junior Secondary School) bọ atọ̀n (3) depo nọ yin daho (Senior Secondary School).\n\nTowhelọnu, Mr Sottin wẹ yin wehọmẹgan Wehọ lọ mẹ tọn bọ Mr. Osideko yin mẹhe bodego. Wehọmẹvi lẹ sìn sọha ma sọ hugan 277 to whelọnu. Todin, wehọmẹvi na yí 315 wẹ tin to Wehọ lọ mẹ.\n\nMẹplọntọ he ko wazọn to wehọ lọ mẹ pọn lẹ\nGandonu, J.W.K,\nMrs.T.O. Awhanggansi,\nMrs. M.U Osaigbovo,\nMr. Oladipo J.R., \nMiss. F.O. Samuel\n\nGbẹtọ nukundeji he yi wehọ lọ mẹ lẹ\nAfam Victor (Medals in national schools sports fiesta 2008) \nEkokeme Ebismor Joy (Best student in the district) \nImahia Jeremaih (2nd best student in the district) \nIdowu Sunday Best student 2011 merit award senior category in the District\n\nAzọn he nọ yin pinplọnmẹ to Wehọmẹ lọ mẹ lẹ\nEnglish Language, \nMathematics, \nBiology, \nYoruba, \nEconomics, \nPhysics, \nChemistry, \nAgric Science, \nFinancial A\/C Commerce, \nGovernment, \nCRS\/IRS, \nPhysical & Health Edu. \nLit-in-English.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nWehọmẹ lẹ","num_words":319,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":28742.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/T%E1%BB%8Dsisa%20Y%E1%BA%B9lo%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tọsisa Yẹlo Tọn (glẹnsigbe: The yellow River) (Huang He) otọ ehe yin awetọ to Nọwhe he dite hugan to otò China tọn lẹ mẹ. To enẹgodo (Yangtze tọn) sọ yin dopo to Nọwhe ṣidopo he dite hugan lẹ mẹ lẹdo aihọn pe. Nowhe lọ tindo tedidi nujlẹpo aliho tọn 5464 tọn podọ enọ hujẹage to Bohai sin ohuto. Etindo agbado daho de he yin lilẹdo gbọn ageklo ohu amifuno tọn, Nowhe ehe lọ nọ saba yin yiylọdọ Onọ Nọwhe China tọn podọ gbẹdutẹn he yin ginglọndo to Oto China tọn mẹ. To oto China tọn mẹ Eyin Nowhe otan hoho whenu tọn bosọ yin otovoduntọ Oto lọ tọn he nọ yin yiylọdọ Hebo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":126,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":85628.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ukraine","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ukraine (to Ukraine-gbe mẹ: Україна) yin otò de to whèzẹtẹnwaji Europe tọn. Otò Russia tọn to whèzẹtẹn agewaji tọn na Ukraine, Belarus to whèyihọ agewaji tọn podọ Poland po Slovakia po to wheyihọwaji, Hungary, Romania, Moldova po Transnistria po sọ to huwaji whezẹtẹn tọn podọ Ohù yuu tin to huwaji.\n\nUkraine yin otò de he nọ yin gandudeji gbọn togán he yin dide gbọn tovi lẹ dali de. Tatọ́-tẹnnọ Ukraine tọn wẹ Kyiv (to Ukraine-gbe mẹ: Київ). E yin apadewhe Soviet Union tọn to ojlẹ de mẹ wayi sọn 1922 jẹ 1991. To Afínplọsun [[owhe] 2022 tọn, otò Russia tọn tọ́nawhàn Ukraine.\n\nOgbè he yin ajọwa-gbe \nUkrainian wẹ yin ajọwa-gbe otò lọ tọn. To mẹhihia he wá aimẹ to 2001 whenu, diblayi gbẹtọ 29% wẹ dọdọ Russian wẹ yin ogbè tangan emitọn.\nOgbè awe ehelẹ di yedelẹ to aliho de mẹ ṣigba bo gbọnvo to aliho devo lẹ mẹ.\n\nAdà he mẹ Ukraine má do lẹ \nUkraine yin mimá do adà 24 ji, taidi ayimatẹn lẹ, adà dopodopo nọ yin yiylọdọ oblast, Ukraine sọ tindo otò he tindo gandutọ etọn titi de he nọ yin yiylọ dọ Republic of Crimea\n\nTòdaho he klo hugan to Ukraine lẹ \nTòdaho he klo hugan to Ukraine lẹ wẹ:\nKyiv (tatọ́-tẹnnọ Kyivan Rus tọn sọn vivọnu owhe kanweko ṣinẹnẹtọ tọn; e sọ lẹzun tatọ́-tẹnnọ Ukraine tọn sọn whenue e jẹ mẹdekannu to 1919)\nKharkiv (tatọ́-tẹnnọ Ukraine tọn sọn 1919 jẹ 1934)\nDnipro \nOdesa\nZaporizhia\nLviv\n\nLehe yinkọ otò lọ tọn wá aimẹ gbọn \nYinkọ lọ \"Ukraine\" (u-krayina) ko yin zẹẹmẹ basina whlà susu nado zẹemẹdo \"tónu\" kavi \"dogbo otò tọn\", ṣigba mẹdevo lẹ lẹn dọ \"aigba denamẹ\" wẹ yin zẹẹmẹ he na ko sọgbe hugan. Dodinnanu ogbè tọn basitọ lẹ gbẹ to dodonu podọ otàn fie yinkọ lọ wá sọn tọn din.\n\nWhlà tintan he e yin yiyizan wẹ to owhe kanweko wiawetọ, podọ e yin yiyizan nado dlẹnalọdo apawhe tangan aigba Kyivan Rus tọn de. \nTo glẹnsigbe mẹ, lẹdo lọ yin yinyọnẹn taidi \"the Ukraine\". Sọn mẹdekannujẹ yetọn to 1991 godo, \"the\" ma sọ nọ yin yiyidogọ na yinkọ lọ to glẹnsigbe mẹ ba na e nọ yin pinpọnhlan di aliho he ma sọgbe.\n\nOtàn \n\nOtò","num_words":458,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":48807.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ulysses%20S.%20Grant","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ulysses Simpson Grant (azán koatọnnukunawetọ Lidosun, owhe 1822 jẹ azán Koatọ́ntọ́, Liyasun owhe 1885 tọn), he ajiyinkọ etọn nọ yin Hiram Ulysses Grant, wẹ nukọntọ na awhanfungbẹ he nọ yin UNION ARMY to towhàn Amẹlika tọn whenu, podọ togbogan fọtọnnukunatọ̀ntọ Amẹlika tọn wẹ e yin.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\n\nWhẹpo e do du togbogan\n\nWehihia po yindidi etọn po\n\nWhenue e lẹzun togbogan\n\nGbẹzan godo tọn po oku etọn po\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1822 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1885 lẹ","num_words":106,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64131.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Usman%20Alkali%20Baba","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Usman Alkali Baba (jijizan: 1 Whejisun 1963) yin ponọ sunnu Naijilia-nu he yin ponọ-gán daho yọyọ. E yin azọ́ndena nado yin ponọ-gán daho do otẹn Mohammed Adamu tọn mẹ to 2021.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ","num_words":51,"character_repetition_ratio":0.094,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.284,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":43278.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Uzamat%20Akinbile%20Yussuf","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Uzamat Akinbile Yussuf he sọ yin yinyọnẹn di Uzamat Folashayo Akinbile Yussuf (yin jiji to 1976), yin amàsinzọ́nwatọ, nukọ̀nyiyi jọja lẹ tọn dintọ (youth activist), tonudọtọ po tito nunina homẹdagbe tọn zedai-tọ po de. Ewọ wẹ yin nukúnpedonugotọ azọ́nwatẹn Ministry of Tourism Ayimatẹn Awọnlin Tọn tọn. Azọ́ndenamẹ etọn yin didiọ sọn Lagos Ministry of Home Affairs do Ministry of Tourism Lagos State.\n\nWepinplọn\nE yì wehọmẹ dokọ̀ tọn to Ansar-ud-deen Primary School, Ile ife to gblagbla owhe 1980 jẹ 1986 tọn lẹ mẹ. Enẹgodo, e biọ wehọmẹ daho Seventh Day Adventist Grammar school, Ile Ife tọn to gblagbla owhe 1987 jẹ 1992 tọn lẹ mẹ.\nE yì wehọmẹ alavọ tọn Awọnlin tọn (University of Lagos), fie e fó te to 2006. E yin dopo to hagbẹ́ Association of Ladies Pharmacists Society (ALPS), National Association of Social Workers of Nigeria (NASOW) po Pharmacists Society of Nigeria po tọn. Ewọ wẹ de zinjẹgbonu owe lọ Duty calls tọ́n.\n\nGbẹ̀zan etọn\nE ko wlealọ bosọ tindo ovi lẹ.\n\nSọ Pọ́n\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu tọn he ṣáká dopọ hẹ ẹ lẹ \n http:\/\/tourismartandculture.lagosstate.gov.ng\/|title=Tourism, Arts & Culture – Lagos State\n http:\/\/tourismartandculture.lagosstate.gov.ng|accessdate=2020-11-11\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":253,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.992,"perplexity_score":23470.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Uzee%20Usman","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Uzee Usman Adeyemi (azán wídopotọ, Abọ̀húsun, 1986) yin aihundatọ Naijilianu dé, podọ anadenanutọ tito aihundida tọn dé he yè yọnẹn na aihun etọn dé he hosọ etọn yin Oga Abuja. Nugopipe etọn nado doyẹyigona Nollywood po Kannywood po zọn bọ e mọ ajọ̀ susu yi podọ e yin yẹyidogona taidi Young Entrepreneur of the Year to hunwhẹ National Heritage Award tọn to 2016.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1986 lẹ","num_words":87,"character_repetition_ratio":0.005,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":90198.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Vadi-gbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Vadi-gbe lọ, Tsuvadi, yin ogbè Kainji tọn de he nọ yin dido to Naijilia gbọn omẹ Kambari tọn lẹ dali.\n\nKakihum (kavi Gadi, Gaɗi) yin akọ̀gbe de. is a dialect.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOgbè lẹ","num_words":44,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":18763.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Valeria%20Gagealov","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Valerie Gagealov yin jiji to azán ṣinẹnẹtọ Awewesun 1931 bo nọgbẹ̀ kaka jẹ azán ṣinẹnẹtọ́ Afínplọsun 2021 tọn. E yin aihundatọ Lomunu dé. E yin jiji to Galatia, Lomu. E yin yinyọnẹn to adà he e yiwa to la Moara Cunoroc mẹ to 1955, to Columna mẹ to 1968, to Mihaiviteazul mẹ to 1971 podọ to Mihai caine de circ mẹ to 1979. Gageolov kú to Bucharest na Azọ̀nylankan COVID-19 tọn he e jẹ wutu to whenue azọ̀n bẹplamẹ lọ gbajẹgbonu to Lomu to whenue e tindo owhe 89.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":111,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.269,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":102320.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Veggie%20Victory","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Veggie Victory yin didoai to owhe 2013 mẹ, to Lopo Awọnlin tọn dehe tin to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ.\n\nOtàn hóhó lẹ\nVeggie Victory yin Dido Ai gbọn Hakeem Jimo dali to Owhe 2013 tọn. É yin Dido Ai to Freedom Park, Lopo Awọnlin tọn to Tintan whenu, Ṣigba Todin É Tin to Dolphin Estate to Ikoyi, Ayimatẹn Awonlin tọn me. Azọ́nwhé VeggieVictory nọ Basi Nududu ná Mẹhe Ma yinwanna Olan dudu lẹ","num_words":93,"character_repetition_ratio":0.098,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":73756.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Vincent%20Mensah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Vincent Mensah (azan fọtọ̀n-nukun-ẹnẹtọ, Liyasun, owhe 1924 jẹ azan aotọ, Whejísun, owhe 2010) tọn mẹ. Vincent Mensah yin Yewhenọ Katolíkí tọn dé to kando Porto Novo tọn mẹ, to otò Benẹ tọn mẹ.\nYe Dopé na Mensah ni do yin Biṣọpu to Diocese Porto Novo tọn to azan konukundopotọ zosun, owhe 1970.\nE yin mẹhe yé yi Amisisadode taidi Biṣọpu to azan wiẹnẹtọ, Awewesun, owhe 1970 tọn mẹ whẹpo e yi gbọjẹ sọn azọnwiwa mẹ to azan gban-ewhe-dopotọ, Alunlunsun, owhe 2000 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":118,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.034,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":30018.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Virgil%20Abloh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Virgil Abloh yin jiji to azan gbantọ, Zósun, owhe 1980 jẹ azan ko-atọ́n-nukun-atọ̀ntọ, Abòhúsun, owhe 2021 tọn mẹ. E yin yẹdenanutọ dé podọ ajọwatọ otò Amẹlika tọn de po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":43,"character_repetition_ratio":0.01,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":15372.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Vladimir%20Putin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Vladimir Vladimirovich Putin\n(To Russia-gbè mẹ: Влади́мир Влади́мирович Пу́тин) yin tònudọtọ Russianu de. Ewọ wẹ yin tògán Russia tọn to alọnu din. Putin yin jiji to Leningrad, he wa jẹ yinyin yiylọ dọ Saint Petersburg ji sọn azán ṣinawetọ, Kọ́yànsun owhe 1952 tọn. Ewọ wẹ yin Lizọnyizọnwatọ Tangan (Prime Minister) Russia tọn sọn owhe 1999 jẹ 2000. Enẹgodo, e lẹzun togán Russia tọn sọn Whejisun owhe 2000 jẹ Nuwhàsun owhe 2008 tọn, bo sọ wa lẹzun Lizọnyizọnwatọ Tangan whlàdopo dogọ sọn owhe 2008 tọn jẹ 2012. E sọ wa lẹzun togán Russia tọn to owhe 2012 tọn mẹ whlà awetọ. Azọ́n whẹ̀yidọtọ tọn wẹ yè plọn ẹn.\n\nBẹjẹeji gbẹ̀zan etọn tọn\nPutin yin jiji to to azán ṣinawetọ, Kọ́yànsun owhe 1952 tọn to Leningrad to Russian SFSR, Soviet Union (he wa nọ yin yiylọ dọ Saint Petersburg, Russia todin). Mẹjitọ etọn lẹ wẹ Vladimir Spiridonovich Putin (1911–1999) po Maria Ivanovna Putina (he nọ yin Shelomova dai; 1911–1998) po. Babadaho Vladimir Putin tọn Spiridon Putin yin nudududatọ na Vladimir Lenin po Joseph Stalin po.\n\nBẹjẹeji azọ́n etọn tọn\nBẹsọn owhe 1985 jẹ 1990, Putin wazọ́n na KGB lẹ, ogbẹ́ amẹ́ nuglọ tọn Soviet Union tọn (secret spy service). Putin wazọ́n to Dresden, he yin apadewhé Otò East Germany dai tọn. To whenue East Germany jai to 1989, yè dọna Putin dọ ni lẹkọwá Otò Soviet Union tọn mẹ. E dè nado yì Leningrad, fie ẹ yì wehọmẹ alavọ tọn tẹ. To Ayidosun 1990, e jẹ azọ́n wa ji to adà International Affairs tọn (ogbẹ́ he no penukúndo haṣinṣan he tin to Otò voovo lẹ ṣẹnṣẹn) to Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Leningrad tọn. To June 1991, e yin dide nado yin nukọ̀ntọ na Wedegbẹ́ he nọ penukúndo Nuwadopọ otò voovo lẹ tọn (International Committee) to azọ́nwatẹn Azìnponọ Tòwedegbẹ tọn (Mayor) tọn mẹ to Saint Petersburg. Azọ́ndenamẹ etọn wẹ nado nọ penukúdo, bosọ nọ hẹn pọninọ po tito ajọ́wiwa tọn po hẹ otò devo ṣẹnṣẹn po lodo dogọ. \n\nPutin jo otẹ̀n etọn to KGB mẹ dó to August 20, 1991, to gántẹn yiyi gánnugánnu sọn tògan Soviet tọn Mikhail Gorbachev whenu. To 1994, e lẹzun omẹ Tintán he yin Alọgọtọ na Azìnponọ todaho Saint Petersburg tọn. To August 1996, e wa Moscow, bo sẹ̀n to otẹ̀n tangan voovo lẹ mẹ to gandudu Boris Yeltsin tọn mẹ. Ewọ wẹ yin ogán FSB lẹ tọn (sinsẹ̀nzọn amẹ́ nuglọ tọn to Russia egbezangbe tọn mẹ) sọn July 1998 jẹ August 1999, podọ ewọ wẹ yin Wékantọ na Wedegbẹ́ Hihọ́ (Security Council) tọn sọn March jẹ August owhe 1999 tọn.\n\nTaidi Tògan Russia tọn de\n\nPutin lẹzun tògan Russia tọn to May 2000.\nPutin wẹ yin nukọ̀ntọ tònudọgbẹ United Russia tọn he to gandu to alọnu din lọ tọn. Tònudọgbẹ ehe ko to duduto vodide Russia tọn lẹ ji sọn whenue gbọ́n Soviet Union jai kakajẹ din.\n\nHómọdọ̀domẹgotọ Putin tọn lẹ dọdọ e ko hò mẹdekannujẹ mẹlẹ tọn yi podọ e ko gbọawupo nado hẹn nukọ̀nyiyi dogọ wa na tògbo lọ. Russia nọ mọ akuẹ susu to amì po amì jẹhọ̀nnọ (gas) po sisa na tògbo devo lẹ mẹ, amọ́ na nugbómadọ wutu, akuẹ ehe ma nọ yin yiyizan nado hẹn ninọmẹ gbẹninọ tọn bọawu na mẹlẹ. \n\nTo agọe, agọ̀jẹdonugotọ Russia tọn lẹ ko dó màhiho lẹ sọta gandudu te, ko basi nujijla sọta Putin to internet ji, bo ko sọ vúnvún linlin mẹdekanujẹ tọn lẹ jẹgbonu do tòmẹ na mẹlẹpo. Na kẹ́nṣinṣianna linlin lẹ po nudọnamẹ lẹ didepo po to azọ́nwatẹn linlinnamẹ tọn lẹ mẹ wutu, e nọ vẹawu taun nado mọ nudọnamẹ tauntaun delẹ dètọn do tòmẹ.\n\nPutin jẹagọdo dọ yè tọ́nawhàn Libya to 2011. E ma sọ yigbe dọ yè ni tọ́nawhàn Syria po Iran po. \n\nTo March 24, 2014, Putin po Russia po yin alọhẹndotena sọn ogbẹ́ G8 tọn mẹ. Ehe yinmọ́ na Amẹlika lẹndọ owhẹ̀ Putin tọn wẹ dọ̀n hùnyanhùnyan Ukraine tọn dote wutu.\n\nSọgbe hẹ osẹ́n Russia tọn, mẹdepope ma sọgan yin tògan whlà atọ̀n debọdodego. Na ehe wutu Putin ma ze ede do hùkan vodide tọn 2008 tọn mẹ. Etomọṣo, a sọgan yin dotẹnmẹ na nado yin tògan whlà nẹmu he jlo we, e yindọ e ma saa yin hugán whlà awè debọdodego. To March 2012, Putin ze ede do hùkan ji na vodide, podọ e duto kandekonukúnẹnẹ̀ to kanweko (64%) ovò lọ tọn ji. Ehe zẹemẹdo dọ ewọ wẹ yin tògan Russia tọn kakajẹ 2018.\n\nTo December 6, 2017 Tògan Russia tọn Vladimir Putin lá dọ emi nasọ kọnawudopọ to vodide mẹ whlà ẹnẹ̀tọ to vodide he to nukọ̀n ja mẹ, enẹ wẹ Vodide Tògan Russia tọn (Russian Presidential Election) 2018 tọn. \n\nTo July 2020, vòdetọ Russia tọn lẹ nọgodona nudide lọ he na na dotẹnmẹ Putin nado sẹ̀n taidi tògan kakajẹ owhe 2036 mẹ.\n\nTo 24 February 2022, Putin lá dọ Russia jlo na tọ́nawhàn Ukraine. Ehe jọ, owhe dopo to gbèmanọpọ po awhànfọ dide po to otò awe lẹ ṣẹnṣẹn godo.\n\nGbẹ̀zan Mẹdetiti tọn\nE yin dopo to Ṣọ́sì Katoliki Russia tọn (Russian Orthodox Church) mẹ, podọ ewọ po asìẹ po ko gbẹ́ yede, e sọ tindo viyọnnu awe.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1952 lẹ","num_words":1095,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.251,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":54140.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Volodymyr%20Zelenskyy","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Volodymyr Oleksandrovych Zelenskyy (yinkọ ehe nọ yin kinkan dole to Ukraine-gbe mẹ: Володимир Олександрович Зеленський; mẹhe yin jiji to azán koatọ́ntọ, Alunlunsun owhe 1978 tọn) yin tonudọtọ Ukraine-nu de, e sọ yin aihundatọ podọ aihun kàntọ de, podọ e sọ yin fànfúnnọ de ga. Ewọ wẹ yin togán otò Ukraine tọn sọn 2019.\n\nZelensky yí adà togán Ukraine tọn wá to aihun tele ji tọn owhe 2015 tọn he diyin taun de mẹ he hosọ etọn wẹ Servant of the People. Ogbẹ́ tonudidọ tọn de he yin yiylọdọ Devizọnwatọ Gbẹtọ lẹ tọn (Servant of the People) wá yin awuwlena to Whejisun owhe 2018 tọn\ngbọn azọ́nwatọ he tin to azọ́nwhe aihundida tọn he yinkọ etọn nọ yin Kvartal 95 dali, azọ̀nwhe ehe sọ wleawuna aihun tele ji tọn de he hosọ etọn yin Devizọnwatọ Gbẹtọ lẹ tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\n\nVuwhenu etọn \nZelensky yin jiji to azán koatọ́ntọ, Alunlunsun owhe 1978 tọn to Kryvyi Rih, Ukrainian SSR, do whẹndo sinsẹn Ju tọn de mẹ.\nOtọ̀ etọn, mẹhe yinkọ etọn nọ yin Oleksandr Zelensky, yin mẹplọntọgán de to wehọmẹ alavọ Kryvyi Rih Institute of Economics tọn. Onọ̀ etọn he yinkọ etọn wẹ Rymma Zelenska yin anazọ́nwatọ de. Jẹnukọnna wehọmẹ yiyi etọn, Volodymyr nọ̀ Mongolia na owhe ẹnẹ, yèdọ fie otọ́ etọn nọ wazọn te to ojlẹ lọ mẹ.\n\nWepinplọn \nZelensky mọ̀ gbedewema yí to osẹ́n pinplọn mẹ to wehọmẹ alavọ Kryvyi Rih Institute of Economics tọn. E sè Ukraine-gbe po Russia-gbe po ganji.\n\nAzọ́n etọn to aihundida mẹ \nTo 2008, e sọawuhia to aihun tangan de he hosọ etọn yin Love in the Big City mẹ podọ dehe bọdego, Love in the Big City 2 mẹ.\nZelensky sọ yí adà aihundatọ tangan tọn wà to aihun he bọdego ehelẹ mẹ; Office Romance, Our Time, Rzhevsky Versus Napoleon, Love in the Big City 3, 8 First Dates, po mọmọ po. \n\nTo 2015, Zelensky lẹzun aihundatọ tangan to aihun tele ji tọn nukundeji de he hosọ etọn yin Servant of the People mẹ, fie yí adà togán otò Ukraine tọn wà te.\n\nGandudu \nZelensky wẹ yin omẹ tọ́ntlọ́ngbọ́n to vòbibla he wa aimẹ to 2019 nado dè togán otò Ukraine tọn whenu.\nTo azán gban-nukun-dopotọ, Awewesun owhe 2018 tọn, e lá na mẹlẹpo dọ emi na yin dopo to mẹhe na blavo nado dugan lẹ mẹ, ṣigba osun ṣidopo jẹnukọnna ehe, e ko yin dopo to mẹhe to nulẹnpọn nado yin apadewhe vobibla lọ tọn lẹ mẹ. \n\nTo Zósun owhe 2019 tọn, linlin de wá aimẹ dọ togán Amẹlika tọn whenẹnu tọn, mẹhe yinkọ etọn wẹ Donald Trump, dọna Zelensky to mẹyiylọ alokan ji tọn de whenu dọ na e ni basi dodinnanu gando whẹsadokọnamẹ he yin sisa do Joe Biden po ovi etọn Hunter Biden po go na nuṣiwa de. Ehe wá dekọtọn do obiọ lọ nado sawhẹdokọna Donald Trump na nuṣiwa voovo lẹ. \n\nTo Afínplọsun owhe 2022 tọn, togán Zelensky do osẹ́n awhànzọ́watọ lẹ tọn ai to whenue togán Russia tọn, Vladimir Putin lá nado tọ́nawhàn Ukraine godo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":602,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.01,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65234.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wagasi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Oyinnọ-sin (kavi Wagasi) yin núdùdù vonọtaun dé he nọ yin dudu to Togbo Benẹ tọn mẹ.\nE nọ sábà yin dudu to mẹhe tin to Whezẹtẹn-waji Benẹ tọn to Aflika mẹ lẹ podọ e nọ sábà yin awuwlena gbọn Fulani lẹ dali. Parakou he yin tohomẹ Benẹ tọn wẹ yé nọ sa tè hugan. E sọ nọ yin mimọ to Otò devo lẹ he tin to Wheyihọ-waji Aflika tọn, titengbe to Sahara waji to Age-waji Parakou tọn. E nọ sábà yin yiylọdọ Wagasi to ogbe he nọ yin Dendi mẹ, Amọ, wẹ e nọ yin to Fọn-gbe mẹ, Nagot-gbe nọ ylọẹdọ Wara, podọ Bariba-gbe nọ ylọẹdọ Gasaru, bọ e nọ yin yiylọ to Flanse-gbe mẹ dọ Fromage. Eyin núdùdù dé he bọ bosọ yọn du bo nọ sábà yin yiyizan nado danu. Taidi whevi, Olan, po Azin po he nọ yin dídá to núdùdù Benẹ tọn mẹ lẹ, Oyinnọ-sin lọsu nọ yin dida dó nusọnu mẹ bọ yé nọ du po Owọ, Agu, Kanna, Aplan, po Tevi-yan po.\n\nLehe e nọ yin dídá gbọn\nYinnọ-sin nọ yin gbigblọ to adoji, bọ yé nọ yi ama de he ye san sọn Atin Fromagier tọn dó dan ẹn na bọ vudevude oyinnọ lọ na jẹ sinsinyẹn ji. Enẹgodo, dehe sinyẹn enẹlẹ na yin bibẹsẹ, bọ e na yin zinzin dó lóbótó ji bosọ yin kinkọn dó osin he ye de sọn ama devo mẹ nado basi hihọna ẹn ma nado gble.\n\nNuhe ye sọgan yii dó da lẹ\nYinnọ-sin sọgan yin dida gbọn aliho depope mẹ, taidi sisọ kavi dida. Ye nọ sábà ma ẹ dó nududu ji nado diotẹnna whevi kavi Olan to nusọnu mẹ. Sisọ etọn lọsu sọ nọ yin sisa po takin po na gbejizọnlin-zintọ lẹ nado du.\n\nPọnfi dogọ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ\n\nNúdùdù","num_words":331,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":44770.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wahab%20Iyanda%20Folawiyo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wahab (Abdul-wahab) Iyanda Folawiyo yin jiji to Azan fọtọnnukundopotọ osun ṣidopotọ owhe 1928, bo Basi matintọ to azan ṣidopotọ osun ṣidopotọ Owhe 2008 tọn mẹ. Eyin Ajọwatọ Naijilia tọn bosọ yin Alọgọnamẹtọ na gbẹtọ lẹ. To 1957, E dó Azọnwhe Folawiyo and Sons ayi. Iyanda Wahab Folawiyo yin jiji to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ, bo yin jiji do hẹnnu Pa Tijani, mẹhe yin Ajọwatọ dé to gandudu (British Colonial Era) tọn whenu. Eyi wehọmẹ Alavọ North London tọn to 1951, fihe e yin Nina Ogantẹn de na oyọnẹn dogbọn nukunpipedo Azọnwhe go ganji te(Management), bo nọte do (ship Brokerage).\nÉ lẹkọ dó whegbe bọ bẹ Azọn jẹ́eji to Azọnwhe Folawiyo and Sons, he E doai Na Nusisa po nuhihọ po to yovotomẹ(Import and export Business). Folawiyo yin mẹtintan na Baltiki Didiọ(Baltic Exchange) to London.\n\nAlọgọnamẹ etọn lẹ\nTaidi alọgọnamẹtọ na mẹhe tin to nuhudo mẹ lẹ, E tindo mahẹ to nukọnyiyi susu to lẹdo lẹ mẹ Titengbe Sinsẹn Malenu tọn mẹ (Islam).\nE gba Malehọ voovo lẹ do Togbo Naijilia tọn mẹ, delẹ to e mẹ wẹ Lagos Central po Suurulere mosques to Ayimatẹn Awọnlin tọn Po Malehọ Sultan Bello tọn to Kaduna. É sọ gba Ohọ Tọṣiọvi lẹ tọn (Babs Es Salam Home for Orphan in Lagos) do Awọnlin. Na nuhe du aihundida lanmẹyiya tọn,E sọ yin alọgọtọ na(Yinka Folawiyo U 15 Athletics Championship And The National Amateur Wrestling Championship). Na nuhe du wehọmẹ, E họ Aisinnu Akuẹ́gegenu dudu lẹ do Dodinnanu họsa to wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn (University of Lagos). E sọ dado Dodinnanu do Azọ̀n mẹ́husudò tọn to wehọmẹ Alavọ Ibadan tọn mẹ. To Owhe 1988, Folawiyo lẹzun mẹtintan he gba Dotowhe mẹdetiti tọn pẹ́vi dó wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn mẹ,hẹ wa lẹ́zun Dotowhe Daho Todin he ye sọ nọ de yẹdide X-ray tọn to finẹ.\n\nOku etọn\nWahab Basi Matintọ to Afọnnu fuu to Azan ṣidopotọ Osun Ṣidopotọ Owhe 2008, to owhé Etọn gbe to Queens Drive, Ikoyi to Ayimatẹn Awọnlin tọn. To Whenue E tindo Owhe kanaweewhedopo bo to nukundo hunwhẹ jijizan Etọn owhe kanawe tọn to madẹnmẹ. Iyanda yin Didi to Aliho Malenu lẹ tọn mẹ to Azan lọ gbe to ogan Atọ́n po nukunwhiwhe fọtọn mẹ (4:45) do Tẹpa he ye nọ di Nukọntọ Sinsẹn Malenu tọn lẹ dó. Omẹ Awe wẹ ko yin Didi dó Tẹpa lọ mẹ Jẹnukọn na Folawiyo, yelẹ wẹ Imam Ibrahim Otun po Imam Murah po. Gbẹtọ Nukundeji susu lẹ sọn Togbo Naijilia tọn mẹ wẹ Basi Hunwhẹ godotọ tọn na ẹn, delẹ to yé mẹ wẹ Togbogan Naijilia tọn to whenẹnu Oluṣẹgun Ọbásanjọ́, Mẹbọdomẹgotọ Etọn Atiku Abubakar,po Ayimatẹngan susu Devo lẹ po bo yí blawu jẹ hẹnnumẹ Etọn lẹ.\n\nNunina he e mọyi lẹ\n\nOgantẹn he ye na ẹn lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":543,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70971.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wehom%E1%BA%B9%20Daho%20Redeemer%27s%20International%20Secondary%20School","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wehọmẹ Daho Redeemer's International Secondary School yin wehọmẹ dé he yin wehọmẹ akuẹnọ lẹ tọn bo tin to Maryland, to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ, to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Wehomẹ ehe yin didoai to owhe 1997. Eyin dopo to wehomẹ he sinsẹn Christ the Redeemer's School Movement (CRSM) doai lẹ mẹ. Mẹ he yin wehọmẹgan wehọ lọ tọn to alọnu wẹ Whesi. Feyisara Osinupebi.\n\nOtàn\nTo 2017, Wehọmẹ Redeemer's International Secondary School yin dopo to wehomẹ ẹnẹ he yi Ajọ̀ kavi gigopanamẹnu International School Award tọn sọn British Council Naijilia si, wehọmẹ he sọ hopodona ẹn lẹ wẹ Hallel College to Port Harcourt, Oxbridge College to Awọnlin, po Start-rite Schools, po to Abuja.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":142,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":44614.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Weh%E1%BB%8Dm%E1%BA%B9%20Mictec%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wehọmẹ Mictec tọn yin wehọmẹ dé he bẹ sunnu lẹ po yọnnu lẹ po hẹn bo tin to Ojota, to Ayimatẹn Awọnlin tọn, to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji etọn\nWehọmẹ Mictec tọn bẹ adà wepinplọn tọn ehelẹ hẹn; wepinplọn yọpọvu flin flin lẹ tọn, wepinplọn bẹjẹeji tọn, wepinplọn dokò tọn po wepinplọn daho po.\nE nọ yin anadena gbọn Michael O.K Tejuosho dali. Wehọmẹ lọ sọ tindo owhé lẹ he ye nọ whé jo na wehọmẹvi he nọ dọ́ wehọmẹpa lọ mẹ lẹ.\nTo owhe 2010 tọn mẹ, wehọmẹ lọ basi hunwhẹ adà fifo wepinplọn tọn.\n\nPọnfi dogọ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ","num_words":120,"character_repetition_ratio":0.096,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.025,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52106.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Weh%E1%BB%8Dm%E1%BA%B9%20Treasure%20House%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wehọmẹ Treasure House tọn yin wehọmẹ akuẹnọ tọn de he yin didoai to owhe 2007 tọn mẹ to Ilupeju, nọtẹn de to Awọnlin to Hùwaji-whèyihọ Naijilia tọn.\n\nNúwiwa lẹ\nWehọmẹ Treasure House tọn nọ yí ovi he ko dó sọ̀ osùn awe jẹ widopo mẹ lẹ do wehọmẹ viyẹyẹ lẹ tọn, wehọmẹ ovivu lẹ tọn po wehọmẹ dokọ̀ tọn lẹ po mẹ. Wehọ̀ lọ nọ do nuwiwa nuplọnmẹ tọn delẹ taidi, Cub Scout, Cockery, Redcross po devo lẹ po.","num_words":92,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61672.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wekantin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wekantin yin azọnwanu he nọ yin yiyizan nado kannu kavi nado dè yẹdide dé. To whenuena osin he to wekantin dé mẹ tọ́n sọn emẹ, e nọ hú po awuyiya po. Wekantin wunmẹwunmẹ wẹ tin.\nWekantin he nọ yin yiylọdọ Reed wẹ yin dehe dohó hugan he yin yinyọnẹn. Ejiptinu lẹ wẹ yin omẹ tintan he yinyọnẹn he zan wekantin ehe, e gbẹ nọ yin yiyizan to egbehe ga. \nDevo wẹ yin wekantin he nọ yin yiylọdọ quill, ehe lọsu ko dohó taun to wekantin he yin yinyọnẹn lẹ mẹ. Ehe lọ wẹ ofun ohẹ̀ tọn. Onù etọn nọ yin pipa tlọntlọn bo nọ yin yinylọn do osẹ̀n dé mẹ nado kannu.\nWekantin devo sọ nọ yin yiylọdọ fountain, ehe gbọnvona awe tintan lẹ na ehe nọ hẹn osẹ̀n na ojlẹ de to whenuena e to yinyin yiyizan na nukinkan. Etlẹ sọgan yin yiyizan nado kan weda blebu owe dé tọn whẹpo osẹ̀n he to emẹ nido vọ.\nWekantin Ballpoint tọn yin dehe to yinyin yiyizan to egbehe.","num_words":175,"character_repetition_ratio":0.104,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":81538.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wewe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wewe yin yinyọnẹn taidi sinmẹ de. Sinmẹ devo lẹ wẹ yuyu, juju, koklojonọ, vẹvẹ po amamu po.\n\nZẹẹmẹ wewe tọn\nWewe nọ yin kinkọndopọ podo hinhọn, dagbewa, wiwe, wiweyinyin po gbejininọ po. Na nugbo tọn, to whedelẹnu, e nọ yin pinpọnhlan taidi sinmẹ pipeyinyin tọn.","num_words":45,"character_repetition_ratio":0.04,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":25924.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Whehut%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Whehutọ yin mẹhe nọ wlé whèvi podọ to whedelẹnu e sọ nọ wlé kanlin to otọ me ga. Whèvi wiwle nọ yin yinyọnẹn taidi whéhuhu. Whéhuto\nsọha na yi livi 38 wẹ tin. whéhuto nọ saba wlé whévi po ylanwle lọ po nado sa ẹ bo mọ akuẹ, kavi\nnado du. Whèhuto delẹ ma nọ wle whévi nado du kavi sa sigba nujlomẹ wẹ whéhuhu yin na ye.\n\nWeda he gandegoá lẹ \nwhehuhu\n\nAlọdlẹndonu le","num_words":80,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72155.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Whevi%20Ow%E1%BA%B9%CC%81","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Whevi Owẹ́ yin whevi de he nọ saba yin yinyin na dudu. Osin he gblọ mẹ wẹ e nọ nọ. E nọ saba yin mimọ to oto taidi Aflika, agewaji po huwaji Amelika tọn, India po Sri lanka po mẹ.\nE to todohukanji na whevi he yin yinyọnẹn hugan to aihọn lọ mẹ lẹ mẹ. E sọ nọ saba yin mimọ to tọsisa delẹ mẹ taidi tọsisa endeavor tọn, tọsisa Queensland tọn po tọsisa Australia tọn po mẹ. Whevi ehe to linlẹn de mẹ, ko tọn sọn tọsisa mẹ bo lin biọ ohu mẹ ga.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":107,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69640.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wh%E1%BA%B9d%E1%BB%8Dt%E1%BA%B9n%20Daho%20Aw%E1%BB%8Dnlin%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Whẹdọtẹn Daho Awọnlin tọn yin Whẹdọtẹn Daho hugan Ayimatẹn Awọnlin tọn fihe owhẹ wunmẹ depope sọgan yin dídá te. E do kando susú lẹ, dopo to Igbosere, devo to Lagos Island po Ikeja po. E sọ do to Kando Epe tọn mẹ, Kando Ajah tọn mẹ, Kando Gbagli tọn mẹ po Kando Ikorodu tọn mẹ ga. To enẹgodo wẹ\nLagos State Judiciary po \nLagos State Judiciary po wa tin.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":79,"character_repetition_ratio":0.1,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65983.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/William%20Howard%20Taft","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"William Howard Taft (azán fọtọntọ Zósun owhè 1857 jẹ azán ṣiantọntọ whejisun owhè 1930 tọn) wẹ togbogan koatọnnukunawetọ otò Amẹlika tọn sọn (1909-1913) podọ whẹdatọgan otò Amẹlika tọn sọn (1921-1930). E wazọn taidi whẹdatọ do lẹdo ṣidopotọ ji, ayimatẹngán to otò Filipinu lẹ tọn mẹ, wekantọ awhàn tọn na Theodore Roosevelt po ayinamẹtọ gando osẹ́n go po. Sọn owhè 1914 jẹ owhè 1920, nuplọntọ́ daho to nupinplọn osẹ́n tọn wẹ e yin to wehọmẹ alavọ tọn Yale University.\n\nAzọ́n etọn taidi tonudọtọ de\n\nOvo bibla 1908\n\nOvo bibla 2012 tọn\n\nWhenue e jo togbogan do godo\n\nBathtub\n\nOku etọn\n\nNọtẹn dopedido tọn devo lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":123,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.266,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":76045.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Williams%20Uchemba","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Williams Uchemba (mẹhe yin jiji to azán konukunawètọ Kọ́yànsun tọn to 1989) yin tovi Naijilia tọn dé he yin aihundatọ dé podọ mẹhe nọ deanana aihundida tele ji tọn dé, e yin yinyọnẹn taun na adà he e yiwa to aihun voovo ehelẹ mẹ; Sugar Rush, Merry Men, po No string Attached po.\n\nOtàn bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nUchemba yin jiji to azán konukunawètọ Kọ́yànsun tọn to 1989. E wá sọn ayimatẹn Abia tọn he yin dopo to ayimatẹn gban-atọ́n-nukun-dopo he tin to otò Naijilia tọn mẹ lẹ.\nE bẹ́ aihundida jẹeji sọn ovú. E yí gbedewema wehọmẹ dokọ tọn podọ wehọmẹ daho tọn etọn to ayimatẹn Abia tọn, enẹgodo e zindonukọn yì wehọmẹ alavọ tọn to University of Nigeria, Nsukka, fie e plọnnu gando International relations go te.\nTo nukọnmẹ, e wá dà Oscar Brunella taidi asì etọn.\n\nAzọ́n etọn lẹ\nWilliams Uchemba bẹ́ azọ́n aihundida tọn jẹeji to bẹjẹeji owhe 2000 tọn mẹ. E jẹ aihun dà ji sọn ovú podọ e sọawuhia to aihun dé he hosọ etọn yin The Journey of the dead mẹ taidi yọpọvu dé. To nukọnmẹ, e sọ sọawuhia to aihun dé he hosọ etọn yin Oh My Son mẹ to 2002, adà yọpọvu dé tọn wẹ e yiwa to aihun ehe lọsu mẹ ga.\n\nAihun he mẹ e sọawuhia te lẹ\n\nAihun lẹ po owhe he mẹ yé tọ́n te po\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":261,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":62917.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wizkid","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayodeji Ibrahim Balogun yin jiji to azán fọtọ̀n-nukundopotọ, Liyasun, owhe 1990 tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹn taidi Wizkid bo yin hanjitọ, hankantọ podọ mẹhe nọ de ohan tọ́n to otò Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ do ogbẹ Star Boy Entertainment tọn ai to owhe 2013 tọn mẹ.\n\nOtan gbẹzan etọn tọn\nWizkid bẹ hanjiji to owhe 2001 whenue e tindo owhe widopo\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":76,"character_repetition_ratio":0.023,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59448.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wole%20Ojo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wole Ojo (yin jiji to azán ṣidopotọ, Ayidosun, owhe 1984) yin aihundatọ otò Naijilia tọn dé. E tọ́n to aihun mẹ whla tintan to 2009, to whenuena e du to agbawhinwhlẹ ẹnẹtọ he Amstel Malta Box Office reality show zedai ji.\n\nWehihia etọn\nE tindo gbedewema Bachelor's degree tọn to Creative Arts mẹ to Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn.\n\nAihun he e da lẹ\n\nAjọ̀ lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1984 lẹ","num_words":95,"character_repetition_ratio":0.005,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.032,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":54960.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wole%20Soyinka","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Akinwande Oluwole Babatunde Soyinka (yin jiji to azán wiatọntọ, Liyasun, owhe 1934) tọn mẹ. Eyin nuyọnẹntọ dé to oyọnẹn tọn mẹ, podọ mẹhe nọ basí kandai Aihundida oploji tọn podọ ga, e sọ yin akọmlantọ dé. Wole Soyinka yin vijiji jọun ayọgbeji tọn to Togbo Naijilia tọn mẹ. Yé na ẹn nunina Nobel tọn to owhe 1986 tọn mẹ na azọn vẹkuvẹku he e wa dó oyọnẹn nukinkan tọn ji.\n\nJọja whenu po wepinplọn etọn po \nWole Soyinka yin jiji to otò Abẹ́òkúta tọn to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ. To whenue e fo wepinplọn etọn to Togbo Naijilia tọn podọ to United Kingdom Po godo, e wazọn po Theatre Royal Court to Otò London tọn mẹ. E zindonukọn to nukinkan gándo Aihundida Nupinplọn-do-plọnnu tọn mẹ to Togbo Awe lọ lẹ mẹ to tele ji podọ to Ladio ji. E wazọn titengbe to whẹho tonudidọ tọn mẹ, podọ e dó vivẹnu vẹkuvẹku na Avunhihona jlọjẹ mẹdekannujẹ tọn yiyi na Togbo Naijilia sọn Gandudomẹji Great Britain tọn si.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1934 lẹ","num_words":199,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71207.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Woodrow%20Wilson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Doto Thomas Woodrow Wilson (azán Koatọ́n-nukunatọntọ Awewesun, owhe 1856 yi jẹ azán atọ̀ntọ Afínplọsun, owhe 1924) yin Ayimatẹngan kande-atọ́ntọ otò New Jersey tọn (1911-1913). E wa lẹzun togbogan Koatọ́n-nukunatọntọ to otò Amẹlika tọn mẹ (1913-1921). Eyin togbogan tintan he dugan whla awe debọdodego to White House, to whenuena Andrew Jackson ko dugan po godo.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":73,"character_repetition_ratio":0.092,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.259,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":55036.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wushishi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wushishi yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to aṣẹpipa Ayimatẹn Niger Tọn \nglọ de to Naijilia. Tatọ́-tẹnnọ̀ etọn tin to topẹvi Wushishi tọn mẹ.\n\nWushishi tin to gblagbla Agéwaji-Hùwaji (Longitude) 9°43'N podọ Whèzẹtẹn-Whèyihọ̀ (Latitude) 6°04'E po tọn to alihiamẹnu mẹ. \nLẹdo etọn gbló sọ̀ kilomẹtlu 1,879 lẹdo pé podọ gbẹtọ sọha 81,783 wẹ tin to finẹ to mẹhihia 2006 tọn whenu.\n\nSọha pósu tọn (postal code) filọ tọn wẹ 922.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nLẹdo Dokọ̀ tọn Ayimatẹn Niger tọn lẹ","num_words":98,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.268,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":49112.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/W%C5%82adys%C5%82aw%20Baka","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Władysław Baka (24 Whejisun 1936 – 3 Whejisun 2021) E yin adọkuntọ, tonuhodọtọ podọ azọnwatọ akuẹsẹdotẹn tọn oto poland tọn. E yin tatọ na owhe akuẹsẹdotẹn oto poland tọn sọn 1985 jẹ 1988 podọ sọn 1989 jẹ 1991. E yin dopo to hagbẹ ogbẹ Politburo of the Polish United Workers' Party tọn sọn 1988 jẹ 1989.\nBaka e basi matintọ to 3 Whejisun 2021 to whenue e tindo owhe 84.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":85,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.316,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":74868.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/W%E1%BA%B9k%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wẹkẹ yin dopo to nudida lẹ mẹ sọn Jiwheyẹwhe de he ko yin didá sọn bẹjẹeji na gbẹtọvi lẹ nado nọ nọ e mẹ.\n\nTito wẹkẹ lọ tọn\nSunwhlẹvu lẹ yin tito tẹnwin-lẹnwin tọn de to agahomẹ, linlinwe lọ Astronomy dọ dọ didẹn de ye dẹn do yede ma yin gbọn kosọ dali. Gbọnna?\nDodinnanutọ lẹ dọ dọ nuhe nukun ma sọgan mọ de he nọ yin yiylọdọ matiere noire wẹ nọ hẹn ye dote. Ehe nọ deanana bẹplidopọ sunwhlẹvu lẹ tọn, pẹvi, daho po daho blibata lẹ po.\n\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":96,"character_repetition_ratio":0.014,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.021,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71689.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Xabier%20Agirre","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Xabier Agirre López (Nọgbẹ sọn azan ṣiatọntọ Lidosun owhe 1951 jẹ azan Wiatọntọ Afínplọsun owhe 2021 tọn) yin Anadenanutọ po Tohodọtọ Spanish tọn dé po. Eyin jiji to Vitoria-Gasteiz, to Spain. Eyin gbẹvi Basque Nationalist Party. \nAgirre sọ gbẹ yin gbẹvi na Basque Parliament sọn 2004 kakajẹ 2007 podọ whladopo dogọ sọn 2012 kakajẹ 2016. \nAgirre basi matintọ to otò Pamplona tọn mẹ, to Spain to azan wiatọntọ Afínplọsun owhe 2021, to whenuena e do owhe 69.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":104,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":79237.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yemi%20Blaq","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yemi Blaq yin ovi Folayemi Olatunji mẹhe yin aihundatọ Naijilia tọn dé, sinimabayitọ, ohankantọ podọ ajọjlatọ dé .\n\nBẹjẹeji gbẹzan podo wehọmẹ etọn po\nYemi yin jiji na Mr Olatunji Blaq to ayimatẹn Ondo tọn mẹ, to otò Naijilia tọn mẹ. Yemi Blaq yin pinpọnwhẹn to Awọnlin to fihe e bẹ bosọ fo wehọmẹ pẹvi po daho po te. E yì Adeyemi Demonstration Secondary school he tin to Ondo, to ayimatẹn Ondo tọn, bo sọ yin tatọ sunnu wehọmevi etọn lẹ tọn. E bẹ aihundida jẹeji to whenuena e to wehọmẹ daho bo ka sọ gbẹ po to aihunda kakajẹ egbe.\n\nAzọn etọn\nYemi Blaq bẹ azọ́n aihundida tọn jẹeji na taun tọn to 2005. E ze yinkọ doai po Actors Guild of Nigeria nado yin aihundatọ. Aihun tintan etọn he zọn bọ e do yin yinyọnẹn wẹ Lost of Lust ehe e basi po Mercy Johnson po. To aihun tintan lọ godo, e ko yin oylọbasina gbọn azọnwhe sinima ton susu lẹ dali to Naijilia podọ sọn whenẹnu e ko da aihun sinima tọn susu lẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":201,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":78827.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yeni%20Kuti","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Omoyeni 'Yeni' Anikulapo-Kuti (he yin yinyọnẹn taidi YK yin jiji to azan konukunẹnẹtọ Nuwhàsun, owhe 1961 to \nGlẹnsi tomẹ United Kingdom) yin wedutọ, Hansinọ podọ whẹndo daho Ransome-Kuti tọn mẹ wẹ é tlọn. Onọ daho etọn Funmilayo Ransome-Kuti yin avunhona jlọjẹ yọnnu lẹ tọn to otò Naijilia tọn mẹ.\nYeni Anikulapo-Kuti wẹ bọ nukọn na linlẹn nado nọ basi Felabration he yin hunwhẹ hanjiji tọn nado nọ oflin otọ etọn Fela Kuti na ninina etọn dó otò Naijilia tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nAnikulapo-Kuti yin jiji to Glẹnsi tomẹ taidi ovi tintan na dowatọ afrobeat tọn Fela Kuti po onọ̀ etọn he yin Glẹnsinu Britani tọn po. E fó wehọmẹ bẹjẹẹji etọn po wehọmẹ daho etọn po to otò Naijilia tọn mẹ to whenuena é tlọn yovotomẹ United Kingdom to whenue e dó owhe Awe. E yi gbedewema diploma tọn to linlinhodidọ mẹ sọn wehọmẹ daho Nigerian Institute of Journalism tọn mè.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":194,"character_repetition_ratio":0.082,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66899.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yetunde%20Barnabas","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yetunde Barbnas yin nusisọdidoatọ Naijilia tọn ahọsi whanpẹnọde aihundatọ lanmeẹyiya zize do kanjitọ de. To bẹjẹeji, eyin yinyọnẹn taidi mẹhe ze agba de na nuhe du awu whanpẹnọde to ayimatẹn Abuja tọn mẹ to 2017 podọ eyin jẹgbakún na nuhe du sadidi Naijilia tọn to owhe 2019. Eyin yinyọnẹn to aihundida mẹ taidi Miss pepeye to aihun he nọ yin yinylọdọ Papa Ajasco and company podo nususu devo lẹpo to Yoruba sin aihundida lanmẹyiya tọn lẹ mẹ. E wlealọ he bọlugbatọ de he nọ yín Peter Ọlayinka he to bọlu gba to alọnualọnu na Slavia Prague to otògbó Czech Republic tọn mẹ.\n\n \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":119,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.206,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":114565.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yewande%20Adekoya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yewande Adekoya (mẹhe yin jiji to azan kotọ Alunlunsun tọn to 1984) yin aihundatọ Televiziọn ji tọn de podọ tòvi Naijilia tọn de wẹ e yin, e sọ yín mẹde he nọ wleawuna aihundida lẹ, podọ bo sọ nọ deanana lehe aihundida de na yi do, podọ azọ́n etọn wẹ nado dè aihun lẹ tọ́n.\n\nOvu whenu po wepinplọn etọn po\nYewande yin jiji to Awọnlin ṣigba mẹjitọ etọn lẹ wa sọn Ososa Ijẹbu to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ he tin tò wheyihọwaji Naijilia tọn. E yi wehọmẹ bẹjẹẹji tọn etọn to Bright Star Nursery and Primary School. Enẹgodo, e zindonukọn yí wehọmẹ daho Bright Star Comprehensive High School. E yi gbedewema etọn to azọn Mass Communication tọn mẹ to wehọmẹ daho Babcock University tọn. Yéwándé Adekoya ko wlealọ bo sọ jivi lẹ.\n\nAzọn etọn lẹ\nYewande Adekoya bẹ azọ́n aihundida tọn etọn jẹeji to 2002 po azọnwhe Alphabash Music And Theatre Group tọn po. E basi kandai aihundida etọn tintan tọn bosọ deè tọn to 2006 bo ylọ ẹ dọ Life Secret. E ko deanana aihun Naijilia tọn susu bo sọ de ye tọ́n, dopo to ye mẹ wẹ Omo Elemosho, yèdọ aihun de he e detọn to 2012 he mẹ Bimbo Oshin, Muyiwa Ademola po Yomi Fash-Lanso po sọawuhia te. Aihun lọ dọn ayidonugo mẹsusu tọn.\nE he zọn bọ e mọ pipa po nunina susu po yí. Di apajlẹ, to 2014 e mọ pipa yí dọ ewọ wẹ yin \"aihundatọ yọyọ he yọn azọn hugan\" to aihundida Ayọnu lẹ tọn mẹ, e mọ pipa ehe yí to 2014 City People Entertainment Awards. To owhe dopolọ mẹ, ada he e yiwa to aihun lọ Kudi Klepto mẹ sọ zọn bọ e sọ mọ pipa dopolọ yi whladopo dogọ to 2014 Best of Nollywood Awards. Aihun etọn devo he e ylọ dọ Kurukuru lọsu dọn ayidonugo mẹsusu tọn bọ to 2016 ACIA ceremony, e mọ pípa devo yi taidi aihundatọ he yọn hugan. To 2017 aihun etọn Iyawo Adedigba mọ pipa yi di aihun he yọn hugan to owhe lọ blebu mẹ.\n\nAihun he mẹ e sọawuhia te lẹ\nLife Secrets 1 (2006)\nLife Secrets 2 (2007)\nIgbo Dudu (2009)\nOmo Elemosho (2012)\nKudi Klepto (2013)\nEmere (2014)\nKurukuru (2015)\nThe Sacrifice (2016)\nTamara (2016)\nAyanmo (2016)\nOta Ile (2016)\nOnce Upon a Time (2016)\nIyawo Adedigba (2017)\nFadaka (2018)\nBelladonna (2018)\nOdun Ibole (2018)\nEwatomi (2018)\nOmo Aniibire (2019)\n\nOhia yẹyidogonamẹ tọn he mọyi lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":479,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.276,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":74643.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yinka%20Ayefele","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yinka Ayefele MON yin ohan Naijilia tọn bayitọ de, ohàn sinsẹn tọn jitọ, CDS, VCDS, Nuzedaitọ to Ladio họsa podọ Ogan daho ladio Fresh FM tọn, to Ibadan.\n\nBejẹeji gbẹzan etọn tọn\nAyefẹlẹ yin jiji to Ipoti-Ekiti, to Ayimatẹn Ekiti tọn mẹ to Huwaji-Wheyihọ Naijilia tọn mẹ.\n\nWepinplọn etọn\nEyi wehọmẹ Our Saviour Anglican to Ipoti-Ekiti tọn na wehọ̀mẹ bẹjẹeji tọn etọn po de he bọdego whẹpo e do zindonukọn yi wehọmẹ daho nudide podọ lẹnwunnuyọnẹn tọn to Kare-Akoko, Ayimatẹn Ondo tọn, to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nAzọn\nAyefẹlẹ wazọn bleun taidi linlinzọnwatọ podọ linlinhiatọ to Federal Corporation of Nigeria to Ibadan, to fihe e basi ajọjijla po ohan po to Ladio ji. E bẹ ohanzọn jẹeji to 1997 to whenuena e mọ èdè tó nugbajẹmẹji ajiji gbẹduhun tọn dé mẹ he gbleawuna nẹgbehu etọn bọ e do lẹzun sẹkunọ-kẹkẹ zantọ. To whenuena e ko zan osun ṣiẹnẹ, họtọn etọn dlaẹpọn to dotowhe bo na ayinamẹ nado bẹ ohan delẹ pli bo bayi. Ayinamẹ lọ dekọtọndo ohan etọn tintan didetọn dali he yin yiylọdọ Bitter Experience to 1998 ehe dike e lẹzun mẹhe diyin. E de ohan ehe yin yiylọdọ numimọ vivi to whenuena e basi numimọ vivẹ godo. Ohàn ehe hànjitọ wẹndagbe lọ basi bọdego lẹ yin, alọgọ Jiwheyewhe tọn podọ ogbẹ to oku godo, ehe e basi nado pagigona Gbenga Adeboye, Naijilia linlin ladio zedonukọnnamẹtọ, hànjitọ podọ fanfunnọ de. Ohàn ehe yin yiylọdọ numimọ vivẹ lọ yin wadohia numimọ etọn tọn podọ numimọ vivi lọ yin vivi numimọ vivẹ tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":291,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.205,"stopwords_ratio":0.021,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61912.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yink%E1%BB%8Dgbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yinkọgbe yin hogbe de he nọ yinuwa taidi yinkọ nude tọn kavi nususu tọn, taidi yinkọ gbẹtọ de tọn, kanlin de tọn, nọtẹn de, onú de, nuwiwa de, jẹhẹnu, kavi linlẹn de; e yin dopo to adà hodidọ tọn lẹ dandan tọn to ogbè susu mẹ, gọna Gùngbe lọsu.","num_words":50,"character_repetition_ratio":0.034,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":41585.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yovoyan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yovoyan yin gbetato de he mẹ ye nọ hù whèvi te to whèyihọwaji Gbagli tọn. Azọn whèvi huhu tọn wẹ ye yinwanna hugan, ehe zọn bọ azọn lọ wa lẹzun azọn vonọtaun de na Yovoyan-nu lẹ.","num_words":39,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":55518.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Y%E1%BA%B9denanut%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yẹdenanutọ yin mẹhe tindo oyọnẹn azọn yẹdide po zomọ yẹdenanu tọn po. Yẹdenanutọ he ma tindo oyọnẹn etọn nọ de yẹdide lẹ na nujlomẹ poun. Yẹdenanutọ azọnyọnẹntọ nọ yi yẹdide do do azọn. Susu gbẹtọ lẹ tọn nọ ylọ yẹdenanutọ lẹ wá alọwle lẹ tẹnmẹ kavi nuwiwa vonọtaun lẹ tẹnmẹ, nado wa yi yẹdide yetọn lẹ to nuwiwa lọ whenu nado do oflinnu nuwiwa lọ tọn.","num_words":66,"character_repetition_ratio":0.091,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.199,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":85479.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zack%20Orji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zachee Ama Orji yin jiji to Libreville, Gabon, to owhe 1960. Eyin Anadenanutọ podọ Aihundatọ sinimọto tọn to Otò Naijilia tọn mẹ.\nOrji hiawe po to Wehọmẹ Daho Nsukka tọn to Naijilia. Na e whẹ́n to Otò Kameroonu Benin tọn mẹ, e penugo nado dó Glẹnsigbe po Fransegbe po ganji. Hosọ Sinima etọn tintan tọn wẹ e ylọdọ Unforgiving Sin. To hokansemẹ̀ de tẹnmẹ̀ po NollyWood Post po, Orji ma lehe e basi Sinima lọ dó pó kọ̀detọ́n dagbe po. Sọ́n whelọ́nu gbọn, Orji ko yin didohia to Sinima voovo lẹ mẹ bo sọ yin ogán aihundatọ sinimọto lẹ tọn. E wealọ̀ hẹ́ Ngozi Orji bo tindo ovi atọ̀n bo nọ nọ̀ Naijilia. \nZack Orji do ede hia taidi Anadenanutọ to owhe 2000, bo basi Aihundida Sinimọto he hosọ́ etọ̀n yin \"WEB\" he dó Aihundatọ yọnnu Ghánànu de he nọ yín Kalsoume Sinare hia. Sinima lọ duto sinima devo lẹ ji bo mọ̀ yẹyidogonamẹ̀ yi to owhe 2001.\n\nAihun sinimọto etọn lẹ\nWomen's Cot\nBig Town\nNneka the Pretty Serpent\nSweet Face\nOur Jesus Story\nAsimo\nLost Hope\nLove Castle\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹ̀n intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1960 lẹ","num_words":237,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70257.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zain%20Asher","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zain Ejiofor Asher (yin jiji to azan gban-ewhe-awetọ, Avivọsun, owhe 1983) tọn mẹ. Eyin ovi jiji Naijilia po Britain po tọn, e yin hoyidokanjitọ na CNN International to New York City. E Kọnawudopọ hẹ azọnwhe CNN to owhe 2013. E sọ nọ wazọn na Money Magazine.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn po tito wepinplọn etọn po \nYe ji to Balham, London Borough of Wandsworth, England. Mẹjitọ etọn lẹ yin tovi Naijilia tọn. Asher yin novi na aihundatọ Chiwetel Ejiofor. E wa sọn topẹvi Ezeagu to Ayimatẹn Enugu tọn to oto Naijlia tọn mẹ. To owhe 2005, Ashley yi wehọmẹ alavọ tọn Keble College to Oxford University fihe e plọn ogbe Spanish po Flansegbe po te. To owhe he bọdego, e fo wehọmẹ alavọ tọn etọn to Columbia University fihe e plọnnu gando oyọnẹn linlin tọn te.\n\nAzọn \nE kọnawudopọ hẹ azọnwhe CNN to Afínplọsun owhe 2013. Ṣigba,Whẹpo e do kọnawudopọ hẹ azọnwhe CNN, e wazọn hẹ Money Magazine fihe e yin wekantọ akuẹ tọn te. E sọ wazọn na New 12 Brooklyn taidi linlinnamẹtọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":213,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":57556.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zainab%20Balogun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zainab Balogun-Nwachukwu (he yin jiji to azán 10tọ osun 10tọ owhe 1989) yin aihundatọ po hodọtọ do jẹhọn mẹ, to oto Naijilia. Ebẹ azọn hodidọ tọn etọn to whenue e tindo owhe fọtọnnukundopo. E tin to mẹhe yin dowatọ The j-1st tv, to fihe ye nọ dọho do aṣa aigba afilika tọn po nuhe gandego lẹ po. E wazọn hodidọ tọn na azọnwhe Ebony tv, fihe e yin tọntlọngbọn na tito The spot. E ko nọ nukọn na tito jumia tv lọsu.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn po tito wepinplọn tọn etọn po\nYe ji Zainab do oto london tọn mẹ, sigba mẹjitọ etọn lẹ yin vijiji Naijilia tọn. E yin egbavi to Abẹokuta, to Ayimatẹn Ogun Tọn mẹ. E yi wehọmẹ alavọ tọn to University of Kent, fihe e plọn owe oyọnẹn osẹn tọn te.\n\nAzọn\nBalogun wazọn na premier models management to whenue e tindo owhe fọtọnnukundopo taidi modẹli. to whenue e fo oyọnẹn osẹn tọn godo, e tindo mahẹ to aihundida taidi material girls, cocktail', the chalartans po The Dark knight rises. Zainab yin hoyidokanjitọ na azọnwhe Ebonylife tv fihe e yin nukọntọ na ye te. E ko sọ yin nukọntọ na tito delẹ di EL NOW, The Spot''.\n\nNunina\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1989 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":247,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59425.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zangbet%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zangbetọ yin vodún de he yè nọ yí do ṣọ́zán to Gunnu-gbeji lẹ to Benẹ, Togo po Naijilia po de. Zangbetọ lẹ taidi ponọ he nọ penukundo jijọhomẹ-ninọ po hihọ́ gbetato dopodopo tọn po go. Ye nọ to dindanpe to okle po ozán po nado mọ dọ hihọ tin na gbẹtọ lẹpo titengbe to zánmẹ. Ye tin nado dobu na ajotọ lẹ po azétọ lẹ po ma nado wa basi awugblenu de na kọmẹnu lẹ bosọ nọ wle dehe ye mọ lẹ bo nọ ze ye sọyi kọmẹgán lẹ kavi ponọ Ahọlu tọn lẹ dè nado yin yasana dile e jẹ dó.\n\nZẹẹmẹ he yin bibasi gando Zangbetọ go lẹ\nSọgbe aṣà Gunnu lẹ tọn, zangbetọ lẹ yin yinyọnẹn bosọ yin alọkẹyi nado nọ penukundo jijọhomẹninọ po hihọ gbétatò lẹ tọn po go to Gunnugbeji lẹ. Na ehe wutu, yé sọgan nọ yin yiylọdọ Ponọ Gunnu-gbeji tọn lẹ . Yinkọ yetọn lọ Zangbetọ zẹẹmẹdo mẹhe nọ penukundo ozán go lẹ. Zangbetọ lẹ nọ ṣinyọ́n azànma he yè basi taidi okàn susu kavi atìkan lẹ. Yé sọ nọ saba sá osẹ̀n sinmẹ voovo lẹ do yé go nado hẹn yé yọnwhanpẹ bosọ yọnpọ́n.\n\nDodinnanu dohia dọ yé nọ dó huhlọn jọwamọ tọn bọ e ma sọ yin gbẹtọ lẹ wẹ nọ nọ̀ Zanhọ lọ glọ gba, ṣigba gbigbọ jiawu lẹ wẹ nọ nọ̀ Zanhọ lọ lẹ glọ. Zangbetọ lẹ do ogbẹ́, to ogbẹ́ lọ mẹ wẹ Zanvi lẹ, Zangán lẹ, po gbẹtọ mọmọ lẹ po nọ nọ̀. Mẹhe ma yọ́n ozán lẹ ma nọ yí Zanpli lẹ po yé po gba. Zangbetọ lẹ nọ wa nujiawu lẹ, taidi yé ni biọ Ogo mẹ kavi na yé ni jivi he yin Zangbetọ pẹvi devo lẹ kavi na yé ni fiọ yé bọ yé ni sọ vọjọ.\n\nHunwhẹ Zangbetọ tọn lẹ\nHunwhẹ Zangbetọ tọn lẹ nọ yin bibasi to gbétatò voovo lẹ mẹ to ojlẹ voovo lẹ mẹ to Gunnugbeji lẹ. To whedelẹnu Zangbetọ lẹ nọ yin yiylọ nado wá yi nujiawu he ye nọ basi lẹ do hẹn awuya mẹhe nọ wá nuwàtẹn lẹ kavi hunwhẹ devo lẹ tẹnmẹ. Hunwhẹ Zangbetọ tọn lẹ nọ yin bibasi to ofi voovo lẹ to Họgbonu to togbo Benẹ tọn mẹ, podọ ga to Ajido to togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAṣa","num_words":397,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":86628.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zannu%20oflin%20t%E1%BB%8Dn%20na%20Asiso%E1%BA%B9-tin%20de","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zannu oflin tọn na Asisoẹ-tin de (To glẹnsigbe mẹ: The Agia Tree Monument kavi Agiya Tree Monument) yin otẹn fie zannu oflin tọn de yin zize tùnte do, do fie Asisoẹ-tin de ko nọ̀ wayi de, sẹpọ Plitẹnhọ topẹvi Gbagli tọn (Badagry Town Hall). Asisoẹ-tin lọ yin atin de he yiji sọ̀ 160 feet (49 m) podọ gbiblo etọn sọ̀ 30 feet (9.1 m). E yin yinyọnẹ̀n na taun tọn na atin ehe glọ wẹ yẹwheho sinsẹ̀n klistiani tọn yin lila te whlà tintan to Naijilia gbọn Thomas Birch Freeman po Henry Townsend po dali to azán konukunẹnẹtọ, Zósun owhe 1842 tọn, atin lọ nọgbẹ na nuhe hugan owhe fọde-kanweko (300), ṣigba e wá yin hihọliai gbọn yujẹhọn de dali to azán kotọ, Ayidosun owhe 1959 tọn. \n\nTo 2012, zannu oflin tọn de yin zize tùnte do otẹn etọn mẹ nado flin bẹjẹeji sinsẹ̀n klistiani tọn to otò Naijilia tọn mẹ he ko dẹ̀n sọ owhe 170 to ojlẹ lọ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":190,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72522.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zeus","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zeus yẹwhe daho hugan to yẹwhe susu he Glẹkinu lẹ nọ sẹ̀n lẹ mẹ.","num_words":15,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":61816.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zeynab%20Habib","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zeynab Habib (yinkọ etọn to gigọ́ mẹ wẹ Oloukèmi Zeynab Abibou, e yin jiji to azán koatọntọ Zósun tọn to 1975). E yin hànsinọ Benẹnu de he yin jiji to Abidjan, to tògbo Ivory Coast tọn mẹ, e sọ yin Ayọnu de. E mọ nunina yẹyidogonamẹ tọn de yí to owhe 2005 he doyẹyigona ẹn taidi yọnnu hànsinọ he yọn hugan to wheyihọwaji aflika tọn. E sọ yin afọzedaitọ otò tọn na Unicef sọn owhè 2007.\n\nOtàn gbẹzan tọn etọn\nOtọ́ etọn yin nuyizan lẹtliki tọn lẹ jladotọ de podọ onọ̀ etọn yin ajọwatọ de. Ewọ wẹ yin ovi ṣinatọntọ mẹjitọ etọn lẹ tọn bo yin pinplọnwhẹn to whẹndo daho malénu tọn de mẹ, e tindo nọvi he hugan fọtọnnukun-dopo.\n\nTo whenue Zeynab tin to ovu, e yì wehọmẹ de he mẹ yè nọ plọnmẹ ohàn te. To nukọnmẹ, e wá yì wehọmẹ dahò de he tin to Alada to 1993. Dile etlẹ yindọ e fó adà de to wehọmẹ daho etọn mẹ, e wá jo wehọmẹ do nado domọ̀na hànjiji. E wá jẹ awusọhia ji vudevude bo sọ nọ wleawuna nuhiho etọn lẹ nado yì hònu to ofi voovo lẹ bo tlẹ sọ hònu na ojlẹ de to Alex's Hotel lọsu ga to Kutọnu (Cotonou).\n\nZeynab wá yin yinyọnẹn to otò susu mẹ na ohàn he nkọ e nọ ji wutu, ogbẹ́ UNICEF tọn lọsu doayi hànjiji etọn go ga. To Kọ́yànsun owhe 2015 tọn, e yin dide taidi afọzedaitọ otò tọn na ogbẹ́ UNICEF tọn to otò Benẹ tọn mẹ.\n\nTo hànjiji etọn de whenu to 2015, e dọn ayidonugo hanjigbẹ Super Quartz tọn he wá ylọ ẹ nado wá jihàn na yé. Ehe hundotẹnmẹ lọ na ẹn nado wá yọn hànjitọ he diyín taun to ojlẹ lọ mẹ lẹ bo tlẹ sọ jihàn hẹ yé, hànjitọ lẹ taidi Fifi Rafiatou, Awilo Logomba, Jacky Rapon, Jimmy Hope, Nel Oliver (fespam, Congo), Back Médio, KiriKanta po Madou Isbat po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":374,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71430.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zinpo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zinpo he ye sọ nọ ylọ́ dọ Ofìn Dahomey tọn yin Ofìn họnmẹ tọn dè to Dahomey he mi yọnẹn taidi Benẹ to egbehe.\nZinpo ehe yin nujọnu dè he ye ze do ohọ nuhoho pọntẹn Nacional Museum of Brazil to tatọ-tonọ Rio dè Jeneiro tọn. Yinkọ devo he ye do nọ ylọ ẹ lẹ wẹ Zingpogandeme (ahọlu sìn oján) podọ Zingpojandeme (oján he ye lọ̀n po aṣọ́ po).\nDodinanu dohia dọ Zinpo yin babasi sọ́n owhè kanweko fọtọnnukunatọ̀\nntọ biọ kanweko fọtọnnukunẹnẹtọ whemitọnnu tọn. Ye zèè dó ohọ nupọntẹn kumbukumbu tọn.\nZinpo lọ taidi ofìn he ahọlu ṣinawetọ Dahomey tọn kpangla zan to whelọnu.\nAfọzedaitọ ahọlu Adandozan tọn lẹ wẹ yi Zinpo dó Basi nunina na ahọvi John vi de Otógbo Potuga tọn to owhe 1810 Kavi 1811. Enẹgodo wẹ yé zèè dó họ́nmẹ nuhoho pọntẹn to owhe 1818. Zinpo yin fifiọ to míọn mẹ to owhe 2018.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":173,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":92843.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zungeru","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zungeru yín topẹvi de to Ayimatẹn Niger Tọn to Naijilia. Ewọ wẹ yin tatọ́-tẹnnọ to Agéwaji Naijilia tọn to aṣẹpipa Britain tọn whenu sọn 1902 jẹ 1916. Finẹ wẹ wehọmẹ nuyọnẹn wintinwintin tọn Ayimatẹn Niger Tọn tọn tin te to Tọsisa Kaduna tọn waji.\n\nOtàn\n\nTo Aṣẹpipa Britain tọn glọ\n\nSọgbe hẹ otàn mẹde-dọna-mẹde lẹdo mẹ tọn, hogbe lọ \"Zungeru\" yin agọ̀gbe hogbe lọ \"Dunguru\" tọn. Otàn hoho lẹ dohia dọ gandudomẹjitọ Britain tọn lẹ dùkosọ na dawe Gwari-nu de dile e to Dunguru (hànjinu de he Nupenu lẹ po Gwarinu lẹ po nọ yizan) de hò to lẹdo he wa nọ yin yiylọ todin dọ Zungeru mẹ. Yé kàn yinkọ hànjinu he hò e te lọ tọn se e bọ e dọ, \"Dunguru\", enẹ wẹ hẹn agọ̀gbe hogbe lọ tọn \"Zungeru\" zun yinkọ nọtẹn lọ tọn.\n\nAwhànfuntọ Britain tọn lẹ gọ́ Zungeru to Zósun 1902 tọn, ehe to whenẹnu bẹ omẹ Gwari tọn lẹ hẹn. Nukọntọ gandudomẹjitọ lọ lẹ tọn Frederick Lugard de topẹvi lọ nado yin tatọ́-tẹnnọ Agéwaji Naijilia tọn do Jebba po Lokoja po ji, ehe yinmọ́ na e yin lẹdo de he to ṣẹnṣẹn de wutu. Britain-nu lọ lẹ hò zungbó he to lẹdo lọ mẹ lẹ bo ze ahì de, oslá Awhànfuntọ lẹ tọn lẹ, po dotowhé po, gọna nudevo lẹ dai do finẹ.\n\nTo Gandudomẹji Yovo lẹ tọn godo\nSọn whenue ahọ́nkan aṣẹpipa tọn yin tẹndiọna sọn Zungeru sọyi Kaduna wẹ gigo lẹdo lọ tọn ko jẹ didepo ji.\n\nLẹdo lẹ to Zungeru egbezangbe tọn bẹ Nnamdi Azikiwe Centre lọ, nọtẹn de na pinpẹnnutọn-yinyọnẹn didohia tògan tintan Naijilia tọn Nnamdi Azikiwe, he ko gbọgbé todin ehe yin gbigbá gbọn Ibrahim Babangida dali to gandudomẹji awhànfuntọ lẹ tọn whenu, ahì he Lugard gbá, ehe gbẹ po to yinyin yiyizan po Wehọmẹ nuyọnẹn wintinwintin tọn Ayimatẹn Niger t���n tọn po. Azọ́n adó he nọ gọalọna zòmọ he nọ wleawuna miyọ́n lẹtliki tọn gbigbá bẹjẹeji to 2015. Adó lọ to yinyin gbigbá gbọn ogbẹ́ de he to anadena Sinohydro tọn glọ de dali. Zòmọ lọ na penugo nado nọ wleawuna huhlọ́n lẹtliki tọn 700 MW tọ́n eyin e wazọ́n to gigọ mẹ.\n\nSọhayinanu lẹ\nTo 1926, topẹvi lọ po lẹdo he yin dide sọn ẹ mẹ lẹ po - Wushishi, Alewa, Guma (gbẹtọ sọha 3,440), Koriga (gbẹtọ sọha 801), Kuskaka (gbẹtọ sọha 2,108), Makangard (9,166), po Tegina po (gbẹtọ sọha 4,611) - e bẹ nudi omẹ 35,100 hẹn. Wushishi gọ́ na Nupenu lẹ , Hausanu lẹ po omẹ Gwari tọn lẹ; Alewa gọ́ na Gwarinu lẹ, Bauchinu lẹ, Hausanu lẹ po Kamakunu lẹ po; Guma gọ́ na Bongunu, Hausanu, Basanu po Bauchinu lẹ po; Koriga gọ́ na Hausanu lẹ , Kamakunu lẹ po Gwarinu lẹ po; Kuskaka gọ́ na Uranu lẹ, Ngwoi-nu lẹ, Hausanu lẹ po Kamakunu lẹ po; Makangard gọ́ na Makangaranu lẹ; podọ Tegina gọ́ na Bauchi, Gwari, Hausa, Kamuku, Ngwoi, po Basa po. To 2007, Hausa, Edo, Igbo, Ayọnu po Fulani lẹ po wẹ yin akọ he sù hugan to Zungeru. Sinsẹ̀n Klistiani tọn po Male tọn po wẹ yin Sinsẹ̀n tọntlọngbọn to finẹ.\n\nLẹdo po Ninọmẹ Aimẹ tọn po\nOsó lẹ wẹ lẹdo Zungeru pe, ehe zọn bọ e yin dòdòmẹ na ofi yiaga he lẹdo e pe lẹ. Podọ ga, dohlán Kaduna waji, tọsisa flinflin Nnamaye po Tosheta po nọ sà gbọn topẹvi lọ pa. \n\nOfi he lẹdo Zungeru pé lẹ yin adà de atínkanmẹ, adà de agéklo; wunmẹ atín he wú do finẹ lẹ tọn bẹ Afzelia africana, Isoberlinia species, po Burkea africana po hẹn. Topẹvi lọ po lẹdo etọn po yin dopo to fiẹ hlá yozò bo ka sọ tindo aigba he yọ̀n hugan to Naijilia.\n\nTẹnsẹnamẹnu\nPínpan glintẹn de tin to Zungeru he yin awuwledainanu togbó lọ tọn de.\n\nOmẹ Nukúndeji he wa sọn Zungeru lẹ\nOmẹ nukúndeji he wa sọn Zungeru delẹ die:\n\nNnamdi Azikiwe, tògan tintan Naijilia tọn. \n\nChukwuemeka Odumegwu Ojukwu, nukọ̀ntọ mẹhe jlo nado klan sọn otò Naijilia tọn go nado do otò Biafra tọn ai lẹ tọn. \n\nDavid Mark, Nukọ̀ntọ na Wedegbẹ́ Ayinamẹtọ lẹ tọn.\n\nSọ Pọ́n\nPínpan glintẹn lẹ to Naijilia\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":844,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.002,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":45455.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Z%C3%A9mijan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zémijan kavi Kẹkẹnọ yin alọpa gbejizọnlin zinzin tọn de he nọ yin yiyizan to Benẹ mẹ to wheyihọ-waji Aflika tọn. Kutọnu Tohomẹ wẹ Zémijan su dó taun hugan to Otogbo Benẹ tọn mẹ. Finẹ wẹ yé mọ Zémijan nayi Fọtọndonu-kanwekoewheṣiatọn te. \nZémijan yin zokẹkẹ afọ awe nọ he ye nọ yi dó ze omẹ dopo Kavi awe to Tohomẹ lẹ kavi Gbetato lẹ. Akuẹ etọn nọ yin didọ dego, e ma yin Akuẹ he tin to ote.\nZémijannọ lẹ dó Azọnvọ he ye nọ do, bọ e sọ do sinmẹ vonọtaun he e dona yin sọgbe hẹ lẹdo he mẹ Zémijan kuntọ dé to Azọnwa te. Mọdopolọ avọ lọ nọ do yinkọ Kavi sọha de he dohiagona kunkuntọ lọ bo mọ yin kinkan do nẹgbe naẹ. Yinkọ lọ Zémijan yin dide sọn hogbe fongbe tọn de mẹ he zẹẹmẹdo Zémi yi fihe njei bleun Kavi Zémi na ma jẹ dọn dó ganmẹ. Gbẹtọ lẹ nọ dawha bo nọ dọ kẹkẹnọ Kavi Zémijannọ nado do zokẹkẹ he to yiyi dé te, bọ yé nọ sọ kuẹ ho whẹpo bọ kẹkẹnọ lọ nado ze mẹ lọ. Akuẹ he whe hugan bọ kẹkẹnọ dé nọ yi wẹ 100FCFA to Benẹ podọ 50 Naira to Naijilia mẹ Aihun nupinpọn-do-plọnnu tọn de he nọ yin yiylọdọ Dreamcycles he Nelson Roubert bayi dogbọn kẹkẹnọ he tin to Tevisodji Park lẹ ji.\n\nPọn fi dogọ\nTaxicab \nMotorcycle taxi\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":270,"character_repetition_ratio":0.044,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":78169.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Z%E1%BA%B9ndido","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zẹndido wẹ nado yi Oko kavi Obọ po okọyinyan po dó Basi nuzinzan dé.\nZẹndotọ lẹ nọ basi onu susu lẹ taidi Ozẹn, Kọfo, kavi nuhe nọ hẹn Aṣọ yọn to họmẹ lẹ. Fihe yé nọ Basi Zẹndido ehelẹ te nọ yin yiylọdọ Zẹndotẹn. Zẹndido sọ sọgan yin alọnuzọn aṣọdonanu wọn dé. Nuhe zẹndotọ dé nọ Basi lẹ nọ yin bibasi po ọkọ dé po he yé nọ Yan po nudevo lẹpò nado na yé nuhe din yé té, enẹgodo yé nọ yi miyọn dó da nuhe yé to bibasi lọ to nudanu he nọ yin Kiln dé mẹ. Miyọn nọ zon bọ Oko lọ nọ sinyẹn. Enẹgodo zẹndotọ lọ nọ yi osẹn zan nado hẹn ẹn lodo bosọ yọnpọn bọ nọ wa zee dó miyọn mẹ dévo. Miyọn lọ sọ nọ hẹn ẹn didun họn, bosọ yọnwhanpẹ nado pọn bosọ sọgan hẹn Osin. Zẹndotọ dé lẹ nọ Basi nuhe mayọn na yizan lẹ bo yin bosiọ dé kavi nudide devo lẹ. Mọjanwẹ zẹndotọ devo lẹ nọ zan osẹn, yélẹ wẹ nọ Basi Tọzẹn lẹ po Nudazẹn lẹ po.\n\nWhenuho gándo Zẹndido go\nZẹndido ko tin sọn whenu dindẹn gbọn. dopo to apajlẹ he mi dọ lẹ mẹ wẹ dehe tin to Eastern-Europe, he ko tin sọn owhe 25,000 diẹ wayi. Bosiọ yọnnusi dé tọn wẹ he nọ yin Venus of Dolni Vestonice, sọn palaeolithic sìtè tò oto Moravia, he to Czech Republic mẹ. E na ko yin bibasi taidi Yẹsu didena bosiọ Vijiji tọn. Yẹdide mọnkọtọn devo lẹ sọ gbẹ yin pọọ. Sọn whenuena Glelilẹ ko yin nujọnu bọ Họgbigba ko wa lẹzun onu tangan to otò daho lẹ mẹ wẹ yẹdide wunmẹwunmẹ lẹ ko wa gbayipe to Zẹndotẹn susu lẹ.\n\nZẹndotẹn lẹ\nZẹndotẹn lẹ wẹ nọ yin yiylọdọ Stroke-on-Trent to otogbo England tọn mẹ, podọ whedelẹnu yé sọ nọ ylọẹdọ Staffordshire Potteries. Otò pevi ṣidopo (6) wẹ yé nọ yi oyin zẹndotẹn ehe tọn dó ylọ tòdin. Yelẹ wẹ: Tunstall, Burslem, Hanley, Stroke, Fenton po Longton po. Fi ehelẹ wẹ adọ Zẹndido yovo lẹ tọn jẹ egbehe. Fi ehe dó nuzinzan Zẹndido tọn lẹ taidi Oko, Obọ, Ojẹ, po miyọnkan lẹ po. Sindo daho lẹ mẹ wẹ yé nọ hẹn ozẹn he yé Basi lẹ gbọn dó yi fihe yé na saẹ tẹ kavi zan ẹ te lẹ. Ozẹn susu lẹ wẹ yin bíbẹ sọyi otò devo lẹ mẹ hugan owhe 200 sọn 1760 jẹ 1960. Àmọ́ to wẹkẹwhan awetọ godo, oto China tọn wa Basi Oka lẹ po Lọba lẹ po bo dó hẹn ajọgble na Azọnwhe Stroke pottery Industry tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":476,"character_repetition_ratio":0.034,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73347.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kelechi%20Nwaneri","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kelechi Nwaneri (yin jiji tọn 1994) eyin Aihundatọ nupinpọn-dó-plọnnu tọn he plọn ede azọn lọ. Eyin jiji do Awọnlin.\nKelechi nọ daihun sọgbe hẹ nuhe e mọ to lẹdo etọn mẹ lẹ kavi sọgbe hẹ nuwiwa kavi hunwhẹ he to yiyi to lẹdo etọn mẹ lẹ. Aihundida etọn lẹ nọ saba do aṣà po hunwhẹ Igbo-nu lẹ tọn po hia. E yi gbedewema daho to Agricultural Extension mẹ sọn Wehọmẹ Alavọ tọn Naijilia tọn, to Nsukka to 2015, bo sọ du to agbawhinwhlẹn Spanish Embassy annual Visual Art Competition tọn ji to 2018, to Ayimatẹn Abuja tọn, to otò Naijilia tọn mẹ. To 2020, eyin Aihundatọ he yin dide na AKKA PROJECT to Venice, yedọ Italy.\n\nAihundida etọn lẹ \nAihundida Solo tọn\n\n2021 Myths Kristin Hjellegjerde Berlin\n\n2020 “Modern marks” Ebony\/curated Capetown, South-Africa\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1994 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":176,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":50625.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/James%20Madison","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"James Madison (azán 16tọ Whejisun 1751 jẹ azán 28tọ Ayidosun, 1836 tọn) wẹ yin tògan ẹnẹtọ Amẹlika tọn (1809–1817). E wazọ́n dopọ hẹ John Jay po Alexander Hamilton po, nado kàn linlinwe Federalist Papers tọn lẹ podọ mẹlẹ nọ saba ylọ ẹ dọ Otọ́ Osẹndoai Amẹlika tọn lẹ tọn (Father of the United States Constitution).\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":73,"character_repetition_ratio":0.025,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":76816.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Thomas%20Jefferson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Thomas Jefferson (azán 13tọ Lidosun, 1743 – azán 4tọ Liyasun 1826 tọn) wẹ yin tògan atọ̀ntọ Amẹlika tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":27,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.306,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":38384.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Barack%20Obama","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Barack Hussein Obama II (mẹhe yin jiji to azán 4tọ Avivọsun, owhe 1961 tọn) yin Aṣẹpatọ Amẹlika-nu de sọn Illinois, podọ Tògan Amẹlika tọn 44tọ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1961 lẹ","num_words":45,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.283,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":36554.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Harry%20S.%20Truman","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Harry S. Truman (azán 8tọ osun 3tọ, owhe 1884 - azán 26tọ osun 12tọ, owhe 1972) yin togán 33tọ na otò Amẹlika tọn (1945-1953). E yin mẹbọdomẹgotọ togán tọn to bẹjẹeji, E wá lẹzun togán to whenue Franklin D. Roosevelt basi matintọ godo.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1884 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1972 lẹ","num_words":71,"character_repetition_ratio":0.034,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.344,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":49703.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Esther%20Olukoya%20po%20Emily%20Ogunde%20po","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Esther Taiwo Olukoya po Emily Kehinde Olukoga-Ogunde po (yin jiji to 1913, to Ijebu-Ode). Yé yin ahoho he di yede taun bo wa sọn otò Naijilia mẹ de. \nYé basi hunwhẹ jijizan kanweko tọn yetọn to azán fọtọ̀n-nukun-dopotọ whejisun tọn, owhe 2013 tọn mẹ, taidi ahoovi lẹ he poyọnho hugan to Naijilia.\nTo ojlẹ enẹ mẹ, dopo to ahoho lọ lẹ mẹ he nọ yin Esther nọ zan kẹkẹvi sẹkunọ lẹ tọn tọn. Ajọ́ wẹ yé omẹ awe lọ lẹ nọ wà.\nEmily sọ yin dopo to asi he aihundatọ numimọnọ Hubert Ogunde da lẹ mẹ.\nYé dugu gbẹninọ ojlẹ gaa tọn (onọ̀ yetọn basi matintọ to whenue e tindo owhe kanweko-elan-ẹnẹ) podọ na yé dè nado zan gbẹzan yetọn po jijọho agbasamẹ tọn po wutu bosọ tindo yise to Jiwheyẹwhe mẹ wutu (depope to yé mẹ ma nọ nu azọ̀ kavi ahàn sinsinyẹn). Emily basi matintọ to Zósun owhe 2013 tọn mẹ.\nE ku bo jo awetọ etọn, visunnu dopo, ovivi susu lẹ po ovi-vivi, po hẹnnumẹ devo lẹpo dó. Esther basi matintọ to owhe 2018 mẹ.\n\nAlọdlẹndonu Lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1913 lẹ","num_words":219,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.027,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":46546.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Martin%20Van%20Buren","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Martin Van Buren (azán atọ́ntọ Awèwèsun, owhe 1782 tọn jẹ azán konukunẹnẹtọ Liyasun owhe 1862 tọn) he tẹnmẹyinkọ etọn nọ yin Old Kinderhook, wẹ togán ṣinatọntọ otò Amẹlika tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1782 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1862 lẹ","num_words":55,"character_repetition_ratio":0.04,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.267,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60748.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Obesere","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abass Akande Obesere, he sọ yin yinyọẹn taidi Omo Rapala yin tòvi Ibadan tọn he yin otò he klo hugan to wheyihọ waji Naijilia tọn. Hànjitọ nukundeji fuji tọn wẹ e yin, Obesere dovivẹnu nado yin omẹ nukundeji gbọn ohàn po aṣa he e nọ yizan lẹ po dali ehe nọ hẹn hànsetọ etọn lẹ biọ bẹwlumẹ. Gbọn hihodo apajlẹ hànjitọ he ko tindo kọdetọn dagbe delẹ taidi, Sikiru Ayinde Barrister, Obesere ko ze fuji-hàn etọn yì aihọn lọ blebu mẹ. E yin hinhẹn biọ hanjigbẹ Sony Music tọn mẹ sigba bo lẹkọ yì hànjigbẹ devo na wiwọ akuẹ tọn. Na suhugan azọ́n hànjiji etọn wẹ e do whlẹnagban hẹ K1 De Ultimate he yin fuji hànjitọ nukundeji tọn de.\nTodin e tin to ogbẹ́ Mayors Ville Entertainment tọn, ogbẹ́ he nọ gọalọ na aihundatọ lẹ podọ na ogbẹ́ Maxgolan Entertainment Group, azọ́nwhe he nọ deanana hànjiji to Awọnlin Naijilia.\nAlhaji Obesere yin whinwhlẹngan sọn asidan moto tọn de mẹ to Ijebu-Ode to moto etọn Lexus jeep LX470 mẹ to gbejizọnlin etọn yì Awọnlin whenu. Asidan lọ wá aimẹ to sẹgbe Lidosun 8, 2012 to ogàn ṣianwe-da mẹ (7:30pm). Linlin dohia dọ hànjitọ lọ po omẹ awe devo lẹ po gbleawu bo yin zizeyì dotowhe Orisunbare, Jakande Isolo tọn to Awọnlin.\n\nBladopọ azọ́n etọn lẹ tọn\n\"Introduction\"\n\"Oodua\"\n\"Diplomacy\"\nElegance\n\"Live in Europe\"\n\"Asakasa\" (Sony)\n\"O.B.T.K\" (Sony)\n\"Mr. Teacher\" (Sony)\n\"Omorapala Overthrow\" (Dudu Heritage)\n\"American Faaji Series 1&2\" (Dudu Heritage)\nMr Teacher\n\"His Excellency\" (Bayowa)\n\"Egungun Be Careful (Bayowa)\n\"Old Skool Lape\" (Bayowa)\n\"Apple Juice\" (Bayowa)\n\"Okokoriko\" (Bayowa)\n\"Obaadan\" (Bayowa)\n\"Effissy\" (Corporate Pictures)\n\"Confirmation\" (Corporate Pictures)\nNew Face\nJaforie\nAlaimore (Ingrate)\nMr Magic\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":377,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":45060.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kelvin%20Wachukwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kelvin Kinikanwo Wachukwu yin anazọ́nwatọ otò Naijilia tọn de, he sọ yin Nukunpedo-azọ́ngotọ to Ayimatẹn Rivers tọn (Commissioner of Works) sọn Awewesun owhe 2015 tọn jẹ Lidosun 2016 tọn. E yin dide sọn azọnmẹ na, nukun ma pedo azọ́n go po azọ́n ma ylọdọ nujọnu etọn po wutu. E gbọawupo taun to azọ́n he yin dide na ẹn lẹ mẹ. Yé yí Harrison B. Iheanyichukwu do diọtẹnnaẹn to azán ṣiẹnẹtọ Nuwhàsún, owhe 2016 tọn.\n\nSọ pọ́n\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":97,"character_repetition_ratio":0.009,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":62648.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tijjani%20Yahaya%20Kaura","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tijjani Yahaya Kaura yin tonudọtọ otò Naijilia tọn de he yin Devizọ́nwatọ Ayimatẹn tọn na linlin Jonọgbeji tògbo Naijilia tọn po Wekantọ na Ayimatẹngán Zamfara tọn (SSG). Ewọ wẹ tin to Otẹ̀n Sẹ́nnamẹ̀tọ́ nukunmọnu Ayimatẹn Zanfara North tọn to Togbo Naijilia tọn (National House Of Assembly). E yin Vòdiná to owhe 2015 podọ whladopodogọ́ to azán Ko-nukunatọ̀ntọ Òsùn Awetọ́ to Vodidi Gbangba tọn to Owhe 2019to Togbo Naijilia tọn to Tonudọgbẹ́ All Progressive Party (APC) tọn glọ. E sẹ̀n Taidi Azinponọ̀gán Sẹ́nnamẹtọ́ lẹ tọn dó walọyizan po Gandudu tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":119,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.194,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":79944.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Os%C3%AD","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Osí wẹ yin ada godo tọn awutugonu agbasa kanlin de tọn. Kanlin susu wẹ tindo osí, taidi asé, avun, ozín po mọmọ po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":26,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":38065.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adajah%C3%BA","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adajahú yin dopo to ohú gbẹtọvi lẹ po kanlin lẹ po tọn. Ohú hiha delẹ wẹ yin Adajahú. Adajahú nọ yin mimọ to akọnnu waji. E nọ basi hihọna nugonu homẹ tọn lẹ sọn awugble si. Gbẹtọ lẹ nọ saba tindo adajahú wiawe to ada dopodopo mẹ to akọ́nnu. Ohú he yin kinkọndopọ podo ohú akọ́nnu tọn po tlọlọ wẹ adajahú. Mẹdelẹ nọ do adajahú widopo kavi wiatọn to ada dopodopo etọn lẹ tọn. Ohú he ma yin kinkọndopọ tlọlọ po ohú akọ́nnu tọn po ma yin jọun adajahú tọn, enẹ wẹ ohú (8tọ, 9tọ po 10tọ po).\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":104,"character_repetition_ratio":0.085,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70353.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yinka%20Olukunga","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yinka Olukunga, he yé yọnẹn taidi Nnenna, yin yọnnu aihundatọ Naijilia-nu de, aihun nupinplọn yọpọvu lẹ tọn tọ́ podọ anadenanutọ de po.\n\nAzọ́n etọn\nE yin wehiatọ gbedewemayitọ to Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn, e yin yinyọnẹn ganji na tito Televizion yọpọvu lẹ tọn wunmẹwunmẹ he e nọ basi to tito Televizion Wale Adenuga tọn ji lẹ.\nE ko dọ gando azọ́n etọn go dọ: \" azọ́nwiwa dopọ po yọpọvu lẹ po na hẹn emi jaya. Kọndopọ vonọtaun he n nọ ma po ye po nọ ta hinhọn do azán dopodopo ṣie mẹ nado mọ ye to nikiko mẹ.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nE wlealọ to owhe 2014, bo ji ahoho yọnsi lẹ Olivia po Maia po to azán fọtọn-nukun-atọ̀ntọ́, Zósun, owhe 2015 mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":141,"character_repetition_ratio":0.048,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.021,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":44977.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Marvellous%20Odiete","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Marvellous Efe Odiete (yin Jiji to 6 Zósun 1978) e yin hànjitọ wẹndagbe tọn de podọ hànkantọ de to Naijilia.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn podo wehọmẹ po\nOdiete yin jiji to 6 Zósun 1978 to Sapele, he yin apadewhe ayimatẹn Delta tọn do whẹndo klistiani tọn de mẹ. E yin hinhẹn biọ hànjiji mẹ sọn ovu whenu gbọn nuyiwadomẹji otọ́ etọn he yin yẹwhenọ John Odiete dali. E whẹ́n do amisa mẹ bo bẹ hànhonu yiyizan jẹẹji to whenue e tindo owhe wiawe (12). E plọnnu gando tonudidọ go to wehọmẹ alavọ Ibadan tọn.\n\nAzọn\nE wọ wẹ yin mẹhe yin nukọntọ to MTN Project Fame (Season 5) mẹ podọ to ojlẹ dindẹn godo e de ohàn dopodopo he sọha etọn su tọ́n taidi \"Blow you a kiss\", \"You are worthy\" and \"I am not Alone\".\nEyin oylọbasina nado jihàn de he ye ylọdọ \"Follow You\" hẹ Sammie Okposo.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nE wlealọ hẹ Joy Ilibeno to Afínplọsun 4, 2013.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1978 lẹ","num_words":194,"character_repetition_ratio":0.011,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":76539.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zeb%20Ejiro","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Zeb Ejiro, MFR yin sinima bayitọ Naijilia tọn de. E yin dopo to nọvisunu awe Chico Ejiro tọn lẹ mẹ, sinima bayitọ numimọnọ Naijilia tọn de wẹ. To Abọhusun owhe 2005 tọn, Zeb mọ ajọ̀ National of order of Federal republic tọn yí to pọmẹ hẹ Lere Paimo to yinyọnẹn mẹ na azọ́n daho he mẹ e do mahẹ te lẹ na azọ́nwatẹn sinima tọn Naijilia tọn.\n\nAjọ̀ he e mọyi lẹ\nOrder of the Federal Republic (2005)\n\nSọ pọ́n\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\n\nAlọdlẹdonu lẹ \n\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":105,"character_repetition_ratio":0.093,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65989.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Cyril%20Stober","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Cyril Stober yin linlinhọdọtọ́ po linlin-kantọ otò Naijilia tọn dé. E yin jiji to Ayimatẹn Niger Tọn mẹ.\nE yi wehọmẹ daho Fatima Secondary Secondary he yin yinyọnẹn todin taidi Father O'Connell Science College, to Minna.\n\nOtań Azọn Etọn Tọn\nStober basi hugan owhe gban (30) taidi linlinhọdọtọ po linlin-kantọ dé po. Ada he mẹ e diyìn te wẹ linlin ogán Ṣiẹnẹ zanmẹ tọn he e nọ hia to nupinpọn NTA tọn ji. Nusisọ vonọtaun etọn wẹ avọ̀,gbakun po gannukun etọn po. To owhe 2015, ohó dè gbayipe dọ Stober ko jó azọ́n, sigba e paṣa nupọntọ́ lẹ nado mọ ẹn to linlin hia. To azan konukundopotọ Lidosun owhe 2019, Stober joazọ́n to azọnwhe Nigerian Broadcasting Authority.\nDile tlẹn yindọ Cyril Stober ko jó azọ́n, E gbẹ bọ wazọn to nọtẹn NTA tọn ji na é kò lẹzun nukunmọ̀nu dopo to otò Naijilia tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan Etọn tọn \nStober wlealọ hẹ Efun Merriman-Johnson, linlin-kantọ dayi tọn he wazọn to azọnwhe Nigerian Broadcasting Authority kakajẹ whenue ye tún alọwle lọ́. To azan Wiatọntọ Alunlunsun owhe 2019, Stober wlealọ devo hẹ\nElizabeth Banu asi lọ́ tomẹ he yin Garkida, to Ayimatẹn Adamawa Tọn,to otò Naijilia tọn mẹ. E dó ovi atọ̀n (yọnnuvi awe po sunnuvi dopo po) sọn alọwle etọn po Efun\nMerriman-Johnson po tọn mẹ. Asi etọn yọyọ lọsu yin linlinhodọtọ po azọnwhé NTA Abuja tọn po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":285,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.007,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55601.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Simeon%20Ekpe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Simeon Osuji Ekpe (azán ṣinẹnẹtọ Lidosun 1935 jẹ azán fọtọ̀n-nukudopotọ whejisun 2011, to Nwengele) yín whẹdida dodo datọ whẹdatẹn whẹvọylọ tọn podọ whẹdatọ-gan hoho Ayimatẹn Imo tọn. Ekpe yi Bishop Shanaha College to Orlu podọ Wehọmẹ Alavọ tọn London tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1935 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2011 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":76,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":45727.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wikipedia","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wikipedia yin owe-oyọnẹn intẹnẹt ji tọn vọnu de he tin to ogbè fọde-kantọ̀nṣidopo (326) mẹ lẹdo aihọ́n pe. Mẹlẹ sọgan yí i zán, má ẹn hẹ mẹdevo lẹ, bosọ diọ ẹ, vọnu. Mẹlẹ sọgan de nado basi nunina do Wikimedia Foundation nado nọgodona Wikipedia po azọ́n etọn devo lẹ po. E yin nọtẹn intẹnẹt tọn he bẹ nudọnamẹ he hùndonuvò lẹ hẹn de. Ehe zẹemẹdo dọ medepope wẹ sọgan basi vọ́kan etọn, bosọ diọ ẹ, eyindọ yé ko gbẹ hodo osẹ́n vọ́kan-bibasi po vọjlado-bibasi po tọn.\n\nTitobasinanu Amẹlika tọn de Wikimedia Foundation, wẹ tindo Wikipedia, ehe tin to San Francisco to California, Amẹlika.\n\nYinkọ Wikipedia tọn lọ yin dide sọn hogbe awè mẹ, wiki po encyclopedia po.\n\nJimmy Wales po Larry Sanger po wẹ bẹ Wikipedia jẹeji jẹnukọn to azán 10tọ Alunlunsun, owhe 2001 tọn, taidi apadewhé owé oyọnẹn tọn intẹnẹt ji tọn he ko to aimẹ jẹnukọnna dehe nọ yin Nupedia tọn. To azán 15tọ Alunlunsun, owhe 2001 tọn, Wikipedia lẹzun nọtẹn intẹnẹt tọn he to ovo de. E yin wiki de he nọ yi azọ́nwanu ọdinatẹ tọn MediaWiki zan (taidi azọ́n Wikimedia Foundation tọn diẹ lẹpo).\n\nMẹdepope he e jlo wẹ sọgan diọ weda he to Wikipedia ji lẹ, kavi tlẹ wleawuna yọyọ lẹ. Wikipedia tindo nujinọtedo ojlẹnu weda tọn na weda he to Owe-oyọnẹn tọn lọ mẹ lẹpo.\n\nKakajẹ Zósun owhe 2011 tọn, Wikipedia ko do nudi weda livi fọtọ̀n-nukunatọ̀n (18) to nudi ogbè fọde-kanweko (300) mẹ podọ hugan hogbe liva atọ̀n e lán livi atọ́n gbọn Wikipedia lẹpo mẹ. Wikipedia Glẹnsigbe tọn wẹ yin wunmẹ Wikipedia tọn he kló hugan.","num_words":300,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":53885.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Baba%20Fryo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Baba Fryo he yinkọ etọn titi nọ yin Friday Igwe yin hànjitọ numimọnọ Naijilia tọn de he wá sọn Ajegunle, he yin lẹdo de to ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. E yin yinyọnẹn gbọn hànjiji agbegbe etọn mẹ tọn lẹ tọn dali. Ohàn etọn he diyín hugan to Naijilia wẹ Dem go dey pose he yin didetọn to owhe 1990 lẹ godo. Ohàn lọ yin kinkan do ogbè Nigerian Pigin mẹ bo sọ diyin po wedudu he nọ yin Galala po he numimọnọ Baba Fryo po hànjigbẹ́ etọn lẹ\ntaidi Daddy Fresh po Daddy Showkey po detọn.\n\nOtàn Gbẹzan Etọn Tọn\nBaba Fryo dohia to 2017 dọ ojlo emitọn wẹ nado ko wlealọ hẹ yọnnu he tin to ajọ́liho dopolọ po e mi po.\nE dọ nuhe vẹna ẹn lẹ bo dọdọ eyin emi ko wlealọ hẹ yọnnu de he tin to ajọ̀liho dopolọ po emi po wẹ, gbẹzan azọ́n emitọn tọn ma na ko yido na\nasi lọ na ko gọalọna emi. E wá yidogọ dọ emi wazọ́n taun nado gọjẹ otẹn he mẹ emi te todin.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\n \nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":196,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":96565.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Peter%20Nwaoduah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Peter Nwaoduah wẹ yin awhangán andenanutọ na hihọbasina otò ayimatẹn tọn (SSS) to awhangán Sani Abacha glọ. E wọ wẹ yin ogán to azọ́nwatẹn lọ sọn kọ́yànsun 1992 tọn jẹ 1998, bo ka sọ no yí gbedide sọn awhángan Hamza al-Mustapha si.\n\nAzọ́n\nAzọ́n etọn yin pinpọnhlan taidi dehe yọn hugan na ojlo ayimatẹngan ehe wayi tọn wutu, awhangán Sani Abacha dè mehe na wazọ́n hẹ ẹ do dodonu nugopipe etọn tọn wutu bo ma ka gbẹwanna sinsẹn de kavi akọta he mẹ mẹlọ wá sọn. Mẹmẹsunnu Peter Nwaoduah yin dopo to suhugan gbẹtọ lẹ he wá sọn huwaji lẹ mẹ he Abacha ko yí do azọ́nmẹ he yin dehe yọn hugan to otanho wedegbẹ togbo lọ tọn mẹ he bẹ Lateef Jakande, Bamanga Tukur, Adamu Ciroma, Anthony Ani, Olu Onagoruwa, Abubakar Rimi, Walter Ofonagoro, Uche Chukwumerije, Babagana Kingibe (M.K.O Abiola’s agbawhlẹntọ), Sarki Tafida, po Tom Ikimi po hẹn.\n\nOtògbo na ye gigo\nE yin dopo to omẹ 138 he Naijilia yọnẹn bo sọ na ajọ̀ po omẹ 13 devo lẹ he na yin nina otẹn aṣẹpatọ tohọluduta lọ tọn, CFR; 27 na yin nina aṣẹpatọ Niger tọn, CON, 43 na yin nina gbedidenamẹtọ togbohọluduta lọ tọn, OFR; 46 na yin nina gbedidenamẹtọ Niger tọn, OON; 22 na tin to hagbẹ togbohọluduta lọ tọn mẹ, MFR; bọ 25 na yin gigopana nado tin to hagbẹ Niger tọn mẹ, MON. Omẹ ẹnẹ (4) devo lẹ na yin nina FRM I bọ omẹ atọ̀n (3) na yin nina FRM II. Mẹmẹsunnu Nwaoduah tin to todohukanji mẹhe na yin gbedidenamẹtọ togbohọluduta lọ tọn (OFR) po omẹ devo lẹ po gbẹtọyinyin yetọn po taidi:\n\nAbdulkadir, Prof. Dan_Datti OFR\nAina, Lawrence Olusegun OFR\nAjumogobia, Odein, SAN OFR\nAkaahs, Justice Kumai Bayang OFR\nAkpan, Major_General Edet OFR\nAlkali, Air C’dre Ibrahim OFR\nAsika, Dr. (Mrs.) Edith Chinyere OFR\nBatagarawa, Alhaji Ahmadi (Rtd.) Grand Khadi OFR\nBauchi, Sheikh Dahiru Usman OFR\nBello, Senator Muhammad Kanti OFR\nBonet, Chief Ufuwai OFR\nBozimo, Justice Rosaline Patricia Irorefe OFR\nBraid, Prof. (Mrs.) Ekanem OFR\nChukkol, Prof. Kharisu Sufiyan OFR\nEdebiri, Prof. Unionmwam OFR\nEdu, Yomi OFR\nGwadabe, Alhaji Musa OFR\nInde, Abdullahi Dikko OFR\nJidda, Amb. Baba Ahmad OFR\nKuye, Senator Jibril Martins OFR\nLot, Sylvanus David OFR\nMohammed, Brig. General Garba (Rtd.) OFR\nMuhammad, Justice Musa Dattijo OFR\nNdoma_Egba, Senator Victor, SAN OFR\nNwadialo, Bernard Shaw OFR\nPodo mẹsusu devo lẹ po.\n\nNususu ma yin yinyọẹn gando bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn go po azọ́n po. E yí azọ́n anadenanutọ SSS tọn sọn Albert Horsfall si bo ka jodona awhangán Kayode Are to 1998.\nE yin nina owhé do Asokoro, Abuja to 1999 na azọ́n etọn lẹ wutu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":620,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":35993.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ojo%2C%20Aw%E1%BB%8Dnlin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ojo yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to Naijilia. Wehọmẹ Alavọ tọn Awọnlin tọn (Lagos State University) tin to finẹ. Ojo tin to adà whèzẹtẹn-waji alihogbó Trans–West African Coastal Highway tọn, to nudi kilomẹtlu 37 dohlán whèyihọ̀ Awọnlin tọn. E yin apadewhé Lagos Metropolitan Area tọn. \n\nTo paa mẹ, Ojo yin topẹvi fininọ de etomọṣo e tindo ahì daho delẹ taidi, Alaba International Market, Alaba livestock market (Alaba Rago), Lagos International Trade Fair complex, po ahì Iyana-Iba tọn po. Azọ́nwatẹn tatọ́-tẹnnọ̀ mimá Nigerian Army po Navy Town po tọn 81 wẹ tin to finẹ. To Hùwaji topẹvi lọ tọn mẹ (dasá nọwhe Gbagli tọn), adà gandudu dokọ̀ tọn lọ gọ na ogbà lẹ po hutó kọgudunọ lẹ po, podọ gbẹtọ ma sù to finẹ lẹ. Delẹ to hutó ehelẹ mẹ nọ yin nọtẹn ayidedai tọn lẹ to whedudu whenu lẹ. Gbékanlin he sù hugan to finẹ lẹ wẹ oló lẹ, alọ́tlọ lẹ, ovẹ́ lẹ, ajaka lẹ, azui lẹ po ohẹ̀ lẹ po. Jámajátlẹ po dolphin lẹ po sọ nọ disà wa hutó-waji lọ ga. Delẹ to topẹvi he to finẹ lẹ tọn wẹ Iba, Igando, Okokomaiko, po devo devo lẹ po.\n\nOtàn\nOtàn otó de sè bo dọna devo tọn lẹ dohia dọ Ojo yin didoai Esugbemi, asì ẹ Erelu po yẹwhenọgán Osu po mẹhe sẹtẹ̀n sọn Ile-Ife bo wa wawaṣi dọ fie ye wa ylọ dọ Ilufe. Gbéyantọ de wẹ Esugbemi yin bọ nọ danpe gbọn lẹdo ogbà tọn he wa lẹzun Ojo to godomẹ lọ tọn mẹ. Dile e to yiyi e wa họnwun na ẹn dọ e dona gbloada na oslá etọn. Osu wa yi kannubiọ yẹwhenọ etọn mẹhe nọgodona nudide etọn to Ikemo ehe nọ yin yiylọ dọ agbegbe Olojo tọn to egbehe. Todaho yọyọ lọ wa basi oylọ na Aworinu devo lẹ sọn Iddo po Idumota po mẹhe wa do Irewe Osolu ai lẹ, to hùwaji Otto-Awori tọn.\n\nÀwa whèyihọ-waji lọ (Otto-Awori) po agéwaji lọ (Iba po Igbo-elerin po) Ojo tọn lọ po lẹ wa jideji na yede lẹ na Awori he sẹtẹ̀n sọn Ile-Ife he wa wawaṣi do lẹdo lọ lẹ mẹ wutu. Obadore to Iba wẹ waṣínu lọ lẹ nọte do jẹnukọn whẹpo do wa dlẹnkàn pannukọn whèyihọ̀ po hùwajiwhèyihọ po. Baalẹ de we dugán do Otto-Awori ji whenue Ahọlu yetọn tintan wa yin dide. Ehe yẹwhenọ lọ jẹagọdo. Ehe dekọtọn do Otto-Awori-Iddo didoai mẹ. To godo mẹ, Oba (ahọlu) de hẹ ofin ji to vivọnu owhe kanweko 18tọ tọn mẹ bo dugán to pọmẹ hẹ Olojo, Ojo tọn.\n\nTẹnsẹnamẹnu\nTẹnsisẹ nọ saba yin gbọn ali lẹ ji. Alihogbó Trans–West African Coastal Highway tọn lọ dlẹnkàn gbọn whèzẹtẹn yi whèyihọ gbọn oto lọ mẹ bo má ẹn do adà awè ji hlan Agéwaji podọ hlan Hùwaji. Ali Olojo drive tọn, Old Ojo tọn, Kemberi tọn po Alaba po wẹ yin aliho tangan he to adà hùwaji tọn otò lọ tọn. To agéwaji, a na mọ Chief Esan way, ali Iyana-Ipaja tọn po ali Igbo-elerin tọn po, ehelẹ wẹ yin aliho tangan etọn lẹ.\n\nYè sọ nọ dó tọjihun lẹ po zòhun lẹ po gbọn nọwhe Gbagli tọn ji to tọjihun glintẹn flinflin lẹ he to Muwo, Shibiri po eyin yè tọn sọn ali Olojo drive tọn ji po mẹ.Pínpan-gàn he tọ́n sọn Awọnlin mẹ de to yinyin gbigbá to alọnu podọ nukúndido lọ wẹ yindọ e ni de sẹ̀kli ma sẹ̀ pò to lẹdo lọ mẹ.\n\nAṣà\nOjo yin yinyọnẹn na hunwhẹ Olojo tọn ehe whenu Olojo lọ nọ ṣinyọ́n jẹ́gbakun lọ. Hùnwhẹ Olò tọn lẹ nọ yin bibasi to whenue Olojo lọ kavi Baalẹ (kọmẹgán) de ku. Nuwiwa Olò lẹ tọn lẹ ko fọ́n nudindọ̀n dote bọ mẹdelẹ nọ pọ́n ye hlan di wangbigbẹna yọ́nnu lẹ. Hùnwhẹ devo lẹ wẹ Egungun, Obaluwaye, Sango, Ogun, Ota po Osun po tọn lẹ ehe yin yinkọdona sọgbe hẹ vodún kavi mẹwhlẹngantọ yetọn he yé nọ pà lẹ. Iyemoja po Gelede po gọna Alaalu sọ nọ yin ayidego to agbegbe Otto-Awori tọn tọn ji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nNaijilia","num_words":777,"character_repetition_ratio":0.037,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":56111.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Helen%20Prest-Ajayi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Helen Prest-Ajayi, he nọ yin Prest-Davies to dayi (he dà Prest, yin jiji to azan fọtọnnukunawetọ Zósun owhe 1959). E yin whẹhodọtọ oto Naijilia tọn, whekantọ podọ̀ yọnnu hé yọn whanpẹ hugan to otò Naijilia tọn dayi po. E whẹn dó Glẹnsitomẹ. E yi wehọmẹ daho International School to Ibadan whẹpodo yi wehọmẹ alavọ tọn Obafemi Awolowo University fie e plọnnu gándo osẹ́n go te, enẹgodo e yi nado whlẹn otẹn yọnnu he yọn whanpẹ hugan tọn.\nWhenuena ye na ẹn jẹgbakun yọnnu he yọn whanpẹ hugan to Naijilia godo whenue é dó owhe fọtọnnukunẹnẹ to owhe 1979, Helen nọtena otò Naijilia tọn to yovotomẹ nado whlẹn otẹn yọnnu he yọn whanpẹ hugan tọn aihọn mẹ, enẹgodo e zindonukọn to wehọmẹ daho King's College to London, fie e yí gbedewema LLM tẹ. E sọ́ wazọn taidi linlinhodọtọ to owhe 1990 lẹ. To alọnu Helen wẹ yin ògán na azọnwhe Media Business Company. Ewọ wẹ oviví na nukunmọ̀nu Chief Arthur Prest podọ ovi\nTonudọtọ chief Micheal Godwin Prest. E do yọnnuvi atọ̀n (3). E wlealọ hẹ asu etọn tintan ajọwatọ Jimmy Davies to owhe 1988.\n\nOtan Gbẹzan Etọn Tọn\nHelen Prest doalọte na azọn whẹdidọ tọn na whẹho madogan tọn bo sọ lẹzun wekantọ he kan wema susu lẹ taidi The Complete English Guide.\nAsu etọn Dr Tosin Àjàyí basi matintọ to azan koatọnnukundopotọ Lidosun owhe 2020.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1959 lẹ","num_words":273,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":76561.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Arthur%20Conan%20Doyle","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sir Arthur Ignatius Conan Doyle (azán konukunawetọ Nuwhàsún, 1859 yi jẹ azán ṣiawetọ Liyasun, owhe 1930 tọn) yin wekantọ Britain tọn de. E diyin taun na otàn flinflin he e nọ kàn gándo Detective Sherlock Holmes go lẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1859 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1930 lẹ","num_words":75,"character_repetition_ratio":0.02,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.264,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":63026.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Obanta","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Obanta (yinkọ jọun etọn Ogborogan) \nwẹ Ahọlu atọ̀ntọ to Ahọluduta Ijebu tọn mẹ he du to owhe-kanweko wiẹnẹtọ he wa lẹzun Ayimatẹn Ogun tọn, to Naijilia.\nObanta nọ nukọnna gbẹtọ lẹ nado tọ́n sọ́n Ile Ife bo yi du Ahọlu to Ijebu Ode whenuena [[onọ̀] etọn sìn otọ́, Ahọlu Olu Iwa, he yin Awujale Ijebu Ode tọn tintan basi matintọ.\nTo whenue e jẹ Ijebu, finẹnu lẹ dó kuavọ na ẹn po zohunhun po, po awhá lọ po dọ \"Oba wà níta\" he zẹẹmẹdo \"Ahọlu ko tin to gbangba\" to ayọgbe mẹ.\nLehe Ogborogan yin yinyọnẹn taidi Obanta dó niyẹn. \nWhẹndo Obanta tọn zindonukọn nado to ganzinpo-yinkọ Otọ́ yetọn Awujale zan zọnmi, ṣigba todin, Ahọlu po agbagogan lẹ po wẹ nọ basi dide.\nOsẹ́ndoai to gigo etọn mẹ yin zizedai dó ṣẹnṣẹn tòdaho Ijebu Ode tọn mẹ, sẹpọ agbegbe Itale tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":170,"character_repetition_ratio":0.026,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":47574.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Comfort%20Ekpo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Comfort Ekpo (yin jiji to azán wiawetọ, Abọ̀húsun, owhe 1954). E yin ayinamẹtọ to Wehọmẹ Alavọ tọn Uyo tọn.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nComfort Memfin Ekpo yin jiji to Uyo to 1954. Mẹjitọ etọn lẹ wẹ Etim Udoh Isok po Nyong Sam Akpan po. E bẹjẹeji taidi Sunday School teacher podọ e sọ sẹ̀n taidi mẹplọntọ alọgọtọ tọn to Wehọmẹ Alavọ tọn Ayimatẹn Cross River tọn mẹ sọn 1983 jẹ 1991.\nEkpo wá lẹzun mẹbọdo azinponọgo ẹnẹtọ to wehọmẹ alavọ tọn Uyo tọn podọ yọnnu tintan he yin mẹbọdo azinponọgotọ. To Awewesun owhe 2015 tọn mẹ, tito yin bibasi na ẹn nado yì dile Weyọnẹntọ Enefiok Essien ko yin didohia taidi mẹhe na jẹ otẹn etọn mẹ.\nHumọ, e kanwe hlan lizọnyizọnwatọ he paṣẹ na wepinplọn (Minister of Education), Adamu Adamu bo biọ dọ tito he yin bibasi na mẹhe na jẹ otẹn etọn mẹ lọ ni yin alọhẹndotena whẹ.\nEhe wẹ na whẹho accusations of sexual assault and forgery tọn he yin bibasi gando Essien go he yin hodọdego gbọn linlinnamẹtọ lẹ dali wutu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1954 lẹ","num_words":221,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":79723.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Omagboye%20%28Miguel%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Omagboye yin Olu wíawetọ Ahọluduta Warri tọn he duahọlu do otò warri tọn ji. E jẹ otẹn otọ etọn tọn mẹ yedọ, Olu Akenjoye taidi Olu wíawetọ Ahọluduta Warri tọn. E jẹ oganyin lọ, Ogiame Omagboye. Ovi etọn Olu Akengboye wẹ wá jẹ otẹn ewọ tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":61,"character_repetition_ratio":0.111,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.211,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":63691.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Oke%20Nnachi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Oke Nnachi yin visunu Nnachi tọn podọ e yọn basi dọ e wọ wẹ ze ayinamẹ lọ nado hẹn Awhangbẹ Akpat tọn nado gọalọna Eze Agwu, Nnachi clan, po Obong Okon Ita rebels lẹ po to awhan Aro Ibibio tọn whenu. To gandudu whenu gli tọn Osim po Akuma Nnubi, Akuma tọn godo, Oke Nnachi wa lẹzun Ahọlu Arochukwu tọn. Ovivi etọn lẹ gbẹ to nukunpedo ofin lọ go kakajẹ egbehe\n\nAlọdlẹdonu lẹ \nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":95,"character_repetition_ratio":0.01,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":83232.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sunkanmi%20Omobolanle","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sunkanmi Omobolanle yin aihundatọ podo anadenanutọ Naijilia tọn.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn\nE yin jiji to Whejisun 1, 1981. E wa sọn Ilora, otoho de mẹ to otogbo Oyo whezẹnten-huwaji Naijilia tọn. E yin ovi aihundatọ fanfunọ Sunday Omobolanle, ehe yin yinyọẹn ganji taidi \"Papi Luwe\". E yi wehọmẹ awhanfuntọ Naijilia tọn whẹpo do zindonukọn yi wehọmẹ\nalavọ Olabisi Onabanjo to fihe e mọ gbedewema ajọwiwa tọn yi te. E wlealọ hẹ Abimbola Bakare to 2011. E ko deanana bo sọ tọn to aihun Naijilia tọn susu lẹ mẹ.\n\nBladopọ aihun etọn lẹ tọn\nOlaide Irawo (2007)\nGongo Aso (2008)\nKakanfo (2020)\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1981 lẹ","num_words":132,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.252,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":74308.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Omoluyiri","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Omoluyiri yin Olu ṣinẹnẹtọ Ahọluduta Warri tọn he duahọlu do Itsekiri po mẹ he ma yin Itsekiri lẹpo ji. E wọ wẹ yin nọvi na Olu Oyenakpagha (Olu Obanighenren), he yin Olu ṣiatọ̀ntọ to Ahọluduta Warri tọn mẹ, bo sọ yin Ovi na Olu Atuwatse I (Olu Dom Domingos), he yin Olu ṣinawetọ Ahọluduta Warri tọn tọn. Yinkọ Portuguese tọn etọn wẹ Mathias Ludovico. Ovi etọn Olu Abejoye wẹ jẹ otẹn etọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":104,"character_repetition_ratio":0.106,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61513.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20oyenakpagha%20%28Olu%20Obanighenren%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Oyenakpagha, (Olu Obanighenren) wẹ yin Olu ṣiatọ̀ntọ Ahọluduta Warri tọn he duahọlu do it Itsekiri-nu lẹ ji. Eyin yinkọ dona dọ Omonighenren he zẹẹmẹdo Ahọvi agbasa sika nọ. To whenuena e hẹ ofìn ji taidi Ahọlu Ogiame, Olu Ahọluduta Warri tọn, eyin yinkọ vọ diọ na dó Ahọlu agbasa sika nọ. Yinkọ etọn devo sọ wẹ Don Antonio Domingos. Eyin ovi sunnu Olu Atuwatse I (Olu Dom Domingos) tọn bo jẹ otẹn otọ etọn tọn mẹ taidi Olu ṣiatọ̀ntọ Ahọluduta Warri tọn. E kan wekanhlanmẹ dé hlan Pope Clement X to 1652 he wekanhlanmẹ lọ sọ jẹ Pope lọ sí. Eyin weplọn to whegbe enẹgodo e yi wehomẹ daho to Angola. Taidi otọ etọn, e dasi sọn Portuguese. Ovi etọn Olu Omoluyiri wẹ wá jẹ otẹn etọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":165,"character_repetition_ratio":0.084,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":57054.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bese","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bese yin kanlin pẹvi de he sọgan yin mimọ to ogbàmẹ, e tindo afọ ẹnẹ, awe to nukọn bọ awe sọ to godo ṣigba e ma nọ zinzọnlin, kakatimọ e nọ lọ́n tlaun tlaun. E tindo nukun awe, dopodopo klo taidi akotokun, e nọ yinwanna fihe miọn tọ́ntọ́n podọ enẹwẹ zọn bọ eyin mì tlẹ mọn ẹn to ageji, e na yin fihe miọn taun de. Ewọ ma nọ do ofún to agbasa go kakatimọ ayú wẹ e nọ do, ayú etọn sọ nọ tli taun, e ma nọ bọawu nado yí alọ do tlẹn ayú etọn. Agbasa etọn ma sọ nọ mlẹn ṣigba e ṣi kanṣanklan, e nọ dù owán flinflin lẹ. Bese nọ dẹkàn mọnkọ, enẹwẹ zọn bọ eyin a tlẹ zìn opò do e kavi dlan ẹn yì fídindẹn, kleun wẹ e na sọ fọn ṣite.\nBese Aflika tọn he ye nọ ylọdọ Bullfrog lẹ kẹdẹ wẹ asu lẹ nọ diga hugan asi lẹ te.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":166,"character_repetition_ratio":0.039,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71775.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Henry%20Ajomale","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Henry Ajomale yin tonudọtọ tògbo Naijilia tọn de. E yin Ogàn po kọmiṣọ́na dai tọn na Azọ́ndenamẹ Vonọtaun, Ayimatẹn Awọnlin tògbo Naijilia tọn. Ewọ wẹ Azinponọ̀ ná ogbẹ̀ All Progressive Congress, Ayimatẹn Awọnlin tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":43,"character_repetition_ratio":0.116,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.18,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":55170.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adedapo%20Tejuoso","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Oba Adedapo Adewale Tejuoso wẹ Osile Oke Ona Egbaland tọn.\nEwọ wẹ Otọ́ na Senator Lanre Tejuoso.\n\nAhọlu Tejuoso yin jiji na Joseph Somoye Tejuoso po Esther Bisoye Tejuoso po, he yin ovivi na Ahọlu Karunwi I Oke Ona tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":64,"character_repetition_ratio":0.045,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.202,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":46742.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bola%20Odeleke","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bola Odeleke (mẹhe yin jiji to 1950) yin sinsẹngán de, yẹwhehodọtọ nugopọntọ de podọ mẹhe do agùn Power Penticostal Church ayi.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn\nE wá sọn otò Ibadan tọn mẹ, enẹwẹ to ayimatẹn Oyo tọn he tin to agewaji Naijilia tọn. E hiawe to Iléṣà, enẹwẹ to otò he mẹ onọ etọn wá sọn, e wá lẹzun hodotọ klisti tọn. To 1970, e bẹ yẹwhehodidọ to osun widopotọ owhe 1974 tọn, bọ to osun ṣiatọntọ owhe 2014 tọn, e dù hunwhẹ owhe\nkande tọn etọn to yẹwhehodidọ mẹ, bọ to azán gbanewheawetọ, osun atọntọ to owhe 1995 tọn mẹ, e lẹzun sinsẹngán daho de, yedọ yọnnu tintan he dù sinsẹngán de. \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1950 lẹ","num_words":132,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.263,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65131.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tee%20A","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Babatunde Adewale (yin jiji to azan fọtọnnukunẹnẹtọ Awèwèsun, owhe 1974). E yin yinyọnẹn taidi Tee A gbọn azọ́n aihundida po anadena nuwiwa hunwhẹ wunmẹ wunmẹ lẹ tọn dali.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wehọmẹ etọn po\nE yi wehọmẹ bẹjẹẹji etọn tọn to St. Paul's Anglican Primary School Idi ọrọ. Mushin whẹpodo zindonukọn to wehọmẹ daho Birch Freeman High School to Surulere he tin to lẹdo awọnlin tọn . Enẹgodo é yi wehọmẹ alavọ tọn University of Lagos Akoka Yaba to Awọnlin, Tee A sọ yi wehọmẹ aihundida tọn he nọ yin American Comedy Institute ACI to New York Po.\n\nGbẹzan Azọn Etọn Tọn\nTee A bẹ azọ́n aihundida etọn tọn to whenuena é to wehọmẹ alavọ tọn University of Lagos to 1995. E mọ ayinamẹtọ etọn Alibaba Akpobome to 1996, ehe wẹ gọalọ na ẹn nado zindonukọn to azọn aihundida tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":169,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":79529.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Joy%20Nunieh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Joy Nunieh yin whẹyidọtọ po anadenanutọ dai tọn na Niger Delta Development Commission.\nE yin alọhẹndotena to azọ́n mẹ to azán fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ, Afínplọsun, owhe 2020 tọn mẹ gbọn togán Muhammad Buhari dali bo yí Kemebradikumo Pondei dó diọtẹn na ẹn to afọdopolọji.\nNunieh tin to nujijọ yinkọ-hẹngblenamẹ tọn NDDC tọn he zọn bọ yé sawhẹdokọna Goodswill Akpabio.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":83,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.188,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":51435.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Oluwayemisi%20Oluremi%20Obilade","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Oluyemisi Oluremi Obilade (yin jiji to azán wiẹnẹtọ, Abòhúsun, owhe 1958) wẹ\nAlọgọtọna Ayinamẹtọ na Wepinplọn to Naijilia.\n\nGbẹzan etọn\nObilade yin jiji to Ayimatẹn Osun tọn to owhe 1958 tọn mẹ.\nE yí gbedewema degree tọn etọn tintan to Naijilia whẹpo e sọ do yi na masters to Harvard Business School he tin to Otò US tọn mẹ bosọ yi gbedewema daho hugan to Judge Business School he tin to Cambridge, to Yovotomẹ.\n\nWeyọnẹntọ (whesi.) Oluwayemisi Oluremi Obilade lẹzun alọgọtọna Ayinamẹtọ na Tai Solarin University of Education (TASUED) to Alunlunsun, owhe 2013 tọn mẹ. E jẹ otẹn Weyọnẹntọ Segun Awonusi tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":143,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":51902.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/James%20Ocholi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"James Enojo Ocholi, SAN (azán ko-atọ́n-nukundopotọ, Abòhúsun, owhe 1960 jẹ azán ṣidopotọ, Whejisun, owhe 2016) yin tonudọtọ otò Naijilia tọn dé he sẹn taidi Devizọnwatọ Ayimatẹn tọn na Azọn po Nukọnyiyi po (Labour and Productivity) sọn Abòhúsun owhe 2015 jẹ Whejisun owhe 2016 tọn mẹ.\nAzọn whẹyidọtọ tọn wẹ e nọ wa, e mọ tẹnmẹ-yinkọ lọ Senior Advocate of Nigeria to Owhe 2007.\nOcholi, po asi etọn Blessing Ocholi po visunnu yetọn po basi matintọ to nugbajẹmẹji ajiji gbẹduhun tọn he jọ to azán ṣidopotọ, Whejisun, owhe 2016 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu Lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":115,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":40925.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Matilda%20Obaseki","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Matilda Obaseki yin yọnnu aihundatọ po aihunkantọ otò Naijilia tọn dé po. Ewọ wẹ aihundatọ nukọntọ to Award-winning TV series, Tinsel mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nObaseki yin jiji to azán fọtọ̀n-nukun-ẹnẹtọ, Whejisun, owhe 1986 tọn to tòdaho Benin tọn mẹ, to Lẹdo Gandudu Dokọ tọn Oredo tọn.\nEwọ wẹ ovi godo tọn to ovi ṣinawe mẹ.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nObaseki wlealọ hẹ Arnold Mozia to tòdaho Benin tọn mẹ to Azan konukundopotọ, Zósun, owhe 2013 tọn mẹ to owhe dopo godo he e ko jivi tintan etọn to Azan gban-nukun-dopotọ, Avivọsun, owhe 2012 tọn mẹ.\nE ji visunnu etọn awetọ to Azan tintan, Alunlunsun, owhe 2015 tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nObaseki whẹn to tòdaho Benin tọn mẹ, fihe e basi weplọnmẹ dokọ̀ tọn po weplọnmẹ daho etọn po te.\nNa e jlo na penukundo azọn aihundida tọn etọn go wutu, E jo nupinplọn Glensigbe tọn do to Wehọmẹ Alavọ Benin tọn.\n\nAzọn etọn\nObaseki bẹ azọn aihundida tọn etọn jẹeji to owhe 2007 mẹ, ṣigba e yin yinyọnẹn ganji na azọn he e wa to soap opera Tinsel mẹ, fihe e yi ada Angela Dede tọn wa to aihun lọ mẹ te.\nE yi ada mẹmenu tọn wa to tito Televizion US tọn mẹ bo sọawuhia to episodes atọ̀n mẹ whẹpo e do basi Tinsel tọn.\nAihun tintan he e basi wẹ sinima 2014 tọn, A Place in the Stars, fihe e wazọn dopọ hẹ Gideon Okeke po Segun Arinze po te.\n\nAjọ̀ po gigopamẹnu lẹ po\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1986 lẹ","num_words":296,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":45845.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abubakar%20Adamu%20Rasheed","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abubakar Adamu Rasheed MFR yin mẹplọntọ daho, anadenanutọ podọ mẹbọdo azinponọ-go na wehọmẹ alavọ tọn Bayero University, to Ayimatẹn Kano Tọn mẹ.\n\nGbẹzan Wehọmẹ Etọn Tọn\nRasheed yí gbedewema anazọn tọn to wehọmẹ alavọ tọn Bayero University to Kano. Mọdopolọ e yí gbedewema daho anazọn tọn to wehọmẹ alavọ University of Nottingham, to glẹnsi tomẹ podo gbedewema daho hugan to wẹhọmẹ alavọ tọn Ahmadu Bello University to Zaria.\n\nOtań Azọn Etọn Tọn\nRasheed lẹzun nukọntọ wehọmẹ alavọ tọn Bayero University to 2010, bọ sọ nọ otẹn lọ mẹ jẹ 2015. To owhe 2016, Rasheed yin dide taidi wekantọ daho na ogbẹ plipli\nwehọmẹ alavọ tọn he ye nọ ylọ dọ National Universities Commission.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":139,"character_repetition_ratio":0.14,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.207,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69233.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Agege","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agege yin topẹvi de podọ lẹdo gandudu dokọ̀ tọn de po to Mimá Ikeja tọn mẹ to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to Naijilia.\n\nFihe hogbe lọ wa sọn\nTo whenue gbànja didó jẹ zòdu ji to lẹdo Agege tọn mẹ, e dọ̀n ayidonugo mẹsusu tọn. Nukọ̀nyiyi Agege tọn wa aimẹ po awuyiya po bọ filọ lẹzun nọtẹn ajọ́ gbànja sisa tọn daho de. Lẹdo lọ dọ̀n ayidonugo mẹsusu sọn akọ̀ voovo po yanwle voovo lẹ po taidi huhlọ́nzọ́n-watọ lẹ, ehe suhugan yetọn lẹ yin Hausa lẹ. Whedepopenu he Ayọnu lẹ do hudo azọ́n sinsinyẹnwatọ he na wazọ́n delẹ taidi atín lẹ hihọ́ liai, yé nọ yì ylọ suhugan Hausanu ehe lẹ tọn. Na azọ́n ehe tọn wutu, lẹdo he sẹpọ filọ fihe Hausanu lọ lẹ nọ nọ̀, wa yin yinkọdona to Ayọgbe mẹ dọ ‘Ilu Awon Ageigi’ ehe sọgan yin lilẹdo Gungbe mẹ dọ \"otò mẹhe nọ sán atín lẹ tọn\". Yinkọ lọ Agege wa yin dide sọn hogbe lọ Ageigi (atín sántọ) mẹ.\n\nNudọnamẹ gando lẹdo etọn lẹ go\nDogbó Agege tọn sọn adà Agéwaji Awọnlin tọn tọn mẹ dlẹnkàn sọn aliho Dopemu tọn ji gbọn aliklán Anu-oluwapo tọn ji yì olukosi to odò waji Fagbola tọn gbọn aliklán Osobu sọyi aliho Orile kaka yì aliho Old Agege Motor Road to amìyọ̀nwhe Nitel tọn. Sọn adà Hùwaji Awọnlin tọn tọn mẹ e dlẹnkàn sọn ahì pẹvi Ashade tọn mẹ sọyi aliklán Akilo tọn ji.\n\nSọn adà whèzẹtẹn tọn Awọnlin tọn ji e dlẹnkàn sọn aliho Ọba Ogunbi tọn ji kaka yì aliho he dasá yì aliho Agege Motor tọn ji to awàji azọ́nwatẹn Nitel tọn. Sọn adà whèyihọ-waji tọn Awọnlin tọn, dogbó Agege tọn dlẹnkàn sọn alihogbó Abeokuta ji sọn Gandudu Dokọ̀ tọn Ikeja tọn mẹ sọyi aliplitẹn Dopemu tọn ji.\n\nTito Ajọwiwa tọn\nTo whenue azọ́nwhe agahún tọn Dasab Airlines gbẹ tin to aimẹ, Agege wẹ azọ́nwatẹn Awọnlin tọn etọn nọ.\n\nOtàn \nGandudu Dokọ̀ tọn Agege tọn lọ yin didoai to 1954 bo to azọ́nwa ganji kakajẹ 1967 to whenue awhànzọ́nwatọ lẹ hò gántẹn yi whla tintan godo bo yin zize do aṣẹpipa Agbegbe Ikeja tọn tọn glọ na owhe wiatọ̀n. Agege wa yin didesẹ sọn aṣẹpipa Gandudu Dokọ̀ tọn Ikeja tọn glọ to 1980 bo gbọsi mọ kakajẹ 1983 to whenue Awhànfuntọ lẹ sọ vọ́ gántẹn hòyí whlá dopo dogọ bo de tito Gandudu Dokọ̀ tọn tọn sẹ̀ sọn aimẹ to whelọnu. Whla dopo dogọ Agege gbọṣi Ikeja glọ na owhe ṣidopo (6) devo. To godo mẹ, gandudu dokọ̀ tọn atọ̀n ko yin dide sọn Gandudu Dokọ̀ tọn Agege tọn mẹ. Ehelẹ wẹ: Alimosho, Ifako Ijaye po Orile-Agege po.\n\nOmẹ lẹ\nOmẹ akọ̀ voovo lẹ tọn wẹ tin to lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn Agege tọn mẹ amọ́ Awori lẹ wẹ yin akọta jọun he to finẹ lẹ. Okọ́ tangan he Gandudu Dokọ̀ tọn lọ bẹhẹn lẹ wẹ Ogba, Asade, Dopemu, Orile, Magbon, Oko-Oba, Atobaje, Gbogunleri, Isale Oja, Oke-Koto, Panada, Tabon-Tabon, Ajegunle, Sango, Keke, Papa uku\/Olusanya, Oniwaya, Moricas, Iloro, Mangoro, Darocha, Onipetesi, Alfa Nla po Agbotikuyo po. Ayọnu lẹ wẹ yin suhugan mẹhe nọ nọ̀ Gandudu Dokọ̀ tọn lọ mẹ lẹ gọna vude poun akọ̀ he ma nọ dó Ayọgbe lẹ tọn.\n\nKọmẹgán lẹ\nTo Agege \/Orile Agege, Lẹdo Ahọlududu tọn lọ mọdona Ahọlu (Oba) atọ̀n po kọmẹgán ṣidopo devo lẹ po.\n\nNujijọ lẹ\nTo azán 3tọ Ayidosun owhe 2012 tọn, Agahun Dana Air 992 tọn gbà dọ owhé de go dile e to tintẹnpọn nado jẹ̀te do agahúnglintẹn Murtala Muhammed International Airport tọn, bo hù omẹ 153 he to agahún lọ mẹ lẹpo gọna omẹ 10 devo he to kọmẹ̀.\n\nWepinplọn\nWehọmẹpá Wehọmẹ Alavọ tọn Awọnlin tọn de tin to finẹ. \n\nNational Youth Service Corps Permanent Orientation Camp tin to Alihogbó Iyana-Ipaja tọn ji, to Agege.\n\nYẹdide-sẹdotẹn Lẹdo Agege tọn tọn\n\nPínpan glintẹn lẹ to Naijilia\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu tọn he ṣáká dopọ hẹ ẹ lẹ \n Agege Local Government\n New School, NYC. Sustainable Cities Club blog post about Agege, Lagos\n\nAyimatẹn lẹ to Naijilia\nNaijilia","num_words":817,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":46205.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nnachi%20Ipia","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nnachi Ipia yin dopo to mẹhe dó otò Aro tọn ai lẹ mẹ, otò lọ wẹ klohugan to Ayimatẹn Abia tọn, to huwaji-whezẹtẹn tọn tògbo Naijilia tọn. To vivọnu owhe kanweko fọtọ̀nnukunawetọ tọn, e yin bokọtọnọ de he wá sọn Edda sẹpọ Afrikpo. Ahọlu Agwu yin anadena gbọn hẹnnumẹ etọn he yin Ahọlu Agwu Inobia dali he to gandudu Aro tọn bo biọ alọgọ́ to Nnachi sí to awhan Aro-Ibibio tọn whenu. To whenue huhlọ́n etọn ma pé kẹntọ etọn ji, Nnachi basi oylọ ná mẹdevo lẹ sọ́n Cross River he yin yinyọnẹ̀n taidi Akpanù lẹ. Akuma po Osin Nnubi po deananá Akpanù lẹ yì Otò Aro tọn mẹ bo kọngbèdópọ́ hẹ́ awhanfuntọ́ Igbo tọn nado funawhan sọ́ta gandudu Obong Okon Ita tọn. Osim kú, ṣigba Akuma gán bo lẹzun Ahọlu Aro tọn tintan. To okú etọn godo, ovivi Nnachi tọn lẹ yítẹ̀n gandudu tọn bẹsọ́n ovi etọ̀n Oke Nnachi ji. Yewlẹ wẹ to gandu dó Aronù lẹ ji.\n\nKanṣadopọ́ gbangba tọn\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":198,"character_repetition_ratio":0.016,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.209,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76703.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aminu%20Safana","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aminu Shuaibu Safana (Lidosun 1961 – Kọ́yànsun 17, 2007) yin tonudọtọ Naijilia\ntọn podọ tẹnmẹnpọntọ Batsari\/Safana\/Danmusa constituency tọn to Dòwaji Wedegbẹ́ Tonudidọ otogbo Katsina tọn mẹ. E yin dotó gbọn azọnpinplọn dali, Safana fo wehọmẹ alavọ Ahmadu Bello tọn podo wehọmẹ alavọ Leeds tọn to London. E yin alọdusi togbogan Umaru Yar'Adua bo ka sọ wazọn taidi wekantọ\naṣẹpipa ayimatẹn Katsina tọn to whenuena Yar'Adua gbẹ yin ayimatẹngan.\nE yin bodina nado biọ Dòwaji Wedegbẹ́ Tonudidọ tọn to 2013, bo sọ yin bodina devo to 2007. E yin dopo to hagbẹ People's Democratic Party tọn podo azinponọ na pipl ogbẹ nuhe gando agbasalilo tọn. To Kọ́yànsun 17, 2017, Safara zlọnjai to piplihọ mẹ bo ka sọ yin lila dọ e basi matintọ to azan dopolọ gbe to Dotowhe daho otogbo Abuja tọn. Nuhe hẹn oku etọn wa wẹ azọ̀n ahun tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1961 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2007 lẹ","num_words":188,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":65371.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Eweka%20II","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aiguobasinwiwa ovonranwen Eweka II (basi matintọ to osun awetọ owhe 1933 tọn). Ewọ wẹ Ahọlu to Benin sọn 1914 jẹ 1933. E yin visunnu Ovonranwẹn(he lẹzun ogán sọn 1888 jẹ 1897) he yin didehia gbọn Brìtish punture expendition to Benin city to 1897. Aiguobasinwin Ovonramen yin mẹ he wazọ́n hẹ Ahọlu de sọn 1902 do zọnmi Ovanramwen yin matinto to osun tintan owhe 1914. Podọ Aiguobasinwin Ovonramwen yin dide sọn Ahọlu de to Benin to azán konukunẹnẹ to osun sinawetọ owhe 1914.\nE yin yinko do na he yin Eweka II to ojlẹ wiatọntọ podọ dodoai dynasty tọn podọ ahọlu tintan Benin tọn yedọ Eweka1. EwekaII sọ vọ ahọluwhe gba he ko yin ojlẹ dinden do gbakija dogbon tomenu British le dali to owhe 1897.Evo numesen ahọlu lọ tọn jlado bọ yedide ovonramwen tọn he yin zize soyi dogbọn tomenu British nule dahyin kọ le na. Eweka II sọ vọ Voodun he ebayi lẹ do diọ dẹhe ko yin hinhẹn gbakija dogbon British nu le dali bo be owehome yedidẹ lẹ podo voodun Benin tọn de jeeji. E lẹzun matintọ to osun awetọ owhe 1933 tọn.\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nAhọlu lẹ to Naijilia","num_words":218,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":100622.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Naguji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Naguji yin ahọlu Kano tọn sọn owhe 1194 jẹ 1247 tọn mẹ. E yin visunu Yusa po Yankuma (kavi Muntaras) po tọn.\n\nMẹhe duahọlu to ewọ godo lẹ\nGujua (Gujjua), he yin visunnu Gijimasu tọn wẹ jẹ otẹn Gijimasu tọn mẹ.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn to owe otàn nugbo Kano tọn mẹ\nEhe wẹ otàn gbẹzan tọn Naguji sọn Palmer's 1908 tọn lẹdogbedevomẹ glẹnsigbe mẹ tọn na Kano Chronicle. \nSarki ṣidopotọ wẹ yin Naguji. Oyin onọ etọn tọn wẹ Yankuma kavi Muntáras. E yin alọtlutọ, ṣigba e sọ yin danuwatọ de, sọn Kura jẹ Tsangaya e hẹn nugble to togbo lọ mẹ, bo gbidikọna omẹ̀ lọ lẹ egblemaku nado hodo e.\nE dosla lẹdo Basema na owhe awe nado funawhàn hẹ Santolo, amọ e ṣiawhàn bo lẹkọ do Kano. E mọ bọ boṣiọ sẹntọ he to finẹ lẹ ko to ayiha kan nado de e sọn ahọlu zinpo ji; bọ e gblewhẹ do ye, bo de nukọntọ yetọn lẹ sẹ, Samagi, visunu Mazadau tọn, Dorini visunu Bugazau tọn, Burtsar Gānguta visunu Tsoron Maje tọn, po Buzuzu visunu Jandodo tọn po. To whenuna ye kú, mẹhe pò lẹ dọmọ “mi jlo na\nhodo we, hiẹ Sarki, na mi to dandanu glọ nado wamọ wutu.”\nSarki lọ dọ na ye dọmọ, “eyin mi jlo na hodo mi, mi do aṣli yẹwhe mitọn lẹ tọn hia mi.”\nYé sọ gblọn dọmọ, “miwlẹ ma na do aṣli yẹwhe mitọn lẹ tọn hia we.” Enẹwutu e saya na ye.\nNaguji wẹ yin ahọlu tintan he yí takuẹ aigba tọn mado ṣinatọn jinukun lẹ tọn to whédotatọ lẹpo si. E dugan do aigba Kano tọn lẹpo ji bo whlẹ Santolo he nọ godo na ẹn lọ.\nE dugan na owhe kandefọtọn to owe otannugbo Kano tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\n Ahọlu lẹ to Naijilia","num_words":345,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58787.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Prodigeezy","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Iyobosa Rehoboth ehe sọ yin yinyọnẹn di Prodigeezy yin anadenanutọ vidiohan Naijilia tọn podo fotodetọ aihun tọn po.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn\nRehoboth wa sọn otogbo Edo tọn mẹ to Naijilia. E whẹn do Port Harcourt, Naijilia.\n\nAzọ́n\nProdigeezy ko deanana vidiohan susu lẹ na hanjitọ wunmẹ wunmẹ podo ohanṣa yetọn lẹ po ehe bẹ ohan nudindọn tọn lẹ taidi \"This Is Nigeria\", Killin’ Dem by Burna Boy, Don't Call me back by Joeboy, Joey B, Falz, Ric Hassani, Joeboy, Joey B, Falz, Ric Hassani, podo susu devo lẹ po.\n\nVidiohan ṣinṣian lẹ\nBurna Boy ft Zlatan - Killin Dem\nBurna Boy - Boshe Nlo\nFalz-This Is Nigeria\nFalz-Talk\nFalz-Hypocrite\nFalz-Moral instruction\nFalz-Sweet Boy\nGuiltyBeatz ft Joey B, Falz - Iyabo\nJoeboy- Don't Call me back\nRic Hassani- Number one\nChef 187 ft Mr. P – One more time\n\nAjọ̀ podo mẹdide po\nTo 2018 e yi ajọ̀ vidiohan he yọn hugan owhe lọ tọn (ehe yin anadena) gbọn Nigeria Entertainment Awards na azọn etọn This Is Nigeria.\nTo 2019 e yin dide na vidiohan he yọn hugan na owhe lọ (ehe yin anadena) gbọn The Headies na azọn etọn \"Talk\".\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":266,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.016,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.989,"perplexity_score":39554.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nkem%20Owoh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nkem Owoh yin aihundatọ po nukikodonamẹtọ dé po to Otò Naijilia mẹ.\nTo owhe 2008 mẹ, e mọ gigopanamẹnu African Movie Academy Award yí na \"ada aihundatọ dagbe-hugan tọn\" he e yiwa to sinima Otò Naijilia tọn Stronger than Pain he e basi mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nNkem Owoh yin jiji do Ayimatẹn Enugu tọn mẹ ,to Otò Naijilia tọn mẹ.\nTo whenuena e fo wehọmẹ dokọ̀ po wehọmẹ daho tọn po godo, e zindonukọn bo yi Federal University of Agriculture, Abeokuta bo yi plọnnu gándo azọ́n nuyọnẹn wintinwintin go.\nTo ojlẹ nupinplọn etọn whenu, Owoh jẹ aihun basi ji to tito televiziọn susu lẹ ji po sinima bibasi po mẹ.\n\nAzọ́n etọn\t\nE sọ yin yinyọnẹn na ada he e yiwa to ohàn lọ \"I Go Chop Your Dollar\" he gándo azọ́n oklọ tọn lẹ go.\nOhàn lọ tọ́n to sinima lọ The Master mẹ fihe Owoh yi adà mẹblẹtọ tọn wa te.\nThe Economic and Financial Crimes Commission po Nigerian Broadcasting Commission po doalọtena ohàn lọ.\nTo owhe 2007 mẹ, ponọ lẹ wle Owoh to Amsterdam, Netherlands (Bijlmermeer lẹdo de mẹ to Amsterdam Zuidoost borough) na dodinnanu osun ṣinawe tọn he ponọ Dutch tọn lẹ he nọ yin \"Operation Apollo\" basi mẹ.\nYe wle Owoh to nuwiwa ohàn didetọ́n dé tẹnmẹ to whenuena ponọ lẹ wá filọ bọ ye wle gbẹtọ kanwe-gban-nukun-dopo (111) na azọ́n oklọ tọn po osẹn Otò lọ tọn he ye gba wutu.\nTo godo mẹ, yé jo Owoh dó. Danuwatọ lẹ fin Owoh sọyi to whèzẹtẹn-waji Otò Naijilia tọn to Abòhúsun owhe 2009 tọn mẹ.\nDanuwatọ lọ lẹ biọ akuẹ Naijilia tọn sọha livi fọtọ̀n (15 million naira) ofligọkuẹ etọn.\nYé jo Owoh dó to whenuena whẹndo etọn lẹ ko vẹvẹ bo su 1.4 million naira taidi ofligọkuẹ na ẹn godo.\n\nDelẹ to aihun he e da lẹ mẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":370,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.022,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":49181.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Anthony%20Elujoba","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Anthony Elujoba (yín jiji to owhe 1948) yín Mẹplọ́ntọ Daho he yọ́n núsusu gando gbemasin go to tògbo Naijilia tọn. E nọ yin yiylọdọ \"Village Chemist\" na e nọ dindona gbemasin ganji. Ewọ wẹ kanselọ dai tọn na Wehọmẹ Alavọ Obafẹ́mi Awolọwọ tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1948 lẹ","num_words":67,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":75082.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Bauchi%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Bauchi Tọn yin dopo to Ayimatẹn gbàn-atọ́n-nukun-dopo he tin to Tògbo Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ.Tatọ́-tònọ etọn wẹ Bauchi. Ayimatẹn Bauchi tọn tindo dogbo hẹ ayimatẹn Kano tọn podọ Ayimatẹn Jigawa tọn to Agewaji. E ma dogbo hẹ Ayimatẹn Kaduna tọn ọn to Whèyihọ. Ayimatẹn Bauchi tọn tindo dogbo hẹ Ayimatẹn Yobe tọn podọ Ayimatẹn Gombe tọn to Whèzẹtẹn. E ma do dogbo hẹ Ayimatẹn Taraba tọn podọ Ayimatẹn Plateau to Hùwaji.\nMẹ hihia he wa aimẹ to owhe 2006 dohia dọ Ayimatẹn Bauchi tọn yin Ayimatẹn ṣinawetọ he gbẹtọ su te hugan to tògbo Naijilia tọn mẹ. Ayimatẹn Bauchi tọn wẹ yin Ayimatẹn atọ́ntọ he klo hugan to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nGandudu-Lẹdo to Ayimatẹn Bauchi tọn mẹ\nAyimatẹn ehe bẹ Gandudu Lẹdo tọn ko (20) hẹn, ehelẹ wẹ:\nTafawa Balewa\nDada\nToro\nBogoro\nNingi\nWarji\nGanjuwa\nKirfi\nAlkaleri\nDarazo\nMisau\nGiade\nShira\nBauchi\nJamaare\nKatagum\nItas\/Gadau\nZaki\nGamawa\nDamban\n\nWehọmẹ Alavọ tọn to Ayimatẹn Bauchi tọn\n Wehọme Alavọ Abubakar Tafawa Balewa\n Wehọme Alavọ Ayimatẹn Bauchi tan\n Wehọme Politẹnik Abubakar Tatari Ali\n Federal Politẹnik Bauchi\n\nGbẹtọ nukundeji lẹ sọn Ayimatẹn Bauchi tọn\n Jude Rabo- Bọdo Azinponọ-gán Federal University, Wukari.\n\nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":259,"character_repetition_ratio":0.143,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.194,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":38577.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Michael%20Jackson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Michael Joseph Jackson (azán 29tọ Avivọsun 1958 – azán 25tọ Ayidosun 2009), he sọ nọ yin yiylọ dọ the King of Pop (Ahọlu ohàn Pop tọn lọ) yin Amẹlikanu de he yin hànjitọ, wedútọ podọ ajọ́watọ de. Okú po ṣiọdidi Jackson tọn po dọ̀n ayidonugo linlinhọsá susu tọn lẹdo aihọ́n pe.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2009 lẹ","num_words":80,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.28,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":69110.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mummy%20GO","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Funmilayo Adebayo he mẹsusu yọnẹn to paa mẹ di Mummy GO yin yẹwhehodọtọ otò Naijilia tọn de he mẹsusu nọ dọho etọn de, ewọ wẹ do ṣọṣi Rapture Proclaimer Evangelical Church of God tọn ai, e wá sọn Ayimatẹn Ekiti Tọn. Hodidọ etọn gando owhe 990 to Ahọluduta Zinvlu tọn mẹ (990 years in the Kingdom of Darkness went) gbayipe to Naijilia taun, e dọn ayidonugo mẹsusu tọn. To hodidọ ehe mẹ, e dọdọ emi ko nọ̀ Ahọluduta Zinvlu tọn mẹ na owhe 990 podọ e sọ dọ numimọ etọn lẹ to finẹ podọ nuhe hẹn ẹn dukosọhẹ Klisti.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":120,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":87876.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Geraldo%20Pino","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gerald Emeka Pine, he yin yinyọnẹn di Geraldo Pino (azán tintan Afínplọsun 1934 tọn - azán ṣinẹnẹtọ Abọ̀húsun 2008 tọn) yin dopo to omẹ tintan he bẹ ohàn pop Aflika tọn (African pop music) egbezangbe tọn jẹeji.\nPino yin ovi whẹyidọtọ Sierra Leone-nu de tọn podọ e yin jiji to 1934 to Enugu, onọ etọn kú to whenue e pò to ovu. Ewọ po hagbẹ etọn delẹ po do Heartbeats ai to gblaglá owhe 1960 tọn lẹ mẹ podọ ewọ wẹ Azinponọ̀ na ogbẹ́ Hànjitọ lẹ tọn (Performing Musicians Association of Nigeria Rivers State Branch) to Ayimatẹn Rivers tọn sọn 1995 jẹ 2004. E jẹazọ̀n bosọ kú to Port Harcourt to azán ṣinẹnẹtọ Abọ̀húsun tọn to 2008.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1934 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2008 lẹ","num_words":165,"character_repetition_ratio":0.045,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.263,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":85316.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ah%E1%BB%8Dlu%20Francis%20Olagobin%20Olatunji%20Adedoyin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọlu Francis Adedoyin (Alunlunsun 1922, to otò Tonkere jẹ azán atọ́ntọ Avivọsun 2018) wẹ Ogunsua kavi Ahọlu otò Modakeke tọn he wa sọn họnmẹ Ahọlu Olagobin tọn to Modakeke.\nE yin dopo to Ahọlu he do akuẹ taun mẹ bosọ diyin to ayọnuyigba ji.\n\nYé dè é taidi Ahọlu to owhe 1994 mẹ podọ jẹgbakun etọn lẹzun ojẹnọ to owhe 2009 mẹ.\nTo azán atọ́ntọ Avivọsun 2018 tọn mẹ, yé lá ẹ dọ e basi matintọ to whenuena e jẹazọn vude to Dotowhe Kátólìkì Our Lady of Fatima Jaleyemi, Osogbo to Ayimatẹn Osun Tọn mẹ godo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nDodonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":123,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74175.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Antera%20Duke","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Antera Duke (yin jiji to owhe 1788) yín Afanimẹsatọ podọ eyin Agbàgò Efik tọn tògbo Naijilia tọn (bo tin to Ayimatẹn Cross Rivers tọn todin). Kandai he yin kinkan to Calabar, podọ to Yovogbe pidgin tọn mẹ yin mimọ to Scotland bo yin Zinzinjẹ̀gbonu.\nKandai ehe dó Ajọwiwadopọ́ hẹ́ Ajọwatọ́ Britain-nu tọn he e nọ sa kanlinmọ lẹ na; E kàn do finẹ gando lehe e do \"ṣokoto gaa yovo lẹ tọn\" bo jẹ johẹ ajọwatọ he e ko wa ajọ hẹ lẹpo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nWehihia yi nukọn\nC. Dayll Forde (ed.), Efik Traders of Old Calabar (London: Oxford University Press, 1956) (contains Duke's diary)\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1788 lẹ","num_words":147,"character_repetition_ratio":0.02,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.992,"perplexity_score":50585.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jacob%20Leon%20Rubenstein","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jacob Leon \"Jack\" Rubenstein (yin jiji to azán 25tọ osun atọ̀ntọ owhe 1911- azán atọ̀ntọ osun tintan owhe 1967) yin danuwatọ akonka Amẹlikanu de. Ruby yin jiji to azan 25tọ osun atọ̀ntọ owhe 1911 to oto chicago, illinois mẹ. To azan 24tọ osun widopotọ owhe 1963, Ruby de oso do Lee Harvey Oswald, mẹhe tin to ponọ pamẹ he huwhẹ mẹhe hu Togbogan U.S tọn John F. Kennedy to azan awe jẹnukọn. Ruby yin whẹsadokọna di mẹhe hu Oswald, ṣigba, ye wa mọdọ e ma yin ewọ. E gbẹ zindonukọn nado to ganpamẹ na e ma yin ewọ. E gbẹ zindonukọn nado to ganpamẹ na e to tepọn nado vọ owhẹ̀ ylọ sigba e ma pa ẹ na e basi matintọ to azan atọ̀ntọ osun tintan owhe 1967 to dotowhe \"Parkland Memorial Hospital to Dallas, Texas\" na azọ̀n kansẹẹ tọn to whenue e tindo owhe 55.\nRuby yin didi do Tẹpamẹ Westlawn Cemetary to Norridge, illinois.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹti tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1911 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1967 lẹ","num_words":219,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.029,"special_characters_ratio":0.259,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":67983.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Az%E1%BA%B9%CC%80","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Azẹ̀ yin azọnwanu he nọ yin zinzan nado kun tọjihun kavi nado whlú nusinnọ de. Azẹ̀ nọ saba yin yiyizan to tọjihun mẹ, e nọ yin bibasi po owhlẹ̀ po kavi ogan bosọ nọ do alọkọ. Azẹ̀ he nọ yin yiyizan to Kayaks nọ dite ganji bo nọ do nusannu to onu ṣigba e ma nọ do alọkọ tangan de. \nMọdopolọ, otò voovo lẹ wẹ do Azẹ̀ wunmẹwunmẹ lẹ he ye do nọ kún tọjihun lẹ. To Aflika, otò pẹvi pẹvi lẹ kavi gbetato he tin tọtó lẹpo wẹ nọ zan azẹ̀ voovo lẹ.\n\nWeda he gandego lẹ\nOar\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":105,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":78738.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Inspiration%20FM%20Lagos","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Inspiration FM Lagos (92.3 MHz) yin ladiohọ he yin didoai do awọnlin, Naijilia he bẹ linlinna ji to owhe 2008. E do Ladiohọ gbẹ etọn lẹ he nọ na linlin to Ibadan (100.5 FM) po Uyo (105.9FM).","num_words":45,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.332,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":62116.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dotowhe%20Daho%20Ot%C3%B2%20Abuja%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dotowhe Daho Otò Abuja tọn yin dotowhé de to Tatọ-tonọ Abuja tọn mẹ, to Naijilia.\nDotowhé lọ yin didoai gbọn ogbẹ Family Support Programme initiative dali bo yin zizedai to osẹn gban-atọ́n-nukundopotọ owhe 1999 (Act 36 of 1999) tọn glọ.\nAbdulsalami Abubakar nagbe nado bẹ azọn dotowhé lọ tọn gbígbá jẹeji to azán ko-nukunawetọ, Nuwhàsun, owhe 1999 tọn mẹ.\nYinkọ etọn to bẹjẹeji Dotowhé Daho Na Yọnnu Lẹ Po Yọpọvu Lẹ Po, bọ Dotowhé lọ yin hunhun to azán tintan, Zósun, owhe 1999 tọn mẹ.\nDotowhé lọ mọ yinkọ yọyọ yí to azán aotọ, Nuwhàsun, owhe 2000 tọn mẹ.\n\nAzọ̀ntọnọ nukundeji lẹ\nMohammed Abacha\nEvan Enwerem\nAminu Safana\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":141,"character_repetition_ratio":0.082,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":39411.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Biblu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Owe dagbe de na gbẹtọvi lẹ wẹ Biblu yin, e wa sọn Jiwheyewe dè, bo yín owé osẹn, nunọwhinnusẹn po sinsẹn bibasi na klistiani, Júù, samalia-nu lẹ po yisenọ̀ devo lẹ po. To bẹjẹẹji ye yí ogbè atọ̀n dó kàn ẹ, ye lẹ wẹ;\nHeblugbe\nAlamaikigbe\nKoine Glẹkigbe\nBiblu sọ nọ wazọn titengbe dé lẹ taidi pinplọnmẹ̀, wíwọhẹmẹ, na nulẹ hinhẹnsọgbè,na mẹplọnlọdidomẹgo to dodowiwa mẹ, na omẹ Jiwheyẹwhe tọn nido sọgan pegan to gigọ́ mẹ bo yin hinhẹn sọgbe mlẹnmlẹn na azọ́n dagbe lẹpo.\n\nOtàn bẹjẹẹji Biblu tọn\nBiblu ko yín kinkandai to hohowhenu, sọn nudi owhe 1513 jẹnukọn na whe mítọnnu tọn (J.W.M)\nHeblugbe, Alamaikigbe po Glẹkigbe hohowhenu tọn po mẹ wẹ Biblu yin kinkan do, e ma wa su to aihọn to whelọnu.To egbehe lo? Biblu blebu kavi apadewhe etọn ko tin-to-aimẹ na nudi owhe 2600. Suhugan mẹhe nọ hia Biblu lẹ tọn ma se ogbe dowhenu tọn lọ lẹ, enẹwutu wẹ lẹdogbedevomẹ go wẹ yé dona ganjẹ.\n\nNunọwinnusẹn he nọ gọalọ na lẹdogbedevomẹ Biblu tọn\n\nOwe lẹ","num_words":193,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":40445.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Colin%20Udoh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Colin Udoh yin linlinwekantọ otò Naijilia tọn po tito televiziọn aihundida lanmẹyiya tọn bayitọ de po. Colin to azọ́n wa na aihundida lanmẹyiya tọn Kwese tọn to alọnu din. E ko sọawuhia taidi studio analyst na Super Sport television network bo ko sọ kan linlin na Kick Off he mẹlẹ yọnẹn ganji de.\nE sọ wazọn na Nigeria Football Federation taidi linlinnamẹtọ-gan dé. \n\nUdoh wlealọ hẹ yọnnu Naijilia-nu bọọlu-hotọ tògodo tọn dé he nọ yin Mercy Akide.\nTo hokanse dé mẹ, e donuego lehe azọnwiwa taidi linlinnamẹtọ-gan dé to otò Naijilia tọn mẹ yin nuvivinu dé to apadewhe bọ to apa devo whe e nọ hẹn apọṣimẹ wa dó.\nMahopọnna ehe, e dọ dọ emi ma na diọ numimọ emitọn na nudepope.\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":153,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.203,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":55527.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yemisi%20Ransome-Kuti","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yemisi Ransome-Kuti yín vijiji dopo gee na \"Azariah Olusegun Ransome-Kuti MBE (he yín azọndena taidi amasín-zọnwatọ-gan na Tohọluduta Naijilia tọn to owhe 1956 bosọ sẹn kakajẹ whenue e jo azọ́n sọn federal Medical Service mẹ; to owhe 1951, Eyin dìde taidi dopo to ogbẹ Most Excellent Order of the British Empire tọn gbọn King George VI dali. Ewọ wẹ sọ yin ovivi Rev. Canon Josiah Ransome-Kuti tọn.\nTanyin etọn Mẹtogantẹnmẹ Funmilayo Ransome-Kuti wẹ yin tọ̀ntlọngbọn to avùnlọyiyinajlọjẹtọ yọnnu lẹ tọn to Naijilia.\nEsọ yin dopo to mẹhe hoavun na mẹdekannujẹ Otò Naijilia tọn sọn British-nu lẹ sí.","num_words":134,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":40811.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Atogbuwa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Atogbuwa wẹ yín Olu Warri tọn wiẹnẹtọ he duahọlu do Ahọluduta Warri tọn ji.\nE jẹ otẹn Otọ́ etọn Olu Akengboye tọn mẹ taidi Olu Warri tọn wiẹnẹtọ. E kẹaloyi tẹnmẹ-yinkọ lọ, Ogiame Atogbuwa.\nYinkọ Portuguese tọn etọn wẹ Manuel Octobia. To whenuena e lẹkọ do fihe Otọ́ etọn lẹ tin te, Olu Erejuwa I wẹ jẹ otẹn etọn mẹ to nudi owhe 1760 mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nAhọlu lẹ to Naijilia","num_words":91,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":42814.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi%20Ladipo%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi Ladipo tọn he sọ yin yinyọnẹn taidi Ahi nuzinzan moto tọn lẹ tọn Ladipo tọn (Ladipo Auto Spare Parts Market) yin ahi de to aṣẹpipa lẹdo gandudu dokọ̀ tọn Mushin tọn glọ to Ayimatẹn Awọnlin tọn. To agọe, ahi Ladipo tọn nọ yin yiyizan na whẹho tonudidọ tọn voovo lẹ podọ na nuwiwa pọmẹ tọn voovo lẹ nado dọn ayidonugo mẹsusu lẹ tọn na lehe gbẹtọ lẹ nọ sù do to ahi lọ mẹ wutu. Ahi lọ tin to Ali Ladipo tọn ji to Papa Ajao, to Mushin he yin lẹdo gandudu dokọ̀ tọn de to Awọnlin. Yinkọ ahi lọ tọn yin dide sọn nọtẹn fie ahi lọ te tọn mẹ, enẹwẹ Ali Ladipo tọn. Ahi Ladipo tọn tin to lẹdo aliho Akinwunmi tọn (Akinwunmi Lane), e dógodo Ali Ladipo tọn. Fie yinkọ lọ yin didesẹ sọn nìyẹn (Ali Ladipo tọn). \nE yin nọtẹn de he yè sọgan biọ eyin yè tọ́n sọn ofi voovo lẹ to Awọnlin. Ewọ wẹ yin ahi he klo hugan to aigba Aflika tọn blebu ji he mẹ yè nọ họ̀ nuzinzan moto tọn lẹ te. E yin fide he yè sọgan mọ nuzinzan moto tọn depope họ̀ te, dehe yè ko zan pẹẹde lẹ po yọyọ lẹ lọsu po ga to Naijilia, podọ ajọwatọ voovo lẹ sọn otò voovo lẹ mẹ nọ sọawuhia to ahi lọ mẹ, susu lẹ nọ wá sọn Ghana, Ivory Coast, podọ sọn otò voovo devo lẹ po mẹ to Aflika.\n\nLẹdo po awusọhia ahi lọ tọn po \nNa otẹn ma tin podọ ali he tin to lẹdo ahi lọ tọn lẹ ma yọn wutu, to azán gbàntọ Ayidosun tọn to 2015, gandudu ayimatẹn Awọnlin tọn degbè bọ apadewhe ahi lọ tọn lẹ yin hihọliai podọ ehe dọ̀n hunyanhunyan voovo dote to ahi lọ mẹ.\n\nSọ pọ́n \n Todohukanji Ahi lẹ tọn to Awọnlin\n Nọtẹn intẹnẹt ji tọn ahi lọ tọn:\nhttps:\/\/www.ladipoautomarket.com.ng\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nAhi lẹ","num_words":344,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72221.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Todohukanji%20Ahi%20l%E1%BA%B9%20t%E1%BB%8Dn%20to%20Aw%E1%BB%8Dnlin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi voovo lẹ to Awọnlin, to otò Naijilia tọn mẹ lẹ yin ahi he mẹ yè sọgan mọ onú voovo lẹ họ̀ te lẹ, nuhe yè ko zan pẹẹde lẹ wẹ ya kavi yọyọ, nudepope he jlo we.\n\nAhi he yin yinyọnẹn ganji to Awọnlin lẹ die:\n\n Ahi Alaba international tọn \n Ahi Ajah tọn \n Ahi Balogun tọn, to Lopo Awọnlin tọn \n Ahi Bar Beach tọn \n Computer Village \n Ahi Èbúté Èrò tọn, to Lopo Awọnlin tọn \n Whèvi-hi Ekpe tọn \n Ahi Ikotun tọn \n Ahi Idumota tọn \n Ahi Ita Faji tọn \n Ahi Isale Eko tọn, to Lopo Awọnlin tọn \n Ahi Jankarra tọn, to Lopo Awọnlin tọn \n Ahi Ladipo tọn \n Ahi Lekki tọn \n Ahi Agboju tọn \n Ahi Daleko tọn \n Ahi Morocco tọn, tintan (I) po awetọ (II) po \n Ahi Mushin tọn \n Ahi Oyingbo tọn \n Ahi Mile 12 tọn \n Ahi Yọyọ Oniru tọn \n Ahi Fespar tọn \n Ahi Oshodi tọn \n Ahi Rauf Aregbesola tọn \n Ahi Tejuosho tọn \n Ahi Sangotedo tọn \n Ahi Ajuwe tọn \n Ahi Jakande tọn \n Ahi Akodo tọn, to Epe\n Ahi Boundary Seafood tọn \n Ahi Apongbo tọn \n Degọ̀n-hi Liverpool tọn \n Ahi Arena tọn \n Ahi Cele tọn \n Ahi Ijesha tọn, to Ijeshatedo\n Ahi Ayimatẹn tọn \n Ahi Agege tọn \n Ahi Jankara tọn to Ijaiye, \n Ahi Owode Onirin tọn. \n Ahi Amu tọn \n Ahi Onipanu tọn\n Ahi Odunade tọn, to Orile\n\nAlọdlẹndonu","num_words":269,"character_repetition_ratio":0.151,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.275,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69493.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi%20Alaba%20international%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi Alaba international tọn yin ahi nuzinzan lẹtliki tọn lẹ tọn de he tin to Ojo , to ayimatẹn\nAwọnlin tọn to otò Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ ahi nuyizan lẹtliki tọn he klo hugan to Naijilia.\nGbọnvona nuzinzan lẹtliki tọn lẹ sisà, nuzinzan whégbè tọn lẹ sọ nọ yin jijlado to ahi lọ mẹ.\nNa nuhihọ̀ po nusisà voovo lẹ po lẹ he nọ wá aimẹ to ahi lọ mẹ wutu, ehe hùn dotẹnmẹ dote na mẹhe nọ jla nuzinzan lẹtliki tọn do lẹ, he sọ nọ jla nuzinzan lẹtliki tọn whégbè tọn lẹ do nado wàjọ́ hẹ mẹhe nọ sà nuzinzan lẹtliki tọn lẹ. Ahi lọ nọ yin hùnhùn to azán lẹpo gbè, Sẹgbe po gbọjẹzan dide lẹ whenu kẹdẹ wẹ ahi lọ ma nọ yin hùnhùn. Yindidi ahi lọ tọn po ajọ́ voovo he nọ yì to emẹ lẹ po ko dọ̀n ayidonugo ajọwatọ yọyọ devo lẹ he wá sọn ofi voovo lẹ to Aflika tọn, ehe zọn bọ ahi lọ yin hinhẹn gblo deji podọ sọha gbẹtọ he nọ wá ahi lọ mẹ to gbedopo sù dogọ, podọ ehe yidogọna yindidi ayimatẹn Awọnlin tọn to ajọ́liho.\n\nLehe onú lẹ nọ yin wiwà do to ahi lọ mẹ \nAhi Alaba international tọn yin ahi dagbe de he mẹ ajọwatọ depope ma nọ dọ dandan dọ akuẹ lé wẹ yè nado sà kavi họ̀ nude to ahi lọ mẹ, mẹdepope wẹ sọgan biọ ahi lọ mẹ nado họ̀nú. Gbẹtọ susu lẹ wẹ nọ wá họ̀ kavi sà nudepope he yé jlo sọgbe hẹ akuẹ yé tindo to alọ mẹ po nugopipe yetọn po, ehe nọ zọn bọ ninọmẹ núlẹ tọn nọ to didiọ sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ.\n\nSọ pọ́n \nTodohukanji Ahi lẹ tọn to Awọnlin\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nAhi lẹ","num_words":300,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":95811.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi%20Ikotun%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi Ikotun tọn yin ahi gbangba tọn de to Ikotun, yèdọ tòdaho de he tin to aṣẹpipa lẹdo gandudu dokọtọn Alimosho tọn glọ to Awọnlin. Ahi lọ he yin yinyọnẹn taun na alọpa ajọwiwa tọn de he nọ biọ dọ yè ni doahinanu ganji whẹpo do họ, tindo diblayi ṣọbu 8,400 podọ hugan gbẹtọ 10,000 he to onú voovo sà lẹ, taidi nudanu lẹ, avọ́ lẹ, nuzinzan lẹtliki tọn lẹ, po núsusu devo lẹ po, e yin dopo to ahi he klohugan to Awọnlin lẹ mẹ, podọ ehe nọ yidogọna nukọnyiyi ayimatẹn lọ tọn to ajọ́liho.\n\nAhi Ikotun tọn nọ yin anadena gbọn nukọntọ de he nọ yin yiylọdọ \"Baba Oja\" kavi \"Iya Oja\", ogbẹ́ voovo lẹ wẹ tin to ahi lọ mẹ, taidi aṣọ́ tọn, nududu tọn, nuzinzan lẹtliki tọn lẹ tọn po mọmọ po.\n\nSọ pọ́n \nTodohukanji Ahi lẹ tọn to Awọnlin\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nAhi lẹ","num_words":155,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68823.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi%20Oyingbo%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi Oyingbo tọn yin ahi daho de to Oyingbo he yin tòdaho de to lẹdo Ebute Metta tọn to Awọnlin. Ahi lọ yin dopo to ahi hoho lẹ mẹ podọ dopo to ahi he mẹ gbẹtọ lẹ nọ sù te hugan te to Awọnlin, ehe nọ yidogọna nukọnyiyi ayimatẹn lọ tọn to ajọ́liho.\n\nOtàn \nAhi Oyingbo tọn yin didoai to bẹjẹeji 1920 tọn lẹ. To bẹjẹeji, e yin fie yé nọ bẹ jìnu lẹ do eyin yé hẹn yé sọn ogle mẹ. Ahi lọ wá jẹ adagbloji vude vude na nukọnyiyi lẹdo Oyingbo tọn, Ebute Metta tọn po Agé-klo Awọnlin tọn (Lagos Mainland) po wutu.\n\nTo bẹjẹeji owhe 1930 tọn lẹ, ajọwatọ he tin to ali Apapa tọn ji lẹ yin tẹnsẹna do ahi Oyingbo tọn mẹ nado yidogọna adagbigblo ahi lọ tọn po linlẹn lọ po nado hẹn ahi lọ lẹzun nọtẹn ajọwiwa tọn tangan\nde he na dọn ayidonugo ahisinọ lẹ tọn sọn lẹdo lẹpo mẹ to Naijilia.\n\nLehe ahi lọ te \nAhi Oyingbo tọn yin hihọliai to aṣẹpipa azinponọ̀ lẹdo gandudu dokọtọn Lopo Awọnlin tọn whenẹnu tọn\nglọ po linlẹn lọ po nado vọẹ gbá to aliho dagbe egbezangbe tọn de mẹ, po alọgọ họgbatọ vonọtaun delẹ tọn po, ogán M.K.O Abiola yin oylọbasina nado ze dodonu ahi yọyọ lọ tọn ai.\n\nAyilinlẹn lọ nado vọ ahi lọ gba ma nọte do ayimatẹn-gán dopo ji, ṣigba to 2015, ayimatẹn-gán\nhoho Awọnlin tọn Babatunde Fashola hùn ahi yọyọ he yin vivọgba to aliho dagbe egbezangbe tọn mẹ lọ.\n\nAhi Oyingbo tọn yọyọ lọ petlezin-nu-ẹnẹnọ de he yin gbigbá do aigba he ko sọ mẹtlu 504 lẹdo pe, e tindo nọtẹn fie yè sọgan glihùn he sọ 150 do to odo, e sọ tindo ṣọbu daho lẹ he sọ 622, podọ e sọ tindo ṣọbu pẹvi lẹ he sọ 102, e tindo adado 134 podọ họngbo daho ṣidopo. Akuẹ he yin yiyizan nado vọ ahi lọ gbá diblayi naira liva dopo (#1billion).\n\nSọ pọ́n \nTodohukanji Ahi lẹ tọn to Awọnlin\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nAhi lẹ","num_words":362,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66577.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Plidop%E1%BB%8D%20Ayimat%E1%BA%B9n%20l%E1%BA%B9%20t%E1%BB%8Dn%20Am%E1%BA%B9lika%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Plidopọ Ayimatẹn lẹ tọn Amẹlika tọn (PAA, kavi to paa mẹ, Amẹlika) yin otò nukúnmọnú tọn de (to Amẹlika Agewaji tọn) he má do ayimatẹn voovo 50 ji. E nọ saba yin yiylọ dọ United States (U.S. kavi US) kavi Amẹlika. Ayimatẹn kande-ṣinatọ̀n to e mẹ wẹ má dogbó hẹ yede podọ Washington, D.C., wẹ yin tatọ́-tònọ. Ayimatẹn ehelẹ tin to Ohù Pacific po Atlantic po ṣẹnṣẹn. Yé má dogbó hẹ otò Canada tọn to agéwaji podọ hẹ Mexico to hùwaji. Ayimatẹn Alaska tọn uwọ tin to ọlá pete to agéwaji-whèyihọ ageklo lọ tọn, fie Canada tin to whèzẹtẹn etọn podọ Russia to whèyihọ dasá Bering Strait lọ. Ayimatẹn Hawaii tọn yin lẹdo ohù he tindo lopo susu to fidopolọ de to ṣẹnṣẹn Pacific tọn. Otò lọ sọ tindo aigbadenamẹ, kavi lopo flinflin delẹ to Ohù Caribbean tọn Pacific po ṣẹnṣẹn. Tòdaho etọn he mẹ gbẹtọ sù te hugan wẹ New York City. Fie aigbadenamẹ etọn gbló sọ̀ maili livi 3.79 lẹdope (kilomẹtlu livi 9.83 lẹdope) po nudi gbẹtọ sọha livi 331 po, Amẹlika wẹ yin otò ẹnẹ̀tọ he kló hugan na nue du aigbadenamẹ podọ atọ̀ntọ na nue du sọha gbẹtọ tọn lẹ.\n\nOtò","num_words":222,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":53024.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Faithia%20Balogun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Faithia Williams (yin jiji to azán atọ́ntọ Afínplọsun, owhe 1971 tọn) yin aihundatọ yọnnu Naijilia-nu dé po aihun basitọ dé po anadenanutọ aihun tọn dé po ga.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nFaithia he tọgbo etọn lẹ wá sọn Ayimatẹn Delta tọn, wẹ yé ji do Ikeja to Afínplọsun 1971 tọn mẹ. Eyin jiji do whẹndo asisi tọn dé mẹ he yin whẹndo ovi ṣiẹnẹ tọn. Faithia yi wehomẹ dokọ tọn Maryland Primary School po wehọmẹ daho Maryland Comprehensive Secondary School tọn po to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ. E basi WAEC etọn to wehomẹ daho Maryland Comprehensive Secondary School. Enẹgodo, e yi wehomẹ Alavọ tọn azọn pinplọn tọn Kwara State Polytechnic to Ayimatẹn Kwara tọn bo yí gbedewema he yin diploma. To 2016, Faithia biọ wehọmẹ Alavọ tọn Olabisi Onabanjo Universitytọn bo yi plọn aihundida.\n\nAzọn etọn\nFaithia lẹzun Aihundatọ gbọn kosọ liho. Faithia sìn tavẹ, Alhaji Fatai Teniola, wẹ ylọẹ nado wa nọte na Aihundatọ dé he ma to gbesọ to dopo to aihun he e to dídá lẹ mẹ. Williams basi adà etọn tintan to aihun he ye ylọdọ \"Ta lo pa chief\" mẹ. Enẹgodo e ko basi, tọ́n, bo sọ deanana aihun susu devo lẹ to Naijilia mẹ. To 2008, e mọ ajọ Africa Movie Academy Award tọn yi na eyin Aihundatọ àṣà tọn he yọn hugan the Most Outstanding Actress Indigenous bọ aihun etọn he yin \"Iranse Aje\" zọn bọ e sọ yi ajọ devo taidi Aihundatọ he wazọn hugan do aṣà ji to owhe lọ mẹ. To Whejisun 2014, e sọ yi gigopanamẹnu devo he yin ajọ Africa Movie Academy Award tọn, na e sọ tọ́nta taidi Aihundatọ he yọn hugan to owhe lọ mẹ po Odunlade Adekola po he ewọ lọsu yin aihundatọ sunnu he tọ́nta to owhe lọ mẹ. E sọ mọ ajọ anọnu-gbe dido tọn yi to aihun he eda dé mẹ yedọ Best Indigenous Language award na aihun \"Iya Alalake\" tọn to 2015 Africa-Magic Viewers’ Choice Awards AMVCA mẹ.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nWilliams yin asi dai tọn Aihundatọ Nollywood tọn, Saheed Balogun, bo jivi Awe naẹn, sunnu dopo yọnnu dopo. Fathia gbẹsọ dó ovi sunnu dopo he e ji na mẹdevo whẹpo dó dà asu etọn he e jivi awe na lọ.\n\nGigopanamẹnu lẹ\nMost Outstanding Indigenous Actress (2008)\nAMVCA Best Local Language Yoruba (2015)\n\nTodohukanji aihun he eda lẹ tọn\nFarayola (2009)\nAje meta (2008)\nAje metta 2 (2008)\nAwawu (2015)\nTeni Teka (2015)\nOmo Ale (2015)\nAgbelebu Mi (2016)\nBasira Badia (2016)\nAdakeja (2016)\nEku Eda (2006)\nMY WOMAN (2018)\n\nSọ pọn\nList of Yoruba people\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1971 lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nNaijilia-nu lẹ","num_words":529,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69928.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olasunkanmi%20Abioye%20Opeola%2C%20Kurunloju%20I","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olasunkanmi Abioye Opeola, Kurunloju 1 (yin jiji to azán ṣinẹnẹtọ, Whejisun, owhe 1961 tọn) yin Oniroko, Kọmegán to topẹvi Iroko tọn mẹ to Ayọnu gbeji to Ayimatẹn Oyo Tọn mẹ to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\nE ko to gandu sọn azan ẹnẹtọ Afínplọsun owhe 2011 tọn me.\n\nBẹjeji gbezan etọn tọn\nH.R.H Ahọlu Olasunkanmi yin jiji to azán ṣinẹnẹtọ osun Whejisun owhe 1961 tọn, do whẹndo Abioye tọn he yin whẹndo gandutọ lẹ tọn mẹ.\nEwọ wẹ Oniroko tintan sọn whẹndo Abioye tọn mẹ.\nOlasunkanmi yi wehọmẹ daho Iroko Grammer School, Iroko bosọ yi St' Andrew's Teachers' College, Iseyin to owhe 1979, bo mọ gbedewema daho yi to 1982.\nE kọnawudopọ hẹ Oyo State of Education (NCE), bo jo azọ́n mẹpinplọn tọn do to owhe 2012 tọn mẹ taidi Alọgọnamẹtọ Wehọmẹ-gán.\n\nNudindọn he yin zize yì whẹ̀dọhọsa lẹ\nTo whenue Olasunkanmi lẹzun Oniroko, e yin nukọntọ Iroko tọn na owhe he hugan gban. Nudindọn ko tin to aimẹ dai gando mẹhe tọn aigba he to lẹdo lọ mẹ yin. Adetunji Kolapo wẹ hẹn owhẹ̀ nudindọn lọ tọn wa Whẹ̀dọhọsa. To hòkansemẹ de hẹ linlinhọsá Nigeria \nTribune tọn whenu to azan wiatọntọ Whejisun owhe 2012 tọn, Oniroko lọ dọ dọ̀.\n\n''Dawe lọ kàn whẹkanhlanmẹ ovẹvivẹ tọn de hlan Ayimatẹngán Oyo tọn whẹnenu tọn, General Oladayo Popoola, dọ emi tindo jlọje nado hẹ oflin Oniroko tọn ji. Owhẹ̀ ehe zindonukọ̀n nado to yinyin vivọjlo mapote kaka na owhe gbannukunawe whẹpo whèdatẹn lọ wa gbèta godo tọn etọn kọ̀n to azán gban ukundopotọ Alunlunsun owhe 2011 tọn, podọ whẹpo dawe lọ nido lẹkọyi whẹ̀datẹn, kunnudenu lẹpo wẹ yìn zizejo dọ Oniroko yọyọ de ko yìn zize do ofin ji, sọgbe hẹ anademẹ gandudu Ayimatẹn tọn lẹ\n\nSọ pọ́n\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":333,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55711.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olateru%20Olagbegi%20I","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olagbeji Atanneye I, ko yin Gandutọ na Owo Ahọluduta tọn to Ayimatẹn Ondo Tọn to huwaji-wheyiho-waji otò Naijilia tọn\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":28,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.187,"stopwords_ratio":0.036,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":30653.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Obi%20Cubana","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Obinna \"Obi\" Iyiegbu (yín jiji to azán wiawetọ osun ẹnẹtọ owhe 1975), bo yín yinyọnẹn taidi Obi Cubana, e yín ajọwatọ podọ nukọntọ ná ogbẹ́ Cubana tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nIyiegbu yin jiji to azán wiawetọ osun ẹnẹtọ owhe 1975 Ayimatẹn Anambra Tọn podọ onọ etọn sín yinkọ wẹ Ezinne Iyiegbu. E wá sọ́n lẹdo Gandudu Dokọ Ayimatẹn Anambra Tọn.\n\nWehihia etọn\nE yí Wehọmẹ Dokọ (Central Primary School) tọn, enẹgodo e yì Wehọmẹ Daho Dennis Memorial tọn. To Wehọmẹ Daho yiyi etọn godo, e zindonukọ̀n bo yì Wehọmẹ Alavọ Nsukka tọn to tògbo Naijilia tọn bo yí gbedewema (Bachelor of Arts degree) oyọnẹn dogbọ̀n Tonudidọ dali.\n\nAzọn etọn lẹ\nIyiegbu Sin Azọn bẹjẹeji to owhe 2006 to whenue e do (night club) ai, bo mọ yin yiylọdọ Jonọyítẹn Ibiza tọn to Abuja. To owhe 2009, E do Jonọyítẹn dé ai, bo nọ yin yiylọdọ Cubana to Owerri, to Ayimatẹn Imo Tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":192,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":65547.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/B%C3%A9hanzin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Béhanzin (c.1845 - azán aotọ Awèwèsun 1906) yin yinyọnẹn taidi ahọlu widopotọ otò Dahomey tọn (e yin yé ma hia Adandozan dogọ), he ye nọ ylọ dọ Benẹ to egbehe. To whenue é jẹ gánji godo, e diọ yinkọ sọn Kondo.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nE jẹ Otọ́ etọn Glele sín gánzinpo ji bo sọ du ahọlu sọn 1889 zẹ 1894. Béhanzin wẹ yin ahọlu Dahomey tọn he gbọn godo to gandudu hohowhenu tọn he yin didoai gbọn huhlọn àṣà whelọnu tọn dali. E wọ wẹ nọ nukọn nado pe hẹ otò Flans tọn to Dahomey sìn awhan whenu nado yi ahọluduta etọn sọn àṣẹpipa Flans tọn glọ.\n\nOhia Béhanzin tọn lẹ\n\nAhọlu Dahomey tọn dopodopo wẹ tindo boṣio dé po yẹhiadonu he dlẹnalọdo howhinwhẹn lẹ, po kọndopọ lẹ he yin zize bọdo gánzinpo-yinkọ etọn go po. Yẹdide he nọte na Béhanzin kavi Gbehanzin lẹ wẹ azìn he yin hinhẹn to [[alọ] dé mẹ. Dile e sọgan yin mimọ to yẹdide wlẹnọ daho he yin zize dó họ̀nmẹ to Abomey (Podọ e sọ yin zize dó nuhoho pọ́ntẹn Musee Quai Branly to Paris todin, whèvi gbòwle lọ nọte na Béhanzin; podọ dile gbòwle dé nọ basi hihọ na lẹdo etọn dó,mọdopolọ wẹ ahọlu lọ nọ basi hihọ na ahọluduta Dahomey tọn dó nìyẹn.\nKanlinmọ dé he ye plá dó atin go yin \nyẹhiadonú dè na dawé dé he tlọn ayọnu gbeji to otò Ketou tọn mẹ, he yin kẹntọ́to de na Dahomey. Gantọ́nọ ehe ko doawagun dọ emi sọgan pehẹ ahọlu lọ po obó po,ṣigba Béhanzin pla ẹ do atín go nado saya na ẹn na atẹṣiṣi etọn wutu. Ahọlu sín yẹhiadonu he diyín hugan wẹ azọ̀po etọn. Nùhe zọn wẹ yin dọ Béhanzin dohia dọ nukunwhiwhe depope\nmatin to gbẹzan e mi tọn mẹ, podọ to whenue é mi gbẹ to anọ́nu bọ emi ma to azọ̀ nu.\nBéhanzin yin nuyọnẹntọ po adọgbotọ dé po to nukọn mẹ etọn lẹ tọn mẹ. E mọ dọ yovo ko to ayiha kàn nado pàṣẹ dó wheyihọ Aflika tọn, gbọn mọ dali e tẹnpọn nado glọnali na ye. Taidi ahọvi dé,jẹnukọnna oku otọ etọn (Glele) tọn, Béhanzin gbẹ́ nado pé po wẹnsagun Jean Bayol he tlọn Flans po\nNá dohia dọ alọnu emi tọn jan na avọ́sinsan po yẹsudide devo lẹ po wutu. Ná whẹho ehe wutu, Bayol lẹkọ dó Cotonou nado yi whleawuna awhan sọta Béhanzin, he jẹ gánzinpo ji to òkú otọ́ etọn tọn godo. Whenu awhanfuntọ Dahomey tọn lẹ mọ awuwiwle awhànpa Bayol tọn lẹ, yé tọ́nawhàn yé to Cotonou to owhe 1890; awhànpa Flans tọn lẹ tindo awhanfunnú he siẹn hugan Dahomey tọn.\nEhe wẹ zọn bọ Béhanzin sin awhànpa lẹ dó lẹkọ. Béhanzin lẹkọ dó Abomey, Bayol lẹkọ dó Flans na whenu dé.\nJijọho tin na owhe Awe, whelọnu wẹ Flansinu lẹ Zindonukọn nado nọ́ nọ Cotonou.\nAwhànpa awe lẹ yi whenu ehe dó to awhanfunnú lẹ họ̀ to awuwiwle mẹ na awhan devo.To owhe 1892, awhànpa Abomey tọn tọnawhan gbètato hé sẹpọ Granpopo po\nHọgbonu (Porto-Novo ) po lẹ nado sọgan gọ̀ dogbó Dahomey tọn lẹ yí. Flansinu lẹ mọ ehe taidi awhan na ye lọsu dó ojlo to dogbó lọ lẹ mẹ. Bayol fọn awhan dó Dahomey ji na whẹwhinwhẹn lọ dọ Yé ylankan bosọ dóhudo nukun hùnhùn tọn, e sọ dohia dọ gbẹtọ yido sanvọ̀ he nọ yin bibasi to hunwhẹ whejiwheji tọn to whenuena ahọlu de ku, yin owalọ ylankan.\nFlans sọ dlẹnalọdo yónnu awhanfuntọ lẹ he nọ basi hihọ na ahọlu, he Fọnnu lẹ nọ ylọ dọ Minon (kavi onọ̀ lẹ),ṣigba Flansinu lẹ ylọ yé dọ Amazons ,yinkọ he nọ yin yiyizan na yọnnu awhanfuntọ to Glẹki sìn aṣa mẹ. Flans sin ogan delẹ dohia dọ to awhan dé whenu Amazon dopo hù omẹ Flans tọn dopo whenue e yi adù etọn he yé ko gan dó dè vẹgo etọn tọnjẹgbonu.Kandai Benẹ tọn sọ na zẹẹmẹ dọ Amazon tọn taidi asi he Béhanzin deji do e go.E yin didohia dọ ponọ̀ Flans tọn he Amazon lọ hù wẹ yin tatọ́ na apadewhé awhànpa (millitary intelligent) Flans tọn . Yedọ Amazon lọ zan adú etọn whenuena avunhonú depope ma sọ tinto e si ba to awhan nukọn. Gbọn nuyọnẹn, awhanfunnú dahodaho, alọgodo-kuẹ po ayiha wintinwintin zinzan nado sán atín dahodaho he tin to Oueme po Zou po tọn dali, Flans lẹ gbawhan Dahomey tọn, he yin dopo to ahọlu he tin ahọluduta Aflika tọn lẹ he gbọ̀ngodo nado jo gan na aṣẹpipa yovo lẹ tọn. Nado sọgan gbawhan Abomey tọn, ye ma gbọn Calavi he yin aliho tlọlọ,ṣigba nukọntọ Alfred Dodds tọnawhan gbọn Họgbonu podọ gbọn Oueme kaka dó sẹpọ Abomey,gbọn Cove po Bohicon po.\nFlans gbawhan, bọ to owhe 1894,Béhanzin jo èdè na Dodds, matin alọ dó wema depope hẹ dohia dọ emi jọgán. E zan gbẹzan etọn he po lẹpo to kanlinmọgbenu to Martinique po Algeri po. To òkú etọn godo,oṣiọ etọn yin zize lẹkọ dó Abomey. Ofìn etọn, boṣio etọn hé yi atín dó pà,ògàn po fataka etọn po yin to nuhoho pọ́ntẹn Musee Quai Branly bo sọ yin hodidọ tangan dé gándo kọlẹna yé dó otò Benẹ tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":1018,"character_repetition_ratio":0.045,"word_repetition_ratio":0.002,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":59624.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Iye%20Idolorusan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Iye Idolorusan, he sọ́ nọ yin yiylọdọ Queen Dola (basi matintọ́ to gblagbla owhe c. 1870 po 1875 gblamẹ̀), yín gandutọ to Ahọ́lúduta Itsekiri to Warri to tògbo Naijilia tọn sọ́n owhe 1848 mẹ.\nviyọnnu Ahọlu Erejuwa po asi etọn Emaye po, Iye Idolorusan tindo nọviyọ́nnu, Uwala.To whenue Otọ́ yetọn kú godo,\nOnọ yetọn vọ́ alọwle basi hẹ́ Akengbuwa, bo jì ovi atọ̀n ná ẹn, po visunnu etọn Omateye po Ejo po.\nOvi tintan lọ ko yin yinyọnẹ̀n taidi gudutọ́, ṣigba na wiwọ́ tin to ewọ po nọvisunnu-Daa etọn Agbagba po ṣẹ́nṣẹn. Iye po Uwala po dó Otò tò Batere ai na nọvisunnu yetọn nido mọ̀ fibẹtado wutu. Na to okú visunnu etọn awe lẹ tọn godo wẹ Akengbuwa lọsu kú to owhe 1848 tọn mẹ ehe zọ́n bọ gbẹtọ lẹ jẹ̀ nuvẹdo e ji. Taidi kọdetọ́n dé, Otò Warri tọn ma tindo Ahọ́lú na owhe atọ̀n. sọha mẹhe nọ nọ̀ Warri depo taun na gbẹtọ lẹ jẹ tintọ́n sọ́n otò lọ mẹ yì otò devo lẹ mẹ to Benin , to whenue hẹnnu he nọ duahọlu lẹ họnyigbe. Iye wa jẹ ganzinpo ji, e ma yindọ̀ E yín Ahọ́vi poun gba ṣigba E sọ́ dà Omoku, mẹhe yin Ayimatẹngán dai tọn to Bobi. Asu pó asi lọ po tindo visunnu dopo he nọ yin Chanomi. \nIye yin ajọ́watọ́ akuẹ́nọ̀ dé, bo yin nina ogantẹn gbọn Ebrimoni dali, he yin afanumẹ daho etọn po nọvisunnu-daa etọn tọn po\ndai.\nBritiṣinu lẹ to búdì na ajọ́wiwa dokọ̀ tọn yetọn nikaa sọ́tadò, enẹwutu ye ma kẹalọyi í taidi Ahọ́si. Ewọ lọsí tẹ́npọ́n nado dín mẹhe sọgan pegan ṣigba bo ma mọ̀.\nE tẹ́npọ́n nado dè Erbimoni, ṣigba e dọ̀n gufínfọ́n to Itsekirinu lẹ ṣẹ́nṣẹn.Taidi Kọdetọ́n dé, Warri ma sọ́ Tindo Ahọ́lú Kakajẹ Owhe 1937, ṣigba Iye gbẹ́ yin Tẹnmẹpọ́ntọ́. \nÉ zindonukọ̀n Nado nọ nọ̀ Otò Bobi, to Whenue Ovi Etọ̀n Sunnu dó Otò Etọn Titi Sí. To Osùn Atọ̀ntọ́ Owhe 1894, Anadenanutọ Tudor Siọ́ Oylọbasinamẹ̀ sọ́n Àjọ́watọ́(European)Benin tọn lẹ si.E Basi Tito Nado yì Warri Nado yì pọ́n Iye Ṣigba bo ma wa penugo, ṣigba bo Basi Alẹnu pó Diare pó Idibofun pó, mẹhe yin Yinyọnẹ̀n Taidi Agbàgo Jakpa, dọ ye dona hẹn ẹn diun sọ Ajọ́wiwa to Osin tó dona yín Híhọ́basina. Sunnu Awè Ehelẹyin húhlọ́nọ̀ to Otọ Benin tọn tó, ṣigba bo ma Tindo Tẹnmẹnyinkọ Depope.[3] Ayimatẹn Beecroft he Ebrimoni nọ yí Akuẹ sun batokuntọ́ lẹ sí, nọ yin bíbẹ hlan Iye, E Deji sọ Sunnu Awè Ehelẹ yin Gudutọ́ Ahọ́lú Tọn.\n\nAlọdlèndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":492,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":63907.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Caleb%20Olaniyan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Caleb Olaniyan yin Weyọnẹntọ tovi Naijilia ton, po Togbo-gan dai tọn na tito wehọmẹ daho na Lẹnunnuyọnẹn Otò Naijilia (Nigerian Academy of Science) tọn.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":33,"character_repetition_ratio":0.012,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.194,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":37963.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abdullahi%20Mustapha","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abdullahi Mustapha (azán tintan Afínplọsun 1948) yin Naijilia-nu Weyọnẹntọ gando Medicinal Chemistry go de podọ mẹbọdo azinponọ-go dai tọn Wehọmẹ Alavọ tọn Ahmadu Bello tọn, to Zaria.\nE jẹ otẹn Weyọnẹntọ Ibrahim Garba tọn mẹ taidi VC Wehọmẹ Alavọ lọ tọn.\n\nBẹjẹeji etọn tọn\nWeyọnẹntọ Mustapha yin jiji to azán tintan Afínplọsun 1948 tọn mẹ gbọn Otọ́ Kastina-nu dé po Onọ̀ Kastina-nu dé to Kano ṣigba bo wasọn Ayimatẹn Kastina tọn to agewaji Naijilia tọn po dali.\nE yi Wehọmẹ Dokọ̀ tọn Ralmadadi tọn to owhe 1955 whẹpo e do yi Wehọmẹ Daho Kastina tọn ṣigba e yi gbedewema West Africa School Certificate to owhe 1968 to Government College, Keffi tọn.\nE sọ zindonukọn to wepinplọn etọn mẹ bo yí gbedewema bachelor's tọn to amasin bibasi mẹ to Wehọmẹ Alavọ Ahmadu Bello tọn to owhe 1973, bosọ yí gbedewema daho-hugan London tọn (Ph. D) to owhe 1981 tọn mẹ to Wehọmẹ daho Chelsea tọn, he wa yin kinkọndopọ po King's College London po todin.\n\nAzọ́n etọn\nWeyọnẹntọ Mustapha bẹ azọn wepinplọn etọn jẹeji to owhe 1974 taidi amasin plọntọ de to Nupinplọn Dotowhe tọn Wehọmẹ Alavọ Ahmadu Bello tọn mẹ.\nTo owhe 1982 tọn mẹ, e jẹ otẹn mẹplọntọ daho tọn to to Department of Pharmaceutical and Medicinal Chemistry tọn to department of pharmacy mẹ to owhe 1993 tọn mẹ,bo lẹzun Weyọnẹntọ titengbe Medicinal Chemistry tọn.\nTo 2010 tọn mẹ, e yin dide taidi aziponọ titengbe na wehọmẹ alavọ Ahmadu Bello tọn whepọ e do yi sẹn taidi VC to Wehọmẹ Alavọ Umaru Musa Yar'dua tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1948 lẹ","num_words":317,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58375.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ben%20Enwonwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ben Enwonwu (MBE,NNOM) yin lopo to alọzọnwatọ tintan lẹ hẹ yín otovi Naijilia tọn.\nBen Enwonwu wazọn titengbe, bo sọ jẹtukla kaka he wa zun Anazọnwatọ titan to Aflika he biọ tẹnmẹ \"August\nExhibitions\" to yovo tomẹ (Europe & United States) lẹ. ewọ sọ yín Aflikanu\ntitan he yinkọ he biọ\"Internationa Directories of Contemporary Art\" Hẹ\nyín jiji to azan 14 Liyasun, owhe\n1917 bo ku de hẹ amlọndọ to\nwhegbe etọn to azan 5, Aflipọsun, owhe 1994. Le he ko plọn Anazọn wiwa to yovotomẹ, he wa zun mẹplọtọn na\nAnazọnwiwa to wehọmẹ susu hẹ tin\notò Naijilia po yovo tomẹ lẹ po.\n \nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":127,"character_repetition_ratio":0.031,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":47893.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/China","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"China (中国), he nọ yin yiylọ to osẹ́nliho dọ People's Republic of China (中华人民共和国) yin otò de to whèzẹtẹnwaji Aisa tọn.\n\nOsẹ́n\n\nTònudidọ\n\nOtàn\n\nNudọnamẹ gando lẹdo etọn lẹ go\n\nDemographic\n\nOtàn \nOtò","num_words":43,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":32604.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Japan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Japan (日本), yin otò de to whèzẹtẹnwaji Asia tọn.\n\nOsẹ́n\n\nTònudidọ\n\nOtàn\n\nNudọnamẹ gando lẹdo etọn lẹ go\n\nDemographic\n\nOtàn \nOtò","num_words":28,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":33721.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aina%20Onabolu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aina Onabolu(1882-1963) yin jiji to azán 13, Zósun, owhe 1882 to Ijebu-Ode. Aina Onabolu whẹ yín nukọntọ na Anazọnwiwa ogbẹ-yọyọ tọn to otò Naijilia tọn.Uwhẹ jẹ\ntukla kaka bodo mọ dọ Anazọnwiwa zun\nazọn he no plọnmẹ to wehọmẹ to otò\nNaijilia tọn to owhe 1920 lẹ.\nHe plọn Anazọnwiwa naede.Onabolu nọ\nzan foto hẹ tín Glẹsinnu-wema lẹ bodo\nnọ plọn Azọnyinyọnẹn lẹto owhe he jẹnukọn lẹ to Owhekanko 20, he ma ko to piplọn Anazọnwiwa to wehọmẹ lẹ. Onabolu zun gbẹtọ-nukundeji de he wa wiwa azọn mẹplọntọ na Anazọnwiwa; he wa yi \"Diploma\" na Anazọnwiwa to wehọmẹ Anazọnwiwa Glẹsinu tọn(European Art Schools),he lẹkọwa Naijilia bo wa gọalọ na zinzindonukọn Anazọnwiwa mẹpinplọn tọn. Whenu he zun mẹplọntọ, Onabolu jẹ tukla bibayi na do plọn wehọmẹvi he tọn lẹ titengbe. He do aiha do na lenunnuyọnen do\n\"Perspecive,Proportion, Color Technology, po Chiaroscuro\"podo osẹnsisa-azọnwia, mẹhẹsusu wayiylọ hẹ\ndẹpẹyinkọ \"Mr Perspective\" wẹ po he wa yiylọ he, Otọ́ ogbẹyọyọ Anazọnwiwa oto Naijilia tọn.\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":200,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":38074.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Unhokhasor%20Olowu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Unoakhaiasor Olowu ji Unoakhaiasor (c.1855 - Avivọsun 14, 1967) e yin ahọlu podọ ajọwatọ huhlọnnọ Imiekuri, Okpella Naijilia tọn. E sọ yin yinyọnẹn di ahọlu tintan Imiekuri tọn podọ e yin yinyọnẹn di huhlọnnọ gbọn ajọwiwa etọn hẹ Ghana podo oto ayimatẹn Naijilia tọn lẹ bo lẹzun adọkunnọ gbọn sekanfun podo afanumẹ sisa po dali. To avivọsun 14, 1967 e basi matintọ to owhe etọn gbe to Illewi\n\nDowhenu\nOlowu yin jiji to Imiekuri, Okpella, Naijilia to gblagbla 1855 to oto pẹvi de mẹ to Illewi. E yin jiji do whẹndo kanlinyìntọ tọn. E whẹn do otoho agrarian tọn mẹ bo sọ nọ goalọna mẹjitọ etọn lẹ to glezọn wiwa mẹ podọ e yin omẹ he di gaa to whenue e to whinwhẹn kakajẹ whẹnuena e di gaa bi to whenuena e whẹn po.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nOlowu yin amazọnwatọ sinsiyẹn de bo ka tindo ovi awe (2) podo asi etọn po bo basi matintọ to 1916. Edwin Ikhumitse Olowu, ovi etọn, wẹ yin omẹ tintan to whẹndo podo oto lọ mẹ he yi wehọmẹ. Olowu nọ do ogbe susu lẹ ganji taidi: Okpella, Yoruba, Igbo, Hausa, podo devo lẹ po.\nTo bẹjẹeji gblagbla owhe 1930 tọn onọ Olowu tọn basi matintọ na mẹhowhe wutu.\n\nMahẹ etọn to ajọ́ afanumẹ sisa tọn mẹ\nOlowu yin ajọwatọ afanumẹ sisa tọn huhlọnnọ de to Naijilia. To bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn, e zingbejizọnlin sọn Naijilia yi Ghana na ajọwiwa bo ka nọ hẹn Bamboo kun nado do do agbegbe Okpella tọn. E sọ zingbejizọnlin yi oto pẹvi podo tohomẹ to ṣẹnṣẹn agbegbe wheyihọ tọn podo Gbagli po na ajọwiwa etọn. Omẹ susu to whẹndo etọn mẹ nọ pọn ẹn di omẹ nukundeji tọn de to ajọ́ sekanfun tọn podo devo lẹ po mẹ taidi cocoa, amì vẹẹ, podo tobacco po. To ajọwiwa etọn whenu e diọ otọ́ etọn sin yinkọ na ajọwiwa etọn podo ayọnu lẹ po wutu. To bẹjẹeji owhe-kanweko whenu Olowu jo ajọ́ afanumẹ sisa tọn do bo gọ do azọ́n etọn mẹ di ahọlu Imiekuri tọn.\n\nGbẹzan etọn di ahọlu Ilewi tọn\nTo awhán Nupe tọn godo to Okpella, Olowu lẹzun ahọlu tintan Imiekuri tọn bo sọ yin yinyọnẹn na nukun hunhun oto Illewi tọn podo omẹ etọn lẹ po podọ e dugan kakajẹ whenuena e basi matintọ.\n\nGbẹzan nukọnmẹ tọn podo oku po\nTo nukọnmẹ e jẹ glezọn bayi ji. To gblagla 1960 tọn ṣẹnṣẹn Olowu ko jẹ yọnho po ji podọ ote etọn ko je didepo na mehọwhe wutu bo to yinyin nukunpedego gbọn whẹndo podo họntọn etọn lẹ po dali. To azandegbe to 1967 Ahọlu ma sọ to nudu ganji ba bo nọ to adọzan ẹtọn mẹ whelẹponu podọ e basi matintọ to avivọsun 14, 1967 podo linlẹn owhe he yi 112 po bo yin didi do owhé etọn glọ to Illewi. To egbe e nọ yin finflin di omẹgángán Imiekuri tọn na nukun hunhun podo dowhenu etọn po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1855 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1967 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nAhọlu lẹ to Naijilia","num_words":550,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":79668.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Henrietta%20Ogan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Henrietta Ogan yin ajọwatọ Otò Naijilia tọn podọ Ogan Wehọmẹ Alavọ Ahmadu Bello Alumni Association tọn po ga.\nE jẹ otẹn Ahmed Tijani Mora, he yin amasinzọnwatọ po yinkọzedaitọ dai tọn po podọ ewọ wẹ Chief Executive Officer Pharmacist Council of Nigeria.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":58,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.178,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70443.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olufemi%20Onabajo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olufemi Onabajo yin weyọnẹntọ Naijilia-nu, weplọnmetọ alavọ tọn podọ mẹbọdomẹgotọ azinponọ tọn to Lead City University he yin Wehọmẹ Alavọ nuglọ tọn de.\n\nAzọ́n\nOnabajo bẹ azọ́n jẹeji taidi mẹplọntọ Wehọmẹ daho tọn de to owhe 1978. E wazọ́n taidi vọjlado-basitọ de to linlin họsá \"Ogun State Broadcasting Corporation (OGBC) tọn. E plọnwe to Wehọmẹ Alavọ tọn Awọnlin tọn (UNILAG) bo yí gbedewema masters tọn to finẹ. Enẹgodo e kọnawudopọ hẹ Nigerian Television Authority (NTA) to Ikeja, fie e sẹ̀n na owhe ao te whepo do wá lẹzun Anadenanutọ Linlin po Nuwiwa Alọnu tọn lẹ po (Controller of News and Current Affairs) tọn. E ko kàn owé 23 do whẹho linlinzọnwiwa tọn ji.","num_words":137,"character_repetition_ratio":0.015,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":54810.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ooni%20Ogboruu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ooni Ogboruu wẹ Ooni Ife tọn fọtọn-nukun-ẹnẹtọ, he yin Ahọlu daho Ile Ife tọn fihe yin owhé tọgbo Ayọnu lẹ tọn tọn.\nE jẹ otẹn Ooni Osinkola tọn mẹ bọ Ooni Giesi wa jẹ otẹn ewọ tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":54,"character_repetition_ratio":0.01,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":33705.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ooni%20Omogbogbo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ooni Omogbogbo wẹ Ooni Ife tọn ko-atọ́n-nukun-atọ̀ntọ́, he yin Ahọlu daho to Ile Ife, fihe yin owhé tọgbo Ayọnu lẹ tọn tọn.\nE jẹ otẹn Ooni Ademilu tọn mẹ bọ Ooni Ajila Oorun jẹ otẹ̀n ewọ tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":57,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":21897.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ooni%20Okanlajosin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ooni Okanlajosin wẹ Ooni Ife tọn fọtọ̀n-nukundopotọ, he yin Ahọlu daho to Ile Ife, fihe yin owhé tọgbo Ayọnu lẹ tọn tọn.\nE jẹ otẹn Ooni Gboonijio tọn mẹ bọ Ooni Adegbalu jẹ otẹ̀n ewọ tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":55,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":43332.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hunto","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"hunto yin ndudu de bọ mi sin gan mọ to detin yinyọn, kavi aigbaji mọdopólọ delẹ tin bọ mì ye gan mọ to atin de ko wọ lẹ mẹ ṣìgba yé ma nọ du enẹlẹ de hunto nọ nọ e nọ ditè pẹẹde delẹ nọ wekannu bọ ota etọn nọ gblo taidi whehẹ de e ma nọ dogan alọ tata wẹ yè do nọ sunin kavi họnẹn sọn aigbaji. Dodinanutọ lẹ dọmọ e nọ gọ ohun do agbasa eyin gbẹtọ to dudu whẹwhẹ","num_words":84,"character_repetition_ratio":0.011,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":123833.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Muhammad%20Inuwa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Muhammadu Inuwa yin Malenugán Kano tọn, Éwọ wẹ Yitẹ̀n sọ́n Muhammadu Sanusi sí to Owhe 1963.\nMuhammadu Inuwa yín Tẹndiọna gbọn Emir law dali. Malenugán Muhammadu Inuwa yin Tẹndiọ́na gbọn Malenugán Ado Bayero he Yin Yọnwẹn Etọn.\n\nGbẹ̀zán\nInuwa yin jiji to owhe 1904 dó Hẹnnu Muhammadu Abass, je Yin Malenugán Kano tọn. Otọ́ Etọn Basi Matintọ́ to Whenue É Tindo Owhe Fọ̀tọ̀n bo wa Yin zize dó Mẹdaho Etọn Abdullahi Bayero dè. To Whenue Bayero lẹzun Malenugán to Owhe 1926, É dè Inuwa dì Turakin Otò Kano tọn bo de Nado Dugan dó Otò Ungogo tọn ji. E lẹzun Ògán Minjibir tọn to Owhe 1932. To Owhe 1939, É yitẹ̀n sọ́n Nọvisunnu Etọn Abdulkadir dan Abbas si Taidi Galadima Kano tọn bo sọ́ yín dide Taidi Ògán na Dawakin Kudu. Inuwa yin nuyiwadeji gbọn\nTijaniyya cleric Shaykh Yahya b. Muhamad Naffakh bo nọ yin Nukun dodonọ tọn nọ́ yin yiyi dó pọ́n Ẹ̀n to hagbẹ lẹ ṣẹ́nṣẹn.\nTo Owhe 1944, Ewọ wẹ yin Anadenanutọ to (Kano Native Authority ) podọ sọ́n Owhe 1952 jẹ̀ 1963, É yin Dopo to Hagbẹ (Northern Regional Assembly) tọn. É ko whẹ́n Mẹhó Taun to Whenue É du Malenugán Kano tọn to Owhe 1963, Muhammadu Inuwa Yitẹ̀n sọ́n Oylọnẹn ylọvi Etọn Sanusi sí to Osùn Ẹ̀nẹ̀tọ́ Owhe 1963, ye omẹ̀ Awè Ehelẹ yin Agbawhlẹntọ́ to Owhe 1953. É Dugan na Owhe Atọ̀n poun whẹpo dó kú.\n\nAlọdlèndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":299,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":92835.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Daddy%20Showkey","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Daddy Showkey yin hànjitọ galala tọn oto Naijilia tọn. Ohanṣa etọn nọ yin yiylọ dọ owedudu ghetto tọn kavi ghetto. E yin yinyọnẹn to Ajegunle sẹpo vivọnu owhe 1990 tọn. Yinlọ etọn wẹ John Odafe Asiemo sigba bo sọ yin yinyọnẹn di Daddy Showkey gbọn ghetto lọ blebu mẹ. E wa sọn ahọludata Olomoro tọn to Isoko huwaji lẹdo gandudu dokọ̀ otogbo Delta tọn.\n\nOhan dopodopo\n1996 \"Diana\"\n1991 \"Fire Fire\"\n2011 \"The Name\"\n2011 \"The Chicken\"\n2011 \"Sandra\"\n2011 \"Young girl\"\n2011 \"Ragga Hip hop\"\n2011 \"Asiko\"\n2011 \"Mayazeno\"\n2011 \"Girl's cry\"\n2011 \"What's gonna be gonna be\"\n2011 \"Welcome\"\n2011 \"Ghetto Soldier\"\n2011 \"Jehovah\"\n2011 \"Dancing scene\"\n2017 \"One Day\"\n2017 \"Shokey Again\"\n\nAlọkẹyi\nTo 2018, Daddy Showkey lẹzun afọzedaitọ na Real Estate Management Revelation Property Group to otogbo Awọnlin tọn.\nE yin dopo to omẹnukundeji tọn lẹ taidi Alex Ekubo, Ikechukwu Ogbonna, Belindah Effah, Mary Lazarus podo Charles Inojie po.\n\nBladopọ ohan tọn lẹ\n2011 \"The Name\"somebody call my name showckey\n2011 \"Welcome\"\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nHànjitọ lẹ to Naijilia","num_words":223,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.298,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.981,"perplexity_score":41725.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rauf%20Aregbesola","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogbeni Rauf Adesoji Aregbesola (mẹhe yin jiji to azán koatọ́ntọ, Nuwhàsun owhe 1957 tọn) wẹ yin Devizọ́nwatọ na Federal Ministry of Interior Otò Naijilia tọn to alọnu din. Jẹnukọnna ehe, ewọ wẹ yin ayimatẹn-gán ẹnẹtọ he dugán to Ayimatẹn Osun Tọn bo yin tòvi Ilesa tọn to Ayimatẹn Osun Tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nAregbesola yin tòvi ilesa tọn to ayimatẹn osun tọn to Naijilia. E yin jiji to azán koatọ́ntọ, Nuwhàsun owhe 1957 tọn mẹ. E yin Màlenu de, ṣigba whẹndo Klistiani po Màlenu tọn de po mẹ wẹ e yin jiji do. Rauf Aregbesola yì wehomẹ dokọtọn etọn po wehọmẹ daho etọn po to ayimatẹn Ondo tọn to togbo Naijilia tọn mẹ. E wá yí wehọmẹ alavọ (Polytechnic) tọn to Ibadan to Ayimatẹn Ọyọ Tọn mẹ. fihe e plọnwe gando Mechanical Engineering Technology go te bo s�� yí gbedewema to owhe 1980 tọn mẹ. Mẹsusu wẹ tindo ayihaawe gando gbesisọ gbedewema Aregbesola tọn lẹ go.\n\nLehe e bẹ tonudidọ jẹeji gbọn\nOjlo he Aregbesola tindo na tonudidọ podọ awukinkọndopọ hẹ tonudidọ etọn ko bẹjẹeji sọn whenue e gbẹ to wehọmẹ alavọ tọn bo yin Hoyidọtọ wehọmẹvi lẹ tọn (Speaker of students' Parliament) to whenẹnu (1977-1978), to Polytechnic Ibadan tọn, podọ whenue e yin nukọntọ na Black Nationalist Movement (1978-1980). Rauf sọ yin godonọnamẹtọ tangan de na núwiwa progressive student tọn lẹdo otò lọ blebu pe. Di apajlẹ, e zọn bọ e yin dotẹnmẹna nado yin dopo to ogbẹ́ wehọmẹvi lẹ tọn he yin National Association of Technological Students kakajẹ jẹ oku. To Ayidosun 1990 tọn, e yin dide gbọn ovò dali nado lẹzun afọzedaitọ na ogbẹ́ Social Democratic Party tọn Inaugural Local Government Area Congress tọn. To Liyasun owhe enẹ ropolọ tọn, e yin afọ̀zedaitọ de to plidopo tintan National Convention tọn to Abuja. Taidi godonọnanutọ wunmẹ gandudu 'mẹlẹpo wẹ tindo jlọjẹ' tọn de po alọ̀yitọ jlọjẹ gbẹtọvi tọn po de. Aregbesola yin mahẹtọ tangan de to ahididi sọta gandudu awhànzọ́nwatọ lẹ tọn, po gandudu 'mẹlẹpo wẹ tindo jlọjẹ' tọn po zizedaga he wa aimẹ to gblagbla 1990 tọn lẹ mẹ to Naijilia.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":395,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.005,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":79226.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olayinka%20Koso-Thomas","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olayinka Koso-Thomas (yin jiji to owhe 1937) yin Naijilia vijiji bo sọ́ yín Dòto dé bo nọ nọ̀ Sierra Leone. É yin yinyọnẹ̀n lẹdo Aihọ́n pe na ewọ Wẹ Doalọ̀te ná Àṣà Adagbigbo na yọnnu tọn. To 1998,\nE ma nuniná (Prince of Asturias Award) tọn ná azọ́n ehe.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1937 lẹ","num_words":75,"character_repetition_ratio":0.039,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.275,"stopwords_ratio":0.027,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":67286.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yusa%20%28ah%E1%BB%8Dlu%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yusa, He sọ́ yín Yinyọnẹ̀n Taidi Tsaraki, Duahọlu Otò Kano tọn na Owhè 1136 jẹ̀ 1194. É Yin Visunnu Gijimasu po Yankuma (kavi Yankuna) tọn po.\n\nGandudu etọn\nYusa Duahọlu to Owhè 1136 to WhenuenaNovisunnu Etọn Awè lẹ Enẹ Nawata and Gawata Basi Matintọ́ Godo. É Yin Yinyọnẹ̀n ná Àdó Kano Tọn gbígbá.\n\nKọdetọ́n\nYusa Basi Matintọ́ to Owhè 1194 bo Tindo Visunnu Dopo he nọ yín Naguji.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn to otànnugbo Kano ton mẹ\nOtàn gbẹzan Gijimasu tọn sọ́n lẹdogbedevomẹ Palmer tọn to Owhè 1908 tọn to Otànnugbo Kano tọn mẹ yin mimọ to Odò.\nYusa wẹ yin Saraki Atọ́ntọ́, he nọ yin yiylọdọ Tsaraki. É Yin Visunnu Gijimasu tọn. Ewọ wẹ gbá Àdó Kano Tọn Dotana. É Tọ́nawhàn Otò Karaie tọn, bo Dóslá dó Badari ná Osùn Atọ́n he finẹnu lẹ jó yede ná ẹn. Sọ́n Gurmai Kakajẹ Farinrua wẹ gbẹtọ lẹ bọ su ì Akúẹ́ whemẹwhemẹ tọn. Enẹgodo É lẹ́kọ̀ dó Otò Etọn Titi mẹ. Awhanfuntọ́ Húhlọ́nọ̀ Etọn lẹ wẹ Tuje, Fasau, Iyagari, po Kamfaragi. Omẹ̀ Ehelẹ ma nọ Dìbú to Awhangbénu. Awhànfunnú (Garkwa) tọn wẹ yin yiyizán Whla Tíntán to Gandudu Yusa tọn whenu. É Dugan na Owhè Kandeko (60). Yinkọ Onọ Etọn tọn wẹ Yankuma kavi Yankuna. É Basi Matintọ́.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":257,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":63914.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jordan%20Nwora","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jordan Ifeanyin Nwora yin Naijilia po Amẹlika sin balọn ohanọ ho tọ dagba de bo Sọ yin mehe kọnawudopọ he milwaukes bucks enẹ wẹ balon ohanọ akọjọpli tọn sin ogbe. E sọ lo balọn ohanọ he Louisville cardinals. E sọ gba hẹ sunnusi he tin to aimatẹn lọ blebu. E yin jiji to azán ṣinẹnẹtọ to osun ṣinẹnẹtọ owhe 1998 (owhe 23) to Buffolo Newyork, United States.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":80,"character_repetition_ratio":0.038,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":81645.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kumbari%20dan%20Sharefa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kumbari dan Sharefa (Dugan sọ́n Owhe 1731–1743) yin Ahọ́lú Hausa (Sarkin) Ayimatẹn Kano Tọn. Ewọ wẹ Yitẹ̀n Mohammed Sharef tọn, bo nọ yin finflin ná Takúẹ́ yíyí to Ahi Kurmi tọn.\n\nAlọdlèndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":47,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":57893.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Eric%20Kelechi%20Igwe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Eric Kelechi Igwe yin Whẹdatọ podọ Tonudọtọ Togbo Naijilia tọn he to Sinsẹ̀n Taidi Mẹbọdomẹgotọ́ Ayimatẹngán Ebonyi tọn . To Àzán Ṣiantọ Osùn Atọ̀ntọ́, Owhè 2022, Igwe pó Ayimatẹngán Etọn Dave Umahi yin Whẹ̀gbledo bo yin Didesẹ̀ sọ́n Ayimatẹngán Ebonyi po Mẹbọdomẹgotọ́ po yin Tẹnmẹ̀.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":65,"character_repetition_ratio":0.125,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.197,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":94448.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi%20Oshodi%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi Oshodi tọn yin ahi de to Oshodi, yèdọ lẹdo de to ayimatẹn Awọnlin tọn to hùwaji-whèyihọ tọn Naijilia tọn. E yin dopo to ahi he klo hugan lẹ to tòdaho Awọnlin tọn lẹ mẹ, núwiwa sẹ́nhẹngbatọ lẹ tọn taidi alọ dido apò mẹ namẹ bo finnú, saki hihoyí sọ́n mẹsi po mọmọ po nọ wá aimẹ to ahi lọ mẹ podọ e ko zọn bọ gandutọ lẹ basi nudide lọ nado họ́ ahi lọ liai. Ahi lọ yin híhọ́liai to 2016.\n\nOtàn etọn \nAhi lọ yin didoai to 1860 nado nọgodona ajọ́ kanlinmọ tọn to whenue Naijilia gbẹ tin to aṣẹpipa yovo Glẹnsinu lẹ tọn glọ. Oshodi yin dopo to lẹdo tintan he duvivi nukunhunhun tangan de tọn he wá aimẹ to owhe kanweko fọtọnnukun-ẹnẹtọ lẹ mẹ. Nuhewutu e do yinmọ wẹ yindọ, ali pinpán tọn lẹ yin bibasi sọn agewaji otò Naijilia tọn wá Awọnlin to gandudu yovo lẹ tọn glọ to whenẹnu.\n\nWhenue e yin hihọliai \nAhi Oshodi tọn yin hihọliai to whenue gandudu Awọnlin tọn he to yinyin anadena to whenẹnu gbọn\nayimatẹn-gán Akinwunmi Ambode dali degbè nado sẹtẹn na ajọwatọ lẹ sọn ahi Owonifari tọn mẹ do\nIsopakodowo to Oshodi to azán atọ́ntọ Alunlunsun tọn to 2015. Yé dọdọ fie [ahi]] lọ te to ojlẹ lọ mẹ yin fie yé ko wleawudaina nado gbá hùnglintẹn daho de do, enẹwutu ajọwatọ lẹ yin tẹndiọna do ahi Isopakodowo tọn yọyọ he yin gbigbá lọ mẹ to lẹdo Bolade tọn mẹ. Ahi yọyọ lọ yin hùnhùn gbọn ayimatẹn-gán hoho Awọnlin tọn Babatunde Fashola dali, podọ akuẹ he yin yiyizan nado bẹ ajọ́ voovo lẹ jẹeji diblayi Naira liva dopo. Whẹwhinwhẹn susu wutu wẹ zọn bọ tòhọluduta lọ do ze afọdide ehe, dopo wẹ yin whẹho hihọ tọn, na sẹ́nhẹngba susu sẹ́nhẹngbatọ lẹ tọn he nọ wá aimẹ to ahi lọ mẹ wutu\npodọ nado nọgodona linlẹn tòhọluduta lọ tọn nado lẹ ayimatẹn lọ zun tòdaho tangan de podọ nado gbá hùnglintẹn daho lọ. Ayilinlẹn lọ nado lẹ́ Awọnlin zun tòdaho tangan de wẹ yin nuhe duahunmẹna Ambode hugan to whenue e to ogánji. Nado jẹ yanwle enẹ kọn, ayimatẹn-gán Ayimatẹn Awọnlin tọn dè akuẹ he sọ̀ naira liva dopo(N1 billion) dovo nado yíì zan nado gbá Isopakodowo to Bolade-Oshodi. Ahi lọ yin hùnhùn to azan ṣianwetọ, Alunlunsun 2014 tọn gbọn ayimatẹn-gán hoho Awọnlin tọn, Babatunde Fashola dali. Ayilinlẹn tohọluduta lọ tọn wẹ nado sẹtẹn na ajọwatọ he tin to ahi Owonifari tọn mẹ lẹ do ofí yọyọ he yin gbigbá lọ to whenue e yin gbigbá fó. Ṣigba ajọwatọ lọ lẹ whleawu nado sẹtẹn. Ahi yọyọ lọ tindo ṣọbu he hugan 600 podọ e sọ tindo ofí kleun kleun susu devo lẹ. Sọgbe hẹ opli de he wá aimẹ to azán fọtọnnukun-dopotọ, Awewesun 2015 tọn, ayimatẹn-gán Ambode po hagbẹ etọn devo lẹ po tindo hodọdopọ po nukọntọ ahi lọ tọn po, podọ yé dọ lehe e jlo yé dọ ajọwatọ lẹ ni yin tẹnsẹna do ahi yọyọ lọ mẹ do. To vivọnu opli lọ tọn, ajọwatọ lọ lẹ yigbe na nuhe ayimatẹn-gán lọ dọ, etomọṣo, yé vẹ̀ ayimatẹn-gán lọ nado dè akuẹ pò na núsatẹn lẹ to ahi lọ mẹ. To dopo to linlinwe he yin didetọ́n gbọn afọzedaitọ ayimatẹn-gán tọn dali de mẹ, Steve Ayorinde dọdọ, to azán konukundopotọ, Awewesun 2015 tọn, yé wá gbeta lọ kọ̀n dọ ajọwatọ lẹ na nọ sú N5,000 na ṣọbu dopo to ahi Isopakodowo tọn mẹ.\nFihe yè na mọ ṣọbu N5,000 gbe te to Awọnlin ma sù, whẹpo yè nado dọ Oshodi, ṣigba ayimatẹn-gán lọ kẹalọyi obiọ yetọn. Gbọnmọ dali, e yin lila na mẹlẹpo.\n\nNuhe zọ́n lẹ \nGbọnvona dọ tohọluduta lọ tindo yanwle lọ nado diọ lẹdo Awọnlin tọn zun tòdaho tangan de, whẹwhinwhẹn devo lẹ he yin nina gbọn anadenanutọ ayimatẹn lọ tọn dali lẹ wẹ dehe tin to odo ehelẹ:\n\nWhẹho sẹ́nhẹngba tọn \nDopo to whẹwhinwhẹn tangan he yin nudego gbọn tohọluduta lọ dali lẹ mẹ wẹ lehe sẹ́nhẹngba fọ́n bo\nto aga yì do to ahi lọ mẹ do wutu, adánwanu wunmẹwunmẹ wẹ ko yin mimọ to ahi lọ mẹ, podọ\nfiwhiwhlá sẹ́nhẹngbatọ lẹ tọn voovo wẹ tin to fine, po mọmọ po. Sọgbe hẹ linlinwe de he nọ yin punch, Owoseni, he yin ponọ-gán de to Awọnlin dọdọ: “nuhahun tangan he ogbẹ́ lọ pọn wẹ vọzepọn osẹ́n he ko yin zizedai to 2015 lẹ tọn, titengbe\ndehe gando hùnwhẹ jijizan klisti tọn go, he zọn bọ mí penugo nado basi hùnwhẹ lọ to jijọho mẹ. “To whenue mí ko basi zepọn ehelẹ godo, mí pọn lehe mí sọgan basi vọjlado na osẹ́n he mí lẹndọ yé tindo hudo vọjlado tọn lẹ podọ lehe mí na zindonukọn to dehe yọnnayizan lẹ mẹ do ji. Onú tangan he mí ko wà lẹ niyẹn podọ mí ko basi nudide lọ nado to osẹ́n ehelẹ zan zọnmii po ayilinlẹn lọ po nado hẹn Awọnlin tin to hihọ glọ podọ na nukọnyiyi ayimatẹn lọ tọn to ajọ́liho podọ to haṣinṣan to gbẹtọ lẹ ṣẹnṣẹn hinhẹn pọnte dogọ.\" To nujijọ devo de whenu, Steve Ayorinde he yin ogán he nọ penukundo nudọnamẹ lẹ go dọ to linlinwe “Guardian\" tọn de mẹ\ndọ ahi lọ hihọliai he wá aimẹ to Oguzangbe po Azangaagbe po hẹn yé tindo nujikudo gando nuhe yé to linlẹn go, \"na mí mọ adánwanu lẹ to ṣọbu lẹ glọ.\" E sọ dọdọ tohọluduta lọ ko na avase jẹnukọn dọ azán fọtọ̀nnukun-dopo wẹ yin nina na ajọwatọ lẹ nido bẹ agbàn yetọn lẹ sẹ sọn ahi lọ mẹ whẹpo e na do yin hihọliai.\n\nSẹkli-Masẹ \nGandudu Ayimatẹn Awọnlin tọn lẹ́ ayidonugo do sẹkli-masẹ he nọ wá aimẹ to lẹdo Oshodi tọn ji, na lehe gbẹtọ po ohùn (moto) lẹ po nọ sù do to ahi lọ mẹ do to azán dopodopo ji. Yé yise dọ eyin hùnglintẹn daho de yin gbigbá do Oshodi, e na doalọtena nuhahun sẹkli-masẹ tọn to lẹdo lọ mẹ. Ogán lọ dọdọ “sọle etlẹ yindọ ahi na gbẹ sọ tin to Oshodi janwẹ, ohọ̀ he ma yin gbigbá to osẹ́n-liho lẹ he go tohọluduta lọ doayi lẹ dona yin hihọliai nado dè sẹkli-masẹ pò podọ nado dè sẹ́nhẹngba pò to lẹdo Oshodi tọn.”\n\nNudindọn lẹ \nNudindọn delẹ wá aimẹ to whenue ahi Oshodi tọn yin hihọliai. Ogán he nọ penukundo haṣinṣan gbẹtọ lẹ tọn go (Public Relations Officer) Obinna Nwosu to hodidọ etọn de whenu dọdọ “Owhẹ de tin to whẹdọhọsa he dohia dọ tohọluduta lọ ma dona \ndotukla ajọwatọ lẹ to ahi lọ mẹ sọn whenue e yin vivọjlado to 1999 to whenue ahi lọ jimiọn godo, \najọwatọ lẹ wẹ dè sọn ahún mẹ wá nado jọ̀ akuẹ he sọ livi 750 (N750million) nado vọ ahi lọ jlado. Be nado hẹn filọ pọnte dogọ yin nudopolọ po nado yàn mẹlẹpo sẹ wẹ ya? Yé dotuhomẹna mí dọdọ yé na didẹ whẹho lọ podọ nuhe zọn bọ susu mítọn do lẹkọ wá po agbàn mítọn lẹ po niyẹn“. E sọ dọdọ nukọntọ ahi lọ tọn lẹ ma ko pli nado dọho gando tẹnsisẹ lọ go whẹpo nuyiwa lọ do wá aimẹ. Delẹ to ajọwatọ lọ lẹ sọ yise dọ ohọ̀ he yin gbigbá do ahi yọyọ lọ mẹ lẹ ma sù sọmọ nado hẹn ajọwatọ lọ lẹpo. Yèdọ-yèdọ de sọ wá aimẹ dọdọ ohọ̀ he yin gbigbá lọ lẹ ma lodo sọmọ podọ dọ núwiwa gbigbọ aovi tọn lẹ to ahi lọ \nmẹ sọ yin delẹ to whẹwhinwhẹn he wutu ajọwatọ lọ lẹ do gbẹ́ ma nado kẹalọyi obiọ tohọluduta lọ tọn nado sẹtẹn. \n\nDelẹ to hoyidọtọ he dọho gando ninọmẹ lọ lẹ go do godonọnamẹ yetọn na tohọluduta lọ hia na afọdide he e ze lẹ. Taofeek Adaranijo, mẹhe yin dopo to afọzedaitọ lẹ mẹ na lẹdo Agege tọn dọdọ; “Eyin a dán gbọn fidevo lẹ lẹdo aihọn pe, e ma yá bọ a na mọ ahi to ofi mọnkọ podọ nado gbá hùnglintẹn daho de do finẹ na hẹn ẹn yọnwhanpẹ taun bo na sọ diọ awusọhia lẹdo lọ tọn pete. E na ná awusọhia dagbe tòdaho tangan he mí jlo dọ Awọnlin ni yin lọ podọ afọdide nujọnu tọn de wẹ ehe yin nado jẹ yanwle enẹ kọ̀n. Segun Olulade, he yin dopo to afọzedaitọ lẹdo tọn lẹ mẹ, he nọ nọtena omẹ̀ Epe tọn lẹ, yise dọ ahi lọ ko lẹzun owhé sẹ́nhẹngbatọ lẹ tọn podọ fie yé nọ whlá adánwanu yetọn lẹ do.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":1522,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.003,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":63572.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sola%20Sobowale","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sola Sobowale (yin jiji to 26 Awewesun 1963) bo yin aihundatọ Naijilia tọn, aihunkantọ tele tọn, anadenanutọ podọ nubayitọ. Sola Sobowale lẹzun omẹ nukundeji tọn to 2001 to aihun paa de he yin didohia to tele ji mẹ Super Story: Oh Father, Oh Daughter.\n\nAzọn\nWhẹpo e do lẹzun omẹnukundeji tọn de, Sola Sola Sobowale tindo ada etọn to aihun The Village Headmaster, Mirror in the Sun podo aihun ayọgbe Asewo To Re Mecca. Sola Sobowale biọ aihundida mẹ gbọn ada susu he e da to aihun mẹ he yin bibasi gbọn ogbẹ Awada Kerikeri tọn to anademẹ Adebayo Salami tọn glọ. Sola Sobowale Sola ko basi wekinkan, bo wazọn hẹ medẹvo lẹ nado kan aihun dai, bosọ basi bayi aihun Naijilia tọn susu lẹ. Sola kan, bayi, bosọ deanana Ohun Oko Somida, aihun 2010 tọn he yin bibasi podo Adebayo Salami po. Sobowale tọ́n to aihun Naijilia Dangerous Twins tọn to 2004 ehe yin bibasi gbọn Tade Ogidan bo yin kinkan po anadena po gbọn Niji Akanni. Sola sọ tọn to aihun Family on Fire ehe yin bibasi podo anadena po gbọn Tade Ogidan.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nSola Sobowale tindo asi podo ovi ẹnẹ po (4). Sola Sobowale yin dide taidi afọzedaitọ Mouka mattress company's Wellbeing range.\n\nAjọ̀\nTo 2019, Sola Sobowale yi ajọ̀ African Movie Academy Awards (AMAA) na aihundatọ he yọn hugan to ada nukọntọn mẹ na ada etọn to aihun Naijilia tọn he yin King of Boys to 2018.\n\nAihun ṣinṣian he e da lẹ\nAihundato[edit]\nAsewo To Re Mecca (1992)\nDiamond Ring (1998)\nSuper Story: Oh Father, Oh Daughter (2001).\nOutkast (2001).\nAyomida (2003)\nAyomida 2 (2003)\nDangerous Twins (2004)\nDisoriented Generation (2009)\nOhun Oko Somida (2010)\nFamily on Fire (2011)\nThe Wedding Party (2016)\nHustle (2016-2018)\nChristmas Is Coming (2017)\nThe Wedding Party 2 (2017)\nKing of Boys (2018)\nThe Men's Club (2018 - 2020)\nWives on Strike: The Revolution (2019)\nGold Statue (2019)\nShadow Parties (2020)\nIn Case of Incasity (2020)\nKing of Boys: The Return of the King (2021)\n\nNubayitọ[edit]\nAyomida (2003)\nAyomida 2 (2003)\nOhun Oko Somida (2010)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nNaijilia-nu lẹ","num_words":469,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.29,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.991,"perplexity_score":59364.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kelvin%20Ikeduba","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kelvin Ngozi Ikeduba (yin jiji to azán ko-nukundopotọ Avivosun, owhe 1976 tọn) yín aihúndatọ Naijilia tọn de he mọ ajọ̀ Aihúndatọ Adà omẹ-awè-yiwatọ Hugan de tọn (Best Cross Over Actor) to Ajọ̀ Ogbẹ́ Aihúndida Ayọgbe Tọn (Yoruba Movie Academy Awards)\n\nBẹjẹeji gbẹzán etọn tọn\nMahopọnna dọ Ikeduba yín Delta-nù dé, Ebute-Meta wẹ e yín jiji do to Ayimatẹn Awọnlin tọn , enẹ wẹ Lẹdo Agéwaji-whèyihọ tọn de to togbó Naijilia tọn he bẹ omẹ he nọ dó Ayọgbe lẹ hẹn podọ e wá sọn whẹ̀ndo omẹ ṣidopo tọn de mẹ-enẹwẹ oví sunnu awè, oví yọnnu awè, otọ́ po onọ̀ po, podọ uwọ wẹ yin [[ovi] mẹho. \nIkeduba yin pinplọ́n whẹ́n sọn ovú to Ayimatẹn Awọnlin tọn to Olokodana to Ebute-Metta.\n\nWepinplọn etọn\nAwọnlin wẹ Ikeduba yì wehọmẹ dokọ tọn po wehọmẹ daho po te amọ na ojlo etọn nado mọ gbedewéma wehọmẹ alavọ tọn de yí wutu, e sẹtẹn jẹ todahó Benin tọn, lẹ̀do de he tin to agbegbe huwají tọn to Naijilia, finẹ wẹ e wá basi obiọ nado biọ Wehọmẹ Alavọ tọn Benin tọn nado plọ́n Nulinlẹn Ahì Tọn (Economics).\n\nNuhe e de nado wà\nTo hókansèmẹ de whenu hẹ Linlinhọsa Naijilia tọn Vanguard, Ikeduba dọ emi biọ Ogbẹ́ Aihúndida Naijilia tọn mẹ to owhe 2000 tọn. E basi zẹẹmẹ Aihúndagbẹ́ lọ mẹ bibiọ etọn tọn taidi kosọ de poun na \nto tintan whenu e jlo na hodo họntọn de yì fihe yé jlo na yi aihúndida dó kanji te wẹ ṣigba to whenue yé jẹ filọ e biọ dọ emi lọsu ni yi adà kleun de wà enẹgodo yé naẹn ada de to aihúndida devo mẹ nado wleawuna.\nNugopipe Ikeduba tọn nado dó bosọ mọnukunjẹ ogbè atọ̀n he nọ yín dido hugan to Naijilia lẹ mẹ ko yidogọna nukọnyiyi Aihúndida tọn etọn. Ikeduba bẹ azọ́n aihúndida tọn etọn jẹeji po glẹnsigbe pò hẹ Aihúndagbẹ́ Naijilia tọn Nollywood bosọ lìn biọ aihúndagbẹ́ Ayọgbe tọn mẹ to enẹgodo po alọgọ Femi Ogedengbe tọn po mẹhe do e hia Saheed Balogun bọ e dè adà de na ẹn nado wleawuna to filmu Ayọgbe tọn etọn he yin 'Ọmọ Alhaja' mẹ. \n\nTo Aihúndagbẹ́ Naijilia tọn mẹ, Ikeduba yin yinyọnẹn taidi Dẹpẹ Zingidi nọ de na adà he e nọ yiwa lẹ wutu.\n\nAjọ̀ he e mọ̀ yí lẹ\n\nOgbè\nIkeduba do nunina gbè sise tọn taun na e sọgan do Ogbè atọ̀n he nọ yin dido hugan to Naijilia lẹ enẹwẹ Ayọgbe, Hausa-gbé po Ibo-gbe po gọna Glẹnsigbe he yin ogbè jọnùn Naijilia tọn.\n\nDelẹ to filmu etọn lẹ mẹ\n\nSon of Mercy (2020)\n\nEdo Decree 1440 (2018)\n\nIgbeyawo Arúgbó (2010) \n\n Owowunmi (2010) \n\nAtunida Leyi (2009) \n\nEsin Obinrin (2009) \n\nCritical Truth (2008) taidi Emeka\n\nKiss The Dust (2008)taidi Baba Books\n\nLaroda Ojo (2008)taidi Shola\n\nMafi Wonmi (2008) \n\nMy Darling Princess (2008) \n\nGhetto Queen (2007) \n\nGhetto Language (2006) \n\n Last Dance (2006)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn devo he ṣáká dopọ hẹ ẹ lẹ \nIMDb Page Of Kelvin Ikeduba\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1976 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":600,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68338.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Surulere","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Surulere yin Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn de he yin finọtẹn podọ ajọ́to de to Ayimatẹn Awọnlin Tọn mẹ, to Naijilia, po aigbadenamẹ he gbló sọ̀ kilomẹtlu 23 lẹdope de po. To mẹhihia he yin bibasi gbọn godo to owhe 2006 tọn whenu, gbẹtọ sọha 503,975 we tin to lẹdo lọ mẹ, gọna mado-zẹnzẹn gbẹtọ 21,864 dó kilomẹtlu dopo lẹdope ji tọn. Lẹdo Gandudu Dokọ̀ tọn lọ má dogbó hẹ Yaba, Mushin po Ebute-Metta po.\n\nSọha pósu tọn lẹdo lọ tọn wẹ 101283.\n\nOtàn\nTo nukún hunhun niyaniya tọn Awọnlin tọn whenu, tòdaho lọ gbloada dohlán whèyihọ-waji nọwhe etọn tọn, ehe bẹ Surulere egbezangbe tọn hẹn. Whẹndo lẹ sọn akọ̀ voovo togbó lọ tọn lẹ mẹ wẹ ko wa whesla do Surulere. Gbọnvona tovi he wa wawaṣi do Awọnlin lẹ, to owhe kanweko koewhedopotọ whenu, Aflikavi Brasilnu lẹ po Cubanu lẹ he yin tuntundote sọn kanlimọgbenu lẹ, he mẹlẹ nọ saba ylọ dọ Aguda kavi Saro lẹ po, lọsu wa wawaṣi do Surulere ga. Naijilianu he wa sọn agbegbe Agéwaji tọn lẹ nọte do Idi-Araba jẹnukọn, bọ mẹsusu he wa sọn adà whèzẹtẹn tọn lẹ tin to awà voovo lẹ ji amọ Obele, Ikate, po lẹdo Aguda tọn lẹ po wẹ ye su te hugan. Mẹhe nọ nọ̀ Lopo Awọnlin tọn (Lagos Island) ji bo họ̀ kavi whé aigba to gandudu lọ po Awori lẹ po si lẹ wawaṣi do New Lagos. To vogbingbọn mẹ, mẹhe po lẹ nọ nọ̀ lẹdo Itire, Lawanson, Ojuelegba, Animashaun, po Shitta po tọn lẹ mẹ. Lẹdo New Lagos tọn, he sọ yin yinyọnẹn di Re-Housing Estate Surulere tọn lọ, yin dopo to tito họ̀gbigba na otò tọn tintan Naijilia tọn lẹ. Itire, he yin dopo to adà kleun de Surulere tọn lẹ mẹ, tindo kọmẹgán de he yin Onitire, Itire tọn de.\n\nAzọ́nwhe\n\nYindidi\nFestac '77, he sọ yin yinyọnẹn di hùnwhẹ Second World Black and African Festival of Arts and Culture tọn yin agọ́ nuwiwa akọ̀ tọn de yin bibasi to Surulere to Awọnlin, to Naijilia, bẹsọn azán 15tọ Alunlunsun 1977 tọn jẹ 12tọ Afínplọsun 1977 tọn. \nFinẹ wẹ bọlugbatẹn Awọnlin tọn Lagos National Stadium (he sọgan hẹn gbẹtọ 60,000) he yin gbigbá to 1972 na Aihundida-Aflika tọn lẹpo lọ (the All-Africa Games) tin te. Bọlugbatẹn lọ wa yin vọ́dona bọ sọn 2002 e jẹ gbigbakija ji po awuyiya po. Etomọṣo, to whenue yè to awuwiwlena tito Bọluhiho Lẹdo Aihọ́n pe FIFA tọn na Owhe 17 Mẹvi lẹ (Under 17 FIFA World Cup) owhe 2009 tọn, nọtẹn lọ yin vivọjlado pẹẹde, podọ nuwiwa lọ bẹjẹeji po kọdetọn dagbe po to Kọ́yànsun owhe 2009 tọn mẹ. Surulere sọ wẹ Bọlugbatẹn Teslim Balogun tọn, he nọ yin yiyizan na lẹndai voovo lẹ amọ́ na taun tọn, na tito bọluhiho tọn bo sọgan hẹn hugan gbẹtọ sọha fọtọ́n dònu konukúnẹnẹ tin te. Tòhomẹ-liho ajọ́wiwa tọn tangan he tin to Surulere lẹ wẹ Western Avenue, Adeniran Ogunsanya, Adelabu, Ogunalana drive po Aguda po, ahì jijẹ̀ voovo lẹ sọ gbape gbọn lẹdo voovo lẹ mẹ. Lẹdo he mẹ azọ́nwhe dahodaho lẹ su te hugan lẹ wẹ Iponri, Coker po Iganmu po.\nDopo to nọtẹn he diyin hugan to Surulere mẹ lẹ wẹ Ojuelegba. E yin yinyọnẹn na gbẹtọ susugege he gọ́ e mẹ lẹ podọ e nọ yin pinpọ́nhlan di lẹdo he ján hugan to Awọnlin . E yin dopo to nọtẹn ahọ́nkan tẹnsisẹ tọn Awọnlin tọn lẹ m���, dile e ṣáká nọtẹn gblagada tòdaho lọ tọn dopọ hẹ Lopo Awọnlin tọn (Lagos Island) po Victoria Island po. Finẹ lọ hodọ wẹ hànjitọ Naijilianu he diyin taun Wizkid te to whenue e jì dopo to ohàn etọn he gbayipe hugan lẹ \"Ojuelegba\" mẹ.\n\nLinlinhọsá\nAzọ́nwatẹn sinima bibasi tọn lẹ bẹjẹeji to Surulere jẹnukọn to gblagbla vivọnu owhe 1980 tọn lẹ tọn biọ owhe 1990 tọn lẹ mẹ. Finẹ wẹ nọtẹn linlinwe sunmẹ̀sunmẹ tọn Newbreed po President po tọn, he yin didoai gbọn Chief Chris Okolie dali nọ̀, kakajẹ whenue ye doalọtena zinjẹgbonu-bibasi to bẹjẹeji owhe 1990 tọn lẹ tọn. Tito agbawhinwlẹn tọn Yọnnu he Yọnwhanpẹ Hugan to Naijilia (The Most Beautiful Girl in Nigeria MBGN) tọn lọ wa aimẹ to nupọ́ntẹn National Arts Theatre tọn to 1988. To 2018, azọ́nwhe he nọ wleawuna nuzinzán ayihundida lanmẹyiya tọn Nike Inc to kọndopọ mẹ hẹ Wizkid de avọ̀ ayihundida lanmẹyiya tọn wunmẹ kleun de tọ́n, nado hẹn tintin tofi aṣà Surulere po tòdaho Awọnlin tọn po tọn gbayipe lẹdo aihọ́n pe. \n\nVideo Beyoncé tọn he yin \"Key to the kingdom\" (Họ̀nhungan Ahọluduta lọ tọn) sọn Black is king mẹ dó National Arts Theater Surulere tọn hia to yẹdide bẹjẹeji tọn tangan etọn lẹ mẹ.\n\nOhia Ayidego tọn lẹ po Nọtẹn lẹ po\nNational Stadium Lagos.\nNational Arts Theatre.\nAdeniran Ogunsanya Street, Lagos.\nTeslim Balogun Stadium.\nOjuelegba.\nTastee Fried Chicken.\nAmala Shitta.\nNigeria Internet Registration Association (NIRA)\nAnsar Ud Deen\nLeventis Store\nSt. Anthony's Catholic Church\nRandle General Hospital\nNigerian Breweries\nVivian Fowler\nAdeniran Ogunsanya Shopping mall\nUTC Supermarket\nEko Bridge\nBirch Freeman High School\nKernel Recreation Park\nBode Thomas Street\nIponri community\nEric Moore Towers\nHelmbridge Study Center\nAfro-Spot\n\nOmẹ Nukúndeji lẹ\n\nTodohukanji he bọdego ehe bẹ yinkọ omẹ Nukúndeji tọn he vlavo yin jiji, ko nọ̀, kavi to ninọ̀, kavi to alọ devo mẹ tindo kanṣiṣa pẹkipẹki de hẹ kavi to lẹdo tòdaho Surulere tọn, to Awọnlin, to Naijilia. \n\nNaijilia","num_words":1069,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":45695.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dauda%20Abasama%20II","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dauda Abasama II he yin sultan Kano tọn bo Dugan sọ́n Owhe\n1776 jẹ̀ 1781.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn to otànnugbo Kano tọn mẹ\nOtàn Gbẹzan Dauda Abasama II tọn sọ́n lẹdogbedevomẹ Palmer tọn to Otànnugbo Kano tọn to Owhe 1908 yin Mimọ to Odò. Dauda Abamasa wẹ Saraki Kande-nukunawetọ, bo yin Visunnuthe Yaji tọn. Yinkọ Onọ Etọn tọn wẹ Baiwa. É Yin Mẹhe Tindo Walọ Dagbe, É ma nọ Dadó Mẹdevo sín Ohó mẹ, É sọ́ Yọ́nnu-in, yọ́n Dọnsẹpọ́ Bosọ́ yin Gbẹtọ Nukundeji dé. É Yin Nuyọ́nẹ̀ntọ́, Mọdopolọ́ É yin Awhanfuntọ́, bo sọ́ nọ hẹn Òpà Etọn lẹ Dì. É ma nọ Hò Mẹnukunta pọ́n podọ É ma nọ Yíahọ́sú, É nọ Hodó Ayinamẹ\nGaladima Makarna Tọn to Nulẹpo mẹ. Galadima Makama lọsu Taidi Saraki de, bọ Dauda wá Taidi Wazir etọn, ná e nọ Doakọ́nnanu wutu.\nAwhan Depope má yin Funfun to Gandudu Etọn whenu podọ Atẹṣiṣi Depope má Fọ́n Dótè. É Dugan Dó Kano jí ná Owhè Atọ́n po Osùn Ẹ̀nẹ̀ pó.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":206,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":59966.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Alex%20Usman%20Kadiri","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alex Usman Kadiri wẹ Aṣẹpatọ Tògbo Naijilia tọn bo wa sọ́n Ayimatẹn Kogi tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNaijilia-nu lẹ","num_words":24,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.196,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":28635.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Peter%20Ayodele%20Curtis%20Joseph","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Peter Ayodele Curtis Joseph (yin jiji to Azan Ṣiatọ̀ntọ́, Osùn widopotọ́ Owhè 1920 jẹ Azan Fọtọ̀ntọ́, Osùn Wiawetọ́ Owhè 2006) yin jiji to Ikare, to Togbo Naijilia tọn mẹ. Ewọ wẹ yin omẹ tintan he mọ nuniná yi to Owhè 1965 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":57,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.272,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":61422.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abigail%20Adams","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abigail Smith Adams (azán widopotọ Abọ̀húsun 1744 jẹ azán koatọ́n-nukunatọ̀ntọ Kóyànsun 1818) yin asi John Adams ton, he yin togbogan awetọ otò Amẹlika tọn, bọ sọ yin mimọ taidi omẹ awetọ he du yọnnu tintan Amẹlika tọn, ṣigba hogbe lọ (yọnnu tintan) ma ko yin didoai kaka dó jẹ okú etọn godo.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1744 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1818 lẹ","num_words":77,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60616.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abubakar%20Balarabe%20Mahmoud","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abubakar Balarabe Mahmoud (he mẹlẹpo yọnẹn taidi AB Mahmoud) wẹ yin Senior Advocate of Nigeria sọn Ayimatẹn Kano tọn mẹ podọ ogan dai tọn na Nigerian Bar Association podọ mẹdiọtẹnna mẹbọdo azinponọ-go na Wehọmẹ Alavọ Kano tọn na Lẹnunnuyọnẹn po Azọ́n nuyọnẹn wintinwintin tọn Wudil tọn po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wepinplọn etọn po\nAB Mahmoud yin jiji to Ayimatẹn Kano tọn mẹ bosọ bẹ weplọnmẹ dokọ̀ tọn etọn jẹeji to Kano, e yi Wehọmẹ Alavọ Ahmadu Bello ton to Zaria fihe e yi gbedewema Bachelor tọn te to osẹn mẹ podọ gbedewema daho hugan to osẹn mẹ to owhe 1979 po 1984 debọdo-dego po.\nE yi Wehọmẹ Osẹn tọn to Naijilia fihe e plọnnu te bo yin yinyọnẹn to Osẹn-liho bosọ yin yiylọ do bar mẹ to Nuwhàsun Owhe 1979 tọn mẹ.\n\nAzọ́n etọn\nAB Mahmoud bẹ azọn etọn jẹeji to owhe 1979 tọn mẹ taidi afọzedaitọ ayimatẹn tọn hẹ Kano State Ministry of Justice up-to Attorney General po Commissioner for Justice Kano State po. E jo azọ́n lọ do bo ze azọnwhe etọn he yin Dikko & Mahmoud ai to owhe 1993, e yin dide taidi Azinponọ na Nigerian Bar Association, podọ to fidevo to Kano to owhe 1993 tọn mẹ.\t\nE lẹzun Senior Advocate of Nigeria to owhe 2001 tọn mẹ bosọ yin dide taidi Ogán Nigerian Bar Association tọn fihe e sẹn te to gblagbla owhe 2016 po 2018 po tọn mẹ.\nEwọ wẹ Mẹbọdo-Togan-go tintan na Nigerian Stock Exchange. Ewọ wẹ afọzedaitọ Ayimatẹn-gan na Central Bank of Nigeria dai tọn podọ Ogán Akọta Malenu lẹ tọn (Emir) Kano Sanusi Lamidi Sanusi tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":326,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66019.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ooni%20Luwoo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ooni Lúwo Gbàgìdá (whedelẹnu yin kinkan taidi Luwo) wẹ Ooni Ife tọn ko-nukun-dopotọ, he yin Ahọlu Ile Ife tọn, fihe yin owhé tọgbo Ayọnu lẹ tọn tọn to owhe kaweko aotọ mẹ.\nEwọ wẹ ovi Ooni Otaataa, po Ooni Lafogido po.\nE jẹ otẹn Ooni Giesi tọn mẹ podọ Ooni Lumobi jẹ otẹn ewọ tọn mẹ.\nGandudu Ooni Luwoo tọn kẹdẹ wẹ yin yọnnu tọn to Ife kakajẹ egbe. \nVisunnu etọn Adekola Telu wẹ dó Ahọluduta Iwo tọn ai.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":109,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":37029.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wikiwez%E1%BA%B9hom%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wikiwezẹhomẹ yin azọ́n vonọtaun de to ọdinatẹ wiki tọn ji, kavi bẹplidopọ zẹẹmẹ hogbe hunkọhunkọ lẹ tọn to wiki hunkọhunkọ lẹ ji, mọdopolọ ogbè susu lẹ wẹ ko tin to Wikiwezẹhomẹ ji to egbe.\n\nOtàn wikiwezẹhomẹ tọn\nTo azan wiawetọ, Awewesun, owhe 2002 wẹ Wikiwezẹhomẹ yin sisedai sọn Daniel Alston po Larry Sanger po. Sọn owhe 2002 kaka jẹ 2004 Glẹnsigbe kẹ́dẹ́ wẹ tin to wikiwezẹhomẹ ji, whẹṣo Flansegbe po Polishgbe wa tọn to azán gbanewheawe, Whejisun owhe 2004, e baí ogbe atọ̀n to Wikiwezẹhomẹ ji to whelọnu, amọ todin ogbe 183 wẹ ko tin to Wikiwezẹhomẹ ji, gungbe (guw) lọsú ko biọ ẹmẹ to owhe 2021.","num_words":113,"character_repetition_ratio":0.121,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":69728.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aku%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nudepope he mede yi do họnu wẹ nọ yin akuẹ e singan yin nutindo taidi whenu, kanlin, avọ towe lẹ, kavi akuẹ́ titengbe tọn po mọmọ lẹpo.\nAkuẹ wunkọwunkọ lẹ wẹ tin lẹdo aihọn pé bọ Otò dopodopo wẹ tindo akuẹ etọn lẹ taidi apajlẹ́ Otò Amẹlika tọn nọ zan Dollar, Naijilia nọ zan Naira, Benẹ nọ zan CEFA po mọmọ po sọyi.\n\nOtàn bẹjẹẹji akuẹ tọn\nTo hohowhenu gbẹtọvi lẹ ma nọ họnu kavi sanu po akuẹ titengbe tọn po, kakatimọ ye nọ diọnu na yede lẹ wẹ di apajlẹ mẹhe do gbàdó po mẹhe do gali gan diọnu hẹ yede","num_words":105,"character_repetition_ratio":0.033,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73933.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Akengboye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Akengboye wẹ Olu Warri tọn wiatọ̀ntọ́ he duahọlu do Ahọluduta Warri tọn ji.\nE jẹ otẹn Otọ́ etọn Olu Omagboye (Miguel) tọn mẹ, taidi Olu Warri tọn wiatọ̀ntọ́. E yi tẹnmẹ-yinkọ lọ, Ogiame Akengboye.\nYinkọ etọn to Portuguese mẹ wẹ Agostinho Sabastiao Octobia. Visunnu etọn Olu Atogbuwa jẹ otẹn etọn tọn mẹ to nudi owhe 1734 \ntọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":81,"character_repetition_ratio":0.106,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":44556.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Akenjoye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Akenjoye wẹ Olu Warri tọn widopotọ he duahọlu do Itsekiri-nu lẹ po mẹhe ma yin Itsekiri-nu lẹ po ji to ahọluduta lọ mẹ.\nVisunnu Olu Abejoye tọn wẹ e yin, Ahọluduta Olu Warri tọn aotọ tọn.\nE jẹ otẹn Otọ́ etọn tọn bo lẹzun Olu Warri tọn widopotọ.\nE kẹaloyi tẹnmẹ-yinkọ lọ, Ogiame Sebastian II. E jo otẹn na visunnu etọn Olu Omagboye (Miguel).\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":87,"character_repetition_ratio":0.114,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.023,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":35620.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Erejuwa%20I","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Erejuwa I wẹ Olu Warri tọn fọtọ̀ntọ he duahọlu do Ahọluduta Warri tọn ji.\nE jẹ otẹn Olu Atogbuwa tọn mẹ taidi Olu Warri tọn fọtọ̀ntọ. E kẹaloyi tẹnmẹ-yinkọ lọ, Ogiame Erejuwa I.\nYinkọ etọn to Portuguese mẹ wẹ Sebastiao Manuel Octobia. To whenuena e lẹkọ do fihe Otọ́ etọn lẹ te, Olu Akengbuwa wẹ jẹ otẹn etọn mẹ to nudi owhe 1795 mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nAhọlu lẹ to Naijilia","num_words":94,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":42205.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olu%20Ginuwa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olu Ginuwa (he sọ yin yinyọnẹn taidi Iginuwa) wẹ Olu Warri tọn tintan.\nEwọ wẹ yin visunnu mẹho na Ahọlu Olua, Ahọlu wiẹnẹtọ Benin (1473-1480A.D.) tọn podọ Gudutọ he họnwun kavi he mẹlẹpo yọnẹn ganji na ofin Ahọluduta Daho Benin tọn.\nE lẹkọ sọn Ahọluduta Benin tọn mẹ bọ ye ṣiọn jẹgbakun na ẹn taidi Olu Warri tọn tintan. E duahọlu na owhe gban.\nE duahọlu sọn owhe 1480 jẹ 1510 mẹ. Visunnu etọn, Olu Ijijen (Ogbowuru) wẹ jẹ otẹn etọn mẹ.\nVisunnu etọn devo, Olu Irame jẹ otẹn etọn mẹ taidi Ahọlu to whenue Olu Ijijen yi fihe tọgbo etọn lẹ te godo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":126,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.251,"stopwords_ratio":0.032,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":44823.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ot%C3%A0nwe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Otànwe lẹ yin owe delẹ he tindo otàn gaa de he yin kinkan do emẹ.\nYe yin azọ́n nukinkan he ye haji lẹn tọn bọ e ma yin nujijọ jọun dé tọn. Ye nọ diga hugan otàn gli lẹ po otànwe lẹ po.\nWunmẹwunmẹ etọn lẹ wẹ tin. Taidi apajlẹ, otàn he bẹ owù hẹn lẹ tin, taidi Treasure Island gbọn Robert Louis Stevenson dali.\nOtàn he dobu lẹ taidi Mary Shelley's Frankenstein sọ tin.\nOtànwe lẹnunnuyọnẹn tọn he ma yin nujijọ jọun tọn lẹ lọsu sọ tin taidi Dune gbọn Frank Herbert dali, podọ otànwe nukikodonamẹ tọn lẹ taidi Tom Sawyer gbọn Mark Twain dali.\nOtànwe to Glensigbe mẹ nọ saba yin ewhe gbau nukinkan gaa he yi 60,000. Delẹ nọ diga taun, bo nọ yin nukinkan he hugan 150,000. Otànwe nọ saba tindo weda kanweko kavi humọ.\nOtànwe tintan lẹ yin kinkan to hugan owhe 300 die wayi.\nMẹdelẹ dọdọ Don Quixote he Miguel de Cervantes kan wẹ otànwe tintan.\nE yin zinzinjẹgbonu to tintan whenu to owhe 1605 tọn mẹ.\n\nOtànwe wunmẹ he tin lẹ\nOtànwe wunmẹwunmẹ susu lẹ wẹ tin. Delẹ to emẹ wẹ:\nCampus \nCrime fiction\nFantasy\nGothic \nHorror \nRomance\nSpy\nThriller \nScience fiction\nSpeculative\nWestern \nPicaresque\nGothic Novel\nSentimental Novel\nWeird fiction\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":256,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":57969.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abubakr%20Kado","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abubakr Kado yin Malenugán Kano tọn he dugan sọ́n 1565 jẹ 1573.\n\nOtàn gbẹzan tọn to otànnugbo Kano tọn mẹ\nOtàn gbẹzan Abubakr Kado tọn sọ́n Palmer 1908 lẹdogbedevomẹ yovogbemẹ tọn to otànnugbo Kano tọn mẹ yin mimọ to odò.\nAbubakr Kado wẹ yin Saraki koatọ́ntọ́, bo yin visunnu Rimfa tọn podọ nọvisunnu Abdulahi tọn. Yinkọ onọ etọn tọn wẹ Auwa. To whenue e dugan, sunnu Katsina tọn lẹ nọ duto sunnu Kano tọn lẹ ji. Yé dósla dó Salamta. Sunnu Kano tọn lẹ yí nado yì funnawhàn, ṣigba yé yin hiho bo yin yinyan, bọ yé họ̀n nado yi dín fibẹtado to otò devo lẹ mẹ. Awhàn lọ zindonukọ̀n, bọ tòdaho lọ gbọgbé. Fihe gbẹtọ lẹ sọgan yin mimọ te kẹdẹ wẹ tòdaho he tindo adó lẹ fihe taidi Karayi, Gwan-gwam, Maska, Tariwa po fidevo lẹ po.\nAbubakr Kado ma nọ wa nudepope zẹ̀ nuhe dù sinsẹnhó. Ewọ po Agbàgo etọn lẹ po nọ zan whenu etọn lẹ nado hodẹ̀. To Gandudu etọn whenu, Ojọ̀ lẹ po gbẹtọ lẹ po su taun. Kano wá lẹzun fihe gbẹtọ wá su te taun. Mallam Sherif, Tamma, Gesu po Wuri po wá Hausa sọ́n Lagoni. Mẹdelẹ dọ emi wá sọ́n Bagarmi. Tamma wẹ yin mẹgangan hugan to yemẹpo mẹ. To tintan whenu yé wá otò Katsina tọn mẹ. Na ehewutu fihe yé nọ nọ̀ lọ yin yiylọ dọ Tamma. To nukọnmẹ yé sẹtẹn yì Kano bo mọ nipa Godia. Oto lọ yin yiylọdọ Godia to oyin yọnnu Ayọdetọ́ tọn mẹ. Ewọ po Saraki po dugan abọtoabọgò dó otò lọ ji. Sarkin Godia dọna Tamma, “wa nọ Godia.” Enẹwutu Tamma wá Godia bo dà Godia,\nAbubakr wẹ yin Saraki tintan he hia owe he nọ yin Eshifa to owhé Ban Goronduma Kursiya tọn mẹ. Ewọ wẹ Saraki he plọ́n ahọ́vi lẹ̀ Koran. yé yọ́n Koran hia ganji, podọ e nọ yin hihia to ṣẹ́nṣẹn Shaäban tọn. To Oklẹ lẹ po wẹ Ahọ́vi lẹ̀ mọ plidopọ́.Saraki nọ Tọ́njẹ̀gbonu to Whenu Odẹ̀ Afọ́nnu tọn ko yin Hiho Godo. É Tindo Ovi Ṣinawe, dopodopo Yetọn wẹ nọ hia Koran. É ná Visunnu Etọn lẹ Adọkunnu susu lẹ. Visunnu Etọn Mẹho lọ wẹ Abdulahi, sọ nọ yin yiylọdọ Ban Kado Kisoki; Chiroma Yan Saraki sọ yin Ovi Etọn ga ,hen Dauda Tsaga, Dan Ashia (Ashia yin Nọviyọnnu Saraki), Dari, po Tella. Saraki gbá Goron Pugachi Fihe gbẹtọ lẹ na nọ Hia Koran te. É jẹ Òwé Jam ‘assaghir tọn Hia ji. É Dugan na Owhè Ṣinnawe, Osùn Ṣidopo bo yin Didesẹ̀.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":513,"character_repetition_ratio":0.048,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65114.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Robert%20Louis%20Stevenson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Robert Louis Stevenson yin wekantọ Scotland-nu tọn de, podọ wekantọ gbejizọnlin tọn de.\nE yin jiji to azán wiatọ̀ntọ, Abòhúsun, owhe 1850 tọn mẹ bo basi matintọ to azán atọ̀ntọ, Awewesun, owhe 1894.\nMẹjitọ etọn lẹ wẹ Thomas Stevenson, po Margaret Isabella Balfour po.\nE zan suhugan ovuwhenu tọn etọn to azọ̀nzan ji bo pehẹ azọ́n vẹgomẹ tọn. E plọnnu gándo osẹn go to Wehọmẹ Alavọ Edinburg tọn.\nṢigba e lilẹ ayidonugo etọn do nukinkan ji. Delẹ to azọ́n etọn he yin yinyọnẹn ganji lẹ mẹ wẹ Treasure Island, Kidnapped po Strange Case of Dr. Jekyll po.\n\nDelẹ to azọ́n etọn lẹ mẹ\nTreasure Island (1883)\nA Child's Garden of Verses (1885)\nThe Strange Case of Dr Jekyll and Mr Hyde (1886)\nKidnapped (1886)\nThe Black Arrow (1888)\nThe Master of Ballantrae (1889)\nIsland Nights' Entertainments (1893)\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":181,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.022,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":49911.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Novella","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Novella yin owe dé he whe hugan otànwe, ṣigba bo dite hugan otàn kleun dé. Whedelẹnu e nọ yin yiylọdọ novellette.\n\nApajlẹ lẹ\nFlatland by Edwin A. Abbot (1884)\nOf Mice and Men by John Steinbeck (1937)","num_words":46,"character_repetition_ratio":0.032,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.266,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.982,"perplexity_score":58170.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Pipli","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Pipli de nọ yin sọha nude tọn kavi sọha mẹdopodo he tindo nuyiwa gbesisọ tọn podọ hodidọdopọ gbesisọ tọn dé po.\n\nApajlẹ pipli lẹ tọn\nWhẹndo gbẹtọ lẹ tọn.\nKanlinpo kanlin lẹ tọn.\nWehọmẹ wehọmẹvi lẹ tọn.\nOgbẹ aihundida lanmẹyiya tọn.\nPipli omẹ tọn lẹ.\nPọmu he to atin ji lẹ.\nGbakun lẹ he to apotin mẹ.\nBritain, China, France, Russia, po Amẹlika lẹ po tin to hihọ Pipli Akọta lẹ tọn glọ.\nCarbon, hydrogen, nitrogen, oxygen po phosphorus po yin bepli chemical element tọn he ogbẹ̀ tindo hudo etọn.","num_words":99,"character_repetition_ratio":0.017,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":32119.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ebitu%20Ukiwe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Okoh Ebitu Ukiwe yin jiji to (azán 26 Kọ́yànsun owhe 1940 tọn), e yin awhánfuntọ he ko jo azọ́n awhánfunfun tọn do to Naijilia Navy mẹ. E sẹ̀n taidi de-facto mẹbọdo tògan otò Naijilia tọn to oglọ na tatọ awhànpa Sate General Ibrahim Babangida sọ́n 1985 jẹ 1986.\n\nWhẹndo \nUkiwe yin jiji to azán 26 kọ́yànsun owhe 1940, e yin visunnu chief Ebitu Ukiwe tọn he wá sọn Abiriba to Ayimatẹn Abia tọn.\n\nPonọ̀ tọji tọn zọ́n wiwa \nUkiwe konawudopọ hẹ Ponọ Tọji tọn Naijilia tọn lẹ (Nigeria Navy) to owhe 1960 taidi ponọ̀zón- plọntọ, bo yin azọ́ndena to 1964 do otẹn Sub- lieutenant tọn mẹ . E gbawhàn to Biafran Armed Forces to 1996.\n\nAwhàn Biafram Tọn\nTo awhàn Civil War Naijilia tọn whenu sọn 1967 jẹ 1970 e hoávùn na Biafra. To awhàn lọ godo to Alunlunsun 1972 tọn, e yin dide do otẹn Navy tọn mẹ whladopo dogọ, podọ vude to Igbo he nọ wà azọ́n monkọtọn lẹ yín gigọ do otẹn yetọn lẹ mẹ.\n\nAwhànfunfun Zọ́n\nUkiwe yin dopo to hagbe Supreme Military Council to gblagbla 1975 jẹ 1977.\nGeneral Olusegun Obasanjo dee taidi ayimatẹn-gán awhànfuntọ de to Ayimatẹn Niger tọn mẹ to 1977. E yin dide hlan Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ taidi ayimatẹngán de to Liyasun 1978 tọn mẹ, e sọ gbọsi otẹ̀n enẹ mẹ kakajẹ 1979. E sọ nọ SMC mẹ to Awhangán Muhammad Buhari glọ sọn 1983 jẹ 1985, dile e to sinsẹ̀n taidi nukọ̀ntọ Flag Officer, Western Naval tọn. E yin dide taidi anadenanutọ to Naval Faculty, Jaji (1981–1984) podọ to Flag Officer, Western Naval Command (1984–1985) mẹ.\n\nOgán Awhangán lẹ tọn\nTo 1985, bọ̀do gandudu hihoyí gbọn awhànfuntọ Naijilia tọn lẹ dali, nukọ̀ntọ ayimatẹn tọn Awhangán Ibrahim Babangida dè Ukiwe taidi Ogán Awhangán lẹ tọn podọ mẹbọ̀domẹgo etọn.\nTo 1986, Awhangán Ebitu Okoh Ukiwe yin hinhẹn doté nado yin Ogán Awhangán lẹ tọn to whenue e ma nọgodona nudide Babangida tọn nado biọ Titobasinanu Gbèkọndopọ Malé tọn mẹ.\n\nAzọ́n he e wá wà to godo mẹ lẹ\nTo whenue e jo awhànzọ́n godo e biọ ogbẹ́ gandudu gbọn vobibla dali tọn de mẹ, bo nọgodona Moshood Kashimawo Olawale Abiola , mẹhe yin dide taidi togán to Ayidosun 1993 tọn mẹ, bo wa yin dindlan do ganpamẹ to whenue Awhangán Sani Abacha hò gandudu yí to Abọ̀húsun 1993 tọn.\n\nE lẹzun azìnponọ na azọ́nwhe delẹ taidi Bitu Properties, Kobimat, Bitu Promar po Rudocons po. E yin ayinamẹtọ vonọtaun na Statoil (Nigeria), azọ́nwhe de he to ohù ji bo nọ dà amì, na owhe ṣinẹnẹ.\n\nTo 2001, linlinwe Newswatch tọn dọ dọ̀ e yọnbasi dọ e ni note nado dù togán to 2003, bo dohia dọ e yin mẹde he tindo gbẹtọ-yinyin he whèwhin de. To 2006 Ukiwe tẹnpọn nado yin mẹhe na note na tònudọgbẹ People's Democratic Party nado du togán Naijilia tọn bọ e ma pa ẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1940 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":562,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":75344.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rosemary%20Inyama","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rosemary Inyama (yin jiji to azán widopotọ osun widopotọ owhe 1913), yin Igbo, tonudọtọ, po ajọwatọ de po.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nRosemary yin jiji to azán widopotọ osun widopotọ owhe 1913 na Mazi Okoronkwo Ike po Madam Otonahu Ike po to Arochukwu, otò Igbo tọn, to Naijilia. E yi Wehọmẹ Mary Slessor Memorial tọn bo wa lẹzun mẹplọ́ntọ dé. To whenue e wlealọ to 1934. É Doalọ̀te ná azọ́n Mẹpinplọ́n tọn. Inyama wa mọ tẹnmẹ̀ na otò etọn ganji. E Dó Azọ́nwhe Ajọ́wiwa pinplọ́nmẹ tọn ai to owhe 1935. Azọ́nwhe lọ nọ hẹn Alè wa ná yọ́nnu lẹ bo sọ́ nọ plọ́n ye Azọ́n he ye sọgan wà to Owhé Yetọn lẹ gbè bo mọ̀ Akúẹ́. To Owhe 1942 wẹ Inyama mọ Gbedewema yi to gold Hihọ bo bẹ́ azọ́n ajọ́wiwa sọ́n Ghana bo nọ dé Nuzinzan Akuẹgegenu lẹ sọ́n e mẹ. E lẹzun Yọnnu Tintan he Tindo Gbedewema Akúẹ́sẹdotẹn tọn African Continental Bank tọn to Aba. Inyama Bíọ́ Àzọ́n Hihọ po Sisa po mẹ Kakajẹ Whenue Towhan Naijilia tọn bẹjẹeji to (1967–70) bo súnkúndona Àjọ́ etọn . É dó Girl Guides Àí to Agbegbe lọ bosọ́ gbá nọtẹn dé ná tọ́ṣíọví lẹ to Owhe 1965. To Towhan Naijilia tọn Whenu, É dè pipli Voovo dopọ na agbegbe Ututu, Ihechiowa, Isu, Ewe po Arochukwu tọn dó oglọ na ògbẹ́ (Association of Arochukwu Women) tọn. Inyama dopo to Ògbẹ́ (National Council of Nigeria and Cameroons) (NCNC) bo dó Ògbẹ́ nukọnyiyi Yọnnu tọn Ai. E yin Yọnnu Ajọwatọ́ Kọdetọ́n dagbenọ dé, Inyama dó Ovi etọn lẹ po Wehọmẹ Alavọ tọn bo magbe nado to Nukọnyiyi Yọnnu lẹ po Agbegbe lọ blebu dín zọnmii. É nọ mọ Nuniná susu yi na azọ́n etọn lẹ wutu.\nInyama wlealọ jẹ Mẹplọ́ntọ́gbẹ́ etọn P.K. Inyama Po dopo to Ovi etọn lẹ mẹ Hycientha Inyama Nwauba lẹzun Ògán daho NY tọn. Ovi etọn devo lẹ wẹ Nnenna Inyama, Jennifer Inyama po Okoro Inyama po.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1913 lẹ","num_words":392,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":78503.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Muhammad%20Bello%20%28emir%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Muhammad Bello yin Malenugán Otò Kano tọn bo dugan sọ́n owhe 1883 jẹ 1892.\n\nOtàn gbẹzan tọn to otànnugbo Kano tọn mẹ\nOtàn gbẹzan Muhammad Bello tọn to Palmer 1908 to Otànnugbo Kano tọn mẹ Tin to Odò.\nMohammed Belo wẹ yin Saraki kandeṣinnatọ̀ntọ́. Oyín Onọ etọ̀n tọn wẹ Shekkara. É Yin Saraki Homẹdagbenọ̀ dé. É dọna họ́ntọn etọn Sarkin Fada Dan Gatuma dọ,\n\"Waziri Kano tọn wẹ a yin; N Jo gandudu Kano tọn dó àlọ towe mẹ.\" Sarkin Fada yin gbẹtọ he gbọnvo na É nọ Gbọwhẹ hẹ́ Mẹlẹpo.\nBelo taidi Wazir, bọ Sarkin Fada yin Saraki. To Whenue Sarki Fada basi matintọ́, Mohammed Belo dlẹnafọ̀ etọn lẹ na É mọdọ Emi ná dù Saraki.É dè Galadima Ibrahim sọ́n Azọ̀ntẹn etọn tẹnmẹ bo yan ẹn yi Funkui to Zaria. Oyin etọn yin\n\"Galadima na Funkui.\"\nBelo ze otẹn Galadima tọn na Ovisunnu etọn Tukr, podọ Ovisunnu etọn Zakari wa lẹzun San Turaki. Ovi etọn devo he nọ yin Abubakr lẹzun Chiroma do otẹn Chiroma Musa tọn tẹnmẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":218,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70574.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Muhammad%20Kukuna","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Muhammad Kukuna yin malenugán otò Kano tọn bo dugan sọ́n owhe 1651 jẹ 1652, podọ sọ́n owhe 1652 jẹ 1660. Gandudu etọn yin nukundiọsọ́ to owhe 1652 gbọn Soyaki dali.\n\nOtàn gbẹzan tọn to otànnugbo Kano tọn mẹ\nOtàn gbẹzan Muhammad Kukuna tọn sọ́n Palmer 1908 lẹdogbedevomẹ yovogbemẹ tọn otannugbo Kano tọn tin to Odo.\nMohamma Kukuna wẹ yin Saraki gbannukunawetọ́. Yinkọ Onọ etọ̀n tọn wẹ Goro.\nÉ dugan na owhe dopo to whenue e lẹzun Saraki godo.\nMẹhe yin Madawaki Kuma lọ wẹ dogodo e, bo ze húhlọ́n lọ do alọmẹ na ylọẹn ylọvi etọn\nSoyaki he yin ovi Fasuma ton.\nMohamma Kukuna bíọ́ Gidan Rumfa bo nọ finẹ na Àzán Kandeko. Enẹgodo É wlé Madawakin Kano. É bẹ Yọnnu Awhli lẹ pli, bo ze Madawaki lọ do Kẹtẹkẹtẹ de ji,\nBo jo e do alọmẹ na awli lọ lẹ nado ze e danpe gbọn tohomẹ. Ye basi pẹ́pẹ́ dile e ko nagbe dó. Madawaki lọ kú na adì wutu. Kukuna yàn Fasuma, he yin asì Shekkarau tọn bo yin Onọ Soyaki tọn, na adì he to homẹ ná ovi etọn wutu. É gbáhọ̀ do Durumin Yer Madawaki. To owhè he bọdego mẹ Sarkin Kworarafa Adashu wa nado funawhàn hẹ́ Kano. Sarki Kano yi Yan Magada, bo nọ finẹ na azán ṣinnawe, enẹgodo e yi Auyo podọ Abewa bo nọ finẹ na azán kande. To whenue e lẹkọ wa Kano é mọdọ Kworarafa ko hẹn Kofan Kawayi lọ gblé. É nọte na azán ṣinawe whẹpo dó zinzọnlin gbọn todaho lọ mẹ to samẹdi, bo gọ̀ biọ́ ohọ̀ etọn mẹ bo nọ họmẹ na azán awè. To lundi, é gọ̀ Kofan Kawayi gbá. Nuhe é wa to tintan whenu zọn bọ gbẹtọ lẹ ylọ́ ẹ̀ dọ “Gewayer Garu,” bosọ́ nọ yin yiylọdọ “Na chin Kassa.” To lundi lọ wẹ é ylọ́ Marguzawa lẹpo pli nado dọnudo yé. ye nọ finẹ na azán konukundopo. Bọ ye nọ ho ajì, bo nọ yi ogàn do ho yedelẹ to ota. Saraki na ye nuniná lẹ, bosọ́ kan mẹhe yin agbàgo yetọn bíọ́. To whenue ye dọna ẹn dọ zanku wẹ, é dọna ẹn dọ\n“To owhe he ja, dike sunnu towe lẹ ni wafi po ‘hauyias’ po to abọ́ yetọn lẹ ji.”\n“Eyin a wamọ, Zanku,”, “saraki depope ma na sọ́ yín yinyan gbede.” wẹ Kukuna dọ. Enẹgodo é sẹ́mẹ dó Liman Yandoiya, podọ to whenue e ko na ẹn nunina susu lẹ godo, é dọna ẹn dọ “n jlo dọ a ni nami òbó he na zọn bọ Saraki depope ma na sọgan yin yinyan sọ́n Otò Kano tọn mẹ ba.” Liman dọna ẹn dọ,“n na ná we, ṣigba a dona nami nunina devo lẹ.” Kukuna wamọ bo na ẹn nunina akúẹ́gegenu tọn lẹ (silver po gold) po. Liman dọna Kukuna dọ ni dì dopo to òbó lọ mẹ dó Turaki Mainya sìn whegbe, dopo dó Turakin Kuka sìn whegbe, ohọ̀ nukọakúẹ́ tọn Otò Kano tọn. Miyọ́n dona yín fíflọ́ dó òbó lọ ji egbesọ́egbesọ́, bo na Saraki lọ jidide dọ, eyin é hodo gbedide emitọn gando onu ehelẹ go, Saraki depope ma na sọ́ yín yinyan gbede. Kukuna wamọ, bo dugan na owhè ṣinatọ̀n po osùn ṣinawe po gbọnvona dehe é ko zán wayi. enẹgodo eyin yinyan.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":613,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":70167.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jimi%20Hope","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Koffi Senaya (Azan wiawetọ, Kọ́yànsun Owhe 1956, Lomé – Azan atọ́ntọ, Avivọsun, Owhe 2019, Paris) yin yinyọnẹn gbọn azọ́n etọn dali taidi Jimi Hope podọ e yin hanjitọ Togo-nu, osẹn satọ podo anazọ́nwatọ de po. E yin yinyọnẹn tintan gbọn Acide Rock Group dali.\n\nBladopọ etọn lẹ\nBorn to love\nIt's too late\nI can't take it\nTôt ou tard\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":81,"character_repetition_ratio":0.028,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.025,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":28536.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mansourou%20Aremou","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mansourou Adolphe Aremou (he yin jiji to azán fọtọ̀nnukundopotọ Lidosun 1952) yin alọgọtọ na mẹplọntọ podọ anadenanutọ aihundida lanmẹyiya tọn lẹ he yin Benẹnu dé.\nE ko sọ wazọ́n taidi alọgọtọ na mẹplọntọ to Wehọmẹ Alavọ tọn Benin tọn (National University of Benin) de sọn 1987 jẹ 2009.\nTo pọmẹ hẹ azọ́n mẹpinplọn tọn etọn lẹ, e tindo otẹ̀n aṣẹpipa tọn de to bọlu alọ̀ tọn hiho mẹ. Ewọ wẹ yin Ogán na ogbẹ́ African Handball Confederation (CAHB) sọn Zósun 2008 tọn kakajẹ din.\nEwọ sọ wẹ yin alọgọtọ na ogán ogbẹ́ International Handball Fédération tọn sọn 2008 gbọ́n.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1952 lẹ\nBenẹ-nu lẹ","num_words":134,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.03,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":62177.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mary%20Slessor","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mary Mitchell Slessor (azán awetọ Awèwèsun owhe 1848 jẹ azán wiatọntọ́ Alunlunsun owhe 1915) yin wẹndagbe latọ dé sọn otò Scotland tọn mẹ he yin dide hlan oto Naijilia tọn mẹ. To Naijilia, Slessor plọn ogbe Efik tọn, he yin dopo to ogbe voovo he nọ yin didó to Otò Naijilia tọn mẹ, bo sọ jẹ nuplọn gbẹtọ lẹ ji. Na nukunnumọjẹnumẹ to ogbe lẹdo lọ mẹ tọn wutu podo nujikudonọ yìnyín etọn tọn wutu, Slessor yin jidedégo bo so yin alọkẹyi to lẹdo lọ mẹ, ehe na ẹn dotẹnmẹ nado lá wẹndagbe Klisti tọn mọdopolọ wẹ é sọ dín jlọjẹ yọnnu lẹ tọn podọ hihọ na yọpọvu lẹdo lọ mẹ tọn lẹ. E sọ yin yinyọnẹn taun na alọhẹndotena àṣà ahoho flinflin huhu tọn to Okoyong, he yin lẹdo dé to Ayimatẹn Cross River tọn to Naijilia.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\n\nMary Slessor yin jiji to azan awetọ Awèwèsun owhe 1848 to Gilcomston, Aberdeen, Scotland sọn whẹndo wamọnọ tọn dẹ mẹ, he ma tlẹ sọgan penugo nado sẹ́ yé do wehọmẹ. E wọ wẹ ovi awetọ to ovi ṣianwe he Robert po Mary po ji lẹ mẹ. Otọ́ etọn he tlọn Buchan yin afọpa Jladadotọ dé. Onọ̀ etọn yin jiji to Oldmeldrum, Aberdeenshire bo sọ yin yọnnu yisenọ sinsiẹn dé. To owhe 1859, whẹndo lọ sẹtẹn yi Dundee nado yi dín azọn. Robert Slessor yin ahànnumunọ he ma penugo nado zindonukọn to afọpa jijlado sìn àjọ etọn mẹ bowa yi to azọn wa to núlitẹn dé. Onọ etọn he yin avọ̀lọ̀ntọ lọsu yi wazọn to núlitẹn dopolọ.\nTo whenuena Mary do owhe widopo, e jẹ azọ́n whenu gli tọn waji to núlitẹn Baxter Brothers' Mill, he dohia dọ é na nọ má azan dopo dó Awe nado nọ yi wehọmẹ he azọnwhe lọ doai to afọnnu bo sọ zan whenu he po nado wazọn to azọnwhe lọ. Mary sìn otọ́ podo nọvisunnu awe he e tindo po kú gbọn azọ̀n he nọ yin pneumonia dali, bosọ jo Mary, onọ̀ etọn po nọviyọnnu etọn Awe po dó. To whenue é dó owhe wiẹnẹ, Mary ko lẹzun okàn-lọ̀ntọ́ he yọn azọn taun. E nọ wazọn sọn gàn ṣidopo afọnnu tọn jẹ gàn ṣidopo whejayi.Onọ etọn yin yisenọ de he nọ hia wema Missionary Record he ṣọṣi United Presbyterian Church he ko yin didiọ do (United Free Church of Scotland) nọ zinjẹgbonu to sunmẹsunmẹ he nọ basi hodọnamẹ gando hudo lẹ podo nuwiwa sinsẹnzọn tọn lẹ po tọn.\n\nAzọ́n sinsẹnzọ́n etọn tọn\n\nTo godo mẹ, Slessor kanwe hlan ṣọṣi United Presbyterian Church's Foreign\nMission Board. Whenue e yi oplọn lẹ godo to Edinburgh, e bẹ gbejizọnlin po dopo to hẹnnumẹ etọn Robert Mitchell Beedie po. Yé omẹ awelẹ tindó onọ daho dopolọ, yé sọ jẹ fihe yé jeyi to wheyihọ Aflika tọn to osun dopo godo.\nSlessor tindó owhe koatọnnukunatọn (28) to whenuena e yin sisẹdo whla tintan hlan agbegbe Calabar tọn to aigba omẹ Efik lẹ tọn ji. Yé na ẹn avase gándo numẹsẹn yetọn to wheyihọ Aflika tọn waji he gando yọnnu lẹ sìn ahoho jiji go.\nSlessor nọ họngbo yẹwhenọ tọn lẹ mẹ na owhe atọ̀n, bọ to azọ́n wa to gbètato lẹ mẹ. E jlo nado wazọn biọ Calabar sin tohomẹ, ṣigba e bẹ azọ̀n ova tọn, bo sọ lẹkọ dó otò Scotland tọn mẹ nado dín pọngbọ. E lẹkọ dó Dundee to owhe 1879. To osùn fọtọnnukundopo godo, Slessor lẹkọ dó Calabar. Slessor nọ sẹ́ dehe su hugan to azọ́n-kuẹ etọn mẹ hlan onọ̀ etọn po nọviyọnnu etọn lẹ po to Scotland, ehe zọn bọ e plọn nado nọ du núdùdù he tin to lẹdo lọ mẹ lẹ. Nuhahun he Slessor pehẹ lẹ taidi jọja wẹndagbe latọ dé wẹ wehọmẹ mayi tovi lẹ tọn, podọ gbẹtọ yido sanvọ̀ to whenuena gbètato- gan dé kú godo, he ye yise dọ devi lẹ dóna plann ẹn dó yi ogbẹ devo mẹ. To owhe atọ̀n godo, Slessor lẹkọ dó Scotland na whẹho madogan tọn. E yí owhe atọ̀n he e zan to Scotland do penukundo onọ̀ po nọvi yọnnu etọn he ko to azọ̀n jẹ po go. To ehe godo, Slessor lẹkọ dó agbegbe he sọ dẹn dó Calabar.E whlẹ́n kanweko susu ahoho lẹ tọn sọn ogbé mẹ, fie ye ko yin jijodo nado nọ huvẹ kaka do kú kavi yin dudu gbọn kanlin ylankan lẹ dali. E gọalọ nado hẹnazọ̀ngbọna awutu nọ lẹ podọ e sọ doalọte ná aṣa he nọ biọ dọ mẹde dona nu nudido nado yọnẹn eyin mẹlọ ko jẹ osẹ́n mẹ kavi e ma yin mọ. Taidi wẹndagbe latọ dé, Slessor yi akọta devo lẹ mẹ, bosọ lá oho Jesu Klisti tọn. To sinsẹnzọ́n atọntọ́ etọn to Calabar whenu, Slessor se owẹ̀n dọ onọ̀ etọn po nọviyọnnu etọn po ko kú. To awubla etọn mẹ, e kàn ohó ehelẹ, Mẹde ma sọ tin he n'sọgan kàn otàn ṣe lẹ hlan ba, Olọn ko sẹpọ mi hugan Blitani, mẹde ma sọ tin he na lẹnnupọn gando goe ba to otò ṣe mẹ.\nSlessor wẹ nọgodona nupinplọntẹn Hope\nWaddell Training Institute to Calabar, he mọ plọn anazọ́n Efik nù lẹ. Danuwiwa dó ahoho ma nọte dó Calabar ṣo,e sọ dlẹnkan yi lẹdo de he nọ yin Arochukwu to wheyihọ Calabar tọn.\n\nOkú etọn\n\nNa owhe kande he gbọngodo to gbẹzan etọn mẹ, Slessor jẹ azọ̀n ova tọn debọdodego tọn he e bẹ to Calabar. Mahopọnna ninọmẹ lọ e zindonukọn to sinsẹnzọn etọn to Calabar mẹ. Sigba ova lọ wá hẹn gbọjọ dogọ bọ e ma sọgan zinzọnlin aliho gaa tọn ba, ṣigba yé nọ zee do kẹkẹ mẹ sọn fide jẹ fidevo. To bíbẹ Alunlunsun owhe 1915 tọn, whenue e tin to azọnwhe etọn to fie sẹpọ Use Ikot Oku,E jẹ ova sinsiẹn de. Slessor ku to azan wiatọntọ́ Alunlunsun owhe 1915.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1848 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1915 lẹ","num_words":1132,"character_repetition_ratio":0.045,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64568.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Agoli-agbo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agoli-agbo wẹ nọ yin pinpọ́nhlan di mẹhe yin ahọlu wiawetọ podọ godo tọ Dahomey ton. E nọ ganzìnpo ji sọn 1894 jẹ 1900.\n\nOtàn gbẹzan tọn \nE hẹ ofin ji to whenue ahọlu he jẹnukọn na ẹn, Béhanzin, yin zize sọyi kanlinmọgbenu to whenue e ṣíawhàn to awhàntọ́nmẹ France tọn whlà awetọ sọta Dahomey whenu godo. \n\nKanlinmọgbenu-yì yì Béhanzin tọn ma hẹn gandudomẹji France tọn sọgbe hẹ osẹ́n. Awhangán France tọn lọ Alfred-Amédée Dodds hùn dotẹnmẹ dote na mẹlẹpo he ko gbẹ wá sọn whédo ahọlu tọn mẹ nado hẹ ofin lọ ji, eyin mẹlọ ko saa yigbe nado doalọwemẹ dọ gbèkọndopọ de ko yin didoai he nagbè France nado yin hihọ́basinamẹtọ Ahọluduta lọ tọn; yemẹpo wẹ gbẹ́. \n\nTo godomẹ, to azán fọtọ̀ntọ Alunlunsun, Owhe 1894 tọn, Awhangán Béhanzin tọn Ahọvi Agoli-agbo(mẹhe sin yinkọ zẹemẹdo \"ahọluduta lọ ma ko jai\", nọvisunnu Béhanzin tọn po visunnu Ahọlu Glélé tọn po doalọwemẹ. E yìn zizedo lọ ofin ji taidi 'kọmẹgán' de kakati ni yin taidi ayimatẹngán akọta jọun de tọn, gbọn Francenu lẹ dali to whenue e yigbe nado doalọwemẹ dọ akọta emi tọn ko jogbè. \n\nE 'dugán' na owhe ṣidopo, bọ afọ̀zedaitọ gandudu France tọn de yin alọgọtọ na ẹn. Francenu lẹ basi tito nado deanana aṣẹpipa, ehe yé penugo nado wà to azán wiawetọ, Afínplọsun, owhe 1900 tọn. Dile aṣẹ̀glànglànpanamẹ po mẹtitafu yovo lọ lẹ fọn bo to sinsinyẹn deji dogọ́, Agoli-agbo họ̀njẹgbé bo dedó Gabon.\n\nTo 1910, yè nagbè e nado lẹkọwa bo nọ̀ Agbegbe Savẹ tọn. Sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ e nọ lẹkọyi Abomey nado yì bayi sinsẹ̀n na tọgbó lẹ po ahọlu he wayi lẹ po.\n\nOhia Agoli-agbo tọn wẹ afọ̀ de he to osé de hò, ogá de (ohia awhànfunnu hoho lẹ gigọjó tọn to osẹ̀n yọyọ he aṣẹpatọ yovo lẹ zedai lẹ tọn), po akíza de po, gọna ahọlu godo tọn Dahomey tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":350,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":63387.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Y%E1%BB%8Dnsi%20Wekant%E1%BB%8D%20l%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yọnsi Wekantọ lẹ he yín jiji do otò Naijilia tọn mẹ kavi he nọ kanwe gando otò Naijilia tọn go lẹ.\n\nHafsat Abdul Waheed (yin jiji to owhe 1952), dowatọ, homilomilokantọ, kikantọ ogbè Hausa tọn\nCatherine Acholonu (1951-2014), dodinnanutọ, dowatọ, kikantọ, walọgbẹtọvi-nuyọnẹntọ po tonudido-yiavunlọnajlojẹ, weyọnẹntọ.\nAyobami Adebayo (yin jiji to owhe 1988), wekantọ, otangli-wekantọ.\nBisi Adeleye Fayemi (yín jiji to owhe 1965), avunlọyinajlọjẹ lẹ tọn, wekantọ.\nChimamanda Ngozi Adichie (yyin jiji to owhe 1977), wekantọ, otangli-wekantọ.\nAbimbola Alao (he ko to tuklajijẹ sọn owhe 1990 lẹ), wekantọ, otangli-wekantọ,","num_words":116,"character_repetition_ratio":0.122,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":27272.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lady%20IB","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ibitoru I.B. Green, yin yinyọnẹ̀n ganji di Lady IB, é yín hanjitọ́ dé bo wa sọ́n Otò Bonny tọn mẹ, to Ayimatẹn Rivers tọn mẹ to tògbo Naijilia tọn mẹ. E yin dide di ogan ná (Performing Musicians Association of Nigeria Rivers State Branch) to owhe 2013 podọ ewọ wẹ omẹ awetọ he ná mọ otẹn enẹ yi gbọnvona Muma Gee. To Whenue e wazọn na nudi Owhe dopo godo, é sọ yin dide whla awetọ́ dó otẹn lọ mẹ. É ko wazọn dopọ́ hẹ́ Aihundatọ Daniel Wilson, King Sunny Brown, Don Bruce,\nGeraldo Pino po Prince David Bull po mẹdevo lẹ po ga.\n\nTodowhinnu lẹ\n\nGbedewema lẹ\n\nGbedewema Odudu sin ohàn lẹ\n\nSọ́ pọ́n\n\nAlọdlẹdonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":152,"character_repetition_ratio":0.023,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":56091.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Flora%20Nwapa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Florence Nwanzuruahu Nkiru Nwapa (azán wiatọ̀ntọ Alunlunsun, owhe 1931 jẹ azán fọtọ̀nnukundopotọ Koyasun, owhe 1993), yin tòvi otò Naijilia tọn de, mẹhẹ ko yin yiylọ dọ Onọ̀ na ogbẹ́ yọyọ wekikan Aflikanu tọn (modern African Literature). Ewọ wẹ yín nukọntọ na wekantọ yọnnu Aflika tọn lẹ podọ ewọ wẹ yọnnu wekantọ tintan he owe etọn yin zinjẹgbonu do glẹnsigbe mẹ to otò Britain tọn mẹ.\nOwe tintan he e kàn bo ylọ dọ \"Efuru\" gbọn \"Heinemann Educational Books\" dali he yin zinzinjẹgbonu to owhe 1966 zọ́n bọ mẹsusu yọnẹn, e sọ wá lẹzun gbẹtọ-nukundeji de to Aflika podọ to Yovo-tomẹ ga. Susu owe etọn lẹ tọn nọ sinai do gbẹzan yọnnu Igbo tọn lẹ ji.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1931 lẹ","num_words":149,"character_repetition_ratio":0.034,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":61677.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Samuel%20Singh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Samuel Singh (azán kotọ, Whejisun, owhe 1991) yin hanjitọ otò Naijilia tọn de po zinzantọ YouTube tọn po.\nE diyin na ohàn etọn lẹ he yin Bhojpuri.\nE yin yinyọnẹn to whenue e ze ohàn lọ \"Lollipop Lagelu\" (ohàn Bhojpuri) tọn do tito YouTube tọn ji.\nE tọ́n sọn Suresh Gyan Vihar Wehọmẹ Alavọ dé to Jaipur.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nSamuel yin jiji taidi Samuel Adepoju to Ayimatẹn Ogun Tọn to Naijilia.\nTo Ayidosun, owhe 2017 mẹ, e bẹjẹeji po video zize do tito YouTube tọn etọn ji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":120,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.033,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":42369.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yemi%20Shodimu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yemi Shodimu (yin jiji to azán ko-atọ́n-nukundẹnẹtọ Alunlunsun, owhe 1960 tọn) E yin Naijilia sin aihundatọ he sọ nọ dohia to televisiọn ji, podọ anadenanutọ podọ aihundida lamẹyiya tọn basitọ de.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn\nE yin jiji to Abẹ́òkúta, tatọ-tonọ Ayimatẹn Ogun tọn to huwaji-wheyihọ tọn Naijilia tọn mẹ. E zan gbẹzan dowhenu tọn etọn to Abẹokuta to Ahọluwhe Alake Egbaland tọn gbe to fihe e yọn nususu gan do akọ ayọnu lẹ tọn te. E yi wehọmẹ Alavọ tọn Obafemi Awolowo tọn to fihe e mọ Bachelor of Arts (B.A.) yi te gbedewema daho to aihundida lamẹyiya tọn yi te podọ e zin do nukọnsọyi wehọmẹ yalavọtọn Awọnlin tọn to fihe e mọ Master of Arts (M.A.) in Mass Communication yi te.\n\nAzọn etọn\nE bẹ aihundida lamẹyiya tọn jẹ e ji to owhe 1976, tọn mẹ, to owhe dopolọ hemẹ e yin mimọ to aihun he hosọetọn yin Village Head Master. E yin yinyọnẹn na azọngba nukọntọ yinyin tọn, to Ajani in Oleku mẹ, aihun de he yin anadena bosọ Yin bibayi gbọ Tunde Kelani dali. To 2018,e yin azọndena taidi bayitọ aihundida lamẹyiya tọn nukiko do na mẹ tọn he tindo apawhe susu he hosọ etọn yin Isale Eko.\n\nAihun he e da lẹ\nVillage Head Master\nOleku (1997) \nTi Oluwa Ni Ile\nSaworoide\nAyo ni Mofe\nKoseegbe\nDiamonds In The Sky (2019)\nThe Miracle Centre (2020)\n\nSọ pọn\nTodohukanji aihundida lamẹyiya tọn datọ Naijilia tọn lẹ tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1960 lẹ","num_words":298,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":55383.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/K%E1%BA%B9nt%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kẹntọ de yin mẹde kavi ogbẹ́ de he nọ jẹagọdo mẹde kavi ogbẹ́ de. To awhan de whenu, kẹntọ wẹ mẹdepope he to avunho na ada devo.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":30,"character_repetition_ratio":0.148,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64859.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Pere%20Egbi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Pere Egbi (yin jiji to azán koatọ́n-nukunawetọ, osun ṣidopotọ, owhe 1986), sọ yin yinyọnẹ̀n do Perez Egbi, aihundatọ Naijilia vijiji de wẹ e yin, podọ gbẹtọ nukundeji dé. Eyin dotozọ́nwatọ dé podọ é sọ yin yinyọnẹ̀n na aihundida sinimọto Big Brother Naija season 6 tọn, bo mọ Nuniná omẹ awetọ tọn yi.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wehihia etọn po\nEgbi yin jiji to tòdaho Warri tọn mẹ, to Ayimatẹn Delta tọn to azán koatọ́nnukunawetọ́, osùn ṣidopotọ́ owhe 1986 tọn. Ewọ wẹ yin ovi tintan mẹjitọ́ etọn tọn, to ovi awe he mẹjitọ etọn lẹ tindo. E yin pinplọnwhẹ́n gbọn onọ̀ etọn dali.\nEgbi fó wehọmẹ dokọ̀ tọn po wehọmẹ daho po to Ayimatẹn Delta tọn whẹpo do wá yi gbedewema dotozọ́nwiwa tọn to Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Awọnlin tọn.\n\nAzọn etọn lẹ\nEgbi bẹ́ azọ́n jẹeji taidi linlinhiatọ de to whenue e gbẹ́ po to wehia gando dotozọ́n go enẹgodo e diọ azọn etọn do aihundatọ sinimọto tọn po otàn kantọ de po. \nE nọ yin didohia to televizion ji whẹpo e di yì United States po pọndohlan lọ po dọ onu lẹ nasọ pọ́nte dogọ.\nEgbi sẹ̀n to United States. E sọ́ wà ponọzọ́n na owhe ṣidopo, to whenue e ko wa dotozọ́n godo e lẹkọ dó Naijilia nado wazọn aihundida sinimọ tọn. Egbi yin yinyọnẹn na aihundida sinimọto de he nọ yin Big Brother Naija season 6 he e tindo mahẹ to e mẹ, bo yin tatọ́ whẹndo tọn, enẹwutu họntọn etọn lẹ dó dẹpẹyinkọ lọ \"Major General\" na ẹn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":278,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66821.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ov%E1%BB%8D%CC%81n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ovọ́n yin kanlin wunmẹ de he ma nọ tindo awa po afọ lẹ po podọ e nọ taidi odan. Ovọ́n lẹpo ma nọ tindo nẹgbehú. Tedidi ovọ́n dopodopo tọn nọ gbọnvo na yedelẹ. Wunmẹ ovọ́n tọn delẹ tin he nọ whè sọmọ bọ e ma nọ bọawu nado mọ ẹn po nukun po. Mọdopolọ ovọ́n de tin he yè nọ ylọdọ bootlace ko yin yinyọnẹn nado dite na nudi kilomẹtlu kandeko (60). Ovọ́n he saba yin yinyọnẹn wẹ ovọ́n aigbamẹ tọn he yè nọ ylọdọ nuvúnnú lẹ. \nOvọ́n wunmẹwunmẹ wẹ tin, susu yetọn sọ nọ gbọnvo na yede.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":101,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":91664.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ov%C3%A1n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ován yin nude he nọ yiyizan nado ylọ ayidonugo mẹde tọn kavi nude tọn kavi aliho de nado","num_words":19,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.193,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":122283.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/F.%20O.%20Ogunlana","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"F.O. Ogunlana sẹn taidi mẹhọakuẹ nusọtọ Aflika tọn ye dọ lẹdo ṣọtọ Bureau tọn.\nTo 1979 eyin agba na yedọ omẹ kantọnfọtọnnukunatọn tọ to Bronze wolf ẹnẹ wẹ pipli dopo gee de sọn anadenanutọ nukọnyiyi sin agba nina de tẹnmẹ he wa ayimẹ do gbọn pipli nusọtọ tọn de dali. Yedọ na vogbingbọn sinsẹn dohlan lẹdo sọtọ lọ dali. Eṣo yin omẹ nujọònu tọn de to agbanina aihọn sika tọn mẹ.\n\nMehọakuẹ de to nusọtọ Afrik tọn mẹ ye dọ lẹdo ṣọtọ Bureau.","num_words":93,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66766.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Weh%E1%BB%8Dm%E1%BA%B9%20Alav%E1%BB%8D%20Ayimat%E1%BA%B9n%20Aw%E1%BB%8Dnlin%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Awọnlin Tọn (Glẹnsigbemẹ: Lagos State University) he sọ nọ yin yiylọdọ LASU, yin didoai do Ojo, otò dé he to , Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to tògbo Naijilia tọn mẹ. Wehọmẹ Alavọ tọn lọ yin didoai to 1983 gbọn osẹn jọun Ayimatẹn Awọnlin tọn dali, na wepinplọn po nukọnyiyi nuyọnẹn tọn po, bọ aṣagbe etọn yin, \"Na Nugbo po Azọnwiwa po\" (Motto: For Truth and Service). Wehọmẹ Alavọ tọn ehe nọ penukundo wehọmẹvi hugan 35,000 lẹ he nọ wá wehọ lọ mẹ lẹ sọn ofi voovo lẹ go.\n\nWehọmẹ lẹ","num_words":102,"character_repetition_ratio":0.113,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":62193.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Muhammad%20Shashere","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Muhammad Shashere yin Malenugán Kano tọn he dugan sọ́n owhe 1573 jẹ 1582.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn to otànnugbo Kano tọn mẹ\nOtàn gbẹzan Muhammad Shashere tọn sọn lẹdogbedevomẹ Palmer 1908 to otànnugbo Kano tọn mẹ tin to odò. \nMohamma Shashere wẹ yin Saraki koatọ́n-nukundopotọ he yin visunnu Yakufu tọn. Yinkọ onọ etọn tọn wẹ Fasuma. E gbọnvo na Saraki he ko nọgbẹ̀ to kano na nuhe du Walọ dagbe didohia. Ewọ wẹ yin omẹ tintan he dó yinkọ na Afanumẹ etọn dọ Wombai. (Afanumẹ lọ nọ yin yiylọdọ Bamu). E sọ dó yinkọ na Afanumẹ de he nọ yin Babba bo na ẹn yinkọ lọ Sarkin Bawaki. E sọ na Afanumẹ devo he yinkọ etọn nọ yin Mabaiyi yinkọ lọ Bagachi.\nÉ de nado Funnawhàn sọ́ta Katsina. É dọna he yin visunnu Alkali Mohamma tọn, visunnu Tanko tọn, visunnu Jibril tọn, visunnu f Mugumi:“nami adanwanu de nado yi Funnawhàn hẹ́ Katsina. Eyin n ma gbawhan, ma na lẹkọ gbẹte, afidò n gbawhan Katsinawa tọn.” Alkali lọ na ẹn Awhanfuntọ́ etọn Musa, he Yinkọ Onọ etọ̀n nọ yin Gero. Sarki na Musa otẹn Alkali tọn. To whenue e wá Katsina, Sunnu kastina tọn tọ́n nado Funnawhàn. Awhanfuntọ́ lọ lẹ pé yedelẹ to Kankia bo Funnawhàn to finẹ. Sunnu Katsinawa tọn lẹ gbawhan na ye su to sọha mẹ. Sunnu Kanawa tọn lẹ họ̀nyi, bo jo saraki yetọn dó na San Turaki Mainya Narai, San Turaki Kuka Zuga po Ban Bumpki tọn wutu. Gbẹtọ lọ lẹ jihàn dọ“Narai he yin Àdó lọ: wleawufo nado péhẹ́ whlepọ́n depope;” “Zuga ma họ̀nyi.” omẹ ehelẹ yi whegbe po Saraki yetọn po bo biọ Kano po é po. Saraki lọ blawu taun. Sunnu lọ lẹ dọ na ẹn dọ, “Jo awubla dó,eyin Allah jló mi na gbawhan Katsinawa tọn to Owhè heja.” To whenu vudẹ̀ godo, nọvisunnu Etọn lẹ blase nado hui. San Turaki Narai se gándo sebibla lọ go, bo dọna Saraki lọ dọ: ma tọ́nyi fidepope blo, hiẹ kavi Liman towe, na a nikaa yin huhu. Enẹwutu Saraki lọ gbọṣi ohọ̀ etọn mẹ,San Turaki wa yinuwa taidi Saraki lọ. To Whenue Awhanfuntọ́ lọ lẹ wa to whejai,ye mọ San Turaki po Afanumẹ etọn lẹ po é po to Màléhọ́ mẹ , na ye lẹndọ ewọ wẹ Saraki lọ wutu, ye hoavun hẹ ẹ̀. Afanumẹ etọn ṣinẹnẹ po hẹnnu etọn fọtọnnukunatọ̀n po wẹ tin po e po. Afanumẹ ṣinẹnẹ lọ lẹ yin huhu. Wiawe to hẹnnu etọn lẹ lọsu yin huhu, bọ ṣidopo to ye mẹ yin wiwle sọyi. Omẹ ṣidopo he ye wlé sọ́yi lẹ wẹ: Burimah, Jigo, Adam, Wukarka, Tukuki po Sarkin Wawayi po. Sarki Mohamma Zaki he yin Saraki yọyọ lọ jlo na hu omẹ ṣidopo lọ lẹ ṣigba omẹ lọ lẹ dọ:: “pò mi dógbẹ̀ podọ mi nasọ lẹzun Afanumẹ towe lẹ, Ovivi towe lẹ wẹ mi yin.” enẹwutu Saraki lọ pò ye dogbẹ̀. San Turaki Narai yin didi dó Màléhọ́ he ye hui dó mẹ.\nMohamma Zaki hẹ̀n Aderki nado gbá Serikin Jarmai, ohọ dé dó họngbo saraki lọ tọn mẹ. “zowre” he yin Turaki Mainya tọn lọsu yin gbigbá sẹpọ́ Màléhọ́ lọ, po ohọ Yan Sintali tọn po ohọ Turaki Kuka tọn po Mai-Shikashikai tọn. Màléhọ́ lọ yin didiọ́. Nujijọ lọ zọ́n bọ Turaki Mainya tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado nọ wanu di Saraki dó otẹn Mohamma Zaki tọn, ṣigba lẹblanulọkẹyi lọ yin hinhẹnbu. Shashere dugan na Owhè ṣinẹ̀nẹ̀ , Osùn ẹnẹ̀ po Azan konukunẹnẹ̀ po. Enẹgodo é yin didesẹ̀.\n\nAlọdlẹ̀ndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":708,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.001,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64648.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yomi%20Owope","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yomi Owope (yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunawetọ, Awewesun, owhe 1977) yin kandai basitọ Nijilianu, nuzedonukọ̀nnamẹtọ Tele ji tọn podọ azọ́nyọnẹntọ hodidọdopọ tọn. Ewọ wẹ ze opli whemẹ̀whemẹ̀ tọn, Yọ́nnu lẹ to Linlinzọ́nwiwa mẹ (Women in Journalism) dai podọ ewọ wẹ yin anadenanutọ to Lagos PR Agency. \nEwọ wẹ yin alọgọtọ na nuzedonukọ̀nnamẹtọ tito tele t���n lọ, Wake up Nigeria to Television Continental ji sọn 2017 jẹ 2020.\n\nVuwhenu po wepinplọn etọn po\nKaduna wẹ Yomi yì wehọmẹ dokọ̀ tọn po wehọmẹ daho po te to Naijilia, ehe godo e zindonukọ̀n bo yí gbedewema to Glẹnsigbe mẹ de sọn Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn tọn (University of Lagos), podọ to godo mẹ e mọ gbedewema daho pete lọ yí to Wehọmẹ Alavọ tọn Pan Atlantic University tọn.\n\nAzọ́n\nKandai basitọ de wẹ Yomi Owope yin to dopo to linlinhọsá nukọ̀n tọn Naijilia tọn lẹ de heyin Thisday mẹ to gblagbla owhe 2001 jẹ 2003 tọn lẹ mẹ podọ e wazọ́n to Sesema PR to Awọnlin, bo mọ azọ́nplọnmẹ PR tọn yi to Alima Atta he basi matintọ lọ glọ. To 2004, e lẹzun wekantọ linlinzọ́nwiwa tọn na asì Ayimatẹngán Ayimatẹn Kwara tọn, Toyin Saraki, e sọ nọ otẹ̀n enẹ mẹ kakajẹ 2008 bo wa lẹ́ jẹ azọ́n tele ji tọn wà ji.\n\nTo 2009, e kàn bosọ deanana adà tintan tito televiziọn tọn he yin \"The Debaters\" lọ podọ e sọ doalọwemẹ nado wazọ́n adà awetọ tọn nado kàn bosọ deanana ẹn to 2010. Enẹgodo e kàn adà awè sọn tito wadohia tele ji tọn tintan he yin mimá pe to Aflika, \"Moments with Mo\" he bẹjẹeji to 2010 bọ to 2011, e ko yì sọ apá 40. Owope wẹ yin mẹhe kàn bosọ yin zẹemẹbasitọ \"Next Titan Reality Show\" tọn.\n\nTo 2013, Owope jẹ azọ́nwa dopọ hẹ wehọ lọ linlin po hodọdopọ po tọn School of Media and Communications to Wehọmẹ Alavọ Pan Atlantic tọn po UNESCO po, nado tẹnpọn nado hẹn nujinọtedo linlin ninamẹ tọn Aflika tọn pọnte dogọ. Enẹgodo e bẹ Women in Journalism jẹeji, plidopo linlinnamẹtọ yọnnu lẹ tọn de to Awọnlin to Naijilia. Plidopo lẹdo aihọ́n pe lọ ko yin bibasi whlà atọ́n, to 2014, 2015, 2016, 2017 po 2019 po.\n\nTo 2013 e mọ ajọ̀ Innovation Award tọn yí na nukọ̀ntọ-yinyin po ogbẹ́ Debate and Speech Society po zizedai to Wehọmẹ Alavọ tọn Pan Atlantic tọn to Awọnlin.\n \nTo osun ṣianwtọ owhe 2017, e wazọ́n to TVC taidi nuzedonukọ̀nnamẹtọ tito Wake Up Nigeria to pọmẹ hẹ Titi Oyinsan.\n\nTo osun aotọ owhe 2021, Owope yin lilá di Alọgọtọ Vonọtaun Daho na Ayimatẹngán Ayimatẹn Ogun tọn lọ, Dapo Abiodun. To otẹ̀n ehe mẹ, e na wazọ́n dopọ tlọlọ hẹ asì Ayimatẹngán lọ tọn,Bamidele Abiodun, dọ azọ́ndenamẹ lẹ, tito-to-whinnu lẹ po aṣẹdai lẹ po ji.\n\nGbẹ̀zan etọn\nYomi wlealọ hẹ Ayotunde podọ yé tindo ovi atọ̀n.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1977 lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":548,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69753.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Funsho%20Ogundipe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Funsho Ogundipe yin opẹnkuntọ de to Naijilia, anadena-ohàntọ podọ ohàn kantọ de ga. Ogundipe yin yinyọnẹn to ohàn-zọn etọn mẹ taidi dopo to hagbẹ húnhotọ afrobeat tọn lẹ mẹ, enẹwẹ to Ayetoro. Taidi anadenanutọ hànsinọ-gán de to Ayetoro, e yin dopo to mẹhe bẹ nuhiho hẹ Fela Kuti to hàngbẹ Afrobeat tọn mẹ lẹ mẹ.\n\nDohia hànjiji tọn\n\nOgundipe yin dopo to mẹhe bẹ ohàn kinkan jẹeji hẹ nukọntọ Fela kuti lẹ mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":92,"character_repetition_ratio":0.102,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.21,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":40130.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Babatunde%20Hunpe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Babatunde Hunpe (he yin jiji to azán awetọ Avivọsun 1963) yin tonudọtọ de to otò Naijilia tọn mẹ. E yin tòvi Gbagli he yin tòpẹvi de to Awọnlin tọn, to tògbo Naijilia tọn mẹ.\nEwọ wẹ yin nukunmọnu na lẹdo Gbagli tọn to Wedegbẹ́ Tonudidọ Naijilia tọn pẹvi ṣinẹnẹtọ mẹ.\n\nAzọ́n etọn\nHunpe ko yin ayinamẹtọ vonọtaun na Ayimatẹngan Awọnlin tọn dai tọn he yin Mẹdaho Akinwunmi Ambode do nujijọ lẹdo mẹ tọn lẹ ji. Ṣigba to alọnu din, ewọ wẹ yin nukunmọnu na Gbagli to wedegbẹ tonudidọ Naijilia tọn pẹvi ṣiẹnẹtọ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ","num_words":115,"character_repetition_ratio":0.097,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66228.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Vothuno","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Vothuno yin otànwe de he yin kinkan gbọn mẹdaho Babatunde Olaide-Mesewaku dali. Olaide-Mesewaku basi zẹẹmẹ owé lọ tọn taidi kọndopọ otàn nugbo po otàngblo po tọn he wá aimẹ to gbétatò Gbagli tọn mẹ to Aflika. To owé lọ mẹ, Vothuno yin yinyọnẹn taidi yẹwhenọ-gán gbétatò Gbagli tọn. To otàn owé lọ tọn mẹ, Vothunọ jlo na basi hihọna sinsẹn etọn po ajọ́ kanlinmọ sisà tọn etọn po, podọ gbọn ehe dali, e tlọ ede biọ nuhahun susu mẹ po mẹdehlan klistiani tọn lẹ po. Visunnu dopo he e tindo lẹzun klistiani, ehe lọ hẹn Vothuno biọ nuhahun mẹ na e yin bibiọ to e si nado de ovi lọ hia, na yè dona basi avọsinsan delẹ na ẹn. E sà ovi dopo he po to ovi etọn lẹ mẹ do kanlinmọgbenu.\nOwé lọ Vothuno yin zinzinjẹgbonu to 2014 to tògbo United Kingdom tọn mẹ to tintan whenu, podọ po alọgọ Ayimatẹn-gán Babajide Sanwo-Olu tọn po, owé lọ sọ vọ yin zinzinjẹgbonu to owhe 2020 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOwe lẹ","num_words":195,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61718.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sewude%20Amosu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mẹdaho Sewude Adeyinka Amosu he tẹnmẹ-yinkọ etọn nọ yin (SAO) yin linlinzọnwatọ de po mẹdezejotọ de po na nukọnyiyi aṣà po ogbé po tọn to aigba Gunnu lẹ tọn ji. E yin dide taidi Nukọngán Ahọluduta Ajido tọn gbọn Ahọlu Saheed Temitope Sedonu Adamson, Topon Toyiaga I Ahọluduta Ajido tọn dali.\n\nBẹjẹeeji gbẹzan etọn\n\nAzọn etọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":80,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.196,"stopwords_ratio":0.037,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65115.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kanlin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kanlin yin nudida gbigbọnọ de po awutugonu susu po. Kanlin nọ mọ huhlọn yi sọn nudida gbigbọnọ devo lẹ si. To whedelẹnu, Kanlin nọ du yedelẹ, devo lẹ nọ du owan lẹ. Kanlin delẹ tin he nọ du ama taidi oyin, lẹngbọ po gbọgbọẹ po. Kanlin delẹ sọ tin he nọ du olan. Mọwẹ kanlin devo lẹ tin he nọ du olan bosọ nọ du ama do niyẹn.\n\nOgbẹ́ kanlin tọn\nKanlin yin mima do ogbẹ́ awe ji: tintan, dehe nọ do nẹgbehú po dehe ma nọ tindo nẹgbehú lẹ po.\nKanlin he nọ do nẹgbehú lẹ wẹ:\n wheví.\n Odan, oló, ovẹ́ po mọmọ po sọyi.\n Ohẹ́.\n Kanlin he nọ tindo afọ ẹnẹ lẹ po gbẹtọ lẹ po.\nKanlin he ma nọ tindo nẹgbehú lẹ wẹ:\n Owánvu lẹ.\n Ayẹ́yẹ́ lẹ.\n Ovọ́n.\n Wheví delẹ taidi ojẹ, apán po mọmọ po sọyi.\n\nOgbe egbesọegbesọ tọn\nTo lẹnnuyinyọnẹnliho, gbẹtọ yin kanlin, ṣigba na zinzan egbesọegbesọ tọn wutu, gbẹtọ ma nọ sọ nọ yin hihia gọna kanlin lẹ ba.\n\nWeda he gandego lẹ\nTodohukanji kanlin tọn lẹ\nNupinplọn gando jijọ kanlin tọn lẹ go\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":187,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":47615.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ahi%20Tejuosho%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahi Tejuosho tọn yin ahi de he tindo awusọhia egbezangbe tọn de, e tin to ali he tọ́n\nsọn Ojuelegba yì Itire pá, to lẹdo Yaba tọn to ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ, to otò Naijilia tọn mẹ. Ahi lọ yin mimá do adà awe ji (Phase I po Phase II po), e tindo ṣọfu tangan 2,383 to petlezin-nùẹnẹnọ de mẹ podọ ṣọfu 1,251 pẹvi pẹvi devo lẹ, e tindo núdùdù-satẹn 14, zomọ he nọ ze gbẹtọ yìaga ṣinatọ̀n, fie yè nọ gbọn yìaga awe, hùnglintẹn 600, podọ e sọ tindo miyọ́n lẹtliki tọn he ma nọ yawu ṣí, osin, podọ azọ́nwatẹn he nọ penukundo nujijọ miyọ́n tọn go, fie yè nọ penukundo madogánnọ lẹ go te awe, podọ fie yè nọ penukundo yọpọvu lẹ go te dopo.\n\nTo owhe delẹ godo he nujijọ miyọ́n tọn de jọ, he hẹn suhugan apadewhe ahi lọ tọn lẹ gble godo, tohọluduta Awọnlin tọn to kọndopọ mẹ hẹ Stormberg Engineering Limited po First Bank of Nigeria po biọ gbekọndopọ de mẹ nado vọ ahi lọ jlado, yé diọ ẹ do ahi daho he yọnwhanpẹ taun de taidi apadewhe tito lọ nado diọ lẹdo Awọnlin tọn zun tòdaho tangan de.\n\nHomọdọdonugo \nAhi Tejuosho tọn to ojlẹ de mẹ wayi yin ahi de he mẹ yè sọgan họ̀ núlẹ te yí akuẹ he yin didepò de. Lehe akuẹ ṣọfu lẹ tọn wá y��aga do to whenue ahi lọ yin vivọgbá godo zọn bọ ajọwatọ he ma nọ mọ akuẹ sọmọ lẹ mọhodọdo tohọluduta Awọnlin tọn go gando lehe e dá do whẹho ahi lọ vivọgbá tọn mẹ do go.\n\nSọ pọ́n \n Todohukanji Ahi lẹ tọn to Awọnlin\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nAhi lẹ","num_words":292,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":83176.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Computer%20Village","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Computer Village yin ahi nuyizan lẹnunnuyọnẹn nudọnamẹ po hodọdopọ tọn de po, (Information and Communications Technology)- (ICT) he tin to lẹdo de he nọ yin yiylọ dọ Otigba mẹ, e tin to Ikeja, enẹwẹ tatọ-tonọ ayimatẹn Awọnlin tọn to otò Naijilia tọn mẹ. Ahi lọ wẹ yin ahi nuyizan ICT tọn he klo hugan to Aflika, e yin ahi agbàwhinwhlẹn tọn de he to aṣẹpipa Computer and Allied Products Dealers Association of Nigeria (CAPDAN) tọn glọ\n\nGbọnvona nuyizan ICT tọn lẹ sisa, alokan lẹ po ọdinatẹ lẹ po sọ nọ yin vivọjlado to ahi lọ mẹ. Vọjlado ọdinatẹ po alokan lẹ po tọn sọgan yin to homẹ kavi gbangba sọgbe lehe e gblé sọ.\n\nNa lehe ajọ́ voovo lẹ nọ yin wiwa to ahi lọ mẹ do wutu, e hùn dotẹnmẹ dote na ọdinatẹẹ po alokan po jladotọ he yọn azọ́n ganji lẹ nado nọ nado jla ọdinatẹ lẹ po alokan lẹ po do podọ nado wàjọ́ hẹ ajọwatọ nuyizan ICT tọn, podọ ehe hùn dotẹnmẹ azọ́n voovo tọn na yé. Ahi lọ nọ yin hùnhùn to azán lẹpo ji, adavo to Sẹgbe lẹ po gbọjẹzan devo lẹ po. Lehe ajọ́ voovo lẹ nọ yin wiwa to azán dopodopo ji do ko dọn ayidonugo ajọwatọ devo lẹ po ajọwatọ nuyizan ICT tọn lẹ tọn lẹdo Aflika blebu pe podọ ehe zọn bọ ahi lọ sọ gbloada dogọ bọ gbẹtọ he nọ wá to azán dopodopo ji sọ sù dogọ, ehe sọ hẹn nukọnyiyi wá na Ayimatẹn Awọnlin tọn to ajọ́liho. Fie ahi nuyizan ICT tọn lẹ tọn tin te to ojlẹ de mẹ wayi wẹ Ogunlana Drive, Surulere, enẹwẹ to owhe 1990 lẹ gblamẹ, fie ahi lọ te to alọnu din, to ojlẹ de mẹ wayi, yin fie gbẹtọ lẹ nọ nọ̀ paa podọ fie azọnwatẹn kleun kleun lẹ tin te. To agọe, tohọluduta Awọnlin tọn tindo lẹndai lọ nado sẹtẹn na ajọwatọ he hugan 3000 do fidevo.\n\nLehe onú lẹ nọ yin wiwà do to ahi lọ mẹ \nAhi lọ yin ahi dagbe de he mẹ ajọwatọ depope ma nọ dọ dandan dọ akuẹ lé wẹ yè nado sà kavi họ̀ nude to ahi lọ mẹ. Gbẹtọ susu lẹ wẹ nọ wá họ̀ kavi sà nudepope he yé jlo sọgbe hẹ akuẹ yé tindo to alọ mẹ po nugopipe yetọn po. Aliglọnnamẹnu depope ma tin na yigọyigọ bibasi to ahi lọ mẹ, ehe nọ zọn bọ ninọmẹ núlẹ tọn nọ to didiọ sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ. Núhọ̀tọ po núsatọ nuyizan ICT tọn lẹpo wẹ tindo oyọnẹn he pe gando akuẹ núlẹ tọn go, podọ gando lehe nusisa de yọn ganji do sọ.\n\nHomọdọdonugo lẹ \nMẹsusu to otò lọ mẹ wẹ ko mọhodọdo núwiwa delẹ go to ahi lọ mẹ, susu to yé mẹ wẹ ko tindo numimọ mẹhodu tọn na yé jẹ alọ mẹhodutọ lẹ tọn mẹ wutu, na gbẹtọ nọ sù to ahi lọ mẹ taun wutu, mẹhodutọ ehelẹ nọ yí dotẹnmẹ-hundote ehe zan nado homẹdu, yé nọ sà nuyizan he ma yọn lẹ taidi alokan po nuyizan devo lẹ po. Whlasusu wẹ mẹsusu ko dọho gando lehe alokan he yin finfin lẹ nọ yin sisa to ahi lọ mẹ do, ṣigba nuyiwa ehelẹ nọ yin wiwa gbọn ajọwatọ he ma tindo kandai depope to ahi lọ mẹ lẹ dali, yé ma nọ tindo ṣọfu yẹtọn titi lẹ, kakatimọ yé nọ nọte to afọgbọntẹn lẹ kavi to moto de mẹ po mọmọ po. Ajọwatọ lẹ to ahi lọ mẹ yin mimá do ogbẹ́ awe ji, dehe tindo kandai lẹ podọ dehe ma tindo kandai lẹ, dehe ma tindo kandai lẹ nọ sanú to aliho depope he jlo yé mẹ matin kandai depope. Yewlẹ ṣẹnsẹn wẹ sẹ́nhẹngba lẹ nọ sù te hugan na mẹdekannujẹ he yé tindo wutu. Na ehe tọn wutu, afọdide delẹ to yinyin zize to agọe nado doalọtena ajọwatọ he ma tindo jlọjẹ lẹ.\n\nYẹdide-sẹdótẹn\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nAhi lẹ","num_words":687,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.001,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":86729.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Shekkarau%20I","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Shekkarau I yin Malenugán otò Kano tọn bo dugan sọ́n Owhe 1290 jẹ 1307.\n\nOtàn gbẹzan tọn to otànnugbo Kano tọn mẹ\notàn gbẹzan Shekkarau I tọn sọ́n Òwé Palmer's 1908 English translation of the Kano Chronicle tọn tin to Odo. \nShekkarau wẹ yin Saraki ṣinatọ̀ntọ́. Yinkọ Onọ etọ̀n tọn wẹ Auta. To whenue é lẹzun Saraki omẹ etọn lẹ dọ na ẹn dọ “Sarkin Kano, etẹwẹ a lẹ̀n gándo nuhe tomẹnu lẹ to didọ go?” É gblọn na yé dọ, “Nuhe mi sọgan dọ matin avunhiho kẹdẹ wẹ n mọ dohlan.” Gbẹtọ lọ lẹ dọ na ẹn dọ “eyin a dín jijọhò po omẹ lọ lẹ po, yé na lẹndọ buditọ́ wẹ a yin. É yin ye wa bo vivinu na we, dapana ye, na a nikaa wanu jẹagọ̀. É yin é biọ domọ mi na Funnawhàn hẹ́ ye, eyin mi gbawhan yetọn mi na sán ovẹ́go Agbàgo yetọn lẹ tọn bo gbà boṣiọ yetọn lẹ. Ye gbàwhàn Nugbo.\nKosi lọ lẹ sọ wa Saraki lọ dè bo dọ,\n“Saraki, klunọ mitọn, mi jlo na dọ oho dé ná we: jaale ma pọ́n nuhe mi ko wa wayi lẹ blo, mi vẹ̀ we, ma kẹalọyi Ayinamẹ he ayinamẹtọ́ towe lẹ na we blo. Eyin aigba he ahọ́lú de pàṣẹ dó klo, Ahọ́lú lọ dona nọ fáhomẹ̀, eyin é ma yin mọ, é ma na mọ̀ Ògú depope yi. Sarki gblọn dọ, “Nugbo wẹ oho he mi dọ lẹ,” podọ É jo ye do po huhlọn po àṣà yetọn po. Omẹ lọ lẹ dọ “Eyin é ma yin òbú tọn wẹ, mi na dọ nuhe yin aslí boṣiọ mítọn lẹ na Saraki”. Agbàgo yetọn he nọ yin\nSamagi dọ, eyin mi dọ Aṣli lọ ná ye, mi na bà Húhlọ́n mítọn pò. Podọ whẹndo mítọn nasọ yin winwọn. \nAwhan lọ Zindonukọ̀n káká bọ Saraki lọ do kú.\n\nSaraki yin Saraki Owhè fọtọ̀nnukunawetọ́.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":343,"character_repetition_ratio":0.04,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.262,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":67622.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Oge%20Okoye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Oge Okoye yin aihundida lamẹyiya tọn datọ Naijilia tọn de he wa sọn Nnewi to Ayimatẹn Anambra Tọn mẹ. Oge Okoye yinjiji to London, bọ to nukọnmẹ e lẹkọwa awọnlin podo whẹdo etọn po. E fo wehọmẹ dokọ tọn etọn to London whẹpo do lẹkọ do Naijilia. Mahopọnadọ e lẹkọwa Naijilia, e yi University Primary School Enugu bosọ zindonukọn na do yi Holy Rosary College, to Enugu nado yi wehọmẹ daho etọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nOge Okoye graduate sọn wehọmẹ alavọtọn tọn Nnamdi Azikiwe tọn, Awka podo gbedewema Theatre Arts tọn.\nOkoye kọnawu dopọ hẹ azọnwhe aihundida lamẹyiya tọn he yin yinyọnẹn taidi Noollywood to 2001. E wa limelight to 2002 to whenue e do mahẹ to aihu ‘Spanner’mẹ godo to fihe e bẹjẹeji hẹ Chinedu Ikedieze he yin yinyọnẹn ganji taidi ‘Aki’ to azọn whe aihundida lamẹyiya tọn Naijilia tọn mẹ te. E da họntọnsunu etọn daidai tọn he nọ yin Stangley Duru to 2005 boji ovi awe naẹ. E jẹvo sọn asu etọn de to owhe 2012 tọn mẹ. To 2006, e yin dide na ajọ African Movie Academy tọ na \"Best Actress in a supporting role\" na ada ha eyiwa to aihu lọ \"Eagle's Bride\" mẹ\n\nAihun he e da lẹ\nSpanner (2002)\nBlood Sister (2003)\nForever Yours (2003)\nHandsome (2003)\nMagic Love (2003)\nMy Command (2003)\nSister Mary (2003)\nArsenal (2004)\nBeautiful Faces (2004)\nI Believe in You (2004)\nIndecent Girl (2004) .... O'rel\nI Want Your Wife (2004)\nLittle Angel (2004)\nMy Desire (2004)\nSeparate Lives (2004)\nSpanner 3 (2004)\nSpanner Goes to Jail (2004)\n11:45... Too Late (2005)\nBeyond Passion (2005)\nBlack Bra (2005)\nCrazy Passion (2005)\nDesperate Love (2005)\nEagle's Bride (2005)\nEmotional Battle (2005)\nEvery Single Day (2005)\nFace of Africa (2005) .... Ukheria\nFriends & Lovers (2005)\nThe Girl Is Mine (2005)\nIt's Juliet or No One (2005)\nThe King's Son (2005)\nMarry Me (2005)\nOrange Groove (2005)\nParadise to Hell (2005)\nShock (2005)\nTo Love and Live Again (2005)\nTrinity (2005)\nTrouble Maker (2005)\nWar Game (2006)\nThe Snake Girl (2006)\nBlackberry Babes (2010)\nSincerity\nSinful Game\nFestac Town (2014)\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":455,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.333,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.973,"perplexity_score":69002.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Matthew%20Hassan%20Kukah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Matthew Hassan Kukah (yin Jiji to 31 Avivọsun 1952 tọn to Anchuna, Naijilia) podọ e wọ wẹ yin nugopọntọ Roman Catholic Diocese Sokoto tọn to alọnu din.\nTo Awewesun 2020, Pope Francis de taidi dopo to hagbẹ Dicastery on Integral Human Development.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn podo wehọmẹ po\nNugopọntọ Kukah yin jiji to efdom to Zangon Kataf lẹdo gandudu dokọ̀ tọn to oto Kaduna.\nKukah yi wehọmẹ pevi podo dehe bọdego po to St. Fidelis Primary School, Zagom, podọ St. Joseph Minor Seminary, Zaria, whẹpo e do zindonukọn yi St. Augustine Major Seminary Jos, oto Plateau tọn, to fihe e plọn tamẹnuplọnmẹ podo nugbo yinyin sinsẹn podo mawu po go. Kukah yin yiyi do basi yẹwhenọ katoliki tọn to Awewesun 19, 1997. Kukah yi wehọmẹ alavọ Ibadan tọn to fihe e mọ diplôme yi te to oplọn sinsẹn tọn lẹ mẹ. Kukah sọ yi gbedewema Divinity tọn to wehọmẹ alavọ Pontifical tọn to Rome to 1976 hopodona gbedewema daho to oplọn jijọho tọn mẹ to wehọmẹ alavọ Bradford tọn to United Kingdom to 1980. E tindo yanwle daho na wehọmẹ ehe zọn bọ e mọ gbedewema dahogbọ̀ sọn wehọmẹ alavọ University of London's School of Oriental and African Studies (SOAS) to 1990. To ojlẹ de lẹ mẹ, e plọnnu to wehọmẹ alavọ Oxford tọn to Oxford, to Oxfordshire, England, United Kingdom podo wehọmẹ alavọ Harvard tọn po to Cambridge, Massachusetts, to Greater Boston, to États-Unis.\nSọn gblagbla 1999 podo 2001 po e sẹn taidi dopo to hagbẹ ogbẹ dodinnanutọ gando jlọjẹ gbẹtọ lẹ tọn. Yidogọna azọn etọn taidi yẹwhenọ Saint Andrews's parish to Kakuri, Kaduna sọn 2004 kakajẹ whenuena e yin dide taidi nugopọntọ e wọ wẹ yin wekantọ na National Political Reform Conference (2005) podọ sọn 2005 gbọn wẹ e ko to sinsẹn taidi azinponọ Ogoni-Shell Reconciliation tọn. To yidogọ mẹ, sọn 2007 jẹ 2009 e wazọn to wedegbẹ bodidi tọn je yin didoai gbọn ahọluduta Naijilia tọn\nLinlin egbe tọn dọ gando oku podo hunwhe ṣiọdidi Mama Janet Hauwa Kukah tọn ehe yin onọ nugopọntọ lọ tọn, e yin jiji to Ayidosun, 1934 bo yin didi dó Anchuna, Zangon Kataf ledo gandudu dokọ̀ tọn podo omẹ nukundeji susu lẹ po podo tulinamẹho po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":438,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68360.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Queen%20Nwokoye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Queen Nwokoye (yin jiji to azán widopotọ, Avivọsun owhe 1982 tọn mẹ) e yin Aihundatọ Naijilia tọn de. E yin yinyọnẹn na e nọ tọ́n taidi mẹ he yin tọntlọgbọn to aihun he yin dida to 2014 mẹ he hosọ etọn yin Chetanna ehe hẹn ẹn lẹzun agbawhlẹtọ \"Aihundatọ he sọgbe\" to Africa Movie Academy widopotọ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn podọ owe yinyọnẹn etọn po\nNwokoye yin jiji to ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ do\nwhẹndo Catholic tọn de mẹ amọ e luntọ sọn Ovim to Isuikwuato Local Government of Abia state to Naijilia. E bẹ nupinplọn etọn jẹeji to Air Force primary school.\nE dotana nupinplọn wehọmẹ daho tọn etọn to Queen's College, Enugu whẹpo edo\nzindonukọn yi wehọmẹ alavọ tọn tọn Nnamdi Azikiwe tọn to Awka, ayimatẹn Anambra tọn to fihe e plọn sociology podọ and anthropology te.\nE whẹ po numọtolamẹ lọ po nado lẹzun whẹdatọ to nukọnmẹ.\n\nAzọn etọn\nSọn whenue e sọawuhia tintan to 2004 to aihun de he hosọ etọn yin Nna Men tọn mẹ, Nwokoye ko lẹzun\ntọntlọgbọn to aihun Naijilia tọn susu lẹ mẹ, e mọ ajọ̀ podọ pipa susu lẹ yi.\n\nDelẹ to aihun he eda lẹ mẹ\n\nNna Men (2004)\nHis Majesty (2004)\nThe Girl is Mine (2004)\nSecurity Risk (2004)\nSave The Baby (2005)\nBack Drop (2005)\nSpeak The Word (2006)\nMy Girlfriend (2006)\nLast Kobo (2006)\nLady of Faith (2006)\nDisco Dance (2006)\nClash of Interest (2006)\nThe Last Supper (2007)\nWhen You Are Mine (2007)\nThe Cabals (2007)\nShow Me Heaven (2007)\nShort of Time (2007)\nSand in My Shoes (2007)\nPowerful Civilian (2007)\nOld Cargos (2007)\nMy Everlasting Love (2007)\nConfidential Romance (2007)\nThe Evil Queen (2008)\nTemple of Justice (2008)\nOnoja (2008)\nHeart of a Slave (2008)\nFemale Lion (2008)\nAngelic Bride (2008)\nPrince of The Niger (2009)\nPersonal Desire (2009)\nLeague of Gentlemen (2009)\nLast Mogul of the League (2009)\nJealous Friend (2009)\nMakers of Justice (2010)\nMirror of Life (2011)\nEnd of Mirror of Life (2011)\nChetanna (2014)\nNkwocha (2012)\nEkwonga (2013)\nAda Mbano (2014)\nAgaracha (2016)\nNew Educated Housewife (2017)\nBlind Bartimus (2015)\nEvil Coffin (2016)\nChosen Bride\nHeart of Gold (2019)\n\nGbẹzan medetiti tọn etọn \nQueen Nwokoye wlenalọ hẹ Mr. Uzoma mẹhe e ji ahohovi sunusi kẹdẹ awe na podọ viyọnusi dopo\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nOvi he ye ji to owhe 1982 lẹ","num_words":505,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.318,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.99,"perplexity_score":72340.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Zayn%20Africa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abdulmajid Aliyu (yin jiji to azán tintan Ayidosun 1994) he sọ́ nọ yin yiylọdọ Zayn Africa, yin hanjitọ́, hankantọ otò Naijilia tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nZayn Africa yin jiji to Ayimatẹn Kaduna tọn bo yi wehọmẹ daho Command Secondary School tọn. E sọ yì wehọmẹ ọdinatẹ vivọjlado tọn bo yí Gbedewema to wehọmẹ alavọ Bayero tọn to Ayimatẹn Kaduna tọnto togbo Naijilia tọn mẹ. To owhe 2017, E dè ohàn yọyọ de tọ́n he hosọ́ etọn yin \"The Relationship\" po ohàn widopo devo lẹ po.\n\nTodohukanji azọ́n etọn lẹ tọn\n\nTo 2020, e sọ tọ́n to ohàn Hausa lẹ tọn Naijilia tọn dé mẹ he ye nọ ylọdọ \"Da so samu ne\".\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nHànjitọ lẹ to Naijilia\nOvi he ye ji to owhe 1994 lẹ","num_words":148,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66522.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Orlando%20Owoh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Orlando Owoh (yin jiji to azán wiẹnẹtọ, Afínplọsun, owhe 1932 jẹ Abọ̀húsun owhe 2008) yin hanjitọ po nukọntọ de po.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nYinkọ etọn wẹ Stephen Oladipupo Olaore Owomoyela, bo yin Jiji to Osogbo, to tògbo Naijilia tọn. To azán wiẹnẹtọ, Afínplọsun, owhe 1932. Yinkọ otọ́ etọn tọn wẹ Owomoyela podọ onọ̀ etọn nọ yin Christiana Morenike Owomoyela. Gandudu dokọ Ifon-Ose tọn, to Ayimatẹn Ondo tọn, bọ onọ̀ etọn wa sọ́n Owo. gbẹtọ lẹ wa yọnẹ̀n taidi Dr. Orlando Owoh. Whlẹpatọ de wẹ é yin kakajẹ owhe 1958, whenuena hànjitọ dé basi oylọ̀ na ẹn nado wa hòhún na hànjitọ Kola Ogunmola.\nOwoh lọsú dó hànjigbẹ́ etọn ai to 1960. E tindo ògbẹ́ lẹ taidi ògbẹ́ Omimah tọn, ogbẹ́ Young Kenneries tọn po African Kenneries International po, Owoh yin yinyọnẹ̀n lẹdo tògbo Naijilia tọn, dile etlẹ yindọ jùjú and fuji po wẹ to tojí. E ko de agbán kandeatọ́n tọn. Orlando Owoh kú to azán ẹnẹtọ osun widopotọ́ owhe 2008 tọn bo yin didi dó owhé etọn gbè to Ayimatẹn Awọnlin tọn to Naijilia.\n\nTodohukanji azọ́n etọn lẹ tọn\nAgbán he yin didetọ́n gbọn Dr. Orlando Owoh lẹ wẹ ( É ma yin debọdodego)\nAiye nyi lo (medley) \nAjanaku Daraba\nApartheid\nAsotito Aye\nAwa de\nAyo mi sese bere\nCain ati Abel\nEaster special\nE ku iroju\nE Get As E Be\nEmi wa wa lowo re\nExperience\nGanja I\nGanja II\nIbaje eniyan\nIgba aye Noah\nIre loni\nI say No\nIwa l'Oluwa nwo\nIyawo Olele\nJeka sise\nKangaroo\nKennery de ijo ya\nKose mani\nLate Dele Giwa\nLogbaLogba\nMa wo mi roro\nMessage\nMo juba agba\nMoney 4 hand back 4 ground\nOriki Ojo\nOrin titun\nThanksgiving\nWhich is which.\n\nDevo lẹ wẹ (é ma yin debọdodego)\nBrother ye se\nDay by day\nDiana\nEbe mo be ori mi\nZo Muje\nEgi nado\nElese (sinner)\nFiba fun Eledumare\nMa pa mi l'oruko da\nMa sika Ma doro\nModupe (medley)\nOju ni face\nOkan mi yin Oba orun\nOlorun Oba da wa lohun (medley)\nOro loko laya\nRex Lawson\nWa ba mi jo\nYabomisa sawale\nYou be my Lover.\n\nE ma yin agbán etọn lẹpo die.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1932 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2008 lẹ\nHànjitọ lẹ to Naijilia","num_words":477,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.982,"perplexity_score":45121.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Denrele%20Edun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adenrele Oluwafemi Edun hẹ mẹsusu nọ ylọ Denrele (yin jiji to azán Ayidosun, owhe 1981) yín Hunsingan Tẹlẹvisọn otò Naijilia tọn tọn. E ko yi bo sọ ko mọ Ajọ̀pogigopanamẹsusu lẹ po di,\"Best TV Personality of the NEAs\" to yovo tomẹ New York to owhe 2011,\"Dynamic Award\"tọn na \"Best Youth TV Personality\" owhe 2006\/2007\/2008, \"The Future Awad for Best Producer\" owhe 2007.\n\nGbẹzan etọn tọn\nDenrele yin jiji to \"Hamburg\", to otò Germany tọn. Otọ́ etọn yin ayọnnu, onọ̀ etọn yin otovi India-Mauritius tọn.\nE yin ovisunnu dopo ge na otọ́ etọn, bo sọ do nọvi yọnnu awe. E zan owhe atọ́n tintan etọn to gbẹzan etọn to otò Germany bo wa lẹkọ wa oto Naijilia bo yi wehọmẹ St. Gregory's College tọn, to Ikoyi po wehọmẹ alavọ Awọnlin (University of Lagos) tọn.\nE yin nukọntọ na Ogbẹ owedutọ lẹ tọn hẹ nọ yin \"The Iroko Band\" he sinimawatọ Dr. Ola Balogun yin Anademẹtọ na.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":203,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.251,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":46498.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gijimasu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gijimasu Ahọlu otò Kano tọn bo dugan sọ́n Owhe 1095 jẹ 1134. É yin Visunnu Warisi po Yanas po tọn.\n\nNutindo etọn lẹ\nGijimasu tindo Visunnu Awe he yinkọ yetọn nọ yin Nawata po Gawata po.\n\nOtàn gbẹzan tọn to otànnugbo Kano tọn mẹ\nOtàn gbẹzan Gijimasu tọn sọn owe Palmer's 1908 English translation of the Kano Chronicle tọn tin to Odo.\nGijimasu he yin visunnu Warisi tọn wẹ yin Saraki atọntọ́. Yinkọ Onọ etọ̀n tọn wẹ Yanas. To whenue é lẹzun Ahọlu é tlọ́n Sheme bo dedo Gazarzawa. Mẹdelẹ dọ Visunnu etọn Tsaraki wẹ dó filọ ai.\nMazuda dọ, Ahọlu ehe wa nado gbà boṣiọ mítọn lẹ. ” gbẹtọ lọ lẹ dọ, “E ma tindo huhlọn depope nado gbà boṣiọ mitọn lẹ.” \nGijimasu po omẹ etọn lẹ po gbá ohọ dó Gazarzawa. É klọ mẹho lọ lẹ gbọn nunina lẹ bíbẹ́ ná ye dali. Nuniná etọn zọn bọ é lẹzun Ògán na yé. Gbẹtọ lọ lẹ dọ “Omẹ dagbe dé wẹ dawe ehe yin! É nọ penukundo mi ganji!” Mazuda dọ, “N na ná Visunnu etọn Viyọnnu ṣie nado dà.” ṣigba Bugazau hẹn tito lọ gblé na ẹn. Ahọ́lú lọ dọ na gbẹtọ lọ lẹ dogbọ̀n todaho de Didoai go. Omẹ lọ lẹ gblọ́n na ẹn dọ: “Dike mi ni gbá todaho lọ, na mí tindo huhlọn po hlọnhlọn po.” enẹwutu ye jẹ todaho lọ gbá ji. Ye jẹ Àdó lọ gbá ji sọ́n Raria. Ahọ́lú lọ hù oyìn 100 to Àzán tintan he ye bẹ Azọ́n lọ jẹeji. Ye jẹ Àdó Bazugar tọn dó ji, kakajẹ àdò osin tọn, àdó Adama tọn, àdó Gudan tọn po àdò Hóhó lẹ taidi àdó \nWaika tọn, àdó Kansakali tọn, podọ Kawungari tọn po Tuji tọn po. É dó họngbo ṣinatọn. Ahọ́lú he nọ yin Rano gbá todaho he nọ yin yiylọdọ Zamnagaba. É jẹ gbigbá ẹ ji san Rímin Kira, bo ze àdó lọ gbọn Wawan Toro, Tafasa, Kusarua, Kadába yi pé Họngbo Bai tọn. É dugan dó aigba lọ lẹ po ji bẹsọ́n aigba Ahọ́lú Gano, Ahọ́lú San tọn, Ahọ́lú Debbi tọn, Ahọ́lú Ringim tọn, po Dan Baḳonyaki po. Santolo kẹdẹ wẹ diọnukúnsọ ẹ, na tomẹnu lọ lẹ su bosọ́ yin kosi. mẹdepope ma penugo nasọ dugan dó ye ji. Ahọ́lú Gano, Dab, po Debbi po wá hausagbéjí owhè ṣinẹnẹ jẹnukọ̀n na Bagoda. Ṣigba Buram, Isa, Baba, Kududufi, Alassan, po àgbàdo kano tọn lẹ, po ahọ́vi lẹ po hodo Bagoda. Gijimasu dugan na Owhe kande whẹpo dó kú.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nAhọlu lẹ to Naijilia","num_words":493,"character_repetition_ratio":0.045,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":57902.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Victor%20Akande","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olusegun Victor Akande yin tonudọtọ podọ whẹ̀yidọtọ dé po. Ewọ we yin dide taidi anadenanutọ agbasalilo tọn to agbegbe Ojo tọn l to plidopo osẹ́n-doaitọ ṣiantọ̀ntọ tọn to Awọnlin he ko bẹsọn azan ṣidopotọ, Avivọsun, Owhe 2015 to People's Democratic Party.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":55,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.198,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":46464.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Meg%20Otanwa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Meg Otanwa (yin jiji to azán wiẹnẹtọ Afínplọsun) yin aihundatọ yọnnu Naijilia-nu dé po azọnwatọ dai tọn to akuẹsẹdotẹn dé. Eyin mẹde he yinwanna ogbe bọ yé sọ dọ e nọ do ogbe Atọ́n ganji. Eyin yinyọnẹ̀n to aihundagbẹ Nollywood tọn mẹ to 2011 to whenuena e basi aihun etọn he yin, I'll Take My Chances, bọ to enẹgodo e sọ tọ́n to aihun devo lẹ mẹ taidi October 1 to (2018), Ojuju (2014), Kpians: The Feast of Souls (2014) po susu devo lẹ po. Ewọ wẹ sọ yin aihundatọ nukundeji he yé zan yedide etọn to linlinnamẹwe Zen Magazine tọn ji to Abọhusun owhe 2006 tọn.\n\nBẹjẹeeji gbẹzan etọn tọn po wehihia etọn po\nOtanwa wa sọn lẹdo he mẹ ye nọ do Idoma-gbe te, to Ayimatẹn Benue tọn mẹ, to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Ṣìgba Awọnlin wẹ e whẹn do. Whẹndo asisi tọn mẹ e sọ wá sọn. E sọ nọ do ogbe atọ́n yedọ Glẹnsigbe, Ayọgbe, Flansegbe, Hausa-gbe po ogbe onọ etọn tọn po yedọ Idoma-gbe po Spanish-gbe pẹde pedẹ po. E basi po to Wehọmẹ Alav�� tọn Ahmadu Bello University, to Zaria. Finẹ wẹ e yi gbedewema etọn te to Glẹnsigbe pinplọn mẹ, bo zindonukọn bo yí gbedewema daho etọn to Human Resources Management to Wehọmẹ Alavọ tọn TIME University, Tunis, to otò Tunisia tọn mẹ enẹgodo, gbedewema daho to Business Administration mẹ podọ gbedewema devo ga to Wehọmẹ Alavọ tọn Jean Moulin University he to Lyon, to France.\n\nAzọn etọn\nE wazọn na whenu gaa to azọnwhé akuẹsẹdotẹn tọn African Development Bank, to Tunis, to Tunisia. Otanwa gbẹazọn bo jẹ Aihundida sìn azọn ji to aihundagbẹ Nollywood tọn mẹ to 2011, bo sọ tọ́n to aihun wedudu tọn mẹ he yin Emeom Isong, Ill Take My Chance.\nTo 2014, e tọ́n to aihun Kunle Afolayan's, he yin October 1; to Bodunrin Sasore's sìn aihun mẹ, he yin Before 30, bo nọ yin \"Aisha\" to emẹ; po aihun Charles Novia's, tọn po to Atlanta.\n\nE tọ́n to Africa Magic's debut telenovela Nollywood Hush tọn mẹ taidi \"Koko Ogunbiade\" to 2016. Mẹdevo he sọawuhia to aihun lọ mẹ lẹ wẹ Richard Mofe Damijo, Thelma Okoduwa po Rotimi Adelegan.\n\nEyin dìde to hunwhẹ gigopanamẹ tọn 2017 tọn he yin Africa Magic Viewers Choice Awards taidi Aihundatọ he wazọn hugan to adà aihun tọn he yin AMVCA, bo sọ yi ajọ MNET to aihun the thriller telenovela, Hush mẹ. E sọ tin to otẹn hunwhẹ Aihundatọ lẹ tọn mẹ to 2018.\n\nTo 2018, Tosin Igho da aihun dé he yín, The Eve, bọ e tọ́n taidi \"Yewande\" to emẹ, bo wazọn po Aihundagbẹ etọn devo lẹ po yedọ; Beverly Naya, Hauwa Allhabura, John Okafor po mẹ devo lẹ po ga.\n\nTo aihun 2020 tọn etọn mẹ he yin For Maria Ebun Pataki mẹ, e nọ yin \"Derin\". Damilola Orimogunje wẹ deanana aihun lọ.\n\nE sọawuhia taidi \"Angela\" to aihun Dimeji Ajibola tọn mẹ he yin Ratnik, he yin didetọ́n to Azan tintan Awewesun, he yin didetọ́n to Azan tintan Awewesun, owhe 2020 tọn mẹ, aihun ehe mẹ wẹ Osas Ighodaro, Karibi Fubara, Paul Utomi po mẹdevo lẹ po tọ́n te ga.\n\nDelẹ to aihun he eda lẹ mẹ\n2021 Loving Rona\tActress (Rona Adams)2020 Ratnik Actress (Angela) Sci-fi thriller''.\nFor Maria Ebun Pataki\tActress (Derin)\tDrama.\n2018 Payday\tActress (Kimberley)\tComedy\nThe Eve Actress (Yewande) Romantic drama\nKnockout Blessing Actress Action, Comedy, Thriller.\n2016 - 2017 Hush Actress (Koko Ogunbiade)\tTelenovela thriller; TV series\n2015–present Before 30\tActress (Aisha)\tDrama series.\n2015 Road to Yesterday\tActress (Tomiwa)\tRomance, Drama, Thriller.\nDoll House\tActress (Yemisi) Drama\t\n2014 October 1 Actress (Yejide) Thriller\nKpians: The Feast of Souls\tActress (Jane)\tAction, Horror.\nOjuju\tActress (Alero)\tHorror, Thriller\t\n2011 I'll Take My Chances Actress Dance drama.\n\nGigopanamẹnu he eyi lẹ\n\nHunwhẹ whemẹwhemẹ tọn na aihundatọ he yọn hugan lẹ\n2017 AMVCA Best Actress in a Drama Won\n2022\tAfrica Magic Viewers' Choice Awards\tBest Actress in A Drama\tFor Maria Ebun Pataki\tPending\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":878,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":28204.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Onwuchekwa%20Jemie","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Onwuchekwa Jemie yin wekantọ,oho milomilo-kantọ, linlinzọ́nwatọ dé po weyọnẹntọ Otò Naijilia tọn dé po.\n\nOtàn gbẹzan tọn\nJemie yin jiji dó Ayimatẹn Abia tọn mẹ, to Naijilia, bosọ yi Wehọmẹ daho Hope Waddell Training to Calabar.\nE mọ gbedewema Bachelor of Arts tọn yí sọn Wehọmẹ daho, yedọ Wehọmẹ Alavọ Columbia tọn, podọ gbedewema daho sọn Wehọmẹ Alavọ Harvard tọn, whẹpo e do lẹkọ do Wehọmẹ Alavọ Columbia tọn na gbedewema daho hugan yiyi tọn to English po comparative literature po mẹ. To pọmẹ hẹ hagbẹ etọn ehelẹ Stanley Macebuh, Femi Osofisan, po Chinweizu Ibekwe po, Jemie yin dide taidi ogán linlinwe Guardian tọn, bo yin yinyọnẹn gbọn mẹsusu dali taidi mẹhe yin tlọntlọngbọn to linlinninamẹ to Naijilia,\nE to azọ́nwa taidi weda linlinwe tọn jladotọ tintan de podọ azinponọ na ogbẹ jladotọ lẹ tọn po.\nE ko sọ basi zinjẹgbonu owe lẹ tọn, yindidi Langston Hughes tọn: An Introduction to the Poetry (1976) po Biafra Requiem po (1970), podọ Toward the Decolonization of African mericaLiterature (1983), bo wazọ́ndopọ po Chinweizu po Ihechukwu Madubuike, po Yo' Mama! po to: New Raps, Toasts, Dozens, Jokes and Children's Rhymes from Urban Black America (2003) mẹ.\nTo whenue e ko wazọ́n taidi weyọnẹntọ to English literature, African literature po African-American literature po to Wehọmẹ Alavọ Amẹlika tọn delẹ godo, Jemie lẹzun ogán linlinwe jladotọ tọn Nigeria's Business Day tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":292,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.207,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":50156.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/%E1%B9%A2anmad%C3%ADd%C3%B3","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ṣanmadídó eyin atin pẹvi de bọ ama e tọn po atin etọn po blebù yọn na yizan na gbẹtọvi lẹ taun. Ama etọn ma nọ yìmọ do klo, flinflin de wẹ é nọ yín, é sọ nọ dewan whanpẹnọ de, bọ gbẹtọvi lẹ nọ yi do da nusọnu bosọ nọ zan ẹn nado basi amasin.","num_words":57,"character_repetition_ratio":0.026,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":75242.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Blossom%20Chukwujekwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Blossom Chukwujekwu yin aihundatọ Naijilia tọn, he basi dohia aihun etọn tintan. To owhe 2015 e mọ ajọ̀ he yọn hugan yi to Africa Magic Viewers Choice Awards mẹ.\n\nBẹjeji gbẹzan etọn tọn po wepiplọn po\nYe ji chukwudi Echezoma Chukwujekwu to Abọ̀húsun azan ẹnẹtọ owhe 1983 to Benin City, Edo to Naijilia to Dr. I. E po Evangelist J. C. Chukwujekwu, \nBlossom Chukwujekwu wẹ yin visunnu tintan to visunnu awe he mẹjitọ etọn ji lẹ me. Ogbe Otolo to Anambra Huwaji-agewaji Naijilia tọn. E yi Greater Tomorrow Primary School po Greater Tomorrow Comprehensive College to Benin City, Edo. Na nuhe du Wehọmẹ daho etọn e de nado yí plọn Mass Communication to Anambra to University of Science and Technology fie e zan owhe dopo te. E fo Wepiplọn etọn to Benson Idahosa University to Benin City, Edo whenue e ko zan whenu pẹde to University to Enugu.\nBọ to BIU, e yin ogàn na plipli ogbe Mass Communication ton (AMSCOS) to owhe 2007 jẹ 2008. E yin dopo to hagbe gbesọnọ to Popular House of Theartre (H. O. T) fie e yin nukọntọ to aihun lọ, Godless: The path to dawn. Blossom hen otẹn etọn Ukemu to aihun lọ Godless nado no viavi. \nTo liyasun owhe 2008, e yi gbedewema pò Bachelor of Science degree po to Mass Communications sọn Benson Idahosa University, Benin City, Edo State. \nE be jẹ Awọnlin to Naijilia, to osun pede gbedewema etọn yíyí godo nado basi National Youth Service Corps Obligation. \nBlossom nọ Awọnlin nado doafọna aihundidazọ́n etọn.\n\nAzọ́n\n\nTo 2009, to zepọ́n susu lẹ bibasi godo Chukwujekwu mọ azọ́ngban nukọ̀ntọ tọn yi to sinimọto Naijilia tọn he ma ko yin didetọ́n lọ he yin Portrait Of Passion lọ tọn yí.To owhe enẹ dopolọ mẹ, e sọawuhia whla tintan to aihún Vivian Ejike's Private storm mẹ to pọmẹ hẹ Omotola Jalade Ekeiende po Ramsey Nouah po.\nYẹdide Blossom tọn wẹ yin zize do tito wadohia tọn Africa Magic Nollywood tọn lọ, Jara ji taidi dopo to aihundatọ 5 he jẹna ayidego hugan lẹ mẹ to 2013. Eyin omẹ enẹtọ to anadenanutọ ace Nollywood tọn, Charles Novia's ton, to todohukanji mẹhe yọn aihun dá ganji tọn owhe 2003, bo to owhe 2012 Chukwujekwu soawuhia to aihundida Flower Girl tọn me, ehe me yindidi etọn besọn. \nTo whenue eyin dide tọn to 2003, e tindo kọdẹtọn dagbe ayidego de to Naijilia, Ghana, United Kingdom podọ hunwhẹ aihundida tọn to United States po Canada po. \n\nFinding Mercy, yin dopo to dehe disà hugan to aihundida 2013 tọn lẹ mẹ. Ewọ wẹ yin aihun he yé do dotana hunwhẹ̀ African International Film Festival (AFRIFF) tọn to 2013. To 2014, Knocking on Heaven's Door wẹ yè do hùn sinima họ̀sá lẹ lẹdo togbo lọ pe to Lidosun azan 18. Aliho he mẹ Chukwujekwu diahun te taidi \"Moses\" kanylantọ podọ fifietọ lọ zọn bọ e mọn ajọ̀ yí taidi Aihundatọ he mẹlẹ nọ jlo na nọ pọn to Africa Magic ji (Africa Magic Viewers’ Choice 2015 Best Supporting Actor award). \nAihun etọn he yin yinyọnẹn lẹ wẹ Flower Girl (2013),Finding Mercy (2013), gona Rita Dominic, Knocking on Heaven's Door (2014), Majid Michel, The Visit (2015) Nse Ikpe-Etim, A place called Happy (2015) po Ghana Must Go (2016) po to pọmẹ hẹ Yvonne Okoro. E ko soawuhia to wadohia tele ji tọn sọha delẹ mẹ taidi Tinsel to MNET ji, ehe mẹ e yinuwa taidi Mr. Akinlolu Hart te, HIV MTVBASE tọn he hoṣọ́ etọn yin Shuga, CATWALQ gbọn Emem Isong po Monalisa Chinda po dali, My Mum and I Greg Odutayo tọn,\nAbout to Wed po Married po. \n\nChukwujekwu we nọ yinuwa taidi aihundatọ tọntlọngbọ lọ he yin Kelechi Pepple to wadohia tele ji tọn Naijilia tọn tintan lọ; Taste of Love (2015) mẹ.\n\nGbẹzan etọn\n\nBlossom Chukwujekwu wlealọ hẹ asi etọn, Maureen, to aṣà-liho to 19 Awewesun 2015 podọ yé klán to Zósun 2019.\n\nTodohukanji aihun he m��� e sọawuhia te lẹ tọn\n\nAihun\n\nTelevision\n\nAihunpọntẹn\n\nAjọ̀ lẹ po Omẹ dìde lẹ po\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1983 lẹ","num_words":831,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":66985.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mohammed%20Abacha","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mohammed Abacha wẹ yin ovi mẹho awhàngan dai tọn Otò Naijilia tọn he gbẹ tin togbẹ̀, enẹ wẹ awhàngan he ko kú Sani Abacha, po asi etọn Maryam Abacha po.\n\nAkuẹ fin bẹpli\nTo whenue Otọ́ etọn gbẹ yin awhàngan dé, Mohammed Abacha yin mẹhoduto de he du tokuẹ.\nLinlin he yin zinzinjẹgbonu gándo diọdo aṣẹpipa tọn he wa aimẹ to Abọ̀húsun Owhe 1998 gbọn Abdulsalam Abubakar dali wẹ basi zẹẹmẹ etọn.\nSani Abacha dọna Ayinamẹtọ Hihọ Otò tọn etọn he yin Ismaila Gwarzo dọ ni wleawuna obiọ godonọnamẹ akuẹ tọn mẹkiklọ tọn de, ehe Abacha mẹ doalọ.\nAkuẹ lọ no saba yin sisẹdo Gwarzo Kuncnoni taidi akuẹ jọun de kavi wema he ye nọ yizan nado yi akuẹ to akuẹsẹdotẹn mẹ gbọn Akuẹsẹdotẹn Otò lọ tọn (Central Bank of Nigeria), bọ e nọ ze ye yi Abacha sin whegbe.\nMohammed Abacha basi tito nado bẹ akuẹ lọ yí akuẹsẹdotẹn togodo tọn.\nAkuẹ jọun he e yi do alọmẹ to aliho ehemẹ yin linlẹndopọ bọ e yi $1.4 billion.\n\nNuhe e jodo\nTaidi Otọ́ etọn po Onọ̀ etọn po, Alọdlẹndonu lẹ ko tin dọ Mohammed Abacha yin mẹhodutọ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":232,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73754.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Makoko","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Makoko yin lẹdo de he tin tọ̀tó, sẹpọ ageklo Awọnlin tọn, to adà awetọ anà 3rd Mainland Bridge tọn ji. Diblayi mado-atọ̀n ohọ̀ he to lẹdo lọ mẹ lẹ tọn wẹ yin gbigbá do dòtin ji to tọ̀tó podọ do lẹdo aigba lọ tọn he pò ji. Gunnu lẹ wẹ yin suhugan mẹhe nọ nọ̀ tọ̀tó-waji lẹdo lọ tọn lẹ, yé wá sọn Gbagli podọ sọn Benẹ podọ azọ́n tangan he yé nọ wà wẹ whèhuhu.\n\nMakoko to whedelẹnu nọ yin alọdlẹndo di \"Venice he to Aflika\" na osin susu he lẹdo e pé lẹ wutu. E yin sọhayina dọ gbẹtọ sọha he to lẹdo lọ mẹ wẹ 85,840; ṣigba gbẹtọ he to lẹdo lọ mẹ lẹ ma yin hihia tlọlọ to mẹhihia he wá aimẹ to 2007 whenu, podọ sọha mẹhe to finẹ lẹ tọn ko yin pinpọnhlan di dehe su hugan mọ. To Liyasun, Owhe 2012 tọn, tohọluduta Awọnlin tọn matin avase he jẹ de, degbe dọ apadewhe ohọ̀ he yin gbigbá do dòtin ji to lẹdo lọ mẹ lẹ tọn ni yin hihọliai. Ehe dekọtọn do ohọ̀ susu he to tọ̀tó lẹdo Iwaya\/Makoko tọn lẹ hihọliai podọ ehe zọn bọ whédo susu ma sọ tindo fibẹtado ba.\n\nOtàn \n\nMakoko yin didoai to owhe kanweko fọtọnnukunẹnẹtọ, suhugan ohọ̀ he yin gigbá to lẹdo lọ mẹ tọn wẹ yin yin gbigbá do dòtin lẹ ji to tọ̀tó. Makoko yin lẹdo de he sẹpọ Iwaya po Oko Baba po. \n\nYinkọ lọ Makoko yin hogbe Ayọgbe tọn de he eyin e yin lilẹdogbedevomẹ, e zẹemẹdo nado \"ze Akoko\". To aṣa Ayọnu lẹ tọn mẹ, amà \"Akoko\" tọn lẹ nọ yin yiyizan nado gọalọ na vijiji podọ e sọ nọ yin yiyizan to whenue ogán de jlo na yin zizedo gántẹnmẹ, Makoko egbezangbe tọn tindo amà ehe susu he wú lẹdo pe. \n\nTo Liyasun 2012 tọn, tohọluduta Awọnlin tọn, to gandudu Babatunde Fashola tọn glọ, degbe dọ ohọ̀ he yin gigbá do dòtin ji lẹ to tọ̀tó Iwaya\/Makoko tọn lẹ ni yin hihọliai podọ to ganhiho 72 poun gblamẹ he avase lọ yin nina godo, ohọ̀ he yin gigbá do dòtin ji lẹ susu wẹ yin hihọliai. Diblayi gbẹtọ sọha 3000 wẹ hẹn fibẹtado yetọn bu na nuyiwa ehe wutu. To osun awe he nuyiwa ehe wá aimẹ godo, ogbẹ́ họ̀gbigbá tọn de he yin yinyọnẹn di Urban Spaces Innovation basi tito de nado gọalọ to lẹdo Makoko tọn hinhẹn lodo mẹ po wepinplọn po. Tito ehe yin zizedonukọnna ogbẹ́ Lagos State Ministry of Urban and Physical Planning tọn to Alunlunsun 2014 tọn.\n\nYẹdide-sẹdótẹn","num_words":460,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":78938.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Warisi%20%28Ah%E1%BB%8Dlu%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Warisi wẹ yin Ahọlu Kano tọn sọ́n owhe Wariri 1063 jẹ 1095. E yin visunnu Bagauda po Saju tọn.\n\nMẹhe jẹ otẹn etọn mẹ\nWarisi sin ovi wẹ Gijimasu.\n\nOtàn gbẹzan tọn To otànnugbo Kano tọn lẹ mẹ\nOtàn gbẹzan Warisi tọn sọ́n owe Palmer's 1908 English translation of the Kano Chronicle mẹ tin to Odò. \n\nWarisi wẹ yin ahọlu awetọ he dù, bo yin Visunnu Bagauda tọn. yinkọ onọ etọn tọn wẹ Saju. oyín mẹhe sẹpọ́ ẹ̀ lẹ tọn wẹ \nGaladima Mele, Barwa Jimra, Buram ( na é yin ahọ́vi wutu) Maidawaki Abdulahi, ahọ́lú Gija Karmayi, Maidalla Zakar, Makuwu, Magaaiki Gawarkura, Makama Gargi, Jarumai Goshin Wuta, Jarmai Bakushi, Bardai Duna, po Dawaki Surfan po. Omẹ ehelẹ wẹ yin Agbàgò nujọnu lẹ, devo lẹ gbẹ po. Gawarkura dọ “ Ahọ́lú mítọn, eyin a sọgan dó \nWhèzẹtẹn-waji , whèyihọ-waji , Hùwaji, Agéwaji, dọnsẹpọ́ Gazarzawa, na ewọ wẹ họ̀nhungan otò lọ tọn he ma tindo boṣiọ huhlọ́nọ́ de. É yin a jẹ finẹ, yi nunina lẹ dó klọ Agbàgò lẹ, bo dugan dó yewlẹ po boṣiọ yetọn lẹ po ji. Ahọ́lú lọ gblọn dọ\" eheo n ma tindo huhlọn depope ba;, n ko poyọnhó.\" Warisi duahọlú otò Kano tọn na owhe gbannukunatọ̀n.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":265,"character_repetition_ratio":0.038,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":41844.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Maryam%20Abacha","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Maryam Abacha (azan ẹnẹtọ, Whejisun, owhe 1949) yin asuṣiosi Sani Abacha tọn, he yin gandutọ awhànzọ́n tọn sọn owhe 1993 jẹ 1998 tọn mẹ. To okú asu etọn tọn godo, alọ jẹ Maryam go to whenuena e jlo na họ̀n sọn Naijilia po saki gban-atọ́n-nukunatọ̀n he akuẹ gọ́ emẹ po.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1949 lẹ","num_words":73,"character_repetition_ratio":0.006,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.276,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":35478.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ibrahim%20Layode","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ibrahim Olanrewaju Layode yin tonudọtọ Naijilia tọn dé to dòwaji wedegbẹ tonudidọ otò Naijilia tọn sọn tonudọgbẹ All Progressive Party (APC) mẹ. E wọ wẹ ze afọ topẹvi Gbagli tọn dai to osẹ́n-doaitẹn ayimatẹn awọ̀nlin tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":47,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.187,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61497.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Usman%20Zamnagawa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Usman Zamnagawa Dan Shekarau, sọ yin yinyọnẹ̀n do Usman Zamnagawa (e sọ nọ yin kinkan dole Osumanu Zamnagawa) yin ahọlu Kano tọn sọ́n owhe 1343 jẹ 1349.\n\nAgayiyi po gandudu po\nUsman lẹzun ahọ́lú, é yí gánzinpo sọ́n nọvisunnu-daa etọn sí, bo hui. enẹwẹzọ́n bọ gbẹtọ lẹ na ẹn tẹnmẹyinkọ́ lọ \"Zamnagawa\". Gandudu etọn hẹn jijọho wa aigba lọ ji. To aṣẹpipa Rumawa tọn he sọha gbẹtọ lẹ tọn su te tọn glọ, é hẹn Ovi etọn zun ahọ́lú Rumawa tọn. É duahọ́lú na owhe ṣinawe, enẹgodo oylọnẹ ylọvi etọn he nọ yin Ali Yaji Dan Tsamiya yi gánzinpo lọ.\n\nOtàn gbẹzan tọn to Otànnugbo kano tọn mẹ\nOtàn gbẹzan Usman Zamnagawa tọn sọ́n òwé Palmer's 1908 English translation of the kano Chronicle tọn tin to Odo.\n\nZamnagawa(é sọ nọ yin yiylọdọ Osumanu) wẹ yin ahọ́lú Aotọ́ he dù. Yinkọ onọ etọn tọn wẹ\nKumyerku. É nọ yin yiylọdọ Zamna-gawa na é hù Tsamia wutu. É sú ohọ̀n ahọ́lúgbají tọn lẹ bo nọ ohọglọ na azan ṣinawe. Enẹgodo é tọ́n jẹ gbangba. mẹdepope ma yọ́n fihe oṣiọ Tsamia tọn tin te, boya Zamnagawa du i wẹo kavi di i. To gandudu Zamnagawa tọn whenu, Awhan depope ma jọ to otò lọ mẹ Wheyihọ̀waji, Whezẹ̀tẹ̀nwaji,huwaji, po agewaji po, jijọho tin to filẹpo.\n\nMaguzawa tọ́n sọ́n otò lọ mẹ bo yi otò Fongui tọn mẹ. Rumawa po omẹ etọn lẹ po wá ahọ́lú de. Ye dọ na ẹn dọ \"Hiẹ wẹ ahọ́lú mitọn, a ko hẹn Gazarzawa zun ahọ́lú podọ a ko de agbago Kurmawa tọn, hẹn milọsu zun agbago.\nAhọ́lú lọ gblọn dọ \"N ko se\".\nEnẹwutu ye lẹkọ yi owhé etọn gbè. Ahọ́lú lọ má nujlomẹ etọn hẹ sunnu etọn lẹ. É dọ \"n jlo na hẹn Ovi ��ie zun agbagogán otò Rumawa tọn.\" Omẹ lọ lẹ po dọ; \"mi kọngbedopọ́\". É sọ ná otẹn agbagogán otò Rumawa tọn Ovi etọn podọ sọha gbẹtọ he nọ nọ̀ otò lọ mẹ lẹ su bosọ́ yin huhlọnnọ. \n\nZamnagawa duahọ́lú na owhe ṣinnawe.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":408,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55669.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adele","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adele Laurie Blue Adkins MBE (yin jiji to azan atọ́ntọ, Nuwhàsun, Owhe 1988) yin hànsinọ Glẹnsigbe tọn po ohàn kantọ. Eyin hànsinọ nukundeji de, he nọ sá hoyidokanji he hugan livi kantọ̀n (120).\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1988 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nHànjitọ lẹ to Naijilia","num_words":60,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":46845.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Glele","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Glẹlẹ kavi Badohou ( he kú to azán koatọ́n-nukunẹnẹtọ Awèwèsun owhe 1889) yin Ahọlu aotọ Dahomey tọn he dù sọn owhe 1858 dó jẹ whenue e hù ede to owhe 1889.\n\nOtàn Gbẹzan Etọn Tọn\n\nBadouhou, he yi gánzinpo-yinkọ Glele, yin yinyọnẹn (eyin yè ma hia Adandozan dogọ) taidi ahọlu aotọ́ ahọluduta Aja tọn Dahomey tọn (he yin apadewhé otò Benẹ tọn to egbehe). E jẹ otẹn otọ́ etọn Gezo tọn mẹ sọn owhe 1858 jẹ 1889. Glele zindonukọn to otọ́ etọn sín awhànfunfun lẹ liho, na apadewhé nado yí ahọ́su na okú otọ́ etọn tọn, podọ nado bẹ kanlinmọ lẹ. To gandudu etọn whenu e hẹn amivẹẹ-jọ́ po kanlinmọ-jọ́ po to Dahomey lódò dogọ. Glele sọ kọngbedopọ hẹ Flansenu lẹ, mẹhe yé ko nagbe to Porto-Novo sọn ahọlu etọn si. Omẹ Flans tọn lẹ tindó kọdeton dagbe to hodọdopọ yetọn po Glele po mẹ nado sọgan tindo dotẹnmẹ nado wàjọ to Cotonou to whenuena e to gánzinpo ji.\nGlele sin ohia lẹ wẹ kinikini po ohí yẹsudide he yin nuyọnzan Gunnu lẹ tọn (vodun miyọ́n tọn, ogàn tọn po awhàn tọn po). Asi yinwanna etọn wẹ Visesegan.\nDile etlẹ yindọ yovo Europe tọn po hunhlọnnọ aihọn mẹ tọn yọyọ lẹ po dọalọtena kanlinmọ sìn ajọ̀ wiwa do, Glele zindonukọn nado to kanlinmọ lẹ bẹpli.\nOgle etọn lẹ sọ yin nukunpedego gbọn kanlinmọ lẹ dali, podọ kanlinmọ lẹ wá lẹzun\nwẹnsagun he nọ yin sisẹdo tọ́gbo lẹ dè (taidi avọ́sannu tọn de) to hunwhẹ lẹ whenu.\nTo owhe 1860, E pé po William Foster he yin nukọntọ Clotilda tọn po, he yin tọjihun daho godo tọn nado bẹ kanlinmọ lẹ yí otò Amẹlika tọn mẹ, po linlẹn lọ po nado mọgbeyi do sà yé.\nSẹpọ vivọnu gandudu Glele tọn, kanṣiṣa po\notò Flans tọn po lẹkọ do godo na ajọ́wiwa to Cotonou to adà gblo dogọ podọ nukunnumamọjẹnumẹ ogbè tọn to Dahomey po Flans po ṣẹnṣẹn gbọn ajọ́liho wutu.\nGlele kú to ajijimẹ whẹpo Flansinu lẹ do\nKondo wẹ Basi hodọdopọ lọ po omẹ̀ Flans tọn lẹ po.\nGlele yin matintọ to azan koatọ́nnukunẹnẹtọ Awèwèsun owhe 1889, bọ visunnu etọn Kondo he yin yinyọnẹn taidi Béhanzin sọ jẹ otẹn etọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\n Ahọlu lẹ to Benẹ","num_words":424,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67922.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mildred%20Okwo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mildred Okwo yin anadenanutọ podọ basitọ aihundida lamẹyiya tọn Naijilia tọn dé.\nE yin dide na ajọ anadenanutọ he sọgbe tọn to Africa Movie Academy Awards ẹnẹtọ mẹ.\nTo 2012 e deana na aihundida nukikodonamẹ tọn romance tọn.\nOpli he du ajọ susu kakajẹ Nigeria Entertainment Awards, Africa Movie Academy Awards po Nollywood Movies Awards po ji.\n\nGbẹzan medetiti tọn etọn\nOkwo yin jiji to azan gbanewhedopotọ lidosun owhe 1966 to Awọnlin, Ayimatẹn Awọnlin tọn, to Naijilia. E plọn Theater Arts to wehọmẹ alavọ tọn Benin tọn. E sọ plọn whẹdidọ to Whittier Law School, Orange County, California, USA.\nOkwo yin anadenanutọ podọ basitọ aihundida lamẹyiya tọn Naijilia tọn he sin aihun ko yin dide boko sọ du ajọ̀ po sisi susu po to Aflika kakajẹ AMVCA, AMAA, NMA podọ \"Publix du Prix\" to Nollywood Paris mẹ. Aihundatọ he diyin Naijilia tọn lẹ mẹ wẹ kọawudopọ to aihun lọ mẹ kakajẹ Joke Silver, Najite Dede, GenevieveNnaji, Segun Arinze, Rita Dominic, Kate Henshaw podo Norbert Young po ji.\n30 days yin didetọn to US to azan gbantọ lidosun owhe, 2006. E mọ pipa susu yi to 2008 Africa Movie Academy Awards kakajẹ Best Art Direction, Best Screen Play, Best Cinematography and Best Picturepo ji.[7] to 2016, Okwo yin yiylọ taidi podo to yọnu kande-ao he doyeyigo na Aflika\" gbọn Elle Magazine podo 100 Most influential people in Nigeria po dali Academy Awards Committee.\n\nAihun he e da lẹ\n30 Days (2006)\nThe Meeting (2012)\nSuru L'ere (2016)\nLa Femme Anjola (2019)[11][12]\n\nAlọdlẹndonilẹ \nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nOvi he ye ji to owhe 1966 lẹ","num_words":327,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.006,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":56623.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lukman%20Alade%20Fakeye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lukman Alade Fakeye yin Jiji to Ayidosun 25, 1983, to Ibadan e yin anazọnwatọ ayọnu oto Naijilia tọn podo atinpatọ po. E wọ wẹ whe hugan to whendo Fakeye tọn mẹ he yin atinpatọ, e yin tavẹylọvi na Lamidi Olonade Fakeye he pa ohọ̀n abọ̀ homẹ aflika tọn to Kennedy Center in Washington, D. C. Lukman bẹ azọn jẹeji podo otọ́ etọn Akin Fakeye to whenuena e tin to owhe ṣiẹnẹ (9).\nLukman fakeye plọn nudide podo ohia po to wehọmẹ politẹkiniki Ibadan tọn to fihe e yin dide whla awe di wẹhọmẹvi he yọn hugan to anazọn mẹ. Azọn Fakeye tọn sọgan yin mimọ to gbangba podo nubẹpli nuglọ tọn to Naijilia, État Unis, podo United Kingdom po.\n\nHosọ lẹ [whla]\n1\tBẹpli etọn lẹ\n2\tOwe \n3\tNọtẹn gbonu tọn lẹ \n4\tAlọdlẹndonu lẹ\n\nBẹpli anazọn etọn lẹ\nThe student art gallery at Ibadan Polytechnic\nOsun Oshogbo Annual Festival with Wale Adelakun, 2000, and with Akindele Olufemi Olunloyo, 2006\nAafak Art Gallery, Lagos, Nigeria, with Awotunde Adeniyi, 2002\nMegamurth Impression Art Gallery with Seun Adeyemo\nAfricraft Art Gallery with Rotimi Aderogba, 2005\nDutch Embassy in Abuja, 2001\nMansah Gallery, Banjul, The Gambia, 2007\n\nOwe\n^ \"Lukman Alade Fakeye\". duckduckgo.com. Retrieved 2009-06-11.\n\nNọtẹn gbonu tọn lẹ \nGrains of Africa: Fakeye & Yoruba Art\nFolkCuba: Fakeye Family Yoruba Traditional Arts\nLamidi Fakeye\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":282,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.991,"perplexity_score":54493.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abubakar%20Shehu-Abubakar","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abubakar Shehu-Abubakar (yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunawetọ Awewesun 1977 Gombe, Naijilia) yin kọmẹgán otò Naijilia tọn bo yin dide taidi Malenugán widopotọ́ otò Gombe tọn to owhe 2014.\nE lẹzun Malenugán to oku otọ́ etọn tọn godo, otọ́ etọn nọ yin Shehu Abubakar, bo yin Malenugán Aotọ́́ he kú to azan koatọ́nnukunawetọ, osun atọ́ntọ, owhe 2014. Abubakar Shehu-Abubakar wẹ yin visunnu Shehu Abubakar awetọ́.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn po wehihia etọn po\nAbubakar Shehu-Abubakar yin jiji to Gombe, Naijilia. É yi wehọmẹ dokọ (Gombe Children Primary School) tọn sọ́n owhe 1982 jẹ 1988. E yi wehọmẹ daho Government Science Secondary School tọn, Gombe sọ́n owhe 1989 kakajẹ owhe 1995. Shehu-Abubakar mọ gbedewema oyọnẹn dogbọ̀n tonudidọ dali yí sọ́n wehọmẹ alavọ Maiduguri, bo yin wehọmẹvi sọ́n owhe 2001 bo fó wehọmẹ to owhe 2005.\n\nAzọ́n\nAbubakar sẹ̀n taidi Anadenanutọ to gandudu dokọ ayimatẹn Gombe tọn sọ́n owhe 2006 jẹ 2007. E yin alọgọ́tọ na Anadenanutọ́ dé to ogbẹ́ hihọ́basi námẹ̀ tọn to Abuja to Togbo Naijilia tọn. To enẹgodo e wa lẹzun Azinponọ̀ to otò Kliptown Lagoon Naijilia tọn. E sọ yin Anadenanutọ (Horizon Interlinks Global Resources) tọn. Otọ́ Shehu-Abubakar tọn wẹ yin Malenugán Aotọ́ he dù to ayimatẹn Gombe tọn. Shehu Abubakar jẹ ahúnzọ̀n kú to London to azán koatọ́nnukunawetọ, osun atọ́ntọ́ owhe 2014. E yin dide taidi mẹjẹmẹtẹnmẹ Shehu Abubakar tọn mẹ to bẹjẹeji osun ṣidopotọ owhe 2014 tọn. Wekantọ́ na gandudu Ayimatẹn Gombe tọn (SSG) Abubakar Bage, dó Shehu-Abubakar po wekanhlanmẹ etọn hia to Gombe Central Mosque to azan ṣidopotọ́, osun ṣidopotọ́, owhe 2014 tọn. Hunwhẹ̀ ahọ́lúdudu tọn na wá aimẹ.\n\nSọ pọ́n\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1977 lẹ","num_words":345,"character_repetition_ratio":0.089,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":61331.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Moscow","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Moscow (To Russia-gbe mẹ: Москва) wẹ yin tatọ́-tẹnnọ otò Russia tọn podọ ewọ wẹ sọ yin tòdaho he klo hugan to Russia.","num_words":33,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.03,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":22528.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Idakwo%20Ameh%20Oboni%20II","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Idakwo Michael Ameh Oboni II (1948 jẹ azán ko-nukunawetọ, Avivọsun, owhe 2020) wẹ yin Attah Igala koatọ́n-nukunawetọ he du to ahọ́lúduta Igala tọn to tògbo Naijilia tọn.\n\nGbẹ̀zan po wehihia etọn po\nOboni II yin jiji to owhe 1948 tọn mẹ. To owhe 1960, e fó wehọmẹ dokọ̀ Saint Boniface tọn to Idah. Enẹgodo e yì wehọmẹ daho Saint Augustine tọn, Kabba, bo tọ́nwe to owhe 1967. E zindonukọ̀n bo yì wehọmẹ Kaduna (Kaduna Polytechnic) tọn bo yí gbedewema to oyọnẹn dogbọ̀n nukunpipedo aigba po azọ́nwhé lẹ po go mẹ to 1980.\n\nAzọnwiwa\nE biọ Azọ́n Nigerian Air Force tọn mẹ to 1968. E dè sọn ojlo mẹ bo tọ́n sọn emẹ to 1974. E wazọ́n taidi aigba dlapọ́ntọ to Ayimatẹn Kwara tọn bo tọn sọn emẹ to owhe 1975 nado zindonukọ̀n to wehihia etọn mẹ. enẹgodo e biọ azọ́n Federal Capital Development Authority (FCDA) tọn mẹ. To owhe susu godo, e lẹzun mẹbọdomẹgotọ Anadenanutọ tọn, bo jo azọ́n do to owhe 2006 tọn mẹ.\n\nGandudu etọn\nTo gandudu koatọ́nnukundopotọ Attah Igala Attah Aliyu Ocheja Obaje tọn to owhe 2012 tọn mẹ godo, to gbekọndopọ mẹ, Ameh yin dide gbọn aṣẹpipa ẹnẹ Otò Igala tọn dali nado jẹ gánzinpo ji. E yigbe dọ emi wẹ yin ahọlu tintan he dà asì dopo to otò Igala tọn mẹ.\nTo whenuena Buhari bẹ tito gandudu tọn etọn jẹeji to Naijilia, Ahọlu Ameh Oboni Awetọ to whenuena e to hunwhẹ owhe atọ̀ntọ to ganji etọn du to 2016 to otò Idah tọn mẹ, dọ na togbogan lọ nado bẹ azọn diọdo tọn etọn jẹeji sọn Ayimatẹn Kogi tọn. To owhe 2019, to hunyanhunyan he fọ́n to vodidi whenu, Attah Igala hodẹ̀dó mẹhe fọ́n hunyanhunyan lọ dote to ayimatẹn lọ lẹ.\n\nNuhe É yin yinyọnẹ̀n na lẹ\nÉ yin didohia taidi gbẹtọ jijọho tọn, bo nọ namẹ ayinamẹ gando dagbewiwa go. Visunnu etọn he nọ yin Prince Ocholi Idakwo dọho gando otọ etọn go dọ \"é tindo walọdagbe po ojlo, mẹwhinwhan na nukọnyiyi àṣà otò lọ tọn.\n\nMatin etọn\nÉ basi matintọ́ to yọnnuzangbe sìn afọnnu to Azan gbànewheatọ̀ntọ́, Avivọsun, Owhe 2020 to gandudu owhe ṣinatọ̀n tọn godo, to oku ahọ́lú he dugan na owhè kandewiawe godo. Oboni II kú to dotowhé Ibadan tọn na azọ̀n zẹ̀ntín he ye basi mẹ̀zizẹ etọn ṣigba bo ma tindo kọdetọ́n dagbe wutu.\n\nAlọ̀dlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1948 lẹ","num_words":462,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":69206.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Pat%20Benatar","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Pat Benatar (jijiyinkọ Patricia Mae Andrzejewski azán aotọ, Alunlunsun, Owhe 1953), yin hansinọ Amẹlikanu dé he yi gigopanamẹnu daho (grammy) tọn whla ẹnẹ po miyọn he nọ yin seven platinum po, e sọ tindó bẹplidopọ ohàn tọn sika-nọ atọ̀n, podọ fọtọnnukunẹnẹ to ohàn kande he tọnta hugan lẹ mẹ. \nPat Benatar sin yinkọ jẹ̀ nado yin zize dó otàn-wé he nọ yin Hall of Fame mẹ na adà he ohàn etọn Rock tọn yiwa to owhe 2004, yinkọ etọn yin yiylọ nado biọ otàn-wé lọ mẹ to owhe 2020 ṣigba e ma yin dide. E na sọ yin vivọylọ to owhe 2022.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOvi he ye ji to owhe 1953 lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":130,"character_repetition_ratio":0.031,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":73700.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ooni%20Ekun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ooni Ekun wẹ yin omẹ̀ wiatọntọ Ooni of Ife tọn, e yin mẹhe peve to aṣà otò tọn mẹ bo gbọnmọ dali yin anadenanutọ otò sìn aṣà tọn to Ile-Ife, yèdọ owhe tọgbo Ayọnu lẹ tọn tọn. E tindo kodetọn dagbe to Odidimode Rogbesin bo ka sọ mọ kodetọn dagbe dogbọn Oonni Ajimuda.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":68,"character_repetition_ratio":0.041,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69841.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kofoworola%20Oladoyinbo%20Ojomo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kofoworola Oladoyinbo Ojomo yin Ahọlu he peve nukundeji de he du Ahọlu to Ijebu Owo, enẹwẹ to Ayimatẹn Ondo tọn mẹ. To wheyihọwaji Naijilia tọn, e yin ovivi Ojugbelu Arere tọn, yèdọ gbehosọnalijitọ ỌLỌWỌ OF ỌWỌ. E hẹ Ahọluzinpoji to osun sidopotọ, azán wiatọntọ, owhe 2004 tọn, whenue Agboola Ojomo Agunloye yin matintọ to osun atọ̀ntọ \nowhe 2003 tọn. E hẹ ganzinpoji to whenue e yí gbọjẹ whenu gaa tọn sọn awhànzọ́n mẹ godo, e yin awhanfuntọ Naijilia tọn ogán daho dopo.\n\nTuklajijẹ Gandudu tọn\nNuhahun delẹ wá aimẹ to gandudu lọ whenu to Azán wiatọntọ, Ayidosun, Owhe 2004 tọn mẹ. To hihodo mẹdide ahọlu he jẹ na ofin lọ tọn gbọn ahọluyidotẹnmẹtọ dali, Amaka he ewọ lọsu yin dopo to mẹdide lẹ mẹ biọ to whẹ̀dọhọsa daho si nado de e sẹ. Nubiọtomẹsi etọn ma yin alọkẹyi gba bọ Kofoworola wá yin dide taidi Ojomo\nOluda tọn. whẹ̀dida lọ ma jẹ Amaka tọn ji\nbọ e vọ owhẹ̀ ylọ gandego. E yin zizedo Azinponọ gbọn Ahọlu Ọlateru ọlagbegi. \n \n\n \nNaijilia-nu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":200,"character_repetition_ratio":0.04,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64782.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nukunm%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nukunmẹ yin awutugonu agbasa tọn he tin to ota nukọn. Eyin awutugonu he gbẹtọ lẹ nọ yawu mọ. To nukunmẹ wẹ awutugonu devo lẹ taidi awutugonu numimọ tọn, awutugonu nusise tọn po awutugonu nuwhlẹ́npọn tọn tin te. Titengbe na kanlin afọ ẹnẹ nọ lẹ, nukunmẹ yetọn wẹ yin onu tintan he nọ sọawuhia na aihọn lọ, enẹwutu wẹ awutugonu nulẹnpọn tọn po awọnnu tọn po do tin to finẹ.\nTo gbẹtọ go, Nukunmẹ nọ bẹ oda ahọ̀nnukọn, nukunda, nukun, awọntin, otó, awọnnu, awọnnutó, adú po alaká po hẹn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":91,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":45020.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Anambra%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Anambra Tọn yin dopo to Ayimatẹn gban-atọ́n-nukundopo he tin to otò Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. Ayimatẹn Anambra tọn yin Ayimatẹn dé he to Hùwaji Otò Naijilia tọn. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Akwa tọn. Eyin didoai to azan ko-atọ́nnukunawetọ Avivọsun owhe 1991.Bo yin dìde sọn East Central State. Ayimatẹn Anambra tọn do dogbo hẹ Ayimatẹn Enugu tọn to Whèzẹtẹn, dohlán Agewaji Kogi tọn.Ayimatẹn Anambra tọn tindo dogbo hẹ Ayimatẹn Imo tọn podọ Ayimatẹn Rivers tọn to Hùwaji. Mọdopolọ e do dogbo hẹ Ayimatẹn Rivers tọn po Ayimatẹn Edo tọn po to Whèyinhọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \nNaijilia\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":120,"character_repetition_ratio":0.136,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.196,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":52145.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kumbari","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kumbari yin gandutọ Otò Kano ton he dugan sọn owhe 1731 jẹ 1743 tọn mẹ.\n\nOtàn gbẹzan tọn to otànnugbo Kano tọn mẹ\nNudọnamẹ odò tọn ehelẹ wẹ yin otàn gbẹzan Kumbari tọn sọn lẹdogbedevomẹ Glensigbe Palmer's owhe 1908 tọn to Otànnugbo Kano tọn mẹ.\n\nSaraki gbanatọ́nnukunatọ̀ntọ wẹ Mohamma Kumbari, he yin visunnu Sharefa po Duki po tọn. Saraki he nọ nanumẹ taun de wẹ ewọ ṣigba e nọ yawu duadì kavi gblehomẹ.\nAyinamẹtọ etọn lẹ yiwanna ẹn, ṣigba gbẹtọ paa lẹ gbẹwanna ẹn. To ojlẹ enẹ mẹ wẹ awhàn sinsinyẹn de wa aimẹ to Kano po Gobir po ṣẹnṣẹn.\n\nYinkọ Sarkin Gobir tọn wẹ Sobah. \nEyin Gobiriwa gbawhàn Kanawa tọn to gbedopo, Kanawa lọsu na sọ gbawhàn yetọn to whedevonu.\nOnu ehe zindonukọn na ojlẹ susu lẹ. To Kumbari sin whenu wẹ Sarkin Bornu May-Ali wa Kano nado funawhàn te. \nE dosla lẹdo Faggi na ozán atọ̀n matin \nawha awhànfunfun, na Tahiru po Shehu po glọnalina wutu.\nE lẹkọ do Bornu. Kumbari yi awhàngbenu sọta Dussi to Sarkin Dussi Makurdi sìn whenu bo dibla biọ tòpẹvi lọ mẹ na fihe awhàn lọ sinyẹn jẹ wutu, ṣigba ayinamẹtọ etọn lẹ glọnalina na ẹn sọn tòpẹvi lọ mẹ bibiọ mẹ, bo dọ na ẹn dọmọ, \"Sarkin Kano, a ko gbawhàn egbe tọn, yi whegbe.\nE setonu bo yi ayinamẹ yetọn lẹ bo lẹkọ do whegbe.\nTo awhàn Dussi tọn whenu wẹ Sarkin Aujera Bugau yin huhu te. Kumari lẹkọ do Kano.\n\nTo ojlẹ etọn mẹ wẹ awọ̀yinu lẹ yin bibẹwa sọn Nupe, he Sarkin Nupe Jubrila dugan do.\nOso lọsu yin bibẹwa ga. Mohamma Kumbari tin to gbesisọ mẹ bo dó to yiyi Jizia sọn Kasua Kurmi dé, bọ ahì lọ dibla yin huhu sẹ.\nE yí Jizia to Kano to owhe he bọdego bosọ hẹn ẹn diun dọ mallamu lẹ lọsu su akuẹ na.\nTukla lọ su sọmọ bọ Arab-nu lẹ jo Otò lọ do bo lẹkọ do Kastina, podọ suhugan hẹntọnọ he tin to tòpẹvi lọ mẹ lẹ wẹ họnyi Otò devo mẹ.\n\nTuraki Kuka Tunku dọna Kumbari dọ, \"Saraki, eyin a ma jó Jizia ehe do, mẹdepope ma na po to tòpẹvi lọ mẹ adavo hiẹ po afanumẹ towe lẹ po kẹdẹ.\" Saraki lọ sọ setonu na ẹn.\n\nKumbari fọn awhàn sọta Kuddu Baudam. Ayinamẹ yin nina ẹn dọ ni yawu to whenue e tọ́n bo yi Zanga, na e yin didọ dọmọ, \"Eyin \na ma yawu a ma sọgan gbawhàn Baudam tọn, na awhàngan lẹ su to tòpẹvi lọ mẹ wutu.\"\nE dọmọ, \"N'ko se.\"\n\nTo whenuena e sẹpọ họngbo tòpẹvi lọ tọn, ogá de yin dindlan doe podọ enẹgodo avùn bẹjẹeji to Kanawa po Kudawa po ṣẹnṣẹn.\nTo whenue Kumbari mọdọ avùn lọ ko to sinsinyẹn, e de owhán de tọ́n bo yin dò tòpẹvi lọ sìn adó go. Sunnu Kano tọn lẹ wá hodoe gbọn fihe owhán dide etọn lẹ ko holiai.\nKudawa lẹ hu Kanawa lẹ, bọ Kanawa lẹ lọsu hu Kudawa lẹ, kakajẹ whenue Kumbari jẹ họngbo tòpẹvi lọ tọn kọn.\nEyin yé ma su họngbo lọ wẹ dai e na ko biọ enẹ. Kudawa lẹ họnyi owhe yetọn lẹ gbè.\nKumbari gbọṣi Zongon Dan Ingarma. Enẹgodo, ojlẹ jijọho tọn yin awuwlena bọ Kumbari lẹkọ do Kano.\n\nAwhàngan kandewiawe etọn lẹ he ma nọ dibu lẹ wẹ: Sarkin Jarumai Aidajika, Berde Duguru, Dan Iya Tefiwa, Dan Iya Gajigi, Sarkin Majia Dandawa, Dan Tama Dan Arkaya, Maji Yakufawa he nọ yin Kunkuru Dageza, Dan Berde Madawaki Yabo, Galadima Dan Faramu, Sarkin Dawaki Mallam Bawa, Berde Sokana, Sarkin Jarumai Akallam, Jarmai Tugwai, Dan Hamuda, Dan Tankari Hamadi, Dan Tara-Tara Abbas, Sarkin Gano Bako, Dandama Kanwa Chilaya, Makama Chikudu, Lifidi Sayadu, Dan Maskara, Maidawaki Berde Dan Ashifu, Sarkin Damargu Baji Dan Gaba, Sarkin Bebeji Zakkari, Dan Bugai Chusa, Dan Beras, Sarkin Ringim Ada, Al-Berka, Sarkin Tsekkia Atoro, Dan Farzaki, Sarkin Burku Muni, Dan Samayila Chikewa, Jarumai Raadu, Gashin Bald Tsofo, Makarma Della, Dan Ajibiji Kakwoshi Magani, Dan Shanono, Dan Ali Duka, po mẹdevo lẹ po. \nDopodopo yetọn lẹ ma nọ dibu to awhàn nukọn, ṣigba Kumbari lẹndọ mẹde ma tin he sọ emi.\nE dugan na owhe wiatọ̀n.\n\n— Otànnugbo Kano tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":900,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":33721.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ot%C3%A0nnugbo%20Kano%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Otànnugbo Kano tọn (Tarikh arbab hadha al-balad al-musamma Kano to ogbè Arabic tọn mẹ) yin ogbè Arabic tọn he ye yi alọ dó kan dai he bẹ kandai mẹhe dugan to Kano lẹ mẹ hẹn.\n\nBladopọ\nOtànnugbo Kano tọn bẹ kandai mẹhe dugan to Kano tọn hẹn sọn godo jẹ owhe kanweko aotọ AD tọn lẹ.\nE dọhó gando whẹndo widopo go mẹhe nọ yise dọ nuhe tin lẹpo wẹ tindo gbigbọ po alindọn he to anadena ye po lẹ tọn (taidi ojẹ̀-datọ lẹ, ahàn-datọ lẹ, kavi ayátọ lẹ) mẹhe yin avase na gbọn nukọ̀ntọ sinsẹ̀n tọn yetọn dali dọ jonọ̀ de na wá bo na sán atín wiwe yetọn liai bo nasọ hò otẹ̀n yetọn yí sọn ye si: \"Eyin e ma wá to whenu mìtọn mẹ, po nujikudo po wẹ n do to didọ dọ e na wá to ovi mìtọn lẹ sin whenu, bo na sọ gbawhàn mẹlẹpo tọn to Otò ehe mẹ\" (Palmer 1928: III: 98).\nNa nugbo tọn, dawe de he yinkọ etọn nọ yin Bagauda wa to ojlẹ pẹẹde godo, bo gbawhàn, bosọ lẹzun Ahọlu tintan Otò Kano tọn sọgbe hẹ otànnugbo lọ (Palmer 1928: III: 97-100).\n\nBẹjẹeji Wekantọ yinyin etọn\nOtànnugbo Kano tọn he ko tin hóhó yin kinkan to gblagbla owhe 1880 tọn lẹ mẹ gbọn Malam Barka, Dan Rimi (high-ranking slave official) he wazọ́n na Muhammad Bello, podọ Sarkin Kano tọn (Ahọlu Otò Kano tọn) po he du ahọlu sọn owhe 1882 jẹ 1893 tọn mẹ.\n\nOtànnugbo lọ sọgan nọtena kọndopo kavi bẹplidopọ azọ́n hóhó tọn lẹ tọn. Vọ́kan hoho lọ tọn gbẹ po to ovivi Malam Idris al-Khilawiy to Otò Kano.\n\nLẹdogbedevomẹ lẹ\nLẹdogbedevomẹ he yin yinyọnẹn hugan wẹ Sir Richmond Palmer's 1908 lẹdogbedevomẹ Glensigbe tọn.\nPalmer's 1908 lẹdogbedevomẹ Glensigbe tọn Otànnugbo Kano tọn yin mimọ sọn kandai alọmẹ tọn he yin mimọ to Sabon Gari sẹpọ Kastina, agewaji otò Naijilia tọn mẹ.\n\nLẹdogbedevomẹ owhe 1933 tọn to Hausagbe mẹ lọsu sọ tin gbọn Rupert M. East dali, bo tindo hosọ lọ Labarun Hausawa da Makwabtansu: Littafi na biyu.\nNa lẹdogbedevomẹ ehelẹ yi dodonu wunmẹwunmẹ lẹ zan hugan lẹdogbedevomẹ Palmer's tọn wutu, kandai East's ton lẹ tindo vogbingbọn delẹ sọn kandai Palmer's tọn lẹ mẹ.\n\nTodohukanji Ahọlu he du lẹ tọn\nPọnfi lọsu: Todohukanji Ahọlu Otò Kano tọn lẹ po gandutọ Bagauda tọn lẹpo po\n\nTodohukan Gandutọ Kano tọn lẹ tọn to Otànnugbo Kano tọn mẹ po owhe gandudu tọn yetọn lẹ po tọn:\nBagauda (999-1063)\nWarisi (1063-1095)\nGijimasu (1095-1134)\nNawata and Gawata (1134-1136)\nYusa (Tsaraki) (1136-1194)\nNaguji (1194-1247)\nGugua (1247-1290)\nShekkarau I (1290-1307)\nTsamiya (1307-1343)\nOsumanu Zamnagawa (1343-1349)\nYaji I (1349-1385)\nBugaya (1385-1390)\nKanajeji (1390-1410)\nUmaru (1410-1421)\nDauda (1421-1438)\nAbdullahi Burja (1438-1452)\nDakauta (1452)\nAtuma (1452)\nYakubu (1452-1463)\nMuhammad Rimfa (1463-1499)\nAbdullahi (1499-1509)\nMuhammad Kisoki (1509-1565)\nYakufu (1565)\nDauda Abasama I (1565)\nAbubakr Kado (1565-1573)\nMuhammad Shashere (1573-1582)\nMuhammad Zaki (1582-1618)\nMuhammad Nazaki (1618-1623)\nKutumbi (1623-1648)\nAlhaji (1648-1649)\nShekkarau II (1649-1651)\nMuhammad Kukuna (1st reign) (1651-1652)\nSoyaki (1652)\nMuhammad Kukuna (2nd reign) (1652-1660)\nBawa (1660-1670)\nDadi (1670-1703)\nMuhammad Sharefa (1703-1731)\nKumbari (1731-1743)\nAlhaji Kabe (1743-1753)\nYaji II (1753-1768)\nBabba Zaki (1768-1776)\nDauda Abasama II (1776-1781)\nMuhammad Alwali (1781-1807)\nSulimanu (Suleiman) (1807-1819)\nIbrahim Dabo (1819-1846)\nOsumanu (Usman I) (1846-1855)\nAbdullahi (1855-1883)\nMuhammad Bello (1883-1892)","num_words":689,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.353,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":70224.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/F%E1%BB%8Dnnu%20l%E1%BA%B9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Omẹ Fọn tọn lẹ, he sọ nọ yin yiylọdọ Fọnnu, Agadja kavi Dahomey, wẹ yin akọ̀ he klo hugan to Benẹ bo su to huwaji otò lọ tọn; yé sọ tin to hùwaji-whèyihọ tọn Naijilia tọn po Togo po. Bladopọ gbẹtọ sọha he akọ̀ ehe behẹn tọn wẹ nudi gbẹtọ sọha 3,500,000, podọ yé nọ dó Fọngbe. \n\nOtàn Fọnnu lẹ tọn tindo kanṣiṣa po ahọluduta Dahomey tọn po, ahọluduta de he yin anadena ganji de to owhe kanweko fọtọnnukun-awetọ ṣigba bo tindo dodonu dowhenu tọn dopolọ po omẹ Aja tọn lẹ po. To aṣa-liho, Fọnnu lẹ yin akọ̀ de he mẹ aṣà, oyọnẹn, aliho nuyiwa tọn, linlẹn lẹ, anazọ́n po mọmọ po nọ yin pinplọnmẹ sọn whẹndo de jẹ devo mẹ gbọn otàn lehe nulẹ nọ yin wiwa do tọn didọ namẹ gblamẹ matin kandai jọun de, yé sọ tindo aliho sinsẹ̀n-bibasi tọn yetọn he nọ yin anadena ganji de. Yé yin yinyọnẹn gbọn yovo ajọ́ kanlinmọ tọn wàtọ owhe kanweko fọtọnnukun-ẹnẹtọ tọn lẹ na àṣà N'Nonmiton kavi Dahomey Amazons tọn yetọn – he nọ dozolanmẹna yọnnu yetọn lẹ nado sẹ̀n taidi awhànfuntọ lẹ, he to owhe susu lẹ godo wá funawhàn sọta yovo France tọn lẹ to 1890. Susu Fọnnu lẹ tọn wẹ nọ nọ̀ gbétatò lẹ po tòpẹvi lẹ po mẹ bo nọ nọ̀ ohọ̀ okọ́ vẹẹ tọn lẹ mẹ.","num_words":239,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67302.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Oha","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Oha yin alọnu zọn de bọ ye nọ gbọn ada vovo do zan oba gbamẹ tọn wẹ ye nọ yizan na do lun oha nidọ ye san oba ye na gbo e do gli gli bo zẹẹ enẹgodo ye na whlẹẹ yé na wa to e ẹnẹ ẹnẹ do donu ẹnẹ bo yi oba whiwhlẹ devo he diga nado luin nidọ yé to lunluin ye na wa ha ẹ bọ e nọ gbọn mọ dalì do gblo ada to homẹ nidọ ye ko luin po e vi yiyi zan nado nọ bẹ agban sọn fide jẹ fide taidi oma àgbán thekun atinsinsẹn lẹ po nudevo lẹ po ye sọ nọ yi do futhe do hothe ṣigba e ma yọn yizanna do dasin na e tẹ wutu e do nuvo","num_words":129,"character_repetition_ratio":0.004,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":148438.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olawunmi%20Banjo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olawunmi Banjo yin Jiji to Azán gban-nukun-dopotọ, Liyasun, Owhe 1985 tọn bo yin yẹdenanutọ de to Naijilia. E to nọ nọ̀ bosọ nọ wazọ́n to Awọnlin, to Naijilia.\n\nHosọ lẹ \n1\tOgbẹ\n2\tAzọn yẹdide etọn lẹ\n3\tSọ pọn devo lẹ\n4\tAlọdlẹndonu lẹ\n5\tNọtẹn gbonu devo lẹ\n\nOgbẹ̀\nE yin Jiji to Ogun. Olawunmi Banjo plọnu to wehọmẹ alavọ pan Aflika tọn.\nE ko zindonukọn to oyọnẹn yẹdide tọn mẹ to Aina Onabolu Modern Art to 2005, ehe e bẹ osèn sisá po acrylic po podo amì po to 2006.\nAzọ́n etọn lẹ nọ yin bibasi po wekantin po kavi akán podọ osẹ̀n po acrylic po kavi osẹ̀n aminọ do avọ̀ he ma dídí ji.\nYẹdide etọn lẹ nọ bẹ zẹẹmẹ hẹn, e nọ dọho gando lẹdo agbegbe go, e nọ dọho gando ede go, na susu gbẹtọ lẹ tọn ni do tindo oyọnẹn zẹẹmẹ azọ́n lọ tọn bo do pinpẹnnutọn yinyọnẹn hia. E yin gbigbọdo gbọn jọwamọnu dali, gbẹtọ he lẹdo e lẹ, numimọ he wayi podọ yọyọ lẹ po, podọ azọn yẹdenanutọ devo lẹ po titengbe ogán he hẹn yẹnudide gọ wa ogbẹ̀. Todin, azọ́n etọn lẹ nọ tindo nuyiwadomẹji sinsinyẹn do nukọnyiyi azọ́n yẹdide tọn go.\nOlawunmi yin dopo to hagbẹ dowatọ yẹdenanutọ Aflika tọn lẹ mẹ.\n\nAzọ́n yẹdide tọn etọn lẹ\n2010 - Organizzato ed esposto alla sezione femminile del Send forth Exhibition per ambasciatore degli Stati Uniti in Nigeria, il Dr. Robin Renee Sanders, presso il Nike Centre for Art and Culture, Lekki a Lagos.\n2010 - 50 @ 50: Nigerian Women, the Journey so far, Abuja. L'evento è stato organizzato dalla Women for change Initiative.\n2009 Espone allo Ikoyi Club 1938 nella sezione \"Art of Golf\" organizzato da A.A.R.C.\n2009 - Espone al 2 ° Salone Annuale d'Arte \"Fyne ArtDiction\" Southern Sun Hotel Ikoyi, Lagos.\n2009 - Espone Championship Cup, Ikoyi Club 1938, Lagos.\n2009 - Esposto alla Fadan Fashion show, Lagos Civic Center. 2009.\n2008 - Espone al 17 ° “Nigeria 2008 Art show and Art competition “Nigerian(s) At Work” organizzato dall'African Art Resource Center (AARC). National Museum, Onikan, Lagos. Vincendo il secondo posto\n2008 - Espone al \"The Nigerian Cup\" Golf Tournament, Ikoyi Club 1938, Golf Section..\n2008 -Partecipa alla ” Annual Art Exhibition ITA Foundation “Serendipity” at the Didi Museum. Victoria Island, Lagos.\n2008 - Partecipa alla 4 ° posto alla Annual All Female Art Exhibition (Wiva Perspective), National Museum, Onikan Lagos. 2008.\n2008 - partecipa 2 °Annual Art Exhibition “Beyond Imagination” Multimedia foundation of Artists. National Gallery of Art. Aina Onabolu Modern Art, Igamu Lagos.\n2008 Partecipa al NAIJAZZ 2008 NAIJART Art Exhibition at Studio 868 Bishop Aboyade Cole.\n2008 - Espone Eden fashion show at Didi Museum. Victoria Island, Lagos.\n2008 - Espone al primo Art Expo Nigeria at the National Museum, Onikan Lagos.\n2008 - partecipa a un workshop di graffiti (Lagos on my mind), organizzato e sostenuto dalla African Artists Foundation and British council “WAPI”\n2008 - Partecipa a un workshop di graffiti alla 54 Raymond Njoku street Ikoyi; - Studio 868 Aboyade Cole; - 10th Lagos Book and Art Festival Exhibition at National Theatre, Iganmu, Lagos.\n\nSọ pọn devo lẹ\nArte contemporanea africana\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n^ \"Olawunmi Caroline Banjo\". BajaArtists.com.\n^ \"Meet Olawunmi Banjo \"The Artist\"\".\n\nNọtẹn gbonu devo lẹ\n\"Site official Olawunmi Banjo\".\n\"Interview with Olawunmi Banjo\". Artflow Magazine. Archived from the original on 2012-01-13. Retrieved 2016-02-05.\nhttp:\/\/www.africanartswithtaj.blogspot.com\/2014\/10\/olawunmi-banjo-shows-mind-revolution.html\nART & LEISURE EP 36 - MIND REVOLUTION , Art And Leisure Nigeria","num_words":740,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.261,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.914,"perplexity_score":40948.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adetola%20Abdullateef","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adetola Abdullateef Adedimeji (yin jiji to azán tintan Afinplọsun 1986 tọn) e yin Aihundatọ podọ aihunbasitọ otò Naijilia tọn.\nE mọ yin didi to aihun tintan he e da to Yewande Adekoya aihun 2013 tọn he hosọ etọn yin Kudi Klepto, e kosọ daihun to aihun Naijilia tọn he hugan kanweko mẹ sọn owhe fọtọn die gbọn he ejẹ aihun daji. To alọnudin e yin afọzedaitọ daho Airtel tọn podọ Numatville Megacity.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nLateef Adedimeji yin jiji to azán tintan Afinplọsun owhe 1986 tọn to Isolo, to Ayimatẹn Awọnlin tọn, huwaji-heyihọ tọn Naijilia tọn.\nE yin tovi Abeokuta to Ayimatẹn Ogun tọn. Onọ etọn Kudirat Adedimeji yin ajọ watọ he luntọn sọn Ayimatẹn Oyo Tọn mẹ,to togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nWepinplọ etọn\nLateef bẹ wepinplọ etọn jẹeji to wehọmẹ dokọtọn Ire Akari Primary School, Isolo, to Ayimatẹn Awọnlin tọn, e yi wehọmẹ daho Ilamoye Grammar School Okota Lagos nado yi hia we dogọ. E sọ yi azọnplọtẹ performance studio tọn he to Onikan to Ayimatẹn Awọnlin tọn fihe e mọ azọn plọmẹ yi te.\nNugopipe nukinkan podọ aihundida tọn etọn yin pinplọ gbọ ogbẹ De he nọ yin yiylọdọ Non governmental organization (NGO) (Community Life Project) mẹ.\nE yi gbedewema to wehọmẹ alavọtọn Olabisi Onabanjo tọn mẹ, to fihe e yi Bachelor's degree to Mass Communication mẹ te.\n\nAzọn etọn\nLateef Adedimeji bẹ azọ́n aihundida tọn etọn jẹeji to 2007, e bẹjẹeji po wedudu po,bo ze yinkọ dai to wehọmẹ wedudu tọn. Lateef Adedimeji yin Aihundatọ podọ aihunkantọ de.\nLateef Adedimeji ko yin didohia to aihun susu mẹ sọn whenue e do owhe fọtọn amọ e jẹ aihun da ji to 2007 to whenuena e kọnawudopọ hẹ Orisun TV.\nE jẹ aihundaji to whenuena e gbẹpo to wehọmẹ daho bo gbọ mọdali yin dide gbọn ogbè NGO tọn dali nado sẹn taidi informer podọ counselor to ojlẹ nujijla SIDAA tọn de whenu. Azọndenamẹ etọn wẹ nado plọnnu mẹlẹpo gando whẹho he gando zahẹmẹ go lẹ podo jlọjẹ gbẹtọvi tọn gbọn vidio he ewọ lọsu basi lẹ yiyizan dali.\nMẹhe yiwanna aihun etọn lẹ yọnẹn taidi mẹhe nọ daihun numọtolanmẹ tọn bosọ nọ viavi whla susu to aihun mẹ.\nE ko tọn to aihun Naijilia tọn susu lẹ mẹ owhe lẹ gblamẹ podo Aihundatọ tangan devo lẹ po to azọnwhe aihundida lamẹyiya tọn mẹ. To 2016, e mọ ajọ̀ 2016 Best of Nollywood tọn yi yedọ ajọ̀ Aihundatọ he wazọn hugan to nukọntọ yinyin mẹ (to ayọgbe mẹ) tọn. Awards for Best Actor in a Lead Role (Yoruba). To 2015, e yin dide na City People Entertainment Awards na owhe 2015 tọn na Aihundatọ he mọ opa susu yi to whelọmẹ Most Promising Actor of the year. E paṣa Lateef taun nado kọnawu dopọ hẹ Aihundatọ Naijilia tọn he diyin Odunlade Adekola na whẹwhiwhẹ lọ dọ ye ma sọzẹ wutu. E sọ mọ dotẹmẹhundote dopolọ nado wazọn hẹ UNICEF na nugopipe nukinkan tọn etọn wutu.\nE yi ajọ face of Nollywood male tọn to hunwhẹ Nigeria Newspaper Night of Honour to azan gbantọ kọyansun owhe 2021 tọn mẹ.\n\nGbẹzan medetiti tọn etọn \nTo azan fọtọnukuatọntọ Awewesun, owhe 2021 tọn mẹ, Adedimeji wlealọ hẹ alọwlemẹ etọn, Oyebade Adebimpe he yin Aihundatọ ga to yẹyi dahomẹ.\n\nAihun he e da lẹ \nKudi Klepto (2015)\nYeye Oge (2016)\nOnce Upon a Time (2017)\nIlu Ominira (2018)\nBipolar (Àmódí) (2018)\nBina Baku (2019)\nDepth (2019)\nKoto (2019)\nIgi Aladi (2019)\nAdebimpe Omooba (2019)\nThe New Patriots (2020)\nVeil (2020)\nBreaded Life (2021)[12]\nDwindle (2021)\nAyinla (2021)\nProgressive Tailors Club (2021)\nLove Castle (2021)\nA Naija Christmas (2021)\nKing of Thieves (2022 film) (2022)\nStrangers (2022)\n\nAjọ po gigopanamẹnu lẹ po\n\nSọ pọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOvi he ye ji to owhe 1986 lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":743,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.027,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66518.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Owa%20Owaluse","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Owa Owaluse yin Ahọlu Ijẹsha tọn he dugan do aigbadenamẹ Ijẹsha tọn ji sọn owhe 1522 do jẹ 1526 bo yi tẹnmẹ-yinkọ lọ HRM Owa Obokun Adimula. E din Ilesa he yin bẹjẹeji dowhenu aigbadename Ijesha tọn mọ, bo jo dotẹnmẹ dai na awhafunfun plọnme tọ he tin to anadẹme lemodu podo Lakoja tọn glọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nAhọvi Adeoye Ogunlejika, To owhe 1996, omẹ nukundeji aigbadenamẹ whedenu tọn: Otàn gbẹzan ọmẹ nukundeji daho dopo yedọ Alayeluwa Ahọlu pita Adeniran Ọlatunji Agunlejika awetọ: Owa obokun Adimula he dugan do Ayimatẹn Ijésha tọn ji sọn 1912- 1981 weda ṣianwetọ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":128,"character_repetition_ratio":0.084,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":85950.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Phatiah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Fatiah Kanyinsola Ojediran yin jiji to azán ko-atọ́n-nukun-dopotọ, Avivọsun, owhe 2008 bo yin ohànjitọ Naijilia tọn podọ ohànkantọ, e yin yinyọnẹn gbọn azọn etọn dali di Phatiah kavi ohàn Phatiah tọn.\n\nWehọmẹ\nFatiah Kayinsola Ojediran yin jiji to Azan ko-atọ́n-nukun-dopotọ, Avivọsun, Owhe 2008 to Awọnlin, Naijilia. E yi wehọmẹ Starfield group schools to Awọnlin na wehọmẹ pevi podo dehe bọdego po bo zindonukọn yi wehọmẹ Ifako International Schools nado fó wehọmẹ bọdego tọn.\n\nAzọn\nTo whenuena e tindo [owhe]] atọ́n (5) mẹ, Fatiah do ojlo etọn na ohàn hia bo zindonukọn gbọn jiji ohàn he gbayipe bosọ yin yinyọnẹn ganji dile e ko dohia do nado lẹzun ohànjitọ he na tindo nuwadomẹji dagbe do gbetọ lẹ ji podo ohàn etọn po.\nTo whenue e ko do ojlo etọn hia godo, mẹjitọ etọn lẹ jẹ awleawudaina nuhudo etọn lẹ nado sọgan jihan na gbẹtọ lẹ. E yin pinplọn gbọn otọ́ etọn dali he yin titobasitọ ohàn tọn bosọ doalọ gbedide mẹ nado biọ azọnwhe ohàn otọ́ etọn tọn Climax Entertainment to 2019.\nGbetọ lẹ jẹ ohàn etọn lẹ se ji to whenuena e diọ ohànṣa etọn bo ka sọ ze ohàn pop dagbe daga to Naijilia.\nE basi obiọ zogbe tọn sọn gandutọ lẹ si nado penukundo ovi pẹvi lẹ he é ylọ dọ sọgodo to ohàn etọn mẹ “Leaders of Tomorrow” podo linlẹn lọ po nado dọn ayidonugo gbẹtọ lẹ tọn do ninọmẹ nukunbibia yọpọvu lẹ tọn to aliho he sọgbe hẹ ojlo UNICEF tọn mẹ.\n\nTodohukanji ohàn etọn lẹ tọn\nTo Avivọsun 2018, ohàn he yin yiylọdọ Education yin dide jẹgbonu gbọn azọnwhe Climax Entertainments tọn to Avivọsun 2018. Azọn etọn lẹ wẹ:\n\nEducation (2018)\nLeaders of Tomorrow (2020)* [7]\nJEJE featuring Destiny Boy (2021)* [8]\nE ma gbọjẹ, kakatimọ e zindonukọn nado dlẹnkan yi finukọn taidi akùn nado basi ohàn he sọgbe, ohàn gbọdo lẹ podo ohàn he sọgan jlọ gbẹzan mẹtọn dote.\n\nAzọn gbẹzan etọn tọn\nAjọ̀, dide podo ayidonugo po\nEnya Kid Artiste of the year 2019\nArise O Nigeria Most Outstanding Kid in Philanthropy of the Year 2018\nCool Wealth Kid Artiste of the Year Awards 2019\nEnya award Kid Entertainer Year 2020\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":414,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":61816.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Joe%20Praize","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Joseph Omo Ebhodaghe yin jiji to Ayidosun 20, 1979 bo yin yinyọnẹn ganji taidi Joe Praize, e yin hànjitọ wẹndagbe tọn, nukọntọ ohàn pipà podo sinsẹ̀n-bibasi tọn po, ohànkantọ podọ anadetọ ohàn tọn he lẹzun omẹnukundeji to whenuena e ze ohàn víví etọn Mighty God tọn sọn bladopọ ohàn yọyọ etọn mẹ My Praise.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn podo azọn po\nE yin jiji to oto Edo Naijilia, do whẹndo omẹ ṣinẹnẹ tọn (9), Joe Praize yin vivọji to 1991. Weplọntọ gando azọn lẹdo podo tito wedegbẹ tọn sọn wehọmẹ alavọ Jos tọn, oto Plateau, Naijilia. Sọn whenẹnu gbọn wẹ e ko lẹzun nukọntọ ohàn pipà podo sinsẹ̀n-bibasi tọn po to Love World a.k.a. Christ Embassy. E ko yilizọn to otogbo susu mẹ taidi South Africa, Canada, United Kingdom, United States, Australia, Italy, Spain, Switzerland, Cyprus, Naijilia, Ghana podo devo lẹ po bo sọ yi ajọ̀ susu lẹ.\nDelẹ to ajọ̀ lọ lẹ mẹ wẹ ajọ̀ na ohàn he yọn hugan to owhe 2010 mẹ, to Love World Award podo ohàn lọ Mighty God po ehe yin ohàn atọ́n tọ to bladopọ tintan ohàn etọn mẹ, My Praise. E sọ yin dide na ohàn wẹndagbejlatọ Aflika tọn he yọn hugan gbọn SABC Crown Gospel Awards 2010, nukọntọ he yọn hugan to whezẹtẹn Aflika tọn to ajọ̀ ohàn wẹndagbe Aflika tọn to UK 2011, ajọ̀ owanyin aihọn tọn 2011, na ohàn sinsẹ̀n he yọn hugan to owhe lọ mẹ, hànjitọ he yọn hugan to owhe lọ mẹ to ajọ̀ crystal tọn to Naijilia, ohàn sinsẹ̀n-bibasi tọn he yọn hugan to ajọ̀ Coson Naijilia, nuwadotana ohàn wẹndagbe gbẹwhenu tọn to ajọ̀ Italy, e hopodona Ayo Vincent to fidio etọn You Are Great mẹ he yin fidio he yọn hugan bo mọ ajọ̀ Crystal tọn yi na hànjitọ wẹndagbe Naijilia tọn ehe wa aimẹ to Liyasun Owhe 2014 podọ ajọ̀ ayidonugo vonọtaun oveworld Australia tọn to owhe 2014.\nE da asi etọn Joana to Ayidosun 2017 bo ji ovi yetọn tintan he yin sunsi to Azan ko-atọ́n-nukun-dopotọ, Avivọsun, Owhe 2018 tọn mẹ.\n\nBladopọ ohàn etọn lẹ tọn\n\nBladopọ ohàn etọn lẹ tọn to azizahọmẹ\n\nMighty God\nAlpha Omega\nMy Praise\nAll the Praise\nMost High\n\nBladopọ ohàn ogbẹ̀ etọn lẹ tọn\n\nJoe Praize ko tindo mahẹ to ohoyidokanji vovo lẹ mẹ podọ ohànyidokanji DVD tọn to Christ embassy to nuwiwa susu owhe lọ tọn mẹ to 2011. E tọn to Worship in the Room, ohànyidokanji he wa aimẹ to azan tintan osun Lidosun 2017 tọn podo gbẹtọ livi susu lẹ po he pọn ẹn to nọtẹn gbẹdido intanẹti ji vovo lẹ podo You Tube po.\n\nBladopọ ohàn etọn lẹ tọn hẹ yin bibẹdopọ\n\nBLW Song Compilation Album (2013)\nSoweto Gospel Choir Divine Decade Song Compilation\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1979 lẹ","num_words":537,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":63720.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sharon%20Ooja","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sharon Ooja (yin jiji to azán ṣidopotọ Lidosun, owhe 1991 tọn mẹ) e yin yọnnu aihundatọ Otò Naijilia tọn de. E diyin to whenue e do mahẹ to aihun lọ, Skinny Girl in Transit mẹ godo. E yin yiylọ dọ \"Shalewa\" to aihun lọ mẹ.\n\nOtàn gbẹzan tọn \nSharon Ooja wa sọn akọ Idoma tọn mẹ to Ayimatẹn Benue Tọn mẹ. Mẹhe yin jiji to Ayimatẹn Kaduna Tọn mẹ bo yin pinplọn whẹn to Ayimatẹn Plateau Tọn mẹ. E jẹ aihundaji to whenue e sẹtẹn sọyi Awọnlin to 2013.\nHoudegbe North American tọn to Benin. E wazọn to GT Bank's Fashion week red carpet to pọmẹ hẹ Timini Egbuson to owhe 2017 tọn mẹ. E yin dide taidi tatọ yọnu nukundeji lẹ tọn na owhe 2020 tọn podọ aihundatọ Nollywood tọn he na yin nukọnpọnhlan na to 2021 mẹ.\nSharon Ooja yin dide dopọmẹ hẹ mẹ susu he yin dide gbọn Netflix nado yin afọzedaitọ oto Naijilia tọn to aihun he yin awuwledaina bo yin yiylọ dọ \"The Bridgerton Affair\" \nto South Africa\n\nAihun he e da lẹ\n\nAjọ he e yi lẹ\n\nAlọdlẹndonulẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":220,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":65091.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wurld%20%28h%C3%A0njit%E1%BB%8D%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sadiq Onifade, yinyọnẹn ganji taidi Wurld bosọ yin hànjitọ podo hànkantọ Naijilia\ntọn. E yin jiji to Awọnlin, Naijilia, bo gọ yi Atlanta, Georgia na wehọmẹ podo ohàn po. E ylọ ohànṣa etọn dọ electro-fusion. E ze ohàn yọyọ etọn Evolution tón to 2013.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn\nWurld yin jiji to Awọnlin, Naijilia, bo gọ yi US to jọja whenu etọn to fihe e mọ wepinplọn gando ọdinatẹẹ yi te to wehọmẹ alavọ oto Georgia tọn. To whenuena e tin to wehọmẹ, Wurld tindo ojlo sinsinyẹn nado tindo mahẹ to ohànjiji mẹ.\n\nAzọn\nTo vivọnu owhe 2012 tọn, Wurld de ohàn dopo he yin tintan etọn tọ́n \"Beyond Our Dreams\" sọn bladopọ ohan ṣẹju glinọ etọn Evolution, due summer to 2013. To ojlẹ dopolọ mẹ he e de ohàn lọ tọn te, SESAC wleawuna hunwhẹ ohàn tọn na gbẹtọ he to azọnwhe Atlanta tọn na ohàn Wurld tọn Evolution devo he ja to nukọnmẹ. To bẹjẹeji owhe 2013 tọn, Wurld ko tin to azizahọmẹ podo Mario po nado kàn ohàn bladopọ tọn he ja to nukọn mẹ na ohànjitọ R&B tọn he ṣẹṣẹ bẹ azọ́n lẹ. Ojlẹ vude godo, fidiohàn Evolution awetọ tọn Alive he yin bibasi gbọn ohànbayitọ Hood Beatz Black Shield Entertainment yin didohia to MTV ji, bo wa tadonakọn to Nuwhàsun 2, 2013. Wurld sọ hopodona ohànjitọ Timberland, BK Brasco nado basi ohán Beautiful Girls ehe e sọ tọn to fidiohàn lọ mẹ.\nTo Nuwhàsun 2016 Wurld de Show You Off tọ́n ehe yin ohànyidohukanji afro-soul tọn he Walshy Fire Major Lazer podo ohànhonú basitọ Shizzi po tọ́n to e mẹ. To Lidosun 2016 Wurld de ohàn he yin bibasidopọ Better Days tọ́n podo Sir Felix po ohàn lọ lẹzun asia na DelfSail to 2016. Wurld ( Sadiq Onifade) hopodona nado kàn ohàn víví Blow my Mind he Davido po Chris Brown po ji to 2019. Ohàn lọ yin bibasi gbọn ohànbayitọ hoho Davido tọn Shizzi.\n\nAjọ̀ podo ayidonugo po\nTo 2015 Wurld yin nina sika gbọn ohàn Sony tọn he e de tọn Follow You podo Dj poland tọn Gromee po podọ to 2017 e yin dide na ohànjitọ togodo tọn he yọn hugan to ajọ̀ ayidedai Naijilia tọn podo Rotimi po Wale po. E tindo ohàn víví dopo devo he yin yiylọdọ Trobu\n\nBladopọ ohàn etọn lẹ tọn\n\nOhàn he e dlẹnkanna lẹ\n\nTitle\tAlbum details\nEvolution[8][non-primary source needed]\t\nReleased: 20 August 2013\nLabel: Wurld Music Entertainment\nFormats: Digital Download\nLove is Contagious[9]\t\nReleased: 28 March 2019\nLabel: Universal Music Nigeria\nFormats: Digital Download\nI love girls with Trobul (Wurld & Sarz)[10]\t\nReleased: 8 November 2019\nLabel: WEAREGVDS\/1789\nFormats: Digital Download\nAfrosoul[11][12]\t\nReleased: May 15, 2020\nLabel: WEAREGVDS\/IMMENSUM MUSIC\nFormats: Digital Download\n\nOhàn dopodopo\n\nYear\tTitle\tChart positions\tAlbum\nUS\tUK\tPOL\n2012\t\"Beyond Our Dreams\"\t—\t—\t—\tEvolution (EP)\n2013\t\"Alive\"\t—\t—\t—\n\"All Night\" (Gromee song)\t—\t—\t—\t—\n2015\t\"Follow You\" (Gromee song)\t—\t—\t11\tChapter One\n\"Who Do You Love\" (Gromee song)\t—\t—\t—\n\"Summer Yours\"\t—\t—\t—\t—\n2016\t\"Show You Off\" (ft. Shizzi & Walshy Fire)\t—\t—\t—\t—\n2017\t\"All Night 2017\" (Gromee song)\t—\t—\t—\tChapter One\n\"Mother's Prayer\"\t—\t—\t—\t—\n\"All I Need\"\t—\t—\t—\t—\n2018\t\"Trobul\"\t—\t—\t—\tI LOVE GIRLS WITH TROBUL\n(EP)\n\nAwusọhia jonọ lẹ tọn\n\nYear\tTitle\tOther performer(s)\tAlbum\n2013\t\"Beautiful Girls\"\tBK Brasco\tTBA\n2015\t\"Let You Go\"\tLeriq\tThe Lost Sounds\nNetflix n Chill\tB.O.B & London Jae\t\n2016\t\"Fantasies\"\tB.O.B & Scotty ATL\tThe Cooligan\n\"Let It Rain\"\tB.O.B & Scotty ATL\tLive & Direct\nBetter Days\tSir Felix\t\n$till Aware\tTrinidad James & Scotty ATL\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nHànjitọ lẹ to Naijilia","num_words":800,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.277,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.991,"perplexity_score":40843.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Babajide%20S.%20Awobona","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Babajide Saheed Awobona (yin jiji to azán ṣinẹnẹtọ, Afinplọsun, owhe 1985 tọn) e yin aihundatọ Naijilia tọn de, aihunkantọ podọ aihunbasitọ de po.\nE yin jiji bosọ yin pinplọn whẹn to Awọnlin amọ Ayimatẹn Ogun tọn mẹ wẹ e geze te. E mọ yindidi to whenue e yin Sam to aihun lọ \"Jenifa's Diary\" mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nJide Awobona yin jiji to azán ṣinẹnẹtọ Afinplọsun owhe 1985 tọn mẹ to ayimatẹn Awọnlin tọn, to togbo Naijilia tọn mẹ.\nE yin tovi Ayimatẹn Ogun tọn, to togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nWepinplọ etọn \nJide Awobona yi wehọmẹ dokọ̀ tọn etọn to Wesley Memorial Primary School to Awọnlin. E yi wehọmẹ daho etọn to Amuwo Odofin Secondary School, enẹgodo e Yi gbedewema Bachelor of Arts degree to Mass Communications mẹ sọn wehọmẹ alavọ tọn Olabisi Onabanjo tọn to Ayimatẹn Ogun tọn.\n\nAzọn etọn \nJide Awobona bẹ azọn aihundida tọn etọn jẹeji to 2002, owhe dopolọ he mẹ e bẹ azọnplọmẹ aihundida tọn jẹeji te hẹ Jovies Perfection Press mẹ.\nE diyin to whenue e ko do mahẹ to aihun tele gi \ntọn Naijilia tọn de he nọ yin Super Story mẹ godo, gigo godo tọn sọn whenu gbọ wẹ e Ko to awusọhia to aihun mẹ bosọ basi aihun susu Naijilia tọn devo lẹ.\nE yin dide na Best Actor in Leading role (Ayọgbe) gbọn ajọ BON tọn dali to 2020.\n\nDelẹ to aihun he e da lẹ mẹ \nJenifa's Diary (2013)\nThe Bunglers (2017)\nConvicted (2019)\nOlopa Olorun (2019)\nAlimi (2021)\nAkaba (2021)\nClock (2019)\nOlokun (2021)\nThe Event (2017)\n\nAjọ he e yi lẹ\n\nSọ pọn \nTodohukanji Ayọnu lẹ tọn \nTodohukanji Aihundatọ Naijilia tọn lẹ tọn\n\nAlọdlẹndonulẹ\n\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nNaijilia-nu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1985 lẹ","num_words":341,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":58833.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Buba%20Yero","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abubakar dan Usman Subande (b. c.1762 – d. 1841) yin yinyọnẹn taidi Buba Yero, ewọ wẹ yin dowatọ́ Ahọ́lú tintan he dù to Gombe bo tindo tẹnmẹyinkọ lọ Modibbo Gombe tọn.\nTo owhe 1804, Buba Yero wẹ dó otò Gombe tọn aí, eyin dopo to hodotọ́ ogán Fulani jihad tọn lẹ mẹ he nọ yin yiylọdọ Usman dan Fodio.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":82,"character_repetition_ratio":0.006,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.289,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":62704.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yaji%20II","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yaji II yin Malenugán otò Kano tọn bo dugan sọ́n owhe 1753 jẹ 1768.\n\nOtàn gbẹzan tọn to Otànnugbo Kano tọn mẹ\nOtàn gbẹzan Yaji II tọn sọ́n òwé Palmer's 1908 mẹ yedọ lẹdogbedevomẹ owe Otànnugbo Kano tọn Glẹnsigbe mẹ tọn. (English translation of the Kano Chronicle).\nMohamma Yaji wẹ yin ahọ́lú kandétọ́ he dù, bo yin ovisunnu Dadi tọn. Oyín Onọ etọ̀n tọn wẹ Mariamma. Eyin omẹ whiwhẹnọ bosọ́ yin ahọ́lú dagbe. Na Ehe wutu asì etọn lẹ ylọẹ dọ “Mallam Lafia.” to gandudu etọn whenue, hunyanhunyan depope ma tin. É tin to jijọho po nọvisunnu etọn lẹ, he yin visunnu Bauwo tọn lẹ. Awusinyẹnnu depope ma tin to ahọ́vi Kavi Agbàgò lẹ Kavi hẹnnu etọn lẹ ṣẹ́nṣẹn, kavi medevo depope.\nTo gandudu etọn whenu, omẹ susu lẹ wẹ wá na otò Kano tọn mẹ. É duahọ́lú ná Owhè fọtọ̀n, osun Aó.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":170,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":60132.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Elizabeth%20Isichei","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Elizabeth Allo Isichei (he yin jiji to 1939 to Tauranga, New Zealand) yin wekantọ Naijilia tọn, otànhodọtọ podo weplọntọ po. Mẹjitọ etọn lẹ wẹ Albert (lẹnnuyọnẹntọ ogle tọn) podo Lorna Allo po. To azán 23tọ Liyasun 1964 e wlealọ hẹ Uche Peter Isichei (oto he nọ pọn ohunsin agbasa tọn) bo tindo ovi atọ́n. To 1959 e mọ gbedewema (BA) yi to nudide mẹ to wehọmẹ alavọ Canterbury in New Zealand, B.A. To 1961 e fo wepinplọn na gbedewema daho (M.A) to wehọmẹ alavọ Victoria University of Wellington, New Zealand, podọ to 1967 e fo wepinplọn na gbedewema daho hugan (PhD) to wehọmẹ alavọ Oxford tọn. E yin mẹplọntọ sinsẹ̀n tọn to wehọmẹ alavọ Otago. E ko yin mẹplọntọ to azọnwhe otàn tọn to wehọmẹ alavọ Jos tọn to Jos, Naijilia bẹsọn 1976. Ewọ wẹ yin anadenanutọ vọjladobasitọ lẹ tọn na Otàn Jos tọn he yin yiyi sọn onù mẹlẹ tọn mẹ po dehe yin kinkandai lẹ po tọn.\nAzọn etọn lẹ po owe etọn lẹ po nọ na ayidonugo gbẹzan klistiani Aflika tọn lẹ podo otàn Naijilia tọn po tintengbe igbo lẹ.\n\nAzọn ṣinṣian etọn lẹ\n1964: Political Thinking and Social Experience: Some Christian Interpretations of the Roman Empire, University of Canterbury Publications\n1970: Victorian Quakers, Oxford University Press[5]\n1973: The Ibo People and the Europeans: The Genesis of a Relationship, to 1906, St. Martin's\n1976: A History of the Igbo People,[6] St. Martin's\n1977: A History of West Africa since 1800, Africana[7]\n1977: Igbo Worlds: An Anthology of Oral History and Historical Descriptions, Institute for the Study of Human Issues[8]\n1981: Entirely for God: The Life of Michael Iwene Tansi, Macmillan Nigeria\n1982: Studies in the History of Plateau State, Nigeria, Macmillan\n1983: A History of Nigeria, Longman\n1995: A History of Christianity in Africa: From Antiquity to the Present, Africa World Press\n1997: A History of African Societies to 1870, Cambridge University Press\n2002: Voices of the Poor in Africa, University of Rochester Press (Rochester, NY)\n2004: The Religious Traditions of Africa: A History, Raeger (Westport, CT)\n2005: Stoptide, Steele Roberts (New Zealand)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOvi he ye ji to owhe 1939 lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":454,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.259,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.983,"perplexity_score":57427.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Agasa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agasa yin olan pẹvi kleun de he sọgan yin mimọ to ageji po tọmẹ po. e nọ do nukun awe po afọ aó po, agasa wunmẹwunmẹ wẹ tin to tọmẹ di apajlẹ de tin bọ ye nọ ylọ dọ agasa oseji tọn","num_words":42,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":101860.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Queen%20Okafor","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Queen Nonyerem Okafor yin yọnnu \nNaijilia tọn de he tindo ofún hugan to togbo Naijilia tọn blebu mẹ. E yin tovi Nneobi-Nnewi tọn, to Ayimatẹn Anambra tọn he tin to huwaji Naijilia tọn, Queen bẹ gbẹzan wehọmẹ etọn jẹeji to Owerri. Ewọ wẹ ovi awetọ to ovi atọ́n he mẹjitọ etọn lẹ tindo mẹ. To vuwhenu, e ma tindo ofún susu, ofún etọn jẹ wúwúji mapote to whenue e yin owhe Konukundopo mẹvi. E nọ nọ̀ Awọnlin, to togbo Naijilia tọn mẹ, fihe e tẹnpọn nado biọ ogbẹ́ Aihundida sinimọto tọn mẹ (he nọ yin yiylọdọ Nollywood).\nQueen nọ whlẹ́ ofún etọn lẹ sẹ whẹwhẹ. \nṢigba ofún etọn lẹ ma yin jijlẹ nado yọn tedidi ofún etọn tọn taun.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNaijilia-nu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":146,"character_repetition_ratio":0.084,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":54967.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Joel%20Yetonyon","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Joel Yetonyon yin jiji to Gbagli to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to otògbo Naijilia tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\n\nWehihia etọn\n\nAzọn etọn\nYetonyon bẹ azọ́n jẹeji to azọnwhe Radio Lagos 107.5 FM tọn taidi aihundatọ dé, bo to oho ze do jẹhọnmẹ to Gungbe mẹ na owhe susu lẹ to ladio ji.\nDile ojlẹ lẹ to yiyi, e yin alọkẹyi nado wazọn to gigọmẹ taidi wẹnlatọ ladio ji tọn he nọ yi dín owẹn lẹ kavi linlin lẹ bo nọ zee do jẹhọnmẹ to, Gungbe po Ayọgbe po mẹ to ladio ji. Podọ e sọ nọ basi tito lẹ to ladio ji.\n\nGbẹzan whẹndo tọn etọn\n\nAjọ̀ po gigopanamenu he eyi lẹ po\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":133,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61998.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Evans%20%28M%E1%BA%B9fint%E1%BB%8D%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chukwudi Dumee Onuamadike, he yin yinyọnẹn taidi Evans, yin Naijilianu he yin whẹgbledo taidi mẹfintọ dé. Onuamadike yin ovijiji Nnewi tọn to Ayimatẹn Anambra tọn mẹ. E nọ yin yiylọ dọ mẹfintọ adọkunnọ to whedelẹnu na ponọ Naijilia tọn lẹ tindó yise dọ e yin dopo to sẹ́nhẹngbatọ he dó akuẹ hugan to mẹhe to ajọ mẹfinfin tọn lẹ wá to otò Naijilia tọn mẹ.\nTo nuyiwa etọn delẹ mẹ, e mọ akuẹ he sọ\nlivi dopo dollar tọn. Apadewhé ponọ Naijilia tọn he nọ yin Intelligence Response Team (IRT) sọ dohia dọ Evans bí taun, e tindó ayiha wintinwintin podọ mẹfintọ nuyọnẹnnọ dé wẹ é yin na é kò budó ponọ lẹ manado yin wiwle na owhe ẹnẹ dile yinkọ etọn tlẹ tin to mẹhe yé to dindin nado wle lẹ mẹ to ayimatẹn voovo atọ̀n mẹ Ayimatẹn Awọnlin tọn, Ayimatẹn Edo tọ podo Ayimatẹn Anambra tọn po mẹ).\nOnuamadike yin wiwle to Awọnlin to azán aotọ Ayidosun, owhe 2017.\n\nWhẹdida etọn\nOnuamadike to pipehẹ owhẹ sọha di kande-wiawe he gando mẹhuhu, ajojijẹ, mẹfinfin, awhanfunnú he ma sọgbe hẹ osẹ́n bibẹpli podo owhẹ devo lẹpo. Na taun tọn, e yin whẹsadokọna to whenuena e fin Uche Okereafor to lẹdo Festac tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to azan konukundopotọ Abọ̀húsun owhe 2017, bọ sọ biọ akuẹ yi livi awe Dollar tọn.\nTo azan koatọ́ntọ́ Afínplọsun, owhe 2022, whẹdatẹn daho Ayimatẹn Awọnlin tọn dowhẹ Evans po omẹ Awe devo lẹpo gando mẹfinfin po sébibla po dali. To whẹdida lọ whenu, whẹdatọ dohia dọ kakati na Evans ni dó lẹnvọjọ hia, e tẹnpọn nado dó lalo na e nido sọgan gán sọn owhẹ lọ si. Enẹgodo Evans yin sisẹ dó ganpamẹ na gbẹwhenu he po na ẹn lẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNaijilia-nu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":323,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72722.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olalekan%20Olude","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olalekan Olude yin titobasitọ ajọwiwa tọn, dowatọ azọnwhe Jobberman tọn, azọnwhe he supọ́ gbẹtọ he tin to wheyihọ waji Aflika tọn lẹ nọ din azọ́n te podọ ayinamẹtọ vonọtaun gando dowiwa azọ́n tọn go podo alọgọ bibasi na jọja lẹ na ayimatẹngán Ogun tọn Dapo Abiodun.\nOlude yin didohia taidi dopo to omẹ kanweko he tindo nuyiwadomẹji sinsinyẹn hugan do jọja Naijilia tọn lẹ ji gbọn azọ́nwhé wẹnlila Avance tọn to 2016.\n\nNudọnamẹ gando wehọmẹ etọn go\nOlude wa sọn Imasayi to whezẹtẹn lẹdo gandudu dokọ̀ Yewa tọn to ayimatẹn Ogun tọn, e bẹ wehọmẹ etọn jẹeji to Iganmode Grammar School, Ota, to gblagbla owhe 1993 podo 1999 po to fihe e mọ gbedewema yi te. E zindonukọn yi Wehọmẹ Alavọ Obafemi Awolowo tọn bo mọ gbedewema BSc (Hons) to lẹnnuyọnẹn ọdinatẹẹ tọn to gblagbla owhe 2005 podo 2009 po. E sọ yi wehọmẹ ajọwiwa Awọnlin tọn podo wehọmẹ alavọ Pennsylvania tọn po.\n\nAzọ́n\nJẹnukọna Jobberman, Oude ko tindo numimọ pẹvide to azọnwiwa etọn mẹ hẹ́ TeleMobile Nigeria Limited taidi azọ́nwintinwintin-watọ́ intẹnẹti tọn podọ NameGoldman Sachs taidi nudọnamẹyito podo dagbemẹninọ nuyizan lẹnnunuyọnẹn tọn lẹ. To Avivọsun 2009, to whenuena e tindo owhe 28 godo e lẹzun dowatọ Jobberman tọn podo Ayodeji Adewunmi po Opeyemi Awoyemi po. To alọnu din Olude wẹ yin ogán azọ́nwatọ Jobberman tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":269,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.207,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72014.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jide%20Orire","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jide Orire yin Naijilia-nu de podọ sinsẹngan Pentecostal tọn de he yin jiji to owhe 1963, e yin nugopọntọ lẹdo tọn na whlẹngan sinsẹn whẹndo klistiani tọn sin amisa to otò Ibadan tọn mẹ, e yin jiji do Ahọluwhe de to otò Modakeke tọn mẹ, podọ e yin yewhehodọtọ de ọtọ de podọ Baba po\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ","num_words":73,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":88437.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/King%20Wadada","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"King Wadada, sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Austin Peter, (yin jiji to azán ṣidopotọ osun ṣinatọ̀ntọ owhe 1975) bo sọ yin hànjitọ dé po hankantọ dé po to togbo Naijilia tọn mẹ. Nuhe é yin yinyọnẹ̀n na hugan wẹ ohàn he é jí, he hosọ́ etọn yin \"Holy Holy\".\n\nBẹjẹeji gbẹ̀zán etọn tọn\nAhọlu Wadada yin jiji to azán ṣidopotọ osun ṣinatọ̀ntọ owhe 1975 to Urhonigbe, to gandudu dokọ Orhionmwon tọn to ṣẹnṣẹn Ayimatẹn Edo tọn to tògbo Naijilia tọn mẹ.\n\nAzọ́n\nAhọlu Wadada, yin dide to hànjiji Miracle Day tọn whenu. E yi ajọ̀ Kora tọn taidi hànjitọ dagbe hugan to Aflika to owhe 2010.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOvi he ye ji to owhe 1975 lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":136,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70091.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Owe%20Wiwe%20l%E1%BA%B9%E2%80%94L%E1%BA%B9dogbedevom%E1%BA%B9%20Aih%E1%BB%8Dn%20Y%E1%BB%8Dy%E1%BB%8D%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Owe Wiwe lẹ—Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ Tọn lọ yin lẹdogbedevomẹ Biblu tọn de he yin zinzinjẹgbonu gbọn Watch Tower Bible and Tract Society dali. Adà Alẹnu Yọyọ lọ tọn yin didetọn to 1950, taidi Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ lọ tọn Owe Wiwe Glẹki Klistiani tọn lẹ tọn, bọ Biblu lọ blebu wa yin didetọn to 1961; Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ wẹ nọ yi ì zan bosọ nọ má ẹn na mẹdevo lẹ. Dile etlẹ yindọ e ma yin ewọ wẹ yin Biblu tintan he yin zinzinjẹgbonu gbọn ogbẹ́ lọ dali, ewọ wẹ yin lẹdogbedevomẹ yetọn tintan he yin bibasi sọn Biblu Heblugbe hohowhenu tọn, Koine Glẹkigbe tọn, po Biblu he yin kinkan do Alamaikigbe Hoho lọ po mẹ tlọlọ. Kakajẹ azán 2tọ Whejisun, 2020 tọn, ogbẹ́ Watch Tower Society tọn ko zín hugan vọ́kan livi 220 Lẹdogbedevomẹ Aihọn Yọyọ lọ tọn lọ blebu kavi apadewhé etọn jẹgbonu to ogbè 200 lẹ mẹ.","num_words":166,"character_repetition_ratio":0.1,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":90841.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Orisa%20Oluwa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Orisa Oluwa yin onumẹsẹn de to Yoruba mythology he do sẹn zinzan owhehẹ tọn to Iwoye ketu yedọ otohome de to Ayimatẹn Ogun Tọn, owheyihọ waji Naijilia tọn. Numẹsẹn ehe yin dopo to voodun atọn he yin hinhẹn wa otohomẹ dogbọn Ahọlu Olomu hewa sọn tòdaho Ile Ife tọn podo onu devo lẹ dogọna jẹgbakun podo ahọlugan po he nọ yin yiylọ dọ \"Opa Ogbo\".","num_words":71,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.201,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":107299.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mathieu%20K%C3%A9r%C3%A9kou","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mathieu Kérékou (yin jiji to azán awetọ osun ṣiẹnnẹtọ owhe 1933 - azán 14tọ osun 10tọ owhe 2015) yin tonudọtọ otògbo Benẹ tọn. E yin togan otogbo Benẹ tọn sọn owhe 1972 kakajẹ owhe 1991 podọ sọn 1996 kakajẹ 2006.\nTo whenue alọ etọn ko jẹ go godo, E dugan do otogbo lọ ji na owhe fọtọ̀nn-ukunawe. E jai to ovo dide togan tọn whenu to owhe 1991, ṣigba, bosọ vọ yin dide taidi togan to ovo bibla owhe 1996 tọn whenu bosọ vọ yin dide whla awetọ to owhe 2001.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":102,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.306,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":82856.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Linlin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Linlin wẹ whenue mẹde dọho gando nujijọ alọnu tọn lẹ go (nuhe to jijọ to alọnu lẹ). Linlin sọgan yin nina to linlinwe lẹ mẹ, to zomọ nupinpọn tọn ji po ladio po ji. Nọtẹn susu wẹ tin to zomọ nupinpọn tọn he ji linlin nọ yin nina te egbesọegbesọ, taidi Fox News po CNN po. Linlinwe susu wẹ tin taidi Time, The Economist po Newsweek po. Linlinnamẹtọ wẹ mẹhe nọ gọalọ nado na linlin lẹ. Taidi apajlẹ, Brain Jotter yin linlinnamẹtọ. Yẹdide linlin tọn lẹ sọgan yin pinpọn to aliho susu mẹ taidi linlinwe mẹ, Ladio ji po zomọ nupinpọn tọn ji po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":115,"character_repetition_ratio":0.101,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.216,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70587.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Salma%20phillips","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Salma Phillips yin Husingan Televizion tọn, he sọ yin wekantọ po hunsingan he tlọn sọn \nAgewaji otò Naijilia tọn po. Yinkọ etọn blebu nọ yín Ummu Salma Nabila Phillips.\nMẹsusu yọn he di Nukun Agewají Televizion tọn tọn.\nHe yí Diplom na Osen slọn Wehọmẹ Alavọ Jos\ntọn(University of Jos),Naijilia bo sọ yi gbedewema na Osẹn slọn Wehọmẹ Alavọ Aimatẹn Rivers(Rivers State University of Science & Technology). He donukun do nado wazọn di linlinhokantọ na CNN.\n\nNaijilia-nu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":103,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.195,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":40890.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Becoming%20Abigail","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Becoming Abigail yin otanwe Owhé 2006 he yin kinkan gbọn otanwekantọ́ Chris Abani dali to togbo Naijilia tọn.\n\nAliho Nuzedonukọnnamẹ tọn\nBecoming Abigail má otàn yọnnu Naijilia vijiji dé tọn he nọ yin Abigail, he onọ etọn basi matintọ́ to whenuena e ji i. Otọ etọn hù éde to Whenue é ko plọn ẹn whẹ́n godo. É tọ́nwhẹ̀n yi London po Peter po bo wa tindo numọtolanmẹ lọ dọ emi tin ṣokẹdẹ podọ emi ma tlẹ tin ba.\n\nAyidonugo po nuyiyi po\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":92,"character_repetition_ratio":0.005,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":86439.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Welcome%20to%20Lagos%20%28owe%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Welcome to Lagos yin otanwé dé he yin kinkan to owhe 2016 gbọn otanwekantọ́ Naijilia vijiji de he nọ yin Chibundu Onuzo. É yin didetọ́n whla tintan to azan tintan osun atọ́ntọ́ owhe 2016 tọn, gbọn Catapult & Co., vọ́kan Black Balloon tọn.\n\nBladopọ́ Aliho Nuzedonukọnnamẹ tọn\nOtànwé lọ dọho gando Chike Ameobi go, mẹhe yin Awhanfuntọ́ togbo Naijilia tọn he dé nado jó azọn dó kakati nado hù tomẹnu homẹvọnọ lẹ.\nYemi; he yin nọvi na ẹn to azọnmẹ yinwanna nudide he Chike Ameobi basi bo kọnawudopọ́ hẹ́ ẹ́ to azọn etọn lọsu jijodo dali. To gbejizọlin yetọn whenu, ye pé Oma; mẹhe basi gbẹdai Alọwle tọn na whẹhó nuyiwa hẹmẹ agọ̀ alọwlemẹ etọn tọn wutu, podọ Isoken; he yin Owhè fọtọ̀nnukundopó mẹvi he họ̀n sọ́n alọ̀ avuhotọ́ atẹṣitọ́ lẹ tọn mẹ; FineBoy; mẹhe yin Awhanfuntọ́ dai, bo họ̀n bo dè Azọnwiwa to ladiohọsá. Otanwé lọ dó azọn ṣinṣinyẹ́n egbesọ́egbesọ́ tọn Dawe dé tọn to Ayimatẹn Awọ̀nlin tọn mẹ; he yin gbemasọ̀nọ̀ podọ mẹhe gbẹtọ lẹ nọ doayi po bo yin Tonudọtọ mẹhodutọ́ dé, podọ Hùdó lọ nado nọgbẹ̀.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":204,"character_repetition_ratio":0.039,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":77664.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Age%20of%20Magic","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"The Age of Magic yin otànwe owhe 2014 tọn de he Ben Okri he yin wekantọ Otò Naijilia tọn basi kandai etọn.\nE mọ Ajọ̀ Bad Sex in Fiction tọn yí to 2014.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":39,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.269,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":86913.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/I%20Do%20Not%20Come%20To%20You%20By%20Chance","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"I Do Not Come To You By Chance yin otànwe owhe 2009 tọn he yin kinkan gbọn wekantọ Naijilia tọn Adaobi Tricia Nwaubani dali. E yin otànwe tintan he e kan bo zinjẹgbonu to Azan tintan, Nuwhàsun, Owhe 2009, gbọn Hachette Books, he yin ohiá Perseus Books Group tọn.\n\nAliho nuzedonukọnnamẹ tọn\nI Do Not Come To You By Chance ze ayidonugo do Kingsley Ibe ji, mẹhe ji otàn lọ sinai do to otànwe lọ mẹ ehe e wa yọnẹn to whenuena e fó wehọmẹ alavọ tọn godo dọ e ma bọawu nado mọ azọ́n ehe sin akuẹ he pemẹ̀ to Naijilia. E basi dlapọn na tavẹ etọn fihe e plọn email scamming te.\n\nE kẹalọyí\n2010 Commonwealth Writers Prize for Best First Book (Africa).\n2010 Betty Trask First Book Award.\n2010 Wole Soyinka Prize for Literature in Africa finalist.\n2012 Nigeria Prize for Literature shortlist.\nThe Washington Post Best Books 2009.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":176,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":81467.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Astonishing%20the%20Gods","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Astonishing the Gods yin otànwe de gbọn Ben Okri he yin wekantọ Otò Naijilia tọn de.\n\nTo azán atọ́ntọ, Abòhúsun, owhe 2019 tọn mẹ, linlinhọsa BBC tọn basi kandai Astonishing the Gods tọn taidi dopo to otànwe he yinuwa do gbẹtọ lẹ ji hugan to otànwe kanweko lẹ mẹ.\n\nTo hokanse dé mẹ po The Guardian Okri po, e dọdọ emi kan otànwe lọ to whenue emi to nùbla.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOwe lẹ","num_words":86,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.023,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59704.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wand%20of%20Noble%20Wood","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"\"Wand of Noble Wood\" yin owe nudọnamẹ tọn de, he wekantọ tòvi Naijilia tọn Onoura Nzekwu basi kandai etọn to owhe 1961, he Heinemann so wa vọ ẹ zinjẹgbonu taidi owe vonọtaun de na wekantọ Aflika tọn lẹ.\nMẹhẹ de lẹ ko dọ aliho nuzedonukọnnamẹ owe\nlọ tọn sọ di \"Achebe\" sin owenudọnamẹ \"No Longer at Ease\".Owe lọ zan apajlẹ susu, bo\nsọ ṣalaye susu to Ibo sin aṣa,","num_words":83,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59905.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Double%20Yoke","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Double Yoke yin otanwe 1982 tọn de he yin kinkan gbọn tanwekantọ Naijilia tọn Buchi Emecheta.\nE yin zinzinjẹgbonu to US to azan awetọ Zosun, owhe 1982 tọn mẹ, gbọn George Braziller dali.\n\nAliho nuzedonukọnnamẹ tọn \nOtan lọ zinnudo gbẹzan wehọmẹvi lẹ po mẹplọntọ lẹ po to wehọmẹ alavọ tọn Naijilia tọn lẹ mẹ.\nOtanwe lọ yin awuwlena to wehọmẹ alavọ tọn Calabar tọn.\n\nOwe lẹ","num_words":76,"character_repetition_ratio":0.099,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":54644.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Simeon%20Oduoye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Simeon Olasukanmi Oduoye (azán 13tọ Lidosun 1945 – 21tọ Whejisun 2014) yin ponọ̀ Naijilia tọn podọ anadenanutọ ayimatẹn Niger po Ebonyi po tọn. E yin dide taidi aṣẹpatọ otò tọn na Osun Central to 2007 do tonudọ̀gbẹ́ People's Democratic Party (PDP) tọn ji.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nSimeon Oduoye yin jiji to azán wiatọ̀ntọ́ Lidosun, owhè 1945 tọn. E yí Gbedewéma Wehọmẹ Wheyihọ̀-waji Aflika Tọn (West African School Certificate) to 1964 sọn Wehọmẹ Daho Akinorum Tọn to Ikirun. E biọ kandai Ponọ Naijilia tọn mẹ to azán 1 Liyasun owhè 1965 tọn. E lẹzun Alọgọtọ Nukunpedonugotọ Agbègbè Tọn Ponọ lẹ tọn de bo wá biọ gbọjẹ́ gaa etọn mẹ to 1999. Uwọ wẹ yin Anadenanutọ Ayimatẹn Niger pò Ebonyi po tọn sọn owhe 1996-1999. E yin Azìnponọ NSPRI tọn sọn (2005-2007). E yín Azìnponọ podọ Anadenanutọ Nukunpedonugotọ na azọnwhé Layo Woodmill Nigeria Ltd. tọn.\nTaidi Anadenanutọ Ayimatẹn Ebonyi tọn de, dopo to onu tintan he e wá lẹ mẹ wẹ nado dó wedegbẹ́ de ai, he na penukúndo ninọmẹ ahọlu-zọ́n watọ lẹ tọn go nado hẹn diun dọ yé payi aṣẹpipa, nukọ̀ntọyinyin, pò tonusise na osẹ́n po nunọwhinnusẹn otò tọn lẹ po. To hókansèmẹ de whenu to Kọ́yànsun Owhe 2009 tọn mẹ, Aṣẹpatọ otò tọn Julius Agbo dọ gando tito anadenanu tọn Oduoye tọn go taidi apajlẹ dagbe titobasinanu tọn de na e tẹnpọn nado do ninọmẹ dagbe azọ́nwiwa tọn ai to Ebonyi.\n\nLehe e bẹ tozọ́n-wiwa jẹeji do\nSimeon Oduoye yín dide taidi aṣẹpatọ oto tọn de na Osun Central to Lidosun 2007 na tonúdọgbẹ́ (PDP) tọn. E sọ yín dide do wedegbẹ́ delẹ ji taidi tito Hihọ́ po Aṣejininọ pò Tọn , Gandudu, Whẹho Aigba tọn, Azọ́n, Amasin Adinọ̀ lẹ, Avunhiho sọta Mẹhodu po Awhànfuntọ lẹ po.\n\nTo Nuwhàsun owhe 2008 tọn mẹ, taidi Alọgọtọ Azinponọ Wedegbẹ́ Tozọ́nwiwa Tọn do whẹho Hihọ́ tọn jí, Oduoye dọ dọ lẹndai Tozọ́nwiwa tọn wẹ nado gbloada n'a didoai whẹdátẹn de tọn he na penukúndo mẹhihodu akuẹzinzan tọn go.\n\nWhẹ̀ndo etọn\nYinkọ oví he Oduoye jì lẹ tọn wẹ Abidemi Oduoye, Kayode Oduoye, Olanike Oduoye, Olajumoke Oduoye, Olaoluwa Oduoye po Babatunde Oduoye po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1945 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2014 lẹ","num_words":454,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":63616.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Voice","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"\"The Voice\" yin owe nudọnamẹ tọn de, de Gabriel Okara kan to owhe 1964.He bibasi zinjẹgbonu etọn taidi apa de lẹ na owenukunjẹheji to Aflika sin azọn owekantọ lẹ tọn.","num_words":35,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.029,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":57554.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Arrows%20of%20Rain","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Arrows of Rain yin otànwe de he yin kinkan gbọn tanwekantọ Naijilia tọn\nhe nọ yin Okey Ndibe dali. Otànwe tintan e tọn wẹ e yin.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":32,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64504.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/In%20The%20Name%20Of%20Our%20Father","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"In The Name Of Our Father yin otànwe owhe 2018 tọn he yin kinkan gbọn wekántọ Naijilianu Olukorede Yishau.\n\nAliho nuzedonukọnnamẹ tọn\nIn The Name Of Our Father yin didoai to gandudu awhàngán Sani Abacha tọn whenu, mehe yin tatọ awhànfuntọ dai tọn to ayimatẹn oto Naijilia tọn mẹ.\n\nAjọ̀ podo mẹdide po\nPrestigious Book of Year for Lagos Book and Art Festival (2019).[1]\nNominee Nigeria Prize for Literature (2021).[5][6]","num_words":81,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":77048.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/This%20Hostel%20Life","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"This Hostel Life yin owe nudọnamẹ tọn de he wekantọ tòvi Naijilia tọn, Melatu Uche Okorie basi. E yin zinzinjẹgbonu to owhe 2018 mẹ gbọn Skein Press he tin to otò Ireland tọn mẹ dali.","num_words":42,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74929.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sweet%20Sixteen","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sweet Sixteen yin owenudọnamẹ de, de Tonudidowatọ po wekantọ he yin otòvi Naijilia tọn, Bolaji Abdullahi bibasi to 2017. Owenudọnamẹ lọ yin owe ze ayindonugo do nudeji oviyọnnu de tọn, hẹ nọyin Aliya. Oviyọnnu nọ flin otọ́ etọn dọ emi masọ yin yọpọvu ba, emi ko jẹ joju-whenu. He zan Sweet Sixteen di owenudọnamẹ Glẹsingbe tọn na wehọmẹ daho zepon Joint Admission & Matriculation Board, Asẹpipa Tohọluduta, otó Naijilia tọn, to 2019.","num_words":90,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":56940.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Chronicles%20from%20the%20Land%20of%20the%20Happiest%20People%20on%20Earth","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chronicles from the Land of the Happiest People on Earth yin otànwe owhe 2021 tọn he yin kinkan gbọn Wole Soyinka dali. E yin otànwe atọ̀ntọ etọn sọn ojlẹ jonọyinyin tọn whenu bo yin zizejẹgbonu to owhe 1973.\n\nAliho nuzedonukọnnamẹ tọn\n\nE kealọyi\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOwe lẹ","num_words":54,"character_repetition_ratio":0.023,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":88768.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Naira%20Power","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Naira Power yin otanwé he yin kinkan to owhe 1982 gbọn Wekantọ́ de he nọ yin Buchi Emecheta, bo yin Naijilia vijiji dé dali. É yin didetọ́n taidi apádopó to owe Pacesetter series tọn dali he yin didetọ́n gbọn Macmillan Dali.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":50,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":84887.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lokotown%20and%20Other%20Stories","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lokotown and Other Stories bẹ otàn voovo ṣinẹnẹ hẹn, bo yin kinkan gbọn otanwekantọ́ he yin Naijilia vijiji, he yinkọ etọn nọ yin Cyprian Ekwensi, otanwé lọ yin didetọ́n to owhe 1966 bo yin owe fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ to owe he yin kinkan lẹ to mẹwiwigbeji. Nulinlẹnpọ́n dó gbẹ̀zán Naijiliaví tọn, otàn lọ dó ayajẹ po pọ́ngbọ po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOwe lẹ","num_words":68,"character_repetition_ratio":0.024,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":59752.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kehinde%20%28owe%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kehinde yin otanwé dé he yin didetọ́n to owhe 1994 gbọn Buchi Emecheta dali. Owe lọ dọho gando otàn yọnnu British-naijilia tọn he nọ Kehinde Okolo, po asú etọn Albert po he to linlẹn nado tọ́n sọ́n London bo lẹkọ wá Naijilia. Albert he yin asú lọ tindo òjló nado lẹkọ dó Naijilia, ṣuga Asì etọn he tin to ohò (pregnant) jló na gbọṣi London. Albert he yin tatọ́ lọ lẹkọ dó Naijilia édeṣó, bo jo Asì etọn Kehinde dó nado dè eyin é ná hodo asú etọn kavi lala.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":105,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":74640.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/One%20Week%20One%20Trouble","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"One Week One Trouble yin otànwé dé he yọpọvu po mẹhó sọgan hia, bo yin didetọ́n to owhe 1972 gbọn otànwekantọ́ Naijilia vijiji tọn he nọ yin Anezi Okoro dali. Hósọ́ òwé lọ tọn ko yin yiyizán gbọn linlinwekantọ́ dé dali nado dó Nuhahun (Trouble) he ja Tonudọtọ he tin to togbo Naijilia tọn lẹ tọn ji.\n\nBladopọ́ Aliho Nuzedonukọnnamẹ tọn\nOwe lọ lẹ ayidonugo mẹtọn wá Wilson Tagbo ji, yedọ visunnu dé he mọ gbedewema biọ wehọmẹ alavọ tọn mẹ. Bẹsọ́n Àzán tintan he e biọ wehọmẹ, e biọ Nuhahun demẹ jẹ devo mẹ. Sọgbe hẹ́ hosọ́ otanwé lọ tọn, osẹ̀ depope ma tin he Tagbo ma biọ Nuhahun mẹ Kakajẹ whenue é biọ ogbẹ́ zinvlu tọn mẹ bo yin wiwle dó gànmẹ̀ to whenue é tin to klasi gódotọ́ mẹ.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOwe lẹ","num_words":149,"character_repetition_ratio":0.026,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":84920.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yinka%20Quadri","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alhaji Akanní Olayinka Quadri (he yin jiji to 6 Zósun 1959) yín Aihúndatọ Naijilia tọn de, Anadenanutọ Aihúndida tọn. E yín jiji bo yín pinplọ́n whẹ́n tó Lopó Awọ̀nlin tọn, to Ayimatẹn Awọnlin tọn ṣigba yin tomẹ̀nu Oro tọn to Ayimatẹn Kwara Tọn. E do mahẹ to Aihúndida de mẹ wayi he yinkọ etọn yin Apaadi. E yin dide taidi Mẹho Nukundeji de to Ahọluduta lẹdó Oro tọn. Uwọ wẹ yin Ogán podọ dopo to mẹhe dó Ogbẹ́ Aihúndida Tọn he nọ yin(Odunfa Caucus) tọn ai lẹ mẹ. Azọnwhé Ogbẹ́ lọ tọn tin to Ebute-Meta, Ayimatẹn Awọnlin tọn.\n\nVuwhènu etọn\nYinka, mẹhe ko nọ Igbomina-Owomeje, Ayimatẹn Kwara tọn wayi, yín jiji do whẹ̀ndo he ma bẹ mẹsusu hẹn de mẹ to Zósun 1959 to Lopó Awọnlin tọn to Ayimatẹn Awọnlin tọn.\n\nWepinplọn etọn\nE dotana wehọmẹ dokọ tọn po wehọmẹ daho etọn po to wehọmẹ St. Catholic tọn he tin to Ebute-Elefun, to Ayimatẹn Awọnlin tọn.\n\nAzọ́n he e de\nYinka, mẹhe sọ yin yinyọnẹn taidi Fagbamila bẹ azọ́n aihúndida tọn etọn jẹeji to 1976 to whenue uwọ po Taiwo Olayinka po to pọmẹ hẹ họntọn delẹ wleawuna ogbẹ́ aihúndida tọn de he yé ylọdọ Pipli Aihúndagbẹ́ Afopina tọn to whenue e doalọtena wehọmẹ yiyi godo. E ko do mahẹ to filmu 90 linlan mẹ sọn whenue gbọn Adà televiziọn ji etọn lẹ he nọ yin Agbodorogun bẹjẹ̀eji. To Lidosun 3, 2014 de otàn gbẹzán tọn etọn tọ́n bo ylọ ẹ dọ Yinka Quadri:Owán Asuka de Tọn bo ko sọ basi whùnwhẹ debọdodego tọn lẹ to owhe 36 he e ko yizan to aihúndida mẹ lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1959 lẹ","num_words":321,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70359.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Stay%20with%20Me%20%28owe%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Stay with Me yin otanwé he yin kinkan gbọn otanwekantọ́ he yin Naijilia vijiji dé, bo nọ yin Ayobami Adebayo dali. Otanwé lọ yin Zinzinjẹ̀gbonu whla tintan to owhè 2017 gbọn Alfred A. Knopf dali.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":44,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":67766.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sugar%20Girl","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sugar Girl yin otanwe yọpọvu lẹ tọn de he yin didetọ́n to 1964, bo yin kinkan gbọn otanwekantọ de he yin tòvi Naijilia tọn, mẹhe yinkọ etọn nọ yin Kola Onadipe dali.\n\nAliho Nuzedonukọnnamẹ tọn\nRalia yin viyọnnu de he onọ etọn yin nukuntọ́nnọ podọ otọ́ etọn sọ wẹ́n àlìn. Viyọnnu lọ bú to zungbo de mẹ to whenue e to nake blá, bo yin wiwle gbọn nawe azétọ de dali he na ẹn ohọ̀ nado nọ na hàngbe vivi Ralia tọn wutu. To azán vude godo, Ralia họ̀nyi sọ́n nawe azétọ lọ de. Enẹgodo dawe sogbéyantọ de mọ ẹn bo yii do whegbe, podọ Ralia jihọ́ntọn hẹ whẹndo lọ. To Aihundida de whenu, Ralia yin zizejai gbọn Ahọvi de he plan ẹn yì whegbe nado penukundo ego. To whenue e ko jẹgangan godo, Ralia yin zize lẹkọ do otò etọn mẹ, bo sọ mọ mẹjitọ etọn lẹ whladopo dogọ.\n\nNuniná\nOwé lọ yin yiyi bosọ yin yiyizán to wehọmẹ dokọ tọn lẹ to togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOwe lẹ\nOtànwe lẹ to Naijilia","num_words":188,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":74901.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Starbook","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Starbook yin otanwé dé he sọ nọ yin \"A Magical Tale of Love and Regeneration\", yin didetọ́n to owhe 2007 gbọn ohànkantọ́ po otanwekantọ́ Naijilia vijiji he nọ yin Ben Okri dali.\n\nKanṣadopọ́ gbangba tọn lẹ","num_words":43,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.991,"perplexity_score":92546.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20New%20Tribe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"The New Tribe yin otanwé he yin kinkan to owhe 2000 gbọn Buchi Emecheta dali. E yin didetọ́n whla tintan gbọn otanwekantọ́ Naijilia tọn dé he nọ yin Allison & Busby, podọ É sọ yin vivọjlado gbọn Heinemann dali taidi apádopó to òwé he ko tin to Aí lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOwe lẹ","num_words":63,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":86491.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Returnees","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"The Returnees yin otànwe he yin kinkan gbọn Elizabeth Okoh. E yin zizejẹgbonu na tinitan tọn\nto owhe 2020 gbọn Hodder & Stoughton ehe yin ohiá Hachette UK tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":41,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":82696.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Al%C3%B9basa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alùbasa yin oma de. To whenue gbẹtọ lẹ to hodọ gando Alùbasa go, yé nọ saba dlẹnalọdọ do Alùbasa he nọ yin yiylọdọ Ayoma. Awusọhia alùbasa tọn nọ taidi onu loboto de, he nọ yọnna dudu. E nọ do owan gblingblin de. Alùbasa ko nọ yin didó sọn ojlẹ dindẹn die gbọn. To ojlẹ enẹ mẹ, e nọ yin didó to otogbo Ijipti po onu devo lẹ po taidi ylẹnkun po dotẹ po. Ṣigba to egbehe, lẹdo aihọn pe wẹ e nọ yin dudu te podọ diblayin aṣa aihọn tọn lẹpo wẹ jẹakọ hẹ́ bosọ nọ du.\n\nDidó etọn \nGlesi lẹ nọ dó alùbasa gbọn okún etọn dali kavi alùbasa lọ lọsu na ede. Eyin okún lọ wẹ yin didó, e nọ wú susu, enẹwutu, ye nọ to dandannu glọ nado họn delẹ sẹ na dehe po lẹ nido whẹn ganji. Aliho devo nado dó ayoma wẹ nado dó ewọ lọsu gangan. Ehe lọ nọ yawu whẹn ṣigba e ma nọ dọji ganji taidi dehe okún etọn wẹ yin didó lọ.\n\nDudu etọn\nAlùbasa sọgan yin dudu to aliho voovo mẹ;\n To whedelẹnu, e nọ yin lili do nusọnu mẹ.\n E nọ yin sinsan do flinflin bo nọ yin sisọ do ojá mẹ.\n Mọdopolọ, e nọ yin sinsan do salad mẹ ga.\n Mẹdelẹ nọ du tata etọn.\n E nọ yin yiyizan nado bọ olan.\n\nEtẹwutu e nọ hẹn nukun ja dasin\nTo whenue ayoma yin sinsan, nugonu etọn delẹ nọ hun. To whenue osin etọn biọ jẹhọn bo sa jẹ nukun, e nọ zọn bọ nukun nọ hla dasin. Nudelẹ tin he sọgan yin wiwa nado hẹnalọdotena onu mọnkọ taidi;\n Alùbasa lọ sọgan yin sinsan to osin mẹ.\n Ayọma lọ sọgan yin sisẹdo osin agó mẹ.\n Zan ohi he da ganji. \n Mẹhe to sinsan lọ sọgan nọ jẹhọn nu.\n Mẹhe to sinsan lọ sọgan ṣinyọn gannukun nado basi hihọna nukun lọ.\n\nYẹdide etọn lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":323,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":69428.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Head%20above%20Water","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Head above Water yin otanwe nugbo tọn de he yin didetọ́n to 1986 gbọn otanwekantọ he nọ yin Buchi Emecheta dali.\n\nOwe lẹ","num_words":27,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":79417.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Av%C3%BAn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Avún yin dopo to whekanlin lẹ,he wa sọn ogbẹ́\nkanlin sinsinẹn lẹ mẹ taidi kinikini, Ohla, japata po mọọmọ lẹ sọyi. E ko dẹ̀n din bọ yé ko nọ yin yìnyìn gbọn gbẹtọ lẹ dali, bosọ yin dopo tò kanlin tintan he wa lẹzun whékanlin lẹ.","num_words":48,"character_repetition_ratio":0.018,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.021,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":50022.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Foreign%20Gods%2C%20Inc.","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Foreign Gods, Inc. yin otanwe de he yin didetọ́n to owhe 2014 tọn mẹ bo yin kinkan gbọn otanwekantọ de he nọ yin Okey Ndibe dali, e yin tòvi Naijilia tọn de.\n\nAliho Nuzedonukọnnamẹ tọn\nOtanwe lọ Foreign Gods, Inc. dọho gando Ike go, he panukọn nuhahun to whenue e tọ́nwhẹ̀n yì New York. E lẹkọ wá fìn boṣiọ pipa awhàn tọn de sọ́n otò etọn mẹ bo sà ẹ na ajọwatọ New York tọn de nado mọ akuẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":92,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":60167.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ogadinma%2C%20or%20Everything%20Will%20Be%20All%20Right","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogadinma, or Everything Will Be All Right yin otanwé dé he yin kinkan gbọn otanwekantọ́ he yin vijiji Naijilia tọn bo nọ yin Ukamaka Olisakwe dali.","num_words":33,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.189,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.988,"perplexity_score":71994.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gwendolen%20%28owe%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gwendolen (yinkọ United Kingdom tọn ) yin otanwé he yin didetọ́n to owhe 1989 gbọn otanwekantọ́ Naijilia vijiji dé he nọ yin Buchi Emecheta dali, bosọ́ yin yinyọnẹ̀n na tẹnmẹyinkọ otò Amẹlika tọn (United States) etọn The Family. Otànwé ehe wẹ otanwé Aòtọ́ he é detọ́n.\n\nBladopọ́ Aliho Nuzedonukọnnamẹ tọn\nGwendolen, he tẹnmẹyinkọ etọn nọ yin June–June, yin jọja yọnnu Jamaikanu de he nọ nọ̀ onọ daho etọn Naomi dè. Mẹ̀jitọ́ etọn he yin Winston po Sonia Brillianton po sẹtẹ̀n yi England to whenue é gbẹ́ whè. Sonia ma kẹalọyi kakajẹ whenue é dó owhe widopo whẹpo do yi England. To Jamaica Gwendolen yin zinzanhẹ́ gannugannu gbọn mẹho dé dali he yinkọ etọn nọ yin Uncle Johnny. É dọ aṣli lọ na onọ daho etọn, onọ lọ dọjlẹ̀ hẹ́ dawe lọ bo sọ tún aṣli lọ ná kọmẹnu yetọn lẹ, amọ enẹ hù wiyán ná Gwendolen.\nTo England Gwendolen yi wehọmẹ bo penukundo nọvisunnu etọn awè go enẹ, Ronald po Marcus po, po nọviyọ́nnù etọn Cheryl po go. To whenue onọ etọ̀n lẹkọ yi Jamaica na tito ṣiọdidi onọ dahó etọn Naomi tọn, é sọ yin zinzanhẹ́ gannugannu gbọn otọ etọn titi, Winston dali. É mọhò, ṣigba gbẹtọ lẹ lẹndọ họntọnmọdoaliji etọn he yin glẹkinu dé, he nọ yin Emmanuel wẹ dohò na ẹn. Gwendolen yin ginglọ́ndo dotowhé he nọ penukundo mẹhe to apọnzọn jẹ̀ lẹ tọn na nulẹnpọ́n lọ huagbọ́ ẹ wutu. É ma dọ mẹhe dohò na ẹn na mẹdepope, na òbú lọ dọ otọ́ emitọn sọgan yin súsú dó gànmẹ̀. To ojlẹ dopolọ mẹ wẹ Winston yin huhu azọnmẹ. To whenue é ko ji oviyọnnu de godo, Gwendolen dó oyín na Ovi lọ dọ \"Iyamide\", ayọgbeyinkọ he zẹẹmẹ dó\" onọ ṣie ko wa\". To whenue Sonia mọ dọ viyọnnu lọ lọ dì asú emitọn he kú, é wa mọ dọ na nugbo tọn asu emitọn wẹ yin otọ́ Ovi Gwendolen tọn.","num_words":370,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":73975.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Son%20of%20the%20House","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"The Son of the House yin otàn whẹndo de tọn he yin kinkan gbọn wekantọ Naijilia\ntọn Cheluchi Onyemelukwe. Otànwe tintan etọn ehe yin didetọn gbọn Penguin Random House South Africa to 2019.\n\nAliho nuzedonukọnnamẹ tọn\nThe Son of the House ze ayidonugo do Nwabulu ji na taun tọn, mẹhe yin yinyànsẹ sọn whegbe gbọn asi awetọ otọ́ etọn tọn nado yi wazọn taidi afanumẹ. E tindo owanyi na ovisunnu he tọn sọn whẹndo adọkunnọ de tọn mẹ he doho na ẹn sigba bo gbẹ́ oho lọ. Nwabulu yin yinyan sọyi gbétatò etọn mẹ to fihe e wlealọ hẹ asu mẹdẹvo tọn ehe sin onọ̀ jlo nado mọ ovivi he yin sunsi.\nTo ojlẹ enẹ mẹ, meplọntọ he ko jẹ medekanu de sọ tin ehe sin yinkọ nọ yin Julie he tindo owanyi na asuwhe adọkunnọ de ehe sin yinkọ nọ yin Eugene ehe sin ojlo mahugan nado tindo ovisunnu.\nTo whenuena yọnnu awe lọ lẹ yin finfin gbọn ajotọ́ lẹ godo ye dọ otàn yedelẹ tọn na ode awetọ bo wa mọ dọ nudopolọ wẹ yemẹ awe lẹ pehe bo ka sọ yi nudelẹ do di yedelẹ to paa mẹ.\n\nHosọ\nOtànwe lọ sinai do nado da asu kavi asi he hugan dopo, ovi nukọntọ to whendo Aflika tọn mẹ, podọ otẹn alọgọtọ tọn ehe yọnnu lẹ nọ yin zizedo to Aflika.\n\nE kẹalọyi\nVọzepọn basitọ de to wẹnlatọ sẹmẹsẹmẹ tọn lẹ do otànwe lọ hia taidi \"...oplọn owanyinamẹ tọn he dopodpo gbẹtọ lẹ tọn to pipehẹ to Naijilia...\"podọ\"... lehe e ze otàn lọ dai do dike bọ \ne vivi nado se. \"Quill podo Quire do numọntolammẹ Nwabulu tọn hia di nupaṣamẹ na lehe e ze otàn etọn dai do to atànwe lọ mẹ. Owe CBC tọn kẹalọyi dọ otànwe tintan etọn he e ze tọn yin dide sọta owhe ẹnẹ (4) azọnwiwa Naijilia tọn nado jaya hẹ yọnnu lẹ na akọndonanu yetọn podo nugopipe lọ nado yawu gọdo otẹn yetọn mẹ to nuhahun godo bo diọ do nuhe sunnu lẹ jlo to ogbẹ yẹtọn mẹ. Otànwe lọ sọn whẹnẹnu ko yin jijlẹdo Buchi Emecheta's The Joys of Motherhood.\n\nAjọ̀ podo ayidonugo po\nWon the 2020 SprinNG Women Authors Prize.[7]\nWinner for the 2021 Nigeria Prize for Literature.[8]\nWinner of the 2019 Sharjah International Book Fair.[3]\n35 Canadian books to check out in summer 2021 by CBC Radio.[9]\nThe Top Nigerian Books Of 2019 by Channels Television.[10]\n\"Shortlisted for the 2021 Giller Prize.[11]\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":455,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":90103.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sunzanhiawe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sunzanhiawe yin azọnwanu he yin titobasina de na azan lẹ. Gbẹtọ lẹ nọ zan sunzanhiawe nado dọ whenue nude jọ, podọ nado wleawu nuhe na nuhe na jọ kavi he ma ko jọ. Sunzanhiawe nọ na yinkọ azan lẹ po sọha lẹ po. Azannlẹ nọ yin linlẹn dile agahomẹ to tẹnsẹ do. Osun po owhe lẹ po nọ yin linlẹn dile owhè po osun po to tẹnsẹ do. Sunzanhiawe ko hẹn nudelẹ họnwun na gbẹtọ lẹ titengbe gando nuhe na jọ lẹ go ehe zọn bọ gbẹtọ lẹ de nado zan gbẹzan he bọawu. Sọn dowhenu gbọn wẹ glesi nọ ylọ whenue ye na bẹ jinukun didó dọ nujọnu podo alọgọ sjnzanhiawe tọn. Aliho sunzanhiawe tọn yiyizan tindo ojlẹ he e bẹjẹeji. Ojlẹ sunzanhiawe tọn nọ saba sinai do nuwiwa sinsèn tọn de ji taidi apajlẹ jijizan jesu tọn, ṣigba e sọgan sọ yin nuwiwa tonudidọ tọn taidi apajlẹ hunwhẹ kavi eyin ayimatẹn de yin didoai. Sunzanhiawe he nọ saba yin yiyizan to egbehe wẹ sunzanhiawe Gregorian tọn, Heblu tọn po malenu (Islam) tọn po. Sunzanhiawe devo lẹ sọn aihọn lọ mẹ lẹ lọsu nọ yin yiyizan","num_words":191,"character_repetition_ratio":0.091,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.209,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":92592.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/A%20Squatter%27s%20Tale","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"A Squatter's Tale yin owe nudọnamẹ tọn de, he dowatọ owe tọn de he yin otovi Naijilia tọn, Ike Oguine bibasi to owhe 1997.","num_words":29,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":45759.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sweet%20Sixteen%20%28owe%20Abdullahi%20t%E1%BB%8Dn%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sweet Sixteen, A Coming of Age Story yin otànwe owhe 2017 tọn gbọn tonudọtọ Naijilia-nu de dali podo wekàntọ Bolaji Abdullah po. Owe lọ ze ayidonugo do Aliya ji na taun tọn, jọja yọnnu de he dona flin otó etọn to whelẹponu dọ emi masọ yin yọpọvu ba sigba jọja de he ko to mẹhoyin. Sweet Sixteen tọn to zepọn owhe 2019 Joint Admission and Matriculation Board of the Federal Republic of Nigeria tọn to otànwe yovogbe tọn mẹ\n\nBladopọ ohó etọn lẹ tọn\nNujijọ Sweet Sixteen tọn wayimẹ to osẹfifo de whenu bo hodo Aliya mẹhe lẹzun ovi owhe fọtọnukundopotọ. Otọ etọn, he ko yi gbọjẹ sọn azọ́n linlinkantọ tọn kàn lẹta gaa nado lẹnnupọn do gbẹzan ovi lọ tọn ji bosọ na ẹn ayinamẹ do sọgọdo etọn ji.\n\nNukọnyiyi\nOtànwe lọ yinuwado Abdullahi ji gbọn apajlẹ viyọnnu etọn lẹ dali dile e mọ lehe ovi etọn lẹ to whinwhẹ́n podo awuyiya po. E jẹfulmẹ gando walọ podo oplọn he ovi etọn lẹ na tindo dile nulẹ jẹ yinylan dogọ to otogbo lọ mẹ ehe zọn bọ e kàn lẹta sẹdo oviyọnnu etọn hẹ yin medaho kavi whẹn hugan to ovi etọn lẹ mẹ. Ovi yọnnu lọ ma nudọnamẹ lọ hẹ họntọn etọn lẹ ehe delẹ to ye mẹ ylọ Abdullahi nado dọho do hosọ delẹ ji taidi fẹnuwiwa zanhẹmẹ tọn bo na avase nado kàn Sweet Sixteen ehe na dlẹnkan jẹ mẹsusu de.\n\nE kẹalọyi\nVọzepọn basitọ na linlinwe The Guardian tọn, Akin Oseni, dọdọ boya Bolaji Abdullahi ko tindo kodetọn dagbe to tonudidọ mẹ kavi lala enẹ ma yin howhlẹndọ na whẹyidọtọ tonudidọ tọn nado wa tadonakọn. Sigba gbọn nunina Sweet Sixten tọn dali, e dohia do e sọgan yin bibasi na wekàntọ lọ nado wa dagbe na gbetọ lẹ podo otànwe lọ po hugan lehe ena basi gbọn tonudidọ gblamẹ. Linlinwe The Daily Trust kànwe nado doehia dọ e yin \"Otàn dandanu\" de he whanmẹ bosọ gọ́ na walọ dagbe po hogbe he bọawu bosọ dọnmẹ́ dogo taun lẹ po gọna aṣagbe jọja aflanmẹ lẹ tọn po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":386,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.211,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":97433.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yovoz%E1%BA%B9nkle","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yovozẹnkle yin dopo to atinsinsẹn lẹ mẹ, atín etọn ma nọ yimọ do klo bọ agbasago etọn nọ ṣi taidi amà, e ma nọ gbọawupo whedepopenu, ozo whenu wẹ ya kavi jikun whenu wẹ ya, e ma nọ klo so yovozẹn mọdopolọ osin etọn gbọnvona yovozẹn tọn osin etọn yọn nado da nududu mọdopolọ ye nọ yi do da amasin na do gbọ ova, okun etọn nọ flin taidi gbado kun flinflin lẹ, atin e tọn nọ do owun to agbasago, osin etọn nọ vlẹ to onu bo sọ nọ wlé, yè nọ yí do klọ nuhe nọ dódẹ de taidi ohọ bọ odẹ e tọn na dá atin e tọn sọgan yin mimọ to ageji mọdopolọ to gbato","num_words":120,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":93429.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/On%20Ajayi%20Crowther%20Street","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"On Ajayi Crowther Street yin otanwe de he yin kinkan to 2019 gbọn otanwekantọ Elnathan John dali, bọ Alaba Onajin basi yẹdide na. E yin zinzinjẹ̀gbonu gbọn Cassava Republic Press dali.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOwe lẹ","num_words":45,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.022,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":70269.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Guardian","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"The Guardian yin linlin whema British le tọn. Ye do e do te to owhe 1821 de ye kọkọ ylọ e do Manchester Guardian, bọ yhe wa dio yinkọ etọn to owhe 1959.","num_words":36,"character_repetition_ratio":0.014,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.283,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":92402.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jide%20Kosoko","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọvi Jide Kosoko (yin jiji to azán 12tọ Alunlunsun 1954) yin aihundatọ Naijilia-nu, anadenanutọ podọ aihun basitọ. E yin jiji do whẹndo Ahọlu tọn mẹ, bọ tẹnme-yinkọ etọn wẹ ahọvi he to ayọgbe mẹ wẹ \"ọmọba\".\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nPrince Jide Kosoko yin jiji to Awọnlin to azán 12tọ Alunlunsun owhe 1954, do whẹndo Ahọlu Kosoko Awọnlin tọn mẹ to Island.\n\nAzọ́n\nAhọvi Jide Kosoko plọn business administration to Wehọmẹ Alavọ tọn Yaba Technology tọn mẹ. E bẹ azọ́n aihundida etọn jẹeji to sọn ovuwhenu to owhe 1964 to Television whe he nọ yin Makanjuola. E ko de aihun susu lẹ tọ́n to yovogbe po ayọgbe po mẹ.\nJọja Jide Kosoko whẹ́n to Ebute Metta bo yin gbigbọdo gbọn tadagbe Hubert Ogunde gblamẹ nado yì nukọn to azọ́n aihundida tọn mẹ, to whenuena nuyọnen mẹhe to azọ́n Wana Ifelodun basi oylọ nẹn nado tindo mima to Makanjuola he yin aihun télé tọn. Jide Kosoko kealọyi oylọ basinamẹ lọ bo yi adà Alabi tọn wa. Kosoko zindonukọ̀n to aihundida mẹ, yi adà de wa hẹ ogbe Awada Kerikeri he gọna Sunday Omobolanle, Lanre Hassan po Oga Bello, podọ jonọ he sọawuhia to tele ji po, New Masquerade. To 1972, e de plipli aihundatọ etọn tọn. \nJide Kosoko basi kandai po basi aihun ede tọn lẹ po aihun oplo ji tọn gọna Ogun Ahoyaya. \nKosoko lẹzun yinyonen to aihun lọ whenu, aihun ede tọn bibasi me, Asiri n la to 1992, tón to Asewo to ré Mecca po Tunde kelani's Ti Oluwa Ni'Le ada 2tọ.\n\nAzọnwhe he e basi afọzedaitọ na lẹ\nAhọvi Jide Kosoko yin afọzedaitọ na azọnwhe he yin yinyonẹn he nọ yin yiylọ dọ azọnwhe Chivita. To 2016, e sọ yin afọzedaitọ na MeritAbode Limited, mẹhe do Emerald Estate. Kosoko sọ yin afọzedaitọ na Western Lotto he tin to Naijilia.\n\nGbẹzan Mẹdetiti tọn\nAhọvi Jide Kosoko dá asi awẹ, karimat po Henrietta, podọ ye omẹ awẹ lẹ yin didona po ovi lẹ po ovivi lẹ po. Eyin otọ́ na ovi sidopo yewulẹ wẹ Bidemi, Shola, Temilade, Tunji, Muyiwa, po Tunde Kosoko.\n\nDelẹ to Aihun he e basi lẹ me\nNkan La (1992)\n Oro Nla (1993)\nKoseegbe (1995)\nOut of Luck (2015 film)\nThe Department\nGidi Up (2014) (TV Series)\nDoctor Bello (2013)\nThe Meeting (2012)\nLast Flight to Abuja (2012)\nI'll Take My Chances (2011)\nThe Figurine (2009)\nJenifa\nThe Royal Hibiscus Hotel \nKing of Boys (2018)\nKasala\nBling Lagosians (2019)\nLove is war (2019)\nShadow Parties (2020)\nBreaded Life (2021)\nTwo Weeks in Lagos (2019)\nLove Castle (2021)\nThe Mystic River (2021)\n\nsọ pọ́n\nList of Yoruba people\nList of Nigerian actors\nList of Nigerian singers\nYaba Higher College alumni\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1954 lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nNaijilia-nu lẹ","num_words":568,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.261,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":57813.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Butterfly%20Fish%20%28owe%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Butterfly Fish yin otanwe de he yin kinkan to 2015 gbọn otanwekantọ he yin tovi Naijilia tọn de he nọ yin Irenosen Okojie dali, bo yin didetọ́n gbọn Jacaranda Books dali.\n\nBladopọ Aliho Nuzedonukọnnamẹ tọn\nOtanwé lọ lẹayidonugo do Joy he yin viyọnnu Naijilianu de, bo nọ nọ̀ London po onọ̀ etọn po bo yin yẹdenanutọ de. Dile otànwé lọ dọ do, onọ̀ Joy tọn basi matintọ, bo jo ogú hẹ́nnu yetọn tọn do na ẹn po baba daho etọn sin owe po ganvẹẹ po sọ́n Benin Kingdom. E to aluẹmẹ na okú onọ̀ etọn tọn podọ e mọ azọndenamẹ lọ nado din aṣli hẹ́nnu etọn tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtànwe lẹ to Naijilia","num_words":125,"character_repetition_ratio":0.007,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80658.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Spider%20King%27s%20Daughter","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"The Spider King's Daughter yin otànwe 2012 tọn he yin kinkan gbọn wekàntó Naijilianu Chibundu Onuzo dali. E yin zinzinjẹgbonu jẹnukọn to Whejisun 1, 2012, gbọn Faber po Faber po dali.\n\nAliho nuzedonukọnnamẹ tọn\nOtànwe lọ ze ayidonugo do Abike Johnson podo Runner G po. Runner G ma fo wehọmẹ bo to glase-vivi sa to aligbo Naijilia tọn lẹ mẹ. Abike Johnson he sọgan yin pinpọnhlan taidi jimaplọn de pe awetọ etọn bo lẹzun họntọn. Họntọn yetọn jẹ whinwhẹn ji dile Abike diọ ada do nuhe Runner jlo ji.\n\nE kẹalọyi\nThe Spider King's Daughter mọ ajọ̀ Betty Trask Award tọn yi to 2013 podọ to 2012 e biọ todohukanji glin Dylan Thomas Prize podo the Commonwealth Book Prize tọn ji. To yidogọmẹ otànwe lọ yin zize do todohukanji gáá Desmond Elliott Prize and for the Etisalat Prize for Literature in 2013 po ji.\n\nOtànwe lẹ to Naijilia","num_words":178,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67295.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Chief%20the%20Honourable%20Minister","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chief the Honourable Minister yin otanwé he yin didetọ́n to owhe 1970, bo yin kinkan gbọn otanwekantọ́ Naijilia vijiji dé he nọ yin T. M. Aluko dali. Otanwé lọ wẹ yin otanwé atọntọ́ to African Writers Series after One Man, One Matchet tọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":53,"character_repetition_ratio":0.023,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":68969.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nuwiwa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nuwiwa yin nuhe jọ de kavi wá aimẹ. Nuwiwa yin onú kleun de bosọ yin nuhe nọ do ganmẹ he e na wá aimẹ te kavi jọ.\n\nAṣaliho\nNuwiwa vonọtaun de taidi alọwle kavi agọ́ daho de kavi nuwiwa ẹntẹnẹti ji tọn lẹ yin dopo to nuwiwa de to aṣaliho.\n\nLẹnunnuyọnẹnliho\nBasi zẹẹmẹ dọ nuwiwa de nọ wa aimẹ to ojlẹ tangan de mẹ he sọgan diọ to ojlẹ depope mẹ na ninọmẹ aihọn lọ tọn sọgan diọ wutu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":85,"character_repetition_ratio":0.036,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":85669.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nutindo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nutindo yin nuhe yin mẹde tọn. Eyin mẹde họ mọto, mọto lọ lẹzun nutindo mẹlọ tọn. Mẹhe nọ họ bosọ nọ sa owhé lẹ kavi aigba lẹ nọ dlẹnalọdo onu mọnkọ lẹ taidi \"nutindo\" he zẹẹmẹdo ohọ, fininọ de kavi azọnwhé.\n\nSọ pọn\nNutindo nujọnu tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":50,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.224,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52299.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Amasin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Amasin yin bibasi to aliho lẹnnuyinyọnẹnliho nado yinuwa podo awutu kavi owanvi to gbẹtọ po kanlin po go, yin aliho nujọnu tọn nado glọnalina awutu podọ aliho he yọn hugan nado gọ nude do ninọmẹ ganji. Mẹhe nọ plọn amasinzọn nọ saba yin yiylọdọ dotozọnwatọ. Doto susu nọ saba wazọn dopọ podo mẹdevo lẹ he yin dotozọnwatọ wunmẹ devo lẹ. Dotozọnwatọ dopodopo nọ do ada tangan de he ye nọ penukundo taun. Di apajlẹ, Doto he nọ penukundo otó go no yin yiylọdọ doto otó tọn.","num_words":87,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.196,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":82986.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abdul%20Maliki","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abdul Maliki yi jiji to owhe 1914 bọ e wa ku to owhe 1969 tọn. Maliki yin ovi jiji Ibira gbétatò le tọn to Ayimaten Kogi tọn, e sọ yin Otohodọgbe to otògbo Naijilia tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nMaliki yin jiji to owhe 1914 to Ibira gbétatò le tọn to Ayimatẹn Kogi tọn to otògbo Naijilia tọn, fi ehe we e bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn.\n\nAlọdlẹndounu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\n Naijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1914 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1969 lẹ","num_words":102,"character_repetition_ratio":0.111,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.269,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70534.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Last%20of%20the%20Strong%20Ones","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dídá The Last of the Strong Ones yin otànwe yọnnu tọn he yin zinzinjẹ̀gbonu to owhe 1996 gbọn Akachi Ezeigbo dali. Otànwe tintan etọn to Umuga trilogy mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOwe lẹ","num_words":40,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":79130.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Al%E1%BB%8Dnuz%E1%BB%8D%CC%81n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alọnuzọ́n yin nuyiwa nujọnu tọn he sọgan hẹn mẹdopodopo nado wa nude do mọ nude yi vlavo akuẹ he ye sọgan yizan nado họ nude. Alọnuzọ́n sọgan zẹẹmẹdo azọ́n he dona yin wiwa, di apajlẹ, azọ́n delẹ tin he dona yin wiwa to owhé lọ gbe taidi nuyinyan, nukiklọ, nulẹ sisẹdo po mọmọ po. Alọnuzọ́n sọgan sọ zẹẹmẹdo azọ́n he mẹde nọ wa nado mọ akuẹ. Hogbe lọ Alọnuzọ́n sogan yin yiyizan whenue mẹde wazọn na mẹdevo taidi \"Mẹyidoazọ́nmẹ\" he nọ yin akuẹ su na. Di apajlẹ, mẹplọntọ, azọ́n etọn wẹ nado plọn ovi lẹ kavi mẹho lẹ. Ohunkuntọ, azọ́n etọn wẹ nado kun mẹlẹ yi fide he ye jei. Miyọnṣitọ tọn wẹ nado ṣi nudepope he yi miyọn. Ogbẹ́ alọgọnamẹtọ lẹdo aihọn pe tọn (International labour Congress), azọ́n etọn wẹ nado hẹn ninọmẹ gbẹtọ lẹ tọn pọnte. E lẹzun Ogbẹ́ daho de to United Nations to owhe 1946. Alọnuzọ́n delẹ tin he ma nọ tọn akuẹ susu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":169,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":71584.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ayimat%E1%BA%B9n%20Delta%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ayimatẹn Delta Tọn yin dopo to Ayimatẹn gbàn-atọ́n-nukundopo he tin to Togbo Naijilia tọn mẹ lẹ mẹ. E yin yindona to Niger Delta godo.Tatọ́-tònọ etọn wẹ Asaba. E yin didoai to azán ko-atọ́n-nukunawe Avivọsun tọn to 1991.Bo yin dìde sọn Ayimatẹn Bendel hoho tọn go.\nAyimatẹn Delta tọn do dogbo hẹ Ayimatẹn Edo tọn to Agewaji, dohlán whèzẹtẹn Ayimatẹn Anambra tọn po Ayimatẹn Rivers tọn po. Ayimatẹn Delta tọn do dogbo hẹ Ayimatẹn Bayelsa tọn to Hùwaji, dohlán Whèyihọ tọsisa Bennẹ tọn. Mẹhihia he wa aimẹ to owhe 2006 tọn mẹ dohia dọ Ayimatẹn Delta tọn yin Ayimatẹn wiawetọ he mẹ gbẹtọ su te hugan to Otogbo Naijilia tọn mẹ. Ayimatẹn Delta tọn wẹ yin Ayimatẹn ko-nukunatọntọ he klo hugan to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nGandudu-Lẹdo tọn Ayimatẹn Delta tọn mẹ\n\nAyimatẹn ehe bẹ Gandudu Lẹdo tọn ko-atọ́n(25) hẹn, ehelẹ wẹ:\nAniocba North\nAniocha South\nBurutu\nBomadi\nEthiope East\nEthiope West\nIka North\nIka South\nIsoko North\nIsoko South\nNdokwa East\nNdokwa West\nOshimili North\nOshimili South\nOkpe\nPatani\nSapele\nUdu\nUghelli North\nUghelli South\nUkwuani\nUvwie\nWarri North\nWarri South\nWarri Southwest\n\nAkọ̀ jọun Ayimatẹn Delta tọn lẹ\nAkọ̀ jọun Ayimatẹn Delta tọn lẹ wẹ Urhobo, Ukwani, Isoko, Anioma, Ijaw, \nIka, Aniocha-Oshimili po Olukumi.\nhugan Ogbe voovo atọ́n wẹ tin to Ayimatẹn lọ mẹ, delẹ to ye mẹ wẹ: Igbo, Izon, Urhobo, Isoko, Itsekiri.\n\nOtò\nAyimatẹn lẹ to Naijilia","num_words":315,"character_repetition_ratio":0.111,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.209,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":32430.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Maryam%20Ado%20Mohammed","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Maryam Ado Mohammed, he sọ yin yinyọnẹn taidi Maryam Booth (yin jiji to azán koewheawetọ Kọyansun, owhe 1993 tọn) yin Aihundatọ Naijilia tọn podọ apajlẹ nọ, he yin yinyọnẹn na mahẹ he e tindo to aihun lọ Milkmaid to owhe 2020 tọn mẹ, he yin afọzedaitọ Naijilia tọn na which was Nigeria's representative for the best international feature category at the Academy Awards. Na mahẹ etọn taidi \"Zainab\" to aihun lọ mẹ,e du the Africa Movie Academy Award na Aihundatọ he penugo hugan nado gọnalọ to mahẹ tintindo mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn podo we yinyọnẹn etọn po \nMaryam yin jiji to azan koewheawetọ kọyansun, owhe 1993 tọn, to Otò Kano tọn mẹ.\nAwe to nọvi etọn lẹ mẹ, podo onọ etọn po yin Aihundatọ numimọnọ lẹ.\nTo hokansemẹ gbangba tọn de whenu hẹ BellaNaija, e dọdọ emi ko to mahẹ tintindo to aihun mẹ sọn whenue e tindo owhe ṣinatọ.\n\nAzọn etọn \nE deana na 2019 edition of the Best of Nlooywood Awards.To 2020, Maryam du ajọ best supporting actress\ncategory to Africa Movie Academy Awards mẹ.\n\nAlọdlẹndonulẹ\n\nOvi he ye ji to owhe 1993 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":218,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.023,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":48027.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hafsat%20Ahmad","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hafsat Ahmad Idris (yin jiji to azán wiẹnẹtọ liyasun owhe 1987 tọn) yin Aihundatọ Naijilia tọn to Kannywood film industry. E domahẹ to aihun tintan etọn he yin yiylọ dọ Barauniya mẹ to 2016. E du ajọ Aihundatọ yọnu lẹ tọn 2019 tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn podo azọn etọn po \nHafsat yin tovi Ayimatẹn Kano Tọn, to Agewaji Naijilia tọn. E yin jiji bo yin pinplọn whẹn to Shagamu, Ayimatẹn Ogun Tọn. E sọawuhia wla tintan to Kannywood mẹ to aihun lọ he hosọ etọn yin Barauniya, e daihun to pọmẹ hẹ Ali Nuhu, podo Jamila Nagudu po.\n\nTo 2018, Hafsat do azọnwhe aihun bibasi tọn de ai he yin yinyọnẹn di Ramlat Investment, e ko basi aihun susu lẹ to owhe 2019 tọn mẹ kakajẹ Kawaye ji he mẹ Aihundatọ taidi Ali Nuhu, Sani Musa Danja podo ewọ lọsu po wazọn te.\n\nAjọ he e yi lẹ\n\nAihun he e da lẹ \nHafsat ko da aihun susu lẹ, podo dehe bọ doego ehelẹ po:\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1987 lẹ","num_words":209,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.251,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67308.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Oyin%20Adejobi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chief Oyin Adejobi (1926 jẹ 2000) yin yinyọnẹn ganji to Hùwaji-Whèyihọ Otò (Naijilia) tọn mẹ taidi aihundatọ podọ aihundatọ numimọnọ de po. Yinkọ etọn, Oyin, zẹẹmẹdo \"owín\". E kan bosọ tindo mahẹ to aihun bibasi Ayọgbe tọn wunmẹwunmẹ lẹ to oploji, televiziọn ji podọ sinima lẹ po ga. E wlealọ hẹ aihundatọ Grace Oyin-Adejobi kakajẹ okú etọn whenu.\n\nE yin yinyọnẹn ganji titengbe to aihun he e basi ehe gándo otàn gbẹzan etọn tọn go he hosọ etọn yin Orogun Adedigba mẹ.\n\nE sọ nọ basi tito televiziọn sẹmẹsẹmẹ tọn dé, he yin Kootu Asipa \"Ashipa Court\" to Nigerian Television Authority, he tin to Otò Ibadan tọn mẹ. \nE yi yinkọ etọn do doyin na azọ́nwhé etọn he mẹsusu yọnẹn ganji enẹ wẹ The Oyin Adejobi Popular Theatre Company.\n\nDelẹ to aihun he e basi lẹ mẹ\nIya Olobi\nOrogun Adedigba\nIle Iwosan\nKootu Asipa (Ashipa's Court)\nIyekan Soja\nEkuro Oloja\nKuye\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n\nNaijilia-nu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nOvi he ye ji to owhe 1926 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2000 lẹ","num_words":226,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":44309.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Destination%20Biafra","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Destination Biafra yin otanwé he yin kinkan gbọn otanwekantọ́ Buchi Emecheta dali, bo yin didetọ́n whla tintan to London gbọn Allison & Busby dali. E yin pinpọnhlan taidi kandai mẹdetiti tọn Emecheta tọn gando awhàn Biafra tọn lọ go. Destination Biafra yin vivọjlado dó wepa daho to azan tintan whejisun owhe 1994 gbọn Heinemann Educational Books taidi apádopó African Writers Series tọn.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOwe lẹ","num_words":84,"character_repetition_ratio":0.019,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":87344.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Anezi%20Okoro","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Anezi Okoro yin Wekantọ podọ Dotozọ́nwatọ Otò Naijilia tọn de po.\nE yin yinyọnẹn ganji na otànwe owhe 1972 tọn he hosọ etọn yin One Week One Trouble he e kan.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po azọ́n etọn po \nAnezi yin jiji dó Arondizuogu Ayimatẹn Imo tọn, to Otò Naijilia tọn to owhe 1929 mẹ.\nAnezi wazọ́n doto mezizẹ whegbe tọn tọn, to University College Hospital, Ibadan tọn sọn owhe 1959 jẹ 1957.\nE bẹ azọ́n etọn jẹeji to owhe 1975 tọn mẹ taidi Weyọnẹntọ Dotozọ́n tọn, to Wehọmẹ Alavọ Naijilia tọn Nsukka.\nEwọ wẹ ogan na ogbẹ doto he nọ penukundo azọ̀n agbasa go tọn to Aflika sọn owhe 1986 je 1991.\nAnadenanutọ, Nigerian National Petroleum Corporation to Awọnlin sọn owhe 1977 jẹ 1981.\n\nE yin Weyọnẹntọ he basi dlapọn na Medical College of Georgia, Augusta to owhe 1987, po \nUniversity of Minnesota, Minneapolis, to owhe 1988, po King Faisal University, Dammam Saudi Arabia tọn po taidi Weyọnẹntọ dogbọn nukunpipedo azọ̀n agbasa tọn go sọn owhe 1989 jẹ 1995.\n\nOwe he wekantọ ehe kan lẹ \nThe Village School (1966) \nThe Village Headmaster (1967) \nFebechi down the Niger (1971) \nFebechi in Cave Adventure (1971) \nOne Week in Trouble (1973) \nDr. Amadi's Postings (1975) \nPictorial Handbook of Common Skin Diseases (1981) \nEducation Is Great (1986)\nDouble Trouble(1990) *Pariah Earth and Other Stories (1994) \nThe Second Great Flood (1999)\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1929 lẹ","num_words":302,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.289,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":75477.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ezenwa-Ohaeto","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ezenwa-Ohaeto (1958 jẹ 2005) yin ohó milomilo-kantọ, otàn kleun kleun kantọ, podọ mẹplọntọ dé po. E yin dopo to omẹ tintan he yin Naijilia-nu he basi zinzinjẹgbonu ohó milomilo he yin kinkan to Glẹnsigbe he bọawu mẹ lẹ. E basi matintọ to Otò Cambridge to owhe 2005 tọn mẹ.\n\nAjọ̀ po gigopamẹnu lẹ po\nAjọ̀ BBC Arts po Africa Poetry po tọn.\nAjọ̀ Association of Nigerian Authors\/Cadbury Poetry po tọn .\nFellow, African Studies Centre, University of Cambridge\n\nOwe he wekantọ ehe kan lẹ\nChants of a Minstrel\nI Wan Bi President\nSongs of a Traveller\nChinua Achebe: A Biography\nThe Voice of the Night Masquerade\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2005 lẹ","num_words":157,"character_repetition_ratio":0.044,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":47753.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Audrey%20Ajose","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Audrey Olatokunbo Ajose (yin Jiji to c. 1937) e yin whẹyidọtọ Naijilia-nu podo wèkàntọ́ po. E\nsẹn taidi afọzedaitọ otogbo etọn tọn na Scandinavia sọn 1987 jẹ 1991.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn podo wehọmẹ po\nOviyọnnu Omoba Oladele Ajose po Beatrice Spencer Roberts po. Audrey Ajose wẹ yin oviyọnu yọnnu togodo tọn de he wlealọ hẹ Naijilia-nu bo plọnnu gando linlin bibẹpli po hihiá po go to wehọmẹ Regent Politẹknik tọn. E plọn bosọ nọ wa whẹyidọzọ́n etomoṣo bo ka sọ gbẹpo linlinzọ́nwiwa tọn basi zọnmíí. E sọ plọnnu gando Jiwheyẹwhe go bo ka nọ plọn mẹdevo lẹ to sinsẹnhọ Lutheran tọn mẹ.\n\nAzọ́n\nAjose wazọ́n di linlin kantọ to azọ́nwhe the Daily Times of Nigeria tọn mẹ. Whẹyidọtọ Ajose basi owhẹ̀ he na dike e ni bọawu na yọnnu he wasọn togodo lẹ mẹ kavi yin jonọ bo wlealọ hẹ Naijilia-nu he to gántẹnmẹ to towedegbẹ mẹ. Ewọ wẹ kan osẹ́n tintan gando whesi otò Niger tọn to Naijilia mẹ to ogbẹ́ hẹ nọ pẹnukundo nuwiwa azọ́nwhe lẹ tọn glọ to Zósun 7, 1987 podo wekun-sọha yinkọ-zedai tọn he yin 5527 po.\nAjose yin dopo to dowatọ ogbẹ́ Soroptimist International of Eko bo ka sọ sẹn taidi azinponọ etọn. E yin dopo to ogbẹ́ Isale Eko Descendants’ Union Scholarship Fund Committee tọn.\n\nAzọ́n ṣiṣian lẹ\nYomi's Adventures, juvenile fiction (1964)\nYomi in Paris, juvenile fiction (1966)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1937 lẹ","num_words":289,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":61065.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Maimuna%20Abubakar","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Maimuna Abubakar he yin yinyọnẹn ganji taidi Momee Gombe, yin Aihundatọ Naijilia tọn to Kannywood.\n\nGbẹzan po azọn etọn po\nMomee Gombe yin jiji to azán wodotọ liyasun owhe 1999 tọn, to Ayimatẹn Gombe Tọn mẹ, to Naijilia.\nE yi wehọmẹ dokọtọn podo wehọmẹ daho po to Gombe.\nAihundatọ lọ daihun hẹ hansinọ podọ aihundatọ Hausa tọn Adam A Zango he e dohia taidi ayinamẹtọ etọn to\nKannywood industry, podo hanjitọ Hamisu Breaker, podọ hanjitọ podọ aihundatọ Garzali Miko podo hanjitọ jọja Hausa tọn susu devo lẹ po to Agewaji Naijilia tọn.\n\nAihun lẹ \nE ko sọawuhia to hugan aihun gban mẹ, he yin:\nKishin Mata\nAsalin Kauna\n\nGbẹzan medetiti tọn etọn \nMomee wlenalọ bosọ basi gbẹdai.\n\nAlọdlẹndonulẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1999 lẹ\nen:Maimuna Abubakar","num_words":162,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.211,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":41747.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Efere%20Ozako","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Efere Ozako (1967-2017) yin whẹyidọtọ lanmẹyiyatọn de he wa sọn togbo Delta tọn mẹ he tin to Naijilia, emọ to da ai gbangba tọn dogbọn etewẹ whẹyidọtọ nọ bayi na taun tọn? Ẹna alọgọ nuhudo whẹyidọtọ to gbenọpọ ajọwiwa tọn do gona nuhudo mẹdide he jẹ na nuhe du aihundatọ dagbe de to hagbẹ aihundatọ lẹ to otogbo Naijilia tọn mẹ. Eyin matintọ́ to whenue epe owhe Kandeṣidopotọ to osun Lidosun tọn owhe 2013 tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1967 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2013 lẹ","num_words":102,"character_repetition_ratio":0.033,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":79969.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Esther%20Bali","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Esther Jummai Bali (yin jiji to 1947) e yin wekàntọ Naijilia-nu de bosọ nọ kàn otàn gando aṣa gbẹtọ lẹ tọn po otò lẹ po go.\n\nAzọ́n etọn lẹ\nIt's Story Time (1987)\nTaroh Folktales (1990) which was adapted into a short 55 minute movie\nMore Tales from Tarokland (1991)\nPlays from Tarok Folktales (1994)\nTarok Folktales (1994)\nLearn, Join, and Colour (2000)\nEsther Bali: A Portrait of an Educationist (2000)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1947 lẹ","num_words":114,"character_repetition_ratio":0.098,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.311,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.978,"perplexity_score":45360.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kola%20Muslim%20Animasaun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agbàgogan Kola Muslim Animasaun (yin jiji to azán atọ́ntọ Liyasun owhe 1939) yin linlinwekantọ, po mahẹtindotọ́ to linlinwe lẹ mẹ to ogbẹ́ vọjladobasitọ The Vanguard tọn, ehe yin linlinwe he yinukọn hú dehe po lẹ to Naijilia. Owe etọn, sọn owhe 1939 (The Vanguard of Moodern Journalism), yin hunwhẹ̀ etọn basi to Nigerian Institute of International Affairs, to Awọnlin to Liyasun owhe 2012, bọ Chief Bola Tinubu lọsu wá otẹn lọ mẹ ga. nukọntọ (All Progressives Congress), po ayimatẹngán Oyo tọn Abiola Ajimobi po to Naijilia.\n\nAzọ́n linlinwekantọ tọn\nE bẹ azọ́n Linlinwekantọ tọn jẹeji to Liyasun owhe 1961 to whenue é kọnawudopọ́ hẹ The Express gbọn Onabanjo Olabisi dali, mẹhe yin ayimatẹngán Ogun tọn bo yin Anadenanutọ vọjladobasitọ Daily Express tọn. To azan koatọ́n-nukunawetọ Avivọsun owhe 1961, Muslim tlọ́n The Express bo zindonukọn nado yi wehọmẹ linlinwekantọ tọn to London. To whenue é ko fo wehọmẹ lọ godo, e wazọn pẹẹde hẹ Cecil Dennis, mẹhe yin dowatọ (Liberian Listener) tọn whẹpo do do lẹkọ dó Naijilia nado kọnawudopọ́hẹ Nigerian Tribune.\nE kọnawudopọ hẹ Nigeria Vanguard, he yin didoai gbọn Chief Sam Amuka Pemu dali taidi mẹnọmẹtẹnm�� vọjladobastọ whẹpo do jẹ gánzinpo Azinponọ na ogbẹ vọjladobasitọ linlinwe tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1939 lẹ","num_words":253,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65164.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abdul%20Karim%20Disu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abdul Karim Disu (azán 10tọ Kóyànsun 1912 – 2000) yin linlinkàntọ Naijilia tọn podọ\nNaijilia-nu tintan he mọ gbedewema daho yi to linlin kinkàn mẹ to whenueana e yi wehọmẹ alavọ Columbia tọn to 1944. \nDisu wa sọn Isale-Eko, Awọnlin bosọ yin họntọn vivẹ Nnamdi Azikiwe tọn, mẹhe yin togbogán tintan otò Naijilia tọn. E basi matintọ to owhe 2000 bọ asi etọn, Rose Asomugha, sọ basi matintọ to owhe 2003.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\n\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1912 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2000 lẹ","num_words":113,"character_repetition_ratio":0.091,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.276,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":49387.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abimbola%20Adunni%20Adelakun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abimbola Adunni Adelakun (yin jiji to azán fọntọ̀ntọ Zósun) to otogbó Naijilia tọn mẹ.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nE yin jiji to Ibadan, to huwaji-wheyihọ Naijilia tọn, bo yi wehọmẹ alavọ Ibadan tọn. E mọ gbedewema daho yi to nupinplọn gando lehe ye nọ dotoai, kanwé,hiawe na gbẹtọ lẹ. Podọ e sọ yi gbedewema daho hugan to owedúdú mẹ to wehọmẹ alavọ Texas, Austin tọn mẹ. E wazọn po linlinwhe (The Punch newspaper) tọn to Awọnlin, to togbo Naijilia tọn mẹ, taidi Wekantọ́ de. E plọnwe gando aṣa egbezangbe aflika tọn go podo lehe ye sọgan nọgbẹ bosọ yin didohia gbọn mẹpọnnu oplọn tọn dali, ada, Aflikanu.\nE kan owe voovo lẹ he ko yin Zinzinjẹ̀gbonu do linlinwe voovo mẹ ehe bẹ kandai yọnnu po sinsẹn, kandai aṣa po nupinplọn gando yọnnu Aflikanu tọn hẹn. Owe he é Kan lẹ sin hosọ lẹ wẹ: (‘Coming to America: Race, Class, Nationality and Mobility in “African” hip hop’ 2013; Pentecostal Panopticism and the Phantasm of “The Ultimate Power” 2018; The Spirit Names the Child: Pentecostal Names and Trans-ethics’ 2020; ‘Black Lives Matter! Nigerian Lives Matter!: Language and Why Black Performance Matters’ 2019; ‘Pastocracy: Performing Pentecostal politics in Africa’ 2018; ‘Godmentality: Pentecostalism as performance in Nigeria’ 2017; ‘The Ghosts of Performance Past: Theatre, Gender, Religion and Cultural Memory’ 2017; ‘Spectacular Prophecies: Examining Pentecostal Power in Africa’ 2017; ‘Remixing Religion: An Interdisciplinary Graduate Student Conference’ 2014; ‘Yoruba Studies Review’ and ‘I am hated, therefore I am: The Enemy in Yorùbá Imaginary’). \nEwọ wẹ yin dowatọ́ otanwe he hosọ etọn yin: Under the Brown Rusted Roofs tọn.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":361,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.989,"perplexity_score":41872.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jupita","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jupita (ohia: ) yin dopo to planẹti lẹ mẹ he yin nudida de he yin didá gbọn Jiwheyẹwhe dali. Planẹti he yin Jupita lọ klo hugan wẹkẹ (aigba) mítọn whlà kanweko, jijlẹ e tọn yin 1.8986×1027 kg.\nJupita yin atọ́ntọ sọn owhè go, ogbẹ́ etọn lẹ wẹ Saturn, Uranus, po Neptune po plánẹ̀tì e he lẹ wẹ klo di yede.\n\nLẹnunnuyọnẹn\nPlanẹti lẹ","num_words":73,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.261,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":58113.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Az%E1%BB%8D%CC%81n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Azọ́n sọgan zẹẹmẹdo onú voovo lẹ sọgbe hẹ lehe hogbe lọ yin yiyizan do.\n Mẹyidoazọ́nmẹ\n Azọ́n sinsinyẹn wiwa\nAzọ́n, nude he jọ whenue huhlọn de nọgodona nuyizan de bo wá dekọtọ́n do tẹnsisẹ de mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":39,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.198,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":62811.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bilikisu%20Labaran","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bilikisu Labaran yin linlinwekantọ Naijilia vijiji dé, vọjladobastọ podọ tatọ́ na linlin Aflika po nujijọ alọnu tọn to BBC. E tindo mahẹ tintengbe to didoai BBC pidgin tọn mẹ podọ ewọ wẹ Naijilia vijiji tintan he yin vọjladobasitọ BBC tọn. Whẹpo e do kọnawudopọ́hẹ BBC, e ko yin Mẹplọntọ́ daho to wehọmẹ alavọ (Ahmadu Bello University Zaria), Naijilia tọn dai podọ Anadenanutọ́ na (BBC World Service Trust) tọn. E yi gbedewema daho sọn wehọmẹ alavọ Ahmadu Bello, Zaria bosọ yin Azọ́nwatọ de to azọnwhe he nọ penukundo nudọnamẹ lẹ go to Aflika podọ e yin zize do otẹn atọ́n-tọ́ (5) to otẹn koatọn (25) yọnnu lẹ tọn he tindo huhlọn hugan to linlinzọn Naijilia tọn mẹ to 2020 hopodona yọnnu he tin to linlinzọn mẹ to Aflika.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":150,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.215,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":84978.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jacob%20U.%20Egharevba","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chief Jacob U. Egharevba (1893–1981) yin whenuho-kantọ Bini tọn de podọ e yin agbagogan de he wekinkàn etọn sinai do otàn gandudu Benin tọn kẹdẹ ji.\n\nOgbẹ̀\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn\nEgharevba yin jiji to Idanre, Ayimatẹn Ondo Tọn, Otọ́ etọn tindo kanṣinṣa de podo Ohenmwen po, Iyase onọ́ etọn, Okunzuwa wẹ yin ovivi Ogie Ezomo tọn. Otọ́ yin ajọwatọ de sigba e basi matintọ to owhe 1902. Egharevba zan delẹ to gbẹzan ovuwhenu etọn tọn to owhé tanyin etọn tọn to Idanre. Wehọmẹ etọn yin na ojlẹ gli de bo ma sọ yi to gbesisọmẹ, e zan owhe dopo to wehọmẹ St James' CMS School, Ibadan to 1899 podọ gblagbla he mẹ e tọn te. Enẹ gọdo e yi wehọmẹ St David's School to otò Akure tọn mẹ to 1911 whẹpo e sọ do yi St. Mathews, to Benin. Taidi jọja de, e wazọ́n na ojlẹ pẹvi de taidi alọgọtọ to tọjihún he nọ bẹ agbàn ajọwiwa tọn lẹ yi Benin podo otò he sepọẹ lẹ po. To whenuena e fo wehọmẹ, Egharevba jẹ azọ́n akuẹ pẹvinọ wa ji. E wazọn taidi akuẹyitọ osin zinzan tọn to Benin sigba e jo azọ́n lọ do to owhe 1917 na azọ́nwhe gbangba tọn. To 1922, e jẹ ajọwa ji to Benin podo Sapele po podọ to ojlẹ enẹ mẹ, e sẹpọ whẹndo ahọlu Oba Akenzua II tọn. Kanṣiṣa etọn hẹ ahọlu lọ na ẹn dotẹnmẹ nado sepọ mẹgángán lẹ he tindo nudọnamẹ podo oyọnẹn gando otànho Benin tọn go.\n\nAzọ́n mẹdetiti tọn\nTo 1921, Egharevba kannu gando owe tintan Ekhere vb Itan Edo ehe wa yin yinyọnẹn taidi The short History of Benin. Owe lọ yin zinzin jẹgbonu to 1933 gbọn linlinwhe CMS Press tọn bo ka sọ tindo kọdetọn dagbe. Owe ẹnẹ (4) tintan he e kàn lẹ yin kinkàn do ogbe Edo tọn mẹ sigba bo yin didiọ do yovogbe to 1934 na mẹsusu wẹ se bosọ to yiyíízan podo nuyiwa etọn do ajọwiwa ji wutu. E hodo osẹ́n podo aṣa Benin tọn po to owe tintan etọn he e zinjẹgbonu to 1934. Oyọnẹn Egharevba tọn gando otàn Benin tọn, osẹ́n lẹ podo aṣa etọn po yin yiyizan to whèdọhọ he e sẹn te taidi ayinamẹtọ gando aṣa Benin tọn go. Gbọnvona owe kinkàn, e sọ yidọgọna hosọ he nọ yin nudego to linlinwe lẹ mẹ bo sọ kànwe sẹdo gandudomẹjitọ lẹ. To owhe 1934, e jẹ zinjẹgbonu linlinwe tọn lẹ basi ji to Benin.\nEgharevba yin dide nado penukundo nuhoho-pọntẹn Benin tọn to 1946. Mahopọnna dọ e yin nukunpedonugotọ, e sọ yin wekàntọ nukundeji de he ko kàn owe 28 to owhe 1968 mẹ. To owhe 1973, wiatọn (13) to owe etọn lẹ mẹ wẹ yin zinzinjẹgbonu to bladopọ awe (2) mẹ.\n\nAzọ́n lẹ\nAzọ́n he yin nukundeji Egharevba tọn wẹ A Short History of Benin he yin zinzinjẹgbonu to vọkan voovo mẹ bosọ tindo diọdo voovo lẹ to hukan lọ lẹ mẹ to vọkan lọ lẹ ṣẹnṣẹn. Owe etọn he basi kandai otàn podo aṣa Benin tọn po doafọ mẹplọnlọ he gbọnvo sigba bo penukundo nuhahun lẹ, nuwiwa lẹ, azọ́nwhe lẹ,̣walọyizan lẹ podo gbẹtọ-yinyin to otàn Benin tọn mẹ. Susu to owe he e kàn to bẹjẹeji mẹ sọn 1934 jẹ 1948 wẹ penukundo kandai otàn tọn, mẹgángán lẹ podo aṣa he na plọn walọdagbe jọja lẹ. To enẹgodo, e yidogọna gblọndo lẹ gando hagbẹ etọn lẹ podo gbẹtọ-yinyin mẹhe to Benin mẹ lẹ tọn to nukinkàn etọn lẹ mẹ.Sigba, delẹ to vọkan etọn lẹ mẹ tindo dọvọdọ lẹ, hogbe dopolọ lẹ sọn owe he e kàn to bẹjẹeji.\n\nAzọ́n ṣinṣinyan lẹ\nA Short History of Benin.\nConcise Lives of the Famous Iyases of Benin.\nThe murder of Imaguero and tragedy of Idah War\nBenin games and sports\nUrod d'Agbon\nIhun-an Edo vb'Obo\nSome Stories of Ancient Benin\nSome Tribal gods of Southern Nigeria\nOzedu-Interpreter\nThe origin of Benin\nBini Titles\nAmazevbo Omwan Tawiri\nA Brief History of the Life of Gauis Obaseki\nMarriage of the Princesses of Benin\nEre Ede vb'Obo\nOminigbon vb'Obo\nChronicle of Events in Benin\nFusion of Tribes\nSome prominent Bini people\nEgharevba family\nA Brief Autobiography\nDescriptive catalogue of Benin Museum\nA Brief Life History of Evian\nItan Edagbon Mwen\nThe Ake of Isi\n\nOwe lẹ\n\nHoyidọ he tindo asisa lẹ\n\"Profile of Egharevba: The Man Egharevba\". Spear Magazine. Lagos: Daily Times. May 1968.\nEgharevba, Jacob (1968). Brief Autobiography. Benin city: Benin Museum in Komm.\nFalola, Toyin; Usuanlele, Uyilawa (1994). \"Owe pinplọn- vọnu Jacob Egharevba tọn to Benin\". Otàn Aflika tọn. 21: 303–318. doi:10.2307\/3171890. JSTOR 3171890.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":954,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":30891.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adesola%20Nunayon%20Amosu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adesola Nunayon Amosu CFR (he yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958) wẹ awhangán Jẹhọn mẹ tọn he ko jo azọ́n to Nigerian Air Force mẹ, fie e sẹn taidi awhangán jèhọn mẹ tọn fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ (19).\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nAmosu yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1958 to topẹvi Gbagli tọn he tin to ayimatẹn Awọnlin tọn to otògbo Naijilia tọn mẹ. E yi wehọmẹ bẹjẹeji etọn tọn to Ladilak Primary School to ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ whẹpodo zindonukọn to Wehọmẹ daho Apostolic Grammar School,fie e basi tọnpọn West African Senior School Certificate Examination tọn te.\nAmosu yin dide dó awhanfuntọ jẹhọnmẹ tọn Nigerian Air Force mẹ gbọn wehọmẹ Nigerian Defence Academy dali, he é yin dopo to hagbẹ́ koatọ́ntọ́ (25 Regular Course) to azan atọntọ́ Alunlunsun owhe 1979 bọ sọ yin pipa taidi agahun kuntọ to azan atọntọ́ Liyasun owhe 1981. To godo mẹ, e yi wehọmẹ awhangán lẹ tọn Armed Forces Command and Staff College he tin to Jaji po National War College po to otò Naijilia tọn mẹ. E sọ yi gbedewema daho to ayiha kinkàn (strategic studies) mẹ sọn wehọmẹ alavọ tọn University of Ibadan\n\nAwhanzọ́n jẹhọnmẹ etọn tọn\nE plọn azọn taidli agahun kuntọ to Wehọmẹ 301 Flying Training School to Kaduna whẹpodo zindonukọn to 303 Flying Training School to Kano. To whenue e fó oplọn lọ godo, E yin didohlan ogbẹ 99 Air Combat Training Group Kainji nado wazọn to agahun Alpha-Jet ji. E yin dide taidi ògán (Air vice-marshal) to azan Atọntọ́ Lidosun owhe 2010. E yin aṣọ́dona gbọn togbogan otò Naijilia tọn dayi tọn Goodluck Ebele Jonathan dali. E wazọn to otẹn voovo lẹ mẹ whẹpodo lẹzun ogán to Nigerian Air Force mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ\n Naijilia-nu lẹ","num_words":350,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":82662.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Vodun%20Wh%C3%A8yih%E1%BB%8D-waji%20Aflika%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Vodun (he zẹemẹdo gbigbọ to Fongbe, Gungbe podọ to Ewegbe po mẹ; he sọ nọ yin kinkan to aliho ehelẹ mẹ: Vodon, Vodoun, Vodou, Vudu, Voudou, Voodoo, po mọmọ po) yin sinsẹn de he omẹ Aja tọn lẹ, Ewe tọn lẹ po omẹ Fon tọn lẹ po nọ sẹ̀n to Benẹ, Togo, Ghana po Naijilia po.\n\nE gbọnvo taun na sinsẹn wunmẹ voovo devo he tin to mẹyuu-gbeji to otò ehelẹ mẹ lẹ podọ ewọ wẹ yin dodonu kavi ahọnkan sinsẹn he tindo yinkọ he taidi etọn nkọ lẹ tọn to mẹyuu he tin to tògodo to otò he tin to Amẹlika lẹ ṣẹnṣẹn, sinsẹn taidi Haitian Vodou; Louisiana Voodoo; Cuban Vodú; Dominican Vudú, po Brazilian Vodum (Candomblé Jejé po Tambor de Mina po) po.\n\nNupinplọn gando nuyise yetọn go podọ lehe yé nọ yinuwa do","num_words":167,"character_repetition_ratio":0.018,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":52663.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/T%C3%B3kun%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tókunọ wẹ mẹhe ma sọgan senu ganji. Tókunọ sọ nọ yin yinyọnẹn taidi mẹhe otó etọn ko gble. Gbẹtọ nukundeji susu wẹ tin he yin tókunọ, taidi Ludwig Van Beetoven po Helen Keller po.\n\nZẹẹmẹ\nMẹde nọ yin pinpọnhlan taidi mẹhe yin tókunọ whenue mẹlọ ma sọgan senu ganji di mẹhe otó etọn to gangan. Mẹhe ma sọgan se nudidọ depope lọsu yin tókunọ. Mẹhe otó etọn ma kú gbidigbidi sọgan se flifli nudidọ tọn.\n\nNuhe nọ gọalọna mẹhe yin tókunọ lẹ\nAlọgọ nado senu, he nọ gọalọna tókunọ nado se nudidọ.\n Zomọ he nọ gọalọ na tókunọ nado dọho po gbẹtọ lẹ po (Teletypewriter)\nOhia gbe, ogbe he nọ gọalọ na tókunọ nado dọho mẹde po.\n Avún, avún he yin pinplọn nado se nudidọ bo gọalọna tókunọ de.\n\nNuhe nọ hẹn mẹde yin tókun\nOnu voovo lẹ wẹ nọ hẹn mẹde yin tókunọ:\n Owhe, mẹsusu ma nọ senu ganji dile ye to whiwhẹn, vude to ye mẹ nọ ba nusise po, eyin e jọ, whẹwhinwhẹn nọ tin.\nNọtẹn awhá tọn, nado nọ nọtẹn awhá tọn na ojlẹ dindẹn sọgan zọn bọ nusise otó tọn na gble, bosọ hẹn yin tókunọ.\n Azọ̀n, awutu delẹ tin he nọ hẹn mẹ yin tókunọ.\n Amasin delẹ tin he nọ hẹn awugble wa na otó bo tlẹ nọ hẹn yin tókunọ.\nJọwamọ, mẹdelẹ nọ yin jiji taidi tókunọ, whedelẹnu zẹẹmẹ ma nọ tin na nuhe zọn bọ e do yin jiji domọ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":251,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":57294.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adesua%20Etomi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tolulope Adesua Etomi-Wellington he yin yinyọnẹn ganji to azọ́n liho taidi Adesua Etomi yin aihundatọ yọnnu Naijilia-nu dé. \n To 2014, e tọ́n to aihun etọn tintan mẹ yedọ Knocking On Heaven's Door. E sọ mọ ajọ̀ aihundatọ yọnnu he wàzọ́n hugan tọn yí to Africa Magic Viewers Choice Awards owhe 2016 tọn mẹ na adà tangan he e basi to aihun owanyi tọn he e basi de ji yèdọ Falling.\n\nBẹjẹeji gbẹ̀zán etọn tọn po wepinplọn etọn tọn po \nTolulope Adesua Etomi yin jiji do Owerri, to Ayimatẹn Imo tọn mẹ, mẹsusu wẹ dọho gando jijizan etọn go dọ owhe 1988 wẹ yè ji i. Etomoṣo, to hokansemẹ de he yin zinzinjẹ̀gbonu to Alunlunsun, Owhe 2016 tọn mẹ, Etomi dọna Pulse Nigeria dọ Owhe fọtọ̀nnukunẹnẹ wẹ emi tindo. Yinukọn dogọ, Answers Africa basi zinjẹgbonu de to Whejisun Owhe 2016 tọn mẹ bo dohia to emẹ dọ owhe gbàn wẹ e tindo. Otọ́ etọn yin awhanfuntọ otò Esan tọn podọ Onọ̀ etọn yin azọ́n nuyọnẹn wintinwintin-watọ bo yin Ayọnu de. Ewọ wẹ ovi godotọ to ovi atọ̀n lẹ mẹ. Etomi yi Wehọmẹ Corona tọn to Lopo Awọnlin tọn, to Awọnlin, fihe e kọnawudopọ po ogbẹ́ aihúndida tọn te to whenue e yin owhe ṣianwe mẹvi. Enẹgodo, e yí Wehọmẹ Queen's College tọn, to Awọnlin whẹpo e do dedo United Kingdom to whenue e tindo owhe wiatọ̀n. Etomi wa yí gbedewema diploma tọn to Physical Theatre, Musical Theatre, po Performing Theatre po mẹ sọn City College Conventry to owhe 2004 tọn mẹ. To whenu e ko fó wepinplọn ehelẹ po to owhe 2006 po gbedewema dagbe de po yedọ Tripple Distinctions po, e sọ plọnnu gándo aihundida oplo ji tọn tọn go to Wehọmẹ Alavọ tọn Wolverhampton tọn mẹ, bo tọ́n po gigo nukọntọ tọn de po.\n\nAzọ́n etọn \nAihundida he e basi bo mọ gigo yi to emẹ lẹ wẹ The Arbitration, The Wedding Party, po Falling po. Adà he e yiwa to aihun Falling tọn mẹ hẹn yọnbasi na ẹn nado mọ ajọ̀ 2016 Africa Magic Viewers Choice awards tọn yí to aihundida nupinplọn-do-plọnnu tọn dé mẹ. Aihun devo lẹ he mẹ e diyin te wẹ A Soldier's Story (2015) po Couple of Days (2016). Etomi daihun di Shiela to adà ẹnẹtọ podọ atọ́ntọ Shuga tọn, enẹ wẹ tito televiziọn soap opera tọn he dọhó gando alọhẹndotena azọ́n HIV\/AIDS tọn go. Etomi jẹ̀ awusọhia ji taidi Amaka Obiora, enẹ wẹ ponọ he ma nọ do yede hia lẹ, to aihundida Yemisi Wada's crime series LasGidi Cops, he tọ́n to Ayidosun owhe 2016 tọn mẹ to televiziọn ji. E sọ tọ́n to kandai Vogue's tọn mẹ he yin kandai aihundatọ wiẹnẹ he diyin hugan lẹdo aihọn pe lẹ tọn mẹ. To Afinplọnsun owhe 2022 tọn mẹ, ede he ewọ kẹdẹ basi de tọ́n he e ylọdọ 'So Natural'.\n\nGbẹ̀zán mẹdetiti tọn etọn \n\nEtomi wa lẹzun asi Hanjitọ́ Banky W to Afinplọnsun, owhe 2017.\n\nDelẹ to aihun etọn lẹ mẹ\n\nAihun lẹ\n\nTeleviziọn\n\nTiata\n\nVoice over\n\nAjọ̀ po Gigopanamẹnu lẹ po\n\nNudọnamẹ dogọ lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn Gbẹdohẹmẹ Tọn Intẹnẹt Ji Tọn Etọn Devo Lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":612,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65174.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/SMACS%20J0723.3-7327","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"SMACS J0723.3-7327 yin ohín bẹplidopọ sùnwlẹvu lẹ tọn de he dẹ̀n do yede sọ owhe-hínhọ́n tọn liva 5.12, bo tin to pipli sùnwlẹvu lẹ tọn hùwaji tọn Volans (RA\/Dec = 110.8375, −73.4391667) tọn me.\nE yin apadewhé agahomẹ tọn de he sọgan yin mimọ sọn awà Hùwaji Odaa Aigba tọn (Southern Hemisphere) tọn ji, podọ Hubble po zomọ-numọdohlan fidindẹn tọn devo lẹ po nọ saba yì finẹ nado dindona ojlẹ dindẹn he ko wayi lẹ. Ewọ wẹ yin yanwle yẹdide sinmẹ̀-gigọ́ tọn tintan he yin didetọn gbọn James Webb Space Telescope dali, bo yin dide gbọn yẹ̀denu NIRCam dali. Hubble Space Telescope ko doayi e go wayi dọ e yin apadewhé pipli blibata sùnwlẹvu lẹ tọn Southern MAssive Cluster Survey (SMACS) tọn, po Planck tọn po gọna Chandra tọn lọsu ga.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn devo he tindo kanṣiṣa hẹ ẹ lẹ\n NASA’s Webb Delivers Deepest Infrared Image of Universe Yet NASA Press release \n\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":195,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":63588.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Webb%27s%20First%20Deep%20Field","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Webb's First Deep Field wẹ yẹdide tintan he yin dide gbọn zomọ-numọdohlan fidindẹn tọn James Webb Space Telescope (JWST) dali. E do ohín bẹplidopọ sunwhlẹvu lẹ tọn lọ SMACS 0723 hia to aliho he mẹ e sọawuhia te to owhe liva 4.6 die (4.6 billion years). E yin didohia mẹlẹpo to azán widopotọ, Liyasun owhe 2022 tọn. Fọtọ́n-fọtọ́n bẹplidopọ sunwhlẹvu tọn lẹ wẹ sọawuhia to yẹdide lọ, he yin yẹdide awusọhia whẹwhẹwhenu wẹkẹ lọ tọn he họnwun hugan mẹ.\n\nWebb's First Deep Field wẹ yin yẹdide sinmẹ-gigọ́ tọn tintan gbọn JWST dali, podọ ewọ wẹ sọ yin yẹdide wẹkẹ lọ tọn he họnwun hugan. Yẹdide lọ do bẹplidopọ sunwhlẹvu tọn fọtọ́n-fọtọ́n lẹ hia. E sọ do bẹplidopọ sunwhlẹvu tọn he dẹn do mí taun lẹ hia, bo do awusọhia whẹwhẹwhenu wẹkẹ lọ tọn hia to aliho he họnwun hugan gbede pọ́n tọn mẹ.\n\nE yin didohia mẹlẹpo whlà tintan to azán widopotọ, Liyasun owhe 2022 tọn gbọn togán Amẹlika tọn Joe Biden dali to núwiwa de whenu to White House.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nLẹnunnuyọnẹn","num_words":200,"character_repetition_ratio":0.097,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":59811.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ego%20%28h%C3%A0njit%E1%BB%8D%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nwakaego Ihenacho Ogbaro yinyọnẹn na azón ̣taidi Ego, e yin hànjitọ Naijilia tọn\npodo hànkàntọ po. Ego ko basi ohàn lẹ taidi \"Konko Below\", \"Nothing for You\" and \"Never Far Away\". . E nọ saba yi na ayidedai podo lagbaja po lẹdo aihọn pe. E jo aṣa ohàn Africano tọn do nado hodo aṣa ohàn solo tọn to 2007. E do ohàngbẹ́ de doai he nọ yin yiylọdọ Indigo. To whenuena e tọn sọn hàngbẹ́ lagbaja tọn mẹ, e ko jihàn hẹ hànjitọ susu lẹ taidi Sunny Nneji, Djinee, Tosin Martins, Ayanbirin, Blaise po mẹdevo lẹ po. . E ko sọ jihàn dopọ po Weird MC, Aṣa, Cobhams Asuquo podo Yinka Davies po. E yin dide taidi afọzedaitọ Globacom tọn to 2008.\n\nWehọmẹ\nEgo yi wehọmẹ Primary School podo Ikeja High School, GRA to Awọnlin bo fo wehọmẹ lọ to 1991.\n\nSọ pọn devo lẹ\nHip hop Aflika tọn\nHip hop Naijilia tọn\nNuhiho Naijilia tọn\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu tọn lẹ\nLagbaja's band \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nHànjitọ lẹ to Naijilia","num_words":213,"character_repetition_ratio":0.03,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":53465.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Helen%20Ovbiagele","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Helen Aiyeohusa Ovbiagele (yin jiji to owhe 1944) yin Naijilia vijiji he sọ yin otanwekantọ́ dé. E yin jiji to Benin City, podọ whenuena é ko yi wehọmẹ (C.M.S. Girls' School, Benin City, po St. Peter's College, Kaduna), godo é sọ plọnwe to wehọmẹ yovogbe po flanse po to wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn bosọ hiawe to wehọmẹ daho (Français du Royaume-Uni to London. Azọn etọn bẹ otàn ojlofọndotenamẹ tọn voovo hẹn bo yin Zinzinjẹ̀gbonu to otanwé Macmillan tọn mẹ.\nEwọ wẹ yin yọnnu he yin vọjladobasitọ́ linlinwe Vanguard tọn.\n\nOtanwé lẹ\nEvbu My Love (1981)\nA Fresh Start (1982)\nYou Never Know (1982)\nForever Yours (1986)\nWho Really Cares (1986)\nThe Schemers (1991\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1944 lẹ","num_words":159,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.294,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":36992.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ovi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ovi (hugan-dopo: ovi lẹ) wẹ mẹde he ma ko whẹ́n mẹho kavi he ma yin jọja, kavi he owhe etọn ma ko sọ jọja aflanmẹ tọn. To whedelẹnu jọja aflanmẹ he ma ko tindo owhe fọtọ̀n-nukunatọ̀n lẹ lọsu nọ yin yiylọdọ ovi lẹ. Viyẹyẹ he ma ko yin jiji lẹ lọsu nọ yin pinpọnhlan taidi ovi lẹ. Mẹde sọgan yin yiylọdọ ovi mẹjitọ etọn lẹ tọn mahopọnna lehe mẹlọ sọgan ko whẹ́n mẹho sọ. Hogbe devo lẹ he gán yin yiyizan na 'ovi' wẹ yọpọvu, yọpọ, viyẹyẹ, vivu, vipẹvi, visunnu kavi viyọnnu, podọ jọja. \n\nTo otò adọkunnọ lẹ tọn mẹ, ovi flinflin lẹ nọ yì wehọmẹ. Ovi flinflin lẹ sọgan yì wehọmẹ \"tọ́n sọn whégbè ma gbọjẹ\" tọn. Aihundida po aihundanu pẹvipẹvi lẹ po, po nugopipe nulẹnpọn tọn yetọn lẹ yiyizan po nọ gọalọna whinwhẹ́n ovi lẹ tọn. Ṣigba to otò he ma ko hunnukun sọmọ lẹ mẹ, ovi lẹ nọ wazọ́n to azọ́nwhé lẹ kavi to ogle lẹ mẹ hẹ mẹjitọ yetọn kavi mẹgopọntọ yetọn lẹ. \n\nOvi he otọ́ kavi onọ̀ etọn ko kú wẹ yè nọ ylọ dọ \"Tọṣiọvi\". Tọṣiọvi he ma tindo mẹjitọ depope nọ yin pinplọn whẹ́n gbọn baba-daho kavi onọ̀-daho etọn dali kavi gbọn hẹnnumẹ devo de dali, e ma yinmọ, e na yin zize sọyi owhé tọṣiọvi tọn lẹ gbe. Mẹdevo sọgan yíi taidi ovi etọn bo na pọn ego whẹ́n taidi ovi etọn titi, bọ e na lezun hagbẹ whendo yọyọ lọ tọn.\n\nWeda he gando e go lẹ\nJọja \nMẹjitọ \nNọvi (Nọvisunnu kavi Nọviyọnnu)\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":267,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":57567.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mercy%20Aigbe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mercy Aigbe (yin jiji to azán tintan Avivọsun owhe 1978 tọn) yin aihundatọ Naijilia-nu, po ajọwatọ yọnnu de po. E yin yinyonẹn na aihun ayọgbe tọn he e nọ basi lẹ.\n\nBẹjeẹji gbezan etọn tọn \nMercy Aigbe yin jiji to azán 1 Avivọsun owhe 1978 tọn to Ayimatẹn Edo Tọn bo yin jiji gbọn pa Aigbe onọ etọn we Abiola Grace Owodunni, e tlọn Benin City Tatọ́-tònọ Ayimatẹn Edo tọn. E yin ovi awẹtọ to ovi atọ́n mẹ. E yi Wehọmẹ dokọ̀ tọn to st. Francis podọ E sọ yí Maryland tọn to Ikeja, to Awọnlin. \nE sọ yin azónwatọ de to Wehọmẹ alavọ tọn The Polytechnic Ibadan to Ayimatẹn Oyo tọn mẹ, fie e yi gbedewema OND etọn te. To 2001, mercy Aigbe yi gbedewema to Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn po gbedewema aihundida tọn po. \nTo 2001, Mercy Aigbe fo Wehọmẹ Alavọ tọn Awọnlin tọn po gbedewema aihundida tọn po.\n\nAzọ́n he e de\nMercy Aigbe bẹ azọ́n aihúndida tọn etọn jẹeji gbọn mahẹ tintindo to sinimọto delẹ bibayi mẹ podọ de to yé mẹ wẹ aihún debọdodego television ji tọn \"Papa Ajasco\" he mẹsusu yọnẹn lọ.\nNa taun tọn, Mercy biọ azọ́nwhe Nollywood tọn to gigọmẹ to 2006 bo daihun to sinima he hẹn ẹn diyin lọ 'Ara' mẹ, sinima ehe yin anadena gbọn Remi Olupo dali to Ibadan to Ayimatẹn Oyo tọn mẹ. E dó nọtẹn aihúndidazọ́n pinplọ́n tọn \"Mercy Aigbe Gentry School of Drama\" ai to 2016.\n\nAzọnwhe he e basi afọzedaitọ na lẹ\nTo Abọ̀húsun 2014, Mercy Aigbe yin dide taidi afọzedaitọ azọnwhé Elephant Gold Rice. \nMercy Aigbe doalọwẹme na afọzedaitọ na Azọnwhe Prestige Cosmetic tọn na owhe dopo to osun Ayidosun owhe 2015 tọn mẹ. Bo to Liyasun 2016, Mercy Aigbe doalọwẹme devo he Azọnwhe Edalaf Brother Limited, na It Solution Company. \nE yin dide taidi afọzedaitọ azọnwhe de he nọ yin \"Shape you\" tọn, yèdọ azọnwhe de he basi tíì de he nọ demẹpo de to Kọ́yànsun owhe 2016 tọn. To Whejisun 2017 tọn, yè yi Mercy Aigbe do bayi afọzedaitọ na BK hair (azọnwhe odà tọn de). To Zósun 2018 tọn, yè yí i do bayi afọzedaitọ na \"Naija Taxi Services\" azọnwhe de he nọ penukundo tẹnsisẹna mẹlẹ go.\nMercy Aigbe gọna Bose Alao po Biodun Okeowo hun Azọnwhe afọzedaitọ tọn he gando whanpe yinyon dali \"Mary Make\"\n\nTodohukanji Aihundida tọn lẹ \nSatanic\nAfefe Ife (2008)\nOkanjua (2008)\nAtunida Leyi (2009) \nIgberaga (2009)\nIhamo (2009)\nÌpèsè (2009) \nIró funfun (2009)\nMafisere (2009)\nOju ife (2009)\nOmoge Osas (2012)\nIle Oko Mii (2014)\nVictims (2015)\nThe Screenplay (2017)\nLittle Drops of Happy (2017)\n200 Million (2018)\nSecond Acts (2018)\nLagos Real Fake Life (2018)\nSwallow (2021)\nCrazy Grannies\nObsessions (2022 film)\n\nAjọ̀ lẹ\n\nAṣọ́ po Aṣọ́dido po\nMercy Aigbe yin yinyonẹn dovo na aliho aṣọ́dido tọn etọn. To hunwhẹ ajọ́ Africa Magic Viewers Choice tọn 2016 tọn tẹnme, Mercy Aigbe yin gigo pana taun na nusisọ etọn gbọn nukọntọ azọnwhe aṣọ́dido tọn lẹ dali, e sọ hẹn en duzo taun to nọten gbẹdido intẹnẹt tọn ji taun etlẹ yin to hunwhẹ lọ godo. Pipa yin nina avọ̀ lọ na aliho vonọtaun he mẹ e yin awuwlena te. \nTo Abọ̀húsun 2014, Aigbe hun ajọwhe avọ̀ sisa tọn etọn, Mag Divas Boutique to Awọnlin, podọ devo do Ibadan. Yè na ẹn ajọ̀ ajọ aṣọ́dido tọn watọ dagbe hugan owhe lọ tọn to hunwhẹ Links po Glitz World Awards tọn tẹnme.\n\nGbẹzan Mẹdetiti tọn \nAlọwlé etọn tintan gbakija na asú-nọ etọn he nọ dado whẹho whẹndomẹ tọn yetọn mẹ wutu. To 2013, Aigbe wlealọ hẹ Lanre Gentry dawe de he tindo hotẹli, bosọ ji ovi awe. To 2017, e do fọto de he mẹ e ṣẹṣẹ yin hiho gbọn asu etọn dali te hlan. To godo mẹ e wa klán sọn asú etọn go na whẹho nukúnvandomẹ whẹndomẹ tọn wutu, podọ e wá jẹ nulila basi ji sọta onu mọnkọtọn lẹ.\nMercy Aigbe họ owhé akuẹgegenu de to 2018. \n\nTo 2022, e wlealọ hẹ Kazim Adeoti, ehe mẹsusu yọnẹn taidi Adekaz.\n\nsọ pọ́n \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1978 lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nNaijilia-nu lẹ","num_words":853,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.265,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":55157.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nafata%20of%20Gobir","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sarki Nafata Gobir tọn (1777-1998) eyin dopo to anadenanutọ na otò pevi de to otògbo Hausa tọn mẹ to Gobir, to egbehẹ to apadewhe wheyize tọn to Naijilia ẹyin finflin alọgọ na etọn dohlan malenu Fulani vivọ daai tọn de\nẹnewe USMAN DAN FODIO, ehe wa yin yinyọen nadoze anadenanutọ Goboir tọn do aga,podọ sokoto caliphate yin didoai\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":71,"character_repetition_ratio":0.024,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.216,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":85753.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Babatunde%20Olatunji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Michael Babatunde Olatunji (yin jiji to Lidosun 7, 1927, e kú to Lidosun 6, 2003). Naijilia-vi jìjì de he yín húnhotọ, nuplọnmẹtọ, avùnlọyitọ na jlọjẹ gbẹtọvi lẹ tọn po hànsinọ de po wẹ.\n\nPẹvi etọn \nOlatunji yín jiji do gbetato Ajido tọn sẹpọ Gbagli to Ayimatẹn Awọnlin tọn to Wheyihọ-waji Naijilia tọn mẹ. Hagbẹ pipli Ogunu lẹ tọn de wẹ e yin bọ sọn pẹvi etọn gbọn wẹ e ko nọ dotó ohàn Aflika-gbéji tọn lẹ. Zẹemẹ yinkọ etọn Bàbátúndé tọn wẹ, 'Baba ko lẹkọwa', na e yin jìjì osun awe to oku baba etọn Zannu, mẹhe yin Ogunu de tọn godo wutu, yè yise dọ baba Olatunji tọn dopolọ wẹ vọ́jọ. Whèhutọ he ko dibla lẹzun kọ́mẹgán de wẹ baba etọn yin, podọ onọ etọn nọ bayi okò-zẹ́n lẹ bosọ yin Ogunu de. Sọn pẹvi gbọn wẹ Olatunji ko nọ do Ogugbé po Ayọgbé po. Vodunsi de wẹ onọ etọn sin iya (onọ̀-daho) po iya onọ̀-daho etọn tọn po yín. Yé nọ sẹ̀n Vodun taidi Koli po yẹwhe-yọnnu vijiji tọn lẹ po.Na otọ etọn yawu kú wutu, sọn pẹvi etọn wẹ yè ko plọn ẹn dọ ewọ wẹ na jẹ otẹn otọ etọn tọn mẹ taidi kọ́mẹgán.\n\nTo whenue e tindo owhe 12, nado lẹzun kọ́mẹg̣án masọ jlo e ba. E hia gando tito wẹhọmẹ-didomẹ-hlan vọnu Rotary International Foundation tọn go to alọnuwe Reader's Digest mẹ, bosọ doalọwemẹ na tito lọ. Yé kẹalọyi alọdowemẹ etọn bọ to 1950, e yí United State of America.\n\nWépinplọn \nOlatunji mọ̀ tito wehọmẹ-didomẹ-vọnu tọn (Rotary Scholarship) yí to 1950 bosọ plọnwé to Morehouse College he to Alanta, Georgia, yèdọ fihe jlo e. Amọ́, e ma jihàn depope to Morehouse College Glee Club. Họntọn vivẹ de wẹ Olatunji yín na ogán Glee Club tọn lọ Dr. Wendell P. Whalum podọ e hopodona ogán Dr. Wendell to Ohàn pọmẹ tọn he nọ yin \"Betelehemu\", yèdọ nuwiwa hunwhẹ jijizan Jesu tọn Naijilia tọn de. Whenue e fó wehọmẹ to Morehouse godo, e yì wehọmẹ alavọ tọn to New York (New York University) nado plọn Public Administration. To finẹ, e ze ogbẹ́ húnhiho tọn kleun de dai bo nọ yí do din kuẹ, bọ to ojlẹ dopolọ mẹ, e zindonukọn to wépinplọn etọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1927 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2003 lẹ","num_words":446,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":50772.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Pita%20Nwana","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nwosu Pita Nwana (yin jiji to owhe 1881 — 1968) yin otankantọ́ Naijilia vijiji podọ whlẹpatọ́ de. E yin yinyọnẹn whla tintan na otanwé Igbo tọn he e kan, he hosọ etọn yin he Omenuko. Otanwé Nwana tọn he nọ yin Omenuko wẹ yin otanwé he sinyẹn taun to Igbo sin owe lẹ mẹ.\n\nGbẹzan po Azọ́n po\nNwana yin jiji to owhe 1881. Ewọ wẹ yin ovipovi to Ovi ṣinawe he mẹjitọ etọn lẹ tindo mẹ. E wazọn to wehọmẹ daho (Methodist college Uzuakoli) podọ to enẹgodo e wazọn taidi ledogbedevomẹ basitọ na Rev. J. Wood to ogbẹ Igbo tọn to whenẹnu. To owhe 1933, e kan owe lọ Omenuko, he yin pipa to agbawhiwhlẹn dé whenu gbọn (International African Institute)dali, bo yin Zinzinjẹ̀gbonu to owhe 1935 gbọn Longman dali.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1981 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1968 lẹ","num_words":170,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":59001.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/T%E1%BA%B9p%C3%A1%20Tintan%20M%E1%BA%B9dehlan%20Klistiani%20l%E1%BA%B9%20T%E1%BB%8Dn%20to%20Naijilia","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tẹpá Tintan Mẹdehlan Klistiani lẹ Tọn to Nigeria, he yé sọ nọ ylọdọ Tẹpá Tintan Mẹdehlan Klistiani lẹ Tọn lọ to Gbagli, yín yọ̀whé de he Klistiani Mẹdehlan he tlọn yovotomẹ to owhe kanweko 19tọ jẹ 20tọ bo wá kú to Gbagli kavi awà Gbagli tọn devo lẹ ji yin didi do. Tẹp̣á lọ to ali he yí dotowhé daho Gbagli tọn ji. Aná he yè gán do mọ fie tẹpa lọ te to Google Maps ji wẹ CV7Q+CPR, 103101, Badagry, Nigeria. Kandai delẹ dohia dọ mẹdehlan he hugan 200 wẹ yín didi dofi. \n\nDotin bliki tọn gaa de yín bibayi nado nọ flin mẹdehlan he kú enẹlẹ. To egbè, tẹpá lọ yin nọtẹn whenuho tọn de he nọ dọn saditọ lẹ wá Gbagli.\n\nOtàn \nTo whenue yovo lẹ gbẹ́ nọ họ̀ kanlinmọ lẹ to Aflika, ojlẹ he mẹ Klistiani Yovo lẹ hẹ̀n sinsẹ̀n yetọn wà po ojlẹ yovo-dugán-do-mẹyuu-ji tọn po tọn, yovo he kú tofi susu to Aflika lẹ ma whè. \n\nSusu yovo ehelẹ tọn wẹ ovà po ovà-gbó po hù na agbasa yetọn ma sọgan họavun sọta awutu lọ bọ amasin he gán gbọ̀ awutu enelẹ ma sọ tin to ojlẹ lọ mẹ wutu. \n\nNukọnmẹ wẹ e wá yin yinyọnẹn dọ quinine nọ gbọ̀ ovà. Nue zọ́n bọ Mẹdehlan Klistian he sẹtẹn wa Gbagli sọn yovotomẹ to 1845 susu kú niyẹn bosọ yin didi do Gbagli\n\nTo whenue mẹdehlan yovo lẹ wá Gbagli, e ma dẹ́n bọ mẹdopo to yé mẹ kú. Mrs. Eliza Phillips Gollmer, asi dopo to nukọntọ mẹdehlan lẹ lọ tọn Rev. Charles Andrew Gollmer (mẹhe e dà to whenue asi he e dà to ojlẹ yovo-dugán-do-mẹyuu-ji tọn whenu to Sierra Leone kú to aliho dopolọ mẹ godo) wẹ omẹ tintan he yin didi do tẹpá lọ mẹ to osun 4tọ azán 11tọ, 1845 to whenue e ko jẹ awutu sinsinyẹn de na osun atọ̀n godo, bọdo uwọ go, mẹdehlan susu devo lẹ wẹ yin didi do finẹ. To whenue oṣiọ etọn ko yin didi do nọtẹn lọ godo wẹ tẹpá lọ wa yin gbigbá na mẹdehlan yovo lẹ.\n\nFile wẹ yè di mẹdehlan yovo devo lẹ do, taidi Mrs. Müller, asi Rev. J. C. Müller he bayi matin-tọ́ to azán 26tọ, osun awetọ, 1848; gọna Eugene Celadon Van Cooten (Dotó mẹzẹtọ Dutch-nu de) po asi etọn, Emily Primrose Van Cooten, he ovà-zọ̀n sinsinyẹn de hù to azán 13tọ, osun atọ̀ntọ 1851 po azán 17tọ osun 5tọ 1850 po.\n\nYovo devo he ma tlẹ yin mẹdehlan lẹ yin didi do tẹpá ehe mẹ. Dopo to ye mẹ wẹ Mr. George Brand, British Consul de to Awọnlin to ojlẹ yovo-dugán-do-mẹyuu-ji tọn whenu mẹhe ovà-gbó po slá po hù to azán 16tọ osun 6tọ 1860. Mẹdehlan Aflikanu delẹ lọsu yin didi do finẹ, taidi Mr. Edward Philips, mẹdehlan-mẹpl���ntọ Sierra Leon-nu de he adingbe hù to azán 13tọ, osun 3tọ 1847. \n\nMẹdevo lẹ taidi Mr. Mark Willoughby, yèdọ gbèsenamẹtọ Sierra Leon-nu Gollmer tọn de he kú to azán 9tọ, osun 5tọ 1850, to whenue e ko jẹ awutu sinsinyẹn de na whenu dindẹn godo, sinsẹ̀ngán ṣọṣi Anglican po Methodist tọn Naijilia-nu he nọ̀ po yovo lẹ po to whelọnu delẹ lọsu yin didi to tẹpá enẹ mẹ ga. Mẹdehlan sinsẹ̀n Katoliki tọn po Society of African Missions tọn lẹ lọsu po tindo tẹpá yetọn dovo to Topo fie azọ́n yẹwhehodidọ tọn yetọn yin wiwa te hugan.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nTẹpá lẹ to Naijilia","num_words":665,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.009,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":45614.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ude%20Odilora","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Udekwesiri Odilora yin Naijilia vijiji dé bo yin otanwekantọ́ podọ Mẹplọntọ́ to wehọmẹ daho. E yin yinyọnẹn na otanwé he e kan he hosọ etọn yin Oka Aku Eri Eri, otanwé he yin nukọntọ́ to Igbogbe mẹ.\n\nGbẹzan po Azọ́n po\nOdilora yin jiji to Umunachi to gandudu dokọ Dunukofia tọn to ayimatẹn Anambra tọn. E plọnwe to flansegbe mẹ to wehọmẹ alavọ Naijilia tọn (French University of Nigeria, Nsukka).\nE yin mẹplọntọ to wehọmẹ daho Kakajẹ whenue e yí gbọjẹ.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":101,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":62586.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/L%C3%A1wuy%C3%AC%20%C3%92g%C3%BAnn%C3%ADran","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Láwuyì Ògúnníran (azán atọ́ntọ Abọhunsun owhe 1935 – azán Ko-nukundopotọ Zosun owhe 2020) yin Naijilia vijiji de he nọ kan Aihundida do owe mẹ, e ko de owe susu tọ́n to ayọgbe mẹ. Owe lọ he hosọ etọn yin Eégún Aláré yin gigopana podọ e lẹzun owe he dona nọ yin pinplọ́n wehọmẹvi lẹ to wehọmẹ daho súsú lẹ to togbo Naijilia tọn mẹ. Owe susu lẹ ko yin didetọ́n nado basi zẹẹmẹ azọ́n etọn lẹ, podọ kandai de yin bibasi gbọn Saudat Adebisi Hamzat dali to wehọmẹ alavọ Ilorin tọn bọ hosọ etọn yin \"A New Historicist Analysis of Selected Plays of Lawuyi Ogunniran and Olu Owolabi\". Durotoye Adeleke, he yin weyọnẹntọ́ daho to ogbe pinplọn to wehọmẹ alavọ Ibadan tọn lọsu basi dodinnanu Shakespearean Fool tọn to azọ́n he Ogunniran wa po Aihun devo lẹ gbọn Adébáyọ Fálétí, Ọláńrewájú Adépọjù and Afọlábí Ọlábímtán dali.\n\nOwe zinjẹgbonu lẹ\nÀàre-àgò Aríkùyerì \nEégún Aláré\nỌmọ Alátẹ Ìlẹ̀kẹ̀\n\nÌbàdàn Mesìọ̀gọ̀: Kìnnìún ilẹ̀ Yorùbá\n\nỌlọ́run ò màwàda \n\nÀtàrí àjànàku\n\nIgi wọ́rọ́kọ\n\nNibo laye dori ko? \n\nỌ̀nà kan ò wọjà\n\nAbínúẹni (coauthored with Yẹmí Ọmọtáyọ)\n\nÀàrò Mẹ́ta Àtọ̀runwá!\n\nÌṣe tí Àwọn Yorùbá Ńṣe\n\nAlọdlẹdonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1935 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2020 lẹ","num_words":292,"character_repetition_ratio":0.036,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.988,"perplexity_score":68225.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Emmanuella","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Emmanuella Samuel kavi Emmanuella de ye nọ ylọ do, yin jiji to azan 22tọ liyasun owhe 2010. Emmanuella yin ovi pẹvi Aihundato to Otogbo Naijilia tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":42,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":38685.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Farida%20Jalal","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Farida Jalal yin Aihundatọ to azọnwhe aihundidalamẹyiya tọn he to Agewaji Naijilia tọn he yin yinyọnẹn taidi Kannywood mẹ de.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn podo we pinplọ etọn po\nFarida Jallal yin jiji to azan awetọ abọhusun, owhe 1985 tọn to Katsina, Ayimatẹn Katsina tọn mẹ.\nFarida whẹn bo plọnwe to otò etọn titi mẹ to ayimatẹn Katsina tọn mẹ to fihe e wa sẹtẹn yi Ayimatẹn Kano tọn te tonukọn mẹ nado bẹ azọn aihundida tọn jẹeji to azọnwhe aihundidalamẹyiya tọn Hausa tọn he yin Kannywood mẹ.\n\nAzọn etọn\nFarida bio azọnwhe aihun t���n to 2002 fihe e sọawuhia to aihun tangan azọnwhe lọ tọn whelọnu tọn delẹ taidi Yakana, Sansani podo Madadi po.\nAihundatọ Farida Jallal yin dopo to Aihundatọ he yin alọhẹndotena gbọ Ayimatẹn gan Kano tọn dali lẹ mẹ. To 2019, Farida har gọ jẹ aihundaji to Kannywood mẹ whla dopo do gọ. To gan lọ mẹ, e la dọ emi ko lẹkọ do aihun whe lọ podọ e tlẹ sọ la dọ emi na de aihun emitọn lẹ tọ to madẹ mẹ.\nTo hokansemẹ de hẹ BBC Hausa whenu, Farida dọ emi ko yin titafu gbọn azọnwhe Kannywood tọn dali.\nTo hokansemẹ de whenu, Aihundatọ Farida Jallal dọmọ to alọnu din sinsẹn ha malenu lẹ tọn jiji ji wẹ emi ze ayiha do.\n\nGbẹzan medetiti tọn etọn\nFarida wlenalọ bo jivi awe, amọ dopo to ovi lọ lẹ mẹ ko ku.\nTlẹnọ de we Farida yin to alọnu din.\n\nAlọdlẹndonulẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1985 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":288,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67996.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Maryam%20Yahaya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Maryam Yahaya yin Aihundatọ Naijilia tọn to azọnwhe Kannywood tọn. E yin yinyọnẹn ganji to whenue e do mahẹ to aihun lọ Taraddadi mẹ, aihun de he yin anadena gbọn Elnass Ajenda dali. Na ada etọn lẹ wutu, ajọ City people Entertainment tọn de Yahaya gọna tito 2017 tọn Aihundatọ nukọnmẹ tọn lẹ he jẹ nado yi ajọ to owhe 2017 tọn mẹ lẹ.\nE to Aihundatọ he ajọ City People Entertainment tọn jlo na de na ajọ Aihundatọ azọn yọnẹntọ hugan tọn to 2018.\n\nAzọn etọn\nYahaya ko nọ jlo nado daihun sọn whenue e to pẹvi gbọn, podọ e yin dindọn gbọn aihun Hausa tọn he e nọ pọn lẹ dali. E daihun etọn tintan to aihun lọ Gidan Abinci mẹ, bọ do Barauniya podo Tabo po, e da ada fliflin lẹ to aihun lọ mẹ. mẹ lẹ yọnẹn ganji to whenue e yi ada Bilkisu Shema tọn wa to Mansoor mẹ, aihún ojlofọndotenamẹ tọn de he yin anadena gbọn Ali Nuhu dali.\n\nAihun he e da lẹ\n\nAlọdlẹndonulẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":203,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71448.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/F.%20C.%20Ogbalu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Frederick Chidozie Ogbalu (1927 — 1990) yin yinyọnẹ̀n taun taidi F. C. Ogbalu bo yin ogbe plọ́ntọ dé podọ mẹplọ́ntọ dé to tògbo Naijilia tọn mẹ. E sọ yin yinyọnẹ̀n taun na ayidonugo etọn he é lẹhlan ogbe Igbo tọn dali.\nTo Owhe 1949, e dó ogbẹ de ai na nukọnyiyi ogbe po aṣa Igbo tọn.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1927 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1990 lẹ","num_words":81,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.289,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":70005.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Funke%20Egbemode","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Funke Egbemode yin linlinwekantọ yọnnu Naijilia vijiji de podọ Anadenanutọ́ linlinwekantọ New Telegraph tọn. E yi wehọmẹ dokọ tọn (Baptist Practising Primary School), Iwo, to Ayimatẹn Osun tọn. E yi wehọmẹ daho (Baptist Girls High School, Osogbo) to Ayimatẹn Osun tọn. E yin linlinwekantọ́ to linlinhọsa (The Sun Newspaper) tọn.\nFunke sẹn taidi ogán na ogbẹ vọjladobasitọ na osaa Awe. Ewọ wẹ ogán na linlin Ayimatẹn Osun Naijilia tọn.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":91,"character_repetition_ratio":0.098,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.203,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":43161.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Saturn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Saturne (ohia: ) wẹ planẹti ṣidopotọ do owhè go, to Jupita godo mẹ Saturn wẹ sọ klo hugan, oyinkọ lọ Saturn wa sọn latingbe Saturnus e do yẹwhe dé hia to sinsẹn Lomu lẹ mẹ, yẹwhe nudido tọn.\nE nọ yi Saturn 1,400,000,000 km e bai asán 10,759 nu di owhe gbanewhedopo po osùn ṣinàtọ̀n po (29.8) na dó lẹdo owhè pe.\n\nLẹnunnuyọnẹn\nPlanẹti lẹ","num_words":75,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.292,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":63107.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sa%27a%20Ibrahim","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sa’a Ibrahim yin ayinamẹtọ Naijilia tọn gando hodidọ go bo sọ yin linlinkàntọ de. Ewọ wẹ yin yọnnu tintan he lẹzun azinponọ to azọ́nwhe Broadcasting Organisation of Nigeria (BON) tọn. E sọ yin anadenanutọ azọ́nwhe tele Abubakar Rimi tọn.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn etọn\nHajia Sa’a Ibrahim yin jiji na Malam Ibrahim po Yalwa Bello po to 18 Lidosun 1960 tọn to Magashi Quarters, gandudu lẹdo dokọ́ Kano tọn.\n\nE yì wehọmẹ Kofar Kudu Primary School sọn 1966 jẹ 1973.To enẹgodo, e zindonukọn yì Government Secondary School to Dala, Ayimatẹn Kano tọn sọn 1973 jẹ 1978 to fihe e mọ gbedewema wehọmẹ pevi tọn yí te.\n\nE mọ gbedewema daho yí to tonudidọ mẹ sọn wehọmẹ alavọ Sokoto tọn sọn gblagbla owhe 1980 podo 1984 po podọ e mọ gbedewema yí to hladiozọ́nwiwa mẹ to wẹhọmẹ alavọ Jos tọn, Naijilia sọn gblagbla owhe 1988 po 1989 po.\n\nHajia Sa’a Ibrahim mọ gbedewema daho yí to Public relations mẹ sọn wehọmẹ alavọ Bayero tọn to Kano.\n\nAzọ́n\nSa’a Ibrahim bẹ linlinzọ́n jẹeji taidi nubayitọ to hladio Kano tọn ji to 1984. E wa lẹzun tatọ́ to \nhladio Kano tọn to apadewhe he nọ wazọ́n do titi yọnnu lẹ podo ovi lẹ tọn po.\n\nTo 1986, e godo hladio Deutsche-Welle tọn ji to fihe e wazọ́n te taidi awuwledaitọ na tito-to whinnu yọnnu lẹ tọn podo linlindọtọ tọn po.\n\nTo 1993, e biọ CTV67 taidi tatọ́ na yọnnu po yọpọvu lẹ po bo gbọnmọ dali lẹzun mẹhe nọ penukundo tito lẹ go.\n\nTo 1999, e lẹzun nukunpedonugotọ hladio FM Kano tọn podọ to 2005 e lẹzun alọgọtọ anadenanutọ azọ́nwhe lọ tọn.\n\nTo 2014, ayimatẹngan Rabiu Musa Kwankwanso dé e taidi MD\/C.E.O na azọ́nwhe tele Abubakar Rimi Television he yin nutindo otò Kano tọn.\n\nTo Kọ́yànsun 2019, e yin dide taidi azinponọ BON tọn.\n\nSinsẹ́nzọ́n\nSa’a Ibrahim sẹ́n to State Advisory Panel for the DFID funded State Accountability and Voice Initiative – SAVI, to fihe e gọalọ bosọ wlebona asisa lẹ to azọ́nwhe linlin tọn, CSOs podo wedegbẹ tonudidọ ayimatẹn lọ tọn.\n\nE sọ sẹ́n taidi tatọ́ ogbẹ linlinzọ́nwatọ ayimatẹn Kano tọn he nọ wlawuna tito nuwiwa tọn sọn Liyasun 2002. To ogbẹ lọ mẹ, e wleawuna alọgọtọ na vọzepọn, nukunpedonugotọ podo kandai gando awukuzọ̀n didesẹ podo hodidọ gando agbasalilo po to ayimatẹn Kano tọn.\n\nE sẹ́n taidi dopo to hagbẹ Social Mobilization Technical Committee he to nukunpedo ayimatẹn ao (10) he to oglọ na UNICEF to Bauchi sọn 1998 jẹ 2002.\n\nSa’a Ibrahim yin dopo to hagbẹ BON tọn, Theatre and Art Workers Union of Nigeria, (RATTAWU), Nigeria Association of Women, NAWOJ, podo Nigerian Union of Journalists, NUJ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":528,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.239,"stopwords_ratio":0.025,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55758.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Uranus","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Uranus (ohia: ) wẹ planẹti ṣiawetọ do owhè go to Agblò owhè tọn mẹ. Fifa wẹ Uranus taidi Neptune. To Jupita po Saturn po godo Uranus wẹ planẹti atọ́ntọ he klo hugan.\n\nPlanẹti lọ yin dídá po fifa, gasi lẹ po likuidi mẹtà po, e tindo onu atọ̀n ehelẹ hydrogen (1H), helium (2He) po methane po, mọdopolọ e tindo ninọmẹ aimẹ tọn −197.2 °C (76.1 K) sẹpọ́ aga agblo tọn, e sinẹn pẹdé (nudi 55% to jijlẹ hẹ́ maasi wẹkẹ tọn). Onudi Liva 2.8 km wẹ uranus yí dó dẹn dó owhè go.\n\nLẹnunnuyọnẹn\nPlanẹti lẹ","num_words":111,"character_repetition_ratio":0.017,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.279,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":56897.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Theresa%20Bowyer","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Theresa Bowyer yin yọnnu vọjladobasitọ́ linlinwe (Daily Times of Nigeria) tọn dai. E tọ́nwe to wehọmẹ linlinwekantọ́ tọn to London. Bowyer bẹ azọ́n jẹeji to azọnwhe (Daily Times) tọn to owhe 1951. To azọ́nwiwa na owhe awe godo, é lẹzun yọnnu vọjladobasitọ́ na linlinwe dé.\nTo owhe 1961, é yi plidopọ́ ṣinatọntọ́ ( U. S. National Commission for UNESCO) tọn he yin bibasi to Boston. To whenue ye ko fó oplidopọ́ lọ godo, E yi na gbẹjizọnlin azọ́nwhe Ayimatẹn tọn to oto dide delẹ to Amẹlika.\nBowyer jo azọ́n (Times) do to owhe 1963. É dó wehọmẹ dokọ po wehọmẹ daho dé po ai (Therbow Primary and Secondary) bo yi nọpọ hẹ asu etọn.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":140,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":59834.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Martin%20Lynn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Martin Lynn (31 Avivọsun 1951 - 15 Liyasun 2005) yin whenuho-kantọ̀ British podo Naijilia-nu po podọ we plọntọ, ehe sin nupinplọn sinai do otàn Aflika tọn ji. E plọnnu to wehọmẹ alavọ Ilorin tọn, e yin weplọntọ otàn Aflika tọn lẹ tọn to wehọmẹ alavọ Queen's University Belfast. E wọ wẹ yin omẹ tintan he tindo gbedewema wesetọ lẹ tọn to nupinplọn gando otàn Aflika tọn go to Ireland.\nLynn, he yin otòvi Naijilia tọn plọnnu to wehọmẹ School of Oriental and African Studies, University of London (MA) podọ to King's College London (PhD). E yin azọ́nwatọ to hagbẹ lẹ\nṣẹnṣẹn. Martin Lynn mọ wepinplọn vọnu gando otàn Aflika tọn yi ehe yin godonọna gbọn ogbẹ whenuho-dọtọ lẹ tọn bọ e sọ yin didoai to yinkọ etọn mẹ.\n\nAzọ́n ṣinṣian lẹ\nZinjẹgbonu etọn lẹ bẹ:\nCommerce and Economic Change in West Africa: The Palm Oil Trade in the Nineteenth Century (Cambridge University Press, 1997)\nNigeria 1943-60 in the British Documents at the End of the Empire project (HMSO, London, 2001)\nWood, Betty; Lynn, Martin, eds. (2002). Travel, trade, and power in the Atlantic, 1765-1884.\nCambridge: Cambridge University Press for the Royal Historical Society. ISBN 9780521823128.\nEncountering the Light: A Journey Taken (Ebor Press, York)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1951 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2005 lẹ","num_words":285,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.99,"perplexity_score":49632.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rufaida%20Umar%20Ibrahim","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rufaida Umar Ibrahim (yin jiji to azán fọtọ̀n-nukundopotọ Alunlunsu owhe 1995) yin Wekantọ po otanwekantọ Naijilia vijiji dé bo nọ kanwe dó Hausagbe mẹ. É yin jiji do whẹndo daa Gobirawa po Fulani tọn po mẹ to Ayimatẹn Kano tọn to Naijilia. E jẹadọkun to whenue é duto agbawhinwhlẹn to otàn gli de kinkan gando yọnnu Hausa tọn go godo to owhe 2020, ewọ wẹ yin omẹ atọntọ́ he duto agbawhiwhlẹn lọ ji, bọ Maryam Umar yin omẹ tintan he duto agbawhinwhlẹn lọ ji. Agbawhiwhlẹn lọ yin titobasina gbọn linlinwe (Aminiya Trust Newspaper) dali to vivọnu owhe 2020, ehe zọn bọ é lẹzun nukọntọ́ na otanwekantọ́ lẹ de to togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹ̀zán etọn po wehihia etọn po\nRufaida yin jiji to todaho Kano tọn mẹ to togbo Naijilia tọn mẹ, bo yin jiji do whẹndo daa Gobir po Fulani po mẹ, bo yin pinplọ́n whẹ́n to gandudu dokọ Dala tọn to ayimatẹn Kano tọn mẹ. Otọ etọn, Alhaji Ibrahim Umar yin Bagobiri de bo wa sọn hẹnnu Gobirawa Hausa ayimatẹn Kano tọn, bọ onọ etọn yin Hajiya Aishatu Gidado he yin Fulani de bo yin Diffa vijiji to Niger. Rufaida yi wehọmẹ dokọ ( Yandutse Primary School) tọn to owhe 2005, e zindonukọn bo fó wehọmẹ daho (Yandutse college) to owhe 2011. Enẹgodo e yi wehọmẹ (Federal College of Education) to Kano bo plọnnu gando oyọnẹn nutogbẹ lẹ tọn te.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1995 lẹ","num_words":286,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":80851.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rosemary%20Uwemedimo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rosemary Uwemedimo yin otàngblo-kàntọ Aflika tọn gando dowatọ yovogbe tọn.\n\nAzọ́n etọn lẹ\nMammy-Wagon Marriage (1961)\nAkpan and the Smugglers (1971)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":38,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.992,"perplexity_score":35356.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Femi%20Ojo%20Ade","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Femi Ojo Ade yin wekàntọ Naijilia tọn, wekàntọ, ohó milomilo-kantọ, azọ́ngbejetọ\npodọ weplọntọ he ko yi gbọjẹ sọn azọ́n nupinplọn to ogbè flanse tọn mẹ podo otàn omẹ wíí tọn lẹ tọn po.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn\nFemi yin jiji to Awọnlin, hùwaji-whèyihọ Naijilia tọn. E yi wehọmẹ pẹvi to Model Primary School to Yaba, ayimatẹn Awọnlin tọn podọ wehọmẹ bọdego tọn to Government College Ibadan, to fihe e mọ gbedewema wehọmẹ bọdego tọn yi te to 1961. E zindonukọn to nukọnmẹ yi wehọmẹ alavọ McMaster tọn to fihe e mọ gbedewema Bachelor of Arts degree yi te to Flansegbe podo Spanish po to 1967 podo gbedewema Master of Arts degree to Flansegbe to wehọmẹ alavọ Queen's tọn to 1969. To 1975, e mọ gbedewema daho hugan (PhD) yi to Flansegbe to wehọmẹ alavọ Toronto tọn. To 1975, e biọ ogbẹ́ Barber–Scotia College tọn to fihe e plọnnumẹ lẹ na ojlẹ kleun de whẹpo e do gọdo wehọmẹ alavọ Obafemi Awolowo tọn to fihe eyin dide te taidi wesetọ Flansegbe tọn to 1980. E sẹ́n to wehọmẹ susu lẹ podo azọ́n daho he e wa lẹ nado yidogọna otànwe mẹ-wíí lẹ tọn podo aṣa yetọn po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":221,"character_repetition_ratio":0.092,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71812.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Neptune","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Neptune (ohia: ) wẹ planẹti ṣíàtọ̀ntọ, po vivọnu planẹti lẹ sọn owhè go. To Jupita, Uranus po Saturn po godo Neptune wẹ planẹti ẹnẹtọ he sọ klo hugan,bo sọ yin fifa taun tọn.\n\nLẹnunnuyọnẹn\nPlanẹti lẹ","num_words":46,"character_repetition_ratio":0.032,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":43917.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Israel%20Iwekanuno","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Israel E. Iwekanuno yin Wekantọ tògbo Naijilia tọn de podọ otànkantọ de. E yin yinyọnẹn taun na owe he é kàn, he hosọ etọn yin Akuko Ala Obosi, ehe yin otànwe tintan he yin didetọ́n to Igbo gbe mẹ bo yin Zinzinjẹ̀gbonu to owhe 1923 tọn mẹ.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":63,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":49089.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dandy%20Jackson%20Chukwudi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jackson Chukwudi Dandy yin yinyọnẹn taun taidi Dandy Jackson Chukwudi bo yin otànwekantọ Naijilia vijiji tọn dé, podọ vọjladobasitọ́ otanwé tọn. E yin dopo to mẹhe dó azọ́nwhe InstaNovella tọn he ma sọ to azọ́n wà ba lọ lẹ mẹ. ThisDay dó é hia taidi \" Otanwekantọ́ he nọ na (mi) otàn he vivi podọ otàn he bọawu nado mọnukunnujẹemẹ.\" E yin didohia dọ e tin to kúnkan atọntọ́ mẹhe nọ kanwe lẹ mẹ to togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nOtanwé lẹ\n\nOwe\n\n Dandy, Jackson Chukwudi (July 13, 2021). Tales Of Eremma: Child Of Prophecy. InstaNovella, Inc. ISBN 9781005921866.\nDandy, Jackson Chukwudi (August 1, 2021).SHUNTER. InstaNovella, Inc.ISBN 9781005193225.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":146,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.289,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":58747.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Joy%20Onaolapo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Joy Onaolapo (azán ko-nukunẹnẹtọ Awewesun owhe 1982 to Sapele, Naijilia liyasun owhe 2012 yin zipinpenzetọ sẹkunọ tọn de to Naijilia. Eze agba sikagan to kandewiawe zinpinpẹnzetọ sẹ́nsẹ́n to owhe 2012 yedọ to aihun dida de tẹnmẹ to London.\nDodinanu dohia dọ Onaọlapọyin matintọ to Liyasun owhe 2013 enẹwe whenue epe owhe gban mẹvi. Naijilia sin ahọlu ojlẹ de mẹ tọn de yedọ Goodluck Ebele Jonathan jlẹ oṣlọ Naijilia-nu zinpinpenzetọ sekunọtọ, sikagan yitọ lọ yedọ mẹmẹyọnnu Joy Onaọlapọ di nuhẹnbu daho togbo tọn. Anadenanutọ Ijiọma Iheriobim \"yi oṣiọ Onaọlapọ jlẹdo mẹdezejotọ podọ nuyọnẹntọ de go\".\n\nDodinnanu mẹdetiti tọn\nyin jiji azan konukunẹnẹtọ awewesun owhe 1982 to sapele Nijilia. Yin matintọ Liyasun owhe 2013 whenue e tindo owhe gban\n\nAihun didalanmẹyiya tọn\nOtogbo Naijilia Aihun Sẹkunọ huhlọnfọntọ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":152,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":62195.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Eghosa%20Imasuen","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Eghosa Imasuen (yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ, Nuwhàsun, owhe 1976) yin wekantọ Naijilia-nu de he yin vijiji Bini tọn. Podọ e sọ yin dotozọ́nwatọ de.\nEwọ wẹ kàn owe To Saint Patrick po Fine Boys po, he azọ́nwhé the Farafina imprint of Kachifo Limited basi zinjẹgbonu etọn, zinjẹgbonu basitọ otànwe Chimamanda Ngozi Adichie tọn lẹ he ye nọ basi vọjlado etọn lẹ to Naijilia.\nE nọ̀ Otò Awọnlin tọn mẹ, to Naijilia, fie e hùn azọ́nwatẹn nuzinjẹgbonu tọn de he nọ yin Narrative Landscape Press do.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1976 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":127,"character_repetition_ratio":0.039,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":38493.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Iyabo%20Ojo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alice Iyabo Ojo (yin jiji to azan Konukundopotọ́ Awewesun, Owhe 1977 tọn) yin aihundatọ yọnnu dé, anadena-aihuntọ de po Sinimọto-basitọ dé po he sọ yin Naijilia-nu de. E ko tọ́n to aihun he hugan 150 lẹ mẹ, bo ko sọ basi aihun edetiti tọn he hugan wiẹnẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn\nDarijinwon","num_words":61,"character_repetition_ratio":0.014,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":37046.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bisola%20Aiyeola","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bisola Aiyeola Listen (yin jiji to Alunlunsun 1986) yin aihundatọ Naijilia tọn podo ohànjitọ po. To 2017, Bisola lẹzun nukọntọ to aihundida Big Brother Naija tọn mẹ. To 2018, e mọ ajọ̀ AMVCA Trailblazer Award to 2018 Africa Magic Viewers Choice Awards.\n\nWehọmẹ\nBisola yi Wehọmẹ alavọ National Open University of Nigeria to fihe e plọnnu gando nukunpipedo ajọwiwa go.\n\nAzọ́n\nAiyeola tọ́n to aihundida tele ji Big Brother Naija 2017 tọn mẹ to fihe e yin nukọntọ na aihundatọ lọ lẹ. Aiyeola yin dopo to mahẹdotọ to MTN Project Fame West Africa to 2008 bo ze atọ́n-tọ to agbàwhlẹntọ lọ lẹ mẹ sigba Iyanya wẹ mọ ale lọ yi. Sọn 2011-2013, Bisola ko yin azọ́nwatọ tele ji tọn to ojlẹ de mẹ wayi he nọ penukundo nuwiwa nudohiamẹtọn Naijilia tọn he yin lila\nto azọ́nwhe tele Silverbird tọn ji. To 2017, Bisola yin dide na ajọ̀ City People Movie Award for Revelation of the Year (Yovogbe) podo Zainab Balogun, Somkele Iyamah, Seun Ajayi po. To 2018, e mọ ajọ̀ Trail Blazer Award to AMVCA. E lẹzun omẹ nukundeji taidi nubayitọ de gbọn dido Kujus hia.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nAiyeola tindo oviyọnnu dopo to alọnu. To Avivọsun 2018, otọ́ oviyọnnu Aiyeola tọn basi matintọ gbọn azọ̀n dali.\n\nAihun ṣinṣian etọn lẹ\nPicture Perfect\nOvy's Voice (2017)\nSkinny Girl in Transit\nGold Statue (2019)\nThe Bling Lagosians (2019)\nSugar Rush (2019 film)\nThe Becoming Of Obim (2019)\nThis Lady Called Life\nTwo Grannies And A Baby\nPayday (2018 film)\nThe Kuju's (2020)[10]\nBreaded Life (2021)[10]\nDwindle (2021)[12]\nCastle and Castle (2021)\nChasing Rainbow's\nFalz experience (2018)\nSomething Wicked (2017)\nA Simple Lie (2022)\nMakate must sell (2019)\nBen Quick\nChief daddy (2018)\n\nAjọ̀ podo yindide po\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1986 lẹ","num_words":386,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.281,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.989,"perplexity_score":62254.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/David%20Hundeyin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"David Inyene-Obong Oluwaseun Hundeyin (he yin jiji to azán ṣidopotọ Nuwhàsun owhe 1990 tọn) to Ayimatẹn Akwa Ibom tọn mẹ yin linlinkantọ dodinnanutọ de, wekantọ de podọ avunlọ yí na jlọjẹtọ Naijilia tọn de. E ko wazọ́n na CNN, Azọn nuwhinwhẹn didọ po nukikodonamẹ po etọn tin to linlinwe The Africa Report, BusinessDay po The Washington Post tọn po mẹ podọ azọ́n nukikodonamẹ tọn etọn sọ to New Yorker Magazine po Netflix documentary he dọho gando e go po mẹ. To 2020, e du ajọ́ People Journalism na Aflika tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1990 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":131,"character_repetition_ratio":0.024,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65732.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jaiye%20Kuti","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jaiye Kuti (he yin jiji to azán aotọ Liyasun owhe 1969) yin aihundatọ sinimọto tọn de to tògbo Naijilia tọn mẹ podọ e nọ de sinimọto lẹ tọ́n, podọ e yin ajọwatọ de ga. E sọ yin ogán nukunpedonugotọ Jaylex Aesthetic Production tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹ̀zán etọn po wehihia etọn po\nE yin jiji to azán aotọ, Liyasun owhe 1969 tọn do hẹnnu asu po asi po he nọ yin Rufus Adisa Oluwale Ale tọn mẹ to gandudu dokọ Ilaro tọn to Ayimatẹn Ogun tọn mẹ. Kuti fó wehọmẹ dokọ po wehọmẹ daho etọn po to Ilaro, bo zindonukọn to wehihia etọn mẹ bo yì (Federal Polytechnic, Ilaro), enẹgodo e yí gbedewema daho to glẹnsigbe yinyọnẹn mẹ to wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn mẹ.\nTo agọe, Kuti sọ yin nina gbedewema daho gbọn wehọmẹ alavọ (Prowess University) , Delaware, USA dali.\n\nAzọ́n\nTo 2002, Kuti sọawuhia whlà tintan to televiziọn (Laff Patterns) tọn ji, sọn whenẹnu, kuti ko sọawuhia whlà susu to tito-to-whinnu televiziọn tọn lẹ ji taidi, Spiders, Everyday People, One Love, Face To Face, Ashewo Airports,Si Gbogbo Okunrin, Ogun Mi, po susu devo lẹ po. E ko sọawuhia whlà susu to sinima ayọgbe (Yoruba Nollywood) tọn susu lẹ mẹ.\n\nSinimọto etọn lẹ\nEbute\n\nLaff Patterns\n \nIfe iya\n\naseni\n\nAlebu mi\n\nleyin ikoro\n\nana (2015)\n\nEnu (2015) \n\nEbi tawani (2015)\n\nOluwatoyin (2016) \n\nIbaje Ojukan\n\nfamily first\n\ninu ogba\n\nOlorun o sebi\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nOvi he ye ji to owhe 1969 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":294,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.267,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":47051.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Owh%C3%A8","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dopo to sunwhlẹvu lẹ wẹ owhè yin (ohia: ), e nọ na mi hinhọ́n to okle.","num_words":17,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.286,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":45481.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jijizan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jijizan wẹ gbeegbe ovi pẹvi de tọ́n sọn ohò onọ̀ etọn tọn mẹ, e sọgan yin gbẹtọ kavi kanlin, ehe wẹ bẹjẹeji ogbẹ̀ tọn na gbẹtọvi, kanlin, atin kavi nutogbẹ̀ devo lẹ.","num_words":32,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":48023.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nancy%20Isime","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nancy Isime (yin jiji to 17 Awewesun 1991) e yin aihundatọ Naijilia tọn, aṣọjlatọ podo azọ́nwatọ tele ji tọn.\n\nBẹjẹeji Gbẹzan etọn\nNancy Isime yin jiji to ayimatẹn Edo tọn mẹ. E plọnnu gando nuwiwa gbangba tọn lẹ na owhe awe (2) to wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn mẹ.\n\nNancy Isime sin onọ basi matintọ to whenuena e to ovi owhe atọ́n mẹ tọn (5) bo yin nukunpedego gbọn otọ etọn kẹdẹ dali.E whẹn do oto Awọnlin tọn mẹ to fihe e yi wehọmẹ pẹvi podo dehe bọdego po te. To enẹgodo, e lekọ yi Benin City to fihe e fo wehọmẹ bọdego etọn te. E yi na oplọn osun ṣidopo tọn to wehọme alavọ Port Harcourt tọn bosọ yi diplôme to nuwiwa gbangba tọn lẹ mẹ to wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn mẹ.\n\nAzọ́n\nIsime bẹ azọ́nwiwa jẹeji taidi aihundatọ de to aihun tele ji tọn Echoes to 2011. Isime sọ yin nuzedonukọnnamẹtọ tele ji tọn de bo yin yinyọnẹn na aihun mẹnudidọ tọn The Squeeze, aihun lẹnnnuyọnẹn tọn What's Hot podo nuwiwa oplogodo tọn MTN Project Fame season 7 tọn po. To 2016 e yin didiọ do otẹn Toke Makinwa tọn mẹ taidi nuzedonukọnnamẹtọ aihun he to zoji lẹ tọn to Hp Tv ji. E wazọ́n dopọ hẹ mẹdevo lẹ nado wleawuna ada ajọ̀ 2019 of the Headies Award tọn podo nuzedonukọnnamẹ etọn po podo Reminisce po. E wọ wẹ sọ yin nuzedonukọnnamẹtọ The Voice Nigeria 2021. To 2019, Isime de aihun tele ji tọn etọn tọ́n he nọ yin yiylọdọ The Nancy Isime Show. To 2020 e wazọ́n dopọ hẹ mẹdevo lẹ nado wleawuna ajọ̀ The Headies award podo Bovi po.\n\nAihun ṣinṣian sinima tọn etọn lẹ\nHex (2015)\nTales of Eve (2015)\nOn the Real (2016)\nA Trip to Jamaica (2016)\nHire a Man (2017)\nFinding C.H.R.I.S (2017)\nThe Surrogate (2017)\nTreachery (2017)\nKanyamata\nTempted\nGuilty\nKylie's Quest\nA Better Family (2018)\nClub (2018)\nJohnny Just Come (2018)\nLiars and Pretenders (2018)\nMy Name is Ivy (2018)\nSideways (2018)\nDisguise (2018)\nMerry Men: The Real Yoruba Demons (2018)\nDon't get mad get even (2019)\nHire a Woman (2019)\nAdaife (2019)\nThe Millions (2019)\nBeauty in the Broken (2019)\nAnother Angle (2019)\nMerry Men 2 (2019)\nLevi (2019)\nLiving in Bondage: Breaking Free (2019)\nMade in Heaven (2019 film) (2019)\nKambili: The Whole 30 Yards (2020)\nCreepy Lives Here (2021)\nThe Razz Guy (2021)\nThe Silent Baron (2021)\nSuperstar (Nollywood Movie) (2021)\nBlood Sisters (2022)\n\nAjọ̀ podo ayidonugo po\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1991 lẹ","num_words":530,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.305,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":65212.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Asu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Asu yin mẹhe ko wlealọ. \"Wlealọ\" zẹẹmẹdo dọosẹn kẹalọyi dọmọ omẹ awe sọgan yin \"kinkọndopọ\". To alọwle lọ whenu, asu lọ nọ yin yiylọdọ asisunọ yọyọ. Sọgbe hẹ nuyise klistiani kavi judaism tọn, asu de sọgan tindo asi dopo. Sọgbe hẹ nuyise malẹnu lẹ tọn, asu sọgan tindo asi diblayi ẹnẹ nkọ.\n\nWeda he gando e go lẹ \n Alọwle\n Asi\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":67,"character_repetition_ratio":0.102,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":52339.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lolo1","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Omotunde Adebowale David, mẹhe yin yinyọnẹn ganji gbọn gbetọ lẹ dali taidi Lolo1, yin aihundatọ Naijilia tọn de podọ nuzedonukọnnamẹtọ tito Ladio ji Naijilia tọn lẹ tọn. E wleawuna tito hodidọ he nọ yin 'Oga Madam' to Ladio Wazobia FM 95.1 tọn ji kakajẹ owhe 2019 whẹpo e do jo azọ́nwhe lọ do nado hopodona Lasgidi FM taidi ogán nukunpedonugotọ podọ azọ́nwatọ nuzedojẹhọn ji tọn.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn podo wehọmẹ Po\nE yì wehọmẹ Ijebu-Ode Anglican Girls secondary school to fihe e zan apadewhe gbẹzan etọn tọn to ohọ̀ de he yin dide na wẹhọmẹvi lẹ mẹ te. E fó oplọn osẹ́n tọn to wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn bọsọ wá yì wehọmẹ osẹ́n tọn to nukọnmẹ.\n\nAzọ́n\nE bẹ azọ́nwiwa jẹeji taidi azọ́nwatọ he tindo gbedewema de to whenuena e yin yiylọ do ogbẹ́ whẹyidọtọ lẹ tọn mẹ to owhe 2000. E wazọ́n to azọ́nwhe osẹ́n tọn whepo do diọada yì linlinzọ́n mẹ to 2004. E sọ yin yinyọnẹn na aihundida to ayọgbe po yovogbe po mẹ. E tọ́n to aihun tele ji Jenifa's Diary tọn mẹ to fihe e daihun taidi Adaku. E lẹzun azọ́nwatọ nuzedonukọnnametọ jẹhọn ji tọn to tintan whenu to whenuena e hopodona Metro FM. E biọ Wazobia FM to nukọnmẹ bosọ tlọn azọ́nwhe lọ to owhe 2019 to whenuena e ko zan owhe widopo (11) po azọ́nwhe lọ po.\n\nE mọ tẹnmẹ yinkọ lọ Lolo1 yí to tito Ladio de tọn ji to whenuena e biọ tẹnmẹ yinkọ de sọn gbẹtọ lẹ si bo gbọnmọ dali de nado kealọyi lolo.\n\nE yin dide do owepa linlinwe de tọn ji na adà La Mode Magazine for July 2017 tọn.\n\nE basi otẹn Ms. Wilson tọn to aihun 2018 tọn de mẹ We Don’t Live Here Anymore gbọn Tope Oshin dali.\n\nTo owhe 2020 e basi aihun sinima tintan etọn he yin yiylọdọ When Love is not Enough. Aihun lọ yin anadena gbọn Okiki Afolayan dali. \n\nE yin lila taidi afọzedaitọ tintan Awabah, Micro Pensions company tọn.\n\nAjọ̀ po ayidonugo po\nNigerian Broadcasters Merit Award for Outstanding Radio Program Presenter- Lagos.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nE yin Onọ̀ godoponọ he tindo visunnu atọ̀n (3) po viyọnnu dopo po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nen:Lolo1\nNaijilia-nu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":422,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.021,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67301.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Patrick%20Koshoni","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Patrick Seubo Koshoni (mẹhe yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunawetọ Lidosun owhe 1943 bo nọgbẹ jẹ azán Ko-atọ́ntọ Alunlunsun owhe 2020) yin tòvi Naijilia tọn he yin awhànfuntọ tọji tọn de, mẹhe sọ yin ogán daho de (Nigerian Navy Vice Admiral). E ko yin awhànfuntọgan otò Naijilia tọn de to ojlẹ de mẹ wayi, enẹgodo e ko sọ sẹ́n taidi devizọnwatọ de he nọ penukundo agbasalilo tòvi lẹ tọn go to gandudu General Buhari tọn glọ. To whenuena e to sinsẹ́n taidi devizọnwatọ he nọ penukundo agbasalilo tòvi lẹ tọn go, e tẹnpọn nado basi tito nukunpedomẹgo tọn de he ma biọ dọ mẹhe to azọ̀njẹ lọ ni sú akuẹ dandan whẹpo yè nado jẹ nukunpedo ji.\n\nBẹjẹeji gbẹ̀zán etọn tọn po wehihia etọn po \nPatrick Koshoni yin jiji to Ayimatẹn Awọnlin tọn mẹ to azán fọtọnnukunawetọ, Whejisun Owhe 1943 tọn mẹ. Patrick Koshoni kọnawudopọ hẹ awhànfuntọ tọji tọn lẹ yèdọ (Nigerian Navy) to azán widopotọ Ayidosun Owhe 1962 tọn to whenuena e fó wehọmẹ daho etọn godo to St Finbarr's College, Akoka, to Awọnlin. To owhe dopolọ mẹ wẹ e yì wehọmẹ naval cadetship training tọn he yin fihe yè nọ plọn Awhànfunfun te he nọ yin yiylọ dọ National Defence Training Academy to otò India tọn mẹ, bo wá lẹzun awhànfuntọgan Sub-Lieutenant to azán fọtọnnukundopotọ́ Liyasun, Owhe 1964 tọn mẹ.\n\nAzọ́n etọn\nAwhànfuntọgan Koshoni yì wehọmẹ kavi nuplọnmẹtẹn Awhànfunfun tọn susu lẹ bo sọ yin nukọntọ na lẹdo Awhànfunfun tọn susu bo sọ penukundo azọndenamẹ susu lẹ go.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1943 lẹ","num_words":294,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":71066.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Segilola%20Ogidan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Segilola Ogidan yin ahundatọde, nukantọ, anadenanuto podọ aihunzetọn tọ de po. Ẹfò owehọmẹ daho to fine ehia nudidedokanji to owehọme daho Royal Holloway tọn to London podọ tindo kondetọn dagbe de to owehọme daho Bristol fihe e hẹn nupinplọn cinema tọn do kan. Eyin yinyonẹn ganji taidi'Ajike' to aihun\nhe nọ yin netflix he yin tintengbe lọ yedọ Naija sin Noẹli.Segilọla Ogidan bẹ aihundida nujọnu de jeeji","num_words":80,"character_repetition_ratio":0.045,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.18,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64119.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Najite%20Dede","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Najite Dede yin anadenanutọ podo aihundatọ Naijilia tọn to azọ́nwhe aihundida\nNaijilia tọn mẹ. E yin tọji-nọji podo Michelle Dede podọ tavẹvi podo Richard Mofe Damijo po ehe yemẹpo tin to azọnwhe aihundida tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn podo wehọmẹ po\nOtọ́ etọn wẹ Mẹmẹsunnu Brownson Dede mẹhe yin afọzedaitọ Naijilia tọn to Ethiopia.\n\nAzọ́n\nE sọgan da apa voovo to aihun he yin dide naẹ ehe zọn bọ e do gbọnvo to aihundatọ depo lẹ mẹ to azọ́nwhe aihun Naijilia tọn mẹ\n\nAihun ṣinṣian etọn lẹ\nMTV Shuga\nPrince of Savannah\nMamma Mia\nHeartbeat the musical\nHigh\nCan of worms\nUnbroken\nThe upside Your Head Show\nIt's her day\nBar Beach Blues\nRiona\n\nAjọ̀\n\nSọ pọn\nMichelle Dede\nTope Oshin\nTheresa Edem\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":174,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.192,"stopwords_ratio":0.046,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":43335.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Asi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Asi yin yọnnu he ko wlealọ. \"Wlealọ\" zẹẹmẹdo dọ osẹn kẹalọyi na omẹ awe ni yin \"kinkọndopọ\". To alọwle lọ whenu asi lọ nọ yin yiylọdọ ai yọyọ.\nTo oto delẹ mẹ podọ to ojlẹ delẹ wayi, diọdo ko tin na nuhe gando asi nẹmu asu de sọgan tindo sọgbe hẹ osẹn. To hohowhenu, sọha tangan de matin na asi nẹmu he mẹde sọgan tindo to oto delẹ mẹ. Sọgbe hẹ nuyise klistiani tọn po sinsẹ̀n ju po tọn, asu de sọgan tindo asi dopo. Sọgbe he nuyise malẹnu lẹ tọn, asu de sọgan tindo ai diblayi ẹnẹ nkọ.\nYinkọ vonọtaun delẹ tin na asi de taidi Ahọsi, yin ahọlu sin asi, yọnnu he asu ko kudo nọ yin yiylọdọ asuṣiọsi.\n\nWeda he gando e go lẹ\n Alọwle\n Asu\n Gbẹdai\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":137,"character_repetition_ratio":0.1,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61320.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rukayya%20Dawaiya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rukayya Umar Dawaiya (yin jiji to azán fọtọ̀n-nukunawetọ kọyansun owhe 1985 tọn) yin Aihundatọ Kannywood tọn he wa sọn Ayimatẹn Kano tọn mẹ to tògbo Naijilia tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn podo wepinplọn etọn \nRukayya Umar Dawayya yin jiji to azan fọtọ̀n-nukunawetọ kọyansun owhe 1985 tọn to Kano. Otọ etọn yin ajọwatọ he wa sọn Matazu, to Ayimatẹn Katsina tọn mẹ bọ onọ etọn wa sọn Ayimatẹn Borno tọn.\nDawayya hia wehọmẹ dokọtọn podo wehọmẹ daho po Kano to fihe e yi gbedewema to Arabic gbe me to Saudi Arabia. Dawayya sọ yin gbedewema National Diploma tọn to Mass Communication mẹ sọn wehọmẹ alavọtọn Bayero Kano tọn.\n\netọn\nRukayya Umar Dawaiya da aihun tintan etọn to owhe 2000 mẹ to aihun tintan etọn he yin \"Dawayya\" mẹ wẹ e diyin bo wa yin yinyọnẹn taidi Dawayya te gbọ mẹ susu dali.\nSọgbe hẹ website etọn, e ko basi yinkọ de naede to aihun lọ Dawayya mẹ he zọn bọ e do jlo dogọ nado zindounkọn to aihundida mẹ. Dawayya kọ basi hugan aihun 150 linlan to azọnwhe aihun tọn Hausa tọn mẹ.\nDawayya yin ayinamẹtọ to azọnwhe delẹ to togodo. E sọ yin tonudọtọde podọ ajọwatọ yọnu de.\n\nGbẹzan medetiti tọn etọn\nDawayya wlenalọ to 2012 bo basi gbẹdai to 2014.\nE tindo visunu dopo he e ji do Mecca Saudi Arabia.\n\nAlọdlẹndonulẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1985 lẹ","num_words":276,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70298.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Chinonso%20Ukah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chinonso Ukah (yin jiji to azán 27, Nuwhàsun 1996 tọn) bo yin tòvi Naijilia tọn he yin fanfunnọ de podọ aihundatọ de he sọ yin yinyọnẹn gbọn oployinkọ etọn dali taidi Nons Minaj kavi Ada Jesus.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nChinonso Ukah yin jiji to ayimatẹn Abia tọn to Naijilia. E yì wehọmẹ to Command Secondary School bosọ plọnnu to wehọmẹ alavọ Babcock tọn to fie e mọ gbedewema MBA tọn to wepinplọn Public Administration tọn yí te.\n\nAzọ́n\n\nAihun sinima tọn\nE tindo mahẹ to Next Movie Star mẹ, yèdọ aihun tele ji tọn de to Naijilia bo ze omẹ tintan. Chinonso bẹ azọ́n aihundida tọn jẹeji to gblagbla owhe 2015 tọn bo sọawuhia to aihun budonamẹ Naijilia tọn de he hosọ etọn yin \"Quite\" mẹ. E bẹ azọ́n aihundida tọn to gigọmẹ to 2017, to whenuena e yin yiylọ nado plọnnu to wehọmẹ alavọ tọn mẹ. E sọ sọawuhia to aihun susu Naijilia tọn lẹ mẹ, delẹ to yé mẹ wẹ Imperfect (2019), Pandora's Box (2020), Our Wife (2019), The Third Wheel (2021), Hustle (2021), po devo lẹ po.\n\nFanfundidọ\nNons Minaj lẹzun omẹ nukundeji de to azọ́n fanfundidọ tọn mẹ to whenue e do vidio etọn he to zoji de he hosọ etọn yin magical-mother hia to nọtẹn gbẹdido intẹnẹt ji tọn.\n\nDelẹ to aihun etọn lẹ mẹ ko bẹ aihundatọ Naijilia tọn di Kanayo O. Kanayo, Don Jazzy, Peruzzi, po omẹ susu devo lẹ po hẹn.\n\nAihun ṣinṣian etọn lẹ\nQuiet (2015)\nBaby Palaver (2018)\nSex is Not The Answer (2018)\nCooked-Up Love (2018)\nImperfect (2019)\nOur Wife (2019)\nThe Alter Date (2019)\nTime and Chance (2019)\nHer Mother's Man (2019)\nDifferent Strokes (2019)\nTruth or Dead (2019)\nPandora's Box (2020)\nThe Third Wheel (2021)\nHustle (2021)\nThe Miracle Centre (2020)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu tọn devo lẹ\nChinonso Ukah at IMDb\nChinonso Ukah on Flixanda\nChinonso Ukah Movies on IrokoTv\nChinonso Ukah Movie on Telerama France\n[Comedy Video] Nons Miraj – Ada Jesus Deals With Kanayo .O. Kanayo\nNons Miraj – Peruzzi Was Shown A Little Of Adajesus’s Power (Comedy Video)\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1996 lẹ","num_words":447,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.278,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":61908.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bukunmi%20Oluwasina","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bukunmi Oluwasina yin tòvi Naijilia tọn de he yin aihundatọ de, aihun basitọ de, aihun-kàntọ de, podọ hànjitọ de. Ajọ̀ he e mọyi lẹ bẹ ajọ́ aihundatọ dagbe hugan owhe 2015 tọn sọn ajọ́ Best of Nollywood tọn mẹ na aihun he e basi de he hosọ etọn yin Ayomi.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn po wepinplọn etọn po\nBukunmi Awosina yin jiji to whẹndo he tindo ovi ṣinawe de mẹ, bo wá sọn Okemesi-Ekiti. E yí gbedewema Bachelor's degree tọn to wepinplọn Theatre Arts tọn mẹ sọn wehọmẹ alavọ Obafemi Awolowo tọn.\n\nAzọn etọn\nAwosina basi aihun lọ he hosọ etọn yin Ayọmi to 2015, he mọ pipa yí to Africa Magic Viewer's Choice Awards podọ e sọ mọ pipa Best of Nollywood tọn yí. To 2021, e lẹzun aihundatọ Nollywood tọn tintan he yí adà ẹnẹ wà to aihun lọ he hosọ etọn yin Jankariwo mẹ.\n\nAihun he e da lẹ\nStory Like Mine\nOluwere\nItan temi\nBeautiful Song\nAyomi\nJankariwo (2021)\nCitation\n\nTodowhinnu ohàn he e ji lẹ tọn\nHappy Girl\nEveryday Crush\nKurukuru\nEiye Adaba\n\nAjọ he e mọyi lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia\nHànjitọ lẹ to Naijilia","num_words":243,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":52801.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rosemary%20Esehagu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rosemary Esehagu (yin jiji to azán fọtọ̀ntọ Abọ̀húnsun owhe 1981) yin otanwekantọ́ dé to tògbo Naijilia tọn mẹ. E yin jiji podọ yin pinplọ́nwhẹ́n to whẹndo he tindo Ovi ṣidopo mẹ, to Awọnlin to togbo Naijilia tọn mẹ. E yi otò Amẹlika tọn nado Zindonukọn to wehihia etọn mẹ to owhe 1997. E yi wehọmẹ daho (Williams College) tọn, wehọmẹ daho he nọ plọnnumẹ gando yẹdide go to Williamstown, Massachusetts, fihe é mọ gbedewema daho gando oyọnẹn ahún po walọyizan gbẹtọ tọn po yi te. Otanwé tintan he e kàn sin hosọ wẹ, \"The Looming Fog \", bo yin Zinzinjẹ̀gbonu to owhe 2006. E nọ nọ Columbia podọ e ko dibla fó otanwé awetọ́ etọn.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":137,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":75306.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fati%20Muhammad","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Fati Muhammad yin dopo to aihundatọ hoho de he diyin to azọnwhé aihundida lanmẹyiya tọn he to agewaji Naijilia tọn he yin yinyọnẹn ganji taidi Kannywood mẹ. E yin alọdlẹndo taidi dopo to aihundatọ Hausa tọn kọdetọn-dagbenọ lẹ mẹ to bẹjẹeji owhe 2000 tọn lẹ glamẹ.\n\nAihun he e da lẹ\nFati bẹ azọ́n aihundida tọn jẹeji to whenue e do numọtolanmẹ lọ to tintan whenu nado biọ azọnwhé aihundida lanmẹyiya tọn mẹ to ovu whenu.\nE bẹjẹeji po Tahir Muhammad Fagge dido hia dali po, aihundatọ de he yin yinyọnẹn ganji to azọnwhe Kannywood tọn mẹ, gando ojlo etọn na azọnwhé aihundida lanmẹyiya tọn lọ dali. Tahir doe hia Ishaq Sidi Ishaq, mẹhe nọ wa nuhe go e pe lẹpo nado dike gbẹtọ lẹ ni yinwana azọnwhé lọ. Whenenu wẹ Ishaq Sidi Ishaq jẹ dido Fati hia ji to aihun etọn \"Da Babu\" mẹ, gbẹtọ lẹ wá yọnẹn ganji dọ e yọn whanpẹ bosọ yọn aṣọẹ to whenue e da aihun lọ godo. Ehe dọn aidonugo aihun-basitọ he pò lẹ tọn to azọnwhe lọ he ko zan Fati pludopludo to aihun yetọn mẹ lẹ tọn. Fati ko da aihun susu lẹ. Delẹ to yé mẹ wẹ; Sangaya, Zarge, Marainiya, Garwashi, Tawakkali, Gasa, Abadan Da'iman, Zo mu Zauna, Tangarda, Hujja, Al'ajabi, Halacci, Samodara, Zumunci, Murmushin Alkawari, Gimbiya, Bakandamiya, Taskan Rayuwa, po Babban Gari po. Fati dọ emi ko doalọte nado nọ sọawuhia to aihun lẹ mẹ amọ e gbẹ to aihun basi.\n\nGbẹzan medetiti tọn etọn\nFatima wlealọ hẹ aihundatọ-gbẹ etọn Sani Mai Iska, to whenue yé tọ́n sọn azọnwhé aihun tọn lọ, ewọ po asu etọn po sẹtẹn yì London. owhe vude to whenuena alọwle yetọn gbakija godo, Fati lẹkọ do Naijilia. Mahopọnna dọ e lẹkọ, e gbẹ yin alọkẹyi to azọnwhé aihundida lanmẹyiya tọn lọ, amọ e wá doalọte na e mọ diọdo he to azọnwhé lọ lẹ wutu. Fati vọ alọwle, to fihe e da Umaru Kanu, aihundatọ de to azọnwhé Kannywood tọn mẹ he yin mẹdaho na singer Ali Jita. To ojlẹ vude godo alọwle yetọn wá opodo. Fati ma do ovi jọun depope podọ e gbọṣi tlẹnmẹ amọ e tindo sọdodovi sunnu dopo to agọe. E yin nukọntọ na tonudọgbẹ Hope tọn to 2019. Fati ko hẹn ẹn zun yinyọnẹn dọ emi ko doalọ to tonudidọ mẹ.\n\nAlọdlẹndounu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":450,"character_repetition_ratio":0.082,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.222,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":57880.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mark%20Nwagwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mark Nwagwu yin Naijilia vijiji dé podọ ohànkantọ, po Mẹplọntọ́ daho he nọ plọ́nmẹ gando nugonu gbẹtọ tọn go, to ayimatẹn Ibadan tọn. Azọ́n etọn ko yin didohia to linlinwe Vanguard, The Punch, ThisDay po Premium Times po.\n\nBẹjẹeji gbẹ̀zán po Azọ́n etọn po\nNwagwu yin jiji to Obaetiti, Nguru Aboh Mbaise to ayimatẹn Imo tọn. E sẹn taidi mẹplọ́ntọ́ daho to wehọmẹ alavọ Ibadan tọn kakajẹ whenue e yi gbọjẹ to owhe 2002. E sọ yin dopo to ogbẹ́ (Nigerian Academy of Science) tọn.\n\nOtanwe lẹ\nWrite Me A Poem (2021) \nTime Came Upon Me and Other Poems ISBN 9789789211814 (2019)\nHelenaVenus (2013)\nCat Man Dew (2012)\nHelen Not-of-Troy (2009)\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":150,"character_repetition_ratio":0.04,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.273,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":52456.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Halima%20Atete","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Halima Yusuf Atete he sọ yin yinyọnẹn taidi Halima Atete (yin jiji to azán koatọn-nukudopotọ Abọhusun owhe 1988 tọn) yin Aihundatọ podọ aihunbasitọ Naijilia tọn de, he yin jiji bosọ yin pinplọ whẹn to Maiduguri, Ayimatẹn Borno tọn mẹ. \nHalima Atete yin yinyọnẹn ganji to azọnwhe aihundida tọn kannywood tọn mẹ na apawhe he e nọ yawu da to aihun mẹ taidi tuklanọ podọ awuwhantọ. E kọnawudopọ hẹ kannywood to 2012, aihun tintan etọn wẹ Asalina (My Origin) aihun de he e basi,\nto whenue e ko sọawu hia to aihun susu lẹ taidi Kona Gari, Asalina, Dakin Amarya mẹ godo godo, e du ajọ best new actress tọn to City People Entertainment Awards mẹ to 2013,[3] e yin dide gbọn ogbẹ linlindidọ tọn de he to London bo nọ yin African Voice dali na azọn dagbe he e wa to azọnwhe aihun tọn lọ wutu.[4]\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn podo azọn etọn po\nHalima Atete yin jiji to Maiduguri, ayimatẹn Borno tọn. E yi wehọmẹ dokọtọn Maigari tọn, e yi gbedewema sọn wehọmẹ daho Yerwa government day tọn. Halima yi gbedewema daho to sharia podo civil law po. Halima Atete kọnawudopọ hẹ azọnwhe aihun tọn kannywood to 2012,[5] e sọawu hia to hugan aihun kanẹnẹ (160) mẹ, e sọ bayi susu lẹ taidi Asalina (My Origin), podo Uwar Gulma (Mother of Gossipr) po.[6]\n\nAjọ he e yi lẹ\n\nAihun he e da lẹ\n\nAlọdlẹndonulẹ","num_words":278,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":71259.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bettie%20Johnson%20Mbayo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bettie Johnson Mbayo yin Liberianu de, bo sọ yin linlinwekantọ podọ e yin hiatus na (FrontPage Africa). To owhe 2019, e mọ nunina mẹhe nọ na linlin agbasalilo gbẹtọ tọn podọ nunina mẹhe nọ na linlin jlọjẹ yọnnu tọn lẹ sọn (Press Union of Liberia). Mbayo mọ gbedewema daho (BA) yi to linlin didọ mẹ sọn wehọmẹ alavọ Methodist tọn to Liberia podọ gbedewema daho to otò sinsẹn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":93,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":87831.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sam%20Uzochukwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sam Uzochukwu yin Naijilia vijiji de podọ weyọnẹntọ akonka gándo ohànpipa to Igbo-gbe mẹ.\nUzochukwu yin jiji to owhe 1940 to gandudu dokọ Ebenato, Nnewi to Ayimatẹn Anambra tọn.\nTo gbedewema daho yiyi to Glẹnsigbe pinplọ́n godo, to wehọmẹ alavọ Obafemi Awolowo tọn, Ile- Ife (1966), e zindonukọn nado plọ́nnu gando Igbo go. Uzochukwu kẹalọyi gbedewema sọn wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn mẹ to owhe 1981 na kandai otànwe Igbo-gbe tọn. E yin pinplọ́n nado lẹzun mẹplọ́ntọ́ daho to Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn podọ é yin ogán azọ́nwatẹn aflika po asia po tọn. E wazọ́n nado yi owesedotẹn he gando ohànpipa Igbo tọn, tintengbe avihan lẹ, bo nọ yin Zinzinjẹ̀gbonu to Igbó gbe mẹ. Owe yẹyidogonamẹ tọn dé yín didetọn na ẹn to owhe 2008. Uzochukwu wẹ yin Mẹplọntọ́ daho tintan to otò Mbanese tọn blebu mẹ, ehe bẹ agbegbe atọ́n to ao mẹ, bo wa lẹzun gandudu dokọ Nnewi agewaji tọn to ayimatẹn Anambra tọn. Agbegbe lọ lẹ wẹ Ebenato, Ezinifite, Akwaihedi, Osumenyi po Utuh po. To owhe 2019, mẹplọ́ntọ́ daho Sam basi hunwhẹ wehọmẹ daho didoai tọn, bo do otàn gbẹzan etọn tọn hia to owe he hosọ etọn yin \nA Single Palmnut.\n\nAzọ́n\n\nMbem Akwamozu [avihan lẹ], 1985 \n\nAkanka, Na Nnyocha Agumagu Igbo [ohàn homọdọdomẹgo to Igbo gbe mẹ tọn], 1990\n\nAbu Akwamozu [avihan lẹ], 1992\n \n Avihan lẹ to Igbo gbe mẹ, 20011\n\n Ohàn jijizán to Igbo gbe mẹ.\n\nA Single Palmnut, he yin hosọ otàn gbẹzan mẹplọ́ntọ́ daho Samuel Udezuligbo Uzochukwu tọn, 2019.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNaijilia-nu lẹ\nHànjitọ lẹ to Naijilia","num_words":304,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.251,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":59393.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rahama%20Sadau","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rahama Sadau (yin jiji to azan ṣinawetọ awewesun owhe 1997 tọn) yin Aihundatọ, aihunbasitọ podọ hanjitọ Naijilia tọn po. E yin jiji bosọ yin pinplọnwhẹn to Kaduna, e yi na agba whiwhlẹn wedudu tọn to whenuena e to pevi podọ whenue e gbẹ to wehọmẹ yi. E wa diyin to vivọnu owhe 2013 tọn mẹ to whenuena e kọnawudopọ hẹ azọnwhe aihundida tọn Kannywood tọn godo podo aihun etọn tintan he yin Gani ga Wane po.\nrahamasadau.com\nRahama ko sọawu hia to aihun Naijilia tọn susu lẹ mẹ to Hausa podo Yovogbe po mẹ podọ e yin dopo to Aihundatọ vude he sọgan do Hindi gbe ganji lẹ mẹ. E wọ wẹ yin nina ajọ Aihundatọ dagbehugan (Kannywood tọn) to ajọ City People Entertainment tọn mẹ to 2014 po 2015 po. E sọ yi ajọ Aihundatọ dagbehugan Aflika tọn to tito fọtọn-nukunẹnẹtọ ajọ nina Aihundatọ Aflika tọn lẹ tọn mẹ to 2015 gbọn African Voice dali. To 2017. E wa lẹzun celebrity Hausa tọn tintan he sọawu hia to top ten Hottest Female Nigeria Celebrities lẹ mẹ. To azọndenamẹ etọn pete mẹ, Sadau yin Aihundatọ he alọnu etọn jan taun, e nọ sọawu hia to aihun po video ohan tọn lẹ po mẹ.\n\nGbẹzan po azọn etọn po\nRahama Ibrahim Sadau yin jiji to ayimatẹn Kaduna tọn mẹ, North-western Nigerian State which was the former capital of Nigeria's former Northern Region to Alhaji Ibrahim Sadau. E whẹ to mẹjitọ etọn lẹ de to Kaduna to pọmẹ hẹ nọvi yọnu etọn atọn po enẹ wẹ Zainab Sadau, Fatima Sadau, Aisha Sadau po novi sunu de he nọ yin Haruna Sadau po.\nSadau kọnawu dopọ hẹ azọnwhe aihun tọn Kannywood tọn to 2013 gbọn Ali Nuhu dali. E da aihun he ma yin ayidego delẹ whẹ po do wa diyin to aliho he mẹ e yin nuwate to aihun lọ Gani ga Wane, Jinin Jikina to pọmẹ hẹ Aihundatọ Kannywood tọn Ali Nuhu. To azan atọntọ kọyansun owhe 2016 tọn mẹ, Motion Picture Practitioners Association of Nigeria (MOPPAN), he yin ogbẹ he donu hugan to Kannywood, hẹnalọdote naẹ sọn kannywood mẹ na e sọnawu hia to video ohan numọtolanmẹ fọndote na mẹ tọn mẹ hẹ Jos born singer Classiq Q po wutu. Owhe dopo godo to 2017, e kanwe nado vẹvẹna MOPPAN. To alunlunsun owhe 2018 tọn mẹ, alọhẹndotenamẹ lọ yin diedesẹ na whẹwhinwhẹ lọ dọ ayimatẹn gan Kano tọn Dr Abdullahi Umar Ganduje da do emẹ wutu.\n\nTo 2016 e yin yinyọnẹn taidi nukun Kannywood tọn owhe enẹ tọn. To kọyansun owhe lọ tọn, Sadau sọnawu hia to aihun vovo lẹ mẹ to EbonyLife TV ji to 2017, e do azọnwhe deayi he nọ yin Sadau Pictures fihe e bayi aihun tintan etọn, Rariya te, e zan mẹ delẹ taidi Ali Nuhu, Sani Muda Danja, Sadiq Sani Sadiq podo Fati Washa po. E lẹkọ jẹ aihundaji ando da apawhe lọ mẹplọntọ to MTV Shuga mẹ.[20] To 2019 MTV Shuga lẹkọ do Naijilia na series 6, \"Choices\", podo Sadau yin dopo to Aihundatọ he lẹkọwa na todohukanji aihun tọn yọyọ lọ tọn lẹ wutu mẹ he bẹ Timini Egbuson, Yakubu Mohammed,\nUzoamaka Aniunoh po Ruby Akabueze po hẹn.\n\nOwe pinplọ́n etọn\nSadau plọn Human Resource Management to wehọmẹ Business and Finance tọn to wehọmẹ alavọtọn tọn Eastern Mediterranean tọn to Agewaji Cyprus tọn.\n\nAjọ he e yi lẹ\n\nAihun he e da lẹ\n\nSọ pon\nKannywood\n\nAlọdlẹndonulẹ","num_words":665,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":77285.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nichole%20Banna","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nichole Banna yin yinyọnẹn ganji taidi Virgin Mary e yin aihundatọ Naijilia tọn podo nubayitọ po he ko tọ́n to aihun susu lẹ mẹ. E basi aihun Icheke Oku ehe yin dodoai Igbo lẹ tọn.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn podo wehọmẹ po\nSọgbe hẹ ohokansemẹ etọn podo linlin punch tọn podo Sunnews tọn po, aihundatọ lọ wa sọn ayimatẹn Imo tọn mẹ bo yi wehọmẹ Oliver heights international School to Portharcourt na wepinplọn bẹjẹeji tọn podọ wehọmẹ Emmy Norberton International school na wehọmẹ bọdego tọn po. E mọ gbedewema daho (B.Sc degree) yi to nupinplọn lennuywehọnẹnnu ọdinatẹẹ ji tọn to wehọmẹ alavọ River State University of science and Technology.\n\nAzọ́n\nE ko tọ́n to aihun susu mẹ bọsọ basi dopo na ede he yin yiylọdọ Icheke Oku .\n\nAihun ṣinṣian etọn lẹ\nIcheke Oku\nBound\nDeepest cut\nJust one night\n\nAjọ̀ podo mẹdide po\nE yin dide taidi aihundatọ he yọn hugan to otẹn nukọn tọn mẹ to BON.\n\nSọ pọn\nJumoke Odetola\nBound(2018 film)\nMatilda Lambert\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":212,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.201,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":57671.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jamila%20Nagudu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jamila Umar Nagudu (yin jiji to azán aotọ Avivọsun, owhe 1985 tọn) yin aihundatọ Naijilia Kannywood tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn podo wepinplọn etọn po\nJamila Nagudu yin jiji to azan aotọ avivọsun, owhe 1985 tọn mẹ to Magana Gumau, Toro local government Area ayimatẹn Bauchi yọnu, Naijilia. Jamila yi wehọmẹ dokọtọn podo wehọmẹ daho po to ayimatẹn Bauchi tọn.\n\nAzọn etọn\nJamila Umar, he yin yinyọnẹn ganji taidi Jamila Umar Nagudu, daihun tintan etọn to azọnwhe kannywood tọn to 2002. Sọn whenue e basi gbẹdai, e magbe nado jẹ aihundaji.\nE tọn sọn Bauchi bo lẹkọ do Kano nado mọ dọ emi jẹ gbe mima emi tọn kọn nado lẹzun aihundatọ nukudeji de to azọnwhe Kannywood tọn mẹ. E ko do azọnwhe aihundida tọn lọ mẹ taidi hanjitọ sọn (2002) gbọ. To ojlẹ lẹ mẹ e wa kọnawu dopọ to azọnwhe aihundida tọn lọ mẹ vudevude. Vivẹnu dido etọn na ayidedai po wadohia po bibayi mẹ dọn aidonugo anadenanutọ lọ lẹ tọn bọ yé jẹ didoehia ji to aihun ye tọn lẹ mẹ. Jamila sọgan do mahẹ to aihun wumẹ depope mẹ. E ko sọawu hia to aihun he nọ fọn numọtolanmẹ dote lẹ mẹ amọ to whedelẹnu e sọ nọ sọawu hia to aihun nukikodonamẹ tọn lẹ mẹ. Nagudu ko diyin taun to Kannywood mẹ sọmọ bo nọ yin yiylọ dọ \"ahọsi Kannywood tọn\". Anadenanutọ Aminu Saira wẹ yin mẹ tintan he doehia to aihun lọ \"Jamila da Jamilu\" mẹ taidi aihundatọ de.\n\nGbẹzan medetiti tọn etọn\nJalima yin asu gbẹtọ de he tindo visunu dopo.\n\nAlọdlẹndonulẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1985 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":303,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68370.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Obi%20Nwakanma","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Obi Nwakanma yin Naijilia vijiji de, bo yin Homilomilo-kàntọ de, zinjẹgbonu-basitọ de, linlinwe-kàntọ de, podọ weyọnẹntọ de to wehọmẹ alavọ (University of Central Florida) tọn, e nọ zẹ owhi do odo na nukinkan lẹ to linlinwe The Vanguard tọn he nọ yin yiylọdọ (The Orbit). Azọ́n etọn ko sọawuhia to linlinwe The Punch, ThisDay po The Cable tọn mẹ.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nNwakanma yin jiji to Ibadan, to togbo Naijilia tọn mẹ. E yì wehọmẹ Government College, Umuahia tọn. E plọn glẹnsigbe to wehọmẹ alavọ Jos tọn podọ e plọnnu gando homilomilo go to wehọmẹ alavọ Washington tọn to St. Louis fie e mọ gbedewema daho yí to (Fine Art) mẹ te. Enẹgodo e yì wehọmẹ alavọ Saint Louis tọn to St. Louis, Missouri bo mọ gbedewema daho hugan yí.\n\nOtanwé lẹ\nThe Horsemen And Other Poems.\n Christopher Okigbo 1930-67: Thirsting for Sunlight.\n Birthcry.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":194,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":38844.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Caleb%20Femi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Caleb Femi (yin jiji to owhe 1990) yin wekantọ Naijilia-nu dé he sọ nọ kanu gando British go, sinima-basitọ de, yẹdenanutọ de, podọ to ojlẹ de mẹ wayi ewọ wẹ yin yẹyidogona to jọja lẹ ṣẹnṣẹn to London. Bladopọ ohó milomilo tọn etọn tintan, Poor, duale ajọ̀ Forward Prize tọn de to Ohó milomilo-kinkan mẹ\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nFemi yin jiji to owhe 1990 to Otò Kano tọn mẹ, to Naijilia, fihe e yin pinplọnwhẹn te gbọn onọ̀-daho etọn dali. To whenuena e tin to owhe ṣinawemẹvi, e lẹkọ do mẹjitọ etọn lẹ de to Agéwaji Peckham tọn to Otò London tọn mẹ. To whenue e fo wehọmẹ yiyi po godo, e plọnnu gándo Glẹnsigbe go to Wehọmẹ Alavọ Queen Mary tọn, to London.\n\nAzọ́n etọn\nSọn owhe 2014 jẹ 2016 tọn mẹ wẹ Femi yí dó plọn Glensigbe wehọmẹvi lẹ to wehọmẹ daho he tin to Tottenham.\nTo owhe 2016 tọn mẹ, e yin dide taidi omẹ tintan he yin jọja bo yin yẹyidogona to London.\nTo azán gbantọ Liyasun 2020 tọn, e basi zinjẹgbonu bladopọ ohó milomilo tọn etọn tintan, he hosọ́ etọn yin \"Pooor\", ehe wa duale ajọ̀ Forward Prize's Felix Dennis Prize for Best First Collection tọn to October 2021\n\nAihun he e basi lẹ\nFemi ko basi bosọ dè sinima gli ẹne delẹ tọ́n, bọ e yin kikantọ podọ anadenanutọ dé po to dopodopo yetọn mẹ:\nAnd They Knew Light (2017)\nWishbone (2018)\nSecret Life of Gs (2019)\nSurvivor's Guilt (2020)\n\nGigopamẹnu\nFemi yin yinkọdona dọ yọnwhanpẹ gbon Dazed magazine's 2025 Dazed100 dali, kandai kúnkan he na bọdego tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn intẹnẹt tọn devo lẹ\n Otàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1990 lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":331,"character_repetition_ratio":0.056,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.254,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":49892.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/On%E1%BB%8D%CC%80","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Onọ̀ he sọ nọ yin mẹjitọ yọnnu. Onọ̀ de nọ jivi to whenue e mọ oho godo. Oho nọ yin na ojlẹ de enẹ wẹ osun ṣiẹnnẹ. Eyin yọnnu de ko zẹ ojlẹ aflanmẹ yinyin etọn go bo gbẹ jivi kavi e yi tọṣiọvi de taidi ovi janwẹ, Onọ̀ de wẹ e gbẹ yin. Ovi he ye yi taidi ovi de gbẹ yin dopo to hagbẹ whẹndo mẹlọ tọn mẹ.\n\nAnọ̀ nina ovi\nTo ovi jiji godo, anọ̀ nina ovi de yin aliho nujọnu tọn de nado penukundo ovi lọ go.\n\nYinkọ devo lẹ na onọ̀\nMàmá, Iya po mọmọ po\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":105,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68197.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Funmi%20Martins","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Funmi Martins yin tòvi Naijilia tọn de he yin aṣọjlatọ de. Ewọ wẹ yin onọ̀ Mide Martins tọn podọ e yin yinyọnẹn na adà he e yiwa to aihun he bọdego ehelẹ mẹ; Eto Mi, Pelumi, Ija Omode, po susu devo lẹ po.\n\nBẹjẹeji Gbẹzan etọn tọn\nFunmi Martins yin jiji to 1963 to Ilesa, to Ayimatẹn Osun tọn. E zán gbẹzan etọn to Awọnlin po Ibadan po.\n\nAzọ́n\nFunmi Martins bẹ azọ́n jẹeji taidi aṣọjlatọ de bo bẹ azọ́n aihundida tọn jẹeji to anademẹ Adebayo Salami tọn glọ to 1993 to aihun he yin yiylọdọ Nemesis mẹ. Sọn whenẹnu gbọn wẹ e ko to awusọhia to aihun voovo lẹ mẹ kakajẹ whenuena e wá yin matintọ to 2002.\n\nOku etọn \nFunmi Martins yin matintọ to azán ṣidopotọ, Nuwhàsun, Owhe 2002 tọn to whenue e jẹazọ̀n ahúnmẹ tọn de godo podọ owhe 38 wẹ e tindo to whenẹnu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2002 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":188,"character_repetition_ratio":0.085,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64882.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olukorede%20Yishau","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olukorede S. Yishau yin Naijilia vijiji podọ linlinwekantọ dé. E mọ nunina yi na otànwe Naijilia tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹ̀zán po Azọ́n etọn po\nYishau yin jiji to Somolu, to ayimatẹn Awọnlin tọn. E plọnnu gando lehe ye nọ na nudọnamẹ hlan gbẹtọgun lẹ do to wehọmẹ alavọ Ambrose Alli (University), Ekpoma. E ko wazọ́n to The Source, Tell Magazine podọ e yin dopo to ogbẹ́ vọjladobasitọ́ linlinwe The Nation tọn.\n\nOtanwé lẹ\nYishau, Olukorede (2018). In The Name Of Our Father.Nigeria: Parresia Publishers. ISBN 9781724961631.\nYishau, Olukorede (2020). Vaults of Secrets. Nigeria:Parresia Publishers. ISBN 9789789793587.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":130,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.986,"perplexity_score":47641.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mide%20Martins","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mide Funmi Martins yin aihundatọ Nollywood tọn de, whanpẹjọjlatọ de, po sinima basitọ de po.\nEwọ wẹ viyọnnu aihundatọ numimọnọ Nollywood tọn de he nọ yin Funmi Martins he yin matintọ dogbọn ahunmẹzọ̀n (heart attack) dali to owhe 2002 tọn mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wehọmẹ yiyi etọn po\nMide Funmi Matins bẹ wehọmẹ yiyi jẹeji to Community Grammar School, Ibadan bosọ yi wehọmẹ daho etọn to Providence Heights Secondary School, Fagba, Lagos. Enẹgodo e yi Wehọmẹ Alavọ Olabisi Onabanjo tọn to Ago Iwoye fihe e yi gbedewema to International Relations mẹ te.\n\nAzọ́n etọn\nMide Martins bẹ azọ́n aihúndida etọn jẹeji to oku onọ̀ etọn tọn godo to owhe 2002 tọn mẹ.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nMide matins yin viyọnnu Funmi Martins tọn. E wlealọ hẹ Afeez Owo bọ ovi awe yin didona yé.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":173,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.204,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":49980.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jamila%20Umar%20Nagudu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jamila Umar Nagudu (yin jiji to azán aotọ Avivọsun, owhe 1985 tọn) yin Aihundatọ Kannywood tọn to Naijilia.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn podo wepinplọn etọn po\nJamila Nagudu yin jiji to azan aotọ avivọsun, owhe 1985 tọn mẹ to Magana Gumau, Toro local government Area, Ayimatẹn Bauchi tọn, Naijilia. Jamila yi wehọmẹ dokọtọn podo wehọmẹ daho po to Ayimatẹn Bauchi tọn.\n\nAzọn etọn\nJamila Umar, he yin yinyọnẹn ganji taidi Jamila Umar Nagudu, daihun tintan etọn to azọnwhe kannywood tọn to 2002. Sọn whenue e basi gbẹdai, e magbe nado jẹ aihundaji.\nE tọn sọn Bauchi bo lẹkọ do Kano nado mọ dọ emi jẹ gbe mima ni emi tọn kọn nado lẹzun aihundatọ nukudeji de to azọnwhe Kannywood tọn mẹ. E ko do azọnwhe aihundida tọn lọ mẹ taidi hanjitọ sọn (2002) gbọ. To ojlẹ lẹ mẹ e wa kọnawu dopọ to azọnwhe aihundida tọn lọ mẹ vudevude. Vivẹnu dido etọn na ayidedai po wadohia po bibayi mẹ dọn aidonugo anadenanutọ lọ tọn bọ yé jẹ didoehia ji to aihun ye tọn lẹ mẹ. Jamila sọgan do mahẹ to aihun wumẹ depope mẹ. E ko sọawu hia to aihun he nọ fọn numọtolanmẹ dote lẹ mẹ amọ to whedelẹnu e sọ nọ sọawu hia to aihun nukikodonamẹ tọn lẹ mẹ. Nagudu ko diyin taun to Kannywood mẹ sọmọ bo nọ yin yiylọ dọ \"ahọsi Kannywood tọn\". Anadenanutọ Aminu Saira wẹ yin mẹ tintan he doehia to aihun lọ \"Jamila da Jamilu\" mẹ taidi Aihundatọ de.[3]\n\nGbẹzan medetiti tọn etọn\nJalima yin asu gbẹtọ de he tindo visunu dopo.\n\nAlọdlẹndonulẹ\nen:Jamila Nagudu\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1985 lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":311,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61299.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Weh%E1%BB%8Dm%E1%BA%B9%20Alav%E1%BB%8D%20Olabisi%20Onabanjo%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wehọmẹ Olabisi Onabanjo Tọn to Ago-Iwoye yin wehọmẹ Ayimatẹn tọn de (he yin didoai bosọ tin to) Ago-Iwoye, to Ayimatẹn Ogun tọn, to Naijilia.\nWehọmẹ Alavọ lọ yin didoai to Azan ṣinawetọ, Liyasun, Owhe 1982 tọn mẹ taidi Ogun State University (OSU) bosọ yin yinkọdiọna dó Olabisi Onabanjo University to Azan koatọ́nnukunẹnẹtọ Nuwhàsun, Owhe 2001 tọn mẹ, gbọn mẹgantẹnmẹ (Dr.) Olabisi Onabanjo dali, mẹhe tuklajijẹ etọn to whenue e yin Ayimatẹngan Ayimatẹn Ogun tọn to whelọnu jì Wehọmẹ Alavọ lọ.\nTo whenẹnu, suhugan wehọmẹvi lẹ tọn gbẹ nọ ylọ wehọmẹ lọ dọ OSU, yinkọ gli etọn dai tọn.\n\nWehọmẹ lẹ","num_words":119,"character_repetition_ratio":0.096,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":41393.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ada%20Udechukwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ada Udechukwu (yin jiji to owhe 1960) e yin yẹdetọ Naijilia tọn podo ohó\nmilomilo-kantọ he tindo haṣinṣian podo ogbẹ Nsukka tọn po.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nE yin jiji to tòdaho Enugu tọn mẹ, Naijilia, Udechukwu wẹ yin oviyọnnu otọ́ de tọn he wa sọn okun Igbo tọn mẹ bọ onọ yin Amẹlikanu de.\n\nTo whenuena mẹhe to whèzẹtẹn-waji Naijilia tọn lẹ basi nudide nado tlọn sọn Naijilia mẹ bo do otò yetọn titi ai he nọ yin yiylọdọ Republic of Biafra, nudide ehe\ndekọtọn do tòwhan to Naijilia mẹ ehe yin yinyọnẹn gbọn otogbo lọ blebu mẹ taidi awhàn Biafra tọn owhe 1967-70 tọn. Na awhàn lọ wutu e wọ podo mẹdaho etọn lẹ po yi Michigan, USA bo yi finẹ do basi fibẹtado yetọn podo onọ yetọn po bọ otọ́ yetọn nọte do Naijilia. Ye nọte do Michigan kakajẹ owhe 1971, owhe dopo godo to whenuena awhàn Biafra tọn lọ ko wa vivọnu.E plọnnu to wekàntọ Chinua Achebe glọ, bo mọ gbedewema daho yi to yovogbemẹ podo otànwe po to wehọmẹ alavọ Naijilia tọn. E bẹ osẹ̀n sisá do avọji, yẹdide osẹ̀n tọn do avọji gbọn wekún jijlọ yiyizan ji. To owhe 1988 e bẹ yẹdide do wema ji jẹeji gbọn wekantin podo wesin po yiyizán dali. \n\nYẹdide ehe lẹ yin dandanu naẹ hugan azọ́n etọn he po lẹ gbọn tintẹnpọn nado ze azọ́ngban owhesi tọn podo yẹdidẹ tọn do otẹn yetọn mẹ. Azọ́n etọn lẹ nọ gbeje zinpinpẹn aṣa voovo lẹ tọn podo dohia aṣa voovo lẹ tọn po to Aflika mẹ podo fi devo lẹ po. Azọ́n etọn lẹ ti n to bẹplidopọ yẹdehọ The Newark Museum of Art mẹ. Udechukwu yin dopo to yọnnu he tindo kanṣiṣa de he ogbẹ́ Nsukka tọn.\n\nTo 1997, to nukọn aṣẹglanglan-panamẹtọ awhànfuntọ Naijilia tọn, asu etọn, yẹdetọ Obiora, Udechukwu, kẹalọyi azọ́ngban mẹpinplọn tọn to wehọmẹ alavọ St. Lawrence to agewaji New York tọn. E wọ podo oviyọnnu etọn Ijeanuli podo ovisunnu etọn Nwora podo asi ẹ po tlọn sọn Naijilia mẹ yi Amẹlika to fihe ye ko to ninọ sọn whenu dindẹn gbọn.\n\nTaidi wekàntọ de, Ada Udechukwu yin ohó milomilo-kantọ na taun tọn podọ e sọ yin yinọnẹn na otàn gli he e nọ kàn lẹ. Ohó milomilo etọn podo yẹdide lẹ po, Woman, Me, yin zizejẹgbonu gbọn linlin Boomrang dali to (1993). Otàn gli etọn Night Bus yin zizejẹgbonu gbọn linlẹn de poun do nuhahun he tin to owe kandai The Atlantic (Avivọsun 2006). E sọ zin owe yọpọvu lẹ tọn \"Herero\" jẹ gbonu to owhe 1995.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1960 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":479,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72564.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ogechukwukanma%20Ogwo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogechukwukanmawes Ogwo yin linlinhiatọ́ Naijilia vijiji po azọ́nwatọ́ to ladio họsa Ladiohọ Brila FM tọn taidi hoyidọtọ́ na ogbẹ balọnhotọ́ lẹ tọn to whenue é ko wazọ́n hẹ ladiohọsa Raypower FM wayi. E ko to azọ́nwa to ladiohọsa na owhe wiawe. E bẹ azọ́n ladio tọn etọn jẹeji po hosọ tintan lọ ‘Straight from the Heart’ to ladio RayPower FM tọn to lidosun owhe 2002 tọn mẹ. E nọ deanana titi-to-whinnu lẹ, delẹ to e mẹ wẹ ‘'Top 10 Countdown Show'’ po '‘Rock Radio'’ po. To avivọsun owhe 2003 tọn, e mọ azọ́n to ladiohọsa Brila 98.9 FM to Awọnlin to togbo Naijilia tọn. Ogwo deanana titi-to-whinnu ladio tọn voovo lẹ to Ladiohọ Brila FM gọna ‘'Whistles Of The Night'’, '‘The Afternoon Blazing Drive’', ‘Top 8 Countdown’, ‘The Sunday Morning Show’ po ‘The Super Morning show’. E ko basi oylọna hanjitọ́ Naijilia tọn dahodaho lẹ taidi Tuface, DBanj, Don Jazzy Ali baba, Mike Ezuruonye, Rita Dominic, Olamide, Kenny & D1, Omawumi po devo lẹ po. E sọ deanana titi-to-whinnu balọnhiho tọn taidi ‘The afternoon show’, ‘'The Lunch Hour Sports Cruise’', po ‘'Saturday Breakfast Show'' po. Balọnhotọ́ he kọnawudopọ́ hẹ ẹ lẹ wẹ Obafemi Martins, John Fashanu, Taiye Taiwo po Abedi Pele po. Ewọ wẹ yi ajọ̀ \n(Nigerian Broadcasters Merit Awards) tọn, to whenue e ko mọ ajọ̀ (\"Most Popular Sports Radio Presenter\") po (\"Best Sportscaster) to ladiohọsa to owhe 2012 po 2016 po.\n\nSọ pọ́n\nList of Igbo people \nList of Nigerian media personalities\nList of radio stations in Nigeria\n Brila FM\n\nAlọdlẹdonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":338,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.279,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.988,"perplexity_score":46911.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adjaratou%20Abdoulaye","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adjaratou Abdoulaye yin tonudọtọ Togonu de podọ dopo to hagbẹ wedegbẹ gbekọndopọ tọn Aflika tọn mẹ. E yin dide taidi wedegbẹ tonudidọ otò Togo tọn to vobibla wedegbẹ gbekọdopọ tọn 2007 tọn mẹ, vobibla wedegbẹ tọn, nado yin afọzedaitọ tonudọgbẹ omẹ Togo tọn lẹ tọn. E yin dide taidi wedegbẹ gbekọdopọ tọn Aflika tọn to ojlẹ 2009-2014 lẹ gblamẹ.\n\nAlọdlẹndonulẹ","num_words":69,"character_repetition_ratio":0.112,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":60285.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Chico%20Olympio","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chico Olympio (ku to 1886) yin ajọwatọ Afro-Brazilian tọn he gọalọ nado gbloada na Lomé, he yin tatọtonọ sọgodo tọn aigba Togo tọn po Togo po. Visunu Francisco Olympio Sylvio tọn wẹ e yin, Chico Olympio wazọn to pọmẹ hẹ nọvi etọn Octaviano po Cesar po to alahọ ajọwiwa tọn British tọn A. Po F po. Swanzy mẹ. To 1882, Chico po Octaviano po hun alahọ yọyọ de do huto waji to awa Guinea tọn mẹ. Azọnwatẹn lọ yawu do kọdetọn dagbe, Azọnwatẹn lọ wa lẹzun hẹnugu, ehe wa zọn bọ e yin yiylọ dọ gandudu whẹndo Olympio tọn to oto lọ mẹ. Humọ, Chico ku to 1886.\n\nNọtẹn gbonu tọn lẹ","num_words":144,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68509.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Esiaba%20Irobi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Esiaba Irobi (1960–2010) yin ohàn-milomilokantọ Naijilia vijiji, aihunkantọ, Aihundatọ, po weyọnẹntọ́ de po.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nIrobi yin jiji to Alunlunsu owhe 1960. E mọ gbedewema (Bachelor of Arts) to glẹnsigbe po Aihundida po otanwé po to wehọmẹ alavọ Nsukka, Naijilia tọn mẹ, podọ gbedewema devo to Aihundida to wehọmẹ alavọ (University of Sheffield, Sheffield UK) podọ gbedewema daho hugan na wehihia gando Aihundida go to wehọmẹ alavọ (University of Leeds, UK) tọn. E yin mẹplọntọ to wehọmẹ alavọ Liverpool John Moores University to England, podọ wehọmẹ alavọ (Tisch School of the Arts) to New York tọn.\nE yin Mẹplọntọ́ daho to wehọmẹ alavọ (university of Ohio) to Athens, USA.\nE kú to Berlin to azan atọntọ́ Nuwhàsun owhe 2010 tọn.\n\nOtanwé he e kan lẹ\nHangmen Also Die\n Nwokedi\nCemetery Road\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":184,"character_repetition_ratio":0.114,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":42114.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Josiah%20Sowande","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Josiah Sobowale Sowande (ca 1858 - 1936) sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Sobo Arobiodu yin ohàn-milomilokantọ to ayọgbe mẹ bo wa sọn Abẹokuta, Ayimatẹn Ogun tọn, bo nọ kan ohàn he nọ yin yiylọdọ Ewi, ohàn lọ yin aṣa hanjiji tọn de na ayọnu lẹ. Azọ́n etọn lẹ yinuwa do nukọnyiyi Egba tọn, nuwiwa (Christian Missionary Society) tọn oto Egba tọn podọ ohàn Ẹgba tọn lẹ ji, azọ́n etọn lẹayidonugo hlan kristiani Ẹgba tọn lẹ tlọlọ.\n\nGbẹzan etọn\nSobowale yin jiji to Abeokuta, ca 1858. E plọn wékinkan to wehọmẹ (CMS Training Institution) ṣigba bo ma fó wehọmẹ, e mọ azọ́n gantọ́ṣọ́tọ́ tọn to gandudu Ẹgba tọn. Enẹgodo e jo azọ́n gantọ́ṣọ́tọ́ do, bo nọ wa glezọ́n podọ e sọ nọ kanwe. To gblagbla owhe 1905 po 1934 mẹ, wiawe to owe he é Kan lẹ yin Zinzinjẹ̀gbonu delẹ yin Zinzinjẹ̀gbonu gbọn Zinzinjẹ̀gbonubasitọ gandudu Ẹgba tọn, fihe novisunnu etọn nọ wazọ́n te. Ohàn Sowande tọn bẹ ohàn dé he nọ yin yiylọdọ Orin Arungbe, yedọ ohàn dé he vodun lẹ nọ ji.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1858 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1936 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":220,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60123.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Charry%20Ada%20Onwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Charry Ada Onwu-Otuyelu yin otanwekantọ Naijilia vijiji dé, podọ e yin yọnnu tintan he yin anadenanutọ Na yẹdide po aṣa gbẹtọ tọn po. E wa sọn Amaigbo to ayimatẹn Imo tọn mẹ. E yin otanwekantọ na ovivu lẹ. e yin awhanfuntọ, bosọ wazọn hẹ (Armed Forces Medical Service) dai to awhan Biafra tọn whenu. Hosọ etọn lẹ wẹ otàn po aṣa po. Owanyi he e tindo na aṣa po otan po basi zẹẹmẹ dodinnanu etọn. E sọ na nudọnamẹ gando hosọ azọ́n etọn lẹ tọn he bẹ, Catastrophe’, ‘Our Grannies Tales’, ‘Adobi’, ‘Triumph of Destiny’, ‘One Bad Turn’, ‘Ada Marries a Palm Tree’ ‘Amaigbo Kwenu: History of My Town’, ‘Good Morning Mr Kolanut’, po devo lẹ po hẹn. Mahopọ Na owu he e na biọ, \nCharry Ada OnwuOtuyelu jẹ otanwe detọ́n ji to bẹjẹeji owhe 1980. Dopo to Azọ́n tintan he e wa lẹ wẹ ‘Ifeanyi and Obi’, bo yi ajọ̀ to otanwe kinkan na yọpọvu lẹ to owhe 1988. E Zindonukọn to azọ́n nukinkan tọn nado mọ ajọ̀ susu lẹ yi na otanwé kinkan na yọpọvu lẹ.\n\nCharry yin Dotozọ́nwatọ dé, e mọ gbedewema Dotozọ́n tọn yi to wehọmẹ alavọ (University Teaching Hospital Ibadan and Maternity Hospital Lagos) tọn. N se dọ e tindo dotowhe to Obinze, sẹpọ Owerri, ayimatẹn Imo tọn. Họntọn ṣie he nọ yin Chukwubuike sọ dọna mi dọ e yin awhanfuntọ́ dé, bo ko sẹn to (Biafran Armed Forces Medical Service) to awhan Biafra naijilia tọn whenu (1967-70). Ṣigba wékinkan etọn basi zẹẹmẹ walọyizan etọn, taidi Cyprian Ekwensi po Anezi Okoro, he mahopọnna dọ ye wa sọn hẹnnu Dotozọ́nwatọ tọn de, lẹzun nukọntọ́ to otanwé kinkan mẹ.\n\nAzọ́n etọn lẹ\nGood Morning Mr. Kolanut! (2006; co-authored by Ama Boatemaa, Charry Ada Onwu, Samuel Boamah)\nTriumph of Destiny (2003) \nAmaigbo Kwenu: History, Legend & Myth of Amaigbo (1988)\nCatastrophe: A Novel (1982) [7]\n One Bad Turn (1982)\nIfeanyi and Obi (1982)\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn \nNaijilia-nu lẹ","num_words":408,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":66685.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ot%E1%BB%8D%CC%81","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Otọ́ (sọ nọ yin yiylọdọ bàbá) nọ yin mẹjitọ sunnu de. Gbẹtọ wunmẹ lẹpo nọ yin jiji gbọn otọ́ po onọ̀ de po dali. Otọ́ asi mẹde tọn nọ yin Yọ́nwẹ̀n. Otọ́ nọ saba yin yiylọ whenue mẹlọ tindo ovi vlavo eyin sunnu kavi yọnnu.\n\nWeda he gandego\nJiwheyẹwhe Otọ́\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":57,"character_repetition_ratio":0.008,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":64936.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Solomon%20Ilori","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Solomon Gbadegesin Ilori (yin jiji to c. 1934) yin Naijilia vijiji podọ ohúnhotọ́ dé. E sẹtẹn yi New York City to owhe 1958 bo kọnawudopọ hẹ hunhotọ́ delẹ taidi Art Blakey po Harry Belafonte po, whẹpo e do basi hoyidokanji agbán tintan he e detọn na Blue Note Records to owhe 1963.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nSolomon Gbadegesin Ilori yin jiji to togbo Naijilia tọn mẹ, dó hẹnnu ohanjitọ́ de mẹ, podọ e plọnnu gando hunhiho voovo lẹ ji. E lẹkọ yi US to owhe 1958.\n\nOhàn he e detọ́n lẹ\nTaidi Nukọntọ́\nAfrican High Life (Blue Note, 1963)\nTaidi Mẹbọdomẹgotọ́\n\nWith Art Blakey\nThe African Beat (Blue Note, 1962)\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1934 lẹ\nHànjitọ lẹ to Naijilia","num_words":157,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.275,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":61328.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aisha%20Tsamiya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aisha Aliyu yin yinyọnẹn gbọn oployinkọ etọn dali taidi Aisha Aliyu Tsamiya podọ eyin aihundatọ Hausagbe tọn podo nubayitọ po he lẹzun omẹnukundeji to aihun Salma tọn mẹ.\n\nAzọ́n\nAihundatọ lọ tọ́n to aihun Zeenat tọn mẹ taidi ainhundatọ nukọn tọn bo da apa ovi otọ́ akuẹnọ de tọn.\nSọgbe hẹ ohòkansemẹ etọn podo linlinwe blueprint tọn po, aihundatọ Hausagbe tọn lọ bẹ ajọwiwa podo aṣọjijla po to Azọ̀nylankan COVID-19 he gbayipe whenu. Azọ́n nusisa to intanẹẹti ji tọn wẹ e nọ wa ehe hodotọ etọn lẹ lọsu nọ yi yindidi etọn zan nado sanu to nọtẹn lọ ji. To godomẹ Aisha hùn azọ́nwhe he nọ penukundo whanpẹ go to Kano do ali Gwarzo tọn ji.\n\nAihun sinima ṣinṣian etọn lẹ\nSo\nTsamiya\nDakin Amarya\nHanyar Kano[4]\nRanar Baiko\nSalma\nZeenat\nUzuri\nHusna\nIna Kika je[5]\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nAihundatọ Hausagbe tọn lọ wlealọ hẹ Alhaji Buba Abubakar to 25 Afínplọsun 2022 to whenuena nudindọn wayimẹ gando azán alọwle yetọn go godo. Azán alọwle tọn devo yin zinzin do weylọmẹ lọ ji nado fẹayihasẹna hodotọ etọn lẹ to whenuena alọwlẹ yin bibasi to azán he ko yin dide lọ gbe.\n\nMẹdide podo ajọ̀ po\nAisha Tsamiya mo ajọ̀ yi na aihundatọ he yọn hugan to city people awards to owhe 2014.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":252,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.209,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76015.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Umaru%20Abdullahi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Umaru Abdullahi, CON (yin jiji to azán gbantọ Abọhusun, owhe 1939 tọn) yin whẹyidọtọ Naijilia tọn podọ nukọntọ daidai tọn whẹdatẹn whẹvọylọ Naijilia tọn.\n\nAzọn whẹdida tọn etọn\nWhẹdidadodo dọtọ Umaru yin yiylọ yi English Bar to abọhusun owhe 1966[3] podọ sọ yi Nigeria Bar to 1968,[3] podọ e yin dide taidi whẹdidadodo dọtọ to whẹdatẹn whẹvọylọ Naijilia tọn to owhe 1983 tọn mẹ.[4][5] To 1987, e yin zize sọyi Ayimatẹn Kastina tọn mẹ nado gọalọ to state judiciary didoayi mẹ bọ to owhe atọn godo, e yin dide taidi nukọntọ whẹdatẹn whẹvọylọ tọn Naijilia tọn, otẹn de he e penukundo na owhe ao, to gbagbla 1999 po 2009 po mẹ bo yin tẹnmẹ diọna gbọn whẹdidadodo dọtọ Ayo Salami.\nOtan gbẹzan tọn de ko yin kinkan gando e go he hosọ etọn yin, 'Once Upon Umaru' gbọn Ibe Ikwechegh dali. Whẹdidadodo dọtọ Abdullahi du Walin Hausa tọn, yedọ otẹn nukudeji de to Hausa gbeji.[6][7e].\n\nSọ pon\nKandai whẹdida-dodo-dọtọ whẹdatẹn whẹvọylọ tọn Naijilia tọn.\n\nAlọdlẹndonulẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1939 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nWhẹyidọtọ lẹ to Naijilia","num_words":210,"character_repetition_ratio":0.103,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":54833.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abdullahi%20%28sultan%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abdullahi yin Sultan Kano tọn he dugan sọn 1499-1509.\n\nOtan gbẹzan tọn etọn to otannugbo Kano tọn mẹ\nEhe wẹ otan gbẹzan tọn Abdullahi tọn sọn Palmer's 1908 lẹdogbedevomẹ anglẹ tọn to otannugbo Kano tọn mẹ.\n\nSarki konukundopotọ wẹ Abdulahi yin. Onọ etọn nọ yin Auwa. Nuwadomẹji etọn do huhlọ taun hugan gadutọ he po to azan etọn mẹ lẹ po tọn. E gba ohọ he to Doseyi, ṣogan oyin etọn, “Giddan Madaki Auwa.”\n\nTo whe etọn nu Ahmedu, he to yinyin Liman Kano tọn, gọ wa. Abdulahi gbawhan Katsina tọn. E zindounkọn dile Katsina lọsu na ede dosla lẹdo tọsisa he to sẹpọ Tsagero. E gbọṣi Tsagero na osun ẹnẹ bọ enẹ godo e yi Zukzuk bo funawha to finẹ. To whenue e ko gbawhan sunu he tinto Zaria lẹ tọn godo e zindounkọn sọ yi Kadaura podọ yi Kalam bo funawhan sọta finẹ nu lẹ, enẹ godo e lẹkọ yi Kano. \n\nTo whenue e lẹkọ wa whe e mọ dọ Dagachi to awuwle nado ṣinatẹ, podọ Madaki Auwa kẹdẹ ko doalọ te na tukla sinsinyẹ, dile nuyiwadomẹji etọn sinyẹ taun to Kano. Ehe wẹ zọn bọ Sarkin Bornu tọn tọawhan Kano, bo do sla lẹdo Gunduawa. Sarkin Kano tọn tọn yi nado yi pe ewọ po mallams etọn lẹ po podọ e ze ede whe to nukọn etọn. Sarkin Bronu lẹkọ yi oto etọn mẹ. Tlolo he e yi, Abdulahi klọ Dagachi nado kọngedopọhẹ, bo dee sẹ sọn azọnwatẹn etọn bo wa ze afanumẹ etọn do otẹn etọn mẹ.\n\nE dugan do Kano ji na owhe ao.\n\n— Otannugbo Kano tọn\n\nAlọdlẹndonulẹ","num_words":309,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":66238.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/T.%20M.%20Aluko","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Timothy Mofolorunso Aluko (14 Liyasun 1918 – 1 Nuwhàsun 2010) yin wekàntọ Naijilia tọn.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nAyọnu de, Aluko yin jiji to Ilesha to Naijilia bo plọnnu to wehọmẹ Government College, Ibadan, podo Higher College, Yaba to Awọnlin. E plọnnu gando ohọ̀gbigba go podo tito ayigba yiyizan tọn to wehọmẹ alavọ London tọn. Eyin nina ogántẹn susu lẹ to\notogbo etọn mẹ gọna anadetọ azọ́n gbangban tọn lẹ to whèyihọ-waji Naijilia tọn mẹ. E\njo ahọluzọ́n do to owhe 1966 podọ sọn whenẹnu gbọn kakajẹ whenuena e yi gbọjẹ sọn azọ́n mẹ to owhe 1978, e plọnnu nado lẹzun mẹplọntọ, bo mọ gbedewema Daho-hugan (pHD) yi to oplọn adado, osin podo húnglintẹn bibasi to mẹ to owhe 1976. E mọ ajọ̀ susu lẹ podo gopipanamẹ po yi gọna Officer of the Order of the British Empire (OBE) to 1963 podo Officer of Order of the Niger (OON) to 1964.\n\nOtànwe etọn lẹ bẹ, ne Man, One Wife (1959), One Man, One Matchet (1964), Kinsman and Foreman (1966), Chief the Honourable Minister (1970) and His Worshipful Majesty (1973), tindo zẹẹmẹgbe devo bosọ penukundo hunyanhunya hoho podo yọyọ lẹ po podo nujọnuyinyin diọdo Aflika tọn.\n\nTo owhe 1994, e ze zinjẹgbonu gando otàn gbẹzan etọn tọ́n, \"My Years of Service\", kandai gando gbẹzan etọn taidi ohògbatọ podo meplọntọ wehọmẹ alavọ tọn. Otànwe gbezan etọn nukọnmẹ tọn, \"The Story of My Life\", yin zinzinjẹgbonu to owhe 2007 ehe tan hinhọn sisosiso do Gbẹzan Aluko tọn ji, bo dọho gando ovuwhenu etọn podo azọ́n etọn po taidi ahọluzọ́nwatọ de.\n\nT. M. Aluko basi matintọ to 1 Nuwhásun 2010 to Awọnlin podo owhe 91 po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu devo lẹ\nhttp:\/\/www.complete-review.com\/reviews\/nigeria\/alukotm3.htm\n\"http:\/\/www.britannica.com\/EBchecked\/topic\/429062\/One-Man-One-Matchet","num_words":334,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.259,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":28524.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ogbe%20tintan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogbe tintan (ogbe mẹtọn kavi anọnugbe) nọ zẹẹmẹdo ogbe tintan he mẹde plọn. E nọ gọalọ na mẹlọ taun nado tindo nukunmọjẹnumẹ ganji to ogbe lọ mẹ. To whedelẹnu, e ma nọ saba yinmọ, ogbe tintan zẹẹmẹdo ogbe he mẹde nọ dó hugan. Ogbe awetọ wẹ dehe mẹlọ se ṣigba bo ma taidi tintan tọn. Ni eyin mọ, mẹde sọgan nọ do hugan ogbe dopo kavi awe niyẹn.\n\nWeda he gando e go\n Soweto uprising.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":81,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":59242.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ogbe%20awet%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogbe awetọ yin ogbe he mẹde nọ dó dogọ na ogbe tintan. Ogbe awetọ sọgan yin pinplọn to aliho tlọlọ mẹ, to wehọmẹ kavi to whẹndo mẹ.","num_words":27,"character_repetition_ratio":0.033,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.221,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":60851.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Tewa%20Onasanya","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tewa Onasanya yin Naijilia-nu he yin jiji do Britain, wẹnlatọ, ahundagbenọ, alọtlutọ podo dowatọ Exquisite Magazine Services Ltd, wẹnlatọ Exquisite Magazine tọn podo awuwledaitọ na EMAC Walk and ELOY Awards tọn po. E tindo owhe kande to owhe 2018.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nOnasanya yin jiji bosọ yin pinplọnwhẹn to London. E yi apadewhe fidindẹn London tọn to whenuena e wlealọ godo bo tindo ovi awe. E tindo gbedewema daho- (Bachelor of Science degree in Pharmacology) to amasin bibasi mẹ sọn wehọmẹ alavọ Portsmouth, United Kingdom.\n\nAzọ́n\nDile etlẹ yindoọ e plọnnu gando amasin bibasi go, e yiwanna wekinkàn bo ka sọ biọ azọ́n wekinkàn tọn mẹ to Zósun 2003 to whenuena e bẹ Exquisite magazine jẹeji- aṣọ de, whanpẹ gbẹzan linlinwe de tọn na yọnnu lẹ ehe tin to godo na Exquisite Magazine na vivẹnudido sọta Kansẹẹ-zọ̀n (EMAC Walk) ehe yin nuwiwa de nado hẹn gbẹtọ lẹ tindo oyọnẹn gando azọ̀n agbasa-wiwọ̀ vidọ̀ podo Kansẹẹ-zọ̀n anọ́ tọn po podo azọ̀n pọnamẹ po podo ajọ̀ he ELOY basi po to 2009 ehe ko yin nina yọnnu ehe sin sọha ko yi 170.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":220,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.212,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":56115.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ijeoma%20Umebinyuo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ijeoma Umebinyuo yin Naijilia vijiji de podọ ohàn-milomilokantọ de. E sọ yin yinyọnẹ̀n taidi apádopó Sahara Aflika tọn he tindo oyọnẹn gando ohàn-milomilo kinkan go hugan. E bẹ wékinkan etọn jẹeji to whenue e tindo owhè ṣinawe, podọ otàn gli po ohànwe etọn lẹ ko sọawuhia to zinzinjẹ̀gbonu lẹ mẹ taidi (The Stockholm Review of Literature), po \n(The Rising Phoenix Review), po (The MacGuffin) po. Hodidọ etọn tintan hlan gbẹtọgun lẹ nọ yin yiylọdọ \"Dismantling The Culture of Silence\". Ohànwe he e tindo lẹ nọ yin yiylọdọ (Questions for Ada), podọ azọ́n etọn ko yin lilẹdo ogbe voovo mẹ taidi ogbe Turkish tọn, ogbè Portuguese tọn, ogbè Russia tọn po flansegbe po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":151,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.206,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":56439.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Helen%20Ofurum","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Helen Ofurum yin wekàntọ Naijilia-nu de he nọ kàn otànwe yọpọvu lẹ tọn to yovogbe mẹ. E yin linlẹn do wekàntọ Oxford Encyclopedia of Children's Literature tọn lẹ mẹ.\n\nAzọ́n etọn lẹ\nIheoma Comes To Stay (1982)\nA Welcome for Chijioke (1983)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":63,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":34416.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Onuora%20Nzekwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Onuora Nzekwu (OON) ehe sọ yin yinyọnẹn taidi Joseph Onuora Nzekwu (19 Afínplọsun 1928 – 21 Lidosun 2017) yin wesetọ Naijilia tọn, wekàntọ podo vọjladobasitọ sọn akọ̀\nIgbo tọn mẹ. E wọ wẹ dowatọ otànwe Wand of Noble Wood owhe 1961 podo Eze Goes to School 1963 tọn po ehe tin to kandai Aflikanu lẹ tọn mẹ.\n\nOtàn Gbẹzan etọn tọn\nNzekwu yin jiji to Kafanchan, Ayimatẹn Kaduna tọn na Mẹmẹsunnu Obiese Nzekwu podo whesi Mary Ogugua Nzekwu po (née Aghadiuno) Onitsha tọn to Ayimatẹn Anambra tọn mẹ. To Alunlunsun 1956, Nzekwu biọ ogbẹ ahọluzọ́nwatọ lẹ tọn mẹ bo wazọ́n taidi alọgọtọ vojladobasitọ na kando linlinwe Naijilia tọn Federal Ministry of Information and Communications tọn sọn 1956 jẹ 1958. To 1958, e jẹ ogántẹn vọjladobasitọ linlinwe tọn ji. Nzekwe zindonukọn nado to linlinzọ́n Naijilia tọn na Federal Ministry of Information and Communications wa zọnmíí kakajẹ 1966 to whenuena hunyanhunyan Naijilia tọn zọn bọ e sẹtẹn na azọ́n etọn yi whèzẹtẹn-waji Naijilia tọn.\n\nE bẹjẹeji taidi nudọnamẹtọgán to whèzẹtẹn-waji Naijilia tọn, otẹn de he bẹ ada nudọnamẹ podo aṣa tọn po hẹn. To 1986, e yin zizedaga yi ogántẹn anadenanutọ azọ́nwhe aṣa tọn he ṣẹṣẹ yin yi didoai. To whenuena wangbẹnamẹ lọ doalọte to Alunlunsun 1970 godo, Nzekwu lẹkọ do Federal Ministry of Information to osun Nuwhàsun tọn mẹ bo yin dide do ada nudọnamẹ nina mẹ tọn ji taidi ogán nudọnamẹ tọn.\n\nNzekwu wazọ́n taidi ogán anadenanutọ News Agency of Nigeria (NAN) tọn kakajẹ 1 Liyasun 1979, to whenuena e jẹ otẹn alọgọtọ na anadenanutọ dai tọn. E yi gbọjẹ sọn azọ́n Nigeria Public Service mẹ to 1985, to whenuena e ko deanana azọ́n NAN tọn na owhe ṣinatọ̀n podo sinsẹ́nzọ́nwiwa na gandudu otogbo etọn po na owhe 39.\n\nAjọ̀ lẹ\nOnuora Nzekwu mọ Rockefeller Foundation Fellowship yi to 1961 ehe na ẹ dotẹnmẹ lọ nado sọgan plọn lehe Amẹlikanu lẹ nọ basi linlinwe yetọn lẹ gbọn podo Crafts Horizons po to New York. To 1964, e yin nina ajọ̀ UNESCO Fellowship tọn ehe hun dotẹnmẹ na ẹ nado plọnnu gando vọkan kandai tọn bibasi na osun atọ̀n to Geneva, Prague, Paris, London, New York podo Washington po.\n\nTo azán ṣinatọ̀ntọ Avivọsun 2006 tọn, News Agency of Nigeria basi hunwhẹ gbàntọ he azọ́nwhe lọ ko yin didoai te to Abuja. NAN wleawuna ajọ̀ de podo wekún \"Maker of NAN\" po bo ze-edonukọn na Nzekwu. To Awewesun 2008, Nzekwu yin nina Nigerian national honour of Officer of the Order of the Niger (OON).\n\nZinjẹgbonu lẹ\nNzekwu ko basi kandai otànwe susu lẹ. E hopodona whenuho-kantọ Michael Crowder nado basi kandai Eze Goes to School tọn po Eze Goes to College po. Owe oplọn tọn awe lọ lẹ yin zizejẹgbonu na whla tintan tọn gbọn linlinwhe wehọmẹ alavọ Alikanu tọn to 1964 podo 1988 po.\n\nTo 1977, Nzekwu basi zinjẹgbonu etọn tintan hẹ yin kandai nugbo kẹdẹ, The Chima Dynasty in Onitsha, ehe yin otàn gando Onitsha go podo gandudu ahọlu etọn lẹ po. Otànwe Nzekwu tọn Faith of Our Fathers, a compendium of the arts, beliefs, social institutions podo code of values po ehe basi vogbingbọn to aṣa kọmẹnu Onitsha tọn yin zinzinjẹgbonu to 2003.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nNzekwu wlealọ hẹ Onoenyi Justina Ogbenyeanu, oviyọnnu togán Isaac Aniegboka Mbanefo, Odu II Onitsha tọn to Ayidosun 1960 bo yin hinhẹn biọ lẹdo Agbalanze daho hohowhenu Onitsha tọn mẹ to Nuwhàsun 1991. E basi matintọ to 21 Lidosun 2017.\n\nAzọ́n etọn lẹ\nWand of Noble Wood (1961)\nBlade Among the Boys (1962)\nHighlife for Lizards (1965)\nEze Goes to School (1966)\nThe Chima Dynasty in Onitsha (1977)\nFaith Of Our Father's (2003)\nTroubled Dust (2012)\nAhmad Daggash (Story of the True)(2016)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu devo lẹ\nhttps:\/\/www.britannica.com\/biography\/Onuora-Nzekwu\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1928 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2017 lẹ","num_words":791,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":65784.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adebimpe%20Oyebade","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adebimpe Oyebade yin jiji to azán 23tọ Whejisun 1997, mẹhe yin yinyonẹn po yinkọ lọ po Mo Bimpe yin aihundatọ Naijilia-nu de he mo ajọ̀ City People Entertainment Awards yi he yin nina aihundatọ yọyọ he yọn aihun dá taun owhe lọ tọn.\n\nBẹjeẹji Gbẹzan Etọn Tọn \nOyebade Adebimpe yin jiji to azán 23tọ Whejisun 1997 to Ijero to Ayimatẹn Ekiti tọn.\n\nTodohukanji Aihundida tọn lẹ \nOmo Oba (2019)\nThe Cokers (2021)\nThat One Time (2022)\nSecret\nAssurance\nThe Fault\nOloore\nRomance\nEntrapped\nTranquillity\nDear Sister\nShadows\nIrapada\n\nGbẹzan Mẹdetiti tọn \nAdebimpe wlealọ hẹ Lateef Adedimeji to Awewesun 2021.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1997 lẹ\nNaijilia-nu lẹ\nSinimọto-basitọ lẹ to Naijilia","num_words":165,"character_repetition_ratio":0.072,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.036,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":54231.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Biola%20Adebayo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Biola Adebayo yin aihundatọ azọnwhẹ Nollywood tọn, po basitọ aihun Jade's cross,Tori Owo po aihun devo lẹpo. Ewọ to pọmẹ hẹ Woli Agba wẹ wleawuna tito ajọ̀ nusisọ̀ mẹhe tọn wẹ vẹahi hugan tọn 2tọ he wá aimẹ to Ibadan, ehe hosọ́ etọn yin \"Take a flight with us\". Ewọ, Eniola Badmus , po Banky W po wleawuna nujijla vonọtaun de gando lẹhe e sọgan hoavùn sọta azòn bẹplamẹ COVID19 tọn gbọn alọkiklọ po whegbeninọ po.\n\nOvú whenu etọn po wepiplọn po\nNado penugo bo mọ dandannu gbẹmẹ tọn lẹ, e nọ jlánu podọ e jẹtukla taun besọn ojlẹ he mẹ biọ wehọmẹ daho kakajẹ wehọmẹ alavọ tọn etọn whenu. E mọ gbedewema daho yí to adà wepiplọn tọn heyin Public Administration mẹ to Wehọmẹ Alavọ Ayimatẹn Awọnlin Tọn\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nE wlealọ hẹ Oluseyi to azán 7tọ Lidosun 2021 tọn podọ e hẹn godonọnamẹtọ etọn lẹ deji emi na tẹnpọn bo penukundo whẹdo emi tọn go mahopọnna dojijẹ po vogbingbọn gbẹtọ-yinyin tọn yetọn po.\n\nAjọ̀ lẹ\nE yí ajọ̀ Best supporting actress Bon tọn to 2020. E sọ yí ajọ̀ Nollywood at City tọn, aihundatọ alọgọnamẹtọ he yọn hugan podo DIYMA tọn po to 2021.\n\nAihun he e dà lẹ\n Tori oro\n Ike Kefa\n Omo Abore\n Jade's cross\n\nAlọdlẹndonu lẹ \n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":247,"character_repetition_ratio":0.019,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":71165.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ijeoma%20Nwaogwugwu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ijeoma Nwogwugwu yin linlinkàntọ Naijilia tọn. E wọ wẹ anadenanutọ Arise Tv, azọ́nwhe linlin Naijilia tọn. E yin dopo to anadenanutọ linlinwhe Thisday tọn. E sọ yin vọjladobasitọ to linlinwhe Thisday tọn mẹ. E wọ wẹ yin yọnnu awetọ to otàn linlinzọ́n Naijilia tọn mẹ he yin dide taidi vọjladobasitọ na linlinwe otògbo lọ tọn ehe omẹ tintan yin Doyin Abiola.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn podo azọ́n po\nE yin jiji to 14 Awewesun 1996, podọ to owhe 2012, Nwogwugwu lẹzun vọjladobasitọ to linlinwe THISDAY tọn to whenuena vọjladobasitọ dai tọn Simon Kolawole yin dide taidi anadenamẹtọ vọjladobasitọ lẹ tọn. Nuwiwa ehe zọn bọ Kolawole kànwe nado jo azọ́n do.\n\nTo 2018, e yin dide taidi nukọntọ na tito linlin tele ji Arise News tọn. E tin to otẹ̀n tintan to yọnnu koatọ́n he tindo huhlọn hugan to linlinzọ́n mẹ zọgbe hẹ WijAfrican (Women in Journalism Africa).\n\nTo 2020, e yin zize do todohukanji yọnnu koatọ́n tintan he tindo huhlọn hugan to linlinwhe Naijilia tọn mẹ.\n\nKakajẹ egbehe Nwogwugwu ṣo kẹdẹ wẹ yin vọjladobasitọ to linlinwhe THISDAY he ko basi vọjlado na Saturday edition, the Sunday edition, the daily title.\n\nTo Naijilia, e wọ wẹ yin yọnnu awetọ he yin dide taidi vọjladobasitọ linlinwe otogbo lọ tọn to whenuena Doyin Abiola yin omẹ tintan.\n\nWehọmẹ: Wharton School of the University of Pennsylvania, UNILAG Nigeria.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1996 lẹ\nNaijilia-nu lẹ","num_words":272,"character_repetition_ratio":0.103,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66892.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sankie%20Maimo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sankie Maimo (owhe 1930 jẹ azán ẹnẹtọ Zósun, owhe 2013) yin wekantọ sọn British to Hùwaji Cameron tọn mẹ.\nMaimo gọ̀do otò Ibadan tọn mẹ, to Naijilia, fihe e wazọ́n mẹplọntọ wehọmẹ tọn te.\nTo finẹ, e de zinjẹgbonu de tọn he nọ yin Cameroon Voice to owhe 1955.\nEnẹgodo e basi aihun de he e ylọdọ I Am Vindicated, podo owe yọpọvu lẹ tọn he e ylọ dọ Adventuring with Jaja po.\nAzọ́n etọn lẹ dohia dọ Aflika-nu lẹ dona hodo apajlẹ nuwiwa Europe-nu lẹ tọn whẹpo ye nado hunnukun to ogbẹ lọ mẹ.\n\nGigopamẹnu\nYe na Sankie Maimo ajọ̀ Grand prix de la mémoire of the GPLA 2014 tọn.\n\nOwe he wekantọ ehe kan lẹ\n I Am Vindicated. Ibadan: Ibadan University Press, 1959 (Kraus reprint 1970).\n Sov-Mbang the Soothsayer. Yaounde: Editions Cle, 1968.\n Twilight Echoes. Yaounde: Cowrie Publications, 1979. \n The Mask. Yaounde: Cowrie Publications, 1980.\n Succession in Sarkov. Yaounde: SOPECAM, 1986.\n Sasse Symphony. Limbe: Nooremac Press, 1989.\n Retributive Justice or “La Shivaa.” Kumbo: Maimo, 1999.\n\nNudọnamẹ dogọ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1930 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2013 lẹ","num_words":252,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.282,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":42225.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Theresa%20Lola","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Theresa Lola (yin jiji to 6 Nuwhàsun 1994) e yin ohó milomilo-kantọ podo wekàntọ Naijilia-nu he yin jiji do Britain. E wọ podo mẹdevo po mọ ale 2018 Brunel International African Poetry Prize yi. To Lidosun 2019, e yin lila na 2019 Young People's Laureate for London.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn\nTheresa Lola yin jiji to Awọnlin, Naijilia bo gọdo London, England to 2007 to whenuena e tin to owhe wiatọn. E tọn sọn wehọmẹ podo gbedewema nukọntọ tọn po to nupinplọn Accounting and Finance po mẹ sọn wehọmẹ alavọ Hertfordshire tọn.\n\nAzọ́n\nTo wehọmẹ alavọ godo, Lola tindo mahẹ to tito jọja ohó milomilo-kantọ Barbican tọn lẹ mẹ. Ojlẹ gli godo ehe yin zize do todohukanji 2016 Bridport Poetry Prize, bo mọ 2017 Hammer and Tongue National Poetry Slam yi. To 2018, E wọ podo mẹdẹvo wẹ mọ ale 18 Brunel International African Poetry Prize yi podọ to owhe dopọlọ mẹ, e yin dide gbọn ayimatẹngán London tọn nado kàn bosọ hia ohómilomilo de to hunhun Millicent Fawcett's statue at Parliament Square. Owhe dopo godo, to Lidosun 2019, e yin lila taidi 2019 Young People's Laureate for London. To 2019 bladopọ kandai gigọ́ ohómilomilo Lola tọn he to zẹnsisọ din yin zizejẹgbonu gbọn linlinwhe Arches tọn, ehe yin didohia gbọn Pascale Petit taidi ohàwẹndagbe gigonọ tọn he tin to ogbẹ̀ bosọ yin awugblena.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1994 lẹ","num_words":284,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.015,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":56579.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jahman%20Anikulapo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jahman Oladejo Anikulapo (yin jiji to azán fọtọ̀n-nukundopotọ Afinplọnsun owhe 1963) yin linlinwekantọ podọ mẹhe nọ penukundo kandai go to tògbo Naijilia tọn.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nAnikulapo yin Naijilia vijiji de. E plọnwe gando Aihundida go to wehọmẹ alavọ Ibadan tọn. E bẹ azọ́n linlinwekinkan jẹeji hẹ (The Guardian) taidi vọjladobasitọ na nuhe nọ dé linlinwe tọ́n to owhe 1993. E wazọ́n Kakajẹ owhe 2003, Enẹgodo e wazọ́n taidi vọjladobasitọ linlinwe (The Guardian on Sunday po The GuardianLife Magazine) tọn sọ́n owhe 2003 jẹ 2013.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1963 lẹ","num_words":118,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":74280.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jowhor%20Ile","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jowhor Ile yin otànwekantọ Naijilia vijiji dé, bo yin yinyọnẹ̀n na otanwé tíntán he e kan, he hosọ etọn yin, (And After Many Days). To owhe 2016, otanwé lọ mọ ajọ̀ Etisalat tọn yi. Otanwé gli he Ile kàn sọawuhia to owe Zinzinjẹ̀gbonu McSweeney's Quarterly po Litro tọn po mẹ. E mọ gbedewema yi to wehọmẹ alavọ (Boston University) tọn mẹ, bo nọ yi etọn zán to Naijilia po yovotomẹ (U.S) po.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":94,"character_repetition_ratio":0.005,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":42244.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Michael%20Emmanuel","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Michael Emmanuel yin Naijilia vijiji he nọ kan otànwe podo otàngblo lẹ po.\n\nGbẹzan etọn po wehihia etọn po\nEmmanuel tindo novisunnu dé, bo nọ nọpọ́ hẹ onọ etọn to Awọnlin, bosọ yin kristiani dé. Sọn owhe 2017 wẹ e ko yin wehọmẹvi (Federal University of Technology) tọn to Akure, bo sọ plọnnu gando kẹ́místrì (chemistry) go.\nGbọn ona wehihia po wékinkan po, e sọ nọ ho banọ, (tennis), bosọ yin yẹdenanutọ́.\n\nÀjọ lẹ\nTo owhe 2016, Emmanuel mọ ajọ̀ NaNoWriMo tọn yi to tito he nọ namẹ lẹblanulọkẹyi nado kàn hogbe livi kandeao to azan gbàn (30) gblamẹ. To owhe 2018, e mọ ajọ̀ (Quramo Writer’s Prize), na owe he é yi alọ do kàn he hosọ etọn yin Running Waters, e yi million dopo yi whegbe podọ bo nasọ wazọn hẹ azọnwhé Quramo tọn.\n\nFihe e tọ́n bosọ yin yiylọ te\nE ko yin didohia to owe Kalahari tọn mẹ na owe otangblo he e kàn, he hosọ etọn yin What It Feels Like To Die, otanwé he dọho gando Okú po awhan togbo Naijilia. E sọ yin didohia to otanwé he hosọ etọn yin, The Last Word mẹ.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":228,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.254,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":55301.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lilian%20Esoro","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lilian Esoro yin aihundatọ otò Naijilia tọn de. Lilian Esoro mọ gigopamẹnu yí taidi yọnnu aihun nukikodonamẹ tọn basitọ dagbe hugan to 2013 Africa Magic Viewers Choice Awards mẹ.\n\nAzọ́n etọn \nAzọ́n aihundida tọn Esoro tọn bẹjẹeji to whenue họntọn etọn Bovi plan ẹn nado sọawuhia to aihundida soap opera Extended Family mẹ to owhe 2005.\nEtomoṣo, e wa diyin taun to whenue e sọawuhia to tito televiziọn tọn Clinic Matters fihe e yi adà Dotozọnwatọ Abigail wa te.\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":98,"character_repetition_ratio":0.051,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.203,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":78339.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Wande%20Olabisi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Wande OlabisiBabawande Onaolapo Olabisi yin alọyin dogba balọn dagbe de na San Diego padres.Eho balọn hẹ hagbe owehọmẹ daho Starfor tọn.Ọlabisi yin ovi plọnji tintan balọn ho tọ Nijilianu tọn hẹ yin dide tọ MLB taidi medide tinton owhe ẹnẹ tọn","num_words":55,"character_repetition_ratio":0.017,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.176,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":95102.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Michael%20Ade-Ojo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Agbàgogan Michael Ade-Ojo, OON (yin jiji to Ayidosun 14, 1938) e yin ajọwatọ Naijilia-nu huhlọnọ daho de podọ dowatọ wehọmẹ alavọ Elizade tọn to Ilara-Mokin Ayimatẹn Ondo tọn, Naijilia.\n\nBẹjẹeji Gbẹzan etọn tọn\nMichael Ade-Ojo yin yinyọnẹn taidi \"Agbàgogan\" e yin ayọnu de he wa sọn hùwaji-whèyihọ Ayimatẹn Ond tọn, Naijilia bo yin jiji podo jijiyinkọ lọ Michael Adeniyan Ojo to Ayidosun 14, 1938, to Ilara-Mokin, he yin otò pẹvi de to Ayimatẹn Ondo tọn mẹ. E yin jiji do whẹndo Agbàgogan Solomon Ojo he ko basi matintọ mẹ (c.1878-1956), mẹhe yin the Lisa of Ilara-Mokin, podo whesi Beatrice Ademolawe Ojo po (1891-1991), bo yin ovi atọ́ntọ to ovi ṣidopo mẹ. Otọ́ etọn da asi atọ̀n (3). Onọ etọn, Ademolawe, wẹ yin ovi atọ̀ntọ Fatunsin tọn, oviyọnnu fakàntọ Erubuola tọn. E yi wehọmẹ St. Michael's Anglican School, Ilara-Mokin, Ayimatẹn Ondo tọn, to Naijilia sọn (1944-1950). E sọ wa yi wehọmẹ Imade College, Owo, to Naijilia sọn (1954-1958) to fihe e mọ gbedewema West Africa School Certificate yi te. E zindonukọn nado yi wehọmẹ alavọ Nsukka (UNN) to 1961, to fihe e mọ gbedewema daho Bachelor of Arts (B.A.) degree in Business Administration yi te to owhe 1965.\n\nWadotana etọn lẹ\nAgbàgogan Michael Ade-Ojo wẹ yin dowatọ wehọmẹ alavọ Elizade tọn, to Ilara Mokin, Ayimatẹn Ondo podo Elizade motors po. To egbehe, azọ́nwhe he Ade Ojo bẹjẹeji podo alọgọ azọ́nwatọ dopo gee tọn po to 1971 ko lẹzun ogbẹ daho de podo azọ́nwhe susu lẹ he to awukọndopọ hẹ taidi Toyota Nigeria Limited, Mikeade Investment Co. Ltd, Mikeade Property Dev. Co. Ltd, Classic Motors Ltd, Elizade Autoland Nigeria, Okin Travels Ltd, Oodua Creations Ltd, podo susu devo lẹ po. Podọ to agọe, azinponọ Toyota Nigeria Limited, podo dowatọ Elizade Nigeria Limited, agbàgogan Michael Ade.Ojo, na nuhe hugan owhe ao (10y) e ko dugán do azọ́nwhe alihún Naijilia tọn ji taidi boṣiọ daho de. E bẹ alihún voovo lẹ sisa jẹeji taidi ohún Peugeot, Volkswagen, podo susu devo lẹ po, whẹpo e do basi dide nado sa ohún Toyata tọn kẹdẹ ehe wa lẹzun yinkọ whédo yetọn tọn to otogbo lọ mẹ. E whlẹnagbà hẹ visunnu etọn, Demola he to nukọn na azọ́nwhe Elizade Autoland tọn nado hún azọ́nwhe devo, the JAC, he yin ohún Chinese-nu lẹ tọn bo yi do basi yinkọ whédo devo to ṣẹnṣẹn mẹhe yiwana alihún lẹ to Naijilia.\nAde Ojo, he dọdọ wadotana susu wẹ gbẹpo na Toyota to Naijilia, vẹ̀ mẹhe to nukunpedo azọ́nwhe JAC tọn nado ze afọdide oplọn sọn azọ́nwhe ohúnsatọ he to nukọn lẹ tọn mẹ gbọn tintẹnpọn nado yi otẹ̀n nukọn tọn do basi yanwle yetọn.\nE dọdọ, Mí jlo nado yin nukọntọ to azọ́nwhe ohúnsatọ lẹ tọn to Naijilia bosọ hẹn azọ́nwhe JAC tọn nado lẹzun awetọ kavi yi aga hugan Toyota lọsun. N'jlo na mọ agbàwhinwhlẹn dagbe to azọ́nwhe ohún sisa tọn he yin zize do alọ ṣie mẹ to Naijilia.\nAde Ojo jẹ gbetatò etọn Ilara-Mokin diọ ji do otòho ajọwiwa tọn gbọn azọ́n he e to wiwa gbọn fi voovo lẹ to lẹdo lọ mẹ. Togbogán Muhammadu Buhari dọnudo azinponọ Elizade Motors tọn, agbàgogan Michael Ade-Ojo dile e basi hunwhẹ jijizan owhe 80 tọn to Ayidosun 14. Malam Garba Shehu, Alọgọtọ vonọtaun do Togbogán na linlin podo yindidi po to oho etọn mẹ to azangaagbe dọ nudọdomẹ Togbogán lọ tọn bẹ wekanhlanmẹ nudọdomẹ tọn na agbàgogan Ade-Ojo. Togbogán Buhari hopodona lẹdo ajọwatọ lẹ tọn, whédo podo họntọn agbàgogan Ade-Ojo tọn po nado jaya hẹ \"ajọwatọ huhlọnọ daho de to whenuena e to hunwhẹ jijizan etọn owhe 80 basi to Ayidosun 14, 2018\".\n\nTitobasinanu he mẹ e yin dopo to hagbẹ yetọn te lẹ\nFellow, Academy for Entrepreneurial Studies (F.AES) by Ausbeth Ajagu (2007)\nFellow of Lagos State Polytechnic, Ikorodu, Lagos. 2009\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nAgbàgogan Ade-Ojo wlealọ hẹ asi etọn tintan Elizabeth Wuraola Ade-Ojo to Afínplọsun 26,1966, to Enugu, Naijilia, to whenuena ye pe yede to wehọmẹ alavọ Nsukka tọn. E yí yinkọ etọn tintan Elizabeth podo awetọ po, Ade, do do yinkọ na azọ́nwhe etọn Elizade. E wa yidogọna yinkọ lọ gbọn bibla yinkọ awetọ edetiti tọn podo godo tọn Ojo to godo mẹ nado lẹ do Ade-Ojo. Ovi etọn lẹ bẹ Adeola Ade-Ojo, aṣọbayitọ de, Olakunle Ade-Ojo, ajọwatọ de, podo Ademola Ade-Ojo, ajọwatọ de po ga. Ovisunnu etọn awe lẹ wẹ to nukunpedo azọ́nwhe Toyota tọn to Naijilia. Asi etọn basi matintọ bọ e da asi devo to godo mẹ ehe yin Taiwo Ade-Ojo to 2012.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nSọ pọn\nElizade University\n\nYoruba businesspeople\n1938 births\nLiving people\nNigerian businesspeople\nUniversity of Nigeria alumni\nPeople from Ondo State\nNigerian automobile salespeople\nFounders of Nigerian schools and colleges","num_words":1036,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.002,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.035,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":34328.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Chikodili%20Emelumadu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chikodili Emelumadu yin otàngblo kantọ, tògbo Naijilia tọn po British tọn po.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nE yin Jiji to Worksop, Nottinghamshire bo yin pinplọ́nwhẹ́n to Naijilia. Otàn gli he e kan, he hosọ etọn yin \"Candy Girl\" yin tito dohukanji na àjọ Shirley Jackson tọn (2015). Podọ azọ́n etọn yin todohukanji na àjọ Caine tọn na nukinkan aflika tọn (2017 na \"Bush Baby\", po otanwé 2020 \"What to do when your child brings home a mami wata\" po) po àjọ Nommo (2020) tọn po. To owhe 2019, e yi àjọ inaugural Curtis Brown tọn na otanwé tíntán he e kan he hosọ etọn yin ‘Dazzling’. E sọ sẹn taidi whẹdatọ́ Ajọ Shirley Jackson tọn Nina whenu to owhe 2018 po 2020.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":158,"character_repetition_ratio":0.074,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.278,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":84071.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Chinyere%20Ohiri-Aniche","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Chinyere Ohiri-Aniche yin ogbè plọntọ po weyọnẹntọ, bo yin Naijilia vijiji de. Sọn owhe 2016 wẹ e ko yin ogan na (National Institute for Nigerian Languages) (NINLAN). Kakajẹ whenue e basi matintọ.\n\nGbẹzan etọn\nChinyere Ohiri-Aniche mọ gbedewema yi to flansegbe po ogbè devo lẹ pinplọ́n mẹ to wehọmẹ alavọ Georgetown tọn to owhe 1975, e sọ yi gbedewema daho devo to wehọmẹ alavọ Port Harcourt tọn mẹ to owhe 1991. E lẹzun mẹplọ́ntọ́ daho tintengbe to mẹpinplọ́n to ogbè Igbo tọn mẹ, to wehọmẹ alavọ Awọnlin tọn mẹ. E mọ nunina owe Zinzinjẹ̀gbonu apá tintan po awetọ́ po tọn he yin kinkan do ota etọn mẹ yi to owhe 2015. Taidi ogán na (Linguistic Association of Nigeria) (LAN) to owhe 2014. Ohiri-Aniche dọ mẹdepope na dó ogbe kavi kàn ogbe he hugan 400 to togbo Nigeria tọn to madẹnmẹ. To Avivọsun owhe 2016 tọn, togbogán Naijilia tọn (President Buhari) dé e taidi ogán wedegbẹ́ (chief executive officer of the National Institute for Nigerian Languages) (NINLAN) tọn. Ewọ wẹ yin omẹ atọntọ́ he nọ otẹn ogán wedegbẹ́ he nọ penukundo ogbé Naijilia tọn go,he bọdo Ben Elugbe go (NINLAN). To vivọnu owhe 2016 tọn e na avase dọ nuhe hugan ogbe kande-ao (50) to Naijilia wẹ na yi vasudo to niyaniya mẹ. E basi matintọ́ to zosun owhe 2018 tọn.\n\nAzọ́n etọn lẹ\n A comparative phonology of consonants in the Igboid, Edoid, and Yoruboid languages of Nigeria. PhD thesis, University of Port Harcourt, 1991.\n 'Language diversification in the Akoko area of Western Nigeria', in R. M. Blench & M. Spriggs (eds.) Archaeology and Language IV. Language change and cultural transformation, 1999, pp. 79–94. \n 'Language pluralism and national development in Nigeria', in A. E. Eruvbetine (ed.) The humanistic management and pluralism: A formula for development in Nigeria, 2001, pp. 544–560.\n (ed. with Iwu Ikwubuzo and Chigozie Nnabuihe) Udezuluigbo: a festschrift in honour of Sam Uzochukwu. Itire, Lagos, Nigeria : Green Olive, 2008.\n (ed. with T. Uzodinma Nwala and Nath Aniekwu) Igbo nation: history & challenges of rebirth and development. Ibadan, Nigeria : Kraft Books Limited, 2015.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ","num_words":449,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.978,"perplexity_score":50961.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jen%E1%BA%B9sisi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jenẹsisi yin owe tintan owe wiwe heblu tọn. E bẹjẹeji po didá wẹkẹ lọ tọn po. E wa vivọnu po okú josẹfu tọn po. Yinkọ heblugbe owe lọ tọn zẹẹmẹdo 'To bẹjẹeji'.\n\nBladopọ\nJiwheyẹwhe dá wẹkẹ lọ po nuhe tin to e mẹ lẹ po to azán ṣidopo gblamẹ. Jiwheyẹwhe gbọjẹ to azán ṣianwetọgbe bosọ lá ẹ di azán wiwe de to popolẹpo mẹ. Jiwheyẹwhe wleawu jipa edẹni mẹ tọn na sunnu tintan lọ Adam podọ yọnnu tintan lọ Evi. Onu dopo gee wẹ Jiwheyẹwhe ma na dotẹnmẹ ye nado wa. Jiwheyẹwhe degbe na ye ma nado du to sinsẹn atin oyọnẹn dagbe po oylan po tọn mẹ. Odan de klọ evi bọ e sọ du to sinsẹn atin oyọnẹn tọn he Jiwheyẹwhe degbe etọn na ye ma nado du to e mẹ lọ mẹ. E sọ na Adam to sinsẹn atin lọ tọn mẹ bọ e sọ du. Na ye ma setonu na Jiwheyẹwhe wutu, E de ye sọn jipa lọ mẹ, enẹwutu mẹlẹpo dona wazọn whẹpo do du.","num_words":175,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":86580.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ogb%E1%BB%8D%CC%81%20whegbe%20t%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogbọ́ whegbe tọn yin dopo to whenun lẹ he nọ nọ po miu gbẹtọ lẹ to whegbe","num_words":17,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.219,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":120750.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Helsinki","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Helsinki (To Sweden-gbe mẹ: Helsingfors) wẹ yin tatọ́-tẹnnọ otò Finland tọn podọ ewọ wẹ sọ yin tòdaho he klo hugan to Finland.","num_words":32,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.031,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":23831.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Elijah%20Abina","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Elijah Oludele Abina yin jiji to azán 16tọ Ayidosun 1935 to Aradagun, Badagry, Awọnlin to otò Naijilia tọn mẹ bo yin yẹwhenọ Naijilia tọn podọ nugopọntọ The Gospel Faith Mission International (GOFAMINT) tọn podọ dopo to otọ dowatọ Penticostal Fellowship of Nigeria (PFN) tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nElijah ogudele Abina yin jiji na mẹdaho Abraham Akowanu Abina po Omoloto Abina to Aradagun, gbagi Awọnlin to Naijilia. E wa diọ yinkọ ṣẹnṣẹn tọn etọn do Oludele na e nọ pa gigo na numẹsẹn lẹ wutu. E yin dopo to dowatọ The Gospel Faith Mission International (GOFAMINT) po yẹwhenọ Reuben George po asi Dupe George, David Akinremi, Meshack Akinola, Iwaku Bagere, Daniel Aluko, Olusegun George, Elkanah Obideyi, Solomon Elijah Kudoro, Richard Akapo, Dorcas Adeyemi, Mary Kudoro, Felicia Akinremi. Biblu pinplọn zindonukọn kakajẹ egbehe, yẹwhenọ George lẹzun yẹwhehodọtọ whenu gigọ tọn to Gospel Faith Mission International to Kọ́yànsun 1962, bo jo azọ́n dowhenu tọn etọn Arbico Limited, Apapa to Awọnlin to whenue gbigbọ wiwe jẹeji. To tintan whenu, ewọ wẹ mẹhe to anadenanu to Ṣọọṣi GOFAMINT Iwaya tọn to 1963, enẹgodo Ṣọọṣi GOFAMINT Mushin tọn to 1966 to godo mẹ e mọ zedaga yi taidi Nugopọntọ. Yẹwhenu Reuben George wẹ yin Nugopọntọ daho lọ, e wa de Abina taidi mẹbọdomẹgotọ etọn, Otẹn enẹ mẹ wẹ e sẹn te kakajẹ whenue yẹwhenọ George basi matintọ to 1987.","num_words":310,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.013,"special_characters_ratio":0.207,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":65882.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/H%C3%A0njit%E1%BB%8D","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hànjitọ yin mẹhe nọ jihan po kọnugbe etọn po. Mẹdepope he nọ jihan yin hànjitọ de. Mẹdelẹ nọ jihan taidi azọn dide yetọn, mẹdevo lẹ nọ jihan matin lẹndai ahọsumẹ tọn. Hanjitọ sọgan ji nudepope. Ye sọgan yin godonọna po hànjinu lẹ po. Hànjitọ delẹ nọ to nuhonu kavi hanjinu lẹ taidi piano, guitar kavi ajalẹn lẹ po zan to ojlẹ dopolọ mẹ he ye to hànji. Ohànjiji yin nujọnu to aihundida oplo ji tọn de whenu.\n\nNukọntọ hànjitọ de tọn yin dopo to ogbẹ mẹhe nọ jihan vonọtaun delẹ tọn. Mẹhe tlẹ yin nukọntọ lọ sọgan nọ zan azọnwanu kavi hànjinu de to whenue e to ohàn ji. Mẹhe yin nukọntọ mọnkọtọn nọ yin hoyidọtọ to zepọn de whenu, taidi apajlẹ, Jerry Gracias wẹ yin nukọntọ na hànjigbẹ Grateful Dead tọn.\n\nJẹhẹnu lẹ\nHànjitọ dagbe de dona lẹnnupọn do nususu ji to whenue e to ohàn de ji. Hànjitọ dagbe de sọgan plọn ohàn bosọ yọn ji to niyaniya mẹ, ṣigba e sọgan biọ ojlẹ tangan de whẹpo ye nido mọdọ e ko lẹzun apadewhe yetọn.\nGbẹtọ lẹ nọ jihàn na whẹwhiwhẹn voovo lẹ. Ye sọgan jlo na ma numọtolanmẹ yetọn po mẹdevo lẹ po. Ye sọgan tindo ayajẹ na nude wutu kavi awubla kavi homẹhunhun kavi flumẹjijẹ kavi homẹgble. Hànjiji yin nuyiwa de he mẹ numọtolanmẹ nọ yin didohia gbọn kọnuge mẹ.\n\nHanjitọ nukundeji lẹ\nSagbohan Danialou\nWizkid\nBillie Eilish\nJustin Bieber \nFreddie Mercury \nMichael Jackson \nKanye West \nAriana Grande\n\nWeda he gando e go\nHànjiji\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":279,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.205,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":78706.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Osun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yinkọ osun (ohia: ) lẹ tọn to Gungbe mẹ:\n\nPlanẹti lẹ","num_words":13,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.288,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":38513.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Oladele%20Awobuluyi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Oladele Awobuluyi (jiji to azán 17tọ Liyasun 1937) yin Naijilianu he nọ do ogbe susu lẹ, wesetọ de podo wekàntọ po. E yin jiji to Okeagbe, Akoko agewaji-whèyihọ tọn to Ayimatẹn Ondo tọn, Naijilia. Apadewhe he Awobuluyi ze ayidonugo etọn do gando azọ́n dọdinanu tọn bibasi go wẹ ogbe Aflika tọn lẹ, ehe bẹ Ayọgbe podo Kanuri podo Edo po. Awobuluyi do apadewhe nupinplọn ogbe voovo dido tọn ai podo ogbe Naijilia tọn lẹ po to wehọmẹ alavọ Ilorin tọn to 1976 bosọ sẹ́n taidi ogán tintan azọ́nwatẹn lọ tọn sọn 1979 jẹ 1984. E yin dopo to titobasinanutọ Nigerian Academy of Letters tọn.\n\nWehọmẹ podo mẹpinplọn po\nAwobuluyi mọ gbedewema B.A yi to Classics mẹ to wehọmẹ alavọ Colorado Boulder tọn to 1961, bosọ mọ gbedewema daho M.A yi to Latin mẹ sọn wehọmẹ alavọ Columbia tọn mẹ to , podọ gbed1962ewema M.A devo to ogbe pinplọn sọn wehọmẹ alavọ Columbia tọn to 1964, podo gbedewema daho hugan Ph.D to oplọn ogbe tọn mẹ sọn wehọmẹ alavọ Columbia tọn to 1967. Awobuluyi ko plọnnumẹ to wehọmẹ alavọ Michigan State University, CUNY, University of Lagos, University of Ilorin, podo Adekunle Ajasin University po.\n\nZinjẹgbonu ṣinṣian lẹ\nOwe lẹ\nEssentials of Yoruba Grammar\nYoruba Metalanguage: a Glossary of English-Yoruba Technical Terms in Language, Literature and Methodology\nStudies in the syntax of the standard Yoruba verb by Oladele Awobuluyi\nThe New National Policy on Education in Linguistic Perspective\nÌléwó ìkòwé Yorùbá òde-òní\nPeace Corps Yoruba Course\nStudies in the Syntax of the Standard Yoruba Verb\nYorùbá kò gbọdọ̀ kú\nLinguistics and Nation Building: the Prof. Emeritus Ayọ Bamgbose Personality Lecture\nHosọ lẹ\n\"On the Reality of Vowel Coalescence in Yoruba\", Studies in African Linguistics, December 1985, Vol.9(Dec), pp.11-14\n\"Issues in the Syntax of Standard Yoruba Focus Constructions\", The Journal of West African Languages, Nov 1, 1992, Vol.22(2), p.69\n\"Towards a Typology of Coalescence\", The Journal of West African Languages, November 1987, Vol.17(2), pp.5-22\n\"On 'The Subject Concord Prefix', in Yoruba\", of West African Languages, Jul 1, 1971, Vol.8(2), p.101\n\"'High-Tone-Junction-Contracting Verbs' in Yoruba\", The Journal of West African Languages, Jan 1, 1970, Vol.7(1), p.29\n\"The Particle If in Yoruba\", The Journal of West African Languages, Jul 1, 1969, Vol.6(2), p.67\nPipà lẹ\nIssues in Contemporary African Linguistics: a Festschrift for Ọladele Awobuluyi\nNew Findings in the Study of Nigerian Languages and Literatures: a Festschrift in Honour of Oladele Awobuluyi\nCurrent Research in African Linguistics: Papers in Honor of Ọladele Awobuluyi\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":555,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.011,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.924,"perplexity_score":52168.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sam%20Amuka-Pemu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ahọvi Sam Amuka Pemu (yin jiji to azán wiatọ̀ntọ Ayidosun 1935) yin linlinwekantọ Naijilia vijiji de, mahẹ tindotọ́ to linlinwe lẹ mẹ, podọ Zinzinjẹ̀gbonutọ́ linlinwe tọn he zin linlinwe The Vanguard tọ́n, he yin linlinwe he yi nukọn taun to togbo Naijilia tọn, podọ ewọ sọ wẹ Zinzinjẹ̀gbonutọ́ linlinwe The Punch tọn he nọ yin hihia gbọn gbẹtọ susu dali to Naijilia. E yin jiji to huwaji-wheyihọ to todaho Sapele tọn, to ayimatẹn Delta tọn naijilia, gbọn Pa Amuka-Pemu po Madam Teshoma Amuka-Pemu dali, he basi matintọ́ to Nuwhàsun 2014.\n\nAzọ́n Linlinwekantọ́ tọn\nEwọ wẹ yin vọjladobasitọ́ na linlinwe Daily Times of Nigeria tọn podọ ewọ sọ wẹ yin vọjladobasitọ́ tintan na linlinweeditor Sunday Punch tọn whẹpo ewọ po họntọn etọn Olu Aboderin po dó zin linlinwe The Punch tọn jẹgbonu to 1971. Enẹgodo ewọ po naijiliavi atọ̀n devo zin linlinwe Vanguard Newspaper tọ́n to 1983 . Togbogan Muhammadu Buhari dó Amuka hia taidi \" homẹfanọ\" to hunwhẹ jijizán etọn whenu. Nduka Obaigbena he yin ogán daho na ogbẹ linlinwekantọ́ lẹ tọn to togbo Naijilia tọn mẹ do e hia di apajlẹ dagbe podọ nukọntọ́ dagbe na linlinkantọ́ lẹ to naijilia. Sọgbe hẹ nuhe hagbẹ etọn lẹ dọ, Amuka-Pemu wẹ yin omẹ he whẹ́n hugan to mẹhe yin linlinwekantọ́ lẹ mẹ to togbo Naijilia tọn. Owe he hosọ etọn yin\nthe Vanguard of Modern Journalism yin kinkan gbọn Kola Muslim Animasaun, he mọ azọ́nplọ́nmẹ yi to é dé yọ́n godonọnamẹ he gbloada he e dohia na linlinwekinkan to togbo Naijilia tọn mẹ.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":294,"character_repetition_ratio":0.093,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.201,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":78464.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jorge%20Antunes%20%28aihundat%E1%BB%8D%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jorge Antunes yin Angola vijiji podọ aihundatọ po anadenanutọ to televizion họsa. E yin yinyọnẹn tintengbe na adà he e nọ yiwa to titi-to-whinnu he hosọ etọn yin Estrelas ao Palco on TPA and Quem quer ser milionário? (Who Wants to Be a Millionaire?).\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":64,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.016,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":53192.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lancelot%20Oduwa%20Imasuen","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lancelot Oduwa Imasuen (he yin jiji to azán 20tọ Ayidosun 1971) yin anadenanutọ aihun sinima Naijilia tọn podo aihunbayitọ de po.\n\nAzọ́n\nImasuen ko to azọ́nwa to azọ́nwhe sinima tọn mẹ sọn 1995 taidi anadenanutọ aihun sinima tọn podo aihunbayitọ po. E to ninọ Awọnlin to alọnu din.\n\nAihun sinima etọn lẹ nọ bẹ adà numimọ Aflikanu lẹ tọn he ma ko yin didohia taidi, hẹnnu ṣinṣian, azé, sẹnhẹngba, ohẹ́n, sinsẹ̀n-bibasi podo otàngblo lẹ po.\n\nImasuen tindo linlẹn lọ nado bẹ aihundide daho de jẹeji ehe sin hosọ yin Nogbaisi Ovonramwen to 2013. Aihun lọ na gando ahọlu Benin tọn he gbọngodo.\n\nNollywood Babylon\nTo 2008 aihun Canada-nu tọn Nollywood Babylon yin anadena gbọn Ben Addelman podo Samir Mallal po bọ yin bibasi gbọn AM Pictures podo the National Film Board of Canada tọn to kọndopọmẹ hẹ adà he nọ do aihun lẹ hia, yé hodo Lancelot Oduwa Imasuen to whenuena e to bibasi aihun sinima 157tọ etọn he nọ yin Bent Arrows.\n\nAihun lọ dà adà tintingbe de to agbàwhinwlẹn daho he wa aimẹ de whenu to Sundance Film Festival to Alunlunsun 2009. Bent Arrows yin zize jẹ gbonu do ahì Naijilia tọn mẹ to 2010.\n\nAihun ṣinṣian etọn lẹ\nThe Soul That Sinneth (1999)\nThe Last Burial (2000)\nPrivate Sin (2003)\nEnslaved (2004)\nMoment of Truth (2005)\nGames Men Play (2006)\nYahoo Millionaire (2007)\nSister's Love (2008)\nEntanglement (2009)\nHome in Exile (2010)\nBent Arrows (2010)\nAdesuwa (2012)\nInvasion 1897 (2014)\nABCs of Death 2 (Segment L is for Legacy) (2014)\n\"ATM (Authentic Tentative Marriage)\" (2016)\nEnakhe (2020)[6]\n\nAjọ̀ podo mẹdide po\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu devo lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1971 lẹ","num_words":345,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.283,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":67662.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/M%27hamed%20Benguettaf","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"M'hamed Benguettaf (c. 1938 – 5 Afinplọnsun 2014) yin Aihundatọ sinima tọn podọ aihunkantọ́ to otò\nAlgeria tọn mẹ.\nM'hamed Benguettaf basi matintọ́ na azọ̀n whenu dindẹn dé godo to azan atọntọ́ Afinplọnsun 2014, e tindo owhe 75, to otò etọn mẹ. E yin didi do tẹ́pá (El Alia Cemetery) tọn mẹ.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":67,"character_repetition_ratio":0.104,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.293,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":44614.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Seydou%20Boro","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Seydou Boro (he yin jiji to azán 20tọ Afínplọnsun 1968 to Ouagadougou) yin aihundatọ sinima tọn, wedutọ́, podọ hanjitọ́ otò Burkina tọn.\nE tindo mahẹ to Aihundida he Dani Kouyate deanana to 1995 mẹ he hosọ etọn yin Keïta! l'Héritage du griot.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nHôrôn' (Label Bleu, 2016)\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1968 lẹ","num_words":92,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.291,"stopwords_ratio":0.033,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":24869.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sofiene%20Chaari","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sofiene Chaari (azán 31tọ Liyasun 1962 – azán 22tọ Avivọsun 2011) yin aihundatọ sinima otò Tunisia tọn he yin omẹ nukundeji na mahẹ tintindo to Aihundida taidi Sbouï to sinima Choufli Hal (2005–2009) tọn mẹ.\n\nAzọ́n\nE yin visunnu Habib Chaari tọn, Aihundatọ podọ Anadenanutọ́ na sinima lẹ, he gọalọ na ẹn nado bẹ azọ́n etọn jẹeji whẹpo do lẹzun azọnwatọ́ to televizion họsa.\nE tindo mahẹ whla tintan to Aihundida sinima Mnamet Aaroussia tọn, to Azaïez po The Hotel po, whẹpo do lẹzun omẹ nukundeji taidi Sbouï to Choufli Hal, Tunisia sin tito televizion ji tọn he yin bibasi to 2005 jẹ 2009 mẹ to nubibla malenu lẹ tọn whenu. E wazọ́n dopọ hẹ Mouna Noureddine po Kamel Touati po. Enẹgodo e sọ yin yinyọnẹ̀n ganji dogọ na ada he e yiwa taidi Hsouna to Nsibti Laaziza he nọ yin didohia to televizion Nessma tọn ji. E sọ nọ basi tito televizion mẹdetiti tọn he nọ yin yiylọdọ Sofiene Show he nọ yin didohia to 2009 jẹ 2010. E sọ tindo mahẹ to Aihundida he yin Saâdoun 28 po The Marechal po mẹ. E mọ ajọ̀ yi to 2005 whẹpo do basi matintọ́ to La Marsa, Tunisia, na ahúnzọn wutu, bo tindo owhe 49.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\n1997 : El Khottab Al Bab 2 : Guest appearance \n1998 : Ichqa w Hkayet : Essebti \n2000 : Mnamet Aroussia : Flower seller\n2001 : Malla Ena \n2003 : Chez Azaïez : Sadok \n2004 : L'hôtel : Stoukou\n2005-2009 : Choufli Hal : Sboui \n2010-2011 : Nsibti Laaziza : Hssouna\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1962 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2011 lẹ","num_words":350,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.322,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":76669.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Augustine%20Abbey","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Augustine Abbey, sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Idikoko, yin Ghanavi podọ Aihundatọ sinima tọn podọ nukikodonamẹtọ́ de. E yin yinyọnẹn ganji na adà he e nọ yiwa taidi họngbohuntọ́ to sinima lẹ mẹ. E ko de podọ yin didohia to BBC mẹ, Po alọkinkọndopọ́ hẹ UNESCO po Esi Sutherland-Addy's MMOFRA Foundation po dali, e de sinima delẹ tọ́n gando azọ̀n sida (HIV and AIDS). ewọ wẹ do (Great Idikoko Ventures).\n\nSinima he e detọ́n lẹ\nsinima lẹ\n\nAjọ lẹ\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":107,"character_repetition_ratio":0.013,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":49697.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kofi%20Adu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kofi Adu (he yin jiji to azán 25tọ Ayidosun 1969), wa sọn topẹvi Ashanti tọn to Ghana ṣigba bo nọ nọ̀ suburb to Accra Newtown he nọ yin yiylọdọ Asantewaa, podọ Agya Koo, yin aihundatọ sinima tọn podọ nukikodonamẹtọ́ otò Ghana tọn. E ko yin didohia to nuhe hugan kẹnẹko (200) mẹ to Aihundida sinima oto Ghana tọn, ehe bẹ Obaatanpa, Away Bus, Black Star, and Ma Tricki Wo po hẹn ga.\n\nTodowhinnu lẹ\n\nAzọ́n etọn\n\nSinima he e detọ́n lẹ\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nAzọ́n etọn\nAdu wa sọn Ashanti to Ghana, ṣigba bo nọ nọ̀ suburb to Accra Newtown he nọ yin yiylọdọ Asantewaa. E yin afọpa basitọ́ de. Adu yin mimọ to aihundida nukikodonamẹ tọn to televizion Ghanaian tọn ji (comedy show on National Television) to (National Theater) to GTV Ghana Accra, fihe e nọ donukiko na gbẹtọ lẹ te whẹpo Aihundida sinima tọn nido bẹjẹeji. To liyasun 2008, e mọ ajọ̀ (National Award) tọn yi to togbogán Ghana dai tọn he nọ yin John Agyekum Kufuor si. Dile etlẹ nọ tọ́nwhẹ̀n yi Accra nado yi jihan, Agya Koo yin didohia to sinima Ghana tọn susu mẹ.\nE dọ na Kojo Oppong Nkrumah he yin Anadenanutọ́ ladio họsa Joy FM tọn dọ to whenue Aihundatọ sinima tọn lẹ hẹn alọnu yetọn lẹ jan to Anadenanuwema lọ pinplọ́n mẹ na osẹ Awe, po nunina he emi mọyi sọn jiwheyẹwhe dé, emi nọ tindo kọdetọ́n dagbe mahopọnna dọ emi ma plọn Anadenanuwema depope.\nE ko wazọn dopọ hẹ Aihundatọ Aboagye Brenya, Lil Win, Kwaku Manu po Mercy Aseidu po mẹdevo lẹ po.\nTo liyasun 2016, Adu dà Rita Asiedu taidi asi to London, UK to whenue ye ko nọ họntọnmẹ na owhe ẹnẹ godo. Victoria Owusu Adomako wẹ yin asi etọn tintan whẹpo ye dó gbẹ́ yedelẹ dai. Kristiani de wẹ e yin.\n\nSinima he e detọ́n lẹ\n\nKey Soap Concert Party\n Agya Koo Gbegbentus\n Three Desperate Friends\nHouse of Commotion\n Evil Plot To Break My Home \nKumasi Yonko (zẹẹmẹdo - haṣiṣanKumasi tọn)\nObi nnim awie ye (zẹẹmẹdo - mẹdepope ma yọn godomẹ etọn) \nKa wonan toso (zẹẹmẹdo - sinai ganji)\nAsew 419A (zẹẹmẹdo - yọnwẹn 419A) \nBusiness Partner\nGyina Pintin ( zẹẹmẹdo- nọtegli) \nBone So Akatua (zẹẹmẹdo - kọdetọn kanyinylan tọn)\nObaatanpa (zẹẹmẹdo - onọ dagbe) \nBlack Star \nOtan Hunu Kwah\nMa Tricki Wo (zẹẹmẹdo - n ko doyẹklọ we)\nAgya Koo Trotro Driver \nJoni Waka \nOhia (zẹẹmẹdo - ohẹ́n) \nAway Bus\nNsem Pii (zẹẹmẹdo- whẹho susu lẹ) \nSure banker \nBosom Ba\nKwadwo Besiah \nSika ye Mogya\n Nyame Bekyere1&2\nAgya Koo Mechanic\n Aburokyire Abrabo (zẹẹmẹdo - gbẹzan to togodo) \nAgya Koo Bank Manager\nAsem Aba Fie (zẹẹmẹdo - whẹho delẹ to whegbe) \nKankan Nyame \nOnyame Asem\nAgya Koo \nGyae Kayayoo \nMy Soldier Father\nObidea Aba (meaning - It's the turn of another) \nNnipa Sei Nnipa (zẹẹmẹdo - gbẹtọvi lẹ nọ hẹn yedelẹ gble)\n\nAlọdlẹdonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1969 lẹ","num_words":631,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.029,"special_characters_ratio":0.268,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":62839.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/J%E1%BB%8Dja","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jọja yin ada awetọ mẹhomẹ tọn. To whenue nude yin yọyọ, e sọgan yin yiylọdọ ovu. To whedelẹnu, \"Ovu\" nọ yin na nutogbẹ kẹdẹ bọ onu he ma togbẹ lẹ nọ yin \"yọyọ\". Hogbe lọ jọja nọ saba yin yiyizan nado basi zẹẹmẹ gbẹtọ he to ovu sọn aflanmẹ kakajẹ jọja whenu. Yọnhowhe nọ saba yin yiyizan na mẹhomẹ lẹ.\n\nOnu voovo lẹ wẹ nọ ba jọja whenu yetọn po. Di apajlẹ, zomọ delẹ nọ yin pinpọnhlan taidi yọyọ na ojlẹ he ma hugan owhe dopo. To owhe lẹ godo, jọja ehe gbẹ sogan yin pinpọnhlan taidi mẹhe ma ko whẹn. Ehe nọ jọ eyin mẹlọ ma whẹn to apọnmẹ podọ to agbasaliho kaka e dó do owhe 21, podọ na mẹdelẹ ma ko do numimọ gbẹmẹ tọn wutu.\n\nNa mẹdelẹ tọn, jọja yin nujlomẹ de na ye. Yé jlo na nọ yin mimọ to whepoponu taidi jọja. Na ehe wutu, mẹlẹ nọ saba zan nusisá wunmẹwunmẹ lẹ na nukunmẹ yetọn nido yọnpọn to ojlẹ lẹpo mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":173,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67245.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mouna%20Fettou","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mouna Fettou (Alabiki: ﻮﺘﻓ ﻰﻨﻣ; yin jiji to azán 28tọ Abọ̀húnsun 1970) yin aihundatọ sinima tọn to otò Morrocco tọn mẹ, bo ko yin didohia to sinima susu podọ to tito televizion delẹ tọ́n ji. adà he e nọ yiwa to sinima lẹ mẹ wẹ zọn bọ gbẹtọ lẹ yinwanna ẹn, delẹ to sinima lọ lẹ wẹ Àla recherche du mari de ma femme (1995), podọ Women... andWomen (1997). E da Saad ash-Shraibi, he nọ de susu to sinima etọn lẹ tọ́n. E sọ yin azinponọ na titi-to-whinnu televizion tọn he hosọ etọn yin Jari Ya Jari on Media 1. E yin nina ohiadogonamẹ vonọtaun to hunwhẹ (MarrakechInternational Film Festival) tọn whenu na owhe gbàn (30) he e ko yizan to sinima bibasi mẹ to 2019.\n\nAzọ́n etọn lẹ\nLove in Casablanca 1991\nIn Search of My Wife's Husband (Part 2) 1997\nWomen... and Women 1997\nThere is a Simple Truth 1997\nThirst 2001\nAnd Now... Ladies and Gentlemen 2002\nI Saw Ben Barka Get Killed 2005\nThe Gates of Heaven 2006\n2006 ةﺪﺟﺎﻣ\nTariiq an-Nisaa' 2007\nLethal Game 1994\nThey Passed in Silence 1997\nGardens of al-Karma (series) 2001\nRahimo 2007\nYak Hna Jiran (series) 2010, 2011, and 2012\nMaster Chef Morocco (participant) 2017\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":279,"character_repetition_ratio":0.028,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.31,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.978,"perplexity_score":50124.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rym%20Ghezali","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rym Ghezali (sọn azán 29tọ Ayidosun 1982 jẹ azán 17tọ Whejisun 2021) yin aihundatọ sinima tọn podọ hanjitọ́ otò Algeria tọn. E yin yinyọnẹn na tito televizion tọn he nọ yin El Wa3ra he e yin azinponọ na.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nGhezali tindo mahẹ to Star Academy 3 to owhe 2005. E de sinima de tọ́n he hosọ etọn yin El Wa3ra to 2017, podọ e tindo mahẹ to Aihundida to Boqron to 2018. E ku to Paris, France, to azan 17tọ whejisun 2021, bo tindo owhe gbànatọ́n-nukunatọ̀n (38), e jẹ kansẹẹzọn.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1982 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":131,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.313,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68882.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Juma%20%28aihundat%E1%BB%8D%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jumas Omar (yin jiji taidi Jumas Omar, to azán 10tọ Kọ́yànsun 1943, bo basi matintọ to Nuwhàsun 1989 to London) yin Zanzibar vijiji podọ Aihundatọ sinima tọn dé. E ko sọawuhia to sinima British tọn he yin bibasi to aflika taidi (child actor).\n\nSinima he e detọ́n lẹ\nWest of Zanzibar (1954) \nSafari (1955) \nOdongo (1956)\nFury at Smugglers' Bay (1961)\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1943 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1989 lẹ","num_words":102,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.33,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":65289.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Daniel%20Kamwa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Daniel Kamwa (he yin jiji to azán 14tọ Lidosun 1943) yin aihundatọ sinima tọn bo wa sọn Nkongsamba, Cameroon. E plọnnu gando aihundida sinima tọn go to Paris, France, whẹpo do de sinima etọn tintan he hosọ etọn yin Boubou-cravate tọ́n to 1973. Sinima he e detọ́n to owhe 1981, he hosọ etọn yin Our Daughter yin gigopana to hunwhẹ (Moscow International Film Festival) tọn whenu.\n\nSinima he e detọ́n taidi anadenanutọ́ de\nBoubou-cravate, director (1973)\nPousse-Pousse, director (1976)\nNotre Fille, director (1980)\nVidéolire, director (1991) \nTotor, actor and director (1994) \nLe Cercle des pouvoirs, director (1998)\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1943 lẹ","num_words":138,"character_repetition_ratio":0.113,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.304,"stopwords_ratio":0.029,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":47330.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aliko%20Dangote","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aliko Dangote GCON (he yin jiji to azán 10tọ Lidosun 1957) yin ajọwatọ daho dé wẹ eyin to togbo Naijilia tọn mẹ, po togbo devo lẹ to Aflika","num_words":34,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.259,"stopwords_ratio":0.029,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":79903.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nouria%20Kazdarli","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nouria Kazdarli, nọ yin yiylọdọ Khadidja Benaïda to aihundida sinima tọn mẹ (1921 – azán 9tọ Avivọsun 2020). E yin aihundatọ yọnnu nukundeji de to Algeria.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nKazdarli yin jiji to Ammi Moussa to 1921 do hẹnnu Matmata tọn mẹ to Tunisia.\nTo Jiji etọn godo, hẹnnu etọn sẹtẹn yi Mostaganem, finẹ wẹ e dukosọ hẹ Mustapha Bouhrir, mẹhe sọ nọ yin Mustapha Kazdarli, bo wlealọ hẹ ẹ to owhe 1939, whẹpo e do lẹkọ do Algeria. Mustapha nọ wazọn na Électricité et gaz d'Algérie to whenue Nouria nọ wazọn taidi avọ̀tọtọ́.\nMustapha Kazdarli dukosọ hẹ azọnwhé aihundida sinima tọn bo sọ kọnawudopọ́ to Algeria.\nNouria Kazdarli yawu kọnawudopọ́ hẹ asu etọn to aihundida sinima tọn to 1945. E de sọn yinkọ asu etọn Kazdarli tọn go bo diọ̀ yinkọ edetiti tọn zun Nouria, videvude Nouria diọ ede zun aihundatọ sinima tọn nukundeji taun dé.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1921 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2020 lẹ","num_words":207,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66931.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nana%20Abdullahi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nana Aisha Abdullahi (c. 1960 – azán 5tọ Whejisun 2014 tọn) yin whẹdatọ podọ whẹyidọtọ Naijilia tọn.\nTo 2010, Abdullahi wa lẹzun yọnu tintan he to ayimatẹn Jigawa tọn mẹ he yin \nwhẹdatọ to whẹdatẹn daho.[1]\n\n(Jigawa yin ayimatẹn de he to Agewaji Naijilia tọn.) Abdullahi sẹn taidi ogán he nọ penukundo whẹho nutindo fiflijo tọn, ogán whẹdọtọ lẹ tọn podọ ogán to whẹdaten whẹdida dodo tọn sọn 2000 jẹ 2005. [1] E yin dide do whẹdatẹn daho lọ to 2010, e wa lẹzun yọnnu tintan he sẹn taidi whẹdidadodo dọtọ whẹdatẹn daho he to Jigawa tọn. E penukun do e go kakajẹ whenue e ku to 2014.\n\nWhẹdidadodo dọtọ Nana Abdullahi ku to azọ̀n sinsinyẹn de godo to dotowhe he ma yin ahọlu tọn de mẹ Dutset, Jigawa, Nigeria, to azan 5tọ whejisun 2014, to whenue e do owhe 54.[1] E tindo asu he no penukundo e go enẹ wẹ, Abubakar, e wọ wẹ anadenanutọ to wehọmẹ alavọtọn Dutse tọn he yin National Open University of Nigeria.[1]\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1960 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2014 lẹ","num_words":220,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.273,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":86930.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Djanet%20Lachmet","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Djanet Lachmet (he yin jiji to owhe 1948) yin otanwekantọ́ podọ aihundatọ sinima tọn to Algeria.\n\ngbẹzan etọn\nDjanet Lachmet yin jiji to topẹvi de mẹ to Algeria. E yin hinhẹn gannugannu nado wlealọ to whenue e tindo owhe fọtọnnukundopo, bo basi gbẹdai to osun atọ̀n gblamẹ. Na e yinwanna azọ́n nukikodonamẹ tọn wut, e plọnnu gando Aihundida go to Bordj El Kiffan na owhe ẹnẹ.\nBẹsọn 1968 jẹ 1972, e nọ nọ Canada, bo wa sẹtẹn yi Paris nado wazọ́n taidi Aihundatọ sinima tọn.\n\nAzọ́n etọn lẹ\nLe Cow-Boy. Paris: Belfond, 1983.\nTranslated into English by Judith Still as Lallia, 1987.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nHia yinukọn\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1948 lẹ","num_words":139,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.269,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":52658.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lahoucine%20Ibourka","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lahoucine Ibourka (to Alabiki: 1938) (ﺎﻛرﻮﺑإ ﻦﻴﺴﺤﻟا, Arbaa Rasmouka – azán 3tọ Liyasun 1999, Marrakesh ) sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Da Hmad, na adà he e yiwa to sinima de mẹ. E yin Aihundatọ sinima tọn podọ Morrocco vijiji de bo to azọn wa to Tachelhit.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nLahoucine Ibourka yin jiji to 1938 do oto Douar Ait Brahim Youssef tọn, yedọ topẹvi de to Morocco Arbaa Rasmouka. E bẹ azọ́n etọn jẹeji to Jemaa el-Fnaa, fihe e kọnawudopọ́ hẹ nukikodonamẹtọ́ po otànpintọ́ lẹ po, enẹgodo ewọ lọsu wa lẹzun Aihundatọ sinima tọn dé. E lẹzun omẹ nukundeji dé na adà Da Hmad tọn he e yiwa to sinima Boutfounaste tọn mẹ, ehe yin didetọ́n to owhe 1990 gblamẹ.\n\nSinima etọn lẹ\nLahoucine Ibourka tindo mahẹ to sinima vude mẹ ṣigba e hẹn sisi wa na ẹn to Morrocco po yovotomẹ po mẹ. E sọawuhia whla tintan to pọmẹ hẹ Aihundatọ taidi Mohammed Abaamraneto sinima Boutfounaste tọn he yin Anadena gbọn Archach Agourram dali. To kọdetọ́n dagbe tintindo to sinima etọn tintan he e detọ́n godo, e yi adà tintengbe de wa to sinima Moker tọn mẹ, he yin Anadena gbọn Larbi Altit dali.\n\nOkú etọn\nLahoucine Ibourka kú to Marrakesh to àzán 3tọ liyasun 1999 to whenue e po pẹẹde ni do fó sinima yọyọ he e jlo na detọ́n. E tindo Ovi ṣinẹnẹ.\n\nSọ pọ́n\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":291,"character_repetition_ratio":0.079,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66575.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Clint%20Alfino","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Clint Alfino yin jiji to azán sinawetọ Avivosun 1968, to otò pevi Cape tọn mẹ yin alọyido ho bọọlutọ de to whefọn waji Aflika tọn. Alfino dọnnu po hẹ owhefọn waji Aflika tọn na nu he du nuhiho Gbọjegaa tọn to owhe foo die, fihe eyin tintọn na nuhe du nuhiho tintan designated hitter (DH) Podo nuhiho atọn devo lẹ po sọn Alọamiyọ̀nwhe do yi awe jẹ wiẹnẹ po de he me etọn kọ te bo ka du to dopo ji.","num_words":91,"character_repetition_ratio":0.088,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":98929.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Njeri%20Luseno","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Njeri Luseno sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Njeri Osaak yin yọnnu Aihundatọ sinima tọn to otò Kenyan tọn mẹ. E wazọ́n dopọ hẹ Aihundatọ taidi Paul Onsongo po John Sibi Okumu po bosọ sọawuhia whla susu to Kenyan sin sinima lẹ mẹ to vivọnu owhe 1980 po bẹjẹeji owhe 1990 tọn gblamẹ.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":66,"character_repetition_ratio":0.014,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":101582.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abdelkader%20Moutaa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abdelkader Moutaa yin aihundatọ sinima tọn podọ Morocco vijiji de.\n\nSinima he e detọ́n lẹ\nsinima he e sọawuhia te lẹ\nWechma (1970)\nEl Chergui (1975)\nThe Bandits (2003)\nThe Man Who Sold the World (2008)\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":55,"character_repetition_ratio":0.017,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.321,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.988,"perplexity_score":57783.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nouhaila%20Arif","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nouhaila Arif yin Aihundatọ sinima tọn podọ Morrocco vijiji de. E yin yinyọnẹn ganji na adà he e yiwa to sinima Nabil Ayouch tọn to 2021 he hosọ etọn yin Casablanca Beats mẹ,\nFrench: Haut et Fort), he yin dide nado whlẹnagba na Palme d'Or to hunwhẹ (Cannes Film Festival) tọn whenu.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":75,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":53443.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Luchy%20Donalds","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Luchy Donalds (he yin jiji to 1991) yín aihúndatọ Naijilia tọn de he ko do mahẹ to filmu susu lẹ mẹ.\n\nVuwhènu etọn\nE yín jiji to 28, Nuwhàsun 1991 to Owerri, he yín tatọ́-tonọ Ayimatẹn Imo tọn. Mẹjitọ etọn lẹ wẹ Donald Nwocha po asiẹ po. Luchy wẹ yin mẹho pete to oví atọ̀n he mẹjitọ lẹ jì lẹ mẹ podọ uwọ kẹdẹ wẹ yọnnu dopo gee he to yé mẹ.\n\nWepinplọn\nLuchy Donalds yi wehọmẹ dokọ tọn po wehọmẹ daho po to Mount Camel Premier School. E yi wehọmẹ alavọ tọn he nọ yin Tansian University to Umunya, to Ayimatẹn Anambra tọn fihe e plọnnu do Anazọ́n Dagbemẹninọ Gbẹtọ Tọn go te.\n\nAzọ́n he e de\nLuchy Donalds biọ Ogbẹ́ aihúndida tọn mẹ to 2006 bo ko sọ do mahẹ to filmu susu lẹ mẹ. Filmu etọn tintan he yín The Investor bo yin didetọn to 2014 wẹ hẹn ẹn lẹzun gbẹtọ agbajumọ̀ de. Vudevude, e do mahẹ to aihúndida susu devo lẹ mẹ hẹ aihúndatọ-gbẹ etọn lẹ mẹ. To 2021,e họ̀ mọto de na ede.\n\nDelẹ to Filmu etọn lẹ mẹ\nSeed of Sorrow (2020)\nRoyal Sibling (2021)\nLust in Marriage (2021)\nMarriage Bride Price (2021)\nSongs and Sorrows (2021)\nCrazy Fighter (2021)\nTrust no one (2021)\nBillionaire and his Blind Wives (2021)\nSoul on Fire (2021)\nThe Classic Ladies (2021)\nChef Augusta (2021)\nCheating in Marriage (2021)\nAt Age 18 (2021)","num_words":290,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.296,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":76860.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Roger%20Nsengiyumva","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Roger Jean Nsengiyumva yin Rwanda vijiji bosọ yin aihundatọ sinima tọn podọ e yin yinyọnẹn taun na awusọhia etọn lẹ to sinima Africa United po Sixteen po tito televizion tọn Informer po You Don’t Know Me po.\n\nTodowhinnu lẹ\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nNsengiyumva whẹn to Norfolk to United Kingdom\nto whenue e họ̀n sọn mẹhuhu he wa aimẹ sọta Tutsi to Rwanda to 1994.\nNsengiyumva yin jiji to Kigali, bo hẹn otọ etọn bu to Okú mẹ to ojlẹ mẹhuhu he wa aimẹ sọta Tutsi to 1994.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\naihun he e detọ́n lẹ\n\n Televizion\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":123,"character_repetition_ratio":0.087,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":82347.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adim%20Williams","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adim Williams yin anadenanutọ aihun Naijilia tọn bo yin yinyọnẹn ganji na azọ́n etọn to Abuja Connection trilogy of films mẹ.\n\nE ko wazọ́n yi adà he gblo to aihun Nollywood tọn mẹ sọn 2002, gbọn anadena fọto he yi 28 whẹpo owhe 2006 tọn do wa vivọnu.\nAihun sinima etọn Joshua wẹ yin aihun Nollywood tọn tintan he yin yiyi do DVD Amẹlikanu tọn lẹ ji bosọ yin sisa, e yin dide tọ́n to Awewesun 2005. E tin to aihundatọ nukundeji tọn lẹ mẹ he tọ́n to aihun \"The Interview\" mẹ.\n\nAdim Williams yin anadenanutọ podo wekàntọ de po, ehe yin yinyọnẹn na Mr. Ibu in London (2004), Crying Angel (2005), and Valentino (2002).[2]\n\nDelẹ to aihun etọn lẹ mẹ\n\nMR IBU IN LONDON\n\nNuhọ́tọ de he ma na yin akuẹsuna ganji bosọ nọ saba yin ṣinṣanko bẹtọ do agbanhun de mẹ bo wa lẹzun mẹhe ma tindo owhé to ali London tọn ji kakajẹ whenuena họntọn hohowhenu etọn tọn wa gọalọna ẹ . Aihundatọ lẹ taidi Charles Okocha, Mr Ibu, Rita Johnson, John Okafor, Nkiru Ughanze, Remy Ohanjiyan, Ishola Oshun podo susu devo lẹ po.\n\nAihun ṣinṣian etọn lẹ\nDesperate sister\nToo Late to Claim 2\nRoyal Battle 2\nMillionaire's Daughter\nWomen in Power\nTemple of Justice 2\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn gbonu devo lẹ","num_words":265,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":68374.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Slim%20Mahfoudh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Slim Mahfoudh (azán 19tọ Alunlunsun 1942 — azán 30tọ Liyasun 2017) yin Tuniṣia vijiji podọ Aihundatọ sinima tọn. E ko basi sinima bosọ sọawuhia to sinima susu lẹ mẹ taidi L'Étoile du Nord podọ to tito televizion tọn taidi Al Khottab Al Bab po Choufli Hal po.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":69,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.269,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65260.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nezha%20Regragui","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nezha Regragui (Alabiki: ﻲﻛاﺮﻛﺮﻟا ﺔﻫﺰﻧ, he yin jiji to azán 17tọ Avivọsun 1957) yin Morrocco vijiji de podọ Aihundatọ sinima tọn.\nRegragui ko sọawuhia whla susu to sinima lẹ mẹ podọ e sọawuhia to sinima he nọ yin Goodbye Mothers. E sọ yin yinyọnẹ̀n na e dà hanjitọ́ he nọ yin Bachir Abdou podọ ye omẹ awe lẹ yin mẹjitọ na Saad Lamjarred mẹhe yin hanjitọ Morrocco tọn.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nsinima\n1988: The Love Kaftan \n1989: Le Vent de la Toussaint \n1998: Old Friends\n1999: Mabrouk \n2005: Here and There \n2008: Goodbye Mothers \n2009: Awlad Lablad\n\ntelevizion\nAl Ferqa \n2002: Men Dar Ldar \n2006: Khali 3mara\n2008: Khater Men Dir \n2019: Daba Tzian\n\nNupọntẹn\nMaraat Lati \nSa3a Mabrouka\nHada Enta\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1957 lẹ","num_words":190,"character_repetition_ratio":0.015,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.324,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.984,"perplexity_score":73920.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jackie%20Shako%20Diala%20Anahengo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jackie Shako Diala Anahengo (azán 23tọ Avivọsun 1958 — azán 15tọ Ayidosun 2021) yin Congo vijiji podọ Aihundatọ sinima tọn. E sọawuhia to tito ladio po televizion po (Radio-Télévision nationale congolaise) tọn mẹ, mọdopolọ e sọawuhia to nupọntẹn lẹ mẹ.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1958 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":75,"character_repetition_ratio":0.024,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.268,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":50470.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lari%20Williams","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lari Williams (1940 – 27 Afínplọsun 2022) yin aihundatọ Naijilia-nu, ohó milomilo-kantọ, kinkántọ he yin yinyọnẹn na adà etọn to Soap Operas mẹ taidi The Village Headmaster, Ripples, podo Mirror in the Sun po. Williams yin jiji do Naijilia to 1940. E basi matintọ do owhé etọn gbe to Ikom, ayimatẹn Cross River ton, to 27 Afínplọsun 2022, podo owhè 81 po.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":81,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.272,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.985,"perplexity_score":46934.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Aigba","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Aigba (ohia: ) wẹ planẹti mítọn, owhé mítọn. \n\nLẹnunnuyọnẹn\nPlanẹti lẹ","num_words":13,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.243,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":25148.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adedayo%20Adebayo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adedayo Adeyemi Adebayo (yin jiji to azan 30tọ Abọ̀húsun 1970 tọn to Ibadan, to Naijilia) yin bọlu rugby tọn hotọ de, bo nọ hò kanji na ogbẹ́ bọluhiho tọn England tọn whla 8 besọn 1996 jẹ 1998. E hò na ogbẹ́ Bath tọn po Parma tọn po.\n\nAzọ́n etọn\nAzán 23tọ Abọ̀húsun 1996 tọn wẹ Adebayo hò bọlu na otò etọn whla tintan to whenue ye hò sọta Italy, bọlihiho lọ wa fó do 54-21 bọ England wẹ dudeji. Azán 22tọ Whejisun 1998 tọn wẹ yin whla godotọ he e hò na England, Scotland wẹ yé hò sọta to gbelọgbe.\n\nE yin dopo to yé omẹ he sinawe he hò na England lẹ mẹ to whenue yé ze World Cup Sevens to 1993 to Scotland. E lilẹ bo wún ede nado penugo bo gbì bọlu yí to aliho he whanmẹ taun de mẹ, ehe sọ gọalọ na England nado jẹ agbawhinwhlẹn vivọnu tọn lọ mẹ.\n\nEwọ wẹ do Premier Lifestyle, azọnwhẹ de he nọ wleawuna tito ayidedai tọn susu lẹ, podọ England wẹ e tin te.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ \n\nBone Steelers\nParma Rugby\nBath Rugby\nPremier Lifestyle\n\nOvi he ye ji to owhe 1970 lẹ","num_words":238,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.267,"stopwords_ratio":0.025,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":68965.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Joseph%20Oni","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Joseph Olayeni Oni (yin jiji to azan 5tọ Liyasun 1938 tọn) yin ayimatẹngán awhánfuntọ de to Ayimatẹn Niger tọn besọn Liyasun 1978 tọn jẹ Kọ́yànsun 1979 tọn to ojlẹ he mẹ Awhangán Olusegun Obasanjo to gandu. Oni wẹ jẹ otẹ̀n Anademẹtọ Ponọ̀-tọji tọn lẹ (Navy) tọn Okoh Ebitu Ukiwe. E wleawuna tito akuẹzinzan tọn akuẹ livi N157 tọn na owhe 1979 tọn, bo livi N76 yín dide dovo na azọ́wiwa kẹdẹ. \nOni wẹ yin anadenanutọ Mima 1tọ tọn besọn azán 9tọ Alunlunsun 1984 tọn jẹ 16tọ Zósun 1985 tọn to whenue yé yidogọna azọ́ngban etọn bọ e lẹzun Brigadier de godo. Taidi Ogán Brigadier de, Oni wẹ yin anadenanutọ Headquarters Training and Doctrine Command, Nigerian Army tọn to Minna besọn azán 15tọ Zósun 1986 tọn je 31tọ Awewesun 1987 tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":158,"character_repetition_ratio":0.07,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":73466.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Awwal%20Ibrahim","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alhaji Mohammed Awwal Ibrahim yin kọmegán Naijilianu de he sẹ̀n taidi ayimatẹngán Ayimatẹn Niger Tọn sọn Abọ̀húsun 1979 tọn jẹ Alunlunsun 1983 to ojlẹ Nigerian Second Republic tọn mẹ. Tonudọgbẹ National Party of Nigeria (NPN) tọn ji wẹ e gbọ̀n do lezun ayimatẹngán.\n\nOvú whenu po Wepiplọn etọn po\nIbrahim yin jiji to Abuja to lẹdo de wá nọ yin yinyonẹn di Suleja todin mẹ to 1941.\nE yì wehọ Provincial Secondary School tọn to Bida sọn 1956 jẹ 1961 bosọ zindonukọ̀n to nupinplọn etọn mẹ to wehọ School for Arabic Studies tọn mẹ to Kano. \nE mọ gbedewema daho yí to Glẹnsigbe mẹ to wehọmẹ alavọ tọn Abdullahi Bayero College tọn mẹ to 1967 bosọ mọ daho pete tọn yi to 1970.\nE bẹ azọ́n jẹeji to Wehọmẹ Alavọ Ahmadu Bello tọn to 1967 taidi meplọntọ ogbè lẹ tọn de. \nSọn 1967 jẹ 1976, Ibrahim yinukọ̀n taun to azọ́ngban anadidenanu tọn lẹ mẹ, ewọ wẹ yin yinkọ-zedainamẹtọ Bayero University tọn to Kano bosọ yin Anadenanutọ Wekantọ tọn na Center for Cultural Studies to gblagbla 1973 tọn jẹ 1975 tọn mẹ. To whenue Ayimatẹn Niger tọn yin didoai to 1976, azọ́ndenamẹ etọn diọ bọ e yin didohlan ayimatẹn yọyọ lọ mẹ taidi anadenanutọ. To bẹjeẹji, e wazọ́n taidi Wekantọ Tẹgbẹ tọn na Azọ́ndenamẹ Vonọtaun lẹ bọ to godo mẹ e wa lẹzun Wekantọ Tẹgbẹ tọn na Gandudu Dokọ̀ tọn.\n\nAyimatẹngán \nTo 1979,e jo azọ́n etọn do bo whlẹnagba nado lezun Ayimatẹngán Ayimatẹn Niger tọn to tonudọgbẹ NPN tọn glọ. \n\nIbrahim duto tito vobibla tọn dokọ̀ tọn po ayimatẹn tọn po ji bo gbọnmọ dali lezun Ayimatẹngán tintan he mọ aṣẹpipa gbọn vobibla dali to Ayimatẹn Niger tọn mẹ.","num_words":314,"character_repetition_ratio":0.067,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":98640.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rita%20Dominic","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rita Uchenna Nkem Dominic Nwaturuocha (he yin jiji to azán 12tọ Liyasun 1975) yin aihundatọ Naijilia-nu de. To owhe 2012, na aihundida dagbe etọn wutu Rita Dominic mọn ajọ̀ lọ Africa Movie Academy Awards na tọntlọngbọ to adà he mẹ e te me.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nRita Dominic yin mẹhe mọn ajọ̀ debọdodego yi to \naihundida Nollywood tọn, basitọ, alọtlutọ po \ndidatọ azọnwhẹ Audrey Silva Company tọn po.\nE ko yin yinyonẹn taidi dopo to aihundatọ he yọn taun to azọnwhe Nollywood podọ mẹhe akue susu nọ yin susu hugan to aihundatọ Naijilia-nu tọn lẹ me. Rita Dominic to alọnu din ewọ we afọzedaitọ po nukọ̀ntọ \"Rita Dominic Productions\".\nDominic yin dopo to hagbe whẹndo ahọvi Nwaturuocha Aboh Mbaise to lẹdo gandudu dokọ̀ ton Imo State . Rita Dominic yin ovi he whe hugan to ovi ẹnẹ mẹjitọ etọn mẹ.\nMẹjitọ etọn he matin ba lẹ yin dopo to mẹgopontọ agbasa tọn. Dominic yí wehọmẹ Federal Government College, Ikot Ekpene, Akwa Ibom State, Naijilia, wẹpo wehọmẹ dahọ University of Port Harcourt,fihẹ fo po gbedewema yí to Wepiplọn aihundatọ tọn to 1999.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn \nTo 2019, Dominic dọ gbọn adà Instagram tọn etọn ji dọ̀ Idris Ebiloma he yin owhe 28 mẹvi ni yin susu do gànmẹ. Dominic sawhẹ̀dokọna Ebiloma dọ e zanhẹ Khloe he yin osùn 15 mẹvi gánnugánnu, to azán 31tọ August 2016 tọn to owhé mẹjitọ viyẹyẹ lọ tọn lẹ gbé to Asokoro to Abuja.\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nNaijilia-nu lẹ\nOvi he ye ji to owhe 1975 lẹ","num_words":322,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66900.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/David%20Mark","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"David Alechenu Bonaventure Mark, yin Awhangán Naijilia tọn de wayi bosọ yin tonudọtọ de. Whẹpo do wá biọ tonudidọ mẹ, Mark wẹ yin Ayimatẹngán awhànzọ́nwatọ na Ayimatẹn Niger tọn sọn 1984 jẹ 1986.","num_words":40,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":77435.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nunina","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nunina yin nude titengbe akuẹ kavi nuhọakuẹ de he nọ yin nina mẹ. Gbẹtọ lẹ nọ na nunina sọn ojlo mẹ bo masọ nọ donukun nudepope lẹkọ. Nunina yin nude he họntọn kavi hagbẹ whẹndo tọn de nọ na yedelẹ to nuwiwa de whenu taidi gbọjẹjan lẹ kavi jijizan lẹ dudu de whenu. Di apajlẹ, ye nọ nanu mẹ bosọ nọ mọnu yito noẹli whenu. Nunina nọ saba yin nude he yè nọ jlo na tindo, eyin nunina jijizan tọn wẹ, e nọ yin akuẹ kavi nuhe ma vẹahi sọmọ de. Nunina pẹvi de nọ yin bubu po wema aṣọdonu tọn po bọ nunina he klo lẹ nọ yin nina mẹhe jlo na yi lọ domọ matin bubu po wema aṣọdonu tọn de po.","num_words":124,"character_repetition_ratio":0.084,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":90754.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sabina%20Matos","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sabina Matos (he yin jiji to azán 13tọ Afínplọsun 1974) yin tonudọtọ Dominica-Amẹlika. E yin ayimatẹn-gán 70tọ Rhode Island tọn sọn Lidosun 2021 gbọ́n. Sabina Matos yin ayimatẹn-gán Aflika-Latin yọnnu tintan bo Dominica-Amẹlika-nu tintan wá sẹ̀n taidi ayimatẹn-gán to Amẹlika. E yin hagbẹ tonudọgbẹ́ Democratic Party tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNyatakaka siawo tsoƒewo\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1974 lẹ","num_words":91,"character_repetition_ratio":0.108,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.991,"perplexity_score":23627.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Az%E1%BB%8Dnwanu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Azọnwanu yin nudepope he mi nọ yi do wazọ́n vẹkuvẹku, Kavi mlẹnmlẹn.","num_words":12,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.191,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":35526.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Glez%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Glezọn yin aliho pipenukun do kanni lẹ po dido jinukun lẹ na nududu,avọ,amasinkun po onudevo lẹ po.","num_words":19,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.192,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":19853.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Patrick%20Ssenjovu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Patrick Ssenjovu yin aihundatọ sinima tọn podọ aihundatọ to nupọ́ntẹn. E sọ yin anadenanutọ podọ mẹhe nọ de aihundida sinima tọn tọ́n.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wehihia etọn po\nE yin jiji to Kayunga, Uganda.\n\nAzọ́n\nnupọ́ntẹnzọ́n\n\nSsenjovu lẹzun dopo to hagbẹ Impact International tọn to whenue e tindo owhe widopo, owè he nọ yin didohia to nupọntẹn lẹ tẹ mẹ bo nọ yin bibasi to Europe po United States po, po Woza Albert!, po aihun (political-satire play) po.\nE sẹtẹn yi New York City, New York fihe e lẹzun dopo to hagbẹ Great Jones RepertoryCompany bo nọ wazọn hẹ omẹ taidi Meredith Monk, Ellen Stewart, Ping Chong po Seth Barish po. Ssenjovu ko wazọn to nupọ́ntẹn lẹ taidi La MaMa Experimental Theatre Club, Lincoln Center, Ohio Theatre po St. Anne's Warehouse, ẹnẹ lọ lẹ yin didoai do New York City; po New JerseyPerforming Arts Center, yin didoai do Newark, New Jew Jersey.\nTo 2000, e sọawuhia to Secret History mẹ, he yin kinkan podọ yin didetọ́n gbọn Chong dali, to nupọ́ntẹn theOhio tọn.\n\nAihundida sinima tọn po Aihundida video tọn\n\nSsenjovu sọawuhia to Ibrahim Moshoeshoe Aihun video 6 (2005) Aihundida lanmẹyiya, Aihundida nukikodonamẹ tọn he yin Anadena gbọn Michael Hoffman dali;po Sydney Pollack’s The Interpreter (2005) a mystery-thriller, Aihundida he yin Anadena gbọn Sydney Pollack dali.\nTo yidogọmẹ, e yi ogbe etọn do dà adà \"Aihundatọ devo lẹ tọn\" to X-Men Origins mẹ: Wolverine (2009), aihun otàngblo lẹnnuyọnẹntọ tọn, aihun video lẹtliki ton lẹ.\n\nKandai\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":325,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.218,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":42408.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Uwamahoro%20Antoinette","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Uwamahoro Antoinette (he yin jiji to azán 25tọ Awewesun 1975 to Kigali) yin yọnnu Aihundatọ Sinima tọn to Rwandan.\n\nAzọ́n etọn\nUwamahoro Antoinette he yin yinyọnẹ̀n taidi \"Intare y'igore\",\"Siperansiya\" ko bẹ Aihundida sinima tọn jẹeji sọ́n owhe ko die wayi to Rwanda. E lẹzun omẹ nukundeji de na adà he e yiwa to Aihundida sinima tọn susu to Rwandan Serwakira, Giramata, Mukadata, Intare y'ingore po devo lẹ po. E sọ yin yinyọnẹ̀n to Seburikoko to tito televizion Rwandan tọn ji.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nEwọ wẹ yin Ovi tintan to ovi ṣinawe he mẹjitọ etọn tindo lẹ. E wlealọ bo sọ tindo ovi atọ̀n.\nTo alọnu din, Nyarugenge District wẹ e nọ nọ to Nyamirambo.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":156,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.032,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":39578.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abdullahi%20Maje%20Karofi%20dan%20Dabo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Abdullahi Maje Karofi dan Dabo) yin ahọlu Kano tọn he dugan sọn 1855 jẹ 1883 mẹ.[1][2]\n\nOtan gbẹzan tọn to otanugbo Kano tọn mẹ\nEhe wẹ otan gbẹzan tọn Abdullahi tọn sọn Palmer's 1908 lẹdogbedevomẹ English tọn otanugbo Kano tọn tọn[2]\n\nSarki kande-ṣinawetọ wẹ Abdullahi visunu Dabo tọn yin. Onọ etọn nọ yin Shekkara.\nWhenue e lẹzun Sarki e wlenawu po nado hu ajotọ lẹpo bo sẹn alọ sẹ na delẹ. E yin yiylọ dọ \"Abdu Sarkin Yenka.\"\n\nNa e yin Sarki he gboadọ, bo ma nọ dibu bosọ nọ tindo kọdetọn dagbe to agba whiwhlẹ mẹ, e sọ nọ yawu de chief lẹ sọn\ntẹn ye tọn mẹ, amọ e ma nọ wamọ na họntọn etọn lẹ. E ma nọ nọ fidopo dẹn kakatimọ e nọ yi sọn toho de mẹ jẹ devo mẹ. To ojlẹ ehe mẹ huvẹ daho de tọn, bọ avun he to ṣẹṣẹn na Umbatu jideji sọn pẹvi yi daho.\nSarkin Kano tọn lọ to jejeji nado tọnawha Umbatu. Afọdide tintan etọn wẹ nado tọnawhan Kuluki. Ladan po ovi etọn Tafida po hlan Zaria nado yi funawhan to oto Zaria tọn mẹ. Ye yi Zaria to pọmẹ.\nDan Iya Lowal Kano tọn ku to Kuluki, to whenẹnu Sarki lọ gọ wa whe na ede, amọ e do Abdulahi Sarkin Dawaki Dan Ehe wẹ to ojlẹ Sarkin Zaria tọn Abdulahi Dan Hamada tọn whenu.To whenue ye lẹkọ sọn Zaria e ma dẹn whẹ po Dan Boskori tọnavun Gworzo.\nSarkin Kano tọn do Sarkin Dawaki hla jẹnukọn na ede bọ e wọ lọsu na e de wa yi nado yi pe Dan Boskori Sarkin Maradi tọn to ṣo kẹdẹ, wheyihọ Gworzo tọn.\nAwhan de sọ bẹ. Kanawanu lẹ họnyi, bo jo Sarkin Dawaki Dan Ladan do, Dan Boskori hu ii.\nKanawanu lẹ gọ wa whe to aliho debọdodego tọn mẹ.\n\nSarkin Kano tọn gblehomẹ taun E na anademẹ lọ dọ ohọ de do na yin gbigba na e mi do Nassarawa to ojlẹ sisiẹ enẹ mẹ; e sọ gba ohọ de do Tarkai na awhan Umbatu po e po tọn wutu. E do whe de do Keffin Bako fihe e nọ na nudi owhe awe na Dan Maji oto he bọdo Umbatu go wutu.\nE hoavun hẹ Warji to awhan Kuluki tọn godo, bo bẹ nutindo susu to nuhe e mọ to fihe e funawhan te lọ sọyi whe. Mẹdepope ma yọn sọha nutindo he yin bibẹ sọn oto de he nọ yin Sir mẹ. Oṣiọ Warjawanu lẹ tọn, he yin kọgbona lẹdo osla ye tọn mẹ lẹ, yi nudi 400.\nSarki lọ lẹkọ yi whe. To ojlẹ vude godo, Sarki lọ sọ vọ awhan tọn Warji, whla dopodogọ bo bẹ nutindo susu lẹ dogọ.\nKano do kalinmọ susu lẹ. Abdulahi yi Sokoto, bo jo visunu etọn Yusufu do do Tarkai. To whenuena eto finẹ Dan Maji wa nado tọnawhan Yusufu. Awhan de yin funfun to Dubaiya. Kanawanu lẹ họnyi bo jo Yusufu do. Sunu susu wẹ yin huhu bọ ye bẹ delẹ taidi kanlinmọ. To ehe godo Yusufu wa lẹzun Galadima Kano tọn, to jlẹ dopolọ mẹ e sọ mọ huhlọ susu yi. Abdulahi sẹẹ do Dal sọn Tarkai nado yi wle Haruna, visunu Dan Maji tọn . Yusufu pe Haruna to Jambo bọ ye sọ funawhan to finẹ.\nUmbatawa nu lẹ họyi, bo jo Haruna do. Yusufu hu bosọ bẹ sunu susu lẹ.\nE yin didọ dọ nudi sunu kanweko donu ṣinawe wẹ yin huhu. To nukọnmẹ Yusufu ma jlo na setonu bọ ehe wa zọn bọ ye dee sẹ sọn azọnwatẹn etọn bọ ehe wa zọn bọ e jẹhẹn taun. Abdulahi de Sarkin Dawaki Abdu tọn sọ azọnwatẹn etọn podọ gọna ẹn Makama Gadodamasu, Chiroma Diko, Dan Iya Alabirra, Galadima Abdul-Kadiri, podo Galadima Yusufu. Abdulahi hu Alkali Kano Ahmedu Rufaiyi, podo degraded Maaji Sulimanu, Maji Gajere, gọna San Kurmi Musa. E de Mallam Dogo sọn azọnwatẹn Waziri tọn etọn. Mẹhe e de sẹ sọn az\nọnwatẹn yetọn lẹ mado sọha.\n\nMọwe ohan —\"Visunu Ibrahim tọn, a pick-axe to physic hard ground.\" Yido podọ\n\nE gba whan oto susu lẹ tọn. E basi họngbo yọyọ de, Kofan Fada tọn. To ojlẹ otọ etọn tọn whenu e ko yin gbigba dai. E vọ maṣalaṣi po ohọ Turaki Mainya lẹ tọn gba to bẹjẹeji gandudu etọn tọn whenu. Ye ko gbọgbe na owhe susu lẹ. To ojlẹ etọn mẹ Soron Giwa yin vivọ gba. E pe awhan hẹ Dan Maji to Woso. Sẹpo whejai wẹ awhan lọ yin funfun. Dan Maji vọ avun tọn. Ni e ma yin dọ zinvlu ko do dido wẹ e na ko yin huhu. Abdulahi tọnawhan Betu, amọ bo ṣiawhan. Abdulahi nọ deso whẹpo do hẹ osọji bọ to ojlẹ lẹ godo mẹlẹ wa yọnẹn taidi aṣa etọn. Gandutọgbẹ etọn lẹ wẹ: Sarkin Yaki, he yin yiylọ dọ Mallam Dogo, Mallam Isiaka, Mallam Garuba, Sarkin Gaiya, Mallam Abdu Ba-Danneji, Alhaji Nufu, họntọn etọn Mallam Masu, Tefida visunu etọn, Shamaki Naamu, Manassara, Jekada Gerko tọn, podọ Dan Tabshi. Mallam Ibrahim wẹ yin wekantọ etọn, bo yin yiyi do bai Galadima. Dawe ehe wa yin dide sẹ sọn azọnwatẹn etọn to ojlẹ Mohammed Belo tọn mẹ. Mẹhe po lẹ wẹ Alkali Zengi podọ Alkali Sulimanu. Abdulahi Zaria bo sinai do Afira, podọ do Zungonaiya.\n\nMadawaki Ali Zaria tọn hoavun nado doalọte na aṣẹpipa Sarkin Zaria tọn tọn.\nSarkin Kano tọn bayi jijọho to ṣẹnṣẹn ye tọn bo lẹkọ do whe. To ojlẹ Abdullahi tọn mẹ Salemma Berka wa lẹzun daho.\nTo Mohammed whenu, sunu ehe lẹ nọ hoavun sọta aṣẹpipa bo nọ tẹnpọn nado sukundona.\nTo Abdulahi whenu lọsu afanumẹ họnmẹ tọn lẹ do huhlọ tanu bo taidi tovi lẹ yedọ mẹhe vo lẹ ye mẹ jlo na lita ai bo nọ hoavun sọta aṣẹpipaaṣẹpipa to ojlẹ Mohammed tọn whenu lọsu. Amọ Allah gọalọ na Mohammed Bello nado deana na afanu enẹ lẹ bo hẹn yé nado setonu na aṣẹpipa etọn. \n\nAwhanfuntọ huhlọnọ susu wẹ tin to ojlẹ Abdullahi tọn mẹ, ye su sọmọ bọ mi ma sọgan slẹ yinkọ ye mẹ po tọn. Vude to ye mẹ sọgan yin sislẹ: Sarkin Yaki, Mallam Dogo podo visunu etọn Diiti, Jarumai Musa, Sarkin Bebeji Abubakr,Sarkin Rano Ali, Sarkin Gesu Osuman, Sarkin Ajura Jibbr.\n\nTo gandudu ehe whenu Sarkin Damagaram Babba wa sọn kaka Jirima bo de Garun Allah sẹ sọn ganji. Sarkin Guminel Abdu Jatau wa Pogolawa nado ho avun sọta ẹ.\nSarkin Maradi Dan Boskori wa Katsina. Abdulahi yi bo yi pe e. Ye pe to Kusada, amọ ye ma ho avun. Na whẹwhinwhẹ ehe wutu opli lọ yin yiylọ dọ \"Algish Bigish Zuru Yakin Zuru,\" na ye pọn yedelẹ bo lẹkọ wẹ wutu. Avun de tin to Barafia Sarkin Maradi po Sarkin Kano tọn po ṣẹnṣẹ to Bichi. Barafia họnyi bọ Abdulahi bẹ nutindo susu lẹ. Mẹ de ma yọn sunu sọha h\ne yin huhu lẹ.\n\nMi ma yọn nususu gando nu he Abdullahi wa to bẹjẹeji gandudu etọn whenu lẹ tọn. E dugan do Kano ji na owhe 27 po azan ṣinatọn po, e ku to Karofi to aliho ji nado yi Sokoto.\n\n— Otan nugbo Kano tọn\n\nAlọdlẹndonulẹ","num_words":1515,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":46661.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Angel%20Wainaina","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Angela \"Angel\" Wainaina (1983 – 28 Afínplọnsun 2009) yin yọnnu aihundatọ sinima tọn otò Kenya tọn, podọ azọnwatọ́ to ladio họsa podọ hànjitọ de.\n\nGbẹzan etọn\nWainaina yin jiji to 1983 to otò Kawangware tọn mẹ, to Nairobi, Kenya. E kọnawudopọ hẹ ogbẹ́ Aihundatọ tọn to whenue e gbẹ po to wehọmẹ daho Kambui High School tọn mẹ. Ewọ wẹ yin dide taidi Miss Kenya to agbawhiwhlẹn de whenu to 2005. E sọ yin ohànmilomilokantọ podọ hànjitọ dé. E ko sọawuhia taidi Sergeant Maria to tito televizion tọn he hosọ etọn yin \" Cobra Squad\" mẹ. To azán fọtọ yii Afínplọnsun 2007, e bẹ azọ́n jẹeji to Ghetto Radio, podọ ewọ wẹ yin yọnnu tintan he yin (mc). E sọ yin yinyọnẹ̀n ganji na ada \"Chanuka Dada\" tọn he e yiwa podọ e yin yinyọnẹn na godonọnamẹ etọn tọn. E yi àjọ (Young Women African Summit's media award) ton.\n\nOkú etọn\nWainaina kú to àzán gbanewheawe Afinplọnsun 2009 to miyọn he gbajẹgbonu to ahi Nakumatt tọn mẹ. Oṣiọ didi wa aimẹ to Family Cathedral to Nairobi.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":219,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.258,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66489.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Christian%20Jacob%20%28tonud%E1%BB%8Dt%E1%BB%8D%29","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Christian Jacob (he yin jiji to azan 4tọ Awewesun 1959) yin tonudọtọ Flansi-nu dẹ. Ewọ wẹ yin devizọnwatọ na French Civil Service to gandudu Jacques Chirac tọn glọ.","num_words":38,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.23,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.986,"perplexity_score":43815.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mourade%20Zeguendi","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mourade Zeguendi (he yin jiji to azán 30tọ Kọ́yànsun 1980 to Saint-Josse-tenNoode) yin aihundatọ Belgian-Morocco-nu de.\n\nAzọ́n\nZeguendi bẹ azọ́n aihundida tọn jẹeji to nupọntẹn founding Union Suspecte, ogbẹ́ he tindo mẹdekanujẹ de, po alọkọndopọ́ hẹ Chokri po Zouzou Ben Chikha po to 2003.\nTo 2017, e gbẹ adà Aihundida tọn de dai to whenue Anadenanutọ́ Aihundida tọn lọ na ẹn adà danuwatọ́ Molenbeek tọn.\n\nAihun vude he mẹ e yin didohia the\n\nSinima\n\n2005: Dikkenek\n 2006: Taxi 4 \n2007: Go Fast\n2008: JCVD \n2008: Barons \n2011: I Will Survive \n2011: L'amante du Rif\n2014: Plan Bart\n 2015: Certified Halal \n2015: Timgad\n\ntelevizion\n2019: Sawah\n2020: Undercover\n\nNọtẹn devo lẹ\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":154,"character_repetition_ratio":0.023,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.334,"stopwords_ratio":0.026,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":50802.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Larbi%20Zekkal","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Larbi Zekkal (he yin jiji to azán 19tọ Nuwhasun 1934 – azán 17tọ Zosun 2010) yin aihundatọ podọ nukikodonamẹtọ otò Algeria tọn.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nLarbi Zekkal yin jiji to azán 19tọ Nuwhasun 1934 Algeria. E kú to azán 17tọ Zosun 2010 to Algeria to whenue e tindo owhe (76), na aijijẹ sọn họntonu owhe etọn tọn, bo yin didi do ṣiọditẹn Sidi M’hamed tọn.\n\nAzọ́n Aihundida\nZekkal bẹ azọ́n Aihundida tọn jẹeji to owhe 1950 lẹ gblamẹ, bo ko tindo mahẹ to Aihundida voovo lẹ mẹ. E yin yinyọnẹn taun na adà he e yiwa to Aihundida (The Battleof Algiers) tọn mẹ. E sọ tindo mahẹ to Aihundida flansegbe tọn he yin Bâton Rouge, he yin Anadena gbọn RachidBouchareb dali. E sọ tindo mahẹ to Aihundida Si Mohand U Mhand, l’insoumis tọn mẹ. Aihundida he Zekkal tindo mahẹ to e mẹ gbọgodo wẹ Aihundida flansegbe tọn he hosọ etọn yin (Outside the Law) (Hors-La-Loi), yin didetọ́n to 2010.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":206,"character_repetition_ratio":0.1,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":50469.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Adeyemi%20Afolayan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Adeyemi Josiah Afolayan (1940–1996) e yin aihundatọ Naijilianu de, sinimabasitọ, aihun oplojidatọ, podo nubayitọ de po.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn\nAfolayan yin jiji to 1940 to ayimatẹn Kwara tọn mẹ to Naijilia, e yin aihundatọ sinima tọn, anadenanutọ podo nubayitọ de po. E wọ wẹ yin mẹdaho na aihundatọ Toyin Afolayan mọdopolọ bosọ yin otọ́na Kunle Afolayan, Tayo Afolayan, Gabriel Afolayan, Moji Afolayan , podo Aremu Afolayan po.\n\nAzọ́n\nTo 1966, Afolayan biọ ogbẹ aihundatọ oploji Moses Olaiya tọn mẹ podọ to whenuena e jẹ 1971, e do ogbẹ aihundatọ oploji edetiti tọn ai ehe zindonukọn nado nọ do aihun oploji tọn lẹ hia.\nTo 1976, e tọ́n to aihun Ola Balogun's Ajani Ogun mẹ podọ e bayi bosọ tọ́n to aihun Ija Ominira tọn mẹ to (1979), he yin anadena gbọn Balogun dali. Kadara, kavi hẹndowa ehe nọ yin yiylọdọ Destiny to yovogbe mẹ wẹ yin aihun tintan he e kàn, bo basi bosọ tọ́n to e mẹ taidi aihundatọ nukọntọn. Aihun lọ yin didohia to nupọntẹn he nọ do aihun Aflikan podo Asianu lẹ po to hùnwhẹ aihun ninth Tashkent tọn mẹ. Afolayan zindonukọn nado basi bosọ tọ́n to aihun devo lẹ he yin bibasi mẹ taidi Ija Origin, Taxi Driver podo Iya ni Wura po.\n\nAihun ṣinṣian etọn lẹ\nTaxi Driver (1983)\nAjani Ogun (1976)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1940 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1996 lẹ","num_words":273,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66728.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Jackie%20Appiah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jackie Appiah (he yin jiji to azán 5tọ Avivọsun 1983) yin aihundatọ Ghananu de he yin jiji to Canada. Na azọ́n aihundida etọn wutu ẹ ko mon ajọ̀ susu lẹ yi, gọna ajọ̀ to Best Actress in a Leading Role to 2010 Africa Movie Academy Awards, po Best Actress to supporting Role me na Africa Movie Academy Awards to 2007. E sọ mon ajọ̀ awe yí to Best Actress in leading Role po Best Upcoming Actress to Africa Movie Academy Awards to 2008.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nJackie Appiah yin jiji to Avivọsun 5tọ 1983, to Toronto, Canada. Ewọ wẹ gbọngodo to ovi atòn he mẹjitọ yétọn ji lẹ mẹ. E yin Ghananu Canada na e yin jiji to Toronto wutu. E yin yinyonẹn po yinkọ lọ Appiah po. Appiah wlealọ hẹ Peter Agyemang to 2005 bo tindo ovisunnu dopo. Otọ́ etọn yin Kwabena Appiah (yin novi na Joe Appiah, whedatọ de he yin omẹ nukundeji de to Kumasi he ko damlon to oku mẹ, he nọ no Totonto, Ontario, Canada.\n\nNudindọn \nMẹdelẹ dọ to 2020 dọ̀ Jackie Appiah mọhò na togán Liberia tọn, George Weah. Amọ́, e hẹn ẹn họnwun to adà Instagram tọn etọn ji dọ̀ lalo wẹ ohó enẹ yin to whenue e wlan dọmọ: \"Nukiko he nọ hungona lalo lẹ po hopadọ lẹ po\".\n\nAgbasazọ́n\nAppiah jẹ awusọhia ji whẹwhẹ to tele ji to whenue Edward Seddoh Junior, mẹhe kàn Things We Do For Love, ylọ ẹ bọ yí adà Enyonam Blagogee tọn wà to aihun lọ mẹ. Enẹgodo e sọ yí adà de wà to Tentacles, Games People Play, Sun-city gọna aihundida tele ji tọn adà susunọ devo lẹ mẹ.\n\nAppiah flin dọ emi kuwinyán taun whla tintan he emi yì nuyidokànji tẹnmẹ: \" Azọnwatẹn Venus Film Production tọn de wẹ, bọ hosọ́ aihun lọ tọn wẹ Devine Love podọ adà Kate he yin omẹ tọntlọngbọ lọ tọn wẹ N'dona yiwa. N'ma di dọ̀ N'wà dagbe sọmọ de. N'sisọ́ amọ́, mẹsusu ma doayi e go. Mahopọnna obu he ji e te, e dọ dọ̀ emi gbẹ do kọdetọn dagbe gbọn homẹ melẹpo tọn hinhẹn hùn dali.\n\nAppiah dọ dọ̀ adà he emi yiwa bo yiwanna wẹ Mummy's Daughter gbọn Venus Films dali.\nSinima lọ donu otàn Whedo Bartels tọn go ehe mẹ e yi adà Princess, he yin viyọnnu lọ, tọn wà tẹ. \"N'yiwanna aliho he mẹ N'yi adà enẹ lọ wà tẹ taun podọ homẹ ṣie sọ hùn gando e go\". Todin, Appiah nọ pọ́n azọnwhẹ sinima tọn pẹvi ehe dọ e ko yinukọn taun. E yì se dọ mẹdevo lẹ na doayi nukọnyiyi mayọnjlẹ etọn go ga.\n\nNukọnyiyi po Kọdetọn Dagbe po to Nollywood mẹ \nAppiah ma yin mẹyọyọ de na Nollywood na e ko tindo kọdetọn dagbe susu to sinima Ghananu lẹ tọn etọn mẹ, delẹ to yé mẹ wẹ Beyoncé - The President Daughter, Princess Tyra, Passion of the Soul, Pretty Queen, The Prince's Bride, The King is Mine po The Perfect Picture po.\n\nSinima Nollywood tọn etọn he diyin taun delẹ wẹ Black Soul and Bitter Blessing, to pọmẹ hẹ aihundatọ Nollywood tọn Ramsey Noah po My Last Wedding, to pọmẹ hẹ aihundatọ Nollywood tọn Emeka Ike po. To 2013, e mọ ajọ̀ Best International Actress tọn to Papyrus Magazine Screen Actors Awards (PAMSAA) 2013 tọn, he ye bayi tó Abuja to Naijilia tẹnmẹ.\n\nAzọ́n Ajọjijla tọn","num_words":674,"character_repetition_ratio":0.054,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":64867.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Afia%20Schwarzenegger","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Afia Schwarzenegger, sọ yin yinyọnẹn taidi Valentina Nana Agyeiwaa (he yin jiji to azán wiẹnẹtọ Afínplọnsun 1982, Kumasi, Ghana) yin azọnwatọ to televizion họsa Ghana tọn. Ewọ wẹ yin Anadenanutọ́ to Okay FM's morning show Yewo krom po UTV Ghana's Kokooko show mẹ, ewọ sọ wẹ yin yọnnugán na tito televizion Schwar TV to YouTube ji; podọ ogán na azọnwhé (QAS purified water) podọ Anadenanutọ́ to tito televizion (The breakfast show) tọn, bo yin dide taidi ogán he nọ penukundo tọṣiọvi lẹ go gbọn ogbẹ (the Association of Children Homes and Orphanages) dali to Ghana. Ewọ wẹ yin dowatọ Leave2Live foundation tọn, he yin ogbẹ he nọ penukundo kanyinylan sọta mẹdevo go, podọ e sọ yin dowatọ́ Owontaa Street Ministry tọn, yedọ ọgbẹ mẹdeyidosanvọ tọn he nọ penukundo nuhudonọ lẹ to Ghana. Afia ko sọ wazọn hẹ azọnwatọ́ ladio Kasapa FM. TV Africa po Kasapa FM po. E yin yinyọnẹn ganji na adà televizion Afia Schwarzenegger TV tọn he e yiwa bo yin didetọ́n gbọn Frimpong Manso saki.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":222,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":61957.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mercy%20Asiedu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Mercy Asiedu (he yin jiji to azán ṣinẹnẹtọ Nuwhàsun 1971) yin Ghana viyọnnu de he nọgodo na nukọnyiyi azọnwhe sinima tọn. E yin yinyọnẹn na adà he e yiwa to sinima he nọ yin yiylọdọ (Concert Party) po (Asoreba) po. E yin yinyọnẹn taun taidi yọnnu Aihundatọ he yọn hugan he nọ yin didohia to sinima voovo lẹ mẹ to owhe 2000 gblamẹ.\n\nAzọ́n etọn\nE bẹ azọ́n Aihundida tọn jẹeji sọ́n ovu whenu etọn, bo yin dopo to ogbẹ (Kristo Asafor Concert Party group) tọn. E yin yinyọnẹn taun na adà he nọ bẹ nudindọn hẹn he e nọ yiwa to Aihundida susu lẹ mẹ. E ko sọawuhia to Aihundida (Kumawood) susu mẹ, yedọ Aihundida he Kumasi deanana to anọnugbe Akan tọn, Twi mẹ. E ko daihun hẹ omẹ taidi Agya Koo, Lil Win, Kwaku Manu, Aboagye Brenya podọ devo lẹ.\n\nGbẹzan etọn\nTo àzán awetọ́ lidosun 2017, e wlealọ hẹ Nana Agyemang Badu Duah, mẹhe yin agbagogan Kunsu tọn to Lẹdo huwají Ahafo Ano tọn mẹ to agbegbe Ashanti tọn ji. E tindo Ovi atọ̀n, sunnu awe, yọnnu dopo.\n\nTonudidọ\nTo zosun 2016, e doalọwemẹ nado tọ́n na ganzinpo togbogán Dankwa Akufo-Addo tọn. To liyasun 2016 e sọ emi na hodẹdo mẹdepope he dolalo dọ emi yi akuẹ to gandutọ́ (National Democratic Congress) tọn de si.\n\nSinima etọn lẹ\nObaakofou \nSumsum Aware Kakra \nYebedie Agya \nKoo Trotro\nGhana Yonko \nEmaa doduo Kunu \nDivine Prayer \nObi Yaa\nSama Te fie \nOld Soldier\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":303,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60915.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Michelle%20Attoh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Michelle Attoh yin aihundatọ Ghananu yọnnu de, bo yin azinponọ na azọnwhé ajọjijla po anadidena nuwiwa lẹ tọn po dé. E yin jiji gbọn aihundatọ akonka Ghana tọn he nọ yin Rama Brew dali.\n\nAzọ́n\nMichelle yin anadenanutọ na tito televizion Today's Woman Tv3 tọn. Delẹ to azọ́n he e wa lẹ yin tito do odò.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNaijilia-nu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":76,"character_repetition_ratio":0.023,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":39913.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kuntu%20Blankson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kuntu Blankson (1955-2018) yin Ghanavi podọ aihundatọ de, e yin yinyọnẹn taun na adà he e yiwa to aihundida tito televizion Ghana tọn he hosọ etọn yin (Akan Drama) to gblagbla owhe 1990 tọn.\n\nAihun he e detọ́n\nAkan Drama\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":48,"character_repetition_ratio":0.009,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.264,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":75328.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Charles%20Kofi%20Bucknor","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kofi Bucknor (1953–2017) Ghanavi podọ aihundatọ sunnu he ko sọawuhia to aihundida sinima tọn voovo mẹ taidi (Heritage Africa ) (1989), African Timber (1989), and Run Baby Run (2006). E basi matintọ to Àzán ko-nukunatọ̀n Nuwhasun 2017 to dotowhe (37 Military Hospital), mẹdepope ma yọn nuhe zọn bọ e do ku.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":68,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.306,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.992,"perplexity_score":91078.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Omar%20Sheriff%20Captan","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Omar Sheriff Captain yin aihundatọ Ghanavi, podọ anadenanutọ aihundida sinima tọn. E yin yinyọnẹn taun na adà \"Ovi ylankan\" he e nọ yiwa to aihundida lẹ mẹ, e wa lẹzun nukọntọ́ sinsẹn tọn to godo mẹ.\n\nGbẹzan mẹdetiti etọn tọn\nCaptain wlealọ hẹ họntọnmọdoaliji etọn Cindy to owhe 2013, bosọ basi gbẹdai hẹ ẹ to whenue e ko lẹzun nukọntọ́ sinsẹn tọn godo. E dọ emi tindo họntọnmọdoaliji de to Tanzanian to 2021. He, Captain tindo Oviyọnnu he nọ yin Grace Smith, he ewọ lọsu yin Aihundatọ ga.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nOutrage\nDark Sands\nMy Sweetie\nI Stand Accused\nTentacles\nThe Chosen One\nBroadway\nTinsel\nCheaters\nCrime of Love\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":147,"character_repetition_ratio":0.075,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.214,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":60440.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gberu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gberu yin Alafin to ahọluduta ayọnu Oyo tọn mẹ. E nọ gánzinpo ji sọn owhe 1730 jẹ 1746.\n\nGberu tindo họntọn alọmayiemẹ de he nọ yin Jambu, mẹhe e yi do du Basorun (enẹ wẹ nukọntọ Oyo Mesi, ayinamẹtọgán ayimatẹn lọ tọn), mahopọna enẹ yé jẹ avunhò sọta yedelẹ bosọ yangbe ayijijẹ ode awetọ tọn. \n\nTo whenuena e yin gbigbẹdai taidi gandutọ de, Gberu hù ede.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":79,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":68893.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kati%20Zsig%C3%B3n%C3%A9","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kati Zsigóné (Józsefné Zsigó, ji Julianna)( he yin jiji to azán 16tọ Ayidosun 1953 to Kecskemét) yin yẹdenanutọ dagbe Hungalianu de, Yẹdenanutọ he nọ sá osẹ̀n do azìn. To 2009, to Dubai, E yin dopo to mẹhe yin dide lẹ taidi omẹ tintan atọ́n lẹ he yin yẹdenanutọ he nọ sá osẹ̀n do azìn to aihọn lọ mẹ blebu, podọ bo yin azọ́nyọnẹntọ hugan to awa Europe tọn ji.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nOtọ etọn yin glesi podọ ohà lọntọ de. Julianna (he mọ tẹnmẹ yinkọ lọ Kati yi sọn otọ etọn de) mọ mẹjitọ etọn lẹ dọ ye ko klan to whenue e tindo owhe atọ̀n, whẹho lọ wa aimẹ gbọn kanyinylan podo ahànnumu otọ etọn tọn dali. Onọ etọn plọn ẹn whẹ́n taidi ovi dopo gee to ohẹn mẹ. Kati dona bẹ azọ́n jẹjeji to whenue e tindo owhe 14, na akuẹ he onọ etọn nọ mọ sọn azọn aigba sunsuntọ he e nọ wa to wehọmẹ local catholic high school ma sọ nude na ye nido penukundo yedelẹ go.\n\nE wlealọ hẹ József Zsigó to azán 7tọ osun atọ́ntọ owhe 1977, Oviyọnnu yetọn Katalin yin jiji to azán 9tọ osun 7tọ owhe 1978, to whenuena ovivi yetọn Panna yin jiji to azán 3tọ Alunlunsun 2013\n\nYanwle etọn taidi yẹdenanutọ\nAlọnuzọ́n etọn ma doalọte na godonọnamẹ asu etọn tọn wutu, kakajẹ egbe asu etọn wẹ yin godonọnamẹtọ vonọtaun podọ mẹwhinwhan etọn. Bẹjẹeji alọnuzọ́n etọn tọn wẹ yin jijizan viyọnnu etọn tọn, whenue e jlo na sá osẹ̀n do họmẹ bo ylọ yọnnu osẹ̀n sátọ de, whenenu wẹ asu etọn dozolanmẹ naẹn nado sá ẹ na ede. Na ehe wutu, e bẹ yẹdenanu po osẹ́n sisá po pinplọn to aliho he yiaga de mẹ jẹeji. To osẹ̀n sisá wunmẹ voovo ṣiantọ̀n he e nọ basi to egbe lẹ mẹ, tintan lọ wẹ osẹ̀n adogo tọn sisá, enẹgodo, e bẹ osẹ̀n wunmẹ devo jẹeji taidi agbán sisá, owhlẹ sisá po devo lẹ po. E nọ de yẹdide wunmẹ de he nọ yin ’’riseliőzés’’. Yẹdide wunmẹ\ngodo tọn he e plọn wẹ osẹ̀n sisá mẹpọnnu tọn. Yanwle etọn tintan to azọ́n lọ kọn wẹ nado doasọna nọtẹn he ewọ lọsu ko wleawuna de, ṣigba ada yẹdide tọn he mẹ e mọ ede te taun to whenuena e ko mọ vivi to emẹ, sọn whwenẹnu gbọn, e ko lẹzun osẹ̀nsatọ po mẹplọntọ \"Hungarian Folkart\" tọn.\n\nE basi diblayin azìn wunmẹ voovo na yi 300 bo doaṣọna to aliho nuyọnẹn tọn voovo 20 mẹ. E nọ sá osẹ̀n do azìn depope taidi azìn he gbà, kán, wán. E nọ saba zán azìn koklo, pápá, ohẹ̀ wunmẹwunmẹ lẹ po. To azọ́n etọn he yin yinyọnẹn ganji dẹ mẹ, azìn he dite sọ mẹtlu dopo kavi awe, azìn he yin aṣọdona po sika po fataka po, E sọ de yẹdide osẹ̀n sisá Leonardo tọn he yin The Last Supper. Azọ́n he ewọ lọsu wa na ede hugan 3500.\n\nTha Egg of the Hungarian Nation\nAzìn otò Hungalianu lẹ tọn yin azìn vonọtaun zsigóné tọn he yin bibasi to 2018, na hunwhẹ 980tọ okú Stephen I tọn. E zan azọnyinyọnẹn voovo 11 do e ji, bosọ zan ohia 79 po ohia, yẹdide, sinmẹ he tin to e ji lẹ do pinpẹn ohia otan Hungalianu lẹ tọn hia gọna jẹgbakun whanpẹnọ Hungalianu lẹ tọn, Turul, The conquest of the Carpathian Basin, The blood oat kavi The treaty of Trianon podo Assumption of Mary po Osọ́fọpa sikanọ 16 po. Azọ́n he tin to azìn lọ ji dọji hugan owhe dopo.\n\nThe Talking Egg\nAzìn vonọtaun devo he yin bibasi gbọn zsigóné dali wẹ The Talking Egg. Azọ́n lọ basi osun ṣianwe whẹpo do fó to 2019. Na nukunnumọjẹnumẹ he bọawu, Zsigóné kanwe alọgọnamẹ tọn he bẹ weda 30 hẹn, ehe bẹ zẹẹmẹ ohia he yin mimọ to azìn lọ go lẹ hẹn.\n\nNunina lẹ\n1995: Népi Iparművész-díj (circa Traditional Fine Artist of the Year)\n2004: A nap embere (People of the Day award)\n2009: Dubai: she was chosen among the top five egg painting artists in the world, and the best one in Europe.\n2011: she released a portrait film in five languages, titled A tojásdíszítés királynője (The Queen of Egg Painting), on a disc decorated with 24 carat gold.\n2017: she was chosen member of the British Encyclopaedia\n2018: Kecskemét Mestere díj (Master of Kecskemét Award)\n2018: winner of the category Hungarian traditional art and public education\n2018: Prima-award\n2018: her work was declared National Value\n2019: Harmónia-award\n2021: Vitézi Rend Lovagkeresztje\n2021: Kárpát-medencei Vitézi Rend vitézi kardos nagy jelvénye\n2021: Nemzeti Önazonosságunk Védelmezője cím\n2023: Bács-Kiskun Vármegye Kultúrájáért Díj\n2023: Magyar Bronz Érdemkereszt polgári tagozat kitüntetés\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":1036,"character_repetition_ratio":0.043,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":25759.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/WikiForHumanRights\/List","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"\n\nBelow are two major lists: a [[#Core List<\/>|core list]] which includes topics recommended by UN Human Rights as most important to include in every language Wikipedia about human rights and our thematic lists around [[#Youth Standing up for Human Rights<\/>|Youth Standing up for Human Rights]]. \n<\/translate>\n\n We also need your help to translate the articles on the Universal Declaration for Human Rights (click here for missing languages) and the Convention on the Rights of Child (see missing languages) into more languages. These nearly universal human rights tools are missing from many languages. \n\n Core List \n\nThis core list has the following scope: Wikipedia articles that directly describe the UN Declaration of Human Rights, its history, and core UN bodies. UN Human Rights believes these topics to be core to coverage of human rights topics in any language.\n\nWomen's Rights Activists \nFor Women's History month UN Human Rights, compiled a list of topics related to Women's Rights. Here is the list. \n\n\n\nYouth Standing up for Human Rights\n\nScope \n\nThe scope of this list is topics within the special theme of the UN this year: [https:\/\/www.standup4humanrights.org\/en\/index.html<\/> Youth Standing Up for Human Rights]. \n\nFor this campaign this means increasing coverage of:\nYouth Activists or human rights defenders who advocate for rights\nYouth movements or organizations widely acknowledged for their focus on a particular right\nGeneral topics related to youth rights, the cultural, political or international context of advocating for those rights, etc.\n\nThis does not include: \nViolations or violators of youth rights\n\nYouth Standing Up for Human Rights International List \n\nWe need your help finding more topics for this list! Help us build out the international list by [[#Add topic<\/>|following the instructions below]].\n<\/translate>\n\n Youth Standing Up for Human Rights Latin America list \n\n Adding a topic to the Youth Lists \n\n== See also == \n\nWe encourage you to contribute other human rights topics lists of topics. Here are some other places to look for ideas: \na list on Child Trafficking topics\nThe WikiData WikiProject for Human Rights","num_words":397,"character_repetition_ratio":0.1,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.211,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.974,"perplexity_score":20375.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Dorothea%20Viehmann","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Dorothea Viehmann (yin jiji to azán ṣinatọn, Abọhusun 1755 bo ku to azan 17tọ, Abọhusun 1816) yin na Jaman he nọ dọ otan ganji de. Otan etọn lẹ wẹ tin to Brothers Grimms mẹ. Sus to otan he Dorothea Viehmann dọ lẹ mẹ we tin to sọha awetọ owe lọ \"Grimm's Fairy Tales\" mẹ\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn \nOyin he mẹjitọ Dorothea Viehmann tọn lẹ na ẹ wẹ Katharina Dorothea Pierson. E yin jiji to Rengershausen he sẹpọ Kassel. Mẹjitọ etọn lẹ nọ sa ahan sinsiyẹn. Tọgbo Viehmann tọn lẹ wẹ dose Huguenots he họn sọn Franss yi Hasse-Kassel lẹ na ye zẹhu do todohukan ji Nantes lẹ tọn he he wadagbe na zọnpọ hẹ Huguenot he to Franss lẹ. To whenue Viehmann to whiwhẹ ẹ, e nọ doto otan voovo he otọ etọn sin họntọn lẹ nọ dọ to whenue ye to ahan nu to otọ etọn ṣọvu mẹ lẹ. Dorothea Pierson wlealọ hẹ Nikolaus Viehmann he yin avọtọtọ to 1777.\nViehmann ṣonọ wẹ penukun do ovi ṣinawe ye tọn lẹ go to oku asu etọn tọn godo. E nọ yin nuhe e sa sọn gle yetọn mẹ lẹ do penukun do ye go. Viehmann jẹ \"Brother Grimm\"lẹ yọnẹn ji to 1813 bo dọ hugan otan kande na ye po aṣọ voovo lẹ po. Na Huguenot wẹ tọgbo Viehmann tọn lẹ wa sọn wutu francie gbe me wẹ e nọ dọ otan etọn lẹ na ye do.Wilhelm Grimm kan dọ kosọ wẹ nọvisunu emi tọn do mọ Viehmann. Wilhelm Grimm yidogọ dọ nawe lọ sọgan vọ otan etọn lẹ dọ whla susu bọ hogbe depope ma na diọ. Otan Viehmann tọn susu lẹ tin bo ma ko yin tadona.\n\nOtàn he e dọ lẹ\nDelẹ to otan he tin to Grimm's Fairy Tales mẹ lẹ sọgan ko yin nuhe Dorothea Viehmann dọ lẹ. Taidi:\nKHM 9: The Twelve Brothers (Die zwölf Brüder)\nKHM 29: The Devil With the Three Golden Hairs (Der Teufel mit den drei goldenen Haaren)\nKHM 34: Clever Elsie (Die kluge Else)\nKHM 61: The Little Peasant (Das Bürle)\nKHM 63: The Three Feathers (Die drei Federn)\nKHM 71: How Six Men got on in the World (Sechse kommen durch die ganze Welt)\nKHM 76: The Pink (Die Nelke)\nKHM 89: The Goose Girl (Die Gänsemagd)\nKHM 94: The Peasant's Wise Daughter (Die kluge Bauerntochter)\nKHM 98: Doctor Know-all (Doktor Allwissend)\nKHM 100: The Devil's Sooty Brother (Des Teufels rußiger Bruder)\nKHM 102: The Willow-Wren and the Bear (Der Zaunkönig und der Bär)\nKHM 106: The Poor Miller's Boy and the Cat (Der arme Müllersbursch und das Kätzchen)\nKHM 108: Hans My Hedgehog (Hans mein Igel)\nKHM 111: The Skillful Huntsman (Der gelernte Jäger)\nKHM 115: The Bright Sun Brings it to Light (Die klare Sonne bringt's an den Tag)\nKHM 118: The Three Army Surgeons (Die drei Feldscherer)\nKHM 125: The Devil and His Grandmother (Der Teufel und seine Großmutter)\nKHM 127: The Iron Stove (Der Eisenofen)\nKHM 128: The Lazy Spinner (Die faule Spinnerin)\n\nSandoglido wekun lẹ tọn lo \"KHM\"nọ dlẹnalọ do hosọ tangan Kinder- und Hausmärchen tọn. \nBrothers Grimm lẹ dohia go na hogo lọ lẹ nado hodo nuhe Dorothea Viehmann ko do wayi lẹ po gblọdo lẹ po \"aus Zwehrn\" (\"sọn Zwehrn\", sandoglido na \"Niederzwehren\").\n\nLẹdo lẹ po hùnwhẹ oflin tọn lẹ po\nFihe he nọ yin Niederzwehren dai ko lẹzun \"Märchenviertel,Fairy Tale Quarter\". Ye yi oyin yoyo lọ do pagigo na Viehmann. Whlẹ họ awe he do hia go na fie Dorothea Viehmann nọ nọ dai to gbagbla owhe 1787 jẹ 1798 tọn mẹ podọ sọn 1798 kaka jẹ ku whenue e ku. Ko yin tẹn diọ po wehọmẹ \"Quater's elementary school\" tọn po hunglintẹ de po he nọ yin yiylọ po yinkọ nawe lọ tọn po. Ṣọvu ahan tọn otọ etọn tọn to whelọnu ko tinto \"Hütt Brewery\"kọlomẹ tọn mẹ to din. To 2019, Berahna Massoum he nọ de yẹdide lẹ de yẹdide Dorothea Viehmann tọn. Yẹdide lọ tinto sẹpọ \"Fairy Tale Quarter\" tọn.\n\nSọ pọn\nChildren's literature portal\nBrothers Grimm\nGrimms' Fairy Tales\n\nAlọdlẹndonulẹ","num_words":948,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.024,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":48426.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ursula%20Kemp","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ursula Kemp kavi Ursley Kempe he hagbẹ lẹ sọ nọ ylọ dọ Grey (nudi. 1525 – 1582) yin yọ́nnu Glẹnsinu de he amànuwatọ bosọ yin vijinamẹtọ de he yin hinhẹn yì owhẹ̀ nukọ̀n to 1582 na azé wutu bosọ yin kandokọnahù. Kemp yin whẹ̀sadokọna (podọ ewọ lọsu to godo mẹ wa yigbe etọn) dọ e nọ yí gbigbọ ylankan lẹ do hùmẹ bosọ do nọ doazọ̀n kọmẹnu etọn lẹ.\n\nOtàn Gbẹ̀zan tọn \nKemp yin jiji to St Osyth, Essex. E yin yọ́nnu de he bí taun podọ kọmẹnu etọn lẹ nọ saba ylọ ẹ nado wá gbọ azọ̀n na yé. Yè wa dowhẹ̀ ẹ to godo mẹ dọ e nọ yọnẹn ganji bo nọ hẹn azọ̀n po oku po wá mẹlẹ ji, podọ e yin hinhẹn yì owhẹ̀ nukọ̀n to Chelmsford to Afínplọsun 1582 tọn. To whenue e to owhẹ̀ nukọ̀n, susu to kọmẹnu etọn lẹ wẹ wá dekunnu sọta ẹ, dile yé to owhẹ̀ etọn jẹ na whẹ̀datọ Brian Darcy. To pọmẹ hẹ họntọn etọn, Alice Newman, yè sawhẹ̀dokọna ẹn dọ ewọ wẹ dọ̀n oku wá na Edna Stratton po ovi awè po, Joan Thurlow gọna Elizabeth Letherdale.\n\nOwhẹ̀ lọ \nKọmẹnu etọn Grace Thurlow, he sọ yin họntọn etọn to ojlẹ de mẹ wayi, dekunnu dọ to whenue visunnu emi tọn Davy bẹ azọ̀n, emi biọ to Kemp si nado gọalọna emi. Davy mọ kọgbọ̀ sọn azọ̀n etọn si na ojlẹ de podọ Thurlow yise dọ Kemp ko gbọazọ̀nna ẹn. To ojlẹ delẹ godo, Thurlow po Kemp po do whẹ̀gbe gando nukúnpedomẹgo viyẹyẹ Thurlow tọn, Joan go. Joan jai sọn apotin he mẹ yè nọ tẹ́ viyẹyẹ do mẹ bo ku na e wẹ́n ọkọ̀ wutu. To whenue Thurlow kusẹ́, e sọ vọ́ yì biọ alọgọ to Kemp si. Kemp yigbe nado yí denali 12 nado hẹnazọ̀ngbọna ẹn. Thurlow jẹgangan sọgan e gbẹ́ dọ emi ma na su akuẹ Kemp tọn ẹn, bọ dọ dọ emi ma gán penugo bo mọ akuẹ lọ sú. Yé omẹ awè lẹ sọ vọ́ dọ ojlẹ̀ devo podọ Kemp sìn adán na Thurlow dọ emi na jlẹnu hẹ ẹ, podọ e sọ vọ́ kusẹ̀ whladopo dogọ. Thurlow dekunnu dọ sọn whenue yé dọ ojlẹ̀ enẹ, ewọ po visunnu emi tọn po ma gọnma jiya gbede. E dowhẹ̀ Kemp na azọ̀n he visunnu etọn jẹ, na sẹ́kuku etọn, gọna oku viyẹyẹ etọn tọn. Thurlow jẹ̀ owhẹ̀ ehelẹ na whẹ̀datọ lọ bọ yé jẹ dodinnanu basi gando e go ji. Alice Letherdale dekunnu dọ Kemp ko biọ okẹ́n he yè do nọ klọ́nu to emi si bọ emi gbẹ́, na emi yọnẹn dọ \"kanlin ylankan\" de wẹ Kemp yin. To enẹ godo, viyọnnu Letherdale tọn, Elizabeth mọ Kemp bọ e \"hlunnudọ\" do e go. To whenue Elizabeth jẹazọ̀n bo ku, Letherdale dowhẹ̀ Kemp dọ ewọ wẹ yí azé do doyana viyọnnu lọ kaka bọ e ku. Visunnu Kemp tọn owhe ṣinatọ̀n mẹvi, Thomas, yigbe dọ onọ̀ emi tọn do gbigbọ ẹnẹ. E dọ dọ yewlẹ wẹ asé wewe de he nọ yin Tyffin, lẹngbọvu wewe de he nọ yin Tyttey, besé yuu de he nọ yin Pygine po asé yuu de he nọ yin Jacke po. E dọ dọ emi ko nọ mọ bọ onọ̀ emi tọn nọ na yé àgàn (beer) po aklà yovo tọn po, bosọ nọ dike bọ yé nọ nu ohùn sọn agbasa etọn mẹ. Thomas dọ dọ emi to finẹ to whenue Alice Newman wá onọ̀ emi tọn de. E dọ dọ onọ̀ emi tọn yí ozẹ́n he yè yí okò dọ basi de na Newman, ehe mẹ e yise dọ gbigbọ ylankan lọ lẹ tin te. E dọ dọ to azán delẹ godo emi mọ Newman bọ e to didọna Kemp dọ emi ko sẹ́ gbigbọ lọ lẹ dó nado yi hù dawe de po asì ẹ po.\n\nGbeyiyi\nWhẹ̀datọ Brian Darcy dọ dọ Kemp yigbe whẹ̀sadokọnamẹ lọ lẹpo tọn na emi to nuglọ. Kemp dọna ẹn dọ to nudi owhe ao die, \"ohú emi tọn lẹ kusẹ́\". E yì nawe amànuwatọ de dè to lẹdo lọ mẹ bọ nawe lọ dọna ẹn dọ yè ko do azé n'a ẹn bosọ dọna dọ ni \"klọ azé lọ\" sọn ede go. Nawe lọ dọ dọ avọsinsan lọ na biọ dọ e ni yí omí ohàn tọn, charnell de, amà wunmẹ de po sipáa de po zan. Kemp basi avọsinsan lọ bosọ jẹ gangan. Yọ́nnu awè he ewọ lọsu yọnẹn ko biọ alọgọ to e si gando sẹ́kuku go. E gọalọna yé to aliho dopolọ he mẹ e penukúndo ede go te, podọ yélọsu jẹgangan. Sọn whenẹnu e ko hẹnazọ̀ngbọna susu to kọmẹnu etọn lẹ mẹ. E yigbe dọ nugbo wẹ dọ emi tindo gbigbọ mawe ẹnẹ he go visunnu etọn donu wayi lẹ. E dọ dọ gbigbọ asú awè wẹ yin dehe nọ hùmẹ lọ lẹ, bọ awè he po lẹ yin asì, azọ̀n wẹ yélẹ nọ dó omẹ, bosọ no gidi oyin lẹ. Kemp sọ zindonukọ̀n nado yigbe dọ emi sẹ́ gbigbọ mawe lọ lẹ do nado wẹ́n afọ na Grace Thurlow bo hù Joan Thurlow, Elizabeth Letherdale gọna ovísi Kemp tọn lọsu titi. E donu yọ́nnu wiawe devo lẹ go dọ azétọ wẹ yélọsu yin, podọ ṣidopo to yé mẹ gọna Kemp lọsu wẹ yè dokankọnahù to 1582. Susu to yé mẹhe e slẹ́ lẹ mẹ wẹ yigbe na yede dọ emi do azé dile yé tlẹ yọnẹn dọ oku wẹ to tepọ́n emi sọ.\n\nOku\nUrsula Kemp yin kandokọnahù to Chelmsford to 1582. To 1921, Charles Brooker mọ ohú yọ́nnu awè tọn to jipa de mẹ to St Osyth, ehe mẹlẹ yise dọ dopo to yé mẹ na ko yin Kemp tọn. 'Ohú azétọ lẹ tọn lẹ' wá lẹzun nupinpọ́n de na jonọ̀ he wá lẹdo lọ mẹ lẹ, yé sọ nọ sú akuẹ whẹpo do yì pọ́n yé. To 2007, whenuho-kàntọ Alison Rowland dọ dọ sọgbe hẹ dodinnanu emi tọn, ohú lọ lẹ na ko yin depope to ao he yin huhu na azé wutu lẹ to owhe kanweko 16tọ po 17tọ po gblamẹ lẹ mẹ. Dodinnanu agọe tọn de dọ dọ ohú lọ lẹ sọgan ko yin mẹhe nọgbẹ to bẹjẹeji ojlẹ-Lomunu lẹ tọn de tọn.\n\nSọ pọ́n\n St Osyth Witches \n witch-hunt\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":1267,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.249,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":53963.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Linda%20D%C3%A9gh","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Linda Dégh Linda Dégh (yin jiji to azan 18tọ whejisun 1918 jẹ azan 19tọ avivọsun 2014) yin mẹ he plọn otan aṣa gbẹtọ lẹ tọn podọ weyọnẹntọ Folklore po Ethnomusicology po tọn to wehọmẹ alavọtọn Indiana tọn, USA.\n\nLinda Dégh yin jiji to Budapest, Hungary podọ bo sọ yin yinyọnẹn ganji taidi mẹhe yọn otan he gando aṣa lẹ go dile e penugo na do wazon do otan he gando Legend, dowatọ onu lẹ tọn podọ lehe tohomẹ po gbetato po bẹjẹeji gbọn to Yurope po agewaji Amelika tọn po. Dégh wey don bi professo Emerita for Indiana Yunivasiti kolet \"AFS Lifetime Scholarly Achievement Award\" in 2014. For 1982, na Dégh bi di presidor of di American Folklore Society.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nLinda Dégh yin jiji to Budapest he to Hungary to azan koewhe-awetọ whejisun 1920 . Dégh ku to azan koewhe-dopotọ avivọsun 2014. Vázsonyi(1906-1986) we yin asu etọn bọ alọwle ye tọn dẹn na owhe 28.\n\nAzọn po wepiplọn etọn po\nLinda Dégh yi gbedewema sọn wehọmẹ alavọtọn Pèter Pázmány University he to Hungary mẹ. To whenue e fo wehọmẹ alavọtọn lọ, e jẹ asa-plọnmẹ ji to wehọmẹ alavọtọn Eötvös Loránd University tọn mẹ. Sọn 1965, Dégh jẹ nuplọn mẹ ji to wehọmẹ alavọtọn asa-plọnmẹ tọn he tin to ji to wehọmẹ alavọtọn he tin to Indiana Yunivasiti, Bloomington ji. To whenuena e jẹ nudi 1982, e ko lẹzun weyọnẹntọ he diyin taun to aṣapinplọnmẹ po Ethnomusicology po mẹ to wehọmẹ alavọtọn Indiana tọn mẹ. To whenue e gbẹpo to mẹplọntọ yin to wehọmẹ alavọtọn lọ, e ze gbọ de dai henọ yin yiylọ dọ jonal \"Indiana Folklore \" to 1968 podọ ewọ wẹ yin zinjẹgbonutọ ogbẹlinlinwe lọ tọn kaka jẹ whenue e ma sọ tin ba. Podọ to 1980 wẹ linlinwe lọ ma sọ yin zinzinjẹgbonu te ba podọ jẹnukọn na whenẹnu, linlinwe lọ wẹ yin linlinwe tangan Hoosier Folklore Society tọn. Ye sọ yi Dégh do basi nukọntọ ogbẹ Hoosier Folklore Society tọn to 1967 po 1968 po. Podọ to 1971 Dégh lẹzun \"Fellow of the American Folklore Society\" tọn.To 1982, Dégh ko lẹzun nukọntọ ogbẹ Amerika Folklore Society tọn bọ to 2004 Dégh yin nina ajọ \"Lifetime Scholarly Achievement Award tọn. Dégh bai zinjẹgbonu 18 bo kan hugan article 200. Gbẹtọ lẹ yọnẹn ganji to whenue e wazọn hẹ legend na aliho he mẹ e nọ yi sọwhiwhe do de linlẹn Ostention tọn lẹ tọn te to azọn etọn mẹ. To 1983, Dégh po Andrew Vázsonyi po kan hosọ lọ lẹ \"Does the Word 'Dog' Bite?\" \"Ostensive Action:A Means of Legend Telling\" bo dọ dọ legend sọgan yin yiyi zan taidi aihun lamẹyiya tọn gbọnvo na dọ ye ni pintan etọn poun. To whenuena Dégh jẹ azọn wa do azọn Ivo Osolsobê, Umberto Eco, Ludwig Wittgenstein po Bertrand Russell po tọn lẹ ji, ye dọ asanuplọnmẹ lẹ sọgan yin mima do aliho atọn mẹ, enẹ wẹ:\nOstention\n\nPseudo-ostention\n\nQuasi-Ostention\n\nFalse-Ostention\n\nProto-Ostention.","num_words":604,"character_repetition_ratio":0.082,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.242,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":71296.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Verjine%20Svazlian","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Verjine Svazlian (Armenian: Վերժինե Սվազլյան, Whejisun 1, 1934) yín wekantọ dé, otanwekantọ́ dé, mẹhe nọ kannu gando yọnnu lẹ po aṣà lẹ po go dé bo sọ nọ deanana dodinnanu lẹ to wehọmẹ the Institute of Archeology po Ethnography of NAS RA po bo sọ yin Doctor of Philology, po wesetọ daho dé po to Amenia.\n\nMejọmẹ lẹnunnuyọnẹntọ dé to Amenia (2016). Svazlian ko tẹnpọn bo ko ze asà po otan yọnnu voovo lẹ tọn po do aga, e ko sọ tẹnpọn bọ otan mọnkọtọn lẹ yín zizesẹ́do bọ e ma na do bu, epẹn nukinkan mọnkọtọn lẹ to ogbe voovo he nọ yin dido to amenia mẹ lẹ po.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn \nVerjine Svazlian yín jiji to 1934 to Alexandria to whẹndo Armenian tọn dé mẹ he yin pipotọ wẹkẹ whan tọn, e sọ yin wekantọ de po azọ́n lẹdo tọn mẹ watọ dé po, Karnik Svazlian.\n\nVerjine Svazlian yin wekantọ de he ko sọ kan owe susu he ko yi 500 bọ owe ehelẹ to yinyin zinzan to wehọmẹ lẹ Armenia, Diaspora po yovoto lẹ po mẹ.\n\nOgbẹ́ he mẹ e tin te lẹ \n Scientific Council of the Museum-Institute of the Armenian Genocide of NAS RA, 1996-2004.\n Professional Council of the Institute of Archaeology and Ethnography of NAS RA, 1996.\n\nAj���̀ lẹ \n 1975 Medal of “USSR Veteran of Labor”.\n 1983 “Honor Certificate” of the Presidium of the Academy of Sciences of the Armenian SSR.\n 1985 “Gold Medal of Honorable Denizen of Moussa Dagh”.\n 1992 “Honorable Denizen of Zeytoun”. \n 1999 “Honorable Denizen of Vaspourakan”.\n 2003 “Fridtjof Nansen Memorial Medal”.\n 2005 “Gold Memorial Medal” of the Cultural Union of the Armenians of Istanbul.\n 2005 “Mesrop Mashtots Memorial Medal” (Aleppo (Syria) branch of ABGU awarded her the)\n 2006 The Boghossian Prize.\n 2006 “Honorable Denizen of Hadjn”.\n 2006 “Nile Key Gold Memorial Medal”. \n 2008 The Great Mind of the 21st Century, Title and Medal, US Congressional Institute.\n 2009 “Memorial Medal of the First Armenian Printer Hakob Meghapart”.\n 2011 David Anhaght Medal, Academy of Armenian Philosophy.\n 2013 Medal of Movses Khorenatsi\n2016 Honorary Worker of Science of Armenia.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":480,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.268,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.976,"perplexity_score":75549.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Barbro%20Klein","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Barbro Klein (1938 – 15 Alunlunsun 2018) yin Swedishnu weyọnẹntọ ethnology tọn. To whenue e ko mọ ajọ̀ bachelor's degree to wehọmẹ alavọ Stockholm tọn to 1961 godo, wẹ e mọ dotẹnmẹ lọ nado hiawe vọnu to wehọmẹ alavọ Indiana tọn fihe e mọ ajọ̀ Ph.D tọn yi te to nupinplọn gando folklore po anthropology po go to 1970 to anademẹ Richard Dorson tọn glọ. E lẹkọwa Scandinavia to 1983, nado yi tẹnmẹ de to wehọmẹ alavọ Stockholm tọn. Klein wẹ yin ogán na wehọmẹ daho Swedish Collegium for Advance Study (SCAS) tọn bosọ yin dopo to hagbẹ́ nugopetọ American Folklore Society tọn.\n\nTo 2017, E mọ nunina H.M The King's Medal yi na \"ada susu he yiwana Swedish po oplọn vọnu lẹdo aihọn pe podọ taidi ethnologist\".\n\nKlein kannu susu do hodidọ lẹ, afinyọnnu lẹ, aṣa lẹ po tito ogbe susu tọn po go. Azọ́n etọn na taun tọn wẹ Folklore Agewaji Amelika tọn po Scandinavia po.\n\nNukinkan etọn lẹ\n (1980) Legends and Folk Beliefs in a Swedish-American Community: A Study in Folklore and Acculturation\n (2000) The Moral Content of Tradition: Homecraft, Ethnology, and Swedish Life in the Twentieth Century. Western Folklore.\n (2006) Narrating, Doing, Experiencing: Nordic Folkloristic Perspectives (edited with Annikki Kaivola-Bregenhøj and Ulf Palmenfelt)\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":276,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":54392.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hester%20Jonas","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hester Jonas (gblagbla 1570 tọn – 24 Awewesun, 1635 tọn) yin yọ́nnu Allemagne-nù de he yin vijinamẹtọ po amànuwatọ de po. E yin huhu na azé wutu podọ e yin yinyọnẹn di Witch of Neuss (Azétọ Neuss tọn) he mẹlẹ nọ dọ lọ.\n\nGbẹ̀zan etọn\nHester Jonas yin jiji to Dormagen bo wá sẹtẹ̀n yì Neuss fie e wlealọ hẹ dawe zomọ̀nọ lọ Peter Meurer te. Ojlẹ delẹ to alọwle etọn godo, e jẹ ohia azọ̀n adíngbe tọn mọ ji. E nọ wazọ́n taidi vijinamẹtọ de, amọ́ to ojlẹ dopolọ mẹ mẹlẹ nọ ylọ ẹ dọ nawe amànuwatọ lọ, na e yọnẹn gando gbémasin lẹ, pataki gando amà de he yè nọ ylọ to Glẹnsigbe mẹ dọ mandrake go.\n\nTo whenue Hester tindo owhe 64, yè sawhẹ̀dokọna ẹn dọ e yin azétọ, e yin wiwle, yin gbigbejepọn, yin yasana bosọ yin hinhẹn yì owhẹ̀ nukọ̀n to whẹ̀datẹn Mayor of Neuss tọn. To pọmẹ hẹ whẹ̀sadokọnamẹ devo lẹ, whẹ̀datẹn lọ sọ sawhẹ̀dokọna ẹn dọ e ko basi alẹnu de hẹ lẹgba. To aisinsin awè he jẹnukọn, he yin bibasi to azán 15 po 22 po Abọ̀húsun 1635 tọn lẹ whenu, Hester Jonas ma yigbe depope to whẹ̀sadokọnamẹ lọ lẹ mẹ tọn. Osẹ̀ ẹnẹ godo, to azán 19 po 20 po Alunlunsun mẹ, e yin hinhẹn gánnugánnu nado sinai do oján he ji yè ko whe oṣó do lẹdo pe de ji na nudi ganhiho atọ̀n. To whenue yè ko sayana ẹn godo, e yigbe dọ emi ko doalọ to galilọ mẹ hẹ dawe mẹyuu de he nọ yin \"Hans Beelzebub\", bo ko sọ hẹn gbẹzan gbẹtọ lẹ po kanlin lẹ po tọn gblé gbọn obó dido na yé dali. Hester Jonas penugo go họ̀ngan, ṣigba e sọ yin vivọ́ wle to ojlẹ kleun de godo. Jonas gbẹ́ dọ emi ma kẹalọyi gbeyiyi he emi basi wayi lọ, amọ́ e wá yigbe to whenue yè hò e sinsinyẹn to azán he bọdego godo. E yigbe whẹ̀sadokọnamẹ lọ lẹpo tọn bọ Whẹ̀datẹn lọ dáwhẹ dọ yé ni gbotana ẹn. To azán 24 Awewesun 1635 tọn, yé gbotana ẹn. Oṣio etọn yin mi ẹ bọ afín etọn lẹ yin fúnfúnfún pé gbọn agósu lẹpo ji.\n\nKandai tito whẹdidọ lọ tọn yin sisẹ̀do tòdaho nusẹdotẹn tọn Neuss tọn mẹ.\n\nNudọnamẹ dogọ Flinflin lẹ\n \"The Ballad of Hester Jonas\" gbọn Peter Maiwald dali. \n Hanjigbẹ́ Allemangne tọn Cochise jì ohàn de na Jonas\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nHianu Yinukọ̀n dogọ\n Kemmerich, Hetty. Sagt, was ich gestehen soll! Hexenprozesse. Dortmund 2004, , p. 231–236.","num_words":467,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.247,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":71205.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ibrahima%20Diaw","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ibrahima Diaw yin jiji to Liyasun sin azan sinẹnẹ tọ owhe 1992. E yin bolu tavo ji tọn gbá tọ na oto Senegal tọn. E tindo mahẹ to agbahiho he wa aimẹ to owhe fooelanko whenu.\n\nDiaw yin jiji to oto France tọn me dogbon otọ etọn he wa sọn oto Senegal tọn mẹ podo onọ etọn he wa sọn oto Malian tọn me, Diaw yin pinplọn whẹn to oto Paris tọn mẹ, e tindo leblanulọkeyi lọ nado hia owe pẹẹdẹ́.","num_words":87,"character_repetition_ratio":0.095,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":96391.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Louise%20Bennett-Coverley","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bennett-Coverley kavi Lou OM, OJ, MBE (yin jiji to azan ṣinawetọ zosun 1919 tọn bo ku to azan konukundopotọ liyasun 2006), yin homilomilo-kantọ, mẹ he yọn aṣatọn, wekantọ podọ weplọntọ Jamaica tọn de. Mẹ he nọ kan bosọ nọ do mahẹ to homilomilo etọn lẹ mẹ to Jamaican Patois kavi Creole, Bennett wazọn nado baihihọ na aṣa lọ nado nọ yi homilomilo lẹ ohan aṣa tọn lẹ po otan lẹ po zan to patois (\"ogbe lẹdoaihọnpe tọn\"),[2] e hẹn ẹ diun dọ glẹsi gbe baṣa baṣa sọgbe nado yin kinkan bo sọ vi hihia.[3]\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nBennett yin jiji to azan ṣinawetọ zosun 1919 do agewaji tohomẹ liho to Kingston, Jamaica.[4] Ewọ wẹ vidopo gee he Augustus Cornelius Bennett, mẹ he do blẹdi da whe de to toho Spanish tọn mẹ, podọ Kerene Robinson, avọtọ tọ de. To oku otọ etọn tọn godo to 1926, Bennett yin piplọn whẹ sọn do gbọ onọ etọn dali. E yi wehọmẹ dokọtọn She elementary school to Ebenezer po Calabar po, bo zindonukọn yi wehọmẹ daho St. Simon's College and Excelsior College po, to Kingston. To 1943, e zeyinkọ dai to wehọmẹ daho Friends College tọn to Highgate, St Mary fihe e plọnnu gando Jamaican folklore te.\nTo owhe lọ dopo lọ mẹ wẹ homilomilo etọn tintan yin zinzijẹgbonu te to linlinwe Sunday Gleaner tọn mẹ.[5] To 1945, Bennett wẹ yin wehọmẹvi me yu tintan he plọn we to London's Royal Academy of Dramatic Art (RADA) to whenue e yin nina ajọ wepiplọn vọnu tọn sọn wedegbẹ British tọn mẹ.[6][7][8]\n\nAzọn etọn\nWhenue e bai fo to RADA godo, Bennett wazọn hẹ aihunwhe de to Coventry, Huddersfield po Amersham, po aihunwhe susu devo lẹ po to England.[9] To ojlẹ he e yizan to oto lọ mẹ lẹ mẹ, epenukun do tito radio ji tọn awe go na BBC – Caribbean Carnival (1945–194) po West Indian Night po (1950).[7]\n\nBennett wazọn hẹ ogbẹ he nọ gọalọ na agbatọnọlẹ to Jamaica sọn 1955 jẹ 1959, podọ e sọ plọn and taught folklore and drama at the University of the West Indies.[10] sọn 1965 jẹ 1982 e bai pọndohlan Miss Lou tọn lẹ, a series of radio monologues, bọ to 1970 e jẹ tito televisiọ ji tọn yọpọvu lẹ tọn he nọ yin Ring Ding bai ji. Tito he to jẹhọn mẹ kaka jẹ 1982, tito lọ gado yise Bennett tọn \"that 'de pickney-dem learn de sinting dat belong to dem' (dọ yọpọ lọ lẹ ni plọnnu gando nutindo yetọn lẹ go)\".[11] Taidi tito de he yọpọvu he do oto devomẹ lẹ yin ylọ basina nado do mahẹ to emẹ gbọ jẹhọn mẹ. To yidogọ mẹ na awusọhia tele ji tọn etọn, Bennett nọ sọawuhia to mewhiwha voovo lẹ mẹ kakajẹ Calypso (1958) po Club Paradise (1986)po mẹ.[12]\n\nBennett kan owe susu lẹ po homilomilo susu lẹ po to Jamaican Patois, bo gọalọ to hinhẹn ẹ yọnẹn taidi \"ogbe akọkta tọn de\" to aṣẹ edetiti tọn mẹ. Azọn etọn yinuwa do wekantọ susu devo lẹ ji gọna Mutabaruka, Linton Kwesi Johnson podọ Yasus Afari, nado yii zan to aliho dopolọ mẹ. E bai hoyidokanji aṣa tọn susu lẹ gando ohan Jamaica folk music po hoyidokanji lẹ sọn tito radio po tele po ji tọn etọn lẹ mẹ gọna Jamaican Folk Songs, ohan yọpọvu tọn Jamaica t���n lẹ, aihundida lamẹyiya tọn lẹ, pọndohlan Miss Lou’s tọn (1967), dotoai na Louise (1968), Carifesta Ring Ding (1976), podọ Honorable Miss Lou. E yin gigopana po nina Harry Belafonte dowatọ 1956 hit \"Day-O tọn (The Banana Boat Song)\" gọn didọ na ẹ gando Jamaican folk song \"Hill and Gully Rider\" dali (yinkọ lọ sọ yin nina Taidi \"Day Dah Light\").[13][14]\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn etọn\nBennett wlealọ po Eric Winston Coverley po, mẹ he nọ yi ada wa bosọ nọ ze aihundida lamẹyiya tọn Jamaica tọn do aga, sọn azan gbantọ nuwhasun 1954 kakajẹ whenue e ku to avivọsun 2002 mẹ. To pọ mẹ Bennett po Coverley po tindo visunu dopo, Fabian.\n\nOkun po tito ṣiọ didi etọn tọn po\nBennett zan gbẹzan godo tọn etọn to Scarborough, Ontario. E ku azan 27tọ liyasun 2006 to dotowhe Scarborough Grace tọn to whenue e daku to whe etọn gbe godo. Hunwhẹ ofli tọn de sọ yin bibai to Toronto to azan atọntọ avivọsun 2006, enẹgodo oṣiọ etọn yin zize yi National Arena to azan ṣinawetọ po ṣinatọntọ po avivọsun tọn. Tito ṣiọ didi tọn de sọ yin bibai to Kingston to Coke Methodist Church to East Parade to azan ṣinẹnẹtọ avivọsun 2006 bọ tito yẹsu fifọ de tọn bọdego sọgbe hẹ aṣa tọgbo huhlọnọ he diyin togbo lọ tọn lẹ tọn. Asu Bennett tọn lọsu flin oku etọn.[18][3]\n\nWadotana dagbe he e tindo lẹ\n\nAjọ po gigopanamẹnu he e yi lẹ po\nBennett yi gigopanamẹnu po ajọ susu lẹ po to azọn etọn to linlinwe po theater Jamaica tọn po mẹ. To yinyọnẹn wadotana dagba etọn lẹ, Harbourfront Centre, yin ogẹ aṣa tọn vọnu de to Toronto, Ontario, Canada, do nọtẹn de henọ yin yiylọ dọ Miss Lou's Room.[24] Wehọmẹ alavọtọn Toronto tọn yin owhe na Louise Bennett Exchange Fellowship to Caribbean oplọn zinjẹgbonu zintọ lẹ tọn na wehọmẹvi he to wehọmẹ alavọtọn West Indies tọn lẹ.[25][26] Ajọ po gigopanamẹnu devo he e yi lẹ wẹ bọdego:\n\nMember of the Most Excellent Order of the British Empire (1960)[7][27]\n\nNorman Manley Award for Excellence (1972)[28]\n\nOrder of Jamaica (1974)[27]\n\nMusgrave Medal (1978)\n\nHonorary Doctor of Letters – York University (1998)[29]\n\nJamaican Order of Merit (2001)\n\nOwe etọn lẹ\nAnancy Stories And Poems In Dialect. Kingston, Jamaica: The Gleaner Co. Ltd (1944).\nLaugh with Louise: A pot-pourri of Jamaican folklore. Kingston: City Printery. 1961. OCLC 76815511.\nJamaica Labrish. Jamaica: Sangster's Book Stores. 1966. OCLC 1968770.\nSelected Poems. Jamaica: Sangster's Book Stores. 1982.\nAuntie Roachy Seh. Jamaica: Sangster's Book Stores. 1993.\n\nHoyidokanji etọn lẹ\nJamaican Folk Songs. New York: Folkways. 1954. OCLC 255714807.\nYes m'dear: Miss Lou live!. Sonic Sounds. 1982. OCLC 23971117.\n\nSọ pọn\nCaribbean literature","num_words":1296,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.002,"special_characters_ratio":0.268,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":46701.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Abusuapanin%20Judas","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Tweneboah Kodua, he sọ yin yinyọnẹn taidi Abusuapanin Judas kavi Judas yin aihundatọ Ghanavi de podọ nukikodonamẹtọ́ de, bo ko yin didohia to sinima voovo lẹ mẹ. E yin họntọn vivẹ Bob Santo he basi matintọ lọ.\n\nAzọ́n\nE yin dowatọ ogbẹ́ (Ominitimininim Concert Party) ton he Bob Santo yin nukọntọ́ na.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nConcert Party\nDouble Sense\n419 I and II\nBanker to Banker\nMarijata\nAsem\nThat Day (Ghana Movie)\nEfiewura\nOnyame Tumi So\nOkukuseku\nSika\nHard Times\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":111,"character_repetition_ratio":0.025,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.203,"stopwords_ratio":0.036,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.991,"perplexity_score":48534.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Edith%20Hodgetts","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Edith M. S. Hodgetts (e basi matintọ to 1902) bo yin Russianu de, wekantọ British tọn gando otan yọpọvu lẹ tọn go, folk tales po fairy tales po.\n\nOtan gbẹzan etọn tọn\nE yin jiji to Russia, fihe e zan vuwhenu etọn te, bo ka sọ yin ovi dodovi na Michael Nicolaevitch po Sophie Nicolaevn po. To godo mẹ, e sẹtẹn yi England. E yin yinyọnẹn ganji na owe tọn he e kan he hosọ etọn yin Tales and legend from the land of Tzar, bẹplidopọ fairy tales tintan Russianu lẹ tọn he yin zinzinjẹgbonu to owhe 1890 to London. Owe lọ wa yin vivọ zinjẹgbonu to 1891, 1892, 1972, 1974, 1983, 2013, 2015 po 2017. \n\nTo whenue e to zẹẹmẹ basi do owe lọ ji, Hodgett dọdọ asisa otan lọ tọn wẹ ohó gando vuwhenu etọn dile yè basi zẹẹmẹ naẹn do to wehọmẹ podọ dile e sọ yin didọ naẹn do gbọn yọnnu họmẹjladotọ po mẹhe nọ wa whegbe naẹn. Dile e yin lilẹdo gbedevo mẹ.\n\nOwe lọ yin kinkan na:\n\nOmẹ vonọtaun de yèdo Michael Nicolaevitch and Sophie Nicolaevna de Kapoustine, owe ehe no yinuwa do mẹhe to lilẹ do ogbe devo mẹ to aliho sinsinyẹn de mẹ, ovi yidodovi yétọn, Edith.\n\nAwe to otan omẹ Russia tọn lẹ mẹ, The Blacksmith po the Devil po The Wonderful Trade po yin zinzinjẹgbonu to owhe 2017 he yin yiylọdọ The Sorcerer's Apprentice: An Anthnology of Magical Tales by Jack Zipes, yin zinzinjẹgbonu gbọn ogbẹ́ Princeton University Press.\n\nOtan devo lẹ wẹ, Vaselesa the Beautiful, The Silver Plate and the Transparent Apple, The Soldier and the Demons, The Snow-Maiden, Jack Frost, Ivan and the Chestnut Horse, The Three Kopeks, The Red Flamingoes, The Witch and the Sister of the Sun, Princess Vera the Wise, Count Daniel Nathaniel, The Witch, Mary and Netty, The Robbers, Ivashko and the Witch, Prince Kid-Skin, Want, An Angry Wife, The Lucky Child, The Potter and the Evil Spirit, Princess Grey-Goose, The Grey Wolf and the Golden Cassowary, Starveling, King Vladimir and the Skeleton, The Quick Runner, Honesty and Dishonesty, Foma Berennekoff, The Roguish Peasant, A Hoax, The Wonderful Sailor, Senka the Little, Elie Muromitch, The King of the Sea and Melania the Clever, The Last of the Russian Warriors, \"If you don't like it, don't listen, but don't spoil my lies\", and The Little Brown Cow.\n\nGbàn to 38 ji otan Russianu lẹ tọn to bẹpli ehe mẹ yin onu yọyọ de na mẹhe na hia to yovogbe mẹ lẹ to ojlẹ he mẹ owe lọ yin zinzinjẹgbonu to tintan whenu te.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAsisa\n Hodgetts, Edith M. S. (2005). Alan Hager, Christine L. Krueger, George Stade, and Karen Karbiener. ed. Encyclopedia of British Writers: 16th–20th Centuries (Encyclopedia of World Literature Series). New York: Facts on File. .\n\nAlọdlẹndonu devo\n Hodgetts, E. M. S. (1891). Tales and legends from the land of the Tzar: a collection of Russian stories tr. from the original Russian. London: Griffith, Farran & Co.","num_words":669,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.955,"perplexity_score":43204.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Marlui%20Miranda","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Marlui Miranda yin hànjitọ Brazilnu de podọ dodinnanutọ he yin yinyọnẹn ganji na [[azọ́n] titengbe he e ko yiwa sọn whẹho Amazon tọn mẹ. E ko kọnawudopọ podo hànjitọ Brazilnu devo lẹ taidi Gilberto Gil, Egberto Gismonti, Milton Nascimento po Nana Vasconcelos.\n\nGbezan etọn\nMiranda yin jiji to Fortaleza to Agewaji Brazil tọn. E sẹtẹn yi Rio de Janeiro to 1971 nado yi plọn classical guitar hiho po hànjitọ Turíbio Santos. Miranda ko basi dodinnanu titengbe do ohàn Brazil tọn ji taun bo wa mọ ajọ̀ nunina Guggenheim Fellowship tọn yi 1986 ehe gọalọna ẹn nado basi ohàn ewọ lọsu tọn do mẹwhenu. To ojlẹ 1990 tọn mẹ, Miranda daihun taidi hànjitọ po guitar hotọ po hẹ ogbẹ́ hànjitọ de tọn to Brazil he yin Pau Brazil, he nuhiho yétọn he hosọ etọn Babel yin lilá na nunina Grammy Award for Best Jazz Instrument Performance. Aihun he yin dida to 1991 to At Play in the Fields of the Lord, set in Amazon River Basin, podo nuyiwa domẹji Miranda tọn to ohàn po ogbe he e ko doai na omẹ Niaruna tọn lẹ. Ohàn etọn he e ji to 1995, Ihu Todos Os Sons de ohàn sọn Nambikwara, Yanomami po omẹ Jabuti tọn lẹ to Brazil nọpọ do daihun gbọn Miranda po Gilberto Gil po Uakti po. To 1998-1998, Miranda lẹn nado basi dlapọn na weyọnẹntọ to Wehọmẹ Alavọ Chicago Department of Anthropology Miranda was awarded the Brazilian Order of Cultural Merit in 2002.. Miranda mọ nunina Brazilian Order of Cultural Merit to 2002.\n\nNuhe yin mimọ delẹ\nOlho D`Agua (Warner, 1979)\nRevivencia (Memoria, 1986)\nRio Acima (Memoria, 1989)\nPaiter Merewa (Memória, 1987)\nIHU, Todos os Sons (Pau Brasil, 1995)\nKewere: Rezar (Pau Brasil 1997)\nPonte entre Povos (SESC-SP 2005)\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":392,"character_repetition_ratio":0.048,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":74925.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/LaRena%20Clark","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"LaRena LeBarr Clark (1904-1991) yin hànjitọ aṣa Canadianu lẹ tọn podọ e sọ nọ ji ohànfolk tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nClark yin jiji sẹpọ Pefferlaw, Ontario, Canada to 1904 sẹpo tọsisa Simcoe tọn. Otọ́ etọn po Baba daho etọn po yin sogbeyàntọ de bosọ yin hihọbasinamẹtọ lẹ. Onọ̀ etọn Mary Frances Watson lọsu yin hànjitọ de, E nọ saba do ede hia taidi whẹwhẹ taidi kunkan ṣiẹnnẹtọ Canadianu lẹ tọn.\n\nYanwle etọn\nClark wa tindo mahẹ to ohàn folk tọn jiji mẹ to Canada po United State po to ojlẹ 1960 l mẹ bo de ohàn de jẹgbonu to 1968. E daihun to hunwhẹ Mariposa Folk tọn mẹ to 1965 po 1965 po mẹ. Mọdopolọ, e sọ daihun to hunwhẹ Ohàn Madoc tọn jiji whenu, Hunwhẹ Philadelphia Folk po devo lẹ po to Canada po United States to vivọnu 1960 tọn. To 1967, Ewọ po asu etọn po gbá nọtẹn de he tindo owhé lẹ po ogle po taidi hunwhẹ owhe kanweko Canada tọn lẹ to 1967. To vivọnu 1967 tọn, E de nado de ohàn 25 jẹgbonu sọn aṣa folk Canadianu lẹ tọn mẹ po ohàn nukundeji lẹ, po ladio lẹdo lọ tọn CHAY-FM po podọ nado jihàn ganhiho daa de tọn to Owen Sound ji.\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn\nClark wlealọ whlà atọ̀n bọ to alọwle etọn awe tintan lẹ mẹ, e jivi ṣidopo. To wẹkẹ whán ll whenu, e wazọn taidi núdatọ na awhànfuntọ Canadianu lẹ tọn to opá Camp Bordon tọn mẹ. To whenue e to azọ́n wa to finẹ, e pe Gordon Clark, kanlinzọ́nwatọ de, bo yé omẹ awe lẹ wlealọ to 1947. Alọwlemẹ lọ lẹ nọ nọ Ottawa to 1961 whenue e mọ folklorist Edith Fowke, mẹhe yi ohàn etọn lẹ bosọ de tọ́n.\n\nE basi matintọ to 1991.\n\nNunina\n 1987: Marius Barbeau Medal, Folklore Studies Association of Canada\n\nOhàn etọn delẹ\n\nAlọdlẹndou lẹ","num_words":357,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80983.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gerlinde%20Haid","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gerlinde Haid Gerlinde Haid (ji Hofer (19 Lidosun 1943 – 29 Abọ̀húsun 2012) yin Austrianu dodinnanutọ ohàn folk tọn.\n\nGbẹzan etọn\nE yin jiji to Bad Aussee, Haid yi wehọmẹ dokọ tọn to Bad Aussee podọ wehọmẹ Bundesrealgymnasium Schloss Traunsee [de] bo tọ́n to 1961. Enẹgodo, e yi plọn nuhiho po ogbe German tọn po to wehọmẹ alavọ Vienna tọn. To 1965, e duto tẹnpọn mẹplọntọ lọ tọn ji podo erwarb den Titel Magistra of philosophy. Sọn 1966 yi 1976, E yin alọgọtọ dodinnanutọ tọn to Institute for Folk Music Research and Ethnomusicology [de] to alavo University of Music and Performing Arts Vienna. E sọ plọn folklore po musicology to alavọ Vienna tọn bosọ mọ ajọ̀ doctorate in philosophy to 1976.\n\nSọn 1975 yi 1989, ewọ wẹ yin wekantọ daho na ogbẹ́ Ohàn Folk Austrianu lẹ tọn po alọgọtọ alavọ tọn to Institute for Musical Folklore at the Expositur Innsbruck. Sọn 1994, kakajẹ whenue e yi gbọjẹ sọn azọ́nmẹ to 2011, e yin weyọnẹntọ na otan po kinkan ohàn folk tọn po to Hochschule (sọn wehọmẹ alavọ 1998 tọn) für Musik und darstellende Kunst to Vienna. Ada dodinnananu tọn etọn gan-gan wẹ Alps ohàn folk tọn. \n\nHaid wẹ yin vọjladotọ ada \"Schriften zur Volksmusik\" tọn he Walter Deutsch mọ to 1970 he sọ tin to zinjẹgbonu vonọtaun he yin mimọ to Austria lẹ mẹ. E sọ kan hosọ susu lẹ do ohàn po wedudu folk tọn ji na Oesterreichisches Musiklexikon.\n\nHaid wlealọ po Tyrolean folklorist Hans Haid.\n\nHaid basi matintọ to Innsbruck to whenue tindo owhe 69.\n\nNunina lẹ\n2003 wurde ihr vom Bundespräsidenten das Ehrenkreuz für Wissenschaft und Kunst I. Klasse überreicht. Im Jahr 2010, erhielt sie den Walter Deutsch Staatspreis, der vom Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung alle zwei Jahre in Anerkennung besonderer Leistungen auf dem Gebiet der Volksmusikforschung verliehen wird.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAsisa devo lẹ\n \nAufnahmen von und mit Gerlinde Haid im Onlinearchiv der Österreichischen Mediathek","num_words":421,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":83623.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Komal%20Oli","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Komal Oli (Nepali: कोमल ओली) (he yin jiji to azán 16tọ Lidosun) yin linlinnatọ Nepal-nu tọn de, azọ́nwatọ hladio podo teleji tọn de, hànjitọ aṣa tọn de, aihundatọ de podo tonudọtọ de po. E biọ tonudidọ Nepal tọn mẹ to agọe bosọ yin dopo to hagbẹ Wedegbẹ Tonudidọ Otògbo lọ tọn he to nukunmọnu na Nepal Communist Party (NPC) nado nọ yi dotẹnmẹ hundote yọnnu lẹ tọn to ahọluzọ́nmẹ na ye. E ko jihàn aṣa susu lẹ tọn bo ma sọ wlealọ podọ tlẹnmẹninọ etọn ko na ẹn ayidonugo susu, Komal lọsu na edetiti ko basi ohàn vivi de he yin Jaana Paam! ( Ehe zẹẹmẹdo: Dike na họnbu!).\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn\nKomal yin jiji to azán 16tọ Lidosun to Tikari, Dang na Deepa podo Lalit Oli po. E wọ wẹ yin mẹdaho to ovi ẹnẹ he mẹjitọ etọn lẹ ji mẹ podọ e zán gbẹzan ovuwenu etọn lẹ po to gbetatò etọn mẹ, bọsọ tọ́n sọn wehọmẹ pẹvide mẹ. E plọn ede hànjiji to whenuena e gbẹpo to yiyi wehọmẹ.\n\nHladio Nepal tọn podo hànjitọ aṣa tọn po\nE biọ agbàwhinwlẹn hànjiji aṣa otògbo lọ tọn mẹ he yin awuwledaina gbọn Hladio Nepal tọn dali to 2046 BS bo jẹ otẹn awetọ mẹ. E yin nina azọ́n hànjiji tọn gbọn Hladio Nepal tọn dali to owhe dopolọ mẹ na bladopọ ohàn dopo gee ehe e basi tọn. To 2049 BS, e diọada yi Kathmandu bosọ yin didà taidi linlinnatọ to Hladio Nepal tọn ji.\n\nKọdetọn dagbe podo yindidi po\nTaidi linlinnatọ de na Hladio Nepal tọn podo hànjitọ aṣa tọn de po, e diyin bleun na ogbe etọn to\nhladio ji to owhe omẹ susu tọn to Nepal na gbetọ lẹ tindo dotẹnmẹ nado se hladio kakayi fididẹn otògbo lọ tọn mẹ. E ko de nuhe hugan bladopọ ohàn wiawe tọn to gbẹzan etọn to hànjiji whenu.\nTo yidogọmẹ, e sọ yin aihundatọ de to nuwiwa gbangba tọn lẹ mẹ podọ e sọ nọ plọn mẹhẹ ja to godo lẹ he jlo nado lẹzun linlinkàntọ hladio podo tele ji tọn po.\n\nTonudidọ\nE jo azọ́n etọn to Hladio Nepal tọn do nado biọ ogbẹ́ Rastriya Prajatantra Party Nepal mẹ ehe nọtena gigọ̀ gandudu podo Ayimatẹn Hindu tọn lẹ po. Mahopọnna enẹ, jẹnukọnna vobibla 2017 tọn, e hopodona Nepal Communist Party (United Marxist Leninist). To whenuena yinkọ etọn ma tọ́n to yinkọ mẹhẹ tọ́n na ogbẹ́ lọ to vobibla whenu, e yi ze yinkọ atẹṣitọ de tọn tọ́n dai nado yin voblana na gbetatò etọn. To nukọn mẹ, e de atẹṣitọ ehe e de tọ́n lọ sẹ bo lẹkọ nado yi nọgodona mẹhẹ yin dide gbọn ogbẹ́ lọ dali. E to sinsẹ̀n taidi dopo to hagbẹ Wedegbẹ Tonudidọ tọn. E yin didẹ gbọn ogbẹ́ etọn dali nado nọ na yọnnu lẹ dotẹnmẹ hundote ahọluzọ́n lẹ tọn bosọ nọ yi yé to gbetatò etọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":533,"character_repetition_ratio":0.061,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.225,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":80834.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Henrietta%20Yurchenco","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Henrietta Yurchenco (ji Henrietta Weiss, Whejisun 22, 1916 – Awewesun 10, 2007) yin Amẹlikanu ethnomusicologist, folklorist podọ ladiozọ́nwatọ de. E wazọ́n nado basi hihọna ohàn aṣa tọn lẹ gbọn ohànyidokanji to Guatemala, Mexico, the United States, po Morocco po.\n\nOtan gbẹzan po yanwle etọn po\nHenrietta Weiss yin jiji to New Haven, Connecticut, Whejisun 22, 1916.\n\nYuchenko plọn piano hiho to Alavọ Yale tọn na ohàn pinplọn. E ji ohàn aṣa tọn lẹ to Guatemala, Mexico, United States, po Morocco po. E sọ wazọ́n to Ladiohọsa WNYC bosọ yin pinplọn to City College of New York.\n\nE yọn Alan Lomax po Pete Seeger po. E basi oylọna Woody Guthrie do nuwiwa gando ohàn go to Ladiohọsa WNYC tọn to 1940.\n\nE nọ New York City, New York, bo basi matintọ to Awewesun 10, 2007, na ahunzọ̀n wutu to whenue e tindo owhe 91.\n\nGbẹzan edetiti tọn\nE wlealọ podo osẹ̀nsátọ Argentinu de he nọ yin Basil Yuchenko, ṣigba alọwlemẹ lọ lẹ gbẹ yede dai to 1955.\n\nOwe he e kan lẹ\nYurchenco, Henrietta (2002). Around the World in 80 Years: A Memoir--A Musical Odyssey by Henrietta Yurchenco. Point Richmond, California: MRI Press.\nYurchenco, Henrietta, assisted by Marjorie Guthrie. A Mighty Hard Road: The Woody Guthrie Story. Introduction by Arlo Guthrie.\nYurchenco, Henrietta. In Their Own Voices: Women in the Judeo-Hispanic Song and Story.\nYurchenco, Henrietta. A Russian Song Book.\nYurchenco, Henrietta. Hablamos!\nYurchenco, Henrietta. In Their Own Voices. (About the music of Sephardic Jewish women in Morocco, as well as numerous articles on folk music and figures, including Dylan, Bessie Smith, and Aunt Molly Jackson; as yet unpublished.)\n\nYurchenco yin hokanse gbọn Mickey Hart he \nyin Grateful Dead bosọ yin mimọ to owe etọn Songcatchers, he yin zinzinjẹgbonu gbọn National Geographic.\n\nAihun he e da lẹ\n1996 - Henrietta Yurchenco: testimonio de vida. Directed by José Luis Sagredo.\n2004 - Lomax the Songhunter. Directed by Rogier Kappers.\n2005 - This Machine Kills Fascists. Directed by Stephen Gammond.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAsisa devo lẹ\nhttps:\/\/web.archive.org\/web\/20110718172224\/http:\/\/en.world.freemusic.cz\/index.php\/henrietta-yurchenco-1916-2007\/\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":457,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.245,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.926,"perplexity_score":29318.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fern%C3%A1n%20Caballero","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Fernán Caballero (24 Awewesun 1796 – 7 Lidosun 1877) yin yinkọ devo de he yè do nọ ylọ otanwe-kantọ Spain-nu de he nọ yin Cecilia Francisca Josefa Böhl de Faber y Ruiz de Larrea. E yin ovi wekantọ Germany-nu de he nọ yin Johann Nikolaus Böhl von Faber tọn, podọ onọ etọn yin wekantọ Spain-nu de he nọ yin Frasquita Larrea. E kẹalọyi yinkọ he yè nọ ylọ ẹ ehe to gbétatò he to lẹdo Ciudad Real tọn de mẹ.\n\nGbẹzan \nE yin jiji to Morges to otò Switzerland tọn mẹ, Cecilia Francisca Josefa Böhl und Lütkens y Ruiz de Larrea yin viyọnnu Johann Nikolaus Böhl von Faber tọn, yèdọ ajọwatọ Germany-nu de he wá sọn Hamburg, bo nọ̀ Spain na ojlẹ dindẹn, bo wá dà Frasquita Larrea he yin tòvi Cádiz tọn , podọ e yin yinyọnẹn gbọn Spain-nu he yin nuplọntọ wekinkan tọn lẹ dali taidi mẹhe basi vọjlado na owe lọ, Floresta de rimas antiguas castellanas (1821–1825), podọ na owe lọ, Teatro español anterior a Lope de Vega (1832).\nHamburg wẹ Fernán Caballero yì wehọmẹ te taun, e basi dlapọn yì Spain to 1815, podọ to 1816 e dà Antonio Planells y Bardaxi. To owhe he bọdego mẹ, Planells yin hùhù to aihundida de whenu, podọ to 1822 asuṣiọsi lọ dà Francisco Ruiz del Arco, Marqués de Arco Hermoso, he yin awhànfuntọ to awhànpa whédo Spain-nu lẹ tọn de mẹ.\n\nTo okú asu etọn Arco Hermoso tọn to 1835 godo, Fernán Caballero pehẹ ninọmẹ awusinyẹn tọn lẹ, podọ to nue ma pe owhe awe godo, e dà Antonio Arrom de Ayala, yèdọ mẹde he whè do e to owhe mẹ taun de. Arrom wá yin dide taidi afọzedaitọ otò tọn to Australia, e doalọ to ajọ̀ voovo lẹ mẹ bo mọ akuẹ; ṣigba whẹsadokọnamẹ delẹ wá zọn bọ e hù ede to 1859. Owhe ao jẹnukọnna nujijọ ehe, yinkọ Fernán Caballero tọn ko diyin taun to Spain taidi mẹhe kan owe lọ La Gaviota. E ko basi zinjẹgbonu owe lọ Sole (1840) tọn, he sinai do owanyi ji, podọ wekinkan jọun La Gaviota tọn yin kinkan do Flansegbe mẹ. Otanwe ehe, he yin lilẹdo Spanish-gbe mẹ gbọn José Joaquín de Mora dali, yin zinzinjẹgbonu vude vude gbọn linlinnamẹwe El Heraldo (1849) dali, podọ mẹsusu yiwanna. Eugenio de Ochoa, he yin agọjẹdonutọ he diyin taun to ojlẹ lọ mẹ, do godonọnamẹ etọn hia na linlẹn he mẹsusu tindo dọ owe lọ yọ́n taun, podọ e sọ wá la dọ wekantọ lọ gán yin yiyijlẹ do Walter Scott go to wekinkan mẹ. Owe Spain tọn owhe kanweko 19tọ tọn devo depope ma tin he yin ayidego taun lẹdo aihọnpe podọ to ojlẹ kleun mọnkọ gblamẹ. E yin lilẹdo ogbè Europe tọn susu lẹ mẹ, bọ mí sọgan dọdọ gbọnvona owe lọ La Familia de Alvareda (he yin kinkan, to tintan whenu, do German-gbe mẹ), ewọ wẹ yin azọ́n wekantọ lọ tọn he yọ́n hugan.\nOwe etọn devo he sọ diyin pẹẹde lẹ wẹ Lady Virginia po Clemencia po; ṣigba otàn kleun he hosọ etọn yin Cuadros de Costumbres vivi eyin yè na pọ́n aliho he mẹ e kàn ẹn do, podọ Una en otra po Elia o la Espana treinta años ha po yọ́n taun na aliho he mẹ otàn lọ hẹnmẹ lẹnayihamẹpọn do. E na vẹawu pẹẹde nado kudeji dọ Fernán Caballero yin wekantọ azọ́nyọnẹntọ taun de, amọ họnwun dọ e yin mẹde he nọ dọ otàn ganji de podọ dọ e tindo aliho wekinkan tọn dagbe de he jẹ hẹ lẹndai etọn. E wá Spain to ojlẹ he yọ́n taun de whenu, whẹpo aliho nuyiwa tọn yọyọ lọ jẹ nuyiwa do hoho lọ ji, podọ e wá po nunina jọwamọ tọn dagbe ayidonugo tọn de po, e ma yin enẹ kẹdẹ, e sọ tindo nunina numọdohlan nukọn tọn. E basi yọ́n-na-yizan ale he tin to emẹ nado yin jonọ de po tòvi de po tọn.\n\nTo zinjẹgbonu etọn he gbọngodo lẹ mẹ, e zinnudo nuplọnmẹ dagbe lẹ ji taun, bo jo aliho wekinkan tọn etọn he bọawu bo dọnmẹ lẹ do; amọ mí gán yí hodidọ etọn se dọdọ e nọ yí sọwhiwhe do dè hosọ lẹ sọgbe hẹ numimọ he ewọ lọsu ko tindo, to whedelẹnu loo, e nọ dọ linlẹn etọn gando ninọmẹ de go poun. Na ehe wutu, e sọgan yin pinpọnhlan di dowatọ de to adà wekinkan to jọwamọ-liho tọn mẹ, podọ nugbo he sọgbe hẹ whenuho ehe yidogọna nuhọakuẹ-yinyin etọn. Na owhe susu lẹ, ewọ wẹ yin mẹhe diyin hugan wekantọ Spain-nu lẹ mẹ, podọ awubla he okú etọn to Seville hẹnwa to azán 7tọ Lidosun 1877 tọn hẹn ẹn họnwun dọ nugbonọ-yinyin etọn gbẹ dọn ayidonugo wehiatọ he tindo ojlo to kandai lẹ po nuyiwa po walọyizan otò tọn lẹ po mẹ tọn.\n\nBẹplidopọ azọ́n etọn lẹ tọn yin apadewhe Colección de escritores castellanos tọn: otàn gbẹzan tọn he yọ́n-na-yizan he yin kinkan gbọn Gabriel Ruiz de Apodaca dali wá diọtẹnna Últimas producciones de Fernán Caballero (Seville, 1878).\n\nAl���dlẹndonu lẹ","num_words":1035,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.01,"special_characters_ratio":0.235,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":45071.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Margaret%20Mattson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Margaret Mattson yin dopo to yọnnu awe he tẹnpọn bosọ yin dide sọn Philadelphia to ada de waji to Pennsylvania na e nọ wanu di azetọ wutu to 1683.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nNils po Margaret po wa colony New Sweden tọn to ojlẹ hùwaji-whèzẹtẹn Pennsylvania to Nuwhàsun 22, 1654. Yé sawhé do aigba he sẹpọ Eddystone to Pennsylvania.\n\nNa mẹhe nọ nọ Swedish-Finnish lẹ, Nils nọ zan azọ̀nhẹngbọ aṣa Finnish tọn do hẹnazọ̀ngbọnamẹ. To 1683, mẹhe nọ nọ po Margaret po lẹ dọ dọ e tindo oyìn he ko du azé de. \n\nEwa yin wiwle yi whẹdatẹn Pensylvania Provincial\nCouncil to Afínplọsun 7, 1683 (to sunzanhiawe Julian tọn glọ) na whẹho azé tọn wutu. Ehe jọ to owhe fọtọ̀nnukunẹnẹ to whenue aigbadenamẹ Swedish tọn lẹzun osẹ́ndoai British tọn bo yin mẹmẹglọ na English Witcraft Act 1604 tọn.\n\nE yin whẹsadokọna gbọn mẹhe nọ nọ fidopolọ po e po lẹ susu dali, podọ gbọn ovi etọn to osẹ́nliho, Mattson \nlọsu dọho de he ma tindo whẹwhiwhẹn depope he zọn bọ\nmẹhe po e po nọ nọ lẹ do to ṣinṣan ẹn ko, kaka bọ oyìn lẹ lọsu masọ nọ na anọsin ganji ba, yè sọ vẹnudo e dọ e yin azétọ bosọ to kanlin lẹ hù, e sọ nọ sọawuhia di kunnudetọ to aliho mọmọ tọn mẹ. To Afínplọsun 27,\n1683, Mattson po mẹhe nọ nọ fidopolọ po e po Gertro (tẹnmẹyinkọ etọn Yeshro) Jacobsson asi Hendrick Jacobsson tọn yin yiylọ yi whẹnukọn gbọn Attorney daho lọ dali yi mẹho 21 he ko yin mimọ gbọn William Penn dali. \nwhedegbẹ́ daho lẹkọna akuẹ he yin dida de to whemẹ na\nwhẹjo lọ nido zindonukọn. Whedegbẹ́ pẹvi he bẹ omẹ 12 hẹn de yin dide gbọn Penn po lẹdogbedevomẹtọ de na nawe Finnishnu lọ he ma nọ do yovogbe English. Penn doalọtena whẹyidọtọ hihọbasinamẹ tọn, bo wleawuna hokansemẹ lọ na ede, bo kẹalọyi homẹbibiọ he ma yin alọkẹyi sọn mẹdevo lẹ de. Penn lọsu na ede wẹ na mẹyiylọ tadona tọn po anademẹ yi whedegbẹ́ nukọn, ṣigba nuhe e dọna ye ma do kandai depope. Sọgbe hẹ kandai wedegbẹ́ he yin dide tlọlọ tọn to Afínplọsun 27, 1683, wedegbẹ́ lọ lẹkọwa po dide he yin bibasi do whẹjijọ matindo do yindidi gando whẹho azé tọn ji.\n\nDile etlẹ yindọ Mattson ma huwhẹ nuhe yin didọ gandego dọ e yin azétọ de, ṣigba e huwhẹ nado nọ doazé kanlin lẹ. To whenuena hojijlẹ gandego lẹ ko pe nado lẹndọ nugbo ohó lọ lẹ. Mẹhe hójijlẹ yétọn lẹ ma su sọmọ lẹ mọ nuhe din yete. Whẹho lọ yin jijodo na asu etọn dopá pọun 50 podọ jijọ dagbe to osun ṣidopo gblamẹ.\n\nOmẹ nukundeji de dọhó gando lehe William Penn jo whẹho he gando Mattson, dọmọ, Na nugbo tọn, Yẹn yọnẹn dọ osẹ́n de ma jẹagọdo . Kandai lọ ma do hodidọ mọnkọ de hia, ṣigba, otan lọ do podohlan họakuẹ Penn tọn do whẹho lọ ji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nSọ pọn\nJordan, John W. A History of Delaware County, Pennsylvania. (Lewis Historical Publishing Company, New York. 1914)\nBenson, Adolph B. and Naboth Hedin, eds. Swedes in America, 1638–1938 (The Swedish American Tercentenary Association. New Haven, CT: Yale University Press. 1938)\n\nAlọdlẹndonu devo lẹ\nMinutes of the Provincial Council of Pennsylvania\nWatson's Annals of Philadelphia and Pennsylvania\nEarly Witch Trial in Pennsylvania\nThe Fame Of A Witch","num_words":663,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.231,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":72374.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Frances%20Tolmie","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Frances Tolmie (13 Kọ́yànsun 1840 - 31 Awewesun 1926) yin kàndai basitọ Scotland-nu gando aṣa go. E yin jiji bosọ basi matintọ to Isle of Skye. E yi ohàn Gaelic tọn lẹ he yin zinzinjẹgbonu to 1911.\n\nGbẹzan etọn\nTolmie yin jiji to ogle de mẹ to Duirinish, to owhe Uiginish tọn gbe, to Isle of Skye to Scotland to 1840. Onọ́ etọn wẹ Margaret MacAskill he yin jiji do Isle of Eigg. Otọ́ etọn wẹ John Tolmie mẹhe sin whedo nọ tindo kanṣiṣa po MacLeod clan po to sẹpọ tòhomẹ Dunvegan tọn. Otó etọn basi matintọ to whenuena e tin to owhe ẹnẹ mẹvi bọ whédo yin nukunpedo gbọn tavẹ etọn Hugh Macaskill Talisker tọn podo asi etọn po dali, to fihe e mọ bosọ ji họntọn susugege lẹ to otògbo lọ mẹ. To 1854, e wọ podo whédo etọn po diọ adà to Strontian fihe nọvisunnu etọn he jlo nado lẹzun lizọ́nyizọ́nwatọ te. To owhe awe gblamẹ e zindonukọn to oplọn etọn to hànjiji mẹ podọ e taidi dọ e ko to pinplọn ede ogbe Gaelic tọn.\n\nTo 1873, e yin dopo to wehọmẹvi tintan to ewnham College to Cambridge na ojlẹ oplọn awe tọn mẹ.\n\nEhe wẹ yin wehọmẹ tintan na yọnnu lẹ. E sọ nọ yin finflin na tedidi vonọtaun etọn, oda vẹvẹ podo lehe e nọ daihun na wehọmẹvi etọn lẹ bosọ nọ dọ dọṣẹ gbọn pinpọn azìn he yin huhludopọ podo osin wiwe de po dali.\n\nTolmie lẹkọ yi Skye bo basi matintọ to Dunvegan to 31 Awewesun 1926.\n\nAzọ́n etọn\nTolmie yiyi owhe susu lẹ do bẹ ohàn aṣa Gaelic tọn lẹ dopọ. Ohàn he yi Kanweko-atọ́n sọn whèyihọ-waji Isles tọn wẹ ko yin bibẹ dopọ bosọ sọgan yin mimọ to kàndai ohàn aṣa lẹdo tọn mẹ he yin zinzinjẹgbonu to 1911. Bẹplidopọ owe Tolmie tọn wẹ ohàn tintan he ma tin to yovogbe mẹ lẹ he na yin zinzinjẹgbonu to kàndai etọn mẹ. Bẹplidopọ lọ sọ yin lila gbọn kàndai basitọ aṣa tọn devo (Lucy Broadwood) dali bosọ basi owe lẹ he na zẹẹmẹ wehiatọ lẹ gando ohàn Gaelic lẹ.\nOhàn he yi nudi konukun-ẹnẹ wẹ yin vivọ zinjẹgbonu to 'The Old Songs of Skye: Frances Tolmie podo Her Circle' by Ethel Bassin po, delẹ to ohàn lọ mẹ he yin gigopana gbọn Vaughan Williams dali taidi vọbayi nuhihò ahunkẹn tọn pẹpẹ na ohàn Gaelic tọn.\n\nZinjẹgbonu lẹ\nOwe lẹ\nOhàn Kanweko-atọ́n gando alọnuzọ́n go sọn whèyihọ Isles of Scotland (1997) yin vivọ zinjẹgbonu\nOhàn he yin bibẹplidopọ gbọn Tolmie - sọn kàndai ohàn aṣa lẹdo tọn mẹ\n1911 v.4 no.16, 'Preface', pp.iii.\n1911 v.4 no.16, 'Notes and Reminiscences', pp. 143–146.\n1911 v.4 no.16, 'A Singer's Memories of Life in Skye', pp. 147–149.\n1911 v.4 no.16, 'Songs of Rest and Recreation', pp. 157–195.\n1911 v.4 no.16, 'Songs of Labour', pp. 196–244.\n1911 v.4 no.16, 'Ancient Heroic Lays', pp. 245–254.\n1911 v.4 no.16, 'Songs to Chiefs and Others', pp. 255–265.\n1911 v.4 no.16, 'Laments, Love Lyrics, Etc.', pp. 266–270.\n1911 v.4 no.16, 'Index to Gaelic Titles', pp. 273–274.\n1911 v.4 no.16, 'Index to English Titles', pp. 275–276.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":602,"character_repetition_ratio":0.081,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.298,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":71036.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kofi%20Middleton%20Mends","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kofi Middleton Mends (1939–2016) yin aihundatọ podọ Ghanavi de he nọgodo na nukọnyiyi azọnwhe aihundida sinima tọn.\n\nAzọ́n etọn\nE yin yinyọnẹn taun na adà he e yiwa to Aihundida he hosọ etọn yin No Tears For Ananse po adà he e yiwa to key soap po. Mẹplọntọ daho wẹ e yin to wehọmẹ alavọ Ghana tọn po (National Film and Television) po.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nGrey Dawn (2015)\nThis Bit of That India (1972)\nNo Tears for Ananse (1976)\nThe Other Side of the Rich (1992)\nNo Time To Die (2006)\n\nOkú etọn\nE kú do dotowhe (Korle Bu Teaching Hospital) tọn to Avivọsun na awutugonu etọn doalọte wutu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":137,"character_repetition_ratio":0.033,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.273,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":74539.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kloka%20Anna","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Anna Johansdotter kavi Anna Jonsdotter (azán 15tọ Liyasun 1797 - 1860) yin yọnnu ayiha gigẹdẹnọ de sọn Sweden. E ko yin hosọ na gbẹtọ jiawu susu lẹ podọ whẹnuho de wẹ e yin. E diyín bo sọ nọ yin yiylọ dọ Kloka Anna (Anna nuyọnẹntọ).\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nAnna yin jiji do whẹndo hẹntọnọ tọn de mẹ to Liatorp to Småland. E wazọ́n taidi alọgọtọ to glemẹ kakajẹ 1822, whẹpodo jẹ alọgọna ede ji taidi yọnnu ayiha gigẹdẹnọ. E nọ Göteryd to 1822 jẹ 184s bọ enẹgodo e nọ Pjätteryd, fihe e diyín te.\nSọgbe hẹ nuhe omẹ jiawu lẹ dọ, e mọ oyọnẹn etọn yí to whenue e du nudido dé he yè ylọ dọ \nVaccinium vitis-idaea he odàn wewe do e go whenue e gbẹ́ to pẹvi to ogbé de mẹ.\n\nAnna yin yinyọnẹn taidi numọtọ dé bosọ penugo nado hẹnazọ̀ngbọna mẹ, e sọ do ahisinọ lẹ lẹdo otò lọ mẹ he nọ wa biọ alọgọ etọn to adà awe lọ lẹ mẹ. Anna nọ yi akuẹ sọgbe hẹ nuhe ahisinọ lẹ sọgan sú, he dohia dọe nọ wazọ́n vọnu to whedelẹnu. E sọ yin yinyọnẹn na asé yuu susu he e tindo lẹ.\nNa e penugo nado gbọazọ̀n sọn jọwamọnu l�� mẹ, e nọ zán gbẹmasin lẹ: viyọnnu etọn Kristina nọ gọalọna ẹn to adà ehe mẹ. Taidi numọtọ dé, e nọ yin yiyizan nado dọ fihe nutindo de he yin fìnfìn yin zize whlá do.E tindo yinkọ dagbe na kọdetọn dagbe he e nọ do to azọ́n etọn lẹ mẹ bosọ sọ diyín.\n\nAnna yin yiylọ di mẹhe dù aze wewe he nọ jlẹnu podọ e sọ yin yinyọnẹn taidi mẹhe nọ jlẹnu do sunnu he dóhò na yọnnu bo gbẹ́ nado yí ohò lọ go adavo e yigbe dọ emi wẹ dóhò lọ.\n\nAnna tindo ovi widopo to alọwle etọn tintan mẹ, dopo to alọwle awetọ mẹ, dile ovi awe kẹdẹ wẹ whẹ́n biọ mẹho whè mẹ. Yẹwhe-visunnu etọn po ovi- mẹdè etọn Ingrid Johansson he nọ yin yiylọ dọ Lill-ingerten, po wẹ dù gú etọn. \nOtan he lẹdo Kloka Anna lẹ yin zize whlá do aṣà-nú lẹ mẹ he yè nọ ylọ dọ \"Folklivsarkivet\" .\n\nAsisa lẹ","num_words":409,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.017,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70341.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lucy%20White","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lucy Anna White (4 Zósun 1848 – 17 Afínplọsun 1923) yin Britishnu he nọ ji ohàn folk tọn sọn Somerset. E yin dopo to asisa ohàn lọ tọn he yin the folk song collector Cecil Sharp podọ e yin didọ dọ e ko wleawu na ahun etọn nado tindo ojlo. Nọviyọnnu daa etọn wẹ yin hànjitọ devo he yinkọ etọn nọ yin Louie Hooper (1860-1946) (yin jiji to Louisa England).\n\nGbẹzan etọn\nWhite yin jiji to Puckington to Somerset to 1848, Onọ̀ etọn wẹ yin Sarah Bridge mẹhe plọn ẹn ohàn susu lẹ. To whenue e tindo owhe wiatọ̀n onọ̀ etọn dà William England to 1855. E whẹn to whẹndo ovi ṣidoponọ de mẹ po nọviyọnnu daa etọn Louie he yin jiji to 1860. E nọ zan yinkọ lọ Lucy England to whedelẹnu. Louie ma penugo nado zinzọnlin ṣigba yé nọ wazọ́n dopọ bo nọ basi avọ̀ dopọ. White to azọ́n he mẹdaho etọn nọ wa whenue e tindo owhe ao.\n\nE wlealọ hẹ Jonathon White to 1875 bọ Louie wlealọ hẹ George Hooper to 1884. To gblagbla 1875 po 1884 po ṣẹnṣẹn e tindo ovi ṣiantọ̀n dile etlẹ yindo awe ma yin alọkẹyi sọgbe hẹ osẹ́n. Louie tindo ovi atọ̀n to alọwle etọn po George Hooper po godo dile etlẹ yindọ e madẹn bọ asu lọ basi matintọ. To ojlẹ 1890 lẹ mẹ, Louie po Lucy po nọ nọ whé madẹn do whé to Westport.\n\nE wa yin ayidonugo na taun whenue Charles Marson lẹzun yẹwhehodọtọ gbetato etọn tọn. E yin avunlọyitọ na nukọnyiyi, họmẹhunnu na sinsẹnyitọ lẹ, mẹplọnlọ na gbedide ṣọṣi tọn lẹ. Họntọn etọn Cecil Sharp yin mẹplọntọ ohàn tọn dile e yin nukọntọ na Hampstead Conservatoire of Music. To 1903, Sharp basi dlapọn na Marson to Somerset bọ Sharp bẹ ohàn lẹ yi ji.\n\nSharp wa yọn ohàn delẹ taidi Emma Overd to1904. Sharp wa jẹ adọkun taun to whenue e jẹ nuplọnmẹ bosọ to ohàn folk tọn lẹ zinjẹgbonu ji. Owe Sharp tọn lẹ yin zinzinjẹgbonu to 1905 bo bẹ ohàn he Lucy po Louie po ko plọnẹn lẹ hẹn po hàngbé dopo po. Yé do hàngbé 33 na Sharp po hàngbé 27 gbọn Hooper dali. Sharp ko dla yé pọn hugan whla ko. Yé omẹ awe lẹ wẹ mọ pipa yi to owe Sharp tọn mẹ. To whenue owe lọ lẹ yin zinzinjẹgbonu, Sharp yi zinjẹgbonu dopo na ye he bẹ ohàn yétọn delẹ hẹn taidi \"exchange is no robbery\". Seventeen Come Sunday, Henry Martin, Sweet Kitty po The Sign of the Bonny Blue Bell podọ devo wẹ \"Folk Songs from Somerset\".. \n \nWhite basi matintọ to Hambridge po Westport to 1923. Nọviyọnnu daa etọn Louie otẹn etọn mẹ, mẹhe jihàn to BBC ji to 1942.\n\nWehihia yinukọn dogọ\nLucy White in the Vaughan Williams Memorial Library\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":566,"character_repetition_ratio":0.046,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.251,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":95822.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kohwe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kofi Laing (1946 – azán 16tọ Zósun 2021), sọ yin yinyọnẹn taidi Kohwe, yin aihundatọ, nukikodonamẹtọ podọ Ghanavi de.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nAkan Drama\nDistrict Colonial Court\nKaneshie Odorkor\n\nOkú etọn\nKohwe jẹ̀ azọ̀n asaku awaku, bo basi matintọ to owhe etọn gbe to Accra.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1946 lẹ\nMẹhe kú to owhe 2021 lẹ","num_words":80,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.267,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":55181.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Frances%20Gillmor","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Frances Gillmor (21 Nuwhàsun 1903 - 28 Kọ́yànsun 1993) yin Amẹlika-nu he nọ basi kàndai gando aṣa go, weyọnẹntọ podo wekàntọ po.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nE yin jiji to Buffalo NY, to Nuwhàsun 21, 1903 Frances Gillmor wẹ ovi dopo gee lọ na Abner Churchill Gillmor podo Annie McVicar Gillmor po. Gilmor tindo ojlo lọ nado lẹzun wekàntọ dile e zin otànwe tintan etọn tọ́n jẹgbonu to 1929. E yi wehọmẹ alavọ Chicago tọn to 1921 ṣigba bo jo wehọmẹ lọ do whẹpo e do fó to 1923 nado lẹzun linlinnatọ. Madogán onọ́etọn tọn wẹ zọn bọ whédo lọ do yi Arizona to 1926 bọ Gillmor do lẹkọ do wehọmẹ alavọ Arizona tọn to fihe e mọ gbedewema daho po daho-hugan po te to nudide mẹ bo fó to 1931. E lẹzun azọ́nyọẹntọ Navajo tọn dile e yi gbedewema daho-hugan etọn do basi dodinnanu do John podo Louisa Wade Wethrill po ji to nusẹwhè Navajo tọn to Arizona.\nGillmor plọn wehọmẹvi wehọmẹ alavọ Mexico tọn podo wehọmẹ alavọ Arizona tọn po. E yi Mexico nado yi plọn ogbe Spain tọn nado wa dagbe dogọ to walọyizán etọn mẹ hẹ Indianu he yin Pueblo lẹ podọ na whẹwhinwhẹ́n họntọnjiji podo Ola Apenes tọn po. E sọ wazọ́n to finẹ taidi linlinnatọ he yí hùnhùn Dewey tọn do kànji to 1937 bosọ kànhose Diego Rivera. To whenuena e gbẹpo to finẹ, Gillmor jẹ ojlo tindo Aztecs mẹ bosọ jẹ dodinnanu do Nezahualcoyotl ji ehe e wa zinjẹgbonu to nukọn mẹ taidi otàn gbẹzan etọn tọn. E plọnnu podo Escuela Nacional de Antropologia e Historia to1952 bọ Gillmor fó oplọn gbedewema daho-hugan tọn, bo yin nina ajọ̀ podo azọ́nwiwa dagbe de po to 1957 gbọn Universidad Nacional Autonoma de Mexico dali.\n\nTo whenuena e gbẹ to oplọn aṣa Aztec tọn basi Gillmor sọ to dodinna aṣa lẹ to wehọmẹ alavọ aṣa Indianu lẹ tọn to 1946 ehe hẹn nuhudo nado basi kàndai aṣa hùwaji-whèyihọ US tọn. Nado sọgan wlebona kàndai lọ lẹ Gillmor wleawuna wehọmẹ alavọ Arizona tọn he nọ penukundo yovogbe podo aṣa Spain tọn lẹ po. Gillmor tindo mahẹ to aṣa lẹdo Amẹlika-nu lẹ tọn bosọ sẹ̀n taidi mẹbọdo Tògbo-gán go to 1958 podo 1964 po. E yin nina Guggenheim Fellowship to 1959 na plọn aihundida aṣa tọn to Spain podo Mexico po. Mahopọnna gbejizọnlin etọn podo dodinnanu po, Gillmor gbẹpo to nuplọn wehọmẹvi wehọmẹ alavọ Arizona tọn bosọ yin nina ajọ̀ university's Creative Teaching award to 1970.\nGillmor basi matintọ to Kọ́yànsun 28, 1993 to Tucson, Arizona. Owe etọn lẹ yin sisẹwhe do ohọ̀ nusẹwhe wehọmẹ alavọ Arizona tọn.\n\nOwe he wekàntọ ehe kàn lẹ\nThumbcap Weir (1929)\nWindsinger (1930)\nFruit Out of Rock (1940)\nFlute of the Smoking Mirror (1949)\nThe King Danced in the Marketplace (1964)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1903 lẹ\nMẹhe kú to owhe 1993 lẹ","num_words":573,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":84158.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Renate%20Brockp%C3%A4hler","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Renate Brockpähler (9 Whejisun 1927 − 23 Abọ̀húsun 1989) yin aṣa-plọnmẹtọ Germanu de.\n\nGbẹzan po Yanwle etọn po\n\nBrockpähler yin viyọnnu wekantọ podọ otankantọ lẹdo Wilhelm Brockpähler po mẹdaho etọn yọnnusi he kan Wolfgang Brockpähler tọn. Sọn 1944, e nọ wazọ́n to Reich Labour Service podọ kakajẹ 1945 to opá Gorspen-Vahlsen tọn mẹ fihe e wa mọnukunnujẹemẹ nuhe hànjiji zẹẹmẹ do te.\n\nTo 1959, e mọ nunina lọ he hosọ etọn yin Dr. phil. do na yise etọn gando otan baroque opera tọn to Germany to wehọmẹ alavọ Westfälische Wilhelms-Universität. E yin dopo to hagbẹ Kommission Alltagskulturforschung für Westfalen tọn mẹ bosọ yin nukọntọ na ogbẹ́ Westfälisches Volksliedarchiv to Münster. Brockpähler ko zin hosọ susu jẹgbonu to Rheinisch-westfälische Zeitschrift für Volkskunde. E wazọ́n po Dietmar Sauermann po to aihun prisoner of war tọn mẹ, to ojlẹ ehe mẹ wẹ e basi matintọ te to whenue e tindo owhe 62.\n\nZinjẹgbonu lẹ\n Handbuch zur Geschichte der Barockoper in Deutschland. Dissertation. University of Münster, 1959. Lechte, Emsdetten 1964.\n Mitteleuropa, Weserbergland. Feuerräderlauf in Lügde. by (ed.): Encyclopaedia cinematographica. Institut für wissenschaftlichen Film, Göttingen 1968.\n 40 Jahre Westfälisches Volksliedarchiv 1927–1967. In Jahrbuch für Volksliedforschung. Berlin 1968.\n Lieder zum Lambertusspiel. With an introduction by Dietmar Sauermann and Renate Brockpähler. Aschendorff, Münster 1978, . 6th edition 2004.\n (Ed.): Aus dem Leben einer Bäuerin im Münsterland. Gertrude Rolfes berichtet. Beiträge zur Volkskultur in Nordwestdeutschland, Heft 25. Coppenrath, Münster 1981, (online, PDF; 21,2 MB).\n (Ed.): Lied, Tanz und Musik im Brauchtum. Volkskundliche Kommission für Westfalen des Landschaftsverbandes Westfalen-Lippe, Münster 1985.\n Bauerngärten in Westfalen. With pictures by Dieter Rensing. Coppenrath, Münster circa 1985, .\n with Dietmar Sauermann: Eigentlich wollte ich ja alles vergessen. Erinnerungen an die Kriegsgefangenschaft 1942–1955. Coppenrath, Münster 1992, .\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":454,"character_repetition_ratio":0.068,"word_repetition_ratio":0.004,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.918,"perplexity_score":52296.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Albert%20Kuvodu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Albert Kuvodu he sọ yin yinyọnẹn taidi Daavi Oo Daavi kavi Daavi yin aihundatọ Ghanavi podọ anadenanutọ́ de.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nTodohukanji Aihundida sinima tọn he mẹ e sọawuhia te lẹ.\nFresh Trouble\nFon Shop\nScent of Danger\nAma\nSun City\nThursday Theatre\nHard Times\nDark Sand\nThat Day\nLondon Get Problem\nAfter the Promise\n\nPodcast\n\"To 2020, Kuvodu sọawuhia to Aihundida hoyidokanji de he hosọ etọn yin\nDEM TIMES, bo nọ diọ ogbe etọn whla susu, bo tlẹ diọ ogbè etọn taidi ogbè Mr Adjei tọn, mẹhe yin otọ́ na Aihundatọ sinima he yinkọ etọn nọ yin Samuel Adjei\"\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":131,"character_repetition_ratio":0.014,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.206,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":58468.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Anne%20Rasmussen","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Anne K. Rasmussen (yin jiji 1959) bo yin Amẹlikanu weplọnmẹtọ de podọ e sọ yin ohànplọntọ po aṣanu he e bẹhẹn lẹ po. Dodinnanu etọn susu lẹ sinai do ohàn Arab tọn ji to US po avọsinsan Islamic po nuwiwa etọn po ji . E ko yin anadenanutọ William po Mary Middle Eastern Music Ensemble tọn sọn 1994 gbọ́n. Rasmussen wa yin yinkọ dona di William M. po Annie B Bickers Weyọnẹntọ Wepinplọn Ṣẹnṣẹn Whèzẹtẹn tọn to 2014.\n\nWepinplọn\nRasmussen mọ B.A. yi na wepinplọn etọn to wehọmẹ alavọ Northwestern tọn, bo yi M.A. sọn wehọmẹ alavọ Denver tọn podọ Ph. D. yi to wepinplọn gando ohàn aṣa tọn lẹ go to wehọmẹ alavọ California tọn to Los Angeles. E plọnwe podo A. J. Racy, Timothy Rice, Nazir Jairazbhoy, Gerard Behague, po Scott Marcus po.\n\nYanwle etọn\nRasmussen ko kan hosọ susu he ko sọawuhia to linlin lẹ mẹ, Ohàn aṣa tọn lẹ, Ohàn Asianu tọn lẹ, Ohàn nukundeji lẹ, Ohàn Amẹlika tọn lẹ, Ohàn ogbẹ lọ tọn lẹ, The Garland Encyclopaedia of World Music podọ Harvard Dictionary of Music. E basi ohàn do nuhonu CD tọn ẹnẹ ji na kandai gbejinọtọ po lẹdo tọn po to United States. E yin dopo to mẹhe tindo lẹblanulọkẹyi lọ nado plọnwe vọnu gbọn tito Fulbright senior scholar tọn ji bo sẹn taidi mẹbọdogán go tintan na ogbẹ́ ohàn pinplọn do aṣanu go lẹ tọn.\n\nRasmussen ko to mẹplọn gando ohàn aṣa tọn go to wehọmẹ The college of Wiliam & Mary tọn sọn 1993 where she also directs with Middle Eastern Music Ensemble., fihe e sọ deanana hànjigbẹ́ Middle Eastern Music Ensemble te.\n\nRasmussen hopodona Maria Ulfa he nọ hia Kurani to vivọnu sadidi 1999 tọn to United States to gbọdo glọ na Middle East Studies Association of North America. To 2010 po 2011 po, gandudu Omen tọn po Sultan Qaboos Cultural Centre po basi oylọ na ẹn bo yi jonọ etọn na dodinnanu etọn do ohàn aṣa tọn lẹ ji wutu.\n\nNunina lẹ\nTo 2002, Rasmussen mọ ajọ nunina tọn Jaap Krunst tọn yi na azọ́n etọn \"The Qur'an in Indonesian Daily Life: The Public Project of Musical Oratory\" sọn ogbẹ́ ohàn aṣa tọn lẹ pinplọn mẹ. Nunina ehe yin nina mẹhe kannu gando ohàn aṣa tọn pinplọn go to whedopo mẹ. Yanwle nunina lọ tọn wẹ nado na ayidonugo hosọ tangan lẹ he tin to nupinplọn gando aṣa go lẹ mẹ he yin kinkan gbọn dopo to hagbẹ he nọ plọnnu gando aṣa go bosọ yin zinzinjẹgbonu to owhe he wayi mẹ. To 2011, owe etọn Women, the recited Qur'an, po ohàn Islamic tọn to Indonesia mọ nunina vonọtaun Alan Merriam tọn yi. E yi nunina Phi Beta Kappa tọn yi na Mẹpinplọn nujọnu tọn de wutu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":542,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":76268.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kyeiwaa","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rose Akua Attaa Mensah (he yin jiji to azán koatọ́ntọ Nuwhàsun 1963) yin aihundatọ yọnnu podọ Ghanavi de, bo yin yinyọnẹ̀n ganji na adà he e yiwa to Aihundida sinima tọn he yin Kyeiwaa.\n\nAzọ́n etọn\nMensah bẹ azọ́n Ohànjiji tọn jẹeji to ogbẹ́ African Brothers tọn mẹ he Nana Kwame Ampadu yin nukọntọ́ na. Enẹgodo e sọ sọawuhia to tito Aihundida televizion Akan tọn. Nana Bosomprah donù e go to Aihundida (Cantata TV Drama) tọn.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nKyeiwaa 1,2,3,4,5\nAkurasi Burgers 1,2 & 3\n2016 1 & 2\nAnanse Spider-Man 1\nB14\nThe Code of Money and Death\nAkonoba\nCross Road\nAbebrese\nOgyam\n\nAjọ̀ he e yi lẹ\nAihundatọ yọnnu he yọ́n hugan na adà nukọntọ́ tọn bibasi mẹ.(anọnugbe)_2011.\nEwọ wẹ yi àjọ yọnnu nukikodonamẹtọ́ hugan.\najọ̀ yọnnu he gbẹtọ lẹ yinwanna hugan tọn- 2015.\n\nGbẹzan mẹdetiti etọn tọn\nKyeiwaa wlealọ Micheal Kissi Asare to (United States Worcester), Massachusetts to Sibigbe àzán koatọ́ntọ́ Nuwhasun, 2020.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":213,"character_repetition_ratio":0.041,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":53144.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Amanda%20Julia%20Estill","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Amanda Julia Estill (1882 – 1965), he sọ yin yinyọnẹn taidi Julia Estill yin weplọnmẹtọ Amelikanu de, wekantọ podọ aṣa-plọnmẹtọ de.\n\nOtan gbẹzan etọn tọn\nAmanda Julia Estill yin jiji to Kọ́yànsun 27, 1882 to Fredericksburg, Texas na mẹjitọ etọn he yin Ellen Elizabeth (née Wiley) po James Thomas She received a B.S. degree (1904) and an M.S. degree (1905) from the University of Texas at Austin. po. E yi B.S.degree to wehọmẹ to owhe 1904 po M.S degree po to 1905 sọn wehọmẹ alavọ Texas tọn to Austin.\n\nTo whenue e fó wehọmẹ alavọ godo, e plọnmẹ to Fredericksburg School podọ to Fredericksburg High School bosọ sẹn taidi ogán wehọmẹ tọn. To 1909, Estill ko yin hagbẹ gbesisọnọ de taidi viyọnnu United tọn to ogbẹ́ Fredericksburg, Texas chapter tọn.\n\nEstill yin dopo to hagbẹ podọ ogán dai tọn na ogbẹ́ aṣa Texas tọn he yin ada de to American Folklore Society (AFS) tọn to (1923 kakajẹ 1924). E zin hosọ delẹ jẹgbonu na Texas Folklore Society po Linlinwe San Antonio tọn po hugan owhe 20. Estill yin dopo to hagbẹ tintan Texas Folklore Society tọn nado zin nudọnamẹ he gando aṣa Amẹlikanu lẹ tọn to otò Gillespie tọn to hosọ do Indian Pictographs Near Lange's Mill to 1925. Akọ he nọ nọ otò Gillespie tọn mẹ lẹ po Tonkawa, Conanche, Kiowa po omẹ Lipan Apache tọn lẹ po. Nukinkan etọn do nuwadomẹji agọ do jijọ omẹ tata Amẹlikanu lẹ tọn to ojlẹ dopolọ mẹ yin otan he gando yovo lẹ goEhe yin pipa agọ he nọ saba yin mimọ to aṣaliho. To 1954, e bẹ nudọnamẹ pli gando Germanu he ma yin yinyọnẹn sọmọ de he do aihundida aṣa tọn ai de go bọ aihun lọ nọ saba yin hiho to lẹdo lẹ mẹ bosọ zin hosọ etọn jẹgbonu \"Children Games in Fredericksburg\" to (1954).\n\nE basi matintọ to Liyasun 1, 1965 to Fredericksburg bo yin didi do tẹpá Der Stadt Friedhof tọn.\n\nZinjẹgbonu etọn lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":404,"character_repetition_ratio":0.073,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.251,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72531.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nii%20Odoi%20Mensah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nii Odoi Mensah (basi matintọ to Àzán atọ̀ntọ́ Awewesun 2016)yin Ghanavi podọ Aihundatọ sunnu de. Ewọ wẹ yin Anadenanutọ́ na ogbẹ́ Aihundatọ tọn to Ghana.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nMy Mother's Heart (2005)[4]\n6 Hours To Christmas (2010)\nAgony of Christ\n\nSọ pọ́n\nEddie Coffie\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":65,"character_repetition_ratio":0.014,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.263,"stopwords_ratio":0.015,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.983,"perplexity_score":53126.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kihnu%20Virve","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Virve-Elfriide Köster (yinkọ etọn whẹpo e do wlealọ Haavik; 30 Alunlunsun 1928 – 10 Awewesun 2022) yin yinyọnẹn ganji taidi Khinu Virve, bo yin ohàn aṣa tọn jitọ Estonianu de. Ohàn etọn lẹ tin to ohàn he sà hugan to ohàn aṣa tọn lẹ mẹ to Estonia.\n\nOtan gbẹzan etọn tọn\nVirve Köster yin jiji to Virve Haavik to 1928 to Pärnu, Estonia he yin topẹvi he sẹpọ owhé etọn lopo Kihnu tọn ji. Taidi aihundatọ, e zindonukọn nado nọ zan yinkọ lọ Kihnu Virve.\n\nVirve nọ nọ gohọ de mẹ to ofi pẹvi de he yin tẹnmẹ yọnnu lẹ tọn to lopo Kihnu tọn ji. Ewọ wẹ yin hànkantọ\nhe yin yinyọnẹn hugan to lopo lọ ji podọ mẹhe diyin hugan to mẹhe nọ nọ finẹ lẹ mẹ.\n\nVirve bẹ ohàn kinkan jẹeji to whenue e tindo owhe 15 e sọ zindonukọn nado hugan 300. E nọ pa ohàn , hàngbe po\nkinkan etọn po do tamẹ, enẹgodo e nọ wa kan ẹn dai. Ohàn lọ saba nọ nọ yin didetọn sọn otan gbẹzan po\nnukunnumọjẹnumẹ he e ko tindo to gbẹmẹ lẹ mẹ po mẹ, to ojlẹ dopolọ mẹ, e nọ basi zẹẹmẹ lehe gbẹzan mẹhe tin\nto lopo lọ ji lẹ tọn tẹ do tọn. Ohàn etọn lẹ nọ di ohàn hoho ovu whenu tọn etọn to ojlẹ 1930 kakajẹ 1960 lẹ mẹ.\n\nTo whenue e ko kan bosọ ji ohàn lẹ godo na whẹndo po họntọn lẹ po na owhe susu, Virve gbloada na azọ́n etọn to ojlẹ owhe 70etọn lẹ mẹ, bo tindo kọdetọn dagbe to\nohàn aṣa tọn lẹ jiji mẹ, he wa lezun dopo to yọnnu ohàn aṣa tọn jitọ Estonianu he sánu taun lẹ. Vlavo ohàn etọn he sà gbau wẹ \"Merepidu\" (\"Hùnwhẹ ohù tọn\"), he yin didetọn gbọn ogbẹ́ he nọ jihàn aṣa tọn lẹ dali he nọ yin Tallin-based folk group Kukerpillid.\n\nVirve zindonukọn nado to ganji to agbasamẹ, bosọ to yindi whenue e tindo owhe 81 to 2009, dodinnanu sọ dohia dọ ewọ wẹ yin omẹ tintan he zlọn gbọn jẹhọn mẹ\nto Kihnu po azọ́nwanu mẹzinzlọn parachute po. E tọnwhẹn yi lẹdo otò lọ po whẹndo etọn po bo to hànji pe.\n\nEnẹgodo, e wa yin yinkọ devo dona taidi Kihnu Veeteed Ferry. To 2011, yè na ẹn gbe nado tin to White Star, Fifth Class na nuyiwadomẹji ohàn etọn tọn wutu.\n\nVirve basi matintọ to Awewesun 10, 2022, to whenue e tindo owhe 94.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":460,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.257,"stopwords_ratio":0.007,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":76666.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Miliky%20MiCool","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Beatrice Chinery yin yinyọnẹn taidi Miliky MiCool (c. 1966 – azán aotọ, Ayidosun 2020) yin Ghanavi yọnnu podọ aihundatọ dé. E lẹzun adọkunnọ to whenue e yi adà de wa to tito televizion tọn de he nọ yin Kejetiato bẹjẹeji owhe 2000 gblamẹ, enẹgodo e sọ yin sọawuhia to Aihundida Yolo tọn.\n\nAzọ́n etọn\nE bẹ azọ́n etọn jẹeji to 1993. MiCool yi adà de wa to tito Aihundida televizion tọn he nọ yin Kejetia to bẹjẹeji owhe 2000 tọn. E sọ sọawuhia to Aihundida devo lẹ mẹ gọna Aihundida Jamestown Fisherman tọn po Yolo po ga.\n\nOkú etọn\nNọvisunnu MiCool tọn he nọ yin Robert dọ e ko tin to azọnzanji na osun lẹ whẹpo ninọmẹ etọn lọ do diọ bọ e wa yin zize yi dotowhe ṣigba bo wa basi matintọ.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nKejetia\nYolo\nJamestown Fisherman\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":171,"character_repetition_ratio":0.078,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":80119.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Roselyn%20Ngissah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Roselyn Ngissah yin Ghanavi yọnnu podọ aihundatọ dé. E bẹ aihundida jẹeji sọ́n ovu whenu podọ e ko sọawuhia to aihundida susu lẹ mẹ taidi Adams Apple, Away Bus, po Princess Tyra po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan Po wehihia etọn po\nRoselyn, yin jiji gbọn mẹjitọ Ghanavi de gblamẹ, bo whẹ́n to Awọnlin, Naijilia fihe e yi wehọmẹ te. E tọ́nwe to wehọmẹ alavọ Ghana tọn, Legon taidi wehọmẹvi he tọ́nta hugan to owhe 2008. To Aihundida gli lẹ mẹ dida godo, e lẹzun adọkunnọ to whenue e yi adà Angie tọn wa to Aihundida 4Play po 4Play Reloaded po to 2010 po 2011 po.\n\nAihundida he e detọ́n lẹ\nAdams Apples\nPrincess Tyra\nPower of The Gods\nLast Victory\nMy Sister's Honour\n4 Play\nBroken Mirror\nJohn and John\nSomewhere in Africa\nAway Bus\nAmakye and Dede\nTrending Crimes (2020)\nPauline's Diary (2017)\nSin of the soul\nAloe Vera\n40 Looks Good on You\nThe Miser\n\nWadotana dagbe lẹ\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":207,"character_repetition_ratio":0.026,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.994,"perplexity_score":58407.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Janet%20Douglas","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Janet Douglas, Ledi Glamis (He yin jiji to gbagbla 1498 tọn lẹ mẹ bo ku to azan 17tọ liyasun, 1537) yin yọnu daho de to Scotland he ye dọ gando e go dọ e do aze. Ye yi miyọn do hu Douglas to whenue James V of Scotland do ganzinpo ji na ye sawhẹdokọ na ẹn dọ e yin azetọ wutu.\n\nOwhẹ etọn to whẹdọtẹn taidi mẹhe du aze de\nJames V Scotland tọn ma yinwana whẹdo Douglas tọn pali. Nọvisunu Janet tọn, Archibaid Douglas, 6th Earl Angus tọn wẹ da ahọlu sin onọ. Angus de young James sọn ganpamẹ. To whenuena James vo sọn whẹndo Douglas tọn si to awewesun 1528 mẹ, e ylọ Janet jẹnukọn whẹ bo sawhẹdokọ na ẹn dọ e ma litayi na aṣẹpipa emi tọn lẹ taidi ahọlu. E yin didọ dọ Janet po gbẹdohẹmẹtọ etọn lẹ po wẹ nọ godo na Earl of Augus nado wa Edinburgh to ayidosun. Na James yinwana Janet pẹde wutu bo do dẹpẹ yinkọ he e nọ ylọ Janet dọ wutu \"our lovittis Dame Jonat Douglas\" to gbedide de mẹ to 1529, e na gbe Janet po Patrick Charteris Cuthilgurdy tọn po nado họn yi sọn Scotland na e ni kaa yin whẹdana to whẹdatẹn lọ. Jamie Cameron he yin whenuho dọtọ dọ gando Janet go dọ e taidi dọ Janet ma tlọ sọn Scotland wẹ unkọ na kandai lẹ do hia dọ whe lẹ ponu wẹ yinkọ etọn nọ yin zize yi whẹdatẹn dọ e hu whẹ to ojlẹ enẹ mẹ. Dopo to owhẹ lọ lẹ mẹ do hia dọ Janet wẹ hu asu etọn dọ e donu nududu mẹ na ẹn bọ e ku to azan 17tọ zosun, 1528. Gbọn godo mẹ ye ma dlẹ kan na whẹho lọ ba bọ ehe zọn bọ e penugo na do da asu awetọ etọn Archibald Campbell of Skipness to alunlun whenu to 1537. Bọ to azan 17tọ liyasun, 1537 tọn, ye sa whẹdokọna Janet po nọvisunu etọn, Earl of Angus po George Douglas po dọ yẹ blase nado donu nududu mẹ na ahọlu.\n\nJames sa whẹdokọna Janet dọ e nọ wabo Kavi sọ aze e dile e tlẹ yin dọ James ma do whẹ whinwhẹn depope na do nọ godo na ẹn. Ye wle Janet po asu etọn po da ganpa doglọ tọn de mẹ (asu etọn họngan amọ ye gbẹ hui to nukọnmẹ) to whe daho de gbe to Edinburgh. E ma vẹawu na James nado wle Janet do ganpamẹ ṣigba e vẹawu na ẹn nado do whẹ whinwhẹn lọ dọ e lẹn yanyan etọn hia. Nuhe James wa wẹ yin dọ, e dike bọ yé ho hagbẹ whẹndo tọn pa afanumẹ Janet tọn lẹ po. E yin didọ dọ azetọ wẹ yin Janet bọ ye mẹ ẹn po miyọn po to ohọ daho de he to Edinburgh mẹ. Ye hẹ ẹn diun dọ visunu Janet tọn to te bo do pinpọn le he onọ etọn to fifiọ to miyọn mẹ do.","num_words":578,"character_repetition_ratio":0.047,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.254,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":97961.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Mar%C3%ADa%20Ester%20Grebe","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"María Ester Grebe Vicuña (Azan widopotọ Liyasun, 1928 – Azan tintan Abọ̀húsun, 2012) yin Chilean anthropologist and ethnomusicologist bo nọ na ayidonugo mẹhe yin chile-nu lẹ.\n\nOtàn gbẹzan etọn tọn\nMaría Ester Grebe yin jiji to owhe 1928 tọn mẹ to Arica, Chile.\n\nE plọnnu gándo ohàn go to Wehọmẹ Alavọ Chile tọn, bo yí gbedewema bachelor's tọn to 1965. \n\nTo owe pinplọn yinukọn dogọ to Wehọmẹ Alavọ California tọn po Wehọmẹ Alavọ Indiana tọn po godo to vivọnu owhe 1960 tọn mẹ, é yi gbedewema daho hugan lọ to ohàn mẹ sọn Wehọmẹ Alavọ Queen Belfast tọn to 1980.\n\nGrebe yí whenu susu zan to azọ́n dodinnanu-bibasi do aṣà po nukọ̀nyiyi gbẹtọ lẹ tọn po. Omẹ he wá sọn Chile lẹ ji wẹ dodinnanu etọn sinai do hugan, bọ e nọ to gbejizọ̀nlin ji lẹdo otò lọ pe nado yì hùnwhẹ lẹ po nuwiwa aṣà tọn lẹ po tẹnmẹ, bosọ nọ kànhose mẹlẹ gando hosọ́ voovo lẹ go.\nÉ yi whenu susu zan to Wehọmẹ Alavọ Chile tọn to azọ́n dodinnanu-bibasi do aṣa po nukọ̀nyiyi gbẹtọ lẹ tọn po mẹ, bosọ basi mẹplọntọ to finẹ kakaje gbọjẹ whenu etọn tọn.\n\nE sọ wazọ́n to azọ́nwatẹn amàsin tọn mẹ, bo plọnnu gando amàsin mẹyuu Mapuche tọn go, ṣigba é yin yinyọnẹn ganji na azọ́n ohàn po aṣa po tọn etọn, bosọ to nuplọn gando ohàn po aṣa Mapuche po tọn podọ gando tòmẹnu Chile tọn lẹ go.\n\nTo ojlẹ voovo awe mẹ, to 1964 po 1977 po, e yi ajọ̀ akuẹ tọn nado sọgan jẹ yanwle dodinnanu-bibasi do ohàn etọn tọn po.\nÉ ko kanwe susu lẹ, owe lẹ taidi 1998's Culturas indígenas de Chile: un estudio preliminar (\"Indigenous Cultures of Chile: A Preliminary Study\") and 1967's The Chilean Verso: A Study in Musical Archaism.\n\nTo 2012, Ethnomedia dè bẹplidopọ hoyidokanji Grebe tọn apá awènọ de tọ́n to lẹdo he agéwaji Chile tọn lẹ mẹ, he hosọ́ yetọn yin Aymara 1976-1977 po Aymara 1976-1983 po. E ku to osẹ kleun delẹ godo, to owhe 84 mẹvi yinyin m��, to Santiago.\nTo ṣiọdidi etọn whenu, dodinnanubasitọ do aṣà gbẹtọ lẹ tọn ji, Mauricio Pineda Ethnomedia tọn ylọ ẹ dọ \"dopo to omẹ vonọtaun agbegbe lọ tọn po dodinnanubasitọ do hàngbe akọ̀ voovo lẹ tọn go vonọtaun de\". Sọn whenue e ku gbọ́n, Archivo María Ester Grebe Vicuña lọ ko zindonukọ̀n nado nọ de nuyidokanji he gando akọ̀ lẹ go lẹ tọ́n sọn nusẹ̀dotẹn etọn mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọten intẹnẹt tọn devo lẹ","num_words":467,"character_repetition_ratio":0.064,"word_repetition_ratio":0.004,"special_characters_ratio":0.246,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60919.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Olga%20Avigail%20Mieleszczuk","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Olga Avigail Mieleszczuk yin hànjitọ de, bosọ yin mẹhe nọ hò azọ́nwanu nuhònu tọn he nọ yin accordion podọ dodinnanu ohàn aṣa tọn to whèzẹtẹn-waji Europe tọn, e sọ yin yinyọnẹn na ohàn Ashkenazi Juu tọn to Yiddish .\n\nTo 2012 Olga Mieleszczuk yin lilẹdo aṣa sinsẹn ju lẹ tọn, bo wa mọ yinkọ tintan lọ Avigail yi podọ todin e nọ nọ Islaẹli.\n\nOlga Mieleszczuk yin jiji to Warsaw do whẹndo katọliki tọn de mẹ to Polish. E mọ ajọ B.A tọn yi to ohàn aṣa tọn mẹ to wehọmẹ alavọ Chopin University of Music, Warsaw po ajọ M.S. tọn po yi to nupinplọn gando aṣa gbẹtọ tọn go to wehọmẹ alavọ Warsaw tọn. To whenue e ko de nado sọgan plọnnu gando ohàn yiddish tọn gbọn ogbẹ́ Warsaw Shalom Foundation tọn dali godo, titengbe sọn whèzẹtẹn-waji dogbó Poland tọn, e plọn ohàn sinsẹn ju tọn, ohàn aṣa Yiddish tọn lẹ, podọ ohàn ju tọn lẹ to ogbe voovo lẹ mẹ Her interest in Jewish culture was sparked by an interfaith visit to Auschwitz.. Ojlo etọn to aṣa ju lẹ tọn mẹ hunzo whenue e basi dlapọn yi Auschwitz.\nAzọ́n ohàn etọn na taun tọn wẹ yin otan po sinsẹn jọwamọ tọn lẹ po , Li-La-Lo( he sinai do dodonu ogbe Yiddish tọn ji to Poland ( he no yin yiylọdọ kleynkunst) po Tel aviv) and Jewish Tango. po Tango ju tọn po.\n\nAsu etọn Shlomi hẹnnu Kurdish tọn bo tindo ovi awe.\n\nAGbán etọn lẹ\n2012: Jewish Folksongs From The Shtetl\n2017: Yiddish Tango Live in Jerusalem (with Tango Attack Band )\n2021: Songs From The Bible Times Till Today\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nAlọdlẹndonu devo\nOlga Mieleszczuk website","num_words":337,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.018,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":64828.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Henriette-Julie%20de%20Murat","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Henriette-Julie de Murat (1668 to Paris – 9 Zósun 1716 to Château de la Buzardière) yin omẹ nukundeji wekantọ Flansenu to vivọnu 1700 tọn.\n\nGbẹzan etọn\nE dibla zan vuwhenu etọn blebu to Paris. To 1691, e wlealọ hẹ Nicholas de Murat, Count de Gilbertez, podọ\nbẹjẹeji 1692 tọn, e nọ saba yi yẹdenanutẹn Marquise de Lambert tọn. Finẹ wẹ e kọnawudopọ podo Marie Catherine d'Aulnoy po Catherine Bernard po. To 1697, e zin owe\nMemoirs of the Countess of M*** jẹgbonu, owe lọ yin zinzinjẹgbonu nado na gblọndo owe he Charles de Saint-Évremond's kan to 1696 he yin Memoirs of the\nLife of Count D***, whẹpo e do yi gbọjẹ sọn azọ́n mẹ, he de yẹdide yonnu de tọn he dagbe bo nọ didiọ whelẹponu. Owe Murat tọn tindo kọdetọn dagbe bosọ yin lilẹdo English.\n\nE yin dopo to nukọntọ lẹ mẹ he nọ wleyẹyi na nugbo daa lẹ to kọndopọ mẹ hẹ Marie Catherine d'Aulnoy, Charlotte-Rose de Caumont La Force, Marie-Jeanne Lhéritier, po Charles Perrault. To whenue Marie-Jeanne Lhéritier dọ dọ e dona yinmọ, e zin owe he bẹ nugbo daa hẹn atọ̀n jẹgbonu to gblagbla 1698 po 1699 - Fairy Tales (1698), New Fairy Tales (1698), po Sublime po Otan he sọgan hungona nuhe to nuglọ lẹ po (1699). To 1699, e sọ zin otan kúvitọ tọn de jẹgbonu he yin A trip to the Country, bọsọ yin alọkẹyi do Ricovrati Academy of Padua . Ajọ devo he e mọyi wẹ Academy of Toulouse's Floral Games na mẹhe yin azọ́nyọnẹntọ to hodidọ mẹ he masọ tin ba.\n\nTo Awewesun 1699, e kọnawudopọ to walọ gblezọn lẹ mẹ mọdopolọ e sọ kọnawudopọ to vijinu dopolọ he nọ zanhẹ yedelẹ mẹ. E yin kinklan sọn asu etọn go bo yin hinhẹn\nma nado mọ ogu de yi gbọn onọ etọn dali, bo doalọtena ẹn ma nado basi zinjẹgbonu de, mọdopolọ, e ma tindo jlọjẹ nado lẹkọyi otò etọn Château de Loches to 1706 bo wa nọ to dido avọ sunnu lẹ tọn. E wa yin sisẹdo ganmẹ to ofi voovo awe whẹpo e do yin hinhẹn lẹkọwa Château de Loches in 1707. To 1709, e mọ tundote kleun de yi taidi yọnnu yẹyinọ de he sọgan lẹkọ do tayin etọn de.\n\nE kan weda linlin tọn 607, he yin kinkan sẹdo tavẹ ylọvi ẹtọn Mademoiselle de Menou.\n\nAzọ́n etọn godotọ wẹ The Sprites of Kernosy Castle , he yin zinzinjẹgbonu to 1710.\n\nAzọ́n etọn lẹ\n\nFairy tales\n Fairy Tales (1697)\n Le Parfait Amour (Perfect Love)\n Anguillette\n Jeune et Belle (Young and Handsome)\n New Fairy Tales (1698)\n Le Palais de la vengeance (The Palace of Revenge)\n Le Prince des feuilles (The Prince of Leaves)\n Le Bonheur des moineaux (The Happiness of Sparrows), a verse tale\n L'Heureuse Peine (The Fortunate Punishment)\n Le Voyage de campagne (1699)\n Le Père et ses quatre fils (The Father and His Four Sons)\n Sublime and Allegorical Stories (1699)\n Le Roi Porc (The Pig King)\n L'Île de la magnificence (The Island of Magnificence)\n Le Sauvage (The Savage)\n Le Turbot (The Turbot)\n Journal pour Mademoiselle de Menou (1708)\n L'Aigle au beau bec (The Eagle with the Handsome Beak)\n La Fée princesse (The Princess Fairy)\n Peine perdue\n L'Origine du hérisson (The Origin of the Hedgehog)\n An untitled unfinished tale\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nHia yinukọn\n Heidmann, Ute. (2007). \"Madame de Murat: Contes (review)\". In: Marvels & Tales. 21: 280-283. 10.1353\/mat.0.0010.\n Hofmann, Melissa A.. “The Fairy as Hero(ine) and Author: Representations of Female Power in Murat’s “Le Turbot”.” Marvels & Tales 28 (2014): 252 - 277.","num_words":751,"character_repetition_ratio":0.042,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.275,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.987,"perplexity_score":57124.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Marie%20Clothilde%20Balfour","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Marie Clothilde Balfour (20 Kóyànsun 1862 – Zósun 1931) yin wekantọ Britainu de, lẹdogbedevomẹtọ de podọ aṣa nuplọnmẹtọ de. E kan ohómilomilo atọ̀n,\notan lẹ po aihun lẹ po, bosọ nọ basi lẹdogbedevomẹ ohó milomilo po otanwe flanse tọn he dona nọ yin finflin, e sọ nọ yi otan aṣa tọn lẹ po ohàn etọn lẹ po bo basi vojlado lẹtli awe sọn tayin etọn de.\n\nBẹjẹeji gbẹzan po wehihia etọn po\nBalfour yin jiji to Edinburgh, viyọnnu James Balfour tọn po Christina Simson Balfour ( to godo mẹ\nNicholson). Wekantọ Robert Louis Stevenson wẹ yin tavẹ ylọvi etọn tintan. E zan bẹjẹeji gbẹzan etọn tọn to New Zealand to whenuena otọ́ etọn to azọ́nwa to finẹ; To\nwhenue otọ́ etọn basi matintọ to 1869, E lẹkọ do Scotland po onọ etọn po.\n\nZinjẹgbonu etọn lẹ\nBalfour kan ohómilomilo atọ̀n, bosọ basi lẹdogbedevomẹ ohó milomilo tọn po bo basi vojlado lẹtli awe sọn tayin etọn de, Margaret Isabella Balfour Stevenson, yin sisẹdo po e po to whenue e tọnwhẹn po visunnu etọn\npo to Polynesia. E sọ kan aihun lẹ po otan lẹ po bosọ yi aṣa nuplọnmẹ lẹ. Sọn ojlẹ de mẹ jẹ devo mẹ, nupaṣamẹ wẹ eyin na vọkan he Marie Clothilde Balfour ko basi lẹpo. E sọ donu wesetọ dopo go, na lẹdogbedevomẹ he e basi bo zinjẹgbonu hẹnmẹ jọsi taun, podọ etọn he e yidogọna pẹpẹ yinukọn taun.\n\n \"Legends of the Cars\" (1891, a series of articles)\n White Sand (1896, novel)\n Maris Stella (1896, novel)\n \"Sub Tegmine Fagi\" (1897, short story)\n The Fall of the Sparrow (1897, novel)\n \"Saint Joseph and Mary, from a French folk song\" (1897, poem translated by Balfour)\n From Saranac to the Marquesas and beyond; being letters written by Mrs. M. I. Stevenson during 1887–88, to her sister, Jane Whyte Balfour (1903, edited by Balfour)\n Examples of printed folk-lore concerning Northumberland (1904, collected folksongs)\n Memoirs of Mlle des Écherolles, being sidelights on the Reign of Terror (1904, translated by Balfour)\n Mrs. M. I. Stevenson, Letters from Samoa, 1891–1895 (1906, edited by Balfour)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ\n Maureen James, \"Marie Clothilde Balfour - Biography\", Telling History, a blog post about Balfour.\n Maureen James, \"Investigating the 'Legends of the Carrs': a study of the tales as printed in 'Folk-lore' in 1891\" (Ph.D. thesis, University of Glamorgan 2013).\n\n \"The Buried Moon\", Tales of Britain and Ireland, a podcast episode in which one of Balfour's folklore-based stories is read and discussed by the host Graeme Cooke.\n \"The Buried Moon or the Big Plum Conspiracy\" Hestia's Kitchen (28 September 2020), a blog post about Balfour's \"The Buried Moon\", with a recipe for plumbread","num_words":560,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.004,"special_characters_ratio":0.256,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.964,"perplexity_score":54159.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Marcelle%20Lively%20Hamer","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Elizabeth Marcelle Lively Hamer (yin jiji to azan 14tọ liyasun 1900 bo ku to azan ẹnẹtọ whejisun,1974) yin Amerika Labrarian de podọ e to pinplọn lehe ye nọ yinuwa do aṣa liho to bgetato lẹ mẹ bo sọ to yiyi do kan ji. E wazọn to wehọmẹ alavọtọn Texas po El Paso Public Library po na hugan owhe 30. E wazọn taidi mẹ he jẹakọ hẹ otan aṣa Texas tọn po whenuho etọn po. Hamer wazọn na owhe 17 taidi mẹ he nọ penukun do akuẹ ogbẹ aṣanuplọmẹ Texas tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn po wepinplọn po\nWhitewright, Texas tọn wẹ Elizabeth Marcelle Libely yin jiji te to azan 14tọ liyasun 1900. Otọ etọn nọ yin Robert Morris bọ onọ etọn nọ yin Clara Susan (Lemon) Lively. Otọ Hamer tọn yin ajọwatọ daho de podọ e nọ wazọn to akuẹ sẹdo tẹn. Onọ etọn nọ plọn glẹsi gbe to wehọmẹ daho Grayton tọn. Hamer zan whe dopo to wehọmẹ daho sinsẹn tọn he sinsẹnnọ yọnu lẹ nọ deana na Kidd-Key college whẹpo e do wa fo wehọmẹ daho Southeastern State Normal. To 1919, Hamer yi gbedewema owhe awe tọn to wehọmẹ daho sinsẹn tọn, to wehọmẹ lọ ewọ wẹ yin nukọntọ ogbẹ wehọmẹvi lẹ tọn tọn. Hamer yi gbedewema daho to glẹsi gbe mẹ to wehọmẹ alavọtọn Oklahoma tọn to 1921. To nukọn mẹ e yi gbedewema daho hugan to wehọmẹ alavọtọn Texas tọn to 1939. Wema he mẹ Hamer wazọn te wẹ \"Anecdotal Elements in Southwestern Literature\". To linlinwe ogbẹ tọn 1943 tọn he dọho gando otan Texas tọn de mẹ, wema Hamer tọn wẹ ye dọ e yin hihia hugan to wehọmẹ alavọtọn Texas tọn pete mẹ.\n\nHamer da asu etọn Robert Colt Hamer to 1922. Alọwle lọ de ovi yọnusi dopo tọn enẹ wẹ, Mary Marcelle Hamer Hull. Alọwle Hamer tọn gba to 1930.\n\nAzọn etọn\nHamer wazọn taidi anadenanutọ wehọmẹ alavọtọn Texas Pete tọn sọn 1935 jẹ 1955. Hamer nọ zan \"Battle Hall reading room\" taidi azọnwate etọn. El Paso Public Library na ẹn azọn dọ ni yin alọgọtọ to 1955.","num_words":421,"character_repetition_ratio":0.089,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":96333.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Estella%20Canziani","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Estella Louisa Michaela Canziani (yin jiji to azan 12tọ alunlunsun, 1887 bọ e ku to azan 23tọ avivọsun, 1964 tọn) yin British nu yọnnu he nọ de yẹdide, sa sẹn, kanwe, bosọ nọ plọn lehe ye nọ yinuwa gbọn to aṣa lẹ mẹ bosọ nọ yi do kanji.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nEstella yin jiji to London to azan 12tọ alunlunsun, 1887. Canziani yin viyọnusi Louisa Starr po Enrico Canziani po tọn (1848-1931). Otọ Canziani tọn Enrico Canziani yin sẹnsatọ bọ onọ etọn Louisa Starr yin Italian sivil engineer. Hẹnnuwhe he to 3, Palace Green to Kensington Palace wẹ e zan gbẹzan etọn lẹ po te. Yẹdidedetọ wẹ Canziani yin podọ e plọnnu to \"Copernicus\" whẹ. Copernicus yin wehọmẹ Kensington tọn de he Sir Arthur Cope po Erskine Nicol po to anadena. Canziani sọ yi Royal Akademi school. Canziani do delẹ to sẹn zọn Etọn lẹ mẹ hia RA London, Liverpool, Milan, Venice po France po. Sẹn sisa he ye do yọn Canziani wẹ \"The Piper of Dreams\" he e yi water color do sa. E do sẹn sisa lọ hia na mẹlẹ ni do mọ ẹn to Royal accademic to 1915. Mẹsusu wẹ bai pọndo bai sẹn sisa he di Canziani tọn bọ e dibla sọ soha mẹ he vọ osẹn Holman Hunt tọn bai lẹ tọn The Light of the World. Canziani zin gbejizọnlin yi Europe waji lẹ, whla susu wẹ e yi Italy.\nOsẹn he e nọ bai lẹ nọ do nusisọ po aliho he mẹ nulẹ nọ yin wiwà te to gbetato he yi homẹ taun lẹ to agewaji Italy tọn mẹ. Canziani sọ nọ kan owe lẹ. Canziani sọ nọ de yẹdide lẹ do wema mẹ. E ko kan owe atọn enẹ wẹ: Costumes, Tradition and Songs of Savoy (1911), Piedmont (1913) po Through the Appennines and the Land of the Abruzzi. Na owe he e kan lẹ wutu, oyin Canziani tọn tin to hagbẹ Royal Geographical Society Tọn lẹ mẹ. Canziani kan hosọ susu lẹ do linlinwe ogbẹ aṣanuplọmẹ tọn mẹ. Canziani kan otan gbẹzan tọn e de titi tọn do owe lọ: Round About three Green (1939) mẹ olọnu zọn Canziani tọn susu wẹ yin sisẹdo do Birmingham Museum & Art Gallery mẹ.","num_words":459,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.252,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":79131.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Carrie%20B.%20Grover","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Carrie Blanche Grover (yin jiji to 1879 bo ku to 1959) yin ohan aṣa tọn ji tọ Kanada tọn de, podọ mẹ he nọ sẹ ohan aṣa tọn do de podọ e sọ nọ ho Violin. Gbẹtọ lẹ nọ na ẹn sisi na aliho he mẹ e nọ ji ohan aṣa tọn lẹ te mẹ bọ ohan etọn delẹ sọ yin yiyi do nusẹdotẹn congress tọn he Alan Loma po Sidney Robertson Cowell po sẹdo lẹ mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nNova Scotia we Carrie Spinney yin jiji te to 1879. Grover nọ Nova Scotia kakajẹ whenue e yin owhe wiawe mẹ vi. Otọ Grover tọn nọ yin George Craft bọ onọ etọn nọ yin Eliza Long. Whẹndo lọ wa sẹtẹn yi Maine bọ e wa Gould Academy. To whenue wekantọ de he nọ yin Fred Lincoln Hill jlo na dọ ho gando e go, e dọmọ: \" whẹndo he wa gle zọn, li gbado bosọ nọ da nake de mẹ wẹ e wa sọn. E ko dẹn bọ tọgbo etọn lẹ wa sọn Amerika. Whẹndo lọ tlẹ ko wa Amerika whẹpo Amerika do jẹ avun ho na\nmẹdekanujijẹ ji hẹ omẹ Inglish, Scotch, Welsan po Irish tọn po ji. Whẹdo onọ po otọ Grover tọn lẹ po yọn ohan ji ganji. To 1896, Carrie wlealọ hẹ Almon Roy Grover to 1896 oto pẹvi Gorham tọn mẹ wẹ ye omẹ awe lẹ nọ. Alọwle lọ tindo ovi atọn enẹwẹ: Gertrude, Ethel po Roy po.\n\nOhan aṣa tọn etọn lẹ\nTo whenue mẹlẹ ko yọnẹn ganji taidi ohan aṣa tọn jitọ de, to 1941 Grover yi ohan 87 do kanji po ogbe Violin tọn po to nusẹdotẹn congress tọn. Nusẹdotẹn congress tọn dọmọ: \"Mrs. Grover sinayin do gbezedoaganu nukọn bo ji bosọ bai kasẹti ohan tọn gbanewhe-ẹnẹ. Delẹ to ohan he e yi do kanji lọ lẹ mẹ ko hugan owhe 100 lẹ\" todohukan ji ohan tọn he Grover bai lẹ sọ tin to apadewhe todohukan ji Eloise Hubbard Linscott tọn mẹ. Grover wẹ yin yọnnu England tọn yọyọ he to jọhọn mẹ he nọ ho Violin he tin to todohukan ji ohan tọn etọn mẹ. Linscott dọ homẹ emi tọn hun taun dọ todohukan ji ohan tọn Grover tọn do todohukan ji ohan tọn emi tọn lẹ mẹ. Linscott dọmọ nuhe go Grover ma donu to ohan etọn lẹ mẹ e nọ yi Violin do de ye tọn to hugan ohan 400 he e tindo lẹ mẹ.","num_words":475,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.253,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":87195.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Margaret%20Bane","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Margaret Bane (he yin jiji to 1542 bo ku to azan 25tọ whejisun, 1597 tọn) yin Scotland vi yọnnu he nọ penukun do mẹhe mọho po mẹ jlo na jivi lẹ po go. E tin to mẹhe ye hu to The Great Scottish Witch Hunt 1597 tọn lẹ mẹ.","num_words":60,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.312,"stopwords_ratio":0.033,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":72592.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Anita%20Best","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Anita Best C.M. yin mẹplọntọ de, linlinnatọ podo hànjitọ nukundeji tọn de po sọn Atlantic province of Newfoundland and Labrador, Canada.\nPodo Genevieve Lehr po, Best yi ohàn lẹ na Come and I Will Sing You po: Hànwe yọyọ Newfoundland tọn, ehe e yi owhe susu lẹ do zìn gbejizọnlin gbọn agbegbe lọ mẹ nado yí ohàn lẹ sọn mẹhe jlo nado jihàn lẹ si.\nTo 2015, Newfoundland podo Labrador Folk Arts Society na ẹn ajọ̀ Lifetime Achievement Award.\nBest yin dide taidi dopo to hagbẹ Titobasinanu Canada tọn to 2011. Hogbe lọ dọdọ, to apa de mẹ \"Taidi hànjitọ de, otànpintọ podo anadenanutọ de po, e ko to azọ́nwa nado yí bosọ basi ohàn lẹ podo otàngblo dagbo etọn lẹ tọn po nado mọ dọ aṣanu ehelẹ ma busẹ sọn aimẹ na kúnkan he ja tosọgodo lẹ si.\"\n\nTodowhinnu ohàn etọn lẹ tọn \nBladopọ\n Some Songs (with Sandy Morris)\n Crosshanded\n The Color of Amber (with Pamela Morgan)\n Amber Christmas (with Pamela Morgan and others)\n Lately Come Over - Bristol's Hope\n Eleven Eleven\n\nContributing artist\n All The Best\n Another Time\n Rock Within The Sea\n Mujeres en la Musica (Spanish Release)\n Celtic Spirits II (German Release)\n Celtic Feelings (French Release)\n The Rough Guide to the Music of Canada (2005, World Music Network)\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":277,"character_repetition_ratio":0.057,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.982,"perplexity_score":63641.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Norah%20Montgomerie","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Norah Montgomerie (azán ṣidopotọ Lidosun 1909 – azán fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ Afínplọsun 1998), jijiyinkọ etọn wẹ Norah Mary Shargool, yin wekantọ gando whenuho po aṣa po go, anadenanutọ, podọ wekantọ British-nu de po.\n\nBejẹeji gbẹzan etọn tọn\nNorah Shargool yin jiji dó Whèyihọ-waji Dulwich tọn, to London, é yin ovi onọ Letitia Alexander Shirley Shargool tọn (whẹpo e do wlealọ Sawyer) azọ́n avọtitọ tọn wẹ é nọ wa, podọ John Shargool, akuẹlẹntọ de.\nÉ yi wehọmẹ to Folkstone bosọ yi wehọmẹ alọnuzọ́n tọn to London.\n\nMontgomerie dọna linlinwema-kantọ lẹ dọ emi plọn hànjiji, otàn po hankinkan po sọn onọ̀-daho emitọn sí, bo yí ayinamẹ onọ̀-daho tọn etọn tọn ehe, \"Ma na yopovu lẹ koko nu blo, na ye nude he ye sọgan dù!\" bo yido yiyan mẹ to azọ́n etọn mẹ.\n\nAzọ́n etọn\nNorah Montgomerie yi nọ Dundee fihe é wazọ́n te to azọ́nwhe Scottish publishing company DC Thomson. É sọ wazọ́n yedide na linlinwema tọn to London\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":199,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.217,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":44042.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Brigitta%20Lars%20Anderssons","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Brigitta Lars Anderson's ( ku to 1551) kavi Birgitta Lass Anderson (\"Brigitta, Wife of Lars Anderson\") he sọ nọ yin Brigitta Andersdotter (\"Brigitta gel-pikom of Anders) yin tovi yọnnu Sweden tọn he nọ amanuwatọ aṣa tọn podọ mẹhe nọ wazọn to họnmẹ. Brigitta wẹ yin doto yọnnu he penukun do ahọlu King Gustav I Sweden tọn sin vi bo sọ to nukun pedo ahọsi Margaret Leijonhufvud. Ahọsi lọ yinwana Brigitta taidi doto etọn podọ e wọ wẹ doto he e kẹalọyi.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nAzọn Brigitta tọn wẹ ando penukun do ahọvi lẹ go. Ahọvi lẹ do fihe ye nọ nọ bọ gadidi filọ tọn sọ nudi 1540. Fihe ovi lọ lẹ nọ nọ nọ yin yiylọ dọ Barnastugan (yọpọvu lẹ whe). Mi ma yọn nususu gando mẹhe wazọn to họnmẹ lẹ go to ojlẹ he mẹ Brigitta wazọn to finẹ. Nudopo he mi yọnẹn wẹ yin dọ nawe ẹnẹ he bọdego ehe lẹ do nukun ahọvi lẹ mẹ yedọ: Margareta, he yin nafẹ ylọ vi po yinkan etọn po. Nawe awetọ wẹ Ingrid Amundsdotter he yin asuṣiọsi bo sọ donu to họnmẹ. mẹ atọntọ wẹ Ebba Eriksdotter Vasa podọ mẹ godo tọ wẹ Christina Gyllenstierna. Ebba Eriksdotter Vasa po Christiana Gyllenstierna po penukun do ovi lọ lẹ go na jlẹ vude. Ahọsi lọ gboadọ do Brigitta go ganji e tlẹ nọ jo ovi etọn lẹ do na Brigitta to whenuena e jlo na tọnwhẹ.\nOmẹ tata de poun wẹ Brigitta yi. Ahọsi Margaret kaji yinwana ẹn poun wẹ podọ e yi i do basi ayinamẹtọ etọn he ahọsi lọ nọ dọ homẹ na. Ye ma yin dọ ahọsi lọ dike Brigitta ni nọ penukun do ovi etọn lẹ go kẹdẹ wẹ gba, ṣigba e sọ ze e do ajọ etọn ji. Na apajlẹ, to whenuena ahọsi lọ yan kuẹ na mẹde he nọ yin Anders Persson to 1545, Brigitta wẹ e yi zan taidi afọzedaitọ na do mọ kuẹ lọ yi lẹkọ.","num_words":387,"character_repetition_ratio":0.059,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.233,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":87124.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Sidney%20Robertson%20Cowell","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Sidney Robertson Cowell (yinkọ etọn to whenuena e yin jiji wẹ Sidney William Hawkins). E yin jiji to azán awetọ ayidosun, 1903 bo ku to azan 23tọ Afinplọsun, 1995) yin tovi yọnnu Amerika tọn he to pinplọn lehe aṣa vovoo lẹ nọ ji ohan ye tọn lẹ gbọn bo sọ nọ sẹ ohan aṣa tọn lẹ do. Sidney wẹ yin asi muzik komposa Henry Cowell tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn po azọn etọn po\nSidney Robertson Cowell yin jiji to azan awetọ ayidosun, 1903. Otọ Sidney tọn wẹ Charles Albert Hawkins bọ onọ etọn nọ yin Mabel Hawkins (yinkọ etọn whẹ po e do wlealọ wẹ Morrison). Sidney yi plọn lomu gbe po tamẹnuplọmẹ po to wehọmẹ alavọtọn Stanford tọn. E yi gbedewema B.A tọn to 1924. 1924 wẹ Sidney da Kenneth Robertson, he yin medical student. To alọwle lọ godo, ye yi Europe. To 1925, Sidney biọ \"École Normale de Musique\"he tin to Paris nado yi plọn piano po Alfred Cortot po. To whenue e lẹkọ wa California, Sidney wazọn taidi mẹplọntọ to \"Peninsula School for Creative Education\" to Menlo Pak, California sọn 1926 jẹ 1932. Do jlẹ he mẹ e gbẹ do mẹplọn, Sidney plọn lehe ye sọgan yọn ohan po ahundopo po do podọ e wọ po asu etọn po yi plọn lehe aṣa devo lẹ nọ ji ohan ye lẹ te to San Francisco Conservatory Music. To whenue alọwle etọn hẹ Kenneth Robertson gba kiṣa to 1934, Sidney bẹagban bo yi New York City bo gọalọ na do deana na Social Music Program to 'Henry Street Settlement\"to odo whezẹtẹn-waji tọn. E wazọn hẹ nawe mẹhemẹ jew nu de. Sidney wazọn taidi alọgọtọ na Charles Seeger to 1936. Charles Seeger wẹ yin ayinamẹtọ ogbẹ Special Skills Division of the Resettlement Administration to Washington (to nukọnmẹ yinkọ lọ wa yi didiọ do Farm Security Administrasion). To whenue e lẹzun alọgọtọ wẹ e jẹ ahan aṣa lẹ yí ji ba sọ jẹ ye sẹdo ji to Appalachia, the Ozarks po the hopa Midwest po. To nukọn mẹ Sidney lẹkọ yi California fi he e bẹ bosọ bai tito na nusẹdotẹn congress tọn, wehọmẹ alavọtọn California tọn, Berkeley po the Work Progress of California Folk Music Project ni do na alọgọ ẹ na azan he e jlo na wa. Sidney wa lẹzun nukunpedo nugotọ azọn lọ tọn sọn 1938 do jẹ1940. Azọn watọ 20 wẹ to azọn wa to glọ etọn to ojlẹ enẹ mẹ.","num_words":496,"character_repetition_ratio":0.05,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":84470.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ethel%20Rudkin","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ethel Rudkin yin jiji to azán 21tọ Zósun 1893 tọn bo kú to azán 21tọ Zósun 1985) yin glẹnsi gbe kantọ, whenuho dọtọ, otan aṣa tọn dọtọ podọ mẹhe nọ plọnnu gando nuhe yin hinhọn sọn doglọ lẹ. Lincolnshire wẹ e yin jiji te. Rudkin tin to mẹ tintan he jẹ nuyizan aṣa tọn lẹ yi ji to Lincolnshire podọ delẹ to nuhe e yi lẹ mẹ to nọtẹn gbangba tọn susu lẹ mẹ podọ e sọ to North Lincolnshire museum mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\n1893 wẹ Ethel yin jiji te to Hutchinson to Willoughton, Lincolnshire. Otọ etọn po onọ etọn po wẹ Richard po Ethel Hutchinson po. Hẹnumẹ onọ Rudkin tọn lẹ wa sọn Suffolk. To whenue Rudkin gbẹpo to pẹvi, e nọ plọnnu bosọ nọ penukun do ovi he tindo whẹdo dopo lẹ go. To 1917, Rudkin wlealọ hẹ George Rudkin he wa sọn Folkingham. Sọgbe hẹ nuhe yin kinkan do yẹdide oṣiọ tọn etọn ji alọwle lọ vivi taun ṣigba e ma dẹn to aimẹ na asu etọn ku to whe dopo poun to alọwle lọ godo to 1918. George he yin asu etọn wẹ ponọ he nọ penukun do oso he nọ yin yiylọ dọ Machine Gun Corps to wẹkẹ whan tintan whenu bọ ku to whenue e bẹ azọn he gbaipe to whelọnu bo nọ wle gbẹtọ lẹ sọn awọntin po vẹgomẹ po. Ye na asu etọn ajọ Military cross tọn. To whenuena George ku godo, Rudkin lẹkọ yi Willoughton nado nọ pọ hẹ mẹjitọ etọn lẹ bo penukun do ye go. To nukọn mẹ to gbẹzan Rudkin tọn mẹ, Lucy Arliss gọna ẹn e nọpọ po e po bo gọalọ naẹ nado họn azọnwanu lẹ na azọn etọn sọn doglọ. Lucy Arliss ma jo Rudkin do kaka jẹ ku whenu etọn. To 1972, Rudkin po Arliss po yi nọ họ pẹvi de mẹ to Toynton All Saints sẹpọ Spilsby. To owhe vude godo, Arliss wa ku. Dẹpẹ yinkọ he họntọn Rudkin tọn lẹ nọ ylọ ẹ dọ wẹ \"Peter\".\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nDile e tlẹ yin dọ mẹjitọ Rudkin tọn lẹ ma yinwanna ẹn dọ sọ, Rudkin yinwana nado nọ dotoai bosọ nọ bẹ nutindo he dọho gando otan aṣa tọn Lincolnshire tọn. Susu to nuhe e yi lẹ mẹ Bẹjẹeji to owhe 1920 po 1930 lẹ po mẹ. Rudkin wẹ gọalọ na C.W Phillip nado dindo na ohọ hoho he to war survey map mẹ. To 1931, e kọnawu dopọ hẹ ogbẹ aṣanuplọnmẹ tọn bọ Margaret Murray dotuhomẹ na ẹn gando azọn he e wa to Lincolnshire lẹ go. Rudkin de zinzijẹgbonu etọn Lincolnshire Folklore tọn bo do Murray hia to homẹ bibiọ etọn mẹ to 1936","num_words":516,"character_repetition_ratio":0.06,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":95059.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Leah%20Rachel%20Yoffie","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Leah Rachel Clara Yoffie (azán 15tọnLidosun 1883 – azán 9tọ Nuwhàsun 1956) yin wekàntọ Amẹlika-nu de, mẹplọntọ podo aṣanu-plọntọ de po. E yin mẹplọntọ to St. Louis, Missouri, to fihe e mọ gbedewema daho-hugan yi to oplọn yovogbe tọn mẹ to whenuena e yin ovi owhe 50 mẹ tọn bosọ basi zinjẹgbonu gando ohomilomilo podo aṣanu-plọnmẹ lẹ go ehe yin nuyiwadeji gbọn numimọ jonọ Ju tọn de.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn podo wehọmẹ po\nYoffie yin jiji to Ekaterinoslav, ahọluigba Russianu lẹ tọn (ehe wa yin yinyọnẹn todin taidi Dnipro to whèyihọ-waji Ukraine tọn) ovi yọnnu Abraham tọn Yoffie. Whẹndo etọn yin Ju de. E sẹtẹn yi United States podo whẹndo etọn po taidi oviyọnnu de to 1891 bosọ lẹzun tovi Amẹlika tọn to 1909. E mọ gbedewema bachelor's degree yi to weh���mẹ alavọ Washington University he tin to St. Louis to 1911, podọ gbedewema daho master's degree to wehọmẹ alavọ University of Pennsylvania tọn mẹ. To whenuena e tindo owhe kandeao, e mọ gbedewema daho-hugan Ph.D yi to yovogbe mẹ sọn wehọmẹ alavọ University of North Carolina. Hosọ dodinnanu etọn lẹ wẹ \"Creation, the angels, and the fall of man in Milton's Paradise lost and Paradise regained and in the work of Sir Richard Blackmore\" (1942).\n\nAzọ́n\nYoffie plọn wehọmẹvi he yin jonọ lẹ to zanmẹ to St. Louis, Missouri to whenuena e gbẹpo to wehọmẹ. E nọ plọn yovogbe podo Civic po sọn 1915 jẹ 1931 to wehọmẹ Soldan High School to St. Louis. Sọn 1944 jẹ 1949 e yin wesetọ yovogbe tọn podọ Lẹnunnuyọnẹn Tonudidọ tọn to wehọmẹ Cottey College to Missouri. To whenue e gbẹpo to azọ́nwa taidi mẹplọntọ podọ to gbọjẹ whenu etọn mẹ, e basi zinjẹgbonu gando homilomilo podo hosọ delẹ gando aṣanu lẹ go ehe suhugan yetọn tin to zinjẹgbonu otògbo lọ tọn mẹ. E yin whinwhàn gbọn Franz Boas nado plọnnu gando aṣa Ju he yin jonọ lẹ tọn to St. Loius podọ suhugan kàndai etọn lẹ tọn sinai do hosọ lọ ji. \n\nDopo to bladopọ homilomilo Yoffie tọn yin zize jẹgbonu to 1926 to hosọ lọ glọ Dark Altar Stairs.\nHomilomilo dopodopo wẹ họnwun hezeheze bosọ do pipe-yiyin hia to gigọ́mẹ he jẹ nado yin lila to homilomilo egbezangbe tọn mẹ, dile vọzepọnbasitọ de basi kàndai etọn do to linlinwe St. Louis tọn mẹ. \"Mẹmẹyọnnu Yoffie tindo jẹhẹnu hànjiji tọn podọ numimọ podo huhlọn po to hogbe ohàn etọn delẹ mẹ.\" E zindonukọn nado basi kàndai homilomilo devo lẹ tọn bosọ de fotó yetọn to dlapọn susu etọn do Palestine.\n\nZinjẹgbonu lẹ\n\nHomilomilo po otàngblo po\n \"Ad Gloriam\" (1913, poem)\n \"The Immigrant\" (1913, poem)\n \"Russia\" (1916, poem)\n \"A Cry of the Foreign Born\" (1920, poem)\n \"A Prayer for the Great White Fast\" (1920, poem)\n \"Faith\" (1920, poem)\n \"Sarah Miriam Goes to College\" (1922, short story)\n \"Reb Sholom Dovid\" (1923, short story)\n \"A Voice\" (1923, poem)\n \"The Lost Vision\" (1924, poem)\n Dark Altar Stairs (1926, poetry collection)\n \"Poems of Palestine\" (1929, five short poems and five photographs by Yoffie)\n\nWepinplọn vọnu\n \"Present-Day Survivals of Ancient Jewish Customs\" (1916)\n \"Yiddish Proverbs, Sayings, etc., in St. Louis, Mo.\" (1920)\n \"Popular Beliefs and Customs among the Yiddish-Speaking Jews of St. Louis, Mo.\" (1925)\n \"Three Generations of Children's Singing Games in St. Louis\" (1947)\n \"Songs of the 'Twelve Numbers' and the Hebrew Chant of 'Echod mi Yodea'\" (1949)\n \"Chaucer's 'White Paternoster,' Milton's Angels, and a Hebrew Night Prayer\" (1951)\n\nGbẹzan mẹdetiti tọn podo walọyizan etọn po\nYoffie yin mẹgli de podọ tedidi 5ft po. E yi gbọjẹ do Florida to 1955. E basi matintọ to Clearwater, Florida, to 1956, to whenuena e tindo owhe 73. E jo owhe etọn he hugan akuẹ US$14,000 (ehe sin sọha yi $139,537 to 2021), na ogbẹ́ Ju St. Loius tọn nado yido gọalọna nupinplọn vọnu.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":797,"character_repetition_ratio":0.053,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.269,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":55767.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Raquel%20Barros","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Raquel Barros Aldunate (he yin jiji to azan awetọ awewesun 1919 bo ku to azan widopotọ avivọsun 2014) yin tovi yọnnu Chile tọn he to nupinplọn gando lehe nulẹ nọ yin wiwà do to aṣa liho bosọ nọ yi i do kanji. Mẹlẹ wa yọn Barros ganji na dodinnanu he e bai gando ohan aṣa tọn tọn Chil tọn lẹ po aliho he mẹ e nọ yin dudu te po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn po wepiplọn etọn po\nTo 1952 wẹ Raquel Barros do ogbẹ Folklore Association of Chile tọn ai. Ewọ wẹ anadenanutọ ogbẹ lọ tọn na owhe susu lẹ. Yinkọ ogbẹ lọ tọn ko yin didiọ lẹ zun \"Raquel Barros Folklore Group of Chile\"ogbẹ lọ wẹ dẹn hugan to togbo Chile tọn mẹ to nuhe du whẹho aṣa tọn mẹ. Barros yin dodinnanutọ to wehọmẹ alavọtọn Chile tọn to nupinplọn tẹn dodindin na ohan lẹ tọn to Azọnwatẹn han jiji tọn ye tọn to bglagbla 1958 po 1980 lẹ po mẹ. Barros ko wazọn taidi \"vice-dean po Assistance dean po to Faculty of Musical System and Arts Performance\" sọn 1974 jẹ 1975. In 1973, ye yi Barros do bai anadenanutọ ogbẹ National Folkloric Ballet tọn. Dile Barros to dodinnanu lẹ bai, e nọ kọnawu dopọ whepoponu na do bai kandai lehe gbẹtọ lẹ nọ yinuwa gbọn to hohowenu tọn. E pẹn whenue Barros poyọnho, e gbẹ nọ kan bosọ nọ dọho gando aṣa Chile tọn go. To whenue e do whe 82, ye yi Barros do bai azinponọ na The Culture Center of The Municipality of Recolita.\n\nTo 1996, ye yi Barros do bai dopo to hagbẹ nukundeji \"Permanent International Folklore commission\" tọn he tatọtẹnọ ye tọn tin to Beunos Aires to Argentina. To 2004, Barros kọnawudopọ hẹ ogbẹ \"FONDANT\"Project Qualifications Commission of the National Council of Culture and Arts.\n\nRaquel Barros jayi to whegbe bo yin zize yi dotowhe. Barros ku to dotowhe Hospital del Salvador Santiago tọn to azan widopotọ avivọsun 2014 tọn on August 11, 2014.\n\nOwe delẹ he e kan\nDelẹ to owe he Barros zinzijẹgbonu lẹ mẹ wẹ:\n\n\"El folklore de Chiloé\", wey Nashonal Seketri of Wumen for di OAS mitin, Santiago poblish in 1979. ( Manuel's Dannemann join hand du di buk)\n\"La poesía folklórica de Melipilla\", Revista Musical Chilena, No. 60, Santiago, 1958\n\"La danza folklórica chilena – Investigación y enseñanza\", Revista Musical Chilena, No. 71, Santiago, 1960\n\"El guitarrón en el Depto. de Puente Alto\", Revista Musical Chilena, No. 74, Santiago, 1960\n\"Introducción al estudio de la tonada\", Revista Musical Chilena, No. 109, Santiago, 1964\nGuía metodológica para el estudio del folklore chileno, Editorial Universitaria, Santiago, 1964\nLa ruta de la Virgen de Palo Colorado, Santiago, 1966\nEl romancero chileno, Santiago, 1970\nGbọvo na owe he Barros kan bosọ zinzijẹgbonu lẹ, e sọ basi kandai ohan aṣa tọn lẹ tọn he yin bibai do Traditional Music Record of the Faculty of Arts he to wehọmẹ alavọtọn Chile tọn.","num_words":588,"character_repetition_ratio":0.076,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.25,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":64486.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Fred%20Nuamah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Fred Nuamah (Frederick Kwaku Nuamah; yin jiji to àzán atọ́ntọ́ Abọhunsunsun 1975) yin Aihundatọ, Anadenanutọ́ podọ Ghanavi de bo yin yinyọnẹ̀n na adà he e yiwa to Aihundida sinima he hosọ etọn yin (The Game). Ewọ wẹ yin basitọ́ àjọ sinima tọn to Ghana po ajọ̀ tito televizion tọn po, yedọ àjọ he nọ dó nukọnyiyi mẹde tọn hia to ogbẹ Aihundatọ sinima tọn to Ghana)\n\ngbẹzan po azọ́n etọn po\nNuamah yin jiji to Accra, bo yin pinplọ́n whẹ́n to Ada po Obuasi, he yin todaho de to agbegbe lẹdo huwaji Ashanti tọn to Ghana. E lẹzun omẹ nukundeji to whenue e sọawuhia to Aihundida sinima he hosọ etọn yin (Matters of the Heart) godo to 1993. E sọ sọawuhia to Aihundida lẹ mẹ taidi (The Prince Bride, Heart of Men, Material Girl po 4 Play po).\nIn 2010, Nuamah sọawuhia to Aihundida he nọ yin (The Game) mẹ, he yin Anadena gbọn Abdul Salam Mumuni dali.\nNuamah yi adà de wa to Aihundida sinima tọn he nọ yin Amakye and Dede he mọ ajọ̀ tintan yi to sinima Silverbird tọn to Accra to àzán koatọ́nnukundopotọ́ whejisun, 2016.\nAjọ̀ Aihundida Ghana tọn lẹ\n\nTo àzán tintan Afinplọnsun 2009, Nuamah dó ajọ̀ na sinima Ghana tọn ai, bo sọ yin Anadenanutọ́ na ajọ̀ lọ tọn.\n\nAihun he yin dide lẹ\nMatters of the Heart, 1993 (Cameo Role)\n\nThe Prince Bride (adà godonọnamẹ tọn yiyiwa) 2009\n\nThe Heart of Men (adà godonọnamẹ tọn yiyiwa) 2009\n\nThe Game,2010\n\nMaterial Girl (adà godonọnamẹ tọn yiyiwa) 2010\n\n4 Play (adà godonọnamẹ tọn yiyiwa) 2010\n\nTemptation (adà godonọnamẹ tọn yiyiwa) 2010\n\n4 Play Reloaded (adà godonọnamẹ tọn yiyiwa) 2011\n\nPool Party (adà godonọnamẹ tọn yiyiwa) 2011[10]\n\nAmakye and Dede, 2016.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":349,"character_repetition_ratio":0.132,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.26,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":63991.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Lucy%20Dur%C3%A1n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Lucy Duran yin tovi British tọn he nọ plọn lehe aṣa voovo lẹ nọ ji ohan lẹ do, e nọ bai ahan bosọ nọ dọho to hladio ji. Durán ko wazọn taidi mẹ he nọ sẹ nuhoho lẹ do to\"The National Library Sound Arkeve\". Durán kọnawudopọ hẹ wehọmẹ alavọtọn SOAS London tọn to 1993 podọ weyọnẹntọ ohan tọn de wẹ ewọ kiki dehe wa sọn Aflika po Cuba to wehọmẹ\"Arts\" tọn. Gustavo Durán he nọ bai bladopọ ohan Spanish tọn bosọ yin awhanfuntọ wẹ yin otọ etọn. Jane Durán he nọ kan ohan po Cheli Durán he nọ kan wema po wẹ nọvi etọn lẹ. Durán nọ yawu lẹ hlan [[[BBC Radio 3| BBC Redio 3]] tito hanjiji lẹdo aihọn pe he oyin etọn nọ yin \"World Routes\". Tito hladio ji tọn lọ bẹjẹeji to 2000 yi jẹ 2013 bo dọho gando ohan aṣa tọn susu lẹ he wa sọn oto voovo lẹ mẹ taidi Madagascar, Equatorial Guinea, Paraguay po Albania.\n\nDuran ko yi hugan agban ohan ko tọn do kanji podọ Hanjitọ Aflika tọn susu lẹ wẹ wazọn dopọ hẹ ẹ. Susu to hanjitọ Aflika tọn he wazọn dopọ hẹ ẹ lẹ mẹ wẹ: Mali Kora Playa Toumani Diabaté to ohan lọ \"Kaira, Djelika, Songhai 2,\" New Ancient String ( Toumani Diabaté po Ballaké Sissoko), podọ Toumani & Sidiki; Kulanjan (po Taj Mahalpo Toumani Diabaté po). Ohan lọ \"Kulanja wẹ yin ohan he Barack Obama yinwan na hugan to whenue e to yinyin gigla nado lẹzun togan USA tọn to 2008.\n\nDurán sọ wazọn hẹ Mali singa Masse May Diabaté Kasai Kasse po Ngoni player Bassekou Kouyaté Segu Blue, and I Speak Fula. Hanjitọ de vo he e ko wazọn hẹ lẹ yin hankantọ Manecas Costa he wa sọn Guinea Bissau: \"Paraiso di Gum be\", podo kolabo 2017 tọn po, po pipli he wa sọn Mali po, \"Trio Da Kali\" wit di \"Kronos Quartet\". Duran kọn awudopọ he Nick Gold po David Harrington po nado nado de agban lọ \"Ladilikan\". Podọ \"World Circuit Record\" hẹn agban lọ tin to aimẹ bọ mẹlẹ sọ yinwan na agban lọ ganji podọ agban enẹ yi ajọ susu lẹ.","num_words":463,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.244,"stopwords_ratio":0.004,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":83320.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Ruby%20Terrill%20Lomax","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ruby Terrill Lomax (yin jiji to 1886 bo ku to to azan 28tọ awewesun, 1961) yin Amerikanu yọnnu he yin mẹplọntọ bosọ nọ basi kandai lehe nulẹ nọ yin wiwà te to aṣa liho. Terrill kọn awudopọ he asu etọn John A. Lomax nado yidokanji bosọ sẹ ohan aṣa tọn Amerika tọn lẹ do. E sọ gọalọ nado hẹn nuhe wutu e do jẹdọ viyọnu lẹ ni yin wehọmẹ họnwun podọ e wọ wẹ\"Dean\" na ogbẹ yọnnu lẹ tọn to wehọmẹ alavọtọn Texas tọn to Austin.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn po wepinplọn po\nDenton, Texas he to United State just outside Dallas wẹ Ruby Terrill yin jiji te. E yi gbedewema daho to State college. Ruby Terrill yin nudoego taidi yọnnu tintan he yi nukọn hugan to wehọmẹ alavọtọn Texas tọn. To whenuena Terrill mọ dọ emi jlo nado yin mẹplọntọ to nukọn mẹ, e plọnnu ovi he to wehọmẹ daho he to gbetato waji po wehọmẹ daho he tin to tohomẹ waji to oto he mẹ e te lẹ. E sọ bai mẹplọntọ to wehọmẹ daho he to oto he mẹ e te. E yi akuẹ he e mọ to finẹ lẹ zan nado gọalọ na ede nado zindo nukọn yi wehọmẹ alavọtọn tọn. Akuẹ alọgọ tọn he e mọ to whenue e jlo na plọn Latin gbe sọn 1914 jẹ 1915 gọalọ na Terrill nado yi gbedewema daho to Classic Language mẹ. Akuẹ he e mọ to whenue e to nuplọn ovi lẹ to gbọjẹ whenu na owhe ẹnẹ to wehọmẹ alavọtọn Chikago tọn podọ whe awe to wehọmẹ alavọtọn Kolombia tọn gọalọ na ẹn nado yi gbedewema daho.\n\nAzọn he e wa\nTerrill yi gbedewema to Classic Language mẹ to wehọmẹ alavọtọn Kolombia tọn mẹ. Latin wẹ Terrill yi hia amọ e do oyọnẹn pẹde to Greek mẹ to whenue ye yi do bai \"Dean of Women Association of Classical Language\" to wehọmẹ alavọtọn Texas tọn to Austin. To whenue e gbẹ to azọn wa na wehọmẹ alavọtọn lọ, Terrill kọnawudopọ taidi''\"Local, National podọ International Society. Wehọmẹvi he to wehọmẹ alavọtọn Texas tọn lẹ yọnẹn ganji na e whiwhẹ, jọmẹ bosọ nọ konu hẹ ye whepoponu.","num_words":410,"character_repetition_ratio":0.108,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.002,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":86004.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bernard%20Nyarko","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bernard Nyarko (basi matintọ to Àzán awetọ́ Nuwhasun 2020), yin yinyọnẹ̀n ganji na adà Bishop Bernard tọn he e yiwa to Aihundida business show tọn mẹ)yin Ghanavi podọ Aihundatọ, nukikodonamẹtọ́ dé he wa lẹzun yẹwhehodọtọ́ akonka dé to godo mẹ.\nE yin yinyọnẹn taidi Hero:( Service to Humanity (2017) and Sidechic Gang (2018) movies).\n\nGbẹzan po azọ́n etọn po\nBernard Nyarko yin Ovi ṣinawetọ́ to Ovi wiẹnẹ he mẹjitọ́ etọn tindo mẹ.E da asi bo tindo Ovi atọ̀n. E lẹzun omẹ nukundeji to owhe 2012 bo sọawuhia to Aihundida Ghana tọn voovo lẹ mẹ taidi Wanted, Aban Bo sia, Boyz Abre, Sunsum Police, John and John po devo lẹ po.\n\nWehihia\nNyarko bẹ wehọmẹ dokọ etọn jẹeji to Swedru Salvation Army to Ghana, fihe mẹjitọ etọn nọ wazọ́n te. Enẹgodo e biọ wehọ tintan mẹ to Nsawam, fihe Onọ etọn nọ wazọ́n te to (Public Works Department). Na Otọ etọn he yin ponọ wutu e yin didohlan agbegbe Kumawu tọn, Nyarko sẹtẹn yi wehọmẹ dokọ Kumawu Presby tọn bo biọ wehọ awetọ́ mẹ, enẹgodo e yi wehọmẹ dokọ (Asem Boys M\/A Primary School) tọn to Kumasi to whenue Otọ etọn yin didohlan (Zongo Police station) to Kumasi.e fo wehọ atọ́n to wehọmẹ (Tweneboah Koduah Senior High School, Kumawu) tọn. To godo mẹ e fo wehọmẹ daho to (Osei Kyeretwie Senior High school).\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nHero: Service to Humanity\nSidechic Gang[12]\nJohn and John\n\nWadotana dagbe lẹ\nBernard Nyarko yin gigopipana to owhe 2017 gbọn wehọmẹ alavọ (Kwame Nkrumah University of Science and Technology) dali(KNUST) na godonọnamẹ etọn na ogbẹ́ (National Union of Ghana Students) (NUGS) tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":349,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.227,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":58050.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Yei%20Theodara%20Ozaki","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Yei Evelyn Theodara Kate Ozaki (yin jiji to Awewesun 1870 bo kú to azán 28tọ Awewesun 1932) yin tovi yọnnu Japannu he nọ diọ otan pẹvipẹvi Japan tọn lẹ do gbedevo mẹ na gbẹtọ lẹ ni do mọ nukunu jẹemẹ. Mẹdelẹ mọ hodọ do azọn etọn go amọ to oku etọn godo vọkan Azọn etọn tọn susu lẹ wa yin zinzinjẹgbonu.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nLondon wẹ ye ji Yei Theodara Ozaki te to 1871. Otọ Ozaki tọn nọ yin Baron Saburō Ozaki bọ onọ etọn nọ yin Bathia Catherine Morrison he wa sọn England ( e yin jiji to 1843 bo ku to 1936).\nOtọ etọn Baron Saburô Ozaki yin dopo to sunu Japan tọn he yin mẹtintan he yi hia we to Europe kavi Amerika. Onọ Ozaki tọn yin viyọnusi William Mason Morrison tọn (e yin jiji to 1819 bo ku to 1885) he ewọ po Mary Anne Morrison po ji. Onọ Ozaki tọn he yin mẹplọntọ to England mọ otọ Ozaki tọn to whenue e wa klasi etọn nado plọnnu bọ ye omẹ awe lẹ da yede to 1869.\nTo owe de he Mary Fraser kan bọ hosọ etọn yin \"A Biological Sketch; from Warrior of old Japan and others stories mẹ\" e dọmọ onọ Ozaki tọn he yin Bathia nọpọ po otọ Ozaki tọn po. E sọ dọ dọ onọ Ozaki tọn ji vi yọnusi awe devo lẹ yedọ: Masako Maude Mary Harriett Ozaki (he yin jiji to alunlunsun 1872) po Kimie Bathia Alexandra Ozaki ( he yin jiji to 1873 bo ku to 1964). Otọ Ozaki tọn lẹkọ wa Japan to 1873 na e jlo na da nawe de he whẹndo yetọn diyin taun dile tito alọwle lọ tọn ko yin bibai hoho do. Oyin nawe lọ tọn wẹ Toda Yae. Ehe jọ na ye ma jlo dọ whẹdo yin lọ Toda ni bu sẹ sọn ayimẹ. To godo mẹ otọ Ozaki tọn tọn sọn Japan bo mọ azọn do St. Petersburg he to Russia na e ni do sọgan sẹpọ onọ Ozaki tọn. 1880 wẹ whẹdo Baron tọn wa yi onọ Ozaki tọn taidi visi yetọn bo yi oyin etọn do owe visi whẹdo lọ tọn lẹ mẹ podọ do whenuho whẹndo lọ tọn mẹ. so dat e go fit dey klose to e Ozaki mama.","num_words":452,"character_repetition_ratio":0.08,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.264,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":106817.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Heidi%20Aklaseaq%20Senungetuk","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Heidi Aklaseaq Senungetuk yin yọnnu Alaska tọn he yin weyọnẹntọ he nọ plọnnu gando lehe akọ voovo lẹ nọ jihan do bosọ yin hansinọ de. Ovi Ronald Senungetuk po Turid Senungetuk tọn wẹ eyin. Senungetuk gbẹ sọ yin tọgbo na Helen po Willie Senungetuk po. [Wales, Alaska]] wẹ yin dowa whenuho whẹndo yetọn tọn. Senungetuk whẹ to Fairbanks. Otọ etọn wẹ The Native Art Center bosọ yin nukọntọ to Azọnwatẹn Ark tọn to wehọmẹ alavọtọn Alaska tọn.\n\nWehọmẹ alavọtọn Wesleyan tọn wẹ Senungetuk yi gbedewema daho te to \"Ethnomusicology\" mẹ. mẹ. Nuhe ji e wazọn te gbedewema lọ mẹ wẹ lehe gbetanu lẹ nọ jihan bo nọ duwe do to topẹvi hẹ tin to lẹdo Arctic tọn lẹ mẹ.\n\nAzọn etọn\nHeidi Aklaseaq Senungetuk yi gbedewema pẹvipete po gbedewema daho hugan po to Oberlin College Konservetori of Music po wehọmẹ alavọtọn Michigan school of Music po mẹ. Lehe ye nọ yi Violin zan do wẹ e yi plọn. To whenuena e yi gbedewema daho etọn to \"Ethnomusicology\" mẹ sọn wehọmẹ alavọtọn Wesleyan tọn mẹ, e wazọn to wehọmẹ alavọtọn McGill tọn taidi mẹtintan he do gbedewema daho hugan he yin dodinnanutọ to akọgbe lẹ mẹ. Senungetuk wẹ yin weyọnẹntọ tintan to wehọmẹ alavọtọn Alaska Archorage tọn he nọ plọn nuplọnmẹ asa tọn Alaska tọn lẹ. Senungetuk nọ plọnmẹ \"ethnomusicology\" taidi weyọnẹntọ alọgọtọn to wehọmẹ alavọtọn Alaska Anchorage tọn. Senungetuk do tẹnmẹ to Louisiana Philharmonic he to New Orleans taidi mẹhe yọn Violin ho ganji.\nE sọ do tẹnmẹ to Tulsa tell Philharmonic, to \" Breckenridge Music Festival\" to Colorado, to Anchorage Symphony Orch okestra. Senungetuk ko yi Violin zan nado jihan Nashonal Musium of di Amerika Indian he to Washington, D.C to classic siris yetọn mẹ. Senungetuk ko daihun to National Gallery of Arts po The Amerika Museum of National History po mẹ.","num_words":406,"character_repetition_ratio":0.112,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.197,"stopwords_ratio":0.005,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":75289.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Samuel%20Ofori","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Samuel Ofori yin Ghanavi sunnu, Aihundatọ́, Anadenanutọ́ po basitọ́ sinima lẹ po tọn.\n\nAzọ́n etọn\nEwọ wẹ yin ògán azọnwhe Aihundida sinima tọn he nọ yin Two Eyes Films.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nAkurasi Burgers 1,2 & 3\nFake London Boy\nThe Devil Between My Legs[4]\nBig Girls 1 & 2[\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":71,"character_repetition_ratio":0.0,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.248,"stopwords_ratio":0.028,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.986,"perplexity_score":38593.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Brew%20Riverson%20Jnr","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ebenezer Henry Brew-Riverson Jnr, yin Ghanavi sunnu aihundatọ de he yi adà voovo lẹ wa to aihundida televizion ji tọn to gblagbla owhe 1980 po 1990 lẹ gblamẹ. Ewọ po otọ́ etọn po wẹ nọ sù oyín dopolọ (minus the jnr).\nEwọ wẹ yin nuplọnmẹtọ gando aṣa po aihundida po to wehọmẹ alavọ (University of Education, Winneba).\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nStolen Pregnancy (Part 1, 2 & 3)\nThrough a Film Darkly\nJennifer (1998 film)\nOne Flesh\nAccra Killings\nLife and Living it\nDeadly Voyage[3]\nThe Police Officer ( Part 1 & 2)\n\"I Will Stop Them Now\"\n\" Midnight Call\"\n\"Accra Killings\"\nDark Sand\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":141,"character_repetition_ratio":0.028,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.261,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.966,"perplexity_score":53942.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kafui%20Danku","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kafui Danku yin Ghanavi yọnnu podọ Aihundatọ de bo yin yinyọnẹ̀n ganji na adà he e yiwa to Aihundida voovo lẹ mẹ taidi\n(Any Other Monday, Alvina:Thunder and Lightning, I Do, po 4Play po). Ewọ sọ wẹ yin wekantọ́ owe he hosọ etọn yin (Silence Is Not Golden).\n\nWehihia etọn\nDanku yi wehọmẹ (Ola Girls School) to agbegbe de to Ghana, bo zindonukọn to wehihia etọn mẹ to wehọmẹ alavọ (University of Cape Coast) to agbegbe Ghana tọn.\n\ngbẹzan mẹdetiti etọn tọn\nE da sunn Canadianu de. asu po asi lọ po tindo Ovi Awe, dopo to ye mẹ nọ yin Baby Lorde.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":127,"character_repetition_ratio":0.022,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":53761.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Alexandra%20Duah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Alexandra Duah (basi matintọ to 2000) yin Ghanavi yọnnu podọ Aihundatọ de he yidogọna nukọnyiyi azọnwhe Aihundida sinima tọn to Ghana. E mọ azọnplọnmẹ yi bo lẹzun vọjlado basitọ́ sinima tọn sọ́n Aihundatọ yọnnu de he nọ yin Jean P. Martin de to London nado zindonukọn to azọ́n etọn mẹ.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nTodohukanji sinima he e detọ́n lẹ tọn to owhe lẹ gblamẹ.\nMatters of The Heart\nSankofa (sinima)\nAfrican Timber [de]\nAma\nHeritage Africa\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":95,"character_repetition_ratio":0.049,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.208,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":51235.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/J%E1%BA%B9h%E1%BA%B9%CC%81n","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Jẹhẹ́n o nu ylankan de wẹ jẹhẹ́n yin to gbẹzan gbẹtọ tọn le mẹ. E zẹẹmẹ do, matindo akuẹ he pegàn nado họ Kavi bai nuhudo azán lọ tọn lẹ, taidi nududu, gbahọ, su họhaya kuẹ, avọ po mọọmọ lẹ sọ yi,mẹsusu lẹdo aihọn pé wẹ jẹhẹ́n nọ saya na","num_words":51,"character_repetition_ratio":0.018,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.236,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":54564.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bob%20Santo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"John Evans Kwadwo Bosompem (1940–2002) he sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Santo kavi Bob Santo yin nukikodonamẹtọ́ podọ Aihundatọ dé. E sọawuhia to Aihundida de mẹ bo do ogbe Akan tọn. Ewọ po họntọn etọn Judas po sọawuhia to Aihundida voovo lẹ mẹ.\nSanto po họntọn etọn po diyin taun to gblagbla owhe ao tọn he bẹsọn 1990 jẹ 2000. Ewọ wẹ yin nukọntọ́́na ogbẹ́ (Omintiminim Concert Party) to 1995 to whenue Ewọ po họntọn etọn Abusapanyin Judas bẹ azọ́n Aihundida tọn mẹ.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\n419\nAbawa Mary\nBanker to Banker\nDouble Sense\nAsem\nEfiewura[6]\nKey Soap Concert Party[7]\nLandlord\nMarijata (1, 2 and 3)[8]\nOkukuseku (1, 2 and 3)[9]\nSika\nThat Day\nHard Times\nLucifer\n\nOkú etọn\nSanto jiya àzọ̀n he nọ yin (jaundice) bo kú to àzán gbantọ́ may 2002. E tindo owhe 67 podọ e tindo asi awe po Ovi atọ̀n po.\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":187,"character_repetition_ratio":0.077,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.032,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":67356.1,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Bob%20Smith%20Junior","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Bob Smith Junior, he sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Diabolo Man, yin Ghanavi sunnu, Aihundatọ, Anadenanutọ́ podọ wekantọ́ dé. E ko sọawuhia to Aihundida sinima voovo lẹ mẹ bo yin yinyọnẹ̀n ganji na adà he e yiwa to Aihundida Diabolo po Mamma Mia po mẹ.\n\nAihun he mẹ e sọawuhia te lẹ\nDiabolo\nMamma Mia\nComing To Ghana\nSika Mu Sakawa\n\nSọ pọ́n\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":78,"character_repetition_ratio":0.083,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.207,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":59663.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Super%20OD","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Asonaba Kwaku Darko(Àzán wiawetọ́ Alunlunsun 1935 jẹ Àzán wiatọntọ́ Afinplọnsun 2018) he sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Super OD yin Ghanavi, Aihundatọ sunnu podọ nukikodonamẹtọ́ dé he ko sọawuhia to Aihundida he nọ yin (Akan drama TV , Osofo Dadzie po sinima devo lẹ taidi 'Diabolo' po.\n\nAzọ́n etọn\nE bẹ azọ́n Aihundida tọn jẹeji to bẹjẹeji owhe 1970 tọn.E lẹzun yinkọ whédo tọn to gblagbla bẹjẹeji 1990 tọn mẹ to aihun tele ji tọn Akan Drama tọn mẹ to GTV ji. .\nE kọnawudopọ hẹ ogbẹ́ AihundatọHe S. K. Oppong Drama Group tọn he wa lẹzun ogbẹ́ Osofo Dadzie Group. Delẹ to azọwatọgbẹ etọn lẹ wẹ Nathaniel Frimpong Manso (Osofo Dadzie), Samuel Kwesi Oppong (SK Oppong), Kwadwo Kwakye, Fred Addai, Kingsley Kofi Kyeremanteng (Ajos), Mercy Offei, Bea Kissi, Jane Ackon (Mama Jane), Akua Boahemaa, Helena Maame Adjoa Pieterson (Adjoa Pee), Louisa Debra (Mama Lee) po devo lẹ po.\n\nAihun he mẹ e sọawuhia te lẹ\nAihun he mẹ e sọawuhia te lẹ to owhe lẹ gblamẹ.\n\nObra\nOsofo Dadzie\nDiabolo\nBongo Bar[7]\nDouble Cross\nFatal Decision\nCrossfire\nExpectations\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":259,"character_repetition_ratio":0.065,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.035,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.995,"perplexity_score":56520.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Frederick%20Lugard","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Frederick John Dealtry Lugard, 1st Baron Lugard (nọgbẹ̀ to gblagbla 22 Alunlunsun 1858 jẹ 11 Lidosun, 1945 tọn), yin yinyọnẹn di Sir Frederick Lugard sọn 1901 jẹ 1928, yin awhànfuntọ Britain tọn de, awhànfuntọ he yè haya de, dodinnanubasitọ Aflika tọn de gọna anadenanutọ gandudomẹji yovo lẹ tọn de.","num_words":59,"character_repetition_ratio":0.028,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.261,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":64905.3,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Prince%20Yawson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Prince Yawson (c. 1970 – 1 Avivọsun 2022), he sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Waakye, yin Ghanavi sunnu Aihundatọ́ podọ nukikodonamẹtọ́ de. E kú do dotowhe 37 Military Hospital, to azán tintan Avivọsun 2022, to whenue e tindo owhe 52.\n\nAihun he mẹ e sọawuhia te lẹ\nObra\nYaa Asantewaa\nChorkor Trotro\nJagger Pee\nLiving Arts Show\nOgboo\nMan Woman\nDiabolo\n\nSọ pọ́n\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":81,"character_repetition_ratio":0.028,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":57349.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Vicky%20Zugah","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Victoria Zukah sọ yin yinyọnẹ̀n ganji taidi Vicky Zukah yin Ghanavi podọ Aihundatọ yọnnu de he wa sọ́n lẹdo Ghana tọn.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nEwọ wẹ yin Ovi atọ̀ntọ́ Komla Zugah po Beatrice Patu po tọn to lẹdo Ghana.\n\nAzọ́n etọn\nE bẹ Azọ́n etọn taidi Aihundatọ bẹjẹeji to whenue họntọn etọn lẹ dọ na ẹn dọ e tindo jẹhẹnu dagbe he yin bibiọ to Aihundatọ de si, enẹwutu e tindo lẹblanulọkẹyi nado sọawuhia to Aihundida tintan he e detọ́n po alọkọndopọ́ hẹ Jackie Appiah po Suzzy Williams he wa basi matintọ po mẹ. Aihundida tintan he e detọ́́n wẹ Trokosi he yin Aihundida he zọn bọ e diyin taun bọ e mọdọ emi tindo tadagbe. E yinwanna nupinplọn sọ́n hagbẹ etọn po Aihundatọ́ numimọnọ lẹ dè nado zindonukọn bo tindo kọdetọ́n dagbe to azọ́n etọn mẹ.\n\nAihun he mẹ e sọawuhia te lẹ\nTodohukanji Aihundida he mẹ e sọawuhia te lẹ to owhe lẹ gblamẹ.\nTrokosi\nTotal Exchange\nCross My Heart\nMy Darling Princess\nJune 4\nAraba Lawson\nBig Girl Club\nGirls Connection\nTrue Colour\nPretty Queen\nTears of Womanhood\nThe Return of Beyonce\nThe Bible\nKing without culture\nInner woman\nOyaw No\nAgatha\nAct of Shame\nMummy's daughter\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":255,"character_repetition_ratio":0.066,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.192,"stopwords_ratio":0.012,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":66078.8,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Henry%20Harding","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Henry Harding sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Pattington Papa Nii Papafio kavi Oesophagus yin Aihundatọ́ Ghanavi sunnu dé. E yin yinyọnẹ̀n ganji na adà he e yiwa to Aihundida televizion ji tọn Taxi Driver TV mẹ.\n\nWehọmẹ etọn\nE bẹ wehọmẹ dokọ etọn jẹeji to St. Martins Preparatory, Mamprobi to Accra, enẹgodo e zindonukọn bo yi wehọmẹ Bagabaga\nMiddle School to Tamale enẹgodo e yi wehọmẹ daho to Ofori Panyin to agbegbe whezẹtẹnwaji tọn podọ to St. Johns to Sekondi.\n\nAzọ́n etọn\nTo whenue e gbẹ po aihun dà, e nọ wazọ́n hẹ azọnwhe CBC tọn to bọlu hiho lẹ tẹnmẹ podọ e wazọ́n sopọ hẹ Happy Fm (Ghana) po ETV Ghana.\nTodin e ko yin dide taidi nukọntọ́ sinsẹnhọ\nLifted Yoke Chapel tọn to Korle Gonno.\n\nAihun he e detọ́n lẹ\nTodohukanji Aihundida etọn tọn lẹ\nTaxi Driver\nAdults in Education\nDada Boat\nHotel St. James\nHome Sweet Home\nThe Arthurs\nThe Adoteys\nMulti Kolour\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":204,"character_repetition_ratio":0.032,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.203,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":53459.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Marleen%20Hutchful","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Marleen Anmortsoo Hutchful (née Mensah; 27 kọ́yànsun 1986 – 11 Afinplọnsun 2022)yin Aihundatọ́ Ghanavi yọnnu de. E sọawuhia to Aihundida televizion ji Ghana tọn (Things We Do for Love) mẹ.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn po wehọmẹ po\nMarleen Anmortsoo Mensah yin jiji to Accra to àzán 27 kọ́yànsun 1986. Mẹjitọ́ etọn lẹ wẹ Cyril Neeborquaye po Renate Ilse Mensah po. E yi wehọmẹ dokọ etọn to Ghana International School(GIS) enẹgodo e yi wehọmẹ alavọ (Ashesi University). E mọ gbedewema yi to wehọmẹ alavọ (Ashesi University) to nupinplọn gando anadide na ajọwiwa.\n\nAzọ́n mẹdetiti etọn tọn\nHutchful wazọ́n taidi Anadenanutọ́ ajọ́wiwa tọn to azọnwhe Amazing-U to ghana. E sọ wazọ́n taidi anadenanutọ́ na nuwiwa lẹ to azọnwhe DreamOval tọn. Enẹgodo e wazọ́n taidi mẹplọ́ntọ́ to wehọmẹ (Beacon College International) tọn.\n\nThings We Do For Love\nHutchful kọnawudopọ́ to Aihundida Ghana tọn Things We Do For Love to 2000 bo yi adà \"Lois\" tọn wa. Adà he e yiwa to Aihundida lọ mẹ yin adà jọja yọnnu ghanavi de tọn. E doalọ to Aihundida to kọndopọ́ mẹ hẹ Adjetey Annan, he yin yinyọnẹn taidi Pushe.\n\nGbẹzan mẹdetiti etọn\nHutchful wlealọ bo tindo viyọnnu Awe. Asu etọn wẹ Claud Kweku Ampoful Hutchful. Viyọnnu yetọn lẹ wẹ:Elaine Ewuresi Hutchful po Claire Renate Kuukua Hutchful po. Klistiani wẹ é yin.\n\nOkú etọn\nHutchful basi matintọ to àzán widopotọ́ Afinplọnsun 2022 na azọ̀n (myeloid leukemia) tọn. E yin didi to Ghana to àzán 27 Afinplọnsun 2022 to tẹ́pá (Lashibi Funeral Home) to Accra.\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":325,"character_repetition_ratio":0.071,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.003,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.993,"perplexity_score":62688.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Nuhoho-s%E1%BA%B9dot%E1%BA%B9n%20Gbagli%20T%E1%BB%8Dn","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Nuhoho-sẹdotẹn Gbagli Tọn (enẹwẹ Badagry Heritage Museum to Glẹnsigbe mẹ, yin nuhoho-sẹdotẹn de to Gbagli to Naijilia he tin to Azọ́nwatẹn Ahọluzọ́nwatọ Agbegbe tọn mẹ bo yin gbigbá to 1863 gbọn gandudu Britain tọn dali.\n\nYẹdide lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ \n\nNaijilia","num_words":51,"character_repetition_ratio":0.038,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.205,"stopwords_ratio":0.02,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":50406.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gberefu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Gberefu kavi Lopo Gberefu tọn he sọ nọ yin yiylọ dọ Point of No Return yin lopo de to Gbagli he bẹ whenuho susu po gbẹtọ lẹ po hẹn, e yin topẹvi de bosọ yin lẹdo gandudu dokọ̀ tọn de to Ayimatẹn Awọnlin Tọn mẹ, to Hùwaji-whèyihọ Naijilia tọn. \nDile e yin hiadogona gbọn zánnu gaa awè he pannukọn ode awetọ delẹ dali bosọ pannukọn Ohù Atlantik tọn, lopo lọ ko yin hunglintẹn tangan de na ajọ́ kanlinmọ tọn watọ lẹ sọn whenu gbọn e ko yin hunhun to 1473 to ojlẹ he mẹ kanlinmọ le nọ yin bibẹ gbọn Ohù Atlantik tọn ji lẹ gblamẹ. Sọgbe hẹ whenuho-kàntọ lẹ, kanlinmọ he su sọ 10,000 wẹ ko yin bibẹ yì Caribe po Amẹlika po to gblagbla owhe 1518 po 1880 po tọn lẹ mẹ sọn lopo lọ ji.\n\nGbẹtọ lẹ\nGberefu tin to aṣẹpipa ahọvi awè tọn mẹ, bọ yemẹpo tin to anademẹ Akran Gandudu Gbagli tọn glọ, podọ yewlẹ wẹ; I. Chief Yovoyan (The Duheto of Badagry gbaragada)\nII. Chief Najeemu (The Numeto of \nBadagry Gberefu). Pipli akọ̀ Ewe tọn awè wẹ yin omẹ tintan he wa sawhé do lopo lọ ji jẹnukọn podọ yewlẹ wẹ Gbaragada po Kofeganme (enẹ wẹ Yovoyan) po.\n\nAjọ́ ojẹ̀ tọn wẹ omẹ Ewe tọn lọ lẹ nọ wà jẹnukọn no wá sọn Anklo Keta tó nudi 1734,amọ́ suhugan yetọn lẹzun whèhutọ lẹ po glèsi lẹ po to vivọnu owhe kanweko 18tọ po bẹjẹeji owhe kanweko 19tọ tọn lẹ gblamẹ, na nugbo tọn, pipli akọ̀ devo lẹ tọn taidi Ilaje lẹ po Gunnu lẹ po nọ nọ̀ lẹdo Dakoro tọn lẹ mẹ todin bọ yemẹpo po to jijọho mẹ.\n\nDlapọ́n Bibasi\nNa Lopo Gberefu tọn yin lẹdo whenuho tọn de wutu, e ko dọ̀n ayidonugo dlapọ́n basitọ susu lẹdo aihọ́n pé tọn bọ ehe ko yidogọna yindidi etọn. Soghe hẹ sọhayinanu de to 2015 he yin zinzinjẹgbonu gbọn linlinhọsá The Guardian tọn dali, to bẹplidopọ mẹ, gbẹtọ 3,634 wẹ dla lopo lọ pọ́n to osun 6 gblamẹ.\n\nYẹdide lẹ\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":376,"character_repetition_ratio":0.048,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.24,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":77869.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Maupe%20Ogun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Maupe Ogun yin anadenanutọ televiziọn ji tọn po linlin-kàntọ Naijilianu de po. E yin dopo to hagbẹ anadenanutọ tito Sunrise Daily tọn he nọ yin bibasi to televiziọn-họsa Channels TV tọn ji.\n\nWehọmẹ etọn\nOgun-Yusuf yi gbedewema B.A tọn sọn wehọmẹ alavọ tọn University of Lagos fihe e plọn yovogbe te.\nEnẹgodo, E zindonukọn nado yi gbedewema daho to nupinplọn International Relations and Development mẹ to wehọme alavọ tọn University of East Anglia to Norwich.\n\nE yin dopo to wehọmevi he fó to wehọme alavọ tọn Delta Steel Technical High School tọn lẹ mẹ po hagbẹ devo lẹ po taidi Mitchell Elegbe, po Qriss-Henry Ogwu po.\n\nAzọ́n etọn\nOgun-Yusuf yin dopo to hagbẹ anadenanutọ tito afọnnu tọn Sunrise Daily to televiziọn-họsa Channels TV tọn ji. E kọnawudopọ hẹ Channels TV to 2009.","num_words":161,"character_repetition_ratio":0.09,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.198,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":45452.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kojo%20Dadson","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Emmanuel Kojo Dadson(1953 – 9 Afinplọnsun 2021) yin Aihundatọ́ ghanavi sunnu, Anadenanutọ́ podọ hanjitọ́ dé. É yin yinyọnẹ̀n ganji na adà he e da to sinima lẹ mẹ taidi Home Sweet Home, Sun City po Run Baby Run po. É yin yinyọnẹ̀n ganji na adà nukikodonamẹ tọn he e da to Aihundida lẹ mẹ. E jiya àzọ̀n asaku awaku tọn to whenue e to Aihunda to Owhè 2012. E kú to azán ���inẹnẹtọ Afinplọnsun 2021, bo tindo owhe kandegbanewheawe (68).\n\nAzọ́n etọn\nKojo Dadson yin Aihundatọ́ sunnu he ko sọawuhia to Aihundida sinima tọn susu mẹ, delẹ taidi Love Brewed In An African Pot, Run Baby Run, Home Sweet Home, Sun City, Hotel St. James, Doctor Love, Location Africa, po devo lẹ po.\nTo 2012, e bẹ Azọ́n asaku awaku to whenue e to Aihunda. Azọ̀n lọ zọ́n bọ e ma sọgan dọho ganji podọ kẹkẹvi mẹ wẹ e nọ Sinai dó. E lẹzun hanjitọ́ he ma sọgan sẹtẹn po afọ̀ etọn lẹ po.\n\nMẹpipa po mẹyinyọnẹn po\nDadson mọ ajọ̀ (Ghana Actors and Entertainers Awards) (GAEA) yi po àjọ devo yi po gbẹdohẹmẹtọ́ etọn ṣidopo po, podọ e mọ akuẹ̀ yi na Aihundida to azọnwhe sinima tọn to Ghana.\n\nOkú etọn\nDadson kú to àzán ṣinẹnẹtọ́ Afinplọnsun 2021 dó dotowhe (Korle-Bu Teaching Hospital) na azọ̀n (kidney problems) tọn, to osẹ̀ awe he asi etọn yin matintọ godo. Mẹsusu dọho dagbe gando e go\nPodọ wekanhlanmẹ susu lẹ wẹ yin didohlan sọ́n azọnwhe Aihundida ghana tọn,po (West African media) po Aihundatọ́gbẹ́ sunnu po yọnnu etọn lẹ po.\n\nSọ pọ́n\n\nAlọdlẹdonu lẹ\n\nNọtẹn devo lẹ","num_words":313,"character_repetition_ratio":0.062,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.238,"stopwords_ratio":0.013,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.996,"perplexity_score":55170.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Rama%20Brew","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Rama Brew yin aihundatọ ghanavi yọnnu podọ hanjitọ de.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nRama Brew dó ojlo nado lẹzun wedutọ de amọ otọ etọn jẹagọdo. Nọviyọnnu etọn de wa dín azọ́n na ẹn dọ televizion họsa Ghana Broadcasting Corporation(GBC)he ewọ lọsu nọ wazọ́n te mẹ.\n\nAzọ́n etọn\nRama Brew biọ Aihundidazọ́n mẹ to owhe 1972. E sọawuhia to TV soaps mẹ, ehe yin \"Avenue A\" po \"Villa Kakalika” po. Sinima tintan he e detọ́n wẹ \" Farewell To Dope\", Rama lẹzun nukọntọ́ tito televizion ji tọn he nọ yin \"Ultimate Paradise\" to 1993 to whenue e lẹkọ dó ghana. E mọ ajọ̀ Aihundatọ yọnnu he yọ́n hugan to owhe 1994. Rama lọsu yin hanjitọ́ dé podọ e tin to omẹ he dó ohàn (jazz) tọn ai to gblagbla owhe 90 tọn lẹ mẹ. Ewọ wẹ nuzedonukọ́nnamẹtọ́ na tito Aihundida televizion ji tọn ('Groove FM') na yọpọvu lẹ. Enẹgodo e lẹzun whẹdatọ́ na tito nunina hanjiji tọn he nọ yin 'Mentor'.\n\nGbẹzan etọn\nE tindo viyọnnu he nọ yin Michelle Attoh he yin Aihundatọ ga.\n\nSọ pọ́n\n\nAlọdlẹdonu lẹ","num_words":209,"character_repetition_ratio":0.069,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.237,"stopwords_ratio":0.01,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":65837.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Qwasi%20Blay%20Jnr.","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Godwin Kwesi Blay Ekra Jnr. (yin jiji to azán ṣinawetọ whejisun, 1994) he sọ yin yinyọnẹ̀n taidi Qwasi Blay Jnr. yin aihundatọ ghanavi sunnu de. E yin yinyọnẹn ganji na adà he e yiwa to aihundida sinima tọn he nọ yin Dance with the Devil, Grey Dust po 2 Days After Friday po. E ko sọawuhia to Aihundida sinima tọn voovo fọtọn mẹ po tito televizion ji tọn ẹnẹ po.\n\nBẹjẹeji gbẹzan etọn tọn\nE yin jiji to ghana bo yin ovi atọ̀ntọ to ovi atọ́n he mẹjitọ etọn tindo lẹ mẹ: sunnu ẹnẹ, yọnnu dopo po. E yi wehọmẹ dokọ po daho to Great Lamptey Mills. Enẹgodo e zindonukọn to wehihia etọn mẹ to wehọmẹ Aburi Secondary Technical (SHS) tọn.","num_words":141,"character_repetition_ratio":0.055,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.228,"stopwords_ratio":0.014,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":67102.5,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Hilda%20Baci","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Hilda Effiong Bassey (he yin jiji to azán 20tọ Zósun 1996) he yin yinyọnẹn ganji taidi Hilda Baci. E yin nudatọ Naijilianu, mẹhe tindo nududu-satẹn de, aihundatọ podọ alemọtọ Guinness World Record alọnu tọn na nududu dida azán gaa tọn ehe e yí ganhihò 93 podo nukunwhiwhe 11 po zán to 2023 nado jẹ kàndai yọyọ kọn to whenuena e zẹ nawe Indian-nu Lata Tondon he zán ganhihò 87 podo nukunwhiwhe 45 po zán to Avivọsun 2021 ehe mẹ e yin alemọtọ agbàwhinwlẹn Jollof Faceoff te mẹ.\n\nGbẹzan bẹjẹeji tọn podo azọ́n po\nHilda Effiong Bassey yin jiji to azán 20tọ Zósun 1996 bo wa sọn lẹdo gandudu dokọ̀ Nsit Ubium tọn to ayimatẹn Akwa Ibom tọn. . E fó podo gbedewema po to oplọn walọ gbẹtọ lẹ tọn to wehọmẹ alavọ Madonna tọn mẹ he tin to Okija, ayimatẹn Rivers tọn. E wọ nuzedonukọnnamẹtọ Dine on a Budget tọn he yin aihun tele ji tọn he nọ yin didohia to Pop Central Tv ji. \n\nBaci bẹ nuplọnmẹ nududu dida de tọn jẹeji dile e ko yin pinplọn do gbọn onọ e ton he yin nudududatọ de dali.\n\nAihun ṣinṣian etọn lẹ\n\nAzọ́nwiwa nado biọ kàndai Guinness tọn mẹ\nTo Whejisun 2023, Baci basi nulila nado tindo kàndai ganhihò nudida he dẹn hugan tọn. Kàndai lọ yin gbigbà gbọn Lata Tondon he danu na ganhihò 87 podo nukunwhiwhe 45 po to 2019.\n\nTo azán 11tọ Nuwhàsun 2023, e bẹ gbejizọnlin nududu dida tọn jẹeji \"Cook-a-thon\" nado biọ kàndai mẹ. E gbà kàndai yọyọ lọ to azán 15tọ Nuwhàsun mẹ.\n\nTo Tẹnigbe, Nuwhàsun 15, 2023, to ganhihò 7:45 oklẹ mẹ, Hilda biọ gáá tọn hugan mẹdepope tọn mẹ podo ganhihò 87 po nukunwhiwhe 50 po ehe e yizan po nado zẹ mẹhe tindo kàndai lọ to 2019 go.. To Oguzangbe, Nuwhàsun 16, 2023, hoyidọtọ Guinness World Records tọn basi kàndai de do nọtẹn intẹẹnẹti yetọn dọ: \"Mí tindo oyọnẹn gando afọdide lọ nado biọ kàndai mẹ podọ mí to nukundo kunnudenu afọdide ehe tọn ogbẹ́ anademẹtọ mítọn lẹ si whẹpo mi do sọgan kẹalọyi kàndai lọ.”\n\nNado basi kàndai yọyọ nudida he dẹn gbau tọn, Hilda baci basi dide nado danu na ganhihò 96 ṣigba bo dlẹnkanaẹn to nukọn mẹ nado jẹ ganhihò 100 kọn.\n\nOmẹ nukundeji he wa nuyiwa lọ tẹnmẹ lẹ wẹ ayimatẹngan Awọnlin tọn Babajide Olusola Sanwo-Olu; Nukọntọ sinsẹ̀ngan Harvester International tọn, Bolaji Idowu; podo hànjitọ alemọyitọ lẹ Tiwa Savage, Tim Godfrey, Ice Prince po.Prince]].\n\nMẹbọdo togán dai Naijilia tọn, wesetọ Yemi Osinbajo ylọ Hilda to alokan ji nado naẹ tuli to nudida lọ whenu.. Hilda mọ godonọnamẹ susu yí sọn hodotọ Naijilianu etọn lẹ de dile yé mẹpo tón wa agbàwhinwlẹn lọ tẹnmẹ bọ delẹ to ye mẹ nọgodonaẹ gbọn lila yinkọ etọn to nọtẹn gbẹdido Intẹnẹt ji tọn.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nNaijilia-nu lẹ\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":549,"character_repetition_ratio":0.052,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.011,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":70705.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Gangnihessou","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Do-Aklin kavi Gangnihessou (Ganye Hessou) kavi Dogbari yin ahọlu tintan to ahọlu wiawe Danhomẹ (Dahomey) tọn lẹ mẹ to whèyihọ-waji Aflika tọn. Gangnihessou na ko duahọlu to nudi gblagbla owhe 1620 tọn mẹ. Dopo to yẹhiadonu etọn lẹ mẹ wẹ ohẹ̀ de he nọ yin \"gangnihessou\", sọgbe hẹ yinkọ etọn. Yẹhiadonu etọn devo lẹ wẹ ohún de, po opò he nọ yin yiyizan nado yàngbe lẹ po. E tindo visunnu de he nọ yin Dakodonou, mẹhe yin ahọlu de ga. Whenuhokàntọ delẹ lẹndo Gangnihessou ma yin ahọlu de na taun tọn. Kakatimọ, Gangnihessou na ko deanana gbẹtọ lẹ gbọn ayinamẹ nina nọvisunnu etọn dali. Nususu lẹ wẹ ma yin yinyọnẹn gando Gangnihessou go podọ suhugan nuhe yin yinyọnẹn lẹ tọn nọ bẹ otangblo lẹ hẹn, amọ́ mẹsusu to paa mẹ wẹ dọdọ e sawhe do Agbomẹ (Abomey) to 1620 po gbẹtọgun daho de he yin omẹ Aja tọn lẹ sọn Alada.\n\nAlọdlẹndonu lẹ","num_words":179,"character_repetition_ratio":0.091,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.223,"stopwords_ratio":0.006,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":67106.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kokou%20Agbemadon","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kokou Solété Agbemadon yin tonudọtọ Togo tọn de sọn tonudọgbẹ́ Rassemblement du peuple togolais (RPT) tọn mẹ. E yin jiji to azán 23tọ Nuwhàsun owhe 1951 tọn to Lomé to Togo mẹ.\n\nOtàn gbẹzan tọn\n\nOtàn Gbẹzan tọn\nOvi he ye ji to owhe 1951 lẹ","num_words":61,"character_repetition_ratio":0.026,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.255,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.998,"perplexity_score":68026.2,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/The%20Tale%20of%20Genji","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"The Tale of Genji bẹ otàn voovo ṣinẹnẹ hẹn, bo yin kinkan gbọn otanwekantọ́ he yin Japan vijiji, he yinkọ etọn nọ yin Murasaki Shikibu, otanwé lọ yin didetọ́n to owhe 1021 bo yin owe fọtọ̀n-nukunẹnẹtọ to owe he yin kinkan lẹ to mẹwiwigbeji.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOwe lẹ","num_words":54,"character_repetition_ratio":0.024,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.22,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60743.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Murasaki%20Shikibu","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Murasaki Shikibu yin wekantọ Japan-nu tọn de, podọ wekantọ gbejizọnlin tọn de. E yin jiji to azán wiatọ̀ntọ, Abòhúsun, owhe 973 tọn mẹ bo basi matintọ to azán atọ̀ntọ, Awewesun, owhe 1025.\n\nDelẹ to azọ́n etọn lẹ mẹ\nThe Diary of Lady Murasaki (1010)\nThe Tale of Genji (1021)\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":65,"character_repetition_ratio":0.013,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.271,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.997,"perplexity_score":43019.6,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Kyoto","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Kyoto (京都) wẹ yin Oto Awetọ he klo hugan to Aflika podọ Oto he yin nukundeji hugan to otò Japan tọn mẹ podọ to Wheyihọ-waji Asia tọn.","num_words":30,"character_repetition_ratio":0.016,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.226,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":49196.4,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/SEO","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ṣiṣayẹwo ẹrọ wiwa (SEO) jẹ ilana ti imudarasi didara ati nọmba ti ijabọ si oju opo wẹẹbu tabi oju-iwe wẹẹbu lati awọn ẹrọ wiwa. SEO fojusi ijabọ ọfẹ (nigbagbogbo mọ bi awọn abajade “adayeba” tabi “Organic”) kuku ju ijabọ taara tabi ijabọ isanwo. Ọfẹ le bẹrẹ lati oriṣiriṣi awọn wiwa, pẹlu awọn wiwa aworan, awọn wiwa fidio, awọn iwadii ẹkọ, awọn wiwa iroyin, ati awọn ẹrọ wiwa inaro ti ile-iṣẹ kan pato.\n\nGẹgẹbi ilana titaja oni-nọmba kan, SEO ṣe akiyesi bi awọn ẹrọ wiwa ṣe n ṣiṣẹ, awọn algorithms ti a ṣe eto kọnputa ti o pinnu ihuwasi ẹrọ wiwa, kini awọn eniyan n wa, bawo ni deede wọn tẹ awọn ọrọ wiwa tabi ọrọ-ọrọ sinu awọn ẹrọ wiwa, ati iru awọn ẹrọ wiwa jẹ ayanfẹ. nipa wọn afojusun jepe. SEO ṣe lati rii daju pe oju opo wẹẹbu n gba awọn alejo diẹ sii lati inu ẹrọ wiwa ti oju opo wẹẹbu ba ni ipo giga lori oju-iwe abajade ẹrọ wiwa (SERP). Awọn alejo wọnyi le yipada si awọn alabara.\n\n Black Hat SEO jẹ ilana ti o bẹrẹ lati lo laipẹ ati pe o yẹ ki o yago fun. Ilana yii n gbiyanju lati tan awọn olumulo jẹ.","num_words":220,"character_repetition_ratio":0.089,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.232,"stopwords_ratio":0.0,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":1.0,"perplexity_score":61498.0,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Cameroun","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Cameroun (he nọ yin yiylọdọ République du Cameroun) yin otò de to Ṣẹnṣẹn Aflika tọn. Tatọ́-tònọ etọn wẹ Yaoundé. Douala wẹ yin tòdaho he klo hugan to Cameroun. Nudi gbẹtọ livi 20 wẹ nọ nọ̀ Cameroun. Paul Biya wẹ yin togàn Cameroun tọn. Yé nọ dó nudi ogbè 250 to Cameroun. Flansegbe po Glẹnsigbe po wẹ yin ogbè tangan otò lọ tọn.\n\nNinọmẹ lẹdo aigba tọn\nTo gbigblo nudi kilomẹtlu 475,442 tọn lẹdo pé, Cameroun yin 53tọ to otò he klo hugan to aihọn lọ mẹ. E gando kiklo-yinyin Papouasie-Nouvelle-Guinée tọn go. Otò lọ tin to Ṣẹnṣẹn po Whèyihọ Aflika tọn po to Golfe du Bénin, heyin apadewhe Golfe de Guinée tọn po Ohù Atlantique tọn po. Kọmẹnu otò lọ tọn lẹ wẹ Nigeria to whèyihọ; Tchad to agewaji whèzẹtẹn-waji; République centrafricaine to whèzẹtẹn-waji; podọ Guinée équatoriale, Gabon, po République du Congo po to hùwaji.\n\nLẹdo lẹ\nGbekọndopọ lọ má Cameroun yì lẹdo 10 mẹ. To 12 novembre 2008, Togán lọ diọ kinklan lọ lẹ sọn ayimatẹn lẹ mẹ jẹ lẹdo delẹ mẹ. Ayimatẹn-gán he yin dide gbọn togán dali dopodopo wẹ nọ deanna lẹdo dopodopo.. \n\nLẹdo lọ lẹ yin mimá do agbegbe 58 mẹ. Nugopọntọ agbegbe tọn he yin dide gbọn togán lọ dali lẹ wẹ nọ deanana agbegbe ehelẹ.\n\nTòdaho lẹ\nDelẹ to tòdaho he klo hugan to Cameroun lẹ mẹ wẹ:\n\nOgbè lẹ\nOgbè tangan Cameroun tọn lẹ yin Flansegbe po Glẹnsigbe po. E yin apadewhe Commonwealth Grande-Bretagne tọn tọn po La Francophonie po. Suhugan gbẹtọ lẹ tọn wẹ nọ do Flansegbe, ṣigba Glẹnsigbe nọ yin dido to lẹdo Agewaji po Hùwaji-whèyihọ otò lọ tọn po mẹ, yèdọ to ojlẹ de mẹ wayi to Grande-Bretagne.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtò\nAflika","num_words":343,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.229,"stopwords_ratio":0.009,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":46174.9,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Niyi%20Adebayo","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Ogán Adeniyi Adebayo (he yin jiji to azán 4tọ Afínplọsun 1958 tọn) yin whẹ̀yidọtọ po tonudọtọ Naijilia tọn de po he sẹ̀n taidi agbagogán azọ́nwhé, azọ́n po ajọ́ po tọn na Naijilia sọn août 2019 jẹ 2002.\n\nE ko wà sinsẹ̀nzọn taidi ayimatẹn-gán tintan heyin dide gbọn vòbibla dali to ayimatẹn Ekiti tọn mẹ sọn azán 29tọ Nuwhàsun 1999 jẹ azán 29tọ Nuwhàsun 2003 to tito tonudọgbẹ́ Alliance for Democracy (AD) tọn mẹ dai.\n\nTo alọnu din, e yin dopo to hagbẹ tonudọgbẹ́ All Progressives Congress (APC) tọn lẹ mẹ, podọ nukọntọ tonudọgbẹ́ lọ tọn de. E yin dide taidi agbagogán azọ́n tọn to Avivọsun 2019, gbọn togán Muhammadu Buhari dali to Agbagogán etọn lẹ awetọ dide godo. Adebayo ko tindo numimọ he gbloada taun lẹ to azọ́n osẹ́n tọn susu mẹ. Nuwadotana ayidego tọn etọn lẹ ko yin to adà akuẹzinzan po amì tọn lẹ mẹ, yèdọ tito azọ́n tọn lẹ po azọ́n ajọwiwa tọn lẹ po. E yin hagbẹ Nigerian Bar Association (NBA) tọn podọ Ogbẹ́ International Bar Association (IBA) tọn.\n\nWepinplọn\nE yì Wehọmẹ Alavọ Awọnlin tọn fihe e plọn Osẹ́n te bosọ mọ gbedewema dè yí, enẹ wẹ LL.B Hons.\n\nOgbẹ̀ mẹdetiti tọn\nAdebayo nọ duvivi aihundida lanmẹyiya tọn lẹ bosọ nọ tindo mahẹ to bọlu tafo ji tọn, bọlu adó tọn, po bọlu afọ tọn po mẹ.\n\nAlọdlẹndonu lẹ\n\nOtàn Gbẹzan tọn","num_words":268,"character_repetition_ratio":0.058,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.234,"stopwords_ratio":0.019,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":60338.7,"cluster_detection":1} +{"url":"https:\/\/guw.wikipedia.org\/wiki\/Niger","collection":"wikipedia","source":"wikipedia","original_code":"guw","text":"Niger (he nọ yin yiylọdọ République du Niger) yin otò de to whèyihọ-waji Aflika tọn.Tatọ́-tònọ lọ wẹ Niamey, podọ Flansegbe wẹ yin ogbè tangan otò lọ tọn. E yin lilẹdo pé gbọn Algérie po Libye po dali to agewaji, Tchad to whèzẹtẹn, Nigeria po Bénin po to hùwaji, podọ Burkina Faso po Mali po to whèyihọ. Niger yin lilẹdo pé gbọn aigba dali, ehe zẹẹmẹdo dọ e ma tindo huto depope. Yinkọ lọ Niger yin nina otò lọ na tọ̀sisa Niger tọn wutu, yèdọ hogbe de he sọgan ko yin dide sọn ogbè Berber tọn mẹ, he sọgan zẹemẹdo \"Tọ̀sisa Tọ̀sisa lẹ tọn\".\n\nAhọluigba Mali tọn po Ahọluigba Songhai tọn po tindo aigba to otò he nọ yin Niger todin mẹ. To godo mẹ, France jẹ anadena aigba he tin to Niger todin ji. Niger tindo gbẹtọ 15,306,522 he nọ nọ̀ gbigblo lẹdo kilomẹtlu 1,267,000 de mẹ. Adà daho Niger tọn de nọ yin bibẹ gbọn danfafa ji.\n\nTo gandudu huhlọn yí do hò gandudu yí tọn de to godo, Niger ko lẹzun akọta démocratie tọn de he tindo tonudọgbẹ́ susu todin. Suhugan gbẹtọ lẹ tọn wẹ nọ nọ̀ gbétatò lẹ mẹ, podọ yé ma sọgan yì wehọmẹ sọmọ.\n\nNiger yin dopo to otò he jẹhẹ́n hugan to aihọn lọ mẹ lẹ mẹ he ma tindo tito aliginglọnna vijiji tọn depope. 41.4 to kanweko ji gbẹtọ lẹ tọn wẹ tin to ohẹ́n mẹ. Huvẹ to yasana otò lọ.\n\nAgbàn hinhẹn biọ tòmẹ Niger tọn tangan wẹ osé uranium tọn, kanlin-yìnyìn, azíngòkún po alùbasa pọ. Milẹti po ayìví po nọ yin didó to hùwaji, podọ fẹnlinyẹn po leke pọ. Lẹsi nọ yin didó to agbàdo Tọ̀sisa Niger tọn mẹ. Azín wẹ yin jinukun titengbe hugan lẹ. Jinukun titengbe devo lẹ wẹ sékànfun pọ apàkún po.\n\nNiger yin owhé tẹ́gbọ́ẹ wewe he yè ma nọ saba mọ lẹ tọn. To wunmẹ owhín he to whèyihọ-waji Aflika tọn lẹpo mẹ, owhín whèyihọ-waji Aflika tọn lẹ kẹdẹ wẹ yin owhín he sọgan yin mimọ to Niger.\n\nNinọmẹ lẹdo aigba tọn\nNiger tin to dogbó he tin to lẹdo Sahara po Afrique subsaharienne po tọn lẹ ṣẹnṣẹn ji. Niger yin lẹdo de he dẹn na kilomẹtlu 1,267,000; yèdọ lẹdo he mẹ osin tin te na kilomẹtlu 300. Ewọ wẹ yin otò ko-nukundopotọ he klo hugan to aihọn mẹ. Niger má dogbó lẹ hẹ otò voovo ṣinawe. Dogbó he dite hugan lọ wẹ Naijilia to hùwaji.\n\nNọtẹn he yìdo hugan to Niger wẹ Tọ̀sisa Niger tọn, he tindo agayiyi mẹtlu 200 tọn. Nọtẹn he yiaga hugan to Niger wẹ Mont Idoukal-n-Taghès to Osó Aïr tọn lẹ ji he agayiyi etọn sọ̀ mẹtlu 2,022.\n\nLẹdo lẹ \nAgewaji Niger tọn: Lẹdo Agadez tọn\nṢẹnṣẹn-hùwaji Niger tọn: Lẹdo Maradi tọn, Lẹdo Tahoua tọn, Lẹdo Zinder tọn\nHùwaji-whèzẹtẹn Niger tọn: Lẹdo Diffa tọn, Lẹdo Zinder tọn \nHùwaji-whèyihọ-waji Niger tọn: Lẹdo Tillabéri tọn, Lẹdo Dosso tọn, Niamey, Lẹdo Tahoua tọn\n\nṢẹnṣẹn Niger tọn wẹ yin mimá do Lẹdo Zinder tọn po Lẹdo Tahoua tọn po mẹ.\n\nTòdaho lẹ\nTodowhinnu ehe do tòdaho he tindo hugan gbẹtọ 10,000 hia, sọgbe hẹ mẹhihia 2001 tọn.\n\nAlodlẹndonu lẹ\n\nAflika\nOtò","num_words":600,"character_repetition_ratio":0.063,"word_repetition_ratio":0.0,"special_characters_ratio":0.241,"stopwords_ratio":0.008,"flagged_words_ratio":0.0,"lang_id_score":0.999,"perplexity_score":50922.6,"cluster_detection":1}